Bankovní institut vysoká škola Praha
Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství Diplomová práce
Bc. Miroslav Malák
Duben, 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství
Diplomová práce
Autor:
Bc. Miroslav Malák Studijní obor - Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Lucie Sandmann, M. A.
Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. 4. 2011
Bc. Miroslav Malák
Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Lucii Sandmann, M. A. za odborné vedení mé diplomové práce, cenné rady a čas, který mi během zpracování práce věnovala. Zároveň bych rád poděkoval svým rodičům za podporu a trpělivost při mém studiu.
Anotace Cílem této diplomové práce je analýza ekonomických efektů a jejich vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie na české zemědělství. V úvodu je popsáno fungování Společné zemědělské politiky. Další kapitola rozebírá dotační programy a financování českého zemědělství. Hlavní část práce popisuje aktuální stav v agrárním sektoru. Klíčová slova – zemědělství, Česká republika, Evropská Unie, Společná zemědělská politika, dotace, agrární zahraniční obchod.
Annotation The objective of this diploma thesis is to analyse economic effects and their progress after admission of the Czech Republic into the EU on Czech agriculture. In the beginning is described Common Agricultural Policy. Next Chapter anatomize subvence and financing Czech agriculture. Main part is composed of the analysis of actual state in agrarian sector. Key Words – agriculture, Czech Republic, European Union, Common Agricultural Policy, subsidies, agrarian foreign trade.
Obsah Úvod...................................................................................................................................... 4 Zvolené metody zpracování ................................................................................................... 6 1.
Společná zemědělská politika (SZP) ............................................................................... 7 1.1
Vývoj, vznik a etapy vytváření SZP v rámci EHS ................................................... 7
1.2
Principy SZP .......................................................................................................... 8
1.2.1
Jednotný zemědělský trh..................................................................................... 8
1.2.2
Preferenční princip.............................................................................................. 8
1.2.3
Princip finanční solidarity................................................................................... 8
1.3
2.
3.
Reformy SZP - 90. léta 20. století .......................................................................... 9
1.3.1
McSharryho reforma........................................................................................... 9
1.3.2
Agenda 2000 ...................................................................................................... 9
1.3.3
Fischlerova reforma .......................................................................................... 10
1.4
Cíle SZP ............................................................................................................... 10
1.5
Státní zemědělský intervenční fond....................................................................... 11
České zemědělství před vstupem do EU........................................................................ 13 2.1
Přírodní předpoklady pro zemědělství v ČR.......................................................... 13
2.2
Transformace českého zemědělství v 90. letech .................................................... 14
2.3
Koncepce ministerstva zemědělství před vstupem do EU...................................... 15
2.4
Programy předvstupní pomoci .............................................................................. 16
2.5
Silné a slabé stránky zemědělství ČR před vstupem do EU ................................... 17
2.6
Ukazatele českého zemědělství 1993 – 2003......................................................... 17
Finanční nástroje zemědělské politiky EU v ČR............................................................ 19 3.1
Česká republika a Evropská unie .......................................................................... 19
3.2
Struktura dotačních zdrojů českého zemědělství ................................................... 20
3.3
Přímé platby ......................................................................................................... 21
3.3.1
Jednotná platba na plochu (SAPS) .................................................................... 22
3.3.2
Národní doplňkové platby (Top-Up) ................................................................. 23
3.3.3
Oddělená platba za cukr (SSP).......................................................................... 24 1
3.3.4 3.4
4
Oddělená platba za rajčata (STP) ...................................................................... 24 Nástroje rozvoje venkova v ČR ............................................................................ 24
3.4.1
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) (2004 – 2006) ............................... 25
3.4.2
Program rozvoje venkova (PRV) (2007 – 2013)................................................ 28
3.6
Společná organizace trhu ...................................................................................... 33
3.7
Národní dotace ..................................................................................................... 33
3.8
Podpůrný garanční a lesnický fond ....................................................................... 34
3.9
Typy úvěrů pro zemědělský podnik ...................................................................... 35
3.10
Kontroly podmíněnosti ......................................................................................... 36
3.11
Rekapitulace podpor podle cílů zemědělské politiky............................................. 37
3.12
Hodnocení SZP a vývoj čisté pozice zemědělství ČR vůči EU .............................. 38
Ekonomické výsledky českého zemědělství po vstupu ČR do EU ................................. 39 4.1
Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR ........................... 39
4.2
Zemědělské subjekty v letech 2000 - 2010, jejich počet a výměra ......................... 40
4.3
Ekonomický výsledek agrárního sektoru............................................................... 41
4.3.1
Efektivnost zemědělství .................................................................................... 42
4.3.2
Hospodářský výsledek zemědělství vs. dotace .................................................. 43
4.4
Produkce českého zemědělství.............................................................................. 44
4.4.1
Celková produkce zemědělského odvětví.......................................................... 44
4.4.2
Rostlinná produkce ........................................................................................... 45
4.4.3
Živočišná produkce........................................................................................... 46
4.5
Bilance výroby, spotřeby a ekonomika jednotlivých komodit ............................... 48
4.5.1
Pšenice ............................................................................................................. 48
4.5.2
Ječmen.............................................................................................................. 49
4.5.3
Cukrová řepa .................................................................................................... 50
4.5.4
Brambory ......................................................................................................... 51
4.5.5
Řepka olejná ..................................................................................................... 52
4.5.6
Mléko ............................................................................................................... 53
4.5.7
Hovězí maso ..................................................................................................... 54
2
4.5.8
Vepřové maso................................................................................................... 55
4.5.9
Drůbeží maso.................................................................................................... 56
4.5.10
Vejce ............................................................................................................ 57
4.6
Soběstačnost......................................................................................................... 58
4.7
Agrární zahraniční obchod (AZO) ČR .................................................................. 59
4.7.1
Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR...................................... 59
4.7.2
Teritoriální skladba AZO ČR ............................................................................ 60
4.7.3
Komoditní skladba AZO ČR............................................................................. 62
4.7.4
Vývoj vývozní a dovozní ceny v rámci českého AZO ....................................... 63
4.8
Rentabilita a míra zadlužení.................................................................................. 63
4.9
Produkce zemědělského odvětví a počet pracovníků v zemědělství....................... 64
4.10
Ceny zemědělských výrobců a inflace v ČR ......................................................... 65
4.11
Investiční rozvoj zemědělství ČR.......................................................................... 66
4.11.1
Kapitálový účet............................................................................................. 66
4.11.2
Investice dle směru podpory.......................................................................... 67
4.11.3
Zahraniční investice ...................................................................................... 67
4.11.4
Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství.................................................. 68
4.12
Vývoj cen zemědělské půdy (Kč/ha) podle různých zdrojů ................................... 69
4.13
Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí .......................... 70
Závěr ................................................................................................................................... 71 Seznam použité literatury..................................................................................................... 75 Seznam zkratek.................................................................................................................... 78 Seznam tabulek.................................................................................................................... 81 Seznam grafů ....................................................................................................................... 83 Seznam příloh ...................................................................................................................... 84
3
Úvod Dne 1. května 2012 tomu bude 8 let od dne, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie (EU). Je to skoro celá dekáda, a tak nastal příhodný čas pro vyhodnocení úspěšnosti našeho členství v tomto politickém a ekonomickém sdružení z pohledu českého zemědělství. Cílem předložené práce je tedy vyhodnocení změn, které postihly české zemědělství po zapojení České republiky do Evropské unie.
České zemědělství se nachází v prostředí Společné
zemědělské politiky (SPZ) a jednotného trhu EU. První kapitola stručně pojednává o vývoji, principech a cílech Společné zemědělské politiky (SPZ), neboť jedním z hlavních faktorů, který způsobil změny v českém zemědělství, je přísun finančních prostředků, který EU poskytuje prostřednictvím strukturálních fondů. V případě zemědělství se jedná právě o „projekt“ Společné zemědělské politiky. České zemědělství čelí v EU silné konkurenci, a proto je důležité, aby co nejlépe využívalo možnosti, které mu SZP nabízí. Druhá kapitole se zaměřuje na rozbor českého zemědělství před vstupem do EU a integrační proces České republiky. Jsou vylíčeny přírodní podmínky pro zemědělskou činnost na území ČR, silné a slabé stránky zemědělství a hlavní makroekonomické údaje let 1993 – 2003. Třetí část představuje způsoby financování českého zemědělství v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. V aktuálním programovém období 2007 – 2013 se jedná o širokou paletu dotačních zdrojů, kdy jejich rozmanitost hraničí až s nepřehledností. V této sekci jsou uvedeny konkrétní částky, které byly vyplaceny na financování českého zemědělství v časovém horizontu 2004 až 2010. Poslední oddíl je věnován vyhodnocení změn v českém zemědělství, které se promítly do jeho ekonomické situace a konkurenceschopnosti. Českého zemědělství je analyzováno dle různých ukazatelů. Nejprve jsou studovány hlavní ekonomické ukazatele jako podíl zemědělství na HDP, zisk zemědělství, počet zaměstnanců v zemědělství apod. Jsou zkoumány ukazatele celkové zemědělské produkce, soběstačnosti českého zemědělství ve výrobě rostlinných a živočišných komodit, agrárního zahraničního obchodu, investičního rozvoje zemědělství, ceny půdy a další ukazatele.
4
Práce ověřuje souvislosti mezi zvýšením finančních prostředků směřujících do českého zemědělství a jeho rozvojem. Česká republika se stala součástí jednotného trhu EU, proto práce zjišťuje, zda mělo rozšíření konkurenčního prostředí dopad i na české zemědělství, a pokud ano, tak jaký. Zemědělství není uzavřené společenství, ale je napojeno na další odvětví, zejména potravinářský průmysl. Ačkoliv je složité izolovat vliv Společné zemědělské politiky od ostatních faktorů, například vypuknutí Ekonomické krize v roce 2008, v některých ukazatelích by měly být změny patrné.
5
Zvolené metody zpracování Pro první dvě kapitoly byla použita odborná literatura v tištěné podobě, pro druhou navíc internetové stránky Českého statistického úřadu. Tyto podklady byly základem pro popsání vzniku a vývoje Společné zemědělské politiky a pro vývoj českého zemědělství před vstupem do Evropské unie. Stěžejní část práce popisuje dotace z EU a změny, kterých doznalo zemědělství České republiky po vstupu do EU. K těmto kapitolám byly shromážděny informace především z internetových zdrojů: Ministerstva zemědělství ČR (www.eagri.cz), zde dokumenty Zelené zprávy za jednotlivé roky a publikace Zemědělství za jednotlivé roky), Českého statistického úřadu (www.czso.cz), přidružené databáze Eurostatu, Státního zemědělského intervenčního fondu
(www.szif.cz),
Ústavu
zemědělské
ekonomiky
a
informací
(www.uzei.cz)
a Zemědělské účetní datové sítě ČR (www.fadn.cz). Podniky do šetření FADN jsou vybírány na základě metodiky Evropské komise a výsledky jsou porovnávány s daty ČSÚ. Na základě porovnání a dalších testů jsou uznány ze reprezentativní. Data z těchto zdrojů byla poté zpracována v programu Microsoft Excel. U porovnání údajů byla snaha dodržet časové rozpětí let 2003 – 2010, aby byly vidět hodnoty i před vstupem do Evropské unie. Časový horizont této diplomové práce převážně končí rokem 2010, neboť za rok 2011 zatím nejsou údaje, respektive velmi omezené množství a v kontextu by nebylo možné je porovnávat. Do práce se promítla snaha zaznamenat, co nejaktuálnější údaje, proto je v některých případech uveden i rok 2011. Pokud budou výroční zprávy o zemědělství publikovány stejným způsobem jako doposud, tak ucelené informace za rok 2011 budou zveřejněny až v roce 2013. V některých případech nebylo možné dohledat údaje za jednotlivé roky. Může se též stát, že za rok 2010 čtenář nalezne jiný údaj, který by se neměl výraznět lišit, protože stále přicházejí upřesňující data, například za rok 2010 čeští zemědělci nevyčerpali všechny alokované zdroje a definitivní částky dotací budou do výsledných zpráv zahrnuty zpětně. Kupříkladu v Zelené zprávě 2010 je několik odlišných údajů než za stejné období v Zelené zprávě 2009 apod. Snažil jsem se vždy o co nejaktuálnější datový pramen. Odlišnost také mohla být způsobena různosti zdrojů. Jelikož je ČR součástí EU teprve krátce, nebyla tato problematika doposud dostatečně zanalyzována, a proto jsem se musel potýkat s omezenými zdroji informací. 6
1. Společná zemědělská politika (SZP) 1.1 Vývoj, vznik a etapy vytváření SZP v rámci EHS Zemědělství zajišťuje obživu obyvatelstva a ve své historii prochází neustálým vývojem. Prvořadým cílem každého státu bylo, je a bude zajištění potravinové soběstačnosti. Společná zemědělská politika (CAP, Common Agricultural Policy, česky SZP) byla ustavena Římskou smlouvou z roku 1957 a funguje od roku 1962. Impulsem jejího vzniku byla snaha o zemědělskou a potravinovou soběstačnost Evropy. Po druhé světové válce státy nebyly schopné dostatečně zajišťovat svoji zemědělskou produkci a byly závislé na dovozu potravin. Bylo nutné zformovat účinný mechanismus pro kontrolu a zabezpečení dodávky potravin pro obyvatelstvo. Společná zemědělská politika je jedinou přísně uskutečňovanou politikou Evropské unie. Vztahuje se na veškerou zemědělskou produkci EU.1 Vytváření Společné zemědělské politiky lze rozdělit do tří období. V první etapě (1958-1961) byl kladen důraz na propracování postupu vytváření společného zemědělského trhu. Základním heslem se stala konkurenceschopnost. Jeho cílem nebyla úplná soběstačnost, avšak měla být dosažena rovnováha v zapojení do mezinárodního obchodu, jež předpokládala vysokou ochranu vnitřního trhu. Ve druhé etapě (1962–1965) byly Komisí EHS vypracovány a začaly se realizovat hlavní principy SZP.
V tomto období také došlo k vytvoření hlavního finančního nástroje
zemědělské politiky, Evropského zemědělského orientačního a záručního (garančního) fondu (EAGGF). V závěrečné třetí etapě (1966-1970) je dokončen úplný volný oběh zemědělských produktů uvnitř EHS a zavedena celní unie vůči třetím zemím. Byla také zavedena strukturální a sociální politika v oblasti zemědělství, zaměřená na zvyšování produktivity práce a optimalizace využívání výrobních faktorů.2
1
Petrželová, J. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2011. ISBN 978-80-2513373-6, s.27 2 Lukáš, Z., Neumann, P. Společná zemědělská politika EU – Regionální a strukturální politika EU. Vydavatel Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 1. vydání, ISBN 80-245-0064-7, s. 11-13
7
1.2 Principy SZP V 60. letech byly stanoveny tři základní principy společné zemědělské politiky: princip jednotného zemědělského trhu, preferenční princip, princip finanční solidarity. 3
1.2.1 Jednotný zemědělský trh Z tohoto principu vyplývá, že v EU existuje volný pohyb zemědělských produktů mezi členskými státy. Společný trh má svá pravidla a jednotné nástroje pro jejich prosazení. Základním nástrojem jsou společné ceny pro dané produkty a komodity. Tržní řády uměle stanovovaly tyto typy cen: -
cílovou cenu (cena, za kterou je daná komodita prodávána na vnitřním trhu ES),
-
minimální či intervenční cenu (cena, kterou má garantovánu zemědělec, v případě nízké poptávky Společenství garantuje, že za ni produkci od zemědělce vykoupí).4
1.2.2 Preferenční princip Princip preference Společenství zahrnuje přednost odbytu zemědělských produktů vyrobených v členských zemích EU před zahraničními. Důležitým nástrojem preference jsou mezní (prahové) ceny. Prahová cena (minimální cena, za kterou lze dovézt konkurenční výrobek zvnějšku do ES v důsledku vysokých dovozních cel na zemědělské výrobky). V souvislosti s preferenčním principem bylo zavedeno několik dalších opatření na obranu zemědělců před levnější produkcí ze zemí mimo Evropské společenství. Patří sem: systém tzv. variabilních přirážek, systém refundací.
1.2.3 Princip finanční solidarity Princip finanční solidarity znamená financování zemědělské politiky ze společného rozpočtu. Společná zemědělská politika byla při plnění svých cílů úspěšná. Regulovaný systém měl původně (v poválečných letech) zajistit potravinovou soběstačnost ES ve výrobě základních zemědělských komodit (obilí, živočišná výroba, cukr, mléčné produkty, ovoce, zelenina, víno
3
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 94-95 4 Fajmon, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 13
8
atd.). Díky tomu se však začala potýkat s nadprodukcí hlavních zemědělských produktů, které musely být z převážné části nákladně uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU. Systém zemědělské politiky EU se stal velmi nákladným a bylo nezbytné přistoupit k jeho reformám. Společná zemědělská politika se musela změnit a skutečně se tak stalo.5
1.3 Reformy SZP - 90. léta 20. století Z důvodů neuspokojivých výsledků SZP v 80. letech byl Komisí ES v roce 1991 vypracován návrh nové reformy SZP. 90. léta byla pro SZP obdobím důležitých změn. V roce 1992 byla přijata první významná reforma, která je pojmenována podle tehdejšího komisaře pro zemědělství jako tzv. McSharryho reforma.
1.3.1 McSharryho reforma Přínosy této reformy se projevily především v následujících oblastech: finanční podpory se přesouvají od cenových podpor k přímým platbám, které nejsou přímo vázané na produkci, došlo ke snížení intervenčních cen a výrobních kvót, objevují se podpory spojené se snižováním produkce (např. financování předčasných odchodů do důchodu, využívání zemědělské půdy pro jiné účely – agroturistika, zalesňování apod.). Reformy z roku 1992 se ukázaly být úspěšné. Podíl zemědělství na rozpočtu EU klesal a došlo k podstatnému snížení nadbytečných zásob.
1.3.2 Agenda 2000 Další posun v prioritách společné zemědělské politiky EU přinesl dokument Agenda 2000, který byl přijat zejména s ohledem na připravované východní rozšíření o země střední a východní Evropy. Hlavní reformní prvky zahrnovaly: snížení cenových podpor, které bylo kompenzováno zvýšením přímých plateb, větší důraz na nezávadnost a kvalitu potravin a ohleduplné zacházení s hospodářskými zvířaty, posilování ekologického aspektu zemědělské výroby, zvyšování významu rozvoje venkova. 5
Společná zemědělská politika. Vydal: Eugene Leguen de Lacroix, 2005, ISBN 92-894-9228-7, s. 7
9
Bohužel ani ambiciózní reformy v rámci Agendy 2000 nepřinesly své úspěchy, proto byla vypracována další reforma.
