OVÁ KOMUNIKACE: JAZYK, STYL, SOCIOLINGVISTICKÉ ASPEKTY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra bohemistiky

E-MAILOVÁ KOMUNIKACE: JAZYK, STYL, SOCIOLINGVISTICKÉ ASPEKTY E-MAIL COMMUNICATION: LANGUAGE, STYLE, SOCIOLOGICAL LINGUISTICS ASPECTS

Magisterská diplomová práce

Bc. Zuzana Mrázková Česká filologie

Vedoucí práce: PhDr. Ondřej Bláha, Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu i ostatní zdroje, které jsem použila.

V Olomouci dne 2. dubna 2014

_____________________ Zuzana Mrázková

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu své diplomové práce Ondřeji Bláhovi za odborné konzultace a cenné rady. Dále pak také všem, kteří přispěli svými e-maily do analyzovaného korpusu, a pomohli tak zvýšit kvalitu této práce.

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 7 Metodologie ............................................................................................................... 9 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................... 10 1 Internet a komunikace ....................................................................................... 10 1.1 K historii internetu ........................................................................................ 10 1.2 Internetová komunikace .............................................................................. 11 1.2.1 Webové stránky ...................................................................................... 12 1.2.2 Diskusní fórum (Newsgroup) .............................................................. 12 1.2.3 Talk ........................................................................................................... 12 1.2.4 Chat .......................................................................................................... 13 1.2.5 Sociální sítě .............................................................................................. 14 1.3 Elektronická pošta (e-mail) .......................................................................... 14 1.3.1 První e-maily ........................................................................................... 15 2 Jazyk a styl e-mailové komunikace ................................................................. 16 2.1 Psanost a mluvenost ..................................................................................... 17 2.1.1 Kontaktnost a interakce ......................................................................... 18 2.1.2 Spontánnost............................................................................................. 18 2.1.3 Veřejnost .................................................................................................. 19 2.1.4 Jazyková kreativita................................................................................. 19 2.1.5 Standardní a nestandardní varianty jazyka ....................................... 20 2.1.6 Neverbální komunikace ........................................................................ 20 2.1.7 Sociální a psychologické funkce ........................................................... 22 2.2 Pravopis .......................................................................................................... 22 2.2.1 Pravopisné nedostatky .......................................................................... 23 2.2.2 Interpunkce ............................................................................................. 23 2.2.3 Diakritika ................................................................................................. 24 2.2.4 Překlepy ................................................................................................... 24 2.3 Struktura e-mailů .......................................................................................... 24 3 Sociolingvistické aspekty e-mailové komunikace ....................................... 26 3.1 Vliv věku na e-mailovou komunikaci ........................................................ 26 3.1.2 Cizojazyčné prvky v e-mailech ............................................................ 27 3.2 Vztah k adresátovi ........................................................................................ 28

-4-

3.2.1 Formálnost a neformálnost ................................................................... 28 3.2.2 Jazyková zdvořilost a nezdvořilost ..................................................... 29 3.2.3 Spisovnost a nespisovnost .................................................................... 30 3.3 Vliv pohlaví na e-mailovou komunikaci ................................................... 30 3.3.1 Různé rozdíly v e-mailové komunikaci .............................................. 31 ANALÝZA E-MAILŮ ............................................................................................ 33 4 Analyzovaný materiál ........................................................................................ 33 4.1 Postup při sběru materiálu .......................................................................... 33 4.2 Číselné údaje .................................................................................................. 33 4.2.1 E-maily ..................................................................................................... 33 4.2.2 Korespondenti (pisatelé) ....................................................................... 34 4.2.3 Tabulky .................................................................................................... 35 5 Obsahová stránka e-mailové komunikace ..................................................... 36 5.1 Častá témata ................................................................................................... 36 5.1.1 E-maily formální..................................................................................... 36 5.1.2 E-maily neformální ................................................................................ 37 5.2 Koherence a koheze textu ............................................................................ 41 6 Vyjadřování v e-mailech – jazyk a styl ........................................................... 43 6.1 Psanost a mluvenost ..................................................................................... 43 6.1.1 Spisovnost a nespisovnost .................................................................... 45 6.1.2 Užívání nářečních prvků ....................................................................... 46 6.1.3 Slang v e-mailové komunikaci ............................................................. 49 6.1.4 Vyjadřování emocí v e-mailech ............................................................ 50 6.2 Hra s jazykem v e-mailech ........................................................................... 55 6.2.1 Aktualizace a ozvláštnění textu ........................................................... 55 6.2.2 Cizojazyčné prvky jako aktualizační prostředky .............................. 57 7 Pravopis ................................................................................................................. 59 7.1 Dodržování pravopisných zásad ................................................................ 59 7.2 Pravopisné nedostatky v e-mailech ............................................................ 60 7.2.1 Hrubé a menší chyby ve slovech ......................................................... 60 7.2.2 Interpunkce ............................................................................................. 61 7.3.3 Diakritika ................................................................................................. 63 7.3.4 Překlepy ................................................................................................... 64 7.3.5 Nesprávné kladení mezer ..................................................................... 65 -5-

8 Forma a struktura e-mailů ................................................................................. 66 8.1 Struktura e-mailů .......................................................................................... 66 8.1.1 E-maily formální..................................................................................... 66 8.1.2 E-maily neformální ................................................................................ 67 8.2 Rozsah e-mailů .............................................................................................. 69 9 Další specifika e-mailové komunikace ........................................................... 70 9.1 Spamy ............................................................................................................. 70 9.2 Přílohy ............................................................................................................. 71 10 Teoretická východiska vs. analýza materiálu .............................................. 72 10.1 Shody ............................................................................................................ 72 10.2 Odchylky ...................................................................................................... 73 10.3 Doposud nezpracované oblasti ................................................................. 74 11 Shrnutí a výsledky ............................................................................................ 76 11.1 Výsledky analýzy ........................................................................................ 76 11.1.1 Obsah e-mailů ....................................................................................... 77 11.1.2 Jazyk, styl, pravopis ............................................................................. 77 11.1.3 Forma ..................................................................................................... 79 Slovo závěrem.......................................................................................................... 80 Anotace ..................................................................................................................... 82 Abstract ..................................................................................................................... 83 Seznam použitých zdrojů....................................................................................... 85 Literatura .............................................................................................................. 85 Internet .................................................................................................................. 87 Seznam tabulek ........................................................................................................ 89 Seznam zkratek........................................................................................................ 89

-6-

Úvod V současné době ovlivňuje rozvoj moderní společnosti technika. Stále více ovlivňuje také nás a naše individuální životy. Počítače a internet se stávají nenahraditelnými a potřebnými jak pro jedince, tak pro běh celé společnosti. Bez elektronického světa si dnes dokáže málokdo svou existenci představit, což svědčí o tom, že tento svět představuje jakousi alternativu světa reálného. Velký pokrok nastal zejména v komunikaci, a to v rychlosti předávání informací. Ještě nedávno si lidé psali dopisy, k jejichž psaní se přistupovalo většinou velmi zodpovědně a téměř obřadně. Dokonce vznikla přesná pravidla a normy, jak dopisy psát. Dnes se už se soukromými dopisy setkáváme výjimečně, jelikož je nahradily moderní a mnohem rychlejší způsoby komunikace jako e-mail, chat, různé weby, diskusní fóra, skype a v neposlední řadě také velmi oblíbený Facebook. Formou má nejblíže k dopisu e-mail, nicméně mezi e-mailem a klasickým dopisem existuje velké množství rozdílů, z nichž zásadní je právě rychlost komunikace a to, že papírovou formu nahradila forma elektronická. Od toho se potom odvíjí další rozdíly. Právě e-maily a jejich specifické znaky z hlediska jazykového a sociolingvistického jsou předmětem této práce. Téma bylo zvoleno z důvodu aktuálnosti e-mailové komunikace a také proto, že zatím neexistuje žádná delší ucelená studie, která by se stylem a jazykem e-mailů zabývala. V teoretické části budou nejprve objasněny základní pojmy jako internet, e-mail a komunikace. Poté se budeme věnovat e-mailům a jejich jazykové stránce, a to ze všech možných pohledů. Zaměříme se zejména na styl, psanost a mluvenost, pravopis, grafiku, formu a také na vliv cizích jazyků v současné korespondenci. Poslední kapitola této části bude věnována vybraným sociolingvistickým aspektům a jejich vlivu na e-mailovou komunikaci.

-7-

Praktická část je založena na podrobné analýze nashromážděných emailů od mnoha různých korespondentů lišících se věkem, pohlavím, vztahem k adresátovi atd. V prvé řadě budou rozděleny e-maily do různých skupin dle výše zmíněných kritérií a v tabulkách budou stanoveny jejich přesné počty a také počty korespondentů. Dále následuje specifikace e-mailů podle analyzovaných témat v závislosti na sociolingvistických aspektech. Na základě toho budou stanoveny základní rysy e-mailu jako textu. Výsledky analýzy budou porovnány s nashromážděnými informacemi ze sekundární literatury a budou tak potvrzeny, popřípadě modifikovány či opraveny teze, které tato literatura přináší. Klíčovým tématem zde bude vymezení pozice emailu na ose mluvenost – psanost. Vše bude doloženo na konkrétních ukázkách. Při podrobnější analýze jednotlivých skupin e-mailů by měla být nalezena spojitost mezi sociologickými parametry těchto zpráv a užitými komunikačními strategiemi. V závěru práce budou veškeré výsledky zhodnoceny, shrnuty a posléze stanoveny obecné teze a závěry.

-8-

Metodologie Jak již bylo nastíněno v úvodu, práce je založena na podrobné analýze jazyka nashromážděných e-mailů. Této analýze předcházelo prostudování sekundární literatury týkající se e-mailové komunikace a následné zpřehlednění zjištěných informací. V práci bylo použito 35 titulů sekundární literatury. Protože se touto problematikou nejvíce zabývaly Světla Čmejrková a Zdeňka Hladká, staly se jejich publikace pro tuto práci stěžejními. Nepostradatelné byly však také publikace a články Evy Jandové, Jany Hoffmannové, Marie Čechové, Milana Jelínka a mnoha dalších. Potřebné byly i internetové zdroje, především IT slovník - počítačový slovník, Internetová jazyková příručka a některé články vztahující se k internetové komunikaci. Před samotnou analýzou, která je hlavním předmětem této práce, bylo nutné nashromáždit dostatečné množství e-mailů od pisatelů různého pohlaví, různých věkových skupin a nejlépe také z různých oblastí České republiky

z důvodu

odlišného

dialektu.

Prostřednictvím

dnešních

komunikačních technologií se žádost o zasílání e-mailů dostala do povědomí širokého okruhu české populace, a tak je složení korpusu velmi pestré. Obsahuje 592 e-mailů od 112 pisatelů různého věku, pohlaví, profese, vztahu k adresátovi atd. Po zpracování e-mailů a jejich rozdělení do různých kategorií dle zmíněných sociolingvistických aspektů následovala samotná analýza. Emaily byly rozebrány ze všech možných hledisek týkajících se jazyka, stylu a struktury e-mailů. Každá kapitola obsahuje také krátké ukázky e-mailů, na nichž lze sledovat právě analyzovaný jev. V závěru analytické části byly také porovnány zjištěné informace ze sekundární literatury s novými aktuálními výsledky analýzy a následně stanoveny shody a rozdíly. Na základě toho bylo poukázáno na témata, jimiž se sekundární literatura dosud nezabývala, a která jsou tedy obsažena v této práci. Celý e-mailový korpus je k dispozici v elektronické podobě na CD. -9-

TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1 Internet a komunikace Před dvaceti lety byl internet pro většinu neznámým pojem, dnes už ho považujeme za nezbytnou nutnost. Odráží a ovlivňuje styl života v 21. století jako žádné jiné médium.1 Stal se synonymem pro rychlou komunikaci, neboť počítače, internet a e-mail umožňují jednoduchý přístup k velkému množství informací, a to jednoduše a pohodlně. Komunikovat můžeme v podstatě s celým světem (Divínová 2005, s. 9).

1.1 K historii internetu Eva Jandová (2006, s. 13) vysvětluje slovo internet jako kompozitum skládající se ze dvou částí. První částí je prefixoid inter, který pochází z latiny a znamená mezi. Druhou část tvoří začátek anglického výrazu network, což znamená sítě. Internet bývá tedy označován jako globální síť, protože umožňuje propojit obrovské množství nejrůznějších lokálních sítí a počítačů pomocí TCP/IP.2 V roce 1968 v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii byla instalována první počítačová síť pro účely testování, která však fungovala pouze v prostorách této budovy (Jandová 2006, tamtéž). Internet v pravém slova smyslu vznikl v roce 1969 ve vojenské laboratoři v USA pod jménem ARPANet. Už v roce 1963 jej však navrhl Larry Roberts. Cílem bylo umožnit americkým počítačovým inženýrům a vědcům pracujícím na vojenských zakázkách sdílet drahou techniku a další zdroje. Název internet se začal

1

Médium znamená prostředek, zprostředkovatel. Obory, které se věnují různým projevům

mezilidské a sociální komunikace, označují pojmem médium to, co zprostředkovává někomu nějaké sdělení, tedy médium komunikační (Jirák, Köpplová 2007, s. 16). 2

Transmission Control Protocol/Internet Protocol – standardní sada pravidel pro přenos

mezi dvěma uzly (Jandová 2006, tamtéž).

- 10 -

používat až v roce 1987, kdy vznikla síť NSFNet3, brzy přejmenovaná právě na Internet. Do poloviny osmdesátých let se příliš nerozvíjel, byl omezen především na vládní organizace. V Evropě v roce 1989 měl největší internetový server švýcarský institut CERN.4 Jeho pracovníci se podíleli na vytvoření jednoho z nejvyužívanějších produktů na internetu. Jedná se o síť World Wide Web (WWW). Právě toto předcházelo komerčnímu provozu internetu. Ten se datuje do roku 1992. Formální připojení Československa k internetu se slavnostně uskutečnilo 13. února 1992 (Divínová 2005, s. 1115).

1.2 Internetová komunikace Proces dorozumívání se nazývá komunikace. Jedná se o společenský styk s cílem výměny myšlenkových obsahů mezi účastníky neboli komunikanty. Komunikační akt probíhá za určité situace, v určité době, na určitém místě a v určité společenské atmosféře (Čechová 2000, s. 355-357). Je výpovědí o tom, jak člověk chápe a interpretuje sebe, jiné lidi a vztahy mezi nimi. Psychologové rozumějí komunikací sdělování a sdílení, z čehož plyne, že komunikují i ti, kteří pouze poslouchají nebo přihlížejí určité komunikaci (Šmahel 2003, s. 145). Elektronická komunikace podle Šmahela (2003, tamtéž) znamená interakci, která probíhá prostřednictvím elektronického média, tedy v elektronické podobě. Základním atributem elektronické komunikace je aktivita. Pasivní účastníci, tedy posluchači, zde nespadají. Černá (2001, s. 63) definuje elektronickou komunikaci jako určitý mezistupeň mezi ústním dialogem a psanou komunikací, přičemž je zřejmé, že díky rychlosti přenosu se elektronická komunikace silně přiblížila komunikaci ústní.

3

NSFNet – National Science Foundation (Jandová 2006, s. 14).

4

CERN – Conseil Europeén pour la Recherche Nucléaire – Evropská organizace pro jaderný

výzkum (Divínová 2005, s. 12).

- 11 -

Způsobů, jak můžeme dnes komunikovat na internetu, je mnoho. Následuje

pouze

stručná

charakteristika

některých

z nich,

kromě

elektronické pošty (e-mailu), kterou se budeme podrobněji zabývat v příští kapitole. 1.2.1 Webové stránky World Wide Web (viz kap. 1.1) je multimediálním prostředím. To znamená,

že

umožňuje

uživatelům

z celého

světa

rychlý

přístup

k informacím v textové, obrazové i zvukové podobě. Jedná se o systém stránek zveřejňovaných na síti na principu hypertextu.5 S využitím hypertextových odkazů je možné postupovat na další a další stránky. Přístup k nim má kdokoliv, kdo se může připojit k internetu. Existují speciální servery, na nichž vyhledáváme informace podle klíčových slov. Mezi nejvyužívanější u nás patří Seznam, Centrum, Atlas. Celosvětově využívaný je například Google (Jandová 2006, s. 15). 1.2.2 Diskusní fórum (Newsgroup) Zde probíhají diskuse účastníků na zvolené konkrétní téma. Tito účastníci se mohou k tématu nejen vyjadřovat, ale i reagovat na příspěvky ostatních. Diskuse tedy probíhá většinou mezi více komunikanty. Jejich příspěvky mohou pasivně sledovat všichni, proto je zde často využívána možnost skrýt svou identitu za přezdívku. Oblíbeným tématem je např. Film a televize. Známý je server Seznam – Lidé.cz (Jandová 2006, s. 17). 1.2.3 Talk Systém Talk slouží ke komunikaci dvou uživatelů. Okamžitě přenáší na obrazovku obou komunikantů to, co píšou, tzn., že autorovo sdělení se objevuje i na obrazovce příjemce postupně znak po znaku, tak, jak je autor

5

Hypertext – text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy, jejichž prostřednictvím se

přeneseme na jinou část dokumentu (IT slovník); Hypertextový – pracující s významy, ne pouze se slovy (Slovník cizích slov, 1996).

- 12 -

píše na klávesnici svého počítače. První varianty tohoto systému existovaly už v sedmdesátých letech. Talk je jakýsi předchůdce chatu. Dnes už se tento systém nepoužívá (Gregar 2003). 1.2.4 Chat Slovo chat pochází z angličtiny a znamená popovídat si. V písemné formě spolu komunikují dva nebo více partnerů. Uživatelé komunikují anonymně nebo pod přezdívkou po přihlášení do některé místnosti (chatroom). Mohou komunikovat buď se všemi účastníky, nebo se obracejí jen k některému z nich. Jednotliví komunikanti mohou být zapojeni do více dialogů zároveň. Repliky jsou poměrně krátké, málokdy překračují délku jednoho řádku (Jandová 2007, s. 7-13). Forem chatu je mnoho. K nejznámějším patří Internet relay chat (IRC), který umožňuje simultánní komunikaci mezi mnoha lidmi. Je vybudován na principu klient – server. Servery jsou propojeny do sítí a připojením na jeden z nich získává klient možnost komunikovat s celou sítí. IRC umožňuje také přenos textů a souborů. Podobné jako IRC jsou webchaty. Rozdíl je v tom, že účastníci si spolu nepovídají na kanálech, ale v místnostech. Z dalších forem chatu je to např. MUD (Multi-User Dungeon) fungující na principu hry, kdy každý hráč představuje nějakou postavu a právě psaním textu tyto postavy vytvářejí a ovládají. (Gregar 2003, www). Zvláštním systémem chatu je Instant messaging, který umožňuje synchronní komunikaci dvou komunikantů. Jejich počítače musí být vybaveny speciálním programem, který je možné stáhnout zdarma z internetu.

Tuto

komunikaci

lze

považovat

za

písemný

protějšek

telefonování. Ke zprávám je možno připojit i různé soubory (Jandová 2006, s. 20-21). První a celosvětově nejrozšířenější komunikátor je ICQ.6 Populární program,

6

který

umožňuje

nejen

telefonování

po

ICQ vyslovujeme jako I seek you = hledám tě (Jandová 2006, tamtéž).

- 13 -

internetu,

ale

prostřednictvím webkamery i možnost vidět svůj komunikační protějšek, se nazývá Skype. Ten vznikl o něco později (IT slovník). 1.2.5 Sociální sítě Sociální sítě jsou v současné době velmi oblíbené. Jde o internetovou službu umožňující svým členům tvořit a sdílet s ostatními osobní obsah, komunikovat s nimi, sdružovat se a vzájemně se bavit. Nejznámější a současně nejvyužívanější sociální sítí je Facebook založený v roce 2006 v USA. Zaregistrovaným uživatelům umožňuje velké množství funkcí. Mohou spolu komunikovat, ukazovat si videa, fotografie, chatovat, hrát hry, sdílet různé odkazy atd. (IT slovník). Dnes má přes jednu miliardu aktivních uživatelů. Známé jsou také sociální sítě Youtube, Twitter, Linkedln a další (Přehled sociálních sítí, Dvoran.com).

1.3 Elektronická pošta (e-mail) Elektronická pošta je nástroj k písemné dialogické komunikaci zprostředkované

pomocí

internetové

sítě.

