Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 6. volební období – 2012 rozpočtový výbor
Zápis z 32. schůze výboru, která se konala 26. až 28. června 2012 jako výjezdní zasedání v Plzeňském kraji, v Chodové Plané a v dalších místech regionu
červen 2012
Zápis z 32. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala ve dnech 26. až 28. června 2012 jako výjezdní zasedání v Plzeňském kraji, Chodová Planá, a v dalších místech regionu Jednání se řídilo programem schváleným na předchozí 31. schůzi rozpočtového výboru. Uskutečnilo se jako výjezdní zasedání v Plzeňském kraji, Chodová Planá a v dalších místech regionu. Zasedání řídil místopředseda výboru posl. V. Vilímec. Program: úterý 26. června 2012: 15:00 hodin odjezd od Poslanecké sněmovny 17:00 hodin Příjezd a ubytování: Hotel „U Sládka“, Pivovarská 107, Chodová Planá 18:00 hodin 1. Prohlídka pivovaru Chodovar 2. Jednání se zástupci Plzeňského kraje a města Chodová Planá středa 27. června 2012 10:00 hodin 3. Zvyšování ekonomické výkonnosti hospodářsky slabých regionů (klasifikovaných dle usnesení vlády) 4. Možnosti přeshraniční spolupráce s cílem zvýšení konkurenceschopnosti slabých regionů 13:00 hodin 5. Tisková konference představitelů výboru a zástupců Spolkové republiky Německo 6. Pracovní oběd – pokračování rozpravy z předchozího jednání 14:30 hodin 7. Rozpočtová opatření 8. Informace o činnosti podvýborů 9. Sdělení předsedy, různé 10. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru 15:00 hodin odjezd do Tachova 11. Využití prostředků státního rozpočtu a fondů Evropské unie k obnově památek; Jízdárna Tachov – Světce, a Klášter Kladruby u Stříbra 19:00 hodin Večeře, volný program čtvrtek 28. června 2012 8:30 hodin 12. Využití prostředků státního rozpočtu a fondů Evropské unie (ROP) k obnově památek – pokračování; Státní zámek Horšovský Týn a vybrané projekty v Klatovech 13:30 hodin Odjezd do Prahy. ***
2
1. Prohlídka pivovaru Chodovar Poslanci si prohlédli pivovar Chodovar a přidružené prostory. Výklad a prohlídku vedl J. Plevka, prezident společnosti. Jde o malý, rodinný pivovar s ročním výstavem cca 60 tis. hl. Pivo se vaří klasickou metodou (varna, spilka, ležácký sklep). Má též vlastní vrt na minerální vodu „Il Sano“, takže stáčí i minerálku. Společnost je orientována nejen na výrobu piva, ale i na provozování turistických služeb. V rámci společnosti fungují lázně, dvě restaurace a hotel. Podnik vznikl úspěšně završenou privatizací z odštěpného závodu tehdejších Plzeňských pivovarů a je kromě Plzeňského Prazdroje jediným přeživším pivovarem v Plzeňském kraji. 2. Jednání se zástupci Plzeňského kraje a města Chodová Planá Jednání proběhlo pouze za účasti představitelů městyse Chodová Planá, starosty C. Hirše a dalších členů zastupitelstva; zástupci Plzeňského kraje požádali o přesunutí jednání na následující den. Starosta seznámil poslance s chodem městyse a aktuálními otázkami jeho financování. Městys Chodová Planá leží na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje, do jeho správního obvodu patří dále osady Michalovy Hory, Boněnov, Dolní Kramolín, Výškov, Hostíčkov, Holubín, Pístov a Výšice. Rozloha katastrálního území čítá 63 km2. Žije zde 1700 obyvatel. V následující rozpravě vystoupili poslanci: V. Vilímec, V. Votava, J. Zemánek. Rozprava se zaměřila na nově připravovaný zákon o rozpočtovém určení daní. Starosta C. Hirš informoval, že s vládním návrhem jsou seznámeni a modelový výpočet ukazuje, že nové rozdělení bude