Metodika vzniku svazkové školy UČITEL

Metodika vzniku svazkové školy UČITEL

Myšlenka vzniku svazkové školy

Krok první - analýza stávající situace

Krok druhý – tvorba ŠVP svazkové školy

Krok třetí – důležité dokumenty a procesy pro řízení svazkové školy

Centralizace školní matriky, elektronických žákovských knížek, třídních knih a webových stránek škol

Stavba úvazků a rozvrhů

Roční plán akcí svazkové školy

Organizační schéma školy, popis pozic

Komunikace svazkové školy

Tipy pro svazkové školy – využívání zdrojů – trvalé inovace

Úvod

Metodika vzniku svazkové školy - učitel

Úvod

Učitel svazkové školy má v procesu vzniku svazkové školy nezastupitelnou roli, neboť přímo komunikuje s žáky a jejich rodiči. Tato komunikace hraje v koncepci svazkové školy důležitou roli, učitel je často jediným reprezentantem svazkové školy směrem k rodičům žáků a k veřejnosti v obcích. Je tedy ideální, pokud je se vznikem svazkové školy srozuměn, plně svazkové škole důvěřuje a tuto důvěru přenáší dál.

Myšlenka vzniku svazkové školy – její výhody Cílem vzniku a rozvoje svazkového školství je zapojit do jednoho společenství další školy z regionu, aby byla možnost řešit problematiku školství v této oblasti komplexně, s cílem společně zajistit efektivnější a hospodárnější vynakládání prostředků na provoz jednotlivých subjektů..

Učitel svazkové školy vnímá výhody svazkového školství zejména v oblasti vlastního uplatnění, ekonomické výhodnosti, která se pro něj projevuje zejména tím, že mu škola zajistí plný úvazek, dostupnosti kvalitního výukového vybavení a stabilního počtu žáků ve třídách. Spojením škol ve větší celek vzniká prostor pro lepší ekonomické fungování svazkové školy, pro možnost zapojení se do dotačních titulů, na které by malé školy samostatně nedosáhly; spojení také umožňuje rychlejší rozvoj a modernizaci celého školského systému v regionu. Ve svazkové škole vzniká větší šance na profesionální výběr ředitele.

Svazková škola nabízí mnohem širší uplatnění a zajímavější platové ohodnocení než menší samostatná škola. Při řízení svazkové školy se osvědčuje rozšířené vedení, vhodné jsou pozice jako koordinátor nebo metodik, čímž vznikne pro učitele prostor pro další využití jejich potenciálu. Svazková škola má v souhrnu lepší materiální vybavení a toto vybavení může rovnoměrně a dle potřeby sdílet na všech svých pracovištích. Jednotlivé školy nabízejí vlastní zájmovou a mimoškolní činnost, kterou je možné využít pro celou svazkovou školu. Výhodou je, že se může hlásit větší počet zájemců potřebných pro otevření takovéto činnosti. Při přestupu dětí a žáků mezi jednotlivými pracovišti svazkové školy funguje lepší předávání informací o žácích a jejich zázemí. Jednak díky centrální matrice žáků a jednak díky společným setkáváním pedagogů napříč pracovišti. O dětech a žácích je rychlý přehled a nároky na adaptaci jsou ze strany žáků i učitelů mnohem menší. Velká výhoda svazkové školy spočívá také v práci s žáky se SVP - škola si může dovolit kvalitního výchovného poradce s výrazně sníženým úvazkem. Systém práce je řešen centrálně, efektivněji řízen schopným člověkem s dostatkem času, a učitelé se tak mohou více věnovat žákům než administrativě s tím spojené. Také při přestupu žáků se SVP v rámci svazkové školy je méně problémů.

Metodika vzniku svazkové školy – učitel

nabízí jistotu v tom, že učitel může, byť na více pracovištích, učit pouze předměty, na které je aprobován.

Myšlenka vzniku svazkové školy – její výhody

Efektivně nastavená svazková škola snižuje počet částečných úvazků a naopak nabízí úvazky celé. Zároveň


Před rozhodnutím o zřízení svazkové školy analyzujeme situaci na jednotlivých školách tak, abychom získali racionální podklady pro rozhodování o jejím založení. Z pohledu učitele se zaměříme zejména na následující oblasti: ● školní vzdělávací programy jednotlivých škol (dále ŠVP), ● SWOT analýza jednotlivých škol, ● aprobovanost jednotlivých učitelů a dalších pedagogických pracovníků, ● vybavenost výukovými materiály a pomůckami včetně ICT, ● školní a mimoškolní akce a aktivity, které jednotlivé školy realizují, ● způsob zajištění komunikace uvnitř i vně škol, ● způsob řízení v jednotlivých školách, ● webové stránky a další PR jednotlivých škol.

