PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období ___________________________________________________________
133
Vládní návrh
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb.
1
ZÁKON ze dne ……. 2003, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., se mění takto: 1.
V § 3 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládá slovo „klenotnické“, písmeno „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „polotovary“ se vkládají slova „a pájky“.
2.
V § 3 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“), 1) § 12 zákona č.6/1993 Sb., o České národní bance.“.
3.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“).“.
4.
V § 4 písmeno c) zní: „c) starým zbožím zboží v jednotlivých kusech různých vzorů, staršího a neuvedeného původu nebo zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou nebo je k puncovní kontrole předkládá jiná osoba než jejich výrobce anebo dovozce, popřípadě je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání,“.
5.
V § 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
6.
V § 4 písm. d) se slova „a majitel požaduje opravu, včetně úředního označení“ nahrazují slovy „pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení,“.
7.
V § 4 písmeno f), včetně poznámky pod čarou č. 2 zní : „f) výrobcem podnikatel, jehož oprávnění k podnikání upravuje zvláštní právní předpis2), 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
2
8.
V § 4 písm. g) se za slova „obstarání prodeje,“ vkládají slova „nabízení k prodeji,“.
9.
V § 4 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k ozna-čování výrobcem produkovaného zboží, i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy obchodníka s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží.“.
10. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „pro zboží zlaté“ vkládají slova „ryzost č. 0…..…..999/1000“. 11. V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „pro zboží stříbrné“ vkládají slova „ryzost č. 0……..999/1000“. 12. V § 5 odst. 1 písm. c) se za slova „pro zboží platinové“ vkládají slova „ryzost č. 0…....999/1000“. 13. V § 5 odst. 2 se slova „583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost“ zrušují a slovo „považují“ se nahrazuje slovem „považuje“. 14. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a zní: „§ 6 Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2a) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad2a). __________ 2a) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.“. 15. § 7 se včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 16. V § 9 odst. 1 se za číslo „27“ vkládá text „a § 50 odst. 2“. 17. V § 10 odst. 2 větě první se za slova „při předložení“ a ve větě druhé se za slovo „rovněž“ vkládá slovo „písemně“. 18. V § 10 odst. 3 se za slovo „možné“ vkládá slovo „trvanlivě“, slovo „vyražením“ se zrušuje a slovo „značky“ se nahrazuje slovem „značkou“. 19.
V § 10 odst. 4 se za slova „musí výrobce“ vkládá slovo „trvanlivě“, text „(§ 46)“ se zrušuje a slovo „vyrazit“ se nahrazuje slovem „umístit“.
20. V § 11 poznámka pod čarou č. 4 zní:
3
„4) § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb.“.
21. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 22. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník .“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 23.
V § 13 se slova odst.1 a 3 nahrazují slovy „odst.1,3 a 4“.
24.
V § 15 odst. 3 se slova „Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží“ nahrazují slovy „U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina“.
25.
V § 15 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Není dovoleno pokovování zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.“.
26. 27. 28.
V § 15 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy“ odstavce 3 a 4 “. V § 16 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo v případech stanovených provád ěcím právním předpisem“. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
29.
V § 18 se slova „Na zboží“ nahrazují slovem „Zboží“, slova „vyrazí puncovní úřad“ se nahrazují slovy „Puncovní úřad trvanlivě označí“ a slovo „značku“ se nahrazuje slovem „značkou“.
30.
V § 20 odst. 1 se slovo „značku“ nahrazuje slovem „značkou“, slova „vyrazí puncovní úřad na“ se nahrazují slovy „označí Puncovní úřad“.“.
31.
V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti.“.
32.
V § 20 odst. 3 se slovo „vyrazí“ nahrazuje slovem „označí“ a slova „na ně odpovídající puncovní značky“ se nahrazují slovy „odpovídajícími puncovními značkami“.
33.
V § 20 odst. 4 se za slova „podle § 10 odst. 3“ vkládají slova „nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné“ a slovo „vyraženou“ se zrušuje. V § 21 odstavec 2 zní:
34.
4
„(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.“. 35.
V § 21 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
36.
V § 22 odst. 2 se slovo „Zlomky“ nahrazuje slovy „Zbytky po rozbití“.
37.
V § 23 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
38.
V § 23 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo“ se zrušují.
39.
V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 se nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno.“.
40.
§ 24 zní: „§ 24 Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné.“.
41.
V § 27 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 5 a 5a zní: „b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickýmúčinkem,5a) _________ 5) § 139 a 144 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.1/2002 Sb. 5a) § 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ve znění zákona č.1/2002 Sb.“.
42.
V § 27 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5b zní: „c) tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu,5b) __________ 5b) § 214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.1/2002 Sb.“.
43.
V § 27 odst. 1 písm. d) se slovo „starožitné“ nahrazuje slovem „staré“.
44.
V § 27 odst. 3 se za slovo „československé“ vkládají slova „české“.
45.
V § 28 odstavec 1 zní:
5
„(1) Zboží uvedené v § 27 odst.1 písm.a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Jeli to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4.“. 46.
V nadpisu § 30 se slovo „Československé“ nahrazuje slovem „České“.
47.
V § 30 se slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“.
48.
V § 30 poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb.“.
49. V § 31 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem6a). 6a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.71/2000 Sb. a zákona č.102/2001 Sb.“. 50.
51.
V § 33 odst. 1 větě první se za slova „předložených věcech,“ vkládají slova „klenotnických slitinách, zlomcích,“ a ve větě druhé se za slova „předloženou věc“ vkládají slova „ ,klenotnickou slitinu, zlomek“. Nadpis části čtvrté zní:
„Povinnosti výrobců a obchodníků, registr výrobců a obchodníků“. 52.
§ 35 včetně poznámek pod čarou č. 6b, 6c a 6d zní:
„§ 35 (1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde- li o právnickou osobu. (2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění nebo kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán. (3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu6c). Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na 6
elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem. (4) V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) adresy provozoven,popřípadě elektronickou adresu, d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese. (5) Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2. (6) Povinnosti podle odstavce 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby, prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem6d). __________ 6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb. 6d) Zákon č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“. 53. V § 37 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla7). Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu. __________ 7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č.119/2000 Sb.“. 54. V nadpisu § 38 se slova „v obchodě“ nahrazují slovem „zboží“. 55. V § 38 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů8), __________ 8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
7
56. V § 38 odst. 2 písm.d) se slova „zvláštním zákonem10)“ nahrazují slovy „zvláštním právním předpisem6d)“. Poznámka pod čarou č.10 se zrušuje.“. 57. V § 38 poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č.1202001 Sb.“. 58. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být v prodejně nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží určeného pro vývoz.“. 59. V § 39 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků.“. 60. V § 39 odst. 3 se slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“. 61. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.“. 62. V § 40 odstavec 2 zní: „(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.“. 63. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní: „§ 40a Registr výrobců a obchodníků (1) Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná, místo podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy, c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována, d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení, e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách.
8
(2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny a elektronická adresa. (3) Do registru v části, která je veřejným seznamem , má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není. (5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 64. V § 41 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost.“. 65. V § 41 odst.2 úvodní části ustanovení se slova „Pracovníci puncovního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Puncovního úřadu“. 66. V § 41 odst. 2 písm. a) se za slovo „prostorů“ vkládají slova „a jiných prostorů souvisejících s činností“. 67. V § 41 odst. 2 písmeno c) zní: „c) požadovat předložení zboží, klenotnických slitin a dentálních drahých kovů k provedení zkoušky jejich ryzosti a odebírat vzorky; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou s nimi vzhledově zaměnitelné.“. 68. V § 41 odst. 2 písm. d) se slovo „které“ nahrazuje slovy „u něhož vzniklo důvodné podezření, že“. 69. V § 43 se zkratka „Kčs“ nahrazuje zkratkou „Kč“. 70. V § 43 odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 35“ vkládají slova „nebo je učiní opožděně, či neúplně“. 71. V § 43 odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobní“ vkládají slova „nebo odpovědnostní“. 72. V § 43 odst. 2 písm. f) se slova „závazné podmínky stanovené v československé technické normě“ nahrazují slovy „podmínky podle § 31 odst.1“. 73. V § 43 odst. 2 písm. g) se za slovo „ověření“ vkládají slova „anebo je nemá v provozovně k dispozici“. 74. V § 43 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene h) se doplňují slova „nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost“.
