ZHODNOCENÍ EPBD VE VZTAHU K ČLÁNKU 5 & 6: ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE & ZKUŠENOSTI V DALŠÍCH ZEMÍCH EU. Jiří Šála

Phare projekt č. CZ2003/004-338.02.02 Implementace EU Směrnic pro Energetickou účinnost v České republice

ZHODNOCENÍ EPBD VE VZTAHU K ČLÁNKU 5 & 6:

Opatření v legislativě ČR pro nové a stávající budovy ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE & ZKUŠENOSTI V DALŠÍCH ZEMÍCH EU

Jiří Šála Duben 2005

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic

Prezentační souhrn Plná implementace EPBD do legislativy ČR bude vyžadovat zejména: • novelu zákona č. 406/2000 Sb. s uvedení všech konkrétních povinností popsaných v EPBD, • novely prováděcích vyhlášek k zákonu č. 406/2000 Sb., zejména vyhl. MPO č. 291/2001 Sb., č. 213/2001 Sb., č. 152/2001 Sb. aj., zajišťující prováděcí pokyny pro vyvážené, jednoduché a jednoznačné hodnocení v rozsahu podle přílohy EPBD • novou prováděcí vyhlášku k zákonu 406/2000 Sb. k průkazu energetické náročnosti budov, • vhodné odkazy v jiných zákonech a vyhláškách, zejména ve stavebním zákoně a jeho vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláškách o nájemném a o cenách nemovitostí, • převzetí prEN i méně propracovaných návrhů EN na podporu EPBD do struktury ČSN, • vytvoření ucelených souborů standardních úrovní dílčích referenčních požadavků potřeb energie v členění podle druhů budov a činností, • doplnění potřebných databází, zejména klimatických databází a jiných vstupních údajů pro výpočet energetické náročnosti budov a jejich složek, • podporu zavedení systému motivačních opatření, např. zahrnutí úsporných opatření mezi přímé výdaje jako „opravy“, snížení DPH investic do prokazatelného snížení energetické náročnosti budov, bonifikace klientů bank investujících s energeticky úsporným efektem, • účinnou informační kampaň.

2


Obsah

1. 2.

3.

4. 5.

page strana Úvod .............................................................................................................................. 5 Zhodnocení požadavků článku 5 & 6 EPBD ................................................................ 6 2.1 Shrnutí povinností z článků 5 a 6 ........................................................................ 6 2.2 Související články ................................................................................................ 6 2.3 Rozbor povinností ................................................................................................ 7 2.3.1 Vzájemná vazba hodnocení podle článku 5 a 6 a pro průkaz energetické náročnosti budovy podle článku 7 .............................................................. 7 2.3.2 Bilanční a operativní hodnocení ................................................................. 8 2.3.3 Termín „budova“ ....................................................................................... 11 2.3.4 Termín „celková podlahová plocha“ ......................................................... 11 2.3.5 Termín „větší renovace“............................................................................ 12 2.3.6 Vazba mezi požadavky EPBD a základními požadavky na stavby ......... 13 Nynější praxe v České republice ................................................................................ 15 3.1 Současný zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ................................ 15 3.1.1 Terminologie ............................................................................................. 15 3.1.2 Státní a územní energetické koncepce .................................................... 15 3.1.3 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů ........................................................... 16 3.1.4 Požadavky na budovy a jejich vytápění ................................................... 16 3.1.5 Energetický audit ...................................................................................... 18 3.2 Současné prováděcí vyhlášky k zákonu č. 406/2000 Sb.................................. 18 3.2.1 Vyhláška MPO č. 291/2001 Sb................................................................. 18 3.2.2 Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb................................................................. 19 3.2.3 Vyhláška MPO č. 152/2001 Sb................................................................. 19 Zhodnocení praxe v dalších zemích EU..................................................................... 20 Přístup požadovaný v České republice ...................................................................... 21 5.1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií................................... 21 5.1.1 Terminologie ............................................................................................. 21 5.1.2 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů ........................................................... 22 5.1.3 Energetická náročnost budov ................................................................... 23 5.2 Tematický návrh úprav jiných souvisejících zákonů ......................................... 25 5.3 Novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. o podrobnostech hodnocení energetické náročnosti budov................................................................................................ 25 5.3.1 Odkaz na zmocnění ze zákona ................................................................ 25 5.3.2 Předmět úpravy......................................................................................... 25 5.3.3 Stavebně technické předpoklady.............................................................. 26 5.3.4 Potřeba energie na vytápění .................................................................... 26 5.3.5 Potřeba energie na chlazení nebo klimatizaci.......................................... 27 5.3.6 Potřeba energie na přípravu teplé vody ................................................... 27 5.3.7 Potřeba energie na osvětlení.................................................................... 28 5.3.8 Celková dodaná energie........................................................................... 28 5.3.9 Primární energie a emise CO2 .................................................................. 28 5.4 Nová vyhláška MPO č. xxx/2005 Sb. o podrobnostech průkazu energetické náročnosti budov................................................................................................ 28 3


5.4.1 Odkaz na zmocnění ze zákona ................................................................ 28 5.4.2 Předmět úpravy......................................................................................... 29 5.4.3 Forma zpracování průkazu ....................................................................... 29 5.5 Změna vyhlášky MPO č. 152/2001 Sb. o pravidlech pro vytápění budov a dodávku teplé vody konečným spotřebitelům, včetně regulace ....................... 29 5.6 Novela vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. o podrobnostech energetických auditů 29 5.7 Soubor technických norem ČSN a pČSN pro podporu implementace EPBD.. 29 6. Závěry ......................................................................................................................... 30 7. Odkazy ........................................................................................................................ 31 8. Přílohy ......................................................................................................................... 33 Příloha 1 - Přehled povinností k zabezpečení úrovně energetické náročnosti budov podle EPBD v ČR ....................................................................................................... 34 Příloha 2 - Přehled novel prováděcích právních předpisů k novele zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií ................................................................................................. 36

4


1. Úvod Hodnocení energetické náročnosti budov má v ČR dobrý základ v propracovaném hodnocení stavebního řešení budov v rámci ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Požadavek na komplexní hodnocení podle EPBD velmi dobře navazuje na platný závazný obsah energetických auditů budov podle zákona č. 406/2000 Sb. a jeho vyhlášek MPO č. 213/2001 Sb., ve znění vyhl. 425/2004 Sb., a 291/2001 Sb. V energetickém auditu budov podle platných předpisů ve vztahu k EPBD chybí: • hodnocení tepelné stability budov a potřeby energie na jejich chlazení, • vzájemná provázanost jednotlivých předepsaných hodnocení, • celkové souhrnné komplexní hodnocení energetické náročnosti budov, • sjednocení postupů hodnocení na evropské úrovni. Platná česká legislativa v uvedené oblasti zároveň vytváří základní rámec pro možnosti implementaci.

5


2. Zhodnocení požadavků článku 5 & 6 EPBD Články 5 a 6 se přímo odkazují na články 3 (výpočtové metody) a 4 (požadavky na energetickou náročnost). Věcně s nimi souvisí článek 4 (průkaz energetické náročnosti), článek 2 (definice) a příloha (obecný rámec výpočtu, alternativní energetické systémy budov a druhy budov). 2.1 Shrnutí povinností z článků 5 a 6 Článek 5 vyžaduje od členských států přijmout opatření která zajistí, aby všechny nové budovy (kromě výčtu výjimek podle článku 4) splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v článku 4. Obdobně článek 6 vyžaduje od členských států přijmout opatření která zajistí, aby určené stávající budovy (kromě výčtu výjimek podle článku 4) splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v článku 4. Jedná se o stávající budovy, u kterých: - je celková podlahová plocha větší než 1 000 m2, - probíhá větší renovace (tj. podle zdůvodnění EPBD taková renovace, která probíhá u více než 25 % obvodového pláště budovy, nebo u níž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy a/nebo technických zařízení s energetickým účinkem jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku), - je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. U stávajících budov mohou být požadavky stanoveny: - buď na budovu jako celek, - nebo pro renovované systémy nebo prvky. Pro nové budovy s celkovou podlahovou plochou větší než 1 000 m2 se navíc požaduje, aby před zahájením výstavby byla zvažována a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů výroby a dodávky energie, jako jsou: - místní systém dodávky energie využívající OZE, - kombinovaná výroba tepla a elektrické energie (kogenerace – CHP), - dálkové nebo blokové vytápění nebo chlazení, - tepelná čerpadla, za určitých podmínek. 2.2 Související články Odkazy na článek 4 v sobě zahrnují odkaz na metodu výpočtu uvedenou v článku 3, na které má být založeno stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost 6