Zkratka

e-mail7

vznikla

z anglického překladu electronic mail (Hladká 2005, s. 59). Spolu s WWW stránkami patří mezi nejstarší a nejvyužívanější služby na internetu. Podstatou je posílání elektronických dopisů či krátkých zpráv napsaných na počítači8 prostřednictvím speciálního programu, který je součástí operačních systémů umožňujících přístup do sítě. K e-mailu je možno připojit nejrůznější přílohy, kromě souborů textových také soubory zvukové, obrazové či videosekvence. Výhodou elektronické pošty je rychlost, s jakou komunikace probíhá. Další výhodou je samozřejmě samotná elektronická forma, díky níž je snadné texty dále zpracovávat, kopírovat, archivovat, 7

Dříve se používalo pouze označení e-mail, dnes je možno psát toto slovo také bez

spojovníku – email (viz kap. 1.3.1). 8

V současné době je možné být připojen k internetu prakticky neustále a tím pádem také

posílat e-maily kdykoliv. Kromě počítačů nebo notebooků jsou využívány tablety, mobily, čtečky knih, i-phony, i-pady atd.

- 14 -

tisknout nebo je hromadně ze schránky odstranit. Autor elektronického dopisu může poslat svůj text i více adresátům najednou (Jandová 2006, s.16). 1.3.1 První e-maily E-mail je úzce spojen s počátkem samotného internetu, tehdy ještě ARPANetu. Už před jeho vznikem existovaly elektronické zprávy pro komunikaci s centrálním počítačem, ale klasická elektronická pošta vznikla až o pár let později. Úplně první zprávu poslal v roce 1971 jeden ze zaměstnanců společnosti BBN (Bolt Beranek), která pracovala pro americké ministerstvo obrany. Jmenoval se Ray Tomlinson. Poslal zprávu sám sobě z jednoho počítače na druhý v rámci jedné místnosti (Kejduš 2012). V roce 1976 poslala elektronickou zprávu královna Alžběta II. na britské vojenské základně. Obsah zprávy je neznámý, protože šlo nejspíš o vojenské tajemství. O dva roky později byl zaslán e-mail obsahující reklamu, který dnes známe pod názvem spam. Ten tvoří většinu zaslané elektronické pošty, ale naštěstí bývá zachycen již před tím, než se dostane k nám do schránky. My tedy obdržíme jen minimální množství spamů. Slovo e-mail bylo ale použito až v roce 1982, do té doby neměla elektronická pošta žádný konkrétní název. V tomtéž roce se objevil také první počítačový smajlík, jehož autorem je Scott Fahlman, počítačový inženýr z univerzity Carnegie Mellon v Pittsburghu. Navrhl tyto symboly: :-) :-(. V roce 2007 vznikl jako vedlejší produkt několika zaměstnanců Google Gmail. Od roku 2011 se používá označení slova e-mail bez spojovníku, tedy jen email. Zavedla to Asociace AP Stylebook (Kejduš 2012, tamtéž). V internetové

jazykové

příručce

(viz

internetové

zdroje)

je

však

upřednostňována varianta se spojovníkem, proto i v této práci je tato varianta dodržována.

- 15 -

2 Jazyk a styl e-mailové komunikace Jazyk je podle Lotka (2005, s. 67) abstraktní systém zahrnující jednotky, pravidla, modely a normy jejich užívání. Realizací tohoto systému je řeč (Lotko 2005, s. 86). Variet jazyka je mnoho. Spisovný jazyk, který je symbolem identity národa, dominuje převážně v komunikaci oficiální a písemné (Bláha 2009, s. 13). Co se týká termínu styl, je chápán různě. Je to způsob vyjádření nebo umění říci totéž různým způsobem. Můžeme ho definovat také jako primárně sémantický jev, tedy pojem z roviny významu (Čechová 2008, s. 16). E-mailová komunikace, jakožto všechny druhy komunikace, má své zvláštnosti v rovině jazykové i stylové (Bozděchová 1997, s. 105). Charakterizovat styl elektronické komunikace jako celek lze pouze stěží. Stylů je mnoho a každý má svou vlastní charakteristiku – styl běžně mluvený, administrativní, odborný, publicistický, umělecký. Po síti můžeme nezávazně rozmlouvat, posílat důležité dokumenty, sledovat elektronické verze denního tisku, vytvářet a rozvíjet nové žánry umělecké, takže jednoznačné vyhranění neexistuje (Čmejrková 2003, s. 48). Kromě toho také Čmejrková (1996, s. 209-212) popsala jazyk a styl počítačů. Protože počítače přicházejí hlavně z oblasti anglosaské, přináší s sebou i mnohá anglická slova, například jsme přejali anglickou zkratku pro osobní počítač, a to PC, což znamená personal computer. Dále například vedle českého slova obrazovka často užíváme anglického slova monitor. V některých případech zůstáváme pouze u anglického označení. Tak je tomu např. u slova notebook, což v doslovném překladu znamená zápisník. Naopak u anglického slova mouse použila čeština ekvivalent myš. Jazyk počítačů popsala i Bozděchová (1997, s. 105-115), ale zaměřila se spíše na odborné

- 16 -

počítačové termíny mimo jiné i z oblasti programování, např. zálohovat, digitalizovat, kódovat, modemovat atd9. Samotný jazyk e-mailů někdy přejímá funkci komunikátů psaných, jindy mluvených, proto i styl e-mailů má rysy příznačné jak pro komunikaci psanou, tak komunikaci mluvenou. Kromě prvků psanosti a mluvenosti se ve stylu e-mailové komunikace odráží spoustu dalších protikladných rysů či faktorů, které mají na tento styl vliv, jako je pomíjivost/trvalost, spontánnost/připravenost, závislost/nezávislost,

bezprostřednost/plánovitost,

časový

tlak/možnost

časového

kontextová odkladu,

možnost/nemožnost oprav textu apod. Tato smíšená sémiotická povaha je pro elektronickou komunikaci charakteristická, zejména pro sdělení dialogová (Čmejrková 2003, s. 48).

2.1 Psanost a mluvenost Psaností a mluveností a rozdíly mezi nimi se zabývá Krčmová (2003, s. 29-35). Stabilizovaná psaná podoba a méně stabilizovaná podoba mluvená jsou u jazyků našeho kulturního okruhu samozřejmostí. Mají společné obecnější rysy gramatické stavby i velkou část lexika a vzájemně se prostupují. Odlišností samozřejmě existuje celá řada od formy, přes vnímání až po spisovnost a nespisovnost. Komunikace prostřednictvím různých médií je závislá na typu média, které ovlivňuje naše slova a jazyk. U e-mailové komunikace vyvstává otázka, čím se zprávy liší od jiných forem psané komunikace a čím připomínají mluvené projevy? Toto objasňuje Čmejrková (1997, s. 225-247) a popisuje různé aspekty související s psaností a mluveností e-mailové komunikace.

9

Většina přejatých slov se snadno začleňuje do českého slovotvorného systému. Často se od

základových slov tvoří slova odvozená (na rozdíl od angličtiny), a tak vznikají celé slovotvorné řady včetně výrazů hovorových a slangových, např. kód – kódovat – kódování – kódový aj. (Bozděchová 1997, s.108).

- 17 -

2.1.1 Kontaktnost a interakce E-mailová komunikace je nehledě na vzdálenost účastníků založena na pocitu blízkého kontaktu, který je příznačný pro setkání tváří v tvář. Máme pocit snadné dosažitelnosti adresáta, což se promítá do jazyka emailových sdělení. Často je zde obsaženo více řečových aktů, kdy jeden reaguje na předchozí sdělení a zároveň vyzývá k další odpovědi (Čmejrková 1997, s. 231-232) Většinou očekáváme okamžitou odezvu, i když druhý partner není zrovna aktuálně přítomen jako v dialogu ústním. E-mail vyžaduje rychlejší odpověď než jiná média, odesílatel e-mailu chce vědět, co se s příjemcem děje, a v případě odmlčení jednoho z partnerů jsou důsledky podobné jako v komunikaci ústní. Je zde tedy jistá interakčnost (Čmejrková 1997, s. 230231) 2.1.2 Spontánnost Při psaní e-mailových zpráv máme většinou pocit současnosti. Je to forma

komunikace,

která

je

mezistupněm

mezi

ústní

konverzací

a komunikací psanou. Účastníci jsou fyzicky odděleni, ale začínají-li psát elektronickou zprávu, připadají si jako v situaci, kdy například berou do ruky telefon.10 Čmejrková (1997, s. 235) tvrdí, že před psaním na počítači má mnoho lidí menší ostych než před psaním na čistý papír. K nepopsanému listu papíru zasedá pisatel s jistým respektem, jelikož si uvědomuje, že co je psáno, to je dáno, ale počítačová obrazovka od tohoto pocitu osvobozuje. Email je chápán jako čistě technické médium, u něhož jsou nároky na stylistickou a estetickou úroveň minimální. Zprávy představují dynamickou procesuální řečovou aktivitu v reálném čase, a tím se blíží k mluvené řeči.

10

Zde není tvrzení úplně bezchybné, jelikož při telefonním rozhovoru mluvíme spontánně,

nemáme možnost si odpovědi promýšlet. Naproti tomu v e-mailové komunikaci máme možnost přemýšlet nad svým sdělením, případně si zprávu i zkontrolovat.

- 18 -

Pisatel má však možnost vidět napsaný text na obrazovce, a tak má možnost své stylistické i gramatické chyby opravit. Ví ale, že na konečnou úpravu nejsou kladeny vysoké nároky ve srovnání s jinými druhy dokumentů, proto se může tedy plně oddávat spontánnímu zachycení svých myšlenek. 2.1.3 Veřejnost Technologické možnosti počítačové komunikace umožňují zaslat buď zprávu adresátovi jednomu, nebo více lidem najednou (Čmejrková 1997, s. 237). V případě jednoho adresáta má korespondence spíše soukromý charakter a také více prvků mluvenosti. Pokud zasíláme e-mail více lidem najednou, sdělení je veřejné a tím pádem většinou také více formální. Na formálnost, neformálnost a zdvořilost, nezdvořilost je ovšem podrobněji zaměřena kapitola zabývající se sociolingvistikými aspekty (viz kap. 3). 2.1.4 Jazyková kreativita V e-mailové komunikaci nacházíme velmi mnoho jazykové tvořivosti a nápaditosti. Hra s jazykem v síti je překvapivě bohatá. Typická je jak pro psaný, tak mluvený projev (Čmejrková 1997, s. 242). Hladká (2003, s. 66-71) popsala humor a jazykovou kreativitu v korespondenci především mladých lidí. Tvůrčí jazykové aktualizace a ironie je typická hlavně pro mluvu pubescentů a adolescentů, protože tím zakrývají vnitřní citovost a zároveň se snaží prezentovat jako zábavní účastníci komunikace. Kromě toho má humor pro tuto kategorii i funkci stmelující a identifikační. Aktualizované jazykové prostředky jsou voleny hlavně se záměrem vzbudit adresátův zájem, pobavit ho a získat si jeho náklonnost. Uplatňuje se hra s metaforičností, mnohoznačností slov, s aktualizacemi frazémů a klišé, s expresivní slovotvorbou, s neobvyklým přejímáním cizích slov, s parodováním stylů, s intertextovostí apod. Bohaté zastoupení má také hra s grafickou podobou textů a s pravopisem. Čmejrková (1997, s. 243) uvádí, že časté jsou e-maily bez háčků a čárek mimo jiné z důvodu komického aktualizačního efektu. Například velmi oblíbená je

- 19 -

hra s pravopisem, kdy úmyslné chyby mají aktualizační funkci, např. těšým se, fťypi, fšichňi, fše-mohoucí, xicht, jak se mash, fčera atd. Častá je i hra se zkratkami, např. djkg = Drahy Jaro, kup gin.11 Vzniká také spousta nových slov využíváním expresivních sufixů, tvorbou nesubstantivních sloves, hrou s videm, s expresivním zkracováním atd., např. depkoidně, trapasit, šoknout, testnout, nádr, hospa aj. (Hladká 2003, s. 67). 2.1.5 Standardní a nestandardní varianty jazyka Podle Čmejrkové (1997, s. 244) psaní na počítači zřejmě vykonává značný tlak na užití tvarů spisovné varianty jazyka. Je to i z toho důvodu, že se často píše bez háčků a čárek, což už samo o sobě dešifruje text a zbavuje ho naprosté spontánnosti. Z výzkumu Čmejrkové plyne, že se pisatelé vyhýbají zejména užití –ej místo –y, píší byt (nikoli bejt), ktery (nikoli kterej), svych, zajímavych, veselych. Volba užití koncovky je ale spíše podmíněna tendencí k ekonomii jazyka a k snadné dešifraci jazyka (dále o spisovnosti a nespisovnosti v kap. 3.2.3) 2.1.6 Neverbální komunikace Oproti komunikaci tváří v tvář v e-mailové komunikaci, jakožto v každé psané komunikaci, chybí komunikace neverbální. Ta je však nahrazena grafikou. Aktualizačními zdůrazňovacími prostředky je tučnost, kurzíva, interpunkce, řetězení grafému, kapitalizace aj., např. HURAAA! Zvláštní grafické znaky napodobují intonaci pisatele, jeho náladu, citové rozpoložení nebo různá gesta, která jeho psaní doprovázejí. Tyto znaky se nazývají emotikony (viz kap. 1.3.1). Emotikony jsou jeden z dalších prvků, který přibližuje e-mailovou komunikaci mluvenému dialogu (Čmejrková 2003, s. 52). 11

Zkratky mezi mladými lidmi se uplatňují především při dialogické komunikaci na chatu,

facebooku atd. Mezi nejpoužívanější patří bezesporu tyto: jj – jo jo; nn – ne ne; nj – no jo; mmnt – moment; btw (z anglického between – mezi) – mimochodem; fcb – facebook; nz – není zač; sry (z anglického sorry- promiň) aj.

- 20 -

2.1.6.1 Grafika Podrobněji se grafickými prostředky, které simulují neverbální komunikaci, zabývá Hladká (2006, s. 154-155). Zesílení, podtržení nebo změna písma, vykřičník, otazník apod. slouží jako náhrada zvukových kvalit mluveného komunikátu. Například velká písmena jsou v elektronické korespondenci jedinou možností akcentace určitého výrazu. Často je tento způsob

užíván

v pozdravech,

vlastních

jménech

osob,

v úvodních

a závěrečných formulích, také může posílit emocionalitu nebo zvýšit intenzitu výrazu apod. Řetězení

shodných

znaků

kompenzuje

intonaci,

emocionálně

motivovanou kvantitu apod., např. „Mohla bys konečně vytáhnout i Silvu neee?“ Velmi často je řetězení využíváno u citoslovcí, např. fuuuuj, bleee atd. Frekventované

je

také

řetězení

interpunkčních

znamének,

zejména

vykřičníků a otazníků, např. „Děsně mě to štve!!!!!!!!!!“ 2.1.6.2 Emotikony Dále Hladká (2006, s. 156-157) rozebírá také funkci emotikonů, tedy smajlíků. Emotikony lze definovat jako ikonické znaky napodobující lidskou mimiku. Jejich užívání je typické především pro elektronickou komunikaci za účelem vyjádřit se rychle a co s co nejmenší námahou. Jak už bylo řečeno v kap. 2.1.6, emotikony stručně vyjadřují to, co by se verbálně popisovalo velmi zdlouhavě a obtížně, tzn. prezentují citové postoje mluvčího, pomáhají navázat a udržet kontakt s adresátem, přispívají k přesnější interpretaci projevu. V neposlední řadě mají funkci aktualizační, tedy ozvláštňují text. Převažují základní dva emotikony, a to kladný a záporný (viz kap. 1.3.1). Kladné emotikony vyjadřují nejčastěji smích, ironii a často se vyskytují také na počátku či na konci zprávy ve spojení s pozdravem. Záporné emotikony vyjadřují rozhořčení, špatnou náladu atd. Jana Hoffmannová (2003, s. 61) také upozorňuje na to, že existují už i slovníky emotikonů, ale jelikož fantazie pisatelů je bezbřehá, vytvářejí si

- 21 -

často emotikony vlastní. Z autorů slovníků uvádí Baránka (2001) a Lukáše (2001). 2.1.7 Sociální a psychologické funkce Počítačová komunikace údajně může kompenzovat nedostatek osobních setkání a uspokojovat tak nenaplněnou potřebu mezilidských vztahů. E-mail je ve skutečnosti individualistická komunikace, i když jsou zprávy zasílány mnohdy několika mluvčím najednou. Ovšem e-mail je více soustředěn k mluvčímu než na interakci. Když pisatel promlouvá, adresát ho nevidí a nevnímá. I když tedy lidé na síti často diskutují, konverzují, žertují, sdílejí obdobné názory s různými lidmi, zřejmě budou dávat dále přednost tomu setkávat se tváří v tvář. Počítačová komunikace je sice efektivní, šetří čas i energii, ale bohužel (nebo možná naštěstí) bezprostřední kontakt s lidmi nahradit nemůže (Čmejrková 1997, s. 245-246).

2.2 Pravopis Některé moderní způsoby písemného dorozumívání s sebou přinesly modifikaci dlouhodobě utvářených norem psaného projevu. Oproti dřívějším klasickým dopisům v e-mailech přibylo chyb, a to z důvodu rychlosti komunikace a menší oficiálnosti. Tento nárůst chyb se týká hlavně nedodržování pravidel interpunkce a opomíjení velkých písmen. Také se objevuje

nesprávné

zachycení

mluvenostních

prvků,

především

zjednodušené výslovnosti souhláskových skupin a znělostní asimilace, např. mysim, zbalit atd. Často pisatelé také počešťují grafiku podle výslovnosti, např. bleg metál místo black metal aj. Naopak jako aktualizační prvek se objevuje úmyslné napodobování cizího pravopisu při psaní českých slov, např. tak ti pishnu atd.12 (Hladká 2006, s. 80-81).

12

Tyto pravopisné jevy či chyby jsou typické spíše pro mladší generaci, na kterou se Hladká

ve svých výzkumech zaměřuje. Ze sekundární literatury není tedy možné určit objektivní stanoviska pravopisu v e-mailech.

- 22 -

2.2.1 Pravopisné nedostatky Z výzkumu Hladké (2006, s. 75-79) vyplývá, že v užívání písmen i/y po pravopisně měkkých a tvrdých souhláskách se téměř nechybuje. Také po souhláskách obojetných a v případech mluvnické shody byl výskyt chyb relativně nízký. Písmeno ě bylo chybně použito hlavně v jednom slově, a to oběvit se. Problém činilo hlavně zájmeno mě/mně. Pisatelé také často vynechávají některá písmena, čímž reflektují mluvenou podobu jazyka, např. dyž, vlasně, dou, sme atd. S tím souvisí také zjednodušování v psaní cizích slov, např. piza, walz, hepy end a dále také rušení hranic mezi některými slovy, např. budu se dívat nato, ikdyž aj. Zřídka pisatelé chybovali v psaní předložek s, z, předpon s(e)- a z(e)a v délce samohlásek. K častým chybám naopak patřilo psaní velkých a malých písmen. Pisatelé užívají spíše jen malých písmen. Tento typ chyb však nevzniká většinou z neznalosti, ale spíše odráží narůstající nevšímavost k tomuto pravopisnému jevu. 2.2.2 Interpunkce Hladká (2006, s. 79-80) zjistila, že v případě psaní teček vznikají chyby spíš z nepozornosti. Někdy chyběla tečka za větou, jindy byla špatně užita např. ve spojení se závorkou. Je třeba rozlišovat, zda tečka patří před závorku nebo za ni. Největším pravopisným problémem byly však čárky, ať už chyběly nebo byly ve větě navíc. Samozřejmě převažovaly ty chybějící. Jako častá chyba se objevovala ve výzkumu Hladké chybějící čárka před spojkou a v kombinaci a tak, a proto, a dokonce, dále také před spojkami nebo a či s významem vylučovacím. Dále chyběly čárky v oddělování podřazené věty od věty nadřazené a také ve složitějších konstrukcích, v nichž je mezi souřadně spojené věty vložena věta podřazená. Čárka ve větě jednoduché chyběla často v oddělování několikanásobného větného členu a v kategorii volně připojených větných členů, jako vsuvek, přístavků aj. - 23 -

2.2.3 Diakritika Vynechávání

diakritiky

patří

k výrazným

specifikům

e-mailů.

Původně byl tento jev vynucen technickými limity počítačů, které vycházely z ortografického systému užívaného pro angličtinu. Dnes už počítače českou diakritiku umožňují, ale mnozí uživatelé přesto diakritiku vynechávají nejspíš z důvodu rychlosti psaní. Psaní e-mailů bez háčků a čárek ovšem v současné době ustupuje (Hladká 2006, s. 81). 2.2.4 Překlepy Výskyt překlepů v e-mailech je četný. Příčiny jsou samozřejmě specifika psaní na počítači, dále rychlost a také nechuť k dodatečným opravám spontánně vznikajících textů. K častým překlepům patří zdvojení grafému vzniklé delším stiskem klávesy, záměna náležitého písmena za jiné, které

se

nachází

na klávesnici v těsné

blízkosti, přidání

blízkého

nepatřičného písmena, někdy také záměna grafémů y a z zapříčiněna rozdílnou pozicí odpovídající klávesy na české a anglické klávesnici (Hladká 2006, s. 81-82).

