VEŘEJNÉ ZAKÁZKY OČIMA AUDITORA A VEŘEJNÉ PODPORY SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST SF EU a V&V

ODBORNÝ WORKSHOP

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY OČIMA AUDITORA A VEŘEJNÉ PODPORY SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST SF EU a V&V 1. 10. 2013, PLZEŇ

Dodavatel: alevia s.r.o. Partyzánská 487/15 312 00 Plzeň ve spolupráci s: Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI Radlická 1c/3185 150 00 Praha 5

LEKTOŘI Karel Zuska, partner advokátní kanceláře HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI Karel Zuska získal doktorát na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1983. V roce 1985 získal soudcovskou kvalifikaci a pracoval jako předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 5. Koncem 80. let se jako člen legislativního odboru ČSTV podílel na právní legalizaci profesionálního fotbalu a hokeje v ČR. V roce 1990 se stal advokátem a členem Advokátní komory a založil si vlastní advokátní kancelář. V roce 1993 se stal partnerem v AK HOLEC & Partneři. V letech 1987–1992 byl členem právního výboru Evropského olympijského sdružení. V roce 2002 byl na sněmu advokátů ČR zvolen do Kontrolní rady České advokátní komory. V roce 2006 byl zapsán na listinu rozhodců u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Karel Zuska si v posledních deseti letech vybudoval značné renomé v oblasti veřejných zakázek a právního poradenství v rámci Public Private Partnership, vedl vůbec první úspěšně realizované PPP projekty v ČR a to jak na municipální, tak i celostátní úrovni. Jako partner kanceláře zodpovídá za oblast právních služeb poskytovaných především veřejnoprávním subjektům a ostatním institucím v nepodnikové sféře, specializuje se na oblasti veřejných zakázek, problematiku veřejné podpory, projekty veřejné infrastruktury a financování sociálních služeb.

Aleš Vlk, partner společnosti alevia s.r.o. Aleš Vlk je absolventem magisterského studia sociologie na Filozofické fakultě UK v Praze. V akademickém roce 1994/95 studoval na University of Arkansas v USA. Studoval také v Amsterodamu na Universiteit van Amsterdam (2001) – mezinárodní právo veřejné. V roce 2006 obhájil doktorskou disertační práci na Twente Universiteit (Nizozemí) v oblasti veřejné politiky se specializací na vysokoškolskou vzdělávací politiku. Byl poradcem generálního ředitele agentury CzechInvest a působil také jako poradce ministryně Miroslavy Kopicové na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Byl členem několika odborných týmů a externím expertem Rady pro rozvoj lidských zdrojů při Vládě ČR. Působí jako facilitátor a moderátor školení a workshopů, které jsou zaměřeny na různé oblasti výzkumu, vývoje a inovací – právní problematika, administrace projektů SF EU, veřejné zadávaní, spolupráce s aplikační sférou, ochrana duševního vlastnictví a komercializace výstupů VaV, popularizace výzkumu a vývoje a další.

www.alevia.cz

TEMATICKÉ WORKSHOPY PRO OBLAST VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ ZÁŘÍ – PROSINEC 2013

Téma

Místo konání

Datum konání

Rekodifikace občanského a obchodního práva od roku 2014 pro oblast VVI Lektor: Filip Melzer, Karel Zuska

Praha Hotel IBIS Malá Strana

17. 9. 2013

Pracovněprávní vztahy v oblasti VVI Lektor: Karel Zuska

Praha Hotel IBIS Malá Strana

15. 10. 2013

Administrace projektů OP VaVpI: aktuální problémy Lektor: Jan Stejskal

Praha TIC ČKD, Praha – Vysočany

22. 10. 2013

Problematika veřejné podpory v oblasti VVI Lektor: Karel Zuska

Praha TIC ČKD, Praha - Vysočany

5. 11. 2013

Prezentace výstupů výzkumu a vývoje, práce s médii Lektor: Martin Rychlík, Alexandra Hroncová

Praha Hotel IBIS Malá Strana

12. 11. 2013

Výběrová řízeni v oblasti VVI, možnosti opravných prostředků Lektor: Karel Zuska

Praha Hotel IBIS Malá Strana

10. 12. 2013

JEDNOTNÁ CENA – 2 000,- KČ + DPH. V ceně jsou zahrnuty podkladové materiály a občerstvení (oběd, 2 x cofee break). Podrobnější informace včetně medailonků lektorů jsou uvedeny na webu.

PŘIHLAŠUJTE SE PROSÍM POMOCÍ ON-LINE FORMULÁŘE http://www.alevia.cz/workshopy/podzim-2013/

www.alevia.cz

SEZNAM PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ VYBRANÉ KONTROLNÍ OTÁZKY – AUDITORSKÝ LIST TABULKA 1 – VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY TABULKA 2 – SROVNÁVACÍ TABULKA DLE NĚKTERÝCH ÚKONŮ TABULKA 3 – SROVNÁVACÍ TABULKA DLE LHŮT TABULKA 4 – KVALIFIKACE DLE DRUHŮ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ POZNATKY Z MONITORINGU, KONTROL A AUDITŮ DOPIS MF – ZÁVĚRY AUDITU EUD VÝKLAD, JUDIKATURA, ZJIŠTĚNÍ K OSLOVENÍ ZÁJEMCŮ – ČLÁNEK PRÁVNÍ RÁDCE

www.alevia.cz

VÝBĚR OTÁZEK - KONTROLNÍ LISTY AUDITU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PŘEDMĚT KONTROLY A.

POZNÁMKA / ODKAZ

DODRŽENÍ ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

1.

ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

1.1.

Výběr správného druhu veřejné zakázky

 VZ na dodávky (§ 8 ZVZ)  VZ na stavební práce (§ 9 ZVZ)  VZ na služby (§ 10 ZVZ)

1.2.

Volba správného postupu pro zadávání veřejných zakázek vzhledem k druhu veřejné zakázky a předpokládané hodnotě veřejné zakázky

   

VZ malého rozsahu (§ 12/3; § 18/5 ZVZ) VZ podlimitní (§ 12/2 ZVZ) VZ nadlimitní (§ 12/1 ZVZ) VZ významná (§ 16a ZVZ)

Nařízení vlády 78/2008 Sb. VIZ TABULKA č. 1  Zjednodušené podlimitní řízení (§ 25 a 38 ZVZ)  Užší řízení (§ 21 a 28 ZVZ)  JŘSU (§22 a 29 ZVZ)  JŘBU (§ 23a 34 ZVZ)  Soutěžní dialog (§ 24 a 36 ZVZ) 1.3.

Podmínky aplikace výjimek ve VVI

1.4.

Správné vymezení předmětu a předpokládané hodnoty veřejné zakázky

              

Dodávky pro výzkum a vývoj Jediný dodavatel Vícepráce / opce Výjimka „in house“ Hledisko věcné, časové, místní a funkční Hledisko „jedno IČO“ Hledisko projektu a 3E dle PPP Hledisko účelnosti z pohledu způsobilosti výdajů a diskriminace Hledisko dělení na dílčí části z pohledu diskriminace Hledisko využití „opce“ Hledisko určitosti – porovnatelnost nabídek K nákupu odborných titulů (MMR) VZMR (PPP) ZPŘ (§ 38 ZVZ) OŘ

1.6.

Volba správného způsobu / počtu oslovení potenciálních uchazečů

2.

ZADÁVACÍ PODMÍNKY - OBECNÉ

2.1

Odkazy na názvy (dodavatelských) firem a/nebo konkrétní produkty / alternativní řešení

 § 44 odst. 11 ZVZ

2.2

Identifikační údaje subdodavatelů

 § 44 odst. 5 ZVZ

www.alevia.cz

VÝBĚR OTÁZEK - KONTROLNÍ LISTY AUDITU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 2.3

Diskriminační technické podmínky

 § 45 odst. 3 ZVZ

2.4

Dodatečné informace - rovnost zájemců

 § 49 ZVZ

2.5

Dodatečné informace a lhůta

 § 40 odst. 3 – prodloužení lhůty

2.6

Zadávací podmínky – stavební zakázky

 § 44 odst. 4 ZVZ

3.

