PŘEDŠKOLÁK OBSAH : Poradenství při výchově dětí 3 – 5 letých Vyšetření školní zralosti Psychoterapie hrou Kurz grafomotoriky
str. 2
Péče o děti předškolního věku Předškolní věk Desatero pro rodiče Rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky u předškolního dítěte
str. 3
Rady rodičům pro zvýšení zájmu dětí o grafické činnosti Zrakové vnímání – rozlišování, analýza a syntéza, paměť Sluchové vnímání – rozlišování, analýza a syntéza, paměť, rytmus Rozvoj řeči, komunikativních dovedností
str. 4
Diagnostika - Odložení školní docházky Charakteristika - Dítě v předškolním věku Oblasti posuzované v diagnostice školní zralosti Vývoj motorický, řeči, poznávacích procesů, emocionální
str. 5
Vývoj sociální Význam hry Odklad školní docházky – výhody, nevýhody Nástup do školy K čemu je dobrý odklad
str. 6
Kdo pozná nezralé dítě Pedagogicko-psychologická poradna, rodiče, lékař, MŠ, ZŠ
str. 7
Odložení školní docházky – legislativa
str. 8
Rozhodování ředitele ZŠ o odkladu povinné šk. docházky (právní výklad)
str. 9-10
DÍTĚ Co by mělo znát, co je třeba procvičovat Seznam knih a cvičení pro předškoláky
str. 11
Desatero prvňáčka
str. 12
1
Poradenství při výchově dětí 3 – 5 letých Výchova malých dětí staví rodiče před každodenní problémy: - Vyvíjí se mé dítě přiměřeně věku? - Není příliš neklidné, živé, nesoustředěné? - Proč si nemůže zvyknout v mateřské škole a stále ráno pláče? - Kterou rukou má později psát, když při kreslení drží tužku střídavě v levé a pravé? - Jak mám malé dítě odměňovat a trestat, jak ho mám naučit dodržovat hranice? - Nerozmazluji ho příliš, nejsem moc náročná? V podrobném rozhovoru s psychologem je možné společně hledat na tyto otázky odpověď.
Vyšetření školní zralosti Před vstupem do školy dnes rodiče často využívají psychologické poradenství, aby se ujistili o připravenosti dítěte pro školu, vybrali vhodný typ školy, případně požádali o odklad školní docházky. Vyšetření školní zralosti se provádí v zimních i jarních měsících, aby bylo možné ještě případné zjištěné vývojové nerovnoměrnosti docvičit. Vyšetření trvá asi hodinu, zaměřuje se na jednotlivé oblasti nutné pro vstup do školy: grafomotoriku, sluchové a zrakové vnímání, vyjadřovací schopnosti, schopnost soustředění. Rodičům pak navrhujeme nejlepší řešení, pomáháme při volbě vhodné školy, doporučíme vhodné materiály (Škola před školou I a II) nebo kurz - nácvik grafomotoriky. Pokud rodiče žádají o odklad, dostanou písemnou zprávu pro školu, do které je dítě zapsáno. Při volbě školy nám pomáhají brožury: Informace o základních školách v Praze a Informace o školách pro děti a mládež s postižením (pokud se jedná o dítě s částečnými nedostatky např. v oblasti řeči, sluchu, zraku, se slabším nadáním atd.).
Psychoterapie hrou Psychoterapie hrou je jedna z psychoterapeutických metod, která pomáhá pomocí hry v herně řešit problémy dětí od 3 do přibližně 10 let. Nejúčinnější je u dětí s poruchami přizpůsobení (problémy v mateřské škole, problémy při změně rodinné situace), dětí, které potřebují posílit sebedůvěru, u dětí nejistých, úzkostných, uzavřených. Bývá potřeba 5 - 10 jednohodinových návštěv. Dítě je v herně s terapeutem, který ho přijímá i s jeho nedostatky, snaží se vcítit do jeho prožívání, vhodným způsobem pocity dítěti zpřístupnit a tím mu pomoci se orientovat. Dítě se učí pomocí hry s nejrůznějšími hračkami zvládat i situace ve skutečném světě.
