Otázka: Vznik Československa. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Lukáš OKOLNOSTI VZNIKU ČESKOSLOVENSKA

Studijni-svet.cz || Vznik Československa - maturitní otázka z dějepisu Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Vznik Československa Předmět: Dějepis Přidal(a): Lukáš

OKOLNOSTI VZNIKU ČESKOSLOVENSKA německé obyvatelstvo Habsburské monarchie vítalo 1.sv.válku s nadšením, Češi se stísněností a nechutí, nechtělo se jim bojovat za R-U veškerý civilní život je podřízen válce během 1.sv.války byl rozpuštěn vídeňský parlament hospodářství země bylo podřízeno válce = zpočátku růst výroby, zemědělské výrobky odevzdávány státu, pak ale nedostatek potravin à přídělový systém, černý trh, železnice přetížené transporty vojáků a zbraní politické důsledky: vláda se obává nepokojů à likvidace občanských práv, uzavření zemských sněmů, vojensko – byrokratická diktatura, úředním jazykem němčina postupně začala válka vadit i Rakušákům, byl však zaveden vojenský absolutismus = nikdo nesmí proti válce ani pípnout

ČESKÁ POLITIKA ZA VÁLKY většina českých politiků zaujala loajální postoj k R-U pouze 2 významné osobnosti bojují o samostatný stát: Karel Kramář (chce velkou říši v čele s Ruskem, protože Slované by se podle něj měli spojit v jeden stát) a Tomáš Garrique Masaryk (chce nezávislý československý stát) čeští vlastenci byli pronásledováni, represe vůči politikům, cenzura knih, zatýkání (Kramář, Rašín, Machar, Dyk, Bezruč, ...) česká politika byla v hlubokém oportunismu (dělalo se to, co chtělo R-U, pozice mrtvého brouka) vzkříšení české politiky proběhlo až po nástupu císaře Karla I. roku 1916 Český svaz = čeští poslanci v říšské radě ve Vídni à1.1918 – Tříkrálová deklarace = dokument čs. poslanců, požadující autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska. , jenže Masaryk chtěl více než jen rovnoprávnost Rakousko – Uhersko bylo na pokraji zhroucení, (bída, hlad, vzpoury, dezerce)

page 1 / 6


ZAHRANIČNÍ ODBOJ G.Masaryk je od prosince 1914 v emigraci (Švýcarsko, Francie, Británie), Edvard Beneš za ní v září 1915 emigruje také, následně i Milan Rastislav Štěfránik (Francie, generál fran. armády, astrofyzik) v prosinci 1915 trojice Masaryk, Beneš a Štefánik plánují odtrhnutí ČSR od R-U a Masaryk v zahraničí zajišťoval, aby velké země ve světě neměly nic proti tomuto odtrhnutí à 7.1915 pronesl T.G.M. v Ženevě projev (při 500. výročí upálení mistra Jana Husa), v němž se vyslovil pro československou samostatnost a rozbití Habsburské monarchie v září 1915 vznikl Český zahraniční komitét ve Švýcarsku (v čele Masaryk), který sdružoval všechny organizace Čechů v cizině v únoru 1916 vznikla Národní rada československá v Paříži (Masaryk, Beneš, Štefánik) – snaha získat podporu Dohody, vznik čs. legií v zahraničí = důležitý prvek Masarykova koncepce nalezla odezvu u českých a slovenský krajanských spolků v zahraničí, hlavně v USA à v říjnu 1916 v USA byla uzavřena Clevelandská dohoda = dohoda mezi organizacemi amerických vystěhovalců (podpora Čechů a Slováků, kteří utekli do USA) Dohoda počítala až do roku 1918 s odtržením R-U od Německa a se zachováním R-U velký význam měly československé legie (čsl.vojenské jednotky v zahraničí z válečných zajatců a přeběhlíků): hlavně na východní frontě v Rusku (bitvy u Zborova a Bachmače) po vystoupení Ruska z války rozhodnuto o zapojení čsl. vojáků na západě čeljabinský incident: květen 1918, čsl. legie ovládly Transsibiřskou magistrálu = Sibiř, Dohoda uvažuje o zapojení proti bolševikům, ale kvůli vyčerpání z tohoto plánu sešlo, domů se tyto jednotky dostávaly 2 roky Pittsburská dohoda: 30.5.1918, jednání čsl.krajanů v USA s Masarykem o uspořádání budoucího státu, v kterém by měli Slováci vlastní sněm a administrativu během léta 1918 uznala Dohoda Národní radu jako základ československé vlády, což rozhýbalo naši domácí politiku

