perspektivu vstupu do eurozóny

Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny (pro předmět 5HP 502 Národohospodářské rozhodování)

Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Praha 27. října 2011

... a opět se setkáváme

1. setkání 20.10.2011

2. setkání 27.10.2011

Makroekonomická prognóza ČNB a její odlišnosti od prognóz jiných institucí

Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

2

Struktura prezentace

1

Obecná východiska

2

Stav v oblasti nominálních veličin

3

Reálná kriteria

4

Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace

5

Závěr

3

1

Obecná východiska

4

Základní informace o eurozóně Základní mezníky: • 1.1.1999 - Euro bylo zavedeno jako elektronická měna • 1.1.2002 – do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: 1950 + : poválečná léta (EPU – Evropská platební unie, Římská smlouva - 1957,...) 1969 + : Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému 1978+ : Evropský měnový systém (ECU, ERM) 1986 : Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act) 1989 : Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU) 1991-2 : Maastrichtská smlouva 1994 : Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute – předchůdce ECB) 1995 : jméno „euro“ a adaptace Madridského scénáře 1997 : Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII) 1998 : Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států) : vzniká ECB a nahrazuje tak EMI : nastavení konverzních poměrů měn k euru (31.12.1998) 1999 : zrození eura 2000 : Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro 2002 : bankovky a mince 2003 : Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny 2007 : Slovinsko vstupuje do eurozóny 2008 : Malta a Kypr vstupují do eurozóny 2009 : Slovensko vstupuje do eurozóny 2011 : Estonsko vstupuje do eurozóny jako 17 země

5

Základní informace o eurozóně

6

1

... Základní informace o eurozóně

7

Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (údaje za rok 2010, EU-27 = 100) ČR ČRvs. vs.EU EU(2010): (2010):

HDP HDPna naobyv. obyv. prod. práce prod. práce cenová cenováhladina hladina mzdy mzdy(odhad (odhadnom. nom.- -vvPPP) PPP)

Zdroj: Eurostat

......82 82% % ......76 % 76 % ......72 72% % ......35-55 35-55% %

8

2

Stav v oblasti nominálních veličin

9

Postavení ČR v rámci eurozóny 

1. květen 2004 – ČR členem EU



ČNB členem ESCB



nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínkách přistoupení): „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“



prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura



před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU – Hospodářské a měnové unie)



časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje

10

Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální): 1. 2. 3. 4.

Kritérium cenové stability Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kurzové konvergenční kritérium Kritéria udržitelnosti veřejných financí • Kritérium veřejného deficitu • Kritérium hrubého veřejného dluhu



konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy



kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura



sledování sladěnosti a připravenosti



Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK



Pakt stability a růstu

11

Stav příprav zavedení eura v ČR Stará eurostrategie „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“   

schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou 25.10.2006

 

souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp. 2007 nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie

12

Stav příprav zavedení eura v ČR Aktualizovaná eurostrategie stanovuje pravidelné každoroční  hodnocení výhledu plnění maastrichtských kritérií (MF ČR a ČNB)  hodnocení stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou (ČNB) na základě hodnocení se vydává doporučení vstupu do ERM II Plnění ekonomických konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z 22.12.2010)  kritérium cenové stability se daří plnit, pozitivní výhled pro 2011-2012  kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR nyní neplní vzhledem k vyššímu deficitu vládního sektoru, současné záměry fiskální politiky by měly zaručit plnění v roce 2013  hodnocení kritéria stability měnového kurzu možné až po vstupu do ERM II, nepříznivý ekonomický vývoj může způsobit výraznější kolísání CZK/EUR kolem hypotetické centrální parity  kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR v současnosti splňuje, neočekávají se výrazná rizika za předpokladu naplnění záměrů fiskální konsolidace. 13

Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z 22.12.2010) 

Kritérium cenové stability ČR plní od roku 2009 vývoj cen do 2. čtvrtletí 2010 poznamenán dezinflací v důsledku výrazně nižších cen energií a potravin v podmínkách globální recese  od té doby dochází k pozvolnému růstu cen v důsledku: 