Kurz grafomotoriky Kurz grafomotoriky je určen předškolákům, dětem s odkladem školní docházky, ale i raným školákům, kteří jsou neúspěšní v psaní, kreslení nebo pracovní výchově. Je zaměřen na rozvoj jemné motoriky. Dítě s rodičem navštěvuje poradnu po dobu několika týdnů (v případě programu podle dr. Heyrovské je to 10 týdnů), kdy procvičuje správný úchop psacího náčiní a provádí uvolňovací cviky. Rodiče dostávají i podrobný návod pro domácí cvičení s dítětem. Program je možné upravit pro malou skupinku nebo jednotlivce.
2
Péče o děti předškolního věku Metodický materiál pro rodiče.
Předškolní věk: Období vytváření základů rozvíjející se osobnosti člověka vtiskování jevů, vzorců „ukládání“ Důležité – uspokojování potřeb 1. Potřeby fyziologické 2. Potřeba místa – dítě potřebuje někam patřit, potřebuje vědět, že nejbližší lidé mají ve svém srdci místo i pro ně, potřebuje se ubezpečovat v tom, že je uspokojující mít ve svém srdci místo pro sebe i pro druhé. 3. Potřeba podpory – dítě potřebuje zažívat fyzickou i psychickou podporu. Ne odstraňovat překážky z jeho života, ale podpořit dítě při jejich překonávání. 4. Potřeba péče, lásky - dítě potřebuje zažívat bezpodmínečné přijetí = „mám tě rád pro tebe samého „ bez podmínek, bez zásluh. 5. Potřeba bezpečí – dítě potřebuje pevné, jisté rodinné zázemí. 6. Potřeba limitu – dítě potřebuje pravidla, hranice, strukturu. Potřebuje se naučit znát své hranice, možnosti, aby si vytvořilo reálný sebeobraz. 7. Potřeba uznání – dítě potřebuje být důležité. 8. Potřeba seberealizace – dítě potřebuje prostor pro růst, rozvoj všech svých potenciálů.
Desatero pro rodiče 1. Dítě neodbývat 2. Být dostatečně pevní 3. Nedovolit vytvoření špatných návyků 4. Nesekýrovat 5. Nechat na dítě dopadnout důsledky jeho činů. Nehodnotit dítě, ale čin 6. Tolerovat chyby 7. Citlivě reagovat na řečový projev dítěte 8. Nehýčkat 9. Být důslední 10. Rodiče = vzor chování
Rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky u předškolního dítěte •
• • • • •
Hry s přírodním materiálem, stavění z písku hry v blátě hry s kamínky, klacíky, mechem, listy,… hry s hrachem, fazolemi, čočkou, rýží,… Hry s vodou Hry s drobnými stavebnicemi Hry s provázky a drátky Hry s barvami – nejlépe prstové barvy, škrobové barvy „malování“ celými dlaněmi, prsty – na papír, na sklo Malování Kreslení Prstové hry a cvičení Masáže rukou Hry s masážními míčky 3
Rady rodičům pro zvýšení zájmu dětí o grafické činnosti -
různé formáty papíru (velký balicí papír, papíry různých tvarů – např. kruh, obláček, jablko, papíry polepená velká krabice) změna v umístění papíru – na zem, na dveře, na zeď různé náměty: silnice na balicí papír oblékání panenek zdobení domečku, vázy, misky, dokreslování nedokončených obrázků společné kreslení s rodičem, výstavy dětských prací
Zrakové vnímání – rozlišování, analýza a syntéza, paměť -
Co vidíš na obrázku – detaily Porovnání dvou obrázků – čím se liší Hledání správné cestičky Vyhledávání stejných obrázků, tvarů, písmen, číslic Vyhledávání stejných písmen v textu / bez znalosti písmen / Pucle Pexeso Hledání obrázků různých předmětů, hledání tvarů, písmen na nějakém pozadí (např. hračky v moři, písmena v kouři)
Sluchové vnímání – rozlišování, analýza a syntéza, paměť, rytmus -
Rozlišování různých zvuků „Co slyšíš?“ Hra „Řekni, co právě dělám“ – dítě sedí se zavázanýma očima a má říci, co se právě děje Při vyprávění reagovat na předem domluvené slovo Poznat první hlásku ve slově, později i hlásku poslední a nějakou další Vymýšlet slova začínající určitou hláskou Učit se básničky a písničky Vytleskávat slova Opakovat rytmus Rytmické hádanky „Bylo to stejné?“
Rozvoj řeči, komunikativních dovedností 1. Rozvoj slovní zásoby: Hry: „ Co to je?“ „ Jaké to je?“ „ Co dělají?“ Nadřazené pojmy „ Co patří mezi? ,např. mezi ovoce, nádobí, nábytek, pečivo, stromy, atd. 2. Hry se slovy: Protiklady: „Opakem velkého je?“ malý / Porovnávání „Které zvíře je větší než kočka?“ , „Co je tady větší než židle?“ apod. / Rýmy 3. Vyjadřovací pohotovost Hádanky / popisujeme předmět, dítě hádá, o co jde; role se mohou vyměnit Hra „Co bys dělal kdyby …?“ 4. Rozvíjení komunikačních dovedností Vyprávění zážitků Popis obrázku Vyprávění nad knihou Vyřízení vzkazu Formulace žádosti
