08. Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat. Členství Turecka v EU zůstává snem

říjen 2013/08

Byznys v Turecku

Kresba: David Böhm

Design ve strojírenství

Členství Turecka v EU zůstává snem

Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat

Služby, které usnadňují podnikání v cizině

strany 4–8

strany 16–17

strana 26

Pobočková síť Citi ve více než 100 zemích světa, zahrnující mimo jiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední a Dálný východ, přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: •

fyzickou přítomnost Citi na daném trhu zaručující jeho znalost,

•

odbornou pomoc při realizaci financování a zajištění obchodních případů respektující specifika daného trhu, obchodní zvyklosti a příslušnou právní úpravu,

•

rozsáhlou síť partnerských bank garantující: •

pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů a bankovních záruk,

•

pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami.

www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

HN043246-8

Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi.

HN043246-8

Český exportér Obsah:

pověřený řízením agentury CzechTrade

Téma

4

Bonton

10

Členství turecka v EU zůstává snem Jak prolomit ledy: naučte se jména českých fotbalistů, kteří hrají v turecku

Rozhovor

Handlování z bazarů se jen přesunulo do kanceláří, v turecku smlouvat musíte

4

Zdeněk Vališ

Úspěšný exportér

Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat

12 16

Státy v číslech

18

Obchodní politika

20

turecké hospodářství je lákavé svou velikostí i výhledem na růst Strategickým odvětvím pro export do turecka je energetika Blízký východ skýtá pro české vývozce řadu slibných možností České podniky díky celním suspenzím ročně ušetří přes miliardu korun

12

turky zajímá i banka českého dodavatele Služby usnadňující podnikání v cizině

Informační servis

Zpravodajství pro export přináší aktuální informace ze zahraničí

27

Nepodceňujte přidanou hodnotu designu ve strojírenství Obchodní příležitosti v Africe Snižte riziko, že nevymůžete pohledávky Sourcing Days: cesta, jak dostat české produkty do nadnárodních řetězců

26

Kazachstán láká přírodními zdroji, Maroko a thajsko na rozvoj průmyslu

Kalendář akcí

Exportní vzdělávání v listopadu Slovníček/Kvíz

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN – Václav Vašků, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, archiv Enelexu, CzechTrade, Profimedia, Jaromír Chmelař Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Kristýna Kněžková inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTiSK, s. r. o. Samostatně neprodejné

33

T

urecké hospodářství se v současnosti stává synonymem trvalého růstu a prosperity. V roce 2011 vzrostla ekonomika Turecka o téměř devět procent a i po zbrzdění tohoto závratného tempa v loňském roce je letošní růst tureckého HDP stále nejvyšší ze zemí OECD. Hospodářský růst, tažený domácí poptávkou a investicemi, generuje rostoucí spotřebu elektrické energie, nezbytnost zlepšení infrastruktury a související poptávku po technologiích, zejména v oblasti energetického, těžebního a dopravního strojírenství. Exportních příležitostí v Turecku využila řada českých firem ze sektorů automobilového průmyslu, elektrotechniky a dopravního strojírenství, daří se dodávat energetické technologie. Do Turecka také zamířily významné české investice, a to jak do sektoru energetiky (nejen výroba elektřiny, ale i rozvodné sítě), tak i například do farmaceutického průmyslu. Českým firmám, které své turecké partnery teprve hledají, řadu let poskytuje své služby zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu/ CzechTrade v Istanbulu, ještě letos bude otevřeno i nové zastoupení v Ankaře. Tento krok plnění české exportní strategie je zaměřen na podporu exportu mimo region EU a přispěje k podpoře další participace českých firem na tureckém hospodářském boomu.

český exportér říjen 2013, číslo 8

3

Téma

Členství Turecka v EU zůstává snem Turecká ekonomika v minulém desetiletí rostla v průměru o šest procent ročně. Své potřeby financovala hlavně ze zahraničních zdrojů.

T

urecko se skoro 76 miliony obyvatel, z nichž skoro polovina je mladší 30 let, představuje obrovský a přitažlivý trh. Navíc v těsném sousedství Evropské unie, která je jeho klíčovým partnerem. Ale její členské země jsou rozpolceny v názoru na to, zda by se Turecko mělo plně zapojit do společného trhu, či nikoli. Minulé desetiletí bylo pro Turecko z hospodářského pohledu nejúspěšnější od vzniku republiky v roce 1923. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) rostl v průměru o šest procent ročně, a to ho ještě v období let 2008 až 2009 dostihla globální krize. HDP na obyvatele se od roku 2002, kdy se moci chopila Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), podle oficiálních údajů zhruba ztrojnásobil na 10 500 dolarů.

Nové vedení prosadilo tržní ekonomiku

Premiér Recep Tayyip Erdogan se na politické scéně začal prosazovat koncem 90. let minulého století. Voliče zaujal mimo jiné názorem, že také pravověrní muslimové „mohou vydělávat peníze“. Tehdy se nikterak netajil tím, že dlouhodobě nestabilní zemi by prospělo tržní hospodářství – takové, jaké funguje ve většině západních zemí. Klíčový obrat ve společenském vývoji přinesly parlamentní volby v roce 2002, v nichž překvapivě zvítězila již zmíněná Strana spravedlnosti a rozvoje, založená teprve rok před těmito volbami. Erdogan stanul v čele vlády poprvé v roce 2003 a bez váhání nastolil neoliberální hospodářský kurz. Stát zprivatizoval velké podniky jako například Türk Telekom.

Vláda má smělé záměry

Vláda v Ankaře však nyní musí čelit rostoucím problémům. Mnozí ekonomové píší o tom, že turecký hospodářský 4


Václav Lavička [email protected]

Turecko Rozloha: Počet obyvatel:

783 562 km2 75,8 mil., z toho polovina mladší 30 let Pořadí v žebříčku 43. konkurenceschopnosti: ze 144 zemí* Měna: turecká lira průměrný kurz 2,56 TRY/EUR a 1,93 TRY/USD (předpověď na letošek)

Průměrná hrubá mzda: 1998 lir (zhruba 18 800 korun, rok 2012) Členství v NATO: Od roku 1952 Dohoda o celní unii s EU platí od 31. 12. 1995 Status kandidátské země EU má od roku 1999, přístupová jednání zahájena v říjnu 2005 *podle Světového ekonomického fóra Zdroj: německá vládní agentura Trade & Invest, turecké ministerstvo hospodářství

Meziroční změny HDP

TURECKO

(v procentech) 10 8 6

9,4

9,2

8,4

6,2

4,7

5,3

4

8,8

6,9

3,5

2

0,7

2,2

0 -2 -4 -6

-4,8 2002

2003

2004

2005

2006

2007

„zázrak“ skončil. HDP loni meziročně stoupl jenom o 2,2 procenta. Nejenom kvůli útlumu v Evropské unii, kam směřují zhruba dvě pětiny tureckého vývozu, ale hlavně proto, že výrazně polevilo tempo růstu investic i soukromé spotřeby. Palčivým problémem zůstává nezaměstnanost, zejména mladých lidí. Na pracovní trh každý rok vstupuje zhruba půl milionu lidí. Navíc existují výrazné hospodářské a sociální rozdíly mezi slabě rozvinutým východem a ji-

2008

2009

Rok 2013 je vládní předpověď Zdroj: turecké ministerstvo hospodářství

2010

2011

2012

2013

hovýchodem Turecka a prosperujícími aglomeracemi na čele s istanbulskou. Premiér Erdogan ale zůstává optimistou. „Kdysi spící obr se probudil. Naše hospodářství již není zranitelné a pozvedli jsme ho na novou úroveň,“ nechal se slyšet na zářijovém setkání s řediteli firem. Erdogan si předsevzal, že Turecko se do roku 2023 stane hodnotou HDP desátou největší ekonomikou světa. Loni bylo s 1,13 bilionu dolarů (s ohledem na paritu kupní síly) na místě šestnác-

Téma tém, vyplývá ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Je takový cíl reálný? Podle Rahmiho Koce, „patriarchy“ tureckého byznysu a čestného prezidenta konglomerátu Koc Holding, nikoli. „Naše ekonomika by v takovém případě musela růst o 14 procent ročně,“ argumentuje Koc. Další rozsáhlé veřejné investice jako jeden z motorů hospodářského růstu by vedly k prohlubování schodku na běžném účtu platební bilance. Spotřebu domácností zase bude nahlodávat vysoká inflace i znehodnocující se turecká lira. Od poloviny května, kdy předseda amerického Fedu Ben Bernanke poprvé naznačil, že by mohl začít zpřísňovat měnovou politiku, vůči koši hlavních měn oslabila o 15 procent. Kurz liry může negativně ovlivňovat také politická nejistota v zemi, kterou během necelých dvou let čekají několikeré volby. V březnu 2014 místní, v srpnu téhož roku prezidentské a v červnu 2015 volby parlamentní.

Značné dluhy vůči zahraničí

Turecká ekonomika příliš spoléhá na příliv zahraničního kapitálu, nikoli na domácí úspory. Jejich míra je nízká, neboť Turci tradičně nejeví příliš velké sklony k šetření. Svoji roli sehrává také stále nedostatečný rozsah bankovních služeb a nízká finanční gramotnost obyvatelstva. Kdo má nějaké peníze nazbyt, přelévá je hlavně do zlata nebo je investuje do rozsáhlé šedé ekonomiky. Země má značné závazky vůči zahraničním věřitelům. Stát jim musí během následujících 12 měsíců splatit krátkodobé dluhopisy v hodnotě 165 miliard dolarů. A ještě vyrovnat letošní deficit běžného účtu, který britský ústav HSBC odhaduje na 53 miliard dolarů. To znamená, že Turecko k uspokojení pohledávek zahraničních věřitelů potřebuje 218 miliard dolarů, tedy 26,5 procenta letošního HDP. Schodek na běžném účtu platební bilance je z více než 80 procent financován přílivem portfoliových investic, za které cizinci kupují turecké cenné papíry. Takový zdroj je ale velice vratký, neboť těch se mohou zase rychle zbavit.

Líbánky s evropskou unií skončily?

Mnohem jistější formu financování platebního deficitu představují přímé

Pohled na turecké hlavní město Ankaru. Snímku dominuje mešita Kocatepe, vlevo vzadu se tyčí televizní věž Atakule. foto: shutterstock

zahraniční investice. Za uplynulých 12 měsíců (do konce června) ale činily jenom šest miliard dolarů. Před propuknutím poslední globální krize bylo Turecko oblíbeným cílem přímých investorů. V období 2006 až 2008 od nich přiteklo zhruba 56 miliard dolarů. Zhruba čtyři pětiny pocházely od evropských investorů. „Bylo to období líbánek mezi Tureckem a Evropskou unií, kdy silný příliv těchto investic provázel také převod vyspělých technologií a know-how,“


5

Téma píše v říjnové analýze HSBC její turecký ekonom Cenk Orcan. Významným impulzem pro sbližování Turecka s EU se stalo rozhodnutí Evropské rady v prosinci roku 2004 zahájit s Ankarou přístupová jednání. Samotné rozhovory začaly začátkem října 2005. Tehdy bylo podle veřejných průzkumů pro vstup do EU přes 70 procent Turků, nyní necelá třetina. Dvoustranné vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií vycházejí z dohody o přidružení podepsané v září roku 1963 (tzv. Ankarská dohoda). Ta rovněž představuje základ pro vznik celní unie, jež vstoupila v platnost koncem roku 1995. „Celní unie znamenala pro naši ekonomiku rozhodující impulz, neboť jsme se museli přizpůsobit evropské konkurenci,“ vyjádřil se pro německý server wiwo.de Bahri Yilmaz, profesor ekonomie z Istanbulu. Avšak plnoprávné členství své země v EU pokládá za přání z říše snů. V Bruselu se ale s přijetím Turecka stále počítá, jisté to ovšem není. Bez ohledu na to, že se proti tomu stavějí tak vlivné země, jako jsou Francie, Německo a Rakousko. Turecké členství naopak podporují mj. Velká Británie, Itálie, Španělsko, skandinávské země a většina nových členských států.

Německá kancléřka Angela Merkelová se setkala s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem mimo jiné při své návštěvě Turecka v roce 2010. Jak už tehdy uvedla, vstup země do EU „není na pořadu dne“. Foto: reuters

Turecko v datech turecká nezaměstnanost a inflace (v procentech) 50

45,0

Vývoz míří stále více na východ

40 30

25,3

20 10 0

10,3

10,5

10,8 10,6

2002

2003

2004

8,2 10,6 2005

10,2

10,3

11,0

9,6

8,8

10,4

2006

2007

2008

Hlavní obchodní partneři turecka v roce 2012

6,3 2009

12,0

9,8

8,6

6,5

2010

2011

9,2

9,5

8,9

7,3

2012

2013*

* předpověď

Celková hodnota vývozu: 152,5 mld. usD

Celková hodnota dovozu: 236,5 mld. usD

Z toho podíly klíčových partnerů (v %): Německo Irák Írán

8,6 7,1 6,5

Z toho podíly klíčových partnerů (v %): Rusko Německo Čína

11,3 9,0 9,0

Velká Británie Spojené arabské emiráty Rusko

5,7 5,4 4,4

USA Itálie Írán

6,0 5,6 5,1

Zdroj: turecké ministerstvo hospodářství, Turstat, Citi Research

6

14,0

Skutečností je, že váha Evropské unie v tureckém zahraničním obchodě klesá. Ankara se v posledních letech více dívá na východ – do arabského světa i do Íránu. Jak vyplývá z údajů Turstatu, ve vývozu za období let 2005 až 2012 výrazně stoupl podíl sousedního Iráku (ze 3,7 na loňských 7,1 procenta) a také Íránu (z 1,2 na 6,5 procenta). Naproti tomu výrazně klesl podíl západoevropských zemí. Například Německa ze 12,9 na 8,6 procenta a Británie z 8,1 na 5,7 procenta.

roznětka letošních protestů

Turecko – jeho velká města – letos na jaře zažilo rozsáhlé protivládní protesty. Začaly 28. května na istanbulském Taksimském náměstí, kde skupina ochránců životního prostředí protestovala proti kácení stromů v přilehlém parku. Na uvolněném prostranství mělo vzniknout nákupní středisko. Proti lidem ale brutálně zasáhla policie.


