lní pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny (pro předmět 5HP 502 Národohospodářské rozhodování)

Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Praha 26. října 2010

... a opět se setkáváme

1. setkání 12.10.2010

2. setkání 26.10.2010

Makroekonomická prognóza ČNB a její odlišnosti od prognóz jiných institucí

Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

2

Základní informace o eurozóně Základní mezníky: • 1.1.1999 - Euro bylo zavedeno jako elektronická měna • 1.1.2002 – do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: 1950 + : poválečná léta (EPU – Evropská platební unie, Římská smlouva - 1957,...) 1969 + : Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému 1978+ : Evropský měnový systém (ECU, ERM) 1986 : Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act) 1989 : Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU) 1991-2 : Maastrichtská smlouva 1994 : Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute – předchůdce ECB) 1995 : jméno „euro“ a adaptace Madridského scénáře 1997 : Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII) 1998 : Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států) : vzniká ECB a nahrazuje tak EMI : nastavení konverzních poměrů měn k euru (31.12.1998) 1999 : zrození eura 2000 : Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro 2002 : bankovky a mince 2003 : Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny 2007 : Slovinsko vstupuje do eurozóny 2008 : Malta a Kypr vstupují do eurozóny 2009 : Slovensko vstupuje do eurozóny 2011 : Estonsko vstoupí do eurozóny jako 17 země

3

Základní informace o eurozóně

Estonsko od 2011

4

1

... Základní informace o eurozóně

5

Základní informace o eurozóně Country Qatar Luxembourg Norway Brunei Darussalam Singapore United States Switzerland Hong Kong SAR Ireland Netherlands Austria Kuwait Canada United Arab Emirates Australia Iceland Denmark Sweden Belgium Bahrain United Kingdom Finland Germany France Japan Greece Cyprus Taiwan Province of China Spain Italy

Rank 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

GDP 87 716,7 78 723,5 53 268,6 50 102,7 49 433,5 46 442,6 42 948,5 42 573,9 39 441,4 39 277,7 38 896,4 38 875,6 38 290,3 38 283,6 37 302,0 37 242,5 36 724,8 35 934,4 35 682,8 35 561,2 35 165,0 34 462,0 34 219,0 33 744,5 32 817,2 30 856,1 29 898,1 29 828,5 29 527,2 29 289,8

Country Slovenia ... Czech Republic Malta Saudi Arabia Portugal Slovak Republic ... Hungary ... Estonia Poland Croatia ... Russia ... Bulgaria Romania ... China

Rank GDP 31 28 524,1 37 38 39 40 41

24 400,5 23 622,3 23 387,6 21 847,5 21 373,5

45 18 547,9 47 18 050,6 48 17 989,3 49 17 876,3 52 15 039,0 68 11 759,5 69 11 755,4 98

6 546,3

Mezinárodní srovnání HDP na hlavu (v dolarech) Zdroj: World Economic Outlook Database6 October 2009, International Monetary Fund

Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 Další údaje za rok 2009 (ČR vs. EU): cenová hladina (71%) prod. práce (72%) mzdy (odhad 30%)

Zdroj: Eurostat

7

1

... v rámci EU Postavení ČR

8

Postavení ČR v rámci eurozóny

1. květen 2004 – ČR členem EU

ČNB členem ESCB

nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínkách přistoupení): „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“

prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura

před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU – Hospodářské a měnové unie)

časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje

9

Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální):

1. 2. 3. 4.

Kritérium cenové stability Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kurzové konvergenční kritérium Kritéria udržitelnosti veřejných financí • Kritérium veřejného deficitu • Kritérium hrubého veřejného dluhu

konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy

kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura

sledování sladěnosti a připravenosti

Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK

10

Stav příprav zavedení eura v ČR Stará eurostrategie „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“

schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou 25.10.2006

souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp. 2007 nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie 11

Stav příprav zavedení eura v ČR

aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně je společný dokument vlády ČR a ČNB schválený dne 29.8.2007 stará strategie nebyla naplněna, proto byla nutná aktualizace prioritou splnění nominálních kriterií – Maastrichtských kriterií zejména oblast fiskální politiky – ukončení procedury při nadměrném schodku hlubší změny na straně výdajů SR (mandatorní výdaje!!) priority spojené s demografickým vývojem reforma důchodového systému reforma zdravotnictví priority v oblasti měnové politiky dobré podmínky z velké části vytvořeny snížený inflační cíl na 2 % (+/- 1 %) od 2010 další priority pružnost české ekonomiky trh práce odstranění administrativních překážek pro podnikatele 12

Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR (text z vyhodnocení strategie Vládou 21. prosince 2009)

Kritérium cenové stability ČR v roce 2009 splnila. Kritérium cenové stability ČR ke konci roku 2009 splní vlivem výrazné dezinflace, zapříčiněné jednak odezněním převážně jednorázových nákladových faktorů z minulého období a jednak vlivem ekonomické recese. Cenový vývoj ČR v letech 2010–2012 by měl být ve znamení relativně pomalého růstu spotřebitelských cen. Ve střednědobém výhledu jsou očekávány spíše tlaky na zvyšování referenční hodnoty cenového kritéria v souvislosti s celosvětovým ekonomickým oživením. Plnění kritéria cenové stability by tak pro ČR nemělo představovat výraznější problém, pokud v rozhodném období nedojde k výrazným nepředvídatelným šokům. Snížení inflačního cíle ČNB pro národní CPI od 1. ledna 2010 na 2,0 % s tolerančním rozmezím ±1,0 p.b. vytváří zároveň lepší podmínky pro plnění kritéria. Je však žádoucí, aby v období rozhodném pro vyhodnocení kritéria nedocházelo k významným proinflačním úpravám nepřímých daní či jiným administrativním opatřením v oblasti spotřebitelských cen, které by znesnadňovaly splnění kritéria. 13


Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009 Pozn.: Prognóza vychází z Konvergenčního programu MF ČR

14

Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování)

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a taktéž prognóza výnosů do splatnosti 10letých státních dluhopisů nenaznačuje problémy s plněním tohoto kritéria do budoucna.

Výnosy do splatnosti 10letých státních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009

15

Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování) Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny. je možné sledovat kolísání měnového kurzu CZK/EUR v rámci hypotetického pásma +- 15 % Měnový kurz koruny k euru vykazuje v čase dlouhodobě apreciační trend a jeho vývoj byl dosud převážně umírněný. Výjimkou byly globální finanční a ekonomickou krizí poznamenané roky 2008 a 2009, během nichž kurz koruny zaznamenal kumulativní (za předcházejících 24 měsíců) zhodnocení (resp. znehodnocení) vyšší než 15 %. Rozsah depreciace mezi červencem 2008 a únorem 2009 naznačuje možná rizika v plnění kurzového kritéria. Pozorované výrazné výkyvy kurzu v poslední době tedy ukazují, že v turbulentních dobách může být plnění kritéria stability měnového kurzu obtížné. Pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu do budoucnosti tak bude klíčové vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II, kterému by mělo předcházet zklidnění situace na světových finančních trzích a investičních nálad vůči našemu regiónu, stejně jakokonsolidace domácích veřejných financí. Velmi důležité bude rovněž správné nastavení centrální parity kurzu koruny k euru. 16


17

Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR (pokračování)

Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR neplní. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR v současnosti neplní a při současném nastavení fiskální politiky a očekávaném makroekonomickém vývoji ani ve střednědobémhorizontu pravděpodobně plnit nebude. Deficit veřejných rozpočtů je pro rok 2009 notifikován ve výši 6,6 % HDP. Platná fiskální strategie vlády směřuje ke snížení tohoto deficitu v roce 2010 na úroveň 5,3 % HDP. Bezpřijetí dalších opatření se však deficit sektoru vlády dle prognózy MF ČR zvýší v roce 2011na 5,6 % HDP, resp. 5,5 % HDP v roce 2012, což je vysoko nad 3% referenční hodnotou. Kritérium podílu vládního dluhu na HDP je ČR dlouhodobě plněno. Vzhledem k relativněnízké výchozí úrovni vládního dluhu nemá ČR zatím s plněním tohoto kritéria problémy,ačkoli dynamika růstu zadlužení se počínaje rokem 2009 výrazně zvyšuje.