1.3.3 Fischlerova reforma V roce 2003 byla dohodnuta další významná reforma, která přinesla následující opatření: odstranění vazby podpor na produkci, zavedením jednotné platby na farmu, vyplácené podpory jsou podmiňovány respektováním standardů, které se týkají ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat, rozvoj venkova – zavedení nových opatření a nových standardů, princip modulace, který znamená každoroční přesun části přímých plateb do prostředků určených na rozvoj venkova.6
1.4 Cíle SZP Současný systém společné zemědělské politiky směřuje k celoplošnému produkčnímu zemědělství, které by mělo být konkurenceschopnější ve světovém hospodářství a zároveň šetrné k životnímu prostředí. I do budoucna můžeme očekávat další zeštíhlování zemědělské politiky a posilování dosavadních tendencí. V souladu s požadavky na zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti agrárního sektoru lze očekávat tendence vedoucí k dalšímu posilování strukturálních opatření a provázání zemědělského sektoru s rozvojem celého venkovského prostoru. Zemědělská politika EU by se měla v průběhu následujících let měnit tak, aby i nadále: byla živou politikou odrážející potřeby a očekávání evropské společnosti, podporovala udržitelné zemědělství nabízející bezpečné, kvalitní produkty a zároveň chránila životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, podporovala mnohostrannou úlohu zemědělců jako dodavatelů veřejných statků pro společnost, podporovala růst a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, posilovala konkurenceschopné a inovační zemědělské odvětví schopné reagovat na výzvy světového trhu, mohla být řízena jednoduchými a transparentními pravidly. 7
6
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s 95 7 Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 96
10
Základní předpisy jsou schvalovány Radou EU. Pro vydávání ostatních norem a prováděcích předpisů Rada zplnomocnila Evropskou komisi. Dotace z EU jsou v rámci SZP poskytovány především z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) a do roku 2013 také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD, European Agricultural Fund for Rural Development) a z Evropského rybářského fondu (EFF, European Fishing Fund). V jednotlivých členských státech byly za účelem aplikace evropských záměrů zřízeny zvláštní správní instituce. V České republice je touto institucí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který úzce spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR (MZe).8
1.5 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění, je právnickou osobou se sídlem v Praze a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Statutárním orgánem SZIF je ředitel SZIF. Činnost a hospodaření SZIF kontroluje Dozorčí rada SZIF. V roce 2004 byla SZIF udělena akreditace jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Dne 10. října 2007 udělilo Ministerstvo financí SZIF akreditaci jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. SZIF jako Platební agentura přispívá k plnění závazků vyplývajících ze Společné zemědělské politiky a v souladu s právními předpisy,
právem Evropských společenství (ES)
a mezinárodními smlouvami zajišťuje zejména následující činnosti: -
rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace,
-
provádí programy strukturální podpory a Program rozvoje venkova (PRV),
-
provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování těchto výrobků,
8
Petrželová, J. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-2513373-6 , s. 27
11
-
prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny,
-
provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků,
-
provádí činnosti související se systémem produkčních kvót,
-
poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrobků a potravin,
-
rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence,
-
provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,
-
ukládá, vybírá a odvádí finanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků,
-
provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření,
-
provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin,
-
vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu ES,
-
provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelných předpisů ES upravujících strukturální fondy nebo Evropský rybářský fond. 9
9
http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Fsystemova_navigace%2Fo _nas%2Fvyrocni_zpravy_szif%2F1314109195201.pdf (5. 10. 2011)
12
2. České zemědělství před vstupem do EU „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající“. Slova praotce Čecha na slavném Řípu. Ano, správně praotec Čech tuto zemi vybral. Tato zem spravedlivě živí všechny obyvatele. Hlavní činnost obyvatelstva na venkově byla vždy nerozlučně spjata se zemědělskou výrobou. Ta byla hlavní (primární) náplní života obyvatel na venkově, poskytovala jim obživu a udávala rytmus jejich životům. 10 Zemědělství znamená mnohem více než jen pěstování plodin a chov zvířat za účelem produkce potravin. Jedná se o obor se širokou oblastí působnosti, která na zemědělcích vyžaduje, aby hráli řadu různých rolí. Pro mnohé z nich je jejich práce životním stylem a posláním. Zemědělci jsou kromě jiného i obchodníci. Zemědělství není právě zlatý důl. Ziskovost zemědělských podniků je nízká. Za svou tvrdou práci dostávají zemědělci jen poměrně malou odměnu, a to i přesto, že jí mnozí věnují až dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Hlavním úkolem zemědělců je produkovat potraviny. Aby mohli tento úkol splnit a nabídnout kvalitní potraviny za dostupnou cenu, uplatňují tradiční osvědčené postupy a kombinují je s poznatky moderní vědy a novými technologiemi. Nezbytné jsou rovněž dovednosti jako hospodaření s půdou či péče o životní prostředí. Jen stěží bychom hledali nějaký jiný obor, který vyžaduje tak širokou paletu dovedností.11
2.1 Přírodní předpoklady pro zemědělství v ČR Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 865 km2 je mezi 27 státy Evropské unie na 15. místě a počtem obyvatel 10,5 mil. na 12. místě. Územím České republiky prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Přírodní podmínky zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou výrobu. Úrodnost půdy je ovlivňována třemi důležitými předpoklady – klimatické podmínky, půdní složení a reliéf. Klimatické podmínky ovlivňují zemědělství (především u rostlinné výroby) hlavně srážkami a teplotou v průběhu vegetačního období pěstovaných plodin. Např. v roce 2002 zasáhly ČR dvě vlny povodní, naopak rok 2003 zase provázela sucha. Půdní složení ovlivňuje zrnitost půdy. Z hlediska
10 11
Bílek, Miloš. Štětsko - historie a současnost. Město Štětí, 2010, náklad 2 000 ks, neprodejné, s. 10 Společná zemědělská politika. Vydal: Eugene Leguen de Lacroix, 2005, ISBN 92-894-9228-7, s. 4-5
13
zrnitosti půdy se půdy dělí na lehké, středně těžké a těžké. Po celém území České republiky jsou zastoupeny hnědé půdy. Výskyt nejúrodnější černozemě je v nížinaté oblasti Polabí, Hané a moravských úvalů. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. Většinu území tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Nejvhodnější přírodní podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v České republice v nížinách podél toku významných řek. Česká republika má 4 264 tis. ha zemědělské půdy. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky. 12
2.2 Transformace českého zemědělství v 90. letech Po více než čtyřicet let, od převzetí moci komunisty v únoru 1948, bylo Československo součástí sovětského bloku, s minimálními vazbami na západní Evropu a evropské společenství (ES). Vše se nicméně velmi náhle a dramaticky změnilo během osudového roku 1989. Po brutálním zásahu policie proti studentské demonstraci 17. listopadu v Praze přerostlo napětí do podoby demokratické revoluce, která zásadně změnila politické prostředí a další směřování země. Rozsáhlý vliv státu v zemědělství zabezpečovaný prostřednictvím státních statků a silně centrálně ovlivňovaných jednotných zemědělských družstev byl nahrazen vstupem soukromě podnikajících nezávislých subjektů (individuální hospodáři, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) do zemědělské výroby. Výrazně se snížil počet pracovníků. Snížení počtu znamenalo sice růst produktivity práce, mzda v zemědělství však začala výrazně zaostávat za průměrem ČR.13 Česká republika v období druhé poloviny a zvláště v závěru 90. let učinila znatelný pokrok jak v chápání zemědělské politiky a celkovém přístupu k této oblasti, tak i v přípravě na její slučitelnost se SZP EU. Určitým krokem směrem k implementaci systému EU bylo přijetí Zákona o zemědělství v r. 1997, který vymezil dlouhodobé principy zemědělské politiky ČR, ve všech hlavních rysech slučitelné se SZP EU. Zákon mimo jiné stanovil vytvářet podmínky pro zajištění schopnosti českého zemědělství, zabezpečit základní výživu obyvatel, tedy z hlediska EU významnou zásadu potravinové bezpečnosti. Dále měl vytvořit předpoklady pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, což znamenalo přispět k ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší) a k udržení osídlené a kulturní krajiny. 14
12
Statistická ročenka České republiky 2011, vydal Český statistický úřad, Praha 10, 2011, 1. Vydání, ISBN 978-80-250-2105-7 Marek, D. , Baun, M.. Česká republika a Evropská unie. Vydalo nakladatelství Barrister & Principal, Brno, 2010, 1. vydání, ISBN 978-8087029-89-3, s. 25 14 Lukáš, Z., Neumann, P. Společná zemědělská politika EU – Regionální a strukturální politika EU. Vydavatel Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 1. vydání, ISBN 80-245-0064-7, s. 17, 46, 49 13
14
2.3 Koncepce ministerstva zemědělství před vstupem do EU V roce 1999 byla vypracována Koncepce resortní politiky ministerstva zemědělství ČR před vstupem do EU a vymezeny dvě etapy přípravy vstupu: 1. etapa Revitalizace pro období 1999 – 2001, 2. etapa Adaptace, vztahující se k období po roce 2001 až do doby vstupu do EU. Cílem Revitalizace bylo: -
dořešení vnitřních vývojových problémů agrárního sektoru,
-
eliminace překážek dalšího vývoje,
-
stabilizace sektoru před jeho přizpůsobováním podmínkám EU,
-
institucionální příprava na vstup do EU.
Pro etapu Adaptace byly vymezeny tyto základní cíle: -
dosažení konkurenceschopnosti sektoru a zlepšení efektivnosti výroby,
-
zajištění dostatečné výnosnosti kapitálu v zemědělství,
-
vytvoření předpokladů k zajištění přiměřených spotřebitelských cen potravin s vysokými kvalitativními parametry,
-
environmentální funkce zemědělství,
-
diverzifikace činnosti zemědělských podniků.
Rysy, které měly negativní dopad na ekonomickou situaci podniků a na jejich budoucí konkurenceschopnost v evropském resp. světovém rozměru: -
relativní finanční úspornost politiky, která byla dána jak omezenými rozpočtovými prostředky, tak slabší vyjednávací pozicí zemědělců v porovnání s ostatními hospodářsky vyspělými zeměmi. ČR se v posledních letech zařadila mezi země s nejnižší úrovní podpor v zemědělství,
-
neprogramové pojetí a časté změny přístupů a nástrojů státních zásahů, vyplývající z neujasněné hospodářské politiky v agrárním sektoru,
-
nestabilita hospodářské politiky, zejména pokud se týká společné objednávky veřejného zboží ze zemědělství (nevyjasněnost vymezení nástrojů podpory a kontroly environmentálních funkcí zemědělství).15
15
Bečvářová, V. Zemědělská politika, vydalo nakladatelství MZLU v Brně, ISBN 80-7157-514-3, str. 91 - 92
15
2.4 Programy předvstupní pomoci V období před vstupem České republiky do EU využívala ČR tři základní nástroje finanční pomoci Společenství: PHARE, ISPA a SAPARD. Program PHARE byl hlavním nástrojem finanční a technické pomoci zemím střední a východní Evropy. Od roku 2000 došlo ke zdvojnásobení finanční pomoci EU kandidátským státům díky vzniku nových programů ISPA a SAPARD, které pomáhaly zvládnout přípravy vstupu ČR do EU. Program ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj strukturálních politik v předvstupním období ) je speciální podpůrný program připravovaný Evropskou komisí k podpoře asociovaných států při přípravě jejich vstupu do Evropské unie. Program ISPA je svou podstatou "předkohezní fond", zaměřený na oblasti zlepšování stavu životního prostředí a dopravní infrastruktury. V oblasti životního prostředí je program určen zejména k podpoře implementace požadavků právních předpisů.16 Z celkového rozpočtu programu získala ČR finanční částku zhruba 11 mld. Kč. V rámci programu ISPA EU finančně kryla projekt maximálně podílem 75%, zbytek bylo nutné financovat z národních zdrojů. Předvstupní program SAPARD měl za úkol připravit ČR a její agrární sektor na zapojení do SZP a využití Strukturálních fondů. Po vstupu do EU na tento program navázal Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Lze konstatovat, že program SAPARD splnil svou úlohu a to pomoci překlenout období příprav České republiky na čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a usnadnil jí vstup a napojení do struktur Evropských společenství.
16
http://www.cpkp.cz/ispa.html (27. 3. 2012)
16
2.5 Silné a slabé stránky zemědělství ČR před vstupem do EU Mezi silné stránky patří: vysoká koncentrace zemědělské výroby, nižší cena pracovní síly a půdy. Mezi slabé stránky zejména náleží: nižší intenzita zemědělské výroby (výnosy plodin, užitkovost hospodářských zvířat) a zvyšující se fixní náklady produkce, problémy v řízení a organizaci zemědělských podniků, určitá zaostalost v technice a technologiích, nízká motivace pracovníků, nižší ochrana a podpora zemědělských výrobců a vnitřního trhu proti jiným zemím, nestabilita právních předpisů pro zemědělské podnikání.17
2.6 Ukazatele českého zemědělství 1993 – 2003 Situace v českém zemědělství nebyla před vstupem České republiky do EU příliš pozitivní. Ve výsledcích a širších souvislostech je možné chápat vývoj českého zemědělství jako nepříznivý. Dlouhodobě pokračovalo snižování počtu pracovníků v zemědělství. Zároveň docházelo ke zvyšování agrární nezaměstnanosti, která je pro venkovské oblasti velice limitujícím faktorem. Hrubá zemědělská produkce dále mírně klesá. České zemědělství vykazovalo ztrátu, za období 1993 – 2003 dosáhlo souhrnného deficitu 17,9 mld. Kč. Tabulka 1 - Podíl Hrubé zemědělské produkce na tvorbě HDP 1993 - 2003 (%) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Podíl HZP na HDP 6,51 5,99 5,94 5,62 5,37 5,47 5,48 5,06 5,03 4,72 4,23 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 (13. 4. 2012) Tabulka 2 - Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) 1993 - 2003 (mld. Kč) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 HVZ -9,1 -7,3 0,5 -0,5 -1,3 -0,4 -2,1 3,7 3,3 -3,5 -1,2 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 (13. 4. 2012) Tabulka 3 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003 (tis.) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ČR 3 550 3 484 3 239 3 142 3 572 3 456 3 309 3 165 3 199 3 179 3 178 Zemědělství 298 261 210 183 214 194 176 155 148 144 135 Podíl (%) 8,4 7,5 6,5 5,8 6,0 5,6 5,3 4,9 4,6 4,5 4,2 Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování 17
Bečvářová, V. Zemědělská politika, vydalo nakladatelství MZLU v Brně, ISBN 80-7157-514-3, str. 93
17
Graf 1 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993 – 2003 4 000 3 500 3 000 2 500 tis. 2 000 1 500 1 000 500 0
10,0 8,0 6,0 % 4,0 2,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Národní hospodářství ČR celkem
Zemědělství
Podíl pracovníků v zemědělství (%)
Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování Tabulka 4 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003 mil. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Kč ČR 5904 7004 8307 9825 10802 11801 12797 13594 14750 15911 16905 Zem. 5100 865 6878 7808 8506 9222 9589 10306 11268 11639 12028 Podíl 86,4 83,7 82,8 79,5 78,7 78,1 74,9 75,8 76,4 73,2 71,2 (%) Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování Graf 2 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003 20 000
100 80
15 000
60 Kč 10 000
% 40
5 000
20
0
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ČR průměr
Zemědělství
Podíl platu v zemědělství
Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování
18
3. Finanční nástroje zemědělské politiky EU v ČR 3.1 Česká republika a Evropská unie Dne 1. května 2004 se Česká republika – spolu s dalšími sedmi postkomunistickými zeměmi střední a východní Evropy a dvěma ostrovními státy ve Středozemním moři (Maltou a Kyprem) – stala formálně členem Evropské unie (EU). Jednalo se o událost mimořádného významu. Svým vstupem do Evropské unie se Česká republika definitivně přihlásila k hodnotám společenství západních demokratických států a naplnila jeden ze svých nejvýznamnějších strategických cílů z počátku devadesátých let formulovaný jako „návrat do Evropy“. Evropská unie je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající zhruba 500 miliónů obyvatel. Působnost EU se dělí do tří oblastí politiky, tzv. pilířů. Do prvního pilíře patří například společná zemědělská politika, měnová unie, celní unie a společný trh. Dále také Schengenský prostor nebo společná politika ekologie či vzdělání. Hovoříme tak o politikách Evropských společenství. Tyto politiky jsou spravovány na nadnárodní úrovni. Do druhého pilíře patří společná zahraniční a bezpečnostní politika, která má mezivládní charakter, to znamená, že státy zde mají právo veta a rozhodují čelní představitelé jednotlivých zemí. Třetí pilíř obsahuje policejní a justiční spolupráci.18 Ekonomické přínosy členství patří mezi hlavní důvody, pro něž Česká republika a další země střední a východní Evropy usilovaly o vstup do Evropské unie. Tyto přínosy zahrnovaly větší příležitosti k obchodu a investicím v rámci integrovaného jednotného trhu a přístup k potenciálně lukrativním evropským dotacím, které poskytuje SZP a strukturální fondy. Vstup do Evropské unie pro ČR také představoval ekonomickou výzvu, jelikož musela převzít přísná a často nákladná pravidla a nařízení Evropské unie a vyrovnat se s rostoucími konkurenčními tlaky v rámci jednotného trhu. Vstup do EU znamenal pro ČR v zemědělské oblasti několik novinek: musela se postupně přizpůsobit systému tržní regulace panující v EU. Tu pro nové členské země ještě zvláštním způsobem upravily přístupové smlouvy (zákaz podpory vysazování nových vinic po vstupu do EU a jejich restrukturalizace nad povolený limit, kvóty pro pěstování luštěnin, výrobu mléka, produkci dehydratovaného krmiva,
18
http://tema.novinky.cz/evropska-unie (4. 10. 2011)
19
bramborového škrobu či zpracovaného ovoce a zeleniny, kvóty a prémie na pěstování dotovaného jatečního dobytka atd.). musela se přizpůsobit vývoji evropské legislativy musela spolu s přístupovou smlouvou přijmout deformovaná pravidla financování zemědělství pro nové členské státy, která jim přiznávají až do roku 2013 pouze část přímých plateb, jež získávají státy EU-15.19
3.2 Struktura dotačních zdrojů českého zemědělství Možnost čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie je jedním z nejatraktivnějších přínosů pro české zemědělství. Po vstupu do Evropské unie se Česká republika zapojila do realizace strukturální politiky EU a získala tak možnost využívat jejích nástrojů stejně jako ostatní země Společenství. Společná zemědělská politika zásadním způsobem ovlivňuje hospodaření českých zemědělců. Je založena na fungování společného trhu se zemědělskými produkty a propracovaném systému cenových podpor a různých subvencí, které jsou poskytovány zemědělcům. Podpory ze zemědělských fondů představují po fondech regionální politiky druhou nejvýznamnější příjmovou položku, která přichází do České republiky z unijního rozpočtu. 20 Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně dofinancované ze státního rozpočtu České republiky), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu České republiky). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond.21 Cílem všech prezentovaných programů dotací do zemědělství je zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a zlepšit podmínky obyvatel venkova, kteří jsou zemědělskou činností nejvíce zasaženi.
19
Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona, vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 15 20 Tauer, V., Zemánková H., Šubrtová J. Získejte dotace z fondů EU.Computer Press, a.s., Brno, 2009, 1. vydání, ISBN 978-80251-2649-3, s. 12 21 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ (21. 3. 2012)
20
Mezi základní dotační nástroje v České republice aktuálně patří: Přímé platby, Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, Operační program Rybářství na období 2007 – 2013, Společná organizace trhu, Národní dotace, Podpůrný garanční a lesnický fond.
3.3 Přímé platby Oblast přímých plateb tvoří tyto typy podpor: Jednotná platba na plochu (SAPS) Národní doplňkové platby (Top-Up) Oddělená platba za cukr (SSP) Oddělená platba za rajčata (STP)
Systém přímých plateb tvoří hlavní část příjmů českých zemědělců. Česká republika aplikuje pro výplatu přímých plateb od roku 2004 systém jednotné platby na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme). ČR po svém vstupu do Evropské unie neobdržela přímé platby v plné výši. Na 100% přímých plateb, tj. stejné úrovně plateb aplikovaných ve starých členských státech Evropské unie (EU 15), dosáhne až v roce 2013.22 Současně bylo novým členským státům umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů (tzv. národní doplňkové platby k přímým podporám – Top-Up) o 30 % unijní sazby, maximálně však do 100 % unijní sazby.23 Rozfázování přímých plateb dle závazků přibližuje tabulka. Tabulka 5 - Nárůst přímých plateb v ČR v letech 2004-2013 (%) (%) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 SAPS 25 30 35 40 50 60 70 80 90 100 Top-Up 30 30 30 30 30 30 30 20 10 --Zdroj: Vlastní zpracování
22
Fajmon, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 18 23 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/ (21. 3. 2012)
21
3.3.1 Jednotná platba na plochu (SAPS) Hlavním cílem jednotné platby je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. Zemědělci se mohou rozhodnout co chtějí produkovat, přičemž jim bude zaručena stejná výše podpory nezávisle na tom, co produkují. Díky tomu se mohou lépe přizpůsobit poptávce. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je na ni vedena v Evidenci půdy (LPIS). O poskytnutí podpory je možné žádat na následující zemědělské kultury a podkultury, přičemž výše podpory není závislá na konkrétním druhu kultury: orná půda, travní porost - stálé pastviny, travní porost ostatní, vinice, chmelnice, ovocné sady, jiné kultury (např. školka, zelinářská zahrada, rychle rostoucí dřeviny). Základní podmínkou pro poskytnutí podpory je minimální výměra, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů v Jednotné žádosti nejméně 1 ha zemědělské půdy, která musí být vedena v tzv. Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.24 Konkrétně se sazby jednotných plateb na plochu v ČR vyvíjely následovně: rok 2004 – 1830,40 Kč za hektar, rok 2005 – 2110,70 Kč za hektar, rok 2006 – 2517,80 Kč za hektar, rok 2007 – 2791,50 Kč za hektar, rok 2008 – 3072,70 Kč za hektar, rok 2009 – 3710 Kč za hektar, rok 2010 – 4060,80 Kč za hektar, rok 2011 – 4686,50 Kč za hektar.25
24 25
http://eagri.cz/public/web/file/131489/Prirucka_pro_zadatele_2011.pdf (14. 3. 2012), s.9 http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (15. 3. 2012) - sazby SAPS
22
Za prvních 7 let účasti ČR v EU bylo českému zemědělství skrze jednotnou platbu na plochu vyplaceno téměř 70 miliard korun. V souladu se závazkem EU zaznamenávají dotace SAPS pro české zemědělství rostoucí vývoj. Tabulka 6 - Vyplacené platby SAPS 2004 - 2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2004 6 379 438 983 18 699 2005 7 349 098 317 20 220 2006 8 768 950 538 21 128 2007 9 768 453 217 21 988 2008 10 776 793 535 23 415 2009 13 002 315 024 49 052 2010 13 903 607 813 24 609 Celkem 69 948 657 426 179 111 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování
3.3.2 Národní doplňkové platby (Top-Up) Národní doplňkové platby se poskytují k jednotné platbě na plochu (SAPS). Platba Top-Up je poskytována
v následujících oblastech, plus je uvedena sazba na jednotku v roce 2011.
Výplata probíhá po přiznání dotace SAPS. Pokud žadateli není platba SAPS uznána, nemá nárok ani na platbu Top-Up. Tabulka 7 - Stanovené sazby Top-UP 2011 Sazba (Kč na jednotku) Chmel - decoupling 7 540,90 Kč/ha Přežvýkavci 910,80 Kč/VDJ Krávy bez tržní produkce mléka 1 393,80 Kč/VDJ Ovce/kozy 650,80 Kč/VDJ Brambory pro výrobu škrobu - decoupling 378,80 Kč/t Brambory pro výrobu škrobu - coupling 1 641,40 Kč/t Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování Tabulka 8 - Vyplacené platby Top-Up 2005 - 2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2005 6 790 674 660 16 836 2006 7 278 265 324 17 178 2007 7 181 457 717 18 202 2008 6 929 302 745 23 384 2009 6 228 501 016 24 619 2010 2 001 602 748 4 321 Celkem 36 409 804 210 104 540 Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování V březnu 2012 média informovala, že z důvodu úsporných opatření ve státním rozpočtu, nebudou v roce 2012 Národní doplňkové platby na citlivé komodity vypláceny. 23
3.3.3 Oddělená platba za cukr (SSP) Od 1. července 2006 byla v celé Evropské unii zavedena nová reformovaná organizace trhů v odvětví cukru. V rámci reformních opatření došlo také k postupnému výraznému snižování minimální ceny cukrové řepy určené k výrobě kvótovaného cukru. Aby dotčeným pěstitelům byla nahrazena ztráta příjmů spojená se snížením garantované ceny cukrové řepy, rozhodlo se v orgánech Evropské unie o zavedení kompenzačních opatření, mezi která patří zejména tzv. oddělená platba za cukr (dále jen „cukerní platba“). Tato cukerní platba představuje typ přímé platby (dotace) poskytované pěstitelům cukrové řepy v nových členských zemích z prostředků Evropské unie. Celkový objem poskytovaných finančních prostředků pro jednotlivé členské země určuje Evropská unie, zatímco způsob jejich rozdělování si členský stát stanovuje sám.26 Za 5 let, kdy platby SSP fungují bylo českým zemědělcům pěstujícím cukrovou řepu vyplaceny 3,7 miliardy korun. Tabulka 9 - Vyplacené platby SSP 2006 - 2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2006 539 888 567 810 2007 673 146 896 818 2008 854 734 522 814 2009 1 112 934 689 811 2010 529 720 952 238 Celkem 3 710 425 626 3 491 Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (17. 3. 2012) + vlastní zpracování
3.3.4 Oddělená platba za rajčata (STP) S účinností od 1. ledna 2008 jsou stanoveny podmínky poskytování oddělené platby za ovoce a zeleninu v nových členských státech uplatňujících režim jednotné platby na plochu. V rámci České republiky bude oddělená platba za ovoce a zeleninu poskytována pouze pěstitelům rajčat určených ke zpracování.27 V období 2008 až 2010 bylo vyplaceno 27 mil. Kč.