KOB-CI-E

HN043445

KOB-CI-Export-201x267-upd.indd 1

29.8.13 10:21

Téma

Turecká města letos zažila rozsáhlé protivládní protesty. Na snímku je Taksimské náměstí v Instanbulu. Foto: reuters

Použila proti nim slzný plyn a zapalovala jejich stany. Protesty proti vládě a Straně spravedlnosti a rozvoje se poté rozšířily do dalších tureckých měst. Mnoha Turkům se nezamlouvají změny, které vláda ve společnosti prosazuje. Hlavně to, že přizpůsobuje zákony islámským normám. Premiér Erdogan ale vinu necítí. Právě naopak. Nepokoje a násilné excesy podle něj vyvolali „islámští provokatéři a jejich kolaboranti“. Vláda z „kolaborace“ dokonce obvinila finančníky, kteří měli k protivládním protestům podněcovat a jejich organizátory dokonce platit. Vládní vyšetřovatelé podle německého časopisu Der Spiegel hledali na Istanbulské burze cenných papírů důkazy, že rebelové manipulovali s akciovými kurzy, čímž ekonomiku poškodili. „Hledá-li se obětní beránek, pak jde racionalita stranou,“ komentoval pro zmíněný časopis Timothy Ash, hlavní ekonom londýnské Standard Bank pro rozvíjející se trhy. 8


Platební styk a obchodování v turecku V Turecku v současné době působí čtyři desítky bank. Polovinu z nich tvoří státní a soukromé lokální banky, druhou pak zahraniční finanční instituce. Turecká lira (TRY) je plně konvertibilní. Zahraniční společnosti si mohou v Turecku otevírat nerezidentní účty bez omezení. Otevírání účtů tureckých entit v zahraničí je povoleno, avšak podléhá pravidlům stanoveným tureckým regulátorem. Na veškeré transakce mezi rezidenty a nerezidenty se v Turecku vztahují reportovací povinnosti – na měsíční bázi jsou agregovaně reportovány národní bance. Přímé investice a úvěry jsou reportovány na individuální bázi. Za pozornost určitě stojí, že v Turecku nesmí cizoměnové účty zůstávat přes noc v debetu. Specialitou

Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

místního trhu je rovněž fakt, že kreditní úrok může být aplikován pouze na běžné účty v domácí měně a je připisován na roční bázi. Výši kreditního úroku na běžných účtech reguluje centrální banka – zhodnocení prostředků nesmí překročit 0,25 % ročně. Výplata dividend a repatriace kapitálu regulovány nejsou. Na úvěry poskytnuté ze zahraničí na období kratší než jeden rok se v Turecku vztahuje takzvaný Resource Utilisation Support Fund ve výši 3 % z částky úvěru poskytnutého v cizí měně a 3 % z úroku z úvěru poskytnutého v domácí měně. Tento poplatek navyšuje cenu úvěru pro podnikatelské subjekty a byl zaveden, aby motivoval společnosti čerpat dlouhodobé úvěry oproti krátkodobým.

HN044802

Bonton

Jak prolomit ledy: naučte se jména českých fotbalistů, kteří hrají v Turecku Pití alkoholu považují Turci až na výjimky za záležitost osobní volby. Pokud přiznáte, že Češi mají rádi pivo, není to tedy žádné faux pas.

Irena Krasnická bývalá generální konzulka ČR v Istanbulu

[email protected]

J

eště před pár lety si Češi často představovali Turky jako pohádkové postavy ve fezech či orientální krásky v harémech a Turecko jako zemi chudých vesniček. Masový turismus mnohé tyto představy změnil, i přesto řada českých návštěvníků Turecka žasne nad bouřlivou výstavbou, úrovní infrastruktury a známkami prosperity, která se neomezuje jen na tradiční velká města, ale šíří se na východ i do vnitrozemí. Při jednání s obchodními partnery tedy můžete narazit jak na zkušené členy významných podnikatelských rodů, tak na představitele firem, které vyrostly ze skromných začátků během posledního desetiletí. Jednání s nimi se může lišit, ale jedno budou mít určitě společné. Budou to příjemní a pohostinní lidé. A budou hrdí na svůj národ. Určitě neprohloupíte, pokud se naučíte pár slov turecky. Stačí jen pozdrav nebo poděkování. Některá slova už znáte, kupříkladu „čaj“ jsme převzali právě z turečtiny. Turci jsou totiž fajnšmekři nejen na kávu, ale i na čaj. Čajči – čili vařič čaje – je dokonce zvláštní povolání. Při obchodních jednáních i při jakékoli kulinární záležitosti vám budou nosit čaj v malých sklenkách, to aby vám nevystydl. Zpravidla je to „lomcovák“ a někteří našinci s tím mohou mít potíž, vůbec se nerozpakujte a požádejte o trochu horké vody. Rozhodně tím neurazíte. Čaj se totiž stejně připravuje tak, že se vyrobí zapařená tresť, která se ředí dle libosti. Čaj vám automaticky donášejí stejně, jako to dělají u nás v hospodách s pivem. A když vystydne nebo máte pocit, že není čerstvý, přinesou vám nový. Vaše partnery určitě zaujme, že u nás je populární formou pití kávy tzv. turek.

10


Český fotbalový útočník Milan Baroš hrál v minulosti i za jeden z nejtradičnějších tureckých fotbalových klubů Galatasaray (na snímku). Nyní působí v tureckém klubu Antalyaspor. FoTo: reuTers

Turci kávu ovšem připravují poctivěji. Do džezvy dají jemně mletou kávu s patřičným množstvím cukru, zalijí studenou vodou a nechají dvakrát přejít varem. Proto se vás hned na počátku ptají, kolik chcete cukru. Existují čtyři možnosti, ale nám postačí dvě. Kdo nesladí, řekne turecky „sáde“ (tedy bez), kdo sladí, ten řekne „orta“, tedy středně. Určitě uděláte dojem a k dobré kávě dostanete zvlášť zářivý úsměv.

pyšnit se ateismem vám může uškodit

Devadesát procent tureckých občanů jsou muslimové. Pokud jde o víru a běžný život, je to trochu jako v silně katolických zemích v Evropě. Víru si tu vykládají lidé velmi různě. Někteří v mešitě nebyli ani nepamatují, jiní tam občas zaběhnou, jiní pouze při

významných událostech, další chodí vroucně každý pátek a někteří denně. Někdo se snaží dodržovat všechna přikázání, někdo Korán bere jako metaforu, jiní se jen přizpůsobují sousedům. Debaty o víře však rozhodně nejsou dobré téma k hovoru a vůbec už nedoporučujeme pyšnit se tím, že v Boha nevěříte. To by vám určitě neposloužilo. Někteří partneři by k vám dokonce mohli ztratit důvěru. Naopak není žádné faux pas, pokud přiznáte, že Češi mají rádi pivo. Turci až na výjimky považují pití alkoholu za záležitost osobní volby. A jejich zdvořilost jim velí nepředepisovat cizincům abstinenci. Tradiční národní nápoj je ostatně raki – čili anýzovka, která se pije notně ředěná vodou. Nicméně pokud vás partneři pozvou na večeři bez alkoho-

Bonton lu, dožadovat se jej není vhodné. Stejně jako nutit vašim tureckým partnerům pivo, pokud vás přijeli navštívit a budou tvrdit, že alkohol nepijí. Turecko je zemí patriarchální a ještě stále je pro ženu obtížnější se v podnikání prosadit. To ovšem neznamená, že byste na ženy při obchodních jednáních nenarazili. Je tam řada vynikajících podnikatelek a ve firmách pracuje mnoho schopných mladých žen. Rozhodně nemusíte ze své obchodní delegace vyřadit ženy, zvlášť když podle mých zkušeností jsou mnohem lépe jazykově vybaveny než šéfové firem. Jen musejí mít na paměti, že pokud budou mít příliš krátkou sukni nebo příliš hluboký výstřih, jejich pečlivě připravená prezentace se mine účinkem, protože turečtí posluchači se soustředí na zrakové, a nikoli sluchové vjemy. To, co je u nás běžná norma, působí v řadě mimoevropských zemí, a nejen muslimských, vyzývavě.

Šátek je u žen často jen věcí módy

Na upraveném a elegantním zevnějšku si však Turci zakládají, tedy ani vytahané džíny nepůsobí přesvědčivým dojmem a nedoporučujeme je pro jednání ani mužům. Pokud se setkáte s partnery, jejichž rodinné příslušnice nosí šátek, může to být z různých důvodů a nejedna z dívek, které si na šátcích zakládaly nebo jejich nošení rodina vyžadovala, studovala dokonce kvůli tomu ve Spojených státech, protože v Turecku byly šátky na školách donedávna zakázány. Nedělejte však dalekosáhlé závěry, pro řadu dívek a žen je to jen móda a běžně uvidíte v restauracích rodiny, kde některé ženy šátek mají a jiné nikoli. Asi se nestane, že budete jako hostitel přemlouvat tureckou návštěvu, aby si v místnosti sundala umně naaranžovaný šátek, takový omyl se vám však může přihodit se svrchní částí oděvu některých paní či dívek, který vypadá jako „baloňák“. Není to ale kabát, a proto se nesvléká. Pokud jde přímo o obchodní jednání, buďte samozřejmě připraveni na to, že jednáte s příslušníky národa, který má obchodní vyjednávání v krvi. V mnohých místech na venkovských trzích se ještě stále smlouváním určuje i cena základních potravin. Není tomu tak ale vždy. Někdy je pro našince obtížné určit, kde je cena stálá a kde se dá smlouvat.

Turci jsou fajnšmekři nejen na kávu, ale i na čaj. Ten vám budou při jednáních nosit v malých sklenkách, aby nevystydl. Foto: shutterstock

Zatímco na úvodní jednání můžete stačit sami, pokud ho budete chtít zdárně dokončit ke vzájemné spokojenosti, vyplatí se mít rozhodně někoho, kdo zná dobře místní podmínky. Turci mají s Čechy i leccos společného. Až donedávna nemohli příliš cestovat, znalost cizích jazyků také není samozřejmostí. Naši podnikatelé dělají často chybu, že se nechají zastupovat někým, kdo nemá v Turecku žádnou vážnost, jen proto, že umí lépe či hůře česky. To už je lepší vzít si s sebou tlumočníka. A nemusí vždycky mluvit turecky. Do Turecka se v poslední době vrátila řada mladých Turků z Německa a z Francie, kteří tu našli právě kvůli své znalosti jazyků dobré uplatnění. A mladší generace mluví anglicky asi ve stejné míře jako u nás.

Jen nezapomínejte, že rozhodující slovo bude mít starší šéf, kterému musíte projevovat úctu, kterou určitě bude on projevovat i vám. I když vám jako cizinci budou říkat příjmením, zdvořilé je v Turecku oslovení křestním jménem, za něž se připojuje buď bey – pán nebo hanim – paní. I bez dobré znalosti řeči však prolomíte spolehlivě ledy, pokud si nastudujete, kteří čeští fotbalisté hrají v turecké lize. Nebyl to jen Milan Baroš v Galatasarayi, naši hráči posílili i jiné kluby a Turci je znají. A na závěr, nezapomeňte se vybavit drobnými dárky a firemními propagačními předměty. V Turecku je zvykem obdarovávat se při každé obchodní návštěvě. Vhodným dárkem je například drobnost z českého skla.


11

Rozhovor

Handlování z bazarů se jen přesunulo do kanceláří, v Turecku smlouvat musíte Inscenované odchody z jednání, jazyková bariéra, trh ohromně senzitivní na cenu. Obchodovat v Turecku není snadné, ale silná ekonomika skýtá velké příležitosti.

T Michal Koščo Vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Istanbulu [email protected]

Tureckou kancelář ministerstva průmyslu a obchodu (dříve CzechTrade) vede dva roky. Do agentury nastoupil v roce 2008 na pozici vývozního konzultanta. V oblasti exportu se pohybuje od roku 2005, kdy získával zkušenosti při prodeji obráběcích strojů na Blízký východ a na českém a slovenském trhu zastupoval německého výrobce automatizačních technologií. Koščo vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, absolvoval také kurz obchodní diplomacie.

urci jsou velcí vlastenci semknutí kolem svojí historie, vyvěšují pravidelně vlajky a nejedí jiné jogurty než ty z domácí provenience. „Vlastenectví mají v sobě a projevuje se to i v byznysu. Úzce nastavená spolupráce, Turek bude dělat obchod hlavně s Turkem. Proto se bez místního zástupce české firmy na trhu prosadí jen hodně těžko,“ říká Michal Koščo, který šéfuje kanceláři ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu.

Turecko je rychle rostoucí ekonomikou, která láká hodně zemí. V jakých oborech se můžou prosadit české firmy? Takřka v každém odvětví. Jak v dodávkách do rozvíjejících se strojírenských firem, tak do projektů místního rozvoje, to jsou nově vznikající nemocnice, stavba železnic, čističek odpadních vod. Samozřejmě v automobilovém průmyslu, i když v Turecku není subdodavatelský trh na takové úrovni jako v Česku. Co energetika? Ta se v souvislosti s Tureckem často skloňuje. Do energetického průmyslu se teď v Turecku významně investuje, plánují výstavbu tří jaderných elektráren a do roku 2023 mají v úmyslu zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 30 procent, většina by měla jít z hydroenergie a větrných elektráren. Daří se českým podnikům v téhle oblasti uplatnit? Mají o tureckou energetiku zájem, to je pochopitelné, protože kromě automobilového průmyslu je to v Turecku dlouhodobě největší a nejúspěšnější obor. A Češi v něm mají největší realizace, do karet nám hraje to, že máme tradici a zároveň nás v oboru dobře znají.

