PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období ___________________________________________________________
230
návrh poslanců Václava Exnera, Stanislava Grospiče a Miroslava Opálky
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
-2Návrh ZÁKON ze dne ………………2003, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb. se mění takto: 1. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který včetně nadpisu zní: „§ 4b Zaručení mzdy (1) Zaměstnancům se nezávisle na celkových výsledcích zaměstnavatele zaručují vzniklé nároky na mzdu a mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech, v pracovní smlouvě, popřípadě v kolektivních smlouvách. (2) Zaměstnavatel, který zadržuje výplatu zaručené části mzdy, je povinen cestou úřadu práce příslušného podle jeho sídla nebo trvalého pobytu odvést do státního rozpočtu sankční odvod ve výši 0,1 % dlužné částky za každý den prodlení. Výši sankčního odvodu vypočítá vždy za skončené kalendářní pololetí a odvede nejpozději do konce prvního měsíce následujícího pololetí.“. 2. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Příplatek za práci v sobotu a v neděli (1) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, přísluší zaměstnanci za hodinu práce v sobotu nebo v neděli, které zároveň nejsou svátkem, příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel se zaměstnancem se místo toho mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané v sobotu nebo v neděli. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v dohodnuté době nebo do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce v sobotu nebo v neděli, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první. (2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší příplatek, než stanoví odstavec 1. (3) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci v sobotu nebo v neděli nebo v oba tyto dny, příplatek ani náhradní volno za práci v tyto dny podle odstavce 1 nepřísluší.“.
-3-
Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003.
-4-
Důvodová zpráva Obecná část Nárok na mzdu za vykonanou práci je jedním ze základních atributů pracovního poměru, proto je žádoucí její ochrana v právním řádu také jako prioritní nástroj předcházení sociálním konfliktům. Velká novela zákoníku práce a některých dalších zákonů č.155/2000 Sb. podstatným způsobem změnila mzdovou legislativu, ve které jsou po dvouletém praktickém užívání navrhovány změny: Jde zejména o uplatnění původního institutu zaručené mzdy a v podnikatelském sektoru též o zavedení příplatků za práci o sobotách a nedělích. Na rozdíl od předchozí, současná legislativa negarantuje vyplácení mezd a sjednaných mzdových příplatků (dříve to bylo na úrovni tarifních mezd a mzdových příplatků). Zákonné garance státu byly zúženy pouze na minimální mzdu a zákonné příplatky. Tj. na příplatky za práci přesčas, na příplatky za práci ve stíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, na příplatky za práci v noci a na příplatky za práci ve svátcích. Přitom rozdíl mezi minimální mzdou a mzdou je významný a v současné době v krajních případech obtížně vymahatelný. Legislativně rozporuplná situace, kdy stát na jedné straně garantuje minimální cenu práce nejen na úrovni minimální mzdy, ale podle míry její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a na druhé straně nezaručuje její skutečné proplácení, zakládá řadu rizik do ekonomického a sociálního postavení zaměstnance. Dle poznání odborových organizací bývá tento stav zaměstnavateli zneužíván. Poslanecký návrh novely zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku navrhuje institut zaručení mzdy opětovně do české legislativy zapracovat. Pro naplnění dikce zákona se navíc doporučuje umožnit uplatnění příslušných sankcí. Návrh sankčních sazeb je na úrovni shodné se sankčními sazbami za prodlení v plnění daňové povinnosti podnikatele. Vlastní kontrolní činnost je v kompetenci úřadů práce. V posledních letech významně vzrostl počet firem s nepřetržitým provozem, při kterém dny pracovního klidu zpravidla nejsou soboty a neděle. Jde zejména o maloobchodní řetězce a o zahraniční podniky. Za práci o sobotách a nedělích nejsou v případech, kdy práce v těchto dnech není zahrnuta přímo do pracovní nebo kolektivní smlouvy, poskytovány příplatky, což nejen diskriminuje příslušné zaměstnance, ale zakládá též nerovné postavení mezi soukromým a veřejným sektorem. Ve státní, veřejné správě a v rozpočtových organizacích příplatky za práci o sobotách a nedělích totiž legislativně ošetřeny jsou. Navrhuje se mzdové podmínky za práci o sobotách a nedělích ve všech zaměstnavatelských sektorech, kde není úprava zvláštními zákony, sjednotit. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právním řádem České republiky, ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právním řádem EU. Návrh novely zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku nezakládá nároky na státní rozpočet. Sankční odvody za prodlení ve výplatě mzdy představují příjmy státního rozpočtu, jejichž objem nelze s údaji, které mají předkladatelé k dispozici, dostatečně přesně odhadnout. Nepůjde však o významnou složku státního rozpočtu, sankce má spíše varovný a pořádkový účel.
