Metodika vzniku svazkové školy ředitel

Metodika vzniku svazkové školy ředitel

Myšlenka vzniku svazkové školy

Krok první - analýza stávající situace

Krok druhý – činnosti před založením svazkové školy

Krok třetí – životní cyklus založení svazkové školy

Krok čtvrtý - důležité procesy a dokumenty pro řízení svazkové školy

Organizační schéma školy, popis pozic

Komunikace svazkové školy

Stavba úvazků a rozvrhů

Roční plán akcí svazkové školy

Centralizace školní matriky, elektronických žákovských knížek, třídních knih a webových stránek škol

Tipy pro svazkové školy – využívání zdrojů – trvalé inovace

Úvod

Ředitel svazkové školy má v procesu vzniku svazkové školy nezastupitelnou roli, po jejím založení se stává jakýmsi „generálním ředitelem“, který řídí svazkovou školu více manažersky a tudíž ekonomicky efektivně. „Generální ředitel“ je lídrem a má uvolněné ruce pro spolupráci se zastupitelstvy jednotlivých obcí a s dalšími institucemi. Připravuje strategický plán rozvoje svazkové školy a podílí se na legislativních přípravách jejího vzniku. Stanovuje kapacitu budoucí svazkové školy, uzavírá činnosti bývalých příspěvkových organizací a připravuje doklady nově vzniklé školské právnické osoby pro obchodní rejstřík.

Metodika vzniku svazkové školy - ředitel

Úvod

Úlohou ředitele budoucí svazkové školy je také spolupráce s budoucím týmem pedagogů i nepedagogický pracovníků, a to nejen v oblasti pracovně právní, ale i při budování vztahů mezi budoucími kolegy, stejně jako při stanovování norem a pravidel fungování svazkové školy.

Myšlenka vzniku svazkové školy – její výhody Cílem vzniku a rozvoje svazkového školství je zapojit do jednoho společenství další školy z regionu, aby byla možnost řešit problematiku školství v této oblasti komplexně, s cílem společně zajistit efektivnější a hospodárnější vynakládání prostředků na provoz jednotlivých subjektů.

Ředitel svazkové školy vnímá výhody svazkového školství zejména v oblasti vlastního uplatnění a rozvoje svých schopností manažera, ekonomické efektivnosti svazkové školy, která se pro něj projevuje zejména lepším využitím aprobovanosti vyučujících, dostupností kvalitního výukového vybavení a stabilizací počtu žáků ve třídách. Výhodou svazkové školy je i možnost zapojení se do dotačních titulů, na které by malé školy samostatně nedosáhly; spojení také umožňuje rychlejší rozvoj a modernizaci celého školského systému v regionu. Původně vzájemně si konkurující školy se stávají týmovými spoluhráči. Zároveň nabízí jistotu učitelům, kteří mohou, byť na více pracovištích, učit pouze předměty, na které jsou aprobováni. Svazková škola nabízí mnohem širší uplatnění a zajímavější platové ohodnocení než menší samostatná škola. Při řízení svazkové školy se osvědčuje rozšířené vedení, vhodné jsou pozice jako koordinátor nebo metodik, čímž vznikne pro učitele prostor pro další využití jejich potenciálu. Svazková škola má v souhrnu lepší materiální vybavení a toto vybavení může rovnoměrně a dle potřeby sdílet na všech svých pracovištích.

Myšlenka vzniku svazkové školy - její výhody

Efektivně nastavená svazková škola snižuje počet částečných úvazků a naopak nabízí úvazky celé.

pro celou svazkovou školu. Výhodou je, že se může hlásit větší počet zájemců potřebných pro možnost nabídky otevření takovéto činnosti. Při přestupu dětí a žáků mezi jednotlivými pracovišti svazkové školy se využije lepší možnost předávání informací o žácích a jejich zázemí. Jednak díky centrální matrice žáků a jednak díky společným setkávání pedagogů napříč pracovišti. O dětech a žácích je tak rychlý přehled a nároky na adaptaci jsou pro žáky i učitele mnohem menší. Velká výhoda svazkové školy spočívá také v práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - škola si může dovolit kvalitního výchovného poradce s výrazně sníženým úvazkem. Systém práce je řešen

Metodika vzniku svazkové školy – ředitel

Jednotlivé školy nabízejí vlastní zájmovou a mimoškolní činnost, kterou je možné využít

Myšlenka vzniku svazkové školy – její výhody

centrálně, efektivněji řízen schopným „generálním ředitelem“ s dostatkem času, a učitelé se tak mohou více věnovat těmto žákům než administrativě s tím spojené. Také při přestupu žáků se SVP v rámci svazkové školy je méně problémů.