budov, potažmo na metodu výpočtu podle znění článku 3, která musí vycházet z obecného rámce podle přílohy EPBD. To znamená, že výpočtová metoda musí: - zahrnovat předepsané bilanční položky tvořící energetickou náročnost (stavební řešení, vytápění, větrání, chlazení, přípravu teplé vody, osvětlení), včetně venkovních a vnitřních klimatických podmínek, - brát v úvahu příznivý vliv alternativních systémů výroby a dodávky energie, - brát v úvahu příznivý vliv denního osvětlení, - umožnit hodnocení různých druhů budov. Na povinnosti v článcích 5 a 6 navazuje v článku 7 povinnost členských států zajistit, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov byl předložen průkaz (pracovně dříve „certifikát“, kvůli odlišení od věcně jiného průkazu podle vyhláška MPO č. 291/2001 Sb.) energetické náročnosti (dále také jen „průkaz“), jehož platnost nesmí překročit 10 let. 2.3 Rozbor povinností 2.3.1 Vzájemná vazba hodnocení podle článku 5 a 6 a pro průkaz energetické náročnosti budovy podle článku 7 Tato problematika je podrobněji diskutována v analytických zprávách k článkům 3 a 7. V EPBD jsou požadavky na výpočtovou metodu popsány stejně jak pro hodnocení podle článků 5 a 6, tak pro zpracování podkladu pro průkaz podle článku 7. Průkaz se tak může stát formou vyjádření výsledku výpočtového hodnocení energetické náročnosti budovy, tj. průkaz může být také formálním výstupem hodnocení podle článků 5 a 6. Toto formální sjednocení při zpracování hodnocení umožní využít jednotnou metodiku vyjádření výsledků hodnocení energetické náročnosti budovy při jejím hodnocení podle různých článků. To částečně sníží zatížení zpracovatelů těchto dokladů a usnadní kontrolu. Povinnost zajištění energetické náročnosti budov podle článků 5 a 6 a možnost či povinnost dokladování průkazu energetické náročnosti budov podle článku 7 pak lze popisovat společně, s případným uvedením odchylek v přípustném způsobu a přesnosti stanovení jednotlivých bilančních položek. V EPBD však není výslovně určeno, že hodnocení energetické náročnosti odkazované v článku 5 a 6 je totožné s hodnocením energetické náročnosti podle článku 7, jehož výsledky prezentuje průkaz energetické náročnosti budovy. Znamená to, že pro hodnocení podle článku 7 by v zájmu rychlosti a laické pochopitelnosti bylo v souladu s EPBD možné používat nejjednodušší verze či modifikace metod bilančního a operativního hodnocení pro stanovení nejpracnějších položek celkové energetické náročnosti. Tato přípustná úroveň zjednodušení musí být jasně stanovena. Přípustnou úroveň zjednodušení při hodnocení sloužícím jako podklad pro průkaz je nepřímo určena povinností doplnit průkaz doporučeními ke snížení energetické náročnosti, která jsou efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Zjednodušení tedy musí umožnit získání věcně správného podkladu pro tato doporučení. To je velmi ostrá podmínka. 7


Na druhé straně konstatování, že „průkazy slouží pouze k poskytnutí informací“ a jejich právní postavení a účinky řeší předpisy jednotlivých členských států, dává prostor pro zavedení několika úrovní přesnosti a způsobů zpracování průkazů podle účelu jejich použití – např. orientační (pro prodej a pronájem, s nejnižší přesnosti vstupů i metod hodnocení), výchozí („initial”, s přesností na úrovni dostupných výpočtových metod) a kontrolní (pro obnovení platnosti průkazu do 10 let, s možností vycházet z bilančního i operativního hodnocení). Povinnost podle článku 7 „zajistit, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov byl vlastníkovi nebo vlastníkem potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci předložen průkaz energetické náročnosti budovy, s platností nejvýše 10 let“ se dá vykládat dvojím způsobem: a) Jako „tvrdá“ povinnost, tj. nutnost provádět a dokladovat průkaz vždy, s možností kontroly, se sankcemi při neplnění a se shromažďováním výsledků u předepsaných organizací. Tento postup by předpokládal zásah do obtížně kontrolovatelných a vynucovatelných privátních smluvních vztahů. b) Jako „měkká“ povinnost, tj. zákonná možnost průkaz vyžadovat při prodeji nebo pronájmu těch stávajících budov, které nespadají pod povinnost podle článků 5 a 6 (kde je nutnost průkazu jasně definována), tedy povinnost vzniklá na základě vyžádání potenciálním novým kupujícím či nájemcem. Druhý přístup by zjednodušil administrativu a pravděpodobně snížil výchozí nápor na množství hodnocení po zavedení EPBD. Při dobré veřejné informační kampani může v praxi tento smluvní přístup zajistit srovnatelný konečný energetický účinek ve snižování energetické náročnosti budov v horizontu dvou až pěti let. Povinnost článku 7 podle EPBD se nevztahuje na jiné změny vlastnických vztahů, než je koupě a pronájem budov či bytů. Nevztahuje se např. na darování a dědění. Uvedené úvahy jsou stimulovány potřebou zjednodušení situace při plnění EPBD a potřebou jejich fyzického pokrytí. 2.3.2 Bilanční a operativní hodnocení V návrzích EN podpůrných pro EPBD a v zastřešujícím („umbrella“) dokumentu k těmto normám se definují termíny: • Bilanční hodnocení (asset rating) - hodnocení založené na výpočtech a normovém provozu budovy nebo dotčených zón působení. Toto hodnocení představuje vlastní potenciál budovy za normových klimatických podmínek a podmínek vnitřního prostředí. • Operativní (provozní) hodnocení (operational rating) ) - hodnocení založené na změřené spotřebě energie. Je to míra energetické náročnosti provozované budovy. Toto hodnocení se obzvlášť týká zpracování průkazu současné energetické náročnosti budovy. „Energetická náročnost budovy“ je podle definice v článku 2 termín, kterým se v celé EPBD rozumí množství energie skutečně spotřebované nebo přepokládané pro splnění různých potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy …

8


Zmínka o „skutečně spotřebovaném množství energie“ v této definici odkazuje na měření při operativním hodnocení („operational rating“) energetické náročnosti budovy. Uváděné „předpokládané množství spotřebované energie“ váže na výpočet při bilančním hodnocení („asset rating“). Definice „energetické náročnosti budov“ v rámci EPBD tedy předpokládá souběžnou a zaměnitelnou existenci obou zásadně odlišných druhů hodnocení. Zde však je problém. K operativnímu hodnocení zatím neexistuje podpora v normách CEN či jiných dokumentech, která by jasně stanovila měřené veličiny, podmínky měření, způsob vyhodnocení naměřených výsledků včetně nutné transformace výsledků na standardní okrajové podmínky (klíčový problém) a způsob stanovení chyb měření. Objevuje se snaha o interpretaci jakkoliv naměřených hodnot bez jakékoliv úpravy jako naměřených výsledků vyjadřujících operativní hodnocení. Tento až příliš zjednodušený přístup je zásadně chybný a velmi nebezpečný. Nedává správné výsledky srovnatelné s výsledky bilančního hodnocení. Takto získané nekorektní výsledky „měření“ mohou vést ke zcela falešným úvahám a závěrům. Teprve po nejjednodušší transformaci měřením zjištěných výsledků na standardní klimatické podmínky by bylo možné výsledek považovat za orientační hodnocení, použitelné při kontrolní činnosti. Pro standardní hodnocení a rozhodčí závěry však musí být měření a jeho vyhodnocení podstatně korektnější. Požadavky na energetickou náročnost budov podle článků 4 až 6 se odkazují na metodu výpočtu podle článku 3, tedy předjímají bilanční hodnocení na základě výpočtové metody. „Průkaz energetické náročnosti budovy“ podle definice v článku 2 udává energetickou náročnost budovy vypočtenou podle metody vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze EPBD. Jinými slovy – průkaz se podle definice stanovuje na základě výsledků bilančního hodnocení. Uvedenou definici však lze vykládat i tak, že se jedná o konečný výpočet z hodnot získaných buď bilančním, nebo operativním hodnocením. Z uvedeného je zřejmé, že povinnosti uváděné v článcích 5 až 7 se podle EPBD vztahují k výpočtovému bilančnímu hodnocení, jakkoliv definice hodnocené energetické náročnosti budov na prvním místě uvádí souvislost s operativním hodnocením na základě měření. Pro operativní hodnocení zatím nejsou metodické podklady. Implementace EPBD v časovém horizontu k 4.1.2006 se proto předpokládá bilančním hodnocením energetické náročnosti budov výpočtovými metodami. V dalším vývoji užití EPBD podle článků 11 a 13 a zmíněného avíza v článku 2 však lze očekávat rozšíření rámce doplněním podmínek pro operativní hodnocení na základě měření. Zatím pro toto hodnocení chybí podpůrné EN, které by sjednotily a upřesnily způsob vyhodnocení a transformace měřením zjištěných hodnot. Budoucí operativní hodnocení umožní opakovanou kontrolu energetické náročnosti budov měřením na stavbách. To bude vyžadovat podrobné stanovení sledovaných veličin, způsobů jejich měření a podmínek pro transformaci naměřených údajů na podmínky odpovídající standardizovanému užívání. 9