Po sběru dat analyzujeme, a co nejpodrobněji popíšeme současný stav před vznikem svazkové školy.

a v nezměněné nebo mírně upravené podobě budou využitelné i ve svazkové škole. Zaměříme se také na specifika a preference jednotlivých pracovišť z pohledu jejich učitelů a výchovně vzdělávacího procesu. Zvážíme, která specifika lze zachovat, která bude naopak nutné sjednotit a sladit tak, aby nečinila zbytečné problémy žákům (např. přestup na druhý stupeň školy, který bude umístěn na jiném pracovišti než doposud). Velkou pozornost je potřeba věnovat ŠVP, školnímu řádu, pravidlům pro hodnocení žáků, plánu hospitací, ročnímu plánu škol, činnosti žákovských parlamentů, centrální matrice a oficiálním dokumentům škol. Je potřeba analyzovat tyto materiály ze všech slučovaných zařízení. Na tuto fázi si vyhradíme dostatek času, především kvůli možnosti kvalitně popsat a rozebrat jednotlivé oblasti. Zajistíme si dostatek metodických materiálů, na základě kterých analýzu provedeme. Jen tak se nám podaří zachovat vše přínosné pro budoucí provoz i rozvoj svazkové školy. Analýza nám poslouží jako podklad pro jednání se všemi zúčastněnými, kteří o zřízení svazkové školy spolurozhodují nebo jím budou dotčeni.


si odpovědět i na otázku, které budovy, prostory, materiály, pomůcky, aktivity a know-how jsou kvalitní


Rozhodneme o tom, co lze ze stávajících škol zachovat, co změnit a co znovu vytvořit. Měli bychom


Tipy pro analýzu dokumentů: ● analýza ŠVP - Zmapujeme jednotlivé části všech ŠVP PV (předškolní vzdělávání) a ŠVP ZV (základní vzdělávání) u spojovaných mateřských a základních škol.. Založením svazkové školy budou sjednoceny identifikační údaje školy, charakteristika školy, charakteristika ŠVP, hodnocení výsledků vzdělávání žáků a autoevaluace školy. V učebním plánu sjednotíme zařazené předměty, jejich názvy a časové dotace, nabídku volitelných a nepovinných předmětů. V kapitole učebních osnov sladíme průřezová témata a evidenci jejich výstupů, formální zpracování osnov, rozložení učiva v ročnících daného stupně a rozdíly ve formulacích výstupů a učiva.

● analýza působení výchovných poradců - Koordinátorů ŠVP, EVVO, ICT a prevence v případě samostatných menších škol jsou tyto funkce často kumulovány u několika málo pracovníků. Projednáme se všemi pracovníky v těchto funkcích, zda mají potřebnou úroveň kvalifikace a zda mají zájem o další setrvání v této roli, popř. si ujasníme další vhodné kandidáty na tyto funkce v rámci celé svazkové školy. Sjednotíme plány jejich činnosti tak, aby odpovídaly požadavkům svazkové školy a následně je zapracujeme do organizačního schématu svazkové školy. ● analýza žákovských knížek – Zjistíme, jaké verze používaly jednotlivé samostatné školy a rozhodneme, jaké bude používat svazková škola (zda elektronické nebo papírové), zda se budou lišit podle stupňů nebo pracovišť či bude existovat pouze jedna společná verze.


● analýza dalších oficiálních dokumentů škol - Prověříme třídní knihy, školní matriku, školní řád, pravidla pro hodnocení žáků, plán hospitací, roční plán školy, žákovské knížky, hlavičkový papír školy, formuláře rozhodnutí atd. Je pravděpodobné, že každá škola používá jiný způsob vedení školní agendy, posoudíme tedy jejich efektivitu a dopad v oblasti PR školy a způsoby sjednotíme.


● analýza úvazků a kvalifikace jednotlivých pedagogů - Na základě úvazků a kvalifikace jednotlivých pedagogů a místa jejich dosavadního působení vytvoříme základ pro přípravu budoucích úvazků a rozvrhů. U pedagogů na částečný úvazek zjistíme, zda mají zájem o úvazek vyšší než doposud. V nově vzniklé svazkové škole se může stát, že budou pedagogové působit na více pracovištích svazkové školy. Cílem tohoto opatření je zajistit aprobované vyučování na všech pracovištích, kvalitní suplování, a umožnit tak větší spolupráci pedagogů z jednotlivých pracovišť.

