OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl III. Analýza ohrožených skupin v Ostravě v návaznosti na sociální služby

Ostrava 2002

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Senioři

PhDr. Anna Schneiderová, CSc.

Ostrava 2002

2

díl III.

Obsah - 1. kapitola Senioři 1.

Vymezení pojmu stáří

4

1.1.

Stáří jako individuální jev

4

1.2.

Stáří jako společenský jev

4

1.2.1.

Evropská sociální charta – služby pro staré občany

5

1.2.2.

Národní program na stárnutí populace v ČR

6

1.3.

Stárnutí obyvatelstva v ČR

9

1.3.1.

Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech 2000 – 2020

9

1.4.

Stárnutí obyvatelstva v Ostravě

10

1.5.

Sociální služby pro seniory v ČR

12

1.5.1.

Ústavní péče

12

1.5.2.

Terénní péče

13

1.6.

Zajištění sociálních služeb pro seniory v ČR a Ostravě

15

1.6.1.

Domovy důchodců

15

1.6.1.1. Domovy důchodců - Ostrava

15

1.6.2.

Domovy – penzióny pro důchodce

16

1.6.2.1. Domovy – penzióny v Ostravě

16

Pečovatelská služba

17

1.6.3.1. Pečovatelská služba - Ostrava

18

1.6.3.

Domy s pečovatelskou službou

20

1.6.4.1. Domy s pečovatelskou službou - Ostrava

21

1.6.4.

1.6.5.

Přechodné pobyty – Ostrava

21

1.6.6.

Domy zvláštního určení - Ostrava

21

1.6.7.

Kluby důchodců

22

1.6.7.1. Kluby důchodců - Ostrava

22

1.6.8.

Sociální hospitalizace - Ostrava

23

1.7.

Charakteristika žadatelů rezidenčních služeb pro seniory

24

1.7.1.

Rizikové skupiny v sociální péči o seniory

24

1.7.2.

24

1.9.

Charakteristika žadatelů – čekatelů na domov důchodců a domov – penzión v Ostravě Charakteristika vybraného souboru obyvatel domova důchodců a domova – penziónu Kapacity zařízení sociálních služeb pro seniory v Ostravě do roku 2020 – dle normativů ČR Poskytované služby pro seniory v Ostravě

33

1.10.

Doporučení

39

Zdroje

41

1.7.3. 1.8.

3

28 31

díl III.

SENIOŘI 1. Vymezení pojmu stáří Spolehlivá a komplexní definice stáří neexistuje především proto, že stáří je kategorií, jehož nejobecnější charakteristikou je multidimenzionalita – je kategorií biologickou, medicínskou a psychologickou, policko-ekonomickou a společenskou. 1.1.

Stáří jako individuální jev

Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkčnosti orgánů. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od věku 60-65 let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdějšího věku. Stáří je posledním ontogenetickým obdobím a tedy také poslední možností, kdy lze aktivně ovlivnit kvalitu života. Nese v sobě pečetˇ období předcházejících, tj. odpovídá do značné míry stylu života, jakým člověk žil zejména v dospělosti. Symptomatologie významně ovlivňující kvalitu života ve stáří: • • • •

Klesá ostrost smyslového vnímání. Snižuje se ostrost sluchová - stařecká nedoslýchavost se týká nejprve vysokých tónů, později se snižuje i schopnost rozumění a chápání mluvené řeči, což vede k narušení komunikace. Změny v nervovém a endokrijním systému. Změny psychologické – snížení poznávacích funkcí (vnímání, myšlení, paměti), snížení psychomotorického tempa, snížení adaptability (konzervatismus, rigidita, ulpívavost), emoční labilita, akcentace negativních osobnostních rysů, ale i trpělivost a altruismus.

Etapa stáří se z ontogenetického hlediska může členit na: - mladší stáří 65 –75 let - pokročilé stáří nad 75 let 1.2.

Stáří jako celospolečenský jev

Složitější je vymezení stáří na základě společensko-ekonomických charakteristik. Z tohoto pohledu je „senior“ osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu by měla být i v ČR, vzhledem k prodloužení délky života, relativnímu zlepšení zdravotní péče a principům sociální ochrany, posunuta na 65 let nebo alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku – tj. aktivní a nezávislé seniory a seniory čtvrtého věku – tj. závislé seniory. Stárnutí populace je pozitivním výsledkem společenského rozvoje. K nejdůležitějším činitelům prodlužování lidského věku patří stupeň civilizačního vývoje společnosti, její technická úroveň, úroveň sociální infrastruktury, ekonomické 4

díl III.

možnosti společnosti a životní úroveň jejich členů, v neposlední řadě i politické události, jako války revoluce apod. Stárnutí populace je poměrně moderním výdobytkem civilizačního vývoje, což dokazuje i fakt, že nejvyššího podílu starých lidí v populaci dosahuje Evropa, USA, Kanada a Japonsko. Stárnutí evropské společnosti dokládá postupné prodlužování délky života, která se za 10 let od roku 1989 zvýšila u žen o 1,7 roku a u mužů o 1,9 roku. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, jak dokumentuje následující tabulka. Tabulka: Srovnání vývoje délky života u žen a mužů v EU Délka života v EU - ženy Délka života v EU - muži Zdroj: Eurostat, ČSU

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 79,2 79,4 79,6 79,9 79,9 80,3 80,4 80,6 80,9 80,9 72,7 72,8 72,9 73,3 73,4 73,8 73,9 74,2 74,6 74,6

Stárnutí populace je řešeno již od roku 1982 Mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí (Vídeň). V roce 1991 přijalo Valné shromáždění OSN „Zásady OSN pro seniory“, které stanovilo 18 zásad seskupených do 5ti oblastí: – – – – –

nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost.

1.2.1. Evropská sociální charta – služby pro staré občany ( viz kapitola 2.3., díl I.) Evropská sociální charta (ESCH) vymezuje služby pro staré občany jako součást práva starých občanů na sociální ochranu. Státy by měly učinit k zajištění tohoto práva řadu praktických opatření spočívajících v poskytování řady sociálních a lékařských služeb speciálně určených k pomoci starým lidem tak, aby byla zajištěna jejich důstojnost, možnost výběru služby, dostupnost služby. Vedle různých forem pomoci, často v domě, spojených s domácími pracemi, stravováním, osobní hygienou, fyzioterapií a také dopravou, jsou podporována opatření povzbuzující seniory, aby se účastnili aktivit mimo domov a opatření, která by zajistila seniorům bydlení odpovídající jejich potřebám. Protokol ESCH nestanoví žádné specifické směrnice pro bytovou politiku seniorů, ale preferuje nezávislý život seniorů v jejich rodinném prostředí. V případě, že to není možné, považuje za alternativu bydlení v domovech, bydlení se službami, chráněné bydlení v malých blocích bytů nebo ve skupinách bytů pro osoby s velkou potřebou péče. Rozvoj alternativního bydlení snižuje počet starých lidí žijících v domovech důchodců, které musí existovat pro takové případy, kde je to nevyhnutelné, jinak se tato zařízení zaměřují spíše na krátkodobé pobyty.

5

díl III.

Výbor ESCH registruje postupy jednotlivých zemí k zajištění nezávislosti seniorů, například: - chráněná bydlení pro skupiny osob s velkou potřebou péče ve Švédsku, - existenci elektronického dohledu a systému nouzové pomoci v Itálii, - „mzdu za péči“ určenou členům rodiny, kterou poskytují obce v Norsku. Tam, kde neexistuje žádná alternativa k umístění seniorů v zařízeních, má v ústavech ( i nemocnicích) být zajištěno právo na soukromí, a to jak prostřednictvím ubytování v jednolůžkových pokojích tak i zajištěním kvality služeb poskytovaných pracovníky v zařízení. Ochrana zájmů uživatelů služeb by měla být stanovena standardami kvality služeb vycházející z potřeb seniorů a jejich dosahování kontrolováno systémy pro monitorování kvality. (Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty. MPSV, Praha 2001) 1.2.2. Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR Stárnutí jako společenský jev vyžaduje přijmout ucelený a dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. Na IV. Světové konferenci Mezinárodní federace stárnutí bylo členským státům OSN doporučeno, aby přijaly národní plány přípravy na stáří. Takovým programem by se měl stát desetiletý Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro r.2003 – 2012), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a dát tak možnost seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Je zpracován návrh deseti základních principů tohoto programu Principy programu přípravy na stárnutí populace: 1. Etické principy - respekt k jedinečnosti, k důstojnosti osobnosti seniora, k nezávislosti, k právu na sebeurčení, k právu na soukromí, k právu na vlastní volbu. 2. Přirozené sociální prostředí – zachování vlastního domova seniorů, poskytnutí společenské podpory a pomoci pečujícím rodinám, podpora činnosti organizací zaměřených na poradenství a pomoc seniorům a pečujícím rodinám, podpora vzniku široké nabídky sociálních a zdravotních služeb zajišťovaných přímo v domácnostech. 3. Pracovní aktivity – prodloužení aktivní fáze života, pro společnost rezervy pracovní a ekonomické aktivity. 4. Hmotné zabezpečení – jeho přiměřenost jako předpoklad ekonomické nezávislosti seniorů ( v důsledku celoživotní aktivity, vytváření finančních rezerv na stáří a mezigenerační solidarity). 5. Zdravý životní styl, kvalita života – prevence, odstraňování bariér na veřejnosti, rozšiřování možností rekondice, rehabilitace a sociální integrace.

6

díl III.

6. Zdravotní péče – nejen léčba nemocí, ale i péče o duševní a sociální pohodu seniorů. Podpora spolupráce mezi zdravotnickými službami a službami sociální péče při komplexním řešení potřeb seniorů, podpora domácí zdravotní péče. 7. Komplexní sociální služby – rozvoj sociálních systémů, které by reflektovaly různost sociální situace seniorů a efektivně bojovaly s rizikem sociálního vyloučení a závislosti. Pro seniory je potřeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle (nebo po celý jejich život), podpoří udržení jejich soběstačnosti a aktivity, zajistí prožití této fáze života důstojně a současně pomůže rodinám, které o seniory pečují. Péči o seniory je třeba chápat jako nabídku komplexních služeb, které se dotýkají všech sfér jejich života. Při poskytování služeb je třeba respektovat individualitu seniora a jeho právo rozhodovat o službě. K zabezpečení tohoto principu je potřeba rozpracovat následující doporučení: A/ Koordinovat zdravotní a sociální služby – propojit informační sítě, zajišťovat návaznost na doplňkové služby a vyřešit jejich financování. B/ Zaměřit pozornost sociálních pracovníků a všech subjektů poskytujících sociální služby na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci, na zvlášť ohrožené skupiny seniorů )osamělé, vysokého věku, závislé na pomoci druhé osoby, ohrožené týráním nebo zneužíváním, seniorů bezdomovců). C/ Poskytovat kvalitní poradenství seniorům o službách sociální péče, které by odpovídaly jejich potřebám. D/ Podporovat rozšiřování spektra finančně dostupných sociálních služeb, zejména služeb v terénu, vytvářet nové formy služeb a péče, zajistit pro seniory v nepříznivé zdravotní a sociální situaci odpovídající péči a služby. E/ Při poskytování péče a služeb seniorům respektovat jejich osobní důstojnost. F/ Podporovat zapojení seniorů do práce v sociálních službách. G/ Podporovat transformaci současného systému rezidenčních a respitních zařízení na polyfunkční centra nabízející co možná nejširší spektrum služeb pro seniory v daním regionu a zajistit dostatek takových zařízení spolu s kvalitní péčí a důstojnými podmínkami v nich. H/ Dořešit problematiku ošetřovatelských lůžek a s tím spojeného rozdělení kompetencí mezi sektorem zdravotnictví a sociálních služeb. I/ Posilovat u seniorů vědomí vlastní hodnoty, zakomponovat jejich aktivizaci do všech sfér sociálních služeb a sociální péče. J/ Vytvořit podmínky pro důstojný a aktivní život obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory.

7

díl III.

K/ Pravidelně projednávat na úrovni krajů, měst a obcí rozbory sociální situace a potřeb seniorů a stavu péče o ně. L/ Umožnit účast seniorů na vytváření koncepce sociálních služeb v rámci sestavování komunitního plánu a tuto koncepci naplňovat. M/ Posílit dostupnost péče o seniory na venkově. N/ Vytvořit specializovaný systém zdravotně sociálních služeb a centra těchto služeb pro seniory – účastníky protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniory – vojenské veterány. O/ Přednostně uspokojovat požadavky seniorů – účastníků protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniorů – vojenských veteránů, na terénní a residenční služby. 7. Společenské aktivity – co nejširší účast seniorů na společenském životě podporou rad a klubů seniorů, aktivním podílením se na realizaci programů a projektů pro ně, motivací k dobrovolnické činnosti, podílením se na péči o jejich zdravotně a sociálně handicapované vrstevníky aj. 8. Vzdělávání – programy k vyrovnání se s novými poznatky a informačními technologiemi, vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stáří a vytváření postojů úcty a porozumění k seniorům. 9. Bydlení – vytváření podmínek pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, které by nevedlo k jejich segregaci do objektů odloučených od rodin a ostatní společnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zabezpečením, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Podpora je zajišťována v rovinách – státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální.

8

díl III.

1.3.

Stárnutí obyvatelstva v ČR

Česká republika prochází stádiem populační stagnace. Podíl obyvatel nad 60 let se v ČR od roku 1950 postupně zvyšuje. Zatímco v roce 1950 činila poproduktivní populace jen 12%, v r 1990 se zvýšila na 17,7% a v roce 2000 již 18,2%. Podle střední varianty populační projekce ČSÚ (vypracované na konci r.1999) by se měl počet obyvatel nad 60 let zvýšit v roce 2020 na 27,7% a do roku 2030 se předpokládá nárůst na 30,6%. 1.3.1. Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech 2000 – 2020 r. 2000: r. 2005: r. 2010: r. 2015: r. 2020:

1893792 obyvatel nad 60 let – tj. 18,2% z celkové populace 2076786 obyvatel nad 60 let - tj. 20,3% z celkové populace 2401724 obyvatel nad 60 let - tj. 23,4% z celkové populace 2672839 obyvatel nad 60 let - tj. 26,7% z celkové populace 2799644 obyvatel nad 60 let – tj. 27,7% z celkové populace

Základním rysem demografického vývoje v ČR je stárnutí obyvatel. Ke „stárnoucím společnostem“ se ČR zařadila již na přelomu 40 - 50 let, kdy počet osob nad 65 let převýšil osmiprocentní podíl na celkové populaci, jež je ukazatelem „stárnoucí společnosti“. K 31.12.1999 činil podíl osob nad 65 let v ČR již 13,8%. Zatímco v současné době patří ČR podle indexu stáří, který v roce 2000 činil 18,2% (počet poproduktivních osob na 100 produktivních obyvatel), k evropskému průměru, postupně se bude dostávat mezi země s nejstarším obyvatelstvem. Jak ukazují prognózy vývoje obyvatel v ČR, nedojde-li ke zvratu v porodnosti, případně podstatnému zvýšení imigrace cizinců mladších věkových kategorií do ČR, nastane kolem roku 2030 situace dosud v jiných vyspělých zemích neznámá, neboť počet starých lidí bude tvořit více než polovinu všech obyvatel!

Poznámka: Podrobné údaje o stárnutí populace v ČR i v Ostravě jsou uvedeny ve 2. dílu této práce.

9

díl III.

1.4. Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Rok 2000: Rok 2005: Rok 2010: Rok 2015: Rok 2020:

59 724 – tj. 18,74 % z celkového počtu obyvatel 66 272 - tj. 20,46 % z celkového počtu obyvatel 74 784 - tj. 23,65 % z celkového počtu obyvatel 81 352 - tj. 26,12 % z celkového počtu obyvatel 83 291 - tj. 27,26 % z celkového počtu obyvatel

(ČR 18,2%) (ČR 20,3%) (ČR 23,4%) (ČR 26,7%) (ČR 27,7%)

Stejně jako v ČR je základním rysem demografického vývoje Ostravy stárnutí obyvatel. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 60 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % k celkovému počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR a OV v % 30 25

20.3

18.2

18.22

23.4

18.43

17.14

27.26

26.12

20 15

27.7

26.7

20.46

23.65

10 5 0 1999

2000

2005 ČR

2010 OV

2015

2020

Z tabulky i grafického znázornění je zjevné, že nejproblematičtějším obdobím, kdy důchodového věku dosahuje početná generace ze 40tých let 20.století, se stane rok 2010 a následující léta. Situace v Ostravě se neliší podstatně od celkové situace v ČR. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 70 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % zastoupení k celkovému počtu obyvatel

20

Vývoj počtu obyvatel nad 70 let v ČR a OV v %

15 9.37

9.56

10.16

10.72

8.56

9.48

9.98

14.88 13.75

10 5

12.25

10.41

11.55

0 1999

2000

2005 ČR

2010

2015

2020

OV

10

díl III.

Jak vyplývá z charakteristiky vývojového období a statistik klientely zařízení sociálních služeb pro seniory, potřebnost sociální pomoci se zvyšuje u lidí nad 70 let. Natalitní nárůst za 2.světové války a zejména pak poválečná pozitivní natalitní vlna znamená pro období let 2015 – 2020 nárůst obyvatel starších 70 let, a to jak v ČR tak v Ostravě. Na tuto situaci je nutno se nejen připravit v plánování sociálních služeb, ale i celkové sociální pomoci starším občanům.

Rozdíly v zastoupení seniorských skupin od 60 let v rozmezí po deseti letech ( 60 – 69, 70 – 79, 80 – 89, 90 a více) v Ostravě za období od roku 2000 do roku 2020 dokumentuje následující grafické znázornění. Graf: Četnost seniorských skupin obyvatel v Ostravě od roku 2000 do roku 2020 četnost seniorských skupin obyvatel Ostravy v roce 2000 - 2020

50000 45000 40000 35000 30000

33425

10000 5000

45375

41262

23179

29296

29516

25000 20000 15000

41852

21633

7310 1265

20588

19945

9821

11569

10858

1438

1418

1946

10709 2026

0 2000 60 až 69

2005 70 až 79

2010

2015

80 až 89

2020 90 a více

Jak ukazuje graf, výrazný nárůst seniorů v kategorii 60 – 69 let se předpokládá do roku 2015, kategorie 70 – 79 let se navyšuje postupně až do roku 2020. V následujících kategoriích 80 – 89 a nad 90 let počet seniorů mírně stoupá do roku 2010, v dalších letech pak spíše stagnuje. Přesto zastoupení seniorů v populaci je velmi výrazné a pro následující období 2030 – 2050 počty seniorů budou ještě vzrůstat s dosažením důchodového věku (i posunutého na 65 let) generace ze 70tých let minulého století. Nedojde-li k výrazným změnám v koncepci zabezpečení kvality života ve stáří (např. v důchodovém zabezpečení), případně nezmění-li se rodinná politika státu tak, aby mladá a kvalitní populace (dnešní 28 – 30 letí) měla zájem zakládat rodiny, situace v letech 2030 – 2050, která znamená procentuální zastoupení seniorů v celkové populaci nad 50%, je z tohoto pohledu kritická pro dnešní generaci mladé dospělosti.

11

díl III.

1.5. Sociální služby pro seniory v České republice Seniorům a zdravotně postiženým občanům jsou v rámci sociálních služeb určeny ústavy sociální péče, zařízení pečovatelské služby, jídelny pro důchodce a kluby důchodců. Poskytovatelé všech typů služeb jsou státní, samosprávní a soukromoprávní subjekty. 1.5.1. Ústavní péče Domovy důchodců § 72 a § 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 87 odst.4 a § 89 zákona o sociálním zabezpečení (č.100/18988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů

Domovy důchodců jsou určeny pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna v jejich vlastním prostředí za pomoci rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými terénními službami sociální péče, a dále pro občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných závažných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zařízení. Pokud není v domově důchodců zřízeno pečovatelské oddělení, které je schopno zajistit náročnou ošetřovatelskou péči, nelze do domovů důchodců přijímat osoby trpící vybranými skupinami zdravotních postižení. Vedle obligatorních služeb – bydlení, zaopatření (stravování, úklid a další služby), zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobního vybavení, je obyvatelům poskytována fakultativně psychoterapie. Ústavní péče se poskytuje formou pobytu: - celoročního - denního - týdenního - přechodného. Rozdíly jsou v poskytovaných službách, u denního pobytu se neposkytuje bydlení, u týdenního pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt je poskytován v případě, že občan, který o seniora pečuje, nemůže po přechodnou dobu tuto péči ze závažných důvodů poskytovat. Přechodný pobyt je určen v předem stanovené délce, nejdéle na 3 měsíce (ze zvlášť závažných důvodů může být pobyt prodloužen). V domovech důchodců může být vyčleněna lůžková kapacita pro přechodný pobyt tzv. pohotovostní lůžka. Po dobu pobytu má klient právo na rozsah péče poskytované ústavem. Domovy-penzióny pro důchodce § 73 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Jsou určeny pro důchodce, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní. Podmínkou přitom je, že jejich celkový stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jsou schopni vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. V domovech-penzionech je poskytováno obligatorně ubytování a základní péče, další služby jsou fakultativní. 12

díl III.

Stejně jako domovy důchodců, mohou poskytovat i domovy - penziony pro důchodce kromě celoroční i ostatní formy péče. Sociální hospitalizace § 73b, 93a a 113 zákona o sociálním zabezpečení, § 44 a 55a zákona č. 114/1988 Sb., vyhláška č. 310/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Ke službám poskytovaným seniorům patří i sociální hospitalizace, tj. ústavní péče ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, léčebné ústavy – např. psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, rehabilitační ústavy) ze sociálních, nikoli ze zdravotních důvodů. Sociální hospitalizace je dočasným opatřením do doby, než bude občanu poskytnuta pomoc prostřednictvím sociálních služeb. Pohotovostní lůžka § 74 vyhlášky 82/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Pohotovostní lůžka jsou formou přechodného pobytu seniorů v ústavech sociální péče (ÚSP), maximálně na dobu 3 měsíců. Po dobu pobytu má občan právo na rozsah péče poskytované ÚSP. 1.5.2. Terénní péče Pečovatelská služba § 49, 50, 60, § 105, 106 a 107, Příloha č. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb. dle znění pozdějších předpisů

Jedna z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytované seniorům, kteří z důvodu vysokého věku, zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami si obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, a jimž osobní péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Zařízeními pečovatelské služby jsou: Zařízení pro denní pobyt - domovinky Poskytují potřebné úkony pečovatelské služby v rámci celodenního nebo půldenního pobytu seniorům, o které pečují v odpoledních a nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu jejich rodinní příslušníci. Střediska osobní hygieny Poskytují hygienickou péči. Střediska mohou být samostatným zařízením nebo součástí jiného zařízení pečovatelské služby, anebo mohou být zřízena v domě s pečovatelskou službou. Prádelny Zajišťují praní a žehlení prádla, zřizují se v místech, kde nejsou běžně dostupné jiné prádelny. 13

díl III.

Samostatné jídelny pro důchodce Poskytují stravování důchodcům, kterým je nelze poskytnout jinak. Stravování se poskytuje v souladu se zásadami správné výživy.

Domy s pečovatelskou službou Nejsou zařízením sociální péče, do nichž by se občané umísťovali na základě správního rozhodnutí o přijetí do zařízení. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na základě nájemní smlouvy podle obecných předpisů o nájmu bytu. Mají charakter bytů zvláštního určení. I v domech s pečovatelskou službou mohou existovat byty určené pro přechodný pobyt seniorů. V domech s pečovatelskou službou bývají zřizována zařízení sociální péče pro seniory a těžce zdravotně postižené občany, jako např. střediska osobní hygieny, prádelny pečovatelské služby nebo kluby důchodců.

Kluby důchodců Zajišťují společenskou, kulturní a jinou zájmovou činnost pro staré občany a poskytují jim některé služby, např. informační a poradenskou činnost, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktů.

14

díl III.

1.6. Zajištění sociálních služeb pro staré občany v ČR a Ostravě 1.6.1. Domovy důchodců Graf: Podíl kapacity domovů důchodců (DD) na celkové populaci nad 60 let srovnání ČR a Ostravy v % 3 2.5

Kapacita DD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 2.3

2.29

2.42

1.87

1.88

1.54

2 1.5 1 0.5 0 1998

1999 ČR

2000 OV

Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000 , MPSV ČR

Z grafického vyjádření kapacity domovů důchodců, procentuálně vyjádřené k populaci občanů nad 60 let, je zjevné, že zatímco v letech 1998 – 2000 ústavní zařízení DD (domovy důchodců) v Ostravě uspokojovala 2,3% až 2,42% starších 60 let, v ČR se celkově kapacita DD, v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let, snižovala z 1,87% na 1,54%. 1.6.1.1. Domovy důchodců v Ostravě Nárůst uspokojených žadatelů ústavní péče v Ostravě odráží rozšíření těchto služeb v Ostravě v situaci, kdy se více než 80 let dožívala generace narozená v době populačního minima před rokem 1920 a počet obyvatel nad 70 let, kteří tvoří převážnou část klientely DD se zvýšil jen nepatrně (o 300 lidí). Ze statistik odboru sociálních věcí MMO vyplývá, že kapacita DD se zvýšila právě v roce 2000 z 1263 na 1451 míst, tj. o 215 míst. Tabulka: Domovy důchodců v Ostravě – počet žádostí za rok, počet umístěných a kapacita Žádosti Umístění Kapacita

1997 1234 314 1261

1998 1291 367 1260

1999 1409 419 1263

2000 1562 569 1451

2001 1690 366 1437

V pořadníku v roce 2001 - celkem 3946 žádostí. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001

Kapacita DD se výrazněji zvýšila v roce 2000 otevřením DD na Syllabové ulici s kapacitou 188 míst. V důsledku rekonstrukce, která měla za cíl zlepšení péče (bydlení, rehabilitace, tělocvična, společenský sál) se mírně (o 14) snížila kapacita DD na Čujkovově ulici. Počet žádostí do DD 2,7 krát převyšuje kapacity těchto zařízení.

15

díl III.

1.6.2. Domovy – penzióny pro důchodce Graf: Podíl kapacity domovů – penziónů (DPD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % 1.2

Kapacita DPD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 1.09

1 0.8

0.65

0.68

0.6 0.4

0.6

0.54

0.59

0.2 0 1998

1999 ČR

2000 OV


Ve srovnání s ČR kapacita domovů – penziónů se v přepočtu k populaci nad 60 let v Ostravě v roce 2000 podstatně snížila. Zatímco v ČR bylo uspokojeno 1,09% obyvatel nad 60 let, v Ostravě toto procento činí pouze 0,54, a to i přes celkově nižší zastoupení starší generace v Ostravě oproti ČR (17,4% / 18,2%). Jak vyplývá ze statistik MPSV a informací odboru sociálních věcí MMO, Ostrava měla v letech 1998 až 2000 k dispozici stabilní počet 328 míst v DPD. 1.6.2.1. Domovy - penzióny v Ostravě Tabulka: Domovy - penzióny v Ostravě Umístění Kapacita

1997 47 328

1998 41 328

1999 38 328

2000 42 328

2001 48 328

V roce 2001 v pořadníku 1 352 čekatelů. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001

Kapacita domovů – penziónů v Ostravě se od roku 1997 nezvýšila, počet každoročně umístěných se pohybuje od 38 do 48 žadatelů. Celkový počet žadatelů o DPD 4,12 krát převyšuje kapacity domovů – penziónů. Domovy penzióny tvořily v roce 2001 v Ostravě 18,58% kapacity rezidenčních zařízení (DD + DPD). Počet čekatelů na DPD v roce 2001 činil 26,56% všech čekatelů na DD a DPD, zájem o DPD je tedy nižší (přibližně 1/4 žadatelů o rezidenční služby).

16

díl III.

1.6.3. Pečovatelská služba Graf: Klienti pečovatelské služby (PS) – podíl na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v %

7 6 5 4 3 2 1 0

Podíl klientů opatřených PS na celkové populaci nad let v ČR a OV v % 5.7

5.99

3.94

4.6

4.88 3.18

1998

1999 ČR

2000 OV


Klientela pečovatelské služby se postupně téměř analogicky zvyšuje v ČR i v Ostravě. Počet občanů, klientů pečovatelské služby, stoupl od roku 1998 o 1,11 % v ČR a o 1,42 % v Ostravě ( v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let). Přes nárůst klientely pečovatelské služby, která umožňuje občanovi setrvat v domácím prostředí a saturovat přitom jeho potřeby, které si není schopen nebo nemůže sám zajistit, je rozdíl v uspokojování potřeb starších občanů prostřednictvím pečovatelské služby v České republice a Ostravě stále v neprospěch města Ostravy (5,99% v ČR ke 4,6% v Ostravě). Pokud by v Ostravě uspokojovala pečovatelská služba v roce 2000 stejné procento z občanů nad 60 let jako v ČR, pak 5,99% by znamenalo nárůst klientely oproti předchozímu roku o 322 (skutečný nárůst klientů oproti roku 1999 činil 46; pokud by se mělo uspokojit stejné procento občanů jako v ČR, nárůst by měl činit 368 klientů), tj. 2535 klientů namísto vykazovaných 2213. Tabulka: Klienti pečovatelské služby v ČR a Ostravě v roce 2000 státní obecní Ostatní 34 487 70 221 8 820 ČR 0 2 213 539 Ostrava Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR

Celkem 113 582 2752

V ČR v roce 2000 klientela PS státních a obecních zařízení tvořila 92,2% (z toho obecních zařízení 61,8%), ostatních 7,8%. V Ostravě v roce 2000 klientela PS obecních zařízení tvořila 80%, ostatních 20%. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby. Kapacita těchto středisek v ČR v roce 2000 činila 13 990, tj. 0,74 % v přepočtu na obyvatele nad 60 let, v Ostravě jen 55, tj. 0,09%. Střediska poskytovala služby pro 1,35% (25568) občanů starších 60 let v ČR a 0,43% (233) v Ostravě. Menší zájem o využívání středisek osobní hygieny v Ostravě

17

díl III.

ve srovnání s ČR souvisí s kvalitou bydlení v Ostravě, kde starší občané žijí převážně v bytech sídlištní a městské zástavby 1.a 2. kategorie. ( Čísla za ČR zahrnují i oblasti, kde kvalita bydlení je podstatně nižší.) Prádelny využívalo v ČR 15 746 občanů nad 60 let, tj. 0,83% a 100 občanů v Ostravě, tj. 0,17%. Nižší počet klientů v Ostravě souvisí s kvalitou bydlení. Zařízení pro denní pobyt (tj. domovinky) pro seniory, o které ve své mimopracovní době pečují jejich rodinní příslušníci, využívalo v ČR 657 občanů, tj. 0,035% a 85 občanů v Ostravě, tj. 0,14% z počtu občanů starších 60 let. Větší využívání těchto služeb v Ostravě je dáno charakterem bydlení v převážně městské a sídlištní zástavbě spolu se způsobem života rodiny a příbuzných, kteří o seniory pečují – práce mimo domov (s dojížděním), která neumožňuje pečovat o seniora v pracovní době. (Čísla za ČR zahrnují i venkovské oblasti s jiným způsobem života – práce v místě bydliště, případně práce v několika denních blocích apod.) Pokud bychom propočetli počet zařízení - jídelen pro důchodce na počet obyvatel starších 60 let, je na tom Ostrava ve srovnání s ČR lépe (0,007% k 0,003%). Počet klientů činil v roce 2000 - 1,76% (33 289) všech občanů nad 69 let v ČR a 0,25% (148) v Ostravě. I tato čísla, ve srovnání s celostátními, potvrzují předchozí hypotézu o jiném způsobu života osob pečujících o seniory v Ostravě. Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Roční výkazy o sociální péči a dávkách – bod E, statistiky pro MPSV

1.6.3.1. Pečovatelská služba v Ostravě Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 1999 Typ zařízení Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružen 1999 osoby í a ostatní PS-počet pracovišť 0 12 3 0 2 Z toho jen dovoz oběda 0 0 0 0 0 Počet občanů 0 2167 496 0 36 Z toho V DPS 0 291 0 0 0 Jen dovážka obědů 0 822 112 0 0 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách – bod E, statistiky pro MPSV

Celkem 17 0 2699 291 934

Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 2000 Typ zařízení Církevní Fyz. Obč.sdružení osoby a ostatní PS-počet pracovišť 0 9 3 1 2 Z toho jen dovoz oběda 0 1 0 1 0 Počet občanů 0 2213 471 27 41 Z toho V DPS 0 409 0 0 0 Jen dovážka obědů 0 924 106 27 0 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách – bod E, statistiky pro MPSV

2000

Státní

Obecní

18

celkem 15 2 2752 409 1037

díl III.

Předcházející tabulky ukazují vývoj pečovatelské služby v Ostravě v letech 1999 – 2000. Údaje dokumentují, že kromě obecních zařízení PS se do této služby zapojily i instituce soukromoprávní. V roce 1999 tato zařízení reprezentují 29,4% z celkového počtu zařízení (5 ze 17), v roce 2000 tato zařízení reprezentují 40% z celkového počtu zařízení (6 z 15). Občané využívající soukromoprávní zařízení činili v roce 1999 – 19,7% z celkového počtu klientů, v roce 2000 pak 19,58% z celkového počtu. Tabulka: Zařízení pečovatelské služby v Ostravě 1997 Střediska osobní hygieny

5

Prádelny

4

Domovinky

1

1998

1999 5 Počet Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu 5 Počet Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu 2 Počet Kapacita

Jídelny pro důchodce

2000

7 55 43

7 55 233

4 45 82

3 45 100

obecní 2 církevní 1 obecní 24 církevní 8

obecní 3 církevní 1 obecní 34 církevní 15

5

4

143

148

Počet jídelen Počet občanů

Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách – bod E, statistiky pro MPSV

Od roku 1997 se zvýšil počet středisek osobní hygieny, podstatně (pětinásobně) se v roce 2000 oproti předchozímu roku zvýšil počet klientů využívající tato zařízení. Nepatrně se v roce 2000 zvýšila i klientela prádelen, počet občanů využívajících jen jídelny pro důchodce vykazuje celkem stabilní stav klientely. Tabulka: Klienti zařízení pečovatelské služby v Ostravě v letech 1997 - 2000 1997 1935 293 4

Počet občanů, jimž byla poskytnuta PS Z toho v Domech s PS Evidenční počet neuspokojených žadatelů

1998 1741 312 7

1999 2699 291 2

2000 2752 409 Obecní 0 ostatní 86


Počet občanů využívajících pečovatelskou službu v Ostravě postupně od roku 1997 vzrůstal ( s poklesem v roce 1998), oproti stavu klientely v roce 1997 se počet klientů zvýšil o 14,7%. Výrazně se v roce 2000 zvýšil počet klientů PS v domech s pečovatelskou službou (nárůst v roce 2000 o 118 klientů oproti roku 1997 činí v procentuálním vyjádření 139,6% a souvisí s rozšířením bytových jednotek v DPS).

19

díl III.

Tabulka: Pracovníci pečovatelské služby v této tabulce (.../...) = (obecní/ostatní) Pečovatelky

Z povolání (evid. počet přepočtený na plné úvazky) Dobrovolné (ve fyz. osobách)

1997 109

1998 106

10

8

1999 142 (108/34) 21 (13/8)

2000 139 (107/32) 31 (7/24)


Počet pečovatelek z povolání i počet dobrovolných pečovatelek se v uvedených letech zvyšoval, přesto na jednu pečovatelku připadalo v roce 1997 – 16,26 klientů, v roce 1998 – 15,27 klientů, v roce 1999 – 17,9 klientů a v roce 2000 už 19,4 klienti.

1.6.4. Domy s pečovatelskou službou Graf: Podíl kapacity domů s pečovatelskou službou (DPS) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapcita DPS pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 1.6 1.55 1.5 1.45 1.4 1.35 1.3 1.25 1.2 1.15

1.54

1.48

1.43

1.37

1.37

1.31

1998

1999 ČR

2000 OV


Domy s pečovatelskou službou, které umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v pronájmu v bytech zvláštního určení a využívat pečovatelských služeb sociální péče, měly v roce 2000 v ČR v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let nižší počet bytů ( 1,37%) než v Ostravě (1,43%). Národní program přípravy na stárnutí populace ČR, který má za cíl umožnit plnohodnotný život i lidem se sníženou sebeobslužností je podporován existencí Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 a jeho Dodatkem z března 2002, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Cílem tohoto programu je vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností (pomoc v domácnosti nebo pomoc při zajišťování péče o domácnost), zejména občanů v důchodovém věku, a to v domech s pečovatelskou službou. Státní podpora obcím při výstavbě těchto domů má umožnit rozšířit nabídku obecních nájemních bytů odpovídajících svými vlastnostmi specifickým potřebám osobám znevýhodněným v přístupu k bydlení. Preventivně má působit proti sociálnímu vyloučení cílové skupiny, prodloužit soběstačnost a posílit nezávislost osob při zachování soukromí.

20

díl III.

Investiční dotace ve výši 500 tis. Kč na jeden byt ve městech nad 100 tisíc obyvatel je určena na vznik nových bytů (§10 zákona 102/1992 Sb,. kterým se upravují některé otázky související s vydáním občanského zákoníku), celková dotace je určována jako násobek celkového počtu nových bytů a maximálního příspěvku na jeden byt. Nájemné v domech zvláštního určení je stanoveno podle platných předpisů, maximální plocha je 50m2, stavebně-technické uspořádání musí odpovídat požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a 10% bytů odpovídat požadavkům (stanoveným v § 7 citované vyhlášky) pro byty bezbariérové. 1.6.4.1. Domy s pečovatelskou službou v Ostravě Tabulka: Domy s pečovatelskou službou v Ostravě – rok 1997 až 2000 Domy s pečovatelskou službou Počet bytů v DPS

1997 14

1998 14

1999

2000 obecních 14

816

809 Počet Kapacita Počet osob žijících v těchto bytech Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách – bod E, statistiky pro MPSV

851 993 888

15 857 1002 894

V roce 2000 bylo v evidenci 214 neuspokojených žadatelů o byt v DPS. V roce 2001 byl dán do užívání Dům s pečovatelskou službou pro obyvatele Polanky n. Odrou s kapacitou 8 bytových jednotek, v Ostravě – Porubě DPS s 51 bytovými jednotkami a v Ostravě – Vítkovicích DPS s 35 bytovými jednotkami. Kapacita těchto zařízení v Ostravě se zvýšila v roce 2001 na 943, tj. o 10% oproti předcházejícímu roku. Sociální politika státu, má-li za cíl zajistit takový systém sociálních služeb, který by umožňoval seniorům žít v jejich přirozeném domácím prostředí, by měla podporovat rozšiřování kapacity bytů zvláštního určení, stavbu či rekonstrukci bytových domů na domy se pečovatelskou službou. Počet domů s pečovatelskou službou od roku 1997 – 1999 ustálený na počtu 14, stoupl v roce 2000 na 15 DPS a v roce 2001 na 17 DPS s 947 bytovými jednotkami. Nejvíce bytových jednotek (327) je ve dvou DPS v Ostravě – Jih a dvou DPS v obvodu Mariánské Hory a Hulváky (204 bytů). Vyšší počet bytových jednotek v DPS je v obvodech Slezská Ostrava (163) a Moravská Ostrava a Přívoz (123). 1.6.5. Přechodné pobyty Pro seniory, o které na přechodnou dobu nemohou pečovat jejich rodiny nebo příbuzní, provozuje pro své obyvatele pouze ÚMOb Ostrava – Jih v počtu 14 tzv. pohotovostních lůžek v DPS (setrvalý stav od roku 1997). 1.6.6. Domy zvláštního určení V Ostravě existují od roku 1998 tři domy zvláštního určení ÚMOb (ÚMOb Vítkovice – 9 bytů, ÚMOb Hrabová 35, ÚMOb Proskovice 20), které mají 64 bytových jednotek

21

díl III.

zvláštního určení upravených podle potřeb lidí s různým zdravotním postižením, pro řešení naléhavé potřeby seniorů a svízelné situace rodin s dětmi. Ve všech domech zvláštního určení jsou byty určené pro seniory. 1.6.7. Kluby důchodců Kluby důchodců jsou otevřenými zařízeními sociálních služeb charakteru komunitních center pro osoby zájmově a lokálně spojené, se stejnými potřebami. Kluby mají za cíl zlepšení kvality života prostřednictví aktivace jedince a posilování jeho vlastní hodnoty. V ČR v roce 2000 využívalo služeb klubů důchodců 77 325 občanů, tj. 4,08% občanů starších 60 let. V Ostravě 2030 občanů, tj. 3,4% občanů starších 60 let. V ČR bylo celkem 623 zařízení, tj. v přepočtu na obyvatele starší 60 let - 0,033%. V Ostravě bylo 29 zařízení, tj v přepočtu na obyvatele starší 60 let 0,049%. Počet zařízení je v Ostravě v poměru k obyvatelům nad 60 let vyšší než v ČR, ve srovnání s ČR je ale využívá méně obyvatel starších 60 let. Průměrná obslužnost jednoho klubu důchodců, která v ČR činí 124 občanů za rok 2000 a v Ostravě jen 70 občanů, souvisí s velikostí těchto zařízení. Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO, 2000. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000 , MPSV ČR

1.6.7.1. Kluby důchodců v Ostravě (v letech 1998 – 2000 ) V roce 1998 bylo v Ostravě celkem 31 zařízení, počet občanů 2379 a neinvestiční výdaje činily 833 tisíc Kč. Počet zařízení

1999 Kapacita Počet Výdaje klientů 1254 2311 1050 150 120 65 520 520 157

Státní Obecní 30 Církevní 1 Fyzické osoby Obč. sdruž. 14 a ostatní 45 1924 2951 1272 Celkem Zdroj: Statistiky odboru sociálních věcí MMO 2000.