9
75. V § 43 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly.“. 76. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.“. 77. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených následků a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování nedostatků. “. 78. V § 44 odst. 4 větě druhé se slova „republiky, na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil“, zrušují. 79. V § 45 odst. 1 se čísla „2 a 3“ nahrazují čísly „1 až 4“, slovo „může“ se zrušuje a slovo „uložit“ se nahrazuje slovem „uloží“. 80. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobce.Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění nebo ověřenou kopii platného výpisu z obchodního rejstříku. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.“. 81. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 6d.“. 82. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „46a (1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení. (2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědností značku obdobně.“. 83. V § 47 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou14). __________ 14) Zákon č. 137/1993 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., a zákona č.166/2000 Sb.“. 84. V § 47 odstavec 2 zní :
10
„(2) Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědností značku. Právo výrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno.“. 85. V § 48 odst. 1 se slova „slévání drahých kovů15)“ nahrazují slovy „výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely15“. Poznámka pod čarou č. 15 zní : „15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb.“. 86. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní : „(2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona.“. 87. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“. 88. § 51 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 51 Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem16). __________ 16) Zákon č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb. a vyhlášky č.325/2000 Sb.“. 89. V § 52 se slovo „puncovnímu“ nahrazuje slovem „Puncovnímu“ a za slovem „úřadu“ se doplňují slova „pokud je o to požádán“. 90. § 54 zní: „§ 54 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, b) podrobnosti označování slitků. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst.3, § 16 odst. 2, § 19 a § 27 odst. 1 bodu 3.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1.
Výrobní značky přidělené Puncovním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.
11
2.
Výrobci a obchodníci jsou povinni na výzvu Puncovního úřadu doplnit údaje uvedené v § 35 do 1 měsíce od jejího doručení.
3.
Obchodníci jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v prodejně umístit na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek.
4.
Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České republiky a Slovenské republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na těchto územích jinými státy, b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000.
Čl.III Zmocnění k vyhlášení úplného znění puncovního zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodu 21 a 53, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004 a s výjimkou čl. I bodu 86, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
12
Důvodová zpráva
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), přijatý Federálním shromážděním v roce 1992, ve znění zákona ČNR č. 19/1993 Sb. upravuje oblast výroby a obchodu zbožím z drahých kovů. Lze konstatovat, že se puncovní zákon v praxi vcelku osvědčil a přispěl tak značnou měrou k navození relativního pořádku v dané oblasti trhu. Je však nezbytné reagovat nejen na ekonomický, politický a technický vývoj v této oblasti, ale i na poznatky, které vyplynuly z aplikační praxe. V souvislosti s politickým vývojem je třeba uvést, že prakticky na samém počátku účinnosti puncovního zákona došlo k rozdělení Československé federace, což díky koncepci puncovního zákona nebylo překážkou jeho aplikace v praxi, je však potřebné na změny, které vyplynuly ze vzniku České republiky reagovat. Shodná právní úprava ve Slovenské republice umožňuje vzájemné uznávání puncovní kontroly a usnadňuje tak vzájemné obchodní styky. V současné době slovenská strana připravuje obdobnou novelu puncovního zákona, takže bude i nadále možno zachovat současný stav, kdy výsledky puncovní kontroly provedené v jednom státě bude možno uznávat v druhém státě. V souvislosti s navrhovanou právní úpravou bude nezbytné provést změny ve vyhlášce Federálního ministerstva hospodářství č. 540/1992 Sb., kterou se provádí zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění vyhlášky č. 324/2000 Sb. Potřeba změn v dalších právních předpisech se v souvislosti s přijetím navrhované předlohy nepředpokládá.
Hlavní principy navrhované právní úpravy Hlavními principy navrhované právní úpravy je zejména: Zavedení nových pojmů. Jedná se o definici výrobní a odpovědnostní značky, registru výrobců a obchodníků. Jako reakce na poznatky z aplikační praxe se některé pojmy upřesňují. Jedná se o definici starého zboží, o oznamovací povinnost výrobců a obchodníků ve vztahu k Puncovnímu úřadu. Upřesňuje se povinnost obchodníků mít na prodejně k dispozici měřidla podle zákona o metrologii – dosavadní text umožňoval tuto povinnost obcházet. Terminologicky se reaguje na vznik České republiky. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republiky vázána. 13
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Právo Evropských společenství oblast puncovnictví dosud neupravuje. S ohledem na skutečnost, že příprava směrnice upravující oblast puncovnictví v EU již dlouho pro rozdílné názory na úpravu této oblasti stagnuje, lze předpokládat, že i nadále zůstanou v platnosti národní právní úpravy jednotlivých států a vzájemné vztahy se budou řídit judikaturou Evropského soudního dvora. Jeden takový zásadní rozsudek, mající povahu obecné úpravy pro obchod zbožím z drahých kovů v EU, byl již vynesen, a předložená právní úprava na něj reaguje. Jeho implementace do znění zákona je proto nezbytnou. Úprava puncovnictví v zemích Evropských společenství je značně rozdílná. Existují státy, kde puncovnictví v naší podobě vůbec neexistuje (např. Řecko, Lucembursko a Německo) státy, kde je dohled nad výrobou svěřen orgánům státu (Rakousko) nebo podnikatelským sdružením a městům (např. Itálie, Španělsko), státy s nepovinným puncovnictvím (např. Švédsko a Finsko), a nakonec státy, jejichž systém puncovnictví v zásadě odpovídá našemu (např. Velká Britanie, Portugalsko, Irsko, Holandsko, Francie). Všechny státy ucházející se o vstup do ES (Polsko, Maďarsko, Slovensko Slovinsko, Litva, ale také Švýcarsko) mají puncovnictví uspořádáno obdobně jako v ČR. Nároky na státní rozpočet Navrhovaná právní úprava si nevyžádá nároky na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, nebude mít sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. Je třeba konstatovat, že Puncovní úřad je již po řadu desetiletí plně konstituován a z jeho činnosti plynou do státního rozpočtu částky ve výši 50-70 mil. Kč ročně, což téměř dvojnásobně převyšuje náklady Puncovního úřadu kryté rozpočtem v rámci kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Navíc přispívá Puncovní úřad svojí činností k důslednějšímu výběru DPH a cla z dovezeného zboží z drahých kovů, což reprezentuje částky sice obtížně stanovitelné, avšak pohybující se v řádu stovek až tisíců mil. Kč. Finanční dopad pro podnikatele (výrobce a obchodníky) se promítne v jednoznačně stanovené povinnosti, mít na provozovně k dispozici stanovená měřidla (váhy). Výši finančního dopadu nelze přesně specifikovat proto, že ceny vah se pohybují v rozmezí 5 000 až 100 000 Kč a zákon neurčuje užívání vah jednoho typu.V této souvislosti je třeba uvést, že většina podnikatelů má již provozovny váhami vybaveny.
Zvláštní část K Čl. I.: K bodu 1: Text se z důvodu jednoznačnosti upřesňuje. 14
K bodu 2 a 3: Úprava reaguje na rozpad České a Slovenské Federativní republiky. Doplnění výrobků z drahých kovů o „zlomky“ si vyžádala aplikační praxe. Jedná se o pojem běžně užívaný odbornou i laickou veřejností.I když se poznámky pod čarou zpravidla nenovelizují, bylo třeba reagovat na zrušení zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. K bodu 4: Nová definice starého zboží reaguje na stav, kdy ne zcela jasné dosavadní ustanovení se často vykládalo tak, že to umožňovalo zneužívání institutu starého zboží např. k legalizaci větších objemů podloudně dovezeného cizího zboží, a tím k daňovým a celním únikům. K bodu 5: Důvodem zrušení pojmu starožitného zboží je zejména skutečnost, že Puncovní úřad posuzuje dodržování stanovené ryzosti a stavu zboží, nikoliv jeho uměleckou a kulturně historickou hodnotu. Institut starožitného zboží byl zřízen v minulosti a byl s ním svázán i odlišný režim zdanění, který však již řadu let neplatí. Vzhledem k tomu, že je uveden v platné právní úpravě, stává se, že je na Puncovním úřadu požadováno, aby některé předložené zboží bylo označeno jako starožitné, což často napomáhá zvýšení jeho prodejnosti nebo ceny. K bodu 6: Jedná se o upřesnění, které by mělo odstranit dosavadní obtížnou prokazatelnost toho, že předkladatel opravy, který nemusí být totožný s majitelem zboží, opuncování opraveného zboží nepožadoval. Bude tedy na výrobci nebo obchodníkovi, nejlépe písemně, prokázat, že zákazník opuncování nepožadoval a nikoliv jako dosud, na zákazníkovi, aby prokazoval, že se jej nikdo na nic neptal nebo, že opuncování přímo požadoval, a přesto mu bylo vráceno opravené zboží bez puncovního označení. K bodu 7: Jedná se o upřesnění definice výrobce jakožto podnikatele ve vztahu k živnostenskému zákonu. K bodu 8: Jedná se o upřesnění, reagující na skutečnost, že v platném znění zákona je tento pojem již užíván (v § 38 odst. 1, § 43 odst. 2 písm.a). K bodu 9: Zavádí se definice výrobní značky. Tento prastarý pojem puncovního práva byl již obsažen v dosavadní úpravě, avšak bez jeho přesnější definice, neboť se v podstatě automaticky předpokládalo, že každý ví co tento pojem obnáší. Nově se zavádí definice odpovědnostní značky, kterou musí dovozce označit nebo nechat označit jím dovezené zboží před jeho předložením k puncovní kontrole. Tento v Evropě běžný institut napomáhá identifikaci původu dovezeného zboží, které až dosud žádnou podobnou identifikaci nemělo, což umožňovalo nejrůznější podvodné machinace. K jeho zavedení nás také vedou příznivé zkušenosti Maďarska, jež povinné užívání odpovědnostní značky zavedlo před dvěma roky. K bodům 10 až 12: V souladu s běžnou evropskou praxí se zavádí nová ryzost odpovídající ryzím kovům, která je definována jako 999/1000. Její užití v praxi nebude zřejmě časté, ale umožní označování např. některých medailí a tzv. obchodních slitků značkou, jež lépe odpovídá jejich ryzosti.
