DPH ve vztahu k EU a třetím zemím. Petra Talašová

DPH ve vztahu k EU a třetím zemím

Petra Talašová

Bakalářská práce 2015

ABSTRAKT V bakalářské práci se zaměřuji na problematiku daně z přidané hodnoty, konkrétně ve vztahu k Evropské unii a třetím zemím. Teoretická část vychází z platné legislativy a literatury, kde je popsána podstata daně z přidané hodnoty, následuje vysvětlení důleţitých pojmů v této oblasti. Současně jsou vysvětleny různé moţnosti obchodování se zahraničím. Praktická část se nejprve zaměřuje na vývoj DPH a sazeb od roku 1993, součástí je také analýza příjmů daně z přidané hodnoty do rozpočtu státu a také souhrn změn novely zákona od 1. 1. 2013. V dalším bodě praktické části se zabývám povinnostmi právnické osoby jako plátce DPH. Konkrétní případy obchodování s Evropskou unií a třetími zeměmi jsou předvedeny na vybrané společnosti. V závěru jsou uvedeny opatření na zamezení nejčastějších chyb. Klíčová slova: Daně, DPH, Evropská unie, třetí země, dodání zboţí, pořízení zboţí, sluţby, dovoz zboţí, daňový doklad

ABSTRACT The Bachelor thesis focuses on issues at the Vallue-Added tax (VAT) in relation to the European Union and third countries. The theoretical part is based on the valid legislation and literature, which describes principle of VAT, then follows explanation important terms in this section. Concurrently are explained various possibilities of trade with foreign countries. At first is the practical part focused on the development of VAT and rates since 1993, there is also included analysis of income VAT to the state budget and then summary of changes of amendment to the act since 1. 1. 2013. The next section of the practical part deals with obligations of legal entity for VAT. Specifics examples of trade with European Union and third countries are shown on the selected company. In conclusion are measures to prevent the most common mistakes. Keywords: Taxes, VAT, European Union, Third countries, supply of goods, acquisition of goods, services, import of goods, invoice

Děkuji paní Mgr. Evě Kolářové, PhD. za cenné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Stejně tak děkuji jednateli společnosti Rehos s.r.o. Ing. Jiřímu Sukopovi za poskytnutí informací ke zpracování praktické části. Také bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu během psaní mé bakalářské práce.

„Trojí cestou můţeme dojíti k moudrosti: za prvé cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší; za druhé cestou napodobování, cestou to nejlehčí, a za třetí cestou zkušenosti, cestou to nejtěţší.“ Konfucius

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE .................................................................. 11 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12

1

DAŇOVÁ PROBLEMATIKA ČR ......................................................................... 13

2

1.1

FUNKCE DANÍ ....................................................................................................... 13

1.2

ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY .................................................... 14

1.3

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DANÍ ................................................................................. 15

VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI DPH .......................................... 16 2.1

VSTUPY, VÝSTUPY A ODPOČET ............................................................................. 16

2.2

PŘEDMĚT DANĚ .................................................................................................... 17

2.3 DAŇOVÉ SUBJEKTY .............................................................................................. 17 2.3.1 Osoby povinné k dani ................................................................................... 18 2.3.2 Identifikované osoby .................................................................................... 18 2.3.3 Osoby osvobozené od uplatňování daně, plátci ........................................... 18 2.3.4 Osoby evidované k dani ............................................................................... 19 2.3.5 Osvobozená osoba ........................................................................................ 19 2.3.6 Osoba neusazená v tuzemsku ....................................................................... 19 2.4 DAŇOVÁ POVINNOST, DEN USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ ........................ 19 2.5

OSVOBOZENÁ PLNĚNÍ ........................................................................................... 20

2.6

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST ............................................................................................. 21

2.7 MÍSTO PLNĚNÍ ...................................................................................................... 22 2.7.1 Místo plnění při dodání a zasílání zboţí a převodu nemovitostí §7, §8 ....... 22 2.7.2 Místo plnění při poskytování sluţeb §9 ....................................................... 23 2.7.3 Místo plnění při pořízení a dovozu zboţí §11, §12 ...................................... 24 2.8 DAŇOVÉ IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO ............................................................................. 25

3

2.9

DAŇOVÉ DOKLADY ............................................................................................... 26

2.10

ZÁKLAD DANĚ ...................................................................................................... 27

2.11

SAZBA DANĚ ........................................................................................................ 28

2.12

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ............................................................................................... 28

2.13

HARMONIZAČNÍ PROCES DPH .............................................................................. 28

ZAMĚŘENÍ DPH NA OBCHODOVÁNÍ S EU A TŘETÍMI ZEMĚMI ........... 30 3.1

DPH PO VSTUPU ČR DO EU ................................................................................. 30

3.2 DOVOZ ZBOŢÍ ....................................................................................................... 31 3.2.1 Místo plnění ................................................................................................. 31 3.2.2 Daňová povinnost a základ daně .................................................................. 31 3.2.3 Daňový doklad ............................................................................................. 32

3.3 VÝVOZ ZBOŢÍ ....................................................................................................... 32 3.3.1 Místo plnění ................................................................................................. 32 3.3.2 Daňová povinnost a základ daně .................................................................. 32 3.3.3 Daňový doklad ............................................................................................. 33 3.4 DODÁNÍ ZBOŢÍ DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU ...................................................... 33 3.4.1 Místo plnění ................................................................................................. 34 3.4.2 Daňová povinnost......................................................................................... 34 3.4.3 Daňové doklady............................................................................................ 34 3.5 POŘÍZENÍ ZBOŢÍ Z JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU ....................................................... 35 3.5.1 Místo plnění ................................................................................................. 35 3.5.2 Daňová povinnost......................................................................................... 35 3.5.3 Daňové doklady............................................................................................ 36 3.6 TŘÍSTRANNÝ OBCHOD .......................................................................................... 36 3.7

SLUŢBY ................................................................................................................ 37

3.8

INTRASTAT ........................................................................................................... 37

3.9

SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ ............................................................................................. 38

3.10

REVERSE CHARGE ................................................................................................ 38

3.11

PŘEPOČET CIZÍ MĚNY ............................................................................................ 39

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 40

4

VÝVOJ DPH V ČR OD ROKU 1993 ..................................................................... 41 4.1

VÝVOJ SAZEB DPH V ČR ..................................................................................... 42

4.2

PŘÍJMY Z DPH DO ROZPOČTU ............................................................................... 43

4.3 ZMĚNY V DPH OD 1. 1. 2013 ............................................................................... 45 4.3.1 Zákon č. 500/2012 Sb. – sazby DPH............................................................ 45 4.3.2 Zákon č. 502/2012 – Technická novela zákona o DPH ............................... 45 5 POVINNOSTI PRÁVNICKÉ OSOBY JAKO PLÁTCE DPH ............................ 49 6

7

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI REHOS S.R.O................................................ 50 6.1

DPH NA VÝSTUPU ................................................................................................ 50

6.2

POŘÍZENÍ ZBOŢÍ Z JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU ....................................................... 51

6.3

DODÁNÍ ZBOŢÍ DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU ...................................................... 54

6.4

DODÁNÍ SLUŢEB DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU .................................................... 55

6.5

DOVOZ ZBOŢÍ ZE TŘETÍ ZEMĚ................................................................................ 57

OPATŘENÍ NA ZAMEZENÍ CHYB ..................................................................... 59

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 62 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 69

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 70

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Daň z přidané hodnoty tvoří nejdůleţitější část příjmu státního rozpočtu. Patří mezi nepřímé daně, které správce vybírá prostřednictvím konečných spotřebitelů. Jedná se o daň, kterou jsme obklopeni v běţném ţivotě, tedy při nákupu zboţí a sluţeb. V České republice tato daň funguje od jejího vzniku, tedy od 1. 1. 1993. Tím se Česká republika přiblíţila k úspěšnému vstupu do Evropské unie, který proběhl v roce 2004. Systém daně z přidané hodnoty se neustále vyvíjí, prošel mnoha úpravami, největší změny byly provedeny právě po připojení k Evropské unii. Pro snadnější obchodování mezi zeměmi uvnitř Evropské unie je snaha o sjednocení celého daňového systému členských zemí. Důvodem volby tohoto tématu pro bakalářskou práci bylo právě obchodování s Evropskou unií a třetími zeměmi, protoţe po vstupu do Evropské unie se umoţnilo volné pohybování osob, zboţí, sluţeb, nebo kapitálu, tím se zahraniční obchod stal pro hodně firem jednodušší. Ovšem oblast daně z přidané hodnoty je velmi rozsáhlá a sloţitá a většina obyvatel České republiky zcela nerozumí jejímu fungování. Cílem mé práce je zmapování problematiky při obchodování s členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi. Budou řešeny a analyzovány případy obchodování ve společnosti Rehos s.r.o.. Práce také popisuje postupný vývoj daně z přidané hodnoty od roku 1993 v České republice, včetně důleţitých změn, které nastaly v roce 2013. Na závěr práce uvedu moţné chyby, kterých se plátci mohou dopustit a návrhy opatření, jak těmto chybám předejít.


11

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Tato bakalářská práce je cílena především pro podnikající fyzické i právnické osoby, které jiţ se zahraničím spolupracují nebo o spolupráci uvaţují. Obsah práce můţe slouţit pro lepší přehled povinností a moţných problémů, které při těchto transakcích vznikají. Hlavním cílem mé práce je popsání principů daně z přidané hodnoty v obchodech s Evropskou unií a třetími zeměmi, popis povinností podnikatele jakoţto plátce DPH, včetně tiskopisů, které s nimi souvisejí. Teoretická část je zpracována metodou literárního průzkumu, a to především z odborné literatury a internetových zdrojů, zabývajících se danou oblastí, a jejich následnou analýzou. Jednotlivé kapitoly jsou vytvořeny metodou syntézy ze získaných informací tak, aby měly správnou návaznost a dávaly čtenáři smysl. V praktické části je pouţita metoda konkretizace, kde jsou na konkrétní společnosti předvedeny příklady z jednotlivých obchodních transakcí s členskými státy a třetími zeměmi. Součástí jsou i ukázky správnosti vyplnění příslušných formulářů. Podkladem pro tyto řešené příklady jsou konkrétní obchody řešené v průběhu mého výkonu odborné praxe ve společnosti Rehos s.r.o..


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

DAŇOVÁ PROBLEMATIKA ČR

Daň je popsána jako povinná platba na základě zákona, která se opakuje v časových intervalech (např. roční placení daně z příjmu) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností, třeba při kaţdém převodu nemovitosti). Vzhledem k tomu, ţe daně jsou určeny ke hrazení společných potřeb, plynou do veřejného rozpočtu státu, obce, kraje nebo státního fondu. Současně mohou plynout i do nadnárodního rozpočtu, kdy část daní vybraných v České republice jde do rozpočtu Evropské unie. Daň lze definovat jako nenávratnou a neekvivalentní, protoţe díl, jakým se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá ţádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veřejných rozpočtů, případně spotřebovávat veřejně poskytované statky. Daň je také neúčelová, protoţe nikdo neví, co bude z těchto prostředků financováno. Ani uhrazením daně nikomu nevzniká právo na konkrétní plnění z veřejných zdrojů. (Vančurová a Láchová, 2010, s. 10) Daně a státní výdaje byly předmětem důkladného analytického i empirického studia vzhledem k jejich určujícím vlivům na jednání osob, domácností, podniků a ostatních dobrovolných organizací. Známé kapitoly nejrůznějších odborných pojednání v tradičním pojetí představují například vliv zdanění příjmu jednotlivce a jeho volbu mezi prací a volným časem, účinky zdanění podniků na efektivitu jejich řízení, vliv zemědělských subvencí na objem zemědělské produkce, účinky rozpočtových deficitů či přebytků na příjmy, zaměstnanost a ceny, a jiné. (Buchanan, 1987, s. 5, 6)

1.1 Funkce daní Jako hlavní zdroj příjmů veřejných rozpočtů plní daně řadu funkcí:  Fiskální funkce – je povaţována za nejdůleţitější funkci, jedná se o získávání finančních prostředků do veřejného rozpočtu.  Alokační funkce – zaručuje umisťování prostředků tam, kam by se pomocí běţných trţních mechanismů nedostaly. Stát můţe alokovat prostředky i nepřímo, např. pomocí daňových úlev či prominutí daně konkrétní osobě.  Redistribuční funkce – zmírňuje rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů. Ve větší míře jsou daně vybírány od bohatších, coţ umoţňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy slabším.