pro městys mírně výhodnější. V. Vilímec seznámil zástupce městyse m.j. s předpokládanými úpravami výpočtu, které bude rozpočtový výbor příští týden projednávat. Kritéria výpočtu zůstanou stejná, pouze se zvýší limit, do kterého se bude koeficient rozlohy počítat, a to na 10 ha/obyvatele, nikoliv 3ha, jak je ve vládním návrhu. Starosta C. Hirš tento přístup ocenil, neboť v Plzeňském kraji je značný počet obcí s extrémní rozlohou. Dalším bodem byly možnosti financování opravy zámku, který patří městysi. Tento projekt je bez pomoci mimo rozpočet městyse nerealizovatelný. *** Na návrh předsedajícího V. Vilímce byly výklad a rozprava k oběma následujícím bodům sloučeny. Jednání se zúčastnili za Bavorskou stranu: Brigita Brunner, vládní prezidentka Horního Falcka; Simon Wittmann, zemský rada; místostarosta města Vohenstrauss Johann Gollwitzer; za českou stranu: Michal Koláček, náměstek ministra pro místní rozvoj; Miroslav Nenutil, senátor Plzeňský kraj, vol. obvod Cheb; Milan Chovanec, hejtman Plzeňského kraje; Ivo Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj, L Kaňka, pracovník Krajského úřadu; Radka Trylčová, ředitelka Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje; Miloslav Zeman, předseda Regionální hospodářské komory Plzeňsko; Ladislav Macák, starosta Města Tachov; Bohuslav Červený, starosta města Stříbro; Ctirad Hirš, starosta města Chodová Planá; Rudolf Salvetr; starosta Města Klatovy; Josef Holeček, starosta Města Horšovský Týn, zástupci MMR S. Cysař a J. Postránecký, zástupkyně MF V. Ondráčková a poslanci rozpočtového výboru dle prezenční listiny. ***
3
3. Zvyšování ekonomické výkonnosti hospodářsky slabých regionů (klasifikovaných dle usnesení vlády) 4. Možnosti přeshraniční spolupráce s cílem zvýšení konkurenceschopnosti slabých regionů K možnostem zvyšování ekonomické výkonnosti hospodářsky slabých regionů, včetně úlohy přeshraniční spolupráce na úvod vystoupil náměstek ministra pro místní rozvoj M. Koláček. Vláda schválila, v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje přijatou Strategií regionálního rozvoje na období 2007-2013 a usnesením č. 141/ 22. února 2010 i Aktualizaci vymezených regionů se soustředěnou podporu státu na roky 2010-2013. Mezi takto vymezené regiony podporované státem patří jednak hospodářsky slabé regiony jako je např. okres Tachov z Plzeňského kraje, jednak strukturálně postižené regiony a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. V takto vymezených regionech dochází k jejich podpoře a určitému zvýhodnění při výběru projektů v rámci vybraných národních programů a operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU. Jde např. o program „Podpory rozvoje regionů“, který je v tomto roce zaměřen na podporu obnovy a rozvoje venkova a dále na podporu revitalizace bývalých vojenských areálů. S ohledem na omezené finanční prostředky státního rozpočtu a rozpočtové kapitoly MMR zde nebylo možno vyhlásit pro roky 2011 a 2012 další podprogramy. Připomenout lze také podporu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zajišťované v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, kde jsou relativně větší prostředky směrovány do regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tj. včetně regionů se soustředěnou podporou státu. Významné finanční prostředky je možno právě v tomto programovém období využít v rámci operačních programů strukturálních fondů, zejména v oblastech podnikání, zaměstnanosti, dopravy a životního