INDIVIDUÁLNÍ VÝUKA D JEPIS
METODIKA
Sv t po druhé sv tové válce a po átky vzniku bipolárního sv ta
Mgr. Martin Fanta
kv ten 2010
Sv t po druhé sv tové válce a po átky vzniku bipolárního sv ta Cíle výuky Studenti by se m li seznámit, pochopit a orientovat ve složité povále né situaci a nastupující studené války. Studenti mají k dispozici Oxfordský atlas sv ta a konkrétní historické dokumenty s p ipravenými otázkami. V tší ást aktivity je na samotných studentech, ale koordinace práce, vhled do problematiky, uvedení do mezinárodního kontextu a dovysv tlení látky musí být iniciativou vyu ujícího, v lepším p ípad musí vzejít z diskuse mezi studenty a vyu ujícím nad danými úkoly.
1. Které státy se podílely na osvobození Evropy? 2. Kterému státu byl p ipisován rozhodující podíl na osvobození Evropy? 3. Jak se lišily politické systémy vít zných stát ? 4. Pokuste se odhadnout jak se lišily p edstavy vít z povále ném uspo ádání Evropy.
na
_metodická poznámka_________________________________________________ - student m podrobn vysv tlit následující body a uvést je tak do problematiky povále ného uspo ádání sv ta
SSSR uznání západních hranic dle smlouvy Molotov - Ribbentrop obnova zem v hranicích carského Ruska snaha vytvo it nárazníkové pásmo slabých, Moskv pod ízených stát stup ování požadavk snaha získat maximum
1
využívá nejasných p edstav spojenc na uspo ádání Evropy Stalin o ekává návrat USA k p edvále nému izolacionizmu
USA
ústupky Stalinovi víra ve spravedlnost a nový spravedlivý ád d v ra v pln ní Stalinových slib podcen ní hrozby sov tské expanze ochota akceptovat vliv SSSR ve východní Evrop 12.4. 1945 Roosevelt umírá nástupce - Harry S. Truman pokus o zm nu p ístupu - je pozd ___________________________________________________________________
I. Otázky pro studenty : Pokuste se o interpretaci následujících výrok . Kdo jimi promlouvá? Charakterizujte životní podmínky v povále ném N mecku. Jak mohl této situace využít Stalin? Jak rozumíte poslednímu výroku? „Co je te Evropa? Hromada trosek, h bitov, semeništ moru a nenávisti " „Vstoupili jsme do války, aniž jsme museli, vál ili na rozdíl od jiných šest let, a co z toho máme?„ „Neexistuje na kontinent jediná zem , která by si zachovala nad ji v budoucnost„ „Miliony lidí ve m stech jsou odsouzeny k pomalému vyhladov ní„ „Stalin, rozhlížeje se po Evrop , vidí nejlepší zp sob, jak prosazovat sov tské zájmy, v tom, že prost nechá v cem volný pr b h„ „toto je onen druh krize, na které komunismus vzkvétá"
_metodická poznámka__________________________________________ -
seznámit studenty s hlavními mezinárodn -politickými událostmi jako je konference v Postupimi nebo vznik OSN
2
Postupimská konference navrácení všech území obsazených N meckem do roku 1937 obnovení N mecka jako celku východní hranice Odra-Nisa rozd lení N mecka a Rakouska na 4 okupa ní zóny (do podpisu mírové smlouvy) • 4D: demilitarizace, demokratizace, denacifikace, dekartelizace • odsun N mc z Polska, N mecka a Ma arska (až po tzv. divokém odsunu) • vytvo ení Rady ministr zahrani ních v cí pro uzav ení mírových smluv se spojenci N mecka ___________________________________________________________________ • • • •
