91 ES EPBD v ČR

Aplikace článku 3 Směrnice 2002/91 ES – EPBD v ČR

Training Phase – EPBD PHARE Project Čížek - ENVIROS

Implementation of EU Directives on EE in to the Czech Republic

Vývoj problematiky v ČR • Racionální užití energie v budovách má v ČR dlouhodobou tradici • Zákon o výrobě, rozvodu a užití tepla č. 89/1987 Sb. • Zákon o Státní energetické inspekci č. 88/1987 Sb. • Energetický zákon č. 222/1994 Sb. a na něj navazující Vyhláška o pravidlech pro vytápění a dodávku TUV č. 245/1995 Sb. • V návaznosti na Stavební zákon – zejména Vyhláška 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu (komplexní změna dřívějších předpisů od roku 1976) a zejména: – §23 – denní osvětlení a vytápění – §28 – úspora energie a ochrana tepla – §37 – výplně otvorů – §48 – vzduchotechnická zařízení – §49 - vytápění


Dosud platná úprava • Od ledna 2001 je v platnosti komplexnější soustava zákonů: – Energetický zákon 458/2000 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů (zejména změna v roce 2004) – Zákon o hospodaření energií 406/2000 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů • A na ně navazující vyhlášky a nařízení – v posuzované oblasti zejména: – Vyhláška 291/2001 Sb., účinnost energie při spotřebě tepla v budovách – Vyhláška 151/2001Sb., užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie – Vyhláška 152/2001 Sb., pravidla pro vytápění a dodávku TUV, měrné ukazatele spotřeby tepla při vytápění a přípravě TUV a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům


Účinnost užití energie - §6 (4) • (4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu: – prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; – dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. – pořídít písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. • Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu4) ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.


Účinnost užití energie - §6 (5,6,3) • (5)Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu. • (6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou. • (3) Výrobce, dovozce nebo distributor může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost. Implementation of EU Directives on EE in to the Czech Republic

Vyhláška 291/2001 Sb. - 1 §2 (1) Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov musí zajišťovat • a) požadovaný tepelný stav, a • b) nízkou spotřebu tepla při vytápění. (2) Požadavky podle odstavce 1 písm. a) jsou splněny, jsou-li stavební konstrukce a jejich části navrženy nebo provedeny tak, že • a) mají minimálně takový tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní páry, • b) u nich nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti, • c) neprůsvitné konstrukce a jejich styky mají dostatečný odpor při vzduchové propustnosti, spáry a spoje jsou vzduchotěsné, včetně styků a spár mezi neprůsvitnými konstrukcemi a výplněmi otvorů, • d) spáry a styky výplně otvorů nemají provzdušnost větší, než je nutná z hlediska požadované intenzity výměny vzduchu při přirozené infiltraci a exfiltraci, • e) podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou jímavost a teplotu na vnitřním povrchu, a • f) místnosti (budovy) mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období


Vyhláška 291/2001 Sb. - 2 • (4) Požadavky podle § 2 odst. 1 písm. b) jsou splněny, je-li měrná spotřeba tepla vztažená na jednotku objemu budovy eVN rovna nebo menší, než jsou hodnoty uvedené v příloze č. 1. Hodnotí se buď celá budova nebo její ucelená část, která je z vnější strany obklopena vnějším prostředím. Vnějším prostředím je vnější vzduch, vzduch v nevytápěných prostorech nebo v přilehlé budově nebo její části; nevytápěné nebo částečně vytápěné prostory, které leží vně hranice budovy, zejména zimní zahrady, půdy a suterény, se do vyhodnocování spotřeby tepla nezahrnují. • (5) U budov s vnitřními trvalými zdroji technologického tepla většími než 25 W/m3 a při stavebních úpravách těchto budov, při nichž se nezmění tvar budov a vnější půdorysné a výškové uspořádání, se požadavky podle odstavce 1 písm. b) uplatní jen tehdy, prokáže-li se, že navrhované řešení ke zmenšení spotřeby tepla při vytápění budov je ekonomicky efektivní. • (6) Požadavky podle odstavce 1 písm. b) se nevztahují na budovy velkoplošně otevřené, na nafukovací haly, stany, mobilní buňky, skleníky, chladírny a mrazírny.