Měření na stavbách je z řady důvodů vhodné provádět nejdříve 3 roky po jejich dokončení. Zavedení operativního hodnocení nesnižuje vážnost a potřebu bilančního hodnocení už jen proto, že výpočtovými metodami lze hodnotit stavby jak před výstavbou, tak v prvních letech jejich užívání, kdy operativní hodnocení není možné nebo vhodné. Výhodou bilančního hodnocení je jeho využitelnost pro hodnocení a optimalizaci variant vhodných opatření ke snížení energetické náročnosti, operativní hodnocení pak stvrzuje dosažený výsledek po provedení výsledné varianty. Čím blíže budou výsledky výpočtových metod k naměřené skutečnosti, tím reálnější představu o ekonomické efektivnosti můžeme získat při hodnocení variant před jejich provedením. Nutnou zpětnou vazbou k tomuto pravděpodobnému vývoji je snaha o maximální přiblížení výpočtové metody k reálně zjišťovaným skutečnostem, tedy k budoucímu operativnímu hodnocení. Toto zadání považujeme v ČR za jednu ze základních priorit při výběru výpočtové metody podle článku 3. Zároveň se od výpočtových metod očekává, že budou transparentní, relativně jednoduché a snadno použitelné - to kvůli nutnosti zvládnout v krátkém čase hodnocení energetické náročnosti velkého množství budov s co nejmenší možností chyb. Tato společná podmínka je v ČR další základní prioritou vhodné výpočtové metody podle článku 3. Tyto dva téměř protichůdné okruhy zásadních požadavků na výpočtové metody představují důvod obtížnosti podrobné formulace vhodné výpočtové metody podle článku 3. Ve výpočtových metodách podle EN 832 a EN ISO 13790 se preferují metody výpočtů potřeb energií po krátkých časových intervalech (pro tepelně stabilní budovy měsíční intervaly, pro budovy s nízkou tepelnou stabilitou hodinové intervaly). Tyto metody vyžadují nové podrobnější zpracování klimatických údajů pro jednotlivé lokality, což je časově i finančně náročné a v ČR dosud nedokončené. Zavedení hodnocení jen s měsíčními intervaly (pro které část klimatických údajů v ČR existuje) řeší uplatnění uvedeného typu výpočtu jen pro tradiční hmotné budovy. Pro pokrytí plného rozsahu budov, včetně odlehčených, se vyžaduje souběžné zavedení časově výstižnějších metod s hodinovými intervaly údajů. Tyto údaje jsou zatím v ČR nedostupné. Denostupňové metody výpočtů potřeb energie nejsou v těchto normách podrobněji popsány, přestože patří v celé Evropě k tradičním výpočtovým postupům. Nicméně uvedené evropské normy tyto tradiční metody nevylučují, dokonce se o nich zmiňují jako o metodách možných, v normách pouze nepopsaných. Výhodou uvedených tradičních metod je jejich jednoduchost, praktičnost, transparentnost a pro případy vytápění bez chlazení dostatek vstupních údajů i experimentálních zkušeností. Jednoduchou modifikací uvedených metod lze provést výpočet po jednotlivých ucelených delších provozních obdobích v roce (tj. tradičně jen vytápění v otopném období, nově jen chlazení v letním období a problematické souběžné vytápění a chlazení v přechodných obdobích, které může zasáhnout i do otopného období). K získání potřebných údajů pro uvedenou modifikaci lze využít výsledků modelování přesnějšími numerickými metodami. Kromě praktické potřeby jednoduchého výpočtového postupu požadujeme zachování této možnosti také proto, že jsme přes výslovnou žádost od zpracovatelů BRE a CSTB 10


neobdrželi vzájemné porovnání přesností výsledků denostupňové, měsíční a hodinové metody, které by opravňovalo striktní požadavek či důrazné doporučení na používání jedině měsíční či hodinové metody. Jinými slovy, není jasné, zda jednoduchá metoda výpočtu nakonec nebude dávat stejně přesné nebo přesnější výsledky. Proto vedle metod v EN 832, EN ISO 13790 a dalších normách požadujeme souběžné zachování možnosti používat modifikaci tradiční jednoduché denostupňové metody, která bude formálně upravena tak, aby umožnila způsob vyhodnocení podle přílohy EPBD pro různé druhy budov. Uvítáme promítnutí zkušeností BRE a CSTB v těchto oblastech při podrobné formulaci vhodné modifikace denostupňové výpočtové metody. 2.3.3 Termín „budova“ EPBD definuje v článku 2 základní termín: • budova (building) - zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání. V § 3 vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. byla pro účely této vyhlášky definice stejného termínu formulována jinými slovy: • budova – nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Podle § 139b stavebního zákona se přitom za „stavbu“ považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel či dobu trvání. Používá-li se podle § 139 ve stavebním zákoně pojem „stavba“, rozumí se tím i její část. Z uvedeného je zřejmé, že stavební definice budovy z vyhlášky MMR č. 137/1998 a stavebního zákona je o něco širší, než definice podle EPBD, která termín zužuje na budovy s upravovaným vnitřním prostředím pomocí užívané energie. V tomto zúženém pojetí se termín budova již používá v rámci ČSN 73 0540-2, která platí „pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání.“ Budeme-li používat stavební termín „budova“ i pro energetické účely, pak postihneme jak všechny budovy podle EPBD, tak budovy s neupravovaným vnitřním prostředím, kde je uplatňování energetických požadavků nesmyslné. V zákoně č. 406/2000 Sb. by tedy bylo vhodné termín „budova“ pro potřeby zákona upřesnit. Pokud se tak nestane, neohrozí to povinný rozsah implementace požadavků EPBD. V souvislosti s uplatněním povinností z EPBD v české legislativě by měl být zásadně užíván termín „budova“, nikoliv širší termín „stavba“ (budovy jsou podmnožinou staveb). 2.3.4 Termín „celková podlahová plocha“ V návrzích EN podpůrných pro EPBD a v zastřešujícím („umbrella“) dokumentu k těmto normám se definuje termín: • celková podlahová plocha (total floor area) - podlahová plocha vymezená mezi

vnějšími stěnami bez neobyvatelných sklepů a nevytápěných prostor, zahrnující podlahovou plochu všech podlaží, je-li jich více než jedno 11


Tento termín se mírně liší od termínu, ke kterému se vztahují požadavky přímo v EPBD, kterým je „celková užitná podlahová plocha (total useful floor area)“. Věcně se v EPBD jedná o plochu sníženou oproti celkové podlahové ploše o půdorys všech vnitřních konstrukcí. Normový termín je výhodný kvůli jednoznačnosti a snadnosti stanovení i při nedostatku údajů. Věcně je správnější kvůli vyhřívání vnitřních konstrukcí na teplotu blízkou teplotě vnitřního vzduchu. Při jeho použití pro formulaci požadavků v legislativě navazující na EPBD dochází k mírnému rozšíření rozsahu budov, na které se požadavek EPBD vztahuje. Požadavek EPBD je tedy při použití termínu „celková podlahová plocha“ bezpečně splněn. 2.3.5 Termín „větší renovace“ V EPBD a návazných dokumentech se pro stávající budovy užívá termín: • větší renovace - takové renovace, u nichž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy a/nebo energetických zařízení, např. na vytápění, zásobování teplou vodou, klimatizaci, větrání a osvětlení, jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku, nebo takové, u nichž probíhá renovace více než 25 % obvodového pláště budovy: Toto vysvětlení je uvedeno v bodě (13) zdůvodňující předmluvy EPBD. Pro praktické použití je výhodná zejména druhá část vysvětlení, tj. „renovace více než 25 % obvodového pláště budovy“, která je jednoduchá, jednoznačná, fyzikálně neměnná, transparentní a snadno kontrolovatelná. První část definice bude pravděpodobně využívána pouze výjimečně. Díky proměnným ekonomickým údajům se jedná o určení, které má výrazné kolísání výsledku v čase. Nevýhodou je nezbytnost velmi dobré výchozí znalosti technického řešení renovace, což umožní vyčíslit náklady, tedy rozhodování o energetickému hodnocení až na závěr plánování renovačního procesu, ačkoliv bychom jistě chtěli, aby energetické hodnocení plánování renovace ovlivnilo. Výhodou je zohlednění energeticky účinných technických zařízení budovy, jejichž větší renovace může podmínit nutnost hodnocení energetické náročnosti stávající budovy. Vhodnější by byla modifikace této podmínky s nahrazením ekonomických ukazatelů technickými, které nekolísají s proměnlivými cenami a náklady. S ohledem na zaměření EPBD se nabízí využití energetického ukazatele, např. součtu změřených spotřeb energií renovovaných technických zařízení na vytápění, větrání, chlazení, zásobování teplou vodou a osvětlení ve vztahu k celkové spotřeby energie všech těchto technických zařízení. Tento parametr je u stávajících budov snadno stanovitelný, technicky jednoznačný, transparentní a umožňuje flexibilní hodnocení i pro budoucí nový výchozí stav. Doporučuje se proto využít upravenou definici: • větší renovace - takové renovace, u nichž probíhá renovace více než 25 % plochy obvodového pláště budovy, nebo takové renovace jednoho nebo více energeticky účinných technických zařízení budovy, jako je vytápění, větrání, chlazení, zásobování teplou vodou a osvětlení, u kterých je výchozí součet změřených spotřeb energií vyšší než 25 % celkové spotřeby energie budovy.

