VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
Obor: Mezinárodní obchod
Strukturální a lokaliza ní zm ny v textilním pr myslu se zam ením na EU
Autor: Zamarski Tomáš Vedoucí práce: PaedDr. Milan Vošta, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Strukturální a lokaliza ní zm ny v textilním pr myslu se zam ením na EU “ vypracoval samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..…..
…………...……………….. Podpis
Pod kování Rád bych touto cestou pod koval vedoucímu své bakalá ské práce panu PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. , za jeho vst ícnost, trp livost a cenné p ipomínky p i zpracovávání této bakalá ské práce. Mé pod kování pat í rovn ž panu Francesku Marchimu, ekonomickému editeli organizace Euratex. V neposlední ad bych také rád pod koval mým rodi m Petrovi a Marii Zamarskim p edevším za odbornou pomoc, pochopení, trp livost a morální a materiální podporu b hem studia.
Obsah SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK, GRAF A MAP ÚVOD 1
HISTORIE A VÝVOJ TEXTILNÍ VÝROBY POTAŽMO PR MYSLU VE SV T ......................... 9 1.1 1.2 1.3
2
SYSTEMATIZACE TEXTILNÍHO ODV TVÍ .................................................................................... 12 2.1 2.2
3
CHARAKTERISTIKA OD VNÍHO A TEXTILNÍHO PR MYSLU – ZÁKLADNÍ INFORMACE ........................... 31 SWOT ANALÝZA TEXTILNÍHO A OD VNÍ PR MYSLU EU.................................................................... 32 LOKALIZACE ....................................................................................................................................... 33 VÝVOJ ................................................................................................................................................ 36
MODELACE ZÁVODU SCHOPNÉHO P EŽÍT NA TRZÍCH EU ................................................... 44 5.1 5.2
6
ASIE .................................................................................................................................................... 22 BLÍZKÝ VÝCHOD A SEVERNÍ AFRIKA.................................................................................................. 23 SEVERNÍ AMERIKA ............................................................................................................................. 24 JIŽNÍ A ST EDNÍ AMERIKA.................................................................................................................. 25 AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND.............................................................................................................. 27 KOMPARACE MAKROREGION ............................................................................................................ 28
TEXTILNÍ PR MYSL V EVROPSKÉ UNII ........................................................................................ 31 4.1 4.2 4.3 4.4
5
D LENÍ TEXTILNÍCH PRODUKT Z HLEDISKA SUROVIN POUŽITÝCH VE VÝROBNÍM PROCESU. ............. 12 SYSTEMATIZACE TEXTILNÍHO ODV TVÍ PODLE POVAHY FINÁLNÍCH PRODUKT ................................. 17
TEXTILNÍ PR MYSL – LOKALIZACE SV TOVÝCH CENTER. ................................................. 20 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
4
100 000 LET P ED KRISTEM AŽ DO ZM NY LETOPO TU ........................................................................ 9 OD ZM NY LETOPO TU DO PO ÁTKU PR MYSLU................................................................................ 10 TEXTILNÍ VÝROBA PR MYSLOVÉHO V KU .......................................................................................... 11
SOU ASNÝ ZÁVOD .............................................................................................................................. 44 NOVÝ ZÁVOD ...................................................................................................................................... 47
PROGNÓZA VÝVOJE TEXTILNÍHO PR MYSLU V EU ................................................................ 49
ZÁV R SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ
Seznam zkratek ATOK – Asociace textilního, od vního a kožed lného pr myslu ATC - Agreement on Textiles and Clothing, dohoda o textilu a od vech EHS – Evropská hospodá ská spole enství EURATEX - European Apparel and Textile Organisation – Evropská textilní a od vní organizace GATT – General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu HDP – Hrubý domácí produkt ILO -International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce ITMA – Internationale Textilmaschinen Ausstellung Mezinárodní výstava textilních stroj MFA – Multifibre Arrangement NAFTA - North American Free Trade Area - Severoamerická zóna volného obchod OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj PES – Polyester POE – Polyethylen RTE – Rozvinuté tržní ekonomiky RZ – Rozvojové zem T/O – textilní a od vní WTO – World Trade Organization , Sv tová obchodní organizace
Seznam tabulek, graf a map Tabulky Tabulka 1 - Produkce vlny ve sv t v tisících tunách za rok , strana 13 Tabulka 2 - Objemy vyráb ných sklen ných vláken 1996 – 2003 v tisících tunách, strana 15 Tabulka 3 - Vývoj produkce syntetických vláken ve sv t v tisících tunách, strana 16 Tabulka 4 - Technický textil základní d lení, strana 18 Tabulka 5 - Zam stnanost v T/O pr myslu v USA od 6/2004 – 6/2005, strana 24 Tabulka 6 – Nejv tší importé i a exporté i T/O sektoru 2006, strana 29 Tabulka 7 - Pr m rné celní zatížení 2002, strana 30 Tabulka 8 - Stav T/O pr myslu v EU v letech 2004/2005, strana 40 Grafy Graf 1 – Nejv tší producenti bavlny na sv t , strana 14 Graf 2 - Turecko, hlavní exportní zem 2007, strana 23 Graf 3 - P ehled pr m rných hodinových mezd v T/O sektoru ve vybraných zemích, strana 28 Graf 4 - Podíl zemí p ispívajících k produkci textilního pr myslu , strana 29 Graf 5 - Podíl zemí p ispívajících k produkci textilního pr myslu , strana 29 Graf 6 - Podíl zemí na textilním pr myslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %), strana 33 Graf 7 - Podíl zemí na od vním pr myslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %), strana 33 Graf 8 - Vývoj kurzu eské Koruny a Eura období leden 1999 – leden 2007, strana 41 Graf 9 - Exportní destinace 2004, strana 42 Mapy Mapa 1 – Lokalizace sv tových center textilního a od vního pr myslu, strana 21 Mapa 2 – ína, strana 22 Mapa 3 – Turecko, strana 23 Mapa 4 – Spojené státy americké, strana 24 Mapa 5 – Brazílie, strana 25 Mapa 6 – Mexiko, strana 26 Mapa 7 – Austrálie, strana 27 Mapa 8 - Itálie, strana 34 Mapa 9 – Francie, strana 34 Mapa 10 – N mecko, strana 35 Mapa 11 – Velká Británie, strana 35
Úvod Historie zhotovování látek,od v a obuvi je jen o málo kratší n ž d jiny lidstva, nebo lov k se již velmi záhy musel oblékat a obouvat, aby ochránil své t lo p ed nep ízní okolí a po así. Zpo átku si lov k vše co pot eboval d lal sám pro sebe nebo pro svou rodinu. Postupem doby se však na jedné stran v n kterých innostech zdokonalil tak, že bylo ú eln jší, aby se soust edil jen na to, co um l. Na druhé stran se i pak výroba jednotlivých ástí ošacení a obutí stávala složit jší, komplikovan jší, že rovn ž zde muselo dojit k d lb práce a specializaci. V pr b hu d jin se výroba ur itých druh textilií vzdálila natolik, že se z nich stala nejprve samostatná emesla a pozd ji samostatná, velice specializovaná výrobní odv tví. Cílem této práce je poskytnutí základních informací o vývoji textilního pr myslu ve všech sv tov d ležitých centrech od minulosti až po sou asnost. Z etel bude brán na všechna v sou asnosti d ležitá centra textilnictví, která budou postupn analyzována podle jejich hlavních specifických znak . Podrobn ji se zam íme na evropský textil, jeho vývoj a sou asný stav. Sou ástí této práce bude i prognóza stavu odv tví v n kolika málo p íštích letech. Bakalá ská práce je rozd lena do p ti samostatných oblasti, p i emž jádro práce je soust ed no do kapitol 3,4 a 5. Pro snadné pochopení podstaty textilního pr myslu jsem první ást této práce v noval stru nému historickému p ehledu nejvýznamn jších bod , které determinovaly pozd jší vývoj toho celosv tov významného odv tví. Druhá kapitola je v nována rozd lení textilního pr myslu z hlediska povahy vstupních surovin, a povahy finálních produkt . Spíše encyklopedický pojatá ást oz ejmuje základní zp soby zpracování vstupních surovin textilního odv tví a jejich pozd jší široké spektrum upot ebení ve form pestré palety výrobk . Sou ástí této kapitoly je rovn ž geografická lokalizace sv tových surovinových základen. Textilní a od vní pr mysl je zastoupen ve všech sv tových regionech, zam stnává nemalé po ty zam stnanc a v n kterých p ípadech je nosným prvkem n kterých sv tových ekonomik. Každý region je svým zp sobem jiný, avšak není obtížné najít mnoho spole ného, co relativn heterogenní sv t spojuje do dvou homogenních celk . Tyto a mnohé další charakteristiky je možno nalézt v kapitole íslo t í, jedné z nosných ástí této práce. Moderní Evropa je celosv tov považována za centrum vzd lanosti a dovednosti lidského umu. Nejinak je tomu v p ípad textilního a od vního pr myslu. Události v období mezi sv tovými válkami, siln narušily do té doby volné obchodní vztahy ve sv t . Výsledky
ochraná ského politiky všech zemí, byly nahrazeny vlnami liberalizace po II. Sv tové válce, které nejd íve zdánliv
uvol ovaly obchod s textilním zbožím. Opravdová liberalizace
obchodu s textilním zbožím byla nastolena až na konci toho tisíciletí, kdy padly do té doby všechny existující smluvní dohody. Omezení byla zachována pouze ve form p echodných opat ení, které již nediskriminují ú astníky v takové mí e jako v minulosti. Pot eba strukturálních zm n a nových ešení je momentáln klí ovým tématem celého moderního sv ta. Z toho d vodu je podstatná
ást této práce v nována jednak vývoji textilního a
od vního pr myslu v Evrop , na níž si p edstavíme základní produk ní centra, definujeme nejpal iv jší problémy a pokusíme se odhadnout budoucího vývoj tohoto d ležitého centra. Jako zájmovost pro tená e je p ipravena modelace textilního produk ního závodu, který by podle p edpoklad m l p ežít v silném konkuren ním boji blízké budoucnosti. V pátém oddílu této práce jsem se pokusil nastínit potencionální vývoj textilního pr myslu v EU pro následující léta. A koliv se mnohé predikce se velkou pravd podobností uskute ní, je nutné brát z etel na skute nost, že sou asná doba je velmi turbulentní a ani fundovaní odborníci z praxi, nejsou schopni na 100 % íci, co sebou další roky p inesou. P i zpracovávání této práce bylo použito široké spektrum zdroj . Mezi hlavní m žeme za adit odborné knihy a publikace, které se velkou m rou podílely na oddílech zam ených na historii a vývoj textilnictví. P i vytvá ení prognóz a hodnocení stavu sou asného textilu bylo ve velké mí e erpáno z osobních zkušeností a poznatku odborníku z praxe. S jejich p isp ním bylo možné vytvo ení konsistentního a vyváženého pohledu na sv t textilnictví 21. století.
1 Historie a vývoj textilní výroby potažmo pr myslu ve sv t D jiny textilní a od vní výroby za ínají p ed více než sty tisící lety p ed naším letopo tem a o jeho rozmanitost a rozmach se zasloužily všechny tehdy kulturní civilizace. Pro jednoduchost použijeme jednoduché d lení na t i základní epochy vývoje textilní výroby :
1. 100 000 let p ed Kristem až do zm ny letopo tu 2. Od zm ny letopo tu do po átku pr myslu 3. Od 19. století až do sou asnosti - Textilní výroba pr myslového v ku
1.1 100 000 let p ed Kristem až do zm ny letopo tu Období, které je n kterými významnými literáty ozna ováno jako úsvit d jin, je specifické prvotními pokusy tehdejšího p edch dce Homo sapiens o ochranu svého t la proti pov trnostním vliv m zahalováním do kus k že a kožešin. Tato skute nost ozna ila jasnou cestu kudy se tehdejší pra – forma textilní výroby bude vyvíjet. Postupné pokusy odd lování jednotlivých vláken zví ecí srsti a jejich spojování na principu t ení poskytlo vhodný návod pro pozd jší opracování živo išných vláken – vlny a hedvábí. Již okolo 10 tisíc let p ed naším letopo tem jsou zaznamenány první pokusy o domestikací ovci v oblasti úrodného p lm síce. Druhým tehdy používaným vláknem bylo p írodní hedvábí, jehož výhradním producentem byla
ína. Tajemství produkce p írodní hedvábí bylo velmi st eženo, proto se
rozší ilo až po p elom letopo tu do oblastí Indie a Persie a pozd ji až do Evropy. Toto období a následující tisíciletí díky kulturnímu rozmachu vysp lých civilizaci (Egypt,
ína,
ecko )1 p inesla poznání prvních rostlin, které mohly být použity p i výrob
tehdejších od v . Mezi první kulturní rostliny pat il len, jehož zpracování do jemných pláten bylo chloubou starých Egyp an . Nejznám jší rostlinu používanou v textilní výrob se stal bavlník, který jako divoký rostl již od pradávna v Indii. O zám rném p stování a opracování bavln ných vláken existují historické záznamy, které jsou až 5 tisíc let staré. Pozd ji se bavlník rozší il na Blízký i Dálný Východ. Dalším st ediskem p stování bavlny se stala Jižní Amerika, zejména Peru, kde se mu díky vhodnému klimatu velmi da ilo. Z hlediska opracování p evažovalo p edení,pletení a tkaní. Již v období okolo roku 3 tisíce p ed naším letopo tem vyvinuli í ané barvení indigem.