18

Stav příprav zavedení eura v ČR Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP)

Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP)

Zdroj: VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU - společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 21. prosince 2009

19

E U R O Z Ó N A

Hrubý veřejný dluh (% HDP) EU (27) Eurozóna (16) Lucembursko Slovensko Slovinsko Finsko Španělsko Kypr Nizozemí Irsko Rakousko Malta Německo Portugalsko Francie Belgie Řecko Itálie Estonsko Bulharsko Rumunsko Litva České republika Lotyšsko Dánsko Švédsko Polsko Velká Británie Maďarsko zdroj: Eurostat

2000 61,9 69,2 6,2 50,3 : 43,8 59,3 48,7 53,8 37,8 66,5 55,9 59,7 50,5 57,3 107,9 103,4 109,2 5,1 74,3 22,5 23,7 18,5 12,3 51,5 53,6 36,8 41,0 55,0

2001 61,0 68,2 6,3 48,9 26,8 42,3 55,5 52,1 50,7 35,6 67,1 62,1 58,8 52,9 56,9 106,6 103,7 108,8 4,8 67,3 25,7 23,1 24,9 14,0 48,7 54,4 37,6 37,7 52,0

2002 60,4 68,0 6,3 43,4 28,0 41,4 52,5 64,6 50,5 32,2 66,5 60,1 60,4 55,6 58,8 103,5 101,7 105,7 5,7 53,6 24,9 22,3 28,2 13,5 48,3 52,6 42,2 37,5 55,6

2003 61,8 69,1 6,1 42,4 27,5 44,4 48,7 68,9 52,0 31,0 65,5 69,3 63,9 56,9 62,9 98,5 97,4 104,4 5,6 45,9 21,5 21,1 29,8 14,6 45,8 52,3 47,1 38,7 58,4

2004 62,2 69,5 6,3 41,5 27,2 44,4 46,2 70,2 52,4 29,7 64,8 72,1 65,7 58,3 64,9 94,2 98,6 103,8 5,0 37,9 18,7 19,4 30,1 14,9 44,5 51,3 45,7 40,6 59,1

2005 62,7 70,1 6,1 34,2 27,0 41,8 43,0 69,1 51,8 27,6 63,9 70,2 68,0 63,6 66,4 92,1 100,0 105,8 4,6 29,2 15,8 18,4 29,7 12,4 37,1 51,0 47,1 42,2 61,8

2006 61,4 68,3 6,5 30,5 26,7 39,7 39,6 64,6 47,4 24,9 62,2 63,7 67,6 64,7 63,7 88,1 97,8 106,5 4,5 22,7 12,4 18,0 29,4 10,7 32,1 45,7 47,7 43,5 65,6

2007 58,8 66,0 6,7 29,3 23,4 35,2 36,2 58,3 45,5 25,0 59,5 61,9 65,0 63,6 63,8 84,2 95,7 103,5 3,8 18,2 12,6 16,9 29,0 9,0 27,4 40,8 45,0 44,7 65,9

2008 2009 61,6 73,6 69,4 78,7 13,7 14,5 27,7 35,7 22,6 35,9 34,2 44,0 39,7 53,2 48,4 56,2 58,2 60,9 43,9 64,0 62,6 66,5 63,7 69,1 66,0 73,2 66,3 76,8 67,5 77,6 89,8 96,7 99,2 115,1 106,1 115,8 4,6 7,2 14,1 14,8 13,3 23,7 15,6 29,3 30,0 35,4 19,5 36,1 34,2 41,6 38,3 42,3 47,2 51,0 52,0 68,1 20 72,9 78,3

E U R O Z Ó N A

Vládní deficit (% HDP) EU (27) Eurozóna (16) Lucembursko Finsko Německo Rakousko Malta Itálie Nizozemí Slovinsko Belgie Kypr Slovensko Francie Portugalsko Španělsko Řecko Irsko Švédsko Estonsko Dánsko Bulharsko Maďarsko Česká republika Polsko Rumunsko Litva Lotyšsko Velká Británie zdroj: Eurostat

2000 0,6 0,0 6,0 6,9 1,3 -1,7 -6,2 -0,8 2,0 -3,7 0,0 -2,3 -12,3 -1,5 -2,9 -1,0 -3,7 4,8 3,7 -0,2 2,4 -0,3 -3,0 -3,7 -3,0 -4,7 -3,2 -2,8 3,6

2001 -1,4 -1,9 6,1 5,0 -2,8 0,0 -6,4 -3,1 -0,2 -4,0 0,4 -2,2 -6,5 -1,5 -4,3 -0,6 -4,5 0,9 1,6 -0,1 1,5 0,6 -4,0 -5,6 -5,1 -3,5 -3,6 -2,1 0,5