12


Kristýna Greplová [email protected]

Co konkrétně se podařilo zrealizovat? Ve spolupráci s Českou exportní bankou tam Vítkovice dodávaly elektrárnu, po dlouhé době je to pro nás zase velká zakázka. Úspěšné je PSG, zajímavé kontrakty podepsala Škoda. ČEZ v Turecku staví paroplynový cyklus. Energetika je pro české podniky v Turecku nejsilnější obor a já v něm vidím prostor pro hodně blízkou spolupráci českých firem, které v tomhle odvětví působí. Jak byste si to představoval? Vzájemně si na tureckém trhu příliš nekonkurují, přitom se s trochou nadsázky dá říct, že by společně ze svých komponent dokázaly postavit celou elektrárnu. Proto bychom rádi podpořili jejich mnohem užší spolupráci. Je to výhoda, vstupovat na turecký trh v nějakém konsorciu? Lépe pak fungují na místním trhu, protože se dostanou k více informacím, je větší šance vzájemné kontroly obchodních partnerů. A když dokážete investorovi nabídnout kompletní řešení, tak máte navrch, to platí všeobecně, i tady. V minulosti to bývala velká výhoda českých nebo československých výrobců, dostávali jsme díky tomu zakázky ve světě. Zároveň je na tureckých firmách zajímavé, že dokážou tahle uskupení dělat velice pružně, díky tomu jsou úspěšné. To české firmy naopak mají jakýsi ostych či nedostatek vůle spolupracovat. Ve výčtu perspektivních komodit mi chybí české exportní stálice, sklo a pivo. O ty zájem není? V tom nejsme na tamním trhu konkurenceschopní, třeba textil a sklo, tradiční chlouby českého exportu, se v Turecku vyrábí ve velkém. Pivo se taky moc

Rozhovor nepije, když už, tak z místního pivovaru Efez. I když je Istanbul moderní evropské město a Turecko je sekularizovaná země, konzumace alkoholu není velká. Pravidla na propagaci alkoholu jsou přísná, pivo nemůže být na venkovních reklamách nebo vývěsních štítech restaurací a barů, celní zatížení a spotřební daň jsou vysoké. Jak se v Turecku obchoduje, jaké je tam podnikatelské prostředí? Cizinci se na tureckém trhu špatně vyznají, v tom je tam velká bariéra, hlavně kvůli jazyku. Vrchní šéfové většinou neumí anglicky, na zprostředkování komunikace vždycky někoho mají. Když chce česká firma uspět na místním trhu, určitě potřebuje lokálního partnera. Bez něj tu není možné nic udělat, Turek bude dělat obchod hlavně s Turkem. To vlastenectví je vidět na každém kroku a projevuje se i v byznysu. Turecký trh je ochranářský, při tendrech se upřednostňují domácí firmy, proto řada zahraničních podniků dělá joint venture. Některé státní tendry jsou vypisované jen pro turecké firmy, když už je povolený zahraniční výrobek, musí být dodávaný tureckou firmou. Nebo se praktikuje cenové zvýhodnění. To vypadá jak? Zahraniční firma podá nabídku za určitou částku, ale turecké firmy jsou třeba o 15 procent zvýhodněny – to znamená, že i když nabídnou cenu o 15 procent vyšší než cizí firma, mohou být stále považovány za vítěze tendru i z hlediska ceny. Ale zahraniční investice jsou vítány, zejména pokud vytváří pracovní příležitosti pro místní obyvatele nebo pokud jde o investice do vědy a výzkumu, pro ty Turecko nabízí různé technologické průmyslové zóny. Co turečtí zákazníci? Ti mají zájem o zboží z dovozu? Jsou hodně konzervativní a často dávají přednost domácím výrobkům, nejvíc je to vidět u běžných nákupů, třeba potravin. Na trhu nejsou úspěšné cizí výrobky, protože Turci sami mají velké potravinové konglomeráty, které trh obsadily. Jsou jedni z mála ve světě, kde lokální firmy velmi úspěšně konkurují i takovým gigantům, jako je Nestlé nebo Kraft Foods (Mondelez, pozn. red.).

Pohled na trh – Velký bazar v Istanbulu. foto: shutterstock

Existuje také nějaká kulturní bariéra? Je obchodování v Turecku zásadně jiné než západněji v Evropě? Dřív se tu obchodovalo na bazarech a to handlování se přesunulo i do prostředí kanceláří. Takže se Češi musí vyzbrojit celkem propracovanou strategií na vyjednávání o ceně. Říct si: Na téhle částce začnu, tohle je můj

maximální limit. Tohle smlouvání budou Turci zkoušet, vyjednávají tvrdě. Pokud vám večer letí letadlo zpátky domů, tak toho Turci nejspíš využijí a dostanou vás do úzkých. Rádi využívají nejrůznější triky při jednání, například naoko odchází z obchodního jednání uražení, aby díky tomu vytvořili tlak.


13

Rozhovor Desatero pro obchodování s Tureckem podle agentury CzechTrade 1. Respektujte specifika místního prostředí a kulturní rozdíly. Jejich osvojení vám pomůže při vyjednávání i společenské konverzaci. Například použití kapesníku na veřejnosti nebo u jídla je považováno za velké společenské faux pas. 2. Důkladně se připravte. Mějte po ruce podklady a prodejní argumenty týkající se zejména ceny, konkurence a situace na trhu. Vybavte se materiály v turečtině nebo angličtině, dále potřebnými pravomocemi obchod dojednat. 3. Využijte služeb profesionálů. Podmínky tureckého trhu jsou od evropských zemí dost odlišné. Vyplatí se využít služeb místních odborníků a kontakty vám zprostředkuje i zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu. 4. Budujte si osobní vztahy a kontakty. Turci chtějí nejdříve svého obchodního partnera dobře poznat a až potom obchodovat. Preferují osobní setkání a součástí jednání jsou i témata týkající se rodiny nebo populárního fotbalu. Vyhýbejte se politicky nebo nábožensky citlivým tématům a tureckému vstupu do EU. 5. Získejte místní reference. Velmi ceněné jsou reference od místních firem. Mají mnohem větší hodnotu než ty z Německa, USA nebo Japonska. 6. Buďte trpěliví a vytrvalí. Jednání s tureckými partnery je dlouhý proces, proto se obrňte trpělivostí, nenechte se odradit a partnerovi se připomínejte. 7. Buďte pozitivní a přátelští. Turci neradi říkají negativní zprávy, i vy se snažte vést jednání v optimistickém duchu. 8. Buďte obchodníkem. Abyste si získali pozornost, musíte se více prodávat. Samostatnou kapitolou je smlouvání o ceně. Pokud již jednou s cenou souhlasíte, nemůžete své rozhodnutí změnit! 9. Dbejte na svůj zevnějšek. Turci si velmi potrpí na elegantní oblečení, a proto nepodceňujte sílu vyleštěných bot a dobře padnoucího obleku. 10. Prověřte si serióznost a bonitu svého obchodního partnera. Přestože se doposud vše zdálo v pořádku, držte se pravidla „důvěřuj, ale prověřuj“, abyste předešli případným problémům. I s tímto vám může pomoci CzechTrade.

14


Jsou Turci dobří obchodníci? Hlavně jsou dost pracovitý a podnikavý národ. Půjdou si klidně stoupnout v Istanbulu do dopravní zácpy a budou ze silnice do okénka řidičům a spolujezdcům kromě občerstvení prodávat všechno možné i nemožné. Obracejí peníze rychle, jsou hrozně podnikaví. A taky velmi společenští, jako hodně národů na východ od nás. Muži si podávají ruce, líbají se na tvář, přátelé se při pozdravu dotýkají hlavami. Byznys je v Turecku hodně osobní? Je dost položený na osobním vztahu, proto je tam budování obchodních partnerství dlouhodobé, jednání bývají delší, složitější, poznávání obchodních partnerů trvá dlouho, je potřeba do Turecka hodně jezdit, i když máte místní firmu, která vás zastupuje. Zároveň i distributor má nezastupitelnou funkci, je prostředníkem, musí se zákazníky komunikovat, musí firmy objíždět. Protože v Turecku se byznys nedělá jen v Istanbulu, je to obrovská země, je podstatné mít přítomnost i v regionech, vyznat se. Trvá to dlouho, prosadit se na tureckém trhu? Podle čísel a podle toho, jak hodně turecký trh roste, je vidět, že má obrovský potenciál. To ale neznamená, že je lehké na něm uspět. Bez velké dřiny to nejde – rčení, že nic není zadarmo, platí v Turecku dvojnásob. Aby sem někdo přijel a rovnou udělal báječný obchod, to by musela být náhoda. Až teprve jednoleté nebo dvouleté snažení přinese ovoce. Navíc těžištěm úspěchu je hlavně cena, bez dobré ceny zboží se bude firma na místním trhu jen těžko prosazovat.

levně a měli velký prostor k manipulaci – jako na tom trhu na bazaru. Kvalita je důležitá, ale Turek se hlavně orientuje na cenu a tou ho musíte přesvědčit. Je na tureckém trhu velká konkurence z ciziny? Do Turecka se tlačí dost zahraničních firem, protože ten ekonomický růst, co tam je, moc v Evropě neuvidíte. I proto

Turci neradi říkají nepříjemné věci, aby druhou stranu nezarmoutili. Raději si pravdu trochu pootočí, aby se druhá strana cítila spokojeně. Takže cena je tam důležitější než kvalita? Takhle bych to otáčet nechtěl. Ale fakt je, že turecký trh je extrémně senzitivní na cenu, hlavně se tam kupují levné výrobky. Je to trochu jako v tom českém filmu: Za levno nakoupit, za draho prodat a pozdě platit faktury. Turci se zajímají hlavně o to, aby nakoupili super-

je tady tlak na cenu ze všech stran. My Češi jako členové Evropské unie máme výhodu proti nečlenům, že mezi Tureckem a EU je dohoda o nulovém zdanění, většina výrobků má nulové clo. Není to ale jen takové lákadlo? Clo je sice nula, ale firmy musí platit jiné poplatky...

Rozhovor Důležité kontakty v Turecku Velvyslanectví ČR v Turecku Kaptanpaşa Sok. 15, Gaziosmanpaşa, Ankara, Turkey Václav Hubinger, velvyslanec tel.: +90 312 405 6139 fax: +90 312 446 3084 e-mail: [email protected] www.mzv.cz/ankara Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Istanbulu Abdi Ipekci Cad. 71, Czech Consulate Building, Macka, 34 367 Istanbul, Turkey Michal Koščo, vedoucí zastoupení tel.: +90 212 219 9847 fax: +90 212 291 1516 e-mail: [email protected] www.czechtrade.com.tr Generální konzulát v Istanbulu Abdi Ipekci Cad. 71, Istanbul, 34 367 Ester Lauferová, generální konzulka tel.: +90 212 368 8034, 368 8035 Nouzové číslo: +90 533 257 3880 fax: +90 212 231 9493 e-mail: [email protected] www.mzv.cz/istanbul

Michal Koščo. foTo: HN – VáclaV Vašků

To ano, na to by si měli čeští exportéři dát pozor. Celní zatížení je nulové, ale pořád jsou v Turecku na celnici jiné vysoké poplatky, které dovoz zboží stejně prodraží. Navíc ty další poplatky nejsou moc zmapované, daňový systém je nepřehledný, složitý, proto je dobré používat celní brokery. Ale jen ty prověřené. V čem ještě by měli být čeští exportéři obezřetní? Určitě ve výběru správného distributora. To je klíčové, bez něj se nedá obchodovat. Zároveň je to ale složitý proces, firmy chtějí exkluzivitu, vy jim ji nechcete dát, trvá to. V Turecku je to vážná věc, hlavně v reprezentaci před státními orgány, těžko už pak budete působit bez toho distributora, i kdybyste s ním byli nespokojení a v budoucnu si chtěli vybrat jiného partnera. Takže exkluzivitu doporučuji spíš nedávat, nebo jen na dobu určitou. Taky je potřeba být opatrný na to, že Turci neradi říkají nepříjemné věci, aby druhou stranu nezarmoutili. Raději si

pravdu trochu pootočí, aby se druhá strana cítila spokojeně. Když nastanou problémy, nekomunikují. Stává se taky, že odběratelům prostě nezaplatí. Protože nemůžou, nebo protože nechtějí? Někdy je to z důvodu platební neschopnosti, někdy to prostě jenom zkouší nebo už do toho jdou s nějakým podvodným záměrem. Záleží případ od případu. Tak nebo tak je to ale nepříjemné, protože vymahatelnost práva je v Turecku složitá. Soudní spory s místními společnostmi se jen těžko vyhrávají a domoci se nějaké náhrady se často nepodaří. To platí třeba i pro patentové právo, i tam bych doporučoval obezřetnost. Jak se exportéři vyrovnávají s horší platební morálkou? Záleží to na dohodě, jednou z možností je sto procent platby předem, ale to tu není tak obvyklé. Podle zvyklostí se tu asi nejvíc využívá dokumentární akreditiv, tedy závazek banky, že poskytne exportérovi peněžní plnění.

Honorární konzulát v Antalyi Zerdalilik Mahallesi, 1385 Sokak No. 20/1, TR-07100 Antalya Serdar Akaydin, honorární konzul tel.: +90 242 322 6183 fax: +90 242 322 6182 e-mail: [email protected] Nové zastoupení v Ankaře Ministerstvo průmyslu a obchodu otevírá v listopadu 2013 druhé zahraniční zastoupení v Turecku. Kancelář v Ankaře povede Martin Pelikán, e-mail: ankara@ czechtrade.cz. Obě turecká zastoupení se budou specializovat podle odvětví tak, aby byla českým exportérům co nejodbornějším partnerem. Agenda zastoupení v Istanbulu: Energetika a obnovitelné zdroje, voda, odpady a životní prostředí, nerostné suroviny a polotovary, zdravotnická technika, chemie, farmacie a biotechnologie, potravinářský průmysl, plasty a pryž, ICT, spotřební zboží. Agenda zastoupení v Ankaře: Elektro, dopravní a manipulační zařízení, automobilový průmysl, ostatní dopravní prostředky, strojírenství a kovovýroba, investiční celky, slévárenství a kovárenství, hutní výroba, stavebnictví, služby. Důležitá telefonní čísla Policie: 155 První pomoc: 112 Hasiči: 110 Jandarma (četníci): 156


15

Úspěšný exportér

Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat Všude tam, kde je uhlí, má chvaletická firma Enelex šance na milionové kontrakty. Aktuálně útočí na turecký trh.

P

řestože je spolumajitel firmy Enelex Libor Vacek spíš pivař, na jednáních s tureckými klienty popíjí jednu skleničku čaje za druhou. Podle jeho zkušenosti chodí mezi účastníky schůzky ve větší firmě obvykle číšník a roznáší všem rozředěný čajový extrakt s cukrem. I když se Vacek domnívá, že odmítnutím by neurazil, ještě to prý nikdy neudělal. „Během jednání se vypije tak osm skleniček čaje, což je v této jižní zemi docela příjemné, ale už jsem jich vypil i dvanáct,“ říká s úsměvem. Zato když přijedou turečtí partneři do Česka, tak chutnají především pivo. Zájemcům o turecký trh Vacek radí – hlavně zvolněte. „V žádném případě se nesmí na Turky spěchat a ani tlačit. Modlitby mají přednost před dojednanou schůzkou,“ tvrdí.