4
DIAGNOSTIKA DÍTĚ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU Charakteristikou období předškolního věku je velká dynamika vývoje v jednotlivých oblastech. Můžeme říci, že existují velké vývojové rozdíly mezi mladšími a staršími předškoláky. Ty byly v minulosti pociťovány za natolik závažné, že předurčovaly organizaci práce v mateřských školách. Převažovalo dělení do tříd podle věku dětí. Zpravidla neexistovala možnost, aby se v jedné třídě setkali sourozenci, které od sebe dělil jeden rok. Současná situace je v mnoha mateřských školách odlišná. Prosazuje se zřizování heterogenních tříd, ve kterých se setkávají děti různého věku. To má význam zejména pro rozvoj sociálních dovedností. Starší děti se stávají staršími kamarády, kteří o ty mladší pečují, podněcují je k dalšímu vývoji a předávají jim zkušenosti. V průběhu docházky do mateřské školy dochází k proměně rolí. Po určité době se z mladších "opečovávaných" dětí stávají starší "pečující", kteří tak předávají štafetu sdílené zkušenosti dalším mladším dětem. Příprava programu v heterogenních třídách je pro učitelky náročnější. Je nutné volit takové aktivity, ve kterých se uplatní všechny děti bez ohledu na vývojové odlišnosti, případně realizovat některé činnosti v menší skupince dětí stejné vývojové úrovně. Za období předškolního věku, navazující na věk batolecí, se zpravidla chápe poměrně široké období od 3 do 6 let. Dochází zde k mnoha vývojovým změnám, které se uskutečňují pod vlivem činitelů biologických či sociálních, případně působením jejich vzájemné interakce. Některé ze změn v oblasti motorické, řečové, rozumové či sociální si uvedeme v následujícím textu. Nejdůležitějším vývojovým úkolem tohoto období je zapojení dítěte do širšího sociálního prostředí. Dítě je připraveno navazovat vztahy mimo rodinu, vstupuje do mateřské školy. Zde může získávat to, co nemá v rodině, zde může realizovat svůj hlavní zájem - aktivní a iniciativní sebeprosazení ve skupině vrstevníků. OBLASTI POSUZOVANÉ V DIAGNOSTICE ŠKOLNÍ ZRALOSTI Vývoj motorický Dítě vstupující do mateřské školy je vybaveno základními pohybovými návyky, dále se zdokonaluje jeho pohybová koordinovanost. Předškolní dítě rádo běhá, skáče, leze po žebříku, hází s míčem. Budují se základy některých sportovních činností (např. jízda na kole). Dochází ke zpřesňování pohybů jemné motoriky. Pro předškoláka má neopomenutelný význam rozvoj dovedností stříhání, lepení, modelování. Vývoj jemné motoriky je patrný v kresbě. Postupně je dítě schopno napodobovat čáry (vertikální, horizontální), geometrické obrazce (kruh, kříž, čtverec, trojúhelník). Vývoj formálního zpracování kresby lidské postavy (od hlavonožce až ke správnému zobrazení lidské postavy) ukazuje na stále se zvyšující grafomotorické dovednosti. Úroveň jemné motoriky je zřejmá i v dovednostech sebeobsluhy - dítě se učí samo se oblékat, svlékat, obouvat si boty, vázat tkaničky. Stává se samostatným v jídle, učí se používat příbor. Vývoj řeči V předškolním věku dochází ke zdokonalení v řeči. Zejména je zřejmý posun ve výslovnosti jednotlivých hlásek (z nepřesné výslovnosti hlásek ve třech letech až k požadavku bezchybné výslovnosti při vstupu do školy). K pokrokům dochází ve skladbě řeči. Na základě nápodoby dospělých dítě počíná používat složitější souvětí, nejdříve souřadná, později podřadná. V užití gramatických pravidel můžeme ještě nacházet chyby. Jazyk předškolního dítěte koresponduje s úrovní myšlení. Vyskytuje se tzv. egocentrická řeč (dítě hlasitě komentuje svou činnost bez nutnosti existence "publika", kterému by byl verbální projev určen), stávající se nástrojem poznání, zpracování informací a myšlení, ale i možností vyjádření vlastních prožitků. Potřeba dítěte ještě více se orientovat ve světě se manifestuje aktivitou v poznávání a růstem aktivní