Problémy, které můžete řešit:


Myšlenka vzniku svazkové školy - její výhody

• příliš vysoké náklady na provoz stávající školy, • odliv žáků, • potřeba sloučit stávající ZŠ a MŠ.

Krok první - analýza stávající situace Před rozhodnutím o zřízení svazkové školy analyzujeme situaci v obcích a na jednotlivých školách, abychom získali racionální podklady pro rozhodování o jejím založení. Zaměříme se zejména na následující oblasti: ● školní vzdělávací programy jednotlivých škol (dále ŠVP), ● provozní a ekonomické údaje jednotlivých škol, ● SWOT analýza jednotlivých škol s využitím dotazníkového šetření Mapa školy Scio, ● aprobovanost jednotlivých učitelů a dalších pedagogických pracovníků, ● vybavenost škol výukovými materiály a pomůckami včetně ICT, ● školní a mimoškolní akce a aktivity, které jednotlivé školy realizují, ● způsob zajištění komunikace uvnitř i vně škol, ● způsob řízení v jednotlivých školách a jejich organizační schémata, ● roční plány jednotlivých škol, výkazy UIV, výroční a inspekční zprávy, ● webové stránky a další PR jednotlivých škol, ● existenci / neexistenci svazku obcí (v případě neexistence projednat se starosty možnost

Na analýze spolupracují především současní ředitelé škol, o nichž se uvažuje, že budou tvořit budoucí svazkovou školu. Dobrou praxí je, že pokud neuspějí v konkurzním řízení na „generálního ředitele“ svazkové školy, budou v ní pracovat na pozici vedoucích učitelů jednotlivých pracovišť. Na tuto pozici jim ovšem nevzniká žádný právní nárok, jmenování vedoucích učitelů bude plně v kompetenci „generálního ředitele“ svazkové školy. Po sběru dat analyzujeme, a co nejpodrobněji popíšeme současný stav před vznikem svazkové školy. Rozhodneme o tom, co lze ze stávajících škol zachovat, co změnit a co znovuvytvořit. Měli bychom si odpovědět i na otázku, které budovy, prostory, materiály, pomůcky, aktivity a know-how jsou kvalitní a v nezměněné nebo mírně upravené podobě budou využitelné i ve svazkové škole. Zaměříme se také na specifika a preference jednotlivých pracovišť z pohledu jejich stávajících ředitelů, učitelů i výchovně vzdělávacího procesu. Zvážíme, která specifika lze zachovat, která bude naopak nutné sjednotit a sladit tak, aby nečinila zbytečné problémy žákům (např. přestup na druhý stupeň školy, který bude umístěn na jiném pracovišti než doposud). Velkou pozornost je potřeba věnovat ŠVP, školnímu řádu, pravidlům pro hodnocení žáků, plánu hospitací, ročnímu plánu škol, činnosti žákovských parlamentů, centrální matrice a oficiálním dokumentům škol. Je potřeba analyzovat tyto materiály ze všech slučovaných zařízení.


jeho založení).



Na tuto fázi si vyhradíme dostatek času, především kvůli možnosti kvalitně popsat a rozebrat jednotlivé oblasti. Zajistíme si dostatek metodických materiálů, na základě kterých analýzu provedeme. Jen tak se nám podaří zachovat vše přínosné pro budoucí provoz i rozvoj svazkové školy. Je vhodné již v této fázi využít služeb školského právníka. Analýza nám poslouží jako podklad pro jednání se všemi zúčastněnými, kteří o zřízení svazkové školy spolurozhodují nebo jím budou dotčeni.

Tipy pro analýzu dokumentů:

● analýza úvazků a kvalifikace jednotlivých pedagogů - Na základě zjištění stavu úvazků, kvalifikace a aprobovanosti jednotlivých pedagogů a místa jejich dosavadního působení vytvoříme základ pro přípravu budoucích úvazků a rozvrhů. U pedagogů na částečný úvazek zjistíme, zda mají zájem o úvazek vyšší než doposud. V nově vzniklé svazkové škole se může stát, že budou pedagogové působit na více pracovištích svazkové školy. Cílem tohoto opatření je zajistit aprobované vyučování na všech pracovištích, kvalitní suplování, a umožněnit tak větší spolupráci pedagogů z jednotlivých pracovišť. ● analýza dalších oficiálních dokumentů škol - Prověříme třídní knihy, školní matriku, školní řád, pravidla pro hodnocení žáků, plán hospitací, roční plán školy, žákovské knížky, hlavičkový papír školy, formuláře, rozhodnutí atd. Je pravděpodobné, že každá škola používá jiný způsob vedení školní


● analýza ŠVP - Zmapujeme jednotlivé části všech ŠVP PV (předškolní vzdělávání) a ŠVP ZV (základní vzdělávání) u spojovaných mateřských a základních škol. Založením svazkové školy budou sjednoceny identifikační údaje školy, charakteristika školy, charakteristika ŠVP, hodnocení výsledků vzdělávání žáků i autoevaluace školy. V učebním plánu sjednotíme zařazené předměty, jejich názvy a časové dotace, nabídku volitelných a nepovinných předmětů. V kapitole učebních osnov sladíme průřezová témata a evidenci jejich výstupů, formální zpracování osnov, rozložení učiva v ročnících daného stupně a rozdíly ve formulacích výstupů a učiva.