1
E.P íhodová, Stru né d jiny obor , Scientia, Praha 2004
9
1.2 Od zm ny letopo tu do po átku pr myslu Zm na letopo tu neznamenala v získávání surovin, zhotovování textilií a šití od v žádný zásadní p evrat. V 8. století se v Evrop zintensivnil chov ovcí, nebo v té dob p ivedli Maurové do Špan lska ovce putovní s jemnou vlnou, které se p es Francii rozší ily do celé západní a východní Evropy a pozd ji se staly základem chovu ovcí v Americe a Austrálii. Hedvábné tkaniny, ošacení a další hotové výrobky se dostávaly do Evropy po tzv. hedvábné stezce. P stování bavlny bylo rozší eno do jižní Evropy. K nejv tšímu rozkv tu došlo v 17.století na plantážích, které obd lávali otroci z Afriky, tehdy ješt v anglických koloniích Severní Ameriky. V 17.století se objevily první pokusy o výrobu textilních vláken chemickou cestou. V tomto období m žeme poprvé mluvit o náznacích mechanizace v oboru textilní výroby.P evrat zaznamenalo zhotovování p ízí díky vynalezu šlapacího kolovratu, který m l dvojnásobný výkon. Oblast pletení nez stala pozadu a vývoj pletacího stavu urychlil výrobu pleteného oble ení hlavn pun och. Ru ní výroba zaznamenala pokrok vývojem tkalcovského stavu, který si
tená
m že spojit s výrobou prvních tkaných koberc
– gobelín .
K nejv tšímu rozkv tu ru n vázaných koberc došlo v 16. až 18. století v Turecku2. P i zušlech ování látek byla použita nová metoda potisku, kdy tiska ské formy namá ené do rostlinných barviv byly pokládány na potiskovanou tkaninu. Nejd ležit jší a pr lomovou zm nou v odv tví však byl za átek hromadné výroby od vu. Díky vývoji m st a sdružování obyvatel, emeslník do cech , vznikaly první dílny. Funkce cechu byla v této dob
velmi pr lomová, jelikož regulovala množství a druhy
vyrobeného oble ení. Stejn tak ovliv ovaly množství od v a surovin, které se mohly do m st dovézt. Bohužel neuspokojená poptávka, co do množství, znamenala postupný zánik cech a tím i nár st malých dílen a p echod k zakládání manufaktur, které sou asn uplat ovaly ru ní práci s emeslnou technikou. Tato sou innost znamenala urychlení a zv tšení výkon velkovýroben a sou asn umož ovala dokonalejší specializaci.
2
Hlavn v pob ežních oblastech, na pravideln se konajících tržištích, postupem doby se staly tradi ním artiklem
10
1.3 Textilní výroba pr myslového v ku Alfou a omegou toho období je vývoj prvních syntetických vláken. Hlavním p edstavitelem vláken anorganické povahy je viskóza. Syntetická vlákna se zpo átku považovala za um lou, proto i mén kvalitní náhražku vláken p írodních. Jejich nové a ovlivnitelné vlastnosti, efektivnost ve zpracování i v použití, nízká cena a dostupnost suroviny vedly k rychlému rozvoji výroby a spot eby. V druhé polovin 20. století došlo k prudkému r stu výroby syntetických vláken. Zp sobil to jednak nedostatek klasických textilních p írodních surovin ( nemožnost rozší ení osevních ploch na úkor obilovin ) , jednak stoupající spot eba textilních výrobk vzhledem k rostoucímu po tu obyvatelstva a zvyšující se životní úrovni. Díky zvyšujícímu se po tu stád ovcí v Anglii3 na po átku 18.století vyplynula na povrch pot eba zvýšení produktivity práce p i její zpracovávání. Prvním mechanickým sp ádacím strojem stoupla produkce až o 40% .Rovn ž vynálezem mechanického tkalcovské stavu dosáhla produkce látek enormních r st , avšak jen na ur itou dobu, díky nemožnosti nahrazení d ležitých sou ástí ( lunku). Pletací stroje stejné tak jako výše zmi ované, dosáhly díky mechanizaci vyšší produktivity. Technologickou novinkou 20. století byly netkané textilie, vzniklé klížením rouna. Oblast opracování zaznamenala rozvoj tisk a zušlech ování surovin. Koncem 19. století vzniklo postupn i nové strojírenské odv tví – textilní strojírenství. První textilní stroje se za aly vyráb t v Anglii. Od roku 1951 se pravideln koná každé ty i roky specializovaná Mezinárodní výstava textilního strojírenství ITMA4, na níž p ední výrobci textilních stroj p edstavují nejvysp lejší techniku.
3
Díky špatným klimatickým podmínkám bylo upušt no o p stování bavlny Internationale Textilmaschinen Ausstellung – Mezinárodní výstava textilních stroj , P íští místo konání Mnichov, od 13. do 20 srpna 2007 , http://www.itma-munich.com/ 4
11
2 Systematizace textilního odv tví 2.1 D lení textilních produkt z hlediska surovin použitých ve výrobním procesu. Textilní pr mysl prošel dlouhou vývojovou fází, a tato skute nost p edur ila jeho rozsáhlé využití ve všech oblastech lidské innosti. Ne však každý z nás si pokládá otázku, z kterých materiál , p ípadn surovin se daný výrobek skládá. V této ásti se pokusím rozd lit produkty textilního pr myslu z hlediska materiálové skladby a uvést základní rozd lení. V další ásti bude každý bod detailn ji rozveden, uveden zp sob zpracování, vlastnosti vláken a také nejvýznamn jší produk ní centra daných surovin.
Základní len ní, které obecn p ejímá celá komunita výrobc textilních produkt , je složeno ze ty základních typ textilních vláken.
1.Materiály živo išné povahy (vlna) 2.Materiály rostlinné povahy (bavlna) 3.Minerální materiály (sklen né vlákno) 4.Syntetické materiály Ad.1 p írodních polymery (viskóza) Ad.2 syntetické polymery (polyester)
2.1.1 Textilní vlákna živo išné povahy Tuto oblast zastupuje jedna z nepopulárn jších a všem známa surovina vlna. p írodní produkt, který je v sou asné dob
velmi siln
istý
poptáván na mezinárodních
komoditních burzách, zp t nabývá na významu, i když absolutní
ísla hovo í v její
neprosp ch. V sou asnosti spot eba surové vlny p ekra uje hranici 1,22 mil. tun5 s každoro ním poklesem okolo 2-3%. Je nutno ovšem zmínit, že tento trend není lineární a je ovliv ován zna nou fluktuací v tradi ních produk ních oblastech, které v n kterých p ípadech p echázejí na výnosn jší formy chovu, p ípadn
zcela ukon ují svoji aktivitu. Tento
p edpoklad kontrastuje ovšem s rostoucím trendem produkce, kterou dopl ují rozvojové
5
www.cirfs.org/frames_04.htm , The International Rayon and Synthetic Fibres Committee
12
ekonomiky jako nap . ína. Obecn lze však o ekávat zastavení tempa pokles , p ípadn její stabilní vývoj okolo hranice 1,3 až 1,4 mil. tun za rok.
Tabulka 1 - Produkce vlny ve sv t v tisících tunách za rok Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Objem produkce
1380
1357
1309
1254
1233
1221
1228
Zdroj : The International Rayon and Synthetic Fibres Committee, www.cirfs.org/frames_04.htm
Zpracování: Vlna je získávána ve form chlup z osrst ní ovcí,koz,velbloud a lam, které jsou chovány intenzivním zem d lským zp sobem. Pokud bereme pojem vlna jako kone ný a p edstavujeme si chomá suroviny, kterou není nutno nijak opracovat, mýlíme se. Vlna prochází dlouhou náro nou fází opracování, p i které se surová vlna ve form beztvarých balíku rozp ádá na jednotlivá vlákna, p ízi. B hem této fáze musí být surovina o išt na od cizích p ím sí a živo išných tuk . Vlákna jsou dále se azována do jednoho sm ru, za ú elem zrovnom rn ní produktu a vylou ení krátkých vláken. P ízi je možno definovat jako délkový útvar, který je možno spojovat, p ípadn dále zušlech ovat podle pot eby a ú elu. Finální operace p i výrob p íze se provádí na strojov mechanizovaných dop ádacích strojích, jejichž výsledný produkt je p íze na v etenu. Pro zajímavost tená
je nutno se zmínit, že
vývoj dop ádacích stroj byl nejdynami t jší v období 50-60 let minulého století, p i kterém krom
v hlasných firem pocházejících z Evropy p ípadn
z Asie hrála významnou roli
inven ní innost Výzkumného ústavu bavlná ského z Ústí nad Orlicí. Producenti Mezi nejvýznamn jší producenty této ryze p írodní suroviny pat í Austrálie,
ína,
Nový Zéland, Velká Británie, Súdán, Egypt, Argentina a také Indie. Vlastnosti vlny ohnivzdorná, absorbuje vodu, elastická, antistatická, tepeln izola ní Další zástupci P írodní hedvábí6
6
Hedvábí je tvo eno vým šky žláz motýla bource morušového (Bombyx mori) , Tyto vým šky na vzduchu rychle tuhnou a vytvá í dvojice
tenkých vláken spojených sericinem (druh klihu). Z nich si motýl vytvá í kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly.
13
2.1.2 Textilní vlákna rostlinné povahy V této oblastí se setkáváme s nejd ležit jší ze všech plodin p stovaných pro výrobu textilního vlákna. Oblibu výrobku z bavlny (Bavlník - Gossypium ) dokladuje její p ítomnost v zhruba asi polovin všech vyráb ných textiliích. Objem p stované bavlny rok od roku roste, a to op t díky rostoucím požadavk m nejv tších hrá
na poli textilního pr myslu hlavn 7
íny. V dnešní dob je vyprodukováno okolo 27 mil. tun surové bavlny, p i emž nejv tším producentem a spot ebitelem je op t
ína, která vyprodukuje okolo 25 % celkové sv tové
produkce bavlny. Zpracování Bavlna je sklízena bu
ru n (RZ) nebo strojov pomocí kombajn (RTE). Poté je
bavlna p epravována ve form balík do továren, kde je dále opracována. Zde se bavlna d li podle své velikosti a to na st edn vlákennou (Brazílie) a dlouhovlákennou ( ína, Mexiko8). Toto d lení je uvád no proto, že následn se každý typ bavlny opracovává jiným zp sobem. Strojov se balíky rozm l ují na chomá e, a ty se bu roz esávají nebo mykají do té doby, než vznikne istý pramen bavlny. Procesem p edp ádání vzniká kone ný produkt - bavln ná p íze. Použití Bavlna je využívána k výrob
nespo etného množství textilních výrobk . Mezi
nejznám jší pat í džíny, manšestrové košile a obleky a mnohé další. Pro zajímavost v tšina z dnešních pen z, které obíhají v papírové podob jsou tišt na na speciální papír, který obsahuje bavln né vlákno a to z d vodu zvýšení odolnosti bankovek proti mechanickému od ru. Graf 1 – Nejv tší producenti bavlny na sv t SV TOVÁ PRODUKCE BAVLNY
Producenti: ína,USA,Indie,Pákistán, Uzbekistán,Brazílie,Turecko
24%
31%
ína USA
Další zástupci : len, juta, konopí
Indie 9%
16%
20%
Pákistán zbytek sv ta
Zdroj:http://r0.unctad.org/infocomm/anglais/cotton/market.htm#prod
7 8
www.cirfs.org/frames_04.htm , The International Rayon and Synthetic Fibres Committee Embassy of Mexico, Market report on textile industry and trade, oddíl 10, strana 21
14
2.1.3 Minerální materiály Sklen né vlákno je vlákno, které je vyráb no ze sklen ného granulátu. Díky jeho velmi specifickým vlastnostem jako je neho lavost, vodivost, pevnost, teplotní stálost p i zah átí, odolnost v i plísním, odolnosti v i slune nímu zá ení a dalším je velmi asto používáno jako vodící materiál p i aplikaci komunika ních sítí .