Krok druhý – tvorba ŠVP svazkové školy K přepracování ŠVP přistupujeme většinou trojím způsobem: ● Zjistíme-li, že jeden z původních ŠVP (základní či mateřské školy) je kvalitní, zdařilý a celkem aktuální, pak stačí aktualizovat, popř. nově nastavit identifikační údaje školy, charakteristiku školy, charakteristiku ŠVP, hodnocení výsledků vzdělávání žáků a autoevaluaci školy. Více času věnujeme nastavení učebního plánu. Nově vzniklou verzi necháme posoudit a okomentovat všemi pedagogy, tyto připomínky pak společně projednáme a zapracujeme do ŠVP. ● Zjistíme-li, že některé části z různých původních ŠVP lze využít a poskládat z nich ŠVP stylem puzzle". Potom při skládání částí původních ŠVP souběžně provádíme aktualizaci a nově vzniklou verzi " opět necháme posoudit a okomentovat všemi pedagogy, tyto připomínky pak společně projednáme a zapracujeme do ŠVP. že žádné z původních ŠVP nebyly natolik kvalitní, aby poskytly základ pro nové ŠVP nebo ● Zjistíme-li, nová vize svazkové školy vzniklá SWOT analýzou jednotlivých samostatných škol je velmi odlišná od původních pojetí. Pak je potřeba vytvořit ŠVP celý znovu, např. za použití tipů uvedených níže.

● Pro tvorbu osnov je dobré, aby užší tým kolem koordinátora ŠVP připravil charakteristiky předmětů a „balíčky“ pro jednotlivé předměty (charakteristika oblasti/předmětu, výstupy, indikátory a učivo z RVP). Ty opět elektronicky sdílíme pověřeným učitelům (buď jednotlivcům, nebo metodickým týmům) se zadaným termínem k vyjádření. Po diskusi a případném zapracování připomínek je hotova finální podoba osnov nového ŠVP. ● Společně vytvářený ŠVP mají učitelé v průběhu času zájem postupně přetvářet a aktualizovat. Dali do něj kus sama sebe a podle toho k němu přistupují. Tvorba ŠVP navíc nabízí obrovské možnosti pro uskutečnění učitelských, rodičovských a žákovských snů. Pokud budeme kreativní a najdeme odvahu měnit myšlenky v činy, naše sny se začnou realizovat.

Posloupnost tvorby ŠVP svazkové školy může být např. následující: ● z priorit, které vzešly ze společné SWOT analýzy, zformulujeme stručnou a srozumitelnou vizi školy (tj. kam se svazková škola bude ubírat a proč), ● vytvoříme charakteristiku školy, kde popíšeme současný stav všech jednotlivých pracovišť školy, zde by měl být obsažen i přístup školy k žákům a rodičům a tzv. klima školy a promítneme sem i vizi školy, ● u jasníme si, jak se vize školy promítá do obsahu ŠVP; jedná se především skladbu učebního plánu a dotaci jednotlivých předmětů (můžeme tvořit i předměty vlastní nebo integrované); dále to, jak se vize promítá do způsobu začlenění a naplnění průřezových témat, do způsobu práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a do hodnocení žáků; teprve pak můžeme zpracovat charakteristiku ŠVP, ● zpracujeme učební plán ŠVP a poznámky k němu, hodnocení žáků (stačí stručná charakteristika), ● navrhneme a zpracujeme charakteristiky jednotlivých předmětů včetně volitelných a nepovinných.


● Při tvorbě ŠVP se osvědčilo vytvoření užšího pracovního týmu vedeného koordinátorem ŠVP. Pracovní verze materiálů a dokumenty k ŠVP sdílíme elektronicky všem pedagogům školy a vyžádáme si od nich do stanoveného termínu náměty, připomínky a komentáře. Poté uspořádáme společný workshop, na kterém shrneme všechny došlé postřehy, projednáme je a zaujmeme k nim spolu s ostatními pedagogy stanoviska. Do zadaného termínu schválené připomínky zapracujeme a předáme celou kapitolu ke konečnému schválení. Termíny stanovujeme jasně s tím, že po jejich uplynutí již nebude možné brát na další připomínky zřetel.


Tipy pro tvorbu ŠVP svazkové školy:

Krok druhý – tvorba ŠVP svazkové školy ● výstupy, učivo a indikátory výstupů z RVP distribujeme s přihlédnutím k časovým dotacím v učebním plánu a podrobněji rozpracujeme do jednotlivých ročníků, ● distribujeme a rozpracujeme průřezová témata; vytvoříme souborný přehled, ze kterého bude patrné, v jakém předmětu, ročníku a jakou formou bude průřezové téma naplňováno, ● znovu zrevidujeme všechny vytvořené části ŠVP, zapracujeme připomínky a připravíme ŠVP do finální podoby ke schválení, ● schválíme ŠVP a zajistíme jeho zveřejnění na webových stránkách školy, všechny jeho části též zveřejníme v tištěné podobě na všech pracovištích svazkové školy.