● analýza působení výchovných poradců, koordinátorů ŠVP, EVVO, ICT a prevence - V případě samostatných menších škol jsou tyto funkce často kumulovány u několika málo pracovníků. Projednáme se všemi pracovníky v těchto funkcích, zda mají potřebnou úroveň kvalifikace a zda mají zájem o další setrvání v této roli, případně si ujasníme další vhodné kandidáty na tyto funkce v rámci celé svazkové školy. Sjednotíme plány jejich činnosti tak, aby odpovídaly požadavkům svazkové školy, a následně je zapracujeme do organizačního schématu svazkové školy. ● analýza žákovských knížek – Zjistíme, jaké verze používaly jednotlivé samostatné školy a rozhodneme, jaké bude používat svazková škola (zda elektronické nebo papírové), zda se budou lišit podle stupňů nebo pracovišť či zda bude existovat pouze jedna společná verze.


agendy, posoudíme tedy jejich efektivitu a dopad v oblasti PR školy a způsoby sjednotíme.

Krok druhý – činnosti před založením svazkové školy Důležitým krokem, předcházejícím samotnému rozhodnutí o založení svazkové školy, je komunikace s klíčovými partnery, kam patří starostové dotčených obcí, odbor školství krajského úřadu, ředitelé škol, rodiče žáků a občané dotčených obcí i subjekty, které se školami spolupracují (o.s., o.p.s.). Při všech jednáních počítejme s přirozenou neochotou lidí měnit věci, které „nějak fungují“, a s nedůvěrou k „novému a nevyzkoušenému“. Klíčové argumenty, ale i obvyklé námitky jsou v následujících odstavcích.

● sloučením do svazkové školy zůstanou školy v jednotlivých obcích zachovány a nedojde k jejich zrušení. Zároveň svazková škola nebude muset být dofinancovávána z obecních rozpočtů (což se v případě samostatných škol velmi často děje). ● řízení a hospodaření svazkové školy je efektivní. Svazkovou školu řídí jeden management, s jedním ředitelem, jeho zástupcem či zástupci, ekonomem. Na jednotlivých zařízení jsou určeni do vedoucích funkcí tzv. vedoucí učitelé. Z toho je patrné, že odpadají vedoucí managementy jednotlivých zařízení. To se projevuje pozitivně nejen na výši mezd pedagogů, ale i posílení prostředků na pokrytí mezd provozních zaměstnanců (např. účetní, personalisty atd.).

Rodiče žáků a ostatní dotčené subjekty je vhodné informovat o těchto skutečnostech: ● z hlediska financování personálu jednotlivých škol (učitelé, provozní zaměstnanci aj.) nabízí varianta svazkové školy efektivnější systém a zvýšení kvality odvedené práce, ● jednotlivé školy s ohledem na spádovost potřebují školní autobus k dopravě žáků z hůře přístupných míst, spojení ve svazkovou školu dává reálné šance na jeho zavedení do provozu, protože se obce o jeho financování podělí, ● založení svazkové školy zvýší aprobovanost výuky jednotlivých předmětů (pedagogové mohou po jednotlivých pracovištích rotovat), ● spolupracující subjekty mohou nabízet své služby všem žákům svazkové školy a obyvatelům všech obcí svazku. Pro komunikaci s klíčovými partnery je vhodné iniciovat různá společná setkání, ať už formální či neformální. Můžeme též využít různé společenské akce, společná jednání všech zastupitelstev svazku obcí, obecní noviny nebo webové stránky obcí a škol.


● větší celek má šanci na větší stabilitu, dosáhne na různé dotační tituly pro malé subjekty nedosažitelné. Svazky obcí mohou žádat z Programu obnovy venkova dotační tituly na investice, v regionu pak díky spolupráci obcí vznikají další možnosti pro společné projekty (školní autobus atd.).