14

 Stabilizační funkce – slouţí jako stabilizační nástroj ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice. Objevují se názory, ţe právě snaha o stabilizaci je zdrojem nestability. Hlavní podstatou funkce je, ţe v době hospodářského růstu odčerpávají daně více do veřejného rozpočtu, a tím je vytvářena rezerva pro období hospodářské stagnace, kdy při poklesu důchodu a spotřeby je do veřejných rozpočtů čerpáno méně daní. V současné době se stále více ukazuje důleţitost této funkce, protoţe daňová opatření jednoho státu mohou ovlivnit prostředí v jiném státě pozitivně či negativně. (Jarolímová a Kolářová, 2006, s. 6, 7)

1.2 Orgány finanční správy České republiky Dle §1, Hlava I Obecného ustanovení finanční správy České republiky, odst. 1 je finanční správa České republiky soustavou správních orgánů pro výkon správy daní. Odstavec 2 dále definuje orgány finanční správy, kterými jsou zřízené Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními sloţkami státu. V odstavci 3 je uvedeno hierarchické uspořádání:

Obrázek 1: Hierarchické uspořádání finanční správy ČR (vlastní tvorba) (Finanční správa, © 2013 – 2014)


15

Správa daní určuje pravidla a vymezuje práva a povinnosti jednání jednotlivých subjektů v průběhu řízení o daních. Jelikoţ je správa daní souborem úkonů, neobejde bez osob úkony provádějící – účastníci daňového řízení. Na jedné straně stojí daňové subjekty (poplatník nebo plátce daně), na straně druhé určené správní orgány (správci daně). Kromě finančních orgánů spravují daně i:  celní orgány (spotřební daň, daně z energií, cla, malou část daně z přidané hodnoty při dovozu zboţí ze třetích zemí)  územní orgány (místní a část správních poplatků) (Vančurová a Láchová, 2010, s. 61, 62)

1.3 Základní rozdělení daní Na obrázku 2 je uvedeno základní rozdělení daní v České republice. Vzhledem k tomu, ţe daňová oblast je velmi rozsáhlá, ve své bakalářské práci se budu dále zabývat jen daní z přidané hodnoty.

Obrázek 2: Základní rozdělení daní (Ekonomie, © 2006 – 2007)


2

16

VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI DPH

Daň z přidané hodnoty patří mezi nepřímou daň, která od 1. 1. 1995 nahradila daň z obratu. Tato daň zatěţuje především konečného spotřebitele, tj. osobní spotřebu občanů, ale i stát a jím zřízené organizace a ostatní subjekty, které neprovádějí ekonomickou činnost. (Havel a Benda, 2010, s. 5) Příjmy do státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty plynou průběţně, jelikoţ plátci jsou povinni pravidelně podávat daňové přiznání a to měsíčně nebo čtvrtletně. Občané sami si ani neuvědomují, ţe při pořízení zboţí a sluţeb se podílejí na fiskálních příjmech. (Ambroţ, 2009, s. 15) Ve všech státech Evropské unie je daň z přidané hodnoty povinná. Tato daň je vybírána na všech stupních zpracování, ale nikoli z celého obratu, ale jen z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno – zdaňuje se tedy jen přidaná hodnota. Protoţe jednoznačné vymezení nově vytvořené hodnoty je velmi obtíţné a nákladné, stanovuje se daňová povinnost u daně z přidané hodnoty nepřímo. (Vančurová a Láchová, 2010, s. 257)

2.1 Vstupy, výstupy a odpočet Daní na výstupu se rozumí daň, která je vybrána při prodeji zboţí a sluţeb. Daň na vstupu představuje nákupy pro vlastní produkci a daň v jejich ceně zaplacená. Daň z přidané hodnoty je vybírána za určité časové období, tzv. zdaňovací období. Veškerou produkci musí daňový subjekt zdanit, je mu však umoţněno, aby daň, kterou odvede státu, mohl sníţit o tu, jeţ sám zaplatil v cenách nákupů pro svoji produkci. Daňová povinnost je tedy rozdílem mezi sumou daně na výstupu a tzv. odpočtem daně, který představuje upravenou sumu daně na vstupu. Výsledné číslo můţe být kladné nebo záporné. V případě kladného výsledku hovoříme o tzv. vlastní daňové povinnosti, kterou je subjekt povinen odvést státu. Pokud je výsledná hodnota záporná, jedná se o nadměrný odpočet, který je přeplatkem na

dani

z přidané

hodnoty,

coţ

(Vančurová a Láchová, 2010, s. 257, 258)

představuje

nárok

subjektu

vůči

státu.


17

2.2 Předmět daně Předmět daně vymezuje přesně §2 zákona č. 235/2004 Sb., o daních z přidané hodnoty, odstavec 1: a) dodání zboţí, převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboţí z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani d) dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku Ve druhém odstavci §2 ZDPH je uvedeno, ţe zdanitelné plnění je takové, které: a) je předmětem daně a b) není osvobozeno od daně Dále §2a a §2b ZDPH vytyčuje další podmínky, co není předmětem daně při pořízení zboţí z jiného členského státu (Daňové zákony, 2013, s. 117)

2.3 Daňové subjekty Mezi daňové subjekty řadíme osoby, kterých se daň dotýká, podle zákona je daňovým subjektem osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň. Daňové subjekty dělíme:  Poplatník – ten, kdo nese daňové břemeno, komu daň sniţuje důchod a zároveň daň i odvádí, zpravidla je povinen daň sám platit


18

 Plátce daně – je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraţenou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností (Vančurová a Láchová, 2010, s. 13, 14) 2.3.1 Osoby povinné k dani Podle §5, ZDPH je osobou povinnou k dani právnická nebo fyzická osoba, která uskutečňuje samostatně ekonomickou činnost. Jedná se tedy především o tuzemské podnikatelské subjekty, ale i osoby registrované k dani v jiném členském státě a zahraniční osoby povinné k dani, a také další osoby, které nejsou podnikateli, ale provádějí samostatně ekonomickou činnost. Jako ekonomická činnost se označuje soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících sluţby, dále také i činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů jako nezávislé činnosti. Osoby povinné k dani se stávají plátci, a to ze zákona nebo dobrovolně. V případě, ţe osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku překročí částku obratu 1 000 000 Kč za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců, stává se plátcem daně. (Havel a Benda, 2010, s. 17, 21) 2.3.2 Identifikované osoby Existují případy, kdy se osoba povinná k dani nestane plátce, ale jen identifikovanou osobou, stejně jako právnická osoba nepovinná k dani. Povinnosti této identifikované osoby jsou omezené, a to především, ţe osoby, kterým vznikne povinnost přiznat daň u přeshraničních plnění (pořízení zboţí z jiného členského státu nebo přijetí příhraniční sluţby) nebo povinnost vykázat poskytnutí přeshraničních sluţeb s místem plnění v jiném členském státě dle §9 odst. 1 ZDPH, jiţ nebude pro ně povinnost se z tohoto titulu registrovat jako plátci. (Ledvinková, 2012, s. 38) 2.3.3 Osoby osvobozené od uplatňování daně, plátci V případě, ţe výše obratu osoby povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku nepřesáhne za nejvýše 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, je osvobozena od uplatňování daně, pokud zákon nestanoví jinak. Po překročení uvedené výše obratu se stává plátcem. Osoba povinná k dani se můţe ovšem za splnění určitých podmínek dobrovolně registrovat k dani dle § 95 odst. 7 ZDPH a stát se také plátcem. (Ledvinková, 2013, s. 25, 26)


19

2.3.4 Osoby evidované k dani Mezi osoby evidované k dani se řadí zahraniční osoby povinné k dani, které poskytují elektronické sluţby osobám nepovinným k dani ve více členských státech EU. Tyto zahraniční osoby se nemusí registrovat v jednotlivých státech, ale mohou si zvolit jeden stát, ve kterém se registrují k dani. Taková registrace je v ČR moţná u Finančního úřadu Brno 1, kde se oznámí zahájení činnosti podle zvláštního reţimu § 88 ZDPH. Následně kaţdé kalendářní čtvrtletí je evidovaná osoba k dani povinná podat hlášení o dani (elektronicky), nejpozději do 20 dnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí. Daň je potom povinna uhradit dle výše uvedené v hlášení v EUR. (Ledvinková, 2012, s. 28, 29) 2.3.5 Osvobozená osoba Mezi osvobozené osoby patří osoby povinné k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto členském státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem. (Ledvinková, 2013, s. 39) 2.3.6 Osoba neusazená v tuzemsku Jako osobu neusazenou v tuzemsku označujeme osobu povinnou k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, uskuteční zdanitelné plnění dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku a v tuzemsku nemá provozovnu, nebo má v tuzemsku provozovnu, která se ale tohoto plnění neúčastní. (Ledvinková, 2013, s. 40)

2.4 Daňová povinnost, den uskutečnění zdanitelného plnění Daňová povinnost neboli také zdanitelné plnění vyjadřuje povinnost pro plátce přiznat daň při dodání zboţí, poskytnutí sluţby a převodu nemovitosti (§21). Jednotlivá zdanitelná plnění jsou uvedena v zákonu o DPH v §13 - §20. Plátce je povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Tuto daň plátce uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (Daňové zákony, 2013, s. 125)


20

2.5 Osvobozená plnění Existují plnění uskutečněné plátcem, u nichţ se ze zákona neodvádí daň na výstupu, jsou sice předmětem daně, ale jsou od této daně osvobozené. Osvobozená plnění dělíme na plnění bez nároku na odpočet a s nárokem na odpočet daně. (Ambroţ, 2009, s. 73) Plnění bez nároku na odpočet daně §51 ZDPH stanovuje plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně následovně:  základní poštovní sluţby a dodání poštovních známek  rozhlasové a televizní vysílání  finanční činnosti  penzijní činnosti  pojišťovací činnosti  převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení  výchova a vzdělávání  zdravotní sluţby a dodání zdravotního zboţí  sociální pomoc  provozování loterií a jiných podobných her  ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně  dodání zboţí, které bylo pouţito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboţí, u něhoţ nemá plátce nárok na odpočet daně Pro osvobození od daně bez nároku na odpočet daně musí však být pro výše uvedené body splněny podmínky uvedené v § 52 - §62. (Daňové zákony, 2013, s. 133) Plnění s nárokem na odpočet daně Dle § 63 jsou stanovena plnění osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, jedná se o obchodování s Evropskou unií a třetími zeměmi, coţ je důleţitým bodem v naší problematice. Za splnění podmínek uvedených v §64 - §71 jsou od daně s nárokem na odpočet daně osvobozena následující plnění:  dodání zboţí do jiného členského státu (§64)


21

 pořízení zboţí z jiného členského státu (§65)  vývoz zboţí (§66)  poskytnutí sluţby do třetí země (§67)  osvobození ve zvláštních případech (§68)  přeprava a sluţby přímo vázané na dovoz a vývoz zboţí (§69)  přeprava osob (§70)  dovoz zboţí (§71)  dovoz zboţí v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§71a - §71f) (Daňové zákony, 2013, s. 135)

2.6 Územní působnost §3 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty definuje, jaká územní působnost se pro účely tohoto zákona rozumí:  tuzemskem - území České republiky  členským státem – členský stát Evropské unie  třetí zemí – území mimo území Evropského společenství  územím Evropského společenství – území stanovené příslušným právním předpisem Evropské unie §3 odst. 2 současně vymezuje území, která jsou součástí celního území Evropského společenství, a která se pro účely tohoto zákona povaţuje za třetí země:  hora Athos; Kanárské ostrovy; francouzské zámořské departementy; Alandy; Normanské ostrovy Stejně tak §3 odst. 3 vymezuje území, která nejsou součástí celního území Evropského společenství, a která se pro účely tohoto zákona povaţují za třetí země:  ostrov Helgoland; území Büsingen; Ceuta; Melilla; Livigno; Campione d´ Italia; italské vody jezera Lugano


22

V §3 odst. 4 se také uvádí, ţe Monacké kníţectví se povaţuje za území Francouzské republiky, ostrov Man za území Velké Británie a Severního Irska a území Akrotiri se povaţuje za území Kypru. (Daňové zákony, 2013, s. 117)

