Analýza účasti gymnázií na projektech EU a mezinárodních projektech se členy EU

Seznam příloh Příloha 1 - Dotazník pro žáky (s. 2)

Příloha 2 - Dotazník pro učitele (s. 4)

Příloha 3 - Vyhodnocení projektu - 1. Německé zemské gymnázium (s. 5) Příloha 4 - Vyhodnocení projektu - Gymnázium Vídeňská (s. 13) Příloha 5 - Celkové hodnocení výzkumu - 7 gymnázií (s. 21) Příloha 6 - Interpretace dat z ostatních výzkumů (s. 29) Příloha 7 - Návrh lekce - práce s textem (s. 31)

Příloha 8 - Informační leták Jihomoravského kraje (s. 39)

1

Příloha 1 – Dotazník pro žáky Škola: _______________ Analýza účasti gymnázií na projektech EU a mezinárodních projektech se členy EU

1. Zapojili jste se již v minulosti do projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? 1. ano, do několika projektů jsme se zapojili – napište číslo _________ 2. ano, zapojili jsme se do jednoho projektu 3. ne, zatím jsme se nezapojili 2. 1. 2. 3. 4. 2. 1. 2. 3. 4.

Kdy jste se zapojili do posledního projektu? před říjnem 2004 a déle před dotazováním před dubnem 2005 a déle před dotazováním před měsícem 1 až 4 týdny před dotazováním

Od koho jste se o projektu dozvěděli? od ředitele od třídního učitele od učitele občanské výchovy od někoho jiného (doplňte)___________________

4. Domníváte se, že se v budoucnu ještě zapojíte do nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? 1. určitě ano 2. spíše ano 3. spíše ne 4. určitě ne 5. neví 5. O jaký projekt se jednalo? Uveďte název projektu, popište čeho se tento projekt týkal a jak dlouho jste na něm pracovali? 6. 1. 2. 3. 7. 1. 2. 3.

Jak jste se vy osobně podílel (a) na tomto projektu? věnoval (a) jsem tomu hodně času věnoval (a) jsem tomu málo času účast byla spíše formální Zaujala vás práce na projektu? hodně málo vůbec

2

8. Co vás při práci na projektu bavilo: ano částečně 1. příprava podkladů 1 2. práce ve skupině 1 3. realizace projektu 1 4. prezentace projektu 1 5. jiná varianta (doplňte slovně jaká) 1 _______________________________

2 2 2 2 2

ne

3 3 3 3 3

9. Dozvěděl (a) jste se při práci na projektu něco nového, co jste dosud nevěděl (a)? 1. určitě ano – uveďte, o co se jednalo ___________________ 2. spíše ano – uveďte, o co se jednalo ___________________ 3. částečně 4. spíše ne 5. určitě ne 10. Jaká byla vaše celková spokojenost s prací na tomto projektu? Máte k dispozici 100 procentních bodů. 100% = naprostá spokojenost, 50% = tak napůl, 0% = naprostá nespokojenost. Můžete využít celou bodovou škálu. Kolika procenty byste ohodnotili svoji spokojenost _________________% 11. Byl váš projekt někde prezentován? 1. ano – kde ________________________ 2. ne – proč ________________________ 12. Myslíte si, že práce na projektu je dobrým způsobem vyučování? -Vyberte a zaškrtněte ten z výroků, který je vám nejbližší: 1. preferuji práci na projektu více, než klasickou výuku 2. práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. raději mám klasickou výuku 4. jiná varianta (doplňte slovně jaká) ______________________________________

13. Pracujete často na nějakém projektu EU nebo mezinárodním projektu se členy EU? 1. ano 2. zřídka 3. ne 14. Domníváte se, že význam projektů EU nebo mezinárodních projektů se členy EU poroste, zůstane stejný, nebo poklesne? 1. určitě poroste 2. spíše poroste 3. význam zůstane stejný 4. spíše poklesne 5. určitě poklesne 3

15. Zkuste odhadnout kolika dalším lidem sdělíte své poznatky a dojmy z práce na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? Doplňte počet osob číslovkou: ________________

16. Probírali jste poznatky získané z nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU se studenty jiných gymnázií? 1. ano (z jakých doplňte)_________________________________ 2. ne

17. Které zdroje jste při práci na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU používali? (Můžete zaškrtnout i více variant) 1. knihy 2. internet 3. odborné časopisy 4. rady odborníků 5. návštěvy různých center 6. uveďte další __________________________________________ 18. Do které věkově skupiny patříte? 1. 15 2. 16 3. 17 4. 18 5. 19 19. Pohlaví 1. muž 2. žena

Příloha 2 – Dotazník pro učitele

1. O jaký projekt se přesně jednalo? (název, popis projektu) 2. Jaký jste sledoval cíl vybráním projektu?

3. Jak jste se o projektu dozvěděl?

4. Jak jste vybral třídu, která se bude na projektu podílet? 5. Jak dlouho žáci na projektu pracovali?

6. Jaká byla vaše role při plnění projektu?

7. Zapojili jste se do projektu ve spolupráci s jinou školou?

4

Příloha 3 - Vyhodnocení projektu

1. Německé zemské gymnázium Otázka 1: Zapojili jste se již v minulosti do projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? Varianta odpovědi 1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu 3. Zatím nezapojeni do projektů

0%

Počet odpovědí 4 48 0

8% 1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu

92%

3. Zatím nezapojeni do projektů

Graf č. 1 Četnost zapojení do projektů Otázka 2: Kdy jste se zapojili do posledního projektu? 1. 2. 3. 4.

Varianta odpovědi Před říjnem 2004 a dříve Před dubnem 2005 a dříve Před měsícem a dříve 1 až 4 týdny před dotazováním

6%

Počet odpovědí 0 0 49 3

0% 0%

1. Před říjnem 2004 a dříve

2. Před dubnem 2005 a dříve 3. Před měsícem a dříve

94%

4. 1 až 4 týdny před dotazováním

Graf č. 2 Období zapojení do projektů Otázka 3: Od koho jste se o projektu dozvěděli? Varianta odpovědi 1. Od ředitele 2. Od třídního učitele 3. Od učitele občanské výchovy (ZSV) 4. Od někoho jiného (od spolužáků)

5


4%

0% 1. od ředitele 2. od třídního učitele 3. od učitele občanské výchovy (ZSV)

96%

4.od někoho jiného

Graf č. 3 Zdroj informací o projektu Otázka 4: Domníváte se, že se v budoucnu ještě zapojíte do nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? Varianta odpovědi 1. Určitě se zapojí 2. Spíše se zapojí 3. Spíše se nezapojí 4. Určitě se nezapojí 5. Neví

Počet odpovědí 6 13 14 5 14

12%

27%

25% 1. Určitě se zapojí 2. Spíše se zapojí

10%

3. Spíše se nezapojí

4. Určitě se nezapojí

26%

5. Neví

Graf č. 4 Možnost zapojení do dalšího projektu Otázka 5: O jaký projekt se jednalo? Uveďte název projektu, popište čeho se tento projekt týkal

a jak dlouho jste na něm pracovali?