Krok druhý – činnosti před založením svazkové školy

Starosty dotčených obcí je třeba informovat o tom, že:

Krok třetí – životní cyklus založení svazkové školy Rozhodnutí o založení svazkové školy tedy padlo a nyní je třeba co nejpodrobněji rozpracovat a zavést pravidla, dohody a systémy, podle kterých bude svazková škola, vč. všech jednotlivých pracovišť, fungovat. Pečlivá příprava těchto pravidel umožňuje minimalizovat ekonomické ztráty, komunikační nedorozumění, opomenutí důležitých provozních opatření apod. Koncepčnost, promyšlenost a stabilita nastavených pravidel vytváří důvěryhodnost k formě svazkové školy. Při jejich vyváření je dobré myslet nejen na období zakládání svazkové školy, ale také na to, že tato opatření budou ve školách platná delší dobu. Dobře promyšlený systém umožní i snadnější aktualizaci v budoucnu. Je výhodné zaznamenat si souvislosti mezi jednotlivými oblastmi řízení svazkové školy tak, aby se při změně jednoho opatření v návaznosti aktualizovala i opatření v souvisejících oblastech.

● zpracování konceptu svazkového školství a jeho projednání v orgánech dotčených obcí (ve spolupráci s vedením svazku obcí, popř. se starosty jednotlivých dotčených obcí), ● určení vize svazkového školství a plánu rozvoje,

Fáze procesu zřízení svazkové školy: ● vydání zřizovací listiny svazkové školské právnické osoby (ŠPO), ● příprava kritérií a vyhlášení konkurzu na ředitele svazkové školy, ● uskutečnění konkurzu na funkci ředitele svazkové školy, ● odvolání dosavadních ředitelů jednotlivých škol svazku (účinky odvolání je dobré stanovit na konec kalendářního roku), ● zánik příspěvkových organizací, které dosud vykonávaly činnost škol. Časově je výhodné ho nastavit na konec kalendářního roku z důvodu roční účetní uzávěrky a zahájit novou formu od počátku nového kalendářního roku,


Fáze procesu před zřízením svazkové školy:

Dobře nastavená pravidla a dohody na jedné straně umožní jednotlivým školám týmovou spolupráci a zároveň vytváří podmínky pro zdravou soutěživost a tím udržení, resp. zlepšení kvality školy jako celku. Veškeré pravidla, dohody a ujednání je dobré vést v písemné podobě a sdílet. Je pak možné se k nim v případě nejasností a neshod vracet a přesně je v praxi aplikovat. Při plánování systému je dobré vytvořit dostatečně velké pole pro kreativitu v řízení svazkové školy. Zároveň ale pevně nastavit hranice, jejichž překračování nelze akceptovat. Je nutné nastavit sankce, které budou při jejich překročení následovat. Tak je možné zajistit, aby svazková škola byla demokraticky fungující organizací.


● jmenování „generálního ředitele“ svazkové školy.

Krok třetí – životní cyklus založení svazkové školy Určení vize svazkové školy a plánu rozvoje ● z priorit, které vzešly ze společné SWOT analýzy (vzniklé syntézou SWOT analýz jednotlivých škol), zformulujeme stručnou a srozumitelnou vizi školy (tj. kam se svazková škola bude ubírat a proč), ● vytvoříme plán rozvoje svazkové školy, kde popíšeme, jak naplnit vizi školy konkrétními kroky. Zde by měl být obsažen i přístup školy k žákům a rodičům a tzv. klima školy.

Jmenování „generálního ředitele“ a jeho úkoly při zřízení svazkové školy V této fázi proběhne konkurz a na jeho základě je jmenován „generální ředitel“ svazkové školy. Ten se dále aktivně podílí na procesu zřízení svazkové školy a v součinnosti s představiteli svazku obcí

● podání žádosti o změny v zápisu základní a mateřské školy v rejstříku škol a školských zařízení, ● zápisu ŠPO do rejstříku školských právnických osob, ● převzetí činností základní a mateřské školy svazkovou ŠPO, ● vstupu ŠPO jako zaměstnavatele do pracovněprávních vztahů, ● uzavření smlouvy o výpůjčce budovy školy a souvisejícího majetku mezi svazkem obcí a ŠPO, ● vytvoření a zveřejnění vyhlášek obcí o školském obvodu svazkové školy – zde poskytne konzultace představitelům jednotlivých obcí svazku, ● vytvoření organizačního schématu upravujícího vztahy svazku obcí jako zřizovatele vzhledem ke své osobě ředitele svazkové školy a jednotlivým pracovištím této školy, ● nastavení způsobů poskytování zpětné vazby mezi svazkem obcí a svazkovou školou (potřebné k průběžné korekci, aby svazková škola byla funkční, reagovala na aktuální požadavky a trendy a její činnost byla dobře zajištěna ve všech oblastech vč. materiální).


