OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl II. Sociodemografická struktura Ostravy - současný stav a očekávaný vývoj

PhDr. Anna Schneiderová, CSc. PhDr. Oldřich Solanský Mgr. Martin Pobořil

Ostrava 2002 1

díl II.

Obsah

1.

Sociodemografická struktura České republiky a Ostravy - současný stav a očekávaný vývoj Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost

4

1.1.

Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001

5

1.2.

Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001

6

1.3.

Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a 2001

7

1.3.1.

Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000

7

1.3.2.

Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001

8

2.

Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy

10

2.1.

Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky

10

2.2.

Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020

12

2.3.

Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2020

14

2.3.1.

15

2.3.6.

Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2005 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2010 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2015 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2020 Vývoj počtu občanů Ostravy do r. 2020 v nejdůležitějších skupinách

2.3.7.

Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a v Ostravě

2.3.8. 3.

Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu let 22 2000 – 2020 Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě 23

3.1.

Národnosti a cizinci v České republice

23

3.2.

Národnosti a cizinci v Ostravě

23

3.2.1.

Národnostní struktura obyvatel Ostravy

23

3.2.2.

Cizinci v Ostravě

25

Zdroje

26

4.

Trh práce a nezaměstnanost

27

4.1.

Úvod, základní pojmy

27

4.2.

Nezaměstnanost v evropském kontextu

27

4.3.

Nezaměstnanost v ČR a v Ostravě

29

2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5.

2

4

16 17 18 19 20 21

díl II.

4.3.1.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR a v Ostravě

29

4.3.2.

Odvětvová struktura zaměstnanosti

30

4.3.3.

Nezaměstnanost – věková struktura

31

4.3.4.

Dlohodobá nezaměstnanost

31

4.3.5.

Znevýhodněné skupiny

32

4.4.

Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy

35

4.5.

Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě

37

4.6.

Možnosti rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky nezaměstnanosti Zdroje

38 40

Přílohy

41

5.

Městské obvody

46

5.1.

47

5.2.1.

Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých městských obvodech Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města Ostravy Obvody města Ostravy – věkové rozložení obyvatel

60

5.2.2.

Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy

63

5.3.

Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje

64

Zdroje

66

5.2.

3

59

díl II.

SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY A OSTRAVY – SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Česká republika se zařadila mezi populačně nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky. Populační stárnutí se týká celé Evropy, relativně méně jsou tímto procesem zasaženy země s donedávna vysokou porodností (Albánie, Island, Irsko). Věková struktura přibližně odpovídá (s výjimkou věkově mladšího Polska) jiným středoevropským zemím. Rozdíly ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou patrné zejména v 60tých letech, kdy porodnost v těchto zemích stoupala a v 70tých letech, kdy porodnost narozdíl od ČR klesala v důsledku populačních ztrát ze 2.světové války. Ve srovnání se zeměmi EU, které jsou omlazovány přílivem imigrantů, je perspektiva populačního stárnutí v ČR výraznější.

1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Pokles porodnosti, od roku 1994 převažuje počet zemřelých nad počtem narozených. Snižující se plodnost (u mužů i žen). Úhrnná plodnost žen dosahuje velmi nízkých hodnot. Ubývá obyvatel v absolutním počtu, klesá podíl dětské složky obyvatel. Pozitivním rysem je pokles potratů. Nejpočetnějšími ročníky jsou ročníky 1974 a 1975, které v 90 letech začínají být ekonomicky a reprodukčně aktivní. Pro tuto silnou generaci nebyl připraven dostatečný počet pracovních míst a stoupla nezaměstnanost absolventů škol. Od roku 1990 klesá úmrtnost zejména u osob středního a vyššího věku, střední délka života v dlouhodobém vývoji roste a dosahuje v roce 2000 u mužů 70,5 a u žen 77,5 let. Roste index stáří, jeho hodnota se z 83,7 v roce 1990 zvýšila na 106,4 v roce 1998 a na 113,77 v roce 2000. Od roku 1996 počet a podíl poproduktivní složky populace v ČR přesahuje počet a podíl předproduktivní složky. Nepříznivě ovlivňuje celkový demografický vývoj nezaměstnanost a špatná ekonomická situace zejména mladých rodin. Změnil se životní způsob zejména mladých lidí vlivem změn v hodnotové hierarchii – důraz na kariérní úspěch u mužů i u žen, upřednostňování spotřebního způsobu života, změny postojů k rodičovství. I při imigraci cizinců nelze zatím očekávat výraznější nárůst počtu obyvatel a tím změny ve věkovém složení. Závažným důsledkem populační strategie je postupné stárnutí populace, které se stane v budoucnosti největším populačním problémem v ČR.

4

díl II.