Počet zařízení 29 1 16 46

2000 Kapacita Počet Výdaje klientů 1234 2030 1117 90 200 0 725 1002 15 2049

3232

1132

Zájem o kluby důchodců se v Ostravě zvyšuje, srovnání roku 1998/2000 ukazuje vzrůst klientů o 36%, srovnání 1999/2000 ukazuje na vzrůst klientů o 9,5%. Počet všech zařízení se zvýšil od r. 1998 o 15 klubů důchodců, stoupá počet zařízení zřizovatelů církevních, soukromých, občanských sdružení aj. (34,8% z celkového počtu těchto zařízení v roce 2000).

22

díl III.

1.6.8. Sociální hospitalizace Sociální hospitalizaci poskytují zdravotnická zařízení klientům, kterým je pobyt prodloužen v těchto zařízeních ze sociálních (nikoli ze zdravotních) důvodů. Tabulka: Sociální hospitalizace v Ostravě 1997 Počet občanů Úhrada MMO Částka /1 občan

175 2 072 000,- Kč 11 840,- Kč

1998 127 3 754 000,- Kč 29 559,- Kč

1999 100 3 575 000,- Kč 35 750,- Kč

2000 93 4 013 000,- Kč 43 150,- Kč

V Ostravě se počet občanů, kterým je poskytována tato péče, od roku 1997 postupně snižuje, počet sociálně hospitalizovaných občanů klesl v roce 2000 o 46,86%. Finanční částky za úhradu těchto služeb poskytované zdravotnickým zařízením MMO naopak výrazně vzrostly, od roku 1997 do roku 2000 se úhrada zvýšila 1,94 krát, částka na jednoho klienta se zvýšila 3,65 krát. Snižující se počet sociálně hospitalizovaných nesouvisí pouze s výši úhrady za pobyt ve zdravotnickém zařízení, ale i odmítáním zdravotnických institucí poskytovat tyto služby zdravotně sociálního charakteru a nahrazovat tak chybějící typ sociální služby. (Mezirezortní a legislativní problém v ČR.)

23

díl III.

1.7. Charakteristika žadatelů rezidenčních služeb pro seniory 1.7.1. Rizikové skupiny v sociální péči o seniory V poproduktivní populaci jsou vytypovány rizikové skupiny starých lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav či jeho zhoršení představují mimořádné sociálně-zdravotní riziko. K těmto skupinám patří ti, kteří nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo zdravotního stavu. Důsledkem je ztráta samostatné existence, nápadné zhoršení sociální situace, nutnost ústavního pobytu, v krajním případě smrt. Rizikové skupiny seniorů: • • • • • • •

Osoby starší 80 let - nejméně 60% z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost Samostatně žijící – jednočlenné domácnosti, většinou ve staré zástavbě Izolovaní jedinci – prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů) – asi 20% Ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku (v generaci nad 70 let se mnoho z nich realizovalo v domácnosti a v seniorském věku mají problémy v kontaktu s úřady apod.) Manželé, z nichž jeden je vážně nemocen nebo invalidní Staří handicapovaní jedinci - psychicky i tělesně Staří lidé s důchodem na hranici sociální potřebnosti

1.7.2. Charakteristika žadatelů - čekatelů do domova důchodců a domova – penziónu v Ostravě Z analýzy údajů 1399 žádostí čekatelů na umístění v domově důchodců (DD) nebo domově – penziónu (DPD) za období roku 1999 – 2000 vyplývají následující charakteristiky. Z celkového počtu je 76% žádostí do DD (1070 čekatelů) a 22,37% do DPD (314 čekatelů). Zbytek (1,63%) neuvádí jednoznačnou volbu zařízení. Zastoupení v jednotlivých věkových skupinách Věk

Počet rel. v %

Do 60 61 – 65 66 – 70 71 - 75 76 - 80 81 - 85 86 – 90 91 - 95 96 - 100 101 - 105

91 6,5

89 6,36

151 10,79

307 21,94

352 25,16

197 14,08

168 12,01

42 3

1 0,07

1 0,07

Průměrný věk čekatelů na umístění v DD nebo DPD je 75,76 roku. Průměrný věk čekatelů na DD je 77,25 let. Průměrný věk čekatelů na DPD je 70,37 let.

24

díl III.

Zastoupení žen a mužů: Ve sledované skupině bylo 75,41% žen a 24,59% mužů. Zastoupení žen a mužů v jednotlivých věkových skupinách nevykazuje žádné výrazné odlišnosti od celého souboru. Muži mají mírnou převahu v mladších seniorských kategoriích (do 60ti let: M -13,8% / Ž - 4,36% a 66 - 70 let: M – 13,37% / Ž – 9,95%), ženy naopak v těch starších (81 – 90 let: M – 10,17% / Ž – 15,36%). Téměř polovina čekatelů na umístění (mužů i žen) spadá do věkové skupiny 71 – 80 let. Profese: Profese Abs rel. v % Prům. důchod

dělník úředn. služby zeměd. intelig. OSVČ doma bezdom. 494 232 496 13 56 3 104 1 0.93 4 0.21 7.43 0.07 35.31 16.58 35.45 6403 6635 6099 5882 7347 6353 4951 6015

Nejvyšší procento čekatelů na umístění uvedlo jako poslední pracovní zařazení práci v obchodě a ve službách (35,45%) spolu s dělnickými profesemi (35,31), tedy profese nevyžadující vyšší vzdělání. Zařazení jako úředník, účetní,THP apod. uvedlo 16,58% čekatelů. Rozdíl v profesním zařazení čekatelů na DD a DPD: Vzorek čekatelů na umístění v DD se od DPD odlišuje výrazněji v kategorii „v domácnosti“, kterou uvedlo 8,79% čekatelek na DD proti 2,23% čekatelek na DPD. Vyšší procento čekatelů na DPD pracovalo jako úředníci, účetní, THP apod. (14,11% DD a 24,52% DPD). Pouze 3 čekatelé z celkového počtu – všichni na DPD (0,98 z čekatelů na DPD) uvedli jako polední profesní zařazení OSVČ. Zastoupení podle obvodů: V počtu čekatelů podle obvodů je na prvním místě Poruba (445), následují Ostrava – Jih (385), Moravská Ostrava a Přívoz (194), Slezská Ostrava (111), Mariánské Hory a Hulváky (57), Vítkovice spolu s Radvanicemi a Bartovicemi (shodně 33), ostatní nepřevyšují počet 30. Počet mimoostravských žadatelů v této skupině je 39. V přepočtu na počet obyvatel nad 60 let v daných obvodech činí čekatelé z Poruby 2,62% této populace, čekatelé z Ostravy – Jih 2,43%, z Moravské Ostravy a Přívozu 2,66%, z městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky 2,1%, z Radvanic a Bartovic 2,9, a Vítkovic 2,8%. Srovnáme-li tato data s percentuálním zastoupením poproduktivní části obyvatel z celkového počtu obyvatel v obvodech, pak žádosti z Ostravy – Jih, která patří k obvodům s nejnižším počtem poproduktivní populace (jen 13,3% ji zařazuje na 1.místo mezi obvody) a Moravské Ostravy a Přívozu (16,6%, tj. 4.místo mezi obvody) jsou signálem, že staří lidé v sídlištní zástavbě se cítí osamělí a izolovaní, popřípadě chtějí své byty uvolnit mladé generaci, a proto si dávají žádosti do DD a DPD.

25

díl III.

Bydlení: 38,38% čekatelů v žádostech uvedlo, že žije ve „vlastním bytě“ (není odlišeno družstevní a osobní vlastnictví) a 34,02% v nájemním bytě. Domníváme se, že tato čísla jsou ovlivněna nesprávným pochopením vlastnictví bytu, „vlastní byt“ znamená pravděpodobně samostatné bydlení, což dokládá zjištění, že 51,97% čekatelů žije v domácnosti samo. Celkem 72,40 % čekatelů bydlí v domech městské nebo sídlištní zástavby. Fakt, že většina z nich je z obvodu Poruba a Ostrava – Jih, pro které je typická zástavba panelových domů s nižším počtem osob v obydlených bytech (Poruba patří s 2,35 osobami na jeden trvale obydlený byt na 2. místo ve městě Ostrava, Ostrava – Jih s 2,56 osobami na 5. místo z 23 obvodů) ukazuje na problém velkých měst (sídlišť), kde staří lidé nežijí v blízkosti svých dětí a příbuzných a v případě, že již nemohou plně samostatně zajišťovat své potřeby, mají tendenci odcházet do rezidenčních zařízení s celodenní sociální péčí spolu s péčí zdravotní. Zastoupení ve skupinách podle partnerství: Stav

Počet rel. v % Prům. věk

svobodný/á

ženatý/ vdaná

58 4,15 69,28

rozvedený/á

359 25,66 73,5

179 12,79 70,55

vdovec/ vdova

802 57,33 78,35

Největší procento zastoupení v celkovém souboru mají ovdovělí (57,33%). U mužů je převažující skupina ženatých (51,16%), u žen vdov (68,06%). DD Stav Abs. %

svob. žen./ vd. 46 249 4.3 23.27

rozv. vdova/ec nezařaz. 126 648 1 11.78 60.56

svob. žen. /vd. 10 109 3.18 34.71

rozv. vdova/ec. nezařaz. 53 142 0 16.88 45.22

DPD Stav Abs. %

Ve skupině žadatelů o DD je větší zastoupení vdov a vdovců (o 15,34%) než u DPD, ve skupině žadatelů do DPD je o 11,56% více ženatých a vdaných. Penzióny potřebám partnerských dvojic více vyhovují zajištěním vyššího soukromí při vysokém standardu bydlení a nabídkou fakultativních služeb nad rámec základní péče a ubytování.

26

díl III.

Děti: Abs. Rel. v %

0 269 19.23

1 423 30.24

2 522 37.31

3 129 9.22

4 39 2.8

5 13 0.93

6 2 0.14

7 1 0.07

8 1 0.07

Nejvíce žadatelů má 2 a 1 dítě. Poměrně vysoké procento (19,32%) je bezdětných. Přestože 80% žadatelů má děti, chtějí z nejrůznějších důvodů strávit zbytek života v rezidenčním zařízení sociální péče. 85% žadatelů uvedlo, že existuje jedna (16,58%), dvě (22,02%) a více osob, které žijí mimo společnou domácnost, ale s nimiž udržují občasné kontakty. Jen 15% žadatelů nemá žádnou blízkou osobu. Zastoupení v jednotlivých skupinách podle výše důchodu Výše důchodu do 2000 3000 4000 5000 6000 Počet 13 12 15 170 331 rel. v % 0,93 0,86 1,07 12,15 23,66

7000 8000 9000 10000 10000+ 472 249 97 17 3 0,21 33,74 17,8 6,93 1,22

Největší zastoupení podle výše důchodu (téměř 58%) je ve skupině od 5000,- do 7000,- Kč. Výše důchodu u cca 15% čekatelů je těsně pod úrovní nebo dosahuje úrovně životního minima. Zdravotní stav: 41,96% má omezení pohybu, 10,36% jsou lidé odkázaní na lůžko. 29,66% z celkového počtu čekatelů potřebuje stálou lékařskou nebo ošetřovatelskou péči. Jen 28,38% je soběstačných. U 16,73% z celkového počtu čekatelů je diagnostikována psychická nebo mentální porucha. Z dalších závažných diagnóz je jen u 1,22% uvedena závislost na alkoholu, u 1,86% onkologické onemocnění.

27

díl III.

1.7.3. Charakteristika vybraného souboru obyvatel DD a DPD V roce 2001 – 2002 bylo provedeno orientační šetření v DD a DPD v Ostravě. Sledovány byly charakteristiky obyvatel vybraných rezidenčních zařízení a jejich subjektivní spokojenost. Průzkum byl proveden u 100 obyvatel těchto zařízení formou řízeného rozhovoru. Důvody pro umístění: DŮVODY PRO UMÍSTĚNÍ Zdravotní Osamělost Bytové důvody Nesoběstačnost

Domov důchodců 70% 16% 4% 10%

Domov-penzión 40% 20% 36% 4%

Z tabulky vyplývá, že zatímco u klientů DD převažují zdravotní důvody pro umístění, u klientů DPD jsou zdravotní důvody téměř na stejné úrovni s důvody bytovými – ve většině případů uvolnění bytu pro potomky, nebo velký a drahý byt. Základní údaje o obyvatelích : ZÁKLADNÍ ÚDAJE Průměrný věk Ženy – zastoupení v % Muži – zastoupení v %

Domov důchodců 78,8 (od 64let do 94 let) 82% 18%

Domov-penzión 74,3 (od 57 do 83 let) 66% 34%

Věkové rozdíly jsou ve prospěch DPD, kde jsou obyvatelé poněkud mladší. Srovnáme-li věk uvedený u tohoto vzorku obyvatel DD a DPD s věkem čekatelů na umístění, je rozdíl u DD zanedbatelný (78,8 / 77,25), u DPD je vyšší u stávajících obyvatel (74,3), čekatelé jsou v průměru o 4 roky mladší (70,4). Ženy výrazně převažují nad muži v DD, celkově je v obou rezidenčních zařízeních převaha žen v poměru 74% ke 26%. Srovnáme-li s čekateli na umístění, v tomto vzorku ženy převažují nad muži v poměru 75,4% ke 24,6%. Z údajů odboru sociálních věcí MMO vyplývá, že v roce 2001 v domovech důchodců na území města Ostravy žilo celkem 75% žen a 25% mužů a v domovechpenziónech 74% žen a 26% mužů. Stav – partnerství: STAV Ovdovělí Rozvedení V manželství Svobodní


Domov-penzión 68% 4% 26% 2%

V obou typech zařízení převažují ovdovělí, v DPD ale narozdíl od DD žije čtvrtina obyvatel v manželství.

28

díl III.

Vzdělání: VZDĚLÁNÍ Základní Vyučení Středoškoláci Vysokoškoláci


Domov –penzión 40% 16% 43% 10%

Nejpočetnější je v DD zastoupení občanů se základním vzděláním a následuje kategorie vyučených. V DPD jsou poměrně rovnovážně zastoupeny kategorie občanů se základním vzděláním a středoškolským vzděláním. Délka pobytu: DÉLKA POBYTU Do 1 roku 1-5 let Nad 5 let

Domov důchodců 44% 40% 16%

Domov-penzión 22% 44% 34%

Délka pobytu může naznačovat častější obměnu v DD a souviset s věkem obyvatel sledovaných zařízení. Přizpůsobení prostředí: ADAPTACE Bez obtíží S obtížemi Neadaptovaní



Lépe jsou adaptovaní obyvatelé v DPD, tj. v zařízení, které umožňuje větší soukromí. Zapojení do činností ústavu: ZAPOJENÍ DO ČINNOSTI ANO Nezájem Odmítnutí



Obyvatelé PDP jsou více zapojeni do různých činností zařízení, vysoké procentu zájmu o zapojení se do činnosti nasvědčuje jejich aktivnějšímu přístupu k životu. Subjektivní posouzení zdravotního stavu: ZDRAVOTNÍ STAV Spíše dobrý Průměrný špatný



Svůj zdravotní stav posuzují hůře obyvatelé DD. Psychologická diagnostika ukázala významný rozdíl v posouzení spokojenosti klientů DPD a DD ve prospěch domovů – penzionů. Obyvatelé DPD vykazovali

29

díl III.

optimističtější postoj ke stáří, větší uspokojení z každodenních činností, celkově se pozitivněji hodnotili, a to jak muži tak ženy. Obyvatelé DD hůře hodnotili úroveň péče ze strany pracovníků zařízení (velmi dobrá 48%) než obyvatelé DPD (velmi dobrá 62%). Přesto v porovnání kvalit zařízení obyvatelé DD nejvíce oceňovali úroveň ošetřujícího personálu (52%), v DPD bylo nejlépe hodnoceno bydlení (62%). Porovnání domovů důchodců a domovů - penziónů vyznívá ve prospěch druhých zařízení pro seniory. Domovy – penzióny umožňují obyvatelům žít samostatně, bez výraznějších omezení a s možností ošetřovatelské a lékařské pomoci. Cílem sociální pomoci seniorům by mělo být, v případě, že jim jejich stav a podmínky neumožňují žít samostatně, zajištění co nejhodnotnějšího prostředí pro všechny. To znamená budovat nová a rekonstruovat stávající zařízení do podoby penziónového typu tak, aby v nich měli staří lidé zabezpečeny plně své individuální potřeby – možnost samostatného bydlení (garsoniéry) a obligatorní i fakultativní služby podle individuálních potřeb, a to bez stávajícího rozlišení na DD a DPD.

30

díl III.

1.8. Kapacity zařízení sociálních služeb pro seniory v Ostravě do roku 2020 - dle normativů pro ČR Tabulka: Doporučené normativy pro kapacity v DD, DPD a DPS v relaci na 1000 osob starších 65 let pro rok 2000 a 2010 v DD v DPD

2000

2010

26

26

9

9

v DPS ( v byt. jednotkách)

18

18

Celkem míst v zařízeních

53

53

PS – klienti

70

75

Zdroj: Obce, města, regiony. Socioklub, 1999

Návrh doporučovaných normativů vychází ze skutečnosti v roce 1995 v ČR. Počet obyvatel nad 65 let ČR a Ostravy : Rok 2000 2005 2010 2015 2020

ČR 1 423 003 1 475 100 1 655 300 1 949 600 2 178 700

Ostrava 43 916 52 477 52 569 60 705 67 523

Zdroje: Věková struktura obyvatelstva v letech 1993 – 2000 s výhledem do roku 2030. www.czso.cz./cz/cisla. Výhledy do roku 2020- - viz Díl II. této práce Legenda: Počet obyvatel nad 65 let v Ostravě: Přepočteno podle podílu věkové skupiny nad 65 let uvedené v % (střední varianta vývoje) a výhledů počtu obyvatel Ostravy do roku 2020. Rok Podíl věkové skupiny nad 65 let

2000

2005 14,3%

2010 15,9%

2015 18,5%

2020 20,7%

Tabulka: Propočet kapacit v DD, DPD, DPS a PS podle normativů na počet obyvatel nad 65 let – Ostrava ROK Norma DD Norma DPD Norma DPS Norma PS

2000 1 144 387 792 3 080

2005 1 362 472 945 3 675

2010 1 368 473 946 3 943

2015 1 578 549 1 093 4 553

2020 1 755 608 1 215 5 064

Kapacity zařízení sociálních služeb se postupně navyšují s předpokládaným nárůstem počtu seniorů do roku 2020. V souladu s přesunem péče o staré občany do jejich přirozeného prostředí (do domácností) se předpokládá výraznější růst terénních služeb a nižší nárůst služeb rezidenčních. Postupné zvyšování kapacit DD a DPD je podmíněno početností generace ze 40tých let 20.století, která dosáhne věku nad 65 let v letech 2010 – 2015.

31

díl III.

Tabulka: Srovnání propočtu kapacit dle doporučené normy s realitou v Ostravě – rok 2000 Rok 2000 DD DPD DPS PS

normativy 1 144 387 792 3 080

realita 1 437 328 857 2 752

Srovnání propočtených normativů s realitou ukazuje, že počet míst v DD na území města Ostravy převyšuje stanovené normativy, rovněž počet bytových jednotek v DPS je vyšší než stanoví norma. Naopak normativy pro DPS jsou vyšší než kapacita domů s pečovatelskou službou v Ostravě a také klientela pečovatelské služby vykazuje nižší počet než stanoví norma. Kapacita DD se pohybuje podle doporučených normativů na úrovni roku 2010. Počet bytových jednotek v DPS doporučovaný počet převyšuje v roce 2000 jen mírně. Pokud bychom respektovali celostátní doporučené normativy, pak by se měly posílit sociální služby poskytované v rezidenčních zařízeních penziónových typů a především terénní pečovatelské služby. Podpora staveb domů s pečovatelskou službou znamená rovněž posílení těch forem služeb, které „jdou za občanem“ do jeho přirozeného prostředí. Současný stav DPS v Ostravě dosahuje stavu dle doporučených normativů pro rok 2005, přesto poptávka po bytech v domech s pečovatelskou službou převyšuje nabídku. Počet žádostí starší generace v Ostravě o umístění v DD a DPD ukazuje, že kapacita těchto zařízeních je nedostačující. Žádostí do DD v roce 2000 bylo 2,7 krát více než kapacita těchto zařízení, žádosti do DPD převyšují kapacitu 4,12 krát. Bez rozlišení typu zařízení je poptávka v současné době, kdy generace nad 65 let patří k početně slabším populačním skupinám, 3,41 krát vyšší než nabídka. Vezmeme-li v úvahu početnost generace 40tých let minulého století, zdravotní stav obyvatel, kteří pracovali převážně v těžkém průmyslu a v dolech, převažující formu bydlení v sídlištní zástavbě s nedostatkem dvougeneračních a malých bytů, pak není možné očekávat snížení počtu zájemců o rezidenční služby v Ostravě.

32

díl III.

1.9.

Poskytované služby pro seniory v Ostravě

Rezidenční služby: Domovy důchodců a domovy – penziony Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita:

Domov důchodců Ostrava – Přívoz Na Mlýnici 5, 702 00 Ostrava – Přívoz 126 Domov důchodců Ostrava – Zábřeh Čujkovova 25, 704 00 Ostrava – Zábřeh 315 Domov důchodců Ostrava – Zábřeh Petruškova 6/2936, 700 30 Ostrava – Zábřeh 266 Domov důchodců Ostrava – Vítkovice Syllabova 19, 703 00 Ostrava - Vítkovice 188 Domov důchodců Ostrava – Vítkovice Sirotčí 56, 703 00 Ostrava – Vítkovice 85 Domov důchodců Ostrava – Mariánské Hory Rybářská 13, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory 112 Domov důchodců Ostrava – Poruba Opavská 4472, 708 00 Ostrava – Poruba 265 Domov důchodců a penzión pro důchodce Ostrava – Poruba Třída 17. listopadu 19/4473, 708 00 Ostrava - Poruba Penzion 161 DD 48 Domov – penzión pro důchodce Slezská Ostrava Bohumínská 71, 710 00 Slezská Ostrava Penzion 167 DD 46

Komentář: Tato zařízení MMO poskytují pobyt také občanům se zdravotním a mentálním postižením a starým alkoholově závislým občanům. Název: Kapacita:

Domov pokojného stáří sv. Václava Charita Ostrava Kořenského 17, 703 00 Ostrava – Vítkovice 50

33

díl III.

Název: Kapacita:

Domov Armády spásy pro starší občany Armáda spásy Holvekova 38, 718 11 Ostrava – Kunčičky 40

Zařízení poskytuje přechodný pobyt lidem nad 50 let, zajišťuje obědy pro důchodce, klubové programy, prodej levného oblečení. Název: Kapacita:

Charitní dům sv. Alžběty Charita Ostrava Syllabova 19, 700 30 Ostrava – Vítkovice 20

Zařízení poskytuje přechodný pobyt pro seniory, o které na přechodnou dobu nemohou pečovat rodinní příslušníci a jiní příbuzní. Domy s pečovatelskou službou: Domy s byty zvláštního určení pro občany se sníženou sebeobslužností, ve kterých jsou střediska pečovatelské služby. Název: DPS Kapacita: DPS Kapacita: DPS Kapacita: DPS Kapacita: DPS Kapacita: DPS Kapacita:

Domy s pečovatelskou službou (DPS) ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz Gajdošova 39B 101 bytových jednotek ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz Dobrovského 59 22 bytových jednotek ÚMOb Slezská Ostrava Heřmanická 19, 21, 23, 25 47 bytových jednotek ÚMOb Slezská Ostrava Hladnovská 119 116 bytových jednotek ÚMOb Ostrava – Jih Odborářská 72 170 bytových jednotek ÚMOb Ostrava – Jih Horymírova 121 157 bytových jednotek

34

díl III.

ÚMOb Stará Bělá Blanická 180/154 11

DPS Kapacita:

ÚMOb Mariánské Hory a Hulváky Šimáčkova 27 99 bytových jednotek

DPS Kapacita:

ÚMOb Mariánské Hory a Hulváky DPS Gerifit Novoveská 28 105 bytových jednotek

DPS Kapacita:

ÚMOb Michálkovice Na Panském 91/732 8 bytových jednotek

DPS Kapacita:

ÚMOb Poruba Sekaniny 1812/16 51 bytových jednotek

DPS Astra Kapacita:

Kapacita:

ÚMOb Vítkovice Lidická 55 38 bytových jednotek

DPS

ÚMOb Polanka nad Odrou

Kapacita:

Janovská 476 8 bytových jednotek

DPS

ÚMOb Svinov

Kapacita:

U Rourovny 697 14 bytových jednotek

DPS

Pečovatelská služba Terénní péče pro seniory, kteří si nemohou sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby. Název: PS

Pečovatelská služba při ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz Nádražní 110

PS

při ÚMOb Slezská Ostrava Heřmanická 21

PS

při ÚMOb Ostrava – Jih Odborářská 72

35

díl III.

PS

při ÚMOb Poruba gen. Sochora 6013

PS

při ÚMOb Mariánské Hory a Hulváky Šimáčkova 27 Novoveská 28

PS

při ÚMOb Vítkovice Ocelářská 16

PS

při ÚMOb Svinov Bílovecká 69

Název:

Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba, středisko Tereza Charita Ostrava Jeremenkova 8, 703 00 Ostrava - Vítkovice

Zařízení poskytuje komplexní pečovatelskou a ošetřovatelskou péči. Název:

Pečovatelská služba ELIM Ostrava Slezská diakonie 28. řijna 148, 701 00 Ostrava

Zařízení zajišťuje pečovatelské služby starým a zdravotně postiženým občanům. Název:

Pečovatelská služba v rodinách Středisko Diakonie ČCE v Ostravě Žofínská 12, 702 00 Ostrava

Zařízení zajišťuje pečovatelské a ošetřovatelské služby starým, nesoběstačným a dlouhodobě nemocným občanům. Název:

Pečovatelská služba ČČK Oblastní spolek Českého červeného kříže v Ostravě Červeného kříže 4, 730 75 Ostrava

Název:

Doplňková pečovatelská služba Svaz důchodců České republiky – městská organizace Ostrava M. Majerové 1733, 708 00 Ostrava - Poruba

Zařízení pečovatelské služby pro denní pobyt – domovinky: Název:

Denní centrum Armády spásy Armáda spásy M. Majerové 1733, 708 00 Ostrava – Poruba

36

díl III.

Název:

Denní centrum Armády spásy Armáda spásy Božkova 65, 702 00 Ostrava – Přívoz

Centrum zajišťuje výdej obědů a sociální pomoc. Název: Kapacita:

Domovinka pro staré a zdravotně postižené občany Středisko Diakonie ČCE v Ostravě Syllabova 20, 700 30 Ostrava – Vítkovice 15 denní pobyt 5 týdenní pobyt

Zařízení poskytuje ubytování, ošetřovatelskou a rehabilitační péči, zajišťuje svoz a stravu osamělým starým a zdravotně postiženým občanům. Název:

Domovinka SILOE Slezská diakonie Rolnická 55, 709 00 Ostrava – Nová Ves

Osobní asistence: Pomoc zdravotně postiženým i starým nesoběstačným občanům. Název: Kapacita:

Agentura SLUNCE – agentura sociálních asistentů Nálepkova 957/7, 708 00 Ostrava – Poruba 35 – 40

Agentura zaměstnává 20 lidí na stálý pracovní poměr. Zajišťuje asistenční službu převážně pro seniory s tělesným postižením. Komentář: Služba je částečně placena klienty, popř. příbuznými klientů. Poskytuje služby i klientům bez ZTP, ZTP/P, zejména trpícím degenerativními nemocemi ve stáří. Název:

Poskytování služeb osobní asistence Podané ruce – společnost pro kanisterapii a osobní asistenci – Projekt OsA Zborovská 465, 738 02 Frýdek - Místek

Název:

Dobrovolníci – společníci osamělých seniorů Senior servis, občanské sdružení Keltičkova 46, 701 00 Ostrava

37

díl III.

Název:

Dobrovolnické hospicové hnutí Charita Ostrava Kořenského 17, 703 00 Ostrava

Dobrovolníci poskytují pomoc těžce nemocným, umírajícím pacientům. Poradenství: Pro osoby v nepříznivé situaci, které aktivně hledají řešení. Pomoc při poskytování informací, prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Název:

Poradenství pro důchodce a zdravotně postižené občany v Ostravě Svaz důchodců České republiky – regionální poradna Husova 7, 702 00 Ostrava

Kluby Centra komunitního charakteru, která mají za cíl zlepšit kvalitu života seniorů. Název:

Klub seniorů ELIM Slezská diakonie 28. Října 148, 701 00 Ostrava

Název:

Senior klub Slezské Diakonie Slezská diakonie Rolnická 55, 709 00 Ostrava – Nová Ves

Název:

Senior klub ČCK Oblastní spolek Českého červeného kříže v Ostravě Červeného kříže 4, 730 75 Ostrava – Fifejdy

Název:

Společenské, kulturní a zájmové aktivity seniorů Svaz důchodců České republiky – městská organizace Ostrava M. Majerové 1733, 708 00 Ostrava - Poruba

Název:

Senior servis – Internetový klub důchodců Senior servis – občanské sdružení Keltičkova 46, 710 00 Slezská Ostrava (budova sdružení telepace)

Název:

Senior centrum Charity Ostrava Charita Ostrava Kořenského 17, 703 00 Ostrava

38

díl III.

Domácí ošetřovatelská péče: Zdravotnická služba pro občany se zdravotními obtížemi, která vyžadují odbornou pomoc. Nepatří mezi sociální služby. Název:

Soukromá agentura sester (SAS) Dagmar Kalužová Krameriova 5232, 722 00 Ostrava – Třebovice

Název:

Agentura domácí ošetřovatelské péče Hana Pajorová DPS Horymírova 121, 704 00 Ostrava

Název:

AGENTURA SESTRA domácí péče Jana Vychodilová Hladnovská 119c/757, 712 00 Slezská Ostrava

1.10. Doporučení Pomoc rodinám při motivaci k domácí péči o starého člověka. Zavedení příspěvku na péči, náležícího osobám, které jsou pro svůj zdravotní stav závislé na péči jiné osoby. Poradna pro seniory – zařízení poskytující informační a intervenční služby při řešení každodenních problémů (může být součástí občanské poradny). Rozvoj nových moderních rezidenčních zařízení pro staré lidi a rekonstrukce stávajících domovů důchodců tak, aby mohly uspokojovat potřeby starých lidí a zajistit jim přijatelnou kvalitu života – větší soukromí, zapojení obyvatel do činností zařízení, podpora aktivity obyvatel apod. Podporovat institut chráněného bydlení, který se v zahraničí těší zejména v poslední době vysoké popularitě. Jedná se o takové byty, kde jsou klienti „ve svém“ , ale zároveň nejsou ponecháni svému osudu. V českých podmínkách se jedná především o domy s pečovatelskou služnou, jejichž výstavba je podporována přijatým programem podpory výstavby těchto domů s cílem vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností a posílit jejich nezávislost při zachování soukromí. Přeměna bytových domů na domy s pečovatelskou službou. V souvislosti s podporou setrvání starých občanů v jejich přirozeném prostředí je žádoucí rozvíjet terénní pečovatelské služby, především zajištění stravování a služby pro denní, týdenní nebo přechodný pobyt občanů. Zřizování středisek pečovatelské služby v lokalitách a v obvodech, kde je vysoký počet seniorů. Obdobně jako v zemích Evropské unie, větší důraz přesunout na prevenci – přípravu na populační i individuální stárnutí nejen u osob nad 50 let, ale i mladších populačních skupin. Zavést „mzdu za péči“ určenou členům rodiny, kterou poskytují obce namísto umístění starého člověka do rezidenčního zařízení, v případech, kde jsou pro tento typ služby rodinným příslušníkem vytvořeny podmínky.

39

díl III.

Podporovat komunitní služby na podporu aktivity starých občanů, na rozšíření jejich informovanosti a celkově napomáhající jejich sociální integraci. Jedním z problémů v oblasti péče o seniory je problém vzájemně prostupujících služeb sociálních a zdravotnických, zejména v situaci, kdy se občan dostal do nepříznivé sociální situace v důsledku zdravotních problémů. Po akutní zdravotní léčbě ve zdravotnickém zařízení se v případech sociální hospitalizace prodlužuje dočasně pobyt klientů ve zdravotnickém ústavním zařízení do doby, kdy mu může být poskytnuta některá z forem sociální péče. Problém by mohly řešit instituce sociálních služeb, které by uskutečňovaly tzv. sociální rehabilitaci. Sociální rehabilitace by integrovala sociální a zdravotní služby v etapě „doléčování“. Cílem sociální rehabilitace je nabytí samostatnosti a sociální suverenity v takové míře, aby se jedinec mohl vrátit do přirozeného prostředí, aby byl schopen navázat následnou pracovní rehabilitací, případně, aby mohl využívat některé ze stávajících forem sociální péče. Předpokladem existence těchto služeb je dořešení vícezdrojového financování, multidisciplinární spolupráce a zapojenost rezortů do komunitního plánování. Závažnost začlenění sociální rehabilitace do sociální pomoci občanům je akcentována zvyšujícím se počtem závislostí, psychických onemocnění, stárnutím populace a navíc jejich vzájemnou provázaností. Sociální rehabilitace je žádoucí u lidí závislých na požívání alkoholických nápojů, případně drogově závislých, kde je silně narušeno fyzické a v mnohých případech i psychické zdraví. Pro jedince s narušeným zdravím mohou sloužit oddělení při domovech důchodců pro zdravotně postižené seniory se zvýšenou zdravotní pomocí. Pro seniory, ale také zdravotně postižené nebo osamělé občany, zavést tísňovou péči, která umožňuje monitorování klienta po celých 24 hodin v jeho domově, prostřednictvím elektronického systému tísňové péče (tzv. posel rychlé pomoci AREÍON). Klient je napojen v systému tísňové péče na dispečink pomocí osobního hlásiče zavěšeného na krku, který v případě krize (zhoršení zdravotního stavu, zranění, pádu, napadení aj.) aktivizuje zmáčknutím tlačítka a vyšle tísňovou zprávu dispečinku. Pracovník dispečinku po identifikaci problému organizuje okamžitou pomoc – lékaře, policie, sousedy apod. Dispečink reaguje i v případě, že čidla umístěná v bytě klienta nesignalizují pohyb. Vzhledem k předpokládanému výskytu abúzu (nadužívání) či misúzu (zneužívání) alkoholu u nejméně 17 – 24% dospělé populace (jak uvádí odborníci na tuto problematiku, kteří vychází z předpokládaného výskytu dle normálního rozložení populace - Gausovy křivky), z toho 5% závislostí na alkoholu, se předpokládá jako jejich důsledek oslabení zdraví této části populace a její předčasné stárnutí. Tato fakta jsou predeterminací zvýšené potřeby sociální pomoci pro poměrně vysoké procento občanů zejména ve starším věku. V současné době, kdy neexistují specializovaná zařízení sociálních služeb, padá péče o tuto skupinu závislých na alkoholu nebo alkohol zneužívajících na rezidenční zařízení. V domovech důchodců v Ostravě tvoří 9% lidé závislí na alkoholu (informace odboru sociálních věcí MMO). Existuje proto snaha vytvořit samostatné zařízení ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany určené pro dospělé občany, kteří v důsledku biopsychosociálního postižení vyžadují ústavní péči, nikoliv však péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení (§71a vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jiná alternativa je vytvoření uzavřených oddělení s přísnějším režimem při stávajících zařízeních. Rozvoj asistenčních služeb pro osamělé občany, kterým je poskytována odborná ošetřovatelská péče, ale kteří strádají sociálně a psychicky (Home care).

40

díl III.

Podpora dobrovolnických aktivit pro seniory, deformalizace sociální práce směrem k neprofesionalizovaným službám. Evropská sociální charta podporuje přímé finanční a grantové dotace těchto služeb, případně navrhuje nepřímou podporu formou daňových nabídek nebo snížením příspěvků na sociální zabezpečení.Dobrovolnická pomoc je poskytována v podobě sousedské, vzájemné a veřejně prospěšné pomoci. Podpora dobrovolnické činnosti v ČR se týká nejen legislativy, ale i občanské morálky a práva. Ve velkých městech jako je Ostrava se pomoc na základě dobrovolnictví rozvíjí obtížněji než v místech, kde není tak vysoká anonymita.

Zdroje: Česko-britský projekt Podpora MOSV při reformě sociálních služeb. www.mpsv.cz Ehrenbergerová, L. – vyhlídal, J.: Čeští senioři v sociálněvědních výzkumech po roce 1995. Brno, 2001. Gruberová, B.: Gerontologie. ZsfJU, České Budějovice 1998. Králová, J. – Rážová, E.: Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. ANAG, Praha 1999. Návrh věcného záměru zákona o sociálních službách. 2002, www.mpsv.cz. Loucká, K.: Stáří jako problém. In Sociální politika, ročník č.4/99, s. 11. Pacovský,V. – Heřmanová,H.: Gerontologie. Avicenum, Praha 1981. Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty. MPSV, Praha 2001. Tomeš, I. a kol.: Sociální správa. Portál, Praha 2002. www.molsa.cz. Statistiky odboru sociálních věcí MMO, 2000. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 200 , MPSV ČR Život 90 – Humanitární dobrovolnické sdružení. Výroční zpráva za rok 2000.

41

díl III.

Problematika zdravotně postižených

Mgr. Marek Schneider Bc. Martina Kvarčáková

42

díl III.

Obsah - 2. kapitola 2.

Problematika zdravotně postižených

45

2.1.

Problematika zdravotně postižených dětí

51

2.2.

Občané s tělesným postižením

52

2.2.1.

Charakteristika skupiny v Ostravě

52

2.2.2.

Oblasti a cíle sociální integrace

52

2.2.3.

Poskytované služby v Ostravě

54

2.2.4.

Chybějící a nedostatečné služby

55

2.2.5.

Shrnutí

56

2.2.6.

Doporučení

56

2.3.

Mentálně postižení

57

2.3.1.


57

2.3.2.


57

2.3.3.


58

2.3.4.


63

2.3.5.

Shrnutí

63

2.3.6.

Doporučení

63

2.4.