ZADÁVACÍ PODMÍNKY – KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOIKLADY

3.1

Dodržení základních zásad kvalifikace

3.2

Kvalifikační předpoklady – způsob prokazování

3.3

Diskriminace

4.

ZADÁVACÍ PODMÍNKY – HODNOTÍCÍ KRITÉRIA

4.1

Nejnižší nabídková cena versus ekonomická výhodnost nabídky

 § 78 ZVZ

4.2

Dílčí hodnotící kritéria – vyjádření vztahu užitné hodnoty a ceny

 § 78 odst. 3

4.3

Co nesmí být hodnotícím kritériem

 § 78 odst. 3 a § 50 odst. 5

5.

ZADÁVACÍ PODMÍNKY – OBCHODNÍ PODMÍNKY

5.1

Smlouva – podepsaný návrh je povinnou součástí nabídky

 § 68 ZVZ

5.2

Obchodní podmínky – stavební práce

 § 46d ZVZ + vyhl. č.231/2012 Sb.

5.3

Podmínky pro uzavření smlouvy

 Pojistná smlouva

6.

NÁLEŽITOSTI NABÍDKY

6.1

Povinné náležitosti

6.2

Požadavky zadavatele

7.

POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK

7.1

Zásada „CO POŽADUJI, MUSÍM POSOUDIT“

 § 76 ZVZ

7.2

Mimořádně nízká nabídková cena

 77 ZVZ

 § 50 odst. 3 – 5 VIZ TABULKA č. 4  § 50 ZVZ a násl.  Výkladové stanovisko UOHS (ZPŘ)  Návrh novely ZVZ – doklady pozdějšího data  Cizinci (§ 53 ZVZ)  Český jazyk  Provozovna v místě VZ  Bankovní licence ČNB  Servisní firma v ČR  Neúměrné reference  Reference z veřejného sektoru Nepotřebné licence / vzdělání

 § 68 ZVZ

www.alevia.cz

VÝBĚR OTÁZEK - KONTROLNÍ LISTY AUDITU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK  § 80 ZVZ

7.3

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

8.

PROCESNÍ OTÁZKY

8.1

Autoremedura

 111 odst. 6 ZVZ

8.2

Dodržení postupů a lhůt

 TABULKA č. 2 a 3

8.3

Námitky

 110 ZVZ

8.4

Uzavření smlouvy

 § 82 ZVZ

8.5

Změny smlouvy

 § 82 odst. 7 ZVZ

8.6

Zveřejnění smluv

8.7

Správní delikty zadavatelů

8.8

Zrušení zadávacího řízení

     

9.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

9.1

Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace Zásady 3E – účelnost, hospodárnost a efektivnost

9.2

B.

§ 147a Výkladové stanovisko UOHS § 120 Metodika finančních toků 84 ZVZ Návrh novely ZVZ – opakování řízení

 § 6 ZVZ  z. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole  PPP

DODRŽENÍ PRAVIDEL ZÁKAZU NEDOVOLENÉ VEŘEJNÉ PODPORY

1.1

Předraženost VZ

1.2

Podmíněnost VZ (závislost zadavatele)

1.3

Neúčelnost předmětu VZ / technické podmínky a zúžení trhu

1.4

Nestandardnost obchodních podmínek

1.5

Promíjení sankcí

www.alevia.cz

Základní druhy zadávacích řízení VZ podle PH VZ (§ 12)

VZ malého rozsahu

VZ podlimitní

VZ nadlimitní

Významná VZ

Předmět VZ

Předpokládaná hodnota VZ Neformální dle zásad

Zjednodušené podlimitní řízení

Otevřené řízení

Užší řízení

Dodávky, služby

1 000 000

x

(x)

(x)

(x)

Stavební práce

3 000 000

x

(x)

(x)

(x)

Stavební práce od 1. 1. 2014

1 000 000

x

(x)

(x)

(x)

Dodávky, služby

5 010 000

x

(x)

(x)

Stavební práce

≤10 000 000

x

(x)

(x)

Stavební práce

>10 000  125 265 000

x

(x)

≥5 010 000

x

(x)

Stavební práce

≥125 265 000

x

(x)

Dodávky, služby, stavební práce

≥300 000 000

x

(x)

Dodávky, služby

Srovnávací tabulka druhů VZ podle PH VZ (výzkumná organizace (§ 2/2 d ZVZ)

Druh zadávacího řízení

Předběžné Zahájení oznámení ZŘ včetně odůvodnění účelnosti VZ(§ 86 + vyhl. 232/2012)

Zadávací řízení na VZMR

ne

Zjednodušené ne podlimitní řízení

Uveřejnění textové části ZD (§48)

zpravidla ne výzva k podání nabídek 3 zájemcům výzva k ano podání nabídek 5 zájemcům oznámení ano o zahájení ZŘ v ISVZ

Otevřené řízení

ano

Užší řízení

ano

oznámení ano o zahájení ZŘ v ISVZ

Soutěžní dialog

ano

oznámení o zahájení ZŘ v ISVZ oznámení ano o zahájení ZŘ v ISVZ

JŘSU

opakované řízení neúplné a nepřijatelné nabídky (§ 22/1) zvláštní případy (§ 22/3)

Uveřejnění ZD v plném rozsahu na profilu (§40)

Odůvodnění VZ na profilu VZ (§ 156 + vyhl. 232/2012) do 3 prac.dnů od odeslání výzvy či uveřejnění oznámení

Kvalifikace Jistota do 2% PH VZ

Hodnotící komise (§74)

Námitky

Oznámení o zrušení ZŘ (§ 84 /7 a 8) do 3 dnů od rozhodnutí

Oznámení o výsledku zadávacího řízení (§ 83) do 15 dnů od uzavření smlouvy

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

x

ne

ano

lze požadovat

ano

lhůta 10 dnů

zkrácení lhůty pro podání nabídek o 5 dnů zkrácení lhůty pro podání nabídek o 5 dnů x

ano

ano

lze požadovat

ano

ano

ano

lze požadovat

ano

ano

ano

x

ne

ne

ano

ano

Srovnávací tabulka základních druhů ZŘ podle některých úkonů

Uveřejnění smluv (§ 147a)

Uveřejnění skutečně uhrazené ceny

ne

Písemná zpráva zadavatele (§ 85) a její uveřejnění na profilu do 15 dnů od ukončení ZŘ ne

Uveřejnění subdodavatelů

pouze nad 500 000,- Kč bez DPH

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ano

lhůta 15 dnů

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

lhůta 15 dnů

ano

ano

ano

ano

ano

ano

lze požadovat

ano

lhůta 15 dnů

ano

ano

ano

ano

ano

ano

lze požadovat

ano

lhůta 15 dnů

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Druh zadávacího řízení

Předběžné Zahájení oznámení ZŘ včetně odůvodnění účelnosti VZ(§ 86 + vyhl. 232/2012)

JŘBU

opakování řízení (§ 23/1) jediný dodavatel (§ 23/4/a naléhavost (§ 23/4/b dodávky pro VaV (§ 23/5/a) dodatečné upgrade (§ 23/5/b) nákupy z likvidace a insolvence (§ 23/5/d) podlimitní VZ za nízké ceny (§ 23/5/e) vícepráce (§ 23/7/a) opce (§ 23/7/b) Další případy

výzva k jednání

Uveřejnění textové části ZD (§48)

Uveřejnění ZD v plném rozsahu na profilu (§40)

ne

x

Odůvodnění VZ na profilu VZ (§ 156 + vyhl. 232/2012) do 3 prac.dnů od odeslání výzvy či uveřejnění oznámení

Kvalifikace Jistota do 2% PH VZ

ne

ne

ne

lze požadovat

ano

ano

lze požadovat

ne

ne

ne

ano

ano

lze požadovat

ano

ano

lze požadovat

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

lze požadovat lze požadovat

opakování ne řízení po předchozím zrušení z důvodu jediné nabídky Významná VZ

Schválení orgánem dle § 156/5

Srovnávací tabulka základních druhů ZŘ podle některých úkonů

Hodnotící komise (§74)