  

administrativních opatření (úpravy DPH a spotřebních daní) rostoucích cen ropy a potravin slabšího kurzu CZK/USD

kritérium by mělo být v období 2011-2013 plněno, pokud nenastanou neočekávané jednorázové šoky  je žádoucí, aby v rozhodném období nedocházelo k výrazným proinflačním úpravám nepřímých daní nebo jiným administrativním cenovým opatřením  rozhodnutí o zahrnutí zemí pro výpočet kritéria může být arbitrární, např. v roce 2010 bylo z výpočtu vyloučeno Irsko (-2,3 %), které dle EK a ECB dosáhlo výrazně nižší inflace ve srovnání s ostatními  je nutné počítat s velmi striktním hodnocením udržitelnosti plnění kritéria (ostré hodnocení kritéria Slovenskem, resp. Estonskem v roce 2008, resp. 2010), tj. důležitý je kromě aktuálního čísla i výhled 

14

Stav příprav zavedení eura v ČR Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 22. prosince 2010 Pozn.: Výhled zemí EU na roky 2010–2013 byl převzat z Ekonomické prognózy Evropské komise (jaro 2010).

15


Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR opětovně neplní v důsledku ekonomické recese v roce 2009 došlo k výraznému zhoršení salda vládního sektoru (především výpadek daňových příjmů)  na konci roku 2009 byla s ČR již podruhé v historii zahájena Procedura při nadměrném schodku  pro rok 2010 připravila vláda konsolidační opatření, která měla zajistit znatelné snížení deficitu sektoru vlády oproti loňskému roku  návrh státního rozpočtu na rok 2011 a střednědobý výhled státního rozpočtu pro roky 2011–2013 předpokládají další postupné zlepšování salda vládního sektoru, a to až na 2,9 % HDP v roce 2013 

vzhledem k nízké výchozí úrovni vládního dluhu neměla zatím ČR s plněním kritéria problémy  v letech 2007 až 2008 se vládní dluh stabilizoval kolem hodnoty 30 % HDP, od roku 2009 však dochází k prudkému nárůstu úrovně dluhu  při daném nastavení fiskální politiky a předpokladech další konsolidace by měla úroveň dluhu dosáhnout svého maxima v roce 2013 na úrovni cca 43 % HDP a v následujících letech pozvolna klesat. 

16

Stav příprav zavedení eura v ČR Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP)

Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 22. prosince 2010

17


Kritérium stability měnového kurzu    

 

formální vyhodnocení kurzového kritéria lze provádět až po vstupu ČR do ERM II a souvisejícím vyhlášením centrální parity pro kurz koruny je možné sledovat kolísání měnového kurzu CZK/EUR v rámci hypotetického pásma +/- 15 % měnový kurz koruny k euru vykazuje v čase dlouhodobě apreciační trend a jeho vývoj byl dosud převážně umírněný tento trend byl ve druhé polovině roku 2008 a na počátku 2009 přerušen významným oslabením díky zhoršení sentimentu – rozsah depreciace (o 23 %) naznačuje možná rizika plnění kurzového kritéria pozorované výrazné výkyvy kurzu tedy ukazují, že v turbulentních dobách může být plnění kritéria stability měnového kurzu obtížné. pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu do budoucnosti tak bude klíčové vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II a s vhodným a udržitelným nastavením centrální parity kurzu koruny k euru.

18

Stav příprav zavedení eura v ČR Nominální měnový kurz CZK/EUR

19


Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR plní v průběhu 2007-2009 vykázaly roční průměrné dlouhodobé sazby pro konvergenční účely rostoucí tendenci, přesto ČR kritérium plnila vždy s rezervou minimálně 1 procentního bodu  do budoucna se očekává, že se výnosy českých státních dluhopisů budou nadále vyvíjet obdobným směrem jako výnosy evropské unie (resp. výnosy německých státních dluhopisů) a že rozpětí mezi nimi nebude narůstat 

Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců v %)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 22. prosince 2010