3.4 Nástroje rozvoje venkova v ČR Rozvoj venkova se stal druhým pilířem SZP EU teprve na konci 90. let prostřednictvím schválení Agendy 2000. Po přistoupení do Evropské unie byly vypracovány dva programové dokumenty: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Cílem Operačního programu Rozvoj venkova
26 27
a
multifunkční
zemědělství
bylo
podporovat
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-cukr/ (17. 4. 2012) http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-rajcata/ (17. 4. 2012)
24
především
zvyšování
konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů a zvyšování jejich přidané hodnoty. Dále se zaměřoval na rozvoj lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Horizontální plán rozvoje venkova sloužil k financování tzv. doprovodných opatření Společné zemědělské politiky EU. Mezi taková opatření byly zařazeny podpory méně příznivých oblastí, agroenvironmentální opatření, zalesňování, předčasné odchody do důchodu, apod. Všechny programy k rozvoji venkova byly v období 2000-2006 financovány jak v České republice, tak i v dalších zemích Evropské unie ze strukturálních fondů EU (tedy z prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti). V období 2007-2013 došlo v tomto ohledu k výrazné změně. Podpory rozvoje venkova již nejsou součástí strukturálních fondů. Byly vytvořeny speciální nástroje v rámci tzv. politiky rozvoje venkova EU, které jsou financovány v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Konkrétně pro rozvoj venkova byl vytvořen speciální fond, Evropský fond pro rozvoj venkova. Čerpání prostředků z Evropského fondu pro rozvoj venkova je podmíněno vypracováním víceletých programových dokumentů, které obsahují přesně strategické směry a některé i podrobně vymezené cíle a dotační tituly. Hlavní programové dokumenty v ČR zahrnují: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-201328 Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007-2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života)29.
3.4.1 Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) (2004 – 2006) Horizontální plán rozvoje venkova obsahoval následující opatření: Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, Agro-
28
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 98-99 29 http://eagri.cz/public/web/file/26839/Narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf (19. 3. 2012)
25
environmentální opatření, Lesnictví (LES), Zakládání skupin výrobců (ZSV) a Technická pomoc. Podrobněji jsou představeny první tři opatření. 3.4.1.1
Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ)
Opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti si klade za cíle zajistit přiměřený příjem a důstojné životní podmínky pro starší zemědělce, kteří se rozhodnou ukončit aktivní zemědělské hospodaření (podnikání), a podpořit proces nahrazování starších zemědělců mladšími, schopnými zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků a zajistit jejich strukturální přizpůsobování. Podstatou opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti je převod veškeré užívané zemědělské půdy podnikatelského subjektu na jiný podnikatelský subjekt a poskytnutí finanční podpory převodci jako částečnou náhradu příjmů. 30 Tabulka 10 - Vyplacené prostředky v opatření PUZČ 2005 - 2010 Rok EU (Kč) ČR (Kč) Celkem (Kč) Počet žádostí 2005 22 180 205 5 545 051 27 725 257 223 2006 12 137 149 3 044 275 15 181 424 180 2007 41 222 271 10 318 693 51 540 964 1 091 2008 50 989 179 13 803 565 64 792 744 1 458 2009 42 688 172 14 229 391 56 917 563 1 421 2010 28 986 656 9 662 219 38 648 874 1 051 Celkem 156 981 361 46 284 500 203 265 862 4 333 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokume nty_ke_stazeni%2Fsystemova_navigace%2Finformace_a_aktuality%2Fdulezita_sdeleni%2F 1280498431156%2F1295366902994.pdf (5. 10. 2011) + vlastní zpracování
3.4.1.2
Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (LFA)
Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Podpora má formu vyrovnávacího příspěvku na hektar travního porostu kompenzujícího ze 100% újmu v hospodaření v daném typu méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními. Je
30
http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/hrdp/01_puzc (17. 4. 2012)
26
stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku poskytovaného na hektar travního porostu pro každou méně příznivou oblast.31 Platba LFA se poskytuje pouze na travní porosty obhospodařované v těchto oblastech: horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti, oblasti se specifickým omezením. V roce 2003 byla převážná část zemědělské půdy ČR, konkrétně 60%, zařazena do méně příznivých oblastí a území s ekologickými omezeními. Po vstupu do EU se v souvislosti s upřesněním metodiky vymezení tento podíl na výměře snížil na 50% v roce 2010. Na této situaci je patrné, jak EU střeží své výdaje a nevyplácí prostředky navíc. Tabulka 11 - Struktura zemědělské půdy podle jednotlivých typů LFA (tis. ha) 2003 2010 Typ oblasti výměra % ze z.p. výměra % ze z.p. Horské oblasti 569 13,3 518 14,7 Ostatní méně příznivé oblasti 1641 38,4 1046 29,6 Oblasti se specifickými omezeními 202 4,7 219 6,2 Oblasti s ekologickými omezeními 158 3,7 x x Méně příznivé oblasti celkem 2570 60,2 1782 50,5 Zdroj: Zelené zprávy 2003 a 2010 + vlastní zpracování Tabulka 12 - Vyplacené prostředky v opatření LFA 2004 - 2006 EU (Kč) ČR (Kč) Celkem (Kč) Počet žádostí 2004 2 184 252 646 546 064 112 2 730 316 758 8 121 2005 2 238 133 012 559 534 234 2 797 667 246 8 687 2006 2 289 485 880 572 372 459 2 861 858 339 8 857 Celkem 6 711 871 539 1 677 970 804 8 389 842 343 25 665 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokume nty_ke_stazeni%2Fsystemova_navigace%2Finformace_a_aktuality%2Fdulezita_sdeleni%2F 1280498431156%2F1295366902994.pdf (5. 10. 2011) + vlastní zpracování
3.4.1.3
Agro-environmentální opatření (AEO)
Úkolem agro-environmentálních opatření je podpora využití zemědělských půd, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále AEO podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, 31
http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/hrdp/02_mpo (17. 4. 2012)
27
biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. Ačkoliv podání žádostí skončilo 31.12.2006, doběh vyplácení skončil až v roce 2009. Přibližně z 80% se na zdrojích podílelo EU. Tabulka 13 - Vyplacené prostředky v opatření AEO 2004 - 2009 EU (Kč) ČR (Kč) Celkem (Kč) Počet žádostí 2004 2 405 483 392 602 144 749 3 007 628 141 8 183 2005 2 550 598 036 639 011 911 3 189 609 947 10 560 2006 2 820 627 413 706 087 368 3 526 714 781 12 004 2007 2 267 178 616 567 743 558 2 834 922 174 10 577 2008 2 232 664 942 558 957 248 2 791 622 189 10 402 2009 294 015 440 73 602 623 367 618 063 2 264 Celkem 12 570 567 839 3 147 547 455 15 718 115 294 53 990 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokume nty_ke_stazeni%2Fsystemova_navigace%2Finformace_a_aktuality%2Fdulezita_sdeleni%2F 1280498431156%2F1295366902994.pdf (5. 10. 2011) + vlastní zpracování
3.4.2 Program rozvoje venkova (PRV) (2007 – 2013) Navazuje na Horizontální plán rozvoje venkova, který byl v ČR uplatňován v letech 2004 až 2006. PRV je návazným dokumentem, který rozvádí Národní strategický plán rozvoje venkova do jednotlivých opatření včetně konkrétních finančních částek rozdělených do stanovených os. PRV České republiky je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).32 Fond EAFRD disponuje v letech 2007-2013 více než 70 mld. EUR s tím, že České republice mají z této sumy připadnout téměř 3 mld. EUR. V korunovém vyjádření to znamená zhruba 70 mld. Kč. EAFRD je primárně zaměřen na obce do 500, resp. 2000 obyvatel, což z jeho rámce vyčleňuje potenciální zájemce o finanční prostředky z (větších) měst včetně Prahy. Program rozvoje venkova sám o sobě možnost žádat o finanční prostředky z fondu EAFRD neumožňuje. Jedná se pouze o rámcový dokument specifikovaný v jednotlivých výzvách, tedy kolech příjmu žádostí. Do konce roku 2011 se již uskutečnilo celkem 14 kol příjmů žádostí. K Programu rozvoje venkova existují minimálně tři relevantní zdroje – internetové stránky MZe (www.mze.cz), resp. portál eAGRI (www.eagri.cz), a web SZIF (www.szif.cz). Poslední ze zdrojů je patrně nejvhodnější, protože s ohledem na své zaměření a fakt, že SZIF je platební agenturou Programu rozvoje venkova, nabízí nejvíce aktuálních a především
32
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 100
28
vhodně strukturovaných informací včetně všech potřebných formulářů a návodů na jejich vyplnění. Řídícím orgánem Programu rozvoje venkova je Ministerstvo zemědělství ČR. Zprostředkujícím subjektem je Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, základní dokument pro čerpání prostředků z fondu EAFRD, je složen z pěti os. Obecně platí: čím nižší číslo osy, tím více je osa zemědělská, a naopak čím vyšší číslo osy, tím více je osa zaměřena na podporu jiné než čistě zemědělské produkce.33 Základní struktura PRV Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství a zahrnuje následující opatření: I.1.1 Modernizace zemědělských podniků – opatření je zaměřeno na podporu investic, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. I.1.2 Investice do lesů – přispívá k rozvoji podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí. I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům – opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků a na rozvoj inovací. I.1.4 Pozemkové úpravy – opatření je zaměřeno na řešení problematiky vlastnických vztahů. I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnosti – v rámci tohoto opatření jsou podporovány vzdělávací projekty zaměřené na znalosti jednotlivých opatření osy I a II PRV, zákonných požadavků na hospodaření a na znalosti v oblastech potravinářství, hospodaření v lesích, ochraně přírody a dalších. I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců – opatření je zacíleno na podporu podnikání začínajících zemědělců do 40 let. Zemědělec dostane dotaci na zahájení činnosti na základě posouzení podnikatelského záměru. Žadatelem je začínající
33
Fajmon, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné,, s. 38-41, 52
29
zemědělský podnikatel do 40 let věku, který poprvé zahajuje svou zemědělskou činnost. I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti – tento záměr má snahu řešit problematiku nepříznivé věkové struktury zemědělců. Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let, k ukončení aktivní zemědělské činnosti a vytvoření tak prostoru pro nástup mladších zemědělců. Žadatelem je zemědělský podnikatel starší 55 let, který nedosáhl důchodového věku. I.3.4 Využívání poradenských služeb – účelem tohoto opatření je podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Osa II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny a zahrnuje následující opatření: II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA). Smyslem opatření je podpora zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami, s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpořit systémy šetrné k životnímu prostředí, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající výši příjmů. II.1.2 Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku cílem opatření je pomoci zemědělcům při řešení specifického znevýhodnění.
II.1.3 Agroenviromnentální opatření – opatření podporuje způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále přispívá k zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny.
II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy – záměrem je posílení biodiverzity krajiny rozšířením zalesněných ploch, zlepšení ekologické rovnováhy krajiny, stabilizace hydrologických a klimatických podmínek v krajině, ochrana půdy a ochrana vod. II.2.2 Platby v rámci NATURA 2000 v lesích a II.2.3 Lesnicko-environmentální platby – cílem je zvýšení environmentální hodnoty lesů, trvale udržitelné využití lesní půdy , zlepšení životního prostředí a krajiny. II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů .
30
Osa III podporuje rozvoj životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit a zahrnuje následující opatření: III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy – opatření je zaměřeno na výstavbu, modernizaci, nákup budov, strojů, technologie a zařízení sloužící k diverzifikaci
činnosti zemědělských
podnikatelů
směrem
k nezemědělským
činnostem. III.1.2 Podpora zakládání podniků jejich rozvoje – podpory jsou směřovány do drobné výroby, řemesel a služeb pro hospodářství a obyvatelstvo. III.1.3 Podpora cestovního ruchu – je určena na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby – opatřením jsou podporovány investice do základní vodohospodářské infrastruktury obcí a ostatní technické infrastruktury. Kromě toho je podpora směřována k budování a obnově místních komunikací, zvelebení vzhledu obcí a zlepšení občanské vybavenosti. III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova – podporovány jsou investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví, jako například kulturních památek, památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, historických zahrad a alejí. III.3.1 Vzdělávání a informace – podpora je určena na vzdělávání a informování fyzických a právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozšířit zemědělské podnikání. Osa IV - Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I. – III. Hlavním přínosem osy IV Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. Osa zahrnuje následující opatření: IV.1.1 Místní akční skupina – v rámci tohoto opatření realizují místní akční skupiny svůj Strategický plán Leader. Podpora je poskytována místním akčním skupinám, které splní kritéria přijatelnosti, jež jsou posuzovaná SZIF. IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie – poskytuje podporu na projekty, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader místní akční skupiny a příslušnými podmínkami opatření Programu rozvoje venkova.
31
IV.2.1 Realizace projektů spolupráce – podpora bude poskytována na projekty spolupráce mezi územími na národní úrovni nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci mezi místními akčními skupinami v rámci členských států a na území třetích zemí. 34 Osa V - Technická pomoc je potřebná na podporu přípravy, řízení, monitoringu, hodnocení, informovanosti a kontroly ve vztahu k Programu rozvoje venkova a zdokonalování opatření obsažených v tomto Programu. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupu a materiálů nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatření. Práce mají formu odborných studií, sběru a analýzy dat, vypracování informačních materiálů a dalších aktivit spojených s osvětou a šířením informací o zaváděných opatřeních.35 Na Osu V bylo v letech 2007 – 2010 vyplaceno 65,5 mld. Kč. Tabulka 14 - Vyplacené prostředky PRV v letech 2007 – 2010 (mil. Kč) 2007 2008 2009 20010 ČR EU Celk. ČR EU Celk. ČR EU Celk. ČR EU Celk. PRV 545 2182 2727 1854 6559 8413 2600 9156 11998 3446 11998 15445 osa I 0 0 0 195 584 779 651 1956 2607 927 2780 3707 osa II 545 2182 2727 1543 5628 7171 1409 5596 7005 1564 6209 7774 osa III 0 0 0 114 340 454 496 1482 1978 804 2414 3218 osa IV 0 0 0 2 7 9 28 113 141 142 569 711 Zdroj: Výroční zprávy SZIF 2007 – 2010 + vlastní zpracování
3.5 Operační program Rybářství Operační program Rybářství 2007-2013 je střednědobý programový dokument, na základě něhož je čerpána podpora pro oblast rybářství z Evropského rybářského fondu (EFF) sloužící k prosazování cílů Společené rybářské politiky ES. Pokrývá oblasti, na které se vztahuje cíl „Konvergence“ (tj. celé území České republiky, vyjma hlavního města Prahy). Cílem OP Rybářství je udržení stávající produkce sladkovodních ryb při současném zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produktů. Zároveň je preferováno využití takových metod, které jsou ohleduplné vůči životnímu prostředí. V rámci jednotlivých opatření je financována produkce založená na zvýšení domácí, případně zahraniční poptávky po sladkovodních rybách a produktech z nich. Česká republika využívá 3 z 5 možných
34
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 101-104 35 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Ve smečkách 33, Praha 1, Pomáháme českému zemědělství (velká brožura), s. 37-39
32
prioritních os, které jsou nabízeny ze strany EU. Konkrétně se zaměřuje na podporu projektů v rámci osy 2 – Akvakultura, 3 – Opatření ve společném zájmu a 5 – Technická pomoc.36
3.6 Společná organizace trhu Jedním z hlavních mechanismů SZP jsou takzvané společné organizace trhu (SOT), které se týkají jednotlivých prvovýrobků a výrobků po prvním zpracování. Podstatou SOT je regulování nabídky výrobků takovým způsobem, aby nedocházelo ke kolísání nabídky a tím i cen vyplácených zemědělským výrobcům, ale ani ke kolísání cen, které platí zpracovatel nebo konečný spotřebitel za nákup těchto výrobků. K tomuto účelu se využívají různé nástroje jako například produkční kvóty, intervenční nákupy a podpora soukromého skladování, kvóty pro dovoz či vývoz, exportní subvence nebo záruky. V rámci rostlinné výroby jde především o obilniny a olejniny, u živočišné výroby zejména o hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso a o mléko a mléčné výrobky. Z dalších zemědělských produktů se SOT týká hlavně vína, ovoce a zeleniny.37 Na fungování českého zemědělství byla, skrze dotační položku společná organizace trhu v období 2004 – 2010, vynaložena suma 32,4 mld. Kč. Tabulka 15 - Vyplacené prostředky SOT v letech 2004 – 2010 (mil. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 SOT 3412 7865 8572 1190 3739 Zdroj: Publikace Zemědělství 2004 – 2010 + vlastní zpracování
2009 4676
2010 2906
3.7 Národní dotace Výhradně z národních zdrojů podporuje Česká republika prostřednictvím řady cílených programů celou řadu potřebných aktivit. Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru.38 Jsou rozděleny tři hlavní kategorie – dotace v zemědělství a potravinářství, dotace ve vodním hospodářství a dotace v lesním hospodářství a rybářství. Celková částka vyplacená z národních dotací v letech 2003 až 2010 dosáhla hranice 60 mld. Kč. Tabulka 16 - Vyplacené prostředky Národní dotace 2003 - 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Národní dotace 10221 7309 6443 7283 6714 6939
36
2009 7630
2010 7489
Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 105-106 37 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/spolecne-organizace-trhu-komodity/1000521/53172/ (19. 4. 2012) 38 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/ (17. 4. 2012)
33
Zdroj: Publikace Zemědělství 2003 – 2010 + vlastní zpracování
3.8 Podpůrný garanční a lesnický fond Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) je jedním ze základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství. Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství. Z hlediska právní formy je PGRLF akciovou společností, ve které 100% akcií vlastní Česká republika. Hlavním předmětem činnosti PGRLF je subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu, zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby. 39 PGRLF je zaměřen zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V rámci podpory jsou otevřeny dva programy, a to program Zemědělec a program Půda. Cílem Programu Zemědělec je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti. Cílem Programu Půda je podpořit nákup nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů za účelem provozování zemědělské výroby. 40 Z následujícího grafu je patrné, že PGRLF pracoval velmi intenzivně v letech 1996 – 1999. V tomto období byly úvěry zatíženy vysokou úrokovou mírou a v českém zemědělství byla akutní potřeba investic. V té době se díky PGRLF podařilo výrazným způsobem zmodernizovat základní zemědělskou techniku. Vstup ČR do EU a rozšíření diverzifikace dotačních zdrojů pro zemědělství umožnil PGRLF nadále snižovat výdaje. PGRLF za celou dobu své působnosti vyplatil na poskytnutých dotacích 20,3 miliardy korun a celkově umožnil čerpat pro české zemědělce úvěry v objemu 130 miliard korun.
39 40
http://www.pgrlf.cz/pgrlf/pgrlf.php (15. 3. 2012) http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/podpurny-a-garancni/ (15. 3. 2012)
34
3500
3000000
3000
2500000
Schválené žádostí
2500
2000000
2000 1500000 1500 1000000
1000
Vyplaceno (tis. Kč)
Graf 3 - PGRLF - Vyplacené prostředky na poskytnuté dotace 1994 – 2010
500000
500 0
0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Schválených žádostí
Vyplaceno (v tis. Kč)
Zdroj: http://www.pgrlf.cz/pgrlf/hospodareni.php (15. 3. 2012) + vlastní zpracování
3.9 Typy úvěrů pro zemědělský podnik Nejvýznamnějším bankovním subjektem, který nabízí úvěry zemědělským podnikům je GE Money Bank. Zemědělským subjektům jsou nabízeny provozní a investiční úvěry. Produkty odpovídají podmínkám PGRLF i programům fondů EU. Existuje pět hlavních směrů poskytnutí úvěru, a to: -
Financování zemědělské techniky – cílí na potřebu mít dostatek kvalitní zemědělské techniky. K dlouhodobému investičnímu úvěru je možnost využít 4% dotaci úroku od PGRLF v rámci Programu Zemědělec. Pro zemědělce do 40 let věku je dotace navýšena ještě o 1%. Úvěr slouží k financování nákupu nové i použité zemědělské techniky.
-
Financování zemědělské půdy – je dlouhodobý hypoteční úvěr, který umožňuje koupit zemědělskou půdu do osobního vlastnictví a stabilizovat hospodaření. Minimální výše úvěru je 300 000 Kč a maximální výše není omezena. V rámci nového programu PGRLF Podpora nákupu půdy je možnost k úvěru zažádat o dotace úroků z úvěru.
-
Provozní financování pro zemědělské subjekty – je flexibilní úvěr, který slouží k sezónnímu financování provozního kapitálu v zemědělství. Výše úvěru vyplývá z potřeb na základě objemu financovaných faktur. Jsou různé možnosti zajištění úvěru, 35
např. nemovitost, movitá věc, pohledávky, základní stádo a zvířata v zásobě (kategorie skot), zásoby zemědělských komodit, na které jsou vystaveny skladištní či zemědělské skladní listy či jiné. -
Investiční úvěry s podporou fondů Evropské unie – jsou vhodné k financování investičních záměrů, které jsou například předmětem podpory v rámci Programu regionálního rozvoje platného pro období 2007 až 2013. Dále slouží k financování projektů pro využití obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice apod.).