Námitky

Oznámení o zrušení ZŘ (§ 84 /7 a 8) do 3 dnů od rozhodnutí

Oznámení o výsledku zadávacího řízení (§ 83) do 15 dnů od uzavření smlouvy

ne

lhůta 15 dnů

ne

ano

Písemná zpráva zadavatele (§ 85) a její uveřejnění na profilu do 15 dnů od ukončení ZŘ ano

Uveřejnění smluv (§ 147a)

ano

Uveřejnění skutečně uhrazené ceny

ano

Uveřejnění subdodavatelů

ano

Lhůta pro podání nabídek VZ podle PH VZ (§ 12)

Lhůta pro doručení žádosti o účast v ZŘ užší řízení, JŘSU, soutěžní dialog otevřené řízení

užší řízení

ZPŘ

VZ podlimitní

15 dnů

22 dnů

15 dnů

15 dnů

VZ nadlimitní

37 dnů

52 dnů

40 dnů

x

Významná VZ prodlužují se o polovinu

Srovnávací tabulka lhůt podle druhů VZ a druhů ZŘ

VZ podle PH VZ (§ 12)

Kvalifikační předpoklady Základní

Profesní

Technické

Ekonomická a finanční způsobilost

VZ podlimitní ano - čestné prohlášení

ano - čestné prohlášení

lze - čestné prohlášení

lze - čestné prohlášení

ano - doklady dle § 53/3

ano - doklady dle § 54

lze - doklady dle § 56

lze - čestné prohlášení

ano - doklady dle § 53/3

ano - doklady dle § 54

ano - doklady dle § 56

ano - čestné prohlášení

ZPŘ

Ostatní

VZ nadlimitní

Srovnávací tabulka kvalifikace podle druhů VZ a druhů ZŘ

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU

Audity EK Neadekvátní délka lhůty pro vyžádání zadávací dokumentace příjemce u rozsáhlé veřejné zakázky na stavební práce stanovil lhůtu pro vyžádání zadávací dokumentaci v rozsahu 10 dnů. Příjemce postupoval ještě za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb. Za toto pochybení (v kombinaci se změnou hodnotících kritérií bez prodloužení relevantních lhůt) EK aplikuje korekci ve výši 25 % dle bodu 2 COCOF. Neoprávněné zkrácení lhůt pro podání žádosti o účast, či lhůty pro podání nabídky EK aplikuje korekci 25 % dle bodu 2 COCOF 07/0037-03 (dále pouze jako „COCOF“), Stanovení fixních cen (které se nesoutěží) příjemce u VZ na stavební práce stanovil u zanedbatelného počtu položek pevně stanovenou částku, kterou musel uchazeč v nabídce respektovat – EK 25% korekce dle bodu 21 COCOF na částku odpovídající součtu položek s fixně stanovenou cenou (analogie s přímým zadáním), Požadavek na umístění kanceláře uchazeče příjemce v rámci technické kvalifikace požadoval, aby uchazeč disponoval kanceláří v Praze - EK 25% korekce dle bodu 7 COCOF – (pozn. lze nahradit vhodným ustanovením ve smlouvě), Požadavek na znalost českého jazyka příjemce u VZ na služby (implementace IS) v kvalifikaci požadoval znalost českého jazyka u všech členů týmu – EK: 25% korekce dle bodu 7 COCOF Netransparentní hodnotící kritérium příjemci nestanoví v ZD dostatečným způsobem způsob hodnocení a preference zadavatele u subjektivních hodnotících kritérií – EK často požaduje i nejpřísnější 25% korekci dle bodu 5 COCOF, Požadavek na zkušenost s fondy EU příjemce v rámci VZ na správce stavby požaduje zkušenost s obdobnou službou na spolufinancovaném projektu – v tomto případ není zřejmé, zda-li auditoři EK obhajobu akceptovali či ne. U VZ na správce stavby je tento kvalifikační předpoklad vždy velmi problematický. U VZ na stavební práce nutno považovat za chybu, Podstatná změna smlouvy velmi často příjemci hodnotí délku realizace projektu (či výši sankcí), ale po podpisu smlouvy dochází k uzavírání dodatků s prodloužením doby realizace, či k akceptování zpoždění s realizací. Přestože nezřídka jsou posuny v harmonogramu realizace stavebních prací zapříčiněny objektivními okolnostmi, dodatečná argumentace je velmi obtížná a nebývá zpravidla ze strany EK akceptována – 25% korekce, Nezákonné kvalifikační předpoklady příjemce požadoval po uchazeči předložení čestného prohlášení ohledně bezdlužnosti vůči zadavateli – EK 25% korekce, Dělení, nebo spojování VZ EK – 25 % korekce.

www.alevia.cz

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU Sumarizace z kontrol MŠMT Jednoznačnost a účelnost předmětu plnění Předmět plnění musí být stanoven jednoznačně tak, aby výsledkem zadávacího řízení byly porovnatelné nabídky. Skutečnost, že zadavatel neobdržel žádné žádosti o dodatečné informace, není relevantní. Předmět plnění musí být účelný ve vztahu k potřebám projektu. Slučování vzájemně nesouvisejících předmětů plnění Dochází k případům, kdy je poptáván natolik různorodý předmět plnění, že fakticky omezuje soutěž na několik málo subjektů, případně i jen na jediného uchazeče schopného dodat celé plnění. Pokud by zadavatel dospěl k názoru, že (např. kvůli místním, specifickým podmínkám, apod.) bude vhodné jednotlivé druhy plnění zadávat jediným výběrovým řízením, ať zároveň umožní plnění na části. Stanovení minimální taktovací frekvence / označení výrobků apod. Zejména v případech nakupování počítačů či notebooků dochází k častým pochybením, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci u požadavku na technické parametry přesně stanoví například počet jader, či hodnotu taktovací frekvence CPU nebo GPU, případně frekvenci grafické karty apod. Pokud chce zadavatel nějakým způsobem v zadávací dokumentaci stanovit minimální výkon takových komponentů, může uvést například požadavek na minimální počet bodů dosažený v některém z obecně použitelných programů pro měření výkonu jednotlivých komponentů, tzv. benchmark score. K pochybení dochází i v případě, že zadavatel stanoví frekvenci procesoru jako minimální, čímž stále dochází k diskriminačnímu jednání. Frekvence procesorů není objektivním ukazatelem jeho výkonu už jen proto, že různí výrobci udávají frekvenci procesorů jiným způsobem. Nelze ani uvádět minimální taktovací frekvenci s tím, že se jedná pouze o doporučenou konfiguraci. Definovat technické specifikace mikroprocesorů lze zcela plnohodnotně při využití jednoho či několika zkušebních srovnávacích testů »benchmarků«. Je důležité stanovit věrohodný a odpovídající benchmark ke specifikaci vlastností mikroprocesorů, který musí být vytvořen na míru aplikacím, pro něž je hardware pořizován. Uvádění konkrétních značek zejména v oblasti nákupu informačních a komunikačních technologií Velmi častou chybou při vypisování výzev je popisování produktů specifickým názvem výrobku konkrétního výrobce, a to především u procesorů kdy zadavatel konkrétně uvádí, že požaduje, aby daný notebook nebo stolní počítač měl procesor značky např. INTEL či AMD. Obdobně může dojít k porušení zásady diskriminace i u uvádění jiných konkrétních názvů, obchodních firem, nebo jmen a příjmení, či specifických označení zboží a služeb (v některých případech toto může být odůvodněno předmětem veřejné zakázky – §44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách – nicméně v případě uvádění značek procesorů toto v žádném případě odůvodnitelné není). Do zadávací dokumentace není možné uvádět ani konkrétní značku s tím, že zadavatel zároveň uvede možnost dodat »obdobné, technicky srovnatelné produkty«. Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty VZ  Stanovená hodnota neodpovídá stejnému či podobnému plnění na trhu  Nejsou sečteny všechny části stejného plnění  Nebyl uskutečněn cenový průzkum před zahájením VŘ  Hodnota plnění – příjemce a Partner projektu Předpokládané hodnota se automaticky nerovná výši položky na dané plnění ve schváleném rozpočtu projektu. V případě, že je z hlediska předmětu plnění zakázky výhodné rozdělit předmět zakázky na části a tyto části zadat v rámci vypsání jednoho výběrového řízení odděleně (a umožnit tak dodání jednotlivých částí zakázky různými dodavateli), může zadavatel postupovat analogicky s § 98 ZVZ. Vždy však musí při stanovení předpokládané hodnoty zakázky hodnoty jednotlivých částí zakázky sečíst a teprve pak zvolit postup dle limitů.