prostředí a dalších, implementovaných příslušnými resorty. Důležitou úlohu při podpoře hospodářského a sociálního rozvoje regionů zde pak sehrávají Regionální operační programy, v rámci kterých jsou relativně vyšší prostředky alokovány právě na podporu problémových regionů. Vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto programového období docházelo v některých oblastech ze strany příslušných resortů k utlumování či rušení vybraných národních programů nebo dotačních titulů, a to ve prospěch spolufinancování operačních programů, je třeba věnovat při podpoře regionů ve zbývající části tohoto období zvýšenou pozornost a aktivitu ze strany krajů a obcí, neziskových organizací, podnikatelů i dalších subjektů předkládání kvalitních žádostí právě do příslušných operačních programů. Zvýšená pozornost rozvoji a podpoře regionů je ze strany MMR věnována v současné době přípravě nového programového období na období 2014-2020. Základním koncepčním dokumentem obsahujícího příslušné přístupy, priority a opatření ve své návrhové a implementační části, včetně nového vymezení regionů se soustředěnou podporou státu je „Strategie regionálního rozvoje ČR“. Tento dokument má být vládě předložen v říjnu tohoto roku. Současně probíhají v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a ve spolupráci s resorty, kraji a dalšími zainteresovanými subjekty práce na přípravě kohezní politiky EU na nové programové období. Vláda by měla tuto problematiku projednat v červenci tohoto roku. K možnosti přeshraniční spolupráce a jejímu vlivu na konkurenceschopnost slabých regionů. lze uvést, že je podporována v rámci „Cíle Evropská územní spolupráce ze strukturálních fondů EU“. Specifikum těchto programů spočívá v úzké spolupráci spolupracujících států, které rozvíjejí přeshraniční aktivity v oblastech technické a dopravní infrastruktury, životního prostředí, cestovního ruchu, kultury, vzdělávání a dalších. Z hlediska celorepublikového bylo v tomto programovém období úspěšně realizováno pět operačních programů přeshraniční spolupráce, a to s Polskem, Slovenskou republikou, Rakouskem, Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko, který je právě zaměřen na aktivity, zajišťované subjekty v rámci Plzeňského kraje.
4
Zpravodajem k tématům byl posl. V. Votava. Zdůraznil, že usnesení vlády č. 141/2010 k podpoře slabých regionů není naplňováno. Několikrát interpeloval ministra pro místní rozvoj, ale pro nedostatek finančních prostředků je usnesení pouze „deklarativní“. Do roku 2010 přiteklo do okresu Tachov cca 50 mil. Kč, v letech 2011 a 2012 pak 0,- Kč. Proto apeluje na dodržování tohoto usnesení. Pro projednávaný zákon o RUD doporučuje, aby rozpočtový výbor přihlédl k dofinancování slabých regionů. Následovala rozprava. V ní vystupovali postupně: nám. M. Koláček (v reakci na vystoupení zpravodaje): V současné době má MMR k dispozici pouze 300 mil. Kč na program „Podpora regionů“. Aby to vůbec mělo smysl, jsou v rámci tohoto pouze dva ze čtyř podprogramů. Jde o podprogram „Podpora obnovy a rozvoje venkova“ a „Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů“. posl. V. Vilímec: Informoval přítomné starosty o hlavních parametrech zákona o RUD a předpokládaných změnách vč. dopadů pro Plzeňský kraj. B. Bruner, vládní prezidentka Horní Falce: I v relativně hospodářsky silném Bavorsku jsou určité oblasti považovány za slabé. Zatímco v oblasti Řezna se nezaměstnanost pohybuje kolem 3,1%, pak na severu Horní Falce je to 