1.1. Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje

ČR rok 2000 Rok 2001 55 321 52 374 29 704 31 586 90 910 90 715 47 370 45 016 109 001 107 755 373 360 -18 091 -17 040 6 539 -8 551 -11 552 -25 591

Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost* Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

* na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v ČR v roce 2000 a 2001 (v absolutních hodnotách): Populační vývoj v ČR v roce 2000 a 2001

sň at k ro y z ži vě vod y na ro ze ní ze p ko mř otra e t je ne lí c y ck elk př em á iro ú ze mr tn os m ný př ig ra írů t čn s ce í př tek írů lk ov st ý př ek írů st ek

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000

ČR 2000

ČR 2001

Úbytek obyvatelstva v ČR v roce 2001 byl hlubší než celoroční úbytky v letech 1995 – 2000. V roce 2001 bylo uzavřeno jen 52,4 tisíce sňatků (nejnižší počet od první světové války), přičemž současná úroveň sňatečnosti (5 sňatků na 1000 obyvatel) odpovídá evropskému průměru. Příčinami nízké sňatečnosti je odkládání sňatků mladou generací a přibývání partnerských soužití bez uzavření formálního sňatku. Pro srovnání: sňatky postupně klesaly z počtu 90 624 v r. 1970 na 55 321 v roce 2000. Vysoká je naopak rozvodovost, která po přechodném poklesu v letech 1999 a 2000 dosahuje předchozí úrovně. Pro srovnání: rozvodovost stoupá, v roce 1970 bylo na území dnešní ČR 21 516 rozvodů, v roce 2000 pak 29 704 rozvodů. Nízká je porodnost, živě se narodilo 90,7 tisíc dětí, což je po mírném nárůstu v roce 2000 (nárůst počtu žen ve věku maximální plodnosti) opětovný pokles. Míra porodnosti v ČR patří k nejnižším v současném světě, a z historického hlediska je nejnižší ve statisticky zaznamenané historii českých zemí. /Úhrnná plodnost, tj počet dětí, které by se za dané míry plodnosti průměrně narodily každé ženě na její reprodukční období, je v ČR -1,14. K zachování rozšířené reprodukce obyvatelstva by bylo zapotřebí 2,1 úhrnné plodnosti. Z toho vyplývá, že počet obyvatel (bez migrace) se bude i nadále snižovat. Pro srovnání: V roce 1970 se narodilo 147 865 dětí a v roce 2000 jen 90 910 .

5

díl II.

Dalším jevem populačního vývoje je dlouhodobé snižování úmrtnosti. Střední délka života (naděje dožití) se v ČR postupně výrazně zvyšuje, v roce 2000 dosáhla u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Pozitivním jevem je klesající kojenecká úmrtnost, která počtem 4 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených. Pro srovnání: V roce 1970 na území dnešní ČR zemřelo 123 327 lidí, v roce 2000 jen 109 001 občanů. Narušená je přirozená měna obyvatelstva - počet zemřelých převyšuje počet narozených. Přirozený přírůstek se z kladných hodnot přesunul od roku 1994 do hodnot záporných. Pro srovnání: V roce 1970 činil 24 534 osob, v roce 2000 pak –17 040 osob. Ztrátové je saldo stěhování. Počet osob, které se vystěhovaly z ČR byl vyšší o 8600 než osob přistěhovaných do ČR. (Migrační ztráta byla způsobena zčásti změnou metodiky statistického sledování cizinců, do statistik byli zahrnuti i cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (nad 90 dnů), u nichž počet vystěhovalých vysoce převažoval počet přistěhovalých, a nikoli pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu jako dříve.) Pro srovnání: Přírůstek stěhováním v roce 1970 činil –4 350, od r. 1971 se pohyboval v kladných hodnotách s nejvyšším nárůstem v letech 1996 a 1997. V roce 2001 nabývá opět zápornou hodnotu –8 551. 1.2. Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje

OSTRAVA rok 2000 Rok 2001 Sňatky 1 692 1 614 Rozvody 1 241 1 168 Živě narození 2 853 2 867 Potraty 1 527 1 469 Zemřelí celkem 3 342 3 410 Kojenecká úmrtnost* 17 15 Přirozený přírůstek -489 -543 Migrační přírůstek -733 -715 Celkový přírůstek -1 222 -1 258 * na tisíc živě narozených dětí

Graf populačního vývoje v Ostravě (absolutní hodnoty): Populační vývoj v Ostravě v roce 2000 a 2001 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500 -1 000 -1 500

t k y ní aty kem os ek ky te ek l r at vod oze st růs ůst tn t e r ň ů o r í r r c z s í p lí ro úm pří í př př na ře ká ý n ý ě v č v n m i c ž ze gra elko ze ne c je iro mi ř o p k

OSTRAVA 2000

OSTRAVA 2001

6

díl II.