20

E U R O Z Ó N A

Vládní deficit (% HDP) EU (27) Eurozóna (17) Estonsko Lucembursko Finsko Německo Malta Belgie Rakousko Itálie Kypr Nizozemí Slovinsko Francie Slovensko Portugalsko Španělsko Řecko Irsko Švédsko Dánsko Bulharsko Maďarsko Česká republika Rumunsko Litva Lotyšsko Polsko Velká Británie zdroj: Eurostat

2000 0,6 0,0 -0,2 6,0 6,8 1,3 -6,2 0,0 -1,7 -0,8 -2,3 2,0 -3,7 -1,5 -12,3 -2,9 -1,0 -3,7 4,7 3,6 2,3 -0,5 -3,0 -3,7 -4,7 -3,2 -2,8 -3,0 3,6

2001 -1,4 -1,9 -0,1 6,1 5,0 -2,8 -6,4 0,4 0,0 -3,1 -2,2 -0,2 -4,0 -1,5 -6,5 -4,3 -0,6 -4,5 0,9 1,5 1,5 1,1 -4,0 -5,6 -3,5 -3,6 -1,9 -5,3 0,5

2002 -2,5 -2,6 0,3 2,1 4,0 -3,7 -5,5 -0,1 -0,7 -2,9 -4,4 -2,1 -2,5 -3,1 -8,2 -2,9 -0,5 -4,8 -0,4 -1,3 0,4 -1,2 -8,9 -6,8 -2,0 -1,9 -2,3 -5,0 -2,1

2003 -3,1 -3,1 1,7 0,5 2,4 -4,0 -9,9 -0,1 -1,5 -3,5 -6,5 -3,1 -2,7 -4,1 -2,8 -3,0 -0,2 -5,6 0,4 -1,0 0,1 -0,4 -7,2 -6,6 -1,5 -1,3 -1,6 -6,2 -3,4

2004 -2,9 -2,9 1,6 -1,1 2,3 -3,8 -4,7 -0,3 -4,5 -3,5 -4,1 -1,7 -2,3 -3,6 -2,4 -3,4 -0,3 -7,5 1,4 0,6 2,1 1,8 -6,4 -3,0 -1,2 -1,5 -1,0 -5,4 -3,4

2005 -2,5 -2,5 1,6 0,0 2,7 -3,3 -2,9 -2,7 -1,7 -4,3 -2,4 -0,3 -1,5 -2,9 -2,8 -5,9 1,0 -5,2 1,6 2,2 5,2 1,0 -7,9 -3,6 -1,2 -0,5 -0,4 -4,1 -3,4

2006 -1,5 -1,4 2,4 1,4 4,0 -1,6 -2,8 0,1 -1,6 -3,4 -1,2 0,5 -1,4 -2,3 -3,2 -4,1 2,0 -5,7 2,9 2,3 5,2 1,9 -9,3 -2,6 -2,2 -0,4 -0,5 -3,6 -2,7

2007 -0,9 -0,7 2,5 3,7 5,2 0,3 -2,4 -0,3 -0,9 -1,5 3,4 0,2 -0,1 -2,7 -1,8 -3,1 1,9 -6,4 0,1 3,6 4,8 1,1 -5,0 -0,7 -2,6 -1,0 -0,3 -1,9 -2,7

2008 -2,4 -2,0 -2,8 3,0 4,2 0,1 -4,5 -1,3 -0,9 -2,7 0,9 0,6 -1,8 -3,3 -2,1 -3,5 -4,2 -9,8 -7,3 2,2 3,2 1,7 -3,7 -2,7 -5,7 -3,3 -4,2 -3,7 -5,0

2009 -6,8 -6,3 -1,7 -0,9 -2,6 -3,0 -3,7 -5,9 -4,1 -5,4 -6,0 -5,5 -6,0 -7,5 -8,0 -10,1 -11,1 -15,4 -14,3 -0,7 -2,7 -4,7 -4,5 -5,9 -8,5 -9,5 -9,7 -7,3 21 -11,4