Nedoporučujeme vytvořit ŠVP od zeleného ředitelského stolu” a předat ho pedagogům. Učitelé ho pak “ těžko budou považovat za své dítě”, nebudou mu rozumět a tím méně ho ochotně naplňovat. “


● „V naší svazkové skole se osvědčilo následující řešení. Jednak používáme centrálně řízenou elektronickou verzi žákovské knížky pro záznam známek. Kromě nesporných výhod rozlišení váhy známky a snazšího zapisování (problém v papírové verzi především v 1. ročnících) je zde snadná a kdykoliv dostupná možnost kontroly ze strany vedení. Dále jsme vytvořili žákovský deník, který mj. obsahuje také sebehodnocení žáků, společná pravidla svazkové školy, přehled výstupů předmětů daného ročníku, jiná sdělení, rozvrh apod. Tento deník každý rok aktualizujeme a necháváme ho tisknout dle našich požadavků. Je to sice finančně nákladnější varianta, ale velmi výrazně přispívá k PR školy jakožto svazkové a po formální stránce zastřešuje činnost základní školy. Efekt je podobný jako u sjednocených webových stránek svazkové školy“.


Zkušenosti již fungujících svazkových škol:


Nově vzniklá svazková škola potřebuje nový systém řízení zohledňující všechna pracoviště a jejich vzájemnou provázanost. Kvalitní řízení a co nejintenzivnější participace učitelů všech pracovišť předchází zbytečným provozním a vztahovým nesrovnalostem mezi všemi účastníky (učiteli, žáky a rodiči). Dobře nastavená komunikace, pravidla a dohody v pedagogickém sboru i se žáky a rodiči předchází mnoha konfliktům a zkracuje čas jejich řešení. Neměla by se lišit na jednotlivých pracovištích, což usnadní



přestup dětí na jiné pracoviště nebo jiný stupeň svazkové školy.


● garantovi veřejně a písemně vedení školy předá kompetence a ostatním pedagogům srozumitelně sdělí, že s řešením záležitostí dané oblasti se obrací nejprve výhradně na garanta, ● garant si sjedná schůzky s jednotlivými kolegy (třídními, resp. všemi učiteli nebo v případě webu vedoucími jednotlivých sekcí svazkové školy) a seznámí je s fungováním a obsluhou nástroje, vytvoří jim přístupová práva a alespoň zpočátku se účastní naplňování databází, ● garant kontroluje funkčnost nástroje a pomáhá řešit dílčí problémy vznikající za provozu nebo vlivem aktualizací, ● vedení školy podporuje práci garanta i tím, že průběžně kontroluje stav jednotlivých databází, řeší s garantem případné nesrovnalosti a pomáhá mu ve vymáhání oprávněných požadavků po ostatních učitelích, ● před odesláním výkazů školní matriky je bezpodmínečně nutné, aby vždy matriku zkontroloval kromě třídních učitelů také výchovný poradce (kontrola zadaných údajů ohledně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami), vedoucí dané sekce školy (počty tříd a jejich stavy) a statutární zástupce pro pedagogiku (úvazky pedagogů včetně asistentů).


● stanovíme garanta dané oblasti a vedení školy s ním projedná požadavky dané legislativou a povahou svazkové školy; práce garanta je finančně ohodnocena v osobním příplatku nebo odměnách - kvůli statistikám, výkazům a kontrole je nejoptimálnější jednotný a centrálně spravovaný nástroj, sdílený elektronicky,


Ve všech oblastech postupujeme podle tohoto schématu:

Stavba úvazků a rozvrhů Svazkové škole s odloučenými pracovišti je MŠMT poskytována část úvazků tzv. navíc. Tato skutečnost se promítá do rozpočtu, který škola obdrží, a normativu KÚ. Svazková škola umožňuje efektivněji naplňovat úvazky a využít kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů tím, že jeden učitel vyučuje souběžně na více pracovištích svazkové školy.

pro toto řešení většinou dostatečné úvazkové rezervy díky efektivnímu řešení úvazků. Tím zároveň zvyšuje kvalitu práce koordinátora či garanta. Při sestavování rozvrhů svazkové školy je potřeba vědět, kteří učitelé budou působit na více pracovištích svazkové školy a v jakých časových dotacích. Poté je nutné zvážit, zda daný učitel bude na dané škole celý den, nebo zda v průběhu dne bude mezi pracovišti přejíždět. V případě přejezdu během dne je potřeba dořešit dopravní obslužnost (zda může učitel přejít pěšky, nebo se přesune MHD či osobním automobilem apod.). Pokud více pracovišť svazkové školy využívá v rámci výuky společné sportoviště, keramickou dílnu nebo specializovanou učebnu, je důležité sestavovat rozvrh jednotlivých tříd podle obsazenosti těchto prostor.