15
Označení čísla ryzosti číslicí 0 je voleno záměrně, aby nebylo nutné měnit dosavadní puncovní značky, což by si vyžádalo nemalé náklady. K bodu 13: V současné době již žádný stát Evropy neužívá pro vyjádření nejběžnější 14 karátové ryzosti údaj 583/1000. Posledními státy byly Polsko, Rusko a Jugoslávie, které již od poloviny 90. let přešly k vyjádření 585/1000. Proto je dosavadní výjimka již bezpředmětná. K bodům 14 a 15: Jedná se o změnu reagující na vznik České republiky a na přijetí zákona č. 19/1993 Sb., o orgánech ČR v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, který byl přijat po puncovním zákoně. . K bodu 16: Jedná se o reakci na členství České republiky ve Vídeňské puncovní konvenci a na očekávaný přístup České republiky k ES. K bodu 17: Výrobci se v souladu s dosavadní praxí stanovuje povinnost oznamovat druh, hmotnost, počet kusů a ryzost zboží, které předkládá k puncovní kontrole, a to písemně. K bodu 18 a 19: Navrhovaná změna umožní užití i jiných forem označení puncovní značkou než pouze její klasické vyražení. Technický pokrok přinesl řadu dalších vhodných technologií trvanlivého označení např. označení laserem, elektroerozivní označení nebo holografické označení. Všechny tyto technologie a zřejmě v budoucnosti i další, zatím neznámé nebo technologicky nezvládnuté se obtížně vejdou pod klasický rigidní pojem „vyražení“ puncovní značky. Proto byl zvolen širší pojem „trvanlivé označení“, jenž zahrnuje nejen nejrozšířenější mechanické vyražení puncovní značky, ale i další, již výše popsané způsoby trvanlivého označení. Hovoříli se však v zákoně pouze o označení mají se na mysli všechny možné jeho způsoby včetně těch „netrvanlivých“ jakými jsou zavěšení plomby s puncovní značkou nebo vydání osvědčení. Tato úprava pojmů se promítá do řady následujících ustanovení zákona a týká se nejen označování puncovními značkami, ale i označování značkami výrobními a odpovědnostními. K bodu 20: V poznámce pod čarou č. 4 bylo třeba reagovat na nový celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb.), který nabyl účinnosti 1. ledna 1993. K bodu 21: Ustanovení nového odstavce reaguje na zavedení pojmu „odpovědnostní značka“ u cizího zboží, které obchodník předkládá k puncovní kontrole. K bodu 22: Doplnění nového odstavce zakotvuje právo, aby i jiné osoby než obchodníci měli možnost předložit k puncovní kontrole staré zboží. K bodu 23 a 24: Jedná se o zpřesňující formulační změny, které jsou v souladu s dosavadní praxí.
16
K bodu 25 a 26: Zákaz pokovování zboží z drahých kovů obecnými kovy je v souladu s evropskou i tuzemskou praxí. Vzhledem k tomu, že se lze u některého zboží z dovozu s pokovováním obecnými kovy, zejména formou mezivrstvy, setkat a v některých případech může mít takovýto povlak své technické opodstatnění, je navrhováno, aby v odůvodněných případech Puncovní úřad povolil výjimku. K bodu 27: V některých případech (např. pájení strojově vyráběné řetízkoviny pájkou z obecného kovu) nabylo technologicky odůvodněné poskytování výjimek z použití předepsaných pájek takového charakteru, že se pro daný účel poskytovaly prakticky automaticky. Je proto účelnější povolit všeobecnou výjimku přímo prováděcím předpisem. K bodu 28: Všechny vyspělé evropské puncovní systémy zásadně nepřipouštějí zápornou odchylku od zákonné ryzosti, která je garantována puncovní značkou. Dosavadní znění zákona takovou zápornou odchylku (remedium) dovolovalo, i když na její poskytnutí nebyl právní nárok a rozhodnutí se ponechávalo na úvaze Puncovního úřadu. Zrušení remedia je nezbytný krok k harmonizaci českého puncovního práva s puncovními předpisy jednotlivých zemí EU (jedná se např. o Velkou Britanii, Portugalsko, Holandsko). K bodům 29 až 34: Všechny uvedené formulační změny nemění význam dotčených ustanovení, pouze odrážejí změnu terminologie užívané pro „trvanlivé označení“ namísto dosavadního „vyražení značky“, jak je uvedeno v odůvodnění k bodu 16 a 17. K bodu 35: Zrušením odstavce 3 se reaguje na vypuštění institutu „starožitného zboží“, jak je uvedeno v odůvodnění k bodu 5. K bodu 36: Z důvodu terminologické jednotnosti, kdy je pojem „zlomky“ přiřčen jiné kategorii výrobků z drahých kovů, je nutné jej nahradit jiným vhodným pojmenováním. K bodu 37 a 38: Jedná se o formulační úpravy vyplývající z rozdělení Československé federace. K bodu 39: Smyslem možnosti zpětného vývozu dovezeného závadného zboží není umožnit jeho únik z puncovní kontroly, ale umožnit dovozci jeho reklamaci u zahraničního dodavatele. Jelikož Slovensko používá stejné puncovní značky a postupuje podle stejného zákona, není možno podmínku vývozu uznat za splněnou, pokud bylo zboží vyvezeno do SR, ledaže by zahraniční dodavatel pocházel ze Slovenska. K bodu 40: Platná právní úprava umožňuje odstranit matoucí údaje o ryzosti pouze ze starého a opraveného zboží. Jeví se účelným rozšířit toto oprávnění na veškeré zboží a navíc i na další předměty jež nejsou zbožím, avšak jsou se zbožím, zejména vzhledem, zaměnitelné.
17
K bodům 41 až 48: Jedná se o formulační a terminologická zpřesnění reagující na aplikační praxi a na nový celní zákon a úpravu vyplývající z rozdělení Československé federace. K bodu 49: Reaguje se na skutečnost, že československé technické normy přestaly být závazné, avšak je třeba, aby dentální drahé kovy byly používány tak, aby neohrozily zdraví osob a životní prostředí K bodu 50: Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje neurčitý pojem „předložená věc“ definovanými zkratkami. K bodu 51: Nadpis části čtvrté je upraven s ohledem na nový obsah ustanovení § 35, kterým se zavádí registr výrobců a obchodníků. K bodu 52: Nově se vymezuje oznamovací povinnost výrobců a obchodníků, jak vyplynulo z aplikační praxe, kdy dosavadní stručné a v některém směru neúplné ustanovení nepostačovalo. Nezanedbatelný počet subjektů nebylo možno při provádění inspekce dohledat, nebo byly nakonec zkontaktovány pomocí téměř detektivních metod. Přitom se nejedná oproti dosavadní praxi o významnější nárůst sdělovaných údajů; prakticky všechny jsou uvedeny v živnostenském listě popř. též ve výpisu z obchodního rejstříku. Novým ustanovením je povinnost oznamovat též elektronickou adresu na níž je možno elektronicky nakupovat zboží, což je nezbytné pro možnost kontroly. Nově stanovená lhůta nejméně 3dnů pro oznámení zřízení provozovny podle zvláštního právního předpisu (§ 17 živnostenského zákona) vyplývá ze skutečnosti, že některé firmy zneužívají 15 denní lhůty pro oznámení zahájení činnosti provozovny a neustálým zřizováním tzv. „krátkodobých“ provozoven (třeba i jen na několik dní) v různých místech na celém území ČR, a tak se vyhýbají oznamovací povinnosti, aniž by porušily předpis, a tím účinně unikají možnosti kontroly ze strany inspektorů Puncovního úřadu. Zároveň je výslovně stanoveno, že oznamovací povinnost se vztahuje i na nepodnikatelské subjekty, které prodávají zboží, jež je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti (výtvarné umělce), což bylo dosud z logiky věci pouze nepřímo dovozováno. K bodu 53: Oproti dosavadnímu znění je jasně formulována povinnost mít na prodejně a dalších místech kde dochází ke styku se zákazníky k dispozici metrologickým předpisům odpovídající váhy. Dosavadní znění umožňovalo takový výklad, že bylo možno se této samozřejmé povinnosti beztrestně vyhnout. Výjimka pro prodej stříbra do 10 g vyplývá z faktu, že u takovéhoto zboží nemá obchodník povinnost uvádět na prodejním dokladu hmotnost prodaného zboží. K bodu 54: Provedená úprava lépe vyjadřuje skutečnost, že se nejedná pouze o prodej v obchodě, ale o prodej zboží i jinými formami, jako např. zásilkový, pochůzkový nebo internetový prodej.