● rozhodování o tom, na jakých postech budou dále působit v nově vzniklé svazkové škole odvolaní dosavadní ředitelé jednotlivých škol,


se věnuje zejména následujícím oblastem:


Nově vzniklá svazková škola potřebuje nový systém řízení zohledňující všechna pracoviště a jejich vzájemnou provázanost. Kvalitní řízení a co nejintenzivnější participace učitelů všech pracovišť předchází zbytečným provozním a vztahovým nesrovnalostem mezi všemi účastníky (vedením školy, učiteli, žáky a rodiči). „Generální ředitel“ stojí v čele svazkové školy a řídí jak práci managementu, tak i koordinuje činnost jednotlivých organizačních útvarů. Sem patří i ekonomicko-správní a technicko– provozní úsek včetně školního stravování.

sankce, které budou při jejich překročení následovat. Tak je možné zajistit, aby svazková škola byla demokraticky fungující organizací. Dobře nastavená komunikace, pravidla a dohody v pedagogickém sboru, s nepedagogickými pracovníky, se žáky a rodiči předchází mnoha konfliktům a zkracuje čas jejich řešení. Neměla by se lišit na jednotlivých pracovištích, což usnadní přestup dětí na jiné pracoviště nebo jiný stupeň svazkové školy.


školy. Zároveň ale pevně nastavit hranice, jejichž překračování nelze akceptovat. Je nutné nastavit


Při plánování systému je dobré vytvořit dostatečně velké pole pro kreativitu v řízení svazkové

Organizační schéma školy, popis pozic Organizační schéma svazkové školy může být poněkud složitější než schéma samostatné velké školy.

jednotlivých sekcí (např. školní družiny, školní jídelny, mateřských škol, 1. stupně, 2. stupně). Další skupinou s širší působností jsou koordinátoři (ŠVP, EVVO, ICT, prevence, výchovného poradenství aj.). V organizačním schématu je potřeba vymezit, který typ pracovníků spadá pod kterého vedoucího a koordinátora, dále kdo je členem širšího a užšího vedení. Na základě tohoto schématu je také postavena hospitační činnost.

Proces komunikace svazkové školy Vzhledem k náročnému organizačnímu schématu svazkové školy je potřeba zavést a dobře propracovat komunikační systém. Rozlišíme komunikaci osobní, kdy se pracovníci osobně setkávají, a komunikaci zprostředkovanou (většinou e-mailová nebo telefonická). Pro komunikaci osobní, porady a podobně je potřeba zajistit co největší účast pedagogů. Tak je možné zajistit přesné sdílení problematiky, kterou porada řeší. Je dobré pořizovat písemný záznam, aby bylo možné se k informacím kdykoliv vrátit a nedocházelo ke zkreslením a nepřesnostem. Doporučujeme zavést systém pravidelných porad jednotlivých sekcí svazkové školy (všechny MŠ 1x měsíčně, všechny ŠD 1x měsíčně, každý stupeň ZŠ 1x měsíčně, porada rozšířeného pedagogického vedení 2x měsíčně, porada k řízení projektů 2x měsíčně, porada užšího vedení 1x týdně). Pedagogické rady se konají 1x za čtvrtletí a účastní se jich všichni pedagogové ZŠ ze všech pracovišť současně. Pro zprostředkovanou komunikaci vytvoříme centrální databázi telefonních a e-mailových kontaktů, kterou průběžně aktualizujeme a zveřejňujeme. Dále je ustanovena jedna oficiální e-mailová adresa svazkové školy, kterou pravidelně obsluhuje pracovník užšího vedení a přeposílá došlou poštu na e-mailové adresy těch pracovníků, do jejichž kompetence předmět zprávy spadá. Z tohoto důvodu je důležité, aby všichni pedagogové a širší vedení svazkové školy měli písemně stanovenou povinnost každý pracovní den alespoň 1x procházet a vyřizovat došlé e-maily.


hlásit provozní závady a zveřejňovat některé pracovní dokumenty. Dále je potřeba stanovit vedoucí

Proces komunikace svazkové školy Organizační schéma školy, popis pozic

Jednak je v něm potřeba stanovit vedoucí učitele odloučených pracovišť, kteří mají mj. povinnost


Je dobré zavést a důsledně dodržovat systém, ve kterém se pedagog se svým problémem, žádostí či návrhem obrací na osoby, které jsou mu přímo nadřízené (např. vedoucí sekce, pracoviště nebo příslušný koordinátor). Přeskočení” v komunikaci o jednu či dvě úrovně způsobuje velké problémy, “ neboť výše postavený pracovník nemusí mít detailní přehled o řešené problematice.