12


Ve vztahu k vysvětlení v předmluvě EPBD má tato definice shodný rozsah pro renovace obvodového pláště budovy a podobný rozsah pro renovace energeticky účinných technických zařízení budovy. Pro „celkovou plochu obvodového pláště (obálky) budovy“ a „celkovou spotřebu energie budovy“ ve výše uvedeném vymezení je pak vhodné využít definice z návrhů EN podpůrných pro EPBD a zastřešujícího („umbrella“) dokumentu k těmto normám: • celková plocha obálky (budovy) (total exposed envelope area) - součet ploch

všech vnějších konstrukcí budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo přiléhají k zemině, • celková spotřeba energie budovy (total energy use of the building) - celková energie dodaná energetickým systémům na vytápění, chlazení, větrání, přípravu horké vody, osvětlení, zařízení, atd. Celková spotřeba energie je součet dodané energie a energie vyrobené a na místě spotřebované, včetně obnovitelných forem, ale bez pasivních zisků, soustředěných na energii (jako zboží). Energie dodaná zpět na trh se nezahrnuje. 2.3.6 Vazba mezi požadavky EPBD a základními požadavky na stavby Požadavky EPBD popsané v 2.1 souvisí v oblasti energetické náročnosti budov se šesti základními požadavky na stavby podle přílohy Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se stavebních výrobků. Požadavky Směrnice 89/106/EHS zavádí do české legislativy prováděcí vyhláška MMR ke stavebnímu zákonu č. 137/1998 Sb. Pro návaznost na EPBD jsou podstatné zejména obecné zásady a základní požadavky 3 a 6 podle přílohy Směrnice 89/106/EHS: Obecně „Výrobky musí být vhodné pro stavby, aby stavby (jako celek i jako jejich jednotlivé části) byly při respektování hospodárnosti vhodné k jejich určenému použití a zároveň plnily níže uvedené základní požadavky, pokud se na tyto stavby vztahují předpisy, které takové požadavky obsahují. Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti. Požadavky předpokládají běžně předvídatelné vlivy.“ Základní požadavek č. 3 - Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí „Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, zejména v důsledku: a) uvolňování toxických plynů, b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší, c) emisí nebezpečného záření, d) znečišťování nebo zamořování vody nebo půdy, e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů, f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.“

13


Základní požadavek č. 6 - Úspora energie a tepelná ochrana1 „Stavební objekt a jeho zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby požadovaná provozní spotřeba energie byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a mikroklimatické podmínky uživatelů.“ Z uvedených citací je zřejmé, že EPBD je podrobnějším plněním základního požadavku č. 6 na nízkou provozní spotřebu energie s respektováním požadované tepelné ochrany budov, včetně s tím svázaných vlhkostních podmínek, osvětlení a proslunění podle základního požadavku č. 3. V tomto smyslu by měl být ve stavebním zákoně a jeho prováděcích vyhláškách učiněn vhodný legislativní odkaz (nutno uplatnit před nyní aktuálním vydáním nového stavebního zákona). Tato souvislost však na druhou stranu vyvolává povinnost respektovat při implementaci EPBD do novely zákona č. 406/2000 Sb. zpětnou vazbu na základní přístupy ve stavebním zákoně (dále jen SZ). Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze podle § 54 SZ provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení. Výjimky, pro které se stavební povolení ani ohlášení nevyžaduje, uvádí § 56 SZ. V § 55 je upřesněn rozsah staveb, u kterých na základě rozhodnutí stavebního úřadu postačí ohlášení (podrobněji o ohlášení pak § 57). Ostatní stavby se provádí na stavební povolení (podrobněji o tomto režimu stavebního řízení pak § 58 až 70). Základní požadavky na stavby uvádí § 15 ve vyhlášce MMR č. 137/1998 Sb., podrobnosti základního požadavku č. 3 obsahují § 22 až § 24 této vyhlášky, podrobnosti základního požadavku č. 6 rozvádí § 28. Tyto evropské požadavky musí respektovat i nový stavební zákon a jeho vyhlášky. Uvedené požadavky jsou dále upřesněny pro jednotlivé stavební konstrukce, zejména stěny a příčky (§ 31), stropy (§ 32), podlahy (§ 33), střechy (§ 36), výplně otvorů (§ 37), vzduchotechnická zařízení (§ 48) a vytápění (§ 49). Důležitý je rozsah platnosti uvedených požadavků, uvedený v § 2 téže vyhlášky. Podle požadavků ve vyhlášce se postupuje při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění, kolaudaci a užívání staveb, jejich stavebních úprav a udržovacích pracích, při změně v užívání staveb apod. Povinnosti jsou uvedeny v článcích 5 a 6 EPBD pro všechny nové budovy a pro stávající budovy splňující podmínky plošné velikosti, rozsahu renovace a proveditelnosti. Proto nemohou být tyto povinnosti zúženy jen na budovy v režimu stavebního povolení (který EPBD nerozlišuje), musí platit i na podmínkám odpovídající budovy prováděné na ohlášení. Obdobně u stávajících budov nelze při implementaci EPBD hovořit jen o jejich změnách (formou stavebních úprav, nástaveb, přístaveb, vestaveb a změn v užívání staveb), ale také o udržovacích pracích na nich. 1

Někde nesprávně “ochrana tepla”. „Tepelná ochrana budov“ je přitom v Evropě i ČR zavedený termín – viz např. název ČSN 73 0540:1994 (:2002). Nechrání se teplo, ale budovy, a to jak pro zajištění vhodných provozních podmínek, tak proti vzniku tepelně technických vad a poruch.

14


3. Nynější praxe v České republice Povinností podle článků 5, 6 a 7 EPBD jsou konfrontovány se stávajícím zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jeho prováděcími předpisy a další legislativou v přehledné tabulce v Příloze 1. Přímou vazbu má EPBD na zákon č. 406/2000 Sb. a jeho vyhlášky, proto je zde proveden jejich podrobnější rozbor. Z ostatních předpisů se na požadavky EPBD dále váže zejména stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky – rozbor viz 2.3.6. 3.1 Současný zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií z 25.10.2000 platí od 1.1.2001, který byl mírně změněn zákonem č. 359/2003 z 23.9.2003 s účinností dnem vyhlášení. 3.1.1 Terminologie Zákon je zcela obecný, jeho terminologie v § 2 je dosud zaměřena na zdrojovou část a technická zařízení budov. Zavedená terminologie předurčuje vyznění celého zákona. Pro účely tohoto zákona se rozumí např.: „a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností, e) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií, f) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.“ Termín „účinnost užití energie“ se následně nepřirozeně, vynuceně a neobratně vztahuje i na energeticky úsporná opatření ve stavebním řešení, která však nejsou energetickým procesem, jak vyžaduje definice. Jediný pojem, ve kterém lze vytušit nepřímou zmínku o úspoře energie stavebním řešením, je „spotřeba energie“ v termínu „nakládání s energií“. Pro stavební řešení budov tedy dosud není v zákoně vhodná terminologie, která by označila ekvivalenty termínů „úspora energie“, „energetická náročnost budov“, „budova“ apod., které již používá stavební zákon při formulaci šesti základních požadavků na stavby. Směrnice EPBD má terminologii orientovanou jak na technická zařízení a energetické zdroje, tak na stavební řešení. Implementace směrnice EPBD do zákona č. 406/2000 Sb. by proto měla zavést i tuto „stavební“ terminologii. 3.1.2 Státní a územní energetické koncepce Podle § 3 je státní energetická koncepce strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. 15


Podle § 4 vychází územní energetická koncepce ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Obě úrovně koncepcí se tedy vztahují výhradně na „energetické hospodářství“, což podle definice tohoto pojmu v § 2 jsou výhradně technická zařízení. Vztažení nakládání energií jen k energetickému hospodářství zužuje i použití tohoto termínu v rámci energetických koncepcí. Dosavadní formulace energetických koncepcí tedy implicitně vylučuje stavební část energetické náročnosti budov a v tomto smyslu je v rozporu s celkovým přístupem EPBD. Implementace směrnice EPBD by měla tento rozpor odstranit. 3.1.3 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Podle § 5 je národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") dokumentem, který vyjadřuje cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. V odstavci (4) v § 5 se specifikují Programem podporované činnosti takto: „a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie, b) rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla, c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie, d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření, e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, h) zpracování územních energetických koncepcí.“ Z uvedeného souhrnu je opět zřejmé formulační zaměření na zdroje a technická zařízení. Podpora úspor energie stavebním řešením zde chybí, ačkoli jde o jednoho z největších původců možných úspor energie a snižování emisí CO2. V prováděcích pokynech se proto dosud situace napravuje násilným a nepřirozeným výkladem termínu „účinnost užití energie“ v bodě a) tak, že se vztahuje i na stavební řešení budov, jakkoli to odporuje definici podle § 2 zákona. Hospodárné nakládání energií podle Programu by mělo spíše vést k prioritnímu prosazování tohoto stavebního východiska úspor energie. To musí být i nutnou součástí implementace EPBD. 3.1.4 Požadavky na budovy a jejich vytápění Tyto požadavky jsou zahrnuty v hlavě IV „Některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie“, v § 6 s paradoxním souhrnným názvem „účinnost užití energie“.