II. !
"#$%& '
()*+,
„...Od Št tína na Baltu až po Terst na Jadranu byla nap í celým kontinentem spušt na železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní m sta starých stát st ední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Víde , Budapeš , B lehrad, Bukureš a Sofie, všechna tato proslulá m sta i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sov tskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té i oné form sov tského vlivu, ale i vysoké a v mnoha p ípadech rostoucí mí e ovládání z Moskvy… Komunistické strany, které byly v t chto zemích velice malé, získaly postavení a moc zdaleka p esahující po et jejich len a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Tém ve všech p ípadech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou eskoslovenska, neexistuje skute ná demokracie… Stín padl na d jišt ješt nedávno osv tlené spojeneckým vít zstvím. Nikdo neví, co sov tské Rusko a jeho komunistická mezinárodní organizace zamýšlejí ud lat v bezprost ední budoucnosti a jaké jsou hranice, jestliže v bec takové existují, jejich expanzionistických tendencí a snah o získávání nových p ívrženc ... Na druhé stran si nechci p ipustit myšlenku, že nová válka je nevyhnutelná, nebo lépe e eno, že se k nové válce schyluje. Hovo ím o tom nyní proto, jelikož jsem p esv d en, že naše št stí leží v našich vlastních rukou a že my jsme s to zachránit budoucnost. Na základ toho, co jsem vid l u našich ruských p átel a spojenc b hem války, jsem p esv d en, že neexistuje nic, co obdivují více než sílu a neexistuje nic, k emu by m li menší vážnost než je slabost, zvlášt pak vojenská slabost. Proto je naše stará doktrína rovnováhy sil mylná. Nem žeme si dovolit se spoléhat na nevelkou p evahu sil vytvá ejíce tím pokušení k m ení sil..."
Otázky pro studenty : 1. Jaký zaujímá postoj v i d ív jšímu spojenci - SSSR? 2. Hrozil Evrop další vále ný konflikt? 3. K jakému postoji nabádá?
3
4. Porovnejte vojenské výhody SSSR a USA. III.
- '
.
%
„STRATEGIE ZADRŽOVÁNÍ KOMINUISMU“ Truman v projev z ledna 1946 „V Postupimi jsme byli postaveni p ed hotovou skute nost a pod tíhou okolnosti tém donuceni souhlasit jak s ruskou okupací Východního Pruska, tak s polskou okupací ásti N mecka na východ od eky Odry. V té dob jsme m li starost o vstup Ruska do války s Japonskem. Pozd ji jsme ale poznali, že jsme zde Rusko nepot ebovali, a že nám Rusové od té doby neustále p sobí hlavni starosti... Nemám sebemenší pochybnosti o lom, že Rusko zamýšlí vpadnout do Turecka a zmocnit se tak pr livu z erného do St edozemního mo e. Do té doby, dokud Rusko nenarazí na železnou p st a silné výrazy, bude nazrávat nová válka. Nemyslím, že musíme uzavírat další kompromisy. Je t eba, abychom odmítali uznat Rumunsko a Bulharsko do té doby, dokud se nepod ídí našim požadavk m… Je t eba, abychom postavili na nohy ínu a abychom tam vytvo ili silnou úst ední vládu. Totéž musíme ud lat s Koreou. Potom budeme muset p inutit Rusko, aby splatilo p j ky získané na základ Zákona o p j e a pronájmu. P estal jsem se mazlit se Sov ty..." George F. Kennan 22. 2. 1946 „Dlouhý telegram“ „Hlavním posláním americké politiky v i SSSR musí být dlouhodobé, trp livé, ale tvrdé a rozhodné zadržování ruských expanzivních tendencí...Oproti hitlerovskému N mecku není sov tská moc ani schématická ani dobrodružná. Nepracuje podle stanovených plán . Nepodstupuje zbyte ná rizika. Je logice rozumu nep ístupná, ale logice moci ve vysoké mí e p ístupná. Proto se m že beze všeho stáhnout – a všeobecn to d lá – pokud n kde narazí na silný odpor. Když má tedy protivník dostatek prost edk a prokáže odhodlání je nasadit, z ídka kdy to bude muset ud lat. Když bude se situace správn využit, nebude muset dojít k žádné zkoušce síly poškozující prestiž.“
Truman v projev 12. 3. 1947 "„…v sou asném úseku sv tových d jin musí tém každý národ volit mezi dv ma zp soby života. Tato volba není asto volbou svobodnou... Jeden zp sob života je založen na v li v tšiny. Vyzna uje se svobodnými institucemi, zastupitelským principem vlád, svobodnými volbami, zárukami pro svobodu jedince, svobodu slova a
4