Zrakově postižení

63

2.4.1.


64

2.4.2.


64

2.4.3.


66

2.4.4.


67

2.4.5.

Shrnutí

67

2.4.6.

Doporučení

68

2.5.

Sluchově postižení

68

2.5.1.


69

2.5.2.


69

2.5.3.


70

2.5.4.


71

2.5.5.

Shrnutí

71

2.5.6.

Doporučení

71

2.6.

Duševně nemocní

72

2.6.1.


72

2.6.2.


72

2.6.3.


73

2.6.4.


74

2.6.5.

Shrnutí

75

2.6.6.

Doporučení

75

2.7.

Ostatní

75

43

díl III.

2.7.1.


75

2.7.2.


77

2.8.

Závěr

78

2.9.

Doporučení

79

Zdroje

80

44

díl III.

2. Problematika zdravotně postižených Světová zdravotnická organizace vymezuje zdraví jako "stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody" a postižení jako "... částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu". Zdravotní postižení je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na okolí značné nároky. Vedle zdravotních a duševních potíží s sebou mnohdy přináší i sociální handicap, protože člověku brání vykonávat některé aktivity, žít běžným způsobem života a v konečném důsledku může vést až k sociální izolaci. Cílem pomoci postiženým (i za přispění sociální práce) by mělo být dosažení co možná nejvyššího stupně sociální integrace a sociální samostatnosti, kdy se vychází jak z charakteru postižení a individuálních možností postiženého jedince /mohou být někdy dost limitující/, tak ze společenských podmínek (ty lze - teoreticky - pružněji upravovat, měnit, zlepšovat). Přestože v průběhu posledního desetiletí došlo k určité změně filozofie přístupu k postiženým a k podpoře integračních snah, nelze říci, že by se situace těchto lidí nějak radikálně změnila a že by společnost jako celek byla připravena na integraci zdravotně postižených občanů. Prioritní oblasti, které je třeba v procesu integrace brát v úvahu, jsou tyto: • Oblast rodiny Pobyt v harmonickém rodinném prostředí má výrazné psychoterapeutické a motivační účinky, ale častým průvodním problém rodin s postiženými je jejich izolovanost či osamocenost. Pro zefektivnění rodinné péče je nutná ekonomická podpora, ale především poskytnutá odborná lékařská a metodologická pomoc i relevantní psychologický servis, směřovaný nejen k postiženému, ale i k jeho rodině, neboť péče o handicapovaného představuje vysokou míru psychické a fyzické zátěže a stresů. Rodina má být aktivním článkem v řetězu socializace či integrace zdravotně handicapovaných, to znamená, že by měl existovat účinný dynamický systém, v jehož rámci by s rodinou pravidelně konzultoval nebo do ní přímo docházel odborný pracovník na specifické problémy. • Rozvíjení dovedností postiženého (sebeobsluha) Integrace - zapojení se do společnosti, akceptování jejích norem a pravidel, vytváření a formování pozitivních vztahů a postojů, rozvíjení samostatnosti, nezávislosti jedince, nerozvíjení defektivity, případně vyrovnání se s postižením u lehčích forem postižení, u některých chronických chorob nebo v případě získaného postižení. Adaptace - schopnost handicapovaného jedince přizpůsobovat se sociálnímu prostředí, komunitě, společenským podmínkám. Stupně adaptace ze dosáhnout u defektů těžšího typu. U těchto jedinců je ve vzdělávacím procesu nezbytné kombinovat porozumění, takt, pozitivní motivaci s náročností a systematickým rozvojem zachovalých nebo kompenzujících funkcí, schopností a dovedností. Utilita - označuje sociální upotřebitelnost postiženého jedince, jehož vývoj je značně omezen. Jde například o kombinované vady, takový jedinec již není samostatný a

45

díl III.

v mnoha oblastech je závislý na jiných lidech. V důsledku svého postižení se ani přes plně terapeutickou péči nemůže zcela socializovat a trvale nemůže žít samostatně. Inferiorita - je nejnižší stupeň socializace s typickou sociální nepoužitelností a vyčleněním (totální izolace) ze společnosti. Nesamostatní jedinci jsou odkázáni na ošetřovatelskou péči a pomoc při uspokojování nejzákladnějších životních potřeb. V rámci plného využití schopností, dovedností a potenciálu handicapovaného jedince je jedním z nástrojů překonávání izolace multikulturní výchova, jejímž cílem je napomáhat porozumění, komunikaci a vzájemnému akceptování identity, hodnot, kultury a postojů mezi společností a zdravotně i sociálně handicapovanými jedinci. • Oblast výchovně vzdělávací Škola má s rodinou nejvýznamnější vliv na vývoj a rozvoj všech složek osobnosti jedince. Proto je cílem společnosti zařadit co nejvíce handicapovaných do běžných škol mezi zdravé vrstevníky, což napomáhá k posílení sebevědomí, ctižádosti a sociálně adaptační schopnosti, ale také vytvoření nezkresleného obrazu o postižených. Pro handicapované, jejichž stupeň tělesného, smyslového či mentálního postižení je závažný, je třeba podporovat zakládání a rozvoj speciálních škol a domovů rodinného typu, stacionářů či specifických komunit. Cílem je zajišťovat podpůrný servis, který by alespoň částečně eliminoval handicap postiženého studenta, zdokonalování informatizace pomocí počítačové technologie, která zjednoduší další uplatnění postižených. • Oblast pracovní Správnou lokalizací, podchycením i programovým rozvinutí těch vloh a schopností handicapovaného člověka, které nejsou omezeny nebo deformovány defektem, nemocí či úrazem, můžeme napomoci k dalšímu uplatnění postiženého ve společnosti. Zdravotně postižení jedinci jsou v individuální míře vybaveni výraznými vlohami pro specifické činnosti, které mohou využít v rodinách, školách, upravených či chráněných pracovištích, ústavech sociální péče a dalších zařízeních, také na společensky žádoucích pracovních místech. Běžný či zkrácený úvazek v rámci zaměstnaneckého poměru je pro řadu postižených nevhodný nebo přímo nereálný. Pracovní aktivita by měla vytvářet společné hodnoty, poznání ceny času a práce, procvičování a rozvíjení motorických, komunikačních a jiných dovedností, utváření vlastního sebehodnocení a měla by mít i efekt psychologický, výchovný, sociálně a rehabilitačně-terapeutický. • Oblast společenská Lidské potřeby jsou přirozenou součástí každé osobnosti, rozdíl je jen v tom, jakým způsobem může jedinec tyto potřeby uspokojovat. Překážky a nemožnost realizovat samozřejmé, běžné lidské potřeby vedou pak k frustraci, podnětové, citové i výkonové deprivaci, a mohou tak trvale negativně ovlivňovat integritu jedince i narušovat harmonický vývoj osobnosti. Znamená to, že jakkoli zdravotně postižený člověk potřebuje v individuální míře určitou pomoc či kompenzaci při uspokojování lidských potřeb. Tato pomoc není nějaká „zvláštní“ potřeba, je to soubor opatření, které vedou ke zpřístupnění možnosti realizovat či naplňovat běžné a zcela přirozené potřeby jedince (například vzdělání, pracovního uplatnění, kulturního vyžití) nebo vyrovnávání příležitostí (například seberealizace, společenského uplatnění).

46

díl III.

• Oblast volného času Volnočasové aktivity by měly vést k všestrannému rozvoji osobnosti postiženého, mají poskytovat emocionální zážitky, poskytovat uspokojení a rozvíjet aktivitu postiženého. Zájmy postižených jsou orientovány do oblastí, ve kterých mohou vyniknout navzdory svému handicapu a do oblastí, kde je možno využít nejrůznějších pomůcek. Volnočasová rehabilitace je významná zejména v těch případech, kdy zdravotně postižený pozbyl možnosti svého pracovního zařazení a volnočasové aktivity se tak staly jednou z nejdůležitějších oblastí života. Jednou z důležitých okolností péče o postižené a jejich integrace je faktor místa předpoklad řešit situaci postiženého pokud možno v rámci regionu, kde postižený žije. K tomu, aby mohla být na regionální úrovni stanovena strategie péče o zdravotně handicapované, je nutné mít přehled o výskytu postižení v daném regionu, trendech vývoje a místních možnostech. EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ CHARTA A POSTAVENÍ LIDÍ S POSTIŽENÍM Oblastí kvality života, služeb a péče pro lidi s postižením se Evropská sociální charta zabývá speciálně v části II, v článku 13,14 a 15: Článek 13 - Právo na sociální a lékařskou pomoc S cílem zajistit účinné uplatnění práva na sociální a lékařskou se smluvní strany zavazují: 1. zajistit, že každé osobě, která je bez přiměřených prostředků a která není schopná si takové prostředky zajistit buď sama vlastním úsilím nebo je získat z jiných zdrojů, zejména prostřednictvím dávek ze systému sociálního zabezpečení, bude poskytnuta přiměřená pomoc, a v případě nemoci i péče nezbytná podle jejího stavu, 2. zajistit, že osoby, kterým je poskytována taková pomoc, nebudou z tohoto důvodu zkráceni na svých právech politických a sociálních, 3. stanovit, že každému se může dostat prostřednictvím kompetentních veřejných nebo soukromých služeb takového poradenství a osobní pomoci nezbytné k předejití, zrušení nebo odstranění stavu potřebnosti jednotlivce nebo rodiny, 4. aplikovat ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku na principu rovného zacházení se svými státními příslušníky i na příslušníky ostatních smluvních stran Charty, kteří se nacházejí legálně na jejich území, v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Evropské úmluvy o sociální a lékařské pomoci, podepsané v Paříži 11. prosince 1953. Článek 14 - Právo využívat služby sociální péče S cílem zajistit účinné uplatnění práva na využívání služeb sociální péče se smluvní strany zavazují: 1. podporovat nebo poskytovat služby využívající metod sociální práce, které přispívají k blahu a rozvoji jak jednotlivců, tak skupin v komunitě, a k jejich přizpůsobení společenskému prostředí, 2. povzbuzovat účast jednotlivců a dobrovolných a jiných organizací při zakládání nebo udržování takových potřeb. Článek 15 - Právo tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání, rehabilitaci a na profesní a sociální readaptaci

47

díl III.

S cílem zajistit účinný výkon práva tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání a na profesní a sociální readaptaci, se smluvní strany zavazují: 1. přijmout odpovídající opatření k poskytnutí možnosti odborné přípravy pro výkon povolání včetně zapojení specializovaných veřejných nebo soukromých institucí, je-li to nutné, 2. přijmout vhodná opatření k umístění zdravotně postižených osob do zaměstnání, zejména pomocí specializovaných zprostředkovatelen práce, zařízení pro chráněná zaměstnání a vhodnými způsoby stimulace zaměstnavatelů k přijetí zdravotně postižených osob do zaměstnání. LEGISLATIVA V ČR ZÁKLADNÍ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE V ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Druhy zařízení sociální péče § 73 odst. 6 zákona o sociálním zabezpečení (č. 100/1988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů § 45 zákona č. 114/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů • ústavy sociální péče, • zařízení pečovatelské služby, • jídelny pro důchodce, • kluby důchodců. Zřizovatelé zařízení sociální péče Zařízení sociální péče mohou zřizovat: OBCE(MĚSTA) § 45 a 46 zákona č. 114/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů zákon č. 250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů • Formou organizačních složek, nebo PP • příspěvkovými organizacemi, které jsou právnickými osobami. O vzniku organizační složky nebo příspěvkové organizace vydává obec zřizovací listinu. Její povinné náležitosti jsou stanoveny v § 26 a 27 zákona č. 250/2000 Sb. KRAJE §37 odst. 2 zákona č. 114/1988Sb. ve znění pozdějších předpisů zákon č. 157/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů zákon č. 250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů • organizační složky kraje nebo, • příspěvkové organizace MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (MPSV) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů • specializované ústavy sociální péče s celorepublikovou působností Nestátní subjekty §73a zákona o sociálním zabezpečení (č. 110/1988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 1 písm. f), § 3 odst. 1 písm. b) a § 14 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů 48

díl III.

• nestátní neziskové organizace (občanská sdružení, společnosti, humanitární organizace církví) a fyzické osoby.

obecně

prospěšné

Sociální hospitalizace § 73b, 93a a 113 zákona o sociálním zabezpečení (č. 110/1988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů § 44a a 5a zákona č. 114/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů • poskytování ústavní péče ve zdravotnickém zařízení ze sociálních důvodů ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE Druhy ústavů sociální péče § 61 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů • pro těžce zdravotně postižené • pro seniory ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ ÚSTAVY PRO TÉLESNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ S PŘIDRUŽENÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ S VÍCE VADAMI ÚSTAVY PRO MENTÁLNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DOSPĚLÉ OBČANY ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DOSPĚLÉ OBČANY S PŘIDRUŽENÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ÚSTAVY PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DOSPĚLÉ OBČANY S VÍCE VADAMI ÚSTAVY PRO SMYSLOVĚ POSTIŽENÉ DOSPĚLÉ OBČANY ÚSTAVY PRO MENTÁLNĚ POSTIŽENÉ DOSPĚLÉ OBČANY ÚSTAVY PRO CHRONICKÉ ALKOHOLIKY A TOXIKOMANY ÚSTAVY PRO CHRONICKÉ PSYCHOTIKY A PSYCHOPATY Rozsah poskytované péče v ústavech § 87 a 89 zákona o sociálním zabezpečení (č. 100/1988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů § 66 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Formy pobytu v ústavu § 87 odst. 4 a § 89 zákona o sociálním zabezpečení (č. 100/1988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů § 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů OBECNĚ OČEKÁVANÉ TRENDY: A) celkově klesající počet obyvatelstva a stárnutí populace, B) rostoucí podíl zdravotně handicapovaných osob ve společnosti (determinace mnoha okolnostmi: zhoršené životní prostředí, nárůst civilizačních chorob v důsledku stresujícího životního stylu, ale i pokroky medicíny dávající šanci na přežití i velmi těžce postiženým novorozencům apod.), C) regionální rozdíly.

49

díl III.

Počet obyvatel Ostravy s výhledem do roku 2020 Rok 2000 2005 2010 2015 2020 Počet obyvatel 329944 329378 326390 321482 315120

Předpokládaný výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení v Ostravě (stanovený na základě orientačního výskytu postižení na 10000 obyvatel) Orientační údaje vymezující velikost cílových skupin (normativy - v tabulce sloupec Nor) byly převzaty ze studie "Obce, města, regiony" (kol. autorů, Socioklub Praha, 1997, str. 30 - 35) a výsledné počty v tabulce vycházejí z aktuálního a předpokládaného počtu obyvatel v Ostravě. Zrakově postižení - z toho těžce Sluchově postižení - z toho těžce Poruchy řeči Mentálně postižení celkem - z toho ment.postiž. dospělí vyžadující ústavní péči (ÚP) - mentálně postižená mládež vyžadující ústavní péči Vady pohybového ústrojí - z toho dosp. vyžadující ÚP - mládež vyžadující ÚP Těl. postiž. dospělí s Ment. post. vyžadující ÚP Těl.postiž. mládež s Ment.post. vyžadující ÚP Smyslově postižení dospělí Vyžadující ústavní péči Vozíčkáři Diabetici - z toho na inzulínu Duševně nemocní Epileptici Psoriatici Chronicky nemocní toxikomané a alkoholici vyžadující ÚP Poživatelé invalidního důchodu Poživatelé částečného Invalidního důchodu Držitelé I. stupně Mimořádných II. stupně Výhod III. stupně Chronicky nemocné děti

Nor 57 16 95 14,5 57 285 4,5

2000 1881 528 3134 478 1881 9403 148

2005 1877 527 3129 478 1877 9387 148

2010 1860 522 3101 473 1860 9302 147

2015 1832 514 3054 466 1832 9162 145

2020 1796 504 2994 457 1796 8981 142

10

330

329

326

321

315

286 0,4 1 0,4

9436 13 33 13

9420 13 33 13

9335 13 33 13

9194 13 32 13

9012 13 32 13

0,5

16

16

16

16

16

0,3

10

10

10

10

9

33 505 66 95 133 190 0,1

1089 16662 2178 3134 4388 6269 3

1087 16634 2174 3129 4381 6258 3

1077 16483 2154 3101 4341 6201 3

1061 16235 2122 3054 4276 6108 3

1040 15914 2080 2994 4191 5987 3

400 111

13198 3662

13175 3656

13056 3623

12859 3568

12605 3498

70 152 61 524

2310 5015 2013 17289

2306 5007 2009 17259

2285 4961 1991 17103

2250 4887 1961 16846

2206 4790 1922 16512

50

díl III.

Klesající počet postižených je důsledkem klesajícího počtu obyvatelstva (trend A). S přihlédnutím k faktorům B a C, však reálně dojde k navýšení počtu postižených obyvatel. Regionální rozdíly názorně ilustruje stav dětské populace.

2.1. Problematika zdravotně postižených dětí Problematika zdravotně postižených dětí představuje zvláštní kapitolu, která může zpřesnit výhledy v oblasti péče o zdravotně handicapované v budoucnu, protože nynější děti dosáhnou v průběhu nadcházejících dvaceti let dospělosti a u řady z nich budou speciální potřeby přetrvávat. Údaje v následujících tabulkách (a srovnání relativních četností) ukazují, že v Ostravě je - v porovnání s celkovou situací v ČR - vyšší výskyt zdravotně postižených dětí u 8 typů postižení z 10 (kategorie "jiné" nebyla v ostravské statistice uvedena). Jedná se tyto skupiny postižení: • tělesně postižení (3,5 x častěji) • mentálně postižení (1,1 x častěji) • sluchově postižení (1,9 x častěji)) • zrakově postižení (2,7 x častěji) • s více vadami (2,1 x častěji) Zatímco v České republice jako celku převažují ve všech sledovaných typech postižení z hlediska pohlaví chlapci, v Ostravě se u dvou typů (zrakové postižení, tělesné postižení) objevuje převaha dívek, ve zhruba opačném poměru (60:40 resp. 65:35) než v ČR. Další zřetelný posun je u kategorie "s více vadami", kdy v rámci ČR je poměr (dívky : chlapci) 27:73 a v Ostravě 42 : 58. U postižených dětí celkově se poměr pohlaví v ČR a Ostravě liší o 3 %, velmi zhruba však jak v ČR tak Ostravě představuje 1/3 dívek a 2/3 chlapců. Zjištěné údaje (zejména srovnání výskytu jednotlivých typů postižení) jsou dokladem toho, že zdravotní stav dětské populace v Ostravě je v porovnání se zbytkem republiky vážnější - svědčí o tom procentuálně vyšší zastoupení u většiny postižení. Z toho vyplývá, že skutečné normativy, platící pro celou ČR nejsou pro Ostravu adekvátní. Kdybychom vycházeli z koeficientů nárůstů výskytu postižených dětí, pak vybrané normativy pro tuto věkovou skupinu zdravotně postižených by dosahovaly následujících hodnot (počet výskytu postižení na 10000 obyvatel): ČR 285 286 95 57

mentálně postižení tělesně postižení sluchově postižení zrakově postižení

Ostrava 313,5 1001 256,5 153,9

Je třeba brát v úvahu, že nynější uvedená dětská populace se přesune do roku 2020 do produktivního věku, což ukazuje na potřebu sociální pomoci a tím i institucí pro lidi se zdravotními handicapy v Ostravě. Je pozitivní skutečností, že již několik let pracuje Komise rady MMO pro handicapovanou mládež, která podrobně mapuje situaci v terénu a podílí se na poskytování informací rodičům, pedagogům, lékařům a dalším odborníkům. 51

díl III.

2.2. Občané s tělesným postižením Vymezení pojmů: Tělesné defekty jsou defekty pohybového ústrojí, které mohou být vrozené, nebo získané. Jedná se o centrální a periferní obrny, deformace a amputace končetin. Legislativa definuje tělesné postižení pouze jako postižení pohybového ústrojí, které má přímou souvislost s pohybovým postižením, tzn. porušení motoriky z hlediska kvalitativního a kvantitativního – viditelné postižení dolních či horních končetin. Pohybová nedostatečnost se projevuje v celkovém tělesném i duševním stavu. 2.2.1. Charakteristika skupiny v Ostravě V Ostravě je asi 10 500 evidovaných občanů s tělesným postižením, dle expertních odhadů se však jejich počet pohybuje okolo 33 000. Počet dětí s tělesným postižením je v Ostravě 3,5x vyšší než je průměrný výskyt v ČR, proto nelze očekávat do roku 2020 výraznější pokles počtu občanů s tělesným postižením v Ostravě i přes očekávaný pokles celkového počtu obyvatel. Mezi neevidovanými jsou navíc často staří lidé, kteří nejsou držiteli mimořádných výhod. 2.2.2. Oblasti a cíle sociální integrace • Oblast rodiny Rodina, která sehrává v životě člověka s tělesným postižením významnou úlohu, musí se nejprve rozhodnout, zda bude o postiženého pečovat sama, či zda ho svěří do ústavní péče. Pokud jsou k tomu podmínky, je nejdůležitější zajištění domácí péče. Rodinám by však měla být poskytována podpora a vytvářeny optimální podmínky pro vykonávání pečovatelské role (finanční podpora, respitní péče, poradenství a informace). Je nutné, aby se rodina naučila nejen dovednostem přímé pomoci, ale i tomu, jak se k postiženému členu rodiny chovat, jak ho vést k co nejvyšší míře sebeobsluhy a nezávislosti. • Rozvíjení dovedností postiženého (sebeobsluha) Obvykle je lidem s tělesným postižením poskytována rehabilitace ve zdravotnických zařízeních, jejichž cílem je aktivizace a náprava poškozeného psychomotorického vývoje a formování sebevědomí postiženého. V rámci rehabilitace jsou poskytovány také rehabilitační pobyty, masáže, rehabilitační cvičení, plavání, nácvik dovedností nutných k sebeobsluze a používání kompenzačních pomůcek. Součástí rehabilitace by měla být rovněž psychologická pomoc a psychoterapie (především u klientů se získaným postižením). • Oblast výchovně vzdělávací Lidé s tělesným postižením často poukazují na skutečnost, že je s nimi zacházeno jako s lidmi s úbytkem intelektových schopností. Vzdělávání umožňuje lidem s tělesným postižením integraci do společnosti, zvyšuje možnost uplatnění na trhu práce a tím i věší míru nezávislosti. Současná moderní společnost se snaží začleňovat takto postižené do standardních školských zařízení, které jsou vybavovány bezbariérovými přístupy a architektonickými úpravami umožňujícími

52

díl III.

postiženým absolvovat běžné výukové programy. V rámci vzdělávacích aktivit je nutné tělesně postiženým poskytnout možnost individuálního plánu studia na všech stupních škol zohledňujícího tělesný handicap, rekvalifikaci a sociálně vzdělávací programy. • Oblast pracovní Velké množství občanů s tělesným postižením svůj handicap skrývá, aby předešla diskvalifikaci na trhu práce, řadě z nich s odbornou kvalifikací není umožněno uplatnění v oboru. To je také jedním z důvodů rozdílu mezi evidovaným počtem občanů s tělesným postižením a reálným stavem. Zapojování občanů s tělesným postižením do pracovní činnosti je pro postižené velmi důležité a snižuje důsledky sociální stigmatizace. Je možné využít mentálního potenciálu občanů s těžkým tělesným postižením. Vedle možnosti uplatnění na neregulovaném trhu práce by měla být vytvářena podporovaná pracovní místa pro skupinu lidí s takovým postižením, na trhu práce rozvíjena chráněná pracoviště a dílny. Vysoce kvalifikovaní lidé s tělesným handicapem jako sociální pracovníci a poradenští pracovníci by byli prospěšní v sociálních službách vzděláním, osobní zkušeností a příkladem pro ostatní občany s tělesným i jiným handicapem. • Oblast společenská Přestože v posledních letech došlo k výraznému posunu ve vnímání občanů s tělesným postižením „zdravou“ populací, stále existují společenské a komunikační bariéry. Větší informovanost o potřebách občanů s tělesným postižením, jejich začleňování do socializačního procesu již od raných stadií vývoje jedince vede ke zvýšení vzájemného porozumění a zrovnoprávnění vztahů. K podpoře osobní nezávislosti je snaha o co největší zapojení odborníků z řad postižených (peer counseling). Zkušenosti z této oblasti vypovídají o pozitivních výsledcích, např. z hlediska působení na aktivitu klienta vlastním příkladem, motivaci pro řešení jeho problému. Ke snazšímu zapojení občanů s tělesným handicapem do společenského života může pomoci osobní asistence, která umožňuje i lidem s velmi těžkým tělesným postižením, aby žili způsobem, který se nejvíce blíží běžnému životu. K osobní nezávislosti přispívá úprava architektonických bariér v místě bydliště, na úřadech, zdravotnických, školských a podobných zařízeních (nájezdy na chodníky, úprava vstupů a lehká manipulace s dveřním křídlem, sklon rampy a vybavenost zábradlím nebo vodící lištou, výtahy nebo plošiny, vytvoření dostatečného prostoru pro manipulaci vozíčkářům a odstranění prahů). • Oblast volného času Možnosti využití volného času by měly být pestré (neorientovat se jen na pasivní konzumaci, ale také na aktivitu a spoluúčast lidí s postižením) – pořádání různých kulturních, společenských, vzdělávacích, sportovních a zájmových akcí. Volnočasové aktivity by měly vést k všestrannému rozvoji osobnosti člověka s tělesným postižením, měly by poskytovat emocionální zážitky a uspokojení. Předpokladem pro kulturní vyžití lidí s tělesným postižením jsou upravená místa v kinech, divadlech a kulturních sálech. Pro lepší zapojení občanů s tělesným postižením do volnočasových aktivit je potřeba zlepšit přístupnost měst, a to především podporou bezbariérové dopravy.

53

díl III.

2.2.3. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Centrum služeb pro zdravotně postižené Bieblova 3, Ostrava – Moravská Ostrava 9000 ročně - poradenské služby 20 ročně – asistenční služby (∅ 40 hodin na klienta)

Centrum vykonává především poradenskou a konzultační činnost pro občany s tělesným postižením. Vydává doporučení, poskytuje poradenství při výběru vhodných rehabilitačních pomůcek a také je půjčuje, odborné konzultace v oblasti odstraňování bariér a úpravy bytu, poskytuje osobní asistence, 1x měsíčně funguje jako právní poradna pro tělesně postižené. Pomáhají s vyřizováním slev na telefonní stanice, dávek na kompenzační pomůcky apod. Komentář: Centrum má k dispozici dvě pracovnice na stálý úvazek a tým externích spolupracovníků, využívá služeb studentů vyšší odborné zdravotní školy, mimo to má smlouvu s ÚP na veřejně prospěšná místa. Rozšíření možností služeb osobní asistence brání nedostatek finančních prostředků a špatná dopravní obslužnost. Název: Kapacita:

Domovinka pro staré a postižené občany Středisko Diakonie ČCE v Ostravě Syllabova 20, Ostrava – Vítkovice 15 - denní pobyty 6 - týdenní pobyty

Zařízení poskytuje ubytování, stravu, svoz, ošetřovatelskou a rehabilitační péči a aktivační programy pro osamělé staré a zdravotně postižené občany. Název: Kapacita:

Dětský rehabilitační stacionář při Městské nemocnici Ostrava – Fifejdy Ukrajinská 1534, Ostrava - Poruba 40 dětí ročně cca 10 000 ambulantních návštěv

Zařízení poskytuje péči dětem s pohybovým postižením ve věku do 7 let formou ambulantní péče. Název: Kapacita:

Rehabilitační stacionář pro zdravotně postižené děti Dětský domov pro děti do 3 let Skautská 1045, Ostrava – Poruba 18 dětí 4176 ročně

Zařízení je organizačně začleněno pod domov dětí pro děti do 3 let. Poskytuje také rehabilitaci dětí se zdravotním postižením, které nejsou v péči domova dětí. Komentář: Přestože je denní kapacita 18 míst, poskytuje zařízení péči 21 dětem denně.

54

díl III.

Název: Kapacita:

ALDIO – alternativní doprava imobilních osob Ostravská organizace vozíčkářů DPS, Horymírova 3054, Ostrava - Zábřeh 2200 klientů ročně

Tuto službu organizuje Ostravská organizace vozíčkářů. Zařízení poskytuje přepravu pouze klientům se ZTP, ZTP/P. Komentář: zařízení zaměstnává 4 osoby – vedoucího (administrativní práce), 2 dispečery, řidiče. Disponuje pouze 1 vozidlem, které svým stavem a kapacitou nestačí pokrývat vzrůstající poptávku po této službě. Auto s řidičem mají k dispozici i různé zájmové organizace tělesně postižených (sportovní kluby, CKM apod.). Název: Kapacita:

Charita sv. Alexandra - chráněné dílny Diecézní charita ostravsko-opavská Kratochvílova 3, Ostrava – Moravská Ostrava 9

Zařízení zaměstnává 4 osoby v textilní dílně, 5 osob ve stolařské dílně. Jedná se o osoby s tělesným postižením, případně jedince s kombinovanou vadou (tělesné + sluchové postižení). Tři osoby jsou zaměstnány v nově vybudovaném chráněném pracovišti - prezentačním a informačním centru. Komentář: Kapacita dílen je omezená velikostí prostor. Název: Kapacita:

Agentura SLUNCE - agentura sociálních asistentů Nálepkova 975/7, Ostrava - Poruba 35 – 40

Agentura zaměstnává 20 lidí na stálý pracovní poměr. Zajišťuje asistenční službu převážně pro seniory s tělesným postižením. Komentář: Služba je částečně placena klienty, popř. příbuznými klientů. Poskytuje služby i klientům bez ZTP, ZTP/P, zejména trpícím degenerativními nemocemi ve stáří. 2.2.4. Chybějící či nedostatečné služby Sociální služby rezidenční: Dospělí s těžkým tělesným postižením, o které se nemá kdo postarat jsou umisťováni v domovech důchodců, což vede k jejich sociální izolaci a kontakt s generací vrstevníků je minimální. Ústavy sociální péče pro občany s těžkým tělesným postižením, o které se není schopna postarat rodina. Nejbližší ÚSP je umístěn v Hrabyni, což omezuje kontakt postiženého s rodinou a znemožňuje sociální integraci klientů. Stacionáře pro dospělé s tělesným postižením nejsou zajištěny.

55

díl III.

• Pracovní a sociální rehabilitace: Počet chráněných dílen a chráněných pracovišť je nedostatečný. I přes legislativní úpravu v zákoníku práce je uplatnění občanů s tělesným postižením na trhu práce minimální. Sociální práce – chybí sociální pracovník, který by zprostředkovával a koordinoval komunikaci a spolupráci mezi klienty s tělesným postižením a institucemi. Dle názoru expertů by měl být sociální pracovník přítomen v posudkových komisích, aby byla situace občanů s tělesným postižením hodnocena komplexně. Chybí asistenční a pečovatelská služba, která by zajišťovala nákupy a jejich dovoz. Nedostatečně je zajištěna doprava osob s tělesným postižením. • Terapeutické a poradenské služby: Chybí poradenská služba, která by pracovala s celou rodinou občana s tělesným postižením. • Preventivní pomoc: Nedostatečně je zajištěna bezbariérová MHD. 2.2.5. Shrnutí V Ostravě existuje poměrně velké množství institucí pro občany osob s tělesným postižením. Chybí však denní zařízení (stacionář) pro dospělé osob s tělesným postižením. Vzhledem k množství občanů osob s tělesným postižením (dětí s tělesným postižením je v Ostravě 3,5x víc, než je průměr v ČR) kapacitně stávající organizace nejsou schopny pokrýt poptávku po poskytovaných službách. Vzhledem ke stárnutí populace je třeba rozšířit nabídku služeb pro seniory osob s tělesným postižením a s degenerativními chorobami stáří. 2.2.6. Doporučení Doporučujeme podporu stacionářů pro dospělé občany s tělesným postižením. Doporučujeme podporu projektů osobní asistence občany s tělesným postižením. Doporučujeme vytvářet příležitosti pro integraci dětí s tělesným postižením a mládeže do běžné výuky na všech stupních škol. Doporučujeme podporu projektů sociální rehabilitace pro zvýšení samostatnosti občanů s tělesným postižením. Doporučujeme podporu výstavby chráněného bydlení a rekonstrukcí bezbariérových bytů, které jsou pro občany s tělesným postižením finančně dostupné (dotované). Doporučujeme podporu rozšíření dopravní obslužnosti osob s tělesným postižením. Doporučujeme podporu projektu sociálního pracovníka, koordinujícího činnosti jednotlivých subjektů a usnadňujícího jednání klientů s tělesným postižením s institucemi. Doporučujeme podporu projektů rozšiřování a budování chráněných dílen a pracovišť. Doporučujeme podporu projektů teleworku pro občany s tělesným postižením dle vzoru EU. V Evropské sociální chartě jsou v rámci služeb zaměstnanosti do specializovaných sociálních služeb začleněny umísťovací služby pro osoby se zdravotním postižením (článek 1, odstavec 3, článek 15 a článek 9 jednotlivě).

56

díl III.

Doporučujeme podporu projektů pro odstraňování architektonických bariér. Doporučujeme podporu projektů peer counseling (zapojení odborníků z řad občanů s tělesným postižením). 2.3. Mentálně postižení Vymezení pojmů: Mentální postižení je nedostatečnost nebo poškození mozku nezvratného charakteru, které může být způsobeno genetickými, fyzikálními, chemickými či biologickými faktory. Nejvyšší procento mentálních retardací vzniká v prenatálním období (50 – 60%) nebo v raném dětství (asi 30%). Základním rysem mentálního postižení je strukturální porucha celé osobnosti a snížení inteligence globálního charakteru v důsledku omezeného vývoje. Mentální retardace má formu lehkou, středně těžkou a těžkou. Pro mentální retardaci je typická zvýšená frekvence tělesných abnormalit v oblasti motorické a také smyslové defekty (slepota, hluchota). Tyto symptomy lze považovat za vedlejší znaky mentální retardace. Lidé s mentálním postižením jsou do určité míry schopni učení, při lehké retardaci jsou schopni za určitých podmínek a pomoci vést vlastní domácnost v některé z forem chráněného bydlení a také pracovat v chráněných dílnách, či na chráněných pracovištích. 2.3.1. Charakteristika skupiny v Ostravě Počet osob s mentálním postižením je v běžné populaci odhadován na 2,5 - 3%, což odpovídá také percentuálnímu zastoupení mentálně postižených v Ostravě (cca 9500 osob). Předpokládané percentuální zastoupení mentálně postižených zůstane do roku 2020 přibližně stejné. 2.3.2. Oblasti a cíle sociální integrace • Oblast rodiny Výchova v rodině a umístění v rodině je pro mentálně postižené dítě nejvhodnějším řešením. Je třeba, aby rodiče byli vedeni ve výchově a aby byli instruováni, jak dítě cvičit, učit, trénovat a jak s ním jednat. Je velmi žádoucí, aby dítě mohlo určitý čas denně strávit v přiměřeném kolektivu jiných dětí. Rodina se musí rozhodnout, zda bude o mentálně postiženého pečovat sama, či zda ho svěří do ústavní péče. Rodinám by však měla být poskytována podpora a vytvářeny optimální podmínky pro vykonávání pečovatelské role (finanční podpora, respitní péče, asistenční služba, poradenství apod.). • Rozvíjení dovedností postiženého (sebeobsluha) Řada autorů našich i zahraničních ukazuje, jak správně zaměřená péče může dítě v některých případech vyvést ze stavu, který odpovídal původně těžkému vývojovému opoždění. Bývá to zejména v případech, kde opoždění duševního vývoje vzniklo v důsledku deprivace nebo zanedbanosti a kde intenzívní péče a zájem o dítě značně stimuloval vývoj. Od raného dětství má pro dítě zvláštní význam cvičení a rozvíjení motoriky a percepce. Péči o mentálně postižené je nutno plánovitě skloubit od útlého dětského věku až do dospělosti. Častým problémem je otázka, co se

57

díl III.

s postiženým stane, pokud rodiče ztratí schopnost se o něj starat. Cílem sociální práce s mentálně postiženými je podpora rozvoje dovedností, které jim umožňují vést samostatnější život. • Oblast výchovně vzdělávací Začlenění osob s mentálním postižením do výchovně vzdělávacího procesu je odlišné podle stupně postižení. Zákon umožňuje školám integraci mentálně postižených, školy a učitelé však na to většinou nejsou připraveni. Vytváření spolupráce mezi učiteli, mentálně postiženými a jejich rodiči je předpokladem pro snadnější překonávání bariér, které znemožňují takto postiženým integraci do společnosti. • Oblast pracovní Přestože mají osoby s mentálním postižením snížené intelektuální schopnosti, jsou obvykle schopny v určité míře pracovat. Zařazení do pracovního procesu je závislé na stupni postižení. Pracovní způsobilost mentálně postižených by měla být trénována od jednoduchých pracovních návyků a dovedností, přes zácvik v jednoduchých pracovních oborech až po dovednosti uplatňované v různých povoláních. • Oblast společenská Lidé s lehčí formou mentální retardace se dokáží poměrně dobře integrovat do společnosti. Lidé s těžšími formami postižení, kteří se nejsou schopni sami o sebe postarat a jsou prakticky celý život závislí na pomoci jiných, se nedokáží vlastními silami integrovat. Větší míra informovanosti, tolerance a zapojení mentálně postižených do běžného života odstraňuje tabuizaci a stigmatizaci takto postižených lidí ve společnosti. • Oblast volného času Volnočasové aktivity pro mentálně postižené nelze považovat za okrajovou záležitost, neboť podporují rozvoj potřebných dovedností a celkovou aktivizaci formou hry. Do těchto aktivit by měly být zapojeny celé rodiny mentálně postižených (letní tábory, společné pobyty a setkání). 2.3.3. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Stacionář Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Hladnovská 751, Ostrava – Muglinov 142

Zařízení je koedukované a přijímá do celoročního pobytu zájemce od 6 let, umožňuje klientům žít v menších až 12 členných skupinách, tvořících téměř rodinnou komunitu, která obývá kuchyňku, pokoj a tři ložnice. Podle rozsahu mentálního, tělesného a smyslového postižení jsou zařazováni do péče výchovného nebo zdravotního úseku. Se všemi se podle jejich možností a schopností pracuje na celkovém rozvoji osobnosti. Procvičuje se logické myšlení, motorika, řeč i pracovní dovednosti a posiluje se schopnost komunikace, aby se postižený člověk co nejvíce osamostatnil.

58

díl III.

Toto výchovně vzdělávací úsilí podporuje také výuka ve dvou specializovaných výchovných skupinách, které připravují schopnější děti ke vstupu do pomocných a zvláštních škol. Komentář: Od podzimu r.1998 má Stacionář k dispozici 6 lůžek tzv. internátního bydlení, jež slouží jako přechod a příprava klientů z ústavní péče na relativně samostatný život v chráněných bytech. Své vlohy a nadání uplatňují obyvatelé Stacionáře v zájmových kroužcích - především výtvarném a sportovním. Název: Kapacita:

Diagnostické oddělení Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Hladnovská 751, Ostrava – Muglinov 24

Diagnostické oddělení je samostatným odborným pracovištěm ústavu, které zabezpečuje komplexní diagnostiku pro mentálně postižené děti a mládež ve věku od 3 –26 let. Oddělení přijímá klienty i v kombinaci s tělesnými a smyslovými vadami. Přechodné umístění na dobu 6 týdnů – 5 měsíců může mít formu denního, týdenního i nepřetržitého pobytu. Tým odborných pracovníků tvoří speciální pedagogové, logopedi, dětský lékař, psychiatr, psycholog a sociální pracovnice. Komentář: Mezi důvody pro umístění dítěte na oddělení se nejčastěji objevují problémy vzdělavatelnosti, opožděného vývoje, výchovné problémy, potřeby rehabilitace a pomoci rodině v krizové situaci. Součástí činnosti diagnostického oddělení je i poradenská a terapeutická péče o rodiny s mentálně postiženým. Název: Kapacita:

Rehabilitační oddělení Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Hladnovská 751, Ostrava – Muglinov 26 432 rehabilitačních výkonů za rok 2000

Rehabilitační oddělení zajišťuje komplexní rehabilitační služby pro všechna zařízení ústavu. Oddělení je vybaveno moderní rehabilitační technikou a léčebnými přístroji, k dispozici je tělocvična, posilovna a bazén. Proto ústav může svým klientům poskytnout všechny formy rehabilitační péče, jako je léčebná tělesná výchova (individuální nebo skupinová), fyzikální terapie (vodoléčba a elektroléčba), pracovní terapie, hipoterapie a canisterapie. Při individuální léčebné tělesné výchově především dětí s dětskou mozkovou obrnou se uplatňují všechny účinné metody jako Vojtova, Bobatova i Kabátova. Všechny úkony jsou ordinovány lékařem-specialistou. Ergoterapeutky provádějí také léčebný výcvik k soběstačnosti a zátěžové testy pro případné zařazení do zaměstnání. Komentář: Hrubou i jemnou motoriku si klienti mohou zlepšovat v ergoterapeutické dílně. Pracovní uplatnění zlepšuje psychický stav a napomáhá sociální adaptaci. Léčebné úspěchy přináší uvolňující a zklidňující jízda na koních. Tři koně jsou ustájeni v areálu Stacionáře.