-
EU Servis – program EU zemědělství - v sektoru zemědělství mají podnikatelé možnost žádat o dotace například na investiční záměry, které zahrnuje Program rozvoje venkova ČR (EAFRD/PRV). Služba EU Servis nabízí žadatelům o veřejnou podporu komplexní poradenství při získávání a správě dotací včetně přípravy návrhu struktury financování předkládaných projektů. Výhody spočívají v nabídce produktů odpovídající potřebám žadatele o veřejnou podporu a v řešení časového nesouladu mezi okamžikem úhrady výdajů a proplacením dotace.41
3.10
Kontroly podmíněnosti
V České republice jsou od 1. 1. 2009 prováděny Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Jedním z hlavních témat současné zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí. Systém Kontroly podmíněnosti byl v roce 2003 iniciován reformou Společné zemědělské politiky a stal se klíčovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemědělství i v budoucnu. Od 1. 1. 2009 je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací podmíněno plněním standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být snížena nebo, v nejkrajnějším případě, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací. Kontrole podmíněnosti podléhají všichni žadatelé, kteří se uchází o přímé platby a některé podpory z osy II Programu rozvoje venkova.42
41 42
http://www.gemoney.cz/ge/cz/2/uvery/sektor-zemedelstvi (19. 4. 2012) http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/ (21. 4. 2012)
36
3.11
Rekapitulace podpor podle cílů zemědělské politiky
V tabulce je možno vidět vývoj podpor do zemědělství dle cílů agrární politiky. Finance, které jsou pumpovány do zemědělství, pravidelně rostou, až na stagnaci mezi lety 2006 – 2008. Od roku 2004 do roku 2010 stoupl přísun transferů o více než 55%. Dlouhodobě připadá největší část podpor na podpory zlepšení ekonomické situace podniků. Nejedná se o nic jiného než o příjmy podniků (v roce 2010 se z celkové sumy jednalo o 52%). Druhý největší podíl patří zlepšování vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu (21% v roce 2010). Z velké části se tyto podpory týkají plateb LFA. Ty totiž kromě environmentálních záměrů přímo napomáhají ke zvyšování příjmů zemědělských podniků v těchto méně příznivých oblastech pro zemědělství. Menší objemy patří cílům restrukturalizace a modernizace výroby (10%) a rozvoji venkova (9%). Zemědělská politika ČR po vstupu do EU je prostřednictvím Pilíře I nadále orientována více na podporu příjmů zemědělských podniků než na potřebnou restrukturalizaci zemědělství. Na druhou stranu tento poměr zmírňuje negativní dopady do ekonomiky zemědělského sektoru. Tabulka 17 - Finanční podpory dle cílů zemědělské politiky 2001 - 2010 Cíle 1 - Rozvoj a stabilizace podnikatelské struktury 2 - Restrukturalizace a modernizace výroby, zlepšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků 3 - Zlepšení ekonomické situace podniků (zvýšení, resp. udržení příjmu zemědělců) 4 - Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu 5 - Rozšíření úlohy zemědělství jako producenta obnovitelných zdrojů energie 6 - Přiměřené ceny zdravotně nezávadných potravin 7 - Rozvoj venkova (mil. Průměr 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Kč) 01-03 1 1 235 1 102 1 374 2 510 1 876 2 187 1 834 2 864 2 3 546 3 112 4 326 4 472 3 820 5 228 5 578 4 384 3 9 079 16 387 17 523 19 823 20 314 20 833 23 383 22 733 4 3 890 5 628 7 175 8 130 7 864 8 476 8 390 9 090 5 2 160 1 210 80 171 116 32 44 0 6 438 591 331 633 500 460 439 513 7 --------107 476 2 144 3 964 Celkem 20 349 28 031 30 810 35 739 34 597 37 692 41 813 43 548 Zdroj: Zelené Zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
37
3.12
Hodnocení SZP a vývoj čisté pozice zemědělství ČR vůči EU
Aktuálně (rok 2012) představuje SZP přibližně 40% celkového rozpočtu EU. Tento podíl dlouhodobě klesá. V roce 1984 to bylo ještě 71%. Při zjištění, že zemědělství ČR tvořilo v roce 2010 jen 1,76% na HDP České republiky, může tento poměr vypadat nepatřičně. Náklady na SZP jsou vysoké jen zdánlivě a v komparaci s ostatními veřejnými výdaji jsou přiměřené. Je třeba je posuzovat v širších souvislostech. U jiných politik, například odvětví vzdělávání, obrany, dopravy, výzkumu, sociální a zdravotní péče nesou náklady jednotlivé členské státy EU. Tyto oblasti, které jsou placeny ze státních rozpočtů, stojí mnohem více. Navíc do nákladů na SZP spadají finance na krajinotvorbu a ochranu životního prostředí a prospěch z tohoto úseku lidské činnosti patří celé společnosti. České zemědělství je pravidelně příjemcem zhruba jedné třetiny všech financí ze strany EU do ČR. Největší krajíc si ukrojilo v roce 2007 a to 37,3%, nejméně o rok později (27,3%). Jako občané musí státu platit daně, ČR je povinna odvádět finanční prostředky do EU. Platba má i totožnou charakteristiku, je neekvivalentní a neúčelová. Vyplatila se ČR účast v EU z hlediska celkové čisté pozice?! Ano. Za období 2004 – 2011 je zisk 176 miliard. A splatily se výdaje jen v oblasti zemědělství?! Je uváděno, že průměrné náklady na Společnou zemědělskou politiku EU jsou zhruba 40%. Taková část je vypočtena z celkových výdajů ČR a konfrontována s příjmy do zemědělství. Částku 40% výdajů do EU by ČR tedy rovnou mohla použít na financování českého zemědělství a nemusela by ji nejprve posílat do Bruselu na přerozdělení. České zemědělství je za období 2004 – 2011 ve skutečném zisku přibližně 33,5 miliard. Oproti příjmu 138 miliard to je značný rozdíl. Tabulka 18 - Vývoj čisté pozice zemědělství ČR vůči EU 2004 - 2011 (mil. Kč) 2004-06 2007 2008 2009 2010 2011 2004-11 Celkové příjmy 95 283 47 315 59 222 78 146 85 018 72 477 437 460 Zemědělství 29 804 17 627 14 571 23 167 26 353 26 465 137 987 Tržní operace 4 021 153 708 2 313 1 128 282 8 604 Přímé platby 13 569 8 920 8 431 11 074 13 818 16 129 71 940 Rozvoj venkova 11 988 8 451 5 303 9 698 11 160 9 773 56 372 Podíl Zemědělství 31,3% 37,3% 24,6% 29,6% 31,0% 36,5% 31,5% Celkové výdaje 79 069 32 122 35 449 35 828 37 100 41 743 261 311 Z výdajů částka 31 628 12 849 14 179 14 331 14 840 16 697 104 525 40% Čistá pozice -1 824 4 778 392 8 836 11 513 9 768 33 463 zemědělství Zdroj: http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_67517.html (10. 4. 2012) + vlastní zpracování 38
4 Ekonomické výsledky českého zemědělství po vstupu ČR do EU 4.1 Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR Globální trend spočívá v omezování zemědělské produkce a poklesu jeho podílu na tvorbě HDP. Tento vývoj dlouhodobě kopíruje i Česká republika. Ruku v ruce s ním jde snižování počtu zaměstnanců v oblasti zemědělství. Tento vývoj nebyl ovlivněn vstupem ČR do EU, ale udál by se stejně. Důvod klesajícího podílu zemědělství na tvorbě HDP je ukryt v dynamickém rozvoji terciárního sektoru a hlavní faktor nižší zaměstnanosti v zemědělství tkví v zefektivnění výroby. V roce 2003 byl podíl zaměstnanosti v agrárním sektoru na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství 3,64% a v roce 2010 již jen 2,7%. Zemědělství se zřejmě blíží nejnižší hranici zaměstnanosti , protože pole se sama neobdělají a zvířata sama nenakrmí. Se vstupem ČR do EU prožívají čeští zemědělci rychlejší nárůst finančního ohodnocení než zbytek národního hospodářství. V roce 2003 tvořil průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance v zemědělství 71% průměrné mzdy v ČR. O 7 let později představoval tento podíl již 78%. Graf 4 - Pozice zemědělství v národním hospodářství ČR 2003 - 2010
4 3 %2 1 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Podíl zemědělství na celkové tvorbě HDP Podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkovém počtu pracovníků v České republice Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
39
Graf 5 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 2003 - 2010 30 000
80,0%
25 000
78,0% 76,0%
20 000
74,0% Kč 15 000 72,0% 10 000
70,0%
5 000
68,0%
0
66,0% 2003
2004
2005 ČR průměr
2006
2007
Zemědělství
2008
2009
2010
Podíl platu (%)
Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.xls (13. 4. 2012) + údaje za rok 2010 ze Zelené zprávy 2010 + vlastní zpracování
4.2 Zemědělské subjekty v letech 2000 - 2010, jejich počet a výměra Klesá nejen počet zaměstnanců v zemědělství, ale i jejich zaměstnavatelů, tedy zemědělských subjektů. V roce 2000 hospodařilo na území ČR 26 539 podniků, do roku 2010 jich ukončilo činnost 3675, což představuje úbytek téměř 14%. Zatímco zemědělské subjekty fyzických osob klesly dokonce o 16,6%, tak paradoxně stoupl absolutní stav firem, které jsou spravovány pod hlavičkou právnických osob, v roce 2010 jich bylo 3083. V prvním desetiletí 21. století se také snížila rozloha obhospodařované zemědělské půdy, z 3 604 000 hektarů na 3 484 000 hektarů, což odpovídá ztrátě 3,4% území, které zemědělství muselo oželet. V ČR denně „zmizí“ několik hektarů zemědělské půdy. Důvodem je nárůst výstavby silnic a dálnic, rodinných domů, překladišť a podobně. Je potřeba si uvědomit, že kvalitní zemědělské půdy má ČR jen omezené množství, a to by mělo být nezastavitelné. Půda je neobnovitelný (či obtížně obnovitelný) výrobní faktor a určitým způsobem i národní bohatství. Tabulka 19 - Zemědělské subjekty a rozloha zemědělské půdy 2000, 2005 a 2010 Index (%) Index (%) 2000 2005 2010 10/05 10/00 Zemědělské subjekty 26 539 23 233 22 864 98,4 86,2 z toho fyzických osob 23 712 20 523 19 781 96,4 83,4 z toho právnických osob 2 827 2 710 3 083 113,8 109,1 Obhospodařovaná z.p. (tis. ha) 3 604 3 529 3 484 98,7 96,6 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/agrocenzus_2010/$File/110826agrocenzus.ppt#258,3,Sn ímek 3 (10. 3. 2012) + vlastní zpracování
40
4.3 Ekonomický výsledek agrárního sektoru České zemědělství zaznamenalo od roku 2003 v hlavních ukazatelích zemědělské produkce převážně pozitivní vývoj, který byl přibrzděn nástupem ekonomické recese. Rok 2010 lze vyznačovat jako rok mírného oživení, ale pozitivních hodnot let 2007 a 2008 se dosáhnout nepodařilo. I přes pokračující dlouhodobou tendenci pravidelného poklesu počtu pracovníků v zemědělství, hodnota mzdových nákladů do roku 2008 stoupala. Do vývoje ekonomiky agrárního sektoru se promítal permanentní růst dotací z Evropské unie. Důchod z faktorů na jednoho pracovníka činil v předvstupním roce 134 tis. Kč/AWU a do roku 2008 vzrostl o 125% na 300 tis. Kč/AWU. Dotace na výrobu na jednoho pracovníka dokonce ve sledovaném období vzrostly více než 4x. Tabulka 20 - Souhrnný zemědělský účet 2003 – 2010 (mld. Kč) 2003 2004 2005 Produkce zemědělského odvětví 93,7 115,8 102,9 Mezispotřeba celkem 66,1 75,9 75,6 Hrubá přidaná hodnota 27,6 39,9 27,3 Spotřeba fixního kapitálu 10,8 11,8 13,0 Čistá přidaná hodnota 16,8 28,0 14,3 Náhrady zaměstnancům 18,8 19,2 20,2 Ostatní dotace na výrobu 7,3 7,2 19,0 Důchod z faktorů 20,1 31,0 31,8 Čistý provozní přebytek / 1,3 11,8 11,6 Smíšený důchod Pachtovné a nájemné nemovitostí 2,1 2,6 3,1 Nákladové úroky 2,1 1,4 1,5 Výnosové úroky 0,4 0,7 0,6 Podnikatelský důchod -2,5 8,6 7,6 Počet pracovníků v zemědělství 150,6 144,7 152 AWU (tis.osob) Důchod z faktorů na 1 pracovníka 133,6 214 209 (tis.Kč/AWU) Ostatní dotace na výrobu na 1 48,3 49,5 125,2 pracovníka (tis.Kč/AWU) Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
41
2006 2007 2008 2009 2010 102,3 120,2 119,8 97,7 98,5 73,8 86,6 88,9 78,8 75,7 28,5 33,6 30,9 18,9 22,8 13,5 14,2 14,6 14,7 14,7 15,0 19,4 16,3 4,2 8,1 23,6 24,4 26,1 24,6 23,3 21,1 20,6 25,6 28,7 27,2 34,6 38,6 40,6 31,6 33,9 11,0
14,3
14,6
7,0
10,6
3,2 1,6 0,6 6,8
3,5 1,4 0,7 10,0
3,6 1,4 0,6 10,1
3,9 1,1 0,7 2,6
3,8 1,1 0,7 6,2
147,9 138,1 135,3 130,3 129,5 234,1 279,6 300,4 242,5 261,5 142,8 149,5
189 219,9 209,8
4.3.1 Efektivnost zemědělství Efektivnost zemědělství bez vlivu podpor z veřejných zdrojů lze změřit ukazatelem HPH/ZEM a znázorňuje podíl hrubé přidané hodnoty na 1 Kč produkce zemědělského odvětví. Od roku 2004 hodnoty tohoto indikátoru mírně klesaly. Z toho vyplývá, že vstupy rostly rychleji než celková produkce. Druhý index (DF/ZEM) zjišťuje efektivnost zemědělství po započtení podpor a udává podíl důchodu z faktorů na celkové produkci. Tento ukazatel v pozorovaném období převážně rostl. Třetí ukazatel (POD/DF) posuzuje míru závislosti zemědělství na podporách podle podílu podpor na důchodu z faktorů. Do položky ostatní dotace na výrobu (POD) je zahrnuta ta část podpor, která přímo ovlivňuje hospodářský výsledek zemědělských subjektů. Tento ukazatel signalizuje strmý nárůst závislosti českého zemědělství na dotacích. Poslední ukazatel (POD/ZEM) je nejsrozumitelnější a zároveň nejvíce výmluvný. Podíl indikuje jak velká část podpor vytváří celkovou hodnotu produkce. I tento údaj upozorňuje na tendenci nárůstu závislosti odvětví na podporách. Tabulka 21 - Efektivnost českého zemědělství 2003 – 2010 (%) 2003 2004 2005 2006 2007 1. HPH/ZEM 29,5% 34,4% 26,5% 27,8% 27,9% 2. DF/ZEM 21,5% 26,8% 30,9% 33,9% 32,1% 3. POD/DF 36,1% 23,1% 59,9% 61,0% 53,5% 4. POD/ZEM 7,8% 6,2% 18,5% 20,7% 17,2% Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
2008 25,8% 33,9% 62,9% 21,4%
2009 19,4% 32,3% 90,7% 29,3%
2010 23,2% 34,4% 80,2% 27,6%
Graf 6 - Efektivnost českého zemědělství 2003 – 2010 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
1. HPH/ZEM 2. DF/ZEM 3. POD/DF 4. POD/ZEM
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování 42
2009
2010
4.3.2 Hospodářský výsledek zemědělství vs. dotace Hospodářský výsledek českého zemědělství končí každý rok od vstupu do EU v kladných číslech. Nejlepšího hospodářského výsledku dosáhlo zemědělství ČR v roce 2007, konkrétně agrární sektor „farmařil“ v zisku skoro 14 miliard korun. Následující grafy dokazuje čím dál větší vazbu hospodářského výsledku českého agrárního sektoru na dotacích a přímých platbách z EU. V letech 2004 a 2005 ještě české zemědělství nepotřebovalo přímé platby z EU, aby dosáhlo zisku. V letech 2009 a 2010 je však již závislost 11 miliard korun, aby byl zemědělský účet vůbec v rovnováze. Tabulka 22 - Hospodářský výsledek zemědělství bez přímých plateb 2003 - 2010 (mld. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Hospodářský výsledek (HV) -2,5 8,6 7,6 7,2 13,7 9,8 3,2 přímé platby z EU 0 6,379 7,339 9,283 10,48 11,67 14,17 přímé platby celkem (+ ČR) 4,262 12,56 14,29 16,75 17,8 18,75 20,5 HV - PP celkem -6,76 -3,96 -6,69 -9,55 -4,1 -8,95 -17,3 HV - PP z EU -2,5 2,221 0,261 -2,08 3,221 -1,87 -11 Zdroj: Jednotlivé publikace Zemědělství 2004 – 2010 + vlastní zpracování Graf 7 - Hospodářský výsledek zemědělství bez přímých plateb 2003 – 2010 20 15 mld. Kč
10 5 0 -5
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-10 -15 -20 Hospodářský výsledek (HV)
HV - PP celkem
HV - PP z EU
Zdroj: Jednotlivé publikace Zemědělství 2004 – 2010 + vlastní zpracování
43
2010 5,1 16,18 19,87 -14,8 -11,1
50,0
16 14
40,0 30,0
12 10
20,0
8 6 4
10,0
mld. Kč
mld. Kč
Graf 8 - Hospodářský výsledek zemědělství a celkové dotace 2003 - 2010
2 0
0,0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-2 -4
2010
-10,0 Celkem dotací do zemědělství
Hospodářský výsledek zemědělství
Zdroj: Jednotlivé publikace Zemědělství 2004 – 2010 + vlastní zpracování
4.4 Produkce českého zemědělství 4.4.1 Celková produkce zemědělského odvětví Produkci zemědělských výrobků tvoří dlouhodobě z větší části rostlinná produkce. V roce 2010 byl díky výrobě v hodnotě 53,5 mld. Kč tento podíl 56,9%. Křivka celkové produkce odvětví spíše kopíruje vývoj rostlinného odvětví. Rozevírají se nůžky mezi celkovou produkcí rostlinné a živočišné výroby. Všeobecně se uznává, že vyspělost státu se pozná i podle většího objemu živočišné produkce nad produkcí rostlinnou, čehož české zemědělství po vstupu do EU nedosahuje. Tabulka 23 - Celková produkce zemědělského odvětví 2003 - 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 Rostlinná produkce 43927 62789 51963 49484 66401 Živočišná produkce 46376 48868 47022 47795 49151 Produkce zem. Výrobků 90303 111657 98985 97279 115552 Produkce zem. Služeb 1335 1451 2229 2346 2327 Zemědělská produkce 91638 113108 101214 99625 117879 Nezemědělská vedlejší 2033 2422 2065 2640 2304 činnost Produkce zem. odvětví 93671 115530 103279 102265 120183 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
44
2008 62509 52417 114926 2657 117583
2009 51051 42247 93298 2602 95900
2010 53477 40513 93990 2597 96587
2194
1783
1876
119777 97683 98463
Graf 9 - Celková produkce zemědělského odvětví 2003 - 2010 130000
mil. Kč
110000
CELKEM Rostlinná produkce CELKEM Živočišná produkce Zemědělská produkce
90000 70000 50000 30000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
4.4.2 Rostlinná produkce Celková rostlinná produkce dosáhla za rok 2010 částky 53,477 miliard korun. Oproti roku 2004 se jedná o úbytek 15%. Ale oproti roku 2009 se produkce zvýšila o 4,8%. V letech 2007 a 2008 bylo množství produkce podobné jako před vstupem do EU, takže rostlinná výroba nemá čistě klesající tendenci. Největší měrou se na skladbě rostlinného odvětví podílejí obiloviny (rok 2010 40,4%), technické plodiny (25,2%) a krmné plodiny (16,3%). Mezi obiloviny patří pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice na zrno a ostatní obiloviny. Oproti roku 2004 se této komodity sklidilo o 28% méně. Do technických plodin spadají řepka, slunečnice, luskoviny, cukrová řepa, atd. Tabulka 24 - Rostlinná výroba 2003 – 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 Obiloviny (včetně osiva) 18826 29985 20286 18973 Technické plodiny 10567 15654 14115 13145 Krmné plodiny (pícniny) 5264 7354 9190 7383 Zelenina a zahr. výrobky 3688 3835 3692 4555 Brambory (včetně sadby) 2933 3143 2507 2922 Ovoce 1539 1678 1380 1507 Víno 848 716 368 504 Ostatní rostlinné výrobky 263 424 424 497 Celkem Rostlinná produkce 43927 62789 51963 49484 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
45
2007 30612 14518 8785 4595 4429 1606 1311 546 66401
2008 26433 16426 8905 4853 2630 1646 1022 595 62509
2009 18777 13508 9020 4846 2490 1251 709 449 51051
2010 21611 13489 8768 4870 2294 1040 659 747 53477
4.4.3 Živočišná produkce Všechny dílčí odvětví živočišné produkce jsou podřízeny společné organizaci trhu (SOT). Živočišnou výrobu také zasáhl systém veterinárních předpisů a opatření (například welfare zvířat). Podstatné je, že většina živočišných komodit již prošla reformou financování SZP, kdy byl systém dotací částečně svázaných s produkcí a její kvantitou, nahrazen systémem přímých plateb. Výjimkou jsou například prémie na krávy bez tržní produkce mléka, které byly nadále zachovány. Vývoj v sektoru živočišné výroby do značné míry ovlivňuje skutečnost, že je ČR do roku 2013 příjemcem pouze omezeného podílu přímých plateb z rozpočtu EU. Živočišná výroba je rozdělena na dva oddíly – zvířata a živočišné výrobky. Obě skupiny se na celkové produkci podílejí zhruba z poloviny. Živočišná produkce poklesla v období 2004 – 2010 o 17%. Největší část zvířecí kategorie tvoří prasata (44,6%), dále skot (29,5%) a následuje drůbež (25,2%). Zatímco hovězí produkce od vstupu do EU neklesá, tak vepřové zaznamenalo pokles o 34% z utržených 13,5 miliard v roce 2004 na 8,9 miliard v roce 2010. Živočišné produkty jsou mléko a vejce. Výroba mléka je dominantní a tvoří 90%, zbylých 10% je představováno produkcí vajec. Tabulka 25 - Živočišná produkce 2003 – 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 ZVÍŘATA 24299 25943 23647 25752 Skot 4960 5895 5147 7885 Prasata 13302 13478 11896 11977 Ovce a kozy 21 80 82 100 Drůbež 5866 6339 6381 5682 Ostatní zvířata 150 150 140 88 ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY 22077 22925 23375 22043 Mléko 19349 20390 21461 20174 Vejce 2704 2507 1890 1840 Celkem Živočišná prod. 46376 48868 47022 47795 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
46
2007 25880 7757 11741 91 6213 79 23270 21123 2126 49151
2008 27072 7644 11865 62 7420 81 25345 22893 2429 52417
2009 23805 7443 9890 57 6325 90 18442 16134 2284 42247
2010 20019 5914 8928 48 5038 90 20494 18459 1998 40513
Graf 10 - Produkce zvířat a živočišných výrobků 2003 – 2010 55000 50000 45000 mil. Kč
40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 2003
2004
ZVÍŘATA
2005
2006
2007
ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY
2008
2009
2010
CELKEM Živočišná produkce
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
Graf 11 - Produkce skotu, prasat a drůbeže 2003 - 2010 16000 14000
mil. Kč
12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2003
2004
2005
2006 Skot
2007 Prasata
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
47
2008 Drůbež
2009
2010
4.5 Bilance výroby, spotřeby a ekonomika jednotlivých komodit Produkční údaje u rostlinných komodit je brát se zřetelem na proměnlivé počasí v jednotlivých letech. Každý rok nebyly totožné povětrnostní podmínky. Nákladová rentabilita vyjadřuje efektivitu vynaložených nákladů a odpovídá na otázku, kolik jedna koruna vlastních nákladů vytvoří korun zisku. Míra souhrnné rentability je včetně započtení podpor.