Název projektu: „Evropská budoucnost je i budoucnost česká.“ Studenti měli formou slohové práce,

resp. eseje vyjádřit své názory, mínění a přání – co by se mělo v EU změnit, aby se v ní žilo lépe

a abychom v ní byli spokojení. Někteří studenti tomu věnovali méně času, jiní více. Průměrně jim to zabralo asi týden (nejméně hodinu – nejvíce 14 dní).

6

Otázka 6: Jak jste se vy osobně podílel (a) na tomto projektu? Varianta odpovědi 1. Věnoval(a) jsem tomu hodně času 2. Věnoval(a) jsem tomu málo času 3. Účast byla spíše formální

25%

44%


1. Věnoval (a) jsem tomu hodně času 2. Věnoval (a) jsem tomu málo času 3. Účast byla spíše formální

31%

Graf č. 6 Podíl vlastní aktivity na projektu Otázka 7: Zaujala vás práce na projektu? Varianta odpovědi 1. Hodně 2. Málo 3. Vůbec


19%

27%

1. Hodně 54%

2. Málo

3. Vůbec

Graf č. 7 Zaujetí při práci na projektu Otázka 8: Co vás při práci na projektu bavilo?

Tato otázka byla zřejmě nejasně formulovaná, protože někteří studenti se nevyjádřili ke všem podbodům.

Proto poukazujeme pouze na zajímavá data a otázku nebudeme hodnotit jako celek, jelikož nemá vypovídací schopnost.

1. Příprava podkladů při práci bavila 10 studentů, částečně bavila 25 studentů a 13 studentů nebavila. 2. Práce ve skupině bavila 8 studentů, částečně bavila 10 studentů a nebavila 21 studentů.

3. Realizace projektu bavila 12 studentů, částečně bavila 24 studentů a nebavila 12 studentů.

4. Prezentace projektu bavila 6 studentů, částečně bavila 11 studentů a nebavila 26 studentů. Většina studentů však svůj projekt neprezentovala.

7

Otázka 9: Dozvěděl (a) jste se při práci na projektu něco nového, co jste dosud nevěděl (a)? Varianta odpovědi 1. Určitě ano 2. Spíše ano 3. Částečně 4. Spíše ne 5. Určitě ne

29%

6%


10%

8%

1. Určitě ano 2. Spíše ano 3. Částečně 4. Spíše ne

47%

5. Určitě ne

Graf č. 9 Obohacení o nové informace při práci na projektu Varianty otázek 1 a 2 měly otevřené odpovědi. Nejvíce jsme se setkali s těmito variantami:

U podotázky 1: uvědomili jsme si nové informace a některá pravidla v EU, ujasnili jsme si spoustu

nových věcí o EU, např. o školství. U podotázky 2: co je to EU, jak vzniká společenství, jeho účel a funkce.

Otázka 10: Jaká byla vaše celková spokojenost s prací na tomto projektu? Spokojenost s prací na projektu byla 50%, tedy poloviční.

Otázka 11: Byl váš projekt někde prezentován? 1. Ano 2. Ne

Varianta odpovědi

Počet odpovědí 13 39

25% 1. Ano 2. Ne

75%

Graf č. 11 Prezentace projektu

8

Otázka 12: Myslíte si, že práce na projektu je dobrým způsobem vyučování? Varianta odpovědi 1. Preferuji práci na projektu více, než klasickou výuku 2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. Raději mám klasickou výuku 4. Jiná varianta

13%

1. Preferuji práci na projektu více, než klasickou výuku

25%

27%


2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. Raději mám klasickou výuku

35%

4. Jiná varianta

Graf č. 12 Preference projektů v porovnání s výukou U podotázky číslo 4 mohli žáci uvést jinou variantu – objevily se následující: Pro některé žáky jsou

projekt i výuka stejně nudné. Další studenti mají projekty rádi, ale tenhle je moc nezaujal. Jedna studentka uvedla, že má ráda práci na projektu, ale jen u věcí, které ji baví a zajímají.

Otázka 13: Pracujete často na nějakém projektu EU nebo mezinárodním projektu se členy EU? Varianta odpovědi 1. Ano 2. Zřídka 3. Ne


0%

27% 1. Ano

2. Zřídka

73%

3. Ne

Graf č. 13 Opakovanost práce na projektech 9

Otázka 14: Domníváte se, že význam projektů EU nebo mezinárodních projektů se členy EU poroste, zůstane stejný, nebo poklesne? Varianta odpovědi 1. Určitě poroste 2. Spíše poroste 3. Význam zůstane stejný 4. Spíše poklesne 5. Určitě poklesne

29%

6%

10%


8%

1. Určitě poroste 2. Spíše poroste 3. Význam zůstane stejný 4. Spíše poklesne

47%

5. Určitě poklesne

Graf č. 14 Mínění žáků o významu projektů v budoucnosti Otázka 15: Zkuste odhadnout kolika dalším lidem sdělíte své poznatky a dojmy z práce na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? V průměru by studenti sdělili své poznatky a dojmy z práce na projektu 5 lidem. Otázka 16: Probírali jste poznatky získané z nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU se studenty jiných gymnázií? 1. Ano 2. Ne

Varianta odpovědi


13% 1. Ano 87%

2. Ne

Graf č. 16 Probírání poznatků o projektech 10

Otázka 17: Které zdroje jste při práci na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU používali? (Můžete zaškrtnout i více variant) Varianta odpovědi 1. Knihy 2. Internet 3. Odborné časopisy 4. Rady odborníků 5. Návštěvy různých center 6. Uveďte další

18%

19%

2%

Počet odpovědí 17 42 11 7 2 18

1. Knihy

7%

2. Internet

3. Odborné časopisy

11%

4. Rady odborníků

43%

5. Návštěvy různých center 6. Uveďte další

Graf č. 17 Využití zdrojů U podotázky číslo 6 mohli žáci uvést další variantu – objevily se následující: dotazování starších lidí,

noviny, televize, Ústava EU, škola, rodiče, vlastní humor, školní přednáška a poznatky z prezentace před prací na projektu.