2.7 Místo plnění Pro vymezení předmětu daně je klíčové místo plnění, protoţe pouze u plnění s místem plnění v tuzemsku se postupuje podle znění ZDPH platného pro ČR, tedy jen při těchto plnění vzniká povinnost zaplatit a přiznat daň, případně osvobození od daně, ať uţ s nárokem nebo bez nároku na odpočet daně. V případě, ţe místo plnění je mimo tuzemsko, musí se při uplatňování daně postupovat podle předpisů platných v zemi, kde je podle stanovených pravidel místo plnění. (Havel a Benda, 2010, s. 6) 2.7.1 Místo plnění při dodání a zasílání zboţí a převodu nemovitostí §7, §8 Dodání zboţí §7 Pokud s dodáním zboţí není spojena přeprava, stává se místem plnění při dodání zboţí místo, kde dochází k dodání předmětného zboţí. Jestliţe je dodání zboţí spojeno s přepravou nebo odesláním zboţí, stává se místem plnění místo, kde se zboţí nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboţí začíná uskutečňovat. Při následném dodání zboţí dovezeného ze třetí země se za místo plnění povaţuje členský stát, kde vznikla daňová povinnost při dovozu zboţí. Stejné ustanovení se uplatní i v případě dodání zboţí do jiného členského státu z tuzemska, které vykazujeme na řádku 20 daňového přiznání, nebo v případě vývozu zboţí z tuzemska, které vykazujeme na řádku 22 daňového přiznání. V případě, ţe je s dodáním zboţí spojena jeho instalace nebo montáţ, je místem plnění místo, kde je zboţí instalováno nebo smontováno. Takové ustanovení je v praxi důleţité zejména v případě, ţe je plátcem dodáváno zboţí s instalací nebo montáţí v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, pak takové dodání vykazujeme jen v řádku 25 daňového přiznání, kde vykazujeme ostatní plnění s místem plnění mimo tuzemsko a nevykazujeme je v souhrnném hlášení o dodávkách zboţí do jiného členského státu. Pokud je dodáno zboţí na palubě lodi, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropské unie, za místo plnění povaţujeme vţdy místo zahájení přepravy osob. Za samostatnou přepravu povaţujeme zpáteční cestu. (Havel a Benda, 2010, s. 6, 7)


23

Převod nemovitosti §7 Za místo plnění při převodu nemovitosti se povaţuje místo, kde se předmětná nemovitost nachází. (Havel a Benda, 2010, s. 8) Zasílání zboţí §8 V případě zasílání zboţí je obecně místem plnění místo, kde končí přeprava zboţí. Zasíláním zboţí rozumíme dodání zboţí do jiného členského státu (kromě nových dopravních prostředků) osobě, pro kterou není pořízení zboţí z jiného členského státu předmětem daně, tedy dodání zboţí občanům nebo jiným osobám neregistrovaným k dani. V případě stanovení místa plnění při zasílání zboţí, které bylo dovezeno do Evropské unie, se povaţuje zboţí za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého byl dovoz zboţí uskutečněn. Kaţdý členský stát si stanoví výši částky dodaného zboţí do jiného členského státu na 55.000 EUR nebo 100.000 EUR ročně, pokud dojde k překročení stanovené částky, je místem plnění členský stát, do něhoţ je zboţí zasíláno. Pokud je zasílané zboţí předmětem spotřební daně, za místo plnění se vţdy stanoví místo v členském státě, kde končí přeprava zboţí. (Havel a Benda, 2010, s. 9) 2.7.2 Místo plnění při poskytování sluţeb §9 Při určování místa plnění při poskytování sluţeb je potřeba vědět, zda je sluţba poskytována pro osobu povinnou k dani či nikoliv. V §9 ZDPH jsou určena základní pravidla pro stanovení místa plnění následovně:  Místem plnění při poskytnutí sluţby osobě povinné k dani se stává místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je ovšem tato sluţba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, neţ kde má sídlo, místem plnění je potom místo, kde je tato provozovna umístěna.  Místem plnění při poskytnutí sluţby osobě nepovinné k dani se stává místo, kde má osoba, která poskytuje sluţbu, sídlo. V případě, ţe je však tato sluţba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě neţ je její sídlo, místem plnění se stává místo, kde je tato provozovna umístěna. (Daňové zákony, 2013, s. 120, 121)


24

Specifická pravidla pro určení místa plnění, která platí pro sluţby poskytované osobě povinné i nepovinné k dani: Tabulka 1: Pravidla pro místo plnění při poskytnutí služby (Havel a Benda, 2010, s. 15) Právní Druhy sluţby

Příjemce sluţby

Místo plnění

úprava v ZDPH

Sluţba vztahující se k ne-

Osoba povinná nebo

Místo, kde se nachází ne-

movitostem

nepovinná k dani

movitost

Poskytování přepravy

Osoba povinná nebo

Území, kde se přeprava

osob

nepovinná k dani

uskutečňuje

Osoba povinná nebo

Místo, kde se akce skuteč-

nepovinná k dani

ně koná

Osoba povinná nebo

Místo, kde je tato sluţba

nepovinná k dani

skutečně poskytnuta

Kulturní, umělecká, sportovní, vědecká, vzdělávací, zábavní, apod. Stravovací sluţba

§10

§10a

§10b

§10c

Místo, kde je dopravní Krátkodobý nájem do-

Osoba povinná nebo

prostředek skutečně předán

pravních prostředků

nepovinná k dani

zákazníkovi do drţení či

§10d

uţívání Nájem dopravních pro-

Osoba povinná či

středků – třetí země

nepovinná k dani

Místo skutečného pouţití

§10j

2.7.3 Místo plnění při pořízení a dovozu zboţí §11, §12 Pořízení zboţí §11 V případě pořízení zboţí z jiného členského státu, je místo plnění vymezeno z pohledu pořizovatele, kterému vzniká povinnost přiznat daň. Dle základního principu je místem plnění místo, kde končí přeprava zboţí k pořizovateli. (Havel a Benda, 2010, s. 15)


25

Místo plnění při dovozu zboţí §12 Při dovozu zboţí se místo plnění vymezuje z pohledu dovozce, kterému vzniká povinnost přiznat daň. Místem plnění při dovozu zboţí je členský stát, na jehoţ území se zboţí nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. (Havel a Benda, 2010, s. 16)

2.8 Daňové identifikační číslo Finanční úřad přiděluje kaţdé fyzické nebo právnické osobě, která je povinná odvádět daně, daňové identifikační číslo (DIČ), které se pouţívá také k určování plátců DPH. Kaţdý, kdo je plátce DPH, je povinen přidělené DIČ uvádět na všech dokladech. Daňové identifikační číslo má následující podobu:

Obrázek 3: Složení DIČ (vlastní tvorba) (Podnikatelský web, © 2014)

Ověření DIČ Podle přiděleného daňového identifikačního čísla můţeme ověřit, zda je osoba plátce. Pro tuzemské plátce můţeme vyuţít systému Ministerstva Financí, obrázek č. 4. Pro ověření DIČ členských států Evropské unie slouţí systém VIES, i zde můţeme nechat ověřit tuzemské plátce. Jeho struktura a vzhled je ukázána v praktické části, kapitola 6.1.


26

Obrázek 4: Ověření DIČ tuzemských plátců, MFČR (MFČR, © 2014)

2.9 Daňové doklady Daňový doklad je písemnost, která splňuje podmínky stanovené ZDPH, přesně ho definuje § 26. Tento paragraf také stanovuje, ţe daňový doklad můţe mít listinou či elektronickou podobu, čímţ je zaručena rovnost těchto dokladů. Se zasíláním daňových dokladů elektronickou formou však musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. V §28 odst. 1 je výčet případů, kdy je plátce povinen vystavit daňový doklad, v odst. 2 je uvedeno, kdy je povinna vystavit doklad osoba povinná k dani. V odst. 3 §28 je určena obecná lhůta pro vystavení daňového dokladu, coţ je do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat daň nebo přiznat uskutečněné plnění. Je zrušena povinnost doplňovat údaje přímo na daňového dokladu nebo na zjednodušeném daňovém dokladu, nyní daňový doklad v listinné i elektronické podobě musí zůstat po celou dobu uchovávání nezměněn. (Ledvinková, 2013, s. 21, 22) Podle zákona o DPH je plátce povinen uchovat všechny daňové doklady po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Daňové doklady v písemné formě můţeme převést do elektronické podoby a naopak. Při uchování daňových dokladů


27

v elektronické podobě musí být také uchována data zaručující věrohodnost daňového dokladu (elektronický podpis). (Ledvinková, 2006, s. 19) Obecně můţeme doklady rozdělit:  Běţný daňový doklad; Zjednodušený daňový doklad; Splátkový kalendář; Platební kalendář; Souhrnný daňový doklad; Opravný daňový doklad; Daňový doklad vystavený podle § 46 nebo 92a ZDPH (Morávek, © 2014)

2.10 Základ daně Základ daně upravuje §36, který říká, ţe základ daně tvoří vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, případně od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. V případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je základem daně částka přijaté úplaty sníţená o daň. (Dušek, 2014, s. 32) Do základu daně se také zahrnují:  jiné daně, cla, dávky nebo poplatky  spotřební daň (pokud zákon nestanoví jinak v §41)  daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv podle úpravy těchto daní  dotace k ceně  vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro niţ je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění  při poskytnutí sluţby i materiál přímo související s poskytovanou sluţbou  při poskytnutí stavebních a montáţních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují jako její součást Do vedlejších výdajů patří zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. (Daňové zákony, 2013, s. 128)


28

2.11 Sazba daně Sazba daně představuje algoritmus, díky kterému se ze základu daně stanoví základní částka daně. (Vančurová a Láchová, 2010, s. 21)

Obrázek 5: Druhy sazby daně (Vančurová a Láchová, 2010, s. 21) V současné době se pouţívají dva druhy sazby daně – základní 21% a sníţená 15%. Základní daň odpovídá svou výší průměru členských států EU, ovšem sníţená 15% daň patří mezi nejvyšší. V příloze č. 2 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty jsou uvedeny sluţby a zboţí, které patří do sníţené sazby daně. Pokud nebude přijata jiná novela zákona o DPH, mělo by od roku 2016 dojít ke sjednocení obou sazeb na 17,5%. (BusinessInfo.cz, © 19972014)

2.12 Daňové přiznání Povinností plátce je do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává i v případě, ţe mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Splatnost vlastní daňové povinnosti je ve lhůtě pro podání daňového přiznání, výjimkou jsou daně u dovezeného zboţí, u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. (Jarolímová a Kolářová, 2006, s. 111)

2.13 Harmonizační proces DPH Harmonizace daně z přidané hodnoty prošla dlouhým a sloţitým vývojem. Jedním z důleţitých faktorů bylo zrušení intrakomunitárních „daňových“ hranic, coţ mělo vést ke vzniku


29

jednotného trhu. Během let vzniklo několik směrnic upravujících strukturu nepřímých daní. S tím souvisí i harmonizace sazeb, jejíţ vývoj doprovázely různé problémy, např. harmonizace sazeb je členskými zeměmi chápána jako zasahování do národní suverenity, nebo také, ţe daňové sazby jsou nástrojem fiskální politiky a jejich harmonizace nedává prostor pro ovlivňování agregátní nabídky a poptávky, apod. S účinností od r. 1993 byla zavedena směrnice č. 92/77/EEC, která stanovila minimální hranici základní sazby na 15% a pro sníţenou sazbu na 5%. (Nerudová, 2008, s. 36 – 43)


3

30

ZAMĚŘENÍ DPH NA OBCHODOVÁNÍ S EU A TŘETÍMI ZEMĚMI

Při obchodních transakcích s Evropskou unií hovoříme o dodání zboţí do jiného členského státu, resp. pořízení zboţí z jiného členského státu. Dodaným zboţím se rozumí skutečně odeslané nebo přepravené do jiného členského státu, z toho však není hned zřejmé, jaký daňový reţim bude konkrétní dodávku postihovat. V tomto případě je nejdůleţitější postavení osoby, které se zboţí dodává. Pokud je pořizovatelem zboţí osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU, můţe český plátce jako dodavatel uplatnit osvobození od DPH a povinnost přiznat daň na výstupu vznikne pořizovateli. V případě, ţe pořizovatelem zboţí je osoba neregistrovaná k DPH, má český plátce daně jako dodavatel povinnost přiznat DPH na výstupu. Při pořizování zboţí z jiného členského státu povaţujeme pouze pořízení zboţí od osoby registrované k DPH v jiném členském státě. (Fitříková, 2007, 11, 12) Za dovoz zboţí označujeme vstup zboţí z třetí země na území Evropského společenství. Vývozem zboţí potom označujeme výstup zboţí z území Evropské unie nebo podle §3 ZDPH na území, na které se vztahují výjimky. Poskytování sluţeb dělalo plátcům problémy i před vstupem ČR do EU. Nejsou jasně definované pojmy, které by poskytování sluţeb vymezovaly, ať uţ ve vztahu k EU nebo třetím zemím. Sluţby uvedené v § 14 mohou tedy být poskytnuty mezi českými plátci a osobami se sídlem v EU i mimo EU. (Fitříková, 2007, 13 - 15)