4.5.1 Pšenice Vstup ČR do EU výrazně neovlivnil vývoj produkce pšenice. Pšenice je dlouhodobě nejvýznamnější obilovina. V roce 2010 činila výměra pšenice v ČR 833,6 tis. ha, což je oproti roku 2003 nárůst o 29%. Průměrný výnos činil 5 t/ha, kdežto v roce 2003 jen 4,1 t/ha. Objem domácí spotřeby se téměř nemění. V ČR je nadprodukce pšenice. Z tabulky je patrný růst konečné zásoby. Cena zemědělských výrobců pšenice potravinářské dosáhla největší hodnoty v roce 2008 a to 5 106 Kč/t, rok 2009 však přinesl strmý pád, i pod hodnotu CZV před vstupem do EU. Příčinu lze hledat nejen v hospodářské krizi, ale i ve zvýšení nabídky nad poptávkou na světových trzích. I z tohoto důvodu narůstá česká konečná zásoba pšenice. Tabulka 26 - Bilance pšenice 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 Produkční plocha tis.ha 648,4 Hektarový výnos t/ha 4,1 Produkce tis.t 2638 Počáteční zásoba tis.t 901 Dovoz tis.t 2,6 Celková nabídka tis.t 3541 Domácí spotřeba tis.t 2793 Vývoz tis.t 196 Celkové užití tis.t 2988 Konečná zásoba tis.t 553 Soběstačnost % 94,5
2004 863,2 5,8 5043 553 32,3 5628 3245 780 4646 982 155,4
2005 820,4 5,1 4145 982 23,9 5151 3104 1278 4437 713 133,5
Prům. náklady na jednotku Kč/t 2948 2189 2601 CZV pšenice Kč/t 3427 3738 2749 potravinářské Přímé platby - 1 Kč/ha 0 3339 4426 Přímé platby - 2 Kč/t 0 x 876 Nákladová rentabilita % 16,2 70,7 5,7 Souhrnná rentabilita % 16,2 x 39,4 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
48
2006 781,5 4,5 3506 713 64,3 4284 2968 767 3735 549 118,2
2007 811,0 4,9 3939 549 30,6 4519 2918 900 3818 701 135,0
2008 802,3 5,8 4632 701 44,7 5378 2967 1595 4594 783 156,1
2009 831,3 5,2 4358 783 32,3 5174 2850 1338 4250 924 152,9
2010 833,6 5,0 4162 924 28,0 5114 2830 1300 4069 1045 147,1
2970 3040 2726 3035 3076 3150 4578 5106 2889 3392 4758 4547 4414 4894 4575 1060 936 765 934 917 6,1 50,6 87,3 -4,8 10,3 41,7 81,4 115,4 26,0 40,1
V jediném roce skončila nákladová rentabilita pšenice v červeném označení, v roce 2009 to bylo -4,8%, oproti roku 2008 významný pokles. Na vině byly vyšší jednotkové náklady a propad cen. Díky připočteným platbám z EU však byla souhrnná rentabilita na úrovni 26%.
4.5.2 Ječmen V roce 2010 tvořila sklizňová plocha ječmene 388,9 tis. ha, což je oproti roku 2010 úbytek o téměř 30%. Hektarový výnos byl 4,1 t/ha. Nejlepší produktivita byla v roce 2004, přesně 5 t/ha. Celková produkce ječmene ve srovnání let 2009 a 2010 výrazně klesla, a to o 21%. I nižší produkce, která je zejména způsobena nižší spotřebou pro krmné účely, stále pokryje domácí poptávku, jež od roku 2005 poklesla o 24%. Stejně jako u pšenice byl z pohledu ekonomiky nejúspěšnějším rokem pěstování ječmene rok 2008. Ceny zemědělských výrobců dosáhly maxima na 6012 Kč za tunu a podíleli se, i díky nižším průměrným nákladům na jednotku než v předcházejícím roce 2007, na výborném výsledku nákladové rentability , 111,6%. Od roku 2008 naopak průměrné náklady na jednotku stouply a CZV klesla o 43%. Tento vývoj zapříčinil, že by si na sebe ječmen nevydělal, nebýt přímých plateb z EU. Nákladová rentabilita minus 7%. Tabulka 27 - Bilance ječmene 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 Produkční plocha tis.ha 550,0 469,0 Hektarový výnos t/ha 3,8 5,0 Produkce tis.t 2069 2331 Počáteční zásoba tis.t 212,1 300,3 Dovoz tis.t 9,9 5,6 Celková nabídka tis.t 2291 2637 Domácí spotřeba tis.t 1791 1795 Vývoz tis.t 199 263 Celkové užití tis.t 1990 2144 Konečná zásoba tis.t 300 493 Soběstačnost % 115,5 129,9
2005 521,5 4,2 2195 493,0 4,6 2693 1907 363 2427 266 115,1
Prům. náklady na jednotku Kč/t 2323 2083 2503 CZV ječmene Kč/t 3805 3241 3270 sladovnického Přímé platby - 1 Kč/ha 0 3339 4426 Přímé platby - 2 Kč/t 0 x 1051 Nákladová rentabilita % 63,8 55,6 30,6 Souhrnná rentabilita % 63,8 x 71,5 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
49
2006 528,1 3,6 1898 266,3 199,3 2363 1738 404 2142 221 109,2
2007 498,7 3,8 1893 221,3 105,1 2220 1712 220 1992 288 110,6
2008 482,4 4,7 2244 287,5 25,4 2557 1709 242 2111 446 131,3
2009 454,8 4,4 2003 446,3 16,2 2466 1563 260 2106 360 128,2
2010 388,9 4,1 1585 359,7 50,0 1994 1450 285 1599 396 109,3
2990 3290 2841 3215 3664 3270 4729 6012 3848 3408 4758 4547 4414 4894 4575 1325 1196 949 1112 1124 9,4 43,7 111,6 19,7 -7,0 53,7 80,1 145,0 54,3 23,7
4.5.3 Cukrová řepa Odvětví cukrové řepy a produkce cukru ovlivnilo přijetí Společné organizace trhů (SOT), jedná se zejména o mechanismy kvót, produkčních dávek a institucionálních cen EU. Vstup ČR do EU českému cukrovarnictví uškodil, neboť v EU je trvalým trendem snižování plochy osázené cukrovou řepou a také snižování kvót na výrobu cukru. V roce 2003 byla cukrová řepa sklizena ze 74 000 hektarů, v roce 2007 ze 44 000 hektarů, jedná se o pokles 40%. Negativní efekty se projevily především v důsledku ukončení podnikatelské činnosti největšího zahraničního producenta (Eastern Sugar) na českém území. Díky tomu v letech 2006 a 2007 klesla úroveň spotřeby českého obyvatelstva pod hranici soběstačnosti. Za pouhé dva roky se ČR dostala z pozice exportéra dané komodity do stavu, kdy není v produkci cukru soběstačná. Od roku 2008 začal pozitivní vývoj, mírně se zvětšila produkční plocha, celkový objem zpracované řepy a i hektarové výnosy. Ačkoliv byly průměrné náklady na tunu od roku 2007 nižší, díky pravidelnému poklesu cen zemědělských výrobců, dosahuje odvětví cukrové řepy zápornou nákladovou rentabilitu. V letech 2007, 2008 a 2010 dokonce dotace z EU nepokryly ani souhrnnou rentabilitu. Tabulka 28 - Bilance cukrové řepy 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Produkční plocha tis.ha 74,0 69,0 63,2 55,8 44,1 44,0 46,5 49,5 Zpracovaná řepa tis. t 3470 3488 3431 2993 2415 2565 2832 2919 Výroba cukru tis. t 515,4 558,4 558,9 470,5 353,9 414,7 431,8 432,8 Výnos cukrové řepy t/ha 46,9 50,6 54,3 53,6 54,7 58,3 60,9 59,3 Výnos bílého cukru t/ha 7,0 8,1 8,8 8,4 8,0 9,4 9,3 8,8 Počáteční zásoba tis. t 12,8 103,1 232,2 105,0 119,8 62,5 86,4 41,1 Dovoz tis. t 160,7 231,8 257,6 364,0 222,2 237,0 261,9 270,0 Celková nabídka tis. t 688,9 893,3 1049 939,5 695,9 714,2 780,1 743,9 Domácí spotřeba tis. t 401,5 389,1 475,5 514,0 395,2 351,3 393,1 390,0 Vývoz tis. t 237,1 272,0 468,2 305,7 238,2 276,5 346,0 340,0 Celková poptávka tis. t 638,6 661,1 943,7 819,7 633,4 627,8 739,0 730,0 Konečná zásoba tis. t 50,3 232,2 105,0 119,8 62,5 86,4 41,1 13,9 Soběstačnost % 128,4 143,5 117,5 91,5 89,5 118,1 109,9 111,0 Průměrné náklady Kč/ha 37267 43488 45751 45759 50760 51179 48559 46258 Průměrné náklady Kč/t x x 749 910 1007 884 824 851 CZV Kč/t 928 1410 1248 1045 894 802 776 710 Nákladová % x x 66,6 14,8 -11,2 -9,3 -5,8 -16,6 rentabilita na tunu Souhrnná rentabilita % x x 71,2 19,7 -2,8 -1,6 4,2 -6,7 na tunu Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
50
4.5.4 Brambory Na bramborářském odvětví je patrné jak funguje zákon nabídky a poptávky. Produkce v letech 2003 a 2006 nepokrývá z téměř 20% soběstačnost ČR a v důsledku toho mohou zemědělští výrobci nasadit vysoké ceny. A naopak zvýšená produkce a tím i nabídka konzumních brambor v letech 2004 a 2005 měla vliv na pokles spotřebitelských cen. Od roku 2005 klesá, až na výjimky, produkce i spotřeba brambor. Zvýšení CZV pěstitelům brambor konzumních o 32,2% z 3204 Kč/t v roce 2009 na 4237 Kč/t v roce 2010 se promítlo na zvýšení nákladové rentability na hodnotu 32,2%. Nejlepší výsledky rentability byly dosaženy v letech 2003 a 2006, vlivem zmíněných vysokých cen. Tabulka 29 - Bilance brambor 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Produkční plocha tis.ha 43,5 42,1 41,2 38,6 40,2 37,8 36,7 35,1 Hektarový výnos t/ha 19,4 23,6 28,1 21,7 24,8 25,0 25,3 23,5 Počáteční zásoba tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Produkce tis. t 841,5 993,2 1156,0 836,6 997,7 945,2 928,8 821,9 Dovoz tis. t 110,3 83,3 69,1 120,1 90,6 98,2 129,6 107,0 Dovoz ve výrobcích tis. t 130,7 129,2 133,9 160,4 179,1 170,1 150,9 165,0 Celková nabídka tis. t 1083 1206 1359 1149 1296 1255 1241 1129 Domácí spotřeba tis. t 1037 1106 1187 1014 1174 1149 1081 1014 Vývoz tis. t 5,3 29,5 124,8 46,8 50,4 40,9 48,5 35,0 Celková poptávka tis. t 1083 1206 1359 1149 1296 1255 1241 1129 Konečná zásoba tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Soběstačnost % 81,1 89,8 97,4 82,5 85,0 82,2 85,9 81,1 Prům. náklady na jednotku Kč/t 3150 3028 2596 CZV brambory konzumní Kč/t 7047 2697 3051 Přímé platby Kč/t 0,0 x 74,3 Nákladová rentabilita % 123,7 -10,9 17,5 Souhrnná rentabilita % 123,7 x 20,4 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
51
3155 3220 3244 3064 3205 6530 4181 3423 3204 4237 115,9 174,2 170,9 177,6 180,2 107,0 29,8 5,5 4,6 32,2 110,7 35,3 10,8 10,4 37,8
4.5.5 Řepka olejná Řepka je v ČR nejpěstovanější plodina z olejnin, druhá následuje slunečnice. Významnou plodinou je pro české pěstitele z olejnin i mák setý. Česká republika patří společně s Francií, Německem, Velkou Británií a Polskem k největším producentům řepky v EU. Řepka se přidává jako složka do biopaliv, které se používají v dopravě jako pohonné směsy. EU má snahu o nahrazení části fosilních paliv biopalivy. Důvodem jsou ekologické ohledy a snižování závislosti na dovozu pohonných hmot. To je hlavní faktor, proč se v ČR zvýšila produkční plocha ve sledovaných letech o 47% a celková produkce dokonce o závratných 169%. Největší nárůst výroby byl mezi lety 2003 a 2004 z 388 000 tun na 935 000 tun, díky tomu se zvýšil i hektarový výnos z 1,6 na 3,6 tuny. Navazujícím ukazatelem je propad průměrných nákladů z 11 047 Kč na 5 429 Kč na tunu. Ceny zemědělských výrobců nezaznamenávají výraznějších výkyvů. Ačkoliv byla nákladová rentabilita v posledních dvou letech mírně v záporných hodnotách, vysoké přímé platby „zacelí rozpočet“. České zemědělství má v této „žluté“ komoditě aktivní saldo dovozu nad vývozem. Tabulka 30 - Bilance řepky olejné 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 Produkční plocha tis.ha 251,0 259,5 Hektarový výnos t/ha 1,6 3,6 Produkce tis. t 388 935 Počáteční zásoba tis. t 8,0 0,0 Dovoz tis. t 38,0 50,9 Celková nabídka tis. t 434 986 Domácí spotřeba tis. t 419 688 Vývoz tis. t 13 170 Celková poptávka tis. t 434 860 Konečná zásoba tis. t 0,0 125,9 Soběstačnost % 92,7 135,9
2005 2006 2007 2008 2009 2010 267,2 292,2 337,6 356,9 354,8 368,8 2,9 3,0 3,1 2,9 3,2 2,8 769 880 1032 1049 1128 1042 125,9 51,7 79,7 20,0 14,1 39,5 76,2 63,3 29,9 32,6 46,4 70,0 972 995 1142 1102 1189 1152 748 718 700 650 700 800 172 196 420 435 447 300 922 916 1122 1088 1149 1103 49,7 79,7 20,0 14,1 39,5 49,4 102,9 122,6 147,4 161,3 161,1 130,3
Prům. náklady na jednotku Kč/t 11047 5429 6848 CZV semene řepky olejné Kč/t 7348 7183 5628 Přímé platby Kč/ha 0 3339 4426 Přímé platby Kč/t 0 x 1537 Nákladová rentabilita % -33,5 32,3 -17,8 Souhrnná rentabilita % -33,5 x 6,4 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
52
6335 6657 4758 1581 5,1 30,0
6485 7418 4547 1486 14,4 37,3
7395 9785 4414 1501 32,3 52,6
7342 7104 4894 1539 -3,3 17,7
8235 7737 4575 1617 -6,1 13,6
4.5.6 Mléko Trh výroba a zpracování mléka byl po vstupu do EU ovlivněn zavedením SOT s mlékem a mlékárenskými produkty. Nařízená národní kvóta představovala limitující faktor pro řadu výrobců mléka v ČR. Vývoj trhu s mlékem lze charakterizovat výrazným poklesem stavu dojeného skotu. Konkrétně mezi analyzovanými roky o 18%. Překvapivě však nenásleduje pokles produkce mléka. Úbytek stavu dojených krav je vyvažován zvýšenou průměrnou roční užitkovostí, z 5756 litrů na 6904 litrů na kus. V posledních třech letech se zrychlilo tempo úbytku dojeného skotu, z 1,2% mezi roky 2007 a 2008 na 4% mezi lety 2009 a 2010. Přes mírný pokles soběstačnosti bylo zachováno kladné saldo zahraničního obchodu v surovině mléko. Ačkoliv dovoz proti vývozu narostl značně dynamičtěji. Průměrnou CZV mléka v ČR lze se po vstupu do EU charakterizovat rychlým přiblížením k úrovni CZV ve státech EU a bylo potvrzeno přímé napojení na trh EU. Nákladová rentabilita je od roku 2006 pravidelně záporná. Souhrnnou rentabilitu pomohly vylepšit národní doplňkové platby (Top-Up), které podporovaly chov skotu a byly hlavním činitelem, který přivedl produkci mléka do kladných čísel (kromě roku 2009). Tabulka 31 - Bilance mléka 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 Prům. stav dojených krav tis. ks 459,6 Prům. roční užitkovost l/ks 5756 Produkce mil. l 2646 Počáteční zásoba mil. l 132,6 Nákup mléka mil. l 2531 Dovoz mil. l 281 Celková nabídka mil. l 2945 Domácí spotřeba mil. l 2081 Vývoz mil. l 772 Celková poptávka mil. l 2853 Konečná zásoba mil. l 92,1 Soběstačnost % 127,2
2004 433,3 6006 2602 92,1 2496 330 2918 2110 738 2848 69,4 123,3
2005 437,9 6254 2739 69,4 2476 535 3081 2182 833 3015 66,3 125,5
2006 422,9 6370 2694 66,3 2330 701 3097 2191 851 3042 55,7 123,0
2007 409,8 6548 2684 55,7 2381 836 3273 2244 958 3202 71,1 119,6
2008 402,5 6776 2728 71,1 2369 810 3250 2215 938 3152 97,7 123,2
2009 394,1 6870 2708 97,7 2292 854 3243 2233 910 3183 59,9 121,2
2010 378,4 6904 2613 59,9 2251 849 3160 2197 902 3099 60,7 118,9
Náklady na produkci Kč/l 7,6 7,9 8,1 8,0 8,6 8,8 8,1 8,0 CZV v ČR Kč/l 7,8 8,1 8,3 7,8 8,4 8,5 6,1 7,4 CZV v EU Kč/l 9,5 8,5 8,3 8,0 9,5 8,7 6,5 7,8 PP a dotace vstupů Kč/VDj 0 850 2007 2582 2549 1669 1461 1310 Nákladová rentabilita % 2,1 1,9 2,1 -2,4 -2,7 -3,8 -24,4 -7,4 Souhrnná rentabilita % 2,1 x 15,2 12,8 11,1 8,5 -11,2 9,4 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
53
4.5.7 Hovězí maso V ČR je chov skotu od roku 2004 podporován formou národních doplňkových plateb. V roce 2010 byly na podporu chovu skotu, obdobně jako v předešlých dvou letech, vyjednány dvě formy platby. První je zaměřena plošně na chov všech přežvýkavců. Tato dotace se každoročně snižuje v souvislosti s růstem platby SAPS. Pro rok 2010 byla určena částka 1310 Kč/VDJ. Například v roce 2006 byla stanovena suma 2582 Kč/VDJ. Druhá forma národní doplňkové platby je subvence směřující přímo na chov krav bez tržní produkce mléka. Tato platba byla v roce 2010 vymezena částkou 2120 Kč/VDJ. Chov skotu spojený s produkcí masa dosahuje v posledních letech určité stability, která je podpořena subvencemi, jež jsou do tohoto sektoru orientovány. Průměrné stavy skotu se v ČR ve sledovaném období snížily z 1,474 milionu kusů na 1,349 milionu kusů, jedná se o pokles 8,5%. Produkce ubylo dokonce o 14%. Objemové saldo zahraničního obchodu s hovězím masem je pravidelně aktivní. Výkrm skotu v ČR vykazuje několik let ztrátu a nákladová rentabilita dosahuje pravidelně záporné hodnoty. Od roku 2008 se ukazatel mírně zlepšil v důsledku poklesu nákladů na výkrm. Hospodářský výsledek pomáhají vylepšovat přímé platby a dotace. Tabulka 32 - Bilance hovězího masa 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Stavy skotu celkem tis. ks 1474 1428 1397 1374 1391 1402 1363 1349 Přírůstek býci výkrm kg/ks/den 0,87 0,86 0,90 0,87 0,90 0,92 0,92 0,92 Počáteční zásoba tis. t j.hm. 4,8 5,2 4,2 6,4 6,5 3,8 4,9 6,4 Produkce tis. t j.hm. 107 95,6 90,1 92,1 92,0 98,7 97,7 92,1 Dovoz tis. t j.hm. 3,7 10,4 19,3 17,1 19,2 16,1 20,0 23,3 Celková nabídka tis. t j.hm. 116 111 114 116 118 119 123 122 Domácí spotřeba tis. t j.hm. 101 81,5 85,3 86,2 88,3 80,7 80,7 80,5 Vývoz tis. t j.hm. 9,4 25,2 21,9 22,9 25,5 33,0 35,6 35,2 Celková poptávka tis. t j.hm. 110 107 107 109 114 114 116 116 Konečná zásoba tis. t j.hm. 5,2 4,2 6,4 6,5 3,8 4,9 6,4 6,1 Soběstačnost % 106 117 106 107 104 122 121 114 Nákl. na výkrm býků Kč/kg 44,2 47,6 48,5 50,6 55,1 57,7 54,6 53,3 CZV jateční býci Kč/kg 37,0 38,0 40,6 41,2 38,8 38,0 39,1 38,9 Jednotková podpora Kč/kg 0,0 x 12,1 14,3 13,7 11,6 10,3 9,8 Přímé platby a dotace Kč/VDJ x 0 2067 2582 2549 1669 1461 1310 vstupů 1 skotu Přímé platby a dotace Kč/VDJ x 0 0 0 0 2940 3280 2120 vstupů 2 KBTPM Nákladová rentabilita % -16,3 -20,2 -16,3 -18,5 -29,7 -34,2 -28,4 -27,0 Souhrnná rentabilita % -16,3 -11,4 8,6 9,7 -4,8 -14,1 -9,5 -8,6 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování 54
4.5.8 Vepřové maso Sektor prasat a vepřového masa negativně ovlivnila skutečnost, že byly v rámci národních doplňkových plateb (Top-Up) k platbám SAPS, upřednostněny zájmy a potřeby chovatelů přežvýkavců, což se odrazilo na nepříznivém vývoji v tomto odvětví. Situaci na trhu s vepřovým masem lze v ČR po vstupu do EU charakterizovat jako pokračující utlumení chovu prasat. Úbytek byl urychlen celosvětovou ekonomickou krizí. Za období let 2007 až 2010 se celkový stav prasat v ČR snížil o 32,5%. Na konci roku 2010 se v ČR chovalo pouze 1,9 milionu kusů prasat. Oproti roku 2003, kdy byl stav 3,63 milionu, to je alarmující vývoj. Pokles stavů je částečně kompenzován dovozem selat na výkrm. Na tento trend navazuje meziroční omezování produkce, prohlubování pasivního saldo zahraničního obchodu,
poklesy cen zemědělských výrobců jatečných prasat. Členství v EU s sebou
přineslo přibližně ztrojnásobení dovozu vepřového masa a živých prasat. Naopak vývoz se mezi lety 2004 – 2010 výrazně nezměnil. V celkovém výsledku lze konstatovat nárůst záporného zahraničního salda u komodity vepřové maso vlivem dynamicky rostoucích dovozů. Ve finančním vyjádření dosáhlo saldo v roce 2010 pasivní částky 8,3 miliardy Kč. Největšími dovozci vepřového masa do ČR jsou členská státy EU, dominují jim Německo a Polsko. Tabulka 33 - Bilance vepřového masa 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 2005 Stavy prasat celkem tis. ks 3 363 3 127 2 877 Přírůstek výkrm kg/ks/den 0,651 0,668 0,682 Počáteční zásoba tis. t j. hm. 14,8 15,0 12,0 Produkce tis. t j. hm. 451,3 425,7 367,3 Dovoz tis. t j. hm. 31,3 69,5 124,1 Celková nabídka tis. t j. hm. 497,4 510,2 503,4 Domácí spotřeba tis. t j. hm. 468,9 439,4 451,1 Vývoz tis. t j. hm. 13,5 58,8 36,9 Celková poptávka tis. t j. hm. 482,4 498,2 488,0 Konečná zásoba tis. t j. hm. 15,0 12,0 15,4 Soběstačnost % 96,2 96,9 81,4 Nákl. na produkci Kč/kg 32,0 33,8 31,1 CZV jatečná prasata Kč/kg 29,2 32,0 31,7 Souhrnná rentabilita % -8,9 -5,4 2,2 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
55
2006 2 840 0,700 15,3 349,6 120,3 485,2 438,8 32,9 471,7 13,4 79,7
2007 2 830 0,709 13,4 360,8 138,3 512,5 458,2 40,1 498,3 14,2 78,7
2008 2 433 0,704 14,2 335,8 165,2 515,2 453,6 50,3 503,9 11,4 74,0
2009 1 971 0,727 11,4 288,1 199,3 498,8 442,6 45,7 488,3 10,5 65,1
2010 1 909 0,727 10,5 285,1 217,5 513,0 446,6 53,4 499,9 13,1 63,8
33,7 35,7 38,6 34,0 33,5 31,0 28,2 29,9 29,6 26,8 -8,2 -21,1 -22,5 -12,8 -20,2
Zhoršila se ekonomická situace chovu prasat. Výroba hovězího masa je opětovně nerentabilní. V roce 2010 byla souhrnná rentabilita -20%. Jen v roce 2005 byla rentabilita v kladných čílsech. V ČR se vlivem zhoršené souhrnné rentability, zrušily mnohé zemědělské chovy prasat a prasnic, či byly stavy citelně redukovány. Výkrm prasat je pravidelně výrazně ztrátový. Prasata jsou významným konzumentem krmných směsí, především z obilovin, a proto pokles celkových stavů působí i na sektor rostlinné produkce.