Roční plán akcí svazkové školy Při sestavování ročního plánu svazkové školy je potřeba mít předem ujasněno, které akce budou probíhat souběžně pro všechny pracovníky a žáky, tj. napříč pracovišti, a které budou probíhat jen na jednotlivých pracovištích. Je to důležité proto, aby se akce nekumulovaly a aby vedení školy nebo jednotliví koordinátoři mohli být přítomni na důležitých akcích. Dobrým příkladem jsou např. třídní schůzky nebo besídky. Proto je v ročním plánu školy nutné tyto akce naplánovat postupně podle pracovišť, aby je vedení školy také mohlo postupně navštívit. To může sice klást velké nároky na čas vedení, ale přímý kontakt s rodiči a žáky se vrací ve vzájemné důvěře a otevřené komunikaci. Vedení školy tak navazuje a průběžně udržuje osobní vztahy.

nárokovatelné školskou legislativou (např. snížené hodiny u koordinátora ŠVP). Svazková škola má


všechna zařízení svazkové školy, lze jim snížit hodiny přímé práce, a to i v případě, že toto není

Roční plán akcí svazkové školy / Stavba úvazků a rozvrhů

Při stavbě úvazků je možné zvýhodnit koordinátory a garanty tím, že pokud pokrývají svou činností

vedení, metodické schůzky sekcí apod. To je důležité pro zařazování další akcí, které se v průběhu školního roku vyskytnou. Nestaane se tak, aby se akce překrývaly. Na zahajovací pedagogické radě je nutné pedagogy ústně i písemně seznámit s ročním plánem. Je důležité, aby pedagogové dostali informaci, které akce jsou prioritní, a je nezbytné se jich účastnit.


V ročním plánu se musí objevit ty nejdůležitější akce školy, ale také pravidelné porady užšího a širšího

Organizační schéma svazkové školy může být poněkud složitější než schéma samostatné velké školy. Jednak je v něm potřeba stanovit vedoucí odloučených pracovišť, kteří mají mj. povinnost hlásit provozní závady a zveřejňovat některé pracovní dokumenty. Dále je potřeba stanovit vedoucí jednotlivých sekcí (např. školní družiny, školní jídelny, mateřských škol, 1. stupně, 2. stupně). Další skupinou s širší působností jsou koordinátoři (ŠVP, EVVO, ICT, prevence, výchovného poradenství aj.). V organizačním schématu je potřeba vymezit, který typ pracovníků spadá pod kterého vedoucího a koordinátora, dále kdo je členem širšího a užšího vedení. Na základě tohoto schématu je také postavena hospitační činnost.

Proces komunikace svazkové školy


komunikační systém. Rozlišíme komunikaci osobní, kdy se pracovníci osobně setkávají, a komunikaci zprostředkovanou (většinou e-mailová nebo telefonická). Pro komunikaci osobní, porady a podobně je potřeba zajistit co největší účast pedagogů. Tak je možné zajistit přesné sdílení problematiky, kterou porada řeší. Je dobré pořizovat písemný záznam, aby bylo možné se k informacím kdykoliv vrátit a nedocházelo ke zkreslením a nepřesnostem. Doporučujeme zavést systém pravidelných porad jednotlivých sekcí svazkové školy (všechny MŠ 1x měsíčně, všechny ŠD 1x měsíčně, každý stupeň ZŠ 1x měsíčně, porada rozšířeného pedagogického vedení 2x měsíčně, porada k řízení projektů 2x měsíčně, porada užšího vedení 1x týdně). Pedagogické rady se konají 1x za čtvrtletí a účastní se jich všichni pedagogové ZŠ ze všech pracovišť současně.


Vzhledem k náročnému organizačnímu schématu svazkové školy je potřeba zavést a dobře propracovat

Komunikace svazkové školy

Pro zprostředkovanou komunikaci vytvoříme centrální databázi telefonních a e-mailových kontaktů, kterou průběžně aktualizujeme a zveřejňujeme. Dále je ustanovena jedna oficiální emailová adresa svazkové školy, kterou pravidelně obsluhuje pracovník užšího vedení a přeposílá došlou poštu na e-mailové adresy těch pracovníků, do jejichž kompetence předmět zprávy spadá. Z tohoto důvodu je důležité, aby všichni pedagogové a širší vedení svazkové školy měli písemně stanovenou povinnost každý pracovní den alespoň 1x procházet a vyřizovat došlé e-maily. Je dobré zavést a důsledně dodržovat systém, ve kterém se pedagog se svým problémem, žádostí či návrhem obrací na osoby, které jsou mu přímo nadřízené (např. vedoucí sekce, pracoviště nebo příslušný koordinátor). Přeskočení” v komunikaci o jednu či dvě úrovně způsobuje velké problémy, “ neboť výše postavený pracovník nemusí mít detailní přehled o řešené problematice.