3.1 DPH po vstupu ČR do EU Před vstupem České republiky do Evropské unie byly obchodní transakce týkající se zboţí (nákup zahraničního zboţí nebo prodej českého zboţí mimo tuzemsko) upraveny dle pravidel platných pro oblast dovozu a vývozu, aniţ by se bralo v úvahu, ţe dodavatel nebo odběratel zboţí měl sídlo v EU nebo mimo EU. Pravidla dovozu a vývozu zboţí a uplatňování DPH platí s určitými změnami i po vstupu do EU, vztahují se však jen na zboţí dováţené a vyváţené do třetích zemí. V rámci obchodování s EU došlo z hlediska uplatňování DPH k zásadním změnám, které se týkají obchodních transakcí mezi tuzemskými subjekty. I v rámci poskytování sluţeb byly výrazně změněny pravidla. (Fitříková, 2007, s. 1)


31

3.2 Dovoz zboţí Jak jiţ bylo zmíněno, dovozem zboţí se rozumí vstup zboţí z třetí země na území Evropského společenství. V případě, ţe zboţí vstoupí na území jakéhokoliv členského státu, je dovezeno, ovšem ne pokaţdé při vstupu zboţí z třetí země na území EU dochází k daňové povinnosti, které dochází aţ propuštěním zboţí do celního reţimu, ve kterém daňová povinnost vzniká. Tím také plátci vzniká nárok na odpočet daně, coţ je samozřejmě podmíněné přiznáním daně na výstupu. (Galočík a Louša, 2013, s. 105) 3.2.1 Místo plnění Určení místa plnění při dovozu zboţí je stejně důleţité jako při běţných tuzemských plnění nebo plnění v rámci EU. Místem plnění při dovozu se stává členský stát, na jehoţ území se zboţí nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. V případě, ţe:  má zboţí při vstupu na území EU postavení dočasně uskladněného zboţí  se jedná o zboţí umístěné do svobodného pásma nebo svobodného skladu  zboţí je propuštěno do celního reţimu uskladnění v celním skladu  zboţí má aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému  zboţí má dočasné pouţití s úplným osvobozením od cla  zboţí má vnější tranzit je místem plnění při dovozu zboţí členský stát, ve kterém se na toto zboţí přestanou vztahovat příslušná celní opatření. (Daňové zákony 2013, s. 122) 3.2.2 Daňová povinnost a základ daně §23 ZDPH stanovuje, kdy vzniká daňová povinnost. Obecně můţeme říct, ţe povinnost přiznat daň vzniká plátci při propuštění zboţí celním úřadem. Osvobození od daně uvádí §71 ZDPH stanovuje podmínky a případy, ve kterých je dovoz zboţí osvobozen od daně. Základní způsob osvobození platí tehdy, kdy dováţené zboţí by v případě dodání v tuzemsku bylo plátcem tak jako tak osvobozeno od daně. (Ledvinková, 2012, 496, 499)


32

Základ daně Plátce vychází především ze základu daně stanoveného celním úřadem pro účely stanovení celního dluhu. V případě, ţe v tomto stanoveném základu daně nejsou zahrnuty všechny vedlejší náklady (např. dopravné, pojištění, celní řízení,…), je plátce povinen zvýšit základ daně o hodnotu vedlejších nákladů. Dle §38 ZDPH tvoří základ daně následující poloţky:  Základ pro vyměření cla včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí  Vedlejší výdaje vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku (místo uvedené v přepravním dokladu) nebo do dalšího místa v rámci EU  Spotřební daně (Ledvinková, 2012, s. 497) 3.2.3 Daňový doklad Jedná se o písemné rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu, kde vzniká daňová povinnost, případně rozhodnutí o ukončení reţimu dočasného pouţití, které vydá celní úřad. V případě, ţe je daň zaplacena, můţe být daňovým dokladem i jiné rozhodnutí. (Ledvinková, 2012, s. 499)

3.3 Vývoz zboţí Vývoz zboţí představuje dodání zboţí z Evropské unie do třetích zemí, tedy za vývoz zboţí se povaţuje výstup zboţí z území EU do třetích zemí. Dle §66 ZDPH je vývoz zboţí osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně za splnění podmínek v tomto paragrafu uvedených. (Galočík a Louša, 2013, s. 90) 3.3.1 Místo plnění Jelikoţ se jedná o dodání zboţí spojené s dopravou nebo odesláním, za místo plnění se povaţuje místo, kde přeprava nebo odeslání začíná. (Ledvinková, 2012, 502) 3.3.2 Daňová povinnost a základ daně Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění nároku na osvobození od daně při vývozu zboţí, plátce bude tento vývoz uvádět v ř. 22 daňového přiznání. Stejně jako u dovozu zboţí je pouţit §38 pro výpočet základu daně při vývozu zboţí. Základ daně bude tedy tvo-


33

řit úplata, kterou má vývozce obdrţet za dodané zboţí včetně vedlejších nákladů. V případě, ţe je vyjádřena cena zboţí v cizí měně, plátce tuto cenu přepočítá na českou měnu dle §4 odst. 4 ZDPH, tuto částku pak uvede v ř. 22 daňového přiznání. Povinnost přiznat vývoz zboţí vzniká okamţikem výstupu zboţí z území Evropského společenství a tento výstup je potvrzen na JSD. K tomuto dni provede plátce přepočet cizí měny na českou. (Ledvinková, 2012, s. 503) 3.3.3 Daňový doklad §33a ZDPH definuje, co se povaţuje za daňový doklad při vývozu:  rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboţí do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboţí z území Evropského společenství  rozhodnutí celního úřadu o umístění zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku (Daňové zákony 2013, s. 128)

3.4 Dodání zboţí do jiného členského státu Při dodání zboţí do EU odpadá jakékoliv celní řízení. Sídlo pořizovatele musí být v jiném členském státě a podle §13 odst. 2 je zboţí skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Český plátce můţe dostat do dvou situací: 1. Dodání zboţí osobě registrované k dani v jiném členském státě Díky vstupu do EU se usnadnil daňový reţim mezi dvěma osobami registrovanými v různých členských státech a s tím související pohyb zboţí a administrativní úkony. Pro dodavatele to v tomto případě znamená prokázat osvobození od daně, pro pořizovatele vzniká povinnost daň přiznat, musí uplatnit sazbu daně platnou v jeho zemi. Dodavatel je také povinen ověřit, zda pořizovatel je opravdu plátcem daně v jiném členském státě, např. pomocí systému VIES. (Ambroţ, 2009, s. 144) 2. Dodání zboţí osobě neregistrované k dani Při dodání zboţí do jiného členského státu osobě neregistrované k dani, uplatní český plátce při dodání tohoto zboţí platnou sazbu DPH, avšak bez nároku na osvobození od daně. (Fitříková, 2007, s. 17)


34

3.4.1 Místo plnění Pokud je pořizovatelem zboţí osoba registrovaná k dani, podle základního pravidla je místem plnění místo, kde přeprava začíná resp., kde se zboţí při dodání nachází. Pokud je součástí instalace nebo montáţ, je místem plnění místo instalování a montování. Pokaţdé se ale v tomto státě daň nevybere. U osoby registrované k dani se preferuje princip země spotřeba. Jelikoţ místem plnění je místo ve státě dodavatele a daň zde vybírat nechceme, pravidlo stanoví, ţe se jedná o osvobozené plnění s nárokem na odpočet. Musí ovšem být splněny následující podmínky:  jako příjemce musí být osoba registrovaná k dani  zboţí je dodáno v rámci ekonomické činnosti  v zemi příjemce je dodání zboţí zdanitelných plněním  přeprava zboţí byla dokončena (Vančurová a Láchová, 2010, s. 280, 281) 3.4.2 Daňová povinnost Českému plátci v roli dodavatele zboţí do EU vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, pokud je zboţí dodáno osobě neregistrované k dani v ţádném členském státě. Plátce je povinen uplatnit příslušnou sazbu DPH, pokud nejsou splněny všechny podmínky pro uplatnění osvobození od daně. (Fitříková, 2007, s. 28) V souvislosti s dodáním zboţí eviduje český plátce různá přijatá zdanitelná plnění uskutečněná v jeho prospěch v tuzemsku. Můţe se jednat o nákup zboţí nebo o pořízení materiálu, energií a sluţeb pro zajištění výrobků určených k dodání do jiného členského státu. U všech těchto přijatých zdanitelných plnění má nárok na plný odpočet daně. (Fitříková, 2007, s. 35) 3.4.3 Daňové doklady Dodavatel zboţí do jiného členského státu má povinnost vystavit daňový doklad. §29 ZDPH stanovuje náleţitosti, které musí daňový doklad obsahovat. Při dodání zboţí osobě registrované v jiném členském státě a tedy při uplatňování nároku na osvobození od daně, musí daňový doklad obsahovat sdělení, ţe se jedná o plnění osvobozené od daně včetně


35

odkazu na příslušné ustanovení zákona o DPH §64 zákona č. 235/2004., zákona o dani z přidané hodnoty. (Fitříková, 2007, s. 33)

3.5 Pořízení zboţí z jiného členského státu Pořízení zboţí z jiného členského státu se také obejde bez celního řízení. Zboţí je pořizovateli dodáno od osoby registrované k dani za cenu bez DPH, ale je povinen daň přiznat a odvést. §16 ZDPH přesně stanovuje, co se rozumí pod pojmem pořízení zboţí, které se stává předmětem daně. I v tomto případě můţe být uplatňován nárok na osvobození od daně, ale jen v případě splnění podmínek, které uvádí §65 ZDPH, především pokud by dodání zboţí bylo v tuzemsku osvobozeno od daně nebo by se jednalo o osvobození při dovozu zboţí. (Ambroţ, 2009, s. 144) 3.5.1 Místo plnění Při pořízení zboţí z jiného členského státu vymezuje pravidla §11 ZDPH. Obecně můţeme říct, ţe za místo plnění se povaţuje místo, kde se zboţí nachází po ukončení jeho přepravy nebo odeslání pořizovateli. (Fitříková, 2007, s. 46) 3.5.2 Daňová povinnost Povinnost přiznat daň na výstupu při pořízení zboţí z jiného členského státu, které je předmětem daně, upravuje §25 ZDPH. Povinnost vzniká:  dnem vystavení daňového dokladu v případě, ţe byl doklad vytaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem následujícího měsíce, v němţ bylo zboţí pořízené  k patnáctému dni následujícího měsíce, v němţ bylo zboţí pořízeno, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem v jiném členském státě po tomto datu (Fitříková, 2007, s. 47) V případě, ţe je předmětem daně pořízení zboţí z jiného členského státu, pak u stejného plnění vzniká plátci povinnost odvést daň a zároveň mu můţe vzniknout nárok na odpočet daně. (Vančurová a Láchová, 2010, s. 282)


36

3.5.3 Daňové doklady Náleţitosti daňového dokladu při pořízení zboţí jsou podobné jako u běţného daňového dokladu. Dodavatel zboţí z jiného členského státu uvádí na doklad některé náleţitosti, ostatní náleţitosti je povinen na obdrţeném daňovém dokladu doplnit pořizovatel, který je povinen přiznat a zaplatit daň. Náleţitosti daňového dokladu jsou stanovené v §29 ZDPH. (Havel a Benda, 2010, s. 57)

3.6 Třístranný obchod Pro třístranný obchod je třeba nejdříve definovat účastníky třístranného obchodu: a) Prodávající – osoba registrovaná k dani v členském státě, která není osvobozenou osobou, odkud je zboţí odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, kde končí odeslání nebo přeprava zboţí b) Kupující – osoba registrovaná k dani v členském státě, kde bylo ukončeno odeslání nebo přeprava zboţí, a která kupuje zboţí od prostřední osoby c) Prostřední osoba – osoba registrovaná k dani v jiném členském státě neţ prodávající a kupující, která není osvobozenou osobou, a která pořizuje zboţí od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboţí kupujícímu v tomto členském státě (Masná, © 2014)

Obrázek 6: Schéma třístranného obchodu (BusinessInfo.cz, © 1997-2014)