slovní zásoby (ze cca. 1000 slov ve 3 letech až na 5000 slov v 6 letech). Nelze si nepovšimnout zájmu dítěte o řeč - rádo vypráví, zpívá, poslouchá pohádky, učí se říkankám. Řeč má kromě funkce poznávací a komunikační i funkci regulační. Usměrňování vlastního chování se děje nejprve ve formě hlasité řeči, až později dochází k rozvoji vnitrní řeči. Vývoj poznávacích procesů V oblasti vnímání mají jako v období kojeneckém a batolecím význam dotykové smysly (hmat, chuť, stále více se zapojují smysly dálkové (zrakové a sluchové vnímání). Vnímání má charakter globální - dítě ještě nerozlišuje jemné detaily, vnímá celistvě. Ke konci předškolního věku narůstá schopnost diferencovaného vnímání, což je i požadavek pro úspěšný nástup do školy. Předškolák vykazuje dobrou úroveň konkrétní paměti, zejména ve spojení se zrakovým vnímáním (zájem o vizuální hry např. Pexeso) a řečí (reprodukce říkanek, pohádek). V činnostech charakteristických pro předškolní věk (úkolové hry, kreslení) se započíná s formováním záměrné pozornosti, schopnost koncentrace je pouze krátkodobá.
5
Myšlení předškolního dítěte se nachází ve fázi tzv. prelogického názorového (intuitivního) myšlení. Je vázáno na názorné poznání a ne vždy se zde uplatní principy logiky. V úsudkové činnosti dítě dovede posuzovat jen jeden parametr (např. při porovnávání množství tekutiny ve skleničce se řídí pouze její výškou, ale už ne šířkou). V myšlení je předškolní dítě egocentrické - subjektivně posuzuje dění ze svého zorného úhlu, magické - přání dítěte a fantazie zkreslují úsudek a arteficialistické - dítě si myslí, že všechno kolem něj se vyrábí ("Jak se vyrábí strom?"). Úroveň myšlení se projevuje v činnostech - např. v kresbě či hře. Záměr nakreslit souvisí se schopností vytvořit si vnitřní představu zobrazované skutečnosti. Platí pravidlo, že předškolní dítě kresbou vyjadřuje to, co o předmětu ví, nikoli to, jak předmět vypadá. Zejména v kresbě lidské postavy si můžeme ukázat na zvyšování mentálních schopností nárůstem zobrazovaných detailů. Vývoj emocionální V předškolním věku je patrné bohaté emocionální prožívání, charakteristické velkými výkyvy mezi krajními polohami (dítě rychle přechází ze smíchu do pláče). Podněty z prostředí by měly být takové, aby u dítěte převažovaly kladné city. Vrcholí prožitky strachu, proto má význam klidné a nestresující působení na dítě. Sebepojetí předškolního dítěte se vztahuje k postojům a hodnocení dospělých. Dítě přebírá názor, že je špatné či dobré, protože je tak vidí maminka nebo učitelka. Vývoj sociální Přestože má i v tomto období pro socializaci dítěte význam rodina, započíná se se socializací do širšího prostředí. V mateřské škole dítě navazuje další vztahy (s kamarády, učitelkami). Osvojuje si nové role (role kamaráda, role žáka), v kterých je možné pozorovat některé osobnostní vlastnosti (obliba, dominantnost, bázlivost). Zralost předškolního dítěte se projeví v tom, jak je schopno navazovat kamarádské vztahy. Ty nejsou ještě trvalé, při výběru kamaráda se předškolák řídí pohlavím, zevnějškem či atraktivitou hračky, kterou kamarád vlastní. Rozvoj sociálních dovedností je patrný ve hře. Předškolní děti jsou schopny kooperace při hře, podřizovat se pravidlům úkolové hry. Ve hře může dojít k transformaci zvýšené agresivity do soupeření. Upevňují se i pohlavní role, kde se kromě biologických charakteristik promítají faktory ze strany prostředí (rodiče i učitelé mají jiné požadavky na chlapce a jiné na dívky). Rozdíly mezi pohlavími jsou dětmi chápány i existencí typických hraček pro chlapce a děvčata či typickou barevností oblečení (např. chlapec odmítá červené kalhoty, protože je to barva pro holky). U předškolního dítěte se budují záměrnou výchovou sociální kontroly. Na základě příkazů a zákazů se započíná s osvojováním norem, dítě se nachází v tzv. premorálním stadiu (po uposlechnutí/neuposlechnutí dospělého následuje odměna/trest). Přijetí a zvnitřnění norem signalizuje pocit viny, který se dostavuje, pokud dítě poruší pravidla stanovená dospělým.