18
K bodu 55: V poznámce pod čarou č. 8 se doplňuje zákon o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb.) a odkaz se legislativně technicky se upravuje. Zároveň se upřesňuje text ustanovení podle užívané terminologie. K bodu 56: V poznámce pod čarou č. 6d a 9 bylo třeba reagovat na nový zákon o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb.) a nový autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.). K bodům 57 až 60: Na základě poznatků z aplikační praxe jsou dosavadní ustanovení doplněna a zpřesněna, tak aby nebylo možno jejich smysl obcházet; je též zrušeno duplicitní ustanovení s § 40 odst 2. Zároveň je provedena úprava vyplývající z rozdělení Československé federace. K bodu 61: Toto doplnění stávajícího znění vyplývá z praktických poznatků při inspekcích. Je oblíbeným trikem, zejména v zastavárnách a bazarech tvrdit, že zboží z drahých kovů nabízené k prodeji není zbožím, ale pouhou bižuterií z obecného kovu, která nepodléhá ustanovením puncovního zákona. Tímto je možno beztrestně se vyhýbat povinnostem, jež s prodejem zboží z drahých kovů souvisí. K bodu 62: Dosavadní právní úprava neobsahovala povinnost vystavovat odděleně např. zboží 14 a 18 karátové, nebo zboží zlaté a ze zlaceného stříbra, ač jejich možnost záměny je velice snadno možná. Je proto v zájmu ochrany zákazníků nezbytné takovou povinnost stanovit přímo v zákoně. K bodu 63: Zakotvuje se historické a tradiční vedení rejstříku výrobců a obchodníků Puncovním úřadem v souladu s platnou právní úpravou oblasti ochrany osobních údajů a vedení informačních systémů orgány státní správy. K bodu 64 a 66: Upřesňují a rozšiřují se oprávnění inspektorů, provádějících puncovní kontrolu, tak jak si to vyžádaly poznatky z praxe.Stanovuje se obecná povinnost kontrolovaným osobám poskytnout inspektorům při výkonu kontroly potřebnou součinnost.Tuto úpravu si vyžádaly poznatky inspektorů při provádění kontrol. K bodu 67: Dosavadní ustanovení nepokrývalo případy, kdy obchodník odmítal předložit k prohlídce nebo zkoušce zboží umístěné v prodejně s odůvodněním, že se nejedná o zboží zlaté, ale o zboží např. ze „žlutého kovu“, na jehož předložení nemají inspektoři právo, protože vlastně nejde o zboží dle puncovního zákona. Zboží ovšem ve skutečnosti zlaté bylo, jen to nebylo možno prokázat, protože obchodník je nevydal z ruky. K bodu 68: Není v technických možnostech inspektora, (např. při stanovení pravosti punců, jež vyžaduje speciální přístrojové vybavení) stanovit s konečnou platností, zda konkrétní zboží uniklo puncovní kontrole. V některých případech pojme inspektor pouze podezření, a je pak otázkou
19
dalšího zkoumání, zda se podezření definitivně potvrdí, či nikoliv. To však nesmí bránit možnosti zboží odebrat nebo zajistit, neboť by to zhatilo smysl inspekce. K bodům 69 až 71: Jedná se o zpřesnění textu, úpravu související s rozdělením Československé federace a doplnění v souvislosti se zavedením institutu odpovědnostních značek. K bodu 72: Úprava reaguje na změnu provedenou v ustanovení § 31. K bodu 73: Doplněním textu se zpřesňuje povinnost mít zákonem stanovená měřidla k dispozici v provozovně, nikoliv je pouze vlastnit. Řeší se tím případy, kdy v rozporu se sledovaným účelem kontrolovaná osoba stanovená měřidla sice vlastní, ale nemá je v provozovně k dispozici. K bodu 74: Zpřesnění textu umožní postihnout i případy, kdy se kontrolovaná osoba sice přímo provedení inspekce nebrání, ale neposkytnutím potřebné součinnosti ji ztěžuje, ne-li znemožní. Dalším z úhybných manévrů některých kontrolovaných osob je nekonečné vyhýbání se kontaktu, korespondenční nedosažitelnost, vypínání a měnění telefonů prokládané sliby termínů schůzek, jež se nakonec neuskuteční. Takovéto jednání bylo možno obtížně podle dosavadního znění zákona sankcionovat a tak přimět dotyčného k pořádku. K bodu 75: Podle dosavadní úpravy bylo možno za nepředložení zboží k provedení puncovní kontroly uložit pokutu do 500 000,- Kč. Bylo-li však předložené zboží shledáno závadným stran nedostatku opuncování, hrozila kontrolované osobě pokuta až 1 000 000,- Kč. Proto mohlo být v některých případech pro kontrolovaného výhodnější zboží nepředložit, než riskovat vyšší pokutu. K bodu 76: Stanovuje se možnost uložit pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených zákonem. K bodu 77: Upřesněním kriterií pro usměrnění správní úvahy o výši uložené peněžité sankce se poskytuje kontrolované osobě větší právní jistota před nepřiměřenou sankcí a naopak správnímu orgánu se poskytuje více hledisek pro uvážení. K bodu 78: Úprava reaguje na vznik České republiky. K bodu 79: Zkušenosti z aplikační praxe nasvědčují tomu, že je žádoucí umožnit postihování nelegálních podnikatelů za správní delikty dle puncovního zákona v plném rozsahu.
K bodu 80 a 81: Nový text zcela odpovídá dosavadní praxi a odráží skutečnost, že pro přidělení tak významného oprávnění jakým je užívání výrobní značky musí být všechny potřebné údaje 20
nepochybně doloženy. Dále se vychází z poznatků z praxe, kdy řada podnikatelů po ukončení podnikání v oboru drahých kovů si ponechávala přidělenou výrobní značku, aniž ji mohla užívat, avšak nezrušila ji, čímž přispívala k nepřehlednosti systému evidence výrobních značek a k jeho možnému zahlcení.bylo třeba reagovat i na přečíslování poznámek pod čarou. K bodu 82: Pro přidělování nově zavedené odpovědnostní značky se stanovuje shodný postup a pravidla jako pro značku výrobní. K bodům 83 až 85: Změny a doplnění vyplývají z rozdělení Československé federace, zavedení odpovědnostních značek a změny terminologie souvisejících právních předpisů. K bodu 86: Očekávané připojení České republiky k EU se promítá i v oblasti puncovnictví. Jak již bylo řečeno v obecné části odůvodnění nemá EU společnou právní úpravu puncovnictví, a ani se její přijetí v dohledné době neočekává. Platnou právní úpravou zůstávají jednotlivé národní úpravy, přičemž vzájemný obchod se řídí soudní judikaturou. Zásadní judikát vynesl Evropský soudní dvůr dne 15. září 1994, kterým bylo konstatováno, že nelze požadovat nové přezkušování a označování importovaného zboží, jež již bylo přezkoušeno, a srozumitelným a rozpoznatelným způsobem označeno nezávislým orgánem jiného členského státu EU. Naopak, že není v rozporu se zásadou volného pohybu zboží požadavek na přezkoušení a označení importovaného zboží, jež bylo bez takovéhoto označení dovezeno z jiného členského státu EU, i když vnitřní předpisy tohoto státu takovéto přezkoušení a označení nepožadovaly. Navrhovaná právní úprava je v souladu s tímto judikátem s tím, že ustanovení nabude účinnosti dnem účinnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii. K bodu 87 a 88: Jedná se o úpravu vyvolanou rozdělením Československé federace. K bodu 89: Dosavadní požadavek zákona na zasílání opisů živnostenských listů se v praxi neosvědčil. Navíc má Puncovní úřad možnost ověřovat si údaje ve veřejně přístupném internetovém živnostenském rejstříku. Proto se ponechává pouze možnost vyžádat si příslušný doklad od živnostenského úřadu, bude-li to potřeba. K bodu 90: Jedná se o úpravu vyvolanou rozdělením Československé federace; zrušením tzv. remedia v § 18 odst. 2. odpadá povinnost vydat prováděcí právní předpis, který by stanovil nižší hodnoty remedia.