16


Požadavky na nové a stávající budovy, jejich vytápění včetně regulace a dodávky teplé vody, určují odstavce (4) až (8) v § 6 takto: “(4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona. (5) Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu. (6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou. (7) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. (8) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu, b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku, c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.“ Odstavce (4) a (5) formulují základní požadavky na stavební řešení budov. K jejich výkladu slouží vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., která dále upravuje rozsah platnosti, sledované vlastnosti a způsob stanovení měrné spotřeby tepla na vytápění. Pro budovy se závazně stanovuje povinnost prokázání určených tepelně technických a energetických vlastností pro všechny dotčené stavební konstrukce a budovu písemným dokumentem obsahujícím vyjmenované hodnoty. Tento způsob prokazování se osvědčil. Pro změny stávajících dokončených budov jsou tyto požadavky nezávazné jen tehdy, jestliže jejich splnění není z vyjmenovaných důvodů proveditelné, což se prokazuje energetickým auditem. Požadované hodnoty vlastností (v zákoně byl nepřesně použit termín „přípustné“) se svým výčtem odkazují na požadavky v ČSN 73 0540-2:1994, slovním spojením „žádosti 17


o vydání stavebního povolení“ se hlásí ke stavebnímu zákonu a formulací „dodržení obecných technických požadavků na výstavbu“ k prováděcí vyhlášce stavebního zákona MMR č. 137/1998, která se též odkazuje na normové hodnoty v ČSN 73 0540-2. Při implementaci EPBD bude třeba uvedené povinnosti formulovat co nejblíže formulacím v článcích 5 až 7, aby byl co nejpřesněji přenesen rozsah povinností. Rizika viz rozbor povinností v 2.3. V druhé části vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. je poměrně neorganicky připojen průkaz, který je vykládán jako „písemný dokument“ ve smyslu odst. 4 v § 6 zákona č. 406/2000 Sb. Rozsah povinně vyplňovaných údajů v průkazu podle vyhlášky překračuje významně zmocnění ze zákona. Tento rozpor se nejlépe odstraní zrušením uvedené formy průkazu. Tím se zároveň umožní nově definovat „průkaz energetické náročnosti budov“ podle EPBD. Odstavec (6) odkazuje na kontrolu změřené spotřeby tepla na vytápění a na přípravu teplé vody, jeho podrobnosti vykládá vyhláška MPO č. 152/2001 Sb. Požadované hodnoty jsou zde stanoveny zásadně jinak, než uvádí vyhláška MPO č. 291/2001 Sb. Tento rozpor bude třeba při implementaci EPBD odstranit (jako rozpor bilančního a operativního hodnocení). Velmi důležité jsou 3.1.5 Energetický audit Energetický audit, jeho obsah a povinnosti s ním spojené jsou uvedeny v § 9. Energetický audit je svým věcným zaměřením velmi blízký hodnocení energetické náročnosti budov podle EPBD, zvlášť porovnáme-li jeho povinný obsah podle prováděcí vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky MPO č. 425/2004 Sb. Činnosti v energetickém auditu obsažené však mají výraznější analytické zaměření a v rámci toho i větší podrobnost. Větší důraz je kladen i na ekonomické zhodnocení variant řešení, které se analyzují. Na druhé straně některá hodnocení požadovaná EPBD v energetickém auditu zatím chybí (což lze při novele doplnit). Po implementaci EPBD bude možné využívat nově definované výpočtové metody a požadavky (celkové a zejména dílčí) jako společný základ obou způsobů hodnocení. Vzájemné sdílení společného základu usnadní provádění druhého dokumentu. To podporuje i záměr využít stávající energetické auditory pro hodnocení podle EPBD. 3.2 Současné prováděcí vyhlášky k zákonu č. 406/2000 Sb. Přehled vyhlášek a jejich povinností je uveden v příloze 2. 3.2.1 Vyhláška MPO č. 291/2001 Sb. Bude třeba změnit název vyhlášky tak, aby se odkazovala na podrobnosti hodnocení energetické náročnosti budov (podle EPBD) a věcnou náplň rozšířit a zcela přepracovat. Dosavadní název vyhlášky, „kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách“ je velmi nepřehledný, s nevhodnou terminologií pro budovy a nenavazuje potřebným způsobem na EPBD. 18


Rozsah hodnocených budov je stanoven podle jiného klíče, než požaduje EPBD, bude třeba při novele změnit. Výčet hodnocených vlastností stavebních konstrukcí a budov je třeba upřesnit tak, aby byl v souladu s požadavky ČSN 73 0540-2 a přílohou k EPBD. Výpočtová metoda (velmi zjednodušený denostupňový model, bez zahrnutí vlivu provozu otopné soustavy včetně její regulace), vstupní údaje i požadavky jsou implicitně vhodné zejména pro obytné a některé občanské budovy, jen pro hodnocení vytápění a větrání, včetně zisků. Nehodnotí se zde dosud potřeba tepla na chlazení, osvětlení a přípravu teplé vody. Energetický průkaz budovy jde mimo rámec zmocnění ze zákona i mimo rozsah požadovaný EPBD. Musí být koncepčně zcela nově vypracován v nové vyhlášce. 3.2.2 Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb. Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, změněná vyhláškou MPO č. 425/2004 Sb. Tato vyhláška není v rozporu s EPBD, výhodné budou drobné úpravy zajišťující lepší provázanost s hodnocením energetické náročnosti budov v zájmu odstranění duplicit a sdílení společného základu obou předpisů – viz 3.1.5. Je třeba provést novelu vyhlášky, která sloučí původní znění s rozsáhlými změnami ve vyhlášce MPO č. 425/2004 Sb., současný stav je nepřehledný. 3.2.3 Vyhláška MPO č. 152/2001 Sb. Vyhláška 152/2001 Sb., o pravidlech pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Při novele této vyhlášky bude třeba nově formulovat § 5 tak, aby stanovoval měrné ukazatele tepelné energie na vytápění a větrání, chlazení a dodávku teplé užitkové vody, v souladu s dílčím hodnocením energetické náročnosti budovy v rámci EPBD.

19


4. Zhodnocení praxe v dalších zemích EU Ve všech sledovaných zemích (Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Slovinsko) se EPBD do zákonů, vyhlášek a technických norem buď aktuálně zavádí, nebo k zavedení intenzivně připravuje. Ve Velké Británii se implementace EPBD stala součástí přílohy L stavebního zákona Spojeného Království. Ve většině zemí jsou povinnosti přímo uvedené v EPBD převedeny do jednotlivých ustanovení zákona, často stavebního. Podrobnější zhodnocení zkušeností a praxe se zavedením EPBD do legislativy těchto zemí nebylo ze strany BRE a CSTB provedeno. Ve zprávách o článcích 3, 4 a 7 je hodnocen stav výpočtových metod, požadavků a dosavadních certifikačních přístupů v těchto zemích.

20


5. Přístup požadovaný v České republice Povinnosti formulované v EPBD budou uplatněny v novele zákona č. 406/2000 Sb., jejich rozpracování pro provádění bude koncentrováno do zásadní novely vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., o podrobnostech hodnocení energetické náročnosti budov. Do zcela nové vyhlášky MPO č. xxx/2005 budou rozpracovány podrobnosti o průkazu energetické náročnosti budov. Ve vyhlášce MPO č. 152/2001 Sb. se změní formulace § 5 tak, aby byla v souladu s novelou vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. (soulad operativního a bilančního hodnocení). Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky MPO č. 425/2004 Sb., o podrobnostech energetických auditů, bude sloučena do úplného novelizovaného znění a upravena tak, aby byla v souladu s novelou vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. i s novou vyhláškou o průkazu EPB. V použitelné rozpracovanosti budou po doplnění vydány překlady draftů EN a WI, které se v CEN připravují na podporu EPBD, jako podpůrný soubor pČSN. Na tento soubor se bude odkazovat novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. i nová vyhláška o průkazu EPB. 5.1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Zásadním dokumentem primární legislativy je novela zákona č. 406/2000 Sb., pro jejíž návrh byly zpracovateli průběžně poskytovány řešitelským týmem podklady a návrhy vhodných úprav pro implementaci EPBD. V novém stavebním zákoně, popř. jeho prováděcí vyhlášce, bude třeba provést odkaz na hodnocení energetické náročnosti budov podle zákona č. 406/2000 Sb. 5.1.1 Terminologie Terminologie v § 2 se doplní termíny potřebné pro EPBD. Pro účely novely tohoto zákona se rozumí (návrh řešitelů, znění předložené zpracovatelem zákona se mírně liší): d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií, f) budovou stavba, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání. Budova a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání jsou navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů; g) energetickou náročností budovy množství energie skutečně spotřebované nebo vypočtené pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizováním a osvětlení, h) celkovou podlahovou plochou budovy podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostorů, 21


i) větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá u více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie budovy. o) průkazem energetické náročnosti budovy písemný doklad, který obsahuje energetickou náročnost budovy vypočtenou podle metody stanovené vyhláškou, p) energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor, q) obvodovým pláštěm budovy všechny vnější konstrukce budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo přiléhají k zemině. Poznámky: 1. Rozšíření definice energetického hospodářství o budovy umožní ponechat původní definice státní a územní energetické koncepce (rozbor viz 3.1.2). Toto řešení koresponduje s vztažením „spotřeby energie“ v odkazovaném termínu „nakládání s energií“i na budovy. Alternativou je ponechání původní definice energetického hospodářství, pak je však třeba v § 3 psát „v energetickém hospodářství a budovách“ a v §4 psát „řešení energetického hospodářství a budov“. 2. Definice budovy je formulována podle vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. s úpravou podle EPBD. 3. Větší změnu dokončené budovy lze alternativně definovat podle zdůvodnění EPBD jako takovou změnu dokončené budovy, která probíhá u více než 25 % obvodového pláště budovy; nebo u níž celkové náklady na změnu obvodového pláště budovy a/nebo technických zařízení budovy s energetickými účinky jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku. Druhá část této definice je pro praxi nešikovná – viz rozbor v 2.3.5 4. Definice obvodového pláště budovy vyloučí možnost různého intuitivního výkladu. 5.1.2 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů V § 5 se doplňují odkazy na budovy a jejich energetickou náročnost ve smyslu EPBD takto: (1) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen „Program“) je dokument vyjadřující cíle v oblasti zlepšení nakládání energií v technických zařízeních a budovách, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů energie v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí. (4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na: a) energeticky úsporná opatření ke zlepšení nakládání energií v technických zařízeních a budovách, h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie. 22