59

díl III.

Název: Kapacita:

Domov pro dospělé a kreativní ateliér Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Na Liščině 10, Ostrava - Hrušov 86

Domov pro dospělé navázal na činnost ústavu pro mentálně postižené muže, který byl na Liščině otevřen v roce 1978. Dnes jsou zde přijímáni muži i ženy starší 26 let na celoroční a denní pobyt. Komentář: Snahou všech pracovníků je vytvořit klientům takové podmínky, které se co nejvíce přibližují rodinnému prostředí. Vrcholem této snahy je otevření internátního bydlení, které 15 mužům v areálu tohoto zařízení poskytuje ve třech bytech vyšší kvalitu bydlení, více soukromí a samostatnosti. Seberealizaci nacházejí mentálně postižení dospělí v chráněných dílnách nebo přímo v areálu ústavu v dílně tkalcovské, košíkářské, šicí, keramické a při draní peří na zakázku. Odpolední program je věnován sportu, kultuře a osobním zájmům. Kreativní ateliér slouží nejen všem klientům ÚSP Ostrava, ale i dětem z jiných zařízení - mateřské školy, klubu Humanita, SPMP atd. Rukodělné práce jsou také vhodnou přípravou vybraných klientů pro zařazení do chráněných dílen ústavu. Ateliér poskytuje prostor pro smysluplné využití volného času, umožňuje relaxaci, rozvíjí tvořivé schopnosti a zájmy v oblasti umění, dává příležitost k nonverbální komunikaci i prosté radosti z tvorby. Komentář: Kreativní ateliér svou koncepcí samostané tvůrčí dílny je v naší republice zřejmě zcela ojedinělým projektem. O práci v ateliéru jeví zájem i veřejnost. Využívají se všechny výtvarné techniky a všechny dostupné materiály. Název: Kapacita:

Týdenní a denní pobyt pro mládež Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava ul. 5. května 5376, Ostrava - Třebovice 66 24 – týdenní pobyt 42 – denní pobyt

Týdenní a denní pobyt pro mládež je svou koncepcí systematické výchovné péče o mentálně postižené nejstarším zařízením ústavu. Zařízení je bezbariérové a umožňuje přijímat i imobilní klienty, pro něž je zajištěna potřebná rehabilitace. Menší děti se zde učí základním dovednostem v sebeobsluze, aby se co nejvíce osamostatnily, a připravují se pro vstup do specializované výchovné skupiny, v níž se postupuje podle osnov pomocné školy. Výchova a vzdělávání starších dětí je rozšířena o pracovní rehabilitaci v dílnách - textilní, košíkářské, keramické a dřevařské. Komentář: V zájmových aktivitách dominuje sport. Integraci do společnosti napomáhají připravované diskotéky a plesy, návštěvy divadel, zájezdy a pobyty v přírodě. Na organizaci řady akcí se podílejí prostřednictvím Sdružení rodičů a přátel ústavu také příbuzní postižených dětí. Kapacita zařízení je v současné době plně vytížená.

60

díl III.

Název: Kapacita:

Dětské centrum Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Jandova 4, Ostrava – Zábřeh 32

Dětské centrum bylo vybudováno v roce 1991 pro děti mentálně, tělesně i smyslově postižené ve věku od 3 do 9 let. Podle potřeb dětí či požadavků rodiny zde mohou být klienti umístěni v denních, týdenních nebo celoročních pobytech. Většina z celkové kapacity je k dispozici imobilním, těžce postiženým dětem. O děti se starají pedagogičtí, rehabilitační a zdravotničtí pracovníci. Komentář: Péče je většinou individuální a vyžaduje úzkou spolupráci všech odborníků, mezi něž patří také logoped, psycholog, psychiatr a tyfloped. Děti získávají základy hygieny, učí se sebeobsluze. Důraz je kladen na nácvik řeči, motoriky, pozornosti a schopnosti žít v kolektivu. Všestrannému rozvoji tělesných a rozumových schopností postižených dětí napomáhá především vjemová terapie, rozvíjeny jsou i arte a muzikoterapie, dobré zkušenosti jsou s hipoterapií, zkouší se canisterapie. V celoročním léčebně výchovném programu nechybí ani plavecký výcvik a rekreační ozdravné pobyty mimo město. Název: Kapacita:

Chráněné byty Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Hladnovská 199/757, Ostrava – Muglinov 13 malometrážních bytů

Chráněné bydlení je nejvyšší formou péče o mentálně postižené. V současné době ve 13 malometrážních bytech žije 14 žen a 6 mužů. Pomoc v případě, že si postižený s něčím neví rady, poskytuje 24 hodin denně vychovatel, jehož asistenční službu ústav trvale nájemníkům chráněného bydlení poskytuje. Styk s úřady a pomoc v sociálních otázkách klientům zajišťuje sociální pracovnice. Komentář: Všichni obyvatelé těchto bytů jsou zaměstnáni. Pracovní uplatnění našli v ústavní kuchyni, prádelně, na zahradě nebo v chráněných dílnách. Výplata je přilepšením k invalidnímu důchodu. Ze svých peněz si hradí veškeré životní náklady. S financemi jim pomáhají hospodařit vychovatelé. Název: Kapacita:

Chráněné dílny Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Holvekova 38B, Ostrava – Kunčičky 45

Chráněné dílny zprostředkovávají zaměstnání v dílně košíkářské, textilní, dřevoobráběcí, kovodílně a dílně knihařské. Pod odborným vedením mistrů jednotlivých řemesel vznikají výrobky s vysokou užitnou hodnotou. Zejména tkané a košíkářské zboží se těší trvalému zájmu veřejnosti. Komentář: Spolupráce byla navázána také s různými podniky, organizacemi a drobnými agenturami, které dílnám poskytují zakázky na provedení nebo dokončení prací. Chráněné dílny spolu s chráněnými byty představují vrcholnou fázi integrace mentálně postižených do společnosti a pracovního prostředí.

61

díl III.

Název:

Kapacita:

Středisko pracovní rehabilitace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, městská organizace Ostrava Elektrárenská 104, Ostrava – Svinov 30 – 35

Jedná se o denní centrum pro dospělé osoby s těžší i lehčí mentální retardací, které zajišťuje výchovně vzdělávací a pracovně rehabilitační aktivity integračního charakteru (práce se dřevem, textilem, kůží, gastronomie, včetně stolování, nezbytné vzdělávací minimum apod. ). Komentář: Centrum v případě nouze poskytuje ubytování po dobu nezbytně nutnou. Název:

Kapacita:

Osobní asistence lidí s mentálním postižením Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, městská organizace Ostrava Elektrárenská 104, Ostrava – Svinov 23

Asistenční služba pro mentálně postižené v současné době funguje pouze jako projekt. Umožňuje pomoc zdravotně postižené osobě zvládat prostřednictvím osobního asistenta činnosti, které by dělala sama v případě, že by nebyla postižená (pomoc při sebeobsluze, při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se sociálním okolím, pomoc při prosazování práv a zájmů, poradenskou činnost). Pomoc je zajišťována při aktivní spolupráci klienta. Komentář: Přestože se tato služba jeví jako velmi potřebná a efektivní, nemůže být poskytována v dostačující míře, vzhledem k dosavadním legislativním bariérám. Služba nemůže být poskytována osobám, jejichž rodina pobírá příspěvek při péči o osobu blízkou (§ 80 – 85 ZÁKONA č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997) . Název:

Kapacita:

Klub HUMANITA – večerní škola Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, městská organizace Ostrava Elektrárenská 104, Ostrava - Svinov 40 – 45

Organizace zajišťuje pravidelné a soustavné vzdělávání mentálně postižených občanů. Klienti si mohou vybrat z pěti okruhů: drobná údržba, práce s počítačem, příprava pokrmů, základy trivia, ruční práce. Komentář: Klienty jsou mentálně postižení, kteří nemají možnost zúčastnit se vzdělávacího procesu ve zvláštních a pomocných školách. Klub také organizuje zájmovou činnost, poradenství, sportovní a kulturní akce, ozdravné pobyty, letní tábory a rekondici.

62

díl III.

2.3.4. Chybějící či nedostatečné služby •

Preventivní pomoc: Chráněné bydlení – nabídka v omezené míře, je třeba rozšířit zařízení s celoročním pobytem pro mentálně postižené, o které se nemá kdo starat (jejich rodiče jsou už staří nebo zemřeli). Chráněné dílny – nabídka v omezené míře Týdenní a denní pobyty pro mládež – kapacita této služby je plně vytížená Respitní péče a asistenční služba – nabídka ve velmi omezené míře

2.3.5. Shrnutí V Ostravě je široká nabídka služeb pro mentálně postižené, kapacita některých služeb je však nedostačující nebo plně vytížená. 2.3.6. Doporučení Doporučujeme podpořit projekty rozšiřující stávající nabídku chráněného bydlení pro mentálně postižené. Doporučujeme rozšiřovat kapacitu chráněných dílen a pracovišť pro mentálně postižené. Doporučujeme rozšíření kapacity zařízení celoročních, týdenních a denních pobytů pro mentálně postižené. Doporučujeme podporu projektů integrace mentálně postižených do běžného života. Doporučujeme vytvářet příležitosti pro integraci mentálně postižených dětí a mládeže do běžné výuky. Doporučujeme podporu projektů respitní péče a asistenčních služeb pro mentálně postižené. 2.4. Zrakově postižení Vymezení pojmů: Zrakový defekt je velice těžkým postižením, protože znesnadňuje nebo dokonce znemožňuje poznávat svět zrakem v celé jeho mnohotvárnosti, rozmanitosti a pestrosti (zrakové vnímání poskytuje člověku 75 – 80% veškerých informací o světě). Narušuje vytváření představ o předmětech a jevech, takže i myšlení je ochuzené zejména tam, kde barva, tvar, velikost a prostorové vztahy tvoří podstatné znaky pojmů, soudů a úsudků. Uvedené nedostatky se promítají do citového života a ovlivňují celou osobnost. Slabozrakost je závažná zraková vada, která se vyznačuje značným snížením vidění oběma očima. Dělí se na tři stupně – lehká, středně těžká a těžká slabozrakost. Slepota je nejtěžší zraková vada, která se může projevit na jednom nebo obou očích. Praktická (sociální) slepota - je stav, při němž poklesává vidění pod stupeň, který je nutný k výkonu povolání, vyřazuje jedince z celé řady činností, omezuje jeho kulturní

63

díl III.

život a nedovoluje mu ani zcela volný pohyb v prostoru. Při tomto stupni slepoty nevidomý rozlišuje světlo a tmu. Úplná (absolutní) slepota – při tomto stupni slepoty nevidomý nerozlišuje ani světlo ani tmu, je to vada velmi vzácná a je nejtěžším defektem v oblasti zrakových vad. Nejvíce psychologické péče potřebují nevidomí, kteří nemohou využívat zrak ani k částečné orientaci v prostoru. 2.4.1. Charakteristika skupiny v Ostravě Počet osob se zrakovým postižením je těžko odhadnutelný, neexistuje přesná evidence. Celkové procento zrakově postižených osob v Ostravě odpovídá podle expertních odhadů průměru v ČR, výskyt zrakově postižených dětí je však 2,7x častější. V ČR expertní odhady hovoří o 1 promile lidí nevidomých, nebo těžce zrakově postižených. Pokud se k tomu přičtou i lidé slabozrací, pak se hovoří o 1,5 – 2%. Počet těžce zrakově postižených (se zbytky zraku a nevidomí) v Ostravě je odhadován na 500 – 600 lidí. I přes předpokládaný pokles počtu obyvatel v Ostravě do roku 2020 není možné předpokládat výraznější pokles počtu těžce zrakově postižených, vzhledem k 2,7x vyššímu výskytu zrakových vad u dětí než je průměr v ČR. 2.4.2. Oblasti a cíle sociální integrace • Oblast rodiny Častým problémem zrakově postižených je jejich izolovanost ve vlastní rodině, protože jejich omezené vnímání je vyčleňuje z účasti na rodinných činnostech. Pokud žije zdravotně postižený v rodině, je nutné pracovat také s jeho rodinou. Prací s rodinou (vzdělávání, rodinná terapie) se odstraňují vzájemné bariéry a soužití postiženého a členů rodiny se stává méně konfliktním. Jako velmi efektivní se jeví peer counseling (pořádání svépomocných komunitních setkání postižených a komunitní setkání členů rodin se zrakově postiženým). Dochází k výměně názorů, zkušeností, vzájemné podpoře a motivaci všech zainteresovaných. • Rozvíjení dovedností postiženého (sebeobsluha) Jedním z hlavních cílů sociální práce se zrakově postiženými je podpora rozvoje takových dovedností postiženého, které mu umožňují vést samostatnější život. Zrakové postižení ztěžuje zvládání jinak běžných každodenních úkonů. Pro zrakově postiženého je nutné proškolení v oblasti: - kompenzačních pomůcek a informace o možnostech jejich získávání - nácviku sebeobsluhy - výuky čtení a psaní Braillova bodového písma - výcviku v prostorové orientaci a chůze s bílou holí, nácvik chůze s průvodcem, výběr vhodných tras - nácviku vlastnoručního podpisu - nácviku psaní na kancelářském psacím stroji - reedukace zraku (zrakový trénink) - nácviku chování v různých společenských situacích a způsobů kontaktu s lidmi Možností řešení těchto problémů je využití specializovaných servisních služeb.

64

díl III.

• Oblast výchovně vzdělávací Pro prevenci sociální izolace zrakově postižených je nutné jejich vzdělávání, které by mělo být dostupné v obou variantách – integrované i speciální. Umožňuje – li to míra postižení, je výhodné, aby byl zrakově postižený vzděláván v rámci běžných vzdělávacích institucí. V případě, že integrované vzdělávání není možné, narůstá potřeba specielních forem vzdělávání (speciální školy, stacionáře, specifické komunity, chráněné dílny apod.). Tomuto záměru vyhovují více než dosavadní „velkoústavy“ spíše menší specializovaná zařízení, mající dostatek fundovaných a motivovaných pracovníků, kteří ve spolupráci s dobrovolnými občanskými sdruženími mohou poskytovat potřebnou individuální péči. Přesto by ani v těchto případech nemělo docházet ke ztrátě kontaktu s okolním světem. • Oblast pracovní Zrakové postižení má v oblasti zaměstnání znevýhodňující důsledky. Ztráta zraku v dospělém věku znamená pravděpodobnou ztrátu zaměstnání. Postižení vrozené nebo získané v raném vývojovém období zase diskvalifikuje postiženého při vzdělávání a přípravě na zaměstnání. Zrakově postižený ke svému pracovnímu výkonu často potřebuje speciální pomůcky, které kompenzují zrakovou nedostatečnost. Konkurenceschopnost zrakově postižených na běžném pracovním trhu je velmi problematická. Mizí tradiční formy zaměstnávání takto postižených lidí (spojovatel, telefonista), které jsou v současné době automatizovány. • Oblast společenská Zdravý člověk vnímá zrakovými vjemy až 90% informací, což poukazuje na skutečnost, že zrakové postižení velmi výrazným způsobem ovlivňuje samostatné sociální fungování. Proto je jeho podpoře třeba věnovat mimořádnou pozornost. Předpokladem pro integraci zrakově postižených do společnosti je maximální eliminace bariér: - odstranění architektonických a urbanistických bariér - dopravní značení a signalizace - úprava veřejné hromadné dopravy zohledňující zrakový handicap - asistenční služby - zmírňování přírodních překážek, souvisejících s ročním obdobím, popř. kompenzace pomocí asistenčních, pečovatelských a jiných služeb sociální pomoci. • Oblast volného času Zrakové postižení výrazně redukuje možnosti volnočasového využití. Množství zcela běžných aktivit je pro zrakově postižené nedostupné, nebo dostupné jenom na základě zvláštních opatření. V této oblasti se nejvíce angažují uživatelské organizace, které pořádají různá setkání, rekreační pobyty a činnosti se spolkovým charakterem.

65

díl III.

2.4.3. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Denní zařízení pro zrakově postižené občany Tyflocentrum Ostrava Syllabova 19, 703 86 Ostrava – Vítkovice přes 200 ročně

Centrum provádí depistáž (vyhledávání zrakově postižených osob), poskytuje služby pro zrakově postižené nad 15 let, kteří již zvládli základní sebeobsluhu, poskytuje základní poradenství o právech zrakově postižených a konzultace v oblasti náročných kompenzačních pomůcek – jedná se o zařízení, jejichž základem je osobní počítač (digitální čtecí přístroj, digitální lupa, digitální zápisník aj. Centrum dále organizuje přípravné, základní a doplňkové kurzy obsluhy náročných kompenzačních pomůcek včetně obsluhy dalšího softwarového vybavení a obsluhy internetu. Poskytují také průvodcovské služby, které zajišťují dvě kvalifikované pracovnice, odborné konzultace pro odstraňování architektonických bariér. Dále centrum zprostředkovává besedy, přednášky, konzultace, jednorázové akce a služby, rekondiční a psychorehabilitační pobyty a podporuje vhodné sportovní aktivity jako aplikovaný stolní tenis – showdown, jízda na tandemovém kole, simulovaná střelba. V rámci Tyflocentra koexistuje odbočka SONS Ostrava. Komentář: Počet počítačů v Tyflocentru je nedostatečný. Název: Kapacita:

Komplexní rehabilitace dospělých zrakově postižených Tyfloservis, oblastní ambulantní středisko Syllabova 19, 703 86 Ostrava - Vítkovice 20 – 30 nových klientů měsíčně 35 klientů v dlouhodobé péči ročně celkem 220 – 230 ambulantních klientů ročně

Toto středisko zajišťuje služby pro klienty, kteří mají vážnější problémy, pro jejich rodiny i okruh přátel. Službu využívají především lidé, u nichž došlo k oslabení nebo ztrátě zraku v pozdějším věku. Středisko spolupracuje se zdravotnickými zařízeními, zprostředkovává první kontakt postiženého klienta s možnostmi adaptace, socializace, rehabilitace a jeho začlenění do společnosti. Postupně se služby rozšiřují o pomoc osobám, u nichž je současně se zrakem postižen sluch, opěrný a pohybový aparát nebo se vyskytuje diabetes mellitus. Komentář: Organizaci chybí sociální pracovník, který by koordinoval a napomáhal spolupráci s veškerými institucemi. Chybí odborná psychologická intervence, kterou by zajišťoval externí psycholog. Tyfloservis poskytuje služby nejen pro Ostravu, ale pro celý Moravskoslezský kraj. Název:

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SONS – Odbočka Ostrava Syllabova 19, 703 86 Ostrava – Vítkovice Odbočka koexistuje na pracovišti Tyflocentra. Zajišťuje aktivity pro zrakově postižené.

66

díl III.

Název:

Středisko rané péče Ostrava Společnost pro ranou péči Nádražní 110, Ostrava – Přívoz

Středisko zajišťuje depistáž zrakově handicapovaných dětí, poskytuje odbornou pomoc a poradenství sociální, psychologické, technické, rekondiční. Zajišťuje rehabilitační pobyty pro celé rodiny, kurzy a semináře, setkávání rodičů, půjčovnu hraček, zasílání informací a časopisu Rolnička. Cílem je podpora rodiny a podpora vývoje dítěte se zrakovým postižením. Klientelou jsou zrakově postižené děti ve věku 0 – 3 roky, děti s kombinovaným postižením (zrakové + mentální, pohybové, sluchové…) ve věku 0 – 6 let a jejich rodiny. 2.4.4. Chybějící či nedostatečné služby • Sociální služby rezidenční: V Ostravě neexistuje ústav sociální péče pro zrakově postižené. Dotázaní experti, ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb, nepovažují tyto sociální služby za žádoucí a dávají přednost intervenci individuálního charakteru v přirozeném prostředí. •

Pracovní a sociální rehabilitace: Rekvalifikace zrakově postižených není v Ostravě poskytována, rekvalifikační kurzy jsou zajišťovány pouze v Praze. Chráněné dílny nejsou zajištěny a uplatnění zrakově postižených na trhu práce je naprosto vyloučeno. Osobní asistence – je nedostačující, je úzce vázána na vyškolení dostatečného počtu interních zaměstnanců a finančních možnostech servisních organizací. Průvodcovské služby – nejsou zajištěny v dostatečném rozsahu.

•

Terapeutické a poradenské služby: Odborná psychologická intervence – nezajištěna také z důvodu nezájmu odborných psychologů. Sociální práce – chybí sociální pracovník, který by koordinoval a napomáhal spolupráci veškerých institucí se zrakově postiženými.

•

Preventivní pomoc: K preventivní pomoci zrakově postiženým v jejich přirozeném prostředí je možné přičlenit i dobudování systému signalizace v prostředcích hromadné dopravy, informující postiženého občana o linkách MHD a jízdním řádu. Bezbariérové byty pro zrakově postižené nejsou v Ostravě zajištěny. Dotázaní experti však nutnost výstavby takových bytů vyloučili. Zrakově postižení jsou schopni zvládnout nácvik sebeobsluhy v přirozeném domácím prostředí, případně je třeba provést drobné úpravy v domácnosti.

2.4.5. Shrnutí Díky dobré spolupráci zdravotnických zařízení se servisními organizacemi je dobře zajištěna počáteční intervence servisních organizací.

67

díl III.

Následné socializační a rehabilitační aktivity jsou limitovány finančními možnostmi provozovatelů. Ve srovnání s ostatními městy v ČR je orientační značení a signalizace tras v Ostravě na velmi dobré úrovni. 2.4.6. Doporučení Doporučujeme podporu projektů, které se zaměřují na rekvalifikaci zrakově postižených. Doporučujeme zřizovat chráněné dílny, podporovat pracoviště pro zrakově postižené a telework (práce po telefonu dle vzoru EU). V Evropské sociální chartě jsou v rámci služeb zaměstnanosti do specializovaných sociálních služeb začleněny umísťovací služby pro osoby se zdravotním postižením (článek 1, odstavec 3, článek 15 a článek 9 jednotlivě). Doporučujeme podporu projektů odborné psychologické intervence zrakově postiženým a jejich rodinám. Doporučujeme podporu programů osobní asistence zrakově postiženým. Je potřebné zvýšení informovanosti a komunikace mezi jednotlivými organizacemi. 2.5. Sluchově postižení Vymezení pojmů: Sluchový defekt silně omezuje rozvoj řeči a komunikace, přístup k vyššímu vzdělání a ke kulturním hodnotám, vázaným na řeč. Sluchové vnímání není pouze pasivním obrazem z vnějšího světa, ale jde o aktivní psychický proces - uvědomění si zvuku, jeho rozumové a emocionální hodnocení, zaujetí stanoviska, popud k vnější reakci. Zvukové pozadí má značný psychologický význam, neboť umožňuje podvědomou orientaci v prostoru, dává pocit životnosti, reálnosti, jistoty a jeho chybění vyvolává depresivní a úzkostné pocity. Sluchový defekt je často doprovázen ztrátou orientace, sníženou koordinací pohybu, popř. stavy snížené intenzity vědomí (až komatickými stavy). Pro neslyšící je velmi důležité, aby se naučili dorozumívat pomocí odezírání ze rtů a vlastní artikulace. Je proto nezbytné, aby nebyli izolováni, ale aby žili mezi ostatní – slyšící populací. Jestliže slepota odděluje člověka od světa věcí, pak hluchota odděluje člověka od světa lidí! Klasifikace sluchových vad: Částečná ztráta sluchu (nedoslýchavost) - snížená výkonnost sluchového analyzátoru, která komplikuje postiženému dorozumívat se s ostatními, má charakter lehké, středně těžké nebo těžké nedoslýchavosti, která může být jednostranná nebo oboustranná (získaná, vrozená, dědičná). Oboustranná hluchota se kvalitativně liší také podle doby vzniku postižení. Je – li vada vrozená či získaná v době, kdy se řeč vytváří, stává se člověk hluchoněmým. Světové statistiky uvádějí hluchoněmost asi u 0,7 – 1% obyvatelstva. Je – li sluchová vada získaná v průběhu pozdějšího vývoje,

68

díl III.

řeč se neztrácí, pouze se různě deformuje, protože ohluchlému chybí sluchová kontrola. Praktická až úplná ztráta sluchu – sluch neumožňuje využít informaci, která je předávána zvukovou řečí ani při použití sluchadel, při komunikaci využívají postižení především zrak. 2.5.1. Charakteristika skupiny v Ostravě Počet neslyšících v Ostravě je odhadován asi na 400 osob, nedoslýchavých je evidováno okolo 1200, odhady odborníků hovoří asi o 3 až 4 tisících, ale sluchovou vadou je v současné době postižen prakticky každý čtvrtý obyvatel. Ve většině případů se jedná o staré lidi. I přes předpokládaný pokles počtu obyvatel v Ostravě do roku 2020 není možné předpokládat výraznější pokles počtu těžce sluchově postižených s přihlédnutím k fenoménu stárnutí obyvatelstva, 1,9x vyššímu výskytu sluchových vad u dětí než je průměr v ČR, a také v důsledku civilizačních faktorů (zvyšování hladiny hluku v běžném životě). 2.5.2. Oblasti a cíle sociální integrace • Oblast rodiny V rodinách, kde je jedním z členů neslyšící, velmi často vznikají psychické a sociální bariéry. To, jakým způsobem rodina přistupuje k neslyšícímu, velmi výrazným způsobem ovlivňuje jeho vztah ke společnosti. Děti neslyšících rodičů mají nejlepší předpoklady pro práci se znakovou řečí a tlumočnickou práci. Velké problémy a bariéry vznikají především v rodinách, kde jsou slyšící rodiče a neslyšící dítě. Rodiče často neví, jak se mají ke svému dítěti chovat. V důsledku této neznalosti mu často vnucují takové kulturní a sociální vzorce, které jsou běžné pro slyšící populaci. Neslyšící dítě taková situace velmi traumatizuje a tato situace vede neslyšící k izolovanosti a osamělosti. • Oblast výchovně vzdělávací Návštěva mateřské školy pro neslyšící děti je povinná. Cílem MŠ pro neslyšící a pro děti se zbytkem sluchu je, aby dítě formou hry diferencovalo sluchové vjemy a vytvářelo pro ně signální význam. Již v předškolním věku se také zahajuje globální čtení. Mateřská škola pro nedoslýchavé pracuje podle programu běžné MŠ, řeč se rozvíjí na základě sluchového vnímání a schopnosti odezírat řeč tak, aby nevznikla potřeba znakové řeči. Základní školy pro sluchově postižené navazují na MŠ a poskytují dětem všeobecné vzdělání v takovém rozsahu, aby mohly pokračovat na středních školách pro sluchově postižené a neslyšící (gymnázium v Praze, stř. odb. učiliště v Praze a Brně). U neslyšících je kladen důraz na výuku slovní řeči, u nedoslýchavých na rozvíjení řeči tak, aby sloužila jako prostředek funkční komunikace. • Oblast pracovní Osoby se sluchovým postižením se na trhu práce uplatňují velmi obtížně, přestože disponují řadou kvalit (velmi dobrá soustředěnost a koncentrace na vykonávanou práci), které jsou na trhu práce žádoucí. Vedle možnosti zaměstnávat osoby se sluchovým handicapem v rámci neregulovaného pracovního trhu, lze sluchově

69

díl III.

postiženým pomáhat získat odpovídající pracovní uplatnění vytvářením nových pracovních míst, zřizováním chráněných pracovišť a dílen. • Oblast společenská Jedním z nejčastějších problémů sluchově postižených je ztížená komunikace. Neznalost pravidel správně vedené komunikace se sluchově postiženým je podle vyjádření expertů velmi rozšířená, a to i mezi sociálními pracovníky. Mnohdy není nutné znát znakovou řeč, ale dodržovat jednoduché zásady, které komunikaci se sluchově postiženými podporují. Velkým problémem pro sluchově postižené se tak stává jednání na úřadech a institucích. Celkově sluchově postižení postrádají od ostatní populace pochopení, které pociťují např. jako malou trpělivost či ohleduplnost ze strany slyšících. Běžně je postižení lidí posuzováno podle jeho viditelných důsledků, proto lidé berou více ohled na nevidomé či tělesně postižené a jsou jim ochotni i více pomáhat. • Oblast volného času Vzhledem k velmi omezeným možnostem způsobů trávení volného času sluchově postižení obtížně navazují sociální vazby a vztahy. Lidé se sluchovým postižením a zvláště neslyšící mají tendenci se uzavírat do sebe a upadat do osamělosti, což může vést k nedostatečné obranyschopnosti vůči sociálně patologickým jevům (nejčastěji abúzus alkoholu a závislost na sektách). Vhodnými volnočasovými aktivitami pro sluchově postižené jsou relaxační pobyty, turistické výlety a sportovní aktivity skupinového charakteru. 2.5.3. Poskytované služby v Ostravě Název:

Poradenské a informační centrum pro sluchově postižené Nádražní 110, Ostrava - Přívoz

Centrum zajišťuje technické a servisní služby (drobné opravy sluchadel, výměnu baterií, pomůcky), logopedickou péči, logopedické kurzy, tlumočnické služby, kurzy znakového jazyka. Centrum nemá žádného stálého pracovníka! Působí zde pět externistů, např. logoped, psycholog, sociální pracovník (asistenční služba) a další spolupracovníci, kteří dochází do centra nepravidelně, dle svých časových možností. Komentář: Protože se centrum v současné době potýká s vážnými finančními problémy, všichni spolupracovníci vypomáhají bez nároku na odměnu. Název:

Česká unie neslyšících – oblastní organizace Ostrava Mlýnská 5, 702 00 Moravská Ostrava

Zajišťování aktivit pro sluchově postižené občany. Název:

Sport centrum neslyšících Alšovo nám. 691, 708 00 Ostrava – Poruba

Zajišťování volnočasových aktivit pro sluchově postižené občany.

70

díl III.

2.5.4. Chybějící či nedostatečné služby •

Sociální služby rezidenční: Domovy důchodců - vzhledem k věku převážné většiny sluchově postižených je nutné rozšiřovat místa v domovech důchodců pro tuto skupinu tak, aby mohla být i nadále v kontaktu s komunitou neslyšících a nedocházelo k sociální izolaci. Denní stacionář – v Ostravě chybí zařízení, které by zajišťovalo sociální, vzdělávací a volnočasovou rehabilitaci pro sluchově postižené.

•

Pracovní a sociální rehabilitace: Chráněné dílny : v Ostravě je nedostatečná nabídka pracovních míst pro sluchově postižené. Sociální práce : v Ostravě není rozvinutá spolupráce mezi postiženými, odborníky (psychology, tlumočníky) a úřady. Chybí sociální pracovník, který by tuto spolupráci koordinoval, byl schopen komunikovat se sluchově postiženými a který by také spolupracoval s rodinami neslyšících dětí. Přenos veškerých informací ke sluchově postiženým je velmi omezený a nedostatečný, přičemž nedostatek podnětů vede, především u dětí a mladých lidí, ke snižování intelektových schopností a k celkové degradaci osobnosti, zvyšuje jejich závislost na sociální pomoci.

• Terapeutické a poradenské služby: Logopedická a psychologická intervence pro dospělé sluchově postižené není dostačující a institucionalizovaná, což vede ke zvýšené míře rizika sociální izolace. Tyto služby realizuje poradenské a informační centrum prostřednictvím externích spolupracovníků ve velmi omezené míře (viz. Poradenské a informační centrum pro sluchově postižené). 2.5.5. Shrnutí Sociální služby jsou v Ostravě nejméně rozvinuté pro sluchově postižené. Dospělým sluchově postiženým není společností věnována dostatečná pozornost (jejich postižení není na „první pohled“ viditelné), což vede k jejich izolaci a rozvoji sociálně patologických jevů. Podle odborníků pracujících s touto skupinou postižených je v Ostravě patrný nárůst abúzu alkoholu a snížená odolnost vůči působení sekt, které jim poskytují náhradní způsoby seberealizace a uspokojování sociálních potřeb. 2.5.6. Doporučení Doporučujeme rozvoj a rozšiřování asistenčních sociálních služeb (individualizace služeb). Doporučujeme podporu projektů psychoterapeutické pomoci sluchově postiženým a jejich rodinám. Doporučujeme podporu chráněných dílen a programů zaměstnanosti pro sluchově postižené. Doporučujeme podporu projektů pro zvyšování informovanosti sluchově postižených a jejich integrace do společnosti (společné akce, rozšíření televizních

71

díl III.

pořadů s titulky atd.) – preventivní působení u postižených i v rámci širší společnosti. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na spolupráci mezi postiženými, odborníky (psychology, sociálními pracovníky, tlumočníky) a institucemi. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na seznámení sociálních pracovníků a úředníků se základními pravidly komunikace se sluchově postiženými. Vzhledem k vysokému počtu sluchově postižených mezi starými lidmi doporučujeme rozvoj komunit neslyšících v rámci domovů důchodců, které by minimalizovaly jejich sociální izolaci. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na volnočasové aktivity pro sluchově postižené, jejichž prostřednictvím by se snižovalo riziko sociální izolace – klubová činnost. 2.6. Duševně nemocní Vymezení pojmů: Duševní porucha je podle charakteristiky Světové zdravotnické organizace (WHO) klinicky prokazatelnou změnou duševní činnosti, která vyřazuje člověka z práce, společenského života, či zodpovědnosti při právních úkonech. Duševní onemocnění je změnou některých psychických procesů, která se projevuje v chování a prožívání člověka. Nejčastěji se jedná o psychózu schizofrenní, nebo afektivní (maniodeprese), případně vážnější formy neurotického onemocnění. Duševní poruchy jsou třetí nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu, což mnohdy znamená trvalé vyčlenění z pracovního a společenského prostředí. 2.6.1. Charakteristika skupiny v Ostravě Výzkumy ukazují, že v ČR potřebuje specializovanou péči okolo 500 000 lidí. Počet evidovaných duševně nemocných v Ostravě se pohybuje okolo 3100 lidí. Předpoklad do roku 2020 zachovává percentuelní zastoupení duševně nemocných k celkovému počtu lidí v Ostravě. 2.6.2. Oblasti a cíle sociální integrace • Oblast rodiny Rodina je místem, kde se velmi často vytvářejí bariéry mezi duševně nemocným a ostatními členy. Duševní onemocnění velmi často souvisí s rozpadem rodiny. Práce s celou rodinou je u duševně nemocných velmi důležitá. U některých diagnóz duševních onemocnění má rodinná terapie naprosto zásadní význam. Jejím cílem je vysvětlit a zvýšit informovanost o postižení nemocného, naučit vhodnému chování vůči nemocnému a tím zabránit jeho izolovanosti.

72

díl III.

• Oblast pracovní Většina duševně nemocných patří do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Cílem pracovní rehabilitace je znovuobnovení a udržení pracovních dovedností tak, aby mohl být klient znovu začleněn do pracovního procesu. Pracovní rehabilitace by měla připravit klienta na stálé zaměstnání a poté plynule přejít ve fázi umístění klienta na chráněné pracovní místo, zaměstnání nebo jeho úplné zařazení do běžného pracovního procesu. • Oblast společenská Duševně nemocní lidé se často cítí osamělí a trpí ztrátou kontaktů se svým sociálním okolím. Intervence v sociální oblasti by měla být zaměřena na nácvik jednání v situacích, kdy klient cítí komunikační problémy a nácvik asertivního chování. Duševní nemoci jsou často dlouhodobé, zejména u klientů s adaptačními a sociálními problémy, nabídka služeb by jim měla pomoci vést opět plnohodnotný život, ze kterého byli v důsledku onemocnění vytrženi. 2.6.3. Poskytované služby v Ostravě Název:

Česká společnost pro duševní zdraví Mlýnská 5, Ostrava – Moravská Ostrava

Jedná se o občanské sdružení, které je zaměřeno na oblast duševního zdraví. Provozuje sociálně právní poradnu, provozuje klub, který navštěvují duševně nemocní i zdravá část populace. Dále organizuje zájmové aktivity pro duševně nemocné a projekt „Chceme mimo zdi“. Komentář: Všechny činnosti mají svépomocný charakter. Název: Kapacita:

Mens Sana Skautská 1081, Ostrava – Poruba 20 - 30 denně

Denní stacionář „Otevřený dům“ je komplexem terapeutických sociálních služeb. Slouží intenzivní péči v období po akutní atace nemoci, či v období aktuální psychosociální krize nebo po ní. Poskytuje individuální i skupinovou terapii, pracovní terapii, individuální i skupinovou arteterapii, podpůrnou psychoterapii. Komentář: Stacionář má v evidenci 90 klientů, denně pracuje s 15 – 17 klienty. Sociální denní centrum slouží aktivnímu trávení dne lidem v psychosociální krizi i v období po ní. Klienti zde mohou nalézt smysluplné pracovní i volnočasové a zájmové aktivity, v rámci denního centra podle aktuálního zájmu klientů funguje pravidelné cvičení, kurzy keramiky, aranžování aj. Provádí se zde také nácvik soběstačnosti a životních dovedností. Komentář: Centrum také slouží jako místo setkávání lidí s podobnými problémy, k diskusím a odpočinku v nestresujícím prostředí. Poradna poskytuje klientům dlouhodobé základní sociální a právní poradenství. Pomoc při podání na soudní a jiné instituce, dlouhodobé odborné sociální a psychosociální poradenství.

73

díl III.

Case management představuje vysoce nadstandardní službu vhodnou obzvláště u lidí s vážnými duševními problémy. Jde o individuální práci s klientem, popř. jeho rodinou, ve smyslu efektivního případového vedení. „Právo na práci“ je projekt chráněné práce, který slouží k získání či obnovení pracovních dovedností klientů. V konečném důsledku vede k získání zaměstnání. Jde o pracovně rehabilitační proces v pracovní dílně, stolařské dílně, keramické dílně, mandlovně a na zahradě. Komentář: V rámci projektu je zaměstnán jeden klient na plný pracovní úvazek jako stolař, dvě klientky s částečným invalidním důchodem jsou zaměstnány v prádelně a mandlovně. Další klienti využívající tohoto zařízení k ergoterapii jsou v evidenci dlouhodobě nezaměstnaných. V Ostravě chybí specializovaný právník, který by poskytoval odborné konzultace duševně nemocným. Mens Sana spolupracuje s asociací komunitních služeb, psychiatrickou léčebnou v Opavě, Českou společností pro duševní zdraví a dalšími organizacemi. Zaměstnává 4 sociální pracovnice a 3 resocializační pracovníky. 6 zaměstnanců zde má pracovní smlouvu, další spolupracovníci odvádějí práci dobrovolně (ergoterapie, administrativa). Název: Kapacita:

Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou Horymírova 121, 700 30 Ostrava – Zábřeh 10 bytů

Tuto službu poskytuje sdružení Mens Sana ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy a Úřadem městského obvodu Ostrava – Jih. Bydlení má rehabilitační charakter, slouží k nácviku samostatného života lidem, kteří nikdy nebo již velmi dávno bydleli samostatně. Klientům je zde poskytována pomoc při zajištění chodu domácnosti a pomoc při zajišťování práv a zájmů klientů. Název:

ROVNOVÁHA Plk. Rajmunda Prchaly 4252/46, 708 00 Ostrava – Pustkovec

Sdružení rodičů, příbuzných a přátel duševně nemocných, které poskytuje podporu a poradenství rodinám duševně nemocných včetně individuálních a skupinových terapií. 2.6.4. Chybějící či nedostatečné služby •

Sociální služby rezidenční: Dle názoru odborníků chybí v Ostravě další stacionáře (optimální počet 3 zařízení), které by svým umístěním vhodně pokrývaly celou oblast Ostravy. Specializované lůžkové zařízení pro krátkodobější hospitalizaci. Tyto služby jsou poskytovány pouze omezeně v rámci nemocnic nebo v Psychiatrické léčebně v Opavě. V Ostravě chybí ústav sociální péče pro chronické psychotiky a psychopaty.