Zatímco do roku 1991 počet obyvatel Ostravy stoupal (v obdobích mezi sčítáním lidu za roky 1961 – 1970 o 42 874, tj. 16,9%; za roky 1970 – 1980 o 24 902, tj.8,4%; za roky 1980 – 1991 o 5 298, tj. 1,6%), od 3.3.1991 do 1.3. 2001 obyvatelstva v Ostravě ubylo o 8 078, tj. –2,5%. Úbytek obyvatelstva v současné době v Ostravě je ovlivněn vystěhováním z Ostravy, ve srovnání s ČR se Ostrava vyznačuje migrací mladých lidí do ekonomicky atraktivnějších částí ČR (zejména vzdělané části této populace) a naopak migrací především nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí do Ostravy. Vysoký je vliv záporného přirozeného přírůstku obyvatel – nízká porodnost, mírně zvýšená kojenecká úmrtnost a vyšší mortalita především v kategorii 40 – 59 let (tj. 18,28% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR, kde úmrtí v této kategorii činí 14,7%) a věkové kategorie 60 – 69 let (tj. 18,72% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR 16,39%). Přesto v roce 2000 dosahuje v Ostravě hustota 1 493,9 obyvatel/km2, tj. po Praze nejvyšší v republice a nejvyšší i v rámci Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s ČR, kde hustota činí 130,2 obyvatel/km2, je obyvatel v Ostravě na 1 km2 11,5 krát více. Vysoká koncentrovanost obyvatel územního celku přináší i vyšší koncentraci sociálních problémů.

1.3. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a 2001 - v % na 1000 obyvatel 1.3.1. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 Relativní data - % na 1000 obyvatel Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

ČR 5.4 2.9 8.8 4.6 10.6 4.1 -1.8 0.6 -1.1

Rok 2000 Ostrava 5.3 3.9 8.9 4.8 10.4 5.3 -1.5 -2.3 -3.8

7

díl II.

Graf srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 (v % na 1000 obyvatel): Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce 2000

sň at ky ro zv ži vě od y na ro ze ní po ze t m ře raty lí c z e t p ř oho lkem iro z e koje ný nc m ů p ig ra ř í r ů st čn í p ek ce ř lk o v írůs te ý př k írů st ek

12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 -2.0 -4.0

2000 ČR

2000 Ostrava

Procentuální srovnání ukazatelů populačního vývoje v ČR a Ostravě za rok 2000 ukazuje následující, pro Ostravu nepříznivé odlišnosti: V Ostravě je výrazně vyšší rozvodovost, vyšší kojenecká úmrtnost, migrační přírůstek dosahuje vyšších záporných hodnot (více lidí se vystěhovalo než přistěhovalo), nižší je celkový přírůstek obyvatel. Střední délka života občanů Ostravy činí u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Střední délka života občanů ČR činí u žen 77,5 let a u mužů 70,5 let. Průměrný věk občanů kraje činí 37,8 let oproti 38,8 letům úhrnu republiky. Průměrný věk občanů ČR činí 39,4 let, u mužů 37,8 let, u žen 40,93 let . /ČSÚ 2001/ 1.3.2. Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001 (v % na 1000 obyvatel): Relativní data - % na 1000 obyvatel Sňatky Rozvody živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

ČR 5.10 3.1 8.8 4.4 10.5 4.0 -1.7 -0.8 -2.5

Rok 2001 Ostrava 5.05 3.7 8.9 4.6 10.7 4.7 -1.7 -2.2 -3.9

8

díl II.

Graf srovnání populačního vývoje obyvatel ČR a Ostravy v roce 2001 v %: Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce 2001

sň at ky ro zv ži vě o na dy ro ze ní p ze m otra ře ty lí z to celk př h i r o o k em o ze n ý jen ců m p ig ra ř í r ů čn st ek í ce l k přír ov ůs ý p ř tek írů st ek

12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 -2.00 -4.00

2001 ČR

2001 Ostrava

Rozdíly mezi ČR a Ostravou jsou nejvyšší v migračním přírůstku, který je zjevně nižší v Ostravě, a v celkovém přírůstku obyvatel – opět nižší v Ostravě. Zdroje: Populační vývoj v ČR v roce 2001. Český statistický úřad, www.czso.cz ČSÚ Ostrava Obyvatelstvo – population and vital statistics. www.czso.cz

Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách

9

díl II.

2. Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy 2.1. Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Změny ve věkové struktuře obyvatel v devadesátých letech 20.století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Postupný pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života spolu se snížením porodnosti vede ke stárnutí obyvatelstva. Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když imigrace se v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (asi 2% obyvatel) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím neovlivnil. Nepravidelnosti věkové struktury obyvatel jsou zjevně způsobeny výkyvy porodnosti již od vzniku Československa: • Výrazný výkyv porodnosti, který se už v současné době projevuje jen sekundárně, se objevil za 1.světové války. Nízký počet živě narozených dětí (minimum v roce 1919, tj. 120,6 tisíc živě narozených) měl vliv na porodnost o generaci později, následně pak na generaci žen v šedesátých a osmdesátých letech. Zanedbatelný primární vliv se v současné době projevuje jen menším počtem obyvatel nejstarší generace (nad 80 let). • Natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1.světové válce (nejvíce 257,3 tisíc živě narozených dětí v roce 1921) zasahuje do struktury vývoje obyvatel ve druhé polovině 40tých let, kdy tato početně silná generace dvacátých let (až do roku 1930 nad 200 tisíc živě narozených) se dostává do plodných let. Sekundárně ovlivnila počet narozených v 70tých letech a terciálně se měla promítnout ve druhé polovině 90tých let. • Problém poklesu porodnosti za doby hospodářské krize ve 30tých letech, umocněný vstupem slabé válečné generace do období plodnosti (nejnižší počet živě narozených v roce 1937, tj. 156 tisíc dětí), se promítl do druhé poloviny 50tých let . Následně se projevuje úbytkem živě narozených v letech 80tých. • Paradoxně stoupla porodnost v období nacistické okupace ( maximum v roce 1944, tj. 230,2 tisíc živě narozených) jako důsledek natalitní vlny ze 20tých let a kontextu doby (muži nebyli odvedeni do války a otcovství bylo ochranou před totálním nasazením, projevil se i fenomén totalitních režimů omezujících aktivity mladých lidí). • Natalitní vlna po 2.světové válce (v roce 1946se narodilo 210,5 tisíc a v roce 1947 – 206,7 tisíc dětí) se promítla do početnosti plodné generace 70tých let a následně se měla projevit ve druhé polovině 90tých let. • V roce 1958 bylo navíc legalizováno umělé přerušení těhotenství, takže počet živě narozených klesl na 129 tisíc – tj. nejméně od 1.světové války. • V první polovině šedesátých let se porodnost mírně zvýšila na maximum v roce 1964, které znamenalo 137 tisíc živě narozených. • Pokles ve druhé polovině 60tých let (minimum 137 tisíc živě narozených v roce 1968) byl zapříčiněn změnou postojů k rodičovství – příklon k rodinám se dvěma dětmi. • Natalitní vlna v sedmdesátých letech (maximum v roce 1974 – tj. 194,2 tisíc a v roce 1975 – tj. 191,8 tisíc živě narozených dětí) byla zapříčiněna početností mladé generace, která dosáhla plodného věku a kontextem doby – propopulační opatření státu a totalitní fenomén zaměřenosti aktivit dovnitř rodiny.

10

díl II.

• •

Pokles porodnosti na přelomu 80tých let (v roce 1980 úbytek na 153,8 tisíc živě narozených dětí) jako důsledek nižší početnosti nejplodnější generace, zdražení dětského zboží a příklonu k méněpočetným rodinám. Pokračující pokles porodnosti se místo očekávaného nárůstu ve druhé polovině 90tých let pouze zastavuje. Příčinami je zejména změny životního stylu (seberealizace v profesní kariéře a změna postojů k rodičovství a rodině) mladé generace, spolu s jejich nepříznivou ekonomickou a bytovou situací.

Nepravidelnosti ve vývoji věkové struktury obyvatel od vzniku Československé republiky - výkyvy negativní a pozitivní: Negativní 1915 - 1919 Pozitivní 1920 - 1923 Negativní 1935 - 1938 Pozitivní 1940 - 1944 Pozitivní 1946 - 1951 (v současnosti 2. nejpočetnější skupina) Negativní 1958 - 1962 Pozitivní 1963 - 1964 Negativní 1967 - 1869 Pozitivní 1970 - 1979 (v současnosti nejpočetnější skupina) Negativní 1980 - 2000 (v současnosti po generaci nad 65 let jsou děti do 5ti let nejméně početnou skupinou) Graf vývoje populace v ČR v letech 1998 až 2000: Počet občanů podle roku narození

muži 1998 ženy 1998

90

muži 2000

85 75 70 65

ženy 2000

věk do (roky)

80

muži 1999 ženy 1999 muži 1998

60

ženy 1998

55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3000

2000

1000

1000

2000

3000

poče t obyvate l

11

díl II.