4-5%. Problém nastal s demografickým vývojem na venkově, v některých oblastech Horní Falce dochází k vylidňování a přesunu obyvatel do měst. Také V SRN byl přijat zákon nově rozdělující vybrané daně. Vláda Bavorska má velké obavy, co se týká příštího víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020, že dojde k podstatnému snížení dotací. Dle jejího názoru je nejdůležitější podporou slabých regionů podpora vytváření nových pracovních míst. V rámci přeshraniční spolupráce doporučila, aby se tato řídila následujícími zásadami: 1) Ve spolupráci s Plzeňským krajem lze dosáhnout více, než každý region zvlášť (myšleno ve vztahu k EU); 2) Prohloubit spolupráci v hospodářské oblasti. Zvýšit výměnu odborníků; 3) Nastavit systém odborného vzdělávání tak, aby se budoucí generace domluvily na přímo, a to na obou stranách hranice. S. Wittmann, zemský rada: Co se týká programu „Interreg“, může prohlásit, že na úrovní obcí po obou stranách hranice funguje spolupráce velmi dobře. Bohužel, v nových parametrech programu Interreg již není pro příští finanční období zařazena podpora turistického ruchu. Jejich zemská vláda apeluje na spolkové ministerstvo, aby se zasadilo v Bruselu o to, že podpora turismu zůstane v programu zachována. O týž přístup si dovoluje požádat české MMR. Dále kritizoval změnu v hodnocení pro přidělování dotací, která po novu přináší požadavek na splnění všech čtyř kritérií proti předchozímu stavu, kdy musela být plněna pouze dvě ze čtyř. M. Chovanec, hejtman Plzeňského kraje: Vzájemná spolupráce mezi regiony je dlouhodobý proces. Není podmíněn pouze finančními prostředky. V první linii stojí starostové a zastupitelé obcí. Ve druhé linii pak Krajský úřad. Také Plzeňský region čelí vylidňování obcí. Dalším problémem je nutná revitalizace příhraničí. Regionální operační programy by měly zůstat zachovány. Mělo by však dojít k výraznému posílení příspěvků na nová pracovní místa v hospodářsky slabých okresech, jako je například okres Tachov. Z dalšího vidí nutnou podporu infrastruktury; v této souvislosti poukázal na výstavbu moderního železničního koridoru Mnichov-Praha. Plzeňský kraj má podepsané memorandum s Bavorskem o výstavě této trati. I. Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj: Úvodem uvedl, že novela zákona o RUD s výpočtem koeficientu podle rozlohy území byť s limitem výměry 10 ha na obyvatele přinese problémy katastrálně velkým obcím kraje, jako Modravě, Horské Kvildě a dalším. Doporučil toto omezení ze zákona vypustit. Stejně jako německá strana kritizoval zpřísnění podmínek na čtyři ze čtyř kritérií ke splnění požadavků pro dotaci v rámci programu Interreg. V rámci tohoto programu vyčerpal Plzeňský kraj 90% alokací (princip n +2). L. Kaňka, odbor fondů a programů EU Plzeňského kraje: Přednesl krátkou prezentaci, jak kraj využil v minulém období dotací EU, vč. několika příkladů. Prezentace je přílohou tohoto zápisu. nám. Koláček: Informoval německou stranu, že i česká národní pozice vůči fondům EU je, aby podpora turistického ruchu zůstala v rámci operačních programů zachována. Také česká vláda, potažmo MMR je proti uplatňování čtyř kritérií ze čtyř. Dále jsme proti tomu, aby v rámci operačních programů tohoto typu byla zakázána podpora hospodářských aktivit, neboť právě vznik nových podniků zvyšuje konkurenceschopnost regionu. Dále uvedl, že zvýhodnění klasifikace projektů pro projekty z hospodářsky slabých regionů existuje, i když ze strany veřejnosti není příliš vnímáno.