Otázka 18: Do které věkově skupiny patříte? Varianta odpovědi 15 16 17 18 19


2% 44% 54%

17 18 19

Graf č. 18 Věk studentů 11

Otázka 19: Pohlaví 1. Muž 2. Žena

Varianta odpovědi


37% 1. Muž

63%

2. Žena

Graf č. 19 Pohlaví

12

Příloha 4 - Vyhodnocení projektu

Gymnázium Vídeňská

Otázka 1: Zapojili jste se již v minulosti do projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? Varianta odpovědi 1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu 3. Zatím nezapojeni do projektů


0% 0%

1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu 3. Zatím nezapojeni do projektů

100%



0%


1. Před říjnem 2004 a dříve

10%

2. Před dubnem 2005 a dříve 3. Před měsícem a dříve

90%


Graf č. 2 Období zapojení do projektů Otázka 3: Od koho jste se o projektu dozvěděli? Varianta odpovědi 1. Od ředitele 2. Od třídního učitele 3. Od učitele občanské výchovy (ZSV) 4. Od někoho jiného (od učitele AJ)

13


0%

1. od ředitele

30%

2. od třídního učitele

3. od učitele občanské výchovy (ZSV) 4.od někoho jiného

0%

70%


0%

20%

30%


30%

1. Určitě se zapojí 2. Spíše se zapojí


4. Určitě se nezapojí

20%

5. Neví

Graf č. 4 Možnost zapojení do dalšího projektu Otázka 5: O jaký projekt se jednalo? Uveďte název projektu, popište čeho se tento projekt týkal

a jak dlouho jste na něm pracovali?

Studenti se zapojili do projektu COMENIUS - jednalo se o propojení sedmi škol (ze Španělska, Francie, Velké Británie, Belgie, Polska, Německa a ČR) a tvorbu www stránek za účelem výměny informací. Hlavním záměrem bylo zlepšení aktivní angličtiny.

Otázka 6: Jak jste se vy osobně podílel (a) na tomto projektu? Varianta odpovědi 1. Věnoval (a) jsem tomu hodně času 2. Věnoval (a) jsem tomu málo času 3. Účast byla spíše formální

14


10%

20%

1. Věnoval (a) jsem tomu hodně času

2. Věnoval (a) jsem tomu málo času

70%

3. Účast byla spíše formální

Graf č. 6 Podíl vlastní aktivity na projektu Otázka 7: Zaujala vás práce na projektu?

Varianta odpovědi 1. Hodně 2. Málo 3. Vůbec

20%


0% 1. Hodně 2. Málo

80%

3. Vůbec

Graf č. 7 Zaujetí při práci na projektu

Otázka 8: Co vás při práci na projektu bavilo?



1. Příprava podkladů při práci bavila 1 studenta, částečně bavila 7 studentů a 2 studenty nebavila. 2. Práce ve skupině bavila 9 studentů a nebavila 1 studenta.

3. Realizace projektu bavila 9 studentů a nebavila 1 studenta.

4. Prezentace projektu bavila 3 studenty, částečně bavila 4 studenty a nebavila 2 studenty, kteří ovšem svůj projekt neprezentovali.



15

0%

40%

20%

1. Určitě ano 2. Spíše ano

10%

3. Částečně 4. Spíše ne

30%

5. Určitě ne

Graf č. 9 Obohacení o nové informace při práci na projektu Varianty otázek 1 a 2 měly otevřené odpovědi.

Setkali jsme se s těmito variantami:

Podotázka 1: zajímavosti o jiných kulturách a o nové jazykové zásobě. U podotázky 2: jeden student se dozvěděl něco o PHP (=programovací jazyk určený pro tvorbu dynamických webových stránek) a o programu linux.

Otázka 10: Jaká byla vaše celková spokojenost s prací na tomto projektu? Spokojenost s prací na projektu byla 68%, tedy nadpoloviční.


Varianta odpovědi


20%

80%

1. Ano 2. Ne

Graf č. 11 Prezentace projektu Otázka 12: Myslíte si, že práce na projektu je dobrým způsobem vyučování? Varianta odpovědi 1. Preferuji práci na projektu více, než klasickou výuku 2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. Raději mám klasickou výuku 4. Jiná varianta

16



10%

40%

10%

2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 40%

3. Raději mám klasickou výuku 4. Jiná varianta

Graf č. 12 Preference projektů v porovnání s výukou U podotázky číslo 4 mohli žáci uvést jinou variantu – objevily se následující: na projektech jsme pracovali mimo vyučování nepovažujeme proto tuto práci za výuku. Několik studentů uvedlo, že práce na projektu je zábavnější, ale klasickou výuku nemůže nahradit.



10%

30%

60%

1. Ano

2. Zřídka 3. Ne

Graf č. 13 Opakovanost práce na projektech Otázka 14: Domníváte se, že význam projektů EU nebo mezinárodních projektů se členy EU poroste, zůstane stejný, nebo poklesne? Varianta odpovědi 1. Určitě poroste 2. Spíše poroste 3. Význam zůstane stejný 4. Spíše poklesne 5. Určitě poklesne


17

10%

0%

0%

1. Určitě poroste

30%

2. Spíše poroste

3. Význam zůstane stejný

60%

4. Spíše poklesne


Graf č. 14 Mínění žáků o významu projektů v budoucnosti Otázka 15: Zkuste odhadnout kolika dalším lidem sdělíte své poznatky a dojmy z práce na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? V průměru by studenti sdělili své poznatky a dojmy z práce na projektu 6 lidem. Otázka 16: Probírali jste poznatky získané z nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU se studenty jiných gymnázií? 1. Ano 2. Ne

Varianta odpovědi


30% 1. Ano

70%

2. Ne

Graf č. 16 Probírání poznatků o projektech Otázka 17: Které zdroje jste při práci na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU používali? (Můžete zaškrtnout i více variant) Varianta odpovědi 1. Knihy 2. Internet 3. Odborné časopisy 4. Rady odborníků 5. Návštěvy různých center 6. Uveďte další


18

0%

23%

1. Knihy

2. Internet 8%

8%

3. Odborné časopisy

53%

4. Rady odborníků

8%

5. Návštěvy různých center

Graf č. 17 Využití zdrojů

6. Uveďte další

U podotázky číslo 6 mohli žáci uvést další variantu – objevily se následující: vlastní zdroje - foťák, práce v terénu, osobní návštěva, výlet.