Význam hry Hra je dominantní činností předškoláka. Aby byla hra hrou, musí vycházet z přirozenosti dítěte. Na rozdíl od učení hru nelze naplánovat, lze ji pouze usměrňovat. Hra je potřebou dítěte, která přispívá k jeho pozitivnímu ladění. Ve hře dítě symbolicky zpracovává nepříznivé zkušenosti, hra může proto přinášet odreagování a zmírnění napětí. Nemalý význam má hra pro rozvoj kognitivních schopností (vnímání, myšlení, představivost, paměť a sociálních dovedností (navazování vztahů k vrstevníkům, spolupráce, soupeřivost). Hra umožňuje dítěti aktivně se prosadit a tím i podpořit sebedůvěru ve vlastní schopnosti.
ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Nástup do školy Nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci. Svou intelektovou kapacitu nemůže dítě adekvátně využít pro malou schopnost koncentrace. Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšení nemocnosti dítěte. Je ohrožena jeho školní úspěšnost, může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte. Výjimkou není ani vznik řady psychosociálních problémů (rozvoj neurotických projevů - např. školní fobie, poruchy příjmu potravy, dále poruch chování - negativismus, zvýšená agresivita). Škola však není jen místem výkonu a učení, ale též místem socializace. Předčasný nástup do školy ovlivní formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné. Může nastat problém se začleněním dítěte do formující se třídní skupiny, školsky neúspěšné dítě často stojí na okraji kolektivu. Není výjimkou, když při řešení výukových, ale i výchovných problémů dětí 1. stupně ZŠ v pedagogicko-psychologické poradně zjišťujeme, že jednou z příčin těchto potíží byl předčasný nástup do školy. K čemu je dobrý odklad Z výše uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité posoudit, zda je dítě po všech stránkách na vstup do školy připraveno. Pokud ne, bývá jednou z variant pomoci dítěti realizace odkladu školní docházky. Neměla by to být jen administrativní záležitost. Doba, která je dítěti poskytnuta, by měla sloužit k jeho další stimulaci ve vývoji. Zejména u dětí s pomalejším či s disproporčním typem vývoje může odklad přispět významnou měrou k podpoře či harmonizaci vývoje a tím i k budoucí minimalizaci problémů ve škole.