K Čl. II. – Přechodná ustanovení: K bodu 1:
21
Navrhovaná právní úprava nezakládá důvod k tomu, aby se puncovní značky Puncovním úřadem již přidělené, měnily. K bodu 2: Je třeba, aby výrobci a obchodníci doplnili Puncovnímu úřadu údaje, které jsou obsaženy v navrhované novele. Lhůtu 1 měsíce, stanovenou pro doplnění údajů, lze považovat za dostačující, vzhledem k tomu, že většinu údajů má Puncovní úřad k dispozici. K bodu 3: Je třeba reagovat na změnu vyobrazení puncovních značek s ohledem na zavedení nových ryzostí u platiny, zlata a stříbra. Dobu 6 měsíců lze považovat za dostatečnou k tomu, aby obchodníci ve svých prodejnách umístili nové vyobrazení puncovních značek. K bodu 4: Vzhledem k téměř 200 leté tradici českého puncovnictví, jakož i k dosavadní tradici, je nezbytné i nadále uznávat označení zboží puncovními značkami, které provedli právní předchůdci dnešního Puncovního úřadu. K Čl. III. Z důvodu přehlednosti změn provedených novelou puncovního zákona se navrhuje vyhlášení jeho úplného znění. K Čl. IV. – Účinnost: Navrhuje se, aby novela nabyla účinnosti dne 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodu 21 a 53, které by nabyly účinnosti dnem 1. července 2004. Důvodem je skutečnost, že s nabytím účinnosti zákona dnem 1. ledna 2004, by jen obtížně mohly povinné osoby vybavit své provozovny, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky, stanovenými měřidly (váhami). Rovněž není možno vyžadovat povinnost označovat cizí zboží odpovědnostní značkou dnem účinnosti novely, neboť teprve tímto dnem začne Puncovní úřad tyto značky přidělovat.
Za úředně označené zboží pocházející z některého členského státu Evropské unie, lze považovat ve smyslu puncovního zákona zboží úředně označené až členstvím České republiky v Evropské unii.
22
V Praze dne 6. listopadu 2002 předseda vlády
ministr průmyslu a obchodu
23
Platné znění vyhlášky č. 540/1992 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění, které budou předmětem právní úpravy této vyhlášky 540/1992 Sb. Vyhláška federálního ministerstva hospodářství ze dne 16. listopadu 1992, kterou se provádí zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) Změna : 324/2000 Sb.
Federální ministerstvo hospodářství podle § 54 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), (dále jen "zákon") stanoví:
Puncovní značky §1 Puncovní značky na zlaté zboží zákonných ryzostí (1) Puncovní značka na zlaté zboží o ryzosti 999/1000 (ryzost č. 0) je tvořena obrazem hlavy orla hledícího vlevo v obrysu kruhu; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 0, umístěnou v levé spodní části značky. (1) (2)Puncovní značka na zlaté zboží ryzosti 986/1000 (ryzost č. 1) je tvořena obrazem hlavy orla hledícího vlevo v obrysu půlkruhu s odseknutými rohy; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí1,umístěnou v levé spodní části značky. (2) (3)Puncovní značka na zlaté zboží ryzosti 900/1000 (ryzost č. 2) je tvořena obrazem hlavy orla hledícího vlevo v obrysu obdélníka jehož boční strany jsou vyklenuty; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 2, umístěnou v levé spodní části značky. (3) (4)Puncovní značka na zlaté zboží ryzosti 750/1000 (ryzost č. 3) je tvořena obrazem hlavy kohouta hledícího vlevo v obrysu nestejnostranného pětiúhelníka; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 3, umístěnou v pravé horní části značky. (4) (5)Puncovní značka na zlaté zboží ryzosti 585/1000 (ryzost č. 4) je tvořena obrazem hlavy labutě hledící vlevo v obrysu protáhlého nepravidelného šestiúhelníka; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 4, umístěnou v levé horní části značky. §2 Puncovní značky na stříbrné zboží zákonných ryzostí (1) Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 999/1000 (ryzost č. 0) je tvořena obrazem hlavy kamzíka hledícího mírně vlevo v obrysu kruhu; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 0, umístěnou v levé spodní části značky. (1) (2)Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 959/1000 (ryzost č. 1) je tvořena obrazem hlavy kamzíka hledícího mírně vlevo v kruhovém obrysu s výběžkem dole; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 1, umístěnou v dolním výběžku obrysu značky. (2) (3)Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 925/1000 (ryzost č. 2) je tvořena obrazem hlavy kamzíka hledícího mírně vlevo v obrysu nestejnostranného šestiúhelníka symetrického
24
dle svislé osy, jehož horní vodorovná strana je vyklenuta, doplněného výběžkem dole; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 2, umístěnou v dolním výběžku obrysu značky. (3) (4)Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 900/1000 (ryzost č. 3) je tvořena obrazem hlavy zajíce hledícího vlevo v obrysu nepravidelného šestiúhelníka; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 3, umístěnou v pravé dolní části značky. (4) (5)Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 835/1000 (ryzost č. 4) je tvořena obrazem hlavy zajíce hledícího vlevo v obrysu lichoběžníka, jehož spodní vodorovná strana je vyklenuta; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 4, umístěnou v pravé dolní části značky. (5) (6)Puncovní značka na stříbrné zboží ryzosti 800/1000 (ryzost č. 5) je tvořena obrazem hlavy zajíce hledícího vlevo v obrysu obdélníka, jehož boční strany jsou vyklenuty; číslo ryzosti je vyznačeno arabskou číslicí 5, umístěnou v pravé dolní části značky. §3 Puncovní značky na platinové zboží Puncovní značky na platinové zboží všech zákonných ryzostí mají společné vyobrazení stylizované královské koruny, v jejíž střední části dole je vynechán prostor pro vyznačení čísla ryzosti arabskou číslicí 1 0 až 4. Toto vyobrazení je umístěno a) pro ryzost 999/1000 (ryzost č. 0) v obrysu kruhu, a) b) pro ryzost 950/1000 (ryzost č. 1) v obrysu obdélníka, jehož horní strana je vyklenuta, b) c) pro ryzost 900/1000 (ryzost č. 2) v obrysu obdélníka, jehož boční strany jsou vyklenuty, c) d) pro ryzost 850/1000 (ryzost č. 3) v obrysu symetrického šestiúhelníka, d) e)pro ryzost 800/1000 (ryzost č. 4) v obrysu vzniklém částečným průnikem dvou kruhů stejného průměru. §4 Puncovní značky na staré zboží nižší než zákonné ryzosti (1) Puncovní značka na staré zlaté zboží nižší než zákonné ryzosti je tvořena na šikmo šrafovaném pozadí umístěným písmenem "Z", jehož střední část je částečně zakryta alchymistickým znamením pro zlato (stylizovaná značka slunce). Toto vyobrazení je umístěno v oválném obrysu se dvěma pravoúhlými výsečemi na užších koncích. (2) Puncovní značka na staré stříbrné zboží nižší než zákonné ryzosti je tvořena na šikmo šrafovaném pozadí alchymistickým znamením pro stříbro (stylizovaná značka měsíce), doplněným písmenem "S" v podobě stylizovaných vousů; toto vyobrazení je umístěno v obrysu rovnoramenného trojúhelníka s krátkou horní základnou a otupenými rohy. § 4a Rozlišení puncovních značek (1) Pro rozlišení pracoviště puncovního Puncovního úřadu, které puncovní značku vyrazilo, se užívají miniaturní písmena velké abecedy umístěná ve značce poblíž číslice vyznačující číslo ryzosti. (2) Jednotlivým pracovištím puncovního Puncovního úřadu v České republice jsou přidělena následující písmena:
25
B - Brno K - Červený Kostelec P - Praha H – Hradec Králové L – Olomouc R – Tábor Z-Plzeň J- Jablonec nad Nisou O – Ostrava T - Turnov
26
HHHH- Hradec KrálovéH§5 Znaménka "METAL" Znaménka "METAL" jsou tvořena nápisem "METAL" nebo "MET" nebo "M", psaným hůlkovými písmeny, umístěným v obdélníkovém nebo čtvercovém obrysu.
§6 Vyobrazení puncovních značek a znamének "METAL" je uvedeno v příloze této vyhlášky.