DOMÁCÍ ODBOJ vzniká Národní výbor v Praze = nejvyšší národní orgán v Čechách, nouzová a tajná organizace chystající odtrhnutí ČSR od R-U, v čele Karel Kramář, 38 členů: Alois Rašín – později ministr financí, agrárník Antonín Švehla, nár.socialista Václav Klofáč, soc. demokrat František Soukup 10. 1918 Národní rada přetvořena na prozatímní vládu v čele s T.G.Masarykem jako prezidentem a ministrem vnitra, Eduardem Benešem jako ministrem zahraničí a M.R.Štefánikem jako ministrem války (v tzv. Wilsonově nótě) a také proběhla generální stávka Čech proti R-U proti vývozu potravin z pražského skladu, zorganizovaná Socialistickou radou. 10. poslední zoufalý pokus císaře o zachování monarchie = Manifest (návrh na vytvoření spolkového státu, ale už bylo příliš pozdě) Národní výbor připravoval zřízení národní banky, měnovou reformu (ze šilinku na korunu), dosavadní zákony ponechal, navázal styky se zahr. odbojem hlavně v Paříži

page 2 / 6


10.1918 vytvořena Washingtonskou deklaraci = ČSR bude republikou, svoboda vědomí, majetku a vyznání, církev oddělena od politiky, ženy rovny mužům, vláda bude mít parlamentní formu, všechno rakouské (mince, úřady, vojsko…) bude odstraněno Císař se obával občanské války, proto odeslal 27.9 prezidentu UAS tzv Andrassyho nótu, v níž slíbil uznat práva Čechoslováků

VZNIK ČSR 10.1918 vyhlášena na Václavském náměstí Československý stát předsednictvem Národního výboru (kvůli chybnému vyložení si Andrássyho nóty začali Pražané spontánně vyhlašovat nezávislost) prohlášení republiky proběhlo i bez přítomnosti Masaryka, který však vše vedl významnou úlohu sehráli tzv. muži 28.října (5 politiků): Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár, díky nim proběhlo převzetí moci bez komplikací po 28.říjnu byla velmi chaotická situace: žádné mocenské prostředky a správní struktury, Národní výbor plnil funkci parlamentu i vlády 10.1918 se slovenští politici shromáždili v Turčianském sv.Martině a vzniká Slovenská národní rada, která vydává Deklaraci slovenského národa- tzv. Martinskou Deklaraci (nezávislost a vůle připojit se k Čechům) (pozn. Původní text není přesně znám, došlo k připisování informací, M. Hodža) Národní výbor ukončil činnost, když bylo 11.1918 ustanoveno Národní shromáždění (prozatimní ústava), které sesadilo Habsburky, vyhlásilo (upřesnění, že čs bude republika) Republiku československou (14.11) a v nepřítomnosti zvolilo prezidentem T.G.Masaryka, pak ustanovilo první čs. vládu v čele s Karlem Kramářem a přijalo první 2 zákony = osmihodinovou pracovní dobu a zrušení šlechtických titulů 11. vzniká slovenská prozatímní vláda v čele s Vavro Šrobárem 12.1918 se po 4letém exilu vrátil Masaryk, 4.5.1919 se vracel i Štefánik do Bratislavy, ten však tragicky zahynul při přistávání letadla Němci v českém pohraničí podnikli zoufalý pokus o připojení k Rakousku à11 vznikají 4 separátní oblasti: Deutsch Böhmen (severní Čechy), Sudetenland (severní Morava), Böhmerwaldgau (jižní Čechy) a Deutsch Südmähren (jižní Morava) Národní výbor se snažil s těmito Němci vyjednávat, ale pokus byl odmítnut à do konce prosince pohraničí získáno zpět čs. Vojskem po počátečních neúspěších se od ledna do konce února 1919 se Maďary díky ultimátu Dohodových mocností podařilo ze Slovenska vytlačit