Otázka 18: Do které věkově skupiny patříte? Varianta odpovědi 15 16 17 18 19


10%

20%

15 30%

20%

19

Otázka 19: Pohlaví Varianta odpovědi


19

17 18

20%

Graf č. 18 Věk studentů

1. Muž 2. Žena

16

10% 1. Muž 90%


20

2. Žena

Příloha 5 - Celkové hodnocení výzkumu (7 gymnázií) Otázka 1: Zapojili jste se již v minulosti do projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? Varianta odpovědi 1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu 3. Zatím nezapojeni do projektů

5%


6% 1. Zapojeni do dvou projektů 2. Zapojeni do 1 projektu

3. Zatím nezapojeni do projektů

89%



8%

7%

27%


1. Před říjnem 2004 a dříve 2. Před dubnem 2005 a dříve 3. Před měsícem a dříve

58%


Graf č. 2 Období zapojení do projektů Otázka 3: Od koho jste se o projektu dozvěděli? Varianta odpovědi 1. Od ředitele 2. Od třídního učitele 3. Od učitele občanské výchovy (ZSV) 4. Od někoho jiného (učitelů cizích jazyků)

21


27%

1. od ředitele

5% 4%

2. od třídního učitele 3. od učitele občanské výchovy (ZSV)

64%

4.od někoho jiného


24%

6%


18%

1. Určitě se zapojí 2. Spíše se zapojí

22%


30%

4. Určitě se nezapojí 5. Neví

Graf č. 4 Možnost zapojení do dalšího projektu Otázka 5: O jaký projekt se jednalo? Uveďte název projektu, popište čeho se tento projekt týkal a jak dlouho jste na něm pracovali? Názvy a podrobné popisy všech projektů jsou uvedeny v praktické části této práce (viz s. 62 - 83) Otázka 6: Jak jste se vy osobně podílel (a) na tomto projektu? Varianta odpovědi 1. Věnoval (a) jsem tomu hodně času 2. Věnoval (a) jsem tomu málo času 3. Účast byla spíše formální

22


16%

1. Věnoval (a) jsem tomu hodně času 2. Věnoval (a) jsem tomu málo času

58%

26%

3. Účast byla spíše formální

Graf č. 6 Podíl vlastní aktivity na projektu Otázka 7: Zaujala vás práce na projektu? Varianta odpovědi 1. Hodně 2. Málo 3. Vůbec


16%

45%

1. Hodně 2. Málo

39%

3. Vůbec

Graf č. 7 Zaujetí při práci na projektu Otázka 8: Co vás při práci na projektu bavilo?



1. Příprava podkladů při práci bavila 16 studentů, částečně bavila 44 studentů a 20 studentů nebavila. 2. Práce ve skupině bavila 33 studentů, částečně bavila 16 studentů a nebavila jen 5 studentů. 3. Realizace projektu bavila 38 studentů, částečně bavila 29 studentů a nebavila 13 studentů.

4. Prezentace projektu bavila 19 studentů, částečně bavila 23 studentů a nebavila 28 studentů.

5. Jiná varianta – studenti uvedli následující: bavil nás názor ostatních a spolupráce s nimi, poznání jiných národů a lidí, konverzace v angličtině a návštěva historických památek.

23


22%


4%

25% 1. Určitě ano 2. Spíše ano

7%

3. Částečně 4. Spíše ne

42%

5. Určitě ne

Graf č. 9 Obohacení o nové informace při práci na projektu Varianty otázek 1 a 2 měly otevřené odpovědi.

Setkali jsme se s těmito variantami:

Podotázka 1: dozvěděli jsme se něco nového o jiných kulturách i o jazykové zásobě, nové

informace o školství v EU, práce s novými programy, historická fakta, vše o natáčení filmů, zajímavosti o současné latině, konkrétní fakta o Komenském, něco zajímavého o uměleckém fotografování. U podotázky 2: novinky o EU, zajímavosti o nadnárodní společnosti. Otázka 10: Jaká byla vaše celková spokojenost s prací na tomto projektu? Celková spokojenost s prací na projektech byla 77%.


Varianta odpovědi


47% 53%

1. Ano 2. Ne

Graf č. 11 Prezentace projektu 24

Otázka 12: Myslíte si, že práce na projektu je dobrým způsobem vyučování? Varianta odpovědi 1. Preferuji práci na projektu více, než klasickou výuku 2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. Raději mám klasickou výuku 4. Jiná varianta

15%


29%

18%


2. Práce na projektu i výuka mě baví stejně 3. Raději mám klasickou výuku

38%

4. Jiná varianta

Graf č. 12 Preference projektů v porovnání s výukou U podotázky 4 mohli žáci uvést jinou variantu - objevily se následující: práce na projektu je

zajímavější, ale náročnější; práce na projektu je zábavnější, ale klasickou výuku nemůže nahradit; projekty máme rádi, ale tenhle nás moc nezaujal; na projektech jsme pracovali mimo vyučování, nepovažujeme proto tuto práci za výuku.



1%

36% 1. Ano

63%

2. Zřídka 3. Ne

Graf č. 13 Opakovanost práce na projektech

25

Otázka 14: Domníváte se, že význam projektů EU nebo mezinárodních projektů se členy EU poroste, zůstane stejný, nebo poklesne? Varianta odpovědi 1. Určitě poroste 2. Spíše poroste 3. Význam zůstane stejný 4. Spíše poklesne 5. Určitě poklesne

19%

4%


19%

1. Určitě poroste 2. Spíše poroste 21%

37%

3. Význam zůstane stejný 4. Spíše poklesne


Graf č. 14 Mínění žáků o významu projektů v budoucnosti Otázka 15: Zkuste odhadnout kolika dalším lidem sdělíte své poznatky a dojmy z práce na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU? V průměru by studenti sdělili své poznatky a dojmy z práce na projektu 61 lidem. Otázka 16: Probírali jste poznatky získané z nějakého projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU se studenty jiných gymnázií?