2.3 Struktura e-mailů Struktura e-mailů je z větší části stejná jako struktura klasických dopisů. Pisatelé e-mailů dodržují většinou zdvořilostní náležitosti a jsou dodrženy všechny základní rysy textového vzorce, a to oslovení, úvod, hlavní podstata, závěr, poděkování, podpis. Samozřejmě záleží na tom, zda je e-mail formální nebo neformální. U e-mailů neformálních všechny tyto náležitosti často dodrženy nejsou a také jsou použity jiné, tedy osobní, výrazy (Černá 2001, s. 63-64). E-maily osobního charakteru obsahují téměř vždy počáteční oslovení. Při oslovení křestním jménem je klasicky užíván pátý pád (Čmejrková 1996,

- 24 -

s. 42).13 Nejčastější je však pozdrav ahoj plus křestní jméno v pátém pádě, např. Ahoj Martine. Další obvyklé pozdravy jsou čau, čus, zdar atd. Dále emaily obsahují vlastní obsah, pozdrav na rozloučenou a často také PS (Hoffmannová 2003, s. 62-68). E-maily formální by měly být stručné a informativní, ale neměly by naléhat. Důležitá je tedy účelnost, stručnost, která by však neměla být zaměňována za nedbalost nebo přílišnou strohost. Dále by měly být přizpůsobeny potřebám příjemce a samozřejmě by měly být strukturované (McCarthy 2006, s. 92). Nejčastější oslovení jsou Vážená paní/Vážený pane nebo Dobrý den. Dále jsou uvedeny nejrůznější zdvořilostní úvody, např. prosím o radu, žádám Vás, obracím se na Vás atd. Hlavní část e-mailu pak záleží na pisateli, někdy je obsah strohý, jindy rozvitější. Jazyk je spisovný. V závěru e-mailu se objevuje velmi často poděkování, např. předem děkuji za odpověď, děkuji, děkuji Vám, vřele děkuji atd. Časté je také užití výrazů s pozdravem, pěkný den, hezký den, s úctou, s přáním krásného dne aj. Podpis většinou obsahuje křestní jméno i příjemní (Černá 2001, s. 64-69).14

13

Podle Čmejrkové (1996, tamtéž) je čeština jediný jazyk, ve kterém při oslovování vokativ

ještě nevymizel, je tedy živým pádem. Neměli bychom na něj zapomínat ani tehdy, oslovujeme-li příjmením, např. pane Nováku, nikoliv pane Novák, nicméně vokativ má například také polština, chorvatština, bulharština i některé neslovanské jazyky. 14

Zde byla zohledněna struktura dotazů, které jsou zasílány do jazykové poradny. Článek

Anny Černé, z něhož zde bylo mimo jiné také čerpáno, vychází právě z dotazů jazykové poradny (viz seznam internetových zdrojů).

- 25 -

3 Sociolingvistické aspekty e-mailové komunikace Předmětem této kapitoly jsou některé sociolingvistické15 aspekty a jejich vliv na e-mailovou komunikaci. Nejnápadnější specifika e-mailové komunikace lze sledovat na aspektech věku, vztahu k adresátovi a pohlaví. Vztahem

k adresátovi

je

myšlen

především

vztah

formálnosti

a neformálnosti, zdvořilosti a nezdvořilosti aj.

3.1 Vliv věku na e-mailovou komunikaci Jelikož sekundární literatura zabývající se touto problematikou zaměřuje především na e-mailovou komunikaci mladých lidí, je i tato kapitola směřována k této věkové kategorii. Jazyk a styl vyšších věkových kategorií je proto podrobněji analyzován v části praktické. V soukromé korespondenci pisatelů středního věku je mnoho prvků společných s prvky jazyka adolescentů. Liší se především menší mírou užití expresivních výrazů, emotikonů, anglicismů aj. U pisatelů nejvyššího věku, kterých je zřejmě nejméně, je možno sledovat téměř totožnost s jazykem a stylem klasického dopisu. Rozdíl se zde týká především formy, která už není papírová, ale elektronická. Jazyk a styl e-mailové komunikace adolescentů byl z větší části popsán už v předchozích kapitolách, proto jsou nyní jen shrnuty typické znaky. Hoffmannová (2002, s. 63) uvádí, že typické pro tuto věkovou kategorii jsou prostředky nespisovné a často obecné češtiny, dále uplatňují svou jazykovou kreativitu, např. používají výrazy knižní, archaické aj. pro ozvláštnění textu. Častá jsou deminutiva, citoslovce, opakování hlásek a interpunkčních 15

znamének,

zdůrazňování

pomocí

velkých

písmen,

Sociolingvistika je mezioborová disciplína využívající metod lingvistických a

sociologických, studuje vztahy mezi jazykem a společností (Lotko 2005, s. 107). Úkolem sociolingvistiky je ukázat systematickou společnou proměnu jazykových a sociálních struktur a pokud možno ukázat kauzální vztahy v jednom či v druhém směru (Daneš 2002, s. 432).

- 26 -

exponenty bezprostřednosti a kontaktnosti (aha, nojo, víš…), emotikony, prostředky zvýrazňující implicitnost a neurčitost textu, hezitační zvuky (ehmm) a anglicismy. Právě anglicismy a další cizojazyčné prvky užívají mladí pisatelé s oblibou, proto je následující kapitola věnována právě této problematice. 3.1.2 Cizojazyčné prvky v e-mailech Cizí slova a slova přejatá z cizích jazyků tvoří neodmyslitelnou složku každého jazyka, a tedy i češtiny (Svobodová 1996, s. 97). Jedním z konstitutivních rysů mluvy současných mladých lidí je výrazná reflexe angličtiny. Jejich funkcí je především stylistická aktualizace a jazyková hra (Hladká 2005, s. 48). V podobné funkci je okrajově využívána také němčina a slovenština. Mladí lidé se do kontaktu s cizími jazyky dostávají při cestování, při studiu, v souvislosti se zájmem o oblast počítačů, moderní hudbu atd. Orientací na západní kulturu a její jazykovou reprezentaci se snaží tito lidé vymezit mimo jiné proti rodičovské generaci (Hladká 2003, s. 241). Podle analýzy Hladké (2003, s. 241-250) se v souvislosti s populární hudbou a světem počítačů často v e-mailech objevují cizojazyčné názvy písní, jména zahraničních interpretů i různé citátové úseky, většinou anglické. Terminologické a slangové anglicismy ze sféry počítačů a počítačových her se vyskytují spíše sporadicky. Hojně využívány jsou anglicismy ve funkci eufemického zjemnění namísto českého hrubého výrazu či vulgarismu, např. zbytek neděle byl normálně shit, fuck off Krnov aj. Někdy mohou cizojazyčné prvky také nahrazovat různé zavedené formulky a klišé, např. v pozdravu místo klasického českého oslovení jsou použity nejrůznější cizojazyčné alternativy, např. místo Ahoj Lucie může být užito Dear Lucy. Podobný princip se pak objevuje v celém e-mailu v klasických formulkách, např. thank you za e-mail, sorry, že tě s tím otravuju aj. V závěru potom např. hodně úspěchů a have a fun, see you soon aj. - 27 -

Dále Hladká (2003, tamtéž) vysvětluje, že mladí lidé používají cizojazyčné prvky také z vyjádření generační sounáležitosti. V mluvených projevech se tato tendence projevuje především opakovaným užíváním několika módních výrazů, např. super, sorry, no problem. V psaných projevech je využití angličtiny rozsáhlejší, protože mimo jiné plní funkci stylistického ozvláštnění. Mladí lidé mají potřebu neustále vše hodnotit a cizojazyčný výraz dodává jejich hodnotícím soudům žádoucí expresivitu. Nejčastější je právě slovo super, méně frekventované lexémy s hodnotícím charakterem jsou např. jsem busy, jsou fakt great, jsem totálně dead atd. Vedle diferencí mezi výslovností a grafikou jsou využívány též různé druhy podobností mezi cizími a domácími slovy, např. hezky jsem ho vyfuckovala, houpám (od hope – doufat), z němčiny se často užívá šprechtit, geschreibnout aj. Frekventovanější přejaté výrazy mají už charakter neologismů, tzn. nových pojmenování, slov s novými významy. Ty vznikají právě nejčastěji přejímáním z cizích jazyků, nejvíce samozřejmě z angličtiny. V e-mailové či internetové komunikaci je to např. slovo e-mail (nebo také e-pošta), chat, emotikon, atd. (Martincová 2004, s. 15-16).

3.2 Vztah k adresátovi Jazyk a styl e-mailové komunikace ovlivňuje především to, komu je naše zpráva určena, tzn., jaký máme k adresátovi vztah. Jiný styl užijeme, když píšeme např. blízkému kamarádovi a jiný, když píšeme oficiální e-mail někomu, koho vůbec neznáme. Od toho se pak odvíjí již výše zmiňované rysy v e-mailech jako je formálnost a neformálnost, zdvořilost a nezdvořilost, příp. spisovnost a nespisovnost. 3.2.1 Formálnost a neformálnost Formálnost je možno pojímat jako zachované, ustálené, náležité, očekávané podoby řečového chování, ustálených řečových konvencí a textových modelů. Dále charakterizuje formálnost verbální udržování

- 28 -

jakéhosi odstupu mezi komunikanty a vzájemného respektu. Naopak neformálnost se projevuje jako nepředpisovost, nesvázanost pravidly, uvolněnost, nenucenost a spontánnost vyjadřování. Navozuje rys blízkosti a důvěrnosti, ale může zahrnovat také aspekt neúcty ke komunikačnímu partnerovi či lhostejnost (Mareš 2003, s. 99-100). E-mail je mezistupeň mezi blízkosti a distancí, takže někdy připomíná spíše tradiční dopis, jindy spíše ústní komunikaci, ale druhý případ je stále častější. E-mailový styl je tedy z větší části neformální. Formální e-maily jsou spíše monologická oznámení a různé žádosti ve vědeckém, podnikatelském a obchodním

prostředí.

Většinou

jde

ale

o

neformální

popovídání

kombinující věcnou informaci s funkcí sociálního kontaktu, zejména v prostředí studentském. Vynikají rysy interakčnosti, kontaktnosti, sdílení situace a kontextu, spontánnosti atd. Často jsou stručné vzkazy doprovázeny projevem přátelskosti, srdečnosti a humoru (Čmejrková 1997, s. 236-237). 3.2.2 Jazyková zdvořilost a nezdvořilost V e-mailech se většinou dodržuje jistý zdvořilostní standard, přestože se často jedná o sdělení a reakce velmi bezprostřední. Pozdravy se podobají korespondenčním, např. ahoj, čau, nazdar nebo dobrý den, hezký pozdní večer atd. Totéž se týká závěrečných formulí, např. s pozdravem, zatím se mějte, hodně zdaru aj. Výrazným zdvořilostním rysem studentské komunikace je vzájemná úcta a serióznost, často také kombinace rysů formálnosti a neformálnosti (Čmejrková 1997, s. 238). Dle Krause (1996, s. 31) si nejvíce úlohu jazykové zdvořilosti a nezdvořilosti uvědomujeme při oslovování. Zde bychom se měli řídit hledisky, zda je osoba, které píšeme dospělá, zda je zřetelně starší nebo mladší než my a zda ji známe, nebo ne. Toto samozřejmě ovlivňuje i oblast tykání a vykání. Blízcí pisatelé si samozřejmě tykají, často ale dodržují značný odstup, někdy dokonce až formálního rázu, ve formálních mailech si pisatelé vykají. Tomu pak odpovídá i volba spisovného a nespisovného jazykového vyjádření (Čmerjková 1997, s. 238-239).

- 29 -

3.2.3 Spisovnost a nespisovnost O spisovnosti a nespisovnosti bylo již stručně pojednáno v kap. 2.1.5. Mareš (2003, s. 100) uvádí následující dvě řady, na nichž je patrné, kdy užíváme nebo bychom měli užít variantu spisovnou a kdy variantu nespisovnou

v závislosti

na

formálnosti

a

neformálnosti,

veřejnosti

a neveřejnosti atd.: a) oficiálnost – veřejnost – formálnost – psanost i mluvenost – spisovnost b) neoficiálnost – neveřejnost – neformálnost – mluvenost s převahou nespisovnosti nebo psanost s převahou spisovnosti Zatímco

formálnost

je

v zásadě

vázána

na

spisovný

jazyk,

u neformálnosti je podstatné právě to, že je možné volně užívat různé prostředky z celého spektra jazyka. Příznačné bývá míšení prvků spisovných a nespisovných. V současnosti se ale projevuje sklon k užívání nespisovné formy jazyka. V e-mailové komunikaci se v řadě případů setkáváme právě s přecházením mezi spisovnými a nespisovnými prostředky, se zvýrazněnou expresivitou, která někdy zahrnuje i prvky pokleslé či vulgární, s celkovým uvolněním výstavby textu, s vyzdvižením spontánnosti a improvizovanosti (Mareš 2003, s. 100).

3.3 Vliv pohlaví na e-mailovou komunikaci Tím, zda existuje styl mužský a ženský, se zabýval Milan Jelínek (1996, s. 300-302). Zabýval se však spíše mluveným dialogem, nicméně v e-mailové komunikaci je to velmi podobné. Například vysvětluje, že jsou některé tematické oblasti, které jsou typicky nebo alespoň převážně ženské, jiné zase mužské. Ženy mají silnější sklon ke sdělování svých citů, větší sdílnost o kulturních jevech, často v osobních e-mailech píšou o dětech, domácnosti, zaměstnání, zdraví, o svém zevnějšku. Témata mužská se týkají hlavně práce, politiky nebo sportu. Obě pohlaví se liší i explicitností projevů, ta je větší na straně žen. Čmejrková (1997, s. 146) podává stručnější pojetí a říká,

- 30 -

že základní odlišnosti spočívají v jiné komunikační strategii, v jiné taktice v dialogické komunikaci a ve výběru tématu. Podrobně se jazykem žen a mužů zabývala americká lingvistka Deborah Tannenová ve své knize Ty mi prostě nerozumíš. Především se snaží vysvětlit, proč dochází často k nedorozuměním mezi muži a ženami. Vše je způsobeno odlišným myšlením žen a mužů. Muži chápou svět jako hierarchicky uspořádaný systém, kde každý má svou pozici. Komunikace pro ně představuje jednání, v němž se lidé snaží dosáhnout a udržet si dominantní pozici. Naproti tomu ženy chápou svět jako síť vztahů, komunikace pro ně znamená jednání, v němž lidé hledají a vzájemně si poskytují podporu. Z tohoto pak vyplývají také obecné komunikační strategie. 3.3.1 Různé rozdíly v e-mailové komunikaci Hladká (2005, s. 54-57) shrnuje výsledky své analýzy týkající se právě vyjadřování žen a mužů v e-mailové komunikaci. Podle ní se muži ani ženy nevyhýbají žádným tématům. Pouze specifickým ženským tématem je vzhled, nicméně jisté tendence v e-mailech mužů a žen převažují. Ženy vycházejí ze svých pocitů, které bez ostychu sdělují, svěřují se a hledají útěchu. Rády hodnotí své bližní. Hovoří více o konkrétních zážitcích než o abstraktních problémech. Z výzkumu Čmejrkové (1996, s. 36) zase plyne, že ženy hovoří více o sobě, častěji užívají zájmena my a vy, já a ty, já a ona, já a on. Užívají více slov z okruhů pocitů a jejich slovník je výraznější v oblasti emocionálního hodnocení. Hladká (2005, tamtéž) dále doplňuje, že nejčastějším tématem e-mailů mladých dívek jsou vztahy k druhému pohlaví. Pro muže bývají e-maily spíše jen prostředkem k předání informace, např. co kdy a kde se koná apod. Rádi se vyjadřují také k vážnějším otázkám všeho druhu, většinou však obecně a neosobně. V tomto případě jim jde hlavně o to předvést svou inteligenci, vzdělání a vtip.

- 31 -

V ženských e-mailech se objevuje mnohem více deminutiv než v těch mužských a možná také překvapivě mnohem více vulgarismů. Pro ženy je také charakteristická záliba v kladně i záporně hodnotících výrazech, často hyperbolických, např. fakt super třída x idiot první kategorie. Výrazným rysem ženských e-mailů je také nespisovný jazyk. Důvod je spontánnost a blízký vztah k mluvenému projevu. Ženy také často prostřednictvím e-mailu posilují vzájemné vztahy, hodně se zaměřují na komunikačního partnera. Mužské e-maily jsou naproti tomu mnohem méně zaměřeny na adresáta. Velmi zřídka otevřeně projevují přátelství, dokonce, i když se jedná o partnerku. Často své city zakrývají humorem a ironií. Vyhýbají se svěřování svých osobních problémů, nemívají potřebu rozebírat osobní situaci komunikačního partnera. Neptají se často ani na názory svého adresáta. Pokud se v mužských e-mailech objeví otázka, omezuje se většinou na: Jak se máš?. Zatímco v ženské komunikační strategii vyptávání vyjadřuje účast s adresátem, zájem o něho, v mužské to může znamenat dokonce něco nežádoucího a vyústit až v konflikt (Hladká 2005, tamtéž).16

16

Výzkum Zdeňky Hladké se týkal pouze osobní korespondence a e-mailů. K formálním e-

mailům s ohledem na styl ženský a mužský pravděpodobně zatím žádná sekundární literatura není, ale je zřejmé, že jazyk formálních e-mailů je u žen i mužů velmi podobný, dokonce možná stejný, jelikož se jedná spíše o kratší e-maily týkající se většinou jedné informace.

- 32 -

ANALÝZA E-MAILŮ V této části práce jsou podrobně rozebrány nashromážděné e-maily z různých jazykových hledisek a výsledky jsou následně porovnány s teoretickými východisky. Cílem je především provést aktualizovaný popis typických jazykových znaků současné e-mailové komunikace.

4 Analyzovaný materiál 4.1 Postup při sběru materiálu Při sběru e-mailů bylo nejprve nutné oslovit co největší množství lidí různého pohlaví, různých věkových kategorií, příp. i různých profesí. Prostřednictvím sociálních sítí a jiných komunikačních technologií se žádost o e-mailové příspěvky dostala do podvědomí širokého okruhu populace. Korpus e-mailů je tvořen tedy nejen příspěvky od rodiny, přátel a známých, ale i od pisatelů neznámých, což přispívá k větší objektivnosti a k vyvození co nejobecnějších znaků e-mailové komunikace. E-maily

bylo

nejprve

nutno

roztřídit

podle

již

zmíněných

sociolingvistických aspektů (viz kap. 3), a to na formální a neformální, dále podle věku pisatelů a podle pohlaví. Následně byly stanoveny počty e-mailů i pisatelů.

4.2 Číselné údaje 4.2.1 E-maily Celkově bylo nashromážděno 542 e-mailů od různých pisatelů a 50 automatických e-mailů, tedy spamů, které však pro tuto práci nejsou tak podstatné, a proto se o nich zmiňuji jen stručně v kap. 9.1. E-maily byly napsány a poslány v letech 2010 – 2014. Většinu materiálu však tvoří e-maily z let 2012, 2013 a 2014.

- 33 -

Za formální e-maily byly považovány ty, kde si komunikanti vykají a jsou zde tedy dodržovány určité zásady. Je jich celkem 238. Ostatní e-maily jsou neformální, jejich počet je 304. 4.2.2 Korespondenti (pisatelé) Číselný údaj zde není úplně přesný, jelikož ne všichni korespondenti se podepsali. Minimální počet korespondentů je tedy 112, s největší pravděpodobností je jich však více vzhledem k anonymním zprávám. Do korpusu přispělo 49 pisatelů mužského pohlaví a 63 pisatelů ženského pohlaví. Rozdíl není tak velký, nicméně příspěvků od žen je o něco více zřejmě z důvodu větší potřeby žen komunikovat a sdílet své zážitky či pocity s ostatními (viz kap. 3.3). V určování počtu pisatelů dle různých věkových kategorií nebyly stanoveny pevné věkové hranice, což ani nebylo možné kvůli neznalosti identity mnoha pisatelů a také kvůli četným anonymům. Přibližný počet pisatelů zhruba do třiceti let je 26, pisatelů středního věku je 71 a pisatelů v důchodovém věku je 15. Podle předpokladu nejstarších korespondentů je nejméně, protože málo lidí ve věku nad šedesát let má vůli seznamovat se s technologiemi a komunikačními možnostmi dnešní doby. Až donedávna byli zvyklí na klasické dopisy a pohledy, kterým většina z nich stále dává přednost, pokud jde o písemnou komunikaci. Ani mladých lidí píšících emaily není mnoho. To je způsobeno zřejmě oblíbeností sociálních sítí, kde mohou být neustále online. Tento způsob komunikace nahrazuje e-maily po všech stránkách včetně mnoha dalších možností a je pro ně tedy mnohem rychlejší a pohodlnější. V současné době komunikuje většina mladých lidí prostřednictvím již zmiňované sociální sítě Facebook. Nejvíce je e-mailová komunikace využívána střední generací. Lidé v tomto věku zřejmě nemají potřebu být neustále online a sdílet se všemi své fotografie a diskusní příspěvky, a proto dávají přednost e-mailům. Mohou komunikovat rychle, ale zároveň je zde zachována jistá anonymita ve srovnání se sociálními sítěmi. - 34 -

4.2.3 Tabulky Pro přehlednost a lepší orientaci v číselných údajích jsou jednotlivé počty uvedeny v následujících tabulkách.