Tipy pro lepší komunikaci: ● Využití fungujících komunikačních cest všech pracovišť - nástěnky, třídní schůzky, školní časopis, místní rozhlas. ● Webové stránky školy - které jsou přehledně členěny a přinášejí informace pro jednotlivá pracoviště (MŠ, ZŠ, školní družina a školní klub, školní jídelna, klub přátel dětí atd.). Důležitá je maximální přehlednost a aktuálnost. ● Vzájemná pravidelná setkávání mezi pracovníky školy - zavedeme metodické porady jednotlivých vzdělávacích stupňů a ustanovíme jejich metodické vedoucí. Tyto sekce mají za úkol řešit problémy, sdílet zkušenosti, plánovat společně akce. Z každé porady pořizujeme zápis, který je elektronicky sdílen se všemi členy širšího vedení svazkové školy.


● Aktivity, které rozvíjí týmovou spolupráci učitelů - osvědčuje se jednak další vzdělávání pedagogických pracovníků společné pro všechny pracovníky dané sekce, jednak společné relaxační aktivity. Pedagogové tak mají možnost poznat se i v méně formálních podmínkách a sdílet společné zážitky.


● Vzájemná setkávání s rodiči a žáky - několikrát ročně uspořádáme setkání napříč pracovišti a vzdělávacími stupni. Tím je zajištěna větší důvěra žáků a rodičů k lidem z ostatních pracovišť svazkové školy.

Stavba úvazků a rozvrhů Svazkové škole s odloučenými pracovišti je MŠMT poskytována část úvazků tzv. navíc. Tato skutečnost

Při stavbě úvazků je možné zvýhodnit koordinátory a garanty tím, že pokud pokrývají svou činností všechna zařízení svazkové školy, lze jim snížit hodiny přímé práce, a to i v případě, že toto není nárokovatelné školskou legislativou (např. snížené hodiny u koordinátora ŠVP). Svazková škola má pro toto řešení většinou dostatečné úvazkové rezervy díky efektivnímu řešení úvazků. Tím zároveň zvyšuje kvalitu práce koordinátora či garanta. Při sestavování rozvrhů svazkové školy je potřeba vědět, kteří učitelé budou působit na více pracovištích svazkové školy a v jakých časových dotacích. Poté je nutné zvážit, zda daný učitel bude na dané škole celý den, nebo zda v průběhu dne bude mezi pracovišti přejíždět. V případě přejezdu během dne je potřeba dořešit dopravní obslužnost (zda může učitel přejít pěšky, nebo se přesune MHD či osobním automobilem apod.). Pokud více pracovišť svazkové školy využívá v rámci výuky společné sportoviště, keramickou dílnu nebo specializovanou učebnu je důležité sestavovat rozvrh jednotlivých tříd podle obsazenosti těchto prostor.

Roční plán akcí svazkové školy Při sestavování ročního plánu svazkové školy je potřeba mít předem ujasněno, které akce budou probíhat souběžně pro všechny pracovníky a žáky, tj. napříč pracovišti, a které budou probíhat jen na jednotlivých pracovištích. Je to důležité proto, aby se akce nekumulovaly a aby „generální ředitel“ nebo jednotliví koordinátoři mohli být přítomni na důležitých akcích. Dobrým příkladem jsou např. třídní schůzky nebo

Roční plán akcí svazkové školy

že jeden učitel vyučuje souběžně na více pracovištích svazkové školy.

Svazková škola umožňuje efektivněji naplňovat úvazky a využít kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů tím,

Stavba úvazků a rozvrhů

se promítá do rozpočtu, který škola obdrží, a normativu KÚ.

„generální ředitel“ mohl také postupně navštívit. To může sice klást velké nároky na čas „generálního ředitele“, ale přímý kontakt s rodiči a žáky se vrací ve vzájemné důvěře a otevřené komunikaci. „Generální ředitel“ tak navazuje a průběžně udržuje osobní vztahy. V ročním plánu se musí objevit ty nejdůležitější akce školy, ale také pravidelné porady užšího a širšího vedení, metodické schůzky sekcí apod. To je důležité pro zařazování další akcí, které se v průběhu školního roku vyskytnou. Nestane se tak, aby se akce překrývaly. Na zahajovací pedagogické radě je nutné pedagogy ústně i písemně seznámit s ročním plánem. Je důležité, aby pedagogové dostali informaci, které akce jsou prioritní, a je nezbytné se jich účastnit.