5.1.3 Energetická náročnost budov Od zvyšování účinnosti užití energie u technických zařízení a zdrojů se nově vyčlenil § 6a s výstižným souhrnným názvem „energetická náročnost budov“. Název předurčuje, že nový § 6a pojednává o přímých povinnostech vyplývajících z EPBD. S patřičnými odkazy na jiné předpisy se navrhuje: (1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek (podle zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů) musí splnit požadavky na energetickou náročnost budov stanovené prováděcím právním předpisem, kterými jsou zejména platné právní normy a porovnávací ukazatele a energetická náročnost budovy vypočtená metodou stanovenou ve vyhlášce. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů nebo prvků budovy. (2) Splnění požadavků dokládá povinný podle odstavce 1 průkazem energetické náročnosti budovy, dále jen „průkaz“, který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 139b odst. 1 a 3) a) při výstavbě nových budov, b) při změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, jestliže jsou většího rozsahu a ovlivňují energetickou náročnost budov, c) při prodeji nebo pronájmu budov. Pořizovatel je povinen poskytnout na vyžádání kopii průkazu ministerstvu, místně příslušnému kraji nebo obci, kde se budova nachází. (3) Průkaz budovy může být použit ve smyslu odstavce 2 pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. (4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, environmentální a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou: a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, d) tepelná čerpadla. (5) Způsob zpracování a obsah průkazu energetické náročnosti budovy stanoví vyhláška. (6) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace nebo fyzické či právnické osoby, které provozují budovy pro účely školství, zdravotnictví, kultury, státní a místní správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m2, jsou povinny umístit průkaz energetické náročnosti budovy na veřejně přístupném místě do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. 23


(7) Průkaz energetické náročnosti budovy může zpracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 tohoto zákona nebo osoba s osvědčením o autorizaci podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v § 5 odst. 5 písm. e) a f)) se specializací energetické auditorství a přezkoušená ministerstvem podle zvláštního právního předpisu z podrobností vypracování průkazu. (8) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu (například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále nemusí být splněny u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění. Podrobnosti splnění požadavků stanoví zvláštní právní předpis (vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti hodnocení energetické náročnosti budov). (9) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání změněných budov po jejich dokončení mající vliv na tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody stanovené zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům). (10) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou a odpovídajícím stavebně technickému stavu budovy. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. (11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům). Pravidla se nevztahují na a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu, b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku, c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku. 24


5.2 Tematický návrh úprav jiných souvisejících zákonů V novém stavebním zákoně bude třeba zajistit vhodné odkazy na dokladování hodnocení energetické náročnosti budov podle novely zákona č. 406/2000 Sb. 5.3 Novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. o podrobnostech hodnocení energetické náročnosti budov Nutné je změnit název vyhlášky tak, aby se odkazovala na § 6a navrhované novely zákona č. 406/2001 Sb.a na terminologii EPBD (např. viz výše). Zásadní novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. se rozpracovává do podrobnějších tezí. Ve všech dále zmíněných výpočtových metodách, požadovaných a doporučených hodnotách očekáváme významnou podporu od našich zahraničních partnerů v rámci úkolu (články 3 a 4 v EPBD) formou poskytnutí podrobných informací. 5.3.1 Odkaz na zmocnění ze zákona Rozpracování odst. 1, 2 a 8 v § 6a novely zákona č. 406/2001 Sb. 5.3.2 Předmět úpravy 1) Hodnocené vlastnosti (tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, sledované části energetické bilance pro energetickou náročnost budov (dále jen EPB), celková EPB. 2) Rozsah dotčených budov: a) požadovaný podle odst. 2 v § 6a zákona, b) doporučený (= cílový - target) pro změny dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 200 m2 při dalších platných omezeních, c) podrobnosti výjimek podle odst. 8 v § 6a zákona (např. rozhodující velikost vnitřního technologického zdroje apod.). 3) Princip a typy hodnocení (podle prEN 15203) a) stanovení EPB pro konkrétní budovu bilančním hodnocením (výpočtovou metodou z návrhových veličin) – vhodné pro účely vstupního hodnocení (nové budovy i poprvé hodnocené stávající budovy) a analytického hodnocení při přípravě změn dokončené budovy, b) souběžně s tím výpočet stejnou výpočtovou metodou pro tzv. referenční budovu téhož druhu o stejné geometrii a se stejným typem provozu, pro kterou se na jednotlivých úrovních výpočtu zadávají požadované / doporučené (cílové) standardizované hodnoty (např. požadavky norem) – tím se získají dílčí požadavky / doporučení (cíle) pro jednotlivé sledované části energetické bilance a nakonec i celkový požadavek / doporučení (cíl), c) stanovení EPB pro konkrétní budovu operativním hodnocením (na základě měření) – vhodné pro účely orientačního hodnocení při prodeji a nájmu, při kontrolním hodnocení budovy. 25


4) Forma zpracování hodnocení - odkaz na protokol o hodnocení a štítek EPB tvořící průkaz energetické náročnosti budovy podle prEN 15217, s odkazem na novou vyhlášku 5.3.3 Stavebně technické předpoklady 1) Tepelně technické požadavky na vlastnosti stavebních konstrukcí a budov (obecně, odkaz na normové hodnoty v ČSN 73 0540-2, způsob stanovení návrhových veličin). 2) Hygienické požadavky (výměna vzduchu, vlhkostní podmínky) – shrnutí či odkazy na jiné předpisy. Možná také: 3) Průsvitné výplně otvorů - využití solárních zisků, ochrana před přehříváním a světelně technické požadavky – odkazy na ČSN. 4) Úroveň technických zařízení budovy s energetickými účinky, jejich regulace a inteligentní řízení. 5.3.4 Potřeba energie na vytápění 1) Zahrnuje: krytí tepelných ztrát prostupem tepla, větráním, tepelných zisku solárních i z vnitřních zdrojů, včetně účinnosti využití a provozní regulace. Pro budovy bez chlazení, popř. s odděleným chlazením. Vhodná položka, neboť se často sleduje měřením. 2) Způsob stanovení: a) výpočtová metoda denostupňová, jednoduchá – postup a vstupy v příloze (modifikace metody ve stávající vyhlášce MPO č. 291/2001 Sb., s využitím HT a HV, odkaz dat na prEN ISO 15927-6 (denostupně) a na ČSN 38 3350), b) výpočtová metoda intervalová (měsíční, hodinová) – postup dle EN (zejména EN ISO 13790, resp. vytápění v prEN wi 14 a větrání v prEN wi 20), národní vstupy a předepsané volby (např. vnější osnova rozměrů) v příloze či odkazem, např. EN ISO 15927-4 (hodinová klimatická data), provozní regulace podle prEN wi 22 c) operativní metoda – odkaz na transformace (korekce) podle prEN 15203 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se pro referenční budovu výpočtovou metodou, jaká se používá pro hodnocení (hodnoty s indexem „N“ jsou normové požadavky či požadavky z jiného předpisu): a) z prostupu tepla - pomocí HT,N = min { [ ∑(Aj·Uj,N·bj) + ∆Utbm,N·A ] ; [ Uem,N·A ] } tj. souběžná platnost podmínky pro jednotlivé konstrukce a tepelné vazby mezi nimi a pro celou obálku budovy - jak požadované, tak doporučené hodnoty b) z větrání – pomocí HV,N = max { [ hygienické minimum ] ; [z požadavků na těsnost obvodového pláště n50] } požadované hodnoty ze standardů, doporučené hodnoty při standardním zpětném získávání tepla z větracího vzduchu c) snížení o solární zisky a vnitřní (technologické) zisky - standardní hodnoty a stupeň využití podle druhu budovy a činnosti – požadované hodnoty standardní, doporučené hodnoty o předepsané % vyšší 26