Tabulka 1: Počty e-mailů Celkový počet

Formální

Neformální

e-maily

e-maily

238

304

592

Spamy

50

Tabulka 2: Počty e-mailů v jednotlivých letech (mimo spamy) 2010

2011

2012

2013

2014

11

31

145

188

167

Tabulka 3: Počty pisatelů podle pohlaví a věku Celkový

Muži

Ženy

do 30 let

do 60 let

nad 60 let

49

63

26

71

15

počet 112

- 35 -

5 Obsahová stránka e-mailové komunikace Podstatnou a zajímavou část výzkumu představuje obsah e-mailů, tedy to, co je předmětem e-mailů, jaká jsou nejčastější témata, jak se tato témata liší v závislosti na daných sociolingvistických aspektech, zda je předmětem zprávy jedno téma či více témat. Poukázáno je zde také na obsahovou soudržnost textu, tzn., jak jsou jednotlivé části provázány, zda je mezi nimi určitá spojitost, nebo zda pisatelé přeskakují nesouvisle z jednoho tématu na jiné.

5.1 Častá témata 5.1.1 E-maily formální Největší vliv na volbu tématu má vztah pisatele k adresátovi. Formální e-maily lze podle zaměření tématu dále rozdělit na oficiální, pracovní a případně na různé žádosti či dotazy z různých oblastí. Oficiální e-maily se většinou týkají nějakého veřejného oznámení, akce, nabídky a často je pisatel posílá více adresátům najednou. Ve studentském prostředí jsou to obvykle informace o různých předmětech, studentských akcích, o zkouškách, o zadaných úkolech apod. Ve většině případů je podstatou těchto e-mailů pouze jedno téma a pisatelé se v nich snaží být věcní, struční a přesní, např.: Vážení studenti, na Setkání studentů s vedením, které se koná zítra 10. 12. 2013 v 15:00 v Aule, přijala naše pozvání ředitelka Kolejí a Menz VUT Dagmar Vlčková. Je to jedinečná příležitost pro studenty setkat se s ředitelkou KaM. Těšíme se zítra na viděnou Vaše Studentská komora __________ Dobry den, radi bychom Vam, studentum, nabidli predmet C3211 Aplikovaná bioinformatika vyucovany v semestru Jaro 2014…. __________ Vazeni studenti, tento/pristi mesic byste meli ukoncit Vasi pracovni staz Erasmus. V souvislosti s timto zasilam potrebne info a dokumenty (byt co a do kdy je kym treba predlozit, uvadi primo TA)…

Další častá témata se týkají pracovních záležitostí (domluva různých schůzek, pohovorů, žádosti o zaslání materiálů, řešení problémů, informace - 36 -

týkající se důležitých údajů či dat, poptávka po pracovních příležitostech atd). Kromě oblasti studentské a pracovní se objevily také e-maily z mnoha jiných oblastí, jejichž předmětem byly např. žádosti o zaplacení, objednávky a poštovní zásilky a následné stížnosti o stavu těchto zásilek, žádosti o informace týkající se drahé elektroniky či jiných věcí vyšší hodnoty za účelem jejich koupě, poptávka po levném bydlení, přihlášky do různých kurzů (např. jazykových, univerzita 3. věku), rezervace pobytů, hotelů, stolů v restauracích, také pozvánky na oslavy, do divadla, na výstavy aj.: …Po rozbalení jsem zjistila, že je rozštípnuté horní prkno čela postele na třech místech ( viz foto), zřejmě vlivem nešetrné montáže. Žádám o výměnu této části a dodání nové, neporušené a v souladu s mojí objednávkou… ___________ …Oznamuji Vám tímto, že pan Novák je od 13.6.2013 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce Přelouč… __________ Vážená paní, vážený pane, Městské divadlo ve Zlíně pro Vás, všechny dárce krve, připravilo příjemnou pozornost na sobotu 2.11.2013 - muzikál "Řek Zorba"…

5.1.2 E-maily neformální Spektrum témat u e-mailů neformálních, tedy osobních, je mnohem širší. Zde volbu tématu ovlivňuje především věk pisatele a adresáta a pohlaví. Tyto e-maily lze rozdělit do mnoha dalších podkategorií podle vztahu k adresátovi, tentokrát se ovšem vždy jedná o vztah neformální, směrodatné zde je, jak blízký vztah pisatel s adresátem mají. V jistých případech se totiž e-maily neformální od formálních liší pouze tím, že si komunikanti tykají. Jedná se např. o kolegy z práce nebo o známé, se kterými nejsme v blízkém kontaktu, ale občas jim krátký e-mail napíšeme, ať už se týká čehokoliv. Záměrem těchto v podstatě „neosobních“ e-mailů je opět především získání informací ohledně pracovních záležitostí, případně podání stručné zprávy o tom, jak se nám daří, např.: Ahoj Martine, promiň, že Tě takhle vyrušuji. Nevím jestli jsi pamatuješ jak jsme se někdy o prázdninách bavili o těch termohlavicích, že mě to pořád topí… __________ Milý Břetislave, srdečně Tě zdravím z našeho rodného kraje a pro potěšení Ti posílám snímek naší obce…

- 37 -

__________ Milá Zuzko, posílám ti lekce, kde se jedná o aspektu, je to učebnice pro úplné začátečníky, takže se to tam moc nerozebírá, použití je v lekci 9, hodně jim vysvětluju sama a cvičení přidávám podle svého…

Velkou skupinu e-mailů tvoří e-maily mezi přáteli, v nichž jsou témata velmi pestrá. Převažuje ovšem komunikace mezi ženami, e-mailů od opačného pohlaví se v této oblasti vyskytlo méně a jsou také mnohem stručnější. Oblíbená témata mladých dívek a žen jsou vztahy, škola a vše co s ní souvisí (zkoušky, úkoly, spolužáci, učitelé, učení), hodnocení druhých lidí (často negativní), cestování, plánování různých společenských akcí, posezení u kávy, kulturní dění, vzhled, oblečení, zdraví, jídlo, svěřování se s veškerými svými pocity většinou s očekáváním, že adresát či adresátka je svou odpovědí podpoří, sdílení osobních problémů a mnoho dalších. U starších žen je to velmi podobné, pouze škola je nahrazena prací a jedním z hlavních témat je pro ně rodina. Kromě toho jsou ve svých výpovědích o něco stručnější, což plyne zřejmě z většího nadhledu v oblasti řešení problémů a z toho, že mají více zkušeností ve všech směrech. E-mailů od nejstarších pisatelek v korpusu není mnoho. Nejsou ani tak rozsáhlé a korespondentky v nich píší hlavně o zdraví, počasí, vnoučatech, s oblibou zasílají blahopřání všeho druhu – k narozeninám, vánoční přání, přání do nového roku, velikonoční přání aj. O svých osobních problémech či trápeních se v e-mailech nezmiňují. Je tedy patrné, že ženy se prostřednictvím emailové komunikace dokážou bavit o čemkoliv. Pro ilustraci jsou uvedeny pouze krátké úryvky z četných příspěvků pisatelek: Píšu jen rychlý e-mail, protože ti to říct musím, i když je to blbost. Tož já už vážně nevim, co si myslet o té Báře Vlasové (co se mnou učí v nedělu)… __________ …viděla jsem, že tě už navštívil synek, očividně jste si to tam velice užili jo a má pěkný účes :D, ogara, velice mu to sekne… __________ …Promiň, já teď vůbec nestíhám  Jo tu zkoušku jsem v pátek nakonec dala na B jediné štěstí, potřetí bych už fakt neměla nervy tam jít :D… __________ … Co ta zkouška, už ju máš za sebou? Já vím, ajké to je, když člověk nedá zkoušku, úplně to demotivuje a znechutí všechno. Až to budeš mít za sebou, tak to zapijeme…. __________

- 38 -

…neměla jsem vůbec dřív čas ti napsat, celé dopoledne tu bylo furt lidí jak na.. kakaných. Ale aspoň jsem měla pojistku za 1000,- tak aspoń mi dá ta naša šéfka pokoj - pro dnešek… __________ …co se nosilo v 80.letech? ta párty na štěpána na sokolce bude v tomto stylu...musím něco vymslet!... _________ …V pondělí jsme ale byli na nákupy, ze kterých mám radost :), a konečně jsem mu vybrala něco normálního na sebe, i když původně si nechtěl kupovat vůbec nic :D… __________ …jak se mas? co se neozyvas? co noveho v tvem mileneckem pomeru? co v praci a co doma?...

Naproti tomu muži se většinou omezují na menší okruh témat. Témata společná s těmi ženskými jsou škola a práce, případně plánování společných akcí s přáteli. Jejich e-maily jsou ale spíše informativního rázu a píšou je často za účelem sdělení něčeho důležitého. Na rozdíl od žen se jejich výpovědi týkají pouze jednoho tématu, zatímco ženy v jednom e-mailu zvládnou probrat vše. Typicky mužská témata v e-mailové komunikaci nelze jednoznačně určit.17 Pokud se nejedná o záležitosti pracovní či jiné výše zmíněné, jsou témata zaměřena velmi specificky v závislosti na zájmech mužů. Vyskytly se e-maily týkající se např. organizace různých sportovních akcí, hudebních akcí či plánování různých výletů, pobytů (např. sjíždění řeky, lyžařské zájezdy, výlety všeho druhu, obvykle za účelem srazu a pobavení se s přáteli). Muži si pak následně mezi sebou rozesílají fotky z těchto akcí, někdy připíšou i poznámku o tom, jak se jim akce líbila. Poměrně časté jsou e-maily vyzdvihující nějakou dovednost, výsledky aktuální zájmové činnosti, participaci na důležitém projektu či angažování se v přípravě důležitých událostí. … Hledá někoho na kontrolní stanoviště (je jich asi 10 ale potřebuje už jen 1-2 lidi). Je to na celý den a jedná se o razítkování kartiček závodníkům. Já nemohu, bo závod běžím … __________ …doufám, že jste se v sobotu dobře bavili. Nachystal jsem pro vás výběr fotek, které si můžete stáhnout z následující adresy: (adresa) (napište mi, jestli se vám to podařili stáhnout a rozbalit). Video ukázka je na této adrese… __________ …Chtěl bych vás všechny poprosit o vyvinutí aktivity při shánění fotek z našeho včerejšího kácání mája. Bohužel nemám ani jednu a rád bych něco dal na web:-)… 17

Typicky ženským a mužským stylem se zabýval Milan Jelínek (viz kap. 3.3). Jako typická

mužská témata uvádí především práci, politiku a sport.

- 39 -

_________ Ahoj přátelé, kamarádi, již několik let plánujeme akci – návštěvu vinného sklípku na jižní Moravě. Vypadá to, že letos by se nám to konečně mohlo podařit… __________ Ahoj Jirko, mohl bys mi poslat seznam osobností, od kterých se bude dražit šindel? Zdeněk Tomšů by si o nich rád připravil nějaké informace, aby dražba nebyla fádní… __________ Nazdar Milane, posílám ti ukázku mojeho nového tance, který předvedu na vaší párty. Doufám, že na to nachystáte muziku…

Do speciální skupiny témat lze zařadit e-maily, které si mezi sebou píšou páry, ať už se jedná o mladé lidi nebo o manželské páry, které mají děti a jsou spolu již řadu let. Mladí lidé, tzn. obvykle ti, kteří spolu prozatím jen chodí a nemají děti, si často píšou o běžných každodenních věcech (o tom, co celý den dělali, co měli na oběd, koho ten den potkali a jak se jim dařilo), dále plánují, kdy se uvidí, někdy také už společné bydlení a velmi časté je vyjadřování vzájemných citů. U dívek jsou e-maily samozřejmě mnohem obsáhlejší a témata

jsou více zaměřena na pocity, přičemž většinou doufají

v partnerovo sdílení těchto pocitů. Ahoj drobku, tak dneska jsem se tě nějak nedočkala . Pak mi MUSÍŠ povykládat cos to kutil . Já dneska kromě učení si zajela do školy na oběd… __________ Takže miláčik, nabídky se mi líbí velice, samozřejmě některé víc jiné míň. Bavil jsem se teď s gigim a šárkou a vypadá to tak, že je tu něco jako shoda na tom, že pokud se budeme muset odstěhovat, což se ještě neví, tak bysme do toho šli spolu všichni… __________ …Dneska a zítra hezky opdočívej, moc tě miluju a jsi sladká, srdečko moje … __________ …No jo, mě se taky vždycky něco zdá o tobě a pak se nechci vůbec probudit, ale musím :(. Jinak mě už je docela fajn. Včera to bylo náročné. Celý den jsem byla ve škole…

U manželských párů se e-maily velmi liší. Protože spolu tráví většinu času, sdělují si obvykle pouze praktické informace týkající se nákupu, oprav a úprav v domě, dětí, objednávek k lékaři, důležité časové informace (tzn. kdy se co koná, v kolik hodin je třeba vyzvednout manželku z práce, v kolik hodin je třeba přijet domů atd.),

případně krátký dotaz o tom, jak se

protějšek má, je se mu daří v práci atd. Ahoj, uděláš dnes nákup?Přijedu pozdě a ani nemám kdy se stavit do obchodu.

- 40 -

__________ Ahoj, zapomněla jsem koupit toaletní papír - stav se prosím někde… __________ Ahoj, tak jsem objednal tu pračku. Doufám, že se ti bude líbit… __________ Ahoj, objednala jsem tě na oční - 20.3. ve 12.00 - napiš si to.

5.2 Koherence a koheze textu Důležitou složkou v oblasti obsahu e-mailů je také textová koherence a koheze. Koherence textu je celková funkční souvislost, spojitost, soudržnost a identita textu. Koheze představuje syntakticko-sémantickou souvislost, provázanost částí textu, významovou soudržnost, která je podmínkou smyslu textu a jeho porozumění příjemcem (srov. Lotko 2005, s. 60). Ve většině e-mailů je obsahová i významová soudržnost a souvislost textu dodržena. Ve formálních e-mailech více, lépe se v nich orientuje, jelikož je tam kladen důraz na stručnost a přesnost vyjadřování. Obsahově se tyto emaily týkají převážně pouze jednoho tématu, takže celková soudržnost je tam zachována. V neformálních e-mailech je to podobné. U krátkých e-mailů se v souvislosti s touto problematikou nevyskytl žádný nedostatek. Také u těch delších na sebe věty plynule navazují, jak syntakticky, tak sémanticky. V korpusu nebyl zaznamenán žádný e-mail, kterému by bylo obtížné porozumět

v důsledku chybné

syntaktické

či sémantické

struktury.

U některých e-mailů, především těch, které si mezi sebou píšou ženy, se někdy objevila častá změna tématu a přeskakování z jednoho tématu na druhé. Těchto případů ale nebylo mnoho, objevily se výjimečně a spíše jen v určité části e-mailu. Pokud došlo v textu ke změně tématu, většinou byla tato změna plynulým přechodem. Návaznost jednoho tématu na druhé bylo realizováno prostřednictvím určité fráze či věty, která ukončuje předchozí téma a uvozuje druhé. Následující příklady jsou dokladem obou případů. První dva jsou chybné, zbývající jsou správné. …Teďka jsem si dělala jeden test a měla jsem ho na plný počet bodů, tak mě to potěšilo. Mamka mi volala, kolik je u nás sněhu a že je Rablina neprůjezdná…

- 41 -

__________ …přijedu až kdysi v noci,Dáša se nabídla, že mě doveze dom, ať si možu dat víno. Nový záchod už máme doma, takový bílý. dnes by měl přijít aji instalatér to zapojit. Počasí tady je už opravdu podzimní… __________ …No a teď tam mám zbytečně absenci, hlavně že jsem vstávala před šestou! :D No k tom Bruselu. Tak já klidně dojedu aj sama… _________ …teta Zdenka z toho už zas týden nespala :D. Co se týká bordelu Ily v kanceláři, je to hrůza…

V prvním i druhém příkladu na sebe věty nijak tematicky nenavazují. Není mezi nimi žádná souvislost a plynulost textu se vytrácí. Přechod mezi tématy ve třetí ukázce je již plynulejší díky spojení No k tom Bruselu. Podobné je to i v poslední ukázce, kde je k plynulosti a návaznosti textu použita fráze Co se týká.

- 42 -

6 Vyjadřování v e-mailech – jazyk a styl Následující kapitola se zaměřuje na vyjadřování pisatelů v e-mailové komunikaci. Některé části korespondují s teoretickými východisky, ovšem pouze v předmětu zkoumání, výsledky se v mnoha případech liší. Stěžejní částí je psanost a mluvenost, se kterou pak souvisí další oblasti, jako je spisovnost a nespisovnost, slangy, nářeční prvky, ozvláštnění textu či správnost ve vyjadřování.

6.1 Psanost a mluvenost Psanost a mluvenost v e-mailech je opět ovlivněna především tím, zda se jedná o e-maily formální nebo neformální a v neformálních e-mailech pak tím, jaký vztah s adresátem máme. E-maily formální se svým jazykovým stylem blíží ke klasickému dopisu. Prvků přibližujících mluvený projev je tam velmi málo. Je to dáno tím, že formální e-maily jsou často psány více osobám najednou, proto jsou zde kladeny vyšší nároky na správné vyjadřování. Dále je zde fakt, že když píšeme formální či oficiální e-mail, ať už jedné osobě nebo více osobám, přikládáme mu větší důležitost a vážnost než ostatním e-mailům. Snažíme se o vytříbenější jazykový projev než v běžné mluvě, většinou si e-mail po sobě také přečteme. Od toho se také odvíjí spontánnost. Při psaní formálních emailů více přemýšlíme nad tím, co píšeme, na rozdíl od e-mailů s přáteli, které se někdy jeví jako volný přepis našich myšlenek. Neplatí však vždy, že formální e-maily mají za každou cenu prvky psanosti a neformální e-maily prvky mluvenosti. U e-mailů od těch nejstarších pisatelek a pisatelů žádné prvky mluvenosti zaznamenány nebyly. Právě mnohdy působily ještě oficiálněji a formálněji, než e-maily mezi komunikanty, kteří si vykají a osobně se neznají, a to i v případě, že tito starší pisatelé měli se svým komunikantem přátelský, či dokonce rodinný vztah. Naopak u e-mailů formálních a veřejných se v jistých případech objevil i prvek mluvenosti, zřejmě za účelem odlehčení komunikace nebo

- 43 -

navázání přátelštějšího kontaktu. Takovým prvkem zde byl často smajlík, tedy emotikon (viz kap. 2.1.6.2), nějaká vtipná poznámka nebo zmínka o něčem, co nesouvisí s hlavním tématem. V následujících ukázkách je možno sledovat všechny tyto případy. První ukázka je typický neformální email bez jakýchkoliv prvků mluvenosti, dále e-mail od starší dámy, který píše své vnučce opět bez prvků mluvenosti, a poslední ukázka dokládá opačný případ, tedy e-mail neformální s jistými náznaky mluvenosti. Dobrý den slečno Hubáčková, dovoluji si Vám připomenout blížící se termín Vaší stáže na klinice MUDr. Škrdlanta, kterou máte se svým kolegou absolvovat v termínu: Pondělí – 25. listopadu až pátek 29. listopadu 2013. Prosím, abyste se mi ozvala a potvrdila, že s termínem stáže počítáte… __________ Milá Haničko, děkuji za dlouhý e-mail a já Ti posílám obrázek s básničkou, který jsme měli stvořit za domácí úlohu. Podařilo se to jen s vydatnou pomocí Jiříčka. Oba Tě srdečně zdravíme. Babička. __________ Hezký dobrý den do školky na Kudlově, školákům se konec roku blíží, já už ho díky bohu mám. Na Vás i Vaše děti se už samozřejmě moc těším. Téměř až do konce června nehodlám nic velkého podnikat, takže bych měl být doma…

E-mailů, které mají svým jazykovým vyjadřováním blíže k mluvenosti než k psanosti, bylo zaznamenáno nejvíce mezi mladými pisateli, kteří mají mezi sebou kamarádský vztah. Samozřejmě ani zde nemá e-mailová komunikace tak blízko k mluvenosti, jako např. komunikace na chatu či na sociálních sítích, kde příjemce reaguje, jakmile obdrží zprávu od odesílatele, tedy velmi rychle, bezprostředně a spontánně. Přesto e-maily prvky mluvenosti stále obsahují, i když jsou považovány za formálnější způsob komunikace než jiné zmíněné možnosti. Nejvíce těchto prvků je možno sledovat v komunikaci mezi mladými ženami a dívkami. Typická je nespisovná varianta jazyka, slangové či nářeční výrazy, deminutiva, augmentativa,

expresivita

ve

vyjadřování,

emotikony,

vulgarismy,

hyperbola, citoslovce, deiktická slova, ironie, hromadění hlásek, teček, vykřičníků, využívání jazykové kreativity a tvoření speciálních slov pro zpestření textu aj. Jednotlivé rysy jsou rozebrány podrobněji níže. Zde je

- 44 -

univerzální příklad, ve kterém je užito poměrně mnoho obratů a specifik s prvky mluvenosti. …tu pijatiku Ti povykladam, az se uvidime. Eve, to bylo hrozny:).... jako ja uz sem vypil mnohe, ale toto bylo hroznyyy.... :) Jinak ta Pavla jako. At de do riti, tak Ti ho ma dat zadarmo, ne. Co to je za jednani. Dovedes si predstavit, ze bych Ti dal notas a rekl Ti, at mne za neho das petku???...