1. Ano 2. Ne

Varianta odpovědi


18% 1. Ano 2. Ne

82%

Graf č. 16 Probírání poznatků o projektech

26

Otázka 17: Které zdroje jste při práci na projektu EU nebo mezinárodního projektu se členy EU používali? (Můžete zaškrtnout i více variant) Varianta odpovědi 1. Knihy 2. Internet 3. Odborné časopisy 4. Rady odborníků 5. Návštěvy různých center 6. Uveďte další

11% 13%

13%


17%

1. Knihy

2. Internet

3. Odborné časopisy 4. Rady odborníků

38%

8%

5. Návštěvy různých center 6. Uveďte další

Graf č. 17 Využití zdrojů U podotázky 6 mohli žáci uvést další variantu – objevily se následující: dotazování starších

lidí, noviny, televize, Ústava EU, škola, rodiče, vlastní humor, školní přednáška a poznatky

z prezentace před prací na projektu, vlastní zdroje - fotoaparát, práce v terénu, osobní návštěva, výlet, archivy města a muzeí, návštěvy muzeí a noty. Otázka 18: Do které věkově skupiny patříte? Varianta odpovědi 15 16 17 18 19

9%


1% 5% 15 40%

45%

16 17 18 19

Graf č. 18 Věk studentů 27

Otázka 19: Pohlaví 1. Muž 2. Žena

Varianta odpovědi


42% 1. Muž

58%

2. Žena


28

Příloha 6 - Interpretace dat z ostatních výzkumů 3) Projekt gymnázia M. Lercha I

Tohoto projektu se zúčastnil stejný počet mužů i žen (4), kteří se o něm

dozvěděli od profesorky anglického jazyka. Z výzkumu dále vyplývá, že většinu

(z osmi) dotazovaných žáků práce na projektu zaujala hodně a šest žáků preferuje práci

na projektu více, než klasickou výuku. Studenti probírali poznatky získané z projektu se studenty z různých zemí na setkání v Anglii. Při práci na projektu se studenti naučili filmovat, natáčet, pracovat s kamerou, stříhat a pracovat s moderními technologiemi. Film, který natočili se promítal v kině Art a trval 20 minut. 4) Projekt gymnázia M. Lercha II

Do tohoto projektu se studenti teprve zapojují a dozvěděli se o něm od učitele

českého a latinského jazyka. Všichni studenti (bylo jich 5) věnovali práci na projektu

hodně času a velmi je zaujala. Dozvěděli se zajímavosti o současné latině, podrobnosti kolem Orbis Pictus a fakta o J. A. Komenském. 5) Projekt gymnázia Slovanské náměstí

O tomto projektu se studenti dozvěděli od ředitele školy a týkal se tvorby

modelu Evropského parlamentu. Setkání proběhlo v Maďarsku, kde byli studenti rozděleni do různých výborů Evropského parlamentu. Cílem bylo poznat jak funguje

Evropský parlament, ale také sblížit studenty z různých zemí EU – probíhalo to v anglickém jazyce. Všechny studenty práce na projektu velmi zaujala a dozvěděli se při ní něco nového – např. se naučili pár švédských vět, dozvěděli se nové věci o filmu a uměleckém fotografování a setkali se i s držitelem Oskara. Dále si studenti zlepšili jazykové schopnosti a zjistili, že politici nemají snadnou práci. Zajímavé však je, že většina studentů (4) probírala poznatky získané z projektu pouze se svými spolužáky. 6) Projekt Moravského gymnázia

Studenti se o projektu dozvěděli od profesorky španělštiny. Všichni dotazovaní

(4 žáci) mu věnovali hodně času a také ho všichni prezentovali na partnerských školách.

Zajímavé ale je, že poznatky z projektu neprobírali ze studenty z jiných škol. Projekt byl mezinárodní a podíleli se na něm společně se studenty ze Španělska, Itálie a Finska. 29

7) Projekt gymnázia Křenová I

Zajímavostí tohoto projektu je, že se do něj zapojilo cca.15 žáků, zejména 2. a 3.

ročníků, kteří již odmaturovali. Na škole zbyla pouze jediná studentka, která byla tehdy

v nižším ročníku. O projektu se dozvěděla od profesorky německého jazyka. Projekt se týkal zájmu mládeže o životní prostředí. Nejdříve přijeli do naší republiky studenti z Německa, potom naši studenti jeli na návštěvu k nim. Navštívili zámek a další místa

o kterých potom po návratu psali. Studentka věnovala práci na projektu hodně času

a projekt jí velmi zaujal. Zaujalo nás, že její projekt byl prezentován ve Frankfurtských novinách.

8) Projekt gymnázia Křenová II

Tento projekt je teprve v přípravné fázi (bude probíhat prosinec 2005 – říjen 2006). 9) Projektů na gymnáziu Elgartova a na Biskupském gymnáziu - se zúčastnili žáci, kteří již odmaturovali. Proto jsou z těchto dvou gymnázií k dispozici informace o projektech pouze od učitelů.

30

Příloha 7 – Návrh lekce (práce s textem) Článek č. 1

Jak se liší školství a vzdělávací systémy v ČR a EU?

Výchova a školství není podle Smlouvy o ES (články 149 a 150) společnou

politikou, což znamená, že Společenství nezasahuje do obsahu výuky a organizace

vzdělávacích systémů členských států. Tato oblast je proto plně v kompetenci jednotlivých států. Spolupráce mezi členskými státy EU se rozvíjí na základě

společných programů a výměny informací.

(zdroj: http://www.evropska-unie.cz/cz/faq/question.asp?id=37)

Článek č. 2

Co se změnilo pro české studenty po vstupu do EU?

Evropská unie dává mladým lidem a studentům možnost svobodně cestovat

a studovat v jiné zemi EU. Okamžikem vstupu ČR do EU mají čeští studenti a mladí

lidé jako občané EU právo studovat a připravovat se na budoucí povolání ve všech členských státech EU; jedinou podmínkou je pro ně přijetí na zvolenou univerzitu, kolej atd. Toto právo se vztahuje také na studenty, kteří hodlají pokračovat ve studiu v jiné

členské zemi, kterým k udělení trvalého pobytu v jiné členské zemi EU stačí prokázat, že disponují potřebnými finančními zdroji k obživě a že se zúčastní na systému

zdravotního pojištění v členské zemi svého původu (tj. v našem případě v ČR). Pokud byli ke studiu přijati posluchači, kteří již založili rodinu, mají jejich manželé nebo

manželky a děti do 21 let právo pobytu v zemi, ve které posluchači studují. Pokud však rodinní příslušníci nejsou občany EU, musí požádat o udělení víza k pobytu, které jim má být vydáno bez zbytečných formalit a odkladu.