d) standardní redukce na provozní využití a regulaci vytápění podle druhu budovy a činnosti – požadované hodnoty standardní, doporučené hodnoty s větší redukcí při optimalizaci 5.3.5 Potřeba energie na chlazení nebo klimatizaci 1) Zahrnuje: energetické potřeby na chlazení a popř. i na vlhkostní úpravu vzduchu, často společně s vytápěním 2) Způsob stanovení: a) výpočtová metoda denostupňová, jednoduchá – postup a vstupy v příloze (denostupně pro chlazení), vhodná pro oddělené období chlazení, zatím není jasná úprava pro souběh vytápění a chlazení b) výpočtová metoda intervalová (měsíční, hodinová) – postup dle EN (zejména nově připravované rozšíření EN ISO 13790 v prEN wi 14), národní vstupy a předepsané volby v příloze či odkazem, např. EN ISO 15927-4 (hodinová klimatická data), obvykle společně s výpočtem potřeby energie na vytápění, spolu prEN wi 20 (větrání) a prEN wi 22 (provozní regulace) c) operativní metoda – odkaz na transformace (korekce) podle prEN 15203 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se pro referenční budovu výpočtovou metodou, jaká se používá pro hodnocení. Požadovaná hodnota pro standardní podmínky pro jednotlivé typy budov (zkušenosti BRE), doporučená hodnota = 0 (vyloučení chlazení nebo klimatizace stavebním řešením) 5.3.6 Potřeba energie na přípravu teplé vody 1) Zahrnuje: energetické potřeby na ohřev a dodávku teplé vody 2) Způsob stanovení: a) výpočtová metoda podle příslušných návrhových norem ČSN a pČSN (na základě prEN wi 11) množství teplé vody a z něho potřeba tepla (zjednodušená metoda s kumulativními ukazateli pro jednotlivé druhy budov a činnosti v nich, orientační % ohřívané teplé vody z dodané studené vody pro jednotlivé druhy budov a činnosti v nich), uplatní se zejména při výchozím hodnocení, při kontrolním hodnocení jen v případě neexistujícího měření spotřeby teplé vody (měřená spotřeba studené vody je obvykle vždy k dispozici) b) operativní metoda – v tomto případě vhodná, uplatní se zejména při kontrolním hodnocení 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se pro referenční budovu výpočtovou metodou, jaká se používá pro hodnocení. Požadovaná hodnota pro standardní podmínky druhů budov a činností v nich pomocí plošných ukazatelů. Doporučená hodnota se standardně redukuje v úrovní reálného solárního předohřevu.

27


5.3.7 Potřeba energie na osvětlení 1) Zahrnuje: energetické potřeby na trvale zabudované umělé osvětlení 2) Způsob stanovení: a) výpočtová metoda podle příslušných návrhových norem ČSN a pČSN (prEN wi 13 resp. prEN 15193) b) operativní metoda – v tomto případě vhodná, uplatní se zejména při kontrolním hodnocení 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se pro referenční budovu výpočtovou metodou podle prEN wi 13, resp. prEN 15193. Zjednodušenou možností jsou požadované hodnoty pro standardní podmínky druhů budov a činností v nich pomocí plošných ukazatelů (standardní měrné spotřeby pro běžné typy instalací v typových prostorech podle klasifikace zrakové náročnosti činností v nich a standardní součinitel provozního využití pro tato prostory). Doporučená hodnota se standardně redukuje na úroveň nízkoenergetických svítidel a optimalizovaného využití daných prostorů i denního osvětlení. 5.3.8 Celková dodaná energie 1) Zahrnuje: souhrn energetických potřeb podle 5.3.4 až 5.3.7, popř. z interaktivního modelu, upravený zahrnutím účinností technických zařízení a ztrát při transportu 2) Způsob stanovení: stanovení podle prEN wi 4, resp. prEN 15203 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se z dílčích požadovaných / doporučených hodnot referenční budovy stejným postupem podle prEN 15203 pro standardní účinnosti technických zařízení 5.3.9 Primární energie a emise CO2 1) Zahrnuje: konverzní faktory při převodu dodané energie na primární energii a na emise CO2 2) Způsob stanovení: stanovení podle prEN wi 2, resp. prEN15203 3) Požadované a doporučení hodnoty Stanoví se z požadovaných / doporučených hodnot dodané energie referenční budovy stejným postupem pro standardní konverzní faktory 5.4 Nová vyhláška MPO č. xxx/2005 Sb. o podrobnostech průkazu energetické náročnosti budov Do zcela nové vyhlášky MPO č. xxx/2005 budou rozpracovány podrobnosti průkazu energetické náročnosti budov. 5.4.1 Odkaz na zmocnění ze zákona Rozpracování odst. 2 až 6 v § 6a novely zákona č. 406/2001 Sb. 28


5.4.2 Předmět úpravy 1) Přehled prezentovaných údajů a veličin a) identifikační údaje a jiné vstupní údaje, b) tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, c) sledované části energetické bilance pro energetickou náročnost budov (dílčí ukazatele EPB), d) souhrnné ukazatele energetické náročnosti budov. 2) Rozsah dotčených budov: - dtto novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. 3) Veřejné umístění průkazu Upřesnění doporučeného místa a velikosti, souhrnné číselné a grafické hodnocení (štítek energetické náročnosti budovy), podle prEN wi 1+3, resp. prEN 15217 5.4.3 Forma zpracování průkazu Protokol o hodnocení a štítek EPB (popř. dílčí štítky dílčích ukazatelů EPB) tvořící průkaz energetické náročnosti budovy podle prEN wi 1+3, resp. prEN 15217 Příklad 5.5 Změna vyhlášky MPO č. 152/2001 Sb. o pravidlech pro vytápění budov a dodávku teplé vody konečným spotřebitelům, včetně regulace Velmi vhodné by bylo zjednodušit a zpřehlednit název vyhlášky (např. viz výše). Ve vyhlášce MPO č. 152/2001 Sb. se změní formulace § 5 tak, aby byla v souladu s novelou vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. a s podmínkami a požadavky operativního hodnocení spotřeb tepla na vytápění a větraní, včetně regulace, a dodávku teplé vody. (základní soulad operativního a bilančního hodnocení, ve smyslu jinde odkazované prEN 15203, která bude přejata jako pČSN). 5.6 Novela vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. o podrobnostech energetických auditů Velmi vhodné by bylo zjednodušit název vyhlášky (např. viz výše). V novele vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. budou sloučeny nyní platná vyhláška MPO č. 213/2001 Sb. a vyhláška MPO č. 425/2004 Sb., do úplného znění a upravena tak, aby byla v souladu s novelou vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. i s novou vyhláškou o průkazu EPB. 5.7 Soubor technických norem ČSN a pČSN pro podporu implementace EPBD V použitelné rozpracovanosti budou po doplnění vydány překlady prEN a prEN wi, které se v CEN připravují na podporu EPBD, jako podpůrný soubor pČSN. Na tento soubor se bude odkazovat novela vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. i nová vyhláška o průkazu EPB. 29


6. Závěry Ve zprávě jsou uvedeny návrhy úprav předpisů, které zavedou povinnosti vyplývající z EPBD do právního rámce ČR. EPBD se zavádí do primární legislativy novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. V novém stavebním zákoně bude odkaz. Pro podrobnější rozpracování tezí sekundární legislativy bude třeba využít výsledků řešení k článkům 3, 4 a 7 EPBD, spolu s aplikací souboru prEN wi a prEN pro podporu EPBD.

30


7. Odkazy [1]

Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se stavebních výrobků

[2]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002, o energetické náročnosti budov

[3]

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

[4]

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[5]

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů

[6]

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky

[7]

Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE

[8]

Vyhláška MMR č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona

[9]

Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

[10] Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů [11] Vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách [12] ČSN 73 0540-1:2004 Tepelná ochrana budov - Část 1: Terminologie [13] ČSN 73 0540-2:2004 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, včetně změny Z1:2005 [14] ČSN 73 0540-3:2004 Tepelná ochrana budov - Část 3: Návrhové hodnoty [15] ČSN 73 0540-4:2004 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody [16] Šála J., Tywoniak J. a kol.: Evropské a české podmínky pro hodnocení energetické náročnosti budov. Studie pro MPO ČR, Praha, 11/2002, 50 str., 40 lit. [17] Šála J.: Rozbor platných předpisů a norem v oblasti tepelně technických vlastností konstrukcí a budov s ohledem na zavedení EPBD 2002/91/ES. Studie pro MPO ČR, Praha, 10/2004, 57 str., 20 lit. [18] Anderson B. a kol.: Zastřešující dokument - Normy k podpoře Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). 2. návrh Technické zprávy CEN, CEN/BT WG 173 EPBD N 04 rev, 07/2004 [19] Petersdorff C., Boermans T., Stobbe O., Joosen S., Graus W., Mikkers E., Harnisch J.: Snížení množství CO2 ze stavebního fondu nad rámec Směrnice EU o 31


energetické náročnosti budov. Německo, 02/2004

ECOFYS pro EURIMA a EuroACE, Cologne,

[20] ČSN 73 4301 Obytné budovy [21] ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové budovy [22] ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory [23] ČSN EN 12831:2003 (06 0206) Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu [24] EN 13465 (12 7020) Větrání budov − Výpočtové metody pro stanovení průtoku vzduchu v obydlích [25] ČSN EN 673+A1 (70 1024) Sklo ve stavebnictví – Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) – Výpočtová metoda [26] ČSN EN ISO 14438 (70 1027) Sklo ve stavebnictví – Stanovení hodnoty energetické bilance – Výpočtová metoda [27] ČSN EN 13363-1 (73 0303) Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením – Výpočet propustnosti sluneční energie a světla – Část 1: Zjednodušená metoda [28] ČSN EN ISO 12569 (73 0311) Tepelné vlastnosti budov – Stanovení výměny vzduchu v budovách – Metoda změny koncentrace indikačního plynu [29] ČSN EN ISO 13790 (73 0317) Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění [30] EN ISO 13791 (73 0318) Tepelné chování budov – Výpočet vnitřních teplot v místnosti v letním období bez strojního chlazení - Základní kritéria pro validační postupy [31] prEN ISO 13792 Tepelné chování budov − Vnitřní teplota v místnosti v letním období bez strojního chlazení - Základní kritéria pro zjednodušenou výpočtovou metodu (idt ISO/DIS 13792:1997 [32] ČSN 73 0542 Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov [33] ČSN EN ISO 13788:2002 (73 0544) Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků – Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody [34] ČSN 73 0548 Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů [35] ČSN EN ISO 10211-1:1997 (73 0551) Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Výpočet tepelných toků a povrchových teplot – Část 1: Základní metody [36] ČSN EN ISO 10211-2 (73 0551) Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Výpočet tepelných toků a povrchových teplot – Část 2: Lineární tepelné mosty 32