besídky. Proto je v ročním plánu školy nutné tyto akce naplánovat postupně podle pracovišť, aby je

viz. Metodika vzniku svazkové školy – učitel. Zkušenosti již fungujících svazkových škol: ● „Roční plán akcí školy jsme formou měsíčních tabulek s předepsanými akcemi přetvořili do školního kalendáře, který tiskneme pro všechny zaměstnance školy vč. provozních. Všichni tak mají přehled o společných akcí a zároveň si v kalendáři mohou poznamenávat i své informace." ● „Čas investovaný do porad se vrací úsporou času při řešení různých nesrovnalostí, konfliktů apod. Dříve jsme si mysleli, že většina těchto skutečností vzniká proto, že to lidé schválně kazí, nechtějí to dělat apod. Zjistili jsme, že mnoho z těchto jevů bylo způsobeno chybějícími nebo nepřesnými informacemi, popř. nesnadným přístupem k nim." ● „Velkým problémem bylo sestavování rozvrhu celé svazkové školy v případě málotřídně řešených tříd 1. stupně a učitelů přejíždějících mezi jednotlivými pracovišti. Dostupný software pro tvorbu rozvrhů se ukázal pro naše podmínky nepoužitelný, takže se musela řešit osoba s dostatečnými kombinačními schopnostmi." ● „Osvědčily se nám tématicky jednotné hospitace v daném ročníku téhož stupně, kdy se při rozboru neschází jen hospitující a hospitovaný, ale všichni další hospitovaní daného ročníku (i z různých pracovišť). V rámci rozboru hospitace je tak možné vést i odbornou a metodickou diskusi, vyhodnocovat efektivní způsoby práce s různými třídami, předávat si tipy a nabídky vzájemných náslechů. Velmi zajímavou součástí jsou nově i vyplněné dotazníky od žáků, kteří ze svého pohledu vyhodnocují hospitované hodiny." ● „Společné cíle a úkoly stanovovat dodržením metodiky SMART (konkrétní, měřitelné, přijatelné, reálné a termínované)."

Tipy pro svazkové školy – využívání zdrojů / Centralizace školní matriky, žákovských knížek.....


práce a zapojení rodičů a podporovatelů školy do pedagogického procesu, ale zároveň zlepšuje obraz školy v očích veřejnosti a umožňuje zlepšovat ekonomické fungování svazkové školy. Následující tipy, jak přemýšlet o zdrojích a pracovat s nimi, mohou být inspirací. ● lidské zdroje - Je dobré mít přehled o současných i potenciálních zaměstnancích a partnerech svazkové školy a vědět o jejich silných stránkách. Mohou rozvíjet školu na různých pracovních pozicích a výrazně tak přispívat ke zvýšení kvality školy. Zdrojem je také rozvoj individaulity a potenciálu každého pedagoga. Zpracujeme kritéria pro práci školy a pedagoga jako Standard školy. Tato kritéria pravidelně vyhodnocujeme. ● e konomické zdroje - Sem patří zejména: příspěvky od obcí, sponzorské dary místních podnikatelů, granty a dotace nejen z EU. Oslovujeme je a využíváme je ve spolupráci se zřizovatelem, tedy svazkem obcí, který zná firmy z regionu a může také významným způsobem lobovat ve prospěch školy. Možné je i spuštění vedlejší hospodářské činnosti školy. ● komunitní zdroje - Pomáhají svazkové škole především v oblasti PR a budování povědomí o činnosti školy, přispívají k rozšíření nabídky mimoškolních aktivit. Řadíme sem místní média, místní kulturní dům nebo TJ, ZUŠ (možnost vytvoření pobočky ve svazkové škole), Dům dětí a mládeže, kulturně společenské akce spjaté s fungováním školy (vítání občánků, maškarní pro děti, Den dětí, koledování po vsi, ples školy).


Využívání zdrojů přímo souvisí nejen s pedagogickým procesem, kde přináší zefektivnění pedagogické

Tipy pro svazkové školy – využívání zdrojů

● rozšířit nabídku mimoškolních aktivit, ● stát se významným zaměstnavatelem v místním regionu, ● využívat místní tisk k propagaci školy a školních aktivit a tím podporovat pozitivní vnímání školy v místní komunitě, ● díky vnímání školy v komunitě budovat vztah místních občanů ke škole - místní jsou pak na svoji svazkovou školu daleko více hrdí. Podporujme lidi, kteří jsou nápaditými hledači zdrojů, aby tuto činnost prováděli cíleně a v dlouhodobém horizontu. Zkušenosti již fungujících svazkových škol: ● „Našli jsme poklady, o kterých jsme ani nevěděli (lidi schopné a ochotné přispět svou rukodělnou nebo duševní činností k rozvoji školy vč. vedení kroužků; kolega, který má neobvyklého koníčka, je ochoten pořádat besedy pro děti/žáky každého pracoviště aj.). Každý takto zapojený člověk většinou na sebe časem napoutá další zájemce a podporovatele činnosti školy. Rozjezd bývá nenápadný, dál to ale většinou pokračuje systémem lavina - velmi užitečné.“ ● „Velikým zdrojem pro práci svazkové školy je týmový duch a týmová spolupráce. Kvalitativně se součet sil jednotlivců nikdy nevyrovná síle týmu o stejném počtu osob. Týmová spolupráce je v dlouhodobém horizontu ten nejcennějším zdrojem, který jako svazková škola máme. Těžko se to detailně popisuje, to se musí zažít."