Čeští studenti jakožto studenti z jiného členského státu mají stejné postavení

a musí splnit stejné podmínky jako studenti z hostitelského členského státu. Jakákoliv

diskriminace na základě původu z jiného členského státu nebo národnosti je nepřípustná. To znamená, že pokud není

školné vyžadováno od domácích

studentů, namůže být vyžadováno ani od studentů z jiných členských zemí. Je-li školné vyžadováno, musí být požadováno od domácích studentů i od studentů z jiných

členských států ve stejné částce. Jestliže členský stát přispívá svým studentům na vzdělání, pak na tento příspěvek mají právo i studenti přicházející z jiných členských států (tj. i z ČR).

31

Příspěvkem na vzdělání se ovšem nemyslí příspěvky na kolejné, nájemné, stravné apod. (na tyto příspěvky mají nárok pouze děti migrujících pracovníků).

Přijímací zkoušky a podmínky pro přijetí na příslušné vzdělávací zařízení

(universitu, kolej, přípravný odborný kurs, rekvalifikační kurs) se liší, protože každá škola má právo si je upravit sama. V rámci EU neexistuje jednotný přijímací režim.

Vzdělávací zařízení může u studentů pocházejících z jiných zemí EU vyžadovat přezkoušení jazykové způsobilosti ke studiu (obyčejně jde o jazykový test). Podmínky

úspěšného přezkoušení si škola stanovuje také sama. Pokud jsou posluchači vysokých škol a odborných kursů účastni na sociálním a zdravotním zabezpečení v domácí zemi,

jsou automaticky chráněni i v zemi, kde studují. Posluchačům denního studia náleží veškeré nemocenské dávky, zatímco posluchačům, kteří se v zemi studia nezdržují

a přijíždějí pouze složit zkoušky, náleží nemocenské dávky pouze v kritických případech. Pro nezaměstnané a podnikatele, kteří se účastní různých rekvalifikačních nebo odborných kurzů, platí obdobná pravidla.

( zdroj: http://www.evropska-unie.cz/cz/faq/question.asp?id=40)

Článek č. 3

K čemu jsou dobré programy Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež?

V rámci programů EU Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež se studenti a mladí

lidé mohou zúčastnit výměnných pobytů a společných projektů s partnerskými školami

nebo absolvovat část studia či stáž na jiné škole nebo v podniku v jiné zemi. Vedle

studijních výsledků a pracovních zkušeností se tak mladí lidé mohou zdokonalit v jazykových dovednostech a poznat kulturu a život v jiné evropské zemi. Programy

jsou otevřené i učitelům, pedagogickým pracovníkům, mladým pracovníkům a nezaměstnaným. Česká republika se již těchto programů plně účastní od roku 1997. (zdroj: http://www.evropska-unie.cz/cz/faq/question.asp?id=42)

Článek č. 4

Češi hojně využívají program Erasmus, jeho budoucnost je nejistá

Zájem českých vysokoškolských studentů o výměny v rámci evropského

programu Erasmus vysoce předčil všechny ostatní nové členské země EU. Vyplývá to ze statistiky o využití tohoto programu v minulém roce.

32

Do ciziny se za studiem (podle statistiky) vydalo 4 178 Čechů, což je téměř

o tisícovku více, než loni. Celkově se počet studentů využívajících program Erasmus

zvýšil loni o šest procent. Na zahraniční vysoké školy se zapsalo (a o stipendium požádalo) 144 037 studentů. Průměrná délka pobytu byla sedm měsíců. Nejčastěji mířili

studenti do Španělska (25 511), Francie, Německa a Británie. Do Česka přijelo v rámci programu Erasmus studovat 1 946 zahraničních studentů.

Programu využívali nejvíce studenti ekonomických oborů, následováni studenty

jazykových oborů, filologie a sociálních věd. EU vydává na program Erasmus ročně 165 milionů EUR. Průměrné měsíční stipendium činí 150 EUR.

(zdroj: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=ihned-detail&c-id=18053260&id=5566) [ze dne 17. 3. 2006]

Článek č. 5

EU do škol

"EU do škol" je jedna z komunikačních priorit schválených vládou ČR

v Koncepci informování o evropských záležitostech. Monitoring informačních zdrojů

Cílem priority EU do škol je zvýšit informovanost skupiny učitel-žák-rodič o EU. V roce 2005 byla Úřadem vlády ČR vypsána poptávka na monitoring a analýzu informačních zdrojů, učebních pomůcek a obsahu a formy výuky a potřeb učitelů základních a středních škol o EU za účelem zjištění stavu výuky o Evropské unii v ČR.

Z výsledků tohoto monitoringu, realizovaného společností Scio o.p.s., je zřejmé, že

vyhledávání nových aktuálních informací o EU závisí pouze na iniciativě pedagoga, EU je vyučována jako "sociálně - historický fakt", nikoli jako vyvíjející se společenství,

k čerpání informací pro výuku jsou využívány zastaralé zdroje, ad hoc tiskoviny

(bulletiny, brožury), TV programy (s vysokou mírou selektivity), panuje nedůvěra k novým dynamickým metodám (e-learning, webové portály).

(zdroj: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=47659&h_kat_id=5352&id=5671)

33

Článek č. 6

Evropské peníze mají zvýšit povědomí školáků o EU

Centrum pro komunitní práci (CpKP) střední Čechy připravilo pro tuzemské

školy soutěž "Jak se stát aktivním evropským občanem?", která má přispět k zařazení problematiky Evropské unie do vyučování.

Přihlásilo se přes 30 škol, které připravují projekty s evropskou tématikou.

Cílem soutěže není propagovat Evropskou unii, ale přivést studenty k objektivnímu a zároveň kritickému myšlení o evropských záležitostech.

V současnosti probíhají motivační návštěvy ve školách, při nichž pracovníci

CpKP se studenty hovoří o jejich projektech a také obecně o problematice EU.

Na podzim 2005 již sdružení vyhlásilo soutěž mezi školami, jenž mají za úkol zpracovat školní projekt, který se snaží pojmenovat, či řešit nějaký konkrétní problém ze života Evropské unie.