Tipy pro lepší komunikaci: ● využití fungujících komunikačních cest všech pracovišť - nástěnky, třídní schůzky, školní časopis, místní rozhlas, ● webové stránky školy - které jsou přehledně členěny a přinášejí informace pro jednotlivá pracoviště (MŠ, ZŠ, školní družina a školní klub, školní jídelna, klub přátel dětí atd.). Důležitá je maximální přehlednost a aktuálnost,

● aktivity, které rozvíjí týmovou spolupráci učitelů - osvědčuje se jednak další vzdělávání pedagogických pracovníků společné pro všechny pracovníky dané sekce, jednak společné relaxační aktivity. Pedagogové tak mají možnost poznat se i v méně formálních podmínkách a společně se sdílet. Zkušenosti již existujících svazkových škol: ● „Svazkové školy jsou zatím neobvyklé a často vyžadují neobvyklá řešení. Taková, která ještě nikdo nevyzkoušel. Chtělo to dost odvahy a rozvahy k tomu kroku do nejistoty. Také laskavosti k sobě samým a tolerance k chybám druhých. Při zavádění dílčí změny se osvědčil dvouletý monitoring, kdy jsme mapovali situaci, vyhodnocovali, korigovali, dali nejlepší řešení, nebo nápad nakonec zavrhli. Na chybu nemusíme nahlížet jako na selhání, ale jako na životní zkušenost. Spíše je důležité tu samou chybu neopakovat." ● „Pro sestavení rozvrhů existují dnes již dobře dostupné SW programy. Bohužel v případě svazkové školy, kdy učitel v jeden den vyučuje na více pracovištích a navíc některé třídy 1. stupně mohou být řešeny málotřídně, se programy příliš neosvědčily. Ve hře je příliš mnoho proměnných a program vykazoval tolik nedořešených problémů, že jsme od nich nakonec upustili. Nejvíce se nám osvědčila barevná magnetická tabule na rozvrhy a pravidelné tréninky v šachu, sudoku a ve strategických hrách. Lidský mozek je zatím lepší než dostupný SW." ● „Zajištění účasti pedagogů z různých pracovišť na společné akci je velmi náročný úkol. Jsou zde problémy s přejezdy, s koncem přímé práce s dětmi, s vedením kroužků aj. Čas každého i ten společný je velmi vzácný a termín, který je alespoň trochu přijatelný pro všechny, se nehledá právě snadno. Je dobré od počátku jasně sdělit, že v případě takovýchto akcí je prioritou tým, nikoliv jednotlivec a osobní zájmy je proto potřeba při akci upozadit. Pozor na to, že výjimka povolená jednomu učiteli se rychle může stát normou, kterou bude požadovat většina. Je důležité jako vedení školy táhnout za jeden provaz a být důslední a spravedliví."


● vzájemná setkávání s rodiči a žáky - několikrát ročně uspořádáme setkání napříč pracovišti a vzdělávacími stupni. Tím je zajištěna větší důvěra žáků a rodičů k lidem z ostatních pracovišť svazkové školy,


● vzájemná pravidelná setkávání mezi pracovníky školy - zavedeme metodické porady jednotlivých vzdělávacích stupňů a ustanovíme jejich metodické vedoucí. Tyto sekce mají za úkol řešit problémy, sdílet zkušenosti, plánovat společně akce. Z každé porady pořizujeme zápis, který je elektronicky sdílen se všemi členy širšího vedení svazkové školy,

● „Roční plán akcí školy jsme formou měsíčních tabulek s předepsanými akcemi přetvořili do školního kalendáře, který tiskneme pro všechny zaměstnance školy vč. provozních. Všichni tak mají přehled o společných akcí a zároveň si v kalendáři mohou poznamenávat i své informace." ● „Veškeré dohody a ujednání vést v písemné podobě a tuto sdílet. Je pak možné v případě nejasností a neshod se k dohodě vracet a přesně ji v praxi aplikovat." ● Osvědčilo se zavedení pravidelné e-mailové komunikace a sdílení některých dokumentů a materiálů na společném serveru. Nenahradí to sice osobní setkávání, ale určitě to zajistí rychlý a přesný přenos informací. Je dobré mít toto opatření písemně uvedeno v povinnostech pracovníků:" ● „Čas investovaný do porad se vrací úsporou času při řešení různých nesrovnalostí, konfliktů apod. Dříve jsme si mysleli, že většina těchto skutečností vzniká proto, že to lidé schválně kazí, nechtějí to dělat apod. Zjistili jsme, že mnoho z těchto jevů bylo způsobeno chybějícími nebo nepřesnými informacemi, popř.nesnadným přístupem k nim."

● „Společné cíle a úkoly stanovovat s dodržením metodiky SMART (konkrétní, měřitelné, přijatelné, reálné a termínované)."