37

3.7 Sluţby Pravidla pro poskytování sluţeb a určování místa plnění pro plátce i neplátce v rámci EU jsme si uvedli jiţ v kapitole 2.7.2. Nyní se zaměříme za sluţby v souvislosti s třetími zeměmi. Princip je podobný jako u dovozu a vývozu zboţí. Poskytnutí sluţby zahraniční osobě obvykle nemá místo plnění ve státě poskytovatele. V případě, ţe se jedná o osobu povinnou k dani, pak se základní pravidlo pro místo plnění sluţeb postará, ţe místo plnění bude ve třetí zemi. V tomto případě se bude jednat o plnění, které není předmětem daně ve státě poskytovatele sluţeb. Toto pravidlo má však i svou výjimku, pokud je zahraniční osoba plátcem ve státě poskytovatele sluţby a sluţbu v tomto státě spotřebuje, místo plnění tak bude ve státě poskytovatele sluţby a zahraniční osoba jako plátce daně tuto daň odvede. U poskytování sluţeb osobám nepovinným k dani stanoví pravidlo místo plnění ve státě, ve kterém má příjemce sluţby místo pobytu anebo sídlo. Jedná se například o tyto sluţby:  převod a postoupení autorského a průmyslového práva  reklama  poradenství, konzultace  poskytnutí pracovníků  telekomunikace  elektronické sluţby (Vančurová a Láchová, 2010, s. 294) Při dovozu sluţeb je potom uplatňována daň na výstupu. V případě poskytnutí sluţby zahraniční osobou povinné k dani osobě povinné k dani v členském státu, stává se místem plnění stát místa podnikání příjemce sluţby, kde mu také vznikne povinnost přiznat a odvést daň. V případě, ţe doposud plátcem daně nebyl, musí se k dani registrovat. Pokud je zahraniční osobou poskytnuta sluţba osobě nepovinné k dani, DPH se nevybere, místo plnění bývá obvykle mimo EU. (Vančurová a Láchová, 2010, s. 294, 295)

3.8 Intrastat Pro sledování pohybu zboţí mezi členskými zeměmi slouţí statistický systém zvaný intrastat. Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat data do intrastatu, se stávají osoby, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odesílání zboţí. Tento asimilační


38

práh je stanoven pro odesílání a přijetí zboţí v hodnotě 8 miliónů, přičemţ se tato hodnota určuje zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odesílání zboţí. I v případě, ţe zpravodajská jednotka za měsíc neprovede ţádnou transakci, musí celnímu úřadu předat i negativní hlášení. Můţe se uskutečnit i jednorázové nebo příleţitostné odeslání nebo přijetí zboţí, při kterém vznikne povinnost vést intrastat, v tom případě stačí vykázat jednorázové nebo příleţitostné odeslání nebo přijetí, ovšem za předpokladu, ţe k ţádné další takové transakci během šesti měsíců nedojde. Osobám, které nemají povinnost podávat přiznání k DPH, nevzniká povinnost vykazovat data pro intrastat. (IntrastatEU)

3.9 Souhrnné hlášení Povinnost podat souhrnné hlášení vzniká plátci v případě, ţe dodal zboţí nebo uskutečnil sluţbu do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, u nichţ je stanoveno místo plnění podle základního pravidla. Současně vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň příjemci zboţí nebo sluţby, není-li osvobozeno od daně. Pro řádné podání se vyuţívá formulář Ministerstva financí, musí být pouze ve formě datové zprávy, která se zpracovává na Daňovém portálu české daňové zprávy (aplikace EPO). Osoby podávající souhrnné hlášení musí mít buď elektronický podpis, nebo musí vyuţít k odeslání datových schránek. Souhrnné hlášení se podává měsíčně a musí být podané do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pouze v případě, ţe plátci podávají jen sluţby do Evropské unie, tvoří výjimku a podávají souhrnné hlášení čtvrtletně společně ve lhůtě s daňovým přiznáním. (Havel a Benda, 2010, s. 61, 62)

3.10 Reverse charge Jako reverse charge označujeme přenesení daňové povinnosti, coţ znamená, ţe povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění má příjemce plnění. U zahraničního obchodu se pouţívá termín „samovyměření daně“, coţ znamená, ţe dovozce zboţí nebo sluţeb, který vyměřuje daň na výstupu, sám také vyměří daň na vstupu, kterou pak uplatní jako odpočet při vyúčtování s finančním úřadem. Příjemce zboţí nebo sluţby (český plátce) tedy odvede a zaplatí daň na výstupu. Tento princip je pouţíván především mezi členskými zeměmi, můţe ale nastat i situace, kdy bude uskutečnění plnění osobou ze země mimo EU a s místem plnění v ČR.


39

Reverse charge se pouţije v případech pro plátce:  dodání zlata (s výjimkou zlata pro ČNB)  dodání šrotu a odpadu  převod emise povolenek na emise skleníkových plynů  poskytnutí stavebních a montáţních prací (Podnikatel.cz, © 2007 – 2014)

3.11 Přepočet cizí měny Měna pouţívaná v účetnictví můţe být národní i cizí. Zákon o účetnictví stanovuje, ţe účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněţních jednotkách české měny. Současně jsou specifikované případy, kdy je povinností vést účty kromě české měny, také v cizí měně:  pohledávky a závazky  podíly na obchodních společnostech  cenné papíry, deriváty a ceniny  opravné poloţky  rezervy a technické rezervy  majetek a závazky pokud jsou vyjádřeny v cizí měně. (Ledvinková, 2006, s. 10) Měnový kurz – pokud je peněţní vyjádření uvedeno v cizí měně, je nutné podle příslušného kurzu ČNB provést kurzový přepočet na národní měnu. Kaţdý pracovní den ve 14:30 stanovuje ČNB kurzy devizového trhu. Kurzový rozdíl – Kurzové rozdíly vznikají, protoţe se směnné kurzy mění v čase, například dodání zboţí se uskuteční na konci srpna, ale platba je provedena aţ na začátku září. Kurzový rozdíl tedy vzniká jako rozdíl v ocenění hodnoty pohledávky v cizí měně měnou národní při vystavení faktury a při zaplacení. (Ledvinková, 2006, s. 11)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

40


4

41

VÝVOJ DPH V ČR OD ROKU 1993

Na našem území byly první zmínky o dani jiţ z 10. století za vlády kníţete Václava, tehdy byly daně ještě dobrovolné. První povinnou daní se stala „daň míru“, kterou zavedl Boleslav I. Od té doby se vybírání daní neustále rozrůstalo a obměňovalo. V roce 1848 bylo zřízeno ministerstvo financí, které doprovázela v dalším roce daňová reforma. Během válek bylo vybírání daní asi nejvýraznější, tzv. válečná daň dosahovala aţ 45%. Postupně se daňová soustava podobala systému, jak ho známe dnes. (Široký, 2008, s. 34 - 38)

Obrázek 7: Přehled vývoje daní v ČR před a po reformě k 1. 1. 1993 (Široký, 2008, s. 45) Z výše uvedeného obrázku vývoje daní v ČR vidíme, ţe daň z přidané hodnoty vznikla z daně z obratu, která představovala daň určenou procenticky z ceny obratu zboţí při jeho převodu mezi obchodníky. Pokud zboţí prošlo mezi více obchodníky, docházelo vícekrát


42

ke zdanění. Nyní jiţ víme, ţe dochází ke zdanění pouze u přidané hodnoty zboţí. DPH lze označit za prodejní daň, ukládanou na všech stupních zpracování, která nemá kumulativní účinek (na rozdíl od daně obratové) a plátce má nárok na odpočet daně zaplacené ve vstupu do výroby. (Ondrová, © 2000 - 2014)

4.1 Vývoj sazeb DPH v ČR Od svého vzniku prošla daň z přidané hodnoty řadou změn a novel, především změny sazeb DPH, které jsou pro obyvatele často nepříjemnou záleţitostí. Konkrétně byly sazby DPH změněny jiţ pošesté k 1. 1. 2013. Následně byla provedena změna tzv. sazbovou novelou zákona o DPH k 1. 1. 2015, kdy byla zavedena druhá sníţená sazba DPH ve výši 10%. Tím se zároveň zrušila jednotná sazba daně 17,5%, která měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2016. Zboţí, které spadá do nové sníţené sazby, definuje nová příloha č. 3a k zákonu o DPH. Jedná se především o dětskou výţivu, léky, veterinární léčiva a knihy. (MFČR, © 2005-2013) Dle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové se očekává, ţe nová sazba DPH připraví státní rozpočet o 2,4 miliardy korun a místní rozpočty o dalších 953 milionů korun. Současně představila i plány Ministerstva financí, které počítá po zavedení elektronické evidence trţeb od roku 2016 s postupným sniţováním sazeb DPH. (iDnes.cz, © 1999– 2015) Tabulka 2: Vývoj sazeb DPH od roku 1993 (Černohausová, 2011) Vývoj sazeb DPH od roku 1993 Třetí sazba Datum platnosti od - do Základní sazba DPH Sníţená sazba DPH DPH 1. 1. 1993 - 31. 12. 1994 23% 5% 1. 1. 1995 - 30. 4. 2004 22% 5% 1. 5. 2004 - 31. 12. 2007 19% 5% 1. 1. 2008 - 31. 12. 2009 19% 9% 1. 1. 2010 - 31. 12. 2011 20% 10% 1. 1. 2012 - 31. 12. 2012 20% 14% 1.1.2013 - 31. 12. 2014 21% 15% 1.1.2015 21% 15% 10%


43

Obrázek 8: Grafické znázornění vývoje sazeb od roku 1993 (Černohausová, 2011) Z tabulky č. 2 a z grafického zpracování na obrázku č. 8 můţeme vyčíst, ţe základní sazba DPH má od svého zavedení v roce 1993 spíše klesající charakter, nyní se ustálila na 21%. Oproti tomu sníţená sazba DPH od roku 2008 stoupá. Jak jiţ bylo uvedeno výše, od 1. 1. 2015 máme dvě sníţené sazby DPH 15% a 10%. Ekonomický dopad na obyvatelstvo zavedením nové sazby zatím nelze posoudit, ovšem stává se, ţe v obchodech jsou ponechány původní ceny a výsledný efekt je téměř nulový.

4.2 Příjmy z DPH do rozpočtu Jak jiţ bylo řečeno dříve, daně z přidané hodnoty tvoří největší část příjmů státního rozpočtu. Pro kaţdou vládu je tedy opravdu důleţité, jakou výši sazby nastaví tak, aby příjmy byly dostatečné, a zároveň, aby lidé nebyli nespokojení. Nebo zda vůbec se sazbami hýbat nebo je nechat stejné. Musíme si uvědomit, ţe kaţdá změna vyvolává reakci. Především při zvýšení sazby je to reakce negativní, protoţe nikomu se nelíbí zdraţování zboţí a sluţeb. Jenţe ani sníţení sazby není vítězstvím, právě proto, ţe DPH má takový vliv na státní rozpočet, je vláda nucena provést škrty jinde. Nebo můţe nastat nejhorší varianta a to neustálé zadluţování a růst schodku státního rozpočtu. Na webovém portálu www.verejnydluh.cz můţeme aktuálně sledovat výši a rychlost zadluţení České republiky. V době psaní této


44

bakalářské práce činí veřejný dluh 1 855 161 227 100 Kč, jenţe ještě neţ dopíšu větu, je tato částka mnohem vyšší, rychlost zadluţení je totiţ 412 Kč za 1 sekundu. V následující tabulce č. 3 jsou uvedené vybrané nejvýznamnější poloţky příjmů státního rozpočtu, kde můţeme pozorovat jiţ řečenou důleţitost DPH na celkových příjmech státu. Pro lepší představu je v tabulce č. 4 uvedeno procentuální vyjádření, kde můţeme vyčíst, ţe podíl DPH na celkových příjmech ve sledovaném období neklesl pod 40%, naopak má rostoucí charakter. Stejně tak na obrázku č. 9 můţeme pozorovat převyšující hodnotu příjmů z DPH nad ostatními vybranými významnými příjmy. Tabulka 3: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2006 – 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015) Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2006 - 2014 (v mil. Kč) 2006 Daň z přidané hodnoty

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

217 784 236 385 255 190 253 612 269 547 275 294 278 231 308 462 332 662

Daně spotřební 119 549 138 940 133 036 131 079 138 300 140 600 140 378 130 633 131 978 Daň z příjmů PO 128 865 155 674 173 590 110 543 114 746 109 312 120 461 113 052 123 179 Daň z příjmů FO ze závislé činnosti 111 633 126 388 115 180 111 042 111 842 119 373 119 787 126 134 130 867 Celkové příjmy

514 807 577 815 607 356 523 199 548 657 565 745 587 186 610 759 638 982

Tabulka 4: Procentuální vyjádření DPH na celkových příjmech v letech 2006 - 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015) 2006 % vyjádření DPH na celkových příjmech

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

42,30% 40,91% 42,02% 48,47% 49,13% 48,66% 47,38% 50,50% 52,06%


45

Obrázek 9: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2006 – 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015)