74

díl III.

• Pracovní a sociální rehabilitace: Kapacita chráněných dílen je nedostačující, většina duševně nemocných je v evidenci dlouhodobě nezaměstnaných nebo v invalidním důchodu. • Terapeutické a poradenské služby: Právní poradna pro duševně nemocné. Služby komerčních právníků si z důvodu finanční situace duševně nemocní většinou nemohou dovolit. 2.6.5. Shrnutí Rozsah služeb pro duševně nemocné je poměrně nemocné je poměrně široký, ale optimální by bylo rozšíření stávajících služeb o další dvě centra, která by byla umístěna tak, aby vhodně pokrývala klientelu v celé Ostravě. Problematickou se jeví i vzdálenost nejbližšího ústavního zařízení – Psychiatrické léčebny v Opavě. 2.6.6. Doporučení Doporučujeme podporu projektů budování denních stacionářů pro duševně nemocné v Ostravě. Doporučujeme podporu projektu výstavby ústavu sociální péče pro chronické psychotiky a psychopaty určeného pro dospělé osoby v Ostravě. Doporučujeme podporu projektu pro zvýšení informovanosti a komunikace mezi zdravotnickým sektorem a sektorem služeb pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu výstavby chráněného bydlení. Doporučujeme podporu projektů chráněných pracovišť pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu projektu specializované právní pomoci pro duševně nemocné. 2.7. Ostatní 2.7.1. Poskytované služby v Ostravě Název:

Centrum služeb pro zdravotně postižené Bieblova 3, Ostrava – Moravská Ostrava

Centrum poskytuje komplexní poradenské služby pro různé skupiny zdravotně postižených – rodinné, právní, sociální poradenství, vyřizování výhod, slev, průkazů ZTP, ZTP/P. Zapůjčky a poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek. Komentář: Poptávka po těchto službách se postupně zvyšuje. Centrum má k dispozici dva stálé pracovníky, kteří již nestačí kapacitně pokrývat poptávku služeb centra. ÚP poskytuje tomuto zařízení pracovníky na veřejně prospěšné práce.

75

díl III.

Název:

Kapacita:

Denní stacionář pro děti s kombinovaným postižením – „Dům FOIBÉ“ Středisko Diakonie ČCE v Ostravě U Cementárny 23, Ostrava – Vítkovice 17 – 25

Zařízení poskytuje komplexní péči dětem se středním až těžkým mentálním a kombinovaným postižením včetně svozů, také nadstandardní služby jako saunování, plavání, perličkovou lázeň, hipoterapii. Cílem je zajistit dětem s postižením žít tak, jako ostatní jejich vrstevníci, s každodenním návratem domů a s víkendy v rodině, nikoli izolovaně v ústavu. Zabezpečit dětem maximální možný rozvoj v rámci jejich postižení. Komentář: Při stacionáři je otevřena Církevní pomocná škola pro žáky s více vadami FOIBÉ, zařazená do sítě škol. Název:

ROSKA Ostrava Unie ROSKA v ČR Dr. Martínka 20, Ostrava – Hrabůvka

Jedná se o svépomocnou organizaci pro lidi postižené roztroušenou mozkomíšní sklerózou. Organizace poskytuje poradenství a rehabilitační akce. Název:

ONKO – Amazonky, Sdružení onkologických pacientů, Ostrava Verdunská 9, 702 00 Moravská Ostrava

Zajišťování aktivit pro onkologické pacienty. Název:

Charita Ostrava – středisko sv. Veroniky Charita Ostrava Nádražní 38, 739 21 Paskov

Jedná se o ošetřovatelskou péči onkologicky nemocných v závěru jejich života, řešení jejich psychických a fyzických problémů, poskytování opory nemocným i jejich blízkým. Dále je poskytována poradenská služba v otázkách sociálních, právních a v oblasti komunikace. Název:

Slezský klub stomiků Nemocniční 20, 728 00 Ostrava – Fifejdy

Zajišťování aktivit pro občany stižené stomií.

76

díl III.

Název:

Klub bechtěreviků Revmatologický ústav ČSA 1946, 738 01 Frýdek – Místek

Klub zajišťuje pobytové a rehabilitační akce a jiné aktivity. Název: Kapacita:

Výchovný ústav pro zdravotně handicapovanou mládež Slezská 23, Ostrava – Hrabůvka 54

Ústav zajišťuje výchovu a vzdělání zdravotně handicapované mládeže s pracovně výchovnou skupinou. Jedná se o zařízení s pobytem. Název: Kapacita:

Denní stacionář Lechowiczova 2, Ostrava - Fifejdy 300 – 400 ročně

Zařízení poskytuje péči osobám závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, včetně patologického hráčství. Název:

AIDS centrum Ostrava Fakultní nemocnice s poliklinikou tř. 17. listopadu 1790, Ostrava - Poruba

Centrum poskytuje poradenství, prevenci a zprostředkovává odbornou pomoc. Název:

Poradna AIDS KHS – odd. epidemiologie Na Bělidle 5, Ostrava – Moravská Ostrava

Zařízení poskytuje bezplatné a anonymní poradenství v oblasti prevence a intervence HIV – AIDS, zprostředkovává odbornou pomoc – odběry krve na vyšetření protilátek anti-HIV, v případě rizika nákazy možnost provedení diagnostického testu ke zjištění protilátek anti-HIV (za úhradu). Vydávání certifikátů o HIV – negativitě. 2.7.2. Chybějící či nedostatečné služby V Ostravě chybí ústav sociální péče pro chronické alkoholiky a toxikomany, určený pro dospělé občany, kteří v důsledku biopsychosociálního postižení vyžadují ústavní péči, nikoli však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. V Ostravě chybí lůžková hospicová péče – zařízení, určené těm nevyléčitelně nemocným, u nichž jsou sociální podmínky takové, že očekávaná smrt by byla nedůstojná člověka. Přijetí nevyléčitelně nemocného do hospicového programu je podmíněno jeho právoplatným informovaným souhlasem a přijímáni jsou pouze ti 77

díl III.

nevyléčitelně nemocní, u nichž je smrt očekávána v časovém horizontu max. 6 měsíců. Režim hospice je orientován na zajištění psychické podpory, materiálního a sociálního komfortu umírajícím, prioritou je mírnit utrpení fyzické, psychické a sociální. Péče v hospicech je poskytována multidisciplinárním týmem, který zahrnuje odborné pracovníky – lékaře, sestry, rehabilitační pracovníky, sociálního pracovníka, psychologa či duchovního a odborně připravené pečovatele. Lůžková hospicová péče může být doplněna semiambulantní či stacionární hospicovou péčí, která je integrovanou formou zdravotní a sociální péče, poskytovanou umírajícím v prostředí stacionáře nahrazujícího po část dne jejich vlastní prostředí. Na území Města Ostravy je celkem 88 bytových jednotek zvláštního určení bezbariérových bytů, ve správě MMO. V současné době je tato kapacita naplněna. Vzhledem k předpokládanému nárůstu zdravotně postižených osob bude nutné stávající kapacitu rozšířit. 2.8. Závěr V Ostravě existuje poměrně široká nabídka služeb pro tělesně a mentálně postižené. Díky dobré spolupráci zdravotnických zařízení se servisními organizacemi je dobře zajištěna počáteční intervence servisních organizací pro zrakově postižené. Ve srovnání s ostatními městy v ČR je orientační značení a signalizace tras v Ostravě na velmi dobré úrovni. Sociální služby v Ostravě jsou nejméně rozvinuté pro sluchově postižené. Poradenské a informační centrum pro sluchově postižené je jedinou institucí pro tuto skupinu tělesně postižených v celém Moravskoslezském kraji. Rozsah služeb pro duševně nemocné je poměrně široký, ale optimální by bylo rozšíření stávajících služeb o další dvě centra, která by byla umístěna tak, aby vhodně pokrývala klientelu v celé Ostravě. Problematickou se jeví i vzdálenost nejbližšího ústavního zařízení – Psychiatrické léčebny v Opavě. Vzhledem ke stárnutí populace je třeba rozšířit nabídku služeb pro seniory tělesně postižené a s degenerativními chorobami stáří. V Ostravě chybí HOSPIC – zařízení, které by umožnilo zachování lidské důstojnosti umírajícím a zabránilo jejich osamocení a nesnesitelným bolestem. Organizacím se obvykle dostane finanční podpory pro rozvoj projektů, chybí však prostředky pro další udržení provozu, rozšíření služeb a kapacity jednotlivých zařízení. Přestože spektrum služeb pro zdravotně postižené je poměrně široké, většina stávajících organizací není schopna pokrýt poptávku po poskytovaných službách. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb, kdy je upřednostňována intervence individuálního charakteru v přirozeném prostředí, je nutný rozvoj a podpora asistenčních služeb specializovaných pro práci s jednotlivými skupinami zdravotně postižených. Nedostatečně zajištěna je také odborná psychologická intervence specializovaná pro práci s různými skupinami zdravotně postižených a jejich rodinami. V Ostravě není rozvinutá spolupráce mezi postiženými, odborníky a úřady. Chybí sociální pracovník, který by tuto spolupráci koordinoval a byl schopen komunikovat a spolupracovat se zdravotně postiženými a jejich rodinami.

78

díl III.

2.9. Doporučení Doporučujeme podporu projektů osobní asistence pro všechny skupiny zdravotně postižených. Doporučujeme podporu projektů sociální práce koordinující činnosti jednotlivých subjektů a usnadňující jednání zdravotně postižených klientů s institucemi. Doporučujeme podporu projektů odborné psychologické intervence zdravotně postiženým a jejich rodinám. Doporučujeme podporu projektů integrace zdravotně postižených do běžného života. Doporučujeme podporu projektů integrace zdravotně postižených dětí a mládeže do běžné výuky. Doporučujeme podporu projektů výstavby bytových jednotek zvláštního určení (bezbariérové, chráněné byty). Doporučujeme podporu projektů rozšiřování a budování chráněných dílen a pracovišť pro zdravotně postižené. Doporučujeme podporu projektů teleworku (práce po telefonu dle vzoru EU). V Evropské sociální chartě jsou v rámci služeb zaměstnanosti do specializovaných sociálních služeb začleněny umísťovací služby pro osoby se zdravotním postižením (čl.1, čl.15 a čl.9 jednotlivě). Doporučujeme podporu výstavby chráněného bydlení pro tělesně a mentálně postižené a duševně nemocné, které je pro tyto skupiny finančně dostupné (dotované). Doporučujeme podporu stacionářů pro dospělé tělesně postižené. Doporučujeme podporu projektů sociální rehabilitace pro zvýšení samostatnosti tělesně postižených. Doporučujeme podporu rozšíření dopravní obslužnosti pro tělesně postižené. Doporučujeme podporu projektů pro odstraňování architektonických bariér. Doporučujeme podporu projektů peer counseling (zapojení odborníků z řad postižených). Doporučujeme rozšíření kapacity zařízení týdenních a denních pobytů pro mentálně postižené. Doporučujeme podporu projektů, které se zaměřují na rekvalifikaci zrakově postižených. Je potřebné zvýšení informovanosti a komunikace mezi jednotlivými organizacemi. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na spolupráci mezi postiženými, odborníky (psychology, sociálními pracovníky, tlumočníky) a institucemi. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na seznámení sociálních pracovníků a úředníků se základními pravidly komunikace se sluchově postiženými. Vzhledem k vysokému počtu sluchově postižených mezi starými lidmi, doporučujeme rozvoj komunit neslyšících v rámci domovů důchodců, které by minimalizovaly jejich sociální izolaci. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na volnočasové aktivity pro sluchově postižené, jejichž prostřednictvím by se snižovalo riziko sociální izolace – klubová činnost. Doporučujeme podporu projektů budování denních stacionářů pro duševně nemocné v Ostravě.

79

díl III.

Doporučujeme podporu projektu pro zvýšení informovanosti a komunikace mezi zdravotnickým sektorem a sektorem služeb pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu projektu specializované právní pomoci pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu výstavby zařízení HOSPIC, které by umožnilo zachování lidské důstojnosti umírajícím a zabránilo jejich osamocení a nesnesitelným bolestem. Doporučujeme rozšíření kapacity lůžkového zařízení pro alkoholiky a toxikomany. Zdroje: Publikace: 1. Baštecká,B. – Goldman, P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha 2001. 2. Matoušek, O. a kol.: Základy sociální práce. Portál, Praha 2001. 3. Misconiová, B.: Péče o umírající – hospicová péče. Národní centrum domácí péče ČR, Praha 1999. 4. Monatová,L.: Problémy speciální pedagogiky. Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1984. 5. Novosad, L.: Základy speciálního poradenství. Portál, Praha 2000. 6. Navrátilová, J.: Zdravotně postižení a řešení jejich problémů v Brně. Masarykova univerzita, Brno 2000. 7. Schneiderová, A. a kol.: Sociálně demografická analýza města Ostravy. Výzkumný záměr Ostravské univerzity, Ostrava 2000. 8. Svatošová, M.: Hospice a umění doprovázet. Ecce Homo, Praha 1995. Informační materiály: Informační bulletin: Seznam zařízení pro handicapovanou mládež, Statutární Město Ostrava – Komise pro handicapované děti a mládež rady města, Ostrava 2001. Tyfloservis Tyflocentrum Poradenské a informační centrum pro sluchově postižené Ústav sociální péče pro mentálně postižené Ostrava Středisko Diakonie ČCE v Ostravě MENS SANA

80

díl III.

Sociálně-právní ochrana dětí

PhDr. Oldřich Solanský Mgr. Marek Schneider Bc. Martina Kvarčáková

81

díl III.

Obsah – 3. kapitola 3.

Sociálně-právní ochrana dětí

83

3.1.

Definice

83

3.2.

Okruhy problémů v rámci sociálně-právní ochrany dětí

84

3.2.1.

Děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen

84

3.2.1.1.

Situace v ČR a v Ostravě

85

3.2.2.

Klienti kurátorů pro mládež

86

3.2.2.1.


86

3.2.3.

Kriminalita dětí a mládeže

91

3.2.3.1.


97

3.2.4.

Péče o oběti trestných činů

99

3.2.4.1.

Současná situace

100

3.2.4.2.

Týrané a zneužívané děti

100

3.2.5.

Náhradní výchova

105

3.2.5.1.


106

3.3.


108

3.4.

Chybějící či nedostatečné služby

114

3.5.

Shrnutí

115

3.6.

Doporučení

115

Zdroje

116

82

díl III.

3. SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Činnost státu v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (SPOD) u nás realizují terénní sociální pracovníci okresních a obecních úřadů, specializovaní terénní sociální pracovníci - kurátoři pro mládež a sociální pracovníci zařízení SPOD. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů, vyvíjejí orgány SPOD řadu aktivit, které směřují k ochraně dětí. V jejich činnosti se pojí princip pomoci i sociální kontroly rodin, u jejichž dětí není dostatečně zajišťována ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění. Předním hlediskem SPOD je zájem a blaho dítěte (§ 5 zákona SPOD). Povinností orgánu sociálně-právní ochrany dětí je podání návrhu na předběžné opatření, o kterém rozhoduje soud, pokud se nezletilé dítě ocitlo bez jakékoliv péče, nebo je-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen nebo narušen. 3.1. Definice Děti – základ právního postavení dítěte je tradičně odvozován z práva rodinného, kde jsou upraveny zásadní vztahy mezi rodiči a dětmi. Pro účely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí se dítětem rozumí nezletilá osoba, tzn. osoba ve věku do 18-ti let. Nezletilí - podle §8 občanského zákoníku způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilosti, které se nabývá dovršením 18 roku věku. Z hlediska trestního a přestupkového práva je zletilosti dosaženo dovršením 15 roku věku. Mládež – tato kategorie není vymezena právně, ale je vymezena sociálně. V institucionální praxi se používá pro všechny osoby do osmnácti let, což je mladší věková skupina mládeže. Starší věková skupina mládeže (kterou se v této kapitole nezabýváme) tvoří osoby 18 – cca 24 let. Mladiství – termín užívaný trestním (přestupkovým) právem pro věkovou skupinu 15 – 18 let. Sociální pracovník – odborný pracovník orgánu SPOD, který vyhledává ohrožené děti, výchovně působí na rodiče, vykonává funkci opatrovníka, podává návrhy soudu s cílem prosazení sociálně - právní ochrany dětí, organizuje náhradní péči o děti. Evidovaný případ – rodina s nezletilými dětmi, které již byla nebo by mohla být poskytnuta sociálně-právní ochrana. Živý případ – případ rodiny s nezletilým dítětem, které byla v konkrétním kalendářním roce sociálně-právní ochrana poskytnuta.

83

díl III.

3.2. Okruhy problémů v rámci sociálně-právní ochrany dětí • děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen a děti vyžadující zvýšenou pozornost • klienti kurátorů pro mládež • kriminalita dětí a mládeže • oběti trestných činů • náhradní výchova Legislativa v ČR Zákon č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 272/2001 Sb. 3.2.1. Děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen a děti vyžadující zvýšenou pozornost Jedná se o děti, jejichž život nebo příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen. Jsou to zejména děti se syndromem CAN, děti ohrožené rozvratem rodiny - rozvod, rozchod rodičů, děti, u nichž probíhá paternitní spor, děti z rodin na nízké sociální úrovni – sociálně potřebné rodiny, osiřelé děti, děti v náhradní výchově, děti páchající trestnou činnost či činnost jinak trestnou, děti páchající přestupky, děti – oběti trestných činů (ze strany dospělých i ze strany vrstevníků), děti s projevy násilí a nesnášenlivosti, děti stýkající se s osobami nebo skupinami osob společensky nepřizpůsobenými. •

Zařízení sociálně-právní ochrany

Zařízení odborného poradenství pro péči o děti – poskytuje zejména doporučení zaměřená na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a na péči rodičů o děti zdravotně postižené. Zařízení sociálně výchovné činnosti – nabízí programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – ochrana dětí spočívající v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Výchovně rekreační tábory pro děti – pobyt s výchovným působením na děti, směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a k získání potřebných společenských a hygienických návyků. Zařízení pro výkon pěstounské péče – je určeno pro děti, o které se nemohli nebo nechtěli řádně starat rodiče z příčin zřejmě dlouhodobých, do rodin osob, které byly schopny a ochotny přijmout tyto děti do svých domovů. Zařízení se zpravidla zřizuje v samostatném objektu nebo v prostorách, které zřizovatel vybaví jako byt pro rodinu s větším počtem dětí.

84

díl III.

3.2.1.1. Situace v ČR a v Ostravě Počet rodin s dětmi evidovanými orgány SPOD je v Ostravě velmi výrazně vyšší než je jejich průměrný počet v ČR – viz. následující tabulky. Počet nově evidovaných případů v průběhu roku se v Ostravě od roku 1995 do roku 2000 téměř zdvojnásobil. Počet rodin s dětmi evidovanými orgány SPOD v ČR : 2000 Rejstřík Om (ochrana mládeže) Nové případy v průběhu roku Evidovaný počet rodin ke konci roku z toho živých Rejstřík Nom Nové případy v průběhu roku Evidovaný počet rodin ke konci roku z toho živých

55 244 631 739 296 123 22 318 22 977 11 601

Rejstřík Om je evidence dětí a jejich rodin, s nimiž místně příslušní okresní (obvodní) úřad pracuje a poskytuje dětem určitou pomoc v rámci sociálně-právní ochrany. Rejstřík Nom je evidence dětí, jejichž záležitosti vyřizuje okresní (obvodní) úřad na dožádání místně příslušného okresního (obvodního) úřadu, který má dítě v evidenci. Počet rodin s dětmi evidovanými orgány SPOD v Ostravě Rejstřík Om (ochrana mládeže) Nové případy v průběhu roku Evidovaný počet rodin ke konci roku z toho živých Rejstřík Nom Nové případy v průběhu roku Evidovaný počet rodin ke konci roku z toho živých

1990

1995

1997

1998

1999

2000

36680

2793 38927 22611

2405 38749 23258

2549 39058 24256

2958 36081 20984

4274 38123 23122

2814 1379 164

2725 1657 206

2962 2239 402

2955 5626 2955

3403 5090 2464

Z tabulky je patrný především velmi podstatný nárůst nových případů evidence dětí, jejichž záležitosti vyřizuje okresní (obvodní) úřad na dožádání místně příslušného okresního (obvodního) úřadu, který má dítě v evidenci, za rok 2000. Děti (skupiny sourozenců) evidované orgány péče o děti - srovnání ČR a Ostravy v % z populace :

Rejstřík Om Nové případy rodin v průběhu roku 2000 Evidované případy k 31.12. 2000 Z toho živé případy

ČR 2,51 28,69 13,45

Ostrava 6,69 59,65 36,18

1,01 1,04 0,53

5,32 7,96 3,86

Rejstřík Nom Nové případy rodin v průběhu roku 2000 Evidované případy k 31.12. 2000 Z toho živé případy

Z uvedené tabulky je naprosto jasně zřetelné, jak výjimečná situace v Ostravě je. Všechny uvedené hodnoty jsou v porovnání se situací v celé ČR 1 – 7 x vyšší.

85

díl III.

3.2.2. Klienti kurátorů pro mládež Vymezení pojmů: Kurátoři pro mládež (celkem 350 v ČR) - jsou specializovaní sociální pracovníci orgánu SPOD, kteří se zabývají sociálně výchovným působením na mládež, poskytují poradenství dětem, mladistvým a jejich rodinám, provádějí výchovné pohovory, v případě trestné činnosti spolupracují s orgány činnými v trestním řízení a účastní se trestního řízení proti mladistvému. Podle potřeby zprostředkovávají pomoc odborníků. Sociální asistent – tato funkce byla v minulých letech zavedena pro práci s ohroženou mládeží ”na ulici” (nyní působí v ČR více než 30 sociálních asistentů). Nízkoprahová centra jsou zřizována v rámci ”práce na ulici” (streetwork) pro setkávání a společné trávení volného času (tzv. zázemí sociálního asistenta). Na okresních a magistrátních úřadech vznikla v rámci referátů sociálních věcí. 3.2.2.1. Situace v ČR a v Ostravě Klientů kurátora pro mládež od roku 1997 neustále přibývá. Mnohem výrazněji se tato situace projevuje u klientů mladších 15 let. Počet klientů kurátorů pro mládež v Ostravě je v současné době ve srovnání s průměrným počtem těchto klientů v celé ČR zhruba trojnásobný. Celá 1/6 ostravské populace mladistvých (15 – 18 let) je v péči kurátorů pro mládež. Podrobněji popisujeme tuto situaci v následujících tabulkách. Klienti kurátora pro mládež v Ostravě (Odbor sociálních věcí magistrát města Ostravy) :

1997 1998 1999 2000

Celkem evidovaných 1747 1861 2020 2252

Mladší 15 Chlapci do 15 let let 587 674 761 891 731 919 893 1141

dívky do 15 let 87 130 188 248

Mladiství

ml. chlapci

ml. dívky

1073 970 1101 1111

973 877 971 984

100 93 130 197

Počet klientů - dětí mladší 15ti let - se zvyšuje (oproti roku 1997 o 41%), z toho chlapci o 34%, dívky o 65%. Převaha chlapců v klientele je zřejmá, počet dívek činil v roce 1997 – 12,9%, v roce 2000 – 21,7% z celkové dětské klientely. Tyto údaje korespondují s fakty uváděnými v odborné literatuře, dokládajícími stoupání agresivity u děvčat, zejména v souvislosti s šikanou. Počet mladistvých klientů se zvýšil oproti roku 1997 pouze o 3,5%, z toho chlapci nárůst o 1,1%, dívky o 49,3%. Převaha chlapců je stále vysoká, počet dívek činil v r.1997 - 9,3% z celkového počtu mladistvých, v r. 2000 pak 17,7%. Celkově vzrostla klientela kurátora pro mládež o 22,5%. Uvedenou situaci přehledně znázorňuje graf na následující straně.

86

díl III.

Klienti kurátora pro mládež v Ostravě 1997 – 2000 (Odbor sociálních věcí MMO) : 2500 2000

2252 2020

1861

1747

Celkem

1500 1073 1000

891

674

1101

970

1141

1111

Děti Z toho dívek

919

Mladistvých Z toho dívek

500

87

100

130

188

93

130

248

197

0 1997 ROK

1998

1999

2000

Uvedená data jasně ukazují rostoucí trend počtu dětí a mladistvích kteří se stávají klienty kurátorů pro mládež . Ještě zřetelnější se tento nárůst ukazuje, podíváme-li se na výše uvedená čísla vzhledem k měnícímu se celkovému počtu stejně staré populace v Ostravě, jak dokumentují následující dvě tabulky : Celková klientela kurátorů pro mládež v Ostravě – děti do 15 let : (Odbor sociálních věcí MMO)

Celk. počet klientů % zastoupení z populace

1998 891 1,79

1999 919 1,9

2000 1141 2,41

Celková klientela kurátorů pro mládež v Ostravě – mladiství od 15 do 18 let : (Odbor sociálních věcí MMO)

Celk. počet klientů % zastoupení z populace

1998 1861 11,15

1999 2020 12,18

2000 2252 16,51

Celá 1/6 ostravské populace mladistvých (15 – 18 let) je v péči kurátorů pro mládež !

Celkový počet klientů kurátorů pro mládež – srovnání ČR a Ostravy v % z populace :

ČR Děti 0 - 15 Mladiství 15 - 18

0,98 4,19

Ostrava 2,41 13,51

V této jednoduché srovnávací tabulce opět dokumentujeme výjimečné postavení Ostravy v rámci celé ČR. Rozdíl je více než trojnásobný !

87

díl III.

Typy případů řešené kurátorem pro mládež v Ostravě (Odbor sociálních věcí MMO) : Rok Celkem Z toho : Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Návrh na předběžné opatření Návrh na ústavní výchovu

1997 1747

1998 1861

1999 2020

2000 2252

954 108 496 158 18 64

860 176 614 168 24 70

1062 134 691 125 36 71

1013 183 691 170 26 52

Vzrůstá trestná činnost dětí a mladistvých, přestupky i výchovné problémy – celkově o 22,5%. Oproti r. 1997 se snížil počet návrhů na ústavní výchovu a vzrostl počet návrhů na předběžná opatření. Případy řešené kurátory pro mládež – srovnání ČR a Ostravy v % z populace :

ČR Trestné činy Přestupky Výchovné problémy Dohledy Návrhy na předběžná opatření Návrhy na ústavní výchovu

0,74 0,21 0,56 0,10 0,03 0,03

Ostrava 1,59 0,29 1,08 0,27 0,04 0,08

Uvedená tabulka znovu dokumentuje zvýšenou četnost případů řešených kurátory pro mládež v Ostravě oproti celé ČR – především u trestných činů a výchovných problémů. Následujících šest tabulek ukazuje vývoj četnosti jednotlivých případů v Ostravě od roku 1997. Klienti kurátora pro mládež - trestná činnost nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí Magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 954 385 34 569 24

1998 860 424 37 436 29

1999 1062 512 63 550 24

2000 1013 547 87 466 35

Celkově nejvyšší nárůst trestné činnosti klientů kurátorů pro mládež byl zaznamenán v roce 1999. Permanentně roste trestná činnost u skupiny nezletilých, přičemž markantní je vzestup trestné činnosti především u nezletilých dívek.

88

díl III.

Klienti kurátora pro mládež - přestupky nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 108 0 0 108 16

1998 176 0 0 176 25

1999 134 0 0 134 20

2000 183 0 0 183 43

U přestupků znamenal naopak rok 1999 jediný výkyv v neustále stoupající tendenci. Klienti kurátora pro mládež - výchovné problémy nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 496 293 55 203 39

1998 614 398 80 225 62

1999 691 407 94 284 65

2000 691 432 140 259 57

Rovněž výchovných problémů řeší kurátoři pro mládež v Ostravě od roku 1997 stále více a více. Nejmarkantnější je vzestup počtu těchto případů znovu u nezletilých dívek. Klienti kurátora pro mládež – dohledy nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 158 77 19 81 7

1998 168 71 21 97 17

1999 125 53 10 72 13

2000 170 88 21 82 18

U dohledů je v Ostravě od roku 1997 vývoj počtu případů podobný, jako u přestupků – tendenci neustálého růstu přerušuje pouze rok 1999. Klienti kurátora pro mládež - návrh na předběžné opatření nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 18 12 1 6 0

1998 24 14 4 10 3

1999 36 25 9 11 5

2000 26 19 7 7 1

Vývoj počtu návrhů na předběžné opatření kurátory pro mládež v Ostravě není tak jednoznačný. Tendenci neustálého růstu vykazuje pouze celkově skupina nezletilých.

89

díl III.

Klienti kurátora pro mládež - návrh na ústavní péči nezletilých a mladistvých : (Odbor sociálních věcí Magistrát města Ostravy) Rok Celkem Nezletilí Z toho dívek Mladistvých Z toho dívek

1997 64 31 4 33 2

1998 70 31 4 39 7

1999 71 45 8 26 8

2000 52 39 11 13 4

Stejně nejednoznačný vývoj platí od roku 1997 v Ostravě i pro počet návrhů na ústavní péči. Tendence neustálého růstu je prokazatelná znovu pouze u nezletilých dívek. V kategorii 12 – 15 let se nařizuje ochranná výchova v případě, že by šlo o čin, za který může být uložen výjimečný trest, v občanskoprávním řízení. ( viz § 86 Zákona o SPOD č. 359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v Ostravě : (Odbor sociálních věcí MMO)

1997 1998 1999 2000

1. Úplná rodina

2. Neúplná rodina

3. Nová rodina

642 714 815 941

452 509 527 549

217 162 225 265

4. Rodina s druhem, družkou 273 306 311 361

5. Ostatní

6. Ústavní výchova

79 73 57 20

84 97 85 116

Nejvíce klientů kurátora pro mládež pochází z úplných rodin. Srovnání let 2000/1997 je následující: 41,8% / 36,7% úplná rodina, 24,4% / 25,9% neúplná rodina, 11,8% / 12,4% nová rodina, 16% / 15,6% rodina s druhem,družkou, 0,9% / 4,5 % ostatní, 5,2% / 4,8 ústavní výchova.. Největší rozdíl v roce 2000 je oproti roku 1997 u položky ostatní (o 74,7% nižší), u položky úplná rodina (o 31,8% vyšší) a u položky rodina s druhem, družkou (vyšší o 24,4%). Rodinné zázemí klientů kurátorů pro mládež - srovnání ČR a Ostravy v % z populace:

ČR Úplná rodina Neúplná rodina Nová rodina Rodina s druhem (družkou) Ostatní Ústavní výchova

0,78 0,5 0,17 0,19 0,03 0,08

Ostrava 1,47 0,86 0,41 0,56 0,03 0,18

Tato srovnávací tabulka opět ukazuje všechny hodnoty procentuálního zastoupení klientů vzhledem k celkovému počtu obyvatel vyšší v Ostravě než v celé ČR, přičemž největší rozdíl je u klientů z úplných rodin.

90

díl III.

3.2.3. Kriminalita dětí a mládeže Vymezení pojmů: Delikvence – obecné označení pro činnost porušující zákonné nebo jiné normy chování a způsobující jednotlivci nebo společnosti újmu. Obvykle se pod tímto pojmem rozumí protispolečenské chování v širším smyslu než kriminalita, tedy i to, které nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu, nebo závadné chování osob, které nejsou vzhledem ke svému věku ještě plně odpovědné. Nejčastěji se proto pojem delikvence užívá pro označení trestné činnosti mládeže. Kriminalita je označením souhrnu trestné činnosti za určité období nebo v určité oblasti. Kriminogenní faktory, tj. příčiny a okolnosti vedoucí k páchání trestné činnosti: Delikvence mládeže do značné míry souvisí s neukončeným procesem biologického, mentálního a sociálního zrání, což vede ke společensky neaprobovanému řešení různých životních a konfliktních situací, k emocionálním reakcím, k impulzivnímu jednání. Na delikvenci mládeže má velký vliv zejména rodina, škola, pracoviště, ale také působení neformální skupiny (zejména skupiny vrstevníků), nezaměstnanost, způsob života, zejména trávení volného času. •

K trestným činům, kterých se dopouštějí děti a mladiství patří:

Krádeže - tzv. kapesní, předmětů z motorových vozidel a krádeže kol a motorových vozidel, krádeže z vloupání do bytů a rekreačních objektů, obchodů, škol a jiných institucí. Podle způsobu krádeže se rozlišují: - krádeže prosté, kdy se pachatel zmocní věci volně přístupné (např. v obchodech) nebo odložené ( ponechané bez dozoru), - krádeže kapesní, kdy se pachatel zmocní věci, kterou má poškozený na sobě nebo při sobě, - krádeže vloupáním, kdy pachatel musí narušit nebo zdolat překážku, kde je věc uložena. Poškozování cizí věci – zničení, poškození cizí věci nebo její učinění neupotřebitelnou a způsobení škody nikoli nepatrné. Cizí věcí se rozumí věc, která nenáleží pachateli. Loupeže - násilné jednání směřující k úmyslu zmocnit se cizí věci, kterou má oběť u sebe (nemusí být vlastníkem, ale je oprávněna s ní disponovat), a to přímým napadením (velmi často ozbrojeným) nebo napadením ze zálohy. Loupeže se může pachatel dopouštět individuálně (příležitostné i připravované loupeže) nebo jako člen organizované skupiny (připravované loupeže). Vandalství – ničení cizího majetku a přírody. Znásilnění – pod pohrůžkou je oběť donucena k pohlavnímu styku. Tato trestná činnost se týká především skupiny mladistvých, nepatří však k častým objasněným deliktům. Pohlavní zneužívání – soulož nebo jiný způsob pohlavního zneužití s osobou mladší než 15 let.

91

díl III.

Ublížení na zdraví – způsobení takové poruchy normálních tělesných nebo duševních funkcí, která znesnadňuje poškozenému výkon obvyklé činnosti, nebo má vliv na způsob jeho života a není zcela přechodného rázu (nejméně 7 dnů). Vydírání – nucení násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy ke konání, opominutí nebo k trpění. Omezování osobní svobody – bránění jinému užívat svobodu pohybu, třebas jen na krátkou dobu, je-li bránění nesnadno překonatelné. Na způsobu, jakým je osobní svoboda omezena, nezáleží. Vražda – úmyslné usmrcení jiného živého člověka (i v případě uspíšení smrti, která by byla stejně nastala, třeba i za krátkou dobu). Jedná se o výjimečný trestný čin dětí a mladistvých. •

Kromě trestné činnosti jsou u dětí a mladistvých řešeny přestupky a výchovné problémy.

Přestupek - je zaviněné jednání, které ohrožuje nebo porušuje zájem společnosti. Mladiství jsou traktováni z hlediska možných sankcí mírněji (§19). Za přestupek lze uložit sankce, které mají omezující charakter. Během minulých desetiletí se kriminalita stala v řadě rozvinutých států masovým sociálním jevem. Koncentruje se zejména do velkých měst a průmyslových aglomerací s vysokým počtem anonymních a migrujících osob. Městské obyvatelstvo je ohrožováno zejména pouliční kriminalitou, krádežemi vloupáním, krádežemi aut a předmětů z aut a loupežemi. Při trestné činnosti se zvyšuje samoúčelná brutalita a bezohlednost. Na významu nabývá trestná činnost spojená s drogami a jinými závislostmi a násilná kriminalita páchaná z rasistických a xenofóbních pohnutek. Zvyšuje se podíl prvopachatelů a pachatelů jejichž trestná činnost, byť někdy závažná, bývá epizodického charakteru. Roste počet osob, pro které se zisk z kriminality stal pravidelným zdrojem příjmu. Kriminalita roste zejména mezi vrstvami obyvatelstva žijícími na hranici chudoby a sociálně vyloučenými etnickými menšinami. Nezanedbatelný je ovšem také nárůst kriminality, které se dopouštějí děti společensky a hlavně ekonomicky lépe situovaných rodičů (děti úspěšných podnikatelů). Podíl této kriminality na kriminalitě celkové zatím ještě není statisticky významný, ale expertní odhad ( PhDr. V. Gembal – vedoucí Oddělení prevence kriminality a drogové problematiky Odboru sociálních věcí MMO) potvrzuje její stoupající tendenci. Mezi pachateli téměř všech druhů trestných činů je dlouhodobě registrován zvyšující se podíl dětských, mladistvých a mladých dospělých pachatelů. Z teritoriálního hlediska byl v roce 1998 nejvyšší počet dětí a mladistvých vyšetřován v Praze, Ostravě, Brně a v okresech Karviná a Most. Počet vyšetřovaných osob ve věku do 18 let v těchto regionech činí 24,22 % z celkového počtu vyšetřovaných osob v této věkové kategorii. Pokud se týče počtu vyšetřovaných osob mladších 18 let v přepočtu na 10 tisíc obyvatel, pak Ostrava – Město vykazuje 40. Celkový index za Českou republiku v roce 1998 byl 19 osob.

92

díl III.