Libor Vacek (50)

Absolvoval v roce 1981 Střední odbornou školu elektrotechnickou v Kolíně. Jeho otec totiž vystoupil jako pilot z komunistické strany, a tak jeho tři děti neměly příliš velké šance na vysokoškolská studia. Nejprve pracoval na ozvučovacích systémech v pražské Tesle a od roku 1984 v Energostroji ve Chvaleticích na vývoji a výrobě speciální elektroniky pro doly a energetiku. V roce 1991 patřil do party, která odešla z dílen a vývoje. Založila vlastní společnost Enelex. Z původních deseti zakladatelů firmy zůstalo šest společníků, z nich každý má stejný šestinový podíl ve firmě. Libor Vacek je jedním ze dvou jednatelů. Pavel Pecka má na starosti chod firmy, daně a fakturace, Libor Vacek export. foto: ArchiV eNeLexu

16


těžební limity poslaly firmu do ciziny

Společnost Enelex z Chvaletic se specializuje na výrobky spojené s těžbou a zužitkováním uhlí v energetice. Jejím stěžejním výrobním programem jsou takzvané popeloměry pro důlní a energetický průmysl. Měřáky montuje na dopravníkové pásy buď přímo v dolech, nebo v elektrárnách či teplárnách. Zásluhou těchto zařízení, zjišťujících on-line kvalitu uhlí, pak lze míchat kvalitní uhlí s méně kvalitním, aby jeho účinnost, výhřevnost byla maximální. Teplárny a elektrárny totiž potřebují ke svému provozu vyrovnané palivo. Mezi produkty Enelexu patří také analyzátory kyslíku ve spalinách, které přispívají k účinnějšímu spalování, ale i k co nejmenším emisím, protože řídí přísun vzduchu do kotlů. A firma vyrábí také termovizní systémy, jež zase monitorují skládky uhlí proti samovznícení. „Už několik let nenabízíme pouze přístroj, ale celý systém. Pomáháme

Marcela Honsová [email protected]

tak výrazně šetřit. Například dřív jedna důlní společnost z 15 milionů tun uhlí vyhazovala dva miliony pro špatnou kvalitu. Dnes ty dva miliony tun zamíchají, prodají a nemají žádné ztráty,“ vysvětluje Vacek využití celých systémů popeloměrů. V současné době jsou v Česku instalované prakticky všude – 250 měřicích míst je na všech dolech, úpravnách a v některých elektrárnách. Je nějaký tuzemský důl, který nemá analyzátory kvality uhlí z Enelexu? „V podstatě není. Ale jsou místa, kde nemají celý systém umožňující dispečinku hned při vytěžení uhlí řídit jeho míchání i skládku,“ uvádí Vacek s tím, že celé systémy se snaží firma nabízet i v zahraničí. „Nevyjasněné těžební limity v tuzemsku nás v současné době donutily jít víc do světa,“ dodává. Například se pokoušejí vrátit na turecký trh. Před dvaceti roky tam dodali dva popeloměry a od té doby nic. Šance by byly třeba pro termovizní kamery na skládkách uhlí na jihu Turecka. „Čas od času tam zahoří a kouř i jedovaté spaliny ohrožují turisty v rekreačních střediscích,“ popisuje Vacek. Aktuálně Turci vyhlásili, že chtějí sledovat kvalitu uhlí, a vyhlášení tendru pro elektrárnu na severozápadě od Istanbulu je doslova na spadnutí. O zakázku projevili zájem i konkurenti z USA a Austrálie. „Podle našeho tureckého partnera, s nímž jdeme do tendru, prý vyhrajeme. Nabízíme totiž jednoduché technologické řešení, které je navíc cenově výhodnější,“ tvrdí Vacek. Cena zakázky není ohromující, v přepočtu zhruba čtyři miliony korun. „Ale my potřebujeme reference,“ míní jednatel Enelexu.

Nevěří, že uhlí nezná hranic

Úspěšné zakázky ze zahraničí totiž nejsou v této branži často podstatné.

Úspěšný exportér Enelex

Ke stěžejním výrobkům firmy Enelex patří takzvané popeloměry. Měřáky se montují na dopravníkové pásy a sledují kvalitu uhlí. foto: Archiv EnElExu

Vacek s úsměvem vypráví, že podle jeho zkušeností se mnoho uhelných či energetických společností domnívá, že mají jiné uhlí než ostatní země. I proto vozí kurýr do Enelexu často podivné balíčky. „Zahraniční klienty obvykle zveme na prohlídku našich systémů do českých dolů, ale oni se potřebují ubezpečit, že budeme umět změřit kvalitu i jejich uhlí. Proto posílají zapečetěné balíčky a za jejich přítomnosti pak uhlí

cestou se všemi povoleními podařilo. Enelex to tedy při shánění kontraktů nemá evidentně jednoduché, přesto počítá, že v příštím roce by se mohly tržby až ztrojnásobit. Ze současných 50 milionů až na 150 milionů korun. Skoro před podpisem smlouvy má společnost v Srbsku, kde by v Kolubaře instalovala celý systém. Podobně nadějné jsou kontrakty pro Rusko, Ukrajinu i první zakázky v Bosně a Černé Hoře. A Turecko se zřejmě také konečně rozje-

Z Ruska a Ukrajiny si domlouváme zaplacení 70 až 80 procent zakázky předem, v Turecku máme v podmínkách 50 procent. analyzujeme. Od jednoho typu uhlí nám stačí tři kilogramy,“ vypráví Vacek. Takhle třeba testovali ve chvaletické firmě uhlí z Řecka či Kazachstánu. Také z Ukrajiny, ale to byl prý docela problém, protože podle celních předpisů se nesmělo vyvézt. A nevyšel ani pokus „propašovat“ vzorky vlakem z Kyjeva přes Polsko. Třikrát si pro uhlí jel Vacek na nádraží zbytečně. Buď nedošlo, nebo dorazily vzorky rozbalené a smíchané. Nakonec se to ale oficiální

de. „Ale dokud nebudeme mít peníze na účtu, tak nevěřím,“ říká Vacek. Ještě před výrobou technologie si firma dává do smluvních podmínek splacení zálohy. „Z Ruska a Ukrajiny si domlouváme tak 70 až 80 procent, tady v Turecku máme v podmínkách 50 procent zakázky zaplatit předem,“ popisuje. Turecký trh považují firmy působící v energetickém a těžebním průmyslu za velice perspektivní, i proto bylo v září 13 firem z aliance České dobývací

Firma vznikla v roce 1991 ve Chvaleticích a věnuje se výrobě systémů, které on-line kontrolují kvalitu uhlí, analyzátorům kyslíku pro řízení spalování a termovizním kamerám hlídajícím skládky uhlí proti samovznícení. V roce vzniku dosahovala firma tržeb kolem deseti milionů korun, nyní 50 milionů. V příštím roce by se podle připravovaných kontraktů mohl obrat až ztrojnásobit především díky exportu. Stálé obchodní a servisní zastoupení má společnost v 18 zemích. Například v Belgii, Jižní Koreji, Rusku, Ukrajině, Kazachstánu, Indii, JAR, Turecku, Srbsku, Řecku, Mongolsku, Číně a na Filipínách. Čtrnáct zaměstnanců společnosti, včetně šesti majitelů, projektuje jednotlivé zakázky podle přání klientů, výrobu si zadávají a sami pak zase jednotlivé komponenty montují a instalují přímo na místě.

techniky na prezentaci v Turecku. Zúčastnil se i Libor Vacek z Enelexu, který celou akci velice chválí. Aliance požádala zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu a CzechTrade o zorganizování tohoto projektu. Během téměř týdenní cesty skupina zástupců českých firem navštívila vedle Istanbulu a Ankary, kde měla připravené prezentace pro velké firmy, také elektrárny, hlubinné i povrchové doly. Součástí akce byly také večerní recepce pro firemní partnery i potenciální klienty. „Klobouk dolů před CzechTrade, jak to vše navazovalo a odsýpalo. Byli tam pozvaní ti správní lidé, ty nejvhodnější firmy,“ hodnotí Libor Vacek. Za 30 tisíc korun, které každá zúčastněná česká firma uhradila za náklady, se prý akce určitě vyplatila. Michal Koščo, zahraniční zástupce ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu, je přesvědčený, že právě firmy zaměřené na dobývací techniku a energetiku mají v současné době na tureckém trhu největší šance. „V dubnu příštího roku se v Turecku uskuteční energetický veletrh. Proto bych rád podobnou misi uspořádal v únoru pro české energetické firmy a kontaktoval je s možnými partnery,“ prozradil Koščo.


17

Státy v číslech

Turecké hospodářství je lákavé svou velikostí i výhledem na růst Potenciál turecké ekonomiky je mimo jiné ve věkovém složení obyvatel. Zhruba čtvrtina populace totiž spadá do skupiny nula až čtrnáct let.

Petr Zapletal odbor ekonomických analýz, MPO

[email protected]

T

urecká republika v roce 2012 podle parity kupní síly představovala největší blízkovýchodní ekonomiku (před Íránem a Saúdskou Arábií). Turecko je členem skupiny států G20 a je považováno za nově industrializovanou, rozvíjející se ekonomiku. HDP Turecka v roce 2011 dle parity kupní síly odpovídal asi 1260 miliardám mezinárodních dolarů. To pro názornost znamená, že pokud by ve jmenovaném roce hypoteticky došlo k přidružení Turecké republiky k Evropské unii, hospodářská síla EU by vzrostla přibližně o 10,7 procenta. Hospodářství Turecka ovšem není pozoruhodné jenom velikostí absolutního výkonu své ekonomiky, nýbrž také svým růstovým potenciálem a značnou hospodářskou provázaností s EU, kterou lze vysledovat z dat Světové banky. Meziroční nárůst HDP tureckého hospodářství dosahoval mezi lety 2005 a 2011 průměrně asi 4,8 procenta, přičemž v případě EU stejný indikátor vykázal hodnotu jen 1,2 procenta. V této periodě Turecko zaznamenalo největší meziroční růst v roce 2010 (9,2 procenta) a největší meziroční pokles v roce 2009 (minus 4,8 procenta). Z hlediska ekonomické úrovně Turecko zaostává jak za Českem, tak i za průměrem Evropské unie. HDP na osobu Turecka dosahoval v roce 2011 podle parity kupní síly 17 110 mezinárodních dolarů. To poukazuje na zhruba 1,9krát horší životní úroveň oproti průměru EU a 1,5krát horší situaci ve srovnání s Českou republikou. Na bázi faktu, že průměrný meziroční nárůst populace Turecka byl mezi lety 1990 a 2011 asi 2,9krát pomalejší než průměrný meziroční nárůst jeho HDP, je možné

18


Pohled na noční Istanbul a Bosporský most, který spojuje evropskou a asijskou část města.

foTo: reuTers

usoudit, že turecká životní úroveň se v budoucnu (za předpokladu nezměněných okolností) bude poměrně rychle zlepšovat. Strukturální rozdělení hospodářství Turecka odpovídá stupni rozvoje tamní ekonomiky. V roce 2011 přispívaly jednotlivé složky ekonomiky k tvorbě celkového produktu země následovně: služby 63 procent HDP, průmysl 27,9 procenta HDP a zemědělství 9,1 procenta HDP. Z dat Světové banky lze vyvodit závěr, že během posledních třinácti let docházelo k pozvolnému nárůstu významu služeb na úkor průmyslu i zemědělství.

Důležitý partner nejen pro evropu

Otevřenost ekonomiky Turecké republiky (měřená podílem obratu zahraničního obchodu na HDP) je asi 56,4 pro-

centa (rok 2011). Při srovnání Turecka s jinými zeměmi podobné velikosti tak můžeme říci, že země patří ke státům s poměrně pokročilou úrovní liberalizace zahraničního obchodu a integrace do světového hospodářství. Mezi důležité exportní partnery Turecka patří mimo jiné Německo, Velká Británie, Itálie a Rusko, ale také Irák a Írán. K jeho významným importním partnerům patří Rusko, Německo, Čína, USA či Itálie. Mezi lety 2001 a 2011 docházelo ke kontinuálnímu nárůstu importu i exportu Turecka, který byl pouze v krizovém roce 2009 přerušen meziročním propadem obou složek zahraničního obchodu (pokles importu asi o 27,5 procenta a pokles exportu asi o 17,9 procenta). V roce 2011 činil obrat zahraničního obchodu Turecka 436,9 miliardy amerických dolarů.

Státy v číslech

Vývoj HDP Turecké republiky 1400 1200

10 9,4

9,3 7,9

7,7

1000

7,4

7,6 6,8

8

9,2 8,4

8,8 6,9

6,2

5,0

4

4,7

5,3

6

800

2 2,3

600

0

0,7

0,7

-2 400

-4

-3,4

2000

2010

1260,0

1151,7

1038,6

1067,9

975,6

894,0

781,2

588,1

572,1

561,1

589,3

517,7

535,2

379,7

346,3

1990

688,3

-4,8 -5,7 316,2

299,4

271,2

249,9

239,1

0

289,0

-4,7

200

-6 -8

Meziroční růst HDP Turecka (v %)

HDP Turecka (mld. mezinárodních dolarů)

Zdroj: World Development Indicators, The World Bank, 2013. ILUSTRAČNÍ FOTO: SHUTTERSTOCK

Na celkovém vývozu Česka se Turecká republika v roce 2012 podílela 1,1 procenta (1,7 miliardy dolarů). Podíl Turecka na dovozu České republiky byl ve jmenovaném roce roven 0,8 procenta (1,1 miliardy dolarů). Nejdůležitějším obchodním artiklem, který Česko do Turecka vyváží, jsou silniční vozidla. Jejich vývoz se v roce 2012 meziročně zvýšil o 40,9 procenta. Z hlediska dovozu Česka představují nejdůležitější zbožovou skupinou rovněž silniční vozidla, uvedl Český statistický úřad.

Brzdou je turecká energetika

Budoucí úspěšnost Turecké ekonomiky je závislá na vývoji její konkurenceschopnosti. Ta se podle Institute for Management Development, World Competitiveness Center v případě Turecka zlepšila. V roce 2013 obsadila země na škále kon-

kurenceschopnosti ekonomik 37. příčku z 60 hodnocených států, což je o deset příček lepší umístění, než které země zaznamenala v roce 2009. Česko (pro srovnání) roku 2013 obsadilo 38. příčku, ovšem její konkurenceschopnost má v posledních letech sestupnou tendenci. Největším potenciálem Turecké republiky je dynamika její ekonomiky, vhodná struktura pracovní síly, přístup k financování, politická stabilita, relativně nízká nákladovost výroby a věkové spektrum populace (zhruba čtvrtina populace spadá do skupiny 0–14 let). Mezi slabiny turecké ekonomiky patří například potenciální geopolitické riziko (Sýrie, Irák) a nedostatečně rozvinutá infrastruktura země (zejména v energetice, silniční a železniční dopravě). Ačkoliv se zdá, že se v energetickém sektoru situace postupně zlepšuje (mezi lety 2005 a 2011

bylo tempo meziročního růstu HDP zhruba rovno růstu energetické produkce), v dlouhém období (mezi lety 1990 a 2011) byl růst HDP 2,4krát rychlejší než růst celkové energetické produkce země. Zaostávání rozvoje v oblasti energetického sektoru za ekonomickým růstem nemá na udržitelnost hospodářského vývoje Turecké republiky dobrý vliv. Turecko pro Česko představuje vhodný prostor pro obchodní expanzi. Nové příležitosti v oblasti energetického sektoru by českým společnostem mohlo přinést například zmíněné zaostávání vývoje Turecka v oblasti energetiky za růstem tureckého HDP a nutnost srovnání těchto trendů. Lze však očekávat, že jisté možnosti českým firmám přinese také rozvoj v oblasti cestovního ruchu v Turecku nebo vývoj v tamějším primárním sektoru.