www.alevia.cz

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU

Předpokládaná hodnota/maximální cena Stále dochází k zaměňování pojmů předpokládaná hodnota a maximální přípustná nabídková cena. Předpokládaná hodnota slouží toliko jako ukazatel režimu, kterým se zadání veřejné zakázky řídí, nicméně neslouží k tomu, aby tato hodnota měla za následek vyřazení uchazečů, kteří tuto předpokládanou hodnotu svou nabídkovou cenou překročí. Pokud tedy ve výzvě/zadávací dokumentaci stanovíte předpokládanou hodnotu VZ znamená to, že budou přípustné i takové nabídky, které tuto částku překročí. Stanovíte-li však maximální předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je zároveň stanovena jako maximální a nepřekročitelná nabídková cena, tak veškeré nabídky, které tuto hodnotu překročí, musí být vyřazeny pro nesplnění podmínek výzvy/zadávací dokumentace a tyto nabídky se dále nebudou posuzovat. Dělení zakázek (i mimo projekt) Častým pochybením zadavatele při určování předpokládané hodnoty je nedodržení § 13 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách a obdobných ustanovení PpP, která stanoví, že zadavatel musí stanovit předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla:  všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí pořídit v průběhu jednoho účetního období, nebo  všechna plnění, která spolu místně, věcně a časově souvisí, nebo jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek. Verze 4.0 PpP (bod 2.11) odstranila povinnost sčítat předpokládané hodnoty souvisejících zakázek za celou dobu realizace projektu; umožňuje však tak učinit, je-li to z pohledu 3E výhodnější. Povinnost vyzvat k podání nabídky alespoň 3 dodavatele dle PpP Dle jednotlivých verzí PpP je v relevantních případech povinnost oslovit minimální počet potenciálních dodavatelů. Tato povinnost je v některých případech obcházena tím, že je mezi oslovenými subjekt, který ovšem v praxi danou veřejnou zakázku není schopen řádně plnit, a to většinou zejména z důvodu, že v dané oblasti nepodniká, či nemá kapacitu takovou veřejnou zakázku plnit, a zadavateli jsou takovéto okolnosti známi anebo má být schopen si je z dostupných zdrojů zjistit. Takovéto oslovené uchazeče nelze považovat za řádně oslovené, neboť jim chybí schopnost ucházet se o veřejnou zakázku. Stává se také, že jsou osloveni dodavatelé, kteří sice mají předmět podnikání shodný s předmětem veřejné zakázky, nicméně tito oslovení dodavatelé buď nabídku vůbec nepodají anebo ji podají, ale za nepřiměřeně vysokou cenu vzhledem k vysokým nákladům za dopravu a organizaci např. jazykových kurzů. Pokud by zadavatel postupoval správně, provedl by průzkum trhu, aby zjistil jaké relevantní uchazeče oslovit a vzhledem k tomu, že takovýto předmět podnikání je velice častý, mělo by dojít k oslovení společností z Liberce a okolí. Tímto postupem také dochází k diskriminaci vůči ostatním jazykovým školám a agenturám se sídlem v Liberci a nejbližším okolí, které by bylo vhodnější a hospodárnější oslovit. V případě, že je z hlediska předmětu plnění zakázky výhodné rozdělit předmět zakázky na části a tyto části zadat v rámci vypsání jednoho výběrového řízení odděleně (a umožnit tak dodání jednotlivých částí zakázky různými dodavateli), může zadavatel postupovat analogicky s § 98 ZVZ. Vždy však musí při stanovení předpokládané hodnoty zakázky hodnoty jednotlivých částí zakázky sečíst a teprve pak zvolit postup dle limitů. V tomto případě je nutné oslovit za každou část zakázky počet dodavatelů (subdodávky nejsou možné) dle limitů uvedených v části 7.5. PpP (např. jedna veřejná zakázka je rozdělena na 3 části v limitu kapitoly 7.5 B Příručky pro příjemce verze 7 – je nutné oslovit 3 × 3 = 9 dodavatelů). Nižší počet dodavatelů je možné oslovit pouze v případě, že např. 1 dodavatel je schopen dodat zboží do všech tří částí veřejné zakázky (nutno podložit analýzou trhu). Není přípustné, aby zadavatel oslovil např. pouze 3 dodavatele a z toho jeden dodavatel byl schopen dodat pouze jednu část veřejné zakázky. Je nutné dodržet soutěžní prostředí.

www.alevia.cz

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU Kvalifikační předpoklady Stává se, že zadavatel stanoví kvalifikační předpoklady, které znevýhodňují nebo naopak zvýhodňují určité skupiny dodavatelů a vedou tedy k porušení zásady zákazu diskriminace. Takovým případem jsou například požadavky na zkušenosti dodavatele s obdobnými dodávkami či službami vázanými na konkrétní územní celek (např. kraj) či přímo vázanými na činnost spojenou s konkrétními projekty ESF. Dochází ke stanovení kvalifikačního předpokladu doložení seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, a to v nepřiměřené výši. Je-li zadavatelem splnění určitého KP požadováno, nelze následně od jeho prokázání upustit. Požadavek na zkušenosti s rekonstrukcí stavby zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je považováno za diskriminační (ÚOHS-S323/2008/VZ-2055/2009/540/PVé), Běžná praxe zadavatelů, kdy v uveřejnění pouze odkazují na ZD dostupnou na profilu zadavatele, i přestože legislativa požaduje uvedení údajů přímo v uveřejnění, je z pohledu dodatečných externích kontrol zbytečně riskantní: dle § 50 odst. 2 ZVZ zadavatele stanoví kvalifikační předpoklady primárně v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení – auditoři při kontrole používají checklisty zaměřené na kontrolu povinností vyplývajících ze směrnic. Závěry: Diskriminační KP:  Požadavek na umístění kanceláře uchazeč na určitém místě  Požadavek na znalost českého jazyka u všech členů týmu  Požadavek na zkušenosti s fondy EU  Požadavek na certifikáty ISO  Požadavek na zkušenosti s rekonstrukcí stavby zapsané na seznamu kulturních památek  Požadavek na zkušenosti s veřejným sektorem (za urč. podmínek)  Ustanovení ZD, že za referenční zakázky budou považovány pouze takové, které uchazeč realizoval v pozici generálního dodavatele (tzn. přímo pro zadavatele)  Jakýkoliv požadavek na osobu dodavatele a jeho charakteristiky, který neodpovídá taxativně vyjmenovaným kvalifikačním předpokladům, je nutné považovat za nezákonný – zadavatelé si často vytváří požadavky nad rámec zákona, které klasifikují jako tzv. „jiné požadavky na nabídku“ § 44 odst. 3 písm. j) s prokazováním formou čestného prohlášení. Prokazování kvalifikace Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musí nastat ve lhůtě pro podání nabídek/žádosti o účast. U zjednodušeného podlimitního řízení doklady mohou být pozdějšího data b(výkladové stanovisko UOHSjde o součinnost). Hodnotící kritéria Zadavatelé se často dopouští chyb při stanovení hodnotících kritérií, kdy v rámci ekonomické výhodnosti nabídky zvolí více hodnotících kritérií (jakými jsou např. kvalita nabízeného plnění, technická úroveň nabízeného plnění, atd.), aniž by v zadávacích podmínkách stanovili způsob, jak bude takové kvalitativní kritérium hodnoceno. V praxi se tedy často stává, že zadavatel pouze určí jako hodnotící kritérium kvalitu nabízeného plnění, ale již nestanoví, co je onou kvalitou myšleno, tedy jaké konkrétní vlastnosti bude zadavatel posuzovat, ani jakým způsobem bude kvalita plnění hodnocena. Dalším pochybením bývá nedodržení postupu hodnocení (zejména kvalitativních hodnotících kritérií), stanoveného v zadávacích podmínkách. Stává se tedy, že jsou body jednotlivým nabídkám přidělovány jiným způsobem nebo s rozdílnou váhou oproti stanoveným váhám a popisu stanovených v zadávacích podmínkách.