5
posl F. Laudát: K dopravní infrastruktuře. Momentálně jde o dva problémy. A sice o dostavbu železničního uzlu v Chebu na koridoru Praha – Norimberk a výstavbu nového spojení Praha Mnichov. U té druhé akce zatím není na straně Spolkové republiky viditelná aktivita. B. Bruner: Svobodný stát Bavorsko velmi usiluje o spojení Mnichov – Řezno – Praha – Varšava, avšak studie proveditelnosti v ekonomické části zatím neprokázala, že by koeficient efektivnosti dosáhl hodnoty alespoň jedna, tj. návratnosti investice. Z toho důvodu Spolková republika zatím projekt z investičních záměrů vyřadila. Tento projekt se nachází v působnosti centrální vlády v Berlíně. posl. R. Chlad: Na příkladu spolupráce záchranářů z oblasti Krušných hor ukázal, že k vytvoření společného fungujícího záchranného systému stačila spolupráce s velmi malými finančními prostředky. M. Chovanec: Kritizoval kritéria pro přidělení či nepřidělení dotací. Na příkladu německé fy Grammar z Tachova uvedl, jak se stát chová macešsky k místním nosným firmám, které chtějí rozšířit výrobu, zatímco jinde byly prostředky využity bez užitku. Firma zvažuje odchod z regionu. M. Trylčová, ředitelka Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje: Také ona kritizovala nízkou podporu rozvoje pracovních příležitostí. Podnikatelům kromě finančních zdrojů chybí i morální podpora. Dále poukazovala na roztříštěnost programů a extrémní administrativní složitost projektů. Aby si firmy a podnikatelé mohli žádat o projekt, musí si většinou za procenta najmout specializované firmy, které to připraví za ně. Jak dlouho bude tato praxe pokračovat? nám. Koláček: O zjednodušení je snaha již nyní. Pro příští období budou pravidla pro všechny druhy programů stejná. A jednodušší. M. Donutil, senátor okr. Tachov: Připomněl spolupráci mezi odbornými školami na příkladu Weiden Tachov. Základem je zvyšování profesní a jazykové úrovně pracovní síly a zvyšování konkurenceschopnosti regionu. Její podmínkou je stabilizace pracovních sil, i k tomu by měl být vytvořen nový program. Vidí ho jako důležitější než samotnou podporu rozvoje cestovního ruchu. Dále uvedl, že město Stříbro je příkladem, jak se využívá bývalých vojenských areálů za podpory MMR. posl. J. Zemánek: Při vypisování programů by se mělo přihlížet i k tomu, aby tyto programy byly smysluplné, tj. aby měly definované cíle a byly k tomu kryty dostatečnými zdroji. A v rámci programů potom změnit i filozofii přidělování prostředků a zamýšlet se více nad soudností jednotlivých projektů, tj. do jaké míry naplňují cíle programu a nesnažit se jen utratit peníze, když „jsou přece k dispozici“. Důraz by měl být položen na udržitelnost projektu. posl. F. Laudát: zásadami k výběru projektů by měla být a) udržitelnost, b) schopnost reverzní dotace, tj. aby projekty nejen dotaci splatily, ale aby přinášely zpětně prostředky do příslušného Fondu. M. Zeman, předseda Regionální hospodářské komory Plzeňsko: Uvedl, že česká zahraniční politika v oblasti cestovního ruchu není dobrá. Měli bychom se orientovat na aktivní podporu těch ambasád a prostředky na propagaci směřovat tam, odkud přijíždí nejvíce turistů. Nejvíce na žebříčku utrácení a udělených víz stojí momentálně Čína, pak Japonsko a Rusko. Kromě známých, je pak třeba propagovat i další regiony. Do další rozpravy se již nikdo nepřihlásil a tak ji předsedající V. Vilímec ve 12,15 hod. ukončil. *** 5. Tisková konference Tiskové konference se zúčastnili poslanci V. Vilímec a V. Votava, zástupci místního tisku a Českého rozhlasu, regionální pobočky Plzeň. Poslanci informovali tisk o průběhu jednání, viz výše. *** 6. 6
Pokračování rozpravy z předchozího jednání Jednání pokračovalo rozpravou v rámci pracovního oběda. Záznam s ohledem na individuální charakter jednání nebyl pořizován. *** 7. Rozpočtová opatření V rámci tohoto bodu nebylo nic k projednání. 8. Informace o činnosti podvýborů Předseda PVFÚS posl. J. Zemánek informoval o jednání jím řízeného podvýboru. Podvýbor měl plánovanou schůzi na 26. června, na programu byl návrh zákona o RUD. Podvýbor se nesešel v usnášení schopném počtu. Skupina přítomných poslanců předložila záznam o svém jednání rozpočtovému výboru. V podstatě šlo o přípravu pozměňovacího návrhu ke změně stropu při výpočtu koeficientu podle výměry v ha/obyvatele obce, jak o ní informoval posl. V. Vilímec na včerejším jednání (viz bod 2). Z dalších podvýborů nebyly předloženy žádné informace. *** 9. Sdělení předsedy, různé Tento stálý bod neměl žádný obsah. *** 10. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru Předsedající posl. V. Vilímec připomněl, že příští schůze rozpočtového výboru se uskuteční ve středu 4. července 2012 k reformním daňovým a dalším zákonům, na které navazuje hned po svátcích 41. schůze PSP. Návrh programu mají všichni k dispozici. Usnesení k programu bude přijato až těsně před schůzí výboru.