2010 -6,4 -6,0 0,1 -1,7 -2,5 -3,3 -3,6 -4,1 -4,6 -4,6 -5,3 -5,4 -5,6 -7,0 -7,9 -9,1 -9,2 -10,5 -32,4 0,0 -2,7 -3,2 -4,2 -4,7 -6,4 -7,1 -7,7 -7,9 -10,4

E U R O Z Ó N A

Hrubý veřejný dluh (% HDP) EU (27) Eurozóna (17) Estonsko Lucembursko Slovinsko Slovensko Finsko Španělsko Kypr Nizozemí Malta Rakousko Francie Německo Portugalsko Irsko Belgie Itálie Řecko Bulharsko Rumunsko Litva Česká republika Švédsko Dánsko Lotyšsko Polsko Velká Británie Maďarsko zdroj: Eurostat

2000 61,9 69,1 5,1 6,2 : 50,3 43,8 59,3 58,8 53,8 55,9 66,5 57,3 59,7 48,5 37,8 107,9 109,2 103,4 72,5 22,5 23,7 18,5 53,9 52,4 12,3 36,8 41,0 54,9

2001 61,0 68,1 4,8 6,3 26,7 48,9 42,5 55,5 60,7 50,7 62,1 67,3 56,9 58,8 51,2 35,5 106,6 108,8 103,7 66,0 25,7 23,1 24,9 54,7 49,6 14,0 37,6 37,7 52,0

2002 60,4 67,9 5,7 6,3 27,9 43,4 41,5 52,5 64,6 50,5 60,1 66,7 58,8 60,4 53,8 32,1 103,5 105,7 101,7 52,4 24,9 22,3 28,2 52,5 49,5 13,5 42,2 37,5 55,6

2003 61,8 69,0 5,6 6,1 27,3 42,4 44,5 48,7 68,9 52,0 69,3 65,8 62,9 63,9 55,9 30,9 98,5 104,4 97,4 44,4 21,5 21,1 29,8 51,7 47,2 14,6 47,1 39,0 58,3

2004 62,2 69,5 5,0 6,3 27,4 41,5 44,4 46,2 70,2 52,4 72,4 65,2 64,9 65,8 57,6 29,6 94,2 103,9 98,6 37,0 18,7 19,4 30,1 50,3 45,1 14,9 45,7 40,9 59,1

2005 62,8 70,0 4,6 6,1 26,7 34,2 41,7 43,0 69,1 51,8 69,6 64,6 66,4 68,0 62,8 27,4 92,1 105,9 100,0 27,5 15,8 18,4 29,7 50,4 37,8 12,4 47,1 42,5 61,8

2006 61,5 68,4 4,4 6,7 26,4 30,5 39,7 39,6 64,6 47,4 64,2 62,8 63,7 67,6 63,9 24,8 88,1 106,6 106,1 21,6 12,4 18,0 29,4 45,0 32,1 10,7 47,7 43,4 65,7

2007 59,0 66,2 3,7 6,7 23,1 29,6 35,2 36,1 58,3 45,3 62,0 60,7 63,9 64,9 68,3 25,0 84,2 103,6 105,4 17,2 12,6 16,9 29,0 40,2 27,5 9,0 45,0 44,5 66,1

2008 62,3 69,9 4,6 13,6 21,9 27,8 34,1 39,8 48,3 58,2 61,5 63,8 67,7 66,3 71,6 44,4 89,6 106,3 110,7 13,7 13,4 15,6 30,0 38,8 34,5 19,7 47,1 54,4 72,3

2009 2010 74,4 80,0 79,3 85,1 7,2 6,6 14,6 18,4 35,2 38,0 35,4 41,0 43,8 48,4 53,3 60,1 58,0 60,8 60,8 62,7 67,6 68,0 69,6 72,3 78,3 81,7 73,5 83,2 83,0 93,0 65,6 96,2 96,2 96,8 116,1 119,0 127,1 142,8 14,6 16,2 23,6 30,8 29,5 38,2 35,3 38,5 42,8 39,8 41,8 43,6 36,7 44,7 50,9 55,0 69,6 80,0 22 78,4 80,2