4.3 Změny v DPH od 1. 1. 2013 S účinností od 1. 1. 2013 je zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, předmětem novel: Zákon č. 500/2012 (úprava týkající se změn sazeb) a Zákon č. 502/2012 (změny zákona 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů). 4.3.1 Zákon č. 500/2012 Sb. – sazby DPH Základní sazba daně vzrostla z 20% na 21%. Sníţená sazba daně vzrostla ze 14% na 15%. Významnou změnou také je přeřazení dětských plen a některých zdravotních prostředků ze sníţené sazby do základní. Podrobný rozpis sluţeb a zboţí spadající do sníţené sazby je uveden v příloze č. 2 a 3 ZDPH. (MFČR, © 2005-2013) 4.3.2 Zákon č. 502/2012 – Technická novela zákona o DPH Tento zákon obsahuje především tzv. technické změny v oblasti uplatňování DPH a byl připraven především z důvodu povinné implementace Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, v případě pravidel fakturace. Dalším důvodem je snaha o další opatření v boji s daňovými úniky v oblasti DPH. Novela zákona také uvádí změny ve vymezení a


46

registraci plátců daně, zavádí institut identifikované osoby a další změny k tomu navazující. (MFČR, © 2005-2013) Mezi nejdůleţitější oblasti změn patří zejména tyto úpravy: 1. Daňové doklady Novela zákona obsahuje komplexní úpravu oblasti daňových dokladů, kdy základním záměrem těchto změn je lepší vyuţití elektronických systémů pro vystavování, předávání a uchovávání těchto dokladů. Cílem úpravy je:  definování elektronického daňového dokladu  zjednodušení pravidel vystavování daňových dokladů a odstranění administrativní zátěţe v obchodním styku  umoţnění pouţívání elektronických daňových dokladů v rámci obchodních styků a u všech typů daňových dokladů, které jsou definovány v ZDPH  rovnocennost daňových dokladů v listinné i elektronické podobě  nově definovaná věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost a čitelnost jeho obsahu, které musejí být zachovány od vystavení dokladu aţ do konce doby pro jeho uskladnění, ať uţ je doklad v listinné nebo elektronické podobě  podpora vyuţití elektronické fakturace pomocí zavedení svobodné volby způsobu zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, jeho neporušitelnost a čitelnost  zavedení nových pravidel pro vystavování daňových dokladů 2. Evidence pro účely DPH Podle §100 odst. 2 je nyní plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH u přijatých zdanitelných plnění, které budou pouţity pro uskutečňování zdanitelného plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění. Výjimkou jsou plnění, u nichţ byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.


47

3. Zdaňovací období V základním zdaňovacím období (§99) byla provedena změna, která je nově povinně po určitou dobu u všech nově registrovaných plátců, včetně těch, kteří nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu, kalendářní měsíc. Novela také stanovuje podmínky, za kterých si můţe plátce zvolit za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí a také pravidla pro změnu zdaňovacího období. 4. Povinnost zveřejnit bankovní účty pouţívané pro ekonomickou činnost Povinnost uvádět v přihlášce k registraci čísla bankovních účtů uţívaných pro ekonomickou činnost, byla zavedena pro všechny daňové subjekty. Dosavadní plátci měli povinnost oznámit čísla bankovních účtů nejpozději do konce února 2013. Správce daně od dubna 2013 zveřejnil čísla bankovních účtů, které jsou k dispozici v informačních systémech o plátcích DPH 5. Místo plnění při nájmu dopravního prostředku Krátkodobý nájem dopravního prostředku je beze změny. Ke změnám dochází u dlouhodobého nájmu poskytovaného osobě nepovinné k dani, kdy se místo plnění určí podle místa, kde má příjemce sluţby sídlo nebo místo pobytu. 6. Nespolehlivý plátce Pro zlepšení boje proti daňovým únikům byl zaveden institut nespolehlivého plátce, který umoţní identifikovat plátce, kteří závaţným způsobem porušují povinnost při správě DPH a u kterých nemůţe správce daně z moci úřední zrušit registraci plátce. Správce daně takové nespolehlivé plátce zveřejní v informačním systému o plátcích DPH. Dle novely zákona plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění od poskytovatele plnění, který je nespolehlivý, bude nově ručit za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. Také byl zaveden institut ručení za DPH oprávněným příjemcem, kterému vznikla v souvislosti s přijetím výrobků, které podléhají spotřební dani, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň. 7. Ručení příjemce zdanitelného plnění při dodání pohonných hmot Institut ručení za DPH byl také rozšířen na případy, kdy plátce příjme zdanitelné plnění spočívající v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot. Příjemce ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, kdyţ v okamţiku jeho uskutečnění není


48

poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna skutečnost, ţe je registrován jako distributor pohonných hmot dle zákona upravující pohonné hmoty. 8. Povinná elektronická podání Od 1. 1. 2014 je zavedena povinnost plátců DPH činit veškerá podání elektronicky, např. přihláška k registraci, daňová přiznání, hlášení a přílohy k daňovému přiznání. Tato povinnost se nevztahuje na fyzické osoby, jejichţ obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřekročí 6 miliónů, pokud není zákonem stanovena povinnost elektronického podání. (MFČR, © 2005-2013)


5

49

POVINNOSTI PRÁVNICKÉ OSOBY JAKO PLÁTCE DPH

Právnická osoba jako plátce uskutečňující ekonomickou činnost je povinen u vybraných plnění přiznat a odvést daň z přidané hodnoty, tzv. daň na výstupu. Současně má nárok na odpočet daně při splnění podmínek stanovených zákonem. Za zdaňovací období, které je od 1. 1. 2013 jeden měsíc (pokud nejsou splněny podmínky pro změnu zdaňovacího období podle §99a), musí podat daňové přiznání, kde uvádí svou daňovou povinnost, buď vlastní daňovou povinnost, nebo nadměrný odpočet. Daňové přiznání je plátce povinen podat příslušnému správci daně, pod kterého spadá a to vţdy do 25. dne následujícího po skončení zdaňovacího období, stejně jako samotné uhrazení daňové povinnosti. Plátce je povinen evidovat veškeré daňové doklady po dobu 10 let pro případnou kontrolu. Právnické osobě obchodující s třetími zeměmi vzniká daňová povinnost u dovozu zboţí při propuštění zboţí celním úřadem, u vývozu zboţí v okamţiku výstupu zboţí z Evropské unie, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně. V případě dodání zboţí do jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu jen v případě dodání zboţí osobě neregistrované k dani. Současně má povinnost podat souhrnné hlášení, pokud došlo k dodání zboţí osobě registrované k dani v jiném členském státě, čímţ vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň příjemci zboţí nebo sluţby. Při pořízení zboţí z jiného členského státu je plátce povinen přiznat daň na výstupu. Jak jiţ bylo uvedeno dříve, od 1. 1. 2014 vznikla právnickým osobám (plátcům) povinnost podávat určená podání pouze elektronicky, jedná se především o podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání a hlášení, a to včetně příloh, také přihlášky k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů. (MFČR, © 2005-2013)


6

50

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI REHOS S.R.O.

Se souhlasem majitele a jednatele společnosti Rehos s.r.o. Ing. Jiřím Sukopem jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila Rehos s.r.o., z důvodu mých pracovních zkušeností v této společnosti. Rehos s.r.o. je společnost s ručením omezením se sídlem v Babicích u Uherského Hradiště, která se zabývá prodejem, garančním a pozáručním servisem nových kolových malotraktorů a jejich taţeného i neseného příslušenství. Společnost vznikla v roce 1995 a postupně se vypracovala na výhradního dovozce celého výrobního programu malotraktorů AGT slovinského výrobce této techniky, společnosti Agromehanika, Kranj. K těmto základním strojům firma Rehos s.r.o. vyrábí a dodává široký sortiment přídavného neseného zařízení, které po agregaci s malotraktorem je pak určeno pro práci v zemědělství, lesnictví, komunálním sektoru i při údrţbě a úpravě sportovních ploch a areálů zahrad a parků. Nejţádanějším produktem stávajícího programu, který našel uplatnění ke všem malotraktorům na českém i zahraničním trhu, je třístranný sklápěcí návěs, známý pod označením SP3. Tyto návěsy od roku 2001 vyráběny pod značkou Rehos s.r.o. S traktory je samozřejmě spojen prodej náhradních dílů a servis nejen prodávané značky AGT, ale i ostatních malotraktorů, který má také velkou roli na fungování firmy. Servis je prováděn v autorizovaném servisu v sídle společnosti nebo přímo u zákazníka. Další výrobky firma buď nakupuje od dodavatelů, nebo si sama vyrábí. Mimo hlavního slovinského dodavatele společnost Rehos s.r.o. odebírá zboţí i od jiných zahraničních dodavatelů, například z Chorvatska, Slovenska či jiného dodavatele ze Slovinska, také se domlouvá dodávání zboţí z Běloruska. Mezi zahraniční odběratele patří zákazníci především ze Slovenska, ale i z Polska, Slovinska a z Rakouska.

6.1 DPH na výstupu Společnost Rehos s.r.o. je registrovaná k dani, je měsíčním plátcem DPH, vţdy k 25. dni následujícího měsíce odevzdává přiznání k DPH spolu se souhrnným hlášením. V tabulce č. 5 je uveden přehled DPH na výstupu z trţeb za tuzemské zboţí v období 2006 – 2014, včetně sazeb DPH v jednotlivých letech.


51

Tabulka 5: Výstupy DPH z tržeb tuzemsko v letech 2006 – 2014 (Rehos s.r.o.)

rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Výstupy DPH z trţeb tuzemsko 2006 - 2014 DPH částka 19% 3 528 516 Kč 19% 4 434 799 Kč 19% 3 884 617 Kč 19% 2 839 291 Kč 20% 3 438 755 Kč 20% 2 536 240 Kč 20% 2 781 840 Kč 21% 2 570 237 Kč 21% 4 266 391 Kč

Obrázek 10: Výstupy DPH z tržeb tuzemsko v letech 2006 – 2014 (Rehos s.r.o.)

6.2 Pořízení zboţí z jiného členského státu Při pořizování zboţí z jiných členských států musí Rehos s.r.o. svým dodavatelům poskytnout své DIČ, aby mohlo být ověřeno, ţe skutečně patří mezi plátce DPH. Ověření se provádí prostřednictvím systému VIES. Z obrázku č. 11 vidíme, ţe společnost Rehos s.r.o. patří mezi plátce a má platné DIČ, tudíţ je moţné z členských zemí pořídit zboţí bez DPH.


52

Obrázek 11: Ověření DIČ Rehos s.r.o., VIES (Evropská komise, © 2014) Dne 3. 2. 2014 společnost objednala od svého slovinského dodavatele Agromehanika, Kranj 2 malotraktory, jeden v hodnotě 9.500 €, celkem tedy 19.000 €. Přepravu zajišťuje třetí osoba, která bude fakturovat přepravu společnosti Rehos s.r.o., tato částka se nebude započítávat do základu daně při pořízení tohoto zboţí. Dodávka zboţí byla uskutečněna 21. 2. 2014 s řádným daňovým dokladem a s částkou uvedenou v Eurech. Vzhledem k tomu, ţe Rehos s.r.o. pouţívá pro přepočet cizích měn denní kurz vyhlášený ČNB, pouţije tedy aktuální kurz ke dni doručení zboţí 21. 2. 2014.

Obrázek 12: Kurzy devizového trhu (ČNB, © 2003-2014) Z obrázku č. 13 vyplývá, ţe pro 21. 2. 2014 byl vyhlášen kurz 27,370 Přepočet měny na české koruny:

19.000 € x 27,370 = 520 030,- Kč


53

Na přijatý daňový doklad plátce doplní následující údaje: 1. Datum uskutečnění plnění:

21. 2. 2014

2. Základ daně: 520 030,- Kč 3. Sazba daně:

21%

4. Výše daně:

109 206,3

5. Odkaz na ustanovení zákona: Podle §65 ZDPH plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet. Následně společnosti vzniká povinnost přiznat daň v přiznání k DPH, kde vyplní řádek č. 3. Tabulka 6: Přiznání k DPH, pořízení zboží z EU od plátce (Finance.cz)

Současně má Rehos s.r.o. nárok na odpočet daně v plné výši, coţ se uvádí na řádek č. 43. Tabulka 7: Přiznání k DPH, nárok na odpočet, pořízení zboží z EU od plátce (Finance.cz)

Pro registrované plátce daně v rámci Evropské unie je obchodování výhodné, protoţe zboţí pořizují za cenu bez DPH. Sice musí následně zboţí zdanit, ale je jim umoţněno uplatnit nárok na odpočet daně.


54

6.3 Dodání zboţí do jiného členského státu Stejně jako Rehos s.r.o. poskytuje dodavatelům své DIČ, i odběratelé z jiných členských států jsou povinni jejich daňové identifikační číslo poskytnout společnosti Rehos s.r.o., aby mohla být prověřena skutečnost, zda jsou plátci DPH.