Zpracování Z d vodu p ílišné složitosti celého procesu výroby sklen ných vláken se omezíme pouze na základní procesy výroby. Nejprve je sklo jako výchozí produkt namleto na jemnou dr , která poté putuje do vertikální konven ní pece, do které se postupn p idávají další p ísady, díky kterým je možné dále ovliv ovat vlastnosti t chto vláken. Po zah átí na 1300 – 1400 stup
Celsia, je veden roztavený materiál do trysky, z nichž pak je odvád n za
sou asného ochlazení k dalšímu zpracování – výroba p íze a tkanin.
Nejv tší producenti ína, USA, Francie, N mecko, Japonsko, Kanada, Indie, Turecko Použití vodi e dat, datové stanice, obvody, izolace budov, Další zástupci Asbestové vlákno – zakázáno použití v EU v roce 2005 ,asbestový prach zp soboval závažná onemocn ní plic
Tabulka 2 - Objemy vyráb ných sklen ných vláken 1996 – 2003 v tisících tunách Rok
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
USA
21,5
22,3
22,9
23,6
25,1
25,3
27,2
28,6
ína
17,6
17,9
19,1
21,2
24.5
31,2
33,5
35,6
Zdroj:www.fibre2fashion.com, placený server není možno p ekopírovat p esnou www cestu
15
2.1.4 Syntetické materiály Um lá vlákna dnes obsahuje zhruba každý výrobek textilního pr myslu. Jednoduchá výroba a snadná nahraditelnost za rostlinná, i jiná vlákna staví tyto um lé náhražky do pozice nejpoužívan jších materiál
ve výrob
textilních výrobk . Nejznám jší zástupce
syntetických materiálu je tzv. Polyester (PES), který je používán v od vním pr myslu v kombinaci s bavln nými vlákny. Výsledný produkt je tímto levn jší. Existují však další druhy um lých vláken jako nap íklad Polyethylen (POE), který je používán ve stavebnictví jako geo- textilie.
Zpracování Chemický roztok roztaveného PES se nechá protéci p es tzv. zvlák ovaní trysky o r zném pr m ru. Zde se proces výroby rozd luje na dv v tv . Na jedné stran je možno vyrobit tzv. um lé hedvábí, jež je odborníky nazýváno jako nekone né vlákno a na druhé stran p echodem vlákna p es trhací konvektory je možno upravovat délku vláken podle pot eby na tzv. st íž, která je dále použita p i výrob r zných typ textilií.
Nejv tší producenti Velká Británie, Francie, Itálie, N mecko, USA
Tabulka 3 – Vývoj produkce syntetických vláken ve sv t v tisících tunách Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Objem Produkce
28214
30288
30315
32323
33722
36026
36312
Zdroj : www.cirfs.org/frames_04.htm , The International Rayon and Synthetic Fibres Committee
Použití Od vy a textilie všech druh a typ , specialitou jsou pr myslové textilie. Zástupci syntetických vláken Viskóza, Nylon, Lycra, Lurex
16
2.2 Systematizace textilního odv tví podle povahy finálních produkt Výrobky textilního pr myslu nacházejí své uplatn ní ve všech oblastech lidské innosti. Každý den se s nimi p ímo i nep ímo setkáváme, používáme je a ani nep emýšlíme o jejich p vodu, a n kdy ani o jejich vlastnostech p ípadn jakým procesem výroby daný výrobek prošel.
Pro v tší p ehlednost rozd líme produkty textilního odv tví na dv odlišné oblasti. 1. Konfekce – oble ení a ošacení •
B žné od vy každodenní pot eby (džíny, flanel, manšestr )
•
Spole enské od vy (obleky, ve erní róby)
•
Pracovní ošacení (montérky)
2. Technický textil
2.2.1 Konfekce Konfek ní výroba je charakteristická vysokou náro ností na ru ní práce s nízkým podílem mechanizace. Diky t mto skute nostem je od vní pr mysl doménou asijských rozvojových ekonomik, jejichž hlavní specializace spo ívá ve výrob jednoduše st ižených od v se syntetických tkanin. Mezi nejvýznamn jší producenty ošacení každodenní pot eby z asijského sv ta m žeme za adit
ínu, Indonésii, Singapur a Taiwan9, je nutné ovšem zmínit, že v tšina
tradi ních výrobc v od vním pr myslu po celém sv t již od 70. let investovala nemalé finan ní prost edky na p esun výroby do t chto zemí s nižšími mzdovými náklady, ímž nastartovala exportní boom výše jmenovaných zemí. Spole enské od vy a luxusní konfekce je doménou výrobc a návrhá
rozmíst ných
po celém sv t , hlavn Itálie, Francie, Velké Británie, USA. Zde již není kladen d raz na finan ní nenáro nost, avšak na kvalitu a originalitu jednotlivých kus . A koliv i zde jsou zaznamenány pokusy kopií a duplikát , je stále mnoho lidí kte í jsou ochotni platit nemalé sumy za zna ku a originální zpracováni. 9WTO – International Trade Statistics 2006, oddíl 4, strana 175 – 176
17
Pracovní od vy a ochranné pom cky jsou používány ve všech oblastech pr myslu. P i výrob pracovních od v je kladen d raz na vysokou odolnost proti fyzickému poškození, bezpe nost, funk nost a rovn ž i komfort nošení. Tyto aspekty musí byt zohledn ny p i výb ru vhodných syntetických materiál
a jejich vhodným mícháním k dosažení
požadovaných vlastností. Sou asná centra10 výroby pracovních od v jsou EU - p edevším N mecko, Francie, Belgie Itálie a také
eská Republika, ve sv t hlavn USA. V Asii je
rozvinuta výroba této komodity zna n , což je patrno z množství importované konfekce do obou výše uvedených oblastí.
2.2.2 Technický textil A koliv se textilní odv tví v rozvinutých ekonomikách potýká s nemalými problémy, stále existuje sektor pr myslu, na které mohou být vysp lé zem právem pyšné. Technický textil odráží rozvinutost celého pr myslu, jelikož se jedná o nejnáro n jší formu výrobku, které tento pr mysl produkuje. Technický textil nachází své uplatn ní prakticky ve všech sférách pr myslové innosti, a stal se nezastupitelným prvkem p i mnoha lidských innostech Tabulka 4 - Technický textil základní d lení Odv tví
Použití – typy výrobk
Uživatelé
Stavebnictví a zemní práce
Izolace, st ešní materiály,obložení,pletiva
Stavební firmy
Zem d lství
Skleníky, fólie,rybá ské sít
Farmá i a rybá i
Automobilový pr mysl
Obložení interiéru, airbagy, seda ky, koberce, bezpe nostní pásy
Automobilky,výrobci letadel a lodí
Zdravotnictví
Obvazy a bandáže
Ochrana zdraví Balící pr mysl Vojenství
Neho lavé obleky Š ry, pytle, lepící pásky Nepr st elné vesty
Speciální vybavení pro sport a zábavu
Nepromokavé a neprodyšné oble ení
Komunikace Strojní a zpracovatelský pr mysl Nábytká ství a bytový textil
Optická vlákna Filtry, brusný papír Tapety, potahovou, záclony
Nemocnice, útulky, domácnosti Hasi i, záchranné sbory Logistické centra Armáda, policie Profesionální sportovci, ve ejnost Telekomunika ní firmy Strojírenské a energetické komplexy Výrobci nábytku, široká ve ejnost
Zdroj: http://ec.europa.eu/enterprise/textile/techn_text.htm
10
http://ec.europa.eu/enterprise/textile/techn_text.htm
18
Výrobky jsou ve v tšin p ípadu sm sné povahy, tzn.obsahují více typ textilních vláken. Velmi asto se jedná o kombinace syntetických vláken s rostlinnými vlákny, které poskytují daným produkt m p esn
specifikované vlastnosti jako je stálost, trvalost a
odolnost. V n kterých p ípadech se m žeme setkat s výrobky, které obsahují výhradn jeden druh textilního vlákna jako nap íklad optické vlákno. Domovem technického textilu jsou Spojené Státy Americké, které jako první poznaly výhody t chto materiál a uv domily si, že práv tyto produkty jsou budoucnosti pro každý zdravý ekonomický celek. Po konci druhé sv tové války se dostala výroba také do Evropy, která díky rozvíjejícímu se pr myslu poptávala tyto materiály z USA. Dnes jsou výrobci technického textilu z Evropy v n kterých oblastech již v p edstihu a nastolují nové limity a trendy výroby nejlepších technických textilií. (Automobilový pr mysl) A koliv se zprvu zdálo, že jako všechna odv tví textilu budou postupn migrovat do zemí s levn jšími produk ními náklady, u technického textilu tomu tak není. Rozvojové ekonomiky i p es veškerou svou snahu nejsou schopny reagovat na velmi rychle m nící se pom ry na hlavních spot ebních trzích, a proto od výroby ve v tšin p ípadu upoušt jí. Momentáln nejsou schopni levní producenti konkurovat ni ím jiným než cenou, jelikož kvalita jejich výroby siln zaostává za pr m rem.
2.2.3 Netkané textilie Specialitou sou asného T/O sektoru jsou tzv. netkané textilie. Jak je již z názvu patrné, jejich výroba není založena na tkaní jako u všech sou asných látek, nýbrž se jedná bu
o
r znorodé zp soby pojení n kolika vrstev roun11 jak syntetických tak p írodních nebo o samotné spojování jednotlivých vláken mechanickými prost edky. Hlavní využití nacházejí tyto produkty ve všech sférách textilního pr myslu, hlavn však v oblasti technického textilu. Vlastnosti, kterými tyto látky disponují, p evyšují možnosti do té doby vyráb ných látek. Jedná se hlavn o r zné druhy úprav, jako nap íklad neho lavá úprava, vod odpudivá a ot ruvzdorná12. Výroba netkaných textilií je v sou asnosti jedním s nejprogresivn ji se vyvíjejícím odv tvím T/O pr myslu, jež je hlavn nízko nákladová a vzhledem k užitným vlastnostem t chto výrobku bezkonkuren ní.
11 12
Plošný textilní útvar obsahující vlákna uspo ádána do jemné pavu iny http://www.aratex.cz/upravy.html
19
3 Textilní pr mysl – lokalizace sv tových center. Textilní pr mysl je jednou z nedílných sou ástí industriální struktury zemí státu na celém sv t . Jeho relativní mála ú ast na tvorb sv tového hrubého produktu cca. 3% dle WTO, ji p isuzuje malý zájem ze strany odborníku a statistik z celého sv ta. Dnešní textilní a od vní pr mysl tvo í okolo 7% celosv tového exportu zboží. Od vní pr mysl tvo í 57% této hodnoty s pr m rnými 6% r stu každý rok. Textilní pr mysl každoro n zaznamenává 3% tempa r stu. Rozvojové zem se celosv tov podílejí dvout etinov na produkci textilií a ¾ na produkci od v .
Odv tví na celém sv t
prochází neustálým vývoj, a proto je m žeme
adit
k turbulentním. Zam stnanost se pohybuje dle WTO okolo hranice 70 mil. pracujících, avšak tato ísla se mohou jevit jako velmi zkreslená, jelikož statistiky ve státech ( ína, Pákistán, Indie), které zam stnávají nejvíce pracovník jsou deformovány snahami majitel výrobních komplex o ernou práci svých zam stnanc , které se jím da ov vyplácí. Skute ný po et pracujících se pohybuje okolo 100 milion zam stnanc , kte í se p ímo ú astní výrobního procesu od prvotního zpracování surovin až po manufakturní výrobu hotových produkt . 80% všech pracujících v od vním pr myslu jsou ženy
Pokud bychom cht li lokalizovat produk ní centra textilního pr mysl ve sv t , m li bychom vycházet ze základního d lení na šest nejv tších sv tových produk ních oblastí13.
13 14
1.
Asijská oblast ( ína, Pákistán, Indie, Bangladéš, Jižní Korea, Srí Lanka, Kambodža)
2.
Oblast Blízkého Východu a severní Afriky (Turecko,Sýrie, Libanon, Maroko)
3.
Severní Amerika ( USA, Kanada)
4.
Jižní a St ední Amerika (Mexiko, Brazílie, Paraguay, Uruguay )
5.
Australská oblast ( Austrálie ,Nový Zéland )
6.