•

Specifické prvky trestné činnosti mládeže

Trestná činnost dětí a mladistvých se v mnoha ohledech liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelů. To je dáno stupněm psychického a somatického vývoje, vlastnostmi, zkušenostmi i motivy k páchání trestné činnosti. Mládež páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána živelně pod vlivem momentální situace (převládá emotivní motivace oproti rozumové). Impulsem pro trestnou činnost je v řadě případů alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojů ke spáchání trestného činu. Trestná činnost se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětů a znehodnocením zařízení. Některé znaky způsobu spáchání trestné činnosti souvisejí se somatickými znaky pachatele, např. vyšší rychlostí pohybu, mrštností, obratností, menší postavou a nižší váhou. Výběr předmětu útoku je určován jiným hodnotovým systémem než u dospělých. Mladí pachatelé často odcizují předměty, které momentálně potřebují, nebo které se jim vzhledem k věku líbí (např. automobily, motocykly, videa, televizory, oblečení, zbraně, nože, alkohol, cigarety, léky apod.). Věci získané z trestné činnosti bývají rozdělovány ve skupině. Finanční prostředky se zpravidla utrácejí společně. Při dělení je patrná hierarchie a podíl na spáchané trestné činnosti. •

Kvalitativní změny v oblasti kriminality mládeže

Během posledních deseti let byla v trestné činnosti mládeže zaznamenána řada kvalitativních změn. Při páchání trestné činnosti je zaznamenávána rostoucí agresivita a brutalita. Různé formy násilností se více než v minulosti vyskytují mezi dětmi ve školách (šikana). Novou formou trestné činnosti mládeže je trestná činnost motivovaná nacionalismem a rasismem. Mládež se podílí na trestné činnosti související s prostitucí a promiskuitou. Nebezpečnou a obecně ohrožující trestnou činností mládeže jsou anonymní hrozby požáry, výbuchy. V nepoměrně významnější formě se oproti minulosti vyskytuje mezi mládeží trestná činnost spojená s různými druhy závislostí a s výrobou a distribucí psychotropních látek. Tento trend bude zřejmě nadále vzrůstat. Mládež (zejména trestně neodpovědné děti) je častěji než v minulosti zneužívána k páchání trestné činnosti a zapojována do ”profesionálních” organizovaných zločineckých skupin (např. typování při vykrádání bytů a dalších objektů, krádeží automobilů a věcí z automobilů, organizované krádeže v obchodech). Děti jsou zneužívány k šíření dětské pornografie. •

Příčiny delikventního chování mládeže

Kriminologické výzkumy a zkušenosti sociálních pracovníků, policistů, trestních soudců a státních zástupců i personálu věznic potvrzují, že pachatelé trestné činnosti

93

díl III.

mají celou řadu společných sociálních charakteristik a společných ”zkušeností”, které do značné míry předurčují jejich asociální vývoj. K nejtypičtějším patří disfunkční rodina, změna opatrovnických vztahů v dětství a dospívání (např. umístění do ústavní výchovné péče), problémy související se školní docházkou, ztroskotání v povolání, generační úpadek, nízký sociální statut, sociální a kulturní vyloučení, nestrukturovaný volný čas trávený převážně mimo rodinu a s vrstevníky, poruchy chování a nezvládnutelnost, snížený intelekt, drogová a alkoholová závislost a extrémistické postoje, apod. Tyto, tzv. prediktory delikventního chování, jsou důsledkem celé řady příčin a okolností, které delikventnímu chování předcházely, provázely jej a umocňovaly jeho vývoj. Příčiny sociálně delikventního chování lze zásadně členit do dvou kategorií. 1. Vnitřní příčiny spojené přímo s osobou pachatele. Do této skupiny jsou řazeny faktory biologické, psychologické a fyziologické. Tyto faktory tkví v dispozicích (zděděných a vrozených vlastnostech jedince) a v jeho fyzické a psychické konstituci a v ranném vývoji . 2. Vnější příčiny, spočívající v oblasti sociální - v širším a užším slova smyslu související se sociálním prostředím, v němž jedinec žije, bydlí a komunikuje. Tato skupina příčin zásadně ovlivňuje proces socializace (vrůstání jedince do společnosti) i jeho schopnost přijímat obecně uznávané normy a vzory chování. Specifický vliv na šíření sociálně patologických jevů mezi mládeží má nepochybně i rychlost kulturních a sociálních změn probíhajících v České republice. Tyto změny předstihují přirozený generační posun v řadě životních postojů, zkušeností a zvyklostí. Dosavadní sociální hodnoty a standardy jsou odmítány a pro nové chybí nejenom podmínky, ale zejména odpovídající diferencované a přístupné vzory s jasnější strukturou. Do osobního, rodinného i sociálního života se negativně promítá i identifikace s nevhodnými vzory postojů a chování, destabilizace stávajících norem a hodnot, a s tím spojený stres a nejistota. Negativní vývoj je determinován mírou rizikových faktorů, které na člověka působily zejména v dětství a dospívání. Kriminální delikvenci předchází celá řada signálů. Výzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci z let 1997-1998 ”Názory expertů na charakter a dynamiku závadového chování mládeže“ potvrdil, že dětští a mladiství delikventi se rekrutují převážně z rodin s kriminální zátěží, z rodin rozvrácených a sociálně a kulturně desintegrovaných. Naopak nepotvrdil obecně tradovanou hypotézu, že v zařízeních pro poskytování ústavní a ochranné výchovy přibývá dětí z rodin společensky výše postavených. Odborníci přicházející do kontaktu s delikventní mládeží, hodnotí své klienty jako agresivnější, méně ovladatelné, méně zodpovědné, s menší mírou sebekritičnosti a odolnosti vůči stresu. Zvláště rizikovou kriminogenní skupinou jsou děti ”na útěku” z domova a z výchovných zařízení a pak mladí lidé, kteří jsou po dovršení zletilosti propuštěni z institucionální péče. LEGISLATIVA V ČR 1. Zvláštní ochranu rodině, dětem a mladistvým zaručuje čl. 32 Listiny základních práv a svobod a dále Úmluva o právech dítěte (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 106/1991 Sb.), která deklaruje právo dítěte na život, zdravý vývoj, rodičovskou péči, život v rodině, vzdělání a zaměstnání. Neméně důležité je právo dítěte na ochranu před zanedbáváním, zneužíváním a duševním nebo tělesným násilím. Toto ustanovení zdůrazňuje význam sociální

94

díl III.

prevence, která ve svém důsledku směřuje k ochraně společnosti jako celku. Ochrana postavení dítěte a jeho oprávněných zájmů představuje rozsáhlý soubor práv dítěte, která jsou upravena v různých právních odvětvích a normách různé právní síly. Jde především o předpisy práva rodinného, občanského, sociálního, práva správního (školství, zdravotnictví), práva trestního a přestupkového. 2. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zák. č. 91/1998 Sb. (Hlava II. § 41-48). 3. Soudní ochranu práv dítěte a ukládání výchovných opatření soudem upravuje občanský soudní řád v Hlavě VIII. - Péče soudu o nezletilé (§ 176-185). Soud vede rodiče popř. opatrovníky nezletilých k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého. Vyřizuje podněty a upozornění občanů a právnických osob stran výchovy nezletilého a činí vhodná výchovná opatření, pokud je neučinil orgán sociálně - právní ochrany podle zvláštního zákona (zák. ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění Nálezu Ústavního soudu č. 72/1995 Sb.). Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může orgán sociálně-právní ochrany dětí: a. napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, které narušují jeho řádnou výchovu, b. stanovit nad nezletilým dohled, který provádí za součinnosti školy, občanských sdružení v místě bydliště nebo na pracovišti, c. uložit nezletilému omezení, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu. Zejména zakáže nezletilému návštěvu podniků a zábav pro něho nevhodných. Jestliže výchova dítěte je vážně ohrožena nebo narušena a dříve uložená výchovná opatření nevedla k nápravě (event. rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit), může soud nařídit ústavní výchovu. 4. Sankce a ochranná opatření v zák. ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. 5. Trestní stíhání mladistvých pachatelů je upraveno v zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. V trestním zákoně je obsaženo trestní stíhání mladistvých v Hlavě VII. § 74-87 trestního zákona, zvláštní způsob řízení proti mladistvým je upraven v Hlavě XIX. §§ 291-301 trestního zákona. •

Tradiční způsoby intervence v ČR

Sociálně-právní ochrana dětí – je realizována prostřednictvím sociálních pracovníků a kurátorů pro mládež. Ústavní výchova – nařizuje se nezletilým osobám v případech, kdy předchozí výchovné opatření nevedlo k nápravě, nebo jestliže rodiče nemohou ze závažných důvodů výchovu dítěte zabezpečit. Ochranná výchova – nařizuje se nezletilým osobám ve stejných případech jako ústavní výchova, dopustilo-li se dítě trestného činu, nebo činu jinak trestného.

95

díl III.

Diagnostický ústav – provádí rozmísťování svěřenců do různých typů školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Výchovný ústav - výchovné zařízení, do kterého jsou přijímány děti a mladiství s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou. Hlavní náplní je příprava na budoucí povolání. Výchovné ústavy jsou dále diferencovány na výchovné ústavy se zvýšenou výchovnou péčí, výchovné ústavy s ochranným režimem a léčebné výchovné ústavy. Vězení pro mladistvé – uzavřená instituce s vysoce centralizovaným řízením, podléhající Ministerstvu spravedlnosti. •

Alternativní opatření v rámci trestního řízení

Od první poloviny 90 let, na základě zahraničních zkušeností a domácích legislativních experimentů, začaly do českého trestního práva pronikat jak alternativní formy trestního řízení, tak alternativy k trestu odnětí svobody. Trestní právo vycházející ze zásady pomocné úlohy trestní represe dává možnost aplikovat státní donucení trestně právními prostředky také v případech, kdy neexistuje jiné řešení, jak dosahovat souladu chování lidí s právem. Tímto způsobem je možné řešit zejména případy menší závažnosti, kdy ustupuje zájem státu na potrestání pachatele a je dávána přednost kompenzaci škody a jiné újmy, jež byla způsobena oběti trestného činu. V roce 1993 zákonem č. 292/1993 Sb. byl zaveden do trestního práva institut podmíněného zastavení trestního stíhání (§§ 307 a 308 tr. řádu) a možnost vydávat trestní příkaz (§§ 314e - 314g tr. řádu). Zákonem č. 152/1995 Sb. se vedle již užívaných trestů nově zavádí alternativní trest obecně prospěšných prací (§§ 45 a 45a tr. zák. a §§ 335 - 340b tr. řádu) a dále procesní institut narovnání (§§ 309 - 314 a 362 tr. řádu). Zákonem č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů se zavádí podmíněné upuštění od potrestání s dohledem (§ 26) a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem (§§ 60a a 60b). Streetwork - sociální práce na ulici. Specifická forma sociální práce, kdy se kontakt s klientem uskutečňuje v jeho přirozeném prostředí. Jedná se o službu sociální asistence. Střediska výchovné péče pro děti a mládež – specifická zařízení v rámci prevence, která kromě ambulantní, azylové a internátní péče poskytují také poradenskou péči dětem a mladistvým, jejich rodičům i dalším zájemcům. Probace – organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným, nebo odsouzeným. Kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení. Individuální pomoc a působení na jedince tak, aby vedl řádný život a vyhověl uloženým podmínkám. Mediace – mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného.

96

díl III.

Dobrovolnická pomoc (programy Big Brothers, Big Sisters – od r. 1996, program LATA – od r. 1993, v Ostravě působí projekty Pět P a KMOTR) – nabízí svobodnou volbu společné činnosti a bližší, osobnější vztah mezi dobrovolníkem a klientem, než je tomu u profesionální pomoci. Volnočasové programy a programy v přírodě – zážitkové či přežívací pobyty v přírodě na různém stupni obtížnosti. Smyslem je rozvoj fyzického i duševního potenciálu účastníků, podpora pozitivních změn chování a posílení odpovědnosti za sebe i druhé. 3.2.3.1. Situace v ČR a v Ostravě Vývoj trestné činnosti mladistvých v Ostravě i ČR má klesající trend již od roku 1997 (viz následující tabulky). Vzhledem k tomu, že trestné činy páchají děti převážně ve věku od 11 do 15 let, neprojevuje se zde zatím vliv snížené porodnosti z posledních let a pozitivní vývoj je možné přičítat preventivním opatřením. Trestné činy spáchané dětmi a mladistvými v ČR v letech 1997-2000 (dle statistických údajů MV ČR) : Rok Kriminalita celkem Děti Mladiství

1997 403654 12086 19139

1998 425930 11999 16730

1999 426626 12464 14920

2000 391469 10216 13507

Z tabulky je patrné, že v roce 2000 se oproti letem 1997 – 1999 skutečně snížil počet trestných činů spáchaných dětmi a mladistvými v ČR. Počet trestných činů mladistvých se snižuje už od roku 1997 pravidelně. Konkrétní trestné činy spáchané dětmi a mladistvými v ČR v letech 1999 a 2000 (dle statistických údajů MV ČR) :

Rok trestný čin

celkem osob Vražda 273 násilné činy celkem 17 444 mravnostní činy celkem 1 406 majetkové činy celkem 51 560 z toho: - krádeže vloupáním 14 021 - krádeže prosté 26 863 ostatní krim. činy celkem 15 023 zbývající kriminalita celkem 19 876 hospodářské činy celkem 20 151 Celková kriminalita 127 887 tj. v procentech 100 %

1999 2000 děti mladiství celkem děti mladiství osob 5 7 262 5 1 211 1 006 17 003 1 143 989 121 149 1 414 117 189 6 582 6 703 52 382 6 699 6 499 2 541 2 094 13 024 2 596 1 962 2 920 3 955 27 999 2 954 3 764 624 883 14 713 695 858 261 296 19 210 223 262 33 108 23 295 22 108 8 832 9 146 130 234 8 899 8 905 6,9 % 7,2 % 100 % 6,8 % 6,8 %

97

díl III.

Oproti roku 1999 se u dětí i mladistvých v ČR v roce 2000 snížil počet vražd, násilných činů a zbývající kriminality celkem. Jenom u dětí se snížil počet mravnostních činů a hospodářských činů celkem. Jenom u mladistvých se snížil počet majetkových činů celkem, krádeží vloupáním i krádeží prostých, ostatních kriminálních činů celkem i zbývající kriminality celkem. Naopak jenom u dětí se zvýšil počet majetkových činů celkem, krádeží vloupáním i krádeží prostých a ostatních kriminálních činů celkem. U mladistvých se zvýšil pouze počet mravnostních činů celkem. V součtu tedy mírně stoupla celková kriminalita dětí a mírně klesla celková kriminalita mladistvých. Trestné činy spáchané dětmi a mladistvými v Ostravě v letech 1997 – 2000 : (Odbor sociálních věcí MMO)

Rok Děti a mladiství Děti Mladiství

1997 2 905 2 109 796

1998 2 653 1 997 656

1999 2 957 2 176 781

2000 2 053 1 276 777

Také počet trestných činů spáchaných dětmi a mladistvými v Ostravě se v roce 2000 oproti letem 1997 – 1999 snížil. Snižování trestné činnosti mladistvých v Ostravě však tak pravidelnou tendenci jako v celé ČR nemá. Trestné činy dětí do 15 let – porovnání ČR a Ostravy v % z celkové populace dětí do 15 let : ČR Ostrava 0,69 4,02 1998 0,73 4,5 1999 0,61 2,7 2000 Srovnávací tabulka naprosto přesvědčivě ukazuje, že v Ostravě je četnost trestných činů dětí do 15 let 4 – 6 x vyšší než v celé ČR. Trestné činy mladistvých od 15 let do 18 let – porovnání ČR a Ostravy v % z celkové populace mladistvých od 15 do 18 let : 1998 1999 2000

ČR 3 2,84 2,52

Ostrava 3,93 4,7 4,66

Trestná činnost mladistvých je v porovnání s celou ČR v Ostravě asi dvojnásobná. •

Trendy, které dokumentují statistiky trestné činnosti 1. Kriminalita dětí a mladistvých je obecně vnímána jako negativní sociální jev, nikoliv jako množina individuálních trestných činů, z nichž každý má svého pachatele a svojí oběť, svoji příčinu a následek. 2. Justiční systém využívá ve vztahu k mladistvým pachatelům chudý rejstřík trestů s minimální mírou využití alternativních opatření.

98

díl III.

3. V zásadě neexistují funkční instituce, které by nad plněním alternativních opatření uskutečňovaly dohled. 4. Preventivní a represivní instituce - justiční, státní, samosprávné i nevládní nejsou systémově propojeny, a tak nejsou schopné zajistit koncepční kontinuální práci s kriminálně rizikovými jedinci a jejich rodinami. 5. Problémem je nedostatečná odbornost a stabilizace výkonných pracovníkůa koncepční nevyhraněnost jednotlivých institucí a profesí v rámci systému péče o predelikventní a delikventní mládež. 6. Možnosti stávajícího systému péče o delikventní mládež jsou využívány nedostatečně, neinvenčně a nekoordinovaně. 7. Nedořešena je situace mezi institucemi, které se zabývají rizikovými jedinci o stanovení optimální míry mezi ochranou osobních dat a potřebou výměny informací. 8. Nedostatečně jsou využívány existující legislativní podmínky pro postih rodičů ve vztahu k delikventní činnosti jejich dětí. Současný systém péče o delikventní mládež v mnoha ohledech selhává. Umožňuje propad tisíců dětských a mladistvých delikventů mimo něj. Spíše než moderních sociálních metod zaměřujících se na posílení klientových schopností vyrovnávat se přijatelným způsobem s rizikovými situacemi přetrvává administrativně represivní přístup sociální práce. Netvoří ucelený komplex, ale soustavu mezi sebou nekomunikujících subjektů. Většina institucí se zaměřuje na řešení konkrétních událostí bez návaznosti na minulost či budoucnost klienta. Existující systém je drahý, neefektivní a koncepčně nevyhraněný.

3.2.4. Péče o oběti trestných činů Vymezení pojmů: Viktimologie – obor multidisciplinárního charakteru, který se zabývá obětmi trestných činů. Viktimizace – vlastní proces poškozování jedince, který se tím stává obětí trestného činu. Můžeme rozlišovat primární, sekundární a terciální viktimizaci. Primární viktimizace – bezprostřední důsledek trestného činu, který je doprovázen fyzickou, finanční či emocionální újmou (k emocionálnímu traumatu dochází vždy). Sekundární viktimizace – vzniká v kontaktu oběti s širším sociálním okolím, pracovníky orgánů činných v trestním řízení, členy rodiny, sousedy, spolupracovníky, kdy dochází k upevňování pocitů nedůstojnosti, izolace, viny. Terciální viktimizace – poškození kvality života jedince v důsledku změn v chování a prožívání, které byly podmíněny viktimizací a prožitým traumatem. Sociální služby pro oběti trestných činů: Česká republika je členem Evropského fóra služeb obětem ( European Forum for Victims Services ) založeného v roce 1989 s cílem rozvíjet efektivní služby sociální intervence a prevence a pomoc obětem trestných činů. V současné době se poradenství v této oblasti v České republice teprve začíná rozvíjet.

99

díl III.

•

Občanské sdružení „Bílý kruh bezpečí“ - zajišťuje v ČR od roku 1991 služby obětem. Dobrovolní pracovníci, kteří zajišťují poradenský servis, jsou většinou profesionálové z oborů práva, psychologie, sociální práce a policisté. Rozvoj profesní kompetence těchto pracovníků je zajišťován speciálními výcvikovými a výukovými kursy, které organizuje a zajišťuje BKB v Praze a představenstvo BKB v čele s presidentkou BKB.

•

Viktimologické poradny - služby sociální intervence, jejich hlavním smyslem je poskytovat informace a poradenství (sociální prevenci, sociálně - právní ochranu, řešení sociální nouze, řešení hmotné nouze, zabezpečení zvláštních potřeb) osobám, které se staly obětí trestného činu, domácího násilí, šikanování, apod. Součástí této činnosti je také preventivně osvětová práce. Takový systém koresponduje se základními principy pomoci v zemích EU.

3.2.4.1. Současná situace: Samotná policejní data zde pro vyhodnocení nepostačují. Údaje z 52 zemí ukazují, že míry oznamování trestných činů oběťmi dosahují obecně jen asi 30–40%, přičemž např. trestných činů, jako je sexuální útok, bývá oznamováno 10 % nebo ještě méně. Nejnižší míry oznamování byly zjištěny v nejméně vyspělých zemích. Pokud údaje o výskytu viktimizace jednotlivců (a o jejich nákladech) obecně nepostačují, ještě více nepostačující jsou údaje, týkající se trestných činů v obchodní sféře. Poskytnutí pomoci jednotlivým obětem obvykle zahrnuje formální služby obětem, kompenzaci (nebo odškodnění apod.), a to jak ze státních, tak i nestátních zdrojů. V případě úmyslného usmrcení a některých dalších trestných činů lze pomoc poskytnout i „spoluoběti“ ( rodinným příslušníkům apod. ). Kromě těchto oficiálních forem pomoci existují také neformální zdroje pomoci, jako je rodina, sousedé, přátelé apod. a oběti těchto zdrojů často využívají více než formálních. Základním předpokladem pro zajištění služeb obětem jsou legislativní úpravy a posílení pozice obětí trestných činů v trestně právním řízení. 3.2.4.2. Týrané, zneužívané a zanedbávané děti Problematika týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte je jednou z nejzávažnějších oblastí poškozování zdravého vývoje dítěte. Zveřejněné případy tělesného týrání dětí vedly v 6O. letech k formulaci syndromu bitého dítěte (battered child syndrom). Rozšíření tohoto syndromu přineslo koncem 60. let sexuální zneužití (Child Sexual Abused). Problém citového týrání a sexuálního zneužívání byl plně akceptován a zahrnut do definice syndromu CAN (child abuse and neglect) syndromu zneužívaného a zanedbávaného dítěte v roce 1991 na třetí evropské konferenci o zneužívaných a zanedbávaných dětech. Nejedná se pouze o tělesné týrání, ale také o újmu psychickou a emocionální, a to ve formě aktivní, což znamená ponižování, nadávání, šikana, nadměrné psychické tresty a pod., vedoucí k těžkým duševním škodám, a ve formě pasivní, kde jde o nedostatečnou stimulaci, zanedbávání základních duševních potřeb (psychická deprivace) a potřeb citových, jako je láska, důvěra atd.

100

díl III.

Charta práv dítěte z roku 1924, Konvence o právech dítěte z roku 1959 a Úmluva o právech dítěte z roku 1989 patří k nejdůležitějším právním dokumentům, které byly postupně přijímány na ochranu dětí před všemi formami násilí. Přehledně ukazuje všechny formy a projevy syndromu CAN následující tabulka (Dunovský, Dytrych, Matějček 1995) : AKTIVNÍ PASIVNÍ tělesné týrání, zneužívání tržné rány, bití, vyhladovění, neprospívání, a zanedbávání zhmožděniny, zlomeniny, nedostatky v bydlení, dušení, trávení, krvácení, ošacení, zdravotní a smrt výchovná péče duševní a citové týrání, nadávky, ponižování, nedostatek podnětů, zanedbávání a zneužívání strašení, stres, šikana, zanedbanost duševní a agrese citová sexuální zneužívání sexuální hry, pohl. zneužití, exhibice, foto, audio, ohmatávání, manipulace videopornografie, zahrnutí v oblasti erotogenních zón, dítěte do sexuálních aktivit znásilnění, incest zvláštní formy Munchhausenův syndrom by proxy systémové týrání a zneužívání organizované týrání a zneužívání rituální týrání a zneužívání Definice: „Za týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte považujeme jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé (příp. i nevědomé) jednání rodiče, vychovatele anebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané, a jež poškozuje tělesný, duševní (zvláště v emocionální oblasti), společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt.“ (Dunovský, Dytrych, Matějček, 1995) Potenciálně ohrožující skupiny dospělých : • lidé s anomálním osobním vývojem, agresivní povahou, lidé impulzívní, nezdrženliví aj. • lidé závislí na alkoholu a drogách • mladiství rodiče, nezralí a nevyspělí • lidé se zvláštním životním stylem (příslušníci náboženských sekt) • lidé v chronickém stresu (dlouhodobě nezaměstnaní) • osoby s některými formami psychického onemocnění • osoby mentálně retardované • osoby s deprivační nebo subdeprivační historií • lidé psychicky přeangažovaní mimo rodinu (podnikatelé) • sexuální devianti; lidé sexuálně hyperaktivní s oslabenou kontrolou (staří muži) Rizikové skupiny obětí - dětí • děti s LMD (= lehká mozková dysfunkce), neklidné, impulzívní, náladové

101

díl III.

• děti z jiných příčin nadměrně dráždivé, zlostné, plačtivé, úzkostné (často v důsledku somatického onemocnění) • děti mentálně retardované • děti s lehce sníženými intelektovými schopnostmi (děti neobratné, s poruchami učení) • děti, které nedokáží vzbudit zájem rodičů (děti neaktivní, utlumené) • holčičky, převážně s výraznými ženskými tvary, koketní, mazlivé apod. Rizikové situace, za nichž dochází k ubližování dětem • • • • • •

rodinný konflikt, rozvodový konflikt užívání alkoholu a drog, zvláště akutní intoxikace chudoba, nezaměstnanost, neúspěšnost společenská izolovanost situace setkání rizikového dospělého s rizikovým dítětem fyzická a psychická vyčerpanost nemocí, zvláště chronickou

Zajímavé jsou studie o přenosu takového chování z generace na generaci, jež je vyjádřeno sloganem : „Týrané dítě je týrajícím rodičem“. LEGISLATIVA V ČR •

V České republice je stěžejním dokumentem Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. Problém týrání a zneužívání dětí je právně zakotven pod § 167 a § 168 trestního zákona a vztahuje se na něj oznamovací povinnost občanů ČR. Od počátku devadesátých let je oblastí, která je prioritně monitorována. • Metodický pokyn MŠMT k prevenci šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j. 14 514/2000-51 platný od 1.1. 2001, který se systémově zaměřuje na sociálně patologické jevy, vymezuje preventivní programy na úrovni škol a školských zařízení i role jednotlivých institucí. • Zákon o poskytnutí pomoci obětem trestných činů Návrh věcného záměru zákona o sociální pomoci ze dne 23.2.1998 Četnost výskytu syndromu CAN v ČR a v Ostravě V ČR byla provedena orientační studie Dětského krizového centra spolu s MPSV, která získávala údaje z osmi vybraných okresů za rok 1994. Celkový počet případů zjištěných syndromů CAN : 107 (v tom - tělesné týrání 60 případů, sexuální zneužívání 37 případů, psychické týrání 10 případů). Dalších 27 případů bylo spojeno s jiným typem týrání. Pachateli byli většinou rodiče (mírně převažovali muži), jako oběti převažovaly u sexuálního zneužívání dívky (35:2), u psychického týrání mírně převyšovali chlapci (6:4) a u tělesného týrání byla obě pohlaví dětí zastoupena rovnoměrně (30:30).1/

-------------------1/

Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. a kol. : Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing, Praha 1995, str. 169 – 175

102

díl III.

Zajímavý výzkum provedl v roce 1997 K. Sokol, který metodou obsahové analýzy denního tisku (Svoboda, Právo a Moravsko-slezský den) za celý rok zjišťoval výskyt a okolnosti syndromu CAN v severomoravském regionu. Celkový počet případů : 92 (v tom 44 případů sexuálního zneužití, 38 případů týrání, 9 případů zanedbávání a 1 případ organizovaného zneužívání). Celkový počet obětí : 112 (57 dívky, 50 chlapci, v 5 případech pohlaví neuvedeno). Věk obětí : 9 - 15 let 54 %, do 8 let 35 %. Pachateli byli rovněž nejčastěji rodiče (75 % muži). Z hlediska této sociálně demografické analýzy je velmi zajímavé prostorové rozložení výskytu syndromu CAN v severomoravském regionu, které ukazuje mapka na následující (dle obsahové analýzy denního tisku provedené K. Sokolem):

Další zjištěné případy byly v těchto okresech: 2 případy Jeseník a Šumperk, 3 případy Vsetín, 4 případy Přerov a 9 případů Olomouc. Dle expertních odhadů se statistické údaje MPSV o počtu týraných dětí liší o desetinásobky skutečného stavu. Pro srovnání se situací v ČR jsou k dispozici pouze údaje z roku 1997 (151 dětí) a 1998 (134) dětí. Přestože se jedná o údaje z celostátní kriminální statistiky, je nutné chápat je pouze jako orientační, vzhledem k povaze problému. Fyzické a psychické týrání dětí v Ostravě – statistický přehled (dle údajů Policie ČR) Rok

1997 1998 1999 2000

Celkem Fyzické týrání

Psychické týrání

Nahlášené případy

Celkem

Rodiči

Členy dom.

Vrstevníky

Celkem

Rodiči

Členy dom.

Vrstevníky

54 23 62 41

23 14 52 21

15 11 45 15

1 2 7 6

0 0 0 0

31 9 10 20

22 8 9 19

1 1 1 1

0 0 0 0

103

díl III.

Z údajů, které jsou uvedeny v tabulce, není možné určit trend dalšího vývoje. Je zjevné, že počet nahlášených případů fyzického týrání výrazně narostl v roce 1999. V případech týraného dítěte však zůstává většina případů zcela utajena. Týrání dětí je součástí latentní kriminality a většina případů zůstává veřejnosti i zainteresovaným orgánům zcela utajena. ČR 2000: Tělesné týrání 530, z toho nejčastější je týrání rodiči 361, pak členy domácnosti 132 a vrstevníky 33. Nejvíce případů bylo nahlášeno školou, nejméně dítětem. Psychické týrání 213, z toho nejčastější je týrání rodiči 165, pak členy domácnosti 40 a vrstevníky 8. Nejvíce případů bylo nahlášeno občany a z jiných zdrojů, nejméně zdravotníky. Dá se předpokládat, že v souvislosti s vyšší informovaností veřejnosti, dostupností informací a zřízením institucí, které umožňují dětem zveřejnit svůj problém bez pocitu ohrožení (Linka bezpečí) se v následujících letech ukáže nárůst zveřejněných případů, které budou zachyceny ve statistických přehledech sociálních odborů a orgánů činných v trestním řízení. Tento předpoklad však neznamená, že počet týraných dětí naroste, vypovídá pouze o očekávaném nárůstu oznámení. Ani na základě vývojové křivky obyvatelstva Ostravy, která má klesající tendenci není možné predikovat další tendenci vývoje, neboť je celosvětovou zkušeností, že většina případů zůstává a pravděpodobně zůstane utajena. • Šikanování Zcela paradoxní jsou statistiky, které vypovídají o neexistujícím psychickém a fyzickém týrání dětí vrstevníky. Tento typ násilí je laickou i odbornou veřejností označován pojmem šikanování. Přestože případy šikanování jsou zveřejňovány v médiích, známy učitelům i ředitelům škol, ve statistických přehledech nefigurují, respektive nejsou vykazovány. Je otázkou, kde a kterými orgány v působnosti Města Ostravy jsou případy evidovány a řešeny. • Sexuální zneužívání dětí Údaje, které máme k dispozici z kriminálních statistik uvádějí evidované případy mravnostní kriminality za rok 1997 (celkem 1030 případů) a 1998 (celkem 1440 případů/. Sexuální zneužívání dětí v Ostravě – statistický přehled (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO)

Rok 1997 1998 1999 2000

Celkem 9 29 25 21

Rodiči 2 7 9 6

Členy dom. 3 8 7 4

Jinými osobami 4 14 9 11

ČR 2000: sexuální zneužívání 614, z toho rodičem 98, členy rodiny 111, jinou osobou 405. Nejvíce případů bylo nahlášeno policií, nejméně dítětem. Náznak mírně klesající tendence by mohl evokovat úvahu o poklesu sexuálního zneužívání dětí. Tato úvaha by však byla velmi zavádějící, neboť pro oblast sexuálního zneužívání platí „utajenost“ ještě ve vyšší míře než v případech fyzického týrání. Sexuální zneužívání navíc nenese většinou žádné vnější viditelné znaky (není-li spojeno s fyzickým týráním), takže jeho identifikace je ještě ztížena. Sexuální

104

díl III.

zneužívání dětí rodiči a rodinnými příslušníky, případně dalšími členy rodiny je nejvíce utajovanou součástí domácího násilí. Poznatky z 11. Světové konference Child Abuse and Neglect z roku 1998 ukázaly, že existuje stejná pravděpodobnost, že obětí sexuálního násilí se mohou stát děti z různého sociodemografického prostředí. Sexuální násilí je typickým fenoménem střední vrstvy a dominuje intrafamiliární forma zneužívání nad extrafamiliární. Uvedená skutečnost jen potvrzuje předpoklad, že není možné odhadnout směr dalšího vývoje, trend v souvislosti se zneužíváním dětí. 3.2.5. Náhradní výchova Vymezení pojmů : Náhradní rodinná péče – zahrnuje pěstounskou péči, poručenskou péči, osvojení a péči jiné fyzické osoby než rodiče. Pěstounská péče – soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě (pěstoun), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte. Poručenská péče – soud ustanoví dítěti poručníka v případě, kdy dítě nemá zákonného zástupce. Osvojení – osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. Péče jiné fyzické osoby než rodiče – svěření dítěte do výchovné péče fyzické osobě v příbuzenském vztahu k dítěti (prarodiče, sourozenci rodičů aj.) Ústavní výchova – viz. kapitola 2.3. Ochranná výchova – viz. kapitola 2.3.

105

díl III.

3.2.5.1. Charakteristika skupiny v Ostravě Umisťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy počet dětí celkem/z toho do 15 roků (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) : 1995 Počet dětí umístěných do péče budoucích osvojitelů péče jiných občanů než rodičů ústavní výchovy ochranné výchovy péče budoucích pěstounů Celkem: Děti s nařízenou ÚV (OV), které nebyly umístěny do ústavní péče

1997

1998

1999

2000

15/15 14/14 11/11 20/20 23/23 32/31 47/45 60/51 49/38 52/50 119/89 138/98 120/73 130/98 126/96 11/0 6/2 0/0 4/0 3/1 17/15 37/32 34/31 32/29 11/10 194/150 242/191 225/166 235/185 215/180 5/1 13/8 15/8 8/1 15/10

Z tabulky je zřejmý nárůst počtu dětí svěřených do péče budoucích osvojitelů v roce 2000, ve srovnání se stavem roku 1995 se zvýšil i počet dětí v péči jiných občanů než rodičů. Celkem rovnoměrně je ve sledovaných letech zastoupen počet dětí umístěných do ústavní výchovy, výrazně se oproti předchozím 3 létům snížil počet dětí umístěných do pěstounské péče. Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou, která zatím nebyla realizována se ve sledovaných letech (kromě roku 1999) postupně zvyšuje. Účelová zařízení, sociální služby pro rodiny s dětmi : (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO)

Druh zařízení Zařízení pro výkon pěstounské péče počet kapacita umístěné osoby

Stanice pečovatelské služby pro děti počet kapacita umístěné osoby

Domov pro matky s dětmi

počet kapacita umístěné osoby

1997 6

1998 6

26 1 8 16 1 10 10

25 1 8 6 3 25 95

1999 6 30 21 1 8 47 6 105 154

2000 6 30 22 1 8 45 6 108 218

Z uvedené tabulky je jasně patrný nárůst umísťování osob do domovů pro matky s dětmi – oproti roku 1997 se tento počet v roce 2000 více než zdvacetinásobil.

106

díl III.

Stanice pečovatelské služby pro děti (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) : Počet zařízení

Kapacita

Počet umístěných osob

Výdaje a příjmy v tis. Kč neinvest. výdaje celkem

1997 1998 1999 2000

1 1 1 1

8 8 8 8

16 6 47 45

344 385 850 785

z toho: mzdové prostředky

44 176 480 441

příjmy celkem

35 375 168 710

Z uvedené tabulky je patrné, že přesto, že se počet zařízení ani kapacita nezměnily, od roku 1999 se počet umístěných osob velmi rapidně zvýšil (čímž samozřejmě výrazně vzrostly i náklady na neinvestiční výdaje i mzdové prostředky). Zařízení pro výkon pěstounské péče (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) : Počet zařízení

Kapacita



1995 1997 1998 1999 2000

5 6 6 6 6

24 26 25 21 22

30 30

1187 1600 946 1723 2673

z toho: odměny pěstounům

příjmy celkem

X 744 802 1083 776

x x x x x

Počet dětí v zařízeních pro výkon pěstounské péče v roce 2000 naplňuje kapacitní možnosti ze 73,3%. Domov pro matky s dětmi (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) : Počet zařízení

Kapacita



1995 1997 1998 1999 2000

1 1 3 6 /vč. AS/ 6

10 10 25 105 108

10 10 95 154 218

916 1401 1949 14326 14777


378 540 1260 15320 5607

příjmy celkem

99 146 214 1046 1050

Z uvedené tabulky je zřejmé, že počet a kapacita těchto zařízení od roku 1999 vzrostly. Počet umístěných osob převyšoval danou kapacitu v r. 1999 o 50% a v r. 2000 už o více než 100%!

107

díl III.

Rodinné, manželské a předmanželské poradny : (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) Počet zařízení

Kapacita



1995 1997 1998 1999 2000

1 1 1 1 1

x x x x x

x x x x x


1109 1150 1301 1515 1431

příjmy celkem

595 789 866 1403 979

x x x x x

Z uvedené tabulky je patrné, že v jediném zařízení tohoto typu v Ostravě až do r. 1999 pravidelně rostly neinvestiční výdaje i mzdové prostředky. V r. 2000 došlo k jejich snížení. Pečovatelská služba pro rodiny s dětmi (dle statistických údajů Odboru sociálních věcí MMO) : R = rodin D = dětí

1997 Příjemci PS celkem (včetně stanice peč. Služby pro děti) Nemoc rodiče z důvodu Narození trojčat jiný důvod Příjemci za úhradu (plnou nebo částečnou) Bezplatně Pečovatelkami z povolání Dobrovolnými pracovníky PS

1998

1999

2000

R 7

D 14

R 6

D 13

R 43

D 70

R 34

D 68

1 2 4 2

1 6 7 3

2 1 3 1

5 3 5 2

7 4 32 35

12 13 45 49

6 28 30

10 58 61

5 4 3

11 7 7

5 6 0

11 11 0

8 40 3

21 60 10

4 31 3

7 62 6

Z této tabulky je jasně patrný značný nárůst příjemců pečovatelské služby v roce 1999. Vzrostl zejména počet příjemců této služby za úhradu a počet pečovatelek z povolání. Nikterak výrazně se však nezměnil počet dobrovolných pracovníků PS. 3.3. Poskytované služby v Ostravě: Název:

Krizové centrum pro rodinu a děti Veleslavínova 17, 702 00 Moravská Ostrava Tel: 069/6123555 6115822

Centrum zajišťuje psychologické poradenství, diagnostiku, rodinnou terapii a krizovou linku. Zabývá se také problematikou týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Komentář: Poradenství je poskytováno osobně nebo telefonicky.

108

díl III.

Název: Kapacita:

Název: Kapacita:

Dětský domov Bukovanského 25, 710 00 Slezská Ostrava 26

Dětský domov Reymontova 584/2a, 720 00 Ostrava – Hrabová 36

Zařízení je určeno pro pobyt dětí od 3 do 18 let, poskytuje výchovnou a sociální péči.

Název: Kapacita:

Dětský domov pro děti do 3 let Jedličkova 5, 700 44 Ostrava – Zábřeh 137

Zařízení poskytuje komplexní léčebně-preventivní, rehabilitační, psychologickovýchovnou a sociální péči (krátkodobého i dlouhodobého charakteru) dětem, jejichž vývoj je ohrožen zdravotním stavem nebo nevhodným prostředím a nemá o ně kdo pečovat nebo jim nelze ze zdravotních či sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině popř. zajistit náhradní péči. Komentář: Zařízení dále poskytuje azylové ubytování pro děti, matky s dětmi, poradenství pro nezletilé matky, pomoc týraným dětem, krátkodobý azyl pro děti a mládež do 18 let v tíživé situaci.

Název:

Fond ohrožených dětí, pobočka Ostrava Hotelový dům Jindřich Nádražní 66, 702 00 Moravská Ostrava Telefon: 069/6174211

Fond poskytuje pomoc opuštěným, týraným a zanedbávaným dětem a poradenství rodinám v tísni. Organizuje poradensko-relaxační pobyty. Komentář: Poradenství probíhá také telefonicky, napomáhá ke zprostředkování další pomoci. Fond také pomáhá vyhledávat náhradní rodiny a poskytuje pomoc dětem opouštějícím v 18 letech DD.

Název:

Linka bezpečí Nadace Naše dítě Ústavní 91/95, 181 00 Praha 8 Tel: 0800 155555

Jedná se o přímou pomoc dětem a mládeži v krizových situacích s možností zachování anonymity a možností zprostředkování další pomoci. Linka je bezplatná a funguje nepřetržitě pro celou ČR.

109

díl III.

Název:

Linka důvěry Ostrava Městská nemocnice Ostrava Nemocniční 20, 702 00 Moravská Ostrava Tel: 069/6618908 e-mail: [email protected]

Jedná se o krizovou linku pro všechny věkové kategorie, která poskytuje psychologickou pomoc lidem v náročných životních situacích. Komentář: Poradenství je poskytováno telefonicky, e-mailem, po domluvě je možná také osobní konzultace. Název: Kapacita:

Bílý kruh bezpečí Husova 7, 702 00 Moravská Ostrava Tel: 069/6115822 182 Neomezená

BKB poskytuje bezplatně odbornou a diskrétní pomoc obětem trestných činů a jejich rodinám a lidem, kteří se obávají, že se stanou obětí trestného činu. Komentář: Poradenství je poskytováno telefonicky i osobně. BKB je jedinou specializovanou organizací pro pomoc obětem trestných činů. Název: Kapacita:

Dům na půl cesty Sokolská 2641, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz 43 bytových jednotek, maximální počet 92 osob

Jedná se o podporované bydlení, kde je dále zajištěno poradenství, sociální program, meditace. Zařízení je určeno pro rodiče s dětmi v krizových životních situacích s různými problémy (zejména domácí násilí). Komentář: Kromě výše zmíněné skupiny je zařízení dále určeno pro mladé dospělé opouštějící ochrannou výchovu, nebo pěstounskou péči a osoby, které přišly o byt v důsledku nepříznivých okolností a mají za sebou delší pobyty v azylovém domě. Název: Kapacita:

Dům pro matku a dítě Dělnická 386, 708 00 Ostrava – Poruba 11 matek s dětmi

Zařízení poskytuje přechodný pobyt matkám v tísni a jejich dětem, které se ocitly v krizové situaci, jsou bez přístřeší a bez zabezpečení základních životních potřeb. Komentář: Zařízení je určeno pro matky s dětmi s trvalým pobytem v obvodu Ostrava – Poruba, doba pobytu není omezena.