Obrázek 13: Ověření DIČ Agromehanika, Kranj, VIES (Evropská komise, © 2014) Mezi zahraniční odběratele patří i hlavní slovinský dodavatel společnost Agromehanika, Kranj, která od společnosti Rehos s.r.o. odebírá zboţí z jejího výrobního programu. Především drobné přídavné zařízení, popřípadě návěsy. Společnost Agromehanika, Kranj objednala 6. 1. 2014 u Rehos s.r.o. tři návěsy typu SP31,4A, jeden za cenu 75 000,- Kč bez DPH, celkem tedy 225 000,- Kč bez DPH. Výše máme jiţ ověřené DIČ společnosti Agromehanika, Kranj, tudíţ zboţí můţe být prodané bez DPH, společnosti Agromehanika však vzniká povinnost přiznat a odvést daň v její zemi. Zboţí bylo dodané 28. 1. 2014 společně s fakturou s uvedeným datem zdanitelného plnění 27. 1. 2014 a s odkazem na ustanovení zákona o plnění osvobozené podle §64 ZDPH. Pro Rehos s.r.o. tímto vzniká povinnost v daňovém přiznání za měsíc leden vyplnit řádek č. 20, kam uvede hodnotu bez DPH.


55

Tabulka 8: Přiznání k DPH, dodání zboží do EU plátci (Finance.cz)

Současně vzniká pro Rehos s.r.o. povinnost přiznat dodání zboţí do jiného členského státu v souhrnném hlášení, kam se uvádí kód země, DIČ pořizovatele, kód plnění, které je v případě dodání zboţí 0 a celkovou hodnotu plnění. V dnešní době se souhrnné hlášení podává uţ jen elektronicky přes daňový portál Ministerstva financí vţdy do 25. dne následujícího měsíce po uskutečnění plnění. Tabulka 9: Souhrnné hlášení, dodání zboží do EU plátci (Businesscenter.cz, © 1998 2014)

V měsíci lednu společnost Rehos s.r.o. zaslala několika neplátcům na Slovensko náhradní díly v celkové hodnotě 23 350 Kč bez DPH. Jelikoţ se nejedná o plátce, byla jim fakturována částka včetně 21% DPH. Na takové plnění se nevztahuje osvobození a uvádí se v daňovém přiznání v řádku č. 1. Tabulka 10: Přiznání k DPH, dodání zboží do EU neplátci (Finance.cz)

6.4 Dodání sluţeb do jiného členského státu Společnost Rehos s.r.o. provádí i servis malotraktorů všech značek nejen v tuzemsku, ale hodně i na Slovensku, případně také v Rakousku. Zatím vţdy byl servis proveden osobám nepovinným k dani, takţe místem plnění bylo tuzemsko. Takové plnění se v daňovém přiznání uvádí na řádku č. 1 včetně výpočtu daně na výstupu. Například za měsíc únor byl poskytnut servis slovenským zákazníkům v hodnotě 21 500,- Kč bez DPH, částka zákazníkům neplátcům byla nafakturována včetně DPH.


56

Tabulka 11: Přiznání k DPH, dodání služby do EU neplátci (Finance.cz)

Stejně tak byla v únoru sluţba poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském státě v částce 15 550,- Kč bez DPH, v daňovém přiznání se hodnota uvede na řádku 21 a současně se tato skutečnost uvede i v souhrnném hlášení.

Obrázek 14: Ověření DIČ Šupa Marián, VIES (Evropská komise, © 2014) Tabulka 12: Přiznání k DPH, dodání služby do EU plátci (Finance.cz)

Tabulka 13: Souhrnné hlášení, dodání služby do EU plátci (Businesscenter.cz, © 1998 2014)


57

6.5 Dovoz zboţí ze třetí země Společnost Rehos s.r.o. má ve svém prodejním sortimentu také výrobky chorvatské firmy Uljanik. Ještě před vstupem Chorvatska do Evropské unie v červenci 2013 dovezla společnost Rehos s.r.o. v únoru 2013 zboţí v hodnotě 1.300 €. Objednávka zboţí byla provedena v lednu 2013, stejně jako fakturace byla k 31. 1. 2013, zboţí bylo připuštěno do celního řízení aţ 7. 2. 2013, takţe pro přepočet měny se společnost Rehos s.r.o. řídila datem proclení a dle platného celního kurzu.

Obrázek 15: Celní kurz, únor 2013 (Celní správa ČR, © 2009) Celní hodnota zboţí:

25,6 x 1 300 = 33 280,- Kč

Celní sazba 2,7%, clo:

899,- Kč

Doprava jiţ zahrnuta v ceně Základ daně:

34 179,- Kč

Sazba daně 21%, výše daně:

7 177,59 Kč

Vypočítaný základ daně uvede Rehos s.r.o. do daňového přiznání za únor na řádku 7, a protoţe má nárok na odpočet daně, stejnou hodnotu uvede i na řádek 42. Tabulka 14: Přiznání k DPH, dovoz zboží ze třetí země (Finance.cz)


58

Tabulka 15: Přiznání k DPH, nárok na odpočet při dovozu zboží ze třetí země (Finance.cz)

Chorvatsko je jiţ součástí Evropské unie, takţe sloţitým celním procesem dodání zboţí nemusí procházet. Společnost Rehos s.r.o. však v letošním roce plánuje zahájit dovoz zboţí z Běloruska, čímţ by se celním řízením nevyhnula.


7

59

OPATŘENÍ NA ZAMEZENÍ CHYB

Problematika DPH je velmi obsáhlá, proto není divu, ţe při jejím zpracováním je neustálá moţnost chybovat. Při obchodování s Evropskou unií mohou vzniknout problémy například nesprávným vyhodnocením splnění podmínek pro uplatnění osvobození od daně při dodání zboţí do EU, coţ můţe být způsobeno nesprávnou kontrolou platnosti DIČ pořizovatele zboţí. Ve společnosti Rehos s.r.o. se řešila i situace, kdy servisní pracovníci nevědomky prodali na paragon náhradní díly plátci DPH na Slovensku, který je však o této skutečnosti neinformoval. Aţ několik dní zpětně se zákazník doţadoval opravy dokladu, coţ samozřejmě bylo nemoţné, protoţe paragon nelze přepisovat. Tento slovenský plátce musel ještě jednou do firmy přijet a vrátit jiţ vypsaný paragon, následně mu byla vystavena faktura jiţ se správnou částkou za díly bez DPH. Vše proběhlo začátkem měsíce, takţe byl čas i na správné podání souhrnného hlášení. Pokud by si však nesprávného dokladu slovenský plátce všiml pozdě a nebyl by čas na opravu dokladu, muselo by mu zboţí zůstat za cenu vč. DPH, a nemohl by ani poţadovat její vrácení. Servisní pracovníci byli následně upozornění, aby lépe kontrolovali, zda jsou zahraniční zákazníci plátci či neplátci a předešlo se případným problémům. Z tohoto příkladu plyne poučení, ţe je třeba proškolovat veškeré zaměstnance, kteří vystavují daňové doklady, ať uţ běţný daňový doklad nebo zjednodušený. Dle mého doporučení by servisní pracovníky stačilo školit v oblasti DPH a vystavování dokladů jednou ročně, obvykle na začátku roku. Jelikoţ by se jednalo o základní proškolení, stačilo by, aby tuto práci dělala účetní společnosti Rehos s.r.o. Samozřejmě i účetní musí procházet školením, ovšem v jejím případě je potřeba účastnit se odborných seminářů či školení v oblasti DPH. Důleţitá je i správnost daňových dokladů, které jsou nezbytné např. pro dokládání plnění osvobozených od daně nebo při nárokování odpočtu daně z přidané hodnoty. Kontrola těchto dokladů by měla být pečlivá, především hlídání, zda je vystavená faktura od skutečného plátce. Můţe totiţ nastat situace, kdy na začátku obchodní spolupráce je jako dodavatel registrovaný plátce, jeho potvrzení o registraci proběhne při první obchodní transakci, kdy je vše v pořádku a stane se z něj stálý a spolehlivý dodavatel. V průběhu měsíců či let však tento dodavatel můţe zkrachovat, ale ještě stihne provést poslední dodávku, ovšem jiţ v době, kdy je jeho DIČ neplatné. V takovém případě by mohl pořizovatel neoprávněně provést odpočet daně, který by mu však byl následně doměřen. Novela ZDPH s účinností od 1. 1. 2013, která také upravuje evidenci pro účely DPH, kdy je nyní povinné u přijatel-


60

ných zdanitelných plnění vést i daňové identifikační číslo osoby, která plnění uskutečnila, by měla pomoci těmto situacím, aby jiţ nenastávaly. Je však důleţité, aby byly skutečně prováděny kontroly o platnosti DIČ, a to i v případě dlouhodobého dodavatele. Dle mého doporučení by kontrola DIČ měla proběhnout při kaţdé dodávce zboţí u dodavatelů, kde není frekvence dodávek častá. V případě dlouholetých dodavatelů, kteří zboţí dodávají několikrát do měsíce, by mohla být kontrola prováděna jedenkrát za měsíc, vţdy na konci. Vzhledem k tomu, ţe dodavatelů společnosti není víc jak 30 v průběhu celého roku, lze s přehledem tyto kontroly provádět. U daňových dokladů také často nastává situace, kdy zde není uveden odkaz na příslušný paragraf ZDPH, ţe se jedná o plnění osvobozené od daně. Tyto nedostatky musejí být doplněny, aby tím byla splněna zákonná povinnost o náleţitostech daňových dokladů, jinak můţe správce daně při zjištění těchto nedostatků uloţit pokutu. Součástí daňových dokladů při dodání nebo pořízení zboţí z EU musejí být také dodací nebo přepravní listy, aby bylo lépe prokazatelné, kdy skutečně k dodání nebo pořízení došlo. Hlavní slovinský dodavatel firma Agromehanika, Kranj zasílá daňové doklady elektronicky vţdy v den nakládky zboţí, současně zasílá originální doklady poštou, které obvykle chodí s několikadenním zpoţděním. Za těchto okolností je třeba dát si pozor na dvojí zdanění a dvojí uplatnění nároku na odpočet daně, za které by společnosti hrozila penalizace. Proto je nutná pravidelná důsledná kontrola těchto dokladů. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, Rehos s.r.o. plánuje zahájit spolupráci s firmou z Běloruska, bude tedy řešit dovoz zboţí ze třetí země. Při zpracování těchto transakcí je důleţité, aby k základu daně nezapomněli přičíst i clo a celní poplatky, případně dopravné, pokud jiţ není součástí ceny. Také je třeba si uvědomit, ţe pro účely DPH je platným dokladem jednotný správní doklad od celní správy. V neposlední řadě se musí věnovat dostatečná pozornost i vyplňování daňového přiznání. Pro správné vyplnění je potřebná znalost daňových zákonů, pečlivě sledovat změny, které v této oblasti nastávají. Samozřejmě je třeba mít veškeré daňové doklady v pořádku (viz. důsledné kontroly výše). V dnešní době lze na internetu zajistit interaktivní formuláře, jejich pouţívání by však mělo doprovázeno vlastními výpočty pro kontrolu. Určitě je také vhodné vyuţít rad daňových poradců v případě, ţe společnost řeší komplikovanou obchodní transakci.


61

ZÁVĚR Hlavní zaměření mé bakalářské práce bylo na řešení situací v oblasti DPH při obchodních transakcích s členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi, stejně jako analýza povinností plátce, které z těchto obchodů vyplývají. V první části mé práce byla nejdříve zpracována všeobecná daňová problematika v České republice, vysvětlení, jakou funkci daně mají, kdo je spravuje a jaké je základní rozdělení daní. Následovala analýza daně z přidané hodnoty, především byly vysvětleny základní pojmy, se kterými se plátce v oblasti DPH setkává. V poslední kapitole teoretické části byly definovány jednotlivé obchodní transakce mezi členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi. Na začátku praktické části byl analyzován vývoj daně z přidané hodnoty od vzniku České republiky v roce 1993, včetně vývoje sazeb. Současně byl analyzován příjem DPH do státního rozpočtu, stejně tak změny v novele zákona platné od 1. 1. 2013, např. nově ručení za daň, titul nespolehlivého plátce nebo zveřejnění bankovních účtů. V další kapitole praktické části byly uvedeny povinnosti, které mají právnické osoby jako plátci DPH. Jednotlivé obchodní případy byly aplikovány na společnosti Rehos s.r.o., jejíţ zahraniční dodavatelé i odběratelé jsou jak z Evropské unie, tak ze třetích zemí. Byly popsány konkrétní případy, které společnost řešila při dodání nebo pořízení zboţí a sluţeb z EU, stejně tak při dovozu zboţí ze třetí země, včetně způsobu vykazování v daňovém přiznání, případně v souhrnném hlášení. Vyplněné formuláře z těchto transakcí jsou uvedeny v přílohách. V závěru práce byly popsány opatření, která vedou k zamezení chyb při zpracování DPH, včetně návrhů na zamezení těchto nedostatků. Hodně tuzemských společností jiţ obchodují se státy Evropské unie a třetími zeměmi, velkým lákadlem pro tuzemské obchodníky či výrobce je nárok na odpočet daně při těchto transakcích, ovšem je třeba mít dobré znalosti legislativy a principů DPH, aby nenastaly chyby, které by měly za následek sankce.