Západní a st ední Evropa ( Itálie, N mecko, Francie, Velká Británie) 14
Mapa sv tových center strana 20 Evropská oblast bude samostatn rozebrána v kapitole IV
20
Mapa 1 – Lokalizace sv tových center textilního a od vního pr myslu
Zdroje: vytvo eno autorem, Mapový podklad : http://www.zemepis.com/smsvet.php a
21
3.1 Asie Hlavním p edstavitelem a v d í osobnosti této oblasti je ína. V textilním a od vním pr myslu je zam stnáno okolo 20 milion
zam stnanc
15
, což p edstavuje 22% celkové
zam stnanosti ve zpracovatelském pr myslu. Nep ímo je na textilním pr myslu dle odhadu závislých dalších 80 milion zam stnanc . ínský textilní a od vní pr mysl byl jedním s hlavních cílu proces industrializace hospodá ství, díky n muž získával tu né dotace od tehdejších vlád. A koliv se státní autority siln angažují v podpo e ínských podnik , pouze 13% z nich je vlastn no samotným státem. Zhruba 15% je drženo v rukou zahrani ních firem z celého sv ta, které využívají vhodné podmínky pro levn jší výrobu svých produkt . Výhody textilního pr myslu jsou : •
nízká cena pracovní síly
•
energie zdarma
•
nenávratné p j ky
•
št dré dotace textilním a od vním podnik m (WTO zakazuje)
Mapa 2 - ína Textilní
a
od vní
pr mysl
je
lokalizován na východním pob eží zem . Mezi p t nejproduktivn jších oblastí
pat í
provincie
Zhejian,
Guangdong, Jiangsu ,Shandong a m sto
Šanghaj.
ína
je
také
nejv tším producentem bavlny na sv t . Centra p stování se táhnou prakticky po celé délce východní pob eží.
Nemén
d ležité
státy
p ispívající k celosv tové produkci textilu jsou Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta
Korea,
Indie, Pákistán, Jižní Bangladéš.
Indonésie,
Vietnam a Filipíny. A koliv je do tohoto regionu za azeno Japonsko, není možné na tuto zemi aplikovat záv ry, které byly uvedeny v této ásti.
15
ILO – International Labour Organization, Promoting fair globalization in textiles and clothing in a post-MFA environment, Strana 25
22
3.2 Blízký východ a severní Afrika Textilní a od vní pr mysl této oblasti kombinuje prvky tradi ních výrobních postup s moderními trendy výroby textilií. Relativní blízkost na trhy EU p edur uje jednu s nejv tších výhod tohoto regionu. Možnost efektivních zásilek v ádech n kolika týdn za podstatn nižší ceny, než od výrobc z EU, staví tuto oblast do pozice momentálního leadera efektivnosti textilní výroby ve sv t . Turecko Mezi nejvýznamn jší zástupce toho makroregionu m žeme považovat Turecko. pr mysl vytvá í okolo 10% tureckého HDP16 a zam stnává okolo 13% všeho
Textilní
práceschopného obyvatelstva. Graf 2 - Turecko,hlavní exportní zem 2007 Silná Turecko - exportní zem
34%
2% 3%
EU - 27
30 miliard dolar , p i emž hlavními
USA
trhy jsou p edevším EU a USA.
Írán ína
5%
6%
zam enost
odv tví generuje každoro n okolo
Rusko 50%
proexportní
Ostatní zem
Tureckou
textilní
výrobu
p edstavuje
hlavn
dopl ky
bytového vybavení jako nap íklad, Zdroj: http: //www.itkib.org.tr/en/about/sectors/textile
koberce, záclony, ubrusy a ut rky. Od vní pr mysl je v porovnání
s textilním sektorem n kolikanásobn v tší. Specializuje se na výrobu od vu, které ve v tšin p ípadu jsou p edm tem pozd jší mezinárodní sm ny. Mapa 3 - Turecko Výhody
textilního
odv tví
Turecka
spo ívají
v dostate ném
množství
kvalitních
surovin
jako
nap íklad bavlny. Turecko je šestým nejv tším producentem bavlny
na
sv t .Výroba
syntetických a jiných um lých Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta 16
http://www.itkib.org.tr/en/about/sectors/textile/default.asp
vláken je také na vysoké úrovni.
23
Textilní výroba je rozmíst na na pob eží st edozemního mo e v blízkostí velkých m st jako nap . Izmir, Antalya, Adana, Sakarya, Aliaga a hlavn okolo hlavního m sta Istanbul. Nemén
d ležitou skute ností je existence po etného množství farem zam ující se na
p stování bavlny a také p írodního hedvábí.
3.3 Severní Amerika Textilní pr mysl v Severní Americe má mnoho spole ného s textilním pr mysl v Evrop . Provází ho prakticky totožné fáze poklesu produkce a zam stnanosti. Postavení v rámci ekonomiky celé oblasti je také velmi podobné s postavením v EU. USA Sektor zam stnává okolo 1,217 milionu zam stnanc , avšak díky vyšší produktivit práce vytvá í okolo 70 % hodnoty zboží jako EU.Textilní sektor USA byl jedním s prvních, na kterém se po átkem 70. let za aly projevovat postupné vlny globalizace. Specializace na složit jší zp soby výroby donutili tehdejší výrobce oble ení dovážet zboží, bu
z Mexika
nebo Asie, nebo p emístit svou výrobu do jedné z oblastí. Tím byla odstartována prakticky 30 let trvající fáze poklesu zam stnanosti v celém odv tví, která trvá dodnes.
Tabulka 5: Zam stnanost v textilním a od vním pr myslu v USA od 6/2004 – 6/2005 Odv tví
06/20O4 12/2004 01/2005 02/2005 03/2005 04/2005 05/2005 06/2005
Zpracování sur.
239,3
233,2
231,5
230,1
228,7
225
225,4
224,7
Výroba textilií
178,5
178
178,1
177,9
177,9
177,7
178,3
176,7
Výroba od v
285.9
271,9
269,3
267,2
262,8
262,2
258,5
256
Zdroj : Promoting fair globalization in textiles and clothing in a post-MFA environment, Page 14
Mapa 4 – Spojené státy americké Textilní výroba USA je zam ena na výrobu textilní technického charakteru. Od vní sektor je zastoupen v nejv tších m stech. P stování bavlny je umíst no do teplých oblasti na JZ a v centrální ásti zem . Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta 17
A new map of textile and clothing industry OECD 2004, strana 40
24
3.4 Jižní a St ední Amerika Levná pracovní síla, dostatek surovin a relativn vysoká strojní vybavenost odv tví. Takto by bylo možno charakterizovat základní výhody textilního odv tví ve st ední a jižní Americe. Jak vychází z pon kud odlišné jižanské povahy obyvatel této oblasti, nejv tším problém je udržení stále kvality zboží po delší období. Nemén
d ležitou skute ností
ovliv ující situaci odv tví je negativn vyvíjející se kurzy národních m n k USD, ímž se stává export velmi obtížný. Celkov má tento region slibnou pozice z hlediska budoucího vývoje podílu výroby textilních výrobk ve sv t . Pokud bude restrukturalizace probíhat stejn rychlým tempem jak je tomu dodnes, o ekává se, že se celá tato oblast stane druhým místem ve sv t , které bude z hlediska cenového nep ekonatelné. Brazílie Více než 3018 tisíc firem a 1,5 milion zam stnanc tohoto odv tví vytvá í každoro n export zboží okolo 4 miliard USD. Jako všude ve sv t brazilský textilní pr mysl prochází již n kolik let fází hluboké restrukturalizace, z d vodu zvýšení sv tové konkurenceschopnosti a zachování si svého dobrého jména na tradi ních exportních trzích v USA a EU. Brazílie je 5. nejv tším producentem bavlny ve sv t a mimo to experimentuje na poli vývoje nových druh vysoce kvalitních odr d bavlníku. Textilní výroba se soust e uje na výrobu bavln ných látek, který jsou bu importovány do RTE, nebo jsou tyto látky p ímo zpracovány tam jším od vním pr myslem. Výroba bytového vybavení a dopl k
p edstavuje také jednu z d ležitých odv tví toho
pr myslu v Brazílii. Mapa 5 –Brazílie Textilní pr mysl je soust ed n ve v tšin
m st na
pob eží Atlantického oceánu. Nejv tší koncentrace dosahuje v koncentraci
ty m stských celk
Recife,
Natal ,Máceio a Salvador. Druhou velmi významnou oblastí je nejvíce osídlené území okolo m sta Sao Paulo. P stování bavlny je vzdáleno pouze n kolik desítek kilometr
od
zpracovatelských
oblasti.
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad CiaFactbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta
18
http://strategis.ic.gc.ca/epic/site/imr-ri.nsf/en/gr122119e.html
25
Mexiko Podobn jako Brazílie je Mexiko zemí s velmi levnou pracovní silou. A koliv by se mohlo zdát, že tato skute nost stojí jako na celém sv t v pop edí, není tomu tak. Výhodná geografická lokalizace Mexika a blízkost severoamerického, trhu p edstavuje hlavní výhodu celého textilního pr myslu této zem . Tuto skute nost umoc uje fakt, že Mexiko jako len regionálního seskupení NAFTA, požívá výhod volného trhu s USA a Kanadou. Tyto zem p edstavují pro Mexiko hlavní exportní trhy, na které putuje více než polovina textilní produkce. Textilní pr mysl zam stnává okolo ¾19 milionu osob ve zhruba 17 tisících spole nostech s p evahou malých rodinných firem. Výroba se soust e uje na produkci bavln ných látek, které jsou bu
p ímo exportovány nebo zpracovávány. Druhým pilí em
textilního pr myslu Mexika je produkce syntetických vláken. Z t chto vláken jsou vyráb ny koberce, sportovní pot eby a ostatní dopl ky. Od vní pr mysl je zastoupen ve v tšin p ípadu investicemi z rozvinutých zemí, které využívají výhodnost levné pracovní síly. Mapa 6 - Mexiko
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta
Textilní a od vní pr mysl je lokalizován zejména v centrální a severovýchodní ásti zem . Více než 80% celkové textilní produkce je lokalizováno v 7 mexických samosprávních celcích : Edo de Mexico,Hidalgo,Jalisco, Puebla, Saint Luis Potosí, Tlaxcala a D. F (federální území).
19
Embassy of Mexico, Market report on textile industry and trade
26
3.5 Austrálie a Nový Zéland Postavíme-li vedle sebe slova Austrálie a textil, každému se jist vybaví h ejivá vlna ze statisíc ovcí chovaných v této oblasti. Austrálie je nejv tším producentem vlny na sv t a Nový Zéland je v tomto žeb í ku na t etím míst . Tyto skute nosti determinují produk ní schopnosti toho regionu jako sv tové surovinové základny. 20 Textilní a od vní pr mysl má podobný charakter rozvinutého pr myslu, které je možné najít ve všech vysp lých ekonomických celcích. Výroba je rovnom rn rozd lena mezi textilní a od vní pr mysl. Zastoupena je i moderní odnož technického textilu. Mezi nejvýznamn jší produkty této oblastí pat í od vy a oble ení z tradi ních materiálu, látky pro od vní a technický pr mysl a množství dopl k .
Mapa. 7 - Austrálie Australský textilní a od vní výroba je rozmíst na mezi hust osídlené oblastí na jihovýchod
a jihozápad
zem
okolo m st Sydney, Melbourne a Perth. Po etná stáda ovcí jsou chována na stovkách rodinných farem r zných velikost v oblastech na JZ a JV zem .
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školního atlasu sv ta
20
http://www.wool.com.au/attachments/Education/AWI_WoolFacts.pdf
27
3.6 Komparace makroregion V této kapitole m žeme shrnout výše uvedené regiony do dvou rozdílných celku a to podle ekonomické vysp losti jednotlivých zástupc . Do první skupiny vysoce rozvinutých region m žeme za adit Severní Ameriku, Evropu a Austrálii, zbytek regionu m žeme za adit mezi takzvané rozvojové zem . Prvním krokem komparace bude
zhodnocení úrovn
mezd v každém z region .