6.1.1 Spisovnost a nespisovnost V e-mailové komunikaci je v současné době spisovná a nespisovná varianta jazyka vyvážená.18 Podle předpokladu by všechny e-maily formální měly být spisovné a neformální e-maily nespisovné. Ve většině případů tomu tak je, ale ne vždy je toto pravidlem. Ve formálních e-mailech byla z větší části užita SV, občas se ale objevovaly také případy, kdy tomu tak nebylo. V mnoha případech nebylo nejspíš užití NS úmyslem, spíše se jednalo o důsledek faktu, že pisatel spisovné tvary neznal. Toto se projevovalo hlavně v oslovení adresáta. Namísto vokativu byl v mnoha případech užit nominativ, př.: Dobrý den pane Mondík, v pátek 07/02/2014 jsem byl na kontrole elektroinstalace… __________ Dobrý den pane Kožnárek, Poživil, obracím se na Vás s urgentní prosbou…

Další prvky NV se projevovaly v nesprávném užití předložkových spojení a jiných obratů, v častém užívání tvarů obecné češtiny a samozřejmě v užívání nespisovných výrazů jako takových. Někdy mohou takové e-maily působit až komicky, především tehdy, když se pisatel evidentně snaží fundovaným projevem zapůsobit na adresáta. V ukázkách jsou nespisovné výrazy, obraty a tvary podtrženy: …chtěl bych se informovat na termín, kdy pošlete nacenění našich KZ?... __________ …Věřím, že vše bude vyřešeno k vzájemné spokojenosti. Rozhodnutí nechávám na panu Plachým… __________ …Chtěl bych se zeptat, zda se u Windows7 také řeší Secure boot a pokud ano, zda je u notasu, který se mi u této varianty líbí povolen… __________

18

Dále jen SV (spisovná varianta) a NV (nespisovná varianta).

- 45 -

…Napište mi prosím termín, kdy bychom jsme se mohli na 5 minut sejít a probrat podrobnosti…

Podobný princip byl pozorován u e-mailů neformálních, kde byla mnohdy naopak užita SV, ačkoliv by se očekával opak. Autoři těchto textů se zřejmě pokoušeli o navození oficiálnosti, dokonce by se dalo říct, že někdy až jisté obřadnosti za účelem, aby si příjemci uvědomili důležitost sdělení a možná také, aby pisatel poukázal na svou vedoucí pozici či znalost v určité oblasti, jejímž předmětem e-mail byl. Ahoj, psal jsem k tomu, že fuzzy logika pracuje s pojmem neurčitosti, umožňuje transformovat hodnoty jazykových proměnných na hodnoty neurčitosti z intervalu <0,1>, fuzzy logika se využívá ve FIS, umožňuje vytvářet… __________ Ahoj Lenko, níže jsou informace od pana Dlouhého. Můžete pro něj nachystat nějaké podklady (dopis)?

Pravidlem byla SV opět také u e-mailů starších osob. …V úterý chumelilo, jenže bylo nad nulou a vše hned roztálo. Dny nám ubíhají v relativním klidu a pohodě. Občas na mne usedne nějaká inspirace…

Kromě těchto e-mailů, u nichž už ani nelze hovořit o výjimkách, jelikož jejich počet nebyl zanedbatelný, se dají ostatní e-maily jednoduše rozdělit podle předpokládaných kritérií na spisovné, tedy ty formální, a nespisovné, tedy neformální. U neformálních e-mailů se nespisovnost projevuje především chybným užitím koncových tvarů a nespisovných výrazů vlivem nářečí, mezi mladými lidmi také vlivem různých módních slov a slovních spojení, případně se jedná o slangové tvary. 6.1.2 Užívání nářečních prvků Nářečí neboli dialekt je nespisovná varianta jazyka lišící se některými strukturními rysy v závislosti na určitém území nebo na určité sociální skupině (srov. Lotko 2005, s. 27). Tato kapitola se zaměřuje samozřejmě především na e-maily nespisovné a tedy neformální. V analyzovaném korpusu se nářečních prvků objevilo poměrně mnoho i přesto, že nářeční tendence jsou v současné době spíše na ústupu. Velká část e-mailů nespisovných je psána obecnou češtinou, ale vyskytla se i nářečí moravská

- 46 -

z nejrůznějších oblastí. Někteří pisatelé užívají nářečí v e-mailech záměrně, aby bylo jasné, odkud pochází a zakládají na tom svůj osobitý písemný styl. Snaží se tedy svůj projev ozvláštnit a odlišit od těch ostatních (viz kap 6.2. Hra s jazykem). Jiní pisatelé užívají nářeční prvky zcela přirozeně a nezáměrně, protože takové vyjadřování je pro ně naprosto běžné a normální. Tyto e-maily byly nejčastější. Jako třetí, ale méně častý případ byly zaznamenány e-maily spisovné, kde pisatel omylem použil nářeční prvek a možná se domníval, že jde o výraz spisovný. Nářeční vyjadřování v e-mailech se vyskytlo téměř u všech věkových kategorií a u obou pohlaví. Nejméně těchto prvků bylo použito u nejstarších pisatelů, kteří preferují spisovnou variantu. Pisatelé prvních dvou ukázek pocházejí evidentně z Valašska a dle stylu lze tvrdit, že valašské nářečí užívají velmi rádi a svůj písemný projev zakládají právě na něm: …A ty jsi v té stodole našel z lúpaného prútí na roznášání suchých trnek co? napiš mi název – já starý trúba sem to zapomněl…

__________ …kdybyste věděl o někom v držkové, kdo by si se mnů byl ochoten chvílu povykládat, byla bych za to moc vděčná!), a tož si možu konečně naplánovat aj návštěvu Vašeho muzea a vzít sebů vlnu…

Autor následující ukázky píše své e-maily zřejmě s podobným záměrem jako předchozí dva pisatelé. Zde však nářečí není tak jednoznačné, nicméně se jedná také o moravskou mluvu: …Tym Te nebudu vubec obtezovat. Ale meli sme jet ted na teho vikenda, tak to asi pada no...

Další ukázky jsou dokladem běžné nářeční mluvy, kterou pisatelé v emailové komunikaci se svými přáteli užívají běžně a přirozeně stejně jako v mluveném projevu. Opět se jedná o nářečí moravská: …myslela jsem, že Ti Laďka dovolila další harmoniku. A ona z čokolády, aj bych okoštovala.... __________ Ahojte, su rád, že se ti podařilo akci zorganizovat a dík za pozvání… __________ …Já žiju furt stejně, akorát su furt nejak víc unavená a cosik nic nestíhám, ale to je normálka…

- 47 -

Je zřejmé, že typická je především změna koncovky –i na –u. Nejfrekventovanější je změna v první osobě singuláru slovesa být, a to ze tvaru jsem na tvar su. Jak už bylo řečeno, v mnoha e-mailech byly zaznamenány prvky obecné češtiny, která je v dnešní době stále rozšířenější. …Dali to všichni a známky dával vesměs stejný, jaký člověk dostal po písemný části, takže když to někdo napsal na 2 a lepší… __________ Ahoj Jakube, psal jsi dneska TSY viď?. Prosim tě co tam dává, je to nějaká varianta, z který jsi se učil a mohl by jsi ji kdyžtak poslat, jestli je ta samá jak mám já?...

V některých e-mailech se objevila také kombinace prvků obecné češtiny a moravských nářečí: Hola, flakam se doma, firma, kde sem delal, zkrachovala, a tak su bez práce. Nejses na Skype? (Nerikej ze neco delas takovy horko! :)…

Moravský prvek je zde opět sloveso su. Výraz nejses a spojení takovy horko jsou tvary obecné češtiny, což je dokladem pronikání obecné češtiny i do moravských oblastí. Je nepravděpodobné, že by tomu bylo naopak, tzn., že by pisatel, který běžně používá obecnou češtinu, prokládal svůj písemný i mluvený projev moravismy jako např. su. Podobný případ lze sledovat také v následující ukázce: …dojedes na vejkenda dom, ne?...

Tvar vejkend je obecně český, nikoliv však koncovka akuzativu tohoto tvaru a také výraz dom, který je typický pro moravská nářečí. Méně časté byly případy, kdy pisatel ve spisovném projevu zřejmě nevědomky použil nářeční prvek v domnění, že se jedná o spisovnou formu: …Nyní jsem ve škole v Brně, z kama jezdím na víkend domů, tak pro Vás něco nachystám…

Namísto spisovné odkud zde byl omylem použit výraz z kama, který je opět typicky moravský. V poslední ukázce se jedná o stejný princip s rozdílem, že nespisovný výraz můžu pochází z mluvené češtiny, používaný jak v moravských nářečích, tak i v češtině obecné: Dejte vědět zda po opravě můžu připravit dodatek.

- 48 -

6.1.3 Slang v e-mailové komunikaci Ve zkoumaném korpusu nelze jednoznačně určit, zda se i v e-mailech používá slang, tedy speciální mluva určité sociální skupiny, jelikož příspěvky posílali pisatelé většinou jednotlivě, tzn. nešlo o konverzaci mezi několika lidmi, které by bylo možno považovat za sociální skupinu a vyvodit tak, zda používají jazykový styl typický právě pro ně. Tyto příspěvky se objevily málokdy, většinou šlo však o konverzaci maximálně mezi třemi lidmi. O

slangu

v obecnějším

slova

smyslu

lze

v případě

tohoto

analyzovaného materiálu mluvit v e-mailech mezi studenty. Mají své typické výrazy, které jsou buď společné pro všechny (výrazy týkající se obecných studijních záležitostí jako zkoušky, písemky atd.), nebo se potom liší v závislosti na tom, co studují. E-mailové příspěvky zaslali především studenti z vysokých škol (ze středních jich bylo velmi málo, ze základní školy pouze jeden přípěvek). Častá slova, která se v e-mailech studentů vyskytovala a která je možno považovat za slangová byla tato: dát zkoušku (udělat zkoušku), vygooglit něco (najít něco na internetu), cviko (cvičení, seminář), prvákoviny (informace pro nastupující ročníky), zápich (zápočet). Další specifická slova se už pak odvíjela od studovaného oboru nebo od vztahu mezi komunikanty. V ukázkách jsou obsažena některá zmíněná slova: …brala ještě tak dva měsíce prázdnin, ale tak snad to nebude tak hrozný Četla sis ty Prvákoviny? Dělají nějaký srazy pro nový studenty… __________ Ahoj, tak ten zápich byl jednoduchej, měli jsme zadaný blokový schéma s jedním blokem… __________ Ahoj, dneska to bylo celkem v pohodě cviko. Ten výpočet Kz nemám, páč jsme mu to odevzdávali na papíře…

Ostatní e-maily, ve kterých by se dalo hovořit o určitém slangu, byly velice specificky zaměřeny. Objevily se slangy např. mezi rodinnými příslušníky, mezi kamarádkami, mezi přáteli scházející se pravidelně za

- 49 -

jistým účelem, slangy dle určité profese aj. Jako příklad je uveden slang v emailech několika přátel, kteří se každý rok scházejí za účelem sjíždění řeky: …Do báglu si dejte běžné věci jako na výlet na vodu a možná si vemte spacák… __________ Ahooooooooj kamarádi vodáci :-)!! je mojí milou poviností Vás všechny pozvat na letošní vodácké tažení… __________ Já jsem pro Berounku, protože tam se jednoznačně nejlíp soulodí…

6.1.4 Vyjadřování emocí v e-mailech V teoretické části v kapitole 2.1.6 byla již stručně zmíněna neverbální komunikace v e-mailech týkající se především řetězení znaků a používání emotikonů. Zde jsou kromě těchto dvou aspektů rozebrány ještě některé další jazykové jevy či grafické znaky, které simulují neverbální komunikaci a jejichž prostřednictvím můžeme alespoň zčásti vyjádřit své pocity. 6.1.4.1 Emotikony (smajlíci) Nejjednodušší způsob, jak vyjádřit v e-mailech svou náladu, jsou emotikony neboli smajlíci (viz kap. 2.1.6.2). V neformální komunikaci jsou používány velmi hojně. Ve větší míře je používají ženy, především nižšího věku, stejně jako i ostatní prostředky k vyjádření emocí v e-mailové komunikaci. Nejčastěji se vyskytovalo šest druhů emotikonů, prostřednictvím kterých je možné simulovat naše aktuální citové rozpoložení. Základní dva smajlíci jsou tito: :-) :-(19 vyjadřující úsměv a naopak zamračený obličej, př.: …můžem to spojit i s plaváním jak minulý rok … __________ …opravdu netuším, kdy to budu dělat …

Velmi oblíbený a častý je také smějící se smajlík, který se nejčastěji objevoval u vtipných či ironických pasáží nebo při reakci na to, že nás pobavil pisatel, jemuž odpovídáme na jeho zprávu, př.: …:-D :-D drahy bratre, tak ted sem se kralovsky pobavila :-D…

19

Smajlíci se často automaticky zobrazují ne jako sled dvojteček a závorek, ale jako

usměvavý či mračící se obličej.

- 50 -

Další velmi frekventovaný smajlík je tento: ;), který simuluje mrknutí a komunikanti jej používají často při domluvě na něčem, při sdílení pocitů s druhou osobou nebo když chceme svého adresáta v něčem podpořit: …tak to tam asi proberem a konečně to domluvíme ;)…

Méně častý, ale přesto jeden z nejpoužívanějších smajlíků je smajlík vyjadřující znudění, nechuť, nerozhodnost, rozčílení, negativní hodnocení něčeho a další ne příliš pozitivní skutečnosti: :-/ …to zas budu dlouho trčet ve Zlíně a čekat na vlak, fakt super! :-/…

Poslední z šesti nejfrekventovanějších smajlíků je smajlík posílající polibek: :-* Ten se nejčastěji objevoval při loučení nebo při vyjádření vděku za něco. …Tak se měj krásně a zase napiš. Papa :-*

Při pozdravu nebo při loučení se objevovaly také často usmívající se nebo mrkající emotikony. Objevily se také různé varianty smajlíků, např. tyto: =), =(, :o), :o(. Dále se sporadicky vyskytly tyto emotikony: :-O (údiv, ohromení), :´( (pláč), :-P (vyplazený jazyk), B-) (sluneční brýle), XD (velký smích), ;-( (rozhořčení). Protože používání emotikonů mezi přáteli a blízkými je naprosto běžná věc, bez které by e-mail působil spíše formálně, usedle, oficiálně či dokonce i nepřátelsky, je právě záměrné vynechání smajlíků často také vyjádření velkého rozčílení, i když je e-mail neformální a patří např. kamarádovi nebo kamarádce. V případě, že jsme na svého adresáta rozezleni, ale přesto použijeme např. tohoto smajlíka: :-(, stále tím dáváme najevo adresátovi náš přátelský vztah. V několika e-mailech byl pisatel na svého adresáta však skutečně rozzloben a tím, že ve své zprávě žádný emotikon nepoužil, působil pak e-mail ráznějším a výhrůžnějším dojmem. Zároveň tímto způsobem adresátovi ukazuje, že k němu nepociťuje aktuálně žádné sympatie, které by byly vyjádřeny právě smajlíky: Ahoj Dášo, co to je za akci? Já vůbec o ničem nevím. Kdy bude ta debata? Příští týden? A jaké otázky bych s nima měla připravit?V sobotu určitě čas mít nebudu, nejedu ani na ty vánočky k Olze kvůli věcem, co stále odkládám a už měly dávno být… __________

- 51 -

No tam právě není všechno! Navíc jsem myslela, že mi poradíš ty!!!!

V jednom případě se také objevilo vyjádření úsměvu nebo smíchu bez smajlíků, ale pouhým hláskovým napodobením: …tam bude mat hadam voda viac stupnov .. hihi .... ked bude studena…

6.1.4.2 Grafické zvýrazňování znaků jako vyjádření emocí Další

způsoby,

jakými

je

v e-mailové

komunikaci

vyjádřena

neverbální komunikace, jsou často řetězení znaků, ať už hlásek nebo vykřičníků a otazníků, používání velkých písmen, tedy kapitálek, pro zdůraznění nějakého slova nebo použití kurzívy. Ta se ale nevyskytovala téměř vůbec. Řetězením hlásek pisatel často vyjadřuje zvolání, údiv, nadšení, zdůraznění nějaké vlastnosti, někdy i pobavení. …Jinak chtěla jsem ti pochválit tu čOkoládu z Bruselu, byla výýýýbornááá … _________ ct a pa mame volno, pojedeme asi na vylet k mori a nakoupit do ikei (jupiiiiii)

Často se řetězení hlásek objevovalo v pozdravu, např. ahooooooooj, čímž vyjadřuje pisatel právě zvolání a také to, že je mu potěšením komunikovat se svým adresátem. Někdy mají pisatelé, většinou ale pouze pisatelky, tendenci pomocí řetězení hlásek přehánět určité vlastnosti a jevy: …zkušenou maminkou bych se ještě nenazývala :D anooo, pohled došel a strááááááášně moc mě potěšil…

Řetězení vykřičníků může mít také několik významů. Může se jednat o důležitý rozkaz, hněv, zvolání, nadšení, upozornění aj. Podobné je to s otazníky, které mohou simulovat naléhavou otázku, neporozumění, nejistotu, ujištění atd. vsechny zdravim z daleke ciny!!!!!!!!!... __________ …Pokud predlozite certifikat, ktery nebude zpracovan dle vyse uvedeneho, bude vracen na prepracovani!!!!!!!!... __________ Jura kolařík cosi plantal, že pojede autem s ajou ??

- 52 -

Méně častý byl výskyt kapitálek, tedy psaní velkých písmen za účelem zdůraznění nějakého slova nebo pasáže. Toto se objevovalo spíše v emailech, jejichž předmětem bylo sdělení nějaké důležité informace nebo upozornění: POZOR!!! Pokud nekdo z Vas konci studium v tomto vyresit uznani staze obratem. __________ zpět se vrátíme do 18 hodiny opět na lodích./MAJÍ MOTOR !!

semestru,

je

treba

6.1.4.3 Exprese a metafory v e-mailech Expresivita v e-mailech při vyjadřování emocí je velmi častá a oblíbená. Mimo jiné má funkci ozvláštnění textu. Kromě expresivně zabarvených slov, ale často v kombinaci s nimi, se objevovaly citoslovce a různé metafory. Vše je mimo jiné ve většině případů doprovázeno emotikony pro co nejjasnější zobrazení nálady. V několika e-mailech byla použita deminutiva. Jejich účel a význam byl ovlivněn především vztahem k adresátovi. Často poukazovaly na to, že nějaká věc je roztomilá a příjemná, jindy pisatel použil deminutivum za účelem být co nejmilejší na svého adresáta a potěšit ho. Obvykle bylo užito zdrobnělé oslovení adresáta z čistě přátelského vztahu, ale vyskytlo se i několik případů, kde deminutivní oslovení sloužilo jako součást vyjádření nějaké prosby. Ahoj tatínečku :), to je moc příjemné, že mi vybíráš mobil :D… __________ …A jinak ta holčička je fakt roztomilá :)… __________ …budu na tebe ráno myslet, jak budeš ještě pod peřinkou …

Velice

oblíbená

jsou

v e-mailové

komunikaci

pejorativa

a augmentativa, která se vyskytla především v e-mailech mezi mladými dívkami. Použita byla jak v kladném, tak i v záporném významu. V tom kladném se jednalo spíše o ironii a zdůraznění důležitých faktů výpovědi. Především šlo ale o zpestření textu a pobavení svého komunikačního protějšku:

- 53 -

…udělala jsem si na oběd zase ty výborné stejky se zemákama a dala jsem si k tomu pivisko. Tož jsem se přežrala… __________ …tímto se rovněž omlouváme, že jsme ti doslova vyžraly ledničku :D…

V záporném významu nebyla pejorativa tak častá. K vyjádření špatné nálady, rozčílení, neúspěchu a celkové nespokojenosti zřejmě pejorativní vyjadřování už nepostačovalo a nahrazeno bylo vulgarismy. Dalo by se předpokládat, že vulgarismy používají spíše muži, ale největší četnost vulgarismů byla zaznamenána opět v e-mailech mladých dívek, které si navzájem stěžují a svěřují se svými trápeními. Je možné, že v mluveném projevu je tomu naopak, tam používají více vulgarismů spíše adolescenti mužského pohlaví.20 Funkce vulgarismů ovšem nespočívala opět jen k vyjádření negativních jevů, ale také v záměru pobavení a zaujetí adresáta. Následující příklady zobrazují vulgarismy jak v záporném, tak v i v kladném užití: …su to chutnosky nemyte a maju velke prdele. na noc zaviraji okno jak blbe a neda se tu dychat… __________ …už mě ta škola pravdu sere… __________ …Tak považ. Pračka na hovno, sušička též :D.. __________ …což mě přislo jako kurva dobrej nápad …

Dalšími prostředky, prostřednictvím kterých lze vyjádřit neverbální komunikaci, jsou citoslovce: Jéé Ivy,děkuju moc za krásné přání =) __________ No mě tady z toho fakt jebne. Ach jo.