3

Reálná kriteria

23

Reálná kriteria Reálné veličiny



vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou i s EU příliv FDI z EU dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách



dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů



úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) sladěnost ekonomického cyklu

   

    

24

Reálná kriteria 

náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné, zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny



vzroste význam zodpovědnosti fiskální politiky



s vyšší sladěností budou rizika přistoupení ČR k eurozóně klesat



provázanost ČR-eurozóna:  obchodní  vlastnická  ekonomický cyklus



podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků



náklady vs. výnosy 25

Stav příprav zavedení eura v ČR 320% 300% 280% 260% 240%

mandatorní výdaje rostou stále vysokým tempem stát prakticky ztratil manévrovací prostor

220% 200% 180% 160% 140% 120%

HDP v b.c. Příjmy SR Výdaje SR Mandatorní výdaje příjmy a výdaje (včetně mandatorních) pro 2011-2012 vychází z dat v návrzích příslušných státních rozpočtů

100% 26 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Reálná kriteria



sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii



analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně

27


Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 76 % průměru eurozóny a má tak srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy.



Cenová hladina České republiky je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni, když v roce 2010 byla na úrovni 69 % eurozóny.

Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, rok 2010, EU27=100)

28

Zdroj: Eurostat

Reálná kriteria HDP na obyvatele v PPS (údaje za rok 2010, EU-27 = 100)

120 100

108

108

108

84

84

82

80 60

Euro area (17) Czech Republic

40 2008

Zdroj: Eurostat

2009

2010

29

Reálná kriteria Produktivita práce na zaměstnanou osobu (rok 2010, EU-27 = 100)

120 100

108,8

109,0

108,5

76,9

77,1

75,9

80 60


40 2008

Zdroj: Eurostat

2009

2010

30

Reálná kriteria Světová výroba osobních automobilů

Evropa z toho: Německo Francie Itálie Španělsko Velká Británie NAFTA (USA+Kanada+Mexiko) z toho: USA Mercosur z toho: Brazílie Asia z toho: Čína z toho: Japonsko Zbytek světa Celkem

2009

2010

2010/2009 v%

2007

2008

19 473 139

18 358 696

15 175 666

17 183 683

13,2%

5 709 139 2 550 869 910 680 2 308 774 1 534 567 15 021 044 10 473 193 3 310 553 2 797 321 21 947 849 5 382 480 9 944 637 667 759 60 420 344

5 532 030 2 145 935 659 221 2 013 861 1 446 619 12 579 453 8 447 493 3 561 611 3 004 535 22 294 911 5 677 030 9 928 143 2 305 400 59 100 071

4 964 523 1 819 462 661 100 1 832 999 999 460 8 558 226 5 577 148 3 523 347 3 024 755 21 798 060 8 379 789 6 862 161 2 033 827 51 109 437

5 552 409 1 924 131 573 169 1 951 381 1 270 472 11 904 773 7 591 457 4 109 628 3 406 519 28 061 742 11 364 865 8 307 382 2 229 095 63 642 061

11,8% 5,8% -13,3% 6,5% 27,1% 39,1% 36,1% 16,6% 12,6% 28,7% 35,6% 21,1% 9,6% 24,5%

Zdroj: Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) 31

Reálná kriteria

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu 32

Reálná kriteria Výroba vozidel na 1000 obyvatel za rok 2010 země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Slovakia Czech Rep. Slovenia South Korea Germany Spain Japan France Canada UK Iran Poland Brazil Mexico China Italy USA Russia Thailand Turkey

výroba osobních automobilů na 1000 obyvatel

101,9 101,8 97,3 79,7 67,4 47,2 41,8 30,9 28,9 20,8 20,6 20,4 14,2 14,2 10,4 9,9 8,9 8,6 8,4 7,9

země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Slovenia Czech Rep. Slovakia South Korea Germany Canada Spain Japan France USA Thailand Iran Mexico UK Poland Brazil Italy Turkey China Russia

celková výroba automobilů na 1000 obyvatel

102,6 102,4 101,9 88,1 71,7 61,8 58,9 48,4 35,8 25,3 24,9 24,1 23,9 22,8 22,6 18,4 14,7 14,3 13,6 10,0