Z d vodu nedostate ného množství relevantních informací, budeme p edpokládat, že pr m rná cena práce v T/O pr myslu v USA a Austrálii bude na podobné úrovní jako v EU, tedy na nejvyšší úrovní ze všech hodnot v grafu. Graf 3 - P ehled pr m rných hodinových mezd v T/O sektoru ve vybraných zemích
Zdroj: P evzato z : Commission staff working paper 2003, Evolution of trade in textiles and clothing worldwide, page 17
Jak je patrné z grafu 3 a 4, absolutní podíl RZ na celosv tové produkci T/O výrobku p edjímá budoucí vývoj celého odv tví. Tyto absolutní podíly se budou nadále zvyšovat díky neoddiskutovatelným nákladovým výhodám RZ. 28
Graf 4 - Podíl zemí p ispívajících k produkci textilního pr myslu
Graf 5 - Podíl zemí p ispívajících k produkci textilního pr myslu
Podíl zem í p ispívající k produkci textilního pr m yslu
Podíl zem í p ispívající k produkci od vního pr m yslu
29%
33% RTE RZ
67%
71%
Zdroj : OECD A new map of textile and clothing industry 2004
Export a Import Jelikož textilní produkce je ve v tšin p ípadu p edm tem mezinárodní sm ny zboží, je d ležité zhodnotit postavení nejvýznamn jších sv tových exportér . Zde je patrná dominance EU 25, která v sou asnosti zaujímá postavení nejv tšího sv tového exportéra i importéra T/O výrobku. Dle p edpokladu by m la místo EU v nejbližších letech zaujmout ína, zde je však nutno zmínit prudký r st ínské ekonomiky, která by se m la projevit ve zvýšených pot ebách samotného ínského národa. Tabulka 6 – Nejv tší importé i a exporté i T/O sektoru 2006 Export EU – 25
Podíl %
Import
Podíl %
33.5
EU -25
30.8
ína
20.2
USA
10.5
USA
6.1
ína
7.2
Jižní Korea
5.1
Mexiko
2.8
Indie
3.9
Japonsko
2.7
Pákistán
3.5
Turecko
2.1
Turecko
3.5
Kanada
2.0
Japonsko
3.4
Jižní Korea
1.7
Indonésie
1.7
Vietnam
1.6
Thajsko
1.4
Rumunsko
1.5
Kanada
1.2
Spojené A. Emiráty
1.6
Mexiko
1.1
Rusko
1.3
Zdroj: WTO – International Trade Statistics 2006, Textiles page 172
29
Importní bariéry Posledním hodnotícím kritériem, nikoliv však nejmén d ležitý jsou bariéry, jimiž zem z vybraných oblastí brání jiným zemím v exportu na jejích domácí trh. Toto zatížení ve form cel vyjad uje d ležitost T/O sektoru v domácích ekonomikách. Zde platí p ímá úm ra a to, ím v tší podíl textilní produkce na tvorb HDP dané ekonomiky, o to v tší celní zatížení je uvalováno na importované zboží. A v n kterých zemích je textilní sektor ve znatelné nevýhod , tlak ze strany RZ na snížení, potažmo úplné zrušení importních bariér, má za následek relativn malé pr m rné hodnoty importních cel. Pro ilustraci tabulka íslo 8 znázor uje pr m rné celní zatížení import do daných zemí v roce 2002. Tabulka 7 - Pr m rné celní zatížení 2002 Textil
Od vy
%
%
EU – 15
7,9
11,4
Austrálie
9,9
20,7
Mexiko
20,5
34,4
Turecko
8,6
11,8
USA
9,1
11,4
ína
9,7
16,1
20
22,9
Stát
Brazílie
Zdroj : OECD,A new map of textile and clothing industry 2004
I když prošel sv tový textilní o od vní pr mysl razantní zm nou po zrušení dohody o textilu a od vech na po átku roku 2005, je stále možné tyto hodnoty brát jako relevantní, jelikož mnoho zemí využilo možnosti ochrany svého pr myslu do asnými celními opat eními, které ve v tšin p ípad vycházejí z p vodních celních sazeb.
30
4 Textilní pr mysl v Evropské unii 4.1 Charakteristika od vního a textilního pr myslu – základní informace Textilní sektor je jednou z nejstarších oblastí pr myslu v EU a v celé Evrop . B hem t í staletí prošel tento sektor mnoha fázemi vývoje a restrukturalizace, která dopomohla evropskému textilu k pozici novátora a nositele technologického rozvoje. V sou asné dob zam stnává textilní odv tví více než 2,7 milionu zam stnanc
21
ve
230 tisících spole nostech r zných velikostí s p evahou malých a st edních firem. Prakticky každá zem Evropské Unie tvo í minimáln 3 % svého HDP v sektoru textilního p ípadn od vního pr myslu, což dokladu silnou rozvinutost a zako en nost tohoto odv tví v EU. Svou d ležitou roli hraje toho odv tví i v mezinárodním obchod se zbytkem sv ta. Textilní produkty jsou vyvážen do všech kout naší planety a díky vysoké p idané hodnot jsou považovány za špi ku ve svém oboru ( technický textil). Druhou stranou mince je však neustále se prohlubující deficit obchodní bilance, který dosahuje každoro n hodnoty okolo 40 miliard Eur. Tento deficit je p evážn zp sobován levnými dovozy z asijských zemí, které vystavuje evropský textil stále v tšímu tlaku. A se výsledek obchodní bilance EU m že zdát jednozna ný, je EU nejv tším exportérem textilních produktu na sv te a sou asn druhým nejv tším vývozcem od vních výrobk .
Textilní výroba v Evrop je charakteristika následujícími procesy výroby22 : • Zpracování prvotních surovin (bavlna,vlna, hedvábí, výroba p ízí) • Výroba pletených a tkaných látek • Úprava látek (barvení potisk, b lení) • Výroba produktu z t chto látek (od vy, ložní prádlo, technické textilie)
21 22
Euratex Buletin 5/2006 – Vybrané oddíly http://ec.europa.eu/enterprise/textile/development.htm
31
4.2 SWOT analýza textilního a od vní pr myslu EU Silné stránky: • Vhodné klimatické podmínky • Vysoký podíl mechanizace na výrob finálních produkt • Silná v decko- technická základna jak v oblasti vývoje nových technik výroby tak nových druh vyráb ných produkt • Vysoká profesní úrove zam stnanc (st ední a vyšší pozice), spolupráce vysokých škol textilního zam ení s výrobními podniky • Rozvinuté p idružené oblasti pr myslu (chemický pr mysl) • Vysoká kvalita výrobk a relativn nízká úrove kazového zboží • Tradice textilních produkt • Dobré jméno výrobc po celém sv t Slabé stránky • Vysoké mzdové náklady • Nízká podpora ze strany státu a integra ních seskupení • Trvale rostoucí ceny energií • P ísné ekologické a sociální p edpisy ( nemožnost používat mén nákladné procesy ) • Únik mozk ( nízké platy ) • Uplat ování p ísných importních opat ení, s nimi spojená nedostate ná p ipravenost odv tví na boj s konkurencí ze t etích zemí P íležitosti • Rozvinout nové technologie výroby • Zvýšit produktivitu práce • Udržet a posílit pozici producenta výrobku s nejvyšší kvalitou Hrozby • Ztráta loajality domácího trhu a jeho ovládnutí mimoevropskou konkurencí • Zánik n kterých odv tví jako celku • Ztráta historických hodnot 32
4.3 Lokalizace Centra výroby textilních a od vních výrobk jsou v rámci Evropy bodov rozmíst na. Historický vývoj determinoval rozmíst ní t chto center jednak p stitelskými oblastmi základních plodin, a na druhé stran oblastmi s vysp lou úrovní pr myslu. Tato lokalizace až na n kolik drobných výjimek z stala zachována dodnes. Mezi tyto výjimky pat í oblast produkce syntetických materiál
a technického textilu, které jsou rozmíst ny v blízkosti
center chemického pr myslu. Textilní a od vní pr mysl je koncentrován mezi 5 zemí s nejv tším po tem obyvatel, p edstavující dv t etiny celkové produkce textilií a od v . Pokud jde o oba sektory, jižní zem jako jsou Itálie, Portugalsko, Špan lsko a Francie p ispívají více k celkové produkci od v , zatímco severní zem
jako nap . Velká Británie, N mecko, Belgie, Holandsko,
Rakousko p ispívají relativn více k produkci textilií. Graf 6 - Podíl zemí na textilním pr myslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %) Textilní pr mysl EU - 25 Itálie N mecko 10%
3%2% 4% 6%
Francie 32%
Špan lsko Velká Británie Belgie Portugalsko
8%
Polsko
9%
13%
13%
Holandsko Ostatní zem EU - 25
Zdroj : Euratex Bulletin 5/2006
Graf 7 - Podíl zemí na od vním pr myslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %) Od vní pr mysl EU - 25
5%
2% 2%2%
Itálie
9%
Francie
36%
N mecko Špan lsko
7%
Velká Británie Portugalsko Polsko
9%
Holandsko
12%
16%
Rakousko Ostatní zem EU - 25
Zdroj : Euratex Bulletin 5/2006
33
P esná lokalizace textilního pr myslu je pon kud obtížná z d vodu vysokého po tu malých a st edních podnik , které jsou rozt íšt ny prakticky po celé Evrop . Pokud bychom lokalizovali hlavní produk ní centra, je nutno z trochou nadsázky implikovat postup shrnování malých jednotek do jednoho velkého centra. Díky návaznosti a vzájemné spoluprácí center výroby textilních a od vních je možno ob tato odv tví lokalizovat pospolu. Mapa 8 - Itálie Z hlediska
výroby
textilií
pat í
mezi
nejvýznamn jší produk ní oblasti italská Pádská
nížina.
Centra
výroby
jsou
lokalizována ve m stech Milán, Turín, Brescia a Verona. Itálie je proslulá výrobou prvot ídních
od vu
a
ošacení.
Mezi
významná módní centra pat í Milán a
ím
se zna kami Versace, Armani a Gucci23.
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školného atlasu sv ta
Mapa 9 - Francie Francie
je
textilního zboží hlavn
proslulá
výrobou
v oblastech okolo
velkých m st Lille, Lyon, Pa íž a Mulhouse. Východní oblast Francie je zam ena na výrobu textilií technické povahy. Jedná se v tšin p ípadu o prvot ídní zboží s vysokou p idanou hodnotou jako je tomu v Itálie. Mezi celosv tov nejznám jší módní domy m žeme za adit Yves Saint Lauren, Givenchy a nebo Channel.
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školného atlasu sv ta 23
http://www.aboutromania.com/fashion.html
34
Mapa 10 - N mecko N mecký textilní pr mysl je rozmíst n praktický po celé rozloze státu, nejv tší koncentrace však dosahuje ve spolkových republikách Bádensko – W rtenbersko, Bavorsko a Porýní – Falc Zajímavostí n mecké produkce je silné zastoupení výrobc technického textilu, ve kterém je tato zem špi kou.
Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školného atlasu sv ta
Mapa 11 – Velká Británie Tradi ní textilní výroba je jako ve všech evropských centrech soust ed na do míst s vysokým osídlením. Jedná se o centrální ást Anglie, hlavn okolo m st Manchester, Leeds, Coventry, Leicester a Nottingham. Anglie všudyp ítomnými
je
také stády
charakteristická ovcí,
které
jsou
nej ast ji chovanými zví aty. Jejich vlna je zpracována ve výše uvedených oblastech. Jejich rozmíst ní není možno up esnit, jelikož tisícová stáda ovcí, je možno potkat všude od severu na jih Anglie. Zdroj: vytvo eno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, zna ení p evzato ze školného atlasu sv ta
35
4.4 Vývoj Novodobé d jiny textilního pr myslu byly, jsou a budou tvo eny neustálými snahami autorit EU o ochranu celého odv tví proti levn jším dovoz m hotových výrobk ze zemí t etího sv ta. Díky této skute nosti je možno vývoj pr myslu EU rozd lit do
ty
samostatných období podle stupn protekcionizmu, kterého lenské zem GATT, pozd ji WTO ( všechny zem EU -15, 25 ,27) v i importér m uplat ovaly. 24
• Krátkodobá dohoda o obchodu s bavlnou (1961) • Dlouhodobá dohoda o obchodu s bavlnou – (1962 – 1974) • Multifibre arrangement (MFA) – (1974 – 1994) • Dohoda o textilu a od vech - (1995 - 31.12.2004) • Období po skon ení platnosti Dohody o textilu a od vech – (1.1.2005 – dodnes)
Válkou zdevastovaná velká ást Evropy poci ovala prudký nedostatek spot ebního zboží. Díky této nedostate nosti na nabídkové stran vyvstala pot eba rychle oživit tradi ní textilní odv tví, které však bylo siln poznamenáno protekcionistickou érou z 20. a 30 let 19.století. Cestou ke zvýšení produktivity byla globální liberalizace obchodu s textilním zbožím, která byla nastartována v pr b hu 50. let 20. století na p d GATT pozd ji WTO. Dohody o uvol ování obchodu s textilním zboží byly ve v tšin p ípadu uzavírány jako bilaterální, tedy mezi dv ma zem mi, které si navzájem liberalizovali obchod s ur itou komoditou. Byly rušeny množstevní omezení, což m lo za následek prudký rozvoj toho pr myslu v zemích t etího sv ta. Tyto dovozy na po átku 60. let se staly hrozbou pro textilní odv tví ve všech rozvinutých zemích tedy nejen v zemích EHS. Z výše uvedených d vod bylo nutno tento sektor chránit a to podobným zp sobem jako probíhal proces liberalizace. Rozvinuté zem vyjednaly na bilaterálním principu dohody, ve kterých se vyvážející zem dobrovoln zavázaly k omezení dovozu vybraných produkt na rozvinuté trhy postižených zemí tzv. dohody o dobrovolném omezení vývozu. V následujícím období trvajícím až dodnes bylo celé textilní odv tví pod neustálou ochranou jednak
asov
omezených dohod, které vymezovaly okruh chrán ného zboží,
p ípadn po ukon ení platnosti t chto dohod, bylo p istoupeno k p echodným ochranným opat ením jak je tomu nap íklad v dnešní dob . 24
http://www.wto.org/english/tratop_e/texti_e/texintro_e.htm
36
4.4.1 Krátkodobá dohoda o obchodu s bavlnou (1961) Po átkem 60. let 20. století byl již evropský textil na vysoké úrovni. Rozvíjela se výroba produkt sestávající z chemických vláken, z ehož se vyvinula tehdy nová odnož technického textilu.Z d vodu vzr stajícího tlaku levných dovoz
z RZ, bylo p istoupeno
k prvnímu radikáln jšímu opat ení, které m lo chránit rozvíjející se odv tví nejen na starém kontinent . Tato dohoda byla nazývána jako krátkodobá dohoda o obchodu s bavlnou, která byla podepsána v roce 1960 a trvala pouze jeden rok. V této dohod byl omezen dovoz hotových výrobku z bavln ných vláken na území len GATT v Evrop . Dohoda díky postupujícím zm nám na trhu s textilním zboží z stala v platnosti pouhý jeden rok a musela být reformulována do daleko sofistikovan jší podoby, která zahrnovala daleko v tší množství chrán ných produkt
4.4.2 Dlouhodobá dohoda o obchodu s bavlnou (1962 -1974) Textilní výroba EHS již v tomto období prožívala jednu z prvních fázi postupující recese. Omezení se již tykalo celé palety výrobku sestávajících z bavln ných vláken a to samotné látky, polotovary a od vy. Po átkem 70 let. 20. století p es všechny snahy o omezení dovoz , byly nuceny n které výrobní komplexy redukovat stavy zam stnanc . Jen v N mecku a Francii bylo b hem roku 1974 propušt no okolo 15 tisíc pracujících25. Tato skute nost byla p edzv stí budoucího vývoj a identifikace hlavních problému textilu pro následujících 30 let.
4.4.3 Multifibre Arrangement - MFA (1974 – 1994) Tato p vodn na 4 roky uzav ená dohoda p edstavovala nejkomplexn jší ochranu odv tví co do úrovn a po tu chrán ných produktu. Cílem této dohody bylo komplexn ochránit prakticky celé textilní a od vní odv tví Evropy, p ed likvida ními dovozy ze zemí t etího sv ta. A koliv kvantitativní restrikce zpomalovaly a omezovaly dovážené množství výrobku, nepoda ilo se zastavit a ani zpomalit vysoká tempa úbytku zam stnanc toho sektor. A koliv již v té dob
mnohé zem
t etího sv ta tla ily na tehdejší p edstavitelé zemí
uplat ující protekcionistické opat ení, liberalizace obchodu s textilem m la stále podobu pouze drobných uprav v množstevních kvótách, které byly navyšovány pr m rn 6 % ro n
25 26
OECD A new map of textile and clothing industry 2004, kapitola 3, Strana 95 http://www.wto.org/english/tratop_e/texti_e/texintro_e.htm#MFA
37
26
.
MFA byla 4 x prodloužena a platila do roku 1994. Z d vodu p ílišné složitosti bylo rozhodnuto ministry lenských zemí GATT o uzav ení nové progresivn jší dohody, která vešla v platnost k 1.1.1995
Zam stnanost b hem toho období poklesla o 25 – 30 % v rámci celé EU 1527. Jen ve Francii a N mecku bylo propušt no p es jeden milion osob. Mnohé malé a st ední podniky byly uzavírány, jelikož podlehly tlaku levných dovoz z rozvojových zemí. Je nutno však dodat, že levné dovozy nebyly jediným d vodem propoušt ní. Postupující modernizace si vyžádala zastoupení lidské práce stroji, která ve finále vycházela levn ji.
4.4.4 Dohoda o textilu a od vech – ATC (1.1.1995 – 31.12.2004) Cílem jednání bylo zrušení dovozních kvót lenskými zem mi WTO a tím umožnit úplnou liberalizaci trhu s textilem a od vy. K 1.1.1995 vešla v platnost tzv. Dohoda o textilu a od vech (Agreement on Textile and Clothing), která byla rozd lena do ty fází postupného uvol ování dovozních kvót.28
1. 16 % objemu dovozu k 1.1.1995 (základ 1990) 2. 17% k 1.1.1998 3. 18% k 1.1.2002 4. zbylých 49 % od 1.1.2005
A byl nastolen relativn pevný a progresivní plán liberalizace odv tví, mnohé RTE dokázaly svou neochotu k otevíraní svého trhu konkurenci z rozvinutých zemí. V mnoha p ípadech se uchylovaly k jednostranným ochranným opat ením na p echodnou dobu, které m la sloužit k p eklenutí problematického období. Ve v tšin restrukturalizace odv tví byl provád n velmi liknav
p ípad
však proces
a zdlouhav , což ve finále pouze
znamenalo oddalování sou asného problému do budoucna.
Mezi zlomové okamžiky celého období platnosti ATC jistojist pat í p istoupení íny k WTO 11.12.2001. Do té doby jednostrann
ízený obchod s ínou se stal obchod pod
pravidly ATC, což zvýšilo export textilu a od vu z íny do zemí WTO (EU). 27 28
OECD A new map of textile and clothing industry 2004, kapitola 3, Strana 95 http://www.wto.org/english/tratop_e/texti_e/texintro_e.htm#(ATC)
38
A se mnohé zem obávaly ni ivých dopadu na evropský textil ,skute nost byla pro EU v celku optimistická.
ínský import razantn stoupl, avšak na úkor jiných rozvojových
zemí, které do té doby dovážely zboží na trhy EU.29
V tomto období se již na plno rozvinul trend p esunu výroby do oblastí s levn jší pracovní silou. Nejprve mnozí producenti tehdejší EU -15 využívali služby textilních závod v kandidátských zemích ( eská Republika, Polsko, Ma arsko) k redukci nákladu na výrobu. Tato forma úspory náklad p evažuje dodnes, kdy mnohé n mecké závody nechávají v tšinu své produkce vyrobit v eské Republice. Toto zboží je poté exportováno do N mecka, kde je fináln upraveno již v režii samotného zadavatele zakázky
Pozd ji mnohé podniky p esunovaly ásti svých výrob na východ od svých hranic. Tyto formy zahrani ních vstupu m li podobu bu
takzvaných „brownfield” investic, kdy
odkoupením uzav ené textilní továrny a její rekonstrukci byla vytvo ena nová zahrani ní pobo ka domácí firmy nebo celkov
nových investic na zelené louce. Druhá z výše
jmenovaných možností byla spíše využívána kapitálov silnými firmami, které t mito p esuny prakticky omezily produkci ve své mate ské zemi a celkov p esunuly svou výrobu do zemí t etího sv ta.
29
The EU 25 Textile & Clothing EU- Industry in the year 2005, Francesco Marchi 2005
39
4.4.5 Období po skon ení platnosti Dohody o textilu a od vech Evropská unie elila mnoha problém m v období mezi léty 2000 až 2005. Tyto p etrvávající a neustálé se prohlubující obtíže v oblasti textilního pr mysl vyvolávají pesimistické scéná e pro vývoj textilu v EU. Pot eba rychlé restrukturalizace pr myslu, jednak na nákladové stran a jednak na stran produktivity, vyvolává okamžitou pot ebu velkého množství investic , které si však momentáln tento sektor nem že dovolit.
Mezi nejpal iv jší problémy, kterým elí textil v EU v sou asnosti m žeme adit :
1. Zrušení dovozních kvót na textil a od vy do EU 2. Špatn se vyvíjející m nové kurzy 3. Pokles v absolutních objemech vyráb ného zboží v rámci EU 4. Snížení poptávky na hlavních exportních trzích 5. Vzr stající p ímé náklady produkce 6. Snižující se sv tové ceny vyráb ného zboží
Tabulka 8 - Stav T/O pr myslu v EU v letech 2004/2005 2004/2005
Textil
Od vy
Index produktivity
-4,7 %
-8,4 %
Index cen výrobc
+0,01%
-0,09%
Obrat
-6,0 %
-2,3%
Investice
-3,5%
-0,3%
Zam stnanost
-7,0 %
-6,7%
Zdroj : The EU 25 Textile & Clothing EU- Industry in the year 2005, Francesco Marchi
40
4.4.5.1 Postupné zrušení dovozních kvót na textil a od vy do EU Dnem 1. 1. 2005 byly zrušeny všechny kvóty, a to navzdory snahám všech textilních asociací v zemích EU, které požadovaly oddálení zrušení kvót alespo o 3 roky. Z toho vyplývá, že všichni lenové WTO m li neomezený p ístup na evropský trh.O ekávalo se zvýšení importu zejména ze zemí jako je
ína a Indie, kterým nemohou evropští výrobci
cenov konkurovat, ale i snížení objemu exportu eských výrobc . V porovnání s lednem roku 2004, stoupl v lednu 2005 export textilu a od v do zemí EU o 47 % na asi 1,5 miliardy USD. Nap . dovoz svetr do 15 zemí EU stoupl o 625 % a ceny klesly v pr m ru o 36 %30. Po lednovém zrušení kvót výrazn vzrostla hodnota importu ínských od v a textilních výrobk i do eské republiky. Jen v lednu 2005 se dovezlo zboží za p ibližn 358 milión korun, což je o 100 milión víc než ve stejném m síci loni31.
4.4.5.2 Špatn se vyvíjející m nové kurzy Textilní odv tví zemí EU 15 je siln orientováno na export zboží do zemí, ve kterých je zvykem provád t transakce v americkém dollaru (USA, Rusko). Velmi silné Euro snižuje výd lek evropských exportéru a iní proto evropskou produkci velmi drahou a nekonkurence schopnou. Zem , které vstoupily do EU k 1.5. 2004 mají na druhé stran siln orientovaný export na oblasti, kde je již zavedeno Euro. Identický problém jako byl uveden v prvním p ípad zt žuje export zboží v tšin
eských firem.
Je nutné se však zmínit, že tento vývoj m nových kurz kompenzuje ztráty exportér , p i nákupu surovin, které se ve v tšin p ípad realizují v amerických dolarech. Graf 8 - Vývoj kurzu eské Koruny a Eura období leden 1999 – leden 2007
30 31
The EU 25 Textile & Clothing EU- Industry in the year 2005, Francesco Marchi 2005 ATOK - Situa ní zpráva textilního a od vního pr myslu 2006
41
4.4.5.3 Pokles v absolutních objemech vyráb ného zboží v rámci EU Výroba textilních a od vních produkt
se neustále snižuje. Jak deklaruje tabulka
v úvodu, každoro ní poklesy v ádech n kolika procent jsou zp sobeny
neustále se
snižujícím se po tem aktivních firem na evropském trhu. Na druhé stran stojí substitu ní efekt levných dovoz z asijských zemí, které p ebírají nyn jším výrobc m jejich zákazníky.