11. Využití prostředků státního rozpočtu a fondů Evropské unie k obnově památek; Jízdárna Tachov – Světce, a Klášter Kladruby u Stříbra V rámci programu poslanci navštívili: 1. Jízdárnu Tachov – Světce. Úvodní slovo přednesl starosta Tachova Ladislav Macák. Jde o kulturní památku v majetku města Tachov, která byla zapsána na seznam národních kulturních památek. Stavba je po vídeňské Španělské jízdárně druhou největší ve střední Evropě. Byla vystavěna
7
v letech 1858 až 1861 polním maršálem A. Windischgrätzem jako aristokratická průmyslová stavba. Obsahuje řadu unikátních architektonických řešení, zejména zastřešení. Po 2. světové válce začala chátrat, až se z ní prakticky stala ruina. Městské zastupitelstvo koncem 90. let rozhodlo o její rekonstrukci. Dnes je staticky stabilizována (střecha, základy, hydroizolace, opláštění) a pokračuje se postupnými kroky v její vnitřní rekonstrukci. Výdaje dosud činily přes 65 mil. Kč, a to za spoluúčasti regionálního operačního programu EU. Kromě kulturních akcí, např. pořádání koncertů si město Tachov od akce slibuje zvýšení turistické atraktivity území a vyšší návštěvnost okresu. Následovala prohlídka. 2. Zámek a klášter v Kladrubech u Stříbra. Výklad měl Jan Kaigl, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu pro Plzeňský kraj. Klášter benediktinského řádu byl založen roku 1115 knížetem Vladislavem I. Původní románská bazilika byla v období let 1712 – 1726 přestavěna architektem Santinim ve stylu tzv. barokní gotiky. 1770 byla dokončena stavba nového konventu dle projektu K. I. Dienzenhofera. V roce 1785 byl řád zrušen Josefem II. Od roku 1825 získali areál Windischgrätzové. Rod Windischgrätzů využíval klášter nejprve jako hospodářská stavení, po první pozemkové reformě sloužil i jako pivovar. Roku 1945 přešla památka do správy státu a je tomu dosud (Národní památkový úřad, územní pracoviště Plzeň). Díky prostředkům Ministerstva kultury a programu EU se podařilo provést základní sanační práce, statické zajištění, opravu střech, odkanalizování a opláštění konventu. Jde o velmi rozsáhlý komplex, který se kromě prohlídkových okruhů využívá též k dalším kulturním účelům – je zde galerie Braunových soch, pořádá se pravidelný hudební festival Kladrubské léto, část komplexu slouží i dalšímu živému umění (Historický jarmark, Velikonoční jarmark, Benediktinské dny, Oživlý betlém, Noc kostelů, dále různé mše, Plzeňské divadlo zde pořádá některá představení, atd.). Z dalších plánů jde o pokračování sanačních a rekonstrukčních prací, které pro nedostatek prostředků pokračují pomalu. Z programu EU pro životní prostředí se podaří zrekonstruovat část zahrad. Na rekonstrukci venkovního divadla, o které stojí již citované Plzeňské divadlo, a na rekonstrukce dalších částí se bude muset počkat.