Ryzosti pájek a složení klenotnických slitin §7 (1) Ryzost pájky k pájení zlatého zboží nesmí být menší, než je ryzost pájeného zboží. (2) Ryzost pájky k pájení stříbrného zboží musí být nejméně 600/1000 stříbra. (3) Ryzost pájky k pájení platinového zboží musí být nejméně 585/1000 zlata. (4) Pro pájení strojově vyráběné zlaté a stříbrné řetízkoviny je možno použít i pájku o nižší ryzosti, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, popřípadě pájku zcela z obecných kovů za předpokladu, že celková ryzost takto vyrobené řetízkoviny nepoklesne pod příslušnou zákonnou ryzost (§ 5 zákona).
§8 (1) Klenotnická slitina zlata může obsahovat a) stříbro a měď, b) zinek v obsahu nepřevyšujícím 50/1000, c) jde-li o bílozlatou slitinu, paladium v obsahu nepřevyšujícím 200/1000 nebo nikl v obsahu nepřevyšujícím 150/1000. (2) Klenotnická slitina stříbra může obsahovat pouze měď. (3) Klenotnická slitina platiny může obsahovat jenom paladium, zlato, měď, iridium, wolfram nebo kobalt; v kombinaci lze použít pouze paladium, vždy však jenom s jedním ze zbývajících kovů. Podrobnosti puncovní kontroly §9 Předkládání zboží Výrobce nebo obchodník oznamuje druh, počet kusů, hmotnost a ryzost zboží na tiskopisech, které mu vydá puncovní úřad; za jiné osoby vyplní tiskopis puncovní úřad.
- 28 -
§ 10 Remedium Hodnoty remedia (§ 18 odst. 2 zákona) jsou a) pro zlaté zboží 1. tuzemské a cizí zboží 2. staré zboží zákonné ryzosti 3. staré zboží nižší než zákonné ryzosti b) pro stříbrné zboží 1. tuzemské a cizí zboží 2. staré zboží zákonné ryzosti 3. staré zboží nižší než zákonné ryzosti c) pro platinové zboží 1. tuzemské a cizí zboží 2. staré zboží zákonné ryzosti
................. .................
10/1000, 15/1000,
.................
20/1000,
................. .................
10/1000, 20/1000,
.................
30/1000,
................. .................
10/1000, 10/1000.
§ 11 Úřední označování zboží (1) Vyražení puncovní značky Trvanlivé označení puncovní značkou na zboží se provádí mechanickým otiskem razidla, nebo souhlasí-li s tím předkladatel, laserovým vypálením. (2) Má-li se zboží zhotovené z více drahých kovů označit různými puncovními značkami, vyrazí se odpovídající značka na příslušnou část zboží; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe, a to napřed značka kovu, kterého je méně. Má-li se zboží zhotovené z více drahých kovů trvanlivě označit různými puncovními značkami, umístí se odpovídající značka na příslušnou část zboží; není-li to možné, umístí se značky částečně přes sebe, a to napřed značka kovu, kterého je méně. (3) Porušením plomby (§ 20 odst. 4 zákona) ztrácí úřední označení zboží platnost. (4) Osvědčení (§ 20 odst. 4 zákona) nebo odborný posudek (§ 21 odst. 3 zákona) obsahuje popis zboží, jeho hmotnost, zjištěnou ryzost a kov a otisk úředního razítka. Osvědčení i odborný posudek platí pouze pro zboží, ke kterému byly vydány bylo vydáno. § 12 Hmotnostní limit Za zboží o velmi nízké hmotnosti, které nepodléhá povinné puncovní kontrole, [§ 27 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona] se považuje zboží, u něhož hmotnost drahého kovu v jednom samostatném kusu nepřesahuje 0,5 gramu u zboží zlatého a 3 gramy u zboží stříbrného. § 13
28
- 29 Starožitným Starým zbožím, které nepodléhá puncovní kontrole (§ 27 odst. 1 písm. d) zákona), jsou a) medaile a plakety ražené do roku 1939, pokud nejsou součástí zboží v pevném spojení (např. pájením nebo nýtováním), b) medaile a plakety ražené před účinností této vyhlášky Státní mincovnou v Kremnici a označené mincovní značkou, která sestává z velkého písmene "K" umístěného ve vyšrafovaném osmiúhelníku. § 14 Označování slitků Slitky drahých kovů do hmotnosti 50 gramů označí puncovní Puncovní úřad pouze úředním znakem, slitky o hmotnosti 50 až 1500 gramů i číslem slitku a slitky o hmotnosti nad 1500 gramů označí dále i údajem ryzosti a hmotnosti. § 15 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992. Ministr: Kubečka v. r. Příloha vyhlášky č. 540/1992 Sb.
ČESKOSLOVENSKÉ ČESKÉ PUNCOVNÍ ZNAČKY pro zlaté, stříbrné a platinové zboží
ZLATO
STŘÍBRO
PLATINA
ryzost
ryzost
ryzost
999/1000
999/1000
999/1000
986/1000
959/1000
950/1000
900/1000
925/1000
900/1000
750/1000
900/1000
850/1000
29
- 30 -
585/1000
835/1000
800/1000
800/1000
STARÉ ZBOŽÍ NIŽŠÍ NEŽ NEJNIŽŠÍ ZÁKONNÉ RYZOSTI
ZNAMÉNKA “METAL“
METAL ZLATO
STŘÍBRO
30
MET
M
- 31 Platné znění puncovního zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Zákon 539/1992 Sb. ze dne 4. listopadu 1992 o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) Změna: 19/1993 Sb. ze dne 4. listopadu 1992 o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení HLAVA I §1 Předmět úpravy Zákon upravuje a) b)
puncovnictví a zkoušení drahých kovů, práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů. Vymezení pojmů §2 Drahé kovy
Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium. §3 Výrobky z drahých kovů (1)
Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují a)
klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží"),
b)
klenotnické slitiny a, polotovary a pájky z drahých kovů (dále jen "klenotnické slitiny"), určené pro výrobu a opravy zboží,
c)
slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen "dentální drahé kovy"), 31
- 32 d)
československé mince z drahých kovů vydávané v souladu se zvláštním právním předpisem1) (dále jen „československé“ mince") české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“),
e) f)
lístkové zlato a stříbro., opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“).
--------1)
§ 17 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. (2)
Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují a)
výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,
b)
výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,
c)
výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,
d)
přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.
(3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5). §4 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží, b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona podnikatelem,2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen "obchodník"), c) starým zbožím zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou starým zbožím zboží v jednotlivých kusech různých vzorů, staršího a neuvedeného původu nebo zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo je k puncovní kontrole předkládá jiná osoba než jejich výrobce anebo dovozce, popřípadě je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání , d) starožitným zbožím staré zboží, jež má uměleckou nebo kulturně historickou hodnotu, e) d) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena a majitel požaduje opravu včetně úředního označení pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení, f) e) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin (§ 49), g) f) výrobcem podnikatel2), jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží, výrobu nebo zpracování klenotnických slitin, československých mincí nebo dentálních drahých kovů výrobcem je podnikatel, jehož oprávnění k podnikání upravuje zvláštní právní předpis2), 32
- 33 h) g) obchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nabízení k prodeji, nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží, h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení, nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcem produkovaného zboží, i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení, nebo obchodní firmy obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží. ---------2)
§ 2 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. §5 Zákonné ryzosti (1)
Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou a) pro zboží zlaté ryzost č. 0 ………………………………999/1000 ryzost č. 1 ................................................986/1000 ryzost č. 2 ................................................900/1000 ryzost č. 3 ................................................ 750/1000 ryzost č. 4 ................................................585/1000, b) pro zboží stříbrné ryzost č. 0……………………………… 999/1000 ryzost č. 1 ................................................959/1000 ryzost č. 2 ................................................925/1000 ryzost č. 3 ................................................900/1000 ryzost č. 4 ................................................835/1000 ryzost č. 5 ................................................800/1000, c) pro zboží platinové ryzost č. 0……………………………… 999/1000 ryzost č. 1 ................................................950/1000 ryzost č. 2 ................................................900/1000 ryzost č. 3 ................................................850/1000 ryzost č. 4 ................................................800/1000.
(2) Ryzost 583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považují považuje za nejnižší zákonnou ryzost.
33
- 34 -
HLAVA
II
§6 Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů Státní správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají orgány státní správy republik, určené zákonem České národní rady nebo zákonem Národní rady Slovenské republiky (dále jen "puncovní úřady"). Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonává podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2a) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad2a). -------2a) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů. §7 Úkolem orgánů puncovnictví a zkoušení drahých kovů je a) b) c)
vykonávat puncovní kontrolu (§ 8), puncovní inspekci (§ 41) a související činnosti, ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů (§ 33), nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů3) nebo mezinárodních smluv, d) provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům československých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů, e) plnit další úkoly dle tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.