4.4.5.4 Snížení poptávky na hlavních exportních trzích Mezi hlavní exportní oblasti evropského textilního odv tví je možno za adit USA, Švýcarsko a Rusko. Tyto t i státy poptávají zhruba 2/332 evropské textilní produkce. Již v období mezi lety 2000 až 2005 mnoho zpracovatel textilního zboží využívalo možnosti nákupu zkušebního zboží z Asie. Tyto zásilky byly ve v tšin p ípad velmi nekvalitní a samotný pr b h obchodní operace s neznámými obchodními partnery byl velmi komplikovaný. Bylo však prokázáno, že i p es tyto obtíže se vyplatilo dovážet toto zboží, jelikož zde byl jasný náznak zvýšení kvality a uleh ení pr b hu samotné operace, díky enormní snaze asijských exportér Graf 9 - Exportní destinace 2004 Hlavní exportní destinace EU - 25 14% 5%
USA
39%
6%
Švýcarsko Rusko ína Japonsko
7%
Turecko Norsko
8% 9%
12%
zbytek sv ta
Zdroj : A new map of textile and clothing industry OECD 2004
32
OECD A new map of textile and clothing industry 2004
42
4.4.5.5 Vzr stající p ímé náklady produkce V této kapitole m žeme jako modelový p iklad využít
eskou Republika jako lena
EU, která v rn vystihuje neustále se zhoršující situaci na nákladové stran výroby. Mezi p ímé náklady, které ovliv ují výslednou cenu m žeme za adit t i hlavní složky. A to mzdové náklady práce, suroviny a energie. Tyto t i složky nákladu tvo í v pr m ru 60–80%33 p ímých nákladu každé textilní továrny v EU. A koliv se odborové organizace zam stnanc textilního a od vního pr myslu
R
každoro n snaží o alespo minimální navýšení platu zam stnanc , je patrné, že samy odbory nejsou ob mi iluzí, což reprezentují ve svých skromných mzdových nárocích. Situaci ve své podstat nejvíce komplikuje sám stát, který každoro n navyšuje sazbu tzv. minimální mzdy, která je ve v tšin firem st žejním složkou mzdové základny. Toto navyšování má za následek redukování stav , nejmén kvalifikovaných zam stnanc , kte í velmi t žce hledají nové pracovní místo. Z toho d vodu se chování státu m že jevit jako kontraproduktivní. Suroviny tvo í nedílnou sou ást výroby jakékoliv produktu. ¾ podíl syntetických surovin, v rn odráží situací petrochemického pr mysl , jehož st žejní surovinou je ropa. Vzr stající ceny celosv tov komplikují neustále nároky na levn jší a kvalitn jší produkty. Živo išné a rostlinné suroviny zaznamenávají stagnaci v cenovém vývoji, i když je patrná, že ceny prvot ídní bavlny a vlny neustále rostou. Textilní továrny
R ve v tšin p ípad používají strojní vybavení, které je i n kolik
desítek let staré. Zvýšené energetické nároky spolu s neustále se zvyšujícími cenami energií staví sou asné producenty do velmi nep íjemné situace, nebo v d sledku vzr stajících náklady za energii jsou nucení uspo it v jiných fází výroby. Každoro n vydávají firmy za elektrickou energii okolo 5 – 7% navíc oproti p edchozímu roku.
4.4.5.6 Snižující se sv tové ceny vyráb ného zboží Díky vzr stajícímu objemu importovaného zboží na trhy EU vzniká p etlak na nabídkové stran . Tento modelový p íklad chování trhu má za následek snižující se ceny v tšiny vyráb ných produkt . Tento faktor se absolutn více projevuje v sektoru od vním, než textilním. Jak již ale víme, množství dovážených textilií bude pravd podobn r st ve stejném pom ru jako import od vu. Je možné proto o ekávat, že tento trend bude nep íjemn p sobit na všechny výrobce ve všech oborech. Jedinou cestou, jak je možné bojovat s touto skute ností, je nabízet zboží, které bude kvalitativn hodnotn jší. Na druhé stran musí p sobit i pozitivní odezva ze strany spot ebitel , kte í budou ochotni za kvalitn jší zboží zaplatit více a tím podpo it vlastní odv tví. 33
Výro ní zpráva firmy Slezan Frýdek – Místek a.s
43
5 Modelace závodu schopného p ežít na trzích EU V sou asné dob
je v EU okolo 230 tisíc malých, st edních a velkých podnik
zabývající se textilní výrobou. Z tohoto po tu jsou asi 3 tisíce za azovány mezi st ední a v tší podniky tzn. zam stnávají 250 a více zam stnanc
34
. Tyto podniky tvo í okolo 60 % hodnoty
produkce celého textilního odv tví EU. Z toho d vodu jsou tyto závody st žejní pro udržení a možný budoucí rozvoj celého sektoru v rámci Evropské Unie. P i modelaci výrobního podniku nejprve p edstavíme továrnu, která je charakteristická pro dnešní textilní pr mysl. Zhodnotíme hlavní chyby a nedostatky, díky kterým je odv tví nekonkurenceschopné. Modelace bude složena ze šesti základních bod , které dokonale vystihují dnešní nejpal iv jší problémy textilních závod .
• výrobní místo (budova a zázemí firmy) • stroje • výrobní cyklus a výrobková skladba • hardware a software • personální oblast • ostatní vlivy
5.1 Sou asný závod Výrobní místo Sou asná textilní velkovýroba je umíst na v mnohapatrových cihlových budovách, pr myslového typu, pocházející z po átku 18. století. Tyto stavby jsou siln poznamenány asem. Z t chto skute ností vyplývají dodate né náklady na nezbytnou rekonstrukci st ech osv tlení a podobn . Nelze opomenout zvýšené nároky na vytáp ní a energie vyvstávající z nedostate né izolace. Tyto náklady jsou pozd ji promítnuty do ceny finální produkce a snižují její konkurenceschopnost. Druhým vážným a problémem jsou nekoncentrované komplexy výroby. V tomto p ípad je zboží p i výrob p epravováno mezi budovami (v lepším p ípad ve vzdálenosti v ádech stovek metr , v horším n kolika desítek kilometru). Pot eba složité strojové 34
OECD A new map of textile and clothing industry 2004, kapitola 2, Strana 40
44
manipulaci ovliv uje plynulost výroby a zat žuje v tší než optimální množství d lníku. Kooperace mezi výrobními místy taktéž negativn ovliv uje vzájemnou interakci a možnost výskytu rušení v informa ním toku.
Stroje V Evrop , kolébce textilní výroby a textilního strojírenství, bylo b hem dvou minulých století vyvinuto mnoho patent A koliv nap . bývalé
a speciálních technik výroby textilního zboží.
eskoslovensko bylou jednou z velmocí výroby textilních stroj ,
po átkem 90. let minulého století upustilo od tohoto pr myslu. Objevili se noví hrá i ze Švýcarska, USA, Japonska a N mecka, kte í drží v sou asnosti la ku na nejvyšší úrovni. Od této skute nosti m žeme odvíjet jeden s nejv tších problému textilních závod dnešní doby. Inovace strojního vybavení je provád na ve v tšin p ípad postupnou vým nou jednoho stroje za druhý, nikoliv však celého strojního vybavení, které se ú astní celého výrobního procesu. Kvalita a možné asové prostoje nutné ke slad ní nových a starých stroj op t zvyšují náklady.
Výrobní proces a výrobková skladba Textilní výroba se vyzna uje vysokým po tem operací. Vstupní surovina prochází p es více než 8 stroj
35
, což vyžaduje zna nou náro nost na organizaci a ízení toho procesu.
Jak bylo uvedeno d íve, ne všechny tyto operace jsou provád ny pod jednou st echou. V tšinou jsou od sebe vzdáleny tak, že je nutno surovinu, polotovary a hotové výrobky p evážet z místa na místo. Tato skute nost má za následek asové ztráty, zvýšené náklady na výrobu, obtížnou kontrolu dodržování jakosti jak polotovaru tak hotového produktu. Celkov je výrobní tok narušen a není plynulý. Pokud se pokusíme zhodnotit situaci na nabídkové stran producentu textilu, dojdeme k velmi zajímavým záv r m. Není ni ím neobvyklým, nalézt výrobkovou paletu sestávající se n kdy až z n kolika set r zných typ a variací nabízených produkt . A se m že zdát široká nabídka cestou k úsp chu, v tšina továren realizuje v tšinu svých tržeb na n kolik málo druzích. Ostatní typy látek podléhající sezónním vliv m jsou produkovány ve velmi malých množstvích, což negativn ovliv uje celkové variabilní náklady na produkci, které jsou neustále nabourávány nutnými p estavbami stroj a za ízení.
35
Rozvol ovací stroj, mykací stroj, posukovací stroj, p edp ádací stroj, dop ádací stroj, snovadlo, tkalcovský stav a barvicí stroj
45
Co se týká výrobkových druh pot eby EU jsou velmi r znorodé a není možné p ímo íci, co by se vyráb t m lo nebo nem lo. Existuje mnoho firem, které jsou schopny vyráb t moderní textilie, avšak v d sledky výše zmín ných obtíží balancují na hran p ežití. Na druhé stran existuje množství firem, které vyráb jí relativn jednoduché produkty a jsou schopny inovovat a hospoda it v erných íslech.
Hardware a software P estože se výroba textilních výrobku m že zdát na první pohled náro ná pouze na lidskou prácí, je nutno využívat i velké množství kontrolních mechanism , které b hem procesu výrobu bdí nad dodržováním jakosti. Sou asné textilní továrny využívají výpo etní techniku pouze nahodile, bez zjevné systematizace celého procesu výroby. Chybí ostatní hardwarové vybavení zam stnanc , v tšina informací je v psané nikoliv elektronické form , chybí datové knihovny a celková propojenost je na velmi nízké úrovni.
Personální oblast Tokem doby ubývá odborník s textilním vzd láním, ímž je ohrožena jedna z výhod celého evropského textilního pr myslu. Chybí sít u iliš
a st edních škol36, které by
vychovávaly nové odborníky pro obsluhu nových stroj . Oblast ízení bude v blízké dob stejn tak elit problému nedostate né kvalifikovanosti manažer .
Ostatní vlivy Textil je v moderní spole nosti brán jako odv tví s malou prestiží, neperspektivní budoucností a s nízkými platy. Tato skute nost determinuje hlavní problém malé identifikace zam stnanc
s cíly firmy. Pokud zam stnanci budou neustále dostávat nízké platy, není
možné od nich o ekávat kvalitní práci.
36
V R je v sou asnosti pouze jedna vysoká škola textilního charakteru, 8 st edních škol s oborem vztahujícím se p ímo k textilnímu pr myslu zakon eno maturitou a 4 odborná u ilišt . Zdroj : www.msmt.cz + internetové stránky samotných škol
46
5.2 Nový závod Výrobní místo Pro ideální textilní závod je maximáln výhodný model jedné budovy, která v sob obsahuje všechny fáze výroby od skladování surovin p es výrobu a pozd jší skladování hotových výrobk . Budova by m la být jednopatrová, z moderních konstrukcí s možnosti flexibiln dle pot eby p istav t jednotlivé sekce. Modelem by mohly být sou asné moderní automobilové továrny, které vyráb jí zboží na principu pásové výroby. Díky t mto skute nost odpadnou náklady na nestále p emis ování, rizika s možným poškozením zboží a možné prostoje.
Stroje Moderní závod by m l využít nejmodern jší stroje, které díky své konstrukci šet í energie a jsou více efektivní. Lidský faktor by m l být zastoupen pouze p i rutinních kontrolách a údržbách. Dnešní moderní robotizované linky již nepot ebují lidský dohled a jsou schopny samy monitorovat možné chyby ve výrob a následn výrobu korigovat. Pokud se jedná o celé výrobní linky m ly by pocházet pokud možno od stejného výrobce, kv li zabezpe ení vzájemné kompatibility.
Výrobní proces a výrobková skladba Mén
je n kdy více, toto p ísloví nejlépe vystihuje podstatu efektivní a
konkurenceschopné továrny moderního v ku. Paleta nabízených produkt
by nem la být
p íliš široká, avšak m la by se opírat o výrobky první jakosti. Optimální po et t chto výrobku by m l nalézt management továrny vzhledem k pot ebám okolního trhu a jednak dle možností získávání odpovídajících zdroj . Z hlediska ziskovosti by m la být výroba zam ena p edevším na technický textil a výrobu netkaných textilií. Sezónn by m la být továrna schopna uspokojit i poptávku po materiálech primárn ur ených pro od vní pr mysl. Zde je pouze na vedení dané továrny, jak zhodnotí situaci v mód v daném období.
47
Hardware a Software Vzájemná propojenost a komunikace mezi zam stnanci podniku vede k zrychlení toku informací, jejich rychlejší a kvalitn jší vým n a možnosti rychlejší reakce na vznikající obtíže. Vybavenost po íta i, jednak na úrovní vedení továrny, tak na nižších úrovních sice vyžaduje vyšší nároky na zam stnance, avšak uleh uje práci. Zavád ní árových kód p i prodeji výrobku usnadní manipulaci ve skladech a sníží náklady na vypracovávání složité dokumentace.
Personální oblast Snižování stavu zam stnanc
je bohužel nedílnou sou ástí zefektivn ní výroby.
Snížením stavu zhruba o jednu t etinu je možné ušet it velké množství pen žních prost edk , které by mohly byt pozd ji rozd leny v p im ené mí e mezi ostatní zam stnance jako motiva ní stimul.