www.alevia.cz

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU Dalším obdobným pochybením je zvolení nepřípustných či nevhodných hodnotících kritérií, které jsou svojí podstatou spíše kvalifikačními předpoklady a neměly by být předmětem hodnocení, jelikož nevyjadřují ekonomickou výhodnost (tedy vztah užitné hodnoty a ceny) a ani se v mnoha případech nevztahují k samotnému předmětu plnění, ale toliko k vlastnostem uchazeče. Dalším souvisejícím a častým pochybením je neodůvodnění přidělených bodů v rámci hodnocení, a to zejména u kvalitativních kritérií. Dle novelizovaného § 78 odst. 6 ZVZ je zadavatel v otevřeném řízení povinen uvést dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení o zahájení zadávacího řízení – i přesto zadavatelé nadále odkazují na zadávací dokumentaci, čímž porušují zákon. Závěry Nesprávnost či netransparentnost hodnocení je spatřována v následujícím  Jsou hodnoceny kvalifikace  Není jednoznačně popsán způsob hodnocení  Nejsou stanoveny limity pro maximální hodnotu hodnoceného kritéria  Nelze hodnotit zvyšování objemu plnění zakázky (více bodů za větší objem plnění)  Hodnotící kriterium „doba plnění“ – problematické, pokud je použito, vhodné stanovit lhůtu ode dne podpisu smlouvy Požadavky na subjektivní hodnotící kritéria  Nutno vyčerpávajícím způsobem popsat v zadávacích podmínkách  Protokol o hodnocení musí detailně popsat způsob přidělení počtu bodů  Nutno zachovat rovný přístup ke všem hodnoceným – hodnotit stejné aspekty Nabídky podané organizační složkou Organizační složka nemá právní subjektivitu, kvalifikaci prokazuje vždy subjekt, který organizační složku zřídil (UOHS-S 53/2009) Pokud je organizační složka zapsána v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, výpis z tohoto seznamu stačí pro prokázání KP. Výpi z rejstříku trestů podává navíc i vedoucí organizační složky. Vícepráce (JŘBU) Nelze provádět zápočty víceprací a méněprací ve vazbě na limit 20%. Vícepráce jsou práce nepředvídatelné, nikoli předvídatelné (avšak z nedbalosti nepředvídané). Práce v důsledku vad projektu nejsou vícepracemi. Změna smlouvy po ukončení výběrového řízení Smlouva musí být v souladu s nabídkou uchazeče (§ 82/2 ZVZ) Pochybením, které se vyskytuje až ve fázi po výběru nejvhodnější nabídky, bývá uzavření smlouvy (případně po uzavření smlouvy formou dodatku) na odlišný předmět, než na jaký byly podávány nabídky, případně jeho jakost, množství nebo další specifické vlastnosti (např. rozlišení fotoaparátu, velikost nábytku), v některých případech je měněna i nabídková cena. Takovýto postup je v rozporu s principy zadávání veřejných zakázek. Také mění- li se smlouva v částech, která byla předmětem hodnocení (např. termín plnění), jedná se o porušení principů.

www.alevia.cz

SUMARIZACE ZJIŠTĚ NÍ KONTROL, MONIT ORINGU A AUDITU Nerelevantní argumentace zadavatelů  argument, že VZ přezkoumal bez závěrů Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, argument, že v zadávacím řízení nebyly podány námitky,  argument, že ZD si vyzvedlo X subjektů a Y podalo nabídku v oblasti nastavení kvalifikace,  argument, že v době zadávání VZ aplikovaná judikatura neexistovala,  argument, že oproti předpokládané hodnotě VZ se ušetřilo X mil. Kč,  argument, že zvítězil uchazeč s nejnižší nabídkou, není vždy považován za relevantní.

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA

Nedostatky projektu nepředstavují krajně naléhavý případ zadání VZ Č. j.: ÚOHS-R2/2011/VZ-5073/2011/310/JSl Co se však týče odkazu na krajně naléhavé případy, jejichž existence odůvodňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění, tak shodně jako orgán dohledu konstatuji, že zadavatel neprokázal naplnění všech podmínek předpokládaných ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona, resp. § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb. Nedostatky zjištěné v projektové dokumentaci stavby, které si vyžádaly nové práce, které musely být později zapracovány do projektové dokumentace, nepředstavují krajně naléhavý případ ve smyslu citovaného ustanovení zákona, neboť byly zapříčiněny chybně zpracovanou projektovou dokumentací, což ostatně uznal i zadavatel ve vyjádřeních podaných v průběhu řízení před orgánem dohledu a rovněž i v podaném rozkladu (o odpovědnosti za správnost a úplnost zadávací dokumentace bylo pojednáno výše). V neposlední řadě nebyl naplněn ani předpoklad uvedený v § 23 odst. 7 písm. a) bod 3. zákona, tj. podmínka, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nesmí překročit 20 % ceny původní veřejné zakázky (celková výše dodatečných stavebních prací překročila 45 % ceny původní veřejné zakázky).

K naplnění podmínek JŘBU dle § 23 odst. 5 písm a) ZVZ Podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení jsou naplněny: 

jedná se o dodávku zboží - přestože zhotovení technologie na straně dodavatele zahrnuje výzkumné a vývojové služby a asistenci při náběhu technologie v ČR – předmětem závazku dodavatele bude dodat do ČR „na klíč“ hotovou technologii;



dodávané zboží bude využíváno pouze za účelem výzkumu a vývoje (to vyplývá z povahy projektu, z předmětu činnosti Příjemce jakožto veřejné výzkumné instituce i zaměření budoucího provozovatele a pouze za tímto účelem bude i vyráběno na straně dodavatele; okruh potenciálních dodavatelů je omezen. Vzhledem k unikátnosti technologie nelze ani v střednědobém výhledu vůbec uvažovat o její sériové výrobě;



dodání zboží nebude realizováno za účelem dosažení zisku, a to ani na straně dodavatele, ani na straně příjemce; nabídková cena bude konstruována maximálně na úrovni nákladů na realizaci zakázky.

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA

K hodnocení nabídek K transparentnosti hodnocení subjektivních hodnotících kritérií Rozhodnutí UOHS (ÚOHS-S231/2009/VZ-12012/2009/510/Hod) Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát především na takové vymezení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek podle těchto kritérií, které umožňuje jednoznačné a přezkoumatelné hodnocení nabídek, a které současně bude splňovat podmínky stanovené v ust. § 6 zákona. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele (i pro hodnotící komisi) závazná. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné. Podle ust. § 80 odst. 1 zákona je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele. Hodnotící komise uvede ve zprávě zákonem požadované náležitosti, přičemž je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná, popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek stěžejním dokumentem při přezkumném procesu. Rozhodnutí UOHS (ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-19216/2011/530/Edo) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. U těchto tzv. kvalitativních kritérií musí při hodnocení kritéria komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů, aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i dostatečně transparentní písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce uvedený počet bodů. V posuzovaném případě sice hodnotící zprávy slovní zdůvodnění skutečně přidělených bodů pro jednotlivá dílčí kvalitativní kritéria a stránky v rámci nich posuzované pro každou nabídku obsahují, nicméně toto slovní zdůvodnění není dostatečně transparentní, jednoznačné a srovnatelné u totožných dílčích hodnotících kritérií pro všechny hodnocené nabídky. Kupříkladu slovní zdůvodnění přidělení bodů zadavatelem je v některých případech poměrně rozsáhlé, v některých případech stručné, přičemž počet přidělených bodů je v obou uvedených případech stejný. Také pojmosloví typu dostatečně podrobný" versus „velice podrobný", „zcela vyhovující, dostatečně strukturovaný" versus „nadstandardní, logicky strukturovaný" či „průměrný“ versus „minimálně strukturovaný a příliš stručný“, které zadavatel v rámci slovního zdůvodnění různých nabídek používá, není jednotné a jednoznačné a u navrhovatelů vzbuzuje oprávněné obavy z nepředvídatelného a nerovného hodnocení jejich nabídek. Úřadu nepřísluší přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise, ale dodržení zákonného rámce zadávacího řízení, což je však v případě předmětného zadávacího řízení znemožněno, neboť výše popsané slovní zdůvodnění hodnocení nabídek zadavatelem vzbuzuje pochybnosti o jeho transparentnosti. Vzhledem k nejednoznačnému, nevyrovnanému a