Obyvatelstvo ČR je na přelomu tisíciletí nejstarší v celé své dosavadní historii. Má nízký podíl obyvatel ve věku 0-14 let, extrémně nízkou porodnost a naopak nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let v celé historii. (V nejbližších 10 letech se podíl obyvatel poproduktivního věku bude výrazně zvyšovat.) Následky poklesu porodnosti se nejvýrazněji projevily u věkové skupiny 15 – 19 let, kde počet osob klesl od roku 1993 do roku 2000 o 25%. Podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku je vysoký díky generaci 70tých a 40tých let.(Tento jev je nutno považovat za přechodný, v celkovém potenciálu pracovních sil se přestane projevovat po odchodu poválečné generace do důchodu – tj. přibližně již v letech 2006 – 2010.) V devadesátých letech se počet osob v poproduktivním věku zvyšoval jen mírně a na konci dekády dokonce poklesl, protože se jednalo o nepočetné ročníky. Ubývalo i obyvatel nejstarší věkové kategorie (nad 80 let) - příslušníků natalitního poklesu před rokem 1920. V následujících letech se, s ohledem na vzestup natality po 1.světové válce, očekává zvýšení počtu nejstarší populace. 2.2. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020 Vývoj populace ČR v následujících 20 letech je doložen v následující tabulce (výpočet na základě transformace podle střední varianty vývoje): Četnost obyvatel ČR v letech 2000 – 2020 0 až 2 3 až 5 6 až 14 15 až 19 20 až 29 30 až 39 40 až 49 50 až 59 60 až 69 70 až 79 80 až 89 90 a více Celkem:

2000

2005

2010

2015

2020

269900

259600

258000

258200

233100

275800

269900

256100

259500

251900

1118700

933900

808400

785600

778100

682300

643900

573793

455402

470953

1719900

1541200

1334600

1226100

1037200

1380600

1561200

1729100

1551700

1347200

1476000

1364700

1374500

1551900

1715400

1449700

1563300

1415800

1313300

1322200

911400

1032100

1292300

1401100

1274100

733100

697700

675900

785500

992800

217800

292600

344700

323500

319000

31400

35700

35200

48300

50300

10266600

10195800

10097393

9959902

9819253

Průměrný věk obyvatel ČR se bude postupně zvyšovat z hodnoty 39,4 let v roce 2000 na 44 let u střední varianty vývoje (na 43,9 u nízké varianty vývoje) v roce 2020. Výrazně se zmenší podíl dětské generace a zvýší podíl obyvatel v nejstarších věkových skupinách, polovina obyvatel bude starších 40 let. Počet dětí bude převýšen počtem osob nad 60 let. Z hlediska pohlaví převažují v roce 2000 ve všech věkových skupinách, kromě poproduktivní, muži: 15 – 19 let (muži 7% z celkové populace a ženy 6,3%), 20 – 24 let (muži 8,7% z celkové populace, ženy 7,9% z celkové populace), 25 – 39 let

12

díl II.

(22,9% k 20,9%), 40 – 64 let (33,3% k 32,9%). Výrazný rozdíl ve prospěch žen je zřejmý u obyvatel nad 65 let: u skupiny 65 – 79 let činí zastoupení mužů 9,5 % a žen 13,3% z celkového počtu obyvatel ČR, u skupiny nad 80 let muži jsou zastoupeni 1,5% a ženy 3,3% v celkovém počtu obyvatel ČR. Zatímco podíl produktivní složky obyvatel bude postupně ubývat, podíl neproduktivních složek obyvatelstva se bude postupně zvyšovat, a to nárůstem počtu obyvatel nad 60 let. Situace, kdy v produktivní složce obyvatel v současné době dominují 20 – 30ti letí, se nedá do budoucna očekávat, naopak tato kategorie mladé dospělosti se bude snižovat a v roce 2020 se výrazně sníží i kategorie nejproduktivnějších občanů 30 až 39 letých. Rok 2030 a následující, kdy sledovaná generace ze 70tých let dosáhne poproduktivního věku a občané nad 50 let budou v populaci převyšovat, předznamenává situaci, na kterou by se měla společnost připravovat s velkým předstihem. Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR: Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000

2 058 100 1 893 700

1 664 400

1 463 400

1 000 000

2 348 100

1 322 500

2 558 400

2 636 200

1 303 100

1 263 100

500 000 0 rok 2000

rok 2005 0-14 let

rok 2010

rok 2015

rok 2020

nad 60 let

Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Vznikne situace, která se zatím v ČR, a jak uvádí ČSÚ, ani v jiné zemi zatím neobjevila. (www.czso.cz/cz/4/40/4041001/4041001.htm) Kolem roku 2015 budou nejpočetnější skupinou obyvatelstva čtyřicetiletí, kolem roku 2030 pětapadesátiletí a ještě v roce 2040 budou pravděpodobně představovat nejvýraznější složku obyvatelstva v ČR pětašedesátiletí. Velmi početnou skupinou obyvatel budou kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané.