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu, pozn.: údaje o počtech obyvatel za rok 2009

33


poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku



negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu

155

600

260

135

533

230

115

467

200

95

400

170

75

333

140

55

267

110

200

80

35 01/07

Ropa Brent

01/09

01/11

Ropa Ural

01/13

Zemní plyn (pr.osa)

01/07

01/09

Průmyslové kovy Komoditní koš celkem

01/11

01/13

Potravinářské komodity

34 Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB

Reálná kriteria Energetická náročnost ekonomiky (údaje za rok 2009)

600 500

552,6

525,6

400

514,1

300 200

163,6

100

161,0


0 2007

Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Zdroj: Eurostat

162,7

2008

2009

35


je stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!?



rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný



pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny

36

Reálná kriteria Měnověpolitické sazby

Eurozóna Česká republika USA 37

Reálná kriteria Kurz

EURO

USD

38


pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila



vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50 %)

Počet volných prac. míst

175 150

1/0 8

38

Beveridgeova křivka zdroj ČNB 1/11

1/07

8/11

125 33 100 75 50

490

1/09 1/06

1/05

530 1/04

8/11

25 300 325 350 375 400 425 450 475 500 525 550 575 Počet nezaměstnaných osob

39

Reálná kriteria Dlouhodobá nezaměstnanost (údaje za rok 2010)

5

4,3

4

3,0

3,4

3

3,0 2

2,2

1

2,0 Euro area (17) Czech Republic

0 2008

2009

Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkové aktivní populaci. Zdroj: Eurostat

2010

40

Reálná kriteria Zdanění příjmů (údaje za rok 2009)

42 41 40

41,5

38,8 38,2

39 38 37

38,5

36

36,4 Euro area (17) Czech Republic

35 34 33 2007

Pozn: Podíl daní a sociálního pojištění na celkové (hrubé) mzdě. Zdroj: Eurostat

39,2

2008

2009

41


stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků



kapitálová přiměřenost



dynamické oprávkování



testování odolnosti bankovního sektoru



zdanění bankovního sektoru

42

Reálná kriteria Úvěry podnikům a domácnostem

Úrokové sazby z úvěrů podnikům

(meziroční změny v %)

(nové obchody, v %) 7

40

6

30

5

20 4

10

3

0

2

-10

1

1/07

1/08

1/09

1/10

Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem HDP, běžné ceny (pravá osa)

1/11

1/07

1/08

1/09

1/10

1/11

Do 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč.fixací do 1 roku Do 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let Nad 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč. fixací do 1 roku 3M PRIBOR Úvěry nefinančním podnikům (bez KTK a revolvingových úvěrů)

43


poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV



BEDEAT FR

UK SEDK

EA EU

banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 44

4

Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace

45

Společná hospodářská politika? •

• • • • • •

již mnoho let systematicky varuji před hédonistickým pojetím fungování současné Evropy http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/cle nove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html) především eurozóna vykazuje značnou dávku vnitřní nestability potvrzuje se hypotéza neudržitelné heterogenity uvnitř eurosystému včetně asynchronního chování hospodářských cyklů proto neexistuje vhodná hospodářská politika (měnová / fiskální) hédonistické vládnutí se především odráží ve fiskální části hospodářskopolitického mixu v takovémto systému musí logicky existovat institut černých pasažérů mainstream styl EU / eurozóny – prosazování zájmů několika nejsilnějších v rámci klubu (splňují pravidla klubu?) – potlačení principů svobody a suverenity – vedl k propasti