Tipy pro svazkové školy – využívání zdrojů Využívání zdrojů přímo souvisí nejen s pedagogickým procesem, kde přináší zefektivnění pedagogické práce a zapojení rodičů a podporovatelů školy do pedagogického procesu, ale zároveň zlepšuje obraz školy v očích veřejnosti a umožňuje zlepšovat ekonomické fungování svazkové školy. Následující tipy, jak přemýšlet o zdrojích a pracovat s nimi, mohou být inspirací: zdroje - Je dobré mít přehled o současných i potenciálních zaměstnancích a partnerech ● lidské svazkové školy a vědět o jejich silných stránkách. Mohou rozvíjet školu na různých pracovních pozicích a výrazně tak přispívat ke zvýšení kvality školy. Zdrojem je také rozvoj individaulity a potenciálu každého pedagoga. Zpracujeme kritéria pro práci školy a pedagoga jako Standard školy. Tato kritéria pravidelně vyhodnocujeme. ● ekonomické zdroje - Sem patří zejména: příspěvky od obcí, sponzorské dary místních podnikatelů, granty a dotace nejen z EU. Oslovujeme je a využíváme je ve spolupráci se zřizovatelem, tedy svazkem obcí, který zná firmy z regionu a může také významným způsobem lobovat ve prospěch školy. ● komunitní zdroje - Pomáhají svazkové škole především v oblasti PR a budování povědomí o činnosti školy, přispívají k rozšíření nabídky mimoškolních aktivit. Řadíme sem místní média, místní kulturní dům nebo TJ, ZUŠ (možnost vytvoření pobočky ve svazkové škole), Dům dětí a mládeže, kulturně společenské akce spjaté s fungováním školy (vítání občánků, maškarní pro děti, Den dětí, koledování po vsi, ples školy). ● cílené pátrání po možných zdrojích - Může přispět k rozvoji svazkové školy, přináší využitelné zdroje, o kterých se dosud nevědělo nebo se za zdroje nepovažovali, např. lidé dobrovolně zajišťující akce pro školu (besedy, exkurze), odpadní materiál z firem použitelný pro výuku ve škole (karton, plasty, papír).

● „Osvědčily se nám tématicky jednotné hospitace v daném ročníku téhož stupně, kdy se při rozboru neschází jen hospitující a hospitovaný, ale všichni další hospitovaní daného ročníku (i z různých pracovišť). V rámci rozboru hospitace je tak možné vést i odbornou a metodickou diskusi, vyhodnocovat efektivní způsoby práce s různými třídami, předávat si tipy a nabídky vzájemných náslechů. Velmi zajímavou součástí jsou nově i vyplněné dotazníky od žáků, kteří ze svého pohledu vyhodnocují hospitované hodiny."


● „Obdobná situace nastala i s vedením elektronické školní matriky. Výkazy bylo potřeba ladit s tvůrci nebo najít nějaké jiné náhradní řešení. Problémy nastaly v okamžiku požadavku na navýšení úvazků na odloučená pracoviště. V závěru se nám podařilo najít dodavatele softwaru, který nám připravil použitelný systém."

Proces komunikace svazk-

● „Velkým problémem bylo sestavování rozvrhu celé svazkové školy v případě málotřídně řešených tříd 1. stupně a učitelů přejíždějících mezi jednotlivými pracovišti. Dostupný software pro tvorbu rozvrhů se ukázal pro naše podmínky nepoužitelný, takže se musela řešit osoba s dostatečnými kombinačními schopnostmi."

Vyhledávání zdrojů pomáhá škole zvyšovat příjmy, což může pomoci: ● rozšířit nabídku mimoškolních aktivit, ● stát se významným zaměstnavatelem v místním regionu, ● využívat místní tisk k propagaci školy a školních aktivit a tím podporovat pozitivní vnímání školy v místní komunitě, ● díky vnímání školy v komunitě budovat vztah místních občanů ke škole - místní jsou pak na svoji svazkovou školu daleko více hrdí. Podporujme lidi, kteří jsou nápaditými hledači zdrojů, aby tuto činnost prováděli cíleně a v dlouhodobém horizontu. Zkušenosti již fungujících svazkových škol:

● „Velikým zdrojem pro práci svazkové školy je týmový duch a týmová spolupráce. Kvalitativně se součet sil jednotlivců nikdy nevyrovná síle týmu o stejném počtu osob. Týmová spolupráce je v dlouhodobém horizontu tím nejcennějším zdrojem, který jako svazková škola máme. Těžko se to detailně popisuje, to se musí zažít."

Tipy pro svazkové školy – trvalé inovace Průběžně je dobré, ve spolupráci s ředitelem a vedením, analyzovat fungování svazkové školy, mít přehled o tom, co se podařilo a funguje dobře, pojmenovat neúspěchy a problémy, hodnotit stav, plánovat a realizovat další kroky. Tím získáme odstup od každodenních starostí a nabereme chuť a energii na další etapu. Předcházíme tak syndromu vyhoření, který potkává hlavně zapálené nadšence. Průběžně provádíme tyto konkrétní činnosti: ravidelnou analýzu ŠVP (včetně nabídky volitelných předmětů) vzhledem k měnícím se podmínkám ● p uvnitř nebo vně školy, odporujeme hodnotící a sebehodnotící aktivity žáků (dřívější žákovské deníky, nově portfolio žáka, ● p pololetní hodnocení žáka, komunitní čtvrtletní třídní kruhy), ● vypracováváme pravidelnou SWOT analýzu svazkové školy, ● propagujeme svazkovou školu jako celek na veřejnosti, ● píšeme články do místních a regionálních médií, odrobně analyzujeme nastavené systémy týkající se toku informací, vyhodnocujeme, jak se osvědčily, ● p a případně nastavujeme nové způsoby komunikace, ● pořádáme a dokumentujeme školní akce (Slavnosti učení, ples školy, akademie, třídní schůzky aj.), dokumentaci provádíme pomocí fotografií, videí a audio nahrávek, ● podporujeme vznik nových školních akcí.