2002 -2,5 -2,6 2,1 4,1 -3,7 -0,7 -5,5 -2,9 -2,1 -2,5 -0,1 -4,4 -8,2 -3,1 -2,8 -0,5 -4,8 -0,4 -1,2 0,3 0,3 -0,8 -8,9 -6,8 -5,0 -2,0 -1,9 -2,3 -2,0

2003 -3,1 -3,1 0,5 2,6 -4,0 -1,4 -9,9 -3,5 -3,1 -2,7 -0,1 -6,5 -2,8 -4,1 -2,9 -0,2 -5,6 0,4 -0,9 1,7 0,1 -0,3 -7,2 -6,6 -6,3 -1,5 -1,3 -1,6 -3,3

2004 -2,9 -2,9 -1,1 2,4 -3,8 -4,4 -4,7 -3,5 -1,7 -2,2 -0,3 -4,1 -2,4 -3,6 -3,4 -0,3 -7,5 1,4 0,8 1,6 2,0 1,6 -6,4 -3,0 -5,7 -1,2 -1,5 -1,0 -3,4

2005 -2,4 -2,5 0,0 2,8 -3,3 -1,6 -2,9 -4,3 -0,3 -1,4 -2,7 -2,4 -2,8 -2,9 -6,1 1,0 -5,2 1,7 2,3 1,6 5,2 1,9 -7,9 -3,6 -4,1 -1,2 -0,5 -0,4 -3,4

2006 -1,4 -1,3 1,4 4,0 -1,6 -1,5 -2,6 -3,3 0,5 -1,3 0,3 -1,2 -3,5 -2,3 -3,9 2,0 -3,6 3,0 2,5 2,5 5,2 3,0 -9,3 -2,6 -3,6 -2,2 -0,4 -0,5 -2,7

2007 -0,8 -0,6 3,6 5,2 0,2 -0,4 -2,2 -1,5 0,2 0,0 -0,2 3,4 -1,9 -2,7 -2,6 1,9 -5,1 0,1 3,8 2,6 4,8 0,1 -5,0 -0,7 -1,9 -2,5 -1,0 -0,3 -2,8

2008 -2,3 -2,0 2,9 4,2 0,0 -0,4 -4,5 -2,7 0,7 -1,7 -1,2 0,9 -2,3 -3,3 -2,8 -4,1 -7,7 -7,3 2,5 -2,7 3,4 1,8 -3,8 -2,7 -3,7 -5,4 -3,3 -4,1 21 -4,9

2009 -6,8 -6,3 -0,7 -2,2 -3,3 -3,4 -3,8 -5,3 -5,3 -5,5 -6,0 -6,1 -6,8 -7,5 -9,4 -11,2 -13,6 -14,3 -0,5 -1,7 -2,7 -3,9 -4,0 -5,9 -7,1 -8,3 -8,9 -9,0 -11,5

Stav příprav zavedení eura v ČR Vládní dluh v % HDP, údaje za rok 2009

ČR: 35.3

Zdroj: Eurostat

22

Stav příprav zavedení eura v ČR Vládní deficit (-), resp. přebytek (+) v % HDP, údaje za rok 2009

ČR: -5.8

Zdroj: Eurostat

23

Stav příprav zavedení eura v ČR Reálné veličiny

vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s Eurozónou i s EU příliv FDI z EU

dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách

dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů

úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) 24 sladěnost ekonomického cyklu


Náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny. S vyšší sladěností budou rizika přistoupení ČR k eurozóně klesat. Vzroste význam zodpovědnosti fiskální politiky.

Důležitým ukazatelem podobnosti české ekonomiky s eurozónou je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence.

Její vyšší úroveň přispívá k vyšší podobnosti dlouhodobého rovnovážného vývoje. Nepřímo může přispět také k nižší pravděpodobnosti nesladěného vývoje v kratším období.

S vyšším stupněm konvergence v ekonomické úrovni dosaženým před vstupem do ERM II a přijetím eura by mělo dojít k dalšímu nárůstu relativní cenové úrovně, což sníží možné budoucí tlaky na růst cenové hladiny a rovnovážné posilování reálného kurzu.

Proces konvergence ekonomické úrovně i cenové hladiny se v posledních pěti letech urychlil. 25


Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 74 % průměru eurozóny a má tak srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy.