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA neporovnatelnému slovnímu odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek zadavatelem, musí Úřad konstatovat, že zadavatel v daném zadávacím řízení porušil zásadu transparentnosti, zároveň Úřad nemůže vyvrátit pochybnosti navrhovatelů, že zadavatel porušil také zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad dodává, že v daném případě nejde o nedostatečnou délku či rozsáhlost slovního zdůvodnění přidělení bodů jednotlivým nabídkám zadavatelem, ale o obsah tohoto slovního zdůvodnění, které měl zadavatel formulovat jednoznačně, srovnatelně a transparentně pro všechny nabídky, tak aby byla umožněna jeho možná budoucí přezkoumatelnost. Zadavatel mohl kupříkladu bodově vymezit aspekty, které obsahují všechny nabídky, tyto kvalitativně za použití jednotného pojmosloví zhodnotit, a poté opět bodově samostatně vymezit aspekty, které obsahují jen některé nabídky, tyto odděleně zhodnotit i ve vztahu k ostatním nabídkám a uvést, proč té které nabídce pro daný aspekt přidává či redukuje bodové hodnocení, proč je pro daný aspekt hodnocená nabídka kvalitativně lepší či horší než nabídky ostatní. Úřad upozorňuje na ust. § 80 odst. 1 zákona, kde se stanoví, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má obsahovat mj. údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Ve spojení se zásadou transparentnosti upravenou v § 6 zákona to znamená, že v případě subjektivního hodnotícího kritéria nepostačuje pouze údaj o přiděleném počtu bodů, ale ze zprávy musí být zřejmé, proč byla nabídka toho kterého uchazeče v daném hodnotícím kritériu ohodnocena příslušným počtem bodů, tzn., z jakého důvodu je nabízené plnění výhodnější či méně výhodné ve srovnání s nabídkami ostatních uchazečů. Pouhý údaj o přiděleném počtu bodů doplněný netransparentním zdůvodněním tohoto přidělení je tak v daném případě (tzn. v případě subjektivního hodnotícího kritéria) nepostačující. Taková zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ztrácí na transparentnosti a přezkoumatelnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že úmysl zákonodárce zajistit maximální možnou transparentnost a přezkoumatelnost hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je zdůrazněn mj. i novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 179/2010 Sb., kdy se ust. § 80 odst. 1 zákona s účinností od 15.9.2010 změnilo tak, že se slova „údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ nahradila slovy „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií“. Není tedy důvod aplikovat ust. § 80 odst. 1 zákona, a to především s ohledem na § 6 zákona, jiným způsobem. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat údaj o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Údajem o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, se rozumí vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

ÚOHS: S177/2012/VZ-16395/2012/530/KSt 102. K uvedenému Úřad dodává, že je vždy v kompetenci zadavatele, jakou váhu dá jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím v konkrétním zadávacím řízení. Stanovení konkrétních vah však musí být vždy provedeno proporcionálně tak, aby hodnocení nabídek vedlo k tomu, že zadavatel vybere nejvýhodnější nabídku. 103. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že dílčí hodnotící kritéria „Náklady na uložení 1t komunálního odpadu“ a „Náklady na dopravu odpadu na místo uložení“ nevyjadřují

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA vztah užitné hodnoty a ceny, v důsledku čehož došlo ke zvýhodnění jednoho uchazeče, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. ÚOHS: S204/2012-15072/2012/511/JPo Přestože požadavek preference objektivních hodnotících kritérií není v zákoně výslovně zakotven, plyne jednak ze zásad zadávacího řízení zakotvených v § 6 zákona, ale též ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Tato směrnice v odst. 46 úvodního ustanovení jednoznačně požaduje, že by zakázky měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení a zaručí, že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže. Rovněž je zde zdůrazněno, že k zaručení rovného zacházení je třeba, aby kritéria pro zadání zakázky umožnila objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek, 34. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 zákona. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. 35. Ze zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky „soutěžit“. V případě, že zadavatel pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky a pokud stanovil jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musel popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách – zejména pak v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky musí být jednotlivým dodavatelům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení „úspěšnými“. Ze shora uvedených důvodů nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky a následně kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad. Pokud objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného. 36. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil v čl. 14 zadávací dokumentace (viz bod 30) míru váhy subkritéria „atraktivita a rozmanitost receptur“ a to 50 % z dílčího kritéria „Úroveň knihy receptur“ a dále stanovil v čl. 9.5 zadávací dokumentace (viz bod 31) jakým způsobem budou jednotlivé nabídky v rámci tohoto kritéria hodnoceny. Specifikace způsobu hodnocení nabídek v subkritériu „atraktivita a rozmanitost receptur“ formulací, že „Kniha receptur bude ohodnocena pomocí bodovací stupnice 1 až 5 (formou školního hlasování)“, je nedostatečná, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, jaké konkrétní parametry zmíněné atraktivnosti a rozmanitosti bude zadavatel považovat za nejlépe splňující jeho požadavky. Nelze totiž konstatovat v rámci popisu způsobu hodnocení, že zadavatel bude hodnotit „atraktivitu a rozmanitost receptur“, bez toho aniž by zadavatel jednoznačným způsobem současně definoval, co je myšleno „rozmanitostí a atraktivitou receptur“, resp. za jakých podmínek budou recepty hodnoceny jako lepší a za jakých podmínek www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA horší. Dodavatelé sice mohli ze zadávací dokumentace získat informaci o tom, že zadavatel požaduje „rozmanité a atraktivní receptury“, ale již neměli konkrétní představu o tom, podle jakých měřítek, hodnot či parametrů bude jejich nabídka v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnocena, což mohlo potenciální dodavatele vést k rozhodnutí nepodávat nabídku do předmětného zadávacího řízení a tudíž i ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

KS v Brně: 62Af 36/2010-103 Soud zdůrazňuje, že zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008- 222, dostupný na www.nssoud.cz, kde tento soud zdůraznil požadavek, aby byla zadávací dokumentace „jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Je třeba rovněž zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá (§ 44 odst. 1 ZVZ). Je tedy plně na zadavateli, aby v zadávací dokumentaci stanovil jednoznačné a transparentní požadavky a jejich splnění poté transparentně na základě objektivních kriterií objektivním způsobem prostřednictvím hodnotící komise hodnotil.

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA

Návrh novely ZVZ – VZ podle předpokládané hodnoty § 12 Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty [Pozn.: navrhované znění účinné od 1. ledna 2014] (1) Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu. (2) Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1. (3) Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Z důvodové zprávy Předkládaná úprava dále také zachovává dosavadní limit 3 000 000 Kč pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce. Bude-li tedy navrhovaná úprava přijata, nebude tento limit od 1. 1. 2014 snížen na 1 000 000 Kč. Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce byl od 1. 4. 2012 snížen z 6 000 000 Kč na současné 3 000 000 Kč. V průběhu uplynulého roku se ukázalo, že aktuální limit je v případě veřejných zakázek na stavební práce dostatečný a zajišťuje transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Předkladatel návrhu ve svém rozhodnutí o zachování současného limitu pro veřejné zakázky na stavební práce zohlednil především charakter stavebních prací, které jsou v diskutovaném rozmezí částek 1 000 000 Kč až 3 000 000 Kč realizovány. Zvýšení limitů nad rámec současných hodnot bylo vyhodnoceno jako neefektivní, neboť by v konečném důsledku znamenalo pouze zvýšení administrativní zátěže a zvýšení nákladů souvisejících s realizací zadávacích řízení. Současná hodnota limitů je tedy dostačující a lze konstatovat, že v současné době již neexistuje důvod ji dále snižovat, neboť vzhledem k dalším souvisejícím nákladům zadavatelů by se nejednalo o úsporné opatření.