[37] ČSN EN ISO 6946:1998+A1:2003 (73 0558) Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda [38] ČSN EN ISO 13370 (73 0559) Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou Výpočtové metody [39] ČSN EN ISO 14683:2000 (73 0561) Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušené postupy a orientační hodnoty [40] ČSN EN ISO 13786 (73 0563) Tepelné chování stavebních dílců – Dynamické tepelné charakteristiky – Výpočtové metody [41] ČSN EN 832 (73 0564) Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění – Obytné budovy [42] ČSN EN ISO 13789:2000 (73 0565) Tepelné chování budov – Měrná ztráta prostupem tepla – Výpočtová metoda [43] ČSN EN ISO 10077-1:2001 (73 0567) Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 1: Zjednodušená metoda [44] ČSN EN ISO 10077-2:2004 (73 0567) Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 2: Výpočtová metoda pro rámy [45] ČSN EN 13829 (73 0577) Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda [46] ČSN EN 12207 (74 6011) Okna a dveře - Průvzdušnost – Klasifikace [47] ČSN EN 13125 (74 6025) Okenice a clony – Přídavný tepelný odpor – Přiřazení třídy průvzdušnosti výrobku [48] ČSN EN 12428 (74 7025) Vrata - Součinitel prostupu tepla – Požadavky na výpočet [49] The Building Act 1984. The Building Regulations 2000. Proposals for amending Part Lof the Building Regulations and Implementing the Energy Performance of Buildings Directive. A consultation document. July 2004. London, UK

8. Přílohy

33

Příloha 1 - Přehled povinností k zabezpečení úrovně energetické náročnosti budov podle EPBD v ČR Povinnost podle EPBD

Stav v ČR (k 03/2005)

Návrh na opatření

Budovy, kromě vyjmenovaných výjimek, musí splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost podle článku 4 založené na metodě výpočtu podle článku 3 - nové budovy - všechny kromě výjimek - stávající budovy - nad 1 000 m2 CPP kromě výjimek, pokud: - probíhá větší renovace (nad 25% OP) - technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné

Hlavně zákon 406/2000 a jeho vyhl., dílčí vyhl. 137/1998 ke SZ, ČSN - minimální požadavky stanoveny jen na některé součásti energetické bilance pro EPB - metody výpočtu ve vyhl. 291/2001 a ČSN jen na některé součásti energetické bilance pro EPB, též chybí celkové hodnocení - vymezení dotčených budov podle spotřeby energie a mírně odlišné výjimky, chybí dle plošné velikosti budov a rozsah renovace

Zákon 406/2000 - upřesnit vznik a rozsah povinnosti (k SZ?), stanovení a požadavky odkaz na vyhl., upřesnit kontrolu a pokuty Nová vyhl. - vymezit souhrnné metody výpočtu EPB s daty, požadavky podle EPBD s odkazy Vyhl. 291/2001 - doplnit metodu výpočtu, data a požadavky pro hodnocení spotřeby tepla na vytápění a větrání podle potřeb EPB Ostatní vyhl. k z. 406/2000 - doplnit dílčí metody výpočtu podle EPB, popř. i požadavky Nové pČSN s metodami výpočtu podle draftů CEN a národními daty - pro odkazy vyhl.

Nové budovy nad 1 000 m2 CPP před zahájením výstavby – zvážit a vzít v úvahu technickou, environmentální a ekonomickou proveditelnost alternativních systémů výroby energie (OZE, kogenerace, dostupné CZT, podmíněně tepelná čerpadla)

Není povinnost

Zákon 406/2000 doplnit o obecnou povinnost vzít v úvahu s odkazem na vyhlášky Vyhl. k z. 406/2000 - doplnit metodu zvážení tech./envi./ekon. proveditelnosti alternativních systémů výroby energie (OZE, kogenerace, dostupné CZT, podmíněně tepelná čerpadla)


Příloha 1 - Pokračování Povinnost podle EPBD

Stav v ČR (k 03/2005)

Návrh na opatření

Budovy při výstavbě, prodeji nebo pronájmu doložit certifikát energetické náročnosti: - s platností max. 10 let - s referenčními hodnotami k porovnání a posouzení energetické náročnosti budovy - s ekonomicky efektivními doporučeními ke snížení energetické náročnosti budovy

Není povinnost

Zákon 406/2000 doplnit o obecnou povinnost Nová vyhl. pro EPB k z. 406/2000 - specifikovat nejjednodušší linii výpočtu EPB pro energetickou certifikaci budov - vzor protokolu a energetického certifikátu - doplnit odkaz na referenční hodnoty a data - doplnit metodu výpočtu ekonomické efektivnosti

Budovy orgánů veřejné moci a institucí veřejných služeb pro velký počet osob nad 1 000 m2 CPP – umístit platný energetický certifikát na nápadném a veřejnosti dobře viditelném místě

Není povinnost

Zákon 406/2000 doplnit o obecnou povinnost (na vyžádání) Nová vyhl. pro EPB k z. 406/2000 - vzor umístění

CPP – celková podlahová plocha; OP – obvodový plášť budovy (vnější obálka budovy); EPB – energetická náročnost budov podle EPBD

35

Příloha 2 - Přehled novel prováděcích právních předpisů k novele zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií Název vyhlášky/nařízení Vyhláška 150/2001/Sb., o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Vyhláška 151/2001 Sb., o podrobnostech účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie Vyhláška 152/2001 Sb., o pravidlech pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Vyhláška 153/2001 Sb., o podrobnostech určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie Vyhláška 212/2001 Sb., o podrobnostech pro přípravu a uskutečňování KVET Vyhláška 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky 425/2004 Sb., o podrobnostech náležitostí energetického auditu Vyhláška 215/2001/Sb., ve znění vyhlášky 442/2004 Sb., o podorbnostech označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace jakož i minimální účinnosti energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh

Provádí § § 6 odst (1)

stav

§ 6 odst (9)

§ 6a odst (9) a (10)

Aktivita v rámci projektu Phare Buildings Žádná

žádná

Novela nutná

Spolupráce na návrhu novely § 5 této vyhlášky, stanovujícími měrné ukazatele tepelné energie na vytápění a dodávku teplé užitkové vody…

§ 6 odst (9)

žádná

§ 7 odst. (4)

žádná

§9 odst (9)

žádná

§8 odst (10)

žádná

Poznámka


Příloha 2 - Pokračování Název vyhlášky/nařízení Nařízení vlády 195/2001 Sb.. o podrobnostech obsahu územní energetické koncepce Vyhláška xxx/2005 Sb., o způsobu provedení kontroly a vyhodnocení účinnosti kotlů a o podrobnostech přezkoušení z problematiky účinnosti užití energie osob s osvědčením o autorizaci podle § 15 odst. 1a a 1b zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší Vyhláška yyy/2005 Sb., o způsobu provedení kontroly a vyhodnocení účinnosti užití energie v klimatizačním systému

Provádí § stav § 4 odst. (9) Novela nutná

Aktivita v rámci projektu Phare Buildings žádná

Poznámka

§6 odst (5)

Nový návrh

Bude připravena věcná náplň návrhu vyhlášky

Musí zahrnout podrobnosti ustanovení § 6 odst (2), (3), (4), (5) a (6)

§ 6 odst. (8) Nový návrh


Vyhláška zzz/2005 Sb., o podrobnostech hodnocení energetické náročnosti budov 2)

§ 6a odst. (1)


Vyhláška xyz/2005 Sb., o podrobnostech průkazu energetické náročnosti budov 3)

§ 6a odst. (5)

Musí zahrnout podrobnosti ustanovení § 6 odst (7) a (8) Musí zahrnout podrobnosti ustanovení § 6a odst (1) a (8) Musí zahrnout podrobnosti § 6a odst (2), (3), (4) a (6)

Vyhláška yxz/2005 Sb., o vzoru žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů

§ 10 odst (6)

Nový návrh, který zahrne novelu vyhlášky 291/2001 Sb. Nový návrh


Nový návrh

žádná

2)

Princip a struktura hodnocení, požadavky dílčí a celkové, výpočtová metodika a návrhové hodnoty budou spolu s upřesněním ustanovení § 6a zákona obsahem vyhlášky a jejich příloh, nemusí být sešněrovány doslovným názvem. Název by měl být stručný a snadno zapamatovatelný. 3) Způsob zpracování protokolu k průkazu, včetně energetického štítku budovy, způsob a forma veřejného umístění souhrnných výsledků průkazu budou obsahem vyhlášky.

37

ZHODNOCENÍ EPBD VE VZTAHU K ČLÁNKU 5 & 6: ZMĚNY POTŘEBNÉ V ČESKÉ REPUBLICE & ZKUŠENOSTI V DALŠÍCH ZEMÍCH EU. Jiří Šála

Recommend Documents