19

Obchodní politika

Strategickým odvětvím pro export do Turecka je energetika Šance na získání zakázek se z pohledu českých firem objevují kromě energetiky i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod.

E

xportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) pojistila v posledních pěti letech český export do Turecka v hodnotě více než 35 miliard korun. Vývoz výrazně posiluje zejména v posledních třech letech, kdy se Turecko z teritoriálního pohledu dostalo v objemu EGAPem podpořeného exportu na druhé místo za tradiční jedničku Rusko. Hlavní oblastí pro český vývoz a investice je jednoznačně energetika. České firmy mají přitom v tomto odvětví v Turecku velmi dobrou pověst a dobré reference. Už po roce 2000 se čeští vývozci výraznou měrou podíleli na dodávkách pro výstavbu čtyř bloků tepelné elektrárny Afšin Elbistan, která využívá dodávky hnědého uhlí z nedalekých dolů ve východní Anatolii. Na subdodávkách pro německou společnost Babcock Kraftwerkstechnik se podílely významné české firmy z energetického sektoru jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD

DIZ Praha, ŠKODA Praha a PBS Třebíč. Na tento úspěch pak navázal další export armatur pro plynovody a ropovody a dodávky velkých obráběcích strojů. Jedním z největších investorů je nyní společnost ENERGO-PRO. Ta v posledních letech odkoupila od dvou tureckých společností celkem pět vodních elektráren (ve třech kaskádách). Z nich byly dvě hotové a tři se musely dokončovat. EGAP tak pojistil investici v hodnotě více než sedm miliard korun a v současné době je všech pět elektráren v plném provozu. Bezkonkurenčně největším projektem je nyní výstavba uhelné elektrárny Adularya, kterou zaštiťuje skupina Vítkovice Machinery Group. Strojírenská skupina projekt vede, je výrobcem klíčových komponentů, jako jsou kotle, drtiče, dopravníky nebo membránové stěny. Mimo to ale zajišťuje i nákupy stavebního materiálu, subdodávky, dopravní logistiku a zodpovídá za celkové uvedení elektrárny do provozu. Jen v letošním

Hana Hikelová ředitelka marketingu a komunikace, EGAP

[email protected]

roce pojistil EGAP dodávky pro výstavbu této elektrárny v hodnotě téměř šesti miliard korun. A i do budoucna mají české firmy získat v energetickém sektoru další zakázky. Podle expertů se v případě Turecka mluví o potřebě investic v nejbližších letech ve výši 12 miliard dolarů pouze do energetiky. Turecko ale mohutně buduje i průmyslové kapacity a to je další oblast, ve které máme co nabídnout. Nemalé možnosti se rýsují i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod všech velikostí. Turecká vláda vytváří příznivé podmínky jak zahraničním investorům, tak i tureckým firmám pro realizaci zajímavých obchodních případů se zahraničními partnery. Tato skutečnost otevírá četné možnosti i pro české firmy. Je ale nezbytné, aby projekty byly kvalifikovaně připravené tak, aby obstály mezi četnými konkurenty, které perspektivní turecký trh dlouhodobě přitahuje.

20


HN044467

inzerce

Tip experta

KOMERČNÍ PREZENTACE

Jak neprodělat na obchodu se zahraničím

Expanze na zahraniční trhy může vystřelit zisk společnosti raketově vzhůru. Jsou ale i případy firem, které pokus obchodovat se zahraničím málem stál existenci. Příčinou byl především kolísající kurz koruny. Na to, co je potřeba vzít v úvahu, když firma uvažuje o navázání vztahu se zahraničním partnerem, upozorňuje Petr Dufek, ředitel makroekonomických analýz ČSOB.

1. Koruna kolísá oběma směry

Podíváme-li se na vývoj kurzu koruny k euru i dolaru za posledních pět let, trend není vůbec jednoznačný. Není možné říci, že koruna jen posilovala nebo oslabovala. Z toho je zřejmé, že předvídat kurz je velmi obtížné. Oslabení nebo posílení koruny přitom může velmi nepříznivě ovlivnit celkovou ziskovost společnosti a mnohdy má i zásadní vliv na konkurenceschopnost firmy jak na domácím, tak i na zahraničním trhu, bez ohledu na její velikost. „Mí zahraniční partneři pocházejí ze zemí platících eurem. Dřív bylo snazší kurz odhadnout, protože koruna víceméně dlouhodobě posilovala. Nyní se ale výrazně pohybuje oběma směry. Nemám čas neustále sledovat devizový kurz a obávat se jeho dalšího vývoje. Proto jsem se dohodl s bankou, že mi pomůže vhodnými nástroji riziko omezit,“ konstatuje Slavomír Kubera,

majitel menší společnosti vyrábějící speciální jízdní kola.

2. Od uzavření kontraktu k jeho finančnímu vypořádání může uběhnout dlouhá doba

Délka obchodního případu, tedy doba od počáteční kalkulace nákladů a výnosů po přijetí platby od odběratele, případně po platbu dodavateli, může být značná. Přitom čím delší časové období, tím větší nejistota ohledně možných kurzových výkyvů, a tím pádem větší potenciálně negativní dopad na provozní zisk společnosti. „Ze své zkušenosti vím, že koruna poměrně kolísá i během jednoho roku. Natož v případě, kdy od uzavření smlouvy s partnerem po obdržení platby uběhne i několik let,“ zdůrazňuje Irena Vostřálová, jednatelka středně velké firmy vyvážející strojní součástky do zemí jižní Evropy. „V době, kdy na jedné straně s našimi obchodními

Předvídat kurz koruny je v posledních letech obtížné. Nelze totiž jednoznačně říci, zda jen posiluje, nebo oslabuje. Pohybuje se oběma směry.

Vývoj kurzu koruny k euru (období 31. 8. 2011 – 31. 8. 2012)

HN044467

Vývoj kurzu koruny k dolaru (období 20. 5. 2013 – 20. 8. 2013)

Petr Dufek

ředitel makroekonomických analýz ČSOB partnery uzavíráme zakázky, si zároveň na straně druhé zajišťujeme přes banku budoucí směnný kurz pro vypořádání jednotlivých plateb. Tímto účinně omezujeme riziko pohybu kurzu v době od uzavření kontraktu do jeho vypořádání,“ dodává.

3. Kurzové riziko je v důsledku ekonomické krize vyšší

Vinou hospodářské krize klesly marže firem, a tím se snížila také jejich rezerva na krytí případných ztrát z kurzových rozdílů. Proto nyní nabývá zajištění kurzového rizika daleko většího významu než dříve.

4. Jak aktivně předcházet rizikům?

Ochránit se proti riziku kurzových výkyvů lze různými způsoby. Například pomocí tzv. forwardu (termínovaného kurzu), kdy firma s bankou uzavře smlouvu o nákupu či prodeji daného množství cizí měny za pevně stanovený (zajištěný) kurz. Svou pohledávku nebo závazek tak lze zajistit již v okamžiku jejich vzniku a s kurzem cizí měny vůči koruně lze již kalkulovat ve finančním plánování. „Existuje mnoho možností, jak může firma ve spolupráci s bankou zajistit své podnikání proti riziku plynoucímu z kolísání devizových kurzů. Podrobnější informace a nezávazné konzultace jsou připraveni bezplatně poskytnout firemní bankéři ČSOB v kterékoli pobočce,“ uzavírá Tomáš Perger, segmentový manažer pro finanční trhy ČSOB. ■

Obchodní politika

Blízký východ skýtá pro české vývozce řadu slibných možností K nejvýznamnějším zemím v regionu patří z exportního hlediska Turecko, Izrael a Irák.

Václav Hofman centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

R

egion Blízkého východu přináší pro české exportéry široké spektrum příležitostí. Geografická a kulturní blízkost jednotlivých zemí není zárukou jednotného měřítka pro všechny trhy a více než v jiných ucelených regionech je tam tak zastoupena rozmanitost uplatnění. Struktura HDP ve většině států Blízkého východu je obdobná, až na jednu výjimku (Irák) se jedná o země, jejichž ekonomika je orientovaná na služby a HDP je taženo spotřebou, a to zejména spotřebou domácností. Další společnou charakteristikou pro uvedené země (kromě Turecka) je nutnost hledání a efektivního využívání zdrojů vody, což představuje příležitost pro české podniky pohybující se v tomto či příbuzném odvětví. I přes odlišnosti jednotlivých ekonomik lze konstatovat, že tradičním českým vývozním odvětvím v tomto regionu je chemický průmysl. Největší příležitosti pro export také spočívají v odvětvích strojírenství, elektroniky a elektrotechniky. Portfolio a objem exportu se liší podle velikosti ekonomiky, politické a ekonomické stability i rozvojového stupně země. Specifické vztahy v tomto ohledu má Česko s Kyprem, Izraelem a Tureckem. Kypr je taktéž v Evropské unii a od doby společného vstupu do EU vzájemná obchodní výměna roste. Izraelská ekonomika je dlouhodobě orientovaná geograficky jinam než na nejbližší sousedy, preferuje těsnější spolupráci s evropskými zeměmi. Významnou ekonomikou je Turecko, jehož politicko-ekonomická situace je z uvedených zemí nejstabilnější. Objem českého vývozu do těchto tří zemí byl ve sledovaném regionu nejvyšší, podíl českého

22


Na tureckém trhu je nejširší objem již etablovaných českých odvětví. Jde především o strojírenství, elektrotechniku, hutnictví a chemický průmysl. Velké šance mají rovněž jemná mechanika, optika a dopravní prostředky. ilustrační foto: shutterstock

vývozu na celkovém kyperském dovozu je dokonce 2,5 procenta.

Izrael

Izraelská ekonomika letos poroste o 3,4 %, růst přitom táhne především spotřeba. Do makroekonomických ukazatelů se pozitivně promítá skutečnost, že v Izraeli byla objevena naleziště plynu takového rozsahu, že Izrael tuto komoditu i vyváží. České příležitosti lze tedy spatřovat i v odvětvích, které s tím souvisí, jako je strojírenství, důlní technika, doprava apod. Kromě odvětví společných

pro celý region jsou na izraelském trhu etablovány české produkty potravinářského průmyslu, elektroniky a elektrotechniky, slévárenství i hutnictví. Široké je také spektrum příležitostí pro české exportéry. Kromě výše uvedených nejdynamičtěji rostl český vývoz v dřevozpracujícím průmyslu, textilním a oděvním průmyslu, slévárenství a hutnictví a zároveň v jemné mechanice a optice.

turecko

Turecká ekonomika dlouhodobě roste a sílí. V roce 2012 se růst HDP sice

Obchodní politika

propadl o více než 6 procentních bodů na 2,2 %, výhled do dalších let však předvídá, že se hodnota růstu HDP bude pozvolna navracet na hodnotu z roku 2011. Pozitivní vývoj makroekonomických ukazatelů doprovází zvýšená spotřeba a s ní spojené zvyšování objemu tureckého dovozu. Na tureckém trhu je nejširší portfolio již etablovaných českých odvětví, obdobně široké je i portfolio příležitostí. Kromě tradičních českých silných exportních odvětví (strojírenství, elektronika a elektrotechnika, slévárenství a hutnictví a chemický průmysl) se velmi dobře na tureckém trhu prosazují české výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako je jemná mechanika a optika. Dalšími perspektivními odvětvími z českého pohledu jsou textilní a oděvní průmysl, společně s dopravními prostředky.

Moody’s získal Kypr na úrovni Caa3. Čeští exportéři však mají šanci na Kypru uspět v elektrotechnice a elektronice, chemickém průmyslu a strojírenství.

kypr

Libanon

Kypr patří mezi tři země regionu, se kterými Česko nejvíce obchoduje. Oproti Turecku je to ekonomika malá, v současné době procházející krizí. Toho si všímají i ratingové agentury, hodnocení

Irák

Státem s významným potenciálem pro české vývozce je Irák. Země po válce prochází obnovou, potřebuje investice do infrastruktury, a to je příležitost i pro české exportéry. Zlepšující se bezpečnost země přitahuje zahraniční investice. Ty jsou pak, kromě spotřeby, důležitou součástí vývoje HDP. Irák je zemí, kde HDP sytí z větší části průmysl, tudíž je významnou destinací pro uplatnění silných českých odvětví (strojírenství, chemický průmysl apod.). Z pohledu českého vývozu jsou významná i odvětví farmacie, textilní a oděvní průmysl. Tato země se svým portfoliem příležitostí podobá Turecku, HDP na obyvatele má dokonce vyšší než rostoucí ekonomika Turecka. Objem libanonského dovozu je trojnásobný oproti Kypru

a trend dovozu je stoupající, i proto je pro české exportéry tato destinace zajímavá. Nevýhodou libanonského trhu je politická nestabilita regionu (občanská válka v Sýrii), kvůli které agentura Moody’s snížila rating země na B1. Jako další důvody tohoto snížení uvedla agentura vysoká cla a míru korupce. I přesto je libanonská ekonomika kromě spotřeby tažena investicemi. Kromě klasické silné trojice (chemický průmysl, strojírenství, elektrotechnika a elektronika) se na trhu uplatňuje i česká jemná mechanika a optika. Již etablovány jsou komodity z odvětví sklářství a potravinářského průmyslu.

Jordánsko

Jedná se o zemi s nejmenším počtem příležitostí z hlediska českého vývozu. V mnoha směrech je Jordánsko podobné Libanonu, včetně snížení ratingu na B1. Jordánsko má výrazný deficit zahraničního obchodu, HDP v roce 2012 však rostlo o 3 procenta. Z českého pohledu jsou významná odvětví elektronika a elektrotechnika, strojírenství a chemický průmysl.


23

Obchodní politika

České podniky díky celním suspenzím ročně ušetří přes miliardu korun Od ledna 2014 začne platit pozastavení cel na surovinu klíčovou pro český zpracovatelský průmysl – fosfor.