Cenová hladina České republiky je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni, když v roce 2009 dosáhla 68 % eurozóny.

Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, EU27=100)

26

Zdroj: Eurostat

Stav příprav zavedení eura v ČR HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009

ČR: 80.0

Zdroj: Eurostat

27

Stav příprav zavedení eura v ČR Produktivita práce na zaměstnanou osobu (EU-27 = 100), údaje za rok 2009

ČR: 71.8

Zdroj: Eurostat

28


sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii

analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně

29


podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků

česká ekonomika si ve srovnání s eurozónou zachovává z hlediska tvorby produktu své specifikum v podobě vyššího podílu průmyslu a menšího podílu některých služeb na HDP

vysoký podíl automobilového průmyslu na české průmyslové výrobě a vývozu a jeho cykličnost jsou často považovány za možný zdroj asymetrického vývoje

podíl českého automobilového průmyslu na celkové produkci a přidané hodnotě českého hospodářství je srovnatelný s Německem, což znamená, že je vyšší oproti průměru eurozóny

30

Stav příprav zavedení eura v ČR Světová výroba osobních automobilů Evropa z toho: Německo Francie Itálie Španělsko Velká Británie NAFTA (USA+Kanada+Mexiko) z toho: USA Mercosur z toho: Brazílie Asia z toho: Čína z toho: Japonsko Zbytek světa Celkem

2007

2008

2009

19 473 139

18 358 696

15 111 199

-17,7%

5 709 139 2 550 869 910 680 2 308 774 1 534 567 15 021 044 10 473 193 3 310 553 2 797 321 21 947 849 5 382 480 9 944 637 667 759 60 420 344

5 532 030 2 145 935 659 221 2 013 861 1 446 619 12 579 453 8 447 493 3 561 611 3 004 535 22 294 911 5 677 030 9 928 143 2 305 400 59 100 071

4 964 523 1 819 462 661 100 1 832 999 999 460 8 558 226 5 577 148 3 525 668 3 024 755 21 797 467 8 379 789 6 862 161 2 104 600 51 097 160

-10,3% -15,2% 0,3% -9,0% -30,9% -32,0% -34,0% -1,0% 0,7% -2,2% 47,6% -30,9% -8,7% -13,5%

Zdroj: Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA)

Změna v %

31


Zdroj:

graf převzat od Sdružení automobilového průmyslu

ČR Slovensko Německo Velká Británie

Výroba os. aut rok 2009 983 992 463 140 4 964 523 999 460

Obyvatelstvo 10 400 000 5 400 000 82 060 000 58 000 000

Poměr 10,6 11,7 16,5 58,0

32


poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku

negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu

nicméně podle odhadů dostupné literatury lze očekávat poměrně umírněný dopad, který může být přesto o něco vyšší než dopad na eurozónu zejména v důsledku vyšší energetické náročnosti české ekonomiky.

33

Stav příprav zavedení eura v ČR Energetická náročnost ekonomiky, údaje za rok 2008

ČR: 525.30

Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Zdroj: Eurostat

34

Stav příprav zavedení eura v ČR 155

600

135

533

220 200 180

115

467

95

400

75

333

160 140 120 100

55

267 80

35

200 I/06

I/07

I/08

Ropa Brent

I/09

I/10

Ropa Ural

I/11

I/12

Zemní plyn (pr. osa)

60 I/06

I/07

I/08

Průmyslové kovy

I/09

I/10

I/11

I/12

Zemědělské komodity

Komoditní koš celkem

Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB

35


Mapa ropovodů a plynovodů v Evropě

Zdroj: www.theodora.com

36


rychlá konvergence nominálních úrokových sazeb před vstupem do eurozóny působila v minulosti na některé ekonomiky jako asymetrický šok

pro zemi plánující vstup je proto výhodou spíše jejich dřívější postupné sblížení --- je však stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!?

rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný

pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny

37


E URO S HORT TE RM RE P O (E CB)

14/10/10

6

Měnověpolitické sazby

5

4

3

2

Eurozóna Česká republika

1

USA

0 2006

2007

2008

2009

2010

EURO MAIN REFIN. OPERATIONS (ECB) - MIDDLE RATE CZECH REPUBLIC REPO 2 WEEKS - MIDDLE RATE US FEDERAL FUNDS TARGET RATE - MIDDLE RATE Source: Thomson Datastream