Vyhláška 291/2001 Sb. - 3 • § 3 (1) Spotřeba tepla při vytápění budovy se stanoví • a) v hranicích probíhajících na vnější straně konstrukcí, které vymezují vnější obálku vytápěné zóny budovy sestávající ze stěn, nejnižší podlahy a nejvyššího stropu nebo nejvyšší střechy, a • b) za podmínek nepřetržitého vytápění a větrání s intenzitou výměny vzduchu n = 0,5 1/h. • (2) Při stanovení spotřeby tepla pro vytápění a větrání se uvažují průměrné klimatické podmínky na území České republiky. Tomu odpovídá střední teplota venkovního vzduchu v průběhu otopného období +3,8 C a počet dnů vytápění 242. • (3) Spotřeba tepelné energie se vztahuje k otopnému období v roce, nezahrnuje spotřebu energie pro větrání nebo ke klimatizaci k udržování pohody prostředí v části roku mimo topné období. • (4) Podkladem pro výpočet tepelné ztráty ve vybraných vytápěných místnostech jsou údaje uvedené v příloze č. 2 a pro ostatní místnosti údaje odpovídající příslušným technickým normám.8 Implementation of EU Directives on EE in to the Czech Republic

Vyhláška 291/2001 Sb. - 4 § 4 - Spotřeba tepelné energie pro vytápění prostupem § 5 - Spotřeba tepelné energie větráním § 6 - Tepelné zisky § 7 - Stanovení spotřeby tepelné energie za otopné období § 8 - Měrná spotřeba tepelné energie za otopné období § 9 - Energetický průkaz budovy Příloha 1 – měrná spotřeba tepla při vytápění Příloha 2 – výpočtová vnitřní teplota a relativní vlhkost Příloha 3 – činitelé teplotní redukce Příloha 4 – datové údaje energetického průkazu budov: – –

budovy pro bydlení budovy v terciárním, průmyslovém a zemědělském sektoru Implementation of EU Directives on EE in to the Czech Republic

Aplikace požadavků směrnice • Novela zákona o hospodaření energií 406/ 2000 Sb., z původního § 6 zrušeny odst. (4) až (8) a vložen nový § 6a Energetická náročnost budov • Novela vyhlášky 291/2001Sb. (prakticky nová)


Nová úprava - §6a – (1) • Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí splnit: – požadavky, zejména na energetickou náročnost budovy a porovnávací ukazatele, které stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška 291 -novela) – požadavky stanovené českými technickými normami. • Prováděcí právní předpis stanoví: – požadavky na energetickou náročnost budov, – porovnávací ukazatele, – metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. • Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy


Nová úprava - §6a – (2) • Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při : • a)

výstavbě nových budov,

• b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, • c)

při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí.


Nová úprava - §6a – (8) • Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny: – při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu, – u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, – u budov experimentálních, – u budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, – u obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, – u samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2, – u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla, – u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění. Implementation of EU Directives on EE in to the Czech Republic

Nová „291“- Obsah • Struktura: – Předmět úpravy – Základní pojmy – Požadavky na energetickou náročnost budovy – Porovnávací ukazatele podmiňující energetickou náročnost budovy – Metoda stanovení energetické náročnosti budovy – Průkaz energetické náročnosti budovy – Osvědčení o odborné způsobilosti k vypracování průkazu – Zrušovací ustanovení a – Účinnost


Nová „291“- Přílohy • 1 - Výpočtové schéma bilančního hodnocení a podrobnosti metody • 2 - Vstupní údaje pro intervalové výpočtové metody • 3 - Požadované, doporučené a stávající referenční hodnoty • 4 – Zpracování zjištěných údajů pro operativní hodnocení • 5 – Vzor Protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy • 6 – Vzor grafického znázornění průkazu energetické náročnosti budovy • 7 – Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie • 8 – Doporučená opatření pro ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy • 9 – Vzor žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k vypracování energetické náročnosti budovy


Energetická náročnost budovy • K zajištění implementace EPBD – mezinárodní komise odborníků vytvořila normy, postupy, návody – CEN (z francouzského názvu Comité European de Normalisation) • Základem je stanovení globálního indikátoru vyjadřujícího ENB • prEN 15217, základní metodika umožňuje zemím vybrat z: – Dodaná energie – Primární energie – Emise CO2 – Celkové náklady na energii • V ČR zvolena „dodaná energie“ (energie dodaná do budovy na její systémové hranici včetně energie vyrobené samotnou budovou z obnovitelných zdrojů a užívané budovou) = (energie nakoupená + energie vyrobená – energie prodaná)