4.5.9 Drůbeží maso Stavy drůbeže mezi roky 2008 a 2010 poklesly o 2,5 milionu kusů a dostaly se tak pod úroveň předvstupního období. Od roku 2008 je patrný výrazný pokles produkce drůbežího masa, konkrétně o 24%. Vstup ČR do EU s sebou u drůbežího masa přinesl výrazný nárůst dovozu , z cca 34 tis. t živé hmotnosti v roce 2003 až na 90 tis. t v roce 2009. Dále vstup ovlivnil i skladbu zemí, z nichž do ČR import směřuje. Narostl dovoz drůbežího masa z Polska, Slovenska a Německa. Spotřeba drůbežího masa je dlouhodobě pozitivně ovlivňována nižšími spotřebitelskými cenami v porovnání s hovězím a vepřovým masem. Přesto se domácí spotřeba v roce 2010 meziročně snížila o 14,7%. V letech 2009 a 2010 byla výroba drůbežího masa nerentabilní. Jednotkové náklady na výkrm jatečných kuřat sice od roku 2008 poklesly, zároveň však došlo i ke snížení CZV. Tabulka 34 - Bilance drůbežího masa 2003 – 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 2005 Stavy celkem tis. ks 26873 25494 25372 Počáteční zásoba tis. t j.hm. 4,8 5,1 5,8 Produkce tis. t j.hm. 228,0 232,7 241,7 Dovoz tis. t j.hm. 33,8 57,7 62,1 Celková nabídka tis. t j.hm. 266,6 295,5 309,6 Domácí spotřeba tis. t j.hm. 246,1 244,8 270,1 Vývoz tis. t j.hm. 15,4 44,9 40,2 Celk. poptávka tis. t j.hm. 261,5 289,7 310,3 Konečná zásoba tis. t j.hm. 5,1 5,8 9,3 Soběstačnost % 92,6 95,1 89,5 Náklady Kč/kg 20,7 21,9 19,8 CZV jat. kuřat Kč/kg 21,0 22,1 21,1 Souhrnná rent. % 1,7 1,1 6,3 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
56
2006 25736 9,3 228,6 66,8 304,7 252,8 44,0 296,8 7,9 90,4
2007 24592 7,9 225,1 58,1 291,1 233,2 51,6 284,8 6,3 96,5
2008 27317 6,3 246,8 67,5 320,6 257,3 54,6 311,9 8,7 95,9
2009 26491 8,7 229,3 86,0 324,0 260,1 56,4 316,5 7,5 88,2
2010 24838 7,5 188,2 89,6 285,3 221,8 56,1 277,9 7,4 84,9
19,6 19,2 -2,2
20,7 21,0 1,5
23,8 22,8 -4,0
21,4 20,7 -3,3
21,0 20,4 -2,8
4.5.10 Vejce V prvních letech členství ČR v EU způsobil levný dovoz vajec ukončení činnosti řady producentů. Dnes v ČR zaostává roční objem produkce za spotřebou. V ČR klesá stav nosnic a produkce vajec. Průměrný stav nosnic v roce 2010 je meziročně nižší o 18%, a oproti roku 2003 je nižší o 27%. V ČR byl v roce 2010 stav slepic 8,55 mil. ks, z toho je v zemědělském sektoru chováno méně než polovina, zhruba 4 miliony kusů, zbytek je evidován v domácích hospodářstvích. Aktivní saldo zahraničního obchodu jsme ve sledovaném období měli jen v roce 2003. Největší pasivní saldo zaznamenala ČR 819,6 milionů vajec v roce 2006. Jediný ukazatel, který se zlepšil je průměrná roční užitkovost. V roce 2003 vyseděla jedna nosnice 275 vajec za rok, o 7 let později byla produktivita 309 vajec. Tabulka 35 - Bilance vajec 2003 - 2010 Ukazatel MJ 2003 2004 Stav slepic tis. ks 11716 11112 Roční užitkovost ks/nosnici 275,2 269,3 Produkce mil. ks 2841 2653 Dovoz mil. ks 119,7 290,3 Celková nabídka mil. ks 2961 2943 Domácí spotřeba mil. ks 2774 2762 Vývoz mil. ks 187,3 181,4 Celková poptávka mil. ks 2961 2943 Soběstačnost % 102,4 96,1
2005 9917 281,0 2432 383,3 2816 2624 191,4
2006 10389 277,9 2476 994,8 3470 3254 175,3
2007 10661 281,4 2576 704,2 3280 3105 207,4
2008 10791 284,8 2647 827,5 3475 3267 235,1
2009 10443 290,3 148,5 31,0 179,5 165,8 13,7
2816 92,7
3470 78,1
3280 89,5
3475 179,5 160,9 91,5 89,6 84,1
Náklady Kč/ks 1,77 1,70 1,72 1,82 CZV Kč/ks 1,76 1,80 1,47 1,47 Souhrnná rent. % -0,60 5,90 -14,5 -19,2 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
x 1,67 x
1,75 1,75 0,00
1,63 1,73 6,13
2010 8554 309,3 122,1 38,8 160,9 145,3 15,6
x 1,63 x
Poznámka: Produkce a další bilanční ukazatele vajec jsou za roky 2009 a 2010 uvedeny v tisících tunách, nikoliv milionech kusů jako v rozmezí let 2003 – 2008, důvodem je změna metodiky ČSÚ.
57
4.6 Soběstačnost Soběstačnost je vypočtena jako podíl celkové produkce a domácí spotřeby. Výši soběstačnosti, zejména u komodit méně regulovaných nařízeními SZP, lze do určité míry spojovat s hodnotami souhrnné rentability a také s konkurenceschopností navazujících zpracovatelských sektorů. České zemědělství se zabývá všemi komoditními oblastmi, které jí přírodní podmínky dovolí. Tato diverzifikace je velmi dobrá vlastnost. ČR je dlouhodobě soběstačná ve všech hlavních rostlinných komoditách, jediná nesoběstačná produkce je pěstování brambor. Horší je vývoj u živočišných komodit, kde jsou soběstačné pouze výroby mléka a hovězího masa. Produkce hovězího masa jako jediného druhu masa produkovaném v ČR trvale převyšuje domácí spotřebu a míra soběstačnosti se trvale drží nad hranicí 100%. Důvodem je však snížení domácí poptávky o jednu pětinu od roku 2003. V roce 2010 se však její úroveň zejména nižší produkcí snížila na 114,4%. Vstupem ČR do EU se výrazně zhoršila soběstačnost u vepřového a drůbežího masa a u vajec. Nejhorší vývoj úrovně soběstačnosti byl zaznamenán v komoditě vepřové maso. Nevýhodný stav vznikl mj. tím, že chovatelé a zpracovatelé nejsou schopni konkurovat na evropském trhu. Mezi posledními dvěmi lety z analyzovaného období poklesla soběstačnost u všech komodit (vyjma cukrové řepy). Doufejme, že se nejedná o začínající trvalý trend. Tabulka 36 - Soběstačnost zemědělských komodit 2003 - 2010 (%) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pšenice 94,5 155,4 133,5 118,2 135,0 156,1 Ječmen 115,5 129,9 115,1 109,2 110,6 131,3 Cukrová řepa 128,4 143,5 117,5 91,5 89,5 118,1 Brambory 81,1 89,8 97,4 82,5 85,0 82,2 Řepka olejná 92,7 135,9 102,9 122,6 147,4 161,3 Mléko 127,2 123,3 125,5 123,0 119,6 123,2 Hovězí maso 106,0 117,3 105,6 106,8 104,2 122,3 Vepřové maso 96,2 96,9 81,4 79,7 78,7 74,0 Drůbeží maso 92,6 95,1 89,5 90,4 96,5 95,9 Vejce 102,4 96,1 92,7 78,1 89,5 91,5 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
58
2009 152,9 128,2 109,9 85,9 161,1 121,2 121,1 65,1 88,2 89,6
2010 147,1 109,3 111,0 81,1 130,3 118,9 114,4 63,8 84,9 84,1
4.7 Agrární zahraniční obchod (AZO) ČR 4.7.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR ČR po vstupu do EU ztratila svrchované právo na zavedení omezení týkající se dovozu v případě vypuknutí nákazy v některém členském státě EU či třetí zemi. Při hrozbě nákazy přijímá opatření omezující pohyb zvířat a jejich výrobků Evropská komise. Z tabulky a grafu můžeme vyčíst vývoj agrárního zahraničního obchodu České republiky. Trend je zřejmý, a tím je růst celkového obratu, ke kterému pomáhají jak vývoz, tak dovoz. V roce 2010 dosáhl celkový agrární obchod ČR hranice 246 miliard korun, oproti roku 2002 se jedná o nárůst 115%. K tomuto navýšení přispěl hlavní měrou vstup ČR do EU a odstranění celních bariér. Import zemědělských produktů do ČR je dlouhodobě vyšší než export. Z tohoto faktu vyplývá, že je ČR pravidelně ve schodku. V roce 2002 bylo pasivní saldo 23,8 mld. Kč a v roce 2010 již 33,2 mld. Kč. Ačkoliv tedy v tomto pozorovaném období absolutní suma záporné bilance stoupla, tak vývoz rostl o 33% více než dovoz a díky tomu se zlepšil jiný sledovaný ukazatel a to stupeň krytí dovozu vývozem, který stoupl z 65,4% na 76,2%. V roce 2008 dokonce dosáhl nad hranici 82%. AZO nereflektuje celkový vývoj zahraničního obchodu ČR. V tomto ukazateli má ČR kladnou bilanci, v roce 2010 dosáhla ČR aktivního salda přes 121 miliard korun. Tabulka 37 - AZO ČR 2002 – 2010 (mil. Kč) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obrat 114214 123064 155348 182158 192453 229063 Vývoz 45174 48805 61526 78498 79219 99545 Dovoz 69040 74259 93822 103660 113234 129518 Bilance -23866 -25455 -32296 -25162 -34016 -29974 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010
2008 236909 106921 129988 -23068
2009 238598 105561 133037 -27476
2010 246102 106434 139668 -33234
Tabulka 38 - Stupeň krytí dovozu vývozem a podíl AZO na zahraničním obchodu ČR 2002 - 2010 (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Stupeň krytí dovozu vývozem 65,4 65,7 65,6 75,7 70 76,9 82,3 79,3 76,2 Agr. vývoz na celk. vývozu ČR 3,6 3,6 3,6 4,2 3,7 4 4,3 4,9 4,2 Agr. dovoz na celk. dovozu ČR 5,2 5,2 5,4 5,7 5,4 5,4 5,4 6,7 5,8 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
59
mil. Kč
Graf 12 - AZO ČR 2002 – 2010 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 -20000 2 3 6 7 8 4 5 9 0 -40000200 200 200 200 200 200 200 200 201 -60000
Vývoz Dovoz Bilance
Zdroj: Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
4.7.2 Teritoriální skladba AZO ČR Následující grafy představují TOP 7 států za jednotlivé roky, s kterými ČR obchoduje v oblasti agrárního zahraničního obchodu. Jedná se o státy z EU. Důvodem je geografická poloha a po vstupu do EU i účast na jednotném trhu. V přílohách číslo 2 a 3 jsou tabulky vývozu a dovozu podrobněji. Největší měrou ČR využívá zemědělské partnerství se svými sousedy – Slovenskem, Německem a Polskem - jak v orientaci vývozu, tak zajištění dovozu. V roce 2010 tvořil podíl jen těchto tří zemí na vývozu zemědělských komodit skoro 58%. V roce 2003 se index 13 států podílel na celkovém agrárním dovozu ze 76,8%, v roce 2010 dosáhl 89,8%. Vývoz stagnoval na podílu 88%. Lze z toho odvodit, že se nám v EU podařilo úspěšně „zapustit kořeny“ a jsme důvěryhodný obchodní partner. A jaké jsou nejraketovější růsty?! Ve vývozu se stala předním odběratelem Itálie s nárůstem mezi lety 2003 – 2010 o 838%! Důvodem je vývoz tabáku a cigaret do Itálie. Největší procentuální nárůst dovozu patří Nizozemsku (269%) a Polsku (238%) Se kterými státy mimo EU obchoduje ČR nejvíce na agrárním „poli“?! Nejvýznamnější destinací pro vývoz je Rusko. Avšak podíl na tomto partnerství v AZO klesá. Hlavními dodavateli agrárních produktů z třetích zemí jsou USA, Brazílie, Čína.
60
Nejvyšší aktivní bilanci zaujímá ČR v agrárním obchodě dlouhodobě se Slovenskem. V roce 2010 šlo přesně o částku 16,9 miliard korun. Kladné bilance dosahuje ČR ještě s Velkou Británií a Ruskem. Nejvyššího bilančního deficitu pravidelně dosahuje s Německem (rok 2010 14,5 mld. Kč), Polskem a Nizozemskem. Graf 13 - Agrární zahraniční vývoz – teritoriální skladba 2003 - 2010 35000 30000 Slovensko 25000 mil. Kč
Německo 20000
Polsko Maďarsko
15000 Rakousko Nizozemsko
10000
Itálie 5000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování Graf 14 - Agrární zahraniční dovoz – teritoriální skladba 2003 - 2010 40000 35000 Německo
30000
Slovensko mil. Kč
25000
Polsko Nizozemsko
20000
Španělsko 15000
Itálie Rakousko
10000 5000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
61
2008
2009
2010
Tabulka 39 - Saldo AZO – Teritoriální skladba 2003 - 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 Slovensko 3520,8 5301,6 10449,3 8108,3 14576,1 Německo -4717,6 -11649 -8603,7 -9615,6 -5934 Polsko -562,2 -3499 -5450,9 -7868,7 -7033,6 Maďarsko -1077 -14,3 -158,7 -645,5 -796,7 Rakousko -1074,9 -945,6 -1350,4 -1733,1 -1379,8 Belgie -402,5 -2157,9 -2083,5 -2450,5 -2157,3 Nizozemsko -2543,2 -7163 -7822,9 -8804 -6592,6 Itálie -3415,4 -3202,9 -3437,5 -3765,7 -4125,4 Francie -1705 -2505,2 -2110,6 -2677,8 -2525,7 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
2008 2009 2010 11953 14814,4 16903,8 -7487,5 -10286 -14535 -5062,7 -9318,6 -9880,8 -167,9 -318,5 -962,1 -517 -1283 -471,4 -1906,4 1129,6 -3626 -7063,7 -11414 -12155 -846,6 608 -23,2 -2360,2 -2997,5 -3218,6
mil. Kč
Graf 15 - Saldo AZO - teritoriální skladba 2003 - 2010
20000 15000 10000 5000 0 -5000 -10000 -15000 -20000
Slovensko Německo Polsko Nizozemsko Itálie
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
4.7.3 Komoditní skladba AZO ČR Příloha číslo 4 ukazuje komoditní skladbu AZO ČR rozdělenou na 24 kategorií a její vývoj mezi lety 2003 – 2010. ČR v roce 2010 nejvíce vyváželo komodity v těchto skupinách – 1. mléko a mléčné výrobky, 2. nápoje, lihové tekutiny a ocet, 3. tabák, 4. obiloviny. Naopak nejvíce dováželo: 1. maso a jedlé droby, 2. jedlé ovoce a ořechy, 3. mléko a mléčné výrobky, 4. zelenina. Zatímco v roce 2003 dovoz masa tvořil 4,61% z celkového agrárního dovozu a „ukrýval“ se až na 10. místě dovozu komodit, tak za pouhých 7 let se „vyhoupl“ do čela s podílem 12,1%. I na tomto faktoru je vidět zvyšující se závislost ČR na importu masa. Dále se v roce 2010 podílel největší měrou na schodku AZO dovoz ovoce a zeleniny. To je však ospravedlnitelné, protože kvůli klimatickým podmínkám jsou některé plodiny na území ČR nevypěstovatelné.
62
Tabulka 40 - Komoditní agregace mající největší podíl na záporné bilanci AZO ČR (mil. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Ovoce, ořechy 8706 7948 8647 8646 9173 8590 9179 Maso a droby 4705 7376 8146 8752 9738 12146 12673 Zelenina, poživatelné rostliny 5439 5527 6920 7486 6842 7248 8515 Zbytky a odpady v potravinářském 5696 4134 3939 3660 4085 4472 x průmyslu, krmivo Přípravky z obilí 3221 3225 3142 3338 3099 3379 3205 Přípr. ze zeleniny,ovoce,ořechů,aj. 2669 2623 3162 3751 4288 3835 4352 Různé potravinové přípravky 2054 2482 2635 2268 x x x Kakao a kakaové přípravky 2158 2297 2402 2530 x x 2851 Živé rostliny a květinářské výrobky x x x x 2833 2931 2854 Živočišné a rostlinné tuky a oleje x x x x 1469 2591 x Káva, čaj, maté, koření x x x x x x 1890 Zdroj: http://www.uzei.cz/left-menu/databaze/monitoring-azo.html (10. 4. 2012) + vlastní zpracování
4.7.4 Vývoj vývozní a dovozní ceny v rámci českého AZO Zemědělství trpí strukturálními problémy. ČR čím dál více vyváží zemědělské suroviny, které obcházejí potravinářský průmysl a míří za hranice s nízkou přidanou hodnotou a čeští občané jsou nuceni nakupovat zpět zpracované výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tento jev je způsoben tím, že čeští zemědělci prodají své výrobky raději do zahraničí, kde je jim nabídnuto lepší finanční ohodnocení. Propastný rozdíl mezi průměrnou vývozní a dovozní cenou v rámci českého AZO dokazuje následující tabulka. Tabulka 41 - Vývozní a dovozní cena v rámci českého AZO 2005 - 2010 (Kč/kg) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vývoz 13,06 15,9 18,85 20,41 13,87 14,56 Dovoz 22,58 24,83 27,49 28,24 24,26 23,93 Zdroj: http://www.uzei.cz/left-menu/databaze/monitoring-azo/mo1012.pdf (10. 4. 2012)
4.8 Rentabilita a míra zadlužení Výsledné procento rentability celkového kapitálu je vypočteno jako důchod ze zemědělské činnosti vydělené celkovými aktivy. V letech 2002 a 2003 byla rentabilita záporná. Důvodem je hospodářský výsledek zemědělství, který vykazoval ztrátu. Od roku 2004, tedy vstupu ČR do EU, je rentabilita vždy kladná a svého vrcholu dosáhla roku 2007 hodnotou 7,88%. Tento údaj značí, že podnik na investované stokoruně do své provozní činnosti vydělal na výstupu o skoro 8 korun více. Míra zadluženosti je poměr mezi cizími zdroji a celkovými aktivy a vypovídá o tom jak velká část majetku podniku je financováno cizím kapitálem. V roce 2003 byl agrární sektor 63
zadlužen více než 44%. Od té doby míra zadluženosti klesá. Díky finanční „injekci“ ze strany EU se stalo české zemědělství výdělečné a mohlo tak použít finanční zdroje na umazání úvěrů u bank. Do roku 2009 klesla zadluženost pod úroveň 24%. Z těchto dat vyplývá, že vstup ČR do EU českému zemědělství prospěl a přinesl „ozdravnou kúru“. Tabulka 42 - Rentabilita a míra zadluženosti českého zemědělství 2002 - 2009 (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rentabilita -1,96 -3,21 5,34 3,26 3,36 7,88 4,05 1,19 x Míra zadluženosti 39,12 44,38 41,17 40,45 39,27 37,25 23,33 23,35 x Zdroj: Jednotlivé publikace Zemědělství 2003 – 2010 + vlastní zpracování Graf 16 - Rentabilita a míra zadluženosti českého zemědělství 2002 - 2009
50 40 30 % 20 10 0 -10
2002
2003
2004
2005
2006
Rentabilita (výnosnost) (%)
2007
2008
2009
Míra zadluženosti (%)
Zdroj: Jednotlivé publikace Zemědělství 2003 – 2010 + vlastní zpracování
4.9 Produkce zemědělského odvětví a počet pracovníků v zemědělství Téměř přímka značí snižování stavu pracovníků v zemědělství. Na tomto poklesu je nezávislá produkce zemědělského odvětví. Naopak od roku 2004 vyprodukovalo české zemědělství větší objemy než před vstupem do EU. Důkaz nejen zvyšující se efektivity, ale i zájmu o české zemědělské zboží.
64
Graf 17 - Srovnání produkce zemědělského odvětví a počtu pracovníků 2003 - 2009 140000
160,0
120000
140,0 120,0
100000
80,0
tis.
mil. Kč
100,0 80000 60000 60,0 40000
40,0
20000
20,0
0
0,0 2003
2004
2005
2006
Produkce zemědělského odvětví (mil. Kč)
2007
2008
2009
Zaměstnanci v zemědělství (tis.)
Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.xls (1. 4. 2012) + Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
4.10
Ceny zemědělských výrobců a inflace v ČR
Je zajímavé sledovat, zda indexy cen zemědělských výrobců kopírují inflaci, tedy růst všeobecné cenové hladiny. Inflace měla od roku 1993 klesající tendenci až na 1 procentní bod v roce 2009. Oproti tomu indexy cen zemědělských výrobců prochází značnými výkyvy. Důvodem je faktor počasí, na kterém bude zemědělství závislé do té doby, dokud nebudou pole zavlažovaná ve velkých sklenících. Když se urodí méně plodin v důsledku sucha nebo záplav, logicky je tento nedostatek kompenzován vyšší prodejní cenou. Graf 18 - Srovnání vývoje cen zemědělských výrobců a inflace v ČR 30 20 10 %
0 -10
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-20 -30 Inflace
Ceny zemědělských vyrobcu
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky (1. 4. 2012) + vlastní zpracování
65
4.11
Investiční rozvoj zemědělství ČR
4.11.1 Kapitálový účet Investování
do
modernizace
je
jedním
ze
základních
předpokladů
zvyšování
konkurenceschopnosti zemědělského sektoru. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) odpovídá objemu investic do modernizace, rekonstrukce a nákupu dlouhodobého majetku po odpočtu prodejů za příslušné kalendářní období. V předvstupním období nebyla v odvětví pro investiční činnost příznivá ekonomické situace a zároveň se projevovala určitá investiční zdrženlivost zemědělských podnikatelů plynoucí z obav vstupu ČR do EU. Investice zemědělských podniků se začaly rozvíjet od roku 2004 vlivem zlepšení důchodové situace společností, možností čerpání podpor a dotací z EU a tím zlepšenému přístupu k bankovním úvěrům. Oživení investiční činorodosti je zřetelné i z rostoucího podílu THFK včetně investic na produkci agrárního sektoru, který v roce 2008 dosáhl poměru 14,8%. V tomto roce dosáhlo zemědělství i nejlepší hodnoty ve tvorbě hrubého i čistého fixního kapitálu. Dopady ekonomické recese se nevyhnuly ani zemědělství a od roku 2008 dochází k poklesu investičních aktivit. Tabulka 43 - Kapitálový účet 2003 – 2009 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Tvorba hrubého fixního 9846 11500 13370 13769 14550 15377 10862 kapitálu (THFK) 2783 2876 4457 4447 4243 3051 3200 THFK zemědělských výrobků 113 138 123 128 106 115 116 Výsadby 2670 2737 4335 4320 4137 2936 3084 Zvířata 7063 8625 8912 9322 10306 12326 7662 THFK nezemědělsk. výrobků 3422 6822 6440 5904 7019 8598 4826 THFK Stroje a zařízení 3629 1787 2462 3403 3271 3698 2819 THFK Budovy 12 15 10 15 16 30 17 Ostatní THFK 10804 11126 11670 11909 12247 12442 12414 Spotřeba fixního kapitálu -959 374 1700 1860 2303 2935 -1552 Tvorba čistého fixního kap. 3799 1940 1093 981 916 1200 1222 Kapitálové transfery 1476 1616 699 662 633 1054 1070 Investiční dotace 2323 324 395 319 283 146 152 Ostatní kapitálové transfery 93671 111286 107853 101461 105121 110670 106177 Produkce zeměd. odvětví Podíl THFK na produkci 10,5 10,3 12,4 13,6 13,8 13,9 10,2 zemědělského odvětví (%) Podíl THFK včetně invest. dotací na produkci 12,1 11,8 13 14,2 14,4 14,8 11,2 zemědělského odvětví (%) Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
66
4.11.2 Investice dle směru podpory V roce 2010 činila průměrně investice na jeden hektar částky 4677 korun. Investice nejvíce směřují do strojů a zařízení, dále do budov a až třetí v pořadí na vložení peněz je zemědělská půda. Přitom je půda v rostlinné produkci hlavní (a jediný) výrobní kapitál. Česká pole nedosahují úrodnosti vyspělých zemědělských států a navíc je v současnosti 50% zemědělské půdy ohroženo erozí. Nutno podotknout, že po vstupu do EU všechny tři druhy investic stouply, ale od roku 2008 sledujeme jejich stagnaci. Graf 19 - Investice dle směru podpory 2002 - 2010
Kč/ha
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2002
2003
Investice celkem
2004
2005
2006
Zemědělská půda
2007 Budovy
2008
2009
2010
Stroje a zařízení
Zdroj: http://www.fadn.cz/fadninfo/Puby1row.asp?Key=942466378211_7075810185183773 (12. 3. 2012) + vlastní zpracování
4.11.3 Zahraniční investice Lze konstatovat, že přímé zahraniční investice zahraničních společností do českého zemědělství ve svém souhrnu podléhají značným výkyvům. Tabulka 44 - Zahraniční investice do českého zemědělství 2003 - 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Základní kapitál x 542,9 2 1184 -62,8 -603 137,1 77,3 Reinvestovaný zisk x 104,9 107 -56,8 183,3 122 84,2 258 Ostatní kapitál x 0 10,2 338,7 73,3 0 -207 0 Celkem 53,2 647,8 119,2 1467 193,8 -481 14,7 335,2 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
67
4.11.4 Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství Pro představu, celková suma úvěrů poskytnutá zemědělství činila v roce 2010 1,5% z celkového objemu českých klientských úvěrů. Průměrný objem úvěrů směřujících do zemědělství měl od roku 2003 rostoucí tendenci ve všech třech kategoriích. OD roku 2009 nastal pokles objemu u krátkodobých a střednědobých úvěrů. Příčinou mohl být fakt, že zemědělské subjekty využívaly investiční dotace v rámci první osy Programu rozvoje venkova. Tabulka 45 - Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství 2003 - 2010 (mil. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Úvěry a pohledávky 19290 21729 22608 25444 28826 34565 - krátkodobé (do 1 roku) 4742 4909 4419 4780 5019 6793 - střednědobé (1-5 let) 5081 6379 6962 6570 7084 7284 - dlouhodobé (nad 5 let) 9467 10441 11226 14095 16723 20488 z toho - investiční úvěry 12348 13352 14706 17566 20979 26345 Investiční úvěry z celku (%) 64 61 65 69 73 76 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
2009 32736 5142 6358 21236 23718 73
Graf 20 - Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství 2003 - 2010 25000
mil. Kč
20000 15000 10000 5000 0 2003
2004
2005
krátkodobé
2006
2007
střednědobé
Zdroj: Zelené Zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
68
2008
2009
dlouhodobé
2010
2010 31740 5071 4776 21893 23213 73
4.12
Vývoj cen zemědělské půdy (Kč/ha) podle různých zdrojů
V tabulce je znázorněn vývoj tržních cen zemědělské půdy dle různých datových zdrojů v období let 2004 – 2010. Hodnoty se v závislosti na zdroji značně liší. Například dle dat z ČSÚ vzrostla cena za celé období o 27,6% a dle PGRLF o 119%. Na tomto trojciferném růstu v období 2005 – 2010 má hlavní podíl rapidní skok mezi lety 2009 a 2010. Dosavadní růstový trend je založený na zvýšené poptávce. Je pravděpodobné, že tento vývoj bude pokračovat i v dalších letech. Tabulka 46 - Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů 2003 - 2010 (Kč/ha) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ČSÚ 48481 49791 48279 46806 51848 59257 59471 PF ČR celkový průměr 41651 41892 38066 40032 41443 51498 53687 PF ČR orná půda 51787 52207 46684 49697 48640 61764 55699 PF ČR trvalé travní porosty 19717 21485 21108 22305 22535 34541 45200 PGRLF x 38484 43504 42693 52741 46851 69938 Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
2010 61849 59900 73100 34460 95265
Graf 21 - Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů 2003 – 2010 120000
ČSÚ
100000
PF ČR celkový průměr PF ČR orná půda
Kč/ha
80000 60000 40000
PF ČR trvalé travní porosty PGRLF
20000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Zelené Zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
69
4.13 Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí Tabulky ukazují kolik stál pronájem 1 hektaru půdy dle výrobních oblastí v letech 2003 2010. Jak u zemědělských subjektů, které patří fyzickým, tak i právnickým osobám, ceny rostly. Právnické osoby měli v letech 2003 – 2008 pronájem půdy levnější. Ale jelikož u nich rostou tyto výdaje rychleji (od roku 2003 o 121%, což je 17,3% za rok), tak již v roce 2010 platili za hektar o zhruba 130 korun více než osoby fyzické. U fyzických osob také dochází k růstu pronajaté půdy, ne však tak rapidnímu. Konkrétně celkové hodnoty vzrostly o 52%, to odpovídá průměrné roční změně 7,4%. Může být zajímavé sledovat, zda se budou cenové nůžky nadále rozvírat. Pro zajímavost – u fyzických osob je dlouhodobě nejdražší pronajímaná půda kukuřičná, kdežto u právnických osob se nejvíce platí za půdu pro pěstování řepy. Tabulka 47 - Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy (Kč/ha) – Fyzické osoby Výrobní oblast 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Kukuřičná 1485 1505 1523 1705 1672 1767 2068 2237 Řepařská 1278 1276 1353 1296 1427 1465 1543 1596 Bramborářská 572 613 639 701 773 806 872 943 Bramborářsko-ovesná 496 596 716 708 811 859 872 917 Horská 366 445 555 626 535 589 689 732 ČR 875 944 1010 1037 1156 1198 1259 1331 Zdroj: Zelené Zprávy 2003 – 2010 + vlastní úprava Tabulka 48 - Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy (Kč/ha) – Právnické osoby Výrobní oblast 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Kukuřičná 1089 1077 1239 1298 1460 1594 1680 1814 Řepařská 1054 1208 1445 1478 1552 1628 1908 2048 Bramborářská 404 517 614 669 748 894 1040 1187 Bramborářsko-ovesná 343 405 480 510 592 745 887 1036 Horská 187 281 351 413 437 494 666 785 ČR 660 759 874 951 1041 1121 1317 1460 Zdroj: Zelené Zprávy 2003 – 2010 + vlastní úprava
70
Závěr Ve své diplomové práci jsem analyzoval vliv vstupu České republiky do Evropské unie na české zemědělství, potažmo Českou republiku. Cílem bylo zjistit, jak velký důsledek měl vstup ČR do EU na sektor zemědělství. Nejdříve potvrzuji hypotézu, že vůbec nějaký vliv nastal. Nejedná se však o žádné extrémy. Zemědělství neutrpělo ekonomické škody, ale ani neproběhlo žádné kouzelné oživení. Po zpracování této problematiky lze vyřknout ortel, že české zemědělství zažívá po vstupu do EU rozporuplný vývoj. Nejprve věnuji odstavec problematice Společné zemědělské politiky, tedy systému zemědělských dotací, jehož je české zemědělství od roku 2004 součástí. EU se skrze SPZ snaží v oblasti zemědělství o jeden velký stát blahobytu, v důsledku toho se tlumí růst celkové produktivity. Snižuje se motivace lidí vydělávat peníze, které mají své „jisté“ z dotací. Systém dotací a kvót je spletitý, zamlžený, propletený rozmanitými výjimkami a administrativními procesy. SZP využívá paradoxních nástrojů jako nerovnoměrné rozdělení dotací, nastavení produkčních kvót a následné pokutování za přebytky. Nastavení limitů u přímých plateb, které muselo přijmout všech 10 nových států EU při vlně rozšíření v roce 2004, je zcela proti smyslu rovných podmínek. Český agrární sektor se stal součástí evropského zemědělského trhu, který je neliberální a odlišnými úrovněmi dotací silně pokřivený. České zemědělství tak muselo (a stále musí) vzdorovat unfair podmínkám zemědělských dotací, které nechávají české zemědělce v nevýhodě proti starým členským státům (EU-15) a které platí až do roku 2013. České zemědělství čelí konkurenci levnějších potravin z Evropy, neboť jsou „silněji“ dotovány. Kromě vyšších přímých dotací je státům z EU-15 poskytována další nepřímá finanční pomoc v podobě exportních dotací či sociálního a zdravotního pojištění hrazeného z jejich státních rozpočtů. České zemědělství zaplatilo za příjem dotací krutou daň v podobě ztráty suverenity a možnosti samo o sobě rozhodovat. V druhé kapitole byly načrtnuty slabé a silné stránky českého zemědělství před rokem 2004. Výhodou byla nižší platba za pracovní sílu a půdu. To již není úplně pravda, průměrná hrubá měsíční mzda rostla v zemědělství rychleji než průměrná mzda v národním hospodářství. Vzrostla cena půdy i částka za její pronájem. Pronájem 1 ha zemědělské půdy vyšel právnické osoby v roce 2010 dráž o 121% než v předvstupním roce 2003. Jako nedostatky byly vyhodnoceny nižší výnosnost plodin a užitkovost zvířat. Hektarové výnosy se u rostlinné výroby podařilo navýšit, především u cukrové řepy, řepky olejné a pšenice. Užitkovost zvířat 71
zaznamenala také příznivý posun. Dojený skot zvýšil roční užitkovost z 5756 litrů v roce 2003 na 6904 litrů v roce 2010. Růst prokázala i bilance vajec na jednu nosnici. Zlepšil se přírůstek výkrmu u býků a prasat. České zemědělství také zaostávalo ve vybavenosti. Vlivem poskytnutých dotací se modernizace techniky a technologií podařila. Ve třetí kapitole byl uveden přehled dotačních zdrojů, ze kterých může český agrární sektor čerpat. České zemědělství bylo v období 2004 – 2011 příjemcem 138 mld. Kč ze strany EU. Na této částce se největší měrou podílely Přímé platby a Program rozvoje venkova. Následující úvaha zkusí zjistit sumu, o kterou si české zemědělství ve skutečnosti vstupem do EU přilepšilo a pracuje s faktem, že ČR nejprve musela odvést do Bruselu svůj povinný poplatek a po přerozdělení dostala určitou částku nazpět. Náklady na SZP jsou aktuálně přibližně 40% celkového rozpočtu EU. Kdyby ČR vynaložila 40% odvodu přímo do svého zemědělství, jednalo by se o částku 104,5 mld. Kč. Částka navíc pro české zemědělství tedy vychází 33,5 mld. Kč. Tyto finance však bylo nutné vynaložit na dodatečné investice pro dodržení norem kladených na technologii chovatelských zařízení, hygienických předpisů, zachování životního prostředí apod. S trochou nadsázky se dá říci, že čeští zemědělci museli začít trávit více času studováním podmínek grantů než prací na polích. Což souvisí i s druhým negativem, kterým je procedurální složitost žádostí o dotace. Z důvodů administrativní náročnosti musejí být najímáni specialisté na získávání dotací, účetní, právníci a další experti, kteří se následně musejí draze zaplatit. V sedmiletém období (2004 – 2010) dosáhl kumulovaný podnikatelský důchod v agrárním sektoru souhrnné hodnoty 55,2 mld. Kč. Oproti období 1993 - 2003, ve kterém zemědělství vykázalo deficit 18 mld. Kč, se jedná o velký pokrok. Zisk však negeneruje výroba, ale vzrůstající objem přijímaných zemědělských dotací. Samotný formát českého zemědělství zůstává prakticky stejný jako v předvstupním období. Dá se konstatovat, že zemědělské ekonomické výsledky jsou zkreslené a uměle nadhodnocené. Opodstatnění, že se zemědělské účetnictví dostalo do černých čísel, neleží v samotné zemědělské produkci. S trochou nadsázky to na čtenáře neznalého souvislostí může působit jako Potěmkinova vesnice, která byla taktéž falešně přikrášlována. Hospodářské výsledky posledních let tedy nelze přeceňovat. Klady a zápory členství ČR v EU však nelze zaznamenat do účetních stran „má dáti – dal“. Z čistě finanční stránky věci se členství v EU českému zemědělství vyplácí. Důkladnější pohled je však potřeba brát mnohem komplexněji a zahrnout do něj obchodní, bezpečnostní, sociální, zahraničně-politické a další aspekty.
72
Celkovou zemědělskou produkci lze od roku 2003 charakterizovat jako mírně rostoucí, která však byla v roce 2008 silně poznamenána a ochromena ekonomickou recesí. Na poklesu se podílely oba hlavní obory zemědělské produkce – rostlinná i živočišná. Soběstačnost zemědělství je čím dál častěji skloňovaným slovním spojením. Stále opětovanější aféry s nebezpečnými a zdraví škodlivými látkami v potravinách dovezených ze zahraničí upozorňují na to, jak důležité je spolehnout se na vlastní zemědělskou produkci. České zemědělství nepostihl pokles soběstačnosti u rostlinných surovin, kromě poklesu soběstačnosti u cukrové řepy (v letech 2006 – 2007 dokonce pod hranici 100% uspokojení poptávky českých zákazníků). Dlouhodobě je české zemědělství nesoběstačné v produkci brambor. Pohled pod pokličku živočišné produkce nabízí pesimistické zprávy. Především stavy prasat a výroba hovězího masa prodělávají nemilosrdný vývoj. Ze skoro absolutní soběstačnosti (96% v roce 2003) přišel strmý pád na 64% v roce 2010. Negativním vývojem soběstačnosti, ne tolik patrným, prochází i produkce drůbežího masa a vajec. Nově vzniklý přístup českého zemědělství na společný trh se zemědělskými výrobky vyvolal rychlý růst českého agrárního zahraničního obchodu. EU nepřijela ČR za členský stát „z lásky“, ale chtěla se mimo jiné dostat na český trh v zemědělském a navazujícím potravinářském průmyslu. Za toto poskytnutí svého trhu je v podstatě české zemědělství „upláceno“ dotacemi. V roce 2003 obchodoval agrární sektor v celkovém objemu 123 mld. Kč, o 7 let poté byl obrat 246 mld. Kč. České zemědělství dosahuje chronického pasivního salda, které je ustáleno ve ztrátě přibližně 23 – 34 mld. Kč. Zlepšil se index stupně krytí dovozu vývozem, poměr 2/3 z roku 2003 si polepšil na 3/4 dosaženého v roce 2010. Celkový objem AZO roste z části zcela bezdůvodně a nesmyslně. Například do Polska se ročně vyexportuje 30 tis. tun mrkve a na oplátku nám je stejné množství importováno. Tento výměnný obchod je neefektivní, zatěžuje dopravní komunikace a zhoršuje životní prostředí. V tomto kontrastu vyznívá snaha SZP o zlepšování stavu životního prostředí poněkud úsměvně. Členství ČR v EU s sebou do českého zemědělství s přísunem dotací přineslo lepší možnosti získání úvěru pro zemědělské subjekty. Narostla celková suma úvěrů, zejména dlouhodobých, které mají ve struktuře úvěrů dominantní podíl, a vzrostlo i procento investičních úvěrů z celku. Po roce 2003 se zlepšila tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivní trend je možno vysledovat i v ukazatelích rentability a zadluženosti. Výnosnost se od roku 2004 nachází v kladných hodnotách a tak je i české zemědělství ziskové. Přísun financí z EU využili čeští 73
zemědělci k oddlužení části svých pohledávek. V roce 2010 činila míra zadluženosti 23%, kdežto o 7 let nazpět ještě 44%. Hlavní klad členství v Evropské unii a zapojení se do SZP spočívá v navýšení finančních toků do zemědělství. Finanční injekce v podobě evropských dotací se na českém zemědělství projevila kladně zejména v růstu ekonomiky, snížení míry zadluženosti a zvýšení rentability, produktivity a příjmů v zemědělství. Mohla se zmodernizovat a vylepšit technická vybavenost zemědělských
podniků,
která
byla
zastaralá.
Po
toto
sdělení
je
přínos
SZP
neoddiskutovatelný. Na druhou stranu zapříčinila snížení efektivnosti zemědělské produkce, neboť s téměř trojnásobnými podporami (porovnání let 2003 – 2010) bylo dosaženo zhruba stejné hladiny zemědělských komodit. V živočišné výrobě došlo dokonce k poklesu. České zemědělství si příliš navyklo na finanční zdroje plynoucí z EU a po roce 2013, kdy se plánuje omezení vyplácení těchto prostředků, hrozí nebezpečí poklesu konkurenceschopnosti. Podpory umožňují přežívat i málo efektivním a nerentabilním podnikům. České zemědělství směřovalo v letech 2004 – 2010 finanční podporu zejména do stabilizace svého odvětví, k potřebné modernizaci a upgradu techniky. V současnosti by mělo být hlavním cílem českého zemědělství zvyšování konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu EU a snižování závislosti hospodářského výsledku na objemu podpor. Výsledky agrárního sektoru totiž v časovém horizontu 2004 – 2010 prokazují spíše protichůdnou tendenci.
74
Seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, 117 s. ISBN 80-7157-514-3. 2. Bílek, M. Štětsko - historie a současnost. Město Štětí, 2010, náklad 2 000 ks, neprodejné, s. 10 3. FAJMON, H. a spol. Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury ve spolupráci s frakcí Evropská lidová strana – Evropští demokraté, 2006, neprodejné. 4. FAJMON, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné. 5. LUKÁŠ, Z.; NEUMANN, P. Společná zemědělská politika EU – Regionální a strukturální politika EU. Vydavatel Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 1. vydání, ISBN 80-245-0064-7. 6. MACHÁLEK, E.; PĚLUCHA, M. České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU a nástroje k její realizaci. 1. vyd. Praha: IREAS, 2008. ISBN 978-80-86684-52-9. 7. MAREK, D.; BAUN, M. Česká republika a Evropská unie. Vydalo nakladatelství Barrister & Principal, Brno: 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-87029-89-3. 8. PETRŽELOVÁ, J. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-251-3373-6. 9. PLCHOVÁ, B.; ABRHÁM, J.; HELÍSEK, M. Česká republika a EU – Ekonomika – Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4. 10. Společná zemědělská politika. Vydal: Eugene Leguen de Lacroix, 2005, ISBN 92-8949228-7. 11. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Ve smečkách 33, Praha 1, Pomáháme českému zemědělství (velká brožura).
75
12. Statistická ročenka České republiky 2011, vydal Český statistický úřad, Praha 10, 2011, 1. vydání, ISBN 978-80-250-2105-7. 13. TAUER, V.; ZEMÁNKOVÁ H.; ŠUBRTOVÁ J. Získejte dotace z fondů EU.Computer Press, a.s., Brno, 2009, 1. vydání, ISBN 978-80251-2649-3.
Elektronické monografie, webovská sídla a databáze: Státní zemědělský intervenční fond, Výroční zpráva o činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu a čerpání finančních prostředků [online]. [cit. 2011-10-05]. Dostupný z WWW:
. Centrum pro komunitní práci [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupný z WWW: . Novinky.cz, Evropská unie [online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Dotace [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Přímé platby [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupný z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond, Příručka pro žadatele [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupný z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Oddělená platba za cukr [online]. [cit. 201204-17]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Oddělená platba za rajčata [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství - eAGRI [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupný z WWW: .
76
Státní zemědělský intervenční fond, Méně příznivé oblasti [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupný z WWW: . Oficiální portál pro podnikání a export, Společná organizace trhu [online]. [cit. 2012-0417]. Dostupný z WWW: . Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI,PGRLF [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Národní dotace [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupný z WWW: . GE Money Česká republika, Sektor Zemědělství [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupný z WWW: . Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Monitoring AZO [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad, Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad, Agrocenzus [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad, Statistické ročenky České republiky [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupný z WWW: . FADN, Databáze [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupný z WWW: . Zemědělský svaz České republiky [online]. Dostupný z WWW: . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Výroční a hodnotící zprávy – Publikace Zemědělství [online]. Dostupný z WWW: < http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/publikace-zemedelstvi//> . Subportál Ministerstva zemědělství – eAGRI, Výroční a hodnotící zprávy – Zprávy o stavu zemědělství [online]. Dostupný z WWW: < http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/zpravy-o-stavu-zemedelstvi//> . Agris, Agrární www portál [online]. Dostupný z WWW: .