38


CZE CH KORUNA TO E URO (CZ)

5/10/10

30 28 26 24

EURO

22 20

USD

18 16 14 2006

2007

2008

2009

2010

CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE Source: Thomson Datastream

39


vysoká obchodní a vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou umocňuje přínosy z odstranění možných výkyvů vzájemného kurzu

eurozóna je partnerem pro více než 60 % českého vývozu a dovozu

vysoká provázanost je patrná i pro ostatní srovnávané ekonomiky

míra vlastnické provázanosti s eurozónou na straně přílivu přímých investic je v české ekonomice mírně vyšší než v ostatních srovnávaných zemích kromě Slovenska a dále roste

silné ekonomické propojení české ekonomiky s eurozónou vytváří předpoklady pro zvyšování hospodářské sladěnosti s touto oblastí. Z tohoto pohledu je příznivým aspektem i vysoká intenzita vnitroodvětvového obchodu s eurozónou, která je jen mírně nižší než v Rakousku a Německu

40

Stav příprav zavedení eura v ČR Podíl vývozu do EA-13 na celkovém vývozu (v %)

Zdroj: MMF, výpočet ČNB.

41

Stav příprav zavedení eura v ČR pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila

vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50%)

Počet volných prac. m íst

160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30

1/08

Beveridgeova křivka zdroj ČNB

1/07 1/05 1/09

1/06 1/04

8/10 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580

Počet nezaměstnaných osob

42

Stav příprav zavedení eura v ČR Dlouhodobá nezaměstnanost, údaje za rok 2009

ČR: 2.0

Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkové aktivní populaci. Zdroj: Eurostat

43

Stav příprav zavedení eura v ČR Zdanění příjmů, údaje za rok 2008

ČR: 39.5

Pozn: Podíl daní a sociálního pojištění na celkové (hrubé) mzdě. Zdroj: Eurostat

44


stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků

bankovní sektor dosáhl vysoké efektivnosti a rentability v evropském kontextu a v minulých letech si ze zisku vytvořil dostatečnou kapitálovou rezervu

v době poklesu ekonomického růstu v situaci pokračující globální finanční krize lze očekávat zvolnění tempa růstu úvěrů i zhoršení kvality portfolií, které nepříznivě ovlivní jak kapitálovou přiměřenost, tak rentabilitu bank

45

Stav příprav zavedení eura v ČR Realizační ceny bytů (meziroční změny v %) 40 30

16

Úvěry podnikům a domácnostem (meziroční změny v %)

40 30

12

20

20

8

10

10

4

0

0

0

-10 -20 -10

-4 1/05

1/06

1/07 1/08 1/09 Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem HDP, běžné ceny (pravá osa)

1/10

-30 I/06 II

III IV I/07 II

ČR

III IV I/08 II

Praha

III IV I/09 II

III IV I/10 II

ČR bez Prahy

7 6 5

Úrokové sazby z úvěrů podnikům (nové obchody, v %)

4 3 2 1 5/07

5/08 5/09 5/10 Do 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč.fixací do 1 roku Do 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let Nad 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč. fixací do 1 roku Nad 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let 3M PRIBOR Výnos 10letého vládního dluhopisu

46


poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV

BEDEAT FR

UK SEDK

EA EU

banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 47

Stav příprav zavedení eura v ČR •

„Madridský“ scénář – realizován 1999-2002 ve dvou fázích s přechodným obdobím, v němž euro existuje pouze v bezhotovostní formě

Rozhodnutí o zrušení výjimky

Předpřípravná fáze

Vstup země do eurozóny

Přípravná fáze

Euro je jedinné zákonné platidlo v ČR

Zavedení eurobankovek a mincí

Přechodné období

Duální cirkulace

Euro existuje pouze v bezhotovostní formě

Duálně obíhají eura i koruny

– proces je pomalejší, ale dává více času pro koordinaci – byl zvolen při vzniku eurozóny (nebyly jiné zkušenosti)

Pouze euro

48

Stav příprav zavedení eura v ČR •

„Big Bang“ – současné zavedení bezhotovostního a hotovostního eura

Rozhodnutí o zrušení výjimky

Předpřípravná fáze

Vstup země do eurozóny

Euro je jedinné zákonné platidlo v ČR

Zavedení eurobankovek a mincí

BIG BANG

Přípravná fáze Přechodné období

Duální cirkulace

Duálně obíhají eura i koruny (v ČR dva týdny)

Pouze euro

– proces je rychlejší, méně komplikovaný pro obyvatelstvo, ale náročnější na koordinaci – dávají mu přednost státy, které se nyní připravují na přijetí eura (vybrán jako základní scénář pro ČR – vládou ČR již 25.10.2006)

49


EURO

KORUNA

VÝMĚNA OBĚŽIVA Kurz CZK/EUR

?