náboženství a ochranu p ed politickým útlakem. Druhý zp sob života je založen na v li menšiny, která je vnucována v tšin . Opírá se o teror a útlak, o ízený tisk a rozhlas, o zfalšované volby a o potla ování osobních svobod. V ím, že politika Spojených stát musí spo ívat v podpo e svobodných národ , jež vzdorují pokus m o uja mení ozbrojenými menšinami i vn jšímu tlaku. Domnívám se, že naše pomoc musí spo ívat p edevším v ekonomické a finan ní podpo e, která je nevyhnutelná pro dosažení jejich hospodá ské stability a tudíž i vyrovnaného politického života..." _metodická poznámka_________________________________________________ - vysv tlit student m strategii USA ve vztahu k SSSR a jeho prost ednictvím k problematice ší ení komunistické hrozby ve sv t
Trumanova doktrína • aktivní pomoc stát m, které byly ohroženy vnit ním nebo vn jším komunistickým nebezpe ím • americký kongres schvaluje finan ní pomoc komunismem ohroženému ecku (250 mil. USD) a Turecku (150 mil. USD) ___________________________________________________________________
IV. / . Plán hospodá ské obnovy Evropy "Nemusím vám íkat, že situace ve sv t je velmi vážná… Evropské obchodní struktury se b hem války úpln rozpadly. Obnovu zna n zdržel fakt, že dva roky po ukon ení války nebyla uzav ena mírová smlouva s N meckem a Rakouskem. USA jsou dnes jedinou zemí na sv t , která má ekonomickou sílu a produktivitu pro poskytnutí nezbytné pomoci… Je logické, že Spojené státy musí ud lat, co je v jejich silách a p isp t k obnov normálního ekonomického zdraví ve sv t bez n hož nem že existovat politická stabilita a zajišt ný mír. Naše politika není zam ena proti n jaké zemi i doktrín , ale proti hladu, bíd , zoufalství a chaosu. Jejím ú elem je oživit fungující ekonomiku ve sv t , aby mohly být vytvo eny politické a spole enské podmínky, v nichž mohou existovat svobodné instituce…Nebylo by vhodné ani ú elné, aby naše vláda vypracovala jednostranný program, který by m l postavit Evropu ekonomicky na nohy. To je v cí Evropan . Iniciativa musí, podle mého názoru, vyjít z Evropy. Úlohou této zem je poskytnout p átelskou pomoc p i p íprav hospodá ského programu a p i jeho následné aplikaci tak ,aby to bylo pro nás p ijatelné. Program bude ale také vyžadovat, aby se ást našeho lidu postavila elem k obrovské zodpov dnosti, kterou na naši zemi vložily d jiny."
Otázky pro studenty : 1. Pokuste se zformulovat co bylo podstatou Marshallova plánu.
5
2. Jak m že ekonomická stabilita/nestabilita ovlivnit politické názory obyvatelstva? 3. Znáte n jaký p íklad z mezivále né Evropy? 4. Jakou roli v plánu m la hrát samotná Evropa?
_metodická poznámka__________________________________________
- studenti by m li na základ textu a odpov dí porozum t podstat , charakteru a dopadech Marshallov plánu v Evrop
Marshall v plán Americký prezident Harry Truman, v dom si nebezpe í rozší ení bídy a tím i komunismu ve válkou zni ené Evrop , pov il ministra zahrani í generála George Marshalla vytvo ením plánu pomoci této ásti sv ta. Marshall zadal zpracování podklad svému ú adu. B hem let 1947-1951 byly rozd leny p j ky a dary v rámci Marshallova plánu p ibližn za t ináct miliard USD. Cílem tohoto plánu je "nasytit hladové a zabránit ší ení komunismu". Struktura pomoci byla následující: 20% objemu pen z tvo ily p j ky (na nákup v tšinou amerického zboží) a 80% dary (potraviny, hnojiva, zem d lské stroje) ást z t chto prost edk pomohla mimo jiné i v povále né rekonstrukci západon mecké ekonomiky, v roce 1945 totáln rozvrácené, a není bez zajímavosti, že drtivá v tšina stát , které Marshall v plán p ijaly, tvo í nejvysp lejší zem Evropy… ___________________________________________________________________
Použitá a doporu ená literatura + jiné zdroje :
Vladimír Nálevka, Studená válka, 2003 Nálevka Vladimír, Sv tová politika ve 20. století I.,II., 2000 Petr Lu ák, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, 1997 Petr Lu ák, Plánování nemyslitelného, eskoslovenské vále né plány 1950-1990, 2007 Miroslav Tejchman, Ji í Vykoukal, Bohuslav Litera, Východ - Vznik, vývoj a rozpad sov tského bloku 1944 - 1989, 2004 www.moderni-dejiny.cz www.studenavalka.cz
6