Obecný přístup


Hodnocení ENB

• Energetická náročnost budovy se hodnotí při jejím normovém užívání • a) bilančním hodnocením pro účely vstupního hodnocení nové budovy, prvního hodnocení stávající budovy, hodnocení přípravy změn dokončené budovy, hodnocení při prodeji a nájmu a vypracování průkazu energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“) pro tyto účely, • b) operativním hodnocením pro účely orientačního hodnocení při prodeji a nájmu, kontrolního hodnocení dokončené budovy a vypracování průkazu pro tyto účely


Ukazatel ENB • Hodnotícím ukazatelem energetické náročnosti budovy EP je • a) při bilančním hodnocení vypočtená celková roční vážená dodaná energie Qd, v GJ, potřebná na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, • b) při operativním hodnocení celková roční vážená dodaná energie Qd,o, v GJ, zjištěná měřením dodávek jednotlivých druhů energie, upravených výpočtem na podmínky normového užívání.

Bilanční hodnocení se provádí výpočtovou metodou buď sezónní nebo měsíční.


Stanovení „dodané energie“ • Celková roční vážená dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet: – jednotlivých vypočtených dílčích potřeb dodané energie na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, vynásobených váhovým koeficientem – pro všechny časové intervaly v roce a – pro všechny vytápěné nebo klimatizované zóny budovy – výpočet se provádí s rozlišením podle druhů energie • Operativní hodnocení se provádí ze změřených hodnot, které se pro stanovení celkové roční dodané energie zpracují předepsaným způsobem


Požadavky na ENB • Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy se prokazuje porovnáním energetické náročnosti budovy s požadovanou energetickou náročností budovy • Požadovaná energetická náročnost budovy se stanovuje bilančním hodnocením referenční budovy při požadované úrovni porovnávacích ukazatelů. Při výpočtu jednotlivých dílčích referenčních potřeb dodané energie se zadávají požadované referenční hodnoty a údaje • Při bilančním hodnocení se musí použít pro výpočet referenční budovy stejná výpočtová metoda jaká byla použita při posouzení hodnocené budovy


Metoda výpočtu • Dodaná energie pro pokrytí potřeb užitečné energie pro zajištění vytápění, chlazení, větrání, osvětlení a přípravu teplé vody v předepsaném množství a kvalitě se vypočítává podle jednotlivých nosičů energie a zahrnuje účinnosti technických zařízení použitých v energetických systémech budovy, ztráty vzniklé v těchto systémech, pomocnou energii a respektuje využitelné zisky. • Potřeba užitečné energie, tj, energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb, jako udržování v budově předepsané vnitřní teploty, osvětlení nebo větrání se stanovuje při normovém (standardizovaném) způsobu užití budovy a pro normové klimatické podmínky. • Energie nakoupená, vyrobená a prodaná budovou se přepočítává vynásobením váhovými koeficienty stanovenými pro jednotlivé nositele energie. • Dodaná energie jednotlivých nosičů energie zahrnuje energii nakoupenou od posledního dodavatele před vstupem do systémové hranice budovy a energii vyrobenou budovou z dále vyjmenovaných druhů OZE, avšak nezahrnuje energii prodanou.




Problémy Sněmovního tisku 1097 • přezkoušení osob oprávněných provádět kontrolu kotlů a klimatizačních systémů • kontroly všech kotlů nebo jen v budovách • proveditelnost alternativních systémů vytápění x budovy • odsun účinnosti prokazování ENB průkazem až na 1.1.2009 • zrušením některých ustanovení nebo novým číslováním ztrácí většina vyhlášek platnost – malá novelizace (výjimka 150/2001 Sb. (účinnost při výrobě E a TE) • osud 291/2001 Sb. – žádné povinnosti majitelů a investorů do 31.12.2008?


Rizika úpravy • EPBD má být v členských zemích aplikována do 4. 1. 2006 • Bude novela zákona 406/2000 Sb. schválena včas? • S jakými změnami? • Jak dopadne projednání a vyhlášení vyhlášek? • Jak rychle proběhne autorizace oprávněných osob? • Jak rychle se začnou zpracovávat průkazy? • Jaká bude cena za vypracování průkazu? • Průkaz ke každému stavebnímu povolení? Rozšíření výjimek? • Průkaz ke každému prodeji? pronájmu? – Je to vymahatelné? • Budou doporučení k využití energetických úspor realizovány? • Bude přístup v ostatních členských zemích stejně důsledný?


91 ES EPBD v ČR

Recommend Documents