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA

Návrh novely ZVZ - skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace § 59 Posouzení kvalifikace [Pozn.: navrhované znění účinné od 1. ledna 2014] (4) Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat v případě postupu podle tohoto odstavce po lhůtě podle § 52.

Z důvodové zprávy Umožnění dodatečného prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím dokladů, ze kterých vyplývá, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastaly až po lhůtě pro podání nabídek. Na základě výsledků meziresortního připomínkového řízení byl do návrhu zařazen tento bod, který má umožnit účast v zadávacím řízení co největšímu počtu dodavatelů, a tím přispívat k účinné soutěži o veřejnou zakázku. Podmínka, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musí nastat ve lhůtě pro podání nabídek, v minulosti často vedla k situaci, kdy fakticky kvalifikovaný dodavatel nebyl schopen získat dokumenty, které by zpětně prokazovaly splnění kvalifikace, a přestože reálně kvalifikovaným byl, musel být ze zadávacího řízení vyloučen.

www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA

Návrh novely ZVZ - zrušení zadávacího řízení – jediná nabídka § 71 Otevírání obálek (6) Pokud zadavatel obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálka se neotevírá; o této skutečnosti zadavatel bezodkladně vyrozumí uchazeče. To neplatí, pokud zadavatel a)

postupuje podle § 22 odst. 3 a 4 nebo § 23 odst. 4 až 8 a 10,

b) zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, nebo c)

postupoval tak, že

1. 2. 3. 4.

zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e), v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení, v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek a zadávací podmínky nového zadávacího řízení nezúžily okruh možných dodavatelů.

§ 84 Zrušení zadávacího řízení (1) Zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud ….. e) obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 6 písm. a) až c). Z důvodové zprávy

Návrh upravuje postup zadavatele v případě, že obdrží pouze jednu nabídku nebo pro hodnocení zbude pouze jedna nabídka. Zadavatel je dle návrhu povinen zadávací řízení zrušit. V případě, že zadavatel zadávací řízení z uvedeného důvodu zruší, není dle nově stanovených podmínek povinen opětovné řízení se stejným předmětem rušit za situace, kdy obdrží pouze jednu nabídku nebo pro hodnocení zbude pouze jedna nabídka. Návrh tento postup po předchozím zrušení umožňuje za kumulativního splnění následujících podmínek. Zadavatel ve formuláři pro oznámení nové zakázky se stejným předmětem je povinen označit prostřednictvím identifikačního čísla předchozí zrušené zadávací řízení (tato řízení pak budou snadno identifikovatelná, což může aktivovat kontrolní mechanismy), dále v novém oznámení vymezí změny, které oproti předchozímu zrušenému zadávacímu řízení učinil v zadávacích podmínkách (zadavatel musí vymezit všechny změny) a zadávací podmínky nového řízení nesmějí být změněny takovým způsobem, že by zúžily okruh potenciálních dodavatelů (obecně jde o zpřísnění zadávacích podmínek, které může spočívat například ve vyšších požadavcích na kvalifikační předpoklady). Blíže k podmínkám níže. Možnost postupovat tímto způsobem se vztahuje pouze na ta řízení, která se zahajují odesláním do Věstníku veřejných zakázek. Zadavatel tedy nemá možnost takto postupovat u opakovaného zjednodušeného podlimitního řízení. Povinnost rušit zadávací řízení v případě, že zadavatel obdržel jednu nabídku či k hodnocení zbude pouze jedna nabídka, se dále dle návrhu nevztahuje na dílčí veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému. Dle navrhované úpravy nemusí zadavatel opakované zadávací řízení rušit v případě, že: www.alevia.cz

VÝKLAD, JUDIKATURA, STANOVISKA 1) zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e) Předmětný postup se tedy nevztahuje na všechny veřejné zakázky, jejichž zadávání bylo v minulosti zrušeno z jakéhokoli důvodu, ale výhradně jen na ty veřejné zakázky, jejichž zadávání bylo zrušeno z důvodů uvedených v ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Dále je nutné dodržet obdobnost předmětu, tedy že v následném zadávacím řízení musí být zadávána zakázka, jejíž předmět se shoduje s předmětem původní zakázky. Odchylky jsou možné jen za předpokladu, že je současně dodržen bod 4 písmene c) navrhovaného znění § 71 odst. 6 ZVZ, tedy že v důsledku změny nedošlo k zúžení okruhu možných dodavatelů. 2) v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení. V zájmu zachování co nejvyšší transparentnosti je zde dána povinnost identifikovat předchozí zadávací řízení. Bude tedy vždy zřejmé, že v původním zadávacím řízení došlo k situaci, která je zpravidla nestandardní, tedy k tomu, že byla doručena či zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Z oznámení o zahájení tak bude zřejmé, že jde o opakovanou veřejnou zakázku a bude tak na zakázku „lépe vidět“, tedy bude na první pohled zřejmé, že jde o nestandardní situaci, na kterou bude jistě zaměřená vyšší pozornost, a to jak veřejnosti, tak kontrolních orgánů. Nastavení tohoto pravidla povede k tomu, že tímto postupem nebude možné opakovat zjednodušené podlimitní řízení, neboť toto řízení není zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku. Umožnit opakovat obdobným postupem i jednací řízení bez uveřejnění, které by bylo uveřejněno pouze na profilu zadavatele, nepovažuje předkladatel návrhu za dostatečně transparentní. Pokud by se zadavatel dostal do situace, kdy bylo zjednodušené podlimitní řízení zrušeno z důvodů uvedených v § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, může využít v tomto novelizačním bodě navrhovaného postupu, pouze pokud opakované zadávací řízení bude otevřené řízení. 3) v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek. V zájmu dodržení transparentnosti a snazší kontroly postupu zadavatele je pak také nutné označit všechny změny zadávacích podmínek, které byly oproti předchozímu zadávacímu řízení provedeny. Provedené změny bude pak nutné posuzovat především ve vztahu ke splnění následující podmínky. Změny musí být označeny přímo v oznámení, formuláře uveřejňované ve Věstníku není možné měnit a rozšiřovat, proto je nutné využít oddíly, které jsou v oznámení obsaženy již nyní a předmětné změny uvést do bodu VI. 3 – další informace. Již z oznámení, aniž by bylo nutné studovat zadávací dokumentaci, tak budou provedené změny zcela zřejmé. Pro úplnost pak lze doplnit, že zadavatel v četných případech změny provádí, minimálně co se týče termínů a lhůt, proto nelze povinnost uvedení změn obejít tak, že zadavatel konstatuje, že k žádným změnám nedošlo. 4) zadávací podmínky nového zadávacího řízení nezúžily okruh možných dodavatelů Je striktně zakázána jakákoli změna zadávacích podmínek, která by vedla k omezení okruhu dodavatelů oproti zadávacím podmínkám původní veřejné zakázky. Konkrétně lze jako příklad uvést zpřísnění kvalifikace, zvýšení požadavků na předmět veřejné zakázky, změnu obchodních a platebních podmínek ve prospěch zadavatele atp. Posouzení, zda došlo k zúžení okruhu dodavatelů, je pak na zadavateli, který by měl mít dostatečnou znalost předmětu veřejné zakázky a situace na trhu a měl by tak být schopen předmětné změny odborně a objektivně posoudit.