Zdroj: kahi.cz/blog/politicky-rozcestnik + vlastní doplnění

46

Jak dále? • • • • •

•

•

krize obnažila nedostatky --- léčba: příčiny vs. následky EK, ECB, vlády: schopnost řešit? návrat ke kořenům – alespoň dodržování Paktu stability a růstu dopady na finanční trh: domácnosti, korporace, banky, penzijní fondy, ... varianty vývoje:  status quo ... s tím, že černí pasažéři budou neustále sanováni (kolik? kdo? jak dlouho vydrží?)  razantní změny v pravidlech fungování eurosystému (jednotná hospodářská politika?!)  vystoupení některých zemí z eurozóny  terminace politického projektu společné měny další vývoj ne zcela optimálního a především drahého politického projektu společné měny může z hlediska teorie optimálních měnových zón vést k vytváření nových, opravdu optimálních, geopolitických celků se společnou měnou či dokonce se společnou hospodářskou politikou náklady vs. výnosy (výhody vs. nevýhody) 47

5

Závěr

48

Závěr • • • • • • • •

prozatím existuje politický závazek přijmout euro, podmínky se ale mění (Lisabonská smlouva) existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale ...) je mnohem důležitější sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení vs. svoboda a konkurence) chceme do eurozóny? zavedení eura v ČR podporuje 22 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - leden/2011), nejméně od roku 2005 chce nás vlastně eurozóna? bude členství v eurozóně přínosem pro ČR a naopak?

49

Závěr - pokračování • • • •

• • •

euro prozatím přežije pouze díky dalším anabolickým dávkám financí ... na úkor dlouhodobého růstu dají se očekávat závažné problémy dalších států eurozóny vzhledem k velké angažovanosti ostatních států bude pokračovat finanční sanace (opět bohužel aplikováno politické řešení politického projektu) jak dále v hospodářské politice? (měnové války, fiskální disciplína, mezinárodní hospodářská politika a geopolitické hrozby) hospodářská politika a schopnost její reakce na tržní signály zůstane pod dávky anabolik otupělá problémem hospodářské politiky bude čas od času nestandardní a nesystémová reakce 50

Závěr - pokračování • • •

•

v oblasti mezinárodní hospodářské politiky budou velkou roli hrát globální nerovnováhy určitě se dají očekávat snahy nadnárodních institucí o „správné“ globální řešení (např. G20, dirigismus volného trhu) ... avšak současná krize prokázala, že právě globální řešení neexistuje, a když už je aplikováno (např. jednotná měnová politika pro heterogenní uskupení), pak je velmi neefektivní monetární unie --- fiskální unie --- politická unie

51

Závěr Pravidelné komentáře a publikační činnost k tématu: • • • • • • • • • • • • • •

Řežábek, P. (2011). Měnová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, 2011. První vydání, 128 stran. ISBN 978-80-246-1894-4 Řežábek, P. (2011). Eurobondy: trest pro zodpovědné. Hospodářské noviny, 3.10.2011, str. 9 Cimburek, J.; Řežábek, P. (2010). Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. ISSN 1802-2200 Řežábek, P. (2010). Jsme zadluženi víc, než si myslíme. Lidové noviny, 16.1.2010, str. 16 Řežábek, P. (2009). Zadlužený stát, Dluhopisy občanům. (ČT 24 6.12.2009, Otázky VM) Řežábek, P. (2009). 20.8.2009 – Hospodářské noviny: „Volby nevolby, je třeba škrtat“ Řežábek, P. (2009). The Czech Republic Faces up to the Crisis. Doing Business in the Czech Republic, vol.2009/2010, pp 18-19. Praha: PP Agency Řežábek, P. (2009). Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník č.29. Seminář Fontes Rerum Řežábek, P. (2009). Jednoletý úvěr jako smrtící past. Bankovnictví, 27.1.2009, str. 11 Řežábek, P. (2008). Optimismus z americké krize je nemístný. E15, 18.8.2008, str. 12 Řežábek, P. (2007). Nemusíme do euroklubu spěchat, MF Dnes, 10.7.2007 Řežábek, P. (2006). Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy. Hospodářské noviny , 29.5.2006 Řežábek, P. (2006). Proč koalice mlčí o euru? Hospodářské noviny, 12.7.2006 pravidelné úvodní přednášky pro workshopy České bankovní asociace a ČNB k problematice eura od roku 2005

Další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html

52

53

Děkuji za pozornost

Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Praha 27. října 2011

perspektivu vstupu do eurozóny

Recommend Documents