K

vůli reformě všeobecného systému celních preferencí pro rozvojové země měl být dovoz fosforu z některých zemí od roku 2014 nově zatížen clem ve výši 5,5 %. Ministerstvu průmyslu a obchodu se však ve spolupráci s žádající firmou podařilo vyjednat na dovoz fosforu autonomní celní suspenzi. Fosfor má ve zpracovatelském průmyslu široké využití, od výroby hnojiv, detergentů až po potravinářské aplikace. Díky úspěšné žádosti a nulovému celnímu zatížení fosforu po dobu minimálně následujících pěti let tak český průmysl ušetří každoročně částku přesahující 60 milionů korun.

Tomáš Hurych

odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, MPO

[email protected]

Podmínky přijetí žádosti

Minimální roční úspora na nevybraném clu musí činit alespoň 15 000 €. Firmy v EU se mohou za účelem splnění této podmínky spojovat. Neexistující či nedostatečná výroba v rámci celní unie EU. Vždy je nutné předejít oprávněným námitkám ze strany výrobců totožného výrobku či jeho blízké náhrady v EU a Turecku. Dovozce nesmí být vázán exkluzivní obchodní dohodou či výhradním právem k duševnímu vlastnictví. Kvóty nebo pozastavení cla mohou plošně využít všechny subjekty v EU.

Co je možné dovézt bezcelně

Z výhody pozastavení cla těží suroviny a polotovary všeho druhu. Seznam zahrnuje třeba různé formy tropického ovoce určené k dalšímu zpracování, brusinky, chemické sloučeniny pro výrobu barviv a jiných produktů zpracovatelského průmyslu. Dále také suroviny používané v ocelářství při výrobě slitin, lithium-iontové akumulátory pro výrobu baterií, součásti obrazovek, autorádií nebo například jízdních kol. V roce 2012 ušetřily české podniky nejvíce při dovozu například některých konkrétních LCD a plazmových zobrazovacích zařízení, kamer, polarizačních materiálů, palivových článků nebo laminovaných hliníkových fólií.

Zájmy výrobců a hledání kompromisu

Důležitým předpokladem pro vyhovění žádosti o pozastavení cla je neexistence výroby stejného nebo velmi obdobného produktu v EU a Turecku. Pokud je výroba v EU nedostatečná, je možné požádat o bezcelní dovozní kvótu ve výši rozdílu mezi spotřebou a výrobou daného produktu v EU. 24


Celní úlevy se týkají například i brusinek. foto: shutterstock

Systém autonomních celních suspenzí a kvót je vždy založen na shodě mezi evropskými dovozci a výrobci. Proti navržené nebo již platné celní suspenzi tak může být za určitých podmínek podána námitka. Díky tomuto mechanismu je zaručeno, že bezcelním dovozem nebudou ohroženy zájmy tradičních výrobců. Možnost vznést námitku využívají i české firmy. Jako aktuální úspěšný případ lze uvést nesouhlas s celní suspenzí na dovoz pigmentu, jehož varianta je v České republice vyráběna. Díky nalezení kompromisu v rámci unijních průmyslových odvětví se podařilo snížit dovozní cla na primární hliník a některé tvary hliníkových slitin. V příštím kole jednání o celních suspenzích se Evropská komise zaměří mimo jiné na možnost snížení dovozních cel na některé ferochromy, které jsou stejně jako fosfor zasaženy reformou systému všeobecných celních preferencí.

Jak správně podat žádost?

Evropská komise navrhuje pozastavení cel u vybraných položek dvakrát ročně, a to na žádost evropských firem a po projednání s členskými státy EU. Termíny pro podání žádostí jsou každoročně 20. únor a 20. srpen. Pozastavení cla je v případě schválení žádosti platné vždy od ledna, respektive od července roku následujícího po podání žádosti. Podání žádosti je administrativně nenáročné a čas věnovaný přípravě se může vrátit v podobě nemalých úspor. Ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně informuje o dění ohledně systému autonomních celních suspenzí a kvót. V případě zájmu o další podrobnosti navštivte internetovou stránku www.mpo.cz/dokument10962.html, kde naleznete více k dané problematice včetně potřebných kontaktů na odpovědné pracovníky, kteří vám pomohou s podáním žádosti nebo námitky.

Obchodní politika

turky zajímá i banka českého dodavatele Podpora České exportní banky a společnosti EGAP je často rozhodujícím faktorem při výběru českého dodavatele v Turecku.

T

urecká strana zná kvalitu českých dodávek. Vizitek v této zemi zanechaly jak československé, tak české firmy dost. Podílely se na výstavbě zdejší průmyslové základny dodávkami kvalitního průmyslového zboží, technologií a významných investičních celků, například cukrovarů, pivovarů, elektráren nebo závodu na výrobu pneumatik. Turecko patří mezi významná teritoria českých vývozců a investorů. „Dokazuje to i fakt, že financování českého exportu a investic v Turecku je třetím největším v úvěrovém portfoliu České exportní banky,“ říká ředitel Odboru exportního financování České exportní banky (ČEB) Pavel Mráz. Podle jeho zkušeností vede tuzemské firmy k silnému zájmu o Turecko hned několik důvodů. Především je to silný potenciál ekonomického růstu i v příštích dekádách a s tím související potřeba navýšení energetických kapacit země. Současně zde funguje akciový trh poskytující příležitosti investorům (úroveň tržní kapitalizace tureckých podniků či bank lze srovnávat se zeměmi EU), je tu rozvinutá korporátní kultura a také zde mohou tuzemské firmy díky zmíněné dlouholeté tradici českého exportu počítat s dobrou konkurenční pozicí. Z pohledu odvětví je o české exportéry zájem ve strojírenství, energetice, ocelářském nebo automobilovém průmyslu.

světová dvojka v energetické poptávce

Historické působení českých firem na tureckém trhu s podporou ČEB začalo už koncem 90. let a úspěšně pokračuje až do současnosti. Právě podpora ČEB a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) často rozhoduje o tom, zda si turecká strana vybere českého dodavatele. Podíl úvěrů poskytnutých ČEB na financování vývozu do Turecka každoročně roste. Stejně jako export Česka do Turecka – jestliže v roce 2006 dosáhl výše 14 915 milionů

Věra Dušková oddělení PR a komunikace, Česká exportní banka

[email protected]

Turecké liry.

foto: thinkstock

korun, v roce 2012 už to bylo 33 356 milionů korun. „Ve vztahu k perspektivám exportu do Turecka je pro české firmy rozhodně dobrou zprávou údaj světových agentur, podle nichž Turecko představuje šestý největší trh s elektrickou energií v Evropě. Roční růst energetické poptávky se přitom pohybuje kolem 7 až 8 procent, což je druhý nejrychlejší světový růst. Očekávané investice do rozšiřování kapacit v elektrárenském sektoru se pohybují kolem 3 až 4 miliard dolarů ročně. Stále důležitější je tedy export energetických zařízení, jako jsou turbíny a generátory,“ potvrzuje Mráz a upozorňuje na dva praktické příklady probíhajících velkých projektů výstavby tepelných elektráren Adularya a Yildizlar, které pro turecké zákazníky realizují české energetické firmy.

Atomové elektrárny i geotermální energie

Turecko navíc plánuje do deseti let změnit svůj energetický mix (cílem je stav: 30 % plyn, 30 % uhlí a lignit, 30 % obnovitelné zdroje a 10 % atomová energie) a především zdvojnásobit své kapacity. O zavedení jádra se jedná od 70. let, ale

až před několika lety začaly vznikat plány na výstavbu dvou jaderných elektráren, Akkuyu a SINOP. Velkou perspektivu v rámci nárůstu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu má i vodní energetika. Turecko totiž disponuje bohatými a různorodými vodními plochami. Boom se očekává také v solární energii. Přestože Turecko disponuje obdobnou intenzitou solárního svitu jako Španělsko, existuje v celé zemi pouze jediná solární elektrárna o kapacitě pouhých 200 kW! Hodně se zde také sází na využití geotermální energie – díky sedmým největším zásobám této energie na světě Turecko plánuje od roku 2020 zahájit až 120 energetických investičních projektů se zaměřením právě na geotermální energii. ČEB zná Turecko opravdu dobře, má přehled nejen o stavu zdejší energetiky. Proto může v tureckém teritoriu vytvářet pro české vývozce podmínky srovnatelné s podmínkami exportérů z jiných průmyslově vyspělých zemí. Aktuálně tu Česká exportní banka eviduje zvýšený zájem o podporu realizace energetických investičních celků.


25

Obchodní politika

služby, které usnadňují podnikání v cizině Česká republika podporuje dokončování a efektivní využívání vnitřního trhu Evropské unie. Jde o nástroj, který pomáhá růstu ekonomiky a zároveň posiluje konkurenceschopnost.

P

řestože Česko díky svému odpovědnému hospodaření a stabilním veřejným rozpočtům procházelo krizí evropského hospodářství dobře, v prvním kvartálu roku 2013 zaznamenalo české hospodářství spolu s exportem výrazný pokles. V prvních třech měsících roku došlo k meziročnímu snížení českého exportu o 2,1 %. Čísla z druhého čtvrtletí již přinesla značně optimističtější výhled, přesto však platí, že je potřeba podporovat rozvoj a informovanost o nástrojích, které mohou českému byznysu, exportérům zboží a podnikatelům ve službách pomoci.

Nástroje Jednotné služby pro podnikatele

Jedním z instrumentů, které českým podnikatelům pomáhají směrem k jednoduššímu vstupu na trh EU, je Jednotná služba pro podnikatele, fungující jako integrovaná síť bezplatných asistenčních služeb Jednotného kontaktního místa, služeb SOLVIT a ProCoP. Služba ProCoP slouží českým podnikatelům jako informační místo pro výrobky. Jejím smyslem je informovat o technických požadavcích, které jsou na výrobek kladeny národními a evropskými předpisy při jeho uvádění na trh EU. Podnikatelé se skrze ni dozvědí, zda je jejich výrobek v Česku podroben předchozímu schválení nebo registraci. Kromě technických norem služba ProCoP zároveň podnikatele obecně informuje o uplatňování pravidel volného pohybu zboží a zásady vzájemného uznávání, přičemž od začátku roku služba pracovala téměř s 200 klientů.

26


oddělení vnitřního trhu a služeb, MPO

[email protected]

je shledáno, že případ spadá pod kompetence této služby, vstoupí české centrum do kontaktu se svým sesterským centrem v dotčeném členském státě a skrze něj se pokusí sjednat nápravu situace. Lhůta pro řešení případů nepřesahuje deset týdnů, přičemž řešení případů v EU vykazuje vysokou úspěšnost. Do září tohoto roku se u nás na službu SOLVIT obrátilo s dotazem přes 147 klientů, z toho 117 případů se přímo týkalo oblasti, kterou služba SOLVIT řeší.

v oblasti služeb v rámci Česka a států EU a v případě podnikání v Česku tuto žádost i za několik desítek minut vyřídí. JKM totiž zároveň zprostředkovává podnikatelům komunikaci s potřebnými úřady tak, aby úřady neobíhal podnikatel, ale dokument. Že je o jejich služby zájem, podtrhuje fakt, že jen za rok 2012 zpracovala fyzická JKM 3445 dotazů a do poloviny září tohoto roku zpracovala přes 2374 dotazů.

Místo podnikatele obíhá úřady dokument

Sektor služeb tvoří téměř čtyři pětiny HDP Evropské unie, a je tedy zřejmé, že další rozvoj tohoto sektoru je pro Evropu zásadní. Stejně tak je z českého pohledu zásadní podporovat export a rušit bariéry, které brání jeho rozvoji. Služby JKM, SOLVIT a ProCoP k těmto cílům výrazně přispívají a jsou dobrými nástroji jak pro český byznys, tak pro hospodářské oživení celé Evropy, postavené na lepším fungování vnitřního trhu EU a podpoře exportu.

Třetím nástrojem spadajícím pod systém Jednotné služby pro podnikatele je tzv. Jednotné kontaktní místo (JKM), které funguje v elektronické a zároveň fyzické podobě na 15 pobočkách ve všech krajských městech při živnostenských úřadech. Hlavní funkce JKM je dvojího charakteru. Jednak poskytuje informace pro domácí a zahraniční podnikatele o náležitostech vstupu do podnikání

pomoc hospodářskému oživení

právní pomoc zdarma

Dalším nástrojem, který nachází své uplatnění nejen v podnikatelském sektoru, je služba SOLVIT. Podnikatelé se na službu mohou obrátit, pokud mají problém se zahraničním úřadem, který chybně aplikuje evropské právo. Pokud

František Nejedlý

Služba SOLVIT svým zásahem pomohla například ve sporu firem provozujících rafting ve Slovinsku. Zahraniční firmy díky tomu mohou svou živnost provozovat za stejných (už ne nevýhodných) podmínek jako firmy slovinské. ilustrační foto: thinkstock

Informační servis pro podnikatele

Zpravodajství pro export přináší aktuální informace ze zahraničí Nový projekt už funguje v pilotním provozu. Exportéři se díky databázi informací mohou snáze rozhodnout, zda na daný zahraniční trh vstoupit.

Michal Sontodinomo

oddělení elektronických produktů, CzechTrade

[email protected]

země bez časového prodlení. Aktuality z různých zemí lze komfortně filtrovat dle teritoria, světadílů nebo vyhledávat podle klíčových slov.

kvalitnější informace pro exportéry

Státní správa má rovněž k dispozici množství analytických dokumentů, ke kterým se zejména malé a střední podniky často obtížně dostávaly. Proto budou nyní postupně zpracovávány a zveřejňovány analýzy přinášející exportérům kvalitnější informace pro jejich rozhodování, zda na daný trh vstoupit. Analýzy se zabývají například perspektivními obory v různých zemích či srovnáním trendů a vývoje klíčových sektorů. Obdobně jsou k dispozici informace tříděné dle zemí nebo teritorií. Aktuality a detailní přehledy jsou zaměřené primárně na perspektivní trhy prioritních zemí. Uživatel zde nalezne perspektivní obory ve vybraných regionech, screening teritorií, analýzy konkurence ve vybraných lokalitách a segmentech, příležitosti na zahraničních trzích nebo vývoj prioritních a zájmových ekonomik.

Pohled na webovou stránku projektu Zpravodajství pro export. foto: cZechtrade

V

předchozím čísle Českého exportéra jsme informovali o připravovaném webu v rámci portálu BusinessInfo.cz s názvem Zpravodajství pro export. Web byl pro veřejnost spuštěn do pilotního provozu u příležitosti konání Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně ve dnech 7. až 11. října 2013 a najdete ho na www.businessinfo.cz/exportnizpravodajstvi. V první fázi českým exportérům poskytujeme zpravodajství o zahraničních trzích, analýzy klíčových odvětví a průmyslových oborů, kalendář akcí

a přehled exportních služeb státních institucí. Podnikatelé zde také mohou najít přehled všech kontaktů na zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v zahraničí a portfolio služeb institucí státní správy pro podporu exportu.