Tipy pro svazkové školy – trvalé inovace Průběžně je dobré, ve spolupráci se zřizovatelem a zaměstnanci školy, analyzovat fungování svazkové školy, mít přehled o tom, co se podařilo a funguje dobře, pojmenovat neúspěchy a problémy, hodnotit stav, plánovat a realizovat další kroky. Tím získáme odstup od každodenních starostí a nabereme chuť a energii na další etapu. Předcházíme tak syndromu vyhoření, který potkává hlavně zapálené nadšence.

školní matriky, elektronických žákovských knížek, třídních knih a webových stránek škol

Vyhledávání zdrojů pomáhá škole zvyšovat příjmy, což může pomoci:

Centralizace

● cílená pátrání po možných zdrojích - Mohou přispět k rozvoji svazkové školy, přináší využitelné zdroje, o kterých se dosud nevědělo nebo jsme je za zdroje nepovažovali, např. lidé dobrovolně zajišťující akce pro školu (besedy, exkurze), odpadní materiál z firem použitelný pro výuku ve škole (karton, plasty, papír).

● pravidelnou analýzu ŠVP (včetně nabídky volitelných předmětů) vzhledem k měnícím se podmínkám uvnitř nebo vně školy, ● podporujeme hodnotící a sebehodnotící aktivity žáků (dřívější žákovské deníky, nově portfolio žáka, pololetní hodnocení žáka, komunitní čtvrtletní třídní kruhy), ● vypracováváme pravidelnou SWOT analýzu svazkové školy s využitím dotazníkového šetření např. Mapa školy (Scio), ● propagujeme svazkovou školu jako celek na veřejnosti, ● píšeme články do místních a regionálních médií,


Průběžně provádíme tyto konkrétní činnosti:

● podrobně analyzujeme nastavené systémy týkající se toku informací a financí, vyhodnocujeme, jak se osvědčily, a případně je modifikujeme, ● pořádáme školní akce (Slavnosti učení, ples školy, akademie, třídní schůzky aj.),

pedagogů se daří svazkovou školu daleko rychleji uvést do života a stabilizovat ji. Významně se může rozšířit nabídka vyžití pro občany ve všech obcích svazku - kroužky, kurzy, sportovní a kulturní aktivity, akce pro děti. Díky průběžné analýze jsme stále schopni reagovat na nové podněty. Zavádění každé změny v rámci spletitého řízení svazkové školy vyžaduje pečlivou a dobře uváženou přípravu, protože je zde mnoho návazností. Osvědčuje se připravit návrh dané změny, sdílet ho a dát dostatečný prostor k vyjádření všem, kterých se dotkne. Zkušenosti již fungujících svazkových škol: ● „Zavádění každé změny v rámci spletitého řízení svazkové školy (pokud tedy chceme všude naplňovat společnou vizi) vyžaduje pečlivou a dobře uváženou přípravu, protože je zde mnoho návazností. Výborně se nám osvědčilo připravit návrh dané změny a nechat ho sdílet a okomentovat všem účastníkům, kterých se dotkne. Ti pak byli většinou schopni vychytat další problémy či nedostatky, které jsme v návrhu nedomysleli nebo přehlédli. Po jejich vyřešení a zapracování je pak změna většinou zavedena hladce." ● „V pravidelných časových intervalech provádíme jednak SWOT analýzu za účasti všech pracovníků školy, dále dotazníkové šetření se zaměřením na klima školy - Mapa školy SCIO. Zjištění analyzujeme a zapracováváme do strategického plánu svazkové školy."


Společnými silami starosty, vedení svazkové školy, jejího „generálního ředitele“ a především jejích


● podporujeme vznik nových školních akcí.

Odkazy na informační zdroje: Jednotlivé dokumenty jsou k dispozici v sekci ke stažení na odkaz do sekce - www.svazkoveskoly.cz/uloziste-2/reditel

www.svazkoveskoly.cz

Základní dokumenty: ● Školská právnická osoba zřízená svazkem obcí ● Školy zřizované svazky obcí – nové možnosti a možnosti volby ● Nový školský zákon ● Zákon o obcích Vzorové dokumenty:


Odkazy na informační zdroje:

● Vzor žádosti o zápis změny v rejstříku škola a školských zařízení ● Organizační schéma svazkových škol ● Ukázka z hodnocení svazkové školy ZŠ ● Webové stránky stávajících svazkových škol ● Strategické plány rozvoje školy ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov ● Ukázka SWOT analýz ● Příklad vize školy ● Ukázka standardu školy ● Vzor pro záznam a rozbor hospitace ZŠ Karlovarský venkov

Metodika vzniku svazkové školy ředitel

Recommend Documents