12. Využití prostředků státního rozpočtu a fondů Evropské unie (ROP) k obnově památek – pokračování; Státní zámek Horšovský Týn a vybrané projekty v Klatovech 1. Poslance rozpočtového výboru přivítal na Státním zámku a ve městě Horšovský Týn starosta Josef Holeček. Seznámil poslance se základnímu údaji o jejich municipalitě. K vlastní historii města a hradu uvedl, že sahá do desátého století, kdy se v průběhu staletí z původní kupecké osady stalo ve 14. století „biskupovo město“. Název horšovský pochází ze staroněmeckého slova biskup, týn pak znamenal palisádami opevněné místo. V roce 1542 získali město a celé panství Lobkowicové, pod jejichž vládou začalo město prosperovat. Z původního gotického hradu, který vyhořel, jej přestavěli na zámek renesanční podoby. Lobkowicové patřili k 10 nejbohatším rodinám tehdejších Čech. Po Bílé hoře získal panství lacino Maxmilián z Trauttmansdorffu, jeden z důvěrníků rakouského císaře Ferdinada II. a autor ujednání o Vestfálském míru; jeho rodina měla panství v držení až do konce první světové války. Po třicetileté válce dostalo město barokní a rokokovou podobu, kterou si historické jádro zachovalo dodnes. V 17. a 18. století došlo k postupné germanizaci Horšovského Týna. Od roku 1849 až do roku 1960 (111 let) byl Horšovský Týn okresem. Z novodobé historie stojí za zmínku osvobození Horšovského Týna americkou armádou. Co se týká využití prostředků na obnovu zámku a původní gotickou část hradu, dosud bylo investováno přes 60 mil. Kč převážně z programů ministerstva kultury a částečně z rozpočtu města. Šlo o statické zajištění hradní gotické části, odvodnění nestabilního podloží v celé půdorysné ploše a položení nových střech. Zatím se nepodařilo zajistit prostředky na nové opláštění – fasádu. V zámku je též cenný mobiliář, obrazová díla, např. od. J. Kupeckého a jediný kompletní originál Vestfálského míru na našem území (několik desítek svazků kodifikující všechny změny po 30. leté válce). Následovala prohlídka zámku.
8
2. V Klatovech přivítal poslance starosta města R. Salvetr a jeho místostarosta V. Chroust. Královské město Klatovy bylo založeno roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. Město leží 40 km jižně od Plzně poblíž jihozápadní hranice České republiky s Německou spolkovou republikou, v šumavském podhůří, nadmořská výška 405 m. Počtem obyvatel (22 tis.) jsou po Plzni druhým největším městem Plzeňského kraje. Katastrální výměra činí přes 80 km2. Mají řadu památek, z nichž asi nejznámější je Černá věž a barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. V druhé polovině 17. století se zde usídlil jezuitský řád, který tu vybudoval jak kostel, tak konvent a gymnázium. Pod kostelem byly zbudovány krypty, dnes nazývané vcelku nesprávně katakomby, které se staly se pohřebištěm členů jezuitského řádu a jeho dobrodinců. V letech 1676 1783 do nich bylo uloženo na 200 zemřelých. Důmyslný ventilační systém se podílel na procesu přirozené mumifikace. V roce 1784 Josef II. pohřbívání v kryptách zakázal. Na začátku 20. stoletní byla ventilace poškozena, což zapříčinilo rozpad většiny mumifikovaných těl. Dnes je systém plně obnoven a o posledních 40 mumií pečují konzervátoři. Na rekonstrukci katakomb a vybudování unikátní expozice o historii jezuitů v Klatovech, která je v katakombách umístěna, získalo město grant z EU. Celkové náklady činily více jak 20 mil. Kč. Město považuje tuto památku za jednu z hlavních atrakcí, která má do města přivést více turistů. Následovala prohlídka expozice a katakomb. *** Tím byl naplněn pořad 32. schůze rozpočtového výboru. Předsedající posl. V. Vilímec ukončil jednání výboru v 13, 45 hodin.. *** Zapsal: P. Jelínek
František LAUDÁT v.r. ověřovatel
Vladislav VILÍMEC v.r. místopředseda výboru
9