6
V současné době je velmi aktuální otázkou prevence specifických poruch učení. Množina školsky nezralých dětí a dětí s vývojovými deficity v předškolním věku, ze kterých se budou po nástupu do školy formovat specifické poruchy učení - dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, se určitou částí překrývají. KDO POZNÁ NEZRALÉ DÍTĚ Pedagogicko-psychologická poradna Vytipování školsky nezralých dětí má v naší zemi dlouhou tradici. Aktuálně realizujeme (v minulosti používaný, dnes však spíše v práci poraden vyjímečný) screeningový záchyt školsky nezralých dětí přímo v mateřských školách. Ve spolupráci s rodiči, pediatry a mateřskými školami jsme schopni diagnostikovat a komplexně posoudit problematiku zralosti pro zahájení školní docházky a doporučit opatření především v zájmu dítěte. Rodiče Posun nacházíme i v informovanosti rodičů o odkladech školní docházky. Zatímco dříve se někteří rodiče bránili odkladu s argumenty "co by tomu řekli sousedi nebo prarodiče", "ztratí jeden rok", dnes se stále více setkáváme s požadavkem odkladu, který není nezbytný, s argumenty "ať si prodlouží mládí", "škola je tak náročná, není kam spěchat". Je zcela v kompetenci rodiče rozhodnout se, které odborné pracoviště navštíví pro posouzení školní zralosti dítěte. Lékař Na nezralé dítě upozorňuje v první řadě lékař, který se podlí i na diagnostice školní nezralosti, zejména v oblasti fyzické (děti fyzicky oslabené, dlouhodobě nemocné, smyslově a zdravotně handicapované). Mateřská škola Učitelky mateřských škol mohou napomoci úspěšnému řešení otázky školní zralosti. Mohou upozornit rodiče, jejichž dítě v některé sledované oblasti vykazuje známky vývojových deficitů, podat srovnání s vrstevníky. Proto je nutné, aby pracovaly na rozvoji dovedností pedagogické diagnostiky. V případě, že o odklad školní docházky rodiče žádají z důvodů "prodloužení dětství", mohou na ně dlouhodobě působit a vysvětlovat, že může dojít k promeškání doby, kdy je dítě "nastaveno" na přijímání nové zkušenosti ve škole, a tím i ke ztrátě motivace. Stejně důležitá je i jejich úloha při harmonizaci či stimulaci vývoje u dětí s odkladem školní docházky. Řada odborníků a pracovišť se stará o vytváření nových metodických materiálů či zprostředkování informací o možnostech pedagogické terapie na konci předškolního věku. Speciálním tréninkem se může podpořit dozrávání jednotlivých funkcí a tím snížit riziko vzniku specifických poruch učení. Je to právě učitelka mateřské školy, kdo může prostřednictvím déletrvající zkušenosti s dítětem a srovnání s ostatními dát rodičům signál, že není vše v pořádku. Z vlastní zkušenosti můžeme konstatovat, že mateřskou školou zpracované hodnocení na děti byvá ve většině případů velice výstižné a poslouží jako významný podklad pro posouzení připravenosti dítěte na zahájení školní docházky. Základní škola V poslední době se zvyšuje úloha zápisu do 1. tříd při vytipování školsky nezralých dětí, zejména u dětí nenavštěvujících mateřskou školu. Je ale známo, že zápis, tak jak je někdy prováděn, představuje jen měkkou normu. Proto se nyní řada škol snaží najít prostředky, které by mohly pomoci odhalit problémové dítě ve vztahu k nástupu do školy (např. se zápis uskutečňuje formou pohádky, kdy dítě v průběhu řízené činnosti plní úkoly, které jsou zaměřeny na dílčí aspekty vývojové úrovně ve sledovaných oblastech školní zralosti). O odkladu školní docházky o jeden rok rozhoduje na základě písemné žádosti rodičů ředitel školy. Podkladem pro toto rozhodnutí je doporučení odborného pracoviště. Bývá to nejenom pedagogicko-psychologická poradna, kdo provádí diagnostiku školní zralosti, ale též speciálně pedagogické centrum a pediatr (ten se podle posledních údajů z MŠMT podílí na doporučení OŠD téměř v polovině případů). Závěrem Mezi nastupujícími školáky nacházíme velké rozdíly ve věku. Na jedné straně jsou to děti, které se narodily na podzim a ještě byl u nich realizován odklad školní docházky. Na druhé straně jsou to děti, u kterých rodiče žádají o předčasný nástup do školy, narodily se po 1. 9. toho ročníku, který vstupuje řádně do školy. Tyto věkové rozdíly mohou ovlivnit proces zaškolování. Mladší děti se mohou oproti starším jevit jako méně vyspělé a to ovlivní jejich školní úspěšnost i postavení v kolektivu.
Z LEGISLATIVY dle Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
7
dle § 36: (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka"). (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný
dni, kdy dítě dosáhne roku věku v době od školní docházky již v tomto zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. (5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. (7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. dle § 37: (1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. (3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. (4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. dle § 40: Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí a. b.
individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole (dále jen "individuální vzdělávání"), vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.