PRVNÍ REPUBLIKA Československo vzniká na Masarykově „teorii československého národa“ = Češi a Slováci jsou 1 národ, jen jsou to 2 kmeny, procentuální zastoupení: Češi 51%, Slováci 14%, Němci 23%, atd Masaryk pomohl k vytvoření národního státu (potřeba 65% zastoupení)

page 3 / 6


na Slovensku bylo spojení Čechů a Slováků vnímáno se zklamáním (Slováci si mysleli, že Češi je „vytáhnou“ s sebou z R-U a pak se Slovensko trhne a bude samostatným státem, to se však nekonalo) Němci mají ke vzniku naší republiky jednoznačně odmítavý postoj problémem se stává sestavení hranic našeho nového státu, definitivní podoba hranic spojena s mírovými smlouvami: Pařížská mírová konference- hranice s Německem (historické) – jen nepatrné úpravy, hranice Slovenska s Maďarskem – nikdy dříve neexistovala à nakreslena „od zeleného stolu“ podle národnostního principu (od Bratislavy k Ipl´u a k Tise), hranice s Polskem – problémem byl oboustranný zájem o Těšínsko (uhlí a košicko-bohumínská železniční dráha), nakonec rozděleno a my jsme získali lepší (průmyslovější) část, Podkarpadská Rus připojena 1919 (rozhodla o tom Rusínká emigrace v USA)- jediná byla autonomní s vlastním sněmem (velmi zaostalá)

HOSPODÁŘSTVÍ ČSR 70% průmyslu R-U bylo v Čechách a na Moravě (hutě, sklárny, strojírny, textil, zpracování potravin, světová úroveň výroby aut – Praga, Aero, Tatra ; čerpadel – Praha, Kladno, Plzeň, Ostrava, Brno, Liberec), Slovensko bylo zaostalé (většina škol na Slovensku Maďarsských, potřeba inteligence, budování školského systému) zemědělsky, nejzaostalejší byla Zakarpatská Ukrajina, 1919 měnová reforma (Rašín, pevná koruna), pozemková reforma, i přes četné sociální reformy (podpora v nezaměstnanosti,…) byly soc. problémy a nepokoje ČSR byla rozvinutým kapitalistickým státem vzniká vláda tzv. celonárodní koalice přijetí tzv. recepčního zákona = přejmutí R-U zákonodárství = právní kontinuita 29 února 1920 vydána Ústava republiky československé (ispirováná francouzskou) v květnu 1920 proběhly první všeobecné a svobodné volby (mohli volit všichni muži i ženy)

ZAHRANIČNÍ POLITIKA orientace na západ à hlavní spojenec je Francie do roku 1935 je ministrem zahraničí Edvard Beneš (pak prezident) 1925 uzavřena smlouva mezi ČSR a Francií o pomoci v případě napadení 1920 – 1928 Malá dohoda = spolupráce ČSR s Rumunskem a Jugoslávií původně z obav před restaurací Habsburků 1935 uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o pomoci naší zemi při vojenském napadení Německem (Rusko nám pomůže pod podmínkou, že se připojí i Francie – když se jednalo v Mnichově, Francie nás zradila a nepřišla nám na pomoc)