Dalším krokem soutěže bude přehlídka školních projektů, která proběhne

21. dubna 2006. Nejlepší projekty vybere odborná porota a autoři nejlépe ohodnoceného projektu získají hlavní cenu, kterou je studijní cesta do některé evropské instituce. Celý projekt je podpořen z grantu Evropské komise DG Education and Culture programu

Active European Citizenship a grantu Úřadu vlády České republiky na podporu informování o evropských záležitostech.

(http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=ihned-detail&c-id=17771610&id=5566) [ze dne 6. 2. 2006]

Článek č. 7

Podpora subjektů činných na evropské úrovni a podpora specifických aktivit v oblasti vzdělávání

V dubnu 2004 byl přijat akční program Společenství na podporu subjektů

činných na evropské úrovni a specifických aktivit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.Program je koncipován na léta 2004-2006 s cílem podporovat subjekty aktivní

(na evropské úrovni) v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako je např. College

of Europe, Evropský univerzitní institut a ostatní vzdělávací instituce zaměřené především na studium evropské integrace.

34

Struktura poskytovaných grantů je následující:

1) podpora specifických institucí aktivních v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2) podpora evropských asociací aktivních v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

3) a) podpora aktivit v oblasti vysokoškolského vzdělávání, které souvisejí s evropskou integrací, včetně Jean Monnet Chair

b) podpora aktivit přispívajících k naplnění cílů a strategických záměrů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Evropě

Projekty jsou zasílány (na základě zveřejněných výzev) přímo Evropské komisi, jež

vybírá subjekty, kterým poskytne granty. Granty nesmí pokrývat více než 75 % finanční

prostředků určených pro danou aktivitu (resp. rozpočtu vybraného subjektu pro danou akci). (zdroj: http://www.msmt.cz/files/htm/JKPODPORASUBJEKTu.htm) Článek č. 8

Konference ministrů školství: závěrečné komuniké o výsledcích diskuse ze 17. března 2006

Dnešní globalizovaná společnost vyžaduje, aby vzdělávací systémy a instituce

v Evropě byly konkurenceschopné a aby navzájem spolupracovaly. Zároveň by měly přispívat k budování sociálně soudržné znalostní společnosti.

V rámci opětovně prosazované lisabonské strategie zdůrazňovali ministři školství v roce 2005, jak důležité je zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy pro realizaci cílů

lisabonské strategie a pro konkurenceschopnost Evropy: „Kvalitnější vzdělávání a odborná příprava přispívá k trvale udržitelnému hospodářskému růstu, k sociální soudržnosti a k vytváření nových a výhodnějších pracovních míst“. (zdroj: http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=4062) [ze dne 22. 3. 2006]

Článek č. 9

EU Peníze na vzdělání - Masarykova univerzita získala granty

Brněnská Masarykova univerzita získala z grantového programu ministerstva

školství, který financuje Evropský sociální fond, téměř 44 milionů korun. Škola

poskytne prostředky sedmi projektům, zaměřeným na zavádění novinek, zlepšování studijních programů a zvyšování kvalifikace učitelů. 35

Prorektor univerzity pro strategii a rozvoj Jan Slovák uvedl, že z podaných

projektů uspěla téměř polovina. Ministerstvo školství rozdělilo mezi vzdělávací ústavy

246,6 milionu korun. S projekty za 28,1 milionu korun uspěla ostravská Vysoká škola báňská, olomoucká Univerzita Palackého vybojovala 27,4 milionu a Vysoké učení technické Brno dostalo 22 milionů korun.

(zdroj: Euro: ekonomický týdeník. 33-34/2005, s. 20.)

Článek č. 10

Nešetřete na vzdělání (Miloš Drdla)

Za studium na vysoké škole by se mělo platit, tvrdí Miloš Drdla, předseda

představenstva Brno International Business School (B. I. B. S.), jedné z největších

tuzemských soukromých vysokých škol. "Vysokoškolské vzdělání je statek, jenž

člověka zvýhodňuje na trhu práce. Zpoplatnění by navíc mělo pozitivní dopady. Studovali by jen ti, kdo opravdu studovat chtějí, a na druhé straně zaplatí-li si někdo za studium, zvýší se jeho nároky na úroveň obdržené služby“, dodává.

EURO: Vaše škola spolupracuje při nabídce studijních programů s britskou The Nottingham Trent University. Proč jste po sedmi letech existence zažádali i o českou akreditaci?

DRDLA: Chtěli jsme tím vyjádřit stabilitu a určitou úroveň vůči trhu. Kromě toho jsme

s českou akreditací spojili i akreditaci nového bakalářského programu. Nyní nabízíme

studentům "double degree". Student u nás studuje jeden program, dělá jedny zkoušky,

ale získává dva diplomy. Český bakalářský titul Bc. a britský BA (Hons). EURO: Podporujete placení studia, to ale znevýhodní sociálně slabší studenty. DRDLA: Stát může dát k dispozici určité granty či stipendia a úvěry. Sociálně slabší, ale nadaní studenti by tak měli přístup ke vzdělání zachován. Navíc při zpoplatnění

studia sehraje při výběru školy větší roli "návratnost investice" - lidé budou studovat obory, jež společnost potřebuje a které jim zajistí schopnost takový úvěr splatit. Pak nebudou všichni právníky či ekonomy, ale půjdou studovat i technické

a přírodovědné obory. Také by se omezil dosavadní systém, kdy lidé na školách zůstávají, aby dostali nějaký titul, ale společnosti je to k ničemu. A utrácejí se peníze daňových poplatníků, nikoliv soukromé prostředky! 36

Například ve Švédsku lidé platí školné, které začínají splácet po dokončení školy tak, jak jim to jejich ekonomická situace dovolí.

EURO: Některé soukromé vysoké školy tvrdí, že dochází k diskriminaci nejen studentů, ale celého sektoru. Máte stejný pocit?

DRDLA: Na jedné straně existují školy, které si na vše musí vydělat samy, na druhé veřejná vzdělávací zařízení, jež stát sanuje obrovským množstvím peněz. Tyto školy nemají důvod šetřit, a navíc poskytují vzdělání zadarmo, a tím pádem mají velkou

konkurenční výhodu. Přinejmenším takto k diskriminaci soukromých škol dochází.

Každý, kdo splní předem definované požadavky na vysokoškolské studium daného

oboru, by měl od státu dostat peníze, garanci nebo příslib úvěru a svobodně si vybrat, půjde-li na státní či soukromou školu nebo do zahraničí.