dle § 41: (1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. dle § 42: Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
8
Právní výklad ROZHODOVÁNÍ ŘEDITELE ZÁKLADNÍ ŠKOLY O ODKLADU POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje v souladu s § 46 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ředitel školy, a to za podmínek stanovených v § 36. Rozhodnutí ředitele školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je v souladu s § 165 odst. 2 písm. e) a § 183 odst. 1 rozhodnutím správním, na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Rozhodnutí o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání pro následující školní rok plní v souladu s § 46 odst. 1 zároveň funkci zápisu dítěte k plnění povinné školní docházky ve smyslu § 36 odst. 4. V rozhodnutí ředitele školy o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání by mělo být vždy uvedeno, od jakého školního roku je dítě k základnímu vzdělávání přijímáno. Uvedený údaj je nezbytný z důvodu určitosti rozhodnutí a jednoznačného vymezení vzniku právních nároků s rozhodnutím spojených. Pravomocným rozhodnutím o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání vzniká dítěti právní nárok na to, stát se od začátku následujícího školního roku žákem dané základní školy. Do začátku následujícího školního roku však toto rozhodnutí nezpůsobuje žádné jiné právní účinky (zákonný zástupce si dokonce může v mezidobí své rozhodnutí rozmyslet a “zapsat” dítě do jiné základní školy, např. z důvodu přestěhování apod.). O odkladu povinné školní docházky rozhoduje v souladu s § 37 odst. 1 po splnění zákonem stanovených podmínek ředitel školy. Rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky je v případě ředitelů škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí samostatným správním rozhodnutím ve smyslu § 165 odst. 2 písm. c). Ustanovení § 37 odst. 1 nestanoví, že o odkladu povinné školní docházky může rozhodnout pouze ředitel školy, kam byl žák pravomocně přijat pro následující školní rok do prvního ročníku základního vzdělávání. Uvedené řešení nelze ani považovat za rozumné, neboť by v takovém případě bylo nezbytné vydat dvě správní rozhodnutí (jedno o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání od následujícího školního roku, druhé o odkladu povinné školní docházky o jeden školní rok), přičemž jedno rozhodnutí v praxi vylučuje naplnění rozhodnutí druhého. Na základě výše uvedeného mohou v praxi nastat v zásadě dvě situace:
•
•
Zákonný zástupce se dostaví k zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání a rovnou požádá ředitele dané školy o odklad povinné školní docházky (a tuto žádost zákonem stanoveným způsobem doloží). V takovém případě může ředitel školy rozhodnout přímo o odkladu povinné školní docházky. Není důvod zároveň rozhodovat o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání pro následující školní rok, neboť takové rozhodnutí by v praxi stejně nebylo naplněno. Zákonný zástupce dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, je pak povinen dostavit se v následujícím školním roce opět k zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání, a to do základní školy podle svého výběru. Zákonný zástupce se dostaví k zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání a požádá o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání pro následující školní rok. Zákonný zástupce v tuto chvíli o odklad povinné školní docházky dítěte nepožádá, přestože byl o této možnosti informován ve smyslu § 37 odst. 2. Ředitel školy vydá rozhodnutí o přijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání pro následující školní rok.
Následně požádá zákonný zástupce ředitele školy o odklad povinné školní docházky (a tuto žádost zákonem stanoveným způsobem doloží). Tento případ nelze vyloučit, neboť § 37 odst. 1 nestanoví konečný termín pro podání žádosti o odklad povinné školní docházky. S ohledem na § 37 odst. 3 však lze dovodit, že o odkladu povinné školní docházky musí být rozhodnuto před začátkem příslušného školního roku. V takovém případě vydá ředitel školy následně také rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky. Rozhodnutí o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání zůstane sice pravomocné i nadále (není dán právní důvod pro jeho zrušení), nebude však v praxi
9
realizováno, neboť dítě do prvního ročníku nenastoupí. Také v tomto případě je zákonný zástupce dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, povinen dostavit se v následujícím školním roce opět k zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání, a to opět do základní školy podle svého výběru.