110

díl III.

Název: Kapacita:

Dům pro matky s dětmi – chráněné bydlení Čujkovova 31, 700 30 Ostrava - Zábřeh 7 bytů

Zařízení slouží k přechodnému pobytu matek s dětmi, které se ocitly v tísni, jsou bez přístřeší a zabezpečení základních životních potřeb. Komentář: Zařízení je určeno pro matky s dětmi s trvalým bydlištěm v obvodu Ostrava Jih, délka pobytu je omezena na max. 1,5 roku.

Název: Kapacita:

Domov pro matku a dítě Budečská 3, 702 00 Moravská Ostrava 10 matek s dětmi do 3 let

Zařízení slouží k přechodnému pobytu matek s dětmi, které se ocitly v tísni, jsou bez přístřeší a zabezpečení základních životních potřeb.

Název:

Stanice pečovatelské služby pro rodiny s dětmi Diakonie ČCE – středisko v Ostravě Syllabova 20, 704 00 Ostrava - Vítkovice

Azylové ubytování pro děti. O které se z různých závažných důvodů – nemoc, rekonvalescence, úmrtí atd. nemohou starat rodiče nebo zákonní zástupci, dále krizové situace v rodině apod. Možné je i krátkodobé ubytování matek s dětmi.

Název: Kapacita:

Azylový dům pro lidi bez přístřeší Armáda spásy U nových válcoven 9, 709 00 Ostrava 10 matek s dětmi

Zařízení poskytuje azylový pobyt či nocleh pro matky s dětmi, které se ocitly v tísni. Komentář: Zařízení dále slouží pro azylový pobyt či přenocování pro muže i ženy bez přístřeší.

Název: Kapacita:

Dům sv. Eufrasie Služby Dobrého Pastýře (soukromé sdružení křesťanů) Markvartovická 22, 747 14 Ludgeřovice 20 lůžek

Zařízení poskytuje azylový pobyt pro matky s dětmi v předškolním věku, které se ocitly v tísni, po dobu 1 roku.

111

díl III.

Název:

Charitní dům sv. Zdislavy

Kapacita:

Charita Ostrava Kapitolní 14, 704 00 Ostrava – Vítkovice 9 matek + 16 dětí

Zařízení poskytuje azylový pobyt pro matky s dětmi, které se ocitly v tísni, po dobu max. 0,5 roku.

Název: Kapacita:

Diagnostický ústav pro mládež Škrobálkova 16, 718 00 Ostrava – Kunčičky 24 + 3 azylová lůžka

Ústav provádí diagnostiku obtížně vychovatelných a sociálně narušených dětí a mládeže. Dále zajišťuje komplexní odborné psychologické, etopedické, sociální a zdravotní vyšetření. Odhaluje příčiny výchovných potíží a s nimi souvisejícími důsledky, doporučuje další výchovnou péči. Komentář: Zařízení je určeno pro chlapce a dívky ve věku 15 – 18 let. Ústav se zabývá také problematikou drogových závislostí. Název:

Středisko výchovné péče pro děti a mládež při Diagnostickém ústavu pro mládež Ostrava – Kunčičky Antošovická 258, 711 00 Ostrava - Koblov

Středisko funguje pro dobrovolný dvouměsíční pobyt chlapců ve věku 14 – 18 let. Název: Kapacita:

Středisko výchovné péče při Diagnostickém ústavu pro mládež Ostrava – Kunčičky Wattova 3, 702 00 Ostrava - Přívoz 8 lůžek

Středisko funguje pro dobrovolný dvouměsíční pobyt dívek ve věku 10 – 18 let.

Název:

Centrum včasné intervence Husova 7, 702 00 Moravská Ostrava

Jedná se o pracoviště se statutem orgánu SPOD. Poskytuje všestranný servis kurátorům pro mládež a jejich klientům. Spolupracuje se Střediskem PMS Ostrava při provozování probačně-resocializačních programů (alternativní tresty) do praxe, organizuje program KMOTR (průvodcovská služba pro děti 14 – 18 let s rizikovým chováním) a poskytuje poradenské služby rodičům a dětem.

112

díl III.

Název:

Pedagogicko-psychologická poradna II. Kpt. Vajdy 1, 700 30 Ostrava - Zábřeh

Název:

Pedagogicko-psychologická poradna IV. Tř. 17. listopadu 1123, 708 00 Ostrava - Poruba

Poradny poskytují pomoc při výukových a výchovných problémech dětí předškolních zařízení, žáků základních škol a školských výchovných zařízení, a speciálních škol, pomoc při profesní orientaci žáků, zajišťování pedagogicko-psychologických služeb, péče o studenty ostravských středních škol.

Název: Kapacita:

Středisko dětí a mládeže Michala Magone Charita Ostrava V. Košaře 12a, 700 30 Ostrava – Dubina Cca 35 denně

Středisko poskytuje pomoc rizikovým skupinám dětí a mládeže, zajišťuje azylové ubytování pro děti a provádí různé preventivní aktivity. Jedná se o osobní kontaktní práci. Název: Kapacita:

YMCA v ČR, místní sdružení v Ostravě Trocnovská 20, 702 00 Ostrava – Přívoz Neomezená

Sdružení nabízí možnosti využití volného času u osob ze sociálně slabých a narušených rodin, dětem „z ulice“. Název:

Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže Vítkovická 28, 701 00 Moravská Ostrava

Středisko organizuje výchovnou a vzdělávací činnost dětí a mládeže vyžadující zvláštní péči, odpolední pobyty, víkendové akce a pobyty, prázdninové tábory. Název:

Salesiánský dům dětí a mládeže Volgogradská 2, 700 30 Ostrava - Zábřeh

Činnost organizace je zaměřena na výchovně-vzdělávací, sportovní, kulturní a zájmové aktivity dětí a mládeže v jejich volném čase, a to jak ve dnech školního vyučování, tak o víkendech a prázdninách. Organizace nabízí volnou oratoř (nízkoprahové zařízení), zájmové kroužky, klub pro maminky s dětmi, logopedickou poradnu, jednorázové akce a víkendové a prázdninové pobyty.

113

díl III.

Název:

Kluby dětí ELIM – Křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii 28. října 148, 701 00 Moravská Ostrava

Kluby organizují výchovnou a vzdělávací činnost dětí a mládeže, odpolední programy a akce, prázdninové pobyty a tábory. 3.4. Chybějící či nedostatečné služby: Hlavním preventivním opatřením je především intenzivní osvětová činnost pro děti v rámci školní docházky, osvěta mezi učiteli a laickou veřejností. Seznámení dětí s problémem týrání, sexuálního zneužívání a šikanování a možnostmi jeho řešení probíhá většinou jen formou jednorázových osvětových přednášek. Tato forma prevence se ukazuje jako naprosto nedostatečná. Na základě vyšší informovanosti veřejnosti i dětí samotných se dá očekávat, že vznikne potřeba zvýšení počtu zařízení, které budou moci nabídnout kvalifikovanou péči ohroženým dětem, případně rozšířit kapacitu již stávajících zařízení. V Ostravě dosud chybí instituce, která by nabízela specializované služby dětem a školám v případech týrání vrstevníky. Tuto funkci do jisté míry zastupuje Občanské sdružení BKB, chybí však specializovaná poradna pro děti ohrožené šikanováním. Je nedostatečně zajištěna poradenská činnost pro učitele, kteří mnohdy nevědí na kterou instituci se obrátit nebo se necítí kompetentní k řešení problému šikanování. Poradenské a terapeutické služby: Činnost BKB jako jediné specializované poradny je nedostačující. Je třeba vybudovat další viktimologickou poradnu nebo rozšířit BKB, tak, aby byla obětem trestných činů poskytována komplexní péče. Je třeba rozšířit služby, zejména psychologické a právní – založením Střediska krizové intervence v Ostravě. Preventivní pomoc: Public relations - informační a propagační materiály, letáky, odborná literatura, spolupráce s médii – publicita, ani úroveň veřejného povědomí o problematice obětí trestných činů a domácího násilí nejsou na dostatečné úrovni. V méně závažných případech by bylo vhodné ukládat alternativní tresty formou veřejně prospěšných prací adekvátních k věku provinilce. Zahraniční zkušenosti s tímto systémem jsou velmi dobré. V některých státech USA klesla kriminalita až o 50 %, protože důsledné uplatňování tohoto systému snižuje i recidivu trestné činnosti.

114

díl III.

3.5. Shrnutí Počet rodin s dětmi evidovanými orgány SPOD je v Ostravě velmi výrazně vyšší než je jejich průměrný počet v ČR. Počet nově evidovaných případů v průběhu roku se v Ostravě od roku 1995 do roku 2000 téměř zdvojnásobil. Klientů kurátora pro mládež od roku 1997 neustále přibývá. Nejvýrazněji se tato situace projevuje u klientů mladších 15 let. Počet klientů kurátorů pro mládež v Ostravě je v současné době ve srovnání s průměrným počtem těchto klientů v celé ČR zhruba trojnásobný (tj. 1/6 ostravské populace mladistvých ve věku 15 – 18 let ). Během minulých desetiletí se kriminalita stala v řadě rozvinutých států masovým sociálním jevem. Koncentruje se zejména do velkých měst a průmyslových aglomerací s vysokým počtem anonymních a migrujících osob. Mezi pachateli téměř všech druhů trestných činů je dlouhodobě registrován zvyšující se podíl dětských, mladistvých a mladých dospělých pachatelů. Z teritoriálního hlediska je četnost trestných činů dětí do 15 let v Ostravě 4 – 6 x vyšší než v celé ČR. Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou, která zatím nebyla realizována, se v letech 1997 – 2000 (kromě roku 1999) také postupně zvyšuje. Poradenství pro oběti trestných činů se v ČR teprve začíná rozvíjet. Údaje z 52 zemí ukazují, že míry oznamování trestných činů oběťmi dosahují obecně jen asi 30–40%, přičemž trestných činů jako je např. sexuální útok, bývá oznamováno jen asi 10 % nebo ještě méně. Ze získaných údajů není možné určit trend dalšího vývoje v této oblasti. Je zjevné, že počet nahlášených případů fyzického týrání výrazně narostl v roce 1999. Týrání dětí je součástí latentní kriminality a většina případů zůstává veřejnosti i zainteresovaným orgánům zcela utajena. V roce 2000 vzrostl počet dětí svěřených do péče budoucích osvojitelů a ve srovnání se stavem roku 1995 se zvýšil i počet dětí v péči jiných občanů než rodičů. Celkem rovnoměrně je ve sledovaných letech zastoupen počet dětí umístěných do ústavní výchovy, výrazně se oproti předchozím 3 létům snížil počet dětí umístěných do pěstounské péče. Hlavním preventivním opatřením v oblasti SPOD je především intenzivní osvětová činnost pro děti v rámci školní docházky, osvěta mezi učiteli a laickou veřejností. Seznámení dětí s problémem týrání, sexuálního zneužívání a šikanování a možnostmi jeho řešení probíhá většinou jen formou jednorázových osvětových přednášek. Tato forma prevence se ukazuje jako naprosto nedostatečná. Také současný systém péče o delikventní mládež v mnoha ohledech selhává. Umožňuje propad tisíců dětských a mladistvých delikventů mimo něj. Spíše než moderních sociálních metod, zaměřujících se na posílení klientových schopností vyrovnávat se přijatelným způsobem s rizikovými situacemi, přetrvává administrativně represivní přístup sociální práce. Ta zatím netvoří ucelený komplex, ale soustavu mezi sebou nekomunikujících subjektů. Většina institucí se zaměřuje na řešení konkrétních událostí bez návaznosti na minulost či budoucnost klienta. 3.6. Doporučení Doporučujeme podporu projektů zřízení poradny pro děti ohrožené šikanováním. Doporučujeme rozšíření služeb krizového centra pro rodinu a děti Jako nezbytná se jeví také účinná a efektivnější spolupráce s policií ČR v souladu s pokynem MŠMT ČR č.j. 14 144/98-22 „Spolupráce škol a předškolních zařízení

115

díl III.

s policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané“. Doporučujeme podporu projektů dobrovolnických programů pomoci rizikové mládeži v rámci prevence kriminality. Doporučujeme podporu projektů alternativních trestů formou veřejně prospěšných prací adekvátních k věku provinilce při méně závažné trestné činnosti mládeže. Doporučujeme podporu projektů zřízení mediačního centra pro řešení rodinných a občansko-právních sporů. Doporučujeme podporu projektů zařízení poskytujících probačně resocializační programy. Doporučujeme podporu projektů volnočasových programů a programů v přírodě s účastí sociálního pracovníka z odboru sociálně-právní ochrany dětí pro všechny děti vyžadující zvýšenou pozornost a pro děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na public relations v oblasti problematiky obětí trestných činů a domácího násilí. Doporučujeme podporu projektů vybudování poradny nebo rozšíření viktimologické poradny BKB v Ostravě, která by poskytovala komplexní péči (psychologickou, právní, sociální) Doporučujeme podporu projektů vzdělávání speciálních jednotek policie pro práci s oběťmi trestných činů a domácího násilí. Doporučujeme podporu projektů rozšíření služeb v oblasti psychologické a právní a vznik Střediska krizové intervence v Ostravě. Doporučujeme podporu projektů otevření školských zařízení (tělocvičny, dílny, hřiště) pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Zdroje : Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. a kol. : Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing, Praha 1995. Geist, B. : Sociologický slovník. Victoria Publishing, a. s., Praha 1992. Hajdová, J. : Mládí bez budoucnosti ? Diplomová práce FF OU, Ostrava 2000. Chmelík, J. : Trestná činnost mládeže a páchána na mládeži. MV ČR, Praha 1998. Jelínek, J., Sovák, Z. : Trestní zákon a trestní řád. Linde, Praha 2000. Koudelková, A. : Psychologické otázky delikvence. Victoria Publishing, Praha 1995. Marešová, A. a kol. : Sociálně patologické jevy u mládeže a návrh opatření k omezení jejich vzniku. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 1997. Matoušek, O. a kol. : Práce s rizikovou mládeží. Portál, Praha 1998. Matoušek, O., Kroftová, A. : Mládež a delikvence. Portál, Praha 1998. Míček, L. : Duševní hygiena. SPN, Praha 1990. Nakonečný, M. : Psychologie osobnosti. Academia, Praha 1995. Říčan, P. : Agresivita a šikana mezi dětmi. Portál, Praha 1995. Sokol, K. : Násilí na dětech v české rodině. Diplomová práce FF OU, Ostrava 1998. Vašina, B., Záškodná, H. : Vybrané otázky psychologie zdraví, anomálního a abnormálního vývoje. OU FF, Ostrava 1996. Večerka, K. : Prevence kriminality v teorii a praxi. Themis MV, Praha 1997. Záškodná, H. : Sociální deviace dětí a mládeže. OU FF, Ostrava 1998. Záškodná, H. : Společenské minority a sociální práce. JU, České Budějovice 2000.

116

díl III.

Problematika závislostí

PhDr. Oldřich Solanský Mgr. Marek Schneider Bc. Martina Kvarčáková

117

díl III.

Obsah – 4. kapitola 4.

Problematika závislostí

119

4.1.


121

4.2.


124

4.3.

Chybějící či nedostatečné služby

127

4.4.

Shrnutí

128

4.5.

Doporučení

128

Zdroje

129

118

díl III.

4. PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Vymezení pojmů Závislost na látkách je psychický a někdy také somatický (stane-li se daná látka součástí metabolismu) stav, vyplývající z interakce organismu a dané látky a charakterizovaný reakcemi chování a jinými reakcemi, které vždy obsahují nutkání požívat danou látku. Závislost na látkách je vymezena tolerancí a abstinenčním syndromem, člověk může být na látce závislý v různém stupni. U lehké závislosti je za látku ochoten obětovat běžně směnitelné hodnoty, poruchy chování nejsou přítomny. U středního stupně závislosti je člověk ochoten směnit i hodnoty běžně nesměnitelné (prostituce, trestná činnost). Těžké formy závislosti se projevují zánikem vazeb na původní hodnoty, vyhasínají citové vazby k blízkým lidem, závislý ztrácí zájem o okolní svět, trvá jen vazba k droze. Prevence - cílem je snížit škody způsobené v souvislosti s návykovými látkami (vznik závislostí na návykových látkách, intoxikace, úrazy a jiné zdravotní komplikace). Strategie prevence jako systému opatření a programů pro děti a mládež je podložena zdravotními, právními a farmakologickými důsledky. Nezanedbatelný důvod tvoří také finanční nákladnost s nízkou efektivitou léčby těžkých forem závislostí. Běžné pojetí vícestupňové prevence rozlišuje primární, sekundární a terciální prevenci. Primární prevence – působí cíleně na redukci nových uživatelů, zaměřuje se na populaci jedinců, kteří z největší části ještě nezačali užívat tabák, alkohol či jiné drogy. Primární prvence zahrnuje snížení dostupnosti návykových látek (např. legislativa), činnost speciálních útvarů městské policie, pedagogicko-psychologických poraden, krajského školského koordinátora prevence, okresních a školních metodiků prevence apod. Sekundární prevence – zahrnuje screeening a včasnou intervenci, zaměřuje se na vytipování a izolaci chronických toxikomanů od potencionálních uživatelů drog. Možnost takové izolace představují některá opatření primární prevence a dané zákony. Součástí sekundární prevence je poskytování informací o drogách a škodlivých následcích jejich zneužívání formou osvětově výchovných akcí (zejména v masmédiích, ale také v bezprostředním kontaktu). Terciální prevence – zahrnuje léčení, tj. zabránění postupu vyvinutých poruch. Nastupuje při selhání primární a sekundární prevence a vztahuje se na lidi s již existujícími problémy s návykovými látkami, kteří jsou nejen sami ohroženi, ale představují vážné riziko pro své rodiny a sociální okolí. Terciální prevence je realizována zdravotnickými a sociálními institucemi po ukončené léčbě formou psychoterapie. Cílem je navození kognitivních změn při zpracování vnějšího světa i sebe sama, restrukturace hodnotového systému, zkvalitňování schopnosti navazovat mezilidské vztahy a realizovat sociálně akceptované činnosti.

119

díl III.

ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, POSKYTUJÍCÍ POMOC DROGOVĚ ZÁVISLÝM • • •

• • •

•

•

•

Ústavní léčba – je prováděna ve zdravotnických zařízeních, délka léčby je určena podle individuální situace jedince. Klient má k dispozici odbornou péči a organizovaný program. Ambulantní léčba – je určena pro klienty se zajištěným sociálním zázemím, v zařízení probíhá např. rodinná, individuální či skupinová terapie. Denní stacionář – jedná se o denní psychiatricko-psychologickou a psychosociální péči o pacienty, u kterých není nutný nebo možný pobyt v lůžkovém zařízení a běžná ambulantní nebo poradenská péče je pro ně málo intenzivní. Detoxikační jednotka – speciální krátkodobá až střednědobá medicínská pomoc při vysazování drog. Jejím smyslem je zbavit organismus návykové látky, pomoci klientovi překovat odvykací příznaky a připravit jej na další léčbu. Detoxifikační centrum – poskytuje léčení odvykacího syndromu, abstinenčních příznaků spojených s přerušením užívání návykové látky (v případech kdy nejsou ohroženy vitální funkce organizmu). Kontaktní centra – jsou určena klientům, u kterých není jiný poradenský přístup vhodný nebo možný. Jejich předpokladem je nízkoprahovost, tj. psychologická dostupnost pro každého, která zvyšuje pravděpodobnost vyhledávání uživatelů drog (anonymita, široká nabídka služeb). Součástí činnosti kontaktních center je obvykle streetwork. Streetwork, mobil street – terénní práce zaměřená na vyhledávání, kontaktování a následné ovlivňování skryté populace (výměna injekčního náčiní, distribuce kondomů, preventivních informací a materiálů včetně základního poradenství). Terénní práce vychází z principů „public health“ a „harm reduction“ – jde o snižování zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním návykových látek, o prevenci a vzdělávání v oblasti HIV / AIDS a hepatitid A, B, C. Terapeutické komunity – dlouhodobý léčebný a resocializační program, kdy se pacient co nejaktivněji podílí na léčbě. Pobyt v komunitě má jasně stanovená pravidla (např. užití drogy = vyloučení) a několik stádií, ve kterých se postupně rozvíjí socializace osobnosti, zvyšuje se míra sociálních dovedností, sebevědomí a sebepoznání. Doléčovací a resocializační centra – následná péče určená pro klienty, kteří prošli určitým typem léčby. Pomáhají při začleňování do běžného společenského života.

LEGISLATIVA V ČR Základními právními normami, které upravují drogovou problematiku jsou: • Trestní zákon (140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů) • Přestupkový zákon (200/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů) • Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (37/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů) • Závazný pokyn policejního prezidenta č. 12/1999, kterým se upravuje postup příslušníků Policie České republiky při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií • Příloha č. 1 k Závaznému pokynu policejního prezidenta č. 12/1999 - sazebník pokut za nález drogy s obsahem THC

120

díl III.

4.1. Charakteristika skupiny v Ostravě V roce 2000 bylo v Ostravě evidováno 2 175 uživatelů různých drog. Ve srovnání s rokem 1999 ( 1 610 uživatelů ) se jedná o zvýšení o 35,1 % ! Podle kvalifikovaných odhadů tvoří 85% uživatelů drog skrytá populace, z tohoto hlediska je v Ostravě okolo 14 500 osob uživateli drog. Někteří experti však odhadují počet závislých na drogách až na 20 000 lidí. Tento počet se v posledních letech v důsledku poklesu celkového počtu populace příliš nemění, přibývá však toxikomanů, kteří se snaží své závislosti zbavit (v roce 2001 přibylo asi 400 nově evidovaných lidí). Ve srovnání se situací v České republice patří město Ostrava a celá severní Morava spolu se severními Čechami (hned po Praze) k nejohroženějším oblastem. Situace se neustále zhoršuje, což mimo jiné vyplývá také z údajů Policie ČR , která řešila v roce 2000 mnohem více případů souvisejících s drogami než v roce 1999. Podrobněji o tom vypovídá následující tabulka: Počet případů řešených policií ČR v Ostravě, souvisejících s drogami 1999

2000

18 753

16 319

Nedovolená výroba a držení omamných látek

61

78

Šíření toxikomanie

35

70

Celková kriminalita

Údaje, ze kterých čerpá tato analýza, jsou údaji oficiálními, tedy opírajícími se o evidované případy. Tato evidence znamená buď případ řešený Policií ČR nebo kontakt klienta s některou institucí, které se v Ostravě drogovou problematikou zabývají. Skutečný počet uživatelů drog a experimentátorů s drogami, stejně jako výrobců, prodejců, překupníků a distributorů omamných látek v Ostravě je pravděpodobně 10 - 20x vyšší. Zkušenosti s drogou má každý 14. obyvatel Ostravy. Prognóza do roku 2020: Počet lidí užívajících drogy a experimentujících s drogami bude do roku 2020 nadále stoupat, zejména v obvodech s vysokou mírou nezaměstnanosti (Vítkovice, Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky) a v místech s nejvyšším počtem obyvatel, kterým je dnes do 14ti let, pro které je typické tzv. “uliční vyžití” (Ostrava Jih, Poruba) a centrum města, které nabízí experimentátorům i závislým příležitosti k získání drogy (viz. kluby na ulici Stodolní). V Ostravě se začíná objevovat fenomén zemí EU, zejména skandinávských, kde se projevuje závislost na heroinu již v druhé generaci minority. Struktura užívaných drog Nejužívanější drogou v Ostravě je pervitin, následuje heroin a marihuana. Hojně jsou zneužívány také různé léky a těkavé látky. Přesný počet evidovaných uživatelů těchto typů drog v Ostravě ukazuje následující graf.

121

díl III.

Graf: Struktura užívaných drog v Ostravě (Oddělení Prevence kriminality a drogové problematiky MMO)

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1579

325 149 pervitin

heroin

83

marihuana

léky

39 t ěkavé

látky

Ve srovnání s rokem 1999 se v Ostravě snížil počet evidovaných uživatelů těkavých látek, léků a marihuany. Podle expertů má však zkušenost s marihuanou 20 – 30% žáků základních škol a 70 – 80% žáků středních škol (nejužívanější droga mezi ostravskou mládeží). Zvýšil se počet uživatelů tzv. “tvrdších drog” – pervitinu a především heroinu. Na tomto zvýšení mají největší podíl hlavně podnikatelé a příslušníci minority.

Graf: Srovnání počtu uživatelů jednotlivých drog v roce 1999 a 2000 v Ostravě evidovaných Oddělením Prevence kriminality a drogové problematiky MMO 1800

1579

1600 1400 1200

992

1000 800 600

325

400

192

154

200

186

149

83

85 39

0 p e rvitin

h e ro in

m a rih u a n a

1999

lé k y

tě k a vé lá tk y

2000

122

díl III.

Dle způsobu aplikace drogy zcela převládá injekční – 1872 osob, následuje kouření – 176, per os – 105 a čichání – 22. Procentuálně vypadá toto rozdělení takto: Graf:

Způsoby aplikace drogy v Ostravě (Oddělení Prevence kriminality a drogové

problematiky MMO) 1

4 ,8 8 ,1

in je k č n í k o u ře n í p er os č ic h á n í

8 6 ,1

Stejně jako v celé České republice, i v Ostravě převládají mezi uživateli drog muži. Evidovaných mužů je 73 %, žen 27 %. Věk uživatelů drog Dle věku mezi uživateli drog jednoznačně převládá kategorie 19 – 24 let (nejvyšší počet osob této věkové kategorie je v obvodech Ostrava Jih, Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice). V této kategorii je také zaznamenán největší nárůst uživatelů drog oproti roku 1999. Následují kategorie 25 let a starší, 16 – 18 let a do 15 let. Graf: Srovnání počtu uživatelů drog v jednotlivých věkových kategoriích v roce 1999 a 2000 v Ostravě, evidovaných Oddělením Prevence kriminality a drogové problematiky MMO

1600

1442

1400 1200

1008

1000

1999

800

545

600

436

400 200

18

22

148

2000

166

0 d o 1 5 le t

1 6 - 1 8 le t

1 9 - 2 4 le t

123

2 5 le t a s ta rš í

díl III.

4.2. Poskytované služby v Ostravě Název:

Anonymní alkoholici – skupina Naděje AA – svépomocná skupina Výstavní 8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory

Název:

Anonymní alkoholici – skupina Antracit AA – svépomocná skupina Fakultní nemocnice Ostrava, 708 52 Ostrava – Poruba

Název:

Anonymní alkoholici – skupina AA v Armádě spásy AA – svépomocná skupina Železárenská 6, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory

AA – svépomocná skupina pořádá pravidelné meetingy pro klienty, kteří mají problémy s alkoholem a chtějí je řešit. Setkání jsou organizována formou skupinové terapie. Název:

Anonymní alkoholici - Klub Spoj Hornická poliklinika Sokolská tř. 81, 702 00 Moravská Ostrava

Klub Spoj je otevřenou skupinou pro lidi, kteří mají problémy s alkoholem a chtějí je řešit. Skupinová setkání jsou vedena terapeutem. Komentář: Skupina přijímá ve výjimečných případech také toxikomany. Název:

Protidrogový koordinátor MMO – Oddělení prevence kriminality a drogové problematiky odboru sociálních věcí Husova 7, 702 00 Moravská Ostrava

Jedná se o koordinaci aktivit v oblasti protidrogové prevence na území města. Koordinátor zprostředkovává, zajišťuje přednáškové činnosti na školách a školských zařízeních, metodicky se podílí na přípravě a realizaci projektů v oblasti protidrogové problematiky. Komentář: Nejde o přímou práci s klienty. Název:

Centrum primární prevence Renarkon Mariánskohorská 29, 702 00 Moravská Ostrava

Centrum zajišťuje rodičovské, rodinné a partnerské poradenství individuální i skupinovou formou. Poskytuje krizovou intervenci, arteterapii, přednáškovou činnost, školení peer – aktivistů. Komentář: Centrum rovněž organizuje víkendové pobyty a zajišťuje stáže pro studenty.

124

díl III.

Název: Kapacita:

Kontaktní street centrum Renarkon Mariánskohorská 29, 702 00 Moravská Ostrava Neomezená

Jedná se o nízkoprahové zařízení, poskytující služby v sekundární a terciální prevenci zneužívání nealkoholových drog s možností anonymního kontaktu. Centrum zajišťuje ambulantní péči drogově závislým, poradenství pro rodiče drogově závislých, program výměny jehel, základní zdravotní, hygienický a informační servis.

Název: Kapacita:

Centrum doléčování s chráněným bydlením Renarkon Štramberská 34, 703 00 Ostrava – Vítkovice 6

Jedná se o bydlení pro abstinující toxikomany, kterým je nejméně 18 let, po dobu nejvýše 6 měsíců (do té doby by měli získat práci a vlastní bydlení nebo podnájem). Do doléčovacího centra lze docházet ambulantně. Komentář: Klienti se musí pravidelně zúčastňovat terapeutických sezení, v případě, že si nenajdou zaměstnání, jsou povinni se zapojit do dobročinné činnosti (např. pomáhat v domovech důchodců, nemocnicích apod.). Doléčovací centrum poskytuje také poradenství toxikomanům či rodičům uživatelů drog.

Název: Kapacita:

Resocializační zařízení Renarkon, o.p.s Čeladná 838, 739 12 okr. Frýdek – Místek 15

Jedná se o terapeutickou komunitu pro drogově závislé v dlouhodobé léčbě. Cílovou skupinou jsou osoby závislé na nealkoholových drogách ve stádiu střední až těžké závislosti. Komentář: Resocializační zařízení komplexní sítě služeb v Ostravě.

Název:

Krizová kontaktní linka K-centra Renarkon Mariánskohorská 29, 702 00 Moravská Ostrava Telefon: 0601 500 700

Telefonická krizová linka s možností anonymního kontaktu a poradenství pro osoby drogově závislé a jejich příbuzné.

125

díl III.

Název: Kapacita:

Denní stacionář Lechowiczova 4, 702 00 Ostrava – Fifejdy 300 – 400 ročně

Centrum poskytuje péči osobám závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, včetně patologického hráčství, ambulantní formou. Název: Kapacita:

Detoxifikační centrum ve FnsP Ostrava - Poruba Tř. 17. Listopadu 1790, 708 00 Ostrava – Poruba 12

Centrum poskytuje léčení odvykacího syndromu, abstinenčních příznaků spojených s přerušením užívání návykové látky (v případech kdy nejsou ohroženy vitální funkce organizmu). Název: Kapacita:

Středisko prevence drogových závislostí pro chlapce od 15 – 18 let Diagnostický ústav pro mládež s detašovaným pracovištěm Zákrejsova 32, 702 00 Ostrava - Přívoz 12

Ústav poskytuje střednědobou péči mladistvým experimentátorům a závislým na drogách, případně jiných návykových látkách, s nařízenou ústavní, nebo ochrannou výchovou (příp. na základě předběžného opatření soudu a na dohodu s rodiči či jinými zákonnými zástupci v roli rodičů). Klienti jsou vedeni v rámci individuální a skupinové terapie, terapie sociální a rodinné. Středisko dále poskytuje poradenské služby. Komentář: Služby jsou poskytovány ambulantně nebo s pobytem po dobu 3měsíců a více.

Název:

FAUST Občanské sdružení Klimkovická 26, 708 00 Ostrava – Poruba

Sdružení poskytuje pomoc a rady rodičům osob závislých na drogách, poradenskou službu toxikomanům a zprostředkovává kontakty na odborníky. Kromě toho organizuje také preventivní programy na základních školách (i pro I. stupeň ZŠ). Komentář: Poradenství je poskytováno telefonicky nebo osobně. Sdružení působí zejména v obvodu Poruba.

Název:

Psychiatricko psychologická ambulance - dětská Na Hradbách 4, 702 00 Moravská Ostrava

Ambulance poskytuje kromě psychiatrické léčby také poradenskou službu pro rodiče dětí, které mají problémy s drogou. Komentář: Sociální a poradenské služby jsou poskytovány ambulantně.

126

díl III.

Název:

Psychiatricko psychologická ambulance Hornická poliklinika Sokolská tř. 81, 702 00 Moravská Ostrava

Ambulance poskytuje kromě psychiatrické léčby také poradenskou službu pro lidi, kteří mají problémy s drogou. Komentář: Sociální a poradenské služby jsou poskytovány ambulantně specializovaným psychiatrem. Název: Kapacita:

Teen Challenge Úprkova 25, 702 00 Ostrava – Přívoz neomezená

Teen Challenge je křesťanskou organizací, která provozuje a zajišťuje primární prevenci, konzultační centrum, streetwork a klub pro rizikovou mládež. Komentář: Terapie je zaměřena na získávání křesťanských hodnot a postojů, pro pobyt v komunitě není křesťanská víra podmínkou. Název:

Poradna pro odvykání kouření Na Bělidle 5, 702 00 Moravská Ostrava

Poradna provádí vyšetření oxidu uhelnatého, testování závislosti na nikotinu, poskytuje náhradní terapie, poradenství v oblasti způsobu odvykání a psychosociální podporu. 4.3. Chybějící či nedostatečné služby Pracovní a sociální rehabilitace: Následná péče, která pracuje s již stabilizovanými klienty a poskytuje jim podporu při budování nového života bez drog, je pro toxikomany zajištěna uspokojivě, ale měla by být rozšířena o komplexní práci s dalšími patologickými jevy. Jednalo by se o psychoterapeutickou práci a sociální pomoc (práce, bydlení) s cílem zabránit relapsu. Součástí následné péče by mělo být chráněné bydlení pro dočasné ubytování klientů bez přístřeší a chráněné pracoviště, které by jim poskytovalo pracovní příležitosti a pomohlo získat základní pracovní návyky. V Ostravě chybí resocializační zařízení pro doléčování nezletilých uživatelů drog (zejména dívek) a matek s dětmi s problémy experimentu nebo závislosti na drogách. Terapeutické a poradenské služby: Komunitní centra, kde by se klienti učili žít zodpovědně, respektovat a přijímat pravidla společnosti. Život v komunitě by se měl maximálně přiblížit životu v běžné společnosti, komunitní centra by měla být zřizována přímo v problémových lokalitách. V současné době je kapacita komunitního centra v Čeladné pouze 15 míst.

127

díl III.

Preventivní pomoc: Je třeba profesionalizovat poskytované služby v oblasti drogových závislostí, zajistit odborný růst týmů i jednotlivců, zabezpečit standardní vzdělávání ve specifických činnostech a standardizaci technik hodnocení kvality efektivity práce jednotlivce, týmu a systému. Je třeba rozšířit zdravotní a hygienický servis pro uživatele. Mobil street nahrazujících nízkoprahová zařízení. Je třeba rozšířit streetwork pro vyhledávání, kontaktování a následné ovlivňování skryté populace uživatelů drog a minimalizovat tak zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním drog jak pro uživatele, tak pro společnost. V oblasti Ostrava Jih není žádné kontaktní centrum. Public relations – informační a propagační materiály, letáky, odborná literatura, spolupráce s médii – publicita, ani úroveň veřejného povědomí nejsou na dostatečné úrovni.

4.4. Shrnutí Snižuje se věková hranice uživatelů drog a experimentátorů, nejohroženější skupinou jsou děti ve věku 13 – 16 let (demonstrativní užívání pervitinu) a minorita (závislost na heroinu a zneužívání těkavých látek). Celkově vzrůstá počet lidí experimentujících s drogami, závislých na drogách a obohacujících se jejich výrobou, prodejem a distribucí. Nabídka a distribuce drog v Ostravě se zdokonaluje a profesionalizuje, prodej drog se uskutečňuje častěji přes mobilní telefony než na ulici (přispěly k tomu novely protidrogových zákonů a represe ze strany policie). Držení, distribuce a zneužívání drog přímo úměrně koresponduje s jinými patologickými jevy jako je ostatní kriminalita, alkoholismus, kouření cigaret, gamblerství, záškoláctví, šikana a také s nezaměstnaností a se vzrůstající nestabilitou instituce rodiny. Přibývá lidí užívajících kombinaci dvou a více drog ( 29 % klientů LKC uvádí kombinaci více než dvou drog ). Objevují se nové typy a kombinace zneužívaných drog. Zvyšuje se podíl žen závislých na drogách. K rizikovým místům kontaktu s drogou jako jsou věznice, ulice a diskotéky, přibyly další. Patří k nim obvod Ostrava - Jih s vysokou koncentrací obyvatel s velkým podílem mladých lidí, která není pokryta žádným nízkoprahovým zařízením. Dále se jedná o lokalitu Stodolní ulice jako centrum, ve kterém jsou koncentrovány kluby pro mládež charakteristické vysokou nabídkou drog – zejména extáze. V městských obvodech Vítkovice, Kunčice, Slezská Ostrava a Hrušov je vysoký výskyt uživatelů těkavých látek v minoritě. 4.5. Doporučení Doporučujeme podporu projektů zaměřených na public relations v oblasti problematiky drogových závislostí. Doporučujeme podporu projektů profesionalizace a vzdělávání pracovníků v oblasti problematiky drogových závislostí. Doporučujeme vytvořit systém registrací a akreditací pracovišť v oblasti problematiky drogových závislostí.

128

díl III.

Doporučujeme rozšíření kapacity lůžkového detoxifikačního zařízení pro alkoholiky a toxikomany. Doporučujeme podporu projektů vybudování centra pro doléčování nezletilých uživatelů drog (zejména dívek) a matek s dětmi. Doporučujeme rozšiřování komunitních center. Doporučujeme rozšiřování center následné péče. Doporučujeme podporu vzniku Mobil street nahrazujících nízkoprahová zařízení, zejména v oblasti Ostrava Jih. Doporučujeme podporovat projekty zajišťující zdravotní a hygienický servis pro uživatele drog. Doporučujeme přesunutí projektu metadonové substituční terapie na jiné (lépe dostupné) místo. Doporučujeme podporu projektů terénní práce s uživateli drog v minoritách. Zdroje : Publikace: Bergeret, J, : Toxikomanie a osobnost. Victoria Publishing, Praha 1995. Csémy, L., Nešpor, K. : Alkohol, drogy a vaše děti. Sportprag, Praha 1994. Dušek, K., Janík, A. : Drogy a společnost. Avicenum, Praha 1990. Heller, J., Pecinová, O. a kol. : Závislost známá neznámá. Grada Publishing, Praha 1996. Králová, V. : Práce s klienty v nízkoprahových zařízeních pro drogově závislé. DP FF OU, Ostrava 2000. Marhounová, J., Nešpor, K. : Alkoholici, feťáci a gambleři. Empatie, Praha 1995. Mečíř, J. : Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže. Avicenum, Praha 1990. Nešpor, K. : Nové směry v prevenci zneužívání alkoholu a jiných drog. Protialkoholický obzor č. 27, Praha 1992. Nešpor, K. : Kouření, pití, drogy. Portál, Praha 1995. Presl, J. : Drogová závislost. Maxdorf, Praha 1995. Riesel, P. : Lesk a bída drog. Votobia, Olomouc 1999. Zábranský, T. : Racionální protidrogová politika. Votobia, Olomouc 1997. Záškodná, H. : Děti, mládež a drogy na území města Ostravy. FF OU, Ostrava 1997. Internet: www.sananim.cz www.vlada.cz/1250/vrk/komise/mpk/html/komise_mpk_frm.htm www.dropin.cz www.sidliste.cz

129

díl III.