--------3)
Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ČÁST
DRUHÁ
Puncovní kontrola HLAVA
I
Předmět a rozsah puncovní kontroly §8 Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (dále jen "puncovní značka") nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho rozbití (§ 22 odst. 1). §9 (1) Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27 a § 50 odst. 2), podléhá
34
- 35 a) b) c)
tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku, staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování, opravené zboží.
(2) Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole. HLAVA
II
Zkoušení zboží § 10 Tuzemské zboží (1)
Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo odstraněna.
(2)
Výrobce je povinen při předložení písemně oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při předložení rovněž písemně oznámit druh a množství použitých kovů.
(3)
Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné trvanlivě označit vyražením puncovní značky značkou, pokud se výrobce nedohodne s puncovním úřadem výjimečně jinak.
(4)
Předložené tuzemské zboží musí výrobce trvanlivě označit přidělenou výrobní značkou (§ 46) na místě, které stanoví puncovní úřad, a to takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné vyrazit umístit puncovní značku. § 11 Cizí zboží
(1) Cizí zboží předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu.4) (2)
Obchodník je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.
(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku. (4) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží obdobně. ---------4)
§ 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.461/1992 Sb.) § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. § 12 Staré a opravené zboží
35
- 36 (1) Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zboží. (2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník. (2) (3) Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí. § 13 Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen "předkladatel") povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1 a 3 odst.1, 3 a 4 a § 12, nepřijme puncovní úřad zboží k puncovní kontrole. § 14 Zkouška ryzosti zboží (1)
Zkoušku ryzosti zboží provádí puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.
(2)
Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen "chemická zkouška") provede puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná.
(3)
U starého zboží nebo opraveného zboží může puncovní úřad provést chemickou zkouškou jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit, puncovní úřad staré nebo opravené zboží vrátí.
(4)
K provedení chemické zkoušky je puncovní úřad oprávněn odebrat potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel. HLAVA
III
Předepsaný stav zboží § 15 Povolené kombinace (1)
Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.
(2)
Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené znaménkem "METAL".
(3)
Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se nepřihlíží.
(4)
Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině. Není dovoleno pokovování zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.
36
- 37 (5)
Výjimku z odstavce 3 odstavce 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit puncovní úřad. § 16 Pájení tuzemského nebo cizího zboží
(1)
K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku.
(2)
K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise.
(3)
Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu puncovního úřadu nebo v případech stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží. § 17 Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.
HLAVA
IV
Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím § 18 (1) Na zboží Zboží , jež má zákonnou ryzost a předepsaný stav, vyrazí puncovní úřad Puncovní úřad trvanlivě označí příslušnou puncovní značku značkou nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění. (2)
Puncovní úřad nemusí přihlédnout k zjištěné nižší ryzosti zboží, pokud odchylka od ryzosti (remedium) nebude pro tuzemské a cizí zboží větší než 10/1000, pro zlaté a platinové staré zboží 20/1000 a pro stříbrné staré zboží 30/1000. Příslušné nižší hodnoty remedia může stanovit prováděcí předpis. § 19
Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i znaménka "METAL" stanoví prováděcí předpis. § 20 (1) Puncovní značku značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost vyrazí puncovní úřad na označí Puncovní úřad zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost.
37
- 38 (2) Na zboží zhotovené z téhož drahého kovu dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se vyrazí puncovní značka nižší, popřípadě nejnižší zjištěné zákonné ryzosti. Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti. (3)
Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, vyrazí označí se na ně odpovídající puncovní značky odpovídajícími puncovními značkami pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.
(4)
V případě dohody podle § 10 odst. 3 nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné, označí puncovní úřad zboží zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení. § 21
(1)
Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zboží.
(2)
Pokud staré zboží nelze bez poškození označit vyražením puncovní značky, označí je puncovní úřad zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení. Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
(3)
Starožitné zboží, předložené k puncovní kontrole, se neoznačuje puncovní značkou a propustí se do obchodu vydáním odborného posudku.
(4) (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zboží použijí obdobně.
Nakládání se závadným zbožím § 22 (1)
Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzosti nebo nemá předepsaný stav, puncovní úřad rozbije, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Zlomky Zbytky po rozbití a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí puncovní úřad předkladateli.
(3)
Tuzemské a cizí zboží může puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže a)
proti rozhodnutí puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26),
b)
předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal,
c)
c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel cizího zboží nepostupoval podle § 23. § 23
(1)
Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku puncovní kontroly písemně sdělí puncovnímu úřadu, že cizí zboží vyveze mimo území České a Slovenské Federativní Republiky České republiky, a do dalších 20 dnů složí puncovnímu
38
- 39 úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, puncovní úřad mu toto zboží vydá. (2)
Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené puncovním úřadem při vydání zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České a Slovenské Federativní Republiky České republiky, puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo. Stanovená lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(3)
Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o některém z opravných prostředků (§ 25 a 26).
(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno. § 24 Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze starého nebo opraveného zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti. Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné. HLAVA
V
Opravné prostředky § 25 Odvolání (1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží. (2) Odvolání se podává puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle §18 a 21 nemá odkladný účinek. (3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky. (4) Jsou-li pro to důvody, puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí. (5) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1. § 26 Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží (1)
Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží.
39
- 40 (2)
Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise.
(3)
Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat.
(4)
Ustanovení §25 odst. 3 až 5 platí obdobně. HLAVA
VI
Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody § 27 (1)
Povinné puncovní kontrole nepodléhá a) zboží 1. smaltem úplně potažené, 2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška), 3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise, b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do vázaného oběhu5) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickým účinkem5a), c) tuzemské zboží určené k vývozu tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu5b), d) starožitné staré zboží uvedené v prováděcím předpise.
(2)
Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem.
(3)
Puncovní kontrole nepodléhají československé české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny.
(4)
V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne puncovní úřad.
-----------5)
§ 77 zákona č. 44/1974 Sb. § 139 a 144 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.1/2002 Sb. 5a)
§ 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.1/2002 Sb.
5b)
§214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb. , ve znění zákona č.1/2002 Sb.
§ 28 (1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bod 3 musí výrobce nebo obchodník označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo). Zboží uvedené v § 27 odst.1 písm.a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4.
40
- 41 (2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst.1 písm. d) může být předmětem obchodování v tuzemsku. § 29 Odpovědnost za škodu (1)
Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
(2)
Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže a)
k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn, b) puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží rozbil. (3) V ostatních případech odpovídá puncovní úřad podle ustanovení obecných předpisů o odpovědnosti za škodu.
ČÁST
TŘETÍ
Zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů § 30 Československé České mince Výrobce československých českých mincí je povinen předložit puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu puncovního úřadu nemůže výrobce předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů6) nejsou tímto dotčena. ---------6)
§ 19 a 20 zákona č. 22/1992 Sb. § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb. § 31 Dentální drahé kovy
(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak vydávány do oběhu, jenom odpovídají-li svou ryzostí závazným podmínkám uvedeným v československých technických normách. Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí.Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem6a) .
41
- 42 (2)Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat puncovnímu úřadu podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti. 6a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.71/2000 Sb. a zákona č.102/2001 Sb. § 32 Lístkové zlato a stříbro (1) Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce. (2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko. (3) K ověření ryzosti odebere puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu do 1 % celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada. § 33 Věci z drahých kovů (1)
Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v předložených věcech, klenotnických slitinách, zlomcích, popřípadě vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, puncovní úřad předloženou věc, klenotnickou slitinu, zlomek nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O výsledku vydá úřední nález.
(2)
Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí puncovní úřad vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na něj puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku, jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.
(3)
Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech. § 34 Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26 obdobně. ČÁST
ČTVRTÁ
Povinnosti výrobců a obchodníků Povinnosti výrobců a obchodníků, registr výrobců a obchodníků §35 Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti oznámit puncovnímu úřadu obchodní jméno, provozovnu a vedlejší provozovny, pokud jsou zřízeny, a druh své činnosti. Ve stejné lhůtě jsou povinni oznámit i změnu těchto údajů a skončení činnosti.Ve stejné lhůtě jsou povinni oznámit i změnu těchto údajů a skončení činnosti.
42
- 43 (1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o právnickou osobu. (2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění nebo kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán. (3)Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu6c). Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem. (4)V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede a) jméno a příjmení popřípadě obchodní firmu, b) identifikační číslo,bylo-li přiděleno, c) adresy provozoven popřípadě elektronickou adresu, d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese. (5)Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2. (6)Povinnosti podle odstavce 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby, prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem6d). ---------6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb. 6d) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“. § 36 (1) Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval. § 37 (1)
Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů.
43
- 44 (2)
Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží.