Objevila se také hyperbola, tedy nadsázka pro vyjádření nadšení nebo naopak pro zdůraznění nechuti k něčemu: …Kromě toho furt nejakých milion akcí, co pořádá škola a na kterých musím pomáhat nebo tam chodit aj když se mi nechce…

20

V širším pojetí (tzn. veškeré věkové skupiny) používají obě pohlaví vulgarismy

v mluveném projevu zhruba ve stejné míře, pouze s rozdílnou motivací. Muži tak vyjadřují manifestaci síly a nespoutanosti, ženy mají potřebu vyjádřit negativní pocity.

- 54 -

Na druhou stranu se někteří pisatelé ve svém písemném projevu snažili působit spíše umírněněji a formálněji, a tak použili eufemismus: …Moje kolegyně je taková hlučná, pořád mě vyrušuje...

Zde jsou i v samotném e-mailu použity tři tečky na konci věty, které naznačují, že v mluveném projevu by se pisatel vyjádřil zřejmě otevřeněji a příměji.

6.2 Hra s jazykem v e-mailech Pisatelé se ve svých e-mailech snaží být někdy velmi kreativní a k ozvláštnění textu používají nejrůznějších jazykových prostředků. Je to jednak užívání slov v neobvyklém významu, tvaru, spojení s dalšími výrazy a jednak jsou to slova cizího původu. Neobvyklými a neotřelými slovy jsou myšleny slova knižní, archaismy, přechodníkové tvary a naopak různé neologismy, aktualizace slov, zkratky, nově vytvořená slova samotným pisatelem,

zajímavé

slovní

hříčky

či

záměrné

pravopisné

chyby.

Cizojazyčných prvků nebylo v e-mailech tolik, objevily se spíše výjimečně. Hodně korespondentů zpestřuje svůj text nářečím, které bylo již analyzováno v kap. 6.1.2. 6.2.1 Aktualizace a ozvláštnění textu Jak se ukázalo dle analyzovaného materiálu, velmi oblíbené je využívání archaismů i starších a knižních gramatických jevů. Zdá se, že mnoho archaických tvarů se stává opět aktuálními a v textu působí neotřele, zajímavě a originálně. Často jsou tyto výrazy použity v kombinaci s jinými aktualizačními prostředky (velmi často s vulgarismy) a většinou mají funkci ironie. Zastaralé výrazy a gramatické prostředky se objevovaly v e-mailech spíše mladších korespondentů. Především ženy se snaží být v tomto ohledu kreativní a zapůsobit tak na svého adresáta, zaujmout ho a dosáhnout větší efektivity a čtivosti textu. Někteří pisatelé s oblibou používají přechodníkové konstrukce:

- 55 -

…dala do té nade mnou, soudě dle toho, že je tam zelená dózička… __________ …Utekl mne Bela. uvidel dve srnky a jal se je pronasledovat. Sel sem dom, rka, ze bych se na neho uz fakt mohl vysrat…

V druhém případě je kromě přechodníkového tvaru řka použito také knižní sloveso jmouti. Přechodník má zde aktualizační funkci v kombinaci s vulgarismem. Podobným způsobem bylo pojato více e-mailů, tzn. kombinace knižních výrazů a vulgarismů či pejorativ, případně i nářečních prvků: …Vánoce budou letos nejspíš chudé. Inu, je to v prdeli. Žel, to, cos kůpil před tím, jsem sežrala celé sama, ale nelituju toho…

V několika e-mailech se vyskytl také tvar pasiva opisného: …náš milý Oskar byl prý ráno velmi nabručen…

Samotný výraz nabručen také není obvyklý a působí originálně. Ve významu, že chtěl pisatel zdůraznit rozčílení, simuluje také zvučnost a výraz uraženého. V mnoha e-mailech se vyskytlo užití záporového genitivu, který dnes působí také knižním dojmem: …musim se jit ucit, protoze nemam vetsiho smyslu zivota, nez se ucit veci, ketre me nezajímají…

Dalším způsobem, kterým pisatelé ozvláštňují své e-maily, je používání známých filmových hlášek nebo úryvků z knih, vtipů či ironických poznámek týkajících se aktuálního dění. …Samozvaný vedoucí výpravy povoluje!! Nad alkoholem totiž nejde zvítězit ale dá se remízovat ... __________ …bud tedy dobry a zer slimaky, tvuj Alois, jeste vice proti vsem

Ve druhé ukázce je první část e-mailového úryvku převzata z knihy a také z filmu Harry Potter, druhá část je inspirována známým dílem Aloise Jiráska.

- 56 -

V další ukázce se pisatel vtipně a nápaditě vyjadřuje k české politice a celou situaci trefně shrnuje hláškou z českého filmu Dívka na koštěti, kterou pronesla Helena Růžičková: …Pro alespoň trochu reálné scénáře je Hollywood. Na všechno ostatní je tu česká politika... Aneb Cvokhaus s.r.o., tohle je alespoň poctivej blázinec a Kolumbus připlave vodovodem...

Někdy pisatelé kreativitou opravdu nešetřili a svou e-mailovou korespondenci založili na různých jazykových hříčkách. Účelem je samozřejmě především pobavit svého adresáta nebo adresáty originálním způsobem: …ti z vás, kteří mají "ptačí" příjmení, popř. jména (např. Špačková, Stehlík, Vrabec,Holub, Jiříček a Jiřička...) vylezou na nejbližší strom a začnou šveholit, švitořit a štěbetat…

V menší míře se v e-mailech objevila slova nová, která jsou oblíbená hlavně mezi adolescenty a mladšími pisateli: …prostě vám chci říct, že to bylo mrtě fajn…

Výraz mrtě (používaný v současné době mezi mladými lidmi pubertálního věku) zde nahrazuje spisovnou formu velice a aktualizuje tak text. Občas se také vyskytlo zjednodušování a zkracování výrazů, jejichž funkcí je opět aktualizace a také dát e-mailu více neformální a přátelský styl: …Takže Rajnošky v pátek a v sobotu hraní v Moravském Berouně… __________ …polévky a čokoška a pivisko se velice hodí :)…

V prvním e-mailu je zkrácen název obce Rajnochovice na Rajnošky, ve druhém je použito nejen aktualizačního prostředku zjednodušování ve slově čokoška, ale i augmentativum pivisko. Pisatelé se pro ozvláštnění textu někdy dopouští záměrných pravopisných chyb: Ahojte fšeci, připojuji se k Janinému pozvání…

6.2.2 Cizojazyčné prvky jako aktualizační prostředky Cizojazyčných prvků se vyskytlo méně, ale přesto je pisatelé k aktualizaci textu občas využívali. Největší využití mají anglická slova. - 57 -

Často jsou psána tak, jak se vyslovují nebo lehce pozměněna a je k nim přiřazena česká deklinace. …A až si objednáte ten hotel, tak mi řekněte, at si to hned můžu zgooglit a naučit se trasu k němu :D…

Zde se vyskytuje v současné době velmi oblíbené a nové sloveso googlit nebo zgooglit ve smyslu hledat něco na internetu, které není cizojazyčné v pravém slova smyslu, ale jedná se o název americké firmy Google, od něhož je sloveso odvozeno. Následující příklady ukazují zajímavé použití anglických slov v českém pojetí: …Byl to absolutní sukces!!!:-) V pátek mají kluci v Golemu ve Zlíně koncert…

Slovo sukces je fonetický a počeštěný přepis anglického slova success a znamená úspěch. Výraz sukces se dříve používal v cirkusovém slangu. Typická je česká deklinace anglických slov: …Dokonce jsme zapomněli jít do vedlejšího sálu na Havelku, který tam hrál se svým bandem…

Použití anglického slova band (skupina) s českou deklinací text více aktualizuje. Někdy pisatelé ponechali ve svém e-mailu anglické slovo v původní podobě: …Hola -OK-flightradar znam, jen tam nevidim tu oblacnost :(…

Výjimečně se v e-mailech vyskytla slova z němčiny, případně z jiných jazyků: …někomu jsem sebrala zelený kartáček echt kvalitní… __________ …vím, že tu teď nebudete, ale těžko budeme hledat volné termíny pro všechny, tak si pak dáme sólo…

Poslední ukázka této kapitoly je zvláště pestrá, co se jazykové kreativity týče. Pisatel v ní využil téměř všechny zmíněné aktualizační prostředky. Spojil dohromady prvky nářeční, cizojazyčná slova z angličtiny a němčiny s českou flexí, záměrné pravopisné chyby a vlastní aktualizační výrazy: zdarec...gdyby chtěél negdo f nedělu zašmírovat na MonteBu mám taksál kolem 16 z královského city. Soráč enem 3 fleky.

- 58 -

7 Pravopis Pravopis v e-mailech závisí především na pisateli. Někteří se snaží být korektní a dodržovat veškeré zásady, pravopisné chyby pak vyplývají pouze z neznalosti gramatického či jiného jevu. Jiní naopak nedbají správnosti a snaží se e-mail napsat co nejrychleji. Z toho pak plynou nejčastější chyby, jako jsou překlepy, záměrné vynechávání diakritiky, interpunkce, velkých písmen. Hrubé chyby vyplývají opět pouze z neznalosti pisatele. Veškeré pravopisné zásady se snažili dodržovat nejstarší pisatelé, chyby se vyskytovaly spíše sporadicky. U ostatních věkových skupin bylo dodržování pravopisu velmi individuální. Pravopisnou správnost ovlivňovalo samozřejmě také to, komu je email určen. Pokud šlo o e-mail formální, snažil se korespondent psát bez chyb. Když píšeme nějaký důležitý oficiální e-mail, většinou nás situace donutí zkontrolovat si svůj text a eliminujeme tak možné nedostatky. Nicméně i přesto se ve formálních e-mailech chyby objevily. Naopak v korespondenci s přáteli se snaží být pisatelé rychlí, spontánní a přirození, tím pádem pak vzniká spousta chyb. Jak už bylo ale řečeno, především se jedná o záměrné porušování pravopisných zásad, které se týká diakritiky, interpunkce a psaní velkých a malých písmen.

7.1 Dodržování pravopisných zásad Pravopisné zásady se snažili dodržovat hlavně již zmínění nejstarší pisatelé, jejichž e-maily působí velmi formálně. E-mail pro ně představuje jistou formu dopisu, v němž by měl být správný pravopis samozřejmostí, proto ve svých e-mailech dbají jak na pravopisnou, tak na stylistickou a formální správnost. Pokud se vyskytla pravopisná chyba, byla s největší pravděpodobností důsledkem nepozornosti. Také mnoho mladších pisatelů píše své e-maily bez větších chyb a dbají veškerých pravopisných zásad, i když používají v neformální korespondenci nespisovnou češtinu.

- 59 -

Formální e-maily byly z větší části bez chyb. Jejich výskyt byl minimální, pouze výjimečně se dopustil pisatel pravopisného nedostatku. O pravopisných

chybách

ve

formálních

e-mailech

je

pojednáno

v následujících kapitolách.

7.2 Pravopisné nedostatky v e-mailech 7.2.1 Hrubé a menší chyby ve slovech V pravopisných jevech v samostatných slovech se nejvíce chybovalo v psaní velkých a malých písmen. Někdy pisatelé tento jev opomíjejí záměrně, aby se nezdržovali, a píší vše s malými písmeny, jindy jde o neznalost, někdy o pouhou nepozornost, např. …Víš, jsem z královohradeckého kraje… __________ …velice by mě potěšilo, kdyby se češi inspirovali… __________ …potřebuji zaslat žádost o výjimku : Ambrosová marta… __________ …on uz neni v olomouci a dela si autoskolu C v pardubicích…

V prvním případě se pisatel

zřejmě domníval, že se jedná

o adjektivum, napsal tedy malé k. Také ve druhém příkladě byla chyba způsobena neznalostí správné gramatiky, což lze usoudit z toho, že autor textu dodržoval v celém e-mailu psaní velkých a malých písmen, ale národnost byla vždy napsána chybně. Nedostatek ve třetím příkladě je způsoben spíše nepozorností pisatele a poslední ukázka je ten případ, kdy je psáno vše malými písmeny z důvodu větší rychlosti a spontánnosti. Dále dělalo pisatelům problémy psaní e/ě po obojetných souhláskách. Především v zájmenech mě/mně se hojně chybovalo, a to i v e-mailech formálních: …Pomohl by jsi mě s tím… __________ …mohla by jste mě poslat číslo baliku… __________ …trochu mě poradili kde bych měla hledat…

- 60 -

V menší míře se objevilo nesprávné užití e/ě v ostatních slovech, to bylo zaznamenáno pouze v nepatrné části korpusu: …bohužel jsem si jej zapoměl poznamenat… __________ …Asi se oběví aj jahi…

Výjimečně činilo korespondentům potíže psaní i/y, jak v rámci shody přísudku s podmětem, tak v rámci psaní po obojetných souhláskách. Nesprávné užití se opět objevilo jen u několika málo e-mailů, nicméně pokud se pisatel takovéto chyby dopustí i ve formálním e-mailu, může pak celý text na adresáta působit nedůvěryhodně a komicky, a to i v případě, že se jedná o překlep. …jaké body se Vám nelíbyly na mém projektu… __________ …Ubytování najdete snadno ,na konci Spytihněvy… __________ …Dneska jsme s Verčou vařili mýdlo…

V minimální míře chybovali pisatelé ve psaní předpon s/z. Tento nedostatek byl zaznamenán zhruba jen v pěti e-mailech: …Sprvu jsem rodokmen sestavoval v programu na PC… __________ …Vlak měl trochu spoždění, tak jsme se báli… __________ …domů bude chodit jen přespávat a ztřízlivět…

Fakultativně se vyskytly nepřesnosti v psaní zdvojených hlásek nebo složitějších souhláskových skupin: …je mojí milou poviností… __________ …Při dalši organizaci srazu by to bylo jednodužší…

7.2.2 Interpunkce Obecně největším problémem bylo v celém e-mailovém korpusu správné dodržování interpunkce. Zde se spíše naopak vyskytovaly výjimečně e-maily, které by byly v tomto ohledu napsány úplně bezchybně. V textu sice vynechání nebo nesprávné připsání čárky nepůsobí tak nápadně

- 61 -

jako například chybné užití i/y, ale přesto je i na neznalost této zásady pohlíženo jako na závažné pravopisné nedostatky. Opět lze říci, že někteří pisatelé se nad dodržováním interpunkce nepozastavují a záměrně ji vynechávají, aby se nezdržovali. Nicméně chyb se dopouštěli i v e-mailech formálních, které by měly být po gramatické stránce naprosto bezchybné. Velice časté bylo vynechání čárky před spojkami že, jestli, zda, jakmile, pokud a před souřadicími spojkami téměř pravidelně, někdy i dokonce před spojkou ale. Zde je pouze malý výčet úryvků, kde byla vynechána čárka před spojkou: …doufám že se máš dobře… __________ …prosím pokud by to bylo možné… __________ …jsem myslel že je to ok… __________ …Napadá mě zda by se to nedalo obejít tím… __________ …Dejte vědět zda po opravě můžu připravit dodatek… __________ …Zastavím se jakmile to bude připraveno… __________ …Chtěl bych se informovat jestli neplánujete ještě nějakou úpravu… __________ …tímto starobylým ale důmyslným předmětem byste mi udělal velkou radost…. __________ …máme někteří narozeniny a proto očekávám předání darů… __________ …jsem si zlomil na Špičáku , na Šumavě nohu a tak místo abych dělal grafiku… _________ …Svý pošlu taky ale zatím nevím jak se to dělá…

Kromě psaní čárek před spojkami je velkým problémem správné použití čárky v případě, že je věta vedlejší vložena do věty hlavní. Ovšem v tomto případě je možno tento nedostatek akceptovat o něco více, než v předchozích ukázkách, jelikož se jedná už o složitější gramatiku a ne všichni uživatelé českého jazyka jsou v tomto užívání zběhlí. E-mailů s těmito chybami se vyskytlo opět mnoho, ale pro ilustraci postačí dvě krátké ukázky: …projedná to s 3. stranou, přes kterou jste řešil hypotéku a ozvou se Vám…. __________

- 62 -

…Kdybys chtěla můžu ti to nachystat a třeba se stavit…

Ostatní interpunkční znaménka, tzn. znaménka na konci věty, byla ve větší míře použita správně a jen málokdy byla vynechána. Pokud ano, jednalo se opět spíše o pozornost či nedbalost. 7.3.3 Diakritika V e-mailové

komunikaci

je

často

diakritika

naprosto

běžně

vynechávána. Důvodem je především úspora času, ale někdy je také možné, že uživatel počítače má zapnutou anglickou klávesnici, která diakritická znaménka neumožňuje psát. Pisatelé si vynecháváním diakritiky ulehčují svou práci, aniž by ovlivnili význam textu: …Ve ctvrtek jsme se chystali na velky vylet do mesta Panjin… __________ …v utery sem se vzbudila o pul 4 rano…

V několika případech byla diakritika vynechána i v e-mailech formálních: …Prosim Ty z Vas, kteri v nejblizsich tydnech ukoncuji studium, necht mi daji vedet…

Občas se také stává, že pisatel vynechá diakritické znaménko pouze u písmene, kde je obtížnější ho napsat, protože musí na klávesnici zmáčknout více kláves najednou: …zda je u notasu, který se mi u této varianty líbí povolen…

V mnoha e-mailech se objevily případy, že pisatel vynechal čárku pouze nad jedním písmenem, a to většinou ve slovese nad písmenem i. Zde je spíše tento nedostatek ovlivněn dialektem, nicméně často se jednalo opět o formální e-maily, které by měly být spisovné a bez veškerých chyb: …rád slyšim, že se Vám výstupy líbí… __________ …zkusim s tou informací dneska pracovat… __________ …dneska nic moc nevymyslim… __________ …bohužel v této chvíli o nikom nevim…

- 63 -

7.3.4 Překlepy Překlepy vznikají většinou v důsledku rychlého psaní, nepozornosti, nedbalosti nebo také kvůli tomu, že jsou písmena ve slově blízko u sebe na klávesnici, což způsobí v rychlosti psaní jejich nesprávné uspořádání. Stejně jako vynechávání diakritiky, jsou i překlepy nedílnou součástí e-mailové komunikace. V analyzovaném korpusu se často objevovalo již zmíněné chybné uspořádání písmen ve slově: …lae pej když budu hodná tak někdy dostanu i volno…

Další typ překlepů spočíval ve vynechávání nebo naopak přidávání písmene do slova. Častější bylo písmeno navíc: …ale je to hned naprosti pánským záchodkům… __________ …Teď ráno jely obě babky se mnou - jedna k doktrovoi a druhá k holičce…

Vynechání písmene nebylo tak frekventované, ale přesto se i tato nepřesnost vyskytla v četném množství e-mailů: …Jená se o 2 knihy… __________ …já jím občas u stou…

Kvůli blízkosti dvou znaků na klávesnici, z nichž pisatel chtěl použít pouze jeden, se občas dopustil toho, že zmáčkl právě ten nesprávný znak: …prosím Vásm rád bych se zeptal… __________ …pravdepodobne mam pod úismenem K nejaky nepekny seminko…

Výčet zmíněných překlepů obsahuje ty nejčastější a nejpočetnější. Objevilo se i mnoho dalších typů překlepů, které se už však vyskytovaly spíše individuálně. Jednalo se například o nezáměrné spojení předložky se slovem: …Lidé natento sběr přistoupili…

Někdy pisatel omylem napsal dvakrát stejné slovo: …asi asi stejne pojedu pres brno…

- 64 -

Stalo se také to, že pisatel chtěl napsat větu, ale poté nejspíš svou původní myšlenku změnil a nevědomky ponechal zčásti ve větě i znění původní: …Už se aby byl konec října…

Velmi zřídka se vyskytly jiné překlepy, např. nadbytečná diakritika nebo nezáměrně použité velké písmeno tam, kde je jasné, že být nemá: …V této variantě by se mi líbíl… __________ …Mužeme Přijít třeba ve středu v 10:00?...

7.3.5 Nesprávné kladení mezer Nesprávné dodržování mezer v e-mailech už nespadá úplně do pravopisné problematiky, ale stále se jedná o dodržování jistých zásad grafického ztvárnění textu a porušení je považováno za chybu. Tyto nedostatky se týkají hlavně nepatřičných mezer mezi závorkami a slovy a v nich: …Dále bych Vás poprosil o zaslání aktuálních výkresů ( stavební část + elektroinstalace)… __________ …kolik to stojí ( včetně vyvážení a nahuštění )...

Mezery přebývaly někdy také mezi interpunkčními znaménky na konci věty: …Jaká je tedy tloušťka izolace ? Případně upravte cenu v rozpočtu…

Jindy mezery chyběly tam, kde být měly, a to buď na hranici dvou slov, nebo opět za interpunkčním znaménkem na konci věty: …balík jsem posílala 304. v 10:03hod… __________ …ale ráda přijedu i do Holešova.Napiš mi prosím…

V několika případech došlo také z důvodu nedbalosti ke špatnému umístění mezery, nejspíš se jednalo o překlep, nikoliv o neznalost: …výborně připravená ,celý den se na rožni peče krůta…

- 65 -

8 Forma a struktura e-mailů Formální stránka e-mailů se v mnoha věcech podobá klasickým dopisům, což se týká spíše oficiálních a formálních e-mailů, v mnoha bodech se však odlišuje. E-maily mají svou specifickou strukturu, členění na odstavce a liší se také délkou v závislosti na předmětu sdělení a na vztahu pisatele k adresátovi.

8.1 Struktura e-mailů 8.1.1 E-maily formální U formálních e-mailů byly z větší části dodrženy veškeré zdvořilostní zásady a formální náležitosti, tzn. pozdrav, úvodní formule, vlastní text, závěrečné formule, rozloučení a podpis (srov. kap. 2.3). Nejčastější oslovení byla tato: Vážení studenti, Vážená paní, Vážený pane. Mnohdy bylo použito i přátelštější oslovení jako Milí studenti, Milí přátelé, Milá Zuzano, Milá Markéto atd.21 Stejně častý byl v úvodu jen pozdrav bez oslovení, ve všech případech Dobrý den, popř. Dobrý večer. Objevila se i spousta e-mailů, ve kterých byl pozdrav spojen s oslovením, např. Dobrý den pane docente, Dobrý den pane Valento atd. Než přistoupí odesílatel k jádru věci, často děkuje svému příjemci za jeho předchozí e-mail. Následují většinou zdvořilostní formule, které by měly adresáta úvodní větou uvést do podstaty e-mailu, např. rád bych se Vás zeptal, obracím se na Vás s urgentní prosbou, dovoluji si Vám připomenout, nerad Vás obtěžuji, chci Vás poprosit, omlouvám se, předem se omlouvám atd. Někdy pisatel tyto úvodní formule vynechává a přistupuje rovnou k jádru věci.

21

Správné oslovení spočívá v použití vokativu, jak ale bylo pojednáno v kap. 6.1.1 –

Spisovnost a nespisovnost, mnozí pisatelé se dopouští i ve formálních e-mailech chybného oslovení nominativem, př. Dobrý den pane Mondík.

- 66 -

Samotná podstata e-mailu se liší v závislosti na problému především délkou. Společné by pro všechny formální e-maily mělo být dodržování zdvořilosti, spisovnosti, pokud možno snažit se být co nejstručnější a nejvěcnější. Ne vždy toto pisatelé dodržovali, ale ve větší míře se alespoň snažili tyto náležitosti zachovat. Po sdělení vlastního obsahu by měly opět následovat zdvořilostní závěrečné formule. V korpusu se nejčastěji objevovaly tyto: Předem děkuji za odpověď, Předem děkuji za rychlou odpověď, Těším se na Vaši odpověď, Děkuji za informaci, Prosím o případnou informaci, Děkuji za spolupráci, Děkuju za ochotu atd. Občas pisatelé připojili k poděkování také přání, většinou přání pěkného nebo úspěšného dne, popřípadě týdne: Přeju pěkný den a těším se na Vaši odpověď, Předem moc děkuju a přeju hezký víkend, Děkuji za Vaši odpověď a přeji příjemný den atd. Poté už následuje rozloučení, buď samotný pozdrav, nebo pozdrav s připojením určitých zdvořilostních formulí či opět s přáním pěkného dne: S pozdravem, S pozdravem a přáním pěkného dne, S úctou a pozdravem, Srdečně zdraví… Někdy také pisatelé pozdrav na rozloučenou a jiné zdvořilosti vynechávají a napíší např. jen Mějte se pěkně, Přeju pěkný den atd. Na konci každého e-mailu by měl být podpis. Pisatelé se ve formálních sděleních většinou podepisují nejčastěji celý jménem, příp. připojí titul, někdy napíší jen zkratku křestního jména a celé příjmení, v několika málo případech se pisatel podepsal pouze příjmením, výjimečně se také vyskytly případy, kdy se autor podepsal pouze iniciálami. 8.1.2 E-maily neformální E-maily neformální měly z větší části podobnou strukturu jako emaily formální. Obsahovaly pozdrav, úvodní fráze, hlavní text, závěrečné fráze, rozloučení a podpis. Lišil se samozřejmě styl, jazyk, obsah a někdy ani forma nebyla dodržena, např. chybělo rozdělení na odstavce dle jednotlivých částí.

- 67 -

Na začátku e-mailu byl ve většině případů pozdrav, nejčastěji: ahoj, čau, čauky, nazdar, čus, příp. různé varianty, např. ahooooj, ahojte nebo v kolektivním e-mailu také všechny zdravím atd. Vyskytly se i originální varianty jako např. pozdrav pán bůh, hola a některé další. Obvykle byl pozdrav spojen také s oslovením adresáta, často byl také připojen smajlík. Také v neformálních e-mailech pisatelé hojně oslovovali své adresáty buď pouze jménem, nebo jménem ve spojení s nejčastějším adjektivem milý/á, příp. jinými adjektivy, např. milá maminko, milá Anno, drahý bratře, milí kamarádi aj. Obvyklé fráze, které následují za pozdravem, jsou tyto: Jak se máš?; Jak se vede?; Co je nového?; Promiň, že píšu tak pozdě.; Konečně zase píšu; Proč se neozýváš?; Neměla jsem čas napsat dřív; aj. Je to ale velice individuální, často jsou tyto zdvořilostní fráze vynechány. Samotný text závisí samozřejmě na pisateli, na tématu a dalších aspektech. Pisatelé jsou často velmi originální co se jazyka i stylu týče. Používají hodně emotikonů a expresivních výrazů. Typická je nespisovná čeština. V závěru následují opět určité fráze, které se v mnoha e-mailech opakovaly: měj se hezky, zatím se měj, měj se a napiš, napiš mi co nejdřív, pozdravuj všechny, měj se a pozdravuj, užívej a měj se, měj hezký den, doufám, že se brzo uvidíme, těším se na tebe, těším se na tvou zprávu, příp. nářeční varianty jako měj sa, zatym sa měj, tož sa mivaj a další. V osobnějších e-mailech se vyskytly také fráze typu stýská se mi, chybíš mi, už se tě nemůžu dočkat, už abychom byli spolu. Pozdravy na rozloučenou nebyly pravidlem, po závěrečných frázích už většinou následoval podpis. V případě, že e-mail pozdrav na rozloučenou obsahoval, byl často v kombinaci se smajlíkem, např. papa :-*. Tento pozdrav je typický pro adolescenty. Někdy se objevilo klasické ahoj, zatím ahoj, zatím čau aj. Nejstarší pisatelé volili mnohdy pozdrav připomínající klasický dopis nebo pohled, a to srdečně Tě zdravím.

- 68 -

Podpis chyběl jen výjimečně. Nejčastěji měl podobu křestního jména v domácké formě. Pokud byl adresát pisateli blízký, objevilo se před jménem zájmeno Tvůj, Tvoje, např. Tvoje drahá sestra, příp. bylo jméno napsáno v deminutivní podobě, př., Tvoje Ivetka aj.

8.2 Rozsah e-mailů Délka e-mailů byla velmi individuální. Vliv na ni měl především pisatel sám, téma, vztah k adresátovi, naléhavost sdělení (v případě, že pisatel vyžadoval rychlou odpověď, většinou byl pak e-mail od jeho komunikačního protějšku kratší) a spousta dalších faktorů lišících se v každém e-mailu. Průměrná délka jednoho e-mailu by se dala odhadnout asi na pět řádků. Není to ale naprosto přesný pohled, jelikož některé e-maily svou délkou přesahovaly i jednu stránku formátu A4, jiní pisatelé si vystačili s jedním řádkem. Obecně lze říci, že formální e-maily patří mezi ty kratší a stručnější, neformální jsou zpravidla delší. Dále lze také tvrdit, že autorkami těch obsáhlejších e-mailů byly z větší části ženy. Nejdelší e-maily se objevovaly u mladých dívek, které psaly svým kamarádkám, příp. i svým partnerům, které delší dobu neviděly. Délku e-mailů je třeba zhodnotit také dle toho, zda obsahoval nějaké přílohy. Pokud ano, většinou byl obsah stručnější, jelikož hlavní podstata spočívala právě v příloze, ke které se obvykle vázal pouze krátký komentář. Nejdelší e-mail z celého korpusu měl rozsah dvě strany formátu A4, jehož autorkou byla zřejmě mladá dívka svěřující se se svými problémy svému příteli. Nejkratší e-mail obsahoval pouze jedno slovo skládající se ze dvou písmen: OK. Rozsah nejdelšího formálního e-mailu byl jeden a půl strany A4, kde autor podrobně rozepisoval pokyny k přijímacímu řízení. Nejkratší formální e-mail obsahoval osm slov včetně pozdravu i podpisu.

- 69 -

9 Další specifika e-mailové komunikace Tato kapitola stručně pojednává o částech e-mailové komunikace, které stojí mimo hlavní předmět výzkumu, tedy mimo autentické texty, ale zároveň jsou běžnou součástí e-mailové komunikace, a proto je nelze opomenout. Jedná se o zvláštní druh e-mailů, spamů, a také o přílohy, které je možné zaslat adresátovi společně s vlastním textem.

9.1 Spamy Spamy jsou e-maily, které jsou většinou nežádoucí a velmi často obsahují reklamu (viz kap. 1.3.1). Protože tyto e-maily jsou automatické, tzn. neposílá je pisatel konkrétnímu adresátovi a nepoužívá k tomu svůj specifický jazykový styl, nejsou spamy pro tuto práci příliš podstatné. Na druhou stranu se staly nedílnou součástí našich e-mailových schránek, a proto je třeba se o nich alespoň krátce zmínit. Korpus obsahuje padesát těchto e-mailů. Z větší části jde o reklamy a různé nabídky. Týkají se nejčastěji nabídek nejrůznějšího zboží a s ním spojených slev, peněžních půjček, pracovních nabídek, nabídek k levnému cestování, různých internetových služeb a dalších reklam. Velkou část spamů tvoří také e-maily související s weby pro hledání partnerů, tzv. seznamky. Jazyk těchto e-mailů je velmi podobný. Vždy je spisovný, ale pokud byl e-mail původně vytvořen v cizím jazyce, příčinou automatického počítačového překladu do češtiny potom vznikají nesmyslné, gramaticky i významově nesprávné věty: Chcete jednoduše a rychle vydělat si? Máme pro vám skvělá nabídku!

Typická je pro spamy 2. osoba plurálu, která je použita především v v úvodních otázkách vybízejících adresáta k tomu, aby si něco koupil, půjčil, objednal atd. Druhá část je potom v 1. osobě plurálu, kde pomyslný pisatel popisuje svou nabídku, a to většinou v superlativech. Jsou vyjmenována veškerá pozitiva a často také poznámka o tom, že čím dřív si něco objednáme či půjčíme, tím to pro nás bude výhodnější:

- 70 -

Nemáte na zaplacení složenek a běžných výdajů? Potřebujete si rychle půjčit jen pár stovek a není nikdo, na koho se můžete obrátit? Vezměte si Bezvadnou půjčku a peníze máte ihned! 1) Půjčíme Vám okamžitě 500 – 10.000 Kč 2) Bez registru a bez potvrzení příjmů 3) Své peníze máte ihned 4) Vaši půjčku vyřídíme do 10 minut Vyplňte jednoduchý online formulář a půjčku máte schválenou do 10 minut!

Automatické oslovení bývá uvedeno v nominativu, pokud je použito křestní jméno, např. Dobrý den, Zuzana. Lépe však v těchto e-mailech působí neutrální oslovení Vážení zákazníci, které v analyzovaném materiálu převažovalo. Všechny tyto e-maily mají podobnou obsahovou a jazykovou strategii, a to nalákat adresáta na skvělou nabídku. Specifická je také četnost odkazů na příslušné webové stránky. Bohužel hodně spamů bývá často podvodných, a tak je adresáti mnohdy ani nečtou a automaticky je mažou.

9.2 Přílohy Součástí mnoha e-mailů bývají přílohy různých formátů, které jsou potom hlavní podstatou e-mailového sdělení. Samotný text e-mailu je tedy kratší a pouze odkazuje na danou přílohu. Nejběžnější jsou textové přílohy, často důležité dokumenty, pozvánky, zábavné čtení všeho druhu. Někteří korespondenti si s oblibou přeposílají zábavné prezentace vytvořené v aplikaci PowerPoint. Jejich obsahem bývají zajímavé fotografie, vtipy, hádanky, ponaučení, zajímavosti z historie i z aktuálního dění atd. Často jsou tyto prezentace doprovázeny hudbou. Dále si prostřednictvím e-mailu posílají přátelé a známí fotografie z různých akcí, někdy i hudební soubory. Nevýhodou e-mailové komunikace v tomto ohledu je, že umožňuje posílat jen omezenou velikost daného souboru.

- 71 -

10 Teoretická východiska vs. analýza materiálu Sekundární literatura, ze které tato práce vychází, už není úplně aktuální. E-mailová komunikace a především jazyk e-mailů, který je hlavním předmětem této práce, se neustále vyvíjí. Některé rysy zůstávají stejné, mnohé jiné se však mění. Jsou i témata, která sekundární literatura týkající se jazyka a stylu e-mailů, nezaznamenala vůbec. Cílem této kapitoly je tedy určit, v čem se analytická část shoduje s částí teoretickou, v čem se naopak liší a které oblasti zatím nebyly zpracovány vůbec nebo se jich literatura dotýká jen okrajově.

10.1 Shody Téma, ve kterém nedošlo k téměř žádným odchylkám mezi východisky ze sekundární literatury a samotným výzkumem, je pravopis. Po analýze pravopisu e-mailů v korpusu vyplynulo stejně jako z výzkumu Hladké z r. 2006 (viz kap. 2.2), že pisatelům dělá jednoznačně největší problém interpunkce. Často se jedná o jejich nepozornost, ale z větší části v tomto případě o neznalost. Dále nedodržovali psaní velkých písmen, které ale mnohdy souviselo s urychlením psaní. Z tendence psát e-maily co nejrychleji se odvíjí pak také mnoho překlepů, chyb z nepozornosti a nedodržování diakritiky. Potvrdilo se také to, že naopak v psaní y/i se tolik nechybuje. Další shodné výsledky se potvrdily také z části v oblasti psanosti a mluvenosti. Stále platí obecné pravidlo, že formální e-maily mají blíže k psanosti, nebo by alespoň měly mít, a neformální k mluvenosti. Pro prvky mluvenosti v neformálních e-mailech je typická simulace neverbální komunikace, kterou nahrazují emotikony, různě graficky odlišený text a spousta expresivních výrazů včetně deminutiv, vulgarismů, hyperbol, eufemismů, citoslovcí aj. Celkově je hlavním rysem těchto e-mailů větší stylová uvolněnost. Typické je míšení spisovnosti a nespisovnosti.

- 72 -

Shodné výsledky vyplynuly také z výzkumu jazykové kreativity v emailech. Hlavním účelem je zaujmout adresáta a k tomu pisatelé používají nejrůznějších netypických a originálních jazykových prvků, např. archaismy. Stejná zůstává i struktura e-mailů včetně pozdravů, úvodních formulí, závěrečných formulí a pozdravů na rozloučenou. Formální e-maily se podobají svou formou i strukturou klasickému dopisu. Z pohledu sociolingvistických aspektů se nemění to, že ženy ve svých e-mailech na rozdíl od mužů mají potřebu svěřovat se, hodnotit ostatní, psát o pocitech. Muži jsou stručnější, nesvěřují se, nemají tolik otázek. Co se týká aspektu věku, potvrdilo se, že nejvíce prvků mluvenosti používají mladí lidé.

10.2 Odchylky Zásadní rozdíl mezi staršími výzkumy a tímto aktuálním výzkumem je ten, že dnes už neslouží e-mail primárně k popovídání si, hlavním účelem je sdělení informací všeho druhu, ale nemusí jít vždy o dialog, a to i u emailů neformálních. Dnes nahrazují psaný dialog z velké části sociální sítě a také chat. Proto už nemusí být e-maily tak spontánní a pisatel od adresáta určitě neočekává okamžitou odpověď, jak se domnívá Čmejrková (viz. kap. 2.1.1 a 2.1.2). S tím souvisí i nižší interakčnost, která je založená na pocitu blízkého kontaktu v e-mailové komunikaci. E-maily neformální nemusí ani za každou cenu obsahovat prvky mluvenosti. Záleží to především na pisateli a jeho stylu. Je to tedy záležitost individuální. Naopak formální e-maily nejsou z větší části jen monologické, pokud např. nejde o oficiální e-mail, který je zaslán velkému množství adresátů, pro něž je odesílatel e-mailu neznámý. Často jde o formální dialog týkající se např. pracovních záležitostí. V analyzovaném

korpusu

nebylo

v neformálních

e-mailech

zaznamenáno ani velké množství cizích slov pro ozvláštnění textu. Vyskytovaly se spíše výjimečně. Výzkum Hladké z roku 2003 (viz kap. 3.1.2)

- 73 -

naopak poukazuje na množství cizojazyčných prvků v e-mailech mladých lidí, kteří se tím snaží vymezit proti ostatním generacím. Menší nesrovnalost se ukázala v problematice tématu. Milan Jelínek (viz kap. 3.3) tvrdí, že typická mužská témata jsou sport, politika a práce. Jeho výzkum však nebyl založen na analýze e-mailů, ale na mluveném dialogu. Nicméně v e-mailech zřejmě typická mužská témata neexistují. V daném e-mailovém korpusu byla témata mužských e-mailů velmi různorodá a např. politiky se netýkal ani jeden e-mail.

10.3 Doposud nezpracované oblasti Oblasti, kterých se sekundární literatura prozatím vůbec nedotkla nebo se o nich zmínila jen okrajově, jsou především e-maily starších věkových skupin, jazyk formálních e-mailů, spamy a délka e-mailů. Tato témata jsou tedy alespoň zčásti zpracována v této práci. Veškeré výzkumy týkající se e-mailové komunikace byly přednostně zaměřeny na mladou generaci, nejvíce na adolescenty. Jen okrajově se autoři odborných publikací a článků zmínili o stylu e-mailů středních generací, ale úplně vynechali e-maily nejstarších pisatelů, přestože je jich málo, a i tento korpus obsahuje velmi malé množství e-mailů od těchto věkových skupin. Pokud chceme ale komplexní a objektivní pohled na jazyk a styl e-mailové komunikace, je třeba brát v úvahu všechny věkové kategorie. Jen nepatrné množství informací bylo věnováno také jazyku a stylu formálních e-mailů, zřejmě z toho důvodu, že pro výzkum nejsou tyto emaily tak zajímavé. Všechny by totiž měly disponovat spisovným jazykem, zdvořilostí a určitými formálními zásadami. Většina těchto e-mailů zmíněné aspekty dodržuje, našly se ale i takové, kde bylo spoustu nedostatků jak pravopisných, tak stylových i formálních. Dalším doposud nezpracovaným tématem jsou spamy. Protože se jedná o automatické e-maily obsahující často reklamu, není výzkum jazyka v nich tak důležitý, nicméně stále se jedná o e-maily, a tak by ani tato oblast

- 74 -

neměla být úplně ignorována. Totéž se týká i délky e-mailů. Tuto problematiku by bylo vhodné zařadit do kapitoly o struktuře a členění emailů, jelikož je to součást formální stránky. Oblastí, které se sekundární literatura sice věnuje, ale mohla by být rozpracována podrobněji, jsou témata v e-mailech. Ta je sledována spíše z hlediska mluveného dialogu. S tím souvisí také významová a gramatická soudržnost, o níž nebyla zaznamenána žádná informace, dále pak nářeční prvky a slang v e-mailech.