0,01 0,02

26 Kč 0,26 Kč 0,52 Kč

20 Kč 0,20 Kč 0,40 Kč

0,1 0,2 0,5

0,05 0,1 0,2 0,5

1,3 Kč 2,6 Kč 5,2 Kč 13,0 Kč

1,0 Kč 2,0 Kč 4,0 Kč 10,0 Kč

1 2 5 10

1 2

26 Kč 52 Kč

20 Kč 40 Kč

20 50

5 10 20 50 100 200 500

130 Kč 100 Kč 260 Kč 200 Kč 520 Kč 400 Kč 1 300 Kč 1 000 Kč 2 600 Kč 2 000 Kč 5 200 Kč 4 000 Kč 13 000 Kč 10 000 Kč

100 200 500 1000 2000 5000

50

Stav příprav zavedení eura v ČR Systémy platebního styku CERTIS - Systém mezibankovního platebního styku

SKD – systém krátkodobých dluhopisů

ABO - systém účetnictví a platebního styku ČNB

51


Proces zavedení eura

není to pouze o splnění předem definovaných kritérií a závazků (tzn. nedívejme se pouze na nominálně definované veličiny, ale sledujme reálné veličiny a reálné ekonomické a sociální podmínky) náročný a dlouhodobý proces stanovení přepočítacího koeficientu EUR-CZK zasáhne všechny oblasti ekonomiky a každého jednotlivce v ČR

strukturální změny a reformy oběživo IT systémy, pokladny, SW, ... platební systémy připravenost státních systémů náklady logistika ...

Úkoly pro všechny 52

Institucionální uspořádání

Informace o euru www.mfcr.cz

53 Zdroj:MFČR

Závěr

existuje politický závazek přijmout euro existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale ...) je mnohem důležitější sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení v. svoboda a konkurence) ČNB není leaderem v rámci procesu přijetí eura v ČR ČNB plní roli výkonnou (výměna oběživa, platební systémy, legislativa, spolupráce s celým finančním trhem, inflační kritérium a případný vstup do systému ERM II) chce nás vlastně eurozóna? zavedení eura v ČR podporuje 30 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - září/2010) primárním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu, sekundárním cílem: podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu 54

Závěr Pravidelné komentáře a publikační činnost k tématu: •

Řežábek, P. (2010). Jsme zadluženi víc, než si myslíme. Lidové noviny, 16.1.2010, strana 16

•

Řežábek, P. (2009). Zadlužený stát, Dluhopisy občanům. (ČT 24 6.12.2009, Otázky VM)

•

Řežábek, P. (2009). 20.8.2009 – Hospodářské noviny: „Volby nevolby, je třeba škrtat“

•

Řežábek, P. (2009). The Czech Republic Faces up to the Crisis. Doing Business in the Czech Republic, vol.2009/2010, pp 18-19. Praha: PP Agency

•

Řežábek, P. (2009). Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník č.29. Seminář Fontes Rerum

•

Řežábek, P. (2009). Jednoletý úvěr jako smrtící past. Bankovnictví 27.1.2009 str. 11

•

Řežábek, P. (2008): Optimismus z americké krize je nemístný. E15 18.8.2008 str. 12

•

Řežábek, P. (2007). 10.7.2007 – MF Dnes: „Nemusíme do euroklubu spěchat“

•

Řežábek, P. (2006). 29.5.2006 – Hospodářské noviny: „Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy“

•

Řežábek, P. (2006). 12.7.2006 – Hospodářské noviny: „Proč koalice mlčí o euru?“

•

pravidelné úvodní přednášky pro workshopy České bankovní asociace a ČNB k problematice eura od roku 2005

další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html

55

Děkuji za pozornost

Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Praha 26. října 2010

lní pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

Recommend Documents