(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží musí výrobci a obchodníci používat stanovená měřidla7). Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu. Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla7). Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů.Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu. ---------7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii , ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Prodej v obchodě zboží § 38 (1) Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2)
Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro a)
prodej zboží nařízený soudem podle zvláštních předpisů, prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů8), b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem, c) prodej zboží ve veřejné dražbě,9) d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.10) zvláštním právním předpisem6d).
---------8)
9)
10)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 501/1992 Sb.). Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. Zákon č.35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.(úplné znění č. 247/1990 Sb.). § 39
(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji nebo za tím účelem skladované musí být v prodejně nebo ve skladě umístěno odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného tuzemského zboží určeného pro vývoz. Zboží nabízené k prodeji musí být rozlišeno i podle drahého kovu, ze kterého je vyrobeno. Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být v prodejně nebo na skladě umístěno
44
- 45 viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží určeného pro vývoz. (2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat. (3) V prodejně musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení československých českých puncovních značek. (4) Ustanovení zvláštních předpisů11) o provozu obchodu nejsou tímto dotčena. --------2)
Zákon č.455/1991 Sb. § 40
(1)
Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.
(2)
Obchodníci musí předměty uvedené v odstavci 1 jako takové zřetelně označit a vystavovat je odděleně. Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.
§ 40a
Registr výrobců a obchodníků (1) Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná, místo podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, jeli zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronickou adresu, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy, c) provozovny , v nichž je činnost s drahými kovy provozována, d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení,
45
- 46 e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách. (2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny a elektronická adresa. (3) Do registru v části, která je veřejným seznamem , má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není. (5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
ČÁST
PÁTÁ
Puncovní inspekce HLAVA
I
Práva a povinnosti puncovní inspekce § 41 (1) Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen "kontrolované osoby") a)
zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví, b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů, c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.
Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost. (2) Pracovníci puncovního úřadu Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověření jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen "inspektoři") jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1 a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů a jiných prostorů souvisejících s činností kontrolované osoby, b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona, c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, požadovat předložení zboží, klenotnických slitin a dentálních drahých kovů k provedení zkoušky jejich ryzosti a odebírat vzorky; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou s nimi vzhledově zaměnitelné,
46
- 47 d) provádět zkoušku ryzostí zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, za tím účelem je oprávněn požadovat jejich předložení, pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné, e) zboží, které u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly. (3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona. (4) Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit kontrolovanou osobu s výsledky puncovní inspekce. § 42 (1)
Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy puncovního úřadu.
(2)
O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí puncovního úřadu. HLAVA
II
Pokuty § 43 (1)
Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs Kč v případě, že kontrolovaná osoba a) b)
neučiní oznámení podle § 35 nebo je učiní opožděně, či neúplně, používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní, c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2, d) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly, e) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně. (2) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs Kč v případě, že kontrolovaná osoba a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí, b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem, c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, až je jí známo, že je takovouto značkou označeno,
47
- 48 d) e) f) g) h)
i) j)
obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží, se dopustí při prodeji klamavého označení, prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují závazné podmínky stanovené v československé technické normě podmínky podle § 31 odst.1, nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá v provozovně k dispozici, brání inspektorovi ve výkonu kontroly nebo, její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do evidence nebo nepředloží inspektorem požadované zboží nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost, dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně, nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly.
(3) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 500 000 Kčs Kč v případě, že jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získala kontrolovaná osoba majetkový prospěch velkého rozsahu,12) který by jí jinak nenáležel). (4) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem. ----------7)
§ 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
12)
§ 64 zákona č. 455/1991 Sb. § 44 Ukládání pokut
(1)
Dopustí-li se kontrolovaná osoba více protiprávních jednání, uloží jí puncovní úřad pokutu podle ustanovení vztahujícího se na protiprávní jednání nejpřísněji postihované.
(2)
Řízení o uložení pokuty podle § 43 může puncovní úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.
(3)
Při stanovení výše pokuty přihlédne puncovní úřad zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených následků a k včastnosti a účinné součinnosti při odstraňování nedostatků.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu republiky na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil. § 45 (1) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 a 3 1 až 4 může puncovní úřad uložit uloží i tomu, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako výrobce nebo obchodník.
48
- 49 (2) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. c) uloží puncovní úřad i jiným osobám než výrobci nebo obchodníkovi. (3) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 uloží puncovní úřad i osobám, které se při provozování obchodní živnosti nebo živnosti poskytující služby13) dopustí klamavého označení. (4) Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se užije ustanovení § 44 obdobně. ---------13)
§ 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb.
ČÁST
ŠESTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Společná ustanovení § 46 (1)
Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů od doručení žádosti výrobce. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat. Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobce. Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění nebo ověřenou kopií platného výpisu z obchodního rejstříku. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.
(2)
Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem2) pokračovat v činnosti, ponechá puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značku jakou měl předchozí výrobce.
(3)
Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne puncovní úřad, které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání výrobní značky jednou z nich.
(4)
Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky obdobně podle odstavce 1 i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.10) 6d)
----------10)
6d) 2)
Zákon č.35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.(úplné znění č. 247/1990 Sb.).. Zákon č. 121/2000 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb. § 46a
(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení. (2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědnostní značku obdobně. 49
- 50 -
§ 47 (1) Na území České a Slovenské Federativní Republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní značky nebo výrobní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.14) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou14). (2) Zjistí-li puncovní úřad, že byla přidělena výrobní značka již jednou přidělená, oznámí tuto skutečnost neprodleně takto postiženému výrobci a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní značku. Právo výrobce na náhradu škody není tímto dotčeno. Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědnostní značku. Právo výrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno. ---------14)
Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách. Zákon č. 137/1993 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb.
§ 48 (1) Puncovní úřad vydá na základě žádosti uchazeče o provozování živnosti „slévání drahých kovů15)“ „výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely15)“ osvědčení o splnění dalších podmínek odborné způsobilosti, po přezkoumání spolehlivosti výsledků chemických zkoušek potřebných k výrobě klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů a po prověrce technologické úrovně výroby. (2) Zjistí-li puncovní úřad porušení podmínek, za kterých bylo osvědčení uděleno a podnikatel neodstraní závady ve stanovené lhůtě, může puncovní úřad osvědčení odejmout. -----------15)
Příloha č.2 k zákonu č.455/1991 Sb. Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb. § 49
(1)
Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v § 15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena puncovním úřadem nebo jím pověřenou osobou, zapíše puncovní úřad na základě žádosti výrobce nebo obchodníka do seznamu registrovaných slitin; v žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny.
(2)
Neumožní-li výrobce nebo obchodník puncovnímu úřadu získat potřebné množství klenotnické slitiny, puncovní úřad zápis neprovede. § 50
(1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána 50
- 51 a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Za úředně označené zboží podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (2)Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona. § 51 Za úkony puncovního úřadu stanovené zvláštním předpisem16) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony puncovního úřadu se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví právní předpisy republik. Povinnost platit úhradu za puncovní kontrolu se nevztahuje na soudy.Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem16). ---------16)
Zákon ČNR č.368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky. Zákon SNR č.320/1992 Sb., o správních poplatcích. 16)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění vyhlášky č. 67/1995 Sb. a vyhlášky č. 325/2000 Sb. § 52 Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu17) vydaného výrobci nebo obchodníkovi též puncovnímu Puncovnímu úřadu pokud je o to požádán. ---------17) § 48 zákona č. 455/1991 Sb. § 53 Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení18) s odchylkami uvedenými v tomto zákoně. ------18)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). § 54
(1) Federální ministerstvo hospodářství upraví obecně závazným právním předpisem a) b)
podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, podrobnosti označování slitků.
(3) Federální ministerstvo hospodářství vydá obecně závazný právní předpis k provedení ustanovení § 15, 16, 18, 19 a 27. (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
51
- 52 a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, b) podrobnosti označování slitků. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 19 a § 27 odst. 1 bodu 3. Přechodná ustanovení § 55 (1)
Oznámení o zahájení činnosti, změně jejího druhu a místa učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za úkony podle tohoto zákona.
(2)
Výrobní značky přidělené přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. § 56
Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na tomto území jinými státy, b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000. Závěrečná ustanovení § 57 Zrušuje se 1. § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, 2. vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb., 3. § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 61/1968 Sb., o prozatímní správě národního majetku, 4. vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 216/1955 Ú.l. o hospodaření průmyslovými diamanty, 5. vyhláška ministerstva lehkého průmyslu č. 336/1952 Ú.l. (390/1952 Ú.v.) o sběru odpadu slinutých karbidů (tvrdokovů) a odpadu průmyslových diamantů. § 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992. Stráský v. r. v z. Šedivý v. r.
52