www.alevia.cz

Článek – Právní rádce 4/2013 Co se musí zkoumat při zjednodušeném podlimitním řízení Při zjednodušeném podlimitním řízení musejí zadavatelé adresovat písemnou výzvu k účasti nejméně pěti potenciálním zájemců. Musejí však zkoumat i to, zda oslovený zájemce splňuje všechny předpoklady a požadavky na kvalifikaci? Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") definuje šest druhů zadávacích řízení, přičemž jedním z nich je zjednodušené podlimitní řízení. Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání buď podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. Dodejme, že zjednodušené podlimitní řízení může legálně využít pouze veřejný nebo dotovaný zadavatel. U sektorového zadavatele tento druh zadávacího řízení nepřipadá v úvahu, neboť sektorový zadavatel (též nazývaný jako síťový nebo odvětvový) je povinen dle ZVZ zadávat výhradně nadlimitní veřejné zakázky související s výkonem relevantní činnosti. NEJMÉNĚ PĚT ZÁJEMCŮ Ve zjednodušeném podlimitním řízení ex lege vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně pětici zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. ZVZ používá termín "nejméně" pět zájemců, takže zákonodárce adresátům normy autoritativně naznačuje, že by byl, k naplnění vlastního smyslu zákona (můžeme vzletněji říci tzv. tvrdého jádra zákona), vhodnější vyšší počet oslovených relevantních zájemců. Zmíněných nejméně pět zájemců musí být ex lege vyzváno k podání nabídky, což ovšem přímo neznačí, že oslovené entity skutečně musí nakonec podat nabídku. Souhlasíme tedy s názorem R. Jurčíka, že není vyloučeno to, že z minimálně pěti adresně oslovených zájemců, ne každý podá nabídku. Zadavatel může obdržet pouze jednu nabídku a může pokračovat v řízení, i pokud byla podána pouze a jen tato jediná oferta (srov. Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách, 3. vydání, C.H.Beck, Praha, 2012, s. 280 a násl.). Citovanou písemnou výzvu musí zadavatel obligatorně publikovat na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Další legální conditio sina qua non je, že veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců. Se zákonnou výjimkou - § 38 odst. 3 ZVZ - není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi. Smyslem tohoto ustanovení ZVZ je posílení prvku konkurence. Předmětné ustanovení můžeme též vnímat jako pozitivní a přiměřenou formu podpory zejména malého a středního podnikání, která je určitě ve veřejném zájmu (srov. též Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách, 3. vydání, C.H.Beck , Praha, 2012, s. 281). HODNOCENÍ NABÍDEK Ustanovení § 38 odst. 4 ZVZ modifikuje minimální obsahové náležitosti písemné výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení (viz doplňující informace), zjednodušuje obsah oznámení o požadavky na prokázání kvalifikace v tom případě, pokud nejsou součástí zadávací dokumentace.

Navíc zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván (osloven) výše zmíněným způsobem. ZVZ tedy výslovně upravuje povinnost přijmout a hodnotit nabídku i od toho dodavatele, který jím nebyl přímo vyzván. Tím zákon umožňuje účast v zadávacím řízení všem relevantním dodavatelům. Zadavatel - jinak řečeno - v žádném případě nesmí z předmětného zjednodušeného řízení vyloučit toho dodavatele, jenž podal svou nabídku, třebaže k podání nabídky nebyl zadavatelem vyzván (viz Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj k uveřejňování výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení na profilu zadavatele podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění). KOHO JE MOŽNÉ REÁLNĚ OSLOVOVAT? Jak jsme již konstatovali výše, ve zjednodušeném podlimitním řízení ex lege musí veřejný zadavatel vyzvat písemnou výzvou nejméně (!) pět zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. In media res: Zadavatelé nejednou tvrdí, že v rámci výzvy k podávání nabídek nejsou povinni prověřovat, zda oslovený zájemce splňuje či nesplňuje veškeré požadavky na kvalifikaci stanovenou zadavatelem. Simplifikovaně řečeno - zadavatelé v rámci zjednodušeného podlimitního řízení osloví sice požadovaných pět subjektů, nicméně v některých případech tito oslovení "zájemci" reálně nesplňují kritéria na kvalifikaci požadovanou zadavatelem. Zadavatelé argumentují v těchto případech, že jim zákonem není obligatorně uloženo, že by museli předem zkoumat, zdali oslovení zájemci skutečně splňují kvalifikační předpoklady. Dále bývá v praxi tvrzeno, že i když oslovený zájemce nesplňuje požadovaná kritéria, tak má možnost prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím tzv. subdodavatele. Jinak řečeno: zadavatel splní kvantitu, ale nikoliv kvalitu na straně oslovených zájemců. Klíčovou otázkou tedy je, zda veřejný zadavatel musí de lege lata skutečně vyzvat pět takových zájemců, kteří jsou schopni veřejnou zakázku splnit? Plyne opravdu tato povinnost z dnešní právní úpravy či nikoliv, jak leckdy argumentují zadavatelé? (S touto argumentací se autor mohl setkat v rámci své činnosti na ÚOHS.) Pakliže nikoliv, jde zde o porušení principu legality - každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá? ZADAVATELÉ MUSEJÍ ZKOUMAT, ZDA OSLOVENÍ SPLŇUJÍ... Po gramatické, teleologické a systémové analýze ZVZ a předpisů souvisejících docházíme k závěru, že tvrzení zadavatelů, že ze ZVZ pro ně neplyne, v rámci realizace zjednodušeného podlimitního řízení, povinnost zkoumat, zda oslovený zájemce splňuje všechny předpoklady a požadavky na kvalifikaci stanovené zadavatelem, nemožno odpovědně přijmout. Mám za to, zadavatel musí vyzvat nejméně (!) pět takových zájemců, kteří jsou schopni veřejnou zakázku relevantně splnit. Opačný postup, kdy by zadavatel obcházel svou povinnost vyzvat stanovený počet zájemců vyzváním subjektů, které předmět veřejné zakázky splnit nemohou, je dle mého soudu mj. proti zásadám postupu zadavatele ukotvených v § 6 ZVZ - tj. zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. A dále pak by opačný postup vedl ve svých důsledcích k popření vlastního smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. Na celé věci nic nemění ani fakt, jak jsem již uvedl v textu výše, že oslovení zájemci nemusí nabídku skutečně nakonec podat. Taktéž nemožno přičíst ku prospěchu argumentace zadavatelů, že se účastnit mohou i další subjekty - dle 38 odst. 5 ZVZ - takříkajíc z vlastní aktivity. Smyslem § 38 odst. 5 ZVZ určitě není být

"berličkou" k obcházení povinnosti stanovené v § 38 odst. 1 ZVZ - tedy oslovit nejméně (!) pět takových zájemců, kteří jsou schopni veřejnou zakázku relevantně splnit. --I zde platí, že omezení nabídky vede ve svých důsledcích k negativnímu ovlivnění výběru nejvhodnější (nejekonomičtější) nabídky. Pakliže by zadavatel oslovil nejméně pět relevantních dodavatelů, pak je zde z povahy věci logicky vyšší možnost, že se najde optimální nabídka, než pokud jich osloví méně. Nota bene i proto zákonodárce do ustanovení § 38 odst. 1 ZVZ zakotvil povinnost oslovit nejméně (!) pět zájemců, tedy naznačoval, že vhodnější je spíše počet vyšší, a rozhodně tedy není možné tento počet ještě snižovat oslovením "irelevantních" zájemců. Pokud bychom výše načrtnuté argumentaci některých zadavatelů (resp. jejich právníkům) přisvědčili, pak by taková interpretace ZVZ vedla k závěru, že by zadavatelé mohli vyzývat k podávání nabídek i subjekty, které se daným předmětem činnosti absolutně nezabývají, což by bylo zcela proti smyslu ZVZ, a ve svých důsledcích proti podpoře konkurence a pomoci malému a střednímu podnikání v ČR jako takovému! Na úplný závěr si dovolím vyslovit myšlenku, že ZVZ je v tomto ohledu zcela v pořádku, a další novelizace by zde byla, dle mého soudu, zbytečná. Vadná je zde spíše aplikační praxe některých veřejných zadavatelů nesprávně (ať již úmyslně či nedbalostně) realizujících tzv. zjednodušené podlimitní řízení jako zvláštní druh zadávacího řízení. Názory zde prezentované nemusí vyjadřovat názory institucí, na kterých autor působí. Petr Kolman pedagog na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS

Co musí obsahovat výzva k podání nabídky (§ 38 odst. 4 ZVZ): - identifikační údaje veřejného zadavatele, - informaci o druhu a předmětu veřejné zakázky, - zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48 ZVZ , - lhůtu a místo pro podání nabídek, - požadavky na prokázání splnění kvalifikace podle § 62, pokud nejsou součástí zadávací dokumentace, - údaje o hodnoticích kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel musí vyzvat nejméně (!) pět takových zájemců, kteří jsou schopni veřejnou zakázku relevantně splnit. Opačný postup je dle mého soudu mj. proti zásadám postupu zadavatele ukotveným v § 6 ZVZ.