13

díl II.

V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí a nastane zatím neznámá situace! Vývoj počtu mladých lidí, který není výrazněji ovlivněn úmrtností, je možné prognózovat na základě vývoje porodnosti. Očekávaný úbytek dětí do 14 let by mohla zvrátit jen změna natalitních postojů mladé generace, která je ovšem multifaktoriálně podmíněna a nejde ji řešit pouze zvýšením životní úrovně mladých lidí. 2.3. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2020 - podle střední varianty vývoje Četnost obyvatel v OSTRAVĚ v letech 2000 – 2020 0 až 2 3 až 5 6 až 14 15 až 19 20 až 29 30 až 39 40 až 49 50 až 59 60 až 69 70 až 79 80 až 89 90 a více

2000

2005

2010

2015

2020

5437

5230

5197

5201

4696

8287

8110

7695

7797

7569

33523

27985

24225

23541

23317

20751

19583

17451

13850

14323

52043

46636

40384

37101

31385

46712

52823

58503

52501

45582

45287

41872

42173

47616

52632

46858

50530

45762

42449

42737

29516

33425

41852

45375

41262

21633

20588

19945

23179

29296

7310

9821

11569

10858

10707

1265

1438

1418

1946

2026

Četnost obyvatel v OSTRAVĚ – širší věkové kategorie O až 5 6 až 14 15 až19 20 až 59 60 až 69 70 až 79 80 až 89 90 a více Celkem:

2000

2005

2010

2015

13724

13340

12892

12998

2020 12265

33523

27985

24225

23541

23317

20751

19583

17451

13850

14323

190900

191860

186822

179667

172336

29516

33425

41852

45375

41262

21633

20588

19945

23179

29296

7310

9821

11569

10858

10707

1265

1438

1418

1946

2026

318622

318040

316174

311308

305532

Struktura vývoje obyvatel Ostravy do značné míry kopíruje strukturu vývoje obyvatel ČR. Strukturu vývoje obyvatel v Ostravě do roku 2020, posuny v pětiletých cyklech dokumentuje grafické znázornění - tzv. stromy života pro roky 2000, 2005, 2010, 2015 a 2020.

14

díl II.

2.3.1. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000 Poče t ob čan ů v Os tr avě dle vě k o vých k ate g or ií v r . 2000 85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 -69 60 -64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 -19 10 -14 5 - 9 0 - 4 -15 000

-13 000

13 000

-11 000

11 000

-9 000

-7 000

9 000 7 000

-5 000

5 000

-3 000

-1 000

3 000 1 000

1 000

3 000

1 000

5 000

3 000

poč et oby v atel

7 000

5 000

7 000

muž i

9 000

11 000

9 000

13 000

15 000

11 000 13 000

ž eny

Jak je z uvedeného grafu jasně patrné, nejpočetnější věkovou kategorii tvoří občané produktivního věku, muži a ženy ve věku 25 až 29 let (celkem 26 527 osob) a 20 až 24 let (celkem 25 560 osob), zastupující ovšem tu část populace produktivního věku, která má nejproblematičtější uplatnění na trhu práce. V celkovém součtu jsou na třetím místě už lidé ve věku 50 až 54 let - 24 931 osob. Rozdíly mezi muži a ženami názorně dokumentuje následující tabulka, ve kterých jsou věkové kategorie mužů a žen seřazeny sestupně od nejpočetnějších k méně početným. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2000) Věková kategorie 25 až 29 let 20 až 24 let 35 až 39 let 45 až 49 let 50 až 54 let

MUŽI Počet 13 549 13 051 12 322 12 185 11 968

Věková kategorie 25 až 29 let 50 až 54 let 45 až 49 let 20 až 24 let 35 až 39 let

ŽENY Počet 12 978 12 963 12 608 12 509 11 848

Zatímco v generaci mladých dospělých mírně převažují muži, početní převaha ženské části populace je v kategoriích nad 40 let. Druhou a třetí kategorií z hlediska její početnosti jsou u žen kategorie 50-54 let a 45-49 let.

15

díl II.