77
Seznam zkratek AEO
Agroenvironmentální opatření
AWU
Annual Work Unit (roční pracovní jednotka)
AZO
Agrární zahraniční obchod
AZV
Agentura pro zemědělství a venkov
CAP
Common Agricultural Policy, česky SZP
CZV
Cena zemědělských výrobců
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DF
Důchod z faktorů
EAFRD
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development)
EAGF
Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund)
EAGGF
Evropský usměrňovací a garanční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund)
EFF
Evropský rybářský fond (European Fishing Fund)
EHS
Evropské hospodářské společenství
EP
Platba pro pěstování energetických plodin
ES
Evropské společenství (od roku 1999)
EU
Evropská unie
EU-15
Tzv. staré členské státy Evropské unie
EUR
Euro (€) = společná měna Evropské měnové unie (od 1. 1. 1999)
ha
hektar
HDP
Hrubý domácí produkt
HPH
Hrubá přidaná hodnota 78
HRDP
Horizontální plán rozvoje venkova
HV
Hospodářský výsledek
HVZ
Hospodářský výsledek zemědělství
HZP
Hrubá zemědělská produkce
ISPA
Nástroj předvstupních strukturálních politik
j. hm.
Jateční hmotnost
JŽ
Jednotná žádost
KBTPM
Kráva bez tržní produkce mléka
Kč
Koruna česká
kg
kilogram
ks
kus
l
litr
LFA
Less Favoured Area (méně příznivá oblast)
LPIS
Zemědělský registr půdy
mil.
milion
MJ
Měřící jednotka
mld.
miliarda
MZe
Ministerstvo zemědělství České republiky
NSPRV
Národní strategický plán rozvoje venkova
OP
Operační program
PF
Půdní fond
PGRLF
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
PHARE
Polsko a Maďarsko: pomoc hospodářské restrukturalizaci
POD
Ostatní dotace na výrobu
PP
Přímé platby
PRV
Program rozvoje venkova
PUZČ
Předčasné ukončení zemědělské činnosti
RVMZ
Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
79
SAPARD
Speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova
SAPS
Jednotná platba na plochu (Single Area Payment Scheme)
SOT
Společná organizace trhu
SSP
Oddělená platba za cukr
STP
Oddělená platba za rajčata
SVE
Střední a východní Evropa
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
SZP
Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy)
t
tuna
THFK
Tvorba hrubého fixního kapitálu
tis.
tisíc
Top-Up
Národní doplňková platba k přímým podporám
VDj
Velká dobytčí jednotka
z. p.
zemědělská půda
ZEM
Celková produkce zemědělského odvětví
80
Seznam tabulek Tabulka 1 - Podíl Hrubé zemědělské produkce na tvorbě HDP 1993 - 2003 ......................... 17 Tabulka 2 - Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) 1993 - 2003............................. 17 Tabulka 3 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003 ............................. 17 Tabulka 4 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003 ......... 18 Tabulka 5 - Nárůst přímých plateb v ČR v letech 2004-2013 (%)......................................... 21 Tabulka 6 - Vyplacené platby SAPS 2004 - 2010................................................................. 23 Tabulka 7 - Stanovené sazby Top-UP 2011.......................................................................... 23 Tabulka 8 - Vyplacené platby Top-Up 2005 - 2010.............................................................. 23 Tabulka 9 - Vyplacené platby SSP 2006 - 2010.................................................................... 24 Tabulka 10 - Vyplacené prostředky v opatření PUZČ 2005 - 2010 ....................................... 26 Tabulka 11 - Struktura zemědělské půdy podle jednotlivých typů LFA ................................ 27 Tabulka 12 - Vyplacené prostředky v opatření LFA 2004 - 2006.......................................... 27 Tabulka 13 - Vyplacené prostředky v opatření AEO 2004 - 2009 ......................................... 28 Tabulka 14 - Vyplacené prostředky PRV v letech 2007 – 2010 ............................................ 32 Tabulka 15 - Vyplacené prostředky SOT v letech 2004 – 2010 ............................................ 33 Tabulka 16 - Vyplacené prostředky Národní dotace 2003 - 2010.......................................... 33 Tabulka 17 - Finanční podpory dle cílů zemědělské politiky 2001 - 2010............................. 37 Tabulka 18 - Vývoj čisté pozice zemědělství ČR vůči EU 2004 - 2011 ................................ 38 Tabulka 19 - Zemědělské subjekty a rozloha zemědělské půdy 2000, 2005 a 2010............... 40 Tabulka 20 - Souhrnný zemědělský účet 2003 – 2010 .......................................................... 41 Tabulka 21 - Efektivnost českého zemědělství 2003 – 2010 ................................................. 42 Tabulka 22 - Hospodářský výsledek zemědělství bez přímých plateb 2003 - 2010 ............... 43 Tabulka 23 - Celková produkce zemědělského odvětví 2003 - 2010..................................... 44 Tabulka 24 - Rostlinná výroba 2003 – 2010 ......................................................................... 45 Tabulka 25 - Živočišná produkce 2003 – 2010 ..................................................................... 46 Tabulka 26 - Bilance pšenice 2003 - 2010............................................................................ 48 81
Tabulka 27 - Bilance ječmene 2003 - 2010........................................................................... 49 Tabulka 28 - Bilance cukrové řepy 2003 - 2010 ................................................................... 50 Tabulka 29 - Bilance brambor 2003 - 2010 .......................................................................... 51 Tabulka 30 - Bilance řepky olejné 2003 - 2010 .................................................................... 52 Tabulka 31 - Bilance mléka 2003 - 2010 .............................................................................. 53 Tabulka 32 - Bilance hovězího masa 2003 - 2010 ................................................................ 54 Tabulka 33 - Bilance vepřového masa 2003 - 2010 .............................................................. 55 Tabulka 34 - Bilance drůbežího masa 2003 – 2010............................................................... 56 Tabulka 35 - Bilance vajec 2003 - 2010 ............................................................................... 57 Tabulka 36 - Soběstačnost zemědělských komodit 2003 - 2010............................................ 58 Tabulka 37 - AZO ČR 2002 – 2010...................................................................................... 59 Tabulka 38 - Stupeň krytí dovozu vývozem a podíl AZO na zahraničním obchodu ČR 2002 2010..................................................................................................................................... 59 Tabulka 39 - Saldo AZO – Teritoriální skladba 2003 - 2010 ................................................ 62 Tabulka 40 - Komoditní agregace mající největší podíl na záporné bilanci AZO ČR............ 63 Tabulka 41 - Vývozní a dovozní cena v rámci českého AZO 2005 - 2010 ............................ 63 Tabulka 42 - Rentabilita a míra zadluženosti českého zemědělství 2002 - 2009.................... 64 Tabulka 43 - Kapitálový účet 2003 – 2009 ........................................................................... 66 Tabulka 44 - Zahraniční investice do českého zemědělství 2003 - 2010 ............................... 67 Tabulka 45 - Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství 2003 - 2010................................. 68 Tabulka 46 - Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů 2003 - 2010 ....................... 69 Tabulka 47 - Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy (Kč/ha) – Fyzické osoby ................... 70 Tabulka 48 - Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy (Kč/ha) – Právnické osoby ................ 70
82
Seznam grafů Graf 1 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993 – 2003 .................................. 18 Graf 2 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993 - 2003............... 18 Graf 3 - PGRLF - Vyplacené prostředky na poskytnuté dotace 1994 – 2010......................... 35 Graf 4 - Pozice zemědělství v národním hospodářství ČR 2003 - 2010................................. 39 Graf 5 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 2003 - 2010............... 40 Graf 6 - Efektivnost českého zemědělství 2003 – 2010......................................................... 42 Graf 7 - Hospodářský výsledek zemědělství bez přímých plateb 2003 – 2010 ...................... 43 Graf 8 - Hospodářský výsledek zemědělství a celkové dotace 2003 - 2010........................... 44 Graf 9 - Celková produkce zemědělského odvětví 2003 - 2010 ............................................ 45 Graf 10 - Produkce zvířat a živočišných výrobků 2003 – 2010 ............................................. 47 Graf 11 - Produkce skotu, prasat a drůbeže 2003 - 2010 ....................................................... 47 Graf 12 - AZO ČR 2002 – 2010 ........................................................................................... 60 Graf 13 - Agrární zahraniční vývoz – teritoriální skladba 2003 - 2010.................................. 61 Graf 14 - Agrární zahraniční dovoz – teritoriální skladba 2003 - 2010.................................. 61 Graf 15 - Saldo AZO - teritoriální skladba 2003 - 2010........................................................ 62 Graf 16 - Rentabilita a míra zadluženosti českého zemědělství 2002 - 2009 ......................... 64 Graf 17 - Srovnání produkce zemědělského odvětví a počtu pracovníků 2003 - 2009........... 65 Graf 18 - Srovnání vývoje cen zemědělských výrobců a inflace v ČR .................................. 65 Graf 19 - Investice dle směru podpory 2002 - 2010 .............................................................. 67 Graf 20 - Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství 2003 - 2010 ...................................... 68 Graf 21 - Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů 2003 – 2010 ............................ 69
83
Seznam příloh Příloha 1 - Výdaje na agrární politiku podle institucí (mil. Kč) Příloha 2 - Vývoj teritoriální skladby AZO ČR - Vývoz (mil. Kč) Příloha 3 - Vývoj teritoriální skladby AZO ČR - Dovoz (mil. Kč) Příloha 4 - Vývoj komoditní skladby AZO ČR – Vývoz (podíl v %) Příloha 5 - Vývoj komoditní skladby AZO ČR – Dovoz (podíl v %) Příloha 6 - Vybrané položky aktiv a pasiv celkem v Kč/ha zemědělské půdy - dle standardního výstupu EU
84
Příloha 1 - Výdaje na agrární politiku podle institucí (mil. Kč) Zdroj výdaje 2003 2004 2005 2006 2007 Rezort Mze celkem 17936 14119 13401 15216 14401 Výdaje Mze: dotace, 7845 2535 2740 3444 2851 nařízení vlády a ostatní Výdaje z PGRLF 994 1090 1013 944 953 Výdaje ČR ze SZIF 7690 9328 9000 10041 9581 Pozemkové úřady 598 767 428 456 663 Ostatní instituce rezortu 809 399 220 331 353 Mze Jiné rezorty 3482 2691 2238 1950 1800 MŽP a SFŽP ČR 85 54 72 56 59 ČMZRB, MPO 211 200 376 66 20 MMR 0 88 71 7 0 MD 4 0 65 138 77 Daňové úlevy a odpisy 3182 2349 1654 1683 1644 dluhů EU 478 11221 15171 18573 18396 Celkem výdaje na 21896 28031 30810 35739 34597 agrární politiku - z toho výdaje pro 15221 23589 27631 33432 32973 zemědělské podniky - % z toho 69,5% 84,2% 89,7% 93,5% 95,3% Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 MŽP SFŽP ČMZRB MPO MMR MD
Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo dopravy
85
2008 2009 2010 14652 14724 12867 2828
3580
3320
908 9657 845
1016 9110 630
826 7394 817
415
388
510
1854 67 40 0 130
1878 61 56 0 102
1893 53 27 0 44
1617
1659
1769
21186 25210 28788 37692 41813 43548 35463 37876 38487 94,1% 90,6% 88,4%
Příloha 2 - Vývoj teritoriální skladby AZO ČR - Vývoz (mil. Kč) Země 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Slovensko 11453 14946 20896 20722 26219 28902 27913 30070 Německo 9934,1 12039 18308 18096 23158 23146 23614 20881 Polsko 5459,4 5808,9 7142,6 8490 10404 11886 10376 10482 Maďarsko 1952,5 3838,1 3905,6 3582,2 4460,9 5070,7 4662,6 4465,7 Rakousko 1863,9 3119,4 3857,4 3994,9 4578,1 5609,5 5656,7 6489,2 Belgie 1555,1 2248,6 1275,2 1204,9 1261 1361,3 1574,4 1670,5 V. Británie 1564,9 2337,7 1776,2 2097,9 2753,6 3495,5 3733,2 3137,2 Nizozemsko 1242,4 1885,4 1763,5 1650 2227,5 2122,4 1913,2 1838,9 Rusko 1296,7 1848,4 1968,3 1783,3 1960,5 2030,3 1370,1 1623,5 Itálie 782,4 1785 2090 2550,6 3673 6957,6 7382,3 7338,5 Francie 859,9 1071,3 1710,5 1610,6 2002,7 2130,4 2649,4 2832 Chorvatsko 664,1 745,9 933,3 851,2 735 ------USA 775,9 711 555,5 ----------Rumunsko ------1184,6 2011,9 1957,3 2114,6 1818,8 Švédsko ----------1214,4 1358,9 1100,6 Vybrané 39404 52385 66182 67818 85445 95883 94319 93748 země celkem Podíl na celkovém 80,8 85,1 85 86,4 88,5 89,6 89,4 88,1 agrárním vývozu (%) Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
86
Příloha 3 - Vývoj teritoriální skladby AZO ČR - Dovoz (mil. Kč) Země 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Německo 14652 23688 26912 27712 29092 30634 Slovensko 7932,3 9644,7 10447 12614 11642 16949 Polsko 6021,6 9307,9 12594 16359 17438 16949 Nizozemsko 3785,6 9048,4 9586,4 10454 8820,1 9186,1 Španělsko 4477,4 4983 5313,2 5567,5 6336,8 6213,9 Itálie 4197,8 4987,9 5527,5 6316,3 7798,4 7804,2 Rakousko 2938,8 4065 5207,8 5728 5957,9 6126,5 Maďarsko 3029,5 3852,4 4064,3 4227,7 5257,6 5238,6 Francie 2564,9 3576,5 3821,1 4288,4 4528,4 4490,6 Brazílie 2296,6 2410 2096,2 --2844,4 3112,6 Belgie 1957,6 4406,5 3358,7 3655,4 3418,3 3267,7 USA 1652,9 1828,2 1919,3 --1950,2 1839,1 Dánsko 1352 1873,7 1752,2 1716,1 ----V. Británie ------1454,8 ----Řecko ------1048,4 ----Čína --------2166,1 2194,5 Vybrané 56859 83672 92599 101141 107250 107903 země celkem Podíl na celkovém 76,8 76,6 89,2 89,9 82,9 82,9 agrárním dovozu (%) Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010 + vlastní zpracování
87
2009 2010 33900 35416 13098 13166 19695 20363 13327 13994 6224,1 6279,3 6774,3 7361,7 6939,7 6960,6 4981,1 5427,8 5646,9 6050,6 ----444,8 5296,5 ----2200,3 2198,7 1617,4 1763,4 950,5 1112,1 ----115799 125390
87
89,8
Příloha 4 - Vývoj komoditní skladby AZO ČR – Vývoz (podíl v %) Komodity 2003 2004 2005 2006 2007 1 Živá zvířata 2,98 5,35 4,88 4,96 4,36 2 Maso a jedlé droby 2,97 4,37 3,65 3,43 3,49 3 Ryby, korýši, měkkýši, atd. 2,38 2 1,65 1,74 1,38 Mléko a mléčné výrobky, ptačí 4 12,8 13,6 13,3 15,7 16 vejce, přírodní med Ostatní produkty živočišného 5 1,45 1,01 0,55 0,67 0,53 původu Dřeviny a jiné rostliny, řezané 6 0,49 0,45 0,42 0,42 0,28 květiny, atd. 7 Zelenina a poživatelné rostliny 0,94 1,23 1,72 2,46 2,13 8 Jedlé ovoce a ořechy 1,55 2,85 4,16 3,07 2,44 9 Káva, čaj, maté a koření 1,07 0,8 1,05 1,44 1,39 10 Obiloviny 6,97 2,61 8,66 7,15 7,57 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby 4,26 4,14 2,5 2,63 2,53 Olejnatá a ostatní semena a 12 5,42 5,83 5,84 4,33 7,44 plody, sláma a pícniny Šelak, gumy, pryskyřice a jiné 13 1,08 1,16 0,95 0,74 0,59 rostlinné šťávy a výtažky 14 Rostlinné pletací materiály 0,01 0,01 0,01 0,01 0 Živočišné a rostlinné tuky a 15 2,2 1,98 2,63 3,3 3,45 oleje Přípravky z masa, ryb, korýšů, 16 1,14 1,83 2,14 2,23 2,36 měkkýšů apod. 17 Cukr a cukrovinky 6,75 11,5 10,3 8,62 5,19 18 Kakao a kakaové přípravky 5,48 4,5 3,46 3,94 3,74 Přípravky z obilovin, mouky, 19 5,2 4,75 4,15 4,74 4,71 škrobu nebo mléka Přípravky ze zeleniny, ovoce, 20 2,97 2,75 2,57 2,78 2,65 ořechů, apod. 21 Různé potravinářské přípravky 11,1 9,37 7,97 7,68 8,15 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 11,4 10,4 9,32 10,6 10,6 Zbytky a odpady v 23 potravinářském průmyslu, 3,77 3,48 3,68 3,95 4,06 krmivo Tabák a vyrobené tabákové 24 5,56 4,07 4,39 3,4 4,92 náhražky Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010
88
2008 4,63 3,79 1,44
2009 4,74 3,66 1,61
2010 4,66 4,01 1,57
13,7 12,2 12,7 0,5 0,64 0,61 0,27 0,33 0,39 1,88 2,2 1,24 7,07 3,03
1,98 2,29 1,41 8,97 3,03
2,36 2,81 1,72 7,04 2,48
7,87 6,98 5,23 0,72 0,79 0,94 0
0
0,1
3,66 3,42 4,32 2,55 2,96 2,96 5,31 4,96 5,42 3,8 3,45 3,51 5,27 5,35 5,74 2,11 2,05 1,95 8,37 8,89 7,8 9,58 9,78 9,11 4,4 3,74 5,17 6,6
6,8 7,49
Příloha 5 - Vývoj komoditní skladby AZO ČR – Dovoz (podíl v %) Komodity 2003 2004 2005 2006 2007 1 Živá zvířata 0,61 0,67 1,01 0,91 0,78 2 Maso a jedlé droby 4,61 7,98 9,89 9,41 9,72 3 Ryby, korýši, měkkýši, atd. 1,97 1,63 1,79 1,77 1,63 Mléko a mléčné výrobky, ptačí 4 5,37 5,98 7,09 7,59 8,08 vejce, přírodní med Ostatní produkty živočišného 5 1,75 1,1 0,93 0,95 0,9 původu Dřeviny a jiné rostliny, řezané 6 2,99 3,33 2,53 2,34 2,3 květiny, atd. 7 Zelenina a poživatelné rostliny 7,22 6,14 6,65 7,8 7,54 8 Jedlé ovoce a ořechy 11 10,2 11,2 9,36 8,8 9 Káva, čaj, maté a koření 2,14 2 2,25 2,4 2,54 10 Obiloviny 1,62 1,37 1,12 2,12 2,07 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby 0,56 0,59 0,63 0,6 0,86 Olejnatá a ostatní semena a plody, 12 2,43 2,89 2,36 2,43 1,78 sláma a pícniny Šelak, gumy, pryskyřice a jiné 13 0,61 0,55 0,5 0,42 0,52 rostlinné šťávy a výtažky 14 Rostlinné pletací materiály 0,09 0,07 0,03 0,03 0,02 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje 5,15 4,24 3,57 3,84 2,99 Přípravky z masa, ryb, korýšů, 16 2,38 2,4 2,56 2,75 3,21 měkkýšů apod. 17 Cukr a cukrovinky 2,68 3,24 3,58 3,41 3,9 18 Kakao a kakaové přípravky 5,46 5,19 4,86 5,05 4,79 Přípravky z obilovin, mouky, 19 6,65 6,8 6,26 6,15 6,18 škrobu nebo mléka Přípravky ze zeleniny, ovoce, 20 5,42 4,7 4,57 4,77 5,07 ořechů apod. 21 Různé potravinářské přípravky 10,2 8,78 8,46 7,83 8,02 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 6,26 7 6,82 6,99 7,2 Zbytky a odpady v 23 8,94 8,57 6,79 6,32 5,99 potravinářském průmyslu, krmivo Tabák a vyrobené tabákové 24 3,87 4,6 4,59 4,76 5,1 náhražky Zdroj: Zelené zprávy 2003 – 2010
89
2008 2009 2010 1,15 1,45 1,29 10,6 12 12,1 1,8 1,76 1,73 7,72 7,77 8,08 0,89 0,94 0,92 2,39 2,47 2,35 6,8 8,86 2,53 1,87 0,86
7,02 8,28 2,62 1,43 0,83
7,88 8,83 2,65 1,44 0,81
2,12 1,76 2,24 0,79 0,53 0,55 0,03 0,03 0,03 4,13 4,66 3,87 3,25 3,33 3,04 2,91 2,86 2,99 4,66 4,64 4,7 6,71 6,77 6,58 5,03 4,54 4,42 8,08 7,35 6,98 7,45 7,25 6,8 6,76 6,34 6,08 2,62 3,34 3,62
Příloha 6 - Vybrané položky aktiv a pasiv celkem v Kč/ha zemědělské půdy - dle standardního výstupu EU 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Aktiva celkem 49642 8000 81400 84752 83438 80333 83644 86017 Stálá aktiva celkem 31031 58799 59584 63373 61145 58817 62458 64687 - zemědělská půda a 1865 3061 3489 4289 6941 7544 8011 8598 trvalé kultury - stavby 19373 29225 28619 29849 29556 26363 29499 29949 - SMV a soubory MV 5856 21832 22473 24257 20196 20851 20552 21803 - základní stádo a 3937 4680 5002 4978 4451 4059 4396 4337 tažná zvířata Oběžná aktiva celkem 18611 21202 21816 21378 22293 21517 21186 21330 - zvířata 3631 3483 3300 3370 3013 2657 2753 2789 - výrobky 3169 4904 4662 4012 3144 3791 3491 3134 - ostatní oběžná aktiva 11812 12815 13854 13997 16136 15069 14942 15407 Cizí zdroje 21774 21710 21400 21182 18864 18743 19390 19830 - dlouhodobé závazky 13645 13495 13512 13643 11719 11280 12930 12732 - krátkodobé závazky 8129 8215 7888 7539 7145 7463 6460 7098 Vlastní kapitál 27868 58290 60000 63570 64574 61590 64254 66187 Pasiva celkem 49642 8000 81400 84752 83438 80333 83644 86017 Zdroj: Výsledky šetření FADN, http://www.vsbox.cz/fadn/ (15.4.2012) + vlastní zpracování
90