- 75 -

11 Shrnutí a výsledky Hlavním předmětem této práce byla analýza jazyka a stylu nashromážděných e-mailů od různých korespondentů. Této analýze předcházelo shrnutí poznatků o e-mailové komunikaci, kterou se ve svých publikacích a odborných článcích zabývali čeští lingvisté a lingvistky. Pro tuto práci se staly nejvíce přínosnými články a publikace Zdeňky Hladké a Světly Čmejrkové věnující se problematice jazyka e-mailů nejpodrobněji. Jejich výzkumy a tvrzeními byla z velké části inspirována analytická část této práce. Z publikací Zdeňky Hladké byly nejužitečnější příspěvky o pravopise v e-mailech a články vztahující se ke zkoumaným sociolingvistickým aspektům. Publikace Světly Čmejrkové se staly klíčovými v oblasti psanosti a mluvenosti. V práci jsou však shrnuty veškeré poznatky české lingvistiky týkající se e-mailové komunikace, tedy nejen poznatky těchto dvou autorek.

11.1 Výsledky analýzy Analyzovaný materiál obsahuje 592 e-mailů, z toho 50 spamů, 238 emailů formálních a 304 neformálních. Tyto e-maily byly poslány v letech 2010 – 2014. Do korpusu přispělo celkem 112 pisatelů, z toho 49 mužů a 63 žen. Nejvíce pisatelů bylo středního věku, méně příspěvků pocházelo od pisatelů do třiceti let, nejmenší část pak tvořili pisatelé nejstarší. Hlavním cílem bylo stanovit obecné rysy e-mailu jako textu z hlediska obsahu, jazyka, včetně pravopisu, a formy v závislosti na daných sociolingvistických aspektech, které ovlivňují jazyk a styl e-mailové komunikace. Především to byl věk, pohlaví a vztah k adresátovi. V neposlední řadě šlo také o to aktualizovat informace, které prozatím byly o e-mailové komunikaci zjištěny, a doplnit chybějící informace. Ty se týkaly jazyka formálních e-mailů, e-mailů starších osob a některých dalších témat.

- 76 -

11.1.1 Obsah e-mailů Analýza obsahové stránky e-mailů byla zaměřena na dvě oblasti, a to na téma a textovou kohezi a koherenci textu. Zvlášť byly posuzovány emaily formální a zvlášť e-maily neformální. E-maily formální měly charakter spíše informativního rázu a jejich témata se týkala různých veřejných oznámení, akcí, pracovních záležitostí, objednávek, rezervací, pozvánek a dalších důležitých informací. Z výzkumu vyplynulo, že e-maily neformální by bylo možno rozdělit na další dvě podkategorie. První z nich se vztahovala k e-mailům méně osobního rázu, kde mezi sebou komunikanti řešili opět pracovní záležitosti, maximálně se krátce zmínili např. o tom, jak se mají. Druhá kategorie se týkala e-mailů mezi přáteli, rodinou a partnery. Rozdíl v tématech byl ovlivněn především pohlavím pisatele. Nejčastější témata ženských e-mailů byla vztahy, škola, popř. práce, rodina, hodnocení druhých lidí, plánování akcí, vzhled, oblečení, jídlo, zdraví, svěřování se svými problémy. Nejstarší pisatelky psaly hlavně o zdraví, počasí, vnoučatech a rády zasílají blahopřání všeho druhu. U mužů se e-maily vyznačovaly spíše informativností, stručností a sdělností. Častými tématy byla práce, škola a témata vztahující se k jejich zájmům. Součástí analýzy byla také koherence a koheze textu. Oba pojmy byly objasněny v příslušné kapitole (kap. 5.2). Koherence i koheze textu byla většinou dodržena, striktněji ve formálních e-mailech. Výjimečně byla narušena obsahová soudržnost v neformálních e-mailech mladých žen, jejichž e-maily se týkaly mnoha témat a návaznost mezi nimi nebyla příliš zřetelná. 11.1.2 Jazyk, styl, pravopis Jazyk a styl e-mailů představoval stěžejní téma této práce. E-maily byly zkoumány z mnoha hledisek, přičemž klíčové téma zde bylo psanost a mluvenost.

- 77 -

Ve většině případů platilo, že e-maily formální obsahují pouze prvky psanosti a v e-mailech neformálních se mísí prvky psanosti s prvky mluvenosti. Jak ale analýza ukázala, nebylo toto vždy pravidlem. Někdy chtěl pisatel formálního e-mailu zapůsobit na svého adresáta přátelštějším dojmem, a tak použil např. smajlík, jehož funkcí je především simulace emocí v psaném projevu. Naopak někteří pisatelé zvolili spisovný jazyk bez veškerých prvků mluvenosti i v e-mailech určených blízkým osobám. Obecně však platí, že s psaným projevem, který obsahuje velké množství prvků mluvenosti, se dnes můžeme setkat na sociálních sítích, např. na Facebooku, které úspěšně e-mailovou komunikaci nahrazují. V souvislosti s psaností a mluveností byly e-maily analyzovány v oblasti spisovnosti

a nespisovnosti,

nářečí

a slangů.

Nejvíce se

v neformálních e-mailech uplatňovala obecná čeština, moravská nářečí, případně kombinace obou. Slangové výrazy nejsou pro e-mailovou komunikaci tak typické. V analyzovaném korpusu se vyskytl slang studentský, další slangy už byly velmi specifické dle zájmů komunikantů. Dále pak bylo popsáno nahrazování emocí v e-mailech a jazyková kreativita pisatelů. Emoce pisatelé nejčastěji vyjadřovali emotikony, tedy smajlíky a různým grafickým zvýrazňováním textu jako např. řetězením hlásek, vykřičníků, užíváním kapitálek. Často se objevovaly expresivní výrazy jako deminutiva, pejorativa, augmentativa, vulgarismy, hyperbola a eufemismy. Následující kapitola se věnovala jazykové kreativitě pisatelů, která spočívala v ozvláštnění a aktualizaci textu. Z výzkumu vyplynulo, že velmi oblíbená jsou slova archaická, knižní a některé dnes již nepoužívané gramatické tvary, jako

např.

přechodníky.

Archaismy

se

vyskytly

také

v kombinaci

s vulgarismy a pejorativy. Tento výskyt byl nejčastější v e-mailech mladých žen a dívek. Dále se objevila různá nově vytvořená slova samotným pisatelem, časté bylo zkracování slov, ironie, používání filmových hlášek, vtipů a také dopouštění se záměrných gramatických chyb. Cizojazyčné prvky nebyly příliš frekventované. Pokud je pisatel v e-mailu použil, byl

- 78 -

tento výraz nejčastěji přejatý z angličtiny a morfologicky adaptován do češtiny. Po podrobné analýze pravopisu v e-mailech se ukázalo, že většina chyb plyne z nepozornosti a nedbalosti, které jsou způsobeny rychlostí psaní. Četnost chyb byla ovlivněna samozřejmě také tím, zda byl e-mail formální nebo neformální. V neformálních e-mailech nebyl pravopis dodržován tak důkladně jako ve formálních. Nejvíce se chybovalo v interpunkci, v psaní velkých písmen, v rozlišování mě/mně. Méně pak v psaní i/y, s/z a ve složitých

souhláskových

skupinách.

V mnoha

e-mailech

byla

úplně

vynechána diakritika za účelem rychlé komunikace, což potom také způsobilo překlepy všeho druhu. Problém občas činilo také správné dodržování mezer, především mezi závorkami a slovy v nich. 11.1.3 Forma Tato část analýzy byla zaměřena na strukturu e-mailů, jednotlivé části a typické jazykové prvky v těchto částech a také na rozsah e-mailů. Ve větší míře byly v e-mailech dodrženy veškeré zdvořilostní zásady v jednotlivých částech, kterými zpravidla byly pozdrav, úvodní zdvořilostní fráze, individuální vlastní text, závěrečné fráze, rozloučení a podpis. Zvolené jazykové prostředky se samozřejmě lišily dle formálnosti a neformálnosti. Rozsah e-mailů byl velmi individuální. Obecně lze tvrdit, že formální e-maily jsou většinou kratší a delší e-maily píšou z velké části ženy.

V závěru analytické části byla jedna kapitola věnována také problematice spamů a e-mailovým přílohám. Pro lepší představu o dnešním stavu e-mailové komunikace byly porovnány poznatky ze sekundární literatury s výsledky samotné analýzy. Zjištěny byly mnohé shody i odlišnosti. V analytické části byla zpracována některá nová témata, která česká lingvistika zatím nepopsala.

- 79 -

Slovo závěrem E-mailová komunikace představuje důležitou část mezi všemi dnešními komunikačními technikami. E-maily se posílají každý den ve velkém množství a dnes už plně nahradily klasické dopisy. Technika se však neustále rozvíjí, a tak už i e-maily jsou nahrazovány rychlejšími a efektivnějšími komunikačními prostředky, které slouží ke komunikaci psané. Obecně lze říci, že e-maily jsou po stránce jazykové mezistupněm mezi klasickým dopisem a mluvenou formou komunikace, blíže však mají stále ke stylu psané komunikace. Pisatelé v nich kombinují prvky psanosti i mluvenosti, jejichž množství závisí na pohlaví a věku pisatele a na jeho vztahu k adresátovi. Z výzkumu vyplynulo, že čím bližší vztah má pisatel k adresátovi a čím je pisatel mladší, tím více prvků mluveného projevu email obsahuje. V úvahu je nutné vzít také pohlaví pisatele, přičemž ženy se svým stylem blíží k mluvenosti více. Jednoznačná stanoviska však nelze určit,

jelikož

veškeré

e-maily

analyzovaného

korpusu

disponovaly

individuálním jazykem a stylem. To se však netýká e-mailů formálních, ve kterých by měly platit pro všechny pisatele stejné zásady, a to spisovnost a zdvořilost. Celkově práce poskytla přehled prací českých lingvistů o e-mailové komunikaci a možnost jejich srovnání s aktuální analýzou. Mnohé zůstalo stejné, ale mnohé se také změnilo v důsledku vývoje komunikačních technik a samozřejmě v důsledku vývoje jazyka. Je tedy zřejmé, že za pár let bude třeba provést další výzkum a na jeho základě stanovit a aktualizovat příslušné poznatky. Existuje ještě mnoho témat v oblasti e-mailové komunikace, které by stálo za to prozkoumat nejen z hlediska jazyka a stylu. Témata týkající se jazyka by bylo dobré rozebrat podrobněji, a stanovit tak objektivnější teze, k čemuž by byl potřebný také větší korpus nashromážděných e-mailů. Třeba se tedy za pár let dočkáme rozsáhlejší práce, která bude na e-mailovou - 80 -

komunikaci nahlížet ze všech možných úhlů a podá nám tak kompletní informace.

- 81 -

Anotace Příjmení a jméno autora: Bc. Zuzana Mrázková Název katedry a fakulty: Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta Název

diplomové

práce:

E-mailová

komunikace:

jazyk,

styl,

sociolingvistické aspekty Jméno vedoucího diplomové práce: PhDr. Ondřej Bláha, Ph.D. Počet znaků: 130 459 Počet příloh: 1 Počet titulů použité literatury: 35 + 7 internetových zdrojů Klíčová slova: E-mail, komunikace, jazyk, styl, forma, sociolingvistické aspekty, psanost, mluvenost, formálnost, neformálnost Stručná charakteristika diplomové práce: Práce se zaměřuje na jazyk a styl e-mailové komunikace z hlediska sociolingvistických aspektů. Vychází z korpusu, který obsahuje téměř 600 e-mailů napsaných v letech 2010 - 2014. Cílem je podat ucelený pohled na současnou e-mailovou komunikaci, na vyjadřování korespondentů, na strukturu e-mailů a v závislosti na tom pak vyvodit obecná stanoviska a teze. Součástí práce je také srovnání výsledků analýzy s nashromážděnými informacemi ze sekundární literatury. Některé informace ze sekundární literatury jsou v analytické části modifikovány a aktualizovány. Kromě toho se práce zabývá oblastmi, které sekundární literatura dosud nezpracovala.

- 82 -

Abstract The subject of this piece of work focuses on emails and their specific features from the point of view of language and sociolinguistics. The objective is to provide a comprehensive view on the current email communication, the way email writers express themselves, the email structure and depending on that, then to draw general statements and propositions. The topic was selected for the reason of topicality of email communication and also due to the fact that there is no other comprehensive study focusing on the style and language of emails. The analysis of emails was preceded by examining secondary literature regarding email communication and the subsequent structuring of findings. The introduction in the theoretical part clarifies terms such as the internet, email and communication. Other chapters concern the language itself and style as well as the email structure. The conclusion of the theoretical part also summarises influences of sociolinguistic aspects on email communication. As this issue was mainly covered by Světla Čmejrková and Zdeňka Hladká, their publications became the core for this piece of work. However, publications and articles by Eva Jandová, Jana Hoffmannová, Marie Čechová, Milan Jelínek and many others were crucial too. Internet resources, in particular the IT glossary – computer glossary, Internet language manual and some articles related to internet communication were useful as well. The practical part is based on the detailed analysis of gathered emails from many different email writers varying in ages, sex, relationships to addressees, etc. By means of today’s communication technologies the wide Czech population have become aware of the requirement to send emails, so the composition of the base is very varied. It contains 592 emails from 112 senders of different ages, sex, professions, education, etc. Emails were

- 83 -

written and sent between 2010 and 2014. Individual numbers of emails and email writers are organised into respective tables. Processing emails and dividing them into various categories according to the mentioned sociolinguistic aspects is followed by the analysis itself. Emails are analysed from all sorts of aspects regarding their language, style and structure. The key is to define the position of an email on the axis of speaking - writing. Everything is substantiated by specific examples. In case of a detailed analysis of individual email groups, there is an apparent connection between sociologic parameters of these messages and used communication strategies. At the end of the analytical part, the findings from the secondary literature are compared with the new current results of the analysis and subsequently harmonies and differences are determined. This shows topics which the secondary literature has never addressed and which are included in this piece of work. Following the entire analysis and comparison of results with the secondary literature, basic features of an email as text were defined and generic propositions were determined. In many aspects, this piece of work confirms already identified information about the language and style in emails but in many other aspects, it brings amendments and modifications, which indicates that not only the communication technology but also the language continue to develop. All collected materials, i.e. all emails, are available electronically on a CD.

- 84 -

Seznam použitých zdrojů Literatura 1. BLÁHA, Ondřej: Funkční stratifikace češtiny. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009. 2. BOZDĚCHOVÁ, Ivana: Jazyk počítačů. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia, Praha 1997, s. 105-115. 3. ČECHOVÁ, Marie: Čeština řeč a jazyk. ISV nakladatelství, Praha 2000. 4. ČECHOVÁ, Marie: Současná česká stylistika. Lidové noviny, Praha 2008. 5. ČERNÁ, Anna: E-maily v jazykové poradně. Co víme o tazatelích?. Naše řeč 84, 2001, s. 62-73. 6. ČMEJRKOVÁ, Světla: Česká oslovení. In: ČMEJRKOVÁ et al.: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1996, s. 41-44. 7. ČMEJRKOVÁ, Světla: Jak mluví ženy a jak mluví muži. In: ČMEJRKOVÁ et al.: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1996, s. 35-38 8. ČMEJRKOVÁ, Světla: Jazyk a styl elektronické komunikace: čeština a počítačština. In: In: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Slezská univerzita v Opavě 2003, s. 48-55 9. ČMEJRKOVÁ, Světla: Jazyk počítačů. In: ČMEJRKOVÁ et al.: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1996, s. 209-212. 10. ČMEJRKOVÁ, Světla: Jazyk pro druhé pohlaví. In: František Daneš a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia, Praha 1997, s. 146-158. 11. ČMERJKOVÁ, Světla: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? (O stylu emailového dialogu). Naše řeč 80, 1997, s. 225-247. 12. DANEŠ, Františel et al.: Encyklopedický slovník češtiny. Lidové noviny, Praha 2002. 13. DIVÍNOVÁ, Radana: Cybersex – forma internetové komunikace. TRITON, Praha 2005. 14. FILIPEC, Josef et al.: Slovník spisovné češtiny. Academia, Praha 1978. - 85 -

15. FILKA, Jaroslav: Metodika tvorby diplomové práce. Vydavatelství KNIHAŘ, Brno 2002. 16. HLADKÁ, Zdeňka – ŠMILAUER, Ivan: K specifickým rysům elektronické korespondence. In: HOSKOVEC, Tomáš et al., eds. Teorie a empirie. Bichla pro Krčmovó. Masarykova univerzita, Brno 2006, s. 151162. 17. HLADKÁ, Zdeňka: Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí. Naše řeč 86, 2003, s. 241-250. 18. HLADKÁ, Zdeňka: Čeština v současné soukromé korespondenci: dopisy, emaily, sms. Masarykova univerzita, Brno 2005. 19. HLADKÁ, Zdeňka: Humor a jazyková kreativita v soukromé korespondenci mladých lidí. In: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Slezská univerzita v Opavě 2003, s. 66-71 20. HLADKÁ, Zdeňka: Pravopis v současné korespondenci mladých lidí (na materiálu tradičních dopisů, e-mailů a SMS). Naše řeč 89, 2006, s. 73-88. 21. HOFFMANNOVÁ, Jana: Čeština v současné soukromé korespondenci (dopisy, e-maily, esemesky). In: Přednášky z 46. běhu LŠSS. Univerzita Karlova v Praze, 2003, s. 57-70. 22. JANDOVÁ, Eva: Čeština na www chatu. Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. 23. JANDOVÁ, Eva: Konverzace na www chatu. Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 24. JELÍNEK, Milan: Existuje obecný styl ženský a mužský?. In: MOLDANOVÁ, D. et al., Žena – Jazyk – Literatura. PF Univerzity J. E. Purkyně, Ústí n. Labem 1996, s. 297-302. 25. JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara: Média a společnost. Portál, Praha 2007. 26. KOL. AUTORŮ: Slovník cizích slov. Encyklopedický dům, Praha 1998. 27. KRAUS, Jiří: Jazyková zdvořilost a nezdvořilost. In: ČMEJRKOVÁ et al.: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1996, s. 30-32.

- 86 -

28. KRČMOVÁ, Marie: Mluvenost a psanost jako slohotvorné činitele. In: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Slezská univerzita v Opavě 2003, s. 29-35. 29. LOTKO, Edvard: Slovník lingvistických pojmů pro filology. Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 30. MAREŠ, Petr: Spisovnost a nespisovnost, formálnost a neformálnost. In: Přednášky z 46. běhu LŠSS. Univerzita Karlova v Praze, 2003, s. 99-108 31. MARTINCOVÁ, Olga: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Academia, Praha 2004. 32. MCCARTHY, Christine: Business English. Grada, Praha 2005. 33. SVOBODOVÁ, Ivana: Je čeština v zajetí cizích slov?. In: ČMEJRKOVÁ et al.: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1996, s. 97-101 34. ŠMAHEL, David: Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Československá psychologie 47, 2003, s. 144-156. 35. TANNENOVÁ, Deborah: Ty mi prostě nerozumíš. Jak spolu mluví ženy a muži. Mladá fronta, Praha 1995.

Internet 1. GREGAR, Tomáš: Historie internetové komunikace. Fakulta informatiky Masarykovy university [citováno 2003]. Dostupné z WWW: 2. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Dostupné z WWW: 3. IT slovník – Počítačový slovník. Dostupné z WWW: 4. Jazyková poradna – Zajímavé dotazy. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Dostupné z WWW: < http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/> 5. KEJDUŠ, Radek: Stručná historie e-mailu. Cnews.cz [citováno 29.6.2012]. Dostupné z WWW:

- 87 -

6. Nová citační norma ČSN ISO 690:2011. Dostupné z WWW: < https://sites.google.com/site/novaiso690/> 7. Přehled sociálních sítí. Dvoran. Dostupné z WWW: http://www.dvoran.com/socialni-site/marketing/prehled

- 88 -

Seznam tabulek Tabulka 1: Počty e-mailů Tabulka 3: Počty pisatelů podle pohlaví a věku Tabulka 2: Počty e-mailů v jednotlivých letech (mimo spamy)

Seznam zkratek BBN – Bolt Beranek CERN – Conseil Europeén pour la Recherche Nucléaire E-mail – Electronic mail ICQ – I seek you IT – Informační technologie NSFNet – National Science Foundation NV – Nespisovná varianta jazyka PC – Personal komputer PS – Postskriptum, závěrečná zpráva SV – Spisovná varianta jazyka TC/IP - Transmission Control Protocol/Internet Protocol WWW – World Wide Web

- 89 -