Romové

PhDr. Oldřich Solanský

130

díl III.

Obsah 5.

Romové

132

5.1.

Úvod

132

5.2.

Základní problémy

132

5.3.

Možnosti

133

5.3.1.

Na čem můžeme stavět

133

5.3.2.

S čím zároveň můžeme počítat

134

5.3.3.

Co si musíme ještě uvědomit

134

5.3.4.

Co by se dalo změnit

135

5.4.

Doporučená řešení

135

5.5.


136

Zdroje

139

131

díl III.

5. Romové 5.1. Úvod Velmi problematické je zjistit skutečný počet Rómů, žijících na území města Ostravy. Žádná přesná statistická čísla neexistují, proto musíme vycházet pouze z neoficiálních odhadů z různých zdrojů a institucí. Mgr. Helena Balabánová odhaduje jejich počet na asi 20 000, policie ČR v Ostravě na přibližně 22 000, některé zdroje dokonce uvádí až 30 – 40 tisíc Rómů trvale, či přechodně se zdržujících na území města Ostravy. Ať už se budeme přiklánět k těm nejnižším či k těm nejvyšším odhadům, je zřejmé, že počet institucí, které se přímo zabývají sociální prací s Rómy v Ostravě, je vzhledem k problémovosti této etnické menšiny nízký. Ačkoliv přirozený přírůstek příslušníků rómské národnostní menšiny klesá podobně jako u majoritní populace, je stále v porovnání s ní asi dvojnásobný. I z tohoto důvodu je jasné, že poměr mezi Rómy a „nerómy“ v Ostravě se v horizontu příštích dvaceti let změní pouze v jejich prospěch (nebude-li výrazně ovlivněn migrací). Evidence počtu Romů se tedy v současné době v celé ČR a tedy ani v Ostravě nevede. Nešťastný a nedokonalý způsob zjišťování dat posledního SLDB 2001 neumožnil určit jejich skutečný počet v Ostravě a tak se tedy budeme opírat pouze o výše uvedené kvalifikované odhady. I tento přibližný počet by mohl být pro oblast sociální práce ( péče ) plně dostačující, co je však mnohem podstatnějším limitujícím činitelem je to, že neznáme podrobnější sociální strukturu romské menšiny v Ostravě. Sociální politika a její nástroje by se měly opírat právě o tuto strukturu. 5.2. Základní problémy Z několika dílčích výzkumů, realizovaných studenty a pracovníky katedry psychologie a sociální práce FF OU a z rozhovorů s odborníky na romskou problematiku v Ostravě, můžeme vymezit tyto základní sociální problémy romské menšiny v Ostravě : vysoká míra nezaměstnanosti – většinou dlouhodobé nízká úroveň vzdělanosti a kvalifikace špatné bytové podmínky nevyhovující podmínky hygienické a zdravotní nižší průměrný věk nižší životní úroveň problematická školní docházka dětí vysoká míra drogové závislosti – především u mládeže gamblerství, prostituce a drobná kriminalita vysoká míra závislosti na sociálních dávkách pocit diskriminace ze strany majoritní ( = většinové) populace Všechny tyto problémy jsou vzájemně propojeny a je velmi obtížné určit, který z nich má prioritní charakter. Zabývat se dílčím řešením jednotlivých problémů považujeme však za jeden ze zásadních omylů ( kterého se také dopouštěly vlády minulého režimu ) neboť tzv. romský problém je problémem komplexním a nelze jej vyřešit např. pouze sociální pomocí.

132

díl III.

Vzhledem k zadavateli této sociální analýzy tedy jedna ze základních otázek zní : Co lze realizovat v Ostravě v rámci Odboru sociálních věcí ? 5.3. Možnosti Je samozřejmé, že romský problém se netýká všech Romů v Ostravě. Odborníci na romskou problematiku odhadují, že asi 1/4 ostravské romské populace je plně adaptována (přizpůsobena) na podmínky současné společnosti a nepociťuje většinu výše uvedených základních problémů. Jedná se tedy asi o 3/4 ostravských Romů, kteří vykazují konkrétní dílčí adaptační problémy, ekonomický úpadek a sociální sestup. Zcela specifickou skupinu pak tvoří ještě romské děti a mládež. 5.3.1. Na čem můžeme stavět - progresivní demografická struktura příslušníků romské národnostní menšiny (více dětí a mládeže a nižší průměrný věk než u majoritní populace) - silná sociální solidarita (soudržnost) v rámci romské rodiny i celé komunity - racionální přístup Romů k životu - maximalizace zisku při minimalizaci nákladů - romské organizace, působící v Ostravě: - ROI - Společenství Romů na Moravě - Demokratická unie Romů - Oktáva Ochto - Sdružení Olašských Romů - Občanské sdružení OPAT - další organizace a sdružení, které se v Ostravě romskou problematikou zabývají – např. Člověk v tísni, Občanské sdružení Vzájemné soužití, Občanské sdružení Společně – Jekhetane, Občanské sdružení Živá naděje, nově vzniklé Občanské sdružení S.T.O.P., Salesiánské středisko Don Bosco, Romské křesťanské společenství Radost, CENTRUM a další - členství Romů v městských zastupitelských orgánech (v Ostravě v obvodních městských radách) - projekty zaměřené na rozvoj romské komunity, týkající se vzdělávání, sociální práce, bytové situace, prevence kriminality atd. ( např. již probíhající finanční podpora romských žáků středních škol ) - působení pedagogických asistentů ( = pomocník učitele ), kterých je v Ostravě v současné době 20 : 3 působí na ZvŠ Karasova – Mariánské Hory a na Církevní škole P. Pittera – Přívoz. 2 asistenti působí na ZvŠ Na Vizině – Slezská Ostrava a na ZŠ Škrobálkova – Kunčičky. 1 takovýto asistent působí na ZvŠ Halasova – Vítkovice, ZvŠ Těšínská – Slezská Ostrava, ZvŠ Ibsenova – Přívoz, Speciální škola Kpt. Vajdy – Zábřeh, ZŠ Gebauerova – Přívoz, ZŠ Antošovická – Slezská Ostrava, ZŠ J. z Poděbrad – Vítkovice, ZŠ V zálomu – Zábřeh, ZŠ Trnkovecká – Radvanice a ZŠ L. Štúra – Poruba. - působení 2 terénních asistentů – Mariánské Hory ( z programu Integrace romské komunity, zdravotně-terénního asistenta – Vítkovice ( z pilotního projektu téhož programu ) a sociálního asistenta – Slezská Ostrava ( zaměstnance ÚMob ) - zkušenosti odborníků na romskou problematiku, kteří v Ostravě jsou a mají zájem o spolupráci

133

díl III.

5.3.2. S čím zároveň musíme počítat -

horší zdravotní stav romské populace vyšší procento drogově závislých vyšší procento gamblerů (= závislých na výherních automatech) častější výskyt drobné kriminality vysoká úroveň nezaměstnanosti Romů velmi špatná úroveň bydlení romských rodin nedůvěra většiny Romů k majoritní populaci a ke státním institucím omezené možnosti Romů na trhu práce: - nízká, popř. žádná kvalifikace - neochota většiny firem zaměstnávat Romy kvůli jejich časté pracovní - nespolehlivosti - konkurence přistěhovalců (hlavně Ukrajinců) v tradičně romských pomocných a výkopových pracech - práce načerno - sociální struktura není tak heterogenní (různorodá) jako u majoritní populace, ale výrazně v ní převažuje tzv. nižší romská vrstva, kde se všechny nejzávažnější sociální problémy kumulují a právě tato vrstva se dostává do stavu permanentní závislosti na sociální pomoci. 5.3.3. Co si musíme ještě uvědomit

- uvnitř romské komunity existuje jen minimální sociální kontrola regulace rizikového chování - děti z nižší romské vrstvy se už rodí do prostředí, kde způsob života není akceptovatelný současnou společností, ale tyto děti zcela přirozeně považují toto prostředí za normální a přenášejí ho později i do vlastních sekundárních rodin - neúplných rodin je v romské menšině více než u majoritní populace - opuštěné, či zanedbávané romské děti, umístěné v dětských domovech, nachází náhradní rodinnou výchovu v romských rodinách jen velmi výjimečně - motivace ke vzdělání je u romských dětí a mládeže všeobecně nižší než u dětí a mládeže v majoritní populaci - rodiče z nižší romské vrstvy se zajímají o prospěch a chování svých dětí ve škole, jakož i o docházku do ní, mnohem méně než by bylo žádoucí - většina příslušníků romské nižší vrstvy není motivována k sociálněekonomickému a kulturnímu vzestupu – své postavení považuje za tradiční a přirozené - většina příslušníků romské vyšší vrstvy se distancuje od problémů romské vrstvy nižší a stejně tak i od případné pomoci těmto lidem - oficiálním představitelům Romů v politické a veřejné sféře jde často více o své zviditelnění než o skutečné řešení problémů - příslušníci romské nižší vrstvy mají velké problémy při jednání s úřady i se zařízeními sociální pomoci. Jejich jednání je značně nestandardní – problémy s dodržováním provozní doby a úředních hodin, neschopnost věcně vyjádřit svůj požadavek či problém, křik, nadávky apod.

134

díl III.

5.3.4. Co by se dalo změnit - zlepšit a posílit komunikaci s romskými organizacemi, kterým Romové důvěřují více než organizacím a institucím majority a jejich prostřednictvím uplatňovat určitý vliv především na nižší romskou vrstvu - v lokalitách města s vyšším zastoupením romských dětí a mládeže vybudovat více hřišť a dalších zařízení pro volnočasové aktivity (nikoli však „centra pro volný čas“, kde jsou pouze nevýherní automaty, které jsou hlavně pro romské děti a mládež pouze přípravou pro pozdější hraní na automatech výherních) - zvýšit nabídku veřejně prospěšných prací ve vztahu k romské mládeži - vytvářet a podporovat projekty, umožňující společnou činnost romské a neromské mládeže - hledat alternativní způsoby zaměstnávání Romů - podněcovat a motivovat firmy a podnikatelské subjekty k upřednostňování zaměstnávání ostravských Romů před zaměstnáváním přistěhovalců - posílit romskou politickou a správní reprezentaci na úrovni města - více Romů zapojit do služeb městské pořádkové policie - celkově zapojit Romy více do života města - více se snažit přesvědčit romskou komunitu o tom, že úřady práce, policie i veřejná správa dělá pro ně vše, co je v jejich silách - odbourat stereotypy úředníků veřejné správy při jednáních s romskými klienty, často totiž tito úředníci negativně stigmatizují (označují) romského klienta už předem a znemožňují tak pozitivní komunikaci - důrazně zasahovat proti procedurální diskriminaci Romů za strany institucí a státních organizací (včetně sociálních) - vytvářet projekty zaměřené také na přípravu a výchovu majoritní populace k tolerantnímu soužití s romskou národnostní menšinou - veškerou sociální práci organizovat komplexně ve vztahu k tzv. romskému problému a nikoliv pouze dle problémů dílčích 5.4. Doporučená řešení Vytvořit koncepci spolupráce sociálních odborů, bytových odborů a neziskových organizací a pověřit odpovědnou osobu (placeného pracovníka), který bude tuto koncepci řídit. Neetnizovat řešení romského problému. Základní problém nižší romské vrstvy totiž nespočívá v tom, že jsou Romové, ale v tom, že žijí na hranici chudoby ve špatných bytových, hygienických a sociálních podmínkách s nízkou kvalifikací a vysokou nezaměstnaností. Sociální pomoc směřovat dlouhodobě především ke strategiím rozvoje vzdělávání romských dětí a mládeže. Veškerou sociální pomoc organizovat z hlediska komplexního řešení romského problému. Bez vzájemné součinnosti ostatních odborů a dalších institucí, či organizací (státních i nestátních) se většina dílčí pomoci mine účinkem.

135

díl III.

5.5. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Církevní základní škola Přemysla Pittra Jungmannova 3, 702 51 Ostrava 250 romských dětí

Zřizovatelem je Biskupství ostravsko - opavské. Škola se zabývá vzděláváním a výchovou dětí romského etnika, poskytuje také sociální poradenství a spolupracuje s rodinami dětí Název: Kapacita:

Občanské sdružení Společně - Jekhetane Palackého 49, 702 99 Ostrava 120 dětí ročně + klienti sociální poradny pro dospělé

Jedná se o společenství romských a neromských lidí, jehož hlavní náplní je sociální a komunitní práce pro romskou komunitu v oblasti zadního Přívozu. Pracovníci organizace se snaží romským dětem, žijícím v problematické části Ostravy umožnit smysluplně trávit volný čas a radí dospělým lidem z romské komunity v obtížných životních situacích. Název: Kapacita:

Komunitní centrum Čercheň - Hvězda Palackého 49, 702 99 Ostrava 120 dětí ročně

Hlavní náplní je výchovná a vzdělávací práce s romskými dětmi a mládeží, pocházející zejména z romské etnické skupiny, žijící v lokalitě zadního Přívozu. K dispozici je klubovna (ve všední dny do 18.00), která je v provozu také o všech prázdninách. Akce : sport, výlety, kulturní akce, letní prázdninový pobyt, výtvarné činnosti, provoz nahrávacího studia pro dětské amatérské kapely, pravidelné sobotní diskotéky pro náctileté. Název: Kapacita:

Informační centrum - Jekhetane Palackého 49, 702 99 Ostrava 8 klientů

V rámci informačního centra funguje sociální poradna pro dospělé. Název: Kapacita:

Občanské sdružení Vzájemné soužití 30. dubna 1, 729 29 Moravská Ostrava cca 250 dětí a mládeže + cca 410 rodin (asi 2000 osob)

Organizace poskytuje komunitní práci, poradenství, podporované zaměstnání, kontaktní práci a ranou péči. Poradenství : bezplatné sociálně právní poradenství – kontakty v poradně i v terénu, doprovázení klientů na jednání na úřadech, spolupráce a vyjednávání s institucemi 136

díl III.

v zájmu klientů, upozorňování na nedostatky legislativy, humanitární pomoc, peněžní poradenství, depistáže, zprostředkovávání dalšího poradenství u spolupracujících organizací. Podporované zaměstnávání: zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných Romů, zvyšování kvalifikace, pracovní poradenství, aktivity vedoucí k nezávislosti, vzdělávání pracovníků z komunit. Kontaktní práce - terénní i stacionární: vyhledávání, navazování a udržování trvalých kontaktů s rodinami, dětmi a mládeží, kteří nevyužívají běžných způsobů pomoci, poradenství v oblasti zneužívání návykových látek, sexuality, ochrany práv adt., motivace k účasti ve výchovných, vzdělávacích a aktivizačních programech, nabídka dalších služeb, rozvíjení sociálních kompetencí a prosazování svých práv a zájmů, setkávání s dobrovolníky atd. Raná péče : sociálně výchovná centra pro děti ze sociálně handicapujícího prostředí a jejich rodiče, rodinné poradenství, podpora rodin ve stimulaci optimálního rozvoje dětí, možnosti předávat si vzájemně zkušenosti z oblasti hospodaření s financemi, zdravé výživy dětí apod. Název: Kapacita: Název: Kapacita: Název: Kapacita:

Komunitní centrum Liščina – Vzájemné soužití Sodná 25, Na Liščině, Slezská Ostrava cca 100 dětí a mládeže + cca 200 rodin Komunitní centrum Hrušov – Vzájemné soužití Divišova 18, Hrušov, Slezská Ostrava cca 100 dětí a mládeže + cca 150 rodin Komunitní centrum Zárubek – Vzájemné soužití Zárubecká 16, Zárubek, Slezská Ostrava cca 50 dětí a mládeže + cca 60 rodin

Hlavní aktivity všech tří komunitních center: zaměstnávání lidí žijících v lokalitě dobrovolné práce, spolurozhodování dětských volených zástupců při rozhodování o všech záležitostech centra, azylové bydlení pro rodiny v tísni, setkávání romských a neromských obyvatel, projekty na zlepšení kvality bydlení, prosazování práv a zájmů romských nájemníků obecních bytů, kroužky volnočasových aktivit, letní rekreačně výchovný tábor, systematické působení na pokles kriminality, organizované společné úklidy, setkání s představiteli ÚMOb a s vedením MMO, vydávání informačního bulletinu, vyjednávání a mediace, externí návštěvy členů sociální komise MMO, členů policie ČR, učitelů škol apod., semináře, zaměřené na ochranu lidských práv, návykové látky, plánované rodičovství pro dívky atd. Název: Kapacita:

Živá naděje Poděbradova 37, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proměnlivá – děti do 18 let a jejich rodiče

Prioritní náplní práce je péče o romské děti a mládež v lokalitě Ostrava – Vítkovice. Organizace poskytuje vzdělávací akce, výchovnou činnost, volnočasové aktivity, doučování romských dětí, sociální a právní pomoc s cílem napomáhat soužití Romů

137

díl III.

ve městě. Sociální pomoc je uskutečňována formou individuální i skupinovou v komunitním centru, denně 10.00 – 16.30. Název: Kapacita:

OKTÁVA – OCHTO Dělnická 408/23, 708 00 Ostrava - Poruba proměnlivá – děti do 18 let

Volnočasové aktivity dětí a mládeže v lokalitě Poruba. Pořádání táborů a výletů, doučování romských dětí, taneční a pěvecký kroužek. Název: Kapacita:

Občanské sdružení S.T.O.P. Sportovní 2161/7, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proměnlivá – děti do 18 let

Doučování romských dětí, volnočasové aktivity a další. Jedná se o nově vzniklé sdružení, jehož činnost se bude dále ještě usměrňovat. Název: Kapacita:

Společenství Romů na Moravě Ostrčilova 4, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava 50 – 60 dospělých

Organizace se specializuje hlavně na sociální poradenství. Název: Kapacita:

Komunitní centrum - Společenství Romů na Moravě Dobrovského 6, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava 40 – 50 dětí

Typické aktivity komunitního centra pro děti – volný čas, hry, zábava, sport, kultura. Název: Kapacita:

Salesiánské středisko mládeže DON BOSCO Vítkovická 28, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proměnlivá – děti do 18 let

Výchovná a vzdělávací činnost mládeže vyžadující zvláštní péči formou odpoledních programů a víkendových pobytů. Pořádání prázdninových táborů a pobytů. Název: Kapacita:

Romské křesťanské společenství Radost Varenská 28, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proměnlivá – děti do 18 let

Volný čas dětí do 18 let.

138

díl III.

Název: Kapacita:

CENTRUM Dr. Šmerala 5, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proměnlivá – dospělí

Organizace se zaměřuje především na vzdělávání dospělých. Zdroje Analýza hospodářského a sociálního rozvoje kraje. Agentura pro regionální rozvoj, Ostrava 2001. Balabánová, H. : Výroční zpráva o činnosti a hospodaření organizace za rok 2001. Občanské sdružení Společně – Jekhetane, Ostrava 2002. Burjanek, A. : Sociodemografické charakteristiky romské populace. MU FSS, Brno 2000. Davidová, E. : Cesty Romů. UP Olomouc 1995. Gabal, P. : Etnické vztahy v České republice. Analysis and consulting, Praha 1994. Haišmann, T. : Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999. Hartl, P. : Komunita občanská a komunita terapeutická. SLON, Praha 1997. Hubschmannová, M. : Můžeme se domluvit. UP Olomouc 1998. Leskovjan, J. : Percepce romského etnika u majoritní společnosti. DP FF OU, Ostrava 2001. Machonin, P., Tuček, M. a kol. : Česká společnost v transformaci. SLON, Praha 1996. Matoušek, O. a kol. : Základy sociální práce. Portál, Praha 2001. Nečas, C. : Romové v České republice včera a dnes. UP Olomouc 1993. Potůček, M. : Sociální politika. SLON, Praha 1995. Předběžné výsledky SLBD. Ostrava 2001. Říčan, P : S Romy žít budeme – jde o to jak. Portál, Praha 1998. Statistická ročenka 2000. MPSV ČR, Praha 2001. Šatava, L. : Národnostní menšiny v Evropě. Ivo Železný, Praha 1994. Šišková, T. : Menšiny a migranti v České republice. Portál, Praha 2001. Vašečka, I. : Sociálně potřební v romské menšině. MU FSS, Brno 2000. Wishvanathan, K. : Projekt Občanského sdružení Vzájemné soužití. Ostrava 2002. Wishvanathan, K. : Informační bulletin Občanského sdružení Vzájemné soužití. Ostrava 2002.

139

díl III.

Osoby sociálně nepřizpůsobené

PhDr. Oldřich Solanský

140

díl III.

Obsah 6.

Osoby sociálně nepřizpůsobené

142

6.1.

Situace v ČR a Ostravě

143

6.2.


143

6.3.

Osoby bez přístřeší

146

6.3.1.


147

6.4.

Závěr, doporučená řešení

149

Zdroje

149

141

díl III.

6. Osoby sociálně nepřizpůsobené Do skupiny osob sociálně nepřizpůsobených zahrnujeme všechny jedince (případně sociální skupiny), jejichž integrace do majoritní společnosti se jeví jim samotným nebo jejich sociálnímu okolí jako problém. Tento problém mívá obvykle charakter sociální, ale může mít také povahu psychickou, či výjimečně i somatickou (tělesnou). Obecně lze charakterizovat osoby sociálně nepřizpůsobené jako osoby, které opakovaně porušují společenské normy – tedy normy přijaté majoritní společností (nikoliv pouze platné zákony). Dle této charakteristiky můžeme zařadit mezi osoby sociálně nepřizpůsobené tyto jedince, či skupiny osob : • osoby dopouštějící se trestných činů a přestupků • osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody • osoby propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti • osoby závislé na alkoholu a jiných společensky netolerovaných návykových látkách • osoby závislé na výherních automatech • osoby provozující prostituci • osoby bez přístřeší (bezdomovci) • osoby žijící nedůstojným způsobem života • osoby přistěhovalé a uprchlíci ze sociálně a kulturně odlišných zemí s podstatnými adaptačními problémy, s trvalým pobytem na území ČR • osoby jinak (většinou záměrně) porušující sociální normy (vandalství, výtržnictví, přehnaná hrubost a vulgarita, agresivita, záměrná sociální izolace, anarchie, rasismus, náboženský fanatismus atd.) LEGISLATIVA V ČR Zákon č. 100/1998 Sb. „O sociálním zabezpečení“ a zákon č. 114/1998 Sb. „O působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení“ v platném znění však ve svých prováděcích předpisech nepojímají osoby sociálně nepřizpůsobené tak obšírně, jak je uvedeno v naší počáteční definici. Prováděcí předpis těchto zákonů – Vyhláška MPSV 182/1991 Sb. , definuje péči o občany společensky nepřizpůsobené takto : a) občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody b) občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, a kteří ji potřebují k překonání nepříznivých sociálních dopadů c) občanům závislým na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, kteří sociální péči potřebují v řešení sociálních situací d) občanům žijícím nedůstojným způsobem života e) občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti Dle těchto právních předpisů se řídí také Oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí Statutárního města Ostravy, které péči o osoby sociálně nepřizpůsobené v Ostravě zajišťuje především.

142

díl III.

Dále považujeme za nutné definovat práci sociálního kurátora: Sociální kurátor je specializovaný pracovník, zabezpečující péči o osoby sociálně nepřizpůsobené, která zahrnuje: poradenskou péči, pomoc při vyřizování dokladů, výchovnou a psychoterapeutickou péči, pomoc při překonávání obtížných životních poměrů, zprostředkování ubytování, poradenství při hledání zaměstnání a zprostředkování peněžitých a věcných dávek. 6.1. Situace v ČR a v Ostravě Následující tabulky uvádějí orientační data dle pramenů MPSV: Sociální práce s příslušníky marginálních skupin v roce 2000: Územní jednotka

ČR Ostravský kraj Ostrava - město

Územní jednotka

ČR Ostravský kraj Ostrava - město

Počet evidivaných občanů CELKEM 29 546 4 196 1 321

Počet občanů, jimž byla poskytnuta jednorázová pomoc 8 282 1 140 50

Počet občanů propuštěných z vězení CELKEM 16 689 3 156 1 046

v tom : Počet klientů, jimž byla poskytována pomoc

Počet klientů ve vězení, s nimiž se pracuje

12 499 2 294 1 184

2 672 379 25

v tom : Počet klientů, jimž byla Počet klientů, s nimiž se poskytována pomoc pracuje kontinuálně 9 445 3 631 1 938 762 648 398

Úřad práce v Ostravě evidoval v roce 2000 celkem 424 uchazečů o zaměstnání propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. K 11. 3. 2002 jich zůstalo v evidenci 226. Za dva a čtvrt roku jich nalezlo uplatnění na trhu práce pouze 56. V roce 2001 evidoval Úřad práce v Ostravě celkem 615 uchazečů o zaměstnání propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. K 11. 3. 2002 jich zůstalo v evidenci 436. Za rok a čtvrt jich nalezlo uplatnění na trhu práce pouze 58. 6.2. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Linka důvěry Ostrava Nemocniční 20, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz 4245 kontaktů za rok

Krizová linka pro všechny věkové kategorie, poskytuje psychologickou pomoc lidem v náročných životních situacích. Provozní doba v pondělí až pátek 12.00 – 06.00, v sobotu, neděli a svátky nonstop. Kontakt je možný také prostřednictvím Internetu.

143

díl III.

Název:

Oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí MMO Husova 7, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz 1189 klientů za rok

Kapacita:

Pracovníci tohoto oddělení zajišťují kontinuální péči o osoby sociálně nepřizpůsobené, poradenskou péči, výchovnou a psychoterapeutickou péči, pomoc při překonávání obtížných životních poměrů, ubytování a další péči v zařízeních sociální péče, peněžité a věcné dávky. Kontakt s klienty je pravidelně opakovaný, oboustranný. Pomoc vyhledávají jak klienti sami, tak i pracovníci oddělení, kteří navštěvují např. klienty před propuštěním z výkonu trestu ve věznici v rámci kontinuální práce s pachateli trestné činnosti apod. Kontakt s klientem je nejčastěji střednědobý – v rozmezí 1 – 4 měsíců, forma individuální i skupinová. Sezení s klientem má individuální délku trvání, která závisí na charakteru řešeného problému a individuálním přístupu sociálního kurátora. Nejčastější typy problémů : zajištění ubytování, vyřízení dokladů, finanční problémy, osobní a rodinné problémy, zaměstnání Nejčastěji poskytované služby : finanční dávky, věcné dávky (objednávky na ošacení, které získají u pobočky Českého červeného kříže), vyřizování dokladů, zprostředkování ubytování, poradenství při hledání zaměstnání, poradenské služby (sociální, částečně právní, finanční apod.) Oddělení sociální prevence spolupracuje s policií ČR, věznicemi, okresními a krajskými soudy, sociálními odbory ÚMOb a dalšími institucemi. Dle informací o počtu klientů, které nám poskytla vedoucí tohoto oddělení Bc. Ivana Panagopulu - Nesétová, jsme sestrojili následující graf : Graf: Klienti, kteří prošli Oddělením sociální prevence odboru sociálních věcí Statutárního města Ostravy (zdroj – jmenované oddělení) 1600

1200 1000

1110

1030

1112 905

870

1359

1316

1276

1400

1321 1159

987

1189 1046

973

800 600 400 81

51

200

79

85

0 1995

1996

celkem

1997

1998

z výkonu trestu

1999

2000

2001

z výchovných ústavů pro mládež

Z grafu je patrné, že celkový počet klientů v posledních dvou letech klesá. Klesá také počet klientů propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Počet klientů

144

díl III.

z výchovných ústavů pro mládež a dětských domovů, kterým byla poskytnuta péče sociálních kurátorů však (s nepodstatným výkyvem v roce 2000) neustále stoupá. Také proto existuje na Oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí Statutárního města Ostravy sociální kurátor, který se specializuje pouze na klienty propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Celkový počet klientů tedy nestoupá, za to se však mění situace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Vlivem měnícího se politickohospodářského prostředí v naší zemi i v našem regionu je jejich situace mnohem složitější, především pak jejich uplatnitelnost na trhu práce (viz. údaje Úřadu práce na konci předcházející podkapitoly). Při nezbytném individuálním přístupu je tak práce sociálních kurátorů mnohem náročnější než dříve. V současné době pracuje na Oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí Statutárního města Ostravy 6 sociálních kurátorů. Jeden je vyčleněn pouze pro klienty propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Znamená to tedy, že na jednoho sociálního kurátora připadá cca 220 klientů (a to ještě do tohoto počtu nejsou zahrnuti klienti, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a se kterými sociální kurátoři také pracují). V porovnání s jinými vyspělými zeměmi je tento počet naprosto nesrovnatelný (SRN - 80 klientů na jednoho sociálního kurátora, USA – 50 – 60, Dánsko – 20 – 40 atd.). Pro zkvalitnění práce a individuálního přístupu sociálních kurátorů je tedy nezbytně nutné zvýšit jejich počet. Název:

Centrum sociálních služeb Husova 7, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz

V zařízení Centra sociálních služeb Statutárního města Ostravy, Magistrátu města Ostravy jsou osobám sociálně nepřizpůsobeným k dispozici tato zařízení : Dům na půl cesty, Ubytovna pro osoby bez přístřeší a Domov pro matku a dítě. Konkrétně o těchto zařízeních – viz. níže Název: Kapacita:

Občanské sdružení Nová šance – Centrum postvězeňské péče Podsedliště 73, 711 00 Ostrava – Koblov 20 – 25 klientů za rok

Jedná se o sdružení pro postvězeňskou péči, které deklaruje, že jeho hlavní náplní je hledání účinných forem adaptace propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody. Provádí depistáž, poradenskou a podpůrnou činnost, zajišťování krátkodobého pracovního poměru u firem participujících na tomto projektu, zajišťování přechodného ubytování v zařízeních Centra postvězeňské péče, pomoc klientům při vyřizování veškerých záležitostí na úřadech, volný čas – kultura a sport, duchovní záležitosti (účast na bohoslužbách, mších svatých, zprostředkování kněze atd.), komunitní terapii a zooterapii. Projekt „Horní Cerkev“ – statek v majetku Občanského sdružení Nová šance (v okr. Pelhřimov), kde klienti žijí samostatně, statek hlídají, opravují a pokouší se hospodařit. Organizace spolupracuje s těmito institucemi : Diecézní Charita, Diakonie Ostrava, MMO, věznice Heřmanice, OS Emauzy (charitativní organizace), ÚP Ostrava, sociální odbory.

145

díl III.

Název: Kapacita:

Ubytovna U studia U studia 33, 700 00 Ostrava - Zábřeh 8 míst

Ubytovna je pouze částí objektu SOU stavebního a dřevozpracujícího, OU a učiliště. Jedná se o chráněné bydlení pro klienty sociálních kurátorů po ukončení ochranné výchovy a ústavní výchovy po dosažení zletilosti. Název: Kapacita:

Dům na půl cesty Sokolská 2641, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz 43 bytových jednotek, maximální počet 92 osob

Zařízení Centra sociálních služeb Statutárního města Ostravy, Magistrátu města Ostravy. Zařízení poskytuje podporované bydlení, mediaci, poradenství a sociální program. Klienty tohoto zařízení jsou mladí dospělí opouštějící ochrannou výchovu nebo pěstounskou péči, rodiče s dětmi v krizových situacích souvisejících s různými problémy, z nichž nejvýznamnější je domácí násilí, a osoby, které přišly o byt v důsledku nepříznivých okolností a mají za sebou delší pobyty v azylovém domě. Provozní doba je nepřetržitá. 6.3. Osoby bez přístřeší Zvláštní specifickou skupinu mezi osobami sociálně nepřizpůsobenými tvoří osoby bez přístřeší – tzv. bezdomovci. Jak vyplývá již z předcházejícího výčtu skupin občanů evidovaných Oddělením sociální prevence, evidenci osob bez přístřeší toto oddělení nevede. Jejich počet není evidován v žádných oficiálních statistikách města Ostravy. Můžeme se tedy (podobně jako u počtu Romů v Ostravě) spolehnout pouze na odhady odborníků, dle kterých je v současné době v Ostravě asi 800 – 1000 osob bez přístřeší. Tito občané vyhledávají pomoc kurátorů zejména v zimních a podzimních měsících roku. Kapacita míst určených k jejich ubytování je však velmi omezená. Jednotlivé případy musí být řešeny operativně, často ve spolupráci s Charitním domem sv. Františka a Armádou spásy. V evidenci charity je v současné době 300 osob bez přístřeší – to je počet osob, které byly ubytovány v zařízení charity v letech 1994 – 2000. Průměrná délka pobytu v zařízení je 42 nocí. Platné normativy určují na 10 000 obyvatel 10 azylových míst. Dle našich výpočtů to tedy pro město Ostravu znamená : rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015

318,5 míst 319 míst 316 míst 311,5 míst

Předpokládaný klesající počet obyvatel města Ostravy však nemůže být dostatečným kritériem pro určení prognózy počtu osob bez přístřeší. Jejich počet bude ovlivňovat celá řada dalších faktorů, jako je např. vývoj ekonomické a politicko-hospodářské

146

díl III.

situace v ČR a v regionu, vývoj a struktura pracovních příležitostí, migrace, přistěhovalci a jejich levná pracovní síla, sociální politika a další. Velmi diskutabilní je rovněž stanovování celoplošných normativů, neboť analýza současné situace v Ostravě naprosto jednoznačně ukazuje, že ubytovací kapacita pro skupinu osob bez přístřeší je nedostačující. Navíc, podle expertního odhadu kompetentních pracovníků, kteří se zabývají péčí o tuto skupinu osob, asi 50 % osob bez přístřeší nikdy nevyhledalo pomoc stávajících institucí. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí (u nás je skupina osob bez přístřeší poměrně novým jevem – ve zvýšené míře se vyskytuje až v 90. letech), dá se očekávat, že se objeví potřeba specializované péče o tyto lidi v oblasti zdravotní a také specializované péče o děti osob bez přístřeší. Zařízení, které by poskytovalo komplexní sociální a zdravotní služby pro osoby bez přístřeší, jejich rodiny a zejména nezletilé děti, v Ostravě chybí. Velmi závažný problém spatřujeme zvláště v poskytování zdravotní péče. Dle informací pracovníků Oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí Statutárního města Ostravy existuje v Ostravě pouze jeden jediný lékař, který osobám bez přístřeší zdravotní péči pravidelně poskytuje. Dále v Ostravě chybí (a to dle pracovníků výše jmenovaného oddělení velmi citelně) nízkoprahové zařízení (= zařízení prvního kontaktu) pro osoby bez přístřeší. Takováto zařízení se velmi osvědčují jinde v ČR (např. v Praze) a hlavně v zahraničí nejenom pro osoby závislé na návykových látkách, ale také pro „bezdomovce“. 6.3.1. Poskytované služby v Ostravě Název: Kapacita:

Ubytovna pro osoby bez přístřeší Centra sociálních služeb Ostrava MMO Palackého 61, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz 17 míst

Zařízení Centra sociálních služeb Statutárního města Ostravy, Magistrátu města Ostravy. Pouze pro klienty sociálních kurátorů – muže. Pobytové služby jsou poskytovány v ubytovně pro osoby bez přístřeší. Délka pobytu je individuální, není nijak omezena. Klient obvykle po určité době odchází do jiného náhradního zařízení, popřípadě do vlastního bytu. Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Azylový dům pro osoby bez přístřeší U nových válcoven 9, 709 00 Ostrava 35 míst, v zimě rozšiřováno na 45 míst

Azylový pobyt, poskytnutí noclehu pro muže, ženy a matky s dětmi. Provozní doba je nepřetržitá. V evidenci je celkem 80 osob bez přístřeší, které opakovaně vyhledávají služby tohoto domu a také dalších 20 osob, které migrují v rámci regionu a podle momentálního místa pobytu vyhledávají stejné služby nabízené příslušnými obcemi nebo nestátními zařízeními.

147

díl III.

Název: Kapacita:

Centrum postvězeňské péče – OS Nová šance Podsedliště 73, 711 00 Ostrava - Koblov 15 – 20 lůžek

Ubytovna pro osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody – dvoulůžkové pokoje, maximální délka pobytu 1 rok. Klientela – muži. Název: Kapacita:

Dům sv. Eufrasie Markvartická 22, 747 14 Ludgeřovice 7 – 10 matek s dětmi

Zařízení poskytuje azyl pro matky s dětmi v tísni – pobyt v délce do 1 roku. Upřednostňovány jsou děti předškolního věku (výjimečně i starší). Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Charitní dům sv. Zdislavy Kapitolní 14, 704 00 Ostrava 9 matek s dětmi

Zařízení poskytuje azyl pro matky s dětmi v tísni, maximální délka pobytu je půl roku. (limitovaný počet dětí – 16). Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Charitní dům sv. Františka Sirotčí 41, 703 00 Ostrava 30 míst na ubytovně, 20 – 30 lůžek na noclehárně

Zařízení poskytuje azyl lidem bez domova, je určeno pro muže. Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Dům pro matku a dítě Dělnická 386, 708 00 Ostrava – Poruba 11 matek s dětmi

Zařízení poskytuje přechodný pobyt matkám v tísni a jejich dětem, které se ocitly v krizové situaci, jsou bez přístřeší a nejsou zabezpečovány jejich základní životní potřeby. Doba pobytu není omezena. Určeno pro matky s dětmi s trvalým bydlištěm v obvodu Ostrava – Poruba. Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Dům pro matku a dítě – chráněné bydlení Čujkovova 31, 700 30 Ostrava - Zábřeh 9 malometrážních bytů

Zařízení slouží k přechodnému pobytu matek s dětmi, které se ocitly v tísni, jsou bez přístřeší a bez zabezpečení základních životních potřeb. Délka pobytu je omezena

148

díl III.

na maximálně 1,5 roku. Určeno pro matky s dětmi s trvalým bydlištěm v obvodu Ostrava – Jih. Provozní doba je nepřetržitá. Název: Kapacita:

Domov pro matku a dítě Budečská 3, 702 00 Ostrava 10 matek s dětmi do 3 let

Pobytové zařízení Centra sociálních služeb Statutárního města Ostravy, Magistrátu města Ostravy. Provozní doba je nepřetržitá. 6.4. Závěr, doporučená řešení Zřídit v Ostravě zařízení, které by poskytovalo komplexní sociální a zdravotní služby pro osoby bez přístřeší, jejich rodiny a zejména nezletilé děti. Zřídit v Ostravě nízkoprahové zařízení pro osoby bez přístřeší, které bude poskytovat pouze uspokojení jejich základních potřeb – poskytnutí noclehu, hygieny, ošacení a jídla. Zasadit se o legislativní úpravu vymezení statutu sociálního kurátora (např. maximální počet klientů) včetně podpory zákona. Pro potřebu kvalitnější individuální práce s klientem je nutno zvýšit počet sociálních kurátorů. Zdroje Analýza hospodářského a sociálního rozvoje kraje. Agentura pro regionální rozvoj, Ostrava 2001. Kapr, J., Linhart, J., Fišerová, V., Vodáková, A. : Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. SLON, Praha 1997. Mareš, P. : Nezaměstnanost jako sociální problém. SLON, Praha 1994. Murphy, R. F. : Úvod do kulturní a sociální antropologie. SLON, Praha 1998. Placková, J. : Občanské sdružení Nová šance. DP kat. psychologie a sociální práce FF OU, Ostrava 2002. Potůček, M. : Sociální politika. SLON, Praha 1995. Řezníček, I. : Metody sociální práce. SLON, Praha 1994. Sociální zabezpečení č. 289. Sagit, Ostrava 2001. Statistická ročenka 2000. MPSV ČR, Praha 2001. Tomeš, I. : Sociální politika – teorie a mezinárodní zkušenost. Socioklub, Praha 2001. Vyhláška MPSV 182/1991 Sb.

149

díl III.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Recommend Documents