62

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] AMBROŢ, Jan, 2009. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 251 s. ISBN 978-80-86296-21-0. [2] BUCHANAN, James, 1987. Public finance in democratic process: fiscal institutions and individual choice. Chapel Hill: University of North Carolina Press, xiv, 307 s. ISBN 08-078-4190-0. [3] Co je to intrastat. IntrastatEU [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.intrastat-eu.cz/intrastat.php [4] ČERNOHAUSOVÁ, Pavla, © 2014. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online]. [cit. 201403-26]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/ [5] Daň z přidané hodnoty v Evropské unii,© 1997-2014. BusinessInfo.cz: oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-z-pridane-hodnoty-v-evropske-unii29141.html [6] Daně - hlavní příjem státního rozpočtu, © 2000 – 2014. Finance.cz [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-veu/dane-v-cr/inkaso-dani/ [7] Daňové zákony: Úplná znění platná k 1. 1. 2013, 2013. 22. vyd. Praha: Grada, sv. ISBN 978-80-247-3206-0. [8] Daňový systém ČR,© 2006-2007. Ekonomie [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky [9] DIČ – Daňové identifikační číslo, © 2014. Podnikatelský web: Internetový magazín

pro

drobné

podnikatele [online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.podnikatelskyweb.cz/dic-–-danove-identifikacni-cislo/ [10] DUŠEK, Jiří. DPH 2014, 2014: zákon s přehledy. 11. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 256 s. ISBN 978-80-247-5119-1.


63

[11] FITŘÍKOVÁ, Dagmar, 2007. Uplatňování DPH: v EU a třetích zemích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, vi, 137 s. Daně a účetnictví (Computer Press). ISBN 978802-5115-411. [12] Formuláře ke staţení: Přiznání k DPH, © 2000 – 2014. Finance.cz [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/download/1213-priznani-k-dph/ [13] GALOČÍK, Svatopluk a František LOUŠA, 2013.DPH a účtování: přeprava, dovoz, vývoz, sluţby. 6., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 163 s. ISBN 978-80-247-46302. [14] HAVEL, Tomáš a Václav BENDA, 2010. Daň z přidané hodnoty 2010: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1.1.2010. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 145 s. ISBN 80-735-7524-8. [15] INFORMACE MF - o změnách v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) - s účinností od 1. 1. 2013, © 2005-2013. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

sektor/regulace/dane/danova-legislativa/2013/informace-mf-dph-1-1-2013-11053 [16] Informace GFŘ k povinnému elektronickému podávání - pro plátce DPH (§ 101a zákona č. 235/2004 Sb.) - pro rok 2014, © 2005-2013. Ministerstvo financí ČR [online].[

cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/aktuality/2014/info-gfr-platce-dph-pro-rok201416545 [17] JAROLÍMOVÁ, Blanka a Eva KOLÁŘOVÁ, 2006. Daně: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 156 s. ISBN 80-7318-446-x. [18] Kurzovní lístek, © 2009. Celní správa České republiky [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/kurzy.aspx [19] Kurzy devizového trhu, © 2003-2014. Česká národní banka [online]. [cit. 201403-26].

Dostupné

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denní _kurz.jsp

z:


64

[20] LEDVINKOVÁ, Jana, 2006. DPH a daňové doklady v praxi. Praha: VOX, 144 s. ISBN 80-86324-58-3. [21] LEDVINKOVÁ, Jana, 2012. DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o DPH v oblastech služeb a zboží: komplexní výklad oblasti služeb po novele: informace MF k novele zákona č. 362/2009 Sb. - sazby daně: informace MF k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. 9. aktualiz. a rozšiř. vyd. Olomouc: Anag, sv. ISBN 978-80-7263-740-9. [22] LEDVINKOVÁ, Jana, 2013. DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o DPH v oblastech služeb a zboží : komplexní výklad oblasti služeb po novele : informace MF k novele zákona č. 362/2009 Sb. - sazby daně : informace MF k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. 10. aktualiz. a rozšiř. vyd. Olomouc: Anag, sv. ISBN 978-80-7263-813-0. [23] MASNÁ, Dagmar, © 2014. Třístranný obchod a daň z přidané hodnoty. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné

z:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d4295v6246-

tristranny-obchod-a-dan-z-pridane-hodnoty/ [24] Mezinárodní spolupráce v oblasti DPH, © 1997-2014. BusinessInfo.cz: oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mezinarodni-spoluprace-v-oblasti-dph3522.html [25] MORÁVEK, Zdeněk, © 2014. Daňové doklady po novele zákona o dani z přidané hodnoty. Účetní

kavárna [online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d35050v44684-danovedoklady-po-novele-zakona-o-dani-z-pridane-hodnoty/ [26] NERUDOVÁ, Danuše, 2008. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 257 s. ISBN 978-80-7357-386-7. [27] ONDROVÁ,

Elena,

ČR. Finance.cz [online].

©

2000 [cit.

–

2014.

Daň

z

2014-03-26].

přidané

hodnoty

Dostupné

http://www.finance.cz/zpravy/finance/31843-dan-z-pridane-hodnoty-v-cr/

v z:


65

[28] Ověřování DIČ pro účely DPH prostřednictvím systému VIES, © 2014. Evropská komise [online].

[cit.

Dostupné

2014-03-26].

z:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs [29] Průběh celostátního inkasa sdílených daní v letech 2009 aţ 2014, © 2013 2014. Finanční

správa [online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/kraje-a-obce/danove-prijmykraju-a-obci/prubeh-celostatniho-inkasa-sdilenych-dani-3735 [30] Reverse – charge, © 2007 – 2014. Podnikatel.cz: průvodce vaším podnikáním [online].

[cit.

Dostupné

2014-03-26].

z:

http://www.podnikatel.cz/specialy/dph/reverse-charge/ [31] Souhrnné

hlášení

k

dani

2014. Businesscenter.cz [online].

z

přidané

[cit.

hodnoty,

2014-03-26].

©

1998

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/sablony/s9-souhrnne-hlaseni-dph.aspx [32] ŠIROKÝ, Jan, 2008. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. [33] Třetí sazba DPH připraví stát a obce o 3,3 miliardy, © 1999–2015. iDnes.cz [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://ekonomika.idnes.cz/treti-sazba-dphpripravi-stat-a-obce-o-3-3-miliardy-f6f/ekonomika.aspx?c=A140911_135938_ekonomika_fih [34] Údaje o registraci – DPH, © 2005-2013. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. Dostupné

2014-03-26].

z:

http://adisreg.mfcr.cz/cgi-

bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=1 [35] VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ, 2010. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 309 s., sv. ISBN 978-80-86324-86-9. [36] Veřejný

dluh,

©

2014.

[online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.verejnydluh.cz [37] VYSKOČILOVÁ, Lada, 2008. Vývoj daně z příjmů od roku 1993 se zaměřením na daňově uznatelné náklady. Pardubice. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní.


66

[38] Zákon o Finanční správě České republiky, © 2013 - 2014. Finanční správa [online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/zakon-ofinancni-sprave-ceske-republiky [39] Změny v daňových zákonech v roce 2015, © 2005 – 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/dane/danova-legislativa/2014/zmeny-v-danovych-zakonech-vroce-2015-19976


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK a.s.

Akciová společnost

č.

číslo

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DIČ

Daňové identifikační číslo

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

EUR

Euro

FO

Fyzická osoba

IČ

Identifikační číslo

JSD

Jednotný správní doklad

Kč

Koruna česká

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

Např.

Například

Odst.

Odstavec

OID

Osoba identifikovaná k dani

Písm.

Písmeno

PO

Právnická osoba

Sb.

Sbírka

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

Tj.

To je

Tzn.

To znamená

ZDPH

Zákon o dani z přidané hodnoty

67


68

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Hierarchické uspořádání finanční správy ČR (vlastní tvorba) ......................... 14 Obrázek 2: Základní rozdělení daní (Ekonomie, © 2006 – 2007) ....................................... 15 Obrázek 3: Složení DIČ (vlastní tvorba) .............................................................................. 25 Obrázek 4: Ověření DIČ tuzemských plátců, MFČR (MFČR, © 2014).............................. 26 Obrázek 5: Druhy sazby daně (Vančurová a Láchová, 2010, s. 21).................................... 28 Obrázek 6: Schéma třístranného obchodu (BusinessInfo.cz, © 1997-2014) ....................... 36 Obrázek 7: Přehled vývoje daní v ČR před a po reformě k 1. 1. 1993 (Široký, 2008, s. 45) ............................................................................................................................... 41 Obrázek 8: Grafické znázornění vývoje sazeb od roku 1993 (Černohausová, 2011) .......... 43 Obrázek 9: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2006 – 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015) ........................................................................................................................... 45 Obrázek 10: Výstupy DPH z tržeb tuzemsko v letech 2006 – 2014 (Rehos s.r.o.) ............... 51 Obrázek 11: Ověření DIČ Rehos s.r.o., VIES (Evropská komise, © 2014) ......................... 52 Obrázek 12: Kurzy devizového trhu (ČNB, © 2003-2014) .................................................. 52 Obrázek 13: Ověření DIČ Agromehanika, Kranj, VIES (Evropská komise, © 2014) ......... 54 Obrázek 14: Ověření DIČ Šupa Marián, VIES (Evropská komise, © 2014) ....................... 56 Obrázek 15: Celní kurz, únor 2013 (Celní správa ČR, © 2009) ......................................... 57


69

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Pravidla pro místo plnění při poskytnutí služby (Havel a Benda, 2010, s. 15) ............................................................................................................................... 24 Tabulka 2: Vývoj sazeb DPH od roku 1993 (Černohausová, 2011) .................................... 42 Tabulka 3: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2006 – 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015) .................................................................................................................................... 44 Tabulka 4: Procentuální vyjádření DPH na celkových příjmech v letech 2006 - 2014 (Finance.cz © 2013 – 2015) ....................................................................................... 44 Tabulka 5: Výstupy DPH z tržeb tuzemsko v letech 2006 – 2014 (Rehos s.r.o.) ................. 51 Tabulka 6: Přiznání k DPH, pořízení zboží z EU od plátce (Finance.cz) .......................... 53 Tabulka 7: Přiznání k DPH, nárok na odpočet, pořízení zboží z EU od plátce (Finance.cz) ................................................................................................................ 53 Tabulka 8: Přiznání k DPH, dodání zboží do EU plátci (Finance.cz) ................................. 55 Tabulka 9: Souhrnné hlášení, dodání zboží do EU plátci (Businesscenter.cz, © 1998 2014) ........................................................................................................................... 55 Tabulka 10: Přiznání k DPH, dodání zboží do EU neplátci (Finance.cz) ........................... 55 Tabulka 11: Přiznání k DPH, dodání služby do EU neplátci (Finance.cz) ......................... 56 Tabulka 12: Přiznání k DPH, dodání služby do EU plátci (Finance.cz) ............................. 56 Tabulka 13: Souhrnné hlášení, dodání služby do EU plátci (Businesscenter.cz, © 1998 - 2014) ............................................................................................................... 56 Tabulka 14: Přiznání k DPH, dovoz zboží ze třetí země (Finance.cz) ................................. 57 Tabulka 15: Přiznání k DPH, nárok na odpočet při dovozu zboží ze třetí země (Finance.cz) ................................................................................................................ 58


70

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA P I: PŘIZNÁNÍ K DPH LEDEN 2014.......................................................... 71 PŘÍLOHA P II: SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ LEDEN 2014 ............................................... 73 PŘÍLOHA P III: PŘIZNÁNÍ K DPH ÚNOR 2014 ........................................................ 74 PŘÍLOHA P IV: SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ ÚNOR 2014 ................................................ 76 PŘÍLOHA P V: DAŇOVÉ DOKLADY .......................................................................... 77

PŘÍLOHA P I: PŘIZNÁNÍ K DPH LEDEN 2014

PŘÍLOHA P II: SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ LEDEN 2014

PŘÍLOHA P III: PŘIZNÁNÍ K DPH ÚNOR 2014

PŘÍLOHA P IV: SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ ÚNOR 2014

PŘÍLOHA P V: DAŇOVÉ DOKLADY

DPH ve vztahu k EU a třetím zemím. Petra Talašová

Recommend Documents