DOMÁCÍ POLITIKA

page 4 / 6


politický systém 1.republiky: prezident volený na 7 let, Národní shromáždění (2 komory – poslanecká sněmovna 300 členů a senát 150 členů), volební právo pro občany starší 21 let ČSSD je nejsilnější stranou, hned po ní německá sociálně demokratická a ČS agrární vzniká tzv. rudozelená koalice (ČSSD a agrárníci), po výhře ve volbách ČSSD (1919-1920)-V.Tussar v ČSSD sílí odstředivé tendence: 2 křídla – reformní a revoluční marxisté si zvolili nové vedení a opustili vládní koalici, prezident jmenoval úřednickou vládu v květnu 1921 zakládají marxisté KSČ (později v Kominterně), kvůli potřebě stmelit síly státotvorné vzniká tzv. Pětka = představitelé nejsilnějších stran, jejich doporučení byla pro parlament a vládu platná (Antonín Švěhla – agrárníci, ČSL – Jan Šrámek, SND – Alois Rašín, ČSSD – R. Bechyně, ČS socialistická – J. Stříbrný) hlavní opozicí byla Slovenská l´udová strana A.Hlinky, německé strany a KSČ (tady začíná převládat bolševický proud závislý na Moskvě – Gottwald, Slánský, Šverma) důležitá byla také aktivita státotvorných organizací Sokol, Orel, obec legionářská, … v letech 1921 – 23 probíhala poválečná hospodářská krize = pokles výroby, zhoršení podmínek dělníků v březnu 1923 byl přijat zákon na ochranu republiky (dává větší pravomoci vládě, podnětem byl atentát na Rašína) 1925 se konaly parlamentní volby, kde vyhráli agrárníci a hned za nimi KSČ díky politice agrárníků odešly soc. strany z koalice = vytvoření koalice agrární + lidovci = tzv. panská koalice (bez levice) v letech 1925 – 1929 probíhala hospodářská konjunktura = železářství, chemie, elektřina, železnice, cukrovarnictví, vyšší životní úroveň 1928 vytvořeno nové zemské zřízení: země Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská 1929 začátek světové hospodářské krize, do ČSR dorazila až roku 1931 à pád na 60% předkrizového stavu průmyslu, růst nezaměstnanosti (až 1 300 000), stagnace zemědělství, státní zásahy do hospodářství nikdy se nepodařilo dosáhnout úrovně českého průmyslu před krizí k oživení českého průmyslu a hospodářství dochází až roku 1937, sociální nepokoje = represivní zásahy (frýdlantská stávka – 8 dělníků zastřeleno, mostecká stávka roku 1932 – 25 000 lidí) à díky tomu roste úloha extremistů jak pravicových tak levicových, reakce státu r.1933- zákon o zastavení činnosti politických stran… Zakázána DNSAP 1933 založena SDP Konráda Henleina (sudetský Němec)… z DNSAP se transformovala 12.1935 abdikace T.G.Masaryka, navrhuje Beneše 12.1935 zvolen prezidentem Edvard Beneš (přes odpor agrárníků a národních demokratů) Parlamentní volby v květnu 1935- výhra agrárníků v čele s M.Hodžou, SDP navazuje vztahy s Hitlerem Duben 1938- Karlovarské požadavky- program SDP o antonomii ČSR pohraničí, nepřijímáme, německý vojenský úder, proto přijíždí brit.vyslanec W.Runciman, aby posoudil situaci. Raději požadavky přijímáme, ale Němci už chtějí připojení pohraničí-pokus o puč, ale potlačen, Runciman kostatuje nemožnost soužití Čechů a Němců 8.1938- britský ministerský předseda N.Chamberlain schůzka s A.Hitlerem.. plán na odstoupení pohraničí, ČSR nucena přijmout a Hodřova vláda podává demisi- je nahrazena úřednickou vládou generála Syrového..následuje další schůzka, Německo požaduje ústupky v prospěch Polska a Maďarska

page 5 / 6


Hitler oznamuje,že musíme přijmout do 28.9, jinak Německo zaútočí, zorganizována schůzka mocností 9.1938 se mocnosti schází v Mnichově (bez ČSR) a je nám oznámeno, že pokud podmínky nepřijmeme, budeme považováni za agresora, Beneš proto přijímá.. tím končí 1.republika republika (od Mnichova po 15.3.1939)… přicházíme o velmi průmyslovou 1/3 území 10.1938 Slovenská autonomie s vládou v čele s Tisem a 11.10 autonomie i Podkarpatské Rusi, změny schválený ústavními zákony 19.11.. konec ČSR, nový název Česko-Slovensko Beneš abdikuje, prezidentem Emil Hácha, KSČ zakázána, Hitler donutil Tisa, aby Slovensko osamostatnil- 3.1939 Sloenský štátu, Maďaři obsadili Podk.Rus ,15.3 jednotky wermachtu náš obsazují, Hácha podepíše dokument, jsme pod ochranou Říše-vzniká Protektorát Čechy a Morava

page 6 / 6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Otázka: Vznik Československa. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Lukáš OKOLNOSTI VZNIKU ČESKOSLOVENSKA

Recommend Documents