● „Prubířským kamenem vyhledávání zdrojů je pravidelné pořádání školního plesu. Je úžasné, jak pracovníci školy díky dlouholetým osobním kontaktům získávají podporu školy nejen v materiální úrovni, ale také v morální a lidské. Dlouholetá praxe umožňuje propracování systému pro vyhledávání zdrojů."


● „Zajímavá je i zkušenost, kdy maminka jedné žákyně je grafičkou a měla zájem spolupracovat na aktualizaci a tisku žákovských knížek svazkové školy. Nahlížela na problematiku nejen pohledem grafika, ale také uživatele - rodiče. Spojení těchto úhlů podhledu vedlo k vytvoření jedné z nejzdařilejších verzí naší žákovské knížky. Spolupráce se rozšířila i do dalších činností a oblastí a je velmi přínosná (záznamové listy do žákovského portfolia, nabídka akcí a aktivit na rozvoj designového myšlení aj.)."

Proces komunikace svazk-

● „Našli jsme poklady, o kterých jsme ani nevěděli (lidi schopné a ochotné přispět svou rukodělnou nebo duševní činností k rozvoji školy vč. vedení kroužků, kolega, který má neobvyklého koníčka, je ochoten pořádat besedy pro děti/žáky každého pracoviště aj.). Každý takto zapojený člověk většinou na sebe časem napoutá další zájemce a podporovatele činnosti školy. Rozjezd bývá nenápadný, dál to ale většinou pokračuje systémem lavina - velmi užitečná."

Společnými silami starosty, vedení svazkové školy a především jejích pedagogů se daří svazkovou školu daleko rychleji uvést do života a stabilizovat ji. Významně se může rozšířit nabídka vyžití pro občany ve všech obcích svazku - kroužky, kurzy, sportovní a kulturní aktivity, akce pro děti. Díky průběžné analýze jsme stále schopni reagovat na nové podněty. Zavádění každé změny v rámci spletitého řízení svazkové školy vyžaduje pečlivou a dobře uváženou přípravu, protože je zde mnoho návazností. Osvědčuje se připravit návrh dané změny, sdílet ho a dát dostatečný prostor k vyjádření všem, kterých se dotkne.

Zkušenosti již fungujících svazkových škol: ● „Díky této fázi jsme stále schopni reagovat na nové změny." ● „Vyzkoušeli jsme si integraci žáků s handicapem. Díky ochotě jít do neznáma a díky týmové spolupráci jsme již školou inkluzivní. Rozvíjíme potenciál každého žáka, resp. učitele a stavíme na větší odpovědnosti a iniciativě žáků i učitelů."

Odkazy na informační zdroje: Jednotlivé dokumenty jsou k dispozici v sekci ke stažení na www.svazkoveskoly.cz odkaz do sekce - www.svazkoveskoly.cz/uloziste-2/ucitel-soubory ● ● ● ● ● ● ● ●

Ukázka ŠVP Příklad organizačního schématu svazkové školy Kritéria hodnocení žáků Pravidla hodnocení žáků Žákovský deník ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov Webové stránky ZŠ Údolí Desné Webové stránky ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov Vzor pro záznam a rozbor hospitace ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov


● „V pravidelných časových intervalech provádíme jednak SWOT analýzu za účasti všech pracovníků školy, dále dotazníkové šetření se zaměřením na klima školy - Mapa školy SCIO. Zjištění analyzujeme a zapracováváme do strategického plánu svazkové školy."


● „Zavádění každé změny v rámci spletitého řízení svazkové školy (pokud tedy chceme všude naplňovat společnou vizi) vyžaduje pečlivou a dobře uváženou přípravu, protože je zde mnoho návazností. Výborně se nám osvědčilo připravit návrh dané změny a nechat ho sdílet a okomentovat všem účastníkům, kterých se dotkne. Ti pak byli většinou schopni vychytat další problémy či nedostatky, které jsme v návrhu nedomysleli nebo přehlédli. Po jejich vyřešení a zapracování je pak změna většinou zavedena hladce."

Metodika vzniku svazkové školy UČITEL

Recommend Documents