-5Zvláštní část K čl.I K bodu 1: Vychází se z obecného ekonomického postavení zaměstnance, který prodává svoji práci za mzdu a nemůže nést podnikatelské riziko zaměstnavatele. Zaručenou mzdou se rozumí mzda a mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech, pracovní, případně kolektivní smlouvě. Obdobně jako za neplnění daňových povinností se navrhuje sankcionovat zaměstnavatele též za zadržování zaručené části mzdy. Prostředky odvedené do státního rozpočtu by mohly být účelově využity při aktivní politice zaměstnanosti. O plnění nové sankční povinnosti zaměstnavatele bude rozšířena kontrolní působnost úřadů práce, které jsou kompetentní sjednat nápravu. Dle současné legislativy mají možnost ukládat pokuty až 250 tisíc Kč a při opakovaném porušení zákona až 1 milión Kč. K bodu 2: Navrhuje se zrovnoprávnit zaměstnanecké vztahy a podmínky práce ve všech zaměstnavatelských sektorech, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak. Připomeňme, že v rozpočtové sféře zákonem stanovené příplatky za práci v sobotu a v neděli existují právě v navržené výši. Ve státní správě příplatky za práci v sobotu a v neděli od 1. ledna 2004 dále vzrostou na 50 % průměrného hodinového výdělku. S ohledem na výše uvedenou skutečnost se umožňuje příplatky za práci v sobotu a v neděli dále navýšit, a to prostřednictvím kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Navržený institut tak umožní zaměstnancům v podnikatelském sektoru vyrovnat podmínky práce o sobotách a nedělích se státní správou. Současně se zachovává tržní mechanismus sjednávání ceny pracovní síly dle možností zaměstnavatele. Pokud byla mzda zaměstnancům pracujícím o sobotách a nedělích oproti ostatním již přiměřeně navýšena, není důvodné další příplatky poskytovat. K čl. II: Den nabytí účinnosti novely zákona se navrhuje stanovit 1. červenec 2003. V Praze dne 20. února 2003.
Václav Exner v.r.
Stanislav Grospič v.r.
Miroslav Opálka v.r.
-6Platné znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn (tučně) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. ……/2003 Sb. § 4a Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty (1) Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli. (2) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. (3) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. (4) Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci. (5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. § 4b Zaručení mzdy (1) Zaměstnancům se nezávisle na celkových výsledcích zaměstnavatele zaručují vzniklé nároky na mzdu a mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech, v pracovní smlouvě, popřípadě v kolektivních smlouvách. (2) Zaměstnavatel, který zadržuje výplatu zaručené části mzdy, je povinen cestou úřadu práce příslušného podle jeho sídla nebo trvalého pobytu odvést do státního rozpočtu sankční odvod ve výši 0,1 % dlužné částky za každý den prodlení. Výši
-7sankčního odvodu vypočítá vždy za skončené kalendářní pololetí a odvede nejpozději do konce prvního měsíce následujícího pololetí. §5 Mzda a náhradní volno za práci přesčas (1) Za dobu práce přesčas4) přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první. (2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší. V kolektivní nebo pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas4a) nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. _____________________________ 4) § 83 odst. 6 zákoníku práce. 4a) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
§6 Mzda a náhrada mzdy za svátek (1) Za dobu práce ve svátek 4b) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. (2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. (3) Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn. _____________________________ 4b) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
§ 6a Příplatek za práci v sobotu a v neděli (1) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, přísluší zaměstnanci za hodinu práce v sobotu nebo v neděli, které zároveň nejsou svátkem, příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel se zaměstnancem se místo toho mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané v sobotu nebo v
-8neděli. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v dohodnuté době nebo do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce v sobotu nebo v neděli, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první. (2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší příplatek, než stanoví odstavec 1. (3) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci v sobotu nebo v neděli nebo v oba tyto dny, příplatek ani náhradní volno za práci v tyto dny podle odstavce 1 nepřísluší.