2.3.2. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v roce 2005 Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2005 (výpočet bez m igrace) 85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 -69 60 -64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 -19 10 -14 5- 9 0- 4 -15 000

-13 000

13 000

-11 000

11 000

-9 000

9 000

-7 000

7 000

-5 000

5 000

-3 000

3 000

-1 000

1 000

1 000

1 000

3 000

5 000

3 000

5 000

počet obyvatel

7 000

7 000

9 000

9 000

muži

11 000

13 000

11 000 13 000

15 000

ženy

Nejpočetnější věková kategorie narozená v sedmdesátých letech 20. století se v roce 2005 posouvá do rozmezí 30 až 34 let - asi 26 393 osob, druhou nejpočetnější by měla být kategorie 25 až 29 let - celkem 25 447 osob, na třetím místě pak kategorie 50 až 54 let – 24 046 osob. Četnostní zastoupení mužů a žen je poměrně rovnoměrně až do věku 45 let. Výraznější rozdíly jsou v počtu mužů a žen nad 50 let věku – ve prospěch žen. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2005) MUŽI Věková kategorie Počet 30 až 34 let 13 452 25 až 29 let 12 967 40 až 44 let 12 128 50 až 54 let 11 657 35 až 39 let 11 439 55 až 59 let 11 123 15 až 19 let 10 878 45 až 49 let 10 748 20 až 24 let 10 723 5 až 9 let 10 496

Věková kategorie 30 až 34 let 55 až 59 let 25 až 29 let 50 až 54 let 40 až 44 let 35 až 39 let 45 až 49 let 60 až 64 let 15 až 19 let 20 až 24 let

16

ŽENY Počet 12 941 12 597 12 480 12 389 11 774 11 397 10 961 10 822 10 488 10 243

díl II.

2.3.3. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2010 Proje k ce obyvate ls tva v Os travě dle vě k ových k ate gorií v r. 2010 (výpoče t be z m igrace ) 85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 -69 60 -64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 -19 10 -14 5- 9 0- 4 -15 000

-13 000

13 000

-11 000

11 000

-9 000

9 000

-7 000

-5 000

7 000 5 000

-3 000

3 000

-1 000

1 000

1 000

1 000

3 000

5 000

3 000

5 000

7 000

7 000

muži

počet obyvatel

9 000

9 000

11 000

13 000

11 000 13 000

15 000

ženy

V roce 2010 se nejpočetnější věková kategorie posouvá na 35 až 39 let – celkem 26 209 osob. Na druhém místě je kategorie 30 až 34 let - celkem 25 320 osob a na třetím místě je kategorie 45 až 49 let - celkem 23 463 osob. Stárnutí ostravské populace dokumentují silné kategorie 55 až 59 let a 60 až 64 let. Dále se rozevírají nůžky mezi počtem mužů a žen na konci produktivního a v postproduktivním věku. Zatímco kategorie žen nad 60 let je z hlediska početnosti zastoupení na čtvrtém místě, u mužů tato kategorie zaujímá místo jedenácté (viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2010) MUŽI Věková kategorie Počet 35 až 39 let 13 316 30 až 34 let 12 873 45 až 49 let 11 814 40 až 44 let 11 258 55 až 59 let 10 833 20 až 24 let 10 819 25 až 29 let 10 653 10 až 14 let 10 479 15 až 19 let 10 289 50 až 54 let 10 282

Věková kategorie 35 až 39 let 30 až 34 let 55 až 59 let 60 až 64 let 45 až 49 let 40 až 44 let 50 až 54 let 20 až 24 let 25 až 29 let 65 až 69 let

17

ŽENY Počet 12 893 12 447 12 037 12 001 11 649 11 327 10 770 10 467 10 220 9 959

díl II.

2.3.4. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2015 Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2015 (výpočet bez m igrace) 85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 -69 60 -64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 -19 10 -14 5- 9 0- 4 -15 000 -13 000 -11 000

13 000

11 000

-9 000

9 000

-7 000

7 000

-5 000

5 000

-3 000

3 000

-1 000

1 000

1 000

1 000

3 000

5 000

3 000

5 000

7 000

7 000

muži

počet obyvatel

9 000

9 000

11 000

11 000

13 000

13 000

15 000

ženy

V roce 2015 by mělo nejvíce lidí v Ostravě být ve věkové kategorii 40 až 44 let 25 920 osob. Druhou nejpočetnější věkovou kategorii by měli tvořit lidé ve věku 35 až 39 let - 25 141 osob a třetí lidé ve věku 50 až 54 let - 22 757 osob. Největší rozdíly v četnosti zastoupení mužů a žen se objevují v populaci nad 60 let ( U mužů je tato kategorie na desátém místě, u žen na třetím v četnosti zastoupení jednotlivých kategorií – viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2015) MUŽI Věková kategorie Počet 40 až 44 13 107 35 až 39 12 743 50 až 54 11 307 45 až 49 10 964 25 až 29 10 749 30 až 34 10 578 15 až 19 10 451 20 až 24 10 232 10 až 14 9 795 60 až 64 9 639

Věková kategorie 40 až 44 35 až 39 60 až 64 50 až 54 45 až 49 65 až 69 55 až 59 25 až 29 30 až 34 15 až 19

18

ŽENY Počet 12 813 12 398 11 464 11 450 11 205 11 033 10 461 10 443 10 192 9 946

díl II.