Zákonem stanovené podmínky pro povolení odkladu povinné školní docházky V souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. je ředitel školy oprávněn povolit odklad povinné školní docházky pouze v případě, že je žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Zákonný zástupce tedy musí vždy řediteli školy doložit obě výše uvedená doporučující posouzení. Zatímco k pojmu “odborný lékař” je v těchto Právních výkladech zveřejněn samostatné stanovisko (stanovisko č. 5), na tomto místě je vhodné se zastavit nad pojmem “příslušné školské poradenské zařízení”. Příslušnost školského poradenského zařízení zakotvená v § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. je příslušností věcnou. V souladu s § 5 a 6 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, se jedná o vymezení toho, který typ školského poradenského zařízení bude v daném případě příslušný k posouzení školní zralosti konkrétního dítěte. Z § 6 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 72/2005 Sb. vyplývá, že ke zjišťování speciální připravenosti žáků se zdravotním postižením na povinnou školní docházku je věcně příslušné speciálně pedagogické centrum jako typ školského poradenského zařízení. V ostatních případech je v souladu s § 5 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 72/2005 Sb. věcně příslušná ke zjišťování připravenosti dětí na povinnou školní docházku pedagogickopsychologická poradna jako typ školského poradenského zařízení. Příslušnost školského poradenského zařízení ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. v žádném případě nelze posuzovat jako příslušnost místní. Z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost zákonného zástupce obrátit se se žádostí o zjištění školní připravenosti dítěte na školské poradenské zařízení v určitém územním obvodu. Je tedy na rozhodnutí zákonného zástupce, na které věcně příslušné školské poradenské zařízení zapsané v rejstříku škol a školských zařízení se obrátí.¨¨
10
Co by mělo znát a umět Vaše dítě, než půjde do školy, co je třeba procvičovat 1. Psychomotorický rozvoj • schopnost koncentrace • pravidelný režim 2. Hrubá motorika • poskoky na jedné noze, skákání „panáka", překážková dráha, školka, házení míčem o zeď, skákání přes gumu, běh – „slalom…“ • hry (na sochy, škatulata…) • schopnost relaxace (i s relaxační hudbou) 3. Jemná motorika • hodně kreslit • práce s papírem (mačkání, trhání, stříhání…) • korálky, mozaiky, práce s dětskými nástroji 4. Poznávací rozvoj, rozvoj vnímání • zrakové - vpravo, vlevo, nahoře, dole, před, za, uprostřed, mezi, vedle…, rozlišování obrázků, Kimova hra… • sluchové - rozeznávat slabiky (slyšet, co je na začátku, na konci, uprostřed slova), vytleskávání, určování počtu slabik, hledat slova začínající stejnou hláskou,… • předčíselné pojmy - méně, více, stejně, větší, menší, umět přiřazovat čísla k předmětům či obrázkům • rozvoj řeči - zopakovat dvanáctislabičný verš, seřadit obrázky podle děje, umět popsat byt, pokoj…, dechová cvičení (čichání, nafukování, vtahování vzduchu…) • orientace v čase a prostoru - včera, dnes, zítra, adresa, datum narození… • znát - co děláme ráno, v poledne, večer, co se děje na jaře, v létě…
Seznam knih a cvičení pro předškoláky • • • • • • •
O dozrávání (než půjdu do školy…) - Bc. Eliška Petruchová Cvičení pravolevé orientace - Olga Zelinková Hrajeme si s písmeny - Olga Zelinková Rozvoj zrakového vnímání - PaedDr. Lena Fábryová Šimonovy pracovní listy 4. - 10. - různí autoři Jednou budu školákem - Jullienová, Marchalová Dobrý start do školy - Andersonová, Fischgrundová
11
Desatero prvňáčka Začátek školní práce svému dítěti ulehčíte když: 1. budete již nyní na něm vyžadovat jasnou a správnou výslovnost 2. povedete je, aby klidně a pozorně poslouchalo předčítání pohádek 3. budete vyžadovat, aby reagovalo na vhodně daný pokyn a sledovat jak jej plní 4. soustředíte dítě na vykonávanou práci a nedovolíte mu, aby se zabývalo vedlejšími věcmi 5. je zvyknete na to, aby dohrálo započatou hru, dokončilo započatou práci 6. je navyknete, aby denně plnilo drobné úkoly při domácí práci 7. je povedete k tomu, aby po hře uklidilo hračky, po obědě své nádobí a příbor 8. je naučíte pozdravit, požádat, poděkovat, chovat se vhodně k dospělým i k dětem 9. je povedete k tomu, aby při hře, procházkách si všímalo zvířat, květin a všech změn kolem sebe 10. je navyknete, aby ve stejnou dobu vstávalo, chodilo spát, mylo si ruce před jídlem a po použití WC
Pozor : NEZAPOMENOUT PŘI ZÁPISU DO 1. TŘÍDY VZÍT S SEBOU: DÍTĚ + RODNÝ LIST DÍTĚTE + OP JEDNOHO Z RODIČŮ
12