Aktuality přímo od zdroje

Ministerstvo v současné době disponuje sítí 34 zastoupení v zahraničí. Ve spolupráci se svojí agenturou CzechTrade zajišťuje zpracování a zasílání exportních aktualit přímo na portál Exportního zpravodajství. Podnikatelé tak budou mít k dispozici „horké“ novinky z dané

plánované akce v zahraničí

Důležitou součástí exportních informací jsou akce, které pořádají státní instituce jak v Česku, tak zejména v zahraničí. Zpravodajství pro export v Kalendáři přináší přehledně plány akcí, seminářů, veletrhů či obchodních misí důležitých státních i nestátních proexportních organizací, kterých se mohou čeští podnikatelé zúčastnit. Nově budou zveřejňována i avíza na akce v zahraničí, které se plánují s velkým předstihem. Pro podnikatele je důležité, aby věděli například o plánovaných obchodních misích a mohli se na ně lépe připravit.


27


Nepodceňujte přidanou hodnotu designu ve strojírenství Kvalitní design produktů dává zákazníkům jasný signál o pečlivém a komplexním přístupu výrobce.

Zuzana Sedmerová manažerka projektu, CzechTrade

[email protected]

N

ež se designér pustí do vlastního navrhování designu, je nutné provést analýzu úrovně stávajícího stavu designu výrobků ve firmě, popsat situaci na trhu a stav konkurence. Dále je potřeba vyhodnotit příležitosti a nakonec navrhnout, co pro vaši firmu a její další prosperitu dokáže udělat design. „Zákazník potřebuje vědět, že nám na něm záleží a že se neustále vyvíjíme. Lepší design našich strojů v jeho technologii mu umožní nejen vizuální odlišení od konkurence, ale také zlepšení užitných hodnot,“ zdůvodňuje spolupráci s designérem Jan Kolář, jednatel společnosti WAMAG, spol. s r.o., která se zabývá problematikou magnetické separace a výrobou magnetických systémů.

s výběrem pomůže adresář designérů

Jan Kolář se rozhodl spolupracovat s designérem z Adresáře designérů CzechTrade a využít tak služeb agentury CzechTrade, která pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost českým exportérům. „Vysoká funkční úroveň výrobku, jeho výkon, spolehlivost, bezpečnost při provozu, kvalitní servis a zázemí výrobní firmy ve spojení s profesionálním designem v konečném efektu více přesvědčí zákazníka při rozhodování o koupi produktu,“ vysvětluje úspěchy nového výrobku designér Jaromír Chmelař. A dodává: „Výrobní náklady je nutné udržet v přijatelné míře a nejlépe je novým řešením snížit tak, aby byl výrobek ještě více konkurenceschopný.“

Mimo hlavní město

Design výrobku představuje výrazný prvek firemní image. Komunikuje hodnoty, které daný podnik preferuje, 28


Závěsné magnetické separátory od společnosti WAMAG se využívají při recyklaci a pomáhají oddělovat nežádoucí kovové příměsi od cenných surovin. vizualizace: Jaromír chmelař

dává jasný signál zákazníkům o pečlivém a komplexním přístupu výrobce. „Pro průmyslového designéra je to vždy výzva, jak rozvinout tvůrčí schopnosti a nalézt originální řešení,“ dodává ke spolupráci Jaromír Chmelař.

Kdo se chce zapojit do projektu Design pro konkurenceschopnost, musí doložit, že patří mezi malé či střední podnikatele a jeho činnost je spojena s výrobou a službami realizovanými mimo hlavní město Prahu.

Design pro konkurenceschopnost – využívá prostředky Operačního programu Podnikání a inovace 2007–2013. Až do konce listopadu 2014 je možné zasílat přihlášky do projektu a získat dotaci na provedení analýzy stávajícího stavu designu ve firmě, kterou provede designér z Adresáře designérů CzechTrade. Výzvu k zasílání přihlášek do projektu včetně souvisejících dokumentů naleznete na www.czechtrade.cz/sluzby-2013/projekty-eu-2/design/


Obchodní příležitosti v Africe Rostoucí potenciál Afriky bude stále atraktivnější. Mezi zájmové země České republiky patří například Egypt, Jihoafrická republika a Maroko.

Andrea Heverlová odbor zahraničně ekonomických politik II, MPO

[email protected]

Č

eský zahraniční obchod je zaměřen na evropské trhy a tím je vystaven riziku zpomalení, které vidíme v některých zemích Evropské unie. Globalizace a diverzifikace našich zahraničních ekonomických vztahů je proto nezbytná. Výraznější rozvoj obchodních a investičních kontaktů s partnerskými zeměmi mimo Evropu je jedním z klíčových principů Exportní strategie České republiky pro období 2012–2020.

české firmy mají v Africe dlouhou tradici

Úroveň naší spolupráce s africkými státy ještě nedosahuje potenciálu, který tento makroregion má. Svědčí o tom statistika – v roce 2012 představoval obrat zahraničního obchodu Česka s Afrikou méně než jedno procento celkového obratu (to znamená 43 miliard korun z 5,8 bilionu korun). Ekonomický potenciál afrických zemí a predikce jejich hospodářského růstu přitom dává předpoklad pro intenzivní rozvoj vzájemně výhodné spolupráce, a to jak v oblasti zahraničního obchodu se zbožím a službami, tak i přímých investic oběma směry. Naše firmy mají možnost navázat na bohatou tradici dodávek českých strojů, průmyslových zařízení a vyspělých technologií, které našly v řadě afrických zemí dobré uplatnění. Značky jako Baťa, Škoda, Sigma nebo Koh-i-noor jsou známy na africkém kontinentu již téměř sto let, podniky bývalého Československa se podílely na industrializaci řady afrických zemí. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto přivítalo a podpořilo iniciativu Mezinárodní obchodní komory v ČR uspořádat v Praze konferenci East-West Business Forum 2013: EMERGING AFRICA, a to ve dnech 25.–26. září 2013 s mottem podpory nových příležitostí, rozvoje obchodní, hospodářské

Mezi zájmové země, které určila česká exportní strategie, patří také Etiopie. Na snímku je výstavba kancelářských budov v hlavním městě země Addis Abebě. fOtO: reuters

a finanční spolupráce. Dvoudenní konference byla skvělou platformou setkání účastníků (přes 400 z 25 zemí), a to podnikatelů s představiteli státní a soukromé sféry.

podpora rozvoje obchodních vztahů

Česko podporuje jednání o obchodních dohodách EU s africkými partnery. Prosazuje také model dohod s vazbou na růst, rozvoj, regionální i globální integraci do systému světové ekonomiky a diverzifikaci vzájemné obchodněekonomické spolupráce. Příkladem jsou připravované prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s vybranými členy uskupení Euromed a Dohody o hospodářském partnerství v oblasti subsaharské Afriky. Jakkoliv je obchod s africkými zeměmi s ohledem na potenciál Česka a afrických zemí nadále relativně malý, výsledky posledních let potvrzují jeho

správné směřování. Celá třetina relací, které Exportní strategie ČR pro období 2012–2020 definovala jako zájmové země, jsou africké státy (Angola, Egypt, Etiopie, Ghana, Maroko, Nigérie, Senegal a Jihoafrická republika). V tomto kontextu posiluje i síť zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu. Ke stávajícím zastoupením v Egyptě a Jihoafrické republice přibylo v říjnu Maroko a síť se bude dále rozšiřovat. Náplň její činnosti je komplementární k aktivitám zastupitelských úřadů ČR, zaměřuje se na vztahy business-to-business, respektive služby českým vývozcům prioritně z řad malých a středních podniků. Ti se mohou při vstupu na trhy třetích zemí více spoléhat na asistenci bankovních a pojišťovacích institucí (ČEB, EGAP) a služby specializovaných agentur ministerstva průmyslu a obchodu – agentur CzechInvest a CzechTrade.


29


Snižte riziko, že nevymůžete pohledávky Výhodou rozhodčího řízení je snadný výkon nálezů v zahraničí ve srovnání s rozhodnutími národních soudů.

J

edním z problémů, s kterými se čeští exportéři potýkají, je vymáhání pohledávek vůči svým zahraničním obchodním part nerům. Riziko vzniku tohoto problému lze značně snížit už v době uzavírání smlouvy, a to sjednáním rozhodčí do ložky. Pokud smlouva v mezinárodním obchodu neobsahuje rozhodčí doložku, budou v případě vzniku sporu (například z důvodu nezaplacení dodávky) o případ ném nároku rozhodovat národní soudy. Vezměme si příklad: český exportér dodá americkému partnerovi zboží určené pro prodej v Brazílii, nedostane však zaplaceno. Pokud smlouva neob sahuje rozhodčí doložku, bude se muset se svým nárokem obrátit na národní soudy. První (v některých případech poměrně složitou) otázkou je, kde se soudit. Pokud by se český exportér rozhodl soudit se v České republice, nebude mu případná výhra nic platná, pokud jeho obchodní partner nemá majetek v České republice, na kterém by bylo možné rozsudkem přiznanou pohledávku vykonat. Výkon rozhodnutí národních soudů totiž není možný v ji ných státech, pokud mezi těmito státy neexistuje mezinárodní smlouva, která by tuto otázku upravila. Český exportér tedy bude mít v ruce rozhodnutí, které mu bude, lidově řečeno, k ničemu. Český exportér se tedy bude muset soudit ve státě, kde má jeho obchodní partner majetek, v tomto případě tedy v USA, případně v Brazílii. I tady však vzniká problém: může se stát, že expor tér uspěje u soudu v USA, nakonec však zjistí, že většinu svého majetku má dluž ník v Brazílii a nešťastná situace s nevy konatelným rozhodnutím se opakuje.

rozhodčí doložkou předejdete problémům

Pokud však exportér sjedná rozhodčí doložku, s výše uvedenými problémy se nesetká. Díky Úmluvě o uznání a výko 30


Zbyšek Kordač advokát, Tereza Kyselová Weinhold Legal

[email protected] [email protected]

iluStrační foto: ShutterStock

nu cizích rozhodčích nálezů (Newyorská úmluva či Úmluva) je možné rozhodčí nález vykonat v kterémkoliv ze 149 států, které jsou jejími smluvními státy. Český exportér tedy bude moci rozhodčí nález vzít a požádat o jeho výkon národ ní soudy v kterémkoliv státě, kde má dlužník svůj majetek. V našem příkladu bude mít tedy na vybranou, zda se roz hodne pro výkon v Brazílii či v USA.

Jak využít výhod Newyorské úmluvy

Český exportér musí předně sjednat rozhodčí smlouvu, a to v písemné formě. Dále je třeba, aby v rozhodčí smlouvě sjednal místo konání rozhod čího řízení v některém ze států, které jsou smluvními stranami Newyorské úmluvy. Seznam států, které k New yorské úmluvě přistoupily, je zveřejněn na internetu. Pokud by totiž bylo místo konání rozhodčího řízení v jiném státě, mohl by být výkon rozhodčího nálezu za určitých okolností odepřen. Dalším krokem, který je dobré učinit před uzavřením rozhodčí smlouvy, je kontrola, zda stát, ve kterém pravděpo

dobně bude v budoucnu žádán výkon rozhodčího nálezu, je smluvním státem Úmluvy a zda neučinil při svém při stoupení k Úmluvě některou výhradu. Jedna z výhrad například omezuje po užití Úmluvy pouze pro uznání a výkon rozhodčích nálezů vydaných na území jiného smluvního státu. Pokud budou výše uvedené kroky do drženy, má český exportér velkou šanci, že se mu jeho pohledávku podaří na jeho zahraničním partnerovi vymoci. Newy orská úmluva sice stanoví důvody, pro které může národní soud výkon rozhod čího nálezu odepřít (například pokud by byla rozhodčí smlouva neplatná, pokud byl rozhodčí nález zrušen ve státě místa konání rozhodčího řízení), soudy však mají diskreci a mohou vykonat i ty roz hodčí nálezy, u kterých jsou dány důvody pro odepření jejich výkonu. Jsou známy případy, kdy například došlo k výkonu rozhodčích nálezů, které byly mezitím zrušeny národním soudem ve státě místa konání rozhodčího řízení. Nespornou výhodou rozhodčího řízení je tak snadný výkon rozhodčích nálezů v zahraničí.


Sourcing Days: cesta, jak dostat české produkty do nadnárodních řetězců Českým dodavatelům se otevírá cesta do firem jako RWE, Tetra Pak, Tesco nebo OBI.

A

gentura CzechTrade vedle on-line databází exportních příležitostí dostupných na portále BusinessInfo.cz (díky nim mají české firmy možnost reagovat na zahraniční poptávky či tendry přímo) poskytuje i návazné služby a poradenství. Ty se týkají rozpracování kontaktů a navázání spolupráce se zahraničními firmami. Důležitou součástí této asistence je organizování tzv. Sourcing Days pro zahraniční firmy neboli zprostředkování aktuálních poptávek pro české firmy. Jedná se o bezplatnou službu, kterou zahraniční síť ministerstva průmyslu a obchodu a CzechTrade nabízejí zahraničním firmám v daných teritoriích. Služba je jedinečným nástrojem pro komunikaci s velkými firmami a díky ní vzniká mimo jiné i reálná možnost, jak dostat české firmy do zahraničních dodavatelských řetězců. Na poptávkách z EU se navíc zejména malé a střední firmy učí, jak zpracovat nabídku a komunikovat se zahraničím, a získají první příležitosti pro export a zkušenosti s ním. „Sourcing Days přinášejí příležitost dostat se na jindy nedobytné kontakty nákupčích u velkých nadnárodních firem a hovořit s nimi,“ popisují své zkušenosti Vít Bruner a Adam Jareš z německého zastoupení MPO. A uvádějí příklady akcí organizovaných německým zastoupením a specialisty z agentury CzechTrade. Jednalo se o vyhledání českých dodavatelů pro firmy ze sektoru energetiky RWE, Areva, pro strojírenské firmy ABB, Evonik, Tetra Pak, pro maloobchodní řetězce Tesco, Rewe, dále pro společnost ISUZU z automobilového průmyslu nebo pro nadnárodní řetězec hobby marketů OBI. Specialista CzechTrade pro zpracování poptávek ze strojírenství Bohumil

Ševčík připomíná setkání několika českých firem s brazilskou společností Odebrecht, které proběhlo při loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a na kterém zástupci firem jednali o možnostech spolupráce při výstavbě velkého petrochemického kombinátu. Dalším příkladem je švédská společnost Volkes Air, která poptávala skříně pro vzduchotechniku. Zahraničnímu partnerovi jsme doporučili dvacet zájemců z řad českých výrobců. Následovala jednání u pěti vybraných potenciálních dodavatelů. Letos pro české exportéry připravujeme významnou misi pro společnost Rolls Royce (divize Marine z Norska). Podnět nám dalo zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Londýně. Firma poptává obrobené odlitky, svařované díly a přesné obráběné součásti v malých sériích. Z dosavadních zkušeností je patrné, že zahraniční poptávky, které CzechTrade získává ze svých

Milan Ráž ředitel sekce exportních služeb, CzechTrade

[email protected]

zdrojů (zahraniční síť MPO, zastupitelské úřady ČR, ostatní instituce i přímé kontakty v zahraničí), jsou užitečným nástrojem pro organizování Sourcing Days. Během jediného dne může totiž česká firma jednat s několika zahraničními partnery, což je ještě efektivnější varianta než účast na veletrhu, navíc po finanční stránce mnohem levnější. CzechTrade za rok 2012 zprostředkoval českým firmám bezmála tisíc zahraničních poptávek a informace ke zhruba 1900 projektům či tendrům. Za první pololetí tohoto roku pak bylo zpracováno téměř 600 poptávek a 1300 projektů a tendrů. Nejvíce exportních příležitostí je získáváno z Německa, Nizozemska, Ruska, Francie, Rakouska, Belgie, Velké Británie a z Turecka. Z oborů jednoznačně převládají obráběné komponenty a konstrukce z kovů, dále strojírenství – výroba strojů, užitkové sklo, bižuterie a drobné zboží, stavebnictví a stavební materiály a potravinářský průmysl.