EURO: Sníží zpoplatnění studia nároky na státní rozpočet?

DRDLA: Určitě. Stát by v řadě případů vystupoval jen v roli garanta a studium by

financovaly například banky. Erár by tak volné prostředky mohl použít na podporu oborů strategického významu. Dnes ale zřejmě neexistuje koncepce, která by řekla:

budeme nejlepší v biotechnologiích nebo třeba ve strojírenství. Podporujeme všechno a nic.

EURO: Existují obavy, že nedostatek technických odborníků v budoucnu poškodí konkurenceschopnost naší ekonomiky. Souhlasíte?

DRDLA: Tento problém již nastal. Na mnoha technikách včetně chemie a dalších

přírodovědných oborů jsou studenti firmami rozebrání již ve třetím či čtvrtém ročníku.

Po studentech technického zaměření je obrovská poptávka. Ale pozor, poptávka je pouze po kvalitních studentech, právě ti, co přežívají, zůstávají mimo. Navíc budeme-li

připravovat opravdu kvalitní odborníky, v budoucnu se nestaneme pouhou manufakturou západní Evropy, ale budeme se podílet na vývoji a výzkumu.

EURO: Nicméně soukromým školám se často vytýká, že si u nich studenti vzdělání kupují.

DRDLA: I podobné případy se zřejmě vyskytují. Na druhé straně pokud nějaká škola

na takovou hru přistoupí, vystavuje se riziku zprofanování svého jména a žádný kvalitní student tam nepřijde.

37

A dnes již jsou lidé ochotni platit za kvalitu a jít i do náročných škol. EURO: Měřítkem v tomto případě může být množství studentů, se kterými se škola během studia rozloučí. Kolik jich je v B. I. B. S.?

DRDLA: Co se týče bakalářského programu, troufám si tvrdit, že jich je podstatně více

než na státních školách. Z 80 studentů prvního ročníku v roce 1998 studia úspěšně ukončilo asi 20 lidí. Někteří byli odejiti a někteří odešli sami. Postupně se tento podíl zmenšoval, přesto je to nyní kolem 40 až 50 procent.

EURO: Proč nastavujete tak vysokou laťku, když přicházíte o peníze?

DRDLA: Je to otázka dlouhodobé perspektivy. Pokud jsou studenti spokojení, určitě nás doporučí. Navíc my komunikujeme i se studenty, kteří školu opustili předčasně a část z nich se k nám do školy opět vrací.

EURO: Příspěvky na bydlení by měli v budoucnu dostat všichni studenti bez ohledu na to, navštěvují-li státní či soukromou školu. Co o tom soudíte?

DRDLA: Jedná se o krok správným směrem. Nevnímám to však jako něco

mimořádného, ale spíše jde o nápravu nynějšího pochroumaného stavu - v podstatě dochází k diskriminaci studentů soukromých škol. Podobně jsou v oblasti ubytování diskriminováni i někteří studenti veřejných škol. Bydlíte-li 122 kilometrů od Prahy, koleje dostanete, ale žadatel s bydlištěm ve vzdálenosti 120 kilometrů nárok nemá. Dva kilometry mohou znamenat rozdíl třeba padesát tisíc korun ročně za ubytování. Divím se, že stát ještě nikdo nežaloval.

(zdroj: Euro: ekonomický týdeník. 17/2005, s. 18.)

38

Příloha 8 – Informační leták Jihomoravského kraje EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Je jeden ze čtyř strukturálních fondů EU, jehož prostřednictvím financuje EU pomoc členským státům při plnění společně odsouhlasených cílů.

OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Pokrývá problematiku zaměstnanosti, zaměstnatelnosti, sociální inkluze, rovných příležitostí, rozvoje celoživotního učení a adaptability a navazuje na problémové

okruhy Analýzy ekonomické a sociální situace České republiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

GRANTOVÉ SCHÉMA

Určuje podmínky udělování grantů. Obsahuje popis povinností a kroků, které musí vykonat všichni účastníci grantového schématu včetně příjemce. OPATŘENÍ 3.3

Je zaměřeno na rozvoj nabídky dalšího profesního vzdělávání systémovým způsobem a na zavedení klíčových systémových mechanizmů do této oblasti.

KONEČNÝ PŘÍJEMCE (KP)

Je subjekt zodpovědný za zajištění realizace grantových projektů. KP v opatření 3.3. je Jihomoravský kraj.

KONEČNÝ UŽIVATEL (KU)

Je subjekt, který obdrží dotaci ze Strukturálních fondů a který realizuje projekt, např. v rámci grantového schématu.

LIMITY FINANČNÍ PODPORY

Minimální částka na grantový projekt je 500.000 Kč. Maximální výše prostředků na jeden regionální grantový projekt je stanovena na 6.200.000 Kč. Doba realizace grantového projektu nesmí překročit dvacet čtyři měsíců.

39

PROGRAMY PODPORY:

A) Rozvoj a zlepšení současné nabídky dalšího profesního vzdělávání včetně služeb s ním spojených.

B) Vzdělávání konzultantů, lektorů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících v oblasti profesního vzdělávání.

C) Rozvoj nabídky služeb dalšího profesního vzdělávání v návaznosti na výsledky systémových projektů.

UZNATELNÉ NÁKLADY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROJEKTEM: osobní náklady

cestovní náhrady

výdaje na nákup nového i použitého vybavení a zařízení odpisy dlouhodobého majetku

nájem nebo pronájem zařízení a budov

výdaje na nákup drobného hmotného majetku

režijní výdaje do 7% celkových uznatelných nákladů projektu administrativní výdaje

výdaje na opravu a údržbu

výdaje vyplývající ze smluv uzavřených s dodavateli výdaje vyplývající přímo ze smlouvy

výdaje na právní poradenství, notářské poplatky, technickou a finanční expertizu

výdaje na dokončení drobné stavební úpravy, která usnadní přístup osobám zdravotně postiženým

výdaje na přímou podporu jednotlivcům DPH (pro neplátce)

POTENCIÁLNÍ ŽADATELÉ:

vzdělávací a poradenské instituce profesní sdružení

neziskové a nevládní organizace, které poskytují další profesní vzdělávání zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců obce, školy a školská zařízení lektoři a konzultanti odborové svazy

(zdroj: informační leták. Bližší informace: [email protected]) 40

Analýza účasti gymnázií na projektech EU a mezinárodních projektech se členy EU

Recommend Documents