Ostatní vlivy Textilní pr mysl je možno ozna it za pr mysl podléhající sezónním vliv m, proto je vhodné uzp sobit strojní vybavení tak aby mohlo byt v ur ité dob využíváno více i mén . Samotné stroje by m li být schopny vyráb t i zboží v menších objemech tzn. látky o délkách 300 – 400 m (dnes je zvykem vyráb t alespo 2 km, aby výroba byla rentabilní) Samotná továrna by m la být schopna vyráb t zboží v krátkých asových intervalech cca. 3-4 týdny od zadání zakázky, jelikož tato doba je likvida ní pro asijské výrobce, kterým jen m síc trvá p eprava zboží z Asie do Evropy. Nemén d ležitá je i vzájemná sou innost továren mezi sebou, kdy továrna která není schopna díky nedostate ným kapacitám uspokojit své zakázky, najímá výrobní kapacity jiných firem.
48
6 Prognóza vývoje textilního pr myslu v EU Textilní pr mysl v EU eká v následujících letech mnoho událostí, s kterými se bude muset vypo ádat. I když mnoho z t chto událostí je spíše negativního charakteru, bylo by chybou stav t textil do pozice outsidera. B hem následujících t í a ty let bude pokra ovat postupná restrukturalizace T/O odv tví doprovázena tzv. tvo ivou destrukcí, kdy nekonkurence schopné továrny budou nuceny uzav ít brány svých závod . Jedná se v tšinou o továrny, které v lepším p ípad pouze podcenily vliv levného textilu, v horším p ípad o komplexy, které se marn domnívaly, že jsou schopny odolat tlaku zahrani ní produkce37. Je z ejmé, že postižený budou podniky všech velikostí, p estože velké podniky díky své ekonomické síle jsou schopny p ežít delší období ekonomického neúsp chu. Firmy, které toto období p ežijí budou orientovány na výrobu produktu s vysokou p idanou hodnotou. Po et pracovníku se nadále bude snižovat a je možné o ekávat, že bude propušt no okolo 30 %38 sou asného stav pracovníku T/O pr myslu. Bude se zvyšovat mechanizace a robotizace výrobního procesu. Tyto skute nosti budou pozitivn
p sobit na zvýšení
produktivity práce m eného na jednoho zam stnance. Z hlediska platové vývoje m žeme o ekávat spíše pozvolný r st mezd v ádech jednotek procent, který by v p ípad pozitivního vývoje mohl kopírovat vývoj mezd v daných státních celcích. Výroba textilií bude p evažovat nad výrobou od v . Od vní pr mysl se omezí pouze na výrobu luxusních a vysoce kvalitních látek, jejichž výroba bude soust ed na do malých a st edních zavedených podnikatelských jednotek. Textilie budou zaujímat hlavní pozici v celém odv tví EU. Oblast technického textilu bude hlavním nositelem technologického pokroku celého textilního odv tví. Z hlediska celkového objemu importovaného zboží se o ekává navýšení dovezeného zboží jednak z íny tak z Indie a Pákistánu. Kvalita tohoto zboží se bude neustále zvyšovat. Z tohoto d vodu je d ležité zachovávat technologický náskok zboží vyráb ného v EU. Tato skute nost m že být zajišt na, bu zvýšenými objemy investic, které budou vynakládat samy továrny, nebo podporou textilního odv tví ze strany samotných stát a EU. Bohužel tato p edstava o budoucím vývoji textilu v Evrop je více snem, než možnou realitou. 37 38
Odborný názor ekonomického editele organizace EURATEX, Francesco Marchi OECD A new map of textile and clothing industry 2004
49
Trend p esunu výrobních kapacit bude mít dv v tve. Firmy, které již v minulosti p emístily své továrny na východ od svých hranic do nov p istoupivších zemí, budou nadále požívat výhod levn jší pracovní síly. Jejich p ítomnost bude udržovat místní textilní výrobu na dosavadní úrovní a zabraní totálnímu úpadku odv tví v mén rozvinutých regionech EU. Fáze p esunu výroby celých výrobních závod do asijských zemí již nebude tak astá, jelikož továrny, které by takovéto akvizice byly schopny, již dávno v daných oblastech vyráb jí. Tyto závody se budou soust edit na nabídku svého vysoce kvalitního zboží na dynamicky rozvíjející se asijské trhy. Celkov je možno o ekávat sdružování velkých a st edních textilních závod
do
strategických aliancí, kterou budou schopny investovat v daleko v tší mí e do modernizace svých výrobních kapacit.
50
Záv r Textilní pr mysl byl, je a bude nedílnou sou ástí každé ekonomiky dnešního sv ta. Postavení textilu se však za posledních n kolik desítek let prudce zm nilo. V sou asnosti je textilní sv t rozd len do dvou skupin. Na jedné stran stojí zem , které volají po úplné liberalizaci obchodu s textilním zbožím a na druhé stran zem , které cht jí st j co st j zachovávat ochranné bariéry chránící jejich výrobu p ed cenov konkurenceschopn jšími výrobky ze zemí první skupiny. Tuto skute nost má na sv domí historický vývoj obchodu s textilem, který se za al formovat po konci II. Sv tové války. Poskytnutím nemalých výhod rozvojovým zemím, zrušením množstevních kvót na dovozy zboží do vysp lých center nastartoval jejich potenciál. V tu dobu se rozvojové zem chopily své jedine né šance dokázat sv tu jakým sm rem by se m l v budoucnosti obchod s textilem ubírat. Bohužel jejich snaha byla velmi rychle eliminována protekcionistickými opat eními ze strany rozvinutých zemí hlavn USA a tehdejších
lenských státu EU. Tyto ochraná ské snahy m ly zajistit postupnou
restrukturalizaci podnik , které byly p ímo ohroženy levn jšími produkty z rozvojových zemí. A se tato ochranná opat ení zdála ve své dob jako velmi ú inná a nápomocná, jejich neodborným obnovováním a neúm rným prodlužováním m la nakonec podobu oné pov stné dvouse né zbran . EU sice získala technologický náskok p í výrob mnoha druh textilních výrobk a sou asn si zachovala pozici nejv tšího exportéra sv ta, ale za p íliš vysokou cenu. V sou asnosti je textil rozvinutých zemí potažmo EU vystaven takovému tlaku jako nikdy p edtím. Ekonomické jednotky, které byly po dlouhá desetiletí vystaveny um lému prost edí bez kontaktu s opravdovou efektivní produkcí, nejsou schopny ve v tšin p ípad nabídnout identickou produkci za ceny levných dovozc . V kombinaci s problémy sou asné doby, které tak
i onak musí
elit i zahrani ní konkurence je v tší
ást odv tví prakticky
nekonkurenceschopná. Smutnou skute ností je však fakt , že jen malé procento firem bralo tyto hrozby vážn a snažilo se i za cenu snížení svých zisku investovat do nových technologii, výzkumu a n kdy i celkové restrukturalizace výroby. P esuny výroby do levn jších oblastí bylo pouze logickým vyústím celé této velmi složité situace. Ve jménu zvýšené efektivnosti, produktivity a ziskovosti jsou historická centra výrob postupn
p esunována do oblastí s výhodn jšími ekonomickými, sociálními a
kulturními podmínkami. Regiony, které byly donedávna charakteristické jako centra textilní výroby jsou v lepším p ípad p etransformována na regiony, ve kterých se formují nová
textilní odv tví s odlišnou skladbou výrobku. V horším p ípad se z postižených regionu stály památníky zašlé slávy, postižené vysokou strukturální nezam stnaností Druhou stranu mince zt les ují rozvojové zem , které dlouhá léta bojovala s neochotou rozvinutého sv ta otev ít se jejich levn jší produkci. V t chto oblastech se za toto 40 let dlouhé období vytvo ila nová tvá textilního pr myslu založeného na výkonech. Tyto, zejména asijské zem p istupují k textilnímu pr myslu pon kud jiným zp sobem než tradi ní centra výrob. Inovace a rozvoj se omezují na nezbytné minimum, kopírování výrobk s vysokou p idanou hodnotou je na pravidelném po adu dne a to vše pod schvalujícím dohledem státních autorit, které se t chto praktik osobn zú ast ují. Celkov se tedy výhoda toho regionu odvíjí od nízkých náklad na práci, které je však velmi asto dosahováno nehumánními prost edky. Pokud se budeme snažit najít spole ného jmenovatele tohoto vývoje jist každého napadne slovo globalizace. Tento fenomén, jež je živen snahami o volný obchod mezi všemi zú astn nými stranami p ináší mnoho pozitiv a negativ. Kdo je však v jaké výhod v dané situaci je jen velmi t žké zhodnotit. Pokud bychom se chovali jako patriotisti tí Evropané jist se budeme snažit o co nejv tší míru využití komparativní výhody textilu EU a to v technologiích a know-how. Díky importním opat ením však na trhu existují podniky neefektivní, které nabízejí produkci za daleko vyšší ceny, kterými je nakonec postižen sám spot ebitel. Um lé vy azená konkurence je postižena taktéž, a to v nemožnosti rozvíjet své odv tví. Pokud bychom se rozhodli pro sv t, ve kterém je textil absolutn liberalizovaný jsou výše uvedené neefektivnosti smazány. Jedinou pov stnou pihou na kráse je však forma, jakým zp sobem je realizována hlavní komparativní výhoda rozvojových zemí a to nízké mzdové náklady. Pokud by bylo zacházeno se zam stnanci na celém sv t stejn ur it by tento stav byl ideální. Bohužel tomu tak není a nikdy nebude a proto je z ejmé, že i z této situace není možné najit paretoefektivní bod. Jediným možným východiskem z této skute nosti m že být pouze a jen postupující restrukturalizace, která se bude snažit využít hlavních výhod dot ených region . Na stran druhé je nutné soust edit svou pozornost na dodržování lidských práv v rozvojových zemí, jelikož jen díky jejich porušování jsou tyto výrobky konkurenceschopné.
Seznam použité literatury a zdroj Knihy a publikace 1. OECD, A new world map in textile and clothing industry – adjusting to change, Pa íž, 2004 2. ILO ,Promoting fair globalization in textiles and clothing in a post- MFA enviroment, Ženeva 2005 3. EURATEX , Bulletin 5/2006 - The EU Industry on the move & Country Focus, Brusel, 2006 4. EURATEX, Bulettin 5/2006 - Strands of optimism for European Textiles,Michaela Senarova - European Commission, Brusel, 2006 5. USDA – United States Department of Agriculture, Cotton and Wool Situation and Outlook Yearbook, Washington, 2006 6. EURATEX, Annual report – Activities of the year 2005, Brusel, 2006 7. European Commission, European Economy, Brusel, 2006 8. Ministerstvo pr myslu a obchodu, Textilní pr mysl v datech a grafech 2004, Praha, 2006 9. WTO, International Trade Statistics 2006, Ženeva 2006 10. UN, World Economic Situation and Prospects 2005, New York, 2005 11. ATOK – Asociace textilního – od vního – kožed lného pr myslu ,Odhad ekonomického vývoje textilního a od vního pr myslu za rok 2006, Praha, 2007 12. Eva P íhodová, Stru né d jiny obor - textil, od vnictví, obuvnicví, SCIENTIA, 2004, Praha 13. Miroslav Pávek, Textilní výroba v historickém p ehledu, Národní technické muzeum v Praze, 1971
Odborné zprávy 1. EURATEX, Going Down the Free Trade Agreement Route, The Position of the European Textile and Clothing Industrie,Brusel, 2006 2. Embassy of Mexicko , Market Report on Textiles Industry and Trade, Mexiko, 2002 3. Commission of the european communities,Commission staff working paper, Evolution of trade in textiles and clothing worldwide – trade figures and structural data, Brusel, 2003
Internetové odkazy 1. WTO – Sv tová obchodní organizace - http://www.wto.org 2. Fibre2fibre
-
informa ní
server
o
textilním
pr myslu
ve
sv t
-
http://www.fibre2fibre.com 3. Textiles from France – všeobecný server o textilních produktech ve Francii http://www.textile.fr:81/site/home.asp 4. International wool Textile Organization, Organizace sdružující informace o sv tovém obchod s bavlnou a bavln nými výrobky - http://www.iwto.org 5. International Textiles Manufactured Federation – http://www.itma-munich.com 6. USDA -ministerstvo zem d lství USA, http://www.fas.usda.gov/ 7. ITKIB – Istanbul Textile and Apparel Exporters’ Associations – organizace sdružující turecké textilní a od vní exportéry, http://itkib.org.tr 8. Všeobecná encyklopedie – WIKIPEDIA - http://www.wikipedia.org 9. Všeobecná encyklopedie - Microsoft Encarta - http://www.encarta.com Prezentace a jiné materiály The EU 25 Textile & Clothing EU - Industry in the year 2005, autor Francesco Marci, 6/2006 Výro ní zpráva Slezan Frýdek-Místek a.s, 2006 Odborná pomoc a konzultace Ing. Petr Zamarski, Slezan F-M a.s