Zastoupení MPO v Německu pomáhalo například s vyhledáním nových dodavatelů pro obchodní řetězec OBI. iluStrační Foto: proFimeDia


31


Kazachstán láká přírodními zdroji, Maroko a Thajsko na rozvoj průmyslu Zuzana Synková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected] Maroko lídrem v objemu přímých zahraničních investic v severní Africe

Maroko patří poslední dva roky k nejstabilnějším ekonomikám severní Afriky, což se projevuje i na objemu přímých zahraničních investic, který stále mírně stoupá a v roce 2012 dosáhl 2,84 miliardy dolarů. Maroko tak poprvé předstihlo dosavadního lídra – Egypt. Celková čísla z regionu naznačují, že důvěra investorů sice stoupá, ale nejistá politická situace se podepsala právě na poklesu investic v Egyptě a také v Tunisku či Alžírsku. Jen Maroku a Súdánu se povedlo dostat na objem přímých zahraničních investic odpovídající hodnotám z předkrizové éry. Z hlediska struktury přímých zahraničních investic byl pro podnikatele nejzajímavějším sektorem marocký průmysl, což je pro zemi výrazně orientovanou na zemědělství velmi pozitivní faktor. Nové investice zde ohlásila automobilka Renault, výrobce letadel Bombardier nebo farmaceutická společnost Sanofi. Dalším úspěšným sektorem byl potravinářský průmysl, do kterého například investovala společnost Danone nebo americký gigant Kraft Foods. V říjnu se v Casablance otevřela nová zahraniční kancelář ministerstva průmyslu a obchodu. Čeští exportéři se na marockém trhu prosazují především v tradičních odvětvích, jako jsou stroje a dopravní prostředky (mezi červencem 2012–2013 činily přes 70 % vyvezeného zboží).

Dynamický zahraniční obchod thajska

Thajsko se stává stále atraktivnějším trhem vysoce kvalitního spotřebního a průmyslového zboží. Tento fakt podporuje rostoucí kupní síla i tlak mezinárodní konkurence. Thajská ekonomika roste, masivně se investuje do infrastruktury a výrazně se zvyšuje export, který svým objemem 229 miliard dolarů odpovídal téměř 63 % HDP země. To vše činí z Thajska atraktivní investič32


Těžba v KazachsTánu, foTo: shuTTersTocK

ní cíl. V roce 2012 byly přímé zahraniční investice na svém historickém maximu. Thajsko má výhodnou polohu v blízkosti rostoucích trhů i trhů s významně zadržovanou poptávkou – země jako Myanmar (Barma), Laos nebo Kambodža. To posiluje thajské šance stát se regionálním centrem. Pokračujícím procesem industrializace Thajsko vytvořilo svůj průmyslový profil, jehož hlavní těžiště leží v elektronickém a automobilovém průmyslu. Perspektivy pro spolupráci i s českými dodavateli jsou vedle automobilového průmyslu také v chemickém průmyslu, ve strojírenství a zdravotnické technice. Konkrétní šance pak představuje poptávka po moderních stavebních materiálech, moderních automatizačních jednotkách či zařízeních pro výstavbu a modernizaci nemocnic. Zajímavou oblastí je silně se rozvíjející potravinářský průmysl, který aktivuje poptávku po nových technologiích v zemědělství, strojích na zpracování a balení potravin. V dovozu jednodušších strojů a zařízení dominuje Čína, sofistikované technologie pocházejí převážně z Japonska a Německa. Česko dovezlo do Thajska

v roce 2012 zboží v hodnotě přesahující 160 milionů dolarů.

kazachstán láká svými přírodními zdroji

Pokud jde o zdroje přírodního bohatství a jejich těžbu, patří Kazachstán k celosvětově nejvýznamnějším destinacím. Dokladem je fakt, že v Kazachstánu lze těžit 99 z celkových 105 prvků periodické soustavy. Zásoby přírodních zdrojů jsou v Kazachstánu ohromné, investiční klima v zemi však dosud příliš nepřálo navazování obchodní spolupráce se zahraničními partnery. Situaci by měly pomoci připravované projekty v sektoru hornictví a hutnictví nabízející nové obchodní šance. Kazašská vláda chce usnadnit přístup k informacím a v plánu je přijetí nové strategie rozvoje těžebního sektoru v letech 2015–2019. Vláda také uznala, že je třeba udělat více i v oblasti průzkumů. Ministerstvo průmyslu a nových technologií mimo jiné oznámilo, že je v plánu volný přístup ke geologickým informacím i zjednodušení postupů pro získání výrobních práv. Začátkem roku 2013 bylo navíc zrušeno moratorium na vydávání provozních licencí.

Kalendář akcí

Akce exportního vzdělávání v listopadu Podrobné informace o seminářích (anotace, údaje o lektorech, místa konání, on-line přihlášky a další) naleznete na adrese www. exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade. cz/kalendar-akci.

5. 11. 2013 Brno

efektivní prodej pomocí techniky spIN

Metodika SPIN je nejúčinnějším nástrojem pro efektivní pochopení skutečných potřeb zákazníků a vytvoření nabídky, kterou tzv. nelze nekoupit. Pochopíte, kdy děláte chyby v prodejním rozhovoru a proč výčet parametrů zákazníkovi nestačí k tomu, aby se rozhodl právě pro vás a vaši nabídku.

Cena: 2200 kč

6. 11. 2013 Olomouc

Aktuální podpora státu českým exportérům

Dozvíte se, jaké asistenční a informační služby, produkty financování a pojištění, investiční pobídky, účasti na veletrzích, exportní příležitosti a jiné nabízí českým firmám zástupci organizací CzechTrade, CzechInvest, ČEB a EGAP.

Cena: zdarma

ilustrAční foto: thinkstock

13. 11. 2013 Chomutov

Aktuální podpora státu českým exportérům

7. 11. 2013 Praha

Jak úspěšně jednat s japonskými obchodními partnery

Cílem semináře je vyvarovat se chyb, kterých se dopouštějí lidé jednající s japonskými obchodními partnery. Součástí je příprava prezentace, obchodní jednání, etiketa, řešení konfliktů, komunikace atd.

Cena: 1600 kč

12. 11. 2013 Praha

Mezinárodní internetový marketing

Seminář přináší komplexní pohled na problematiku internetového marketingu s důrazem na zvládnutí nástrojů dostupných pro malé a střední podniky. Pozornost budeme věnovat nástrojům výkonnostního marketingu, které umožňují dosahovat okamžitých obchodních výsledků při relativně nízkých marketingových nákladech.

Cena: 2200 kč

Také na tomto semináři se jeho účastníci mohou dozvědět více o tom, jaké asistenční a informační služby, produkty financování a pojištění, investiční pobídky, účasti na veletrzích, exportní příležitosti a jiné služby nabízí českým firmám zástupci organizací CzechTrade, CzechInvest, ČEB a EGAP.

Cena: zdarma

14. 11. 2013 Praha

Základy mezinárodního marketingu a marketingové komunikace

Lektoři se v tomto semináři zaměřují nejen na funkce a teoretické základy marketingové komunikace a nástrojů mezinárodního marketingu, ale zejména na jejich praktické využití. Seminář je

určený jak pracovníkům v oblasti marketingu, tak i obchodníkům.

Cena: 1600 kč

18. 11. 2013 Brno INCoterMs 2010

Na semináři se seznámíte s problematikou obchodních doložek Incoterms, použitím Incoterms v podmínkách mezinárodních kupních smluv i se změnami oproti předchozím verzím.

Cena: 600 kč

21. 11. 2013 Praha Jak dobýt rUský trh

Konference zaměřená na praktické informace o obchodním prostředí, exportních příležitostech, financování exportu a právních aspektech vstupu na ruský trh.

Cena: zdarma

Odborné a teritoriální semináře agentury CzechTrade je možné čerpat také v rámci takzvaných Exportních balíčků BASIC (4x účast na jednodenních seminářích) a BUSINESS (8x účast na jednodenních seminářích).


33

Slovníček/Kvíz Otázky:

Základní věty a fráze pro Turecko

Ahoj

Merhaba, Günaydın Merhaba

[Merhaba, Gynajd n*] m

Dobrý den

[Merhaba] (možné použít formálně i neformálně) Teşekkür ederim [Nas ls n z?*]

Anlamıyorum

Jmenuji se…

Benim adım ...

[Anlam jorum*] [Benym ad m*]

Na shledanou Hoşçakal [Hoščakal]

İş toplantı

2.

V jakém roce vstoupilo Turecko do NATO?

3.

Zařízení, které umí on-line měřit kvalitu uhlí proudícího po dopravníku, se nazývá:

Evet [Evet]

Hayır [Haj r*] Şerefe!

… sokak nerede?

Můžete mi zavolat taxi? Bana taksi ayarlayabilir misiniz? Obchodní jednání

Ano

Na zdraví!

[Šerefe!]

A – 1952 B – 1980 C – 1992

[… sokak nerede?]

[Bana taksi ajarlajabilir misiniz?] [Iš toplant *] m

Kde je ulice…?

Lütfen [Lytfen]

Ne

m

Nerozumím

Prosím

m

Nasılsınız?

m m m

Jak se máte?

Kolik obyvatel mělo loni přibližně Turecko? A – 36 milionů B – 56 milionů C – 76 milionů

[Tešekyr ederim]

m

Děkuji

1.

Firma

Şirket

[Širket]

Můžete mi informace poslat e-mailem? Bana e-posta gönderebilir misiniz? [Bana eposta gœnderebilir misiniz?]

m

*

Afedersiniz, Pardon

[Afedersiniz, Pardon]

- tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku

V příštím čísle Českého exportéra Izrael

(nově otevřené zahraniční zastoupení) 34

Daně a technické školství

Další číslo časopisu vyjde v HN 26. listopadu a v týdeníku Ekonom 28. listopadu.

4.

Průměrná hrubá mzda loni v Turecku činila v přepočtu zhruba: A – 18 800 korun B – 20 800 korun C – 24 800 korun

Odpovědi:

1.C, 2.A, 3.C, 4.A

Promiňte

[Fijat čok pahal */ udžus] m

Cena je příliš vysoká / nízká Fiyat çok pahalı / ucus

A – Newtonmetr B – Joulemetr C – Popeloměr


HN-201x2

HN044761

HN-201x267-silicon.indd 1

11.7.2013 13:47:06

Vybrané zahraniční veletrhy, na kterých mohou podniky využít výhod společné české prezentace TECH INDUSTRY 2013

5.–7. 12. 2013, Riga, Lotyšsko Strojírenský veletrh s velmi dobrou návštěvností odborné veřejnosti je vhodnou příležitostí k úvodnímu seznámení s trhem, získání přehledu a zpětné vazby. Zahraniční zastoupení MPO také nabízí vytipování a pozvání vhodných partnerů k jednání na společném stánku. Kontakt: Dagmar Matějková, tel.: 724 340 444, [email protected]

EISENWARENMESSE 2014

9.–12. 3. 2014, Kolín nad Rýnem, Německo Eisenwarenmesse je prvotřídní platformou pro novinky z oboru železářství od obráběcích zařízení, nářadí, vybavení dílen, přes spojovací a upevňovací techniku, kování až po stavební potřeby a potřeby pro kutily. Veletrh má více než 50letou tradici. Kontakt: Dagmar Matějková, tel.: 724 340 444, [email protected]

BUDMA 2014

11.–14. 3. 2014, Poznaň, Polsko BUDMA patří k nejnavštěvovanějším akcím českých vystavovatelů v Polsku. Poznaňské veletrhy zůstávají, přes velkou konkurenci, centrem polského veletržního businessu a tamní akce jsou populární nejen u polských, ale i středo- a východoevropských návštěvníků. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost oslovit potenciální obchodní partnery ze svého oboru. Kontakt: Ludmila Brodová, tel.: 724 966 507, [email protected]

MOSBUILD 2014

1.–4. 4. 2014, Moskva, Rusko MOSBUILD je svým rozsahem, zaměřením a obsazením jednoznačně největším a nejkvalitnějším stavebním veletrhem, který se každoročně pořádá v Moskvě. Prezentace na akci otevírá českým firmám reálné možnosti v bezesporu zajímavém regionu. Ve stavebnictví v Rusku se dnes kromě místních firem stále aktivněji angažují významné zahraniční společnosti. Kontakt: Ludmila Brodová, tel.: 724 966 507, [email protected]

www.czechtrade.cz

PROJECT QATAR

12.–15. 5. 2014, Doha, Qatar Velmi úspěšná mezinárodní show zahrnuje kromě všech odvětví stavebního průmyslu i environmentální technologie a materiály. Project Qatar přitahuje klíčové zákazníky a vedoucí hráče stavebnictví především ze zemí Perského zálivu, kteří hledají nejnovější a nejlepší zařízení dostupná na trhu. Kontakt: Filip Tůma, tel.: 724 950 711, [email protected]

HN043248-8

Aktuální přehled zahraničních veletrhů s účastí CzechTrade a zahraničních zástupců MPO naleznete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo nás můžete kontaktovat na [email protected].

08. Na tureckého partnera se v žádném případě nesmí spěchat. Členství Turecka v EU zůstává snem

Recommend Documents