2.3.5. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2020 Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2020 (výpočet bez m igrace) 85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 -69 60 -64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 -19 10 -14 5- 9 0- 4 -15 000 -13 000 -11 000

13 000

11 000

-9 000

9 000

-7 000

7 000

-5 000

5 000

-3 000

3 000

-1 000

1 000

1 000

1 000

3 000

3 000

5 000

5 000

7 000

7 000

muži

počet obyvatel

9 000

9 000

11 000

11 000

13 000

15 000

13 000

ženy

Silné ročníky 70 let se posunují v roce 2020 už do věku 45 až 49 let, v této kategorii by mělo být v Ostravě 25 447 osob. Problém nastává u generace postproduktivního věku (zejména u žen), která je ve srovnání s předchozími léty (od r. 2000) nejpočetnější. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2020) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 45 až 49 12 771 45 až 49 12 676 40 až 44 12 540 40 až 44 12 321 30 až 34 10 673 55 až 59 11 129 55 až 59 10 516 50 až 54 11 012 50 až 54 10 491 65 až 69 10 537 35 až 39 10 471 30 až 34 10 414 20 až 24 10 395 35 až 39 10 152 25 až 29 10 168 60 až 64 9 960 15 až 19 9 769 20 až 24 9 927 10 až 14 9 071 25 až 29 9 711 Z této tabulky je převaha starších žen již více než patrná.

19

díl II.

2.3.6. Vývoj počtu občanů Ostravy do r. 2020 v nejdůležitějších skupinách Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v Ostravě Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v OV 90 000 74 784

80 000 70 000

65 272

81 352

83 291

36 548

35 582

59 724

60 000 50 000

47 247

42 325

37 117

40 000 30 000 20 000 10 000 0 rok 2000

rok 2005

rok 2010 0-14 let

rok 2015

rok 2020

nad 60 let

Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění v Ostravě a okolí. Předpoklad pracovního uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny není ovšem jedinou podmínkou pro nárůst natality, která je silně ovlivňována způsobem života, změnou v postojích k rodičovství. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel, v růstu průměrného věku. Velmi početnou skupinou obyvatel budou stejně jako v ČR kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí.

20

díl II.

2.3.7. Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a Ostravě Situaci postupného stárnutí obyvatel Ostravy a zatížení produktivní části obyvatelstva dokumentují standardní ukazatele věkové struktury (indexy): index závislosti mladých osob:

OVA / ČR

pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020

Index závislosti starých osob:

OVA / ČR

pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020

Index ekonomického zatížení:

OVA / ČR

pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020

Index stáří:

OVA / ČR

pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020

Tabulka: Indexy pro Ostravu a ČR Rok I mladí I staří I ekon. I stáří

2000 OVA ČR 22,33 28,22 50,54 126,41

24,81 28,23 53,04 113,77

2005 OVA ČR 19,54 30,87 50,89 154,22

21,92 30,84 52,76 140,64

2010 OVA ČR 18,17 36,61 54,78 201,48

20,57 36,53 57,11 170,55

2015 OVA ČR 18,88 42,04 60,92 222,59

21,37 41,95 63,32 196,33

2020 OVA ČR 19,06 44,62 63,68 234,08

21,34 44,62 65,87 208,71

Index závislosti mladých osob: počet dětí 0-14 let na 100 produktivních obyvatel. Klesající tendence v počtu dětí (nízká porodnost, vystěhování mladých vzdělaných obyvatel z Ostravy atd.) ukazuje, že v roce 2020 v případě střední varianty vývojové křivky obyvatel by na 100 osobách v produktivním věku bylo závislých 19 dětí. (Podle propočtů zohledňujících nárůst současné populace žen ve věku nejvyšší plodnosti spolu s výrazným odložením natality a stabilizací plodnosti v nejbližších 10 – 15ti letech, by se počet dětí na 100 produktivních obyvatel Ostravy mohl v roce 2020 zvýšit na 22 dětí.) Index závislosti starých osob: počet starých lidí ve věku 60 a více let na 100 produktivních obyvatel. Výrazně stoupající tendence v Ostravě i ČR! Podle střední varianty projekce obyvatel by mělo dojít k výraznému nárůstu podílu osob věkové skupiny nad 60 let v roce 2020 v ČR na 27% a v Ostravě na 27,26% ( ve srovnání s rokem 2000 – ČR 18,2% a v Ostravě 17,4%). Nepříznivý ekonomický vývoj v Ostravě může navíc znamenat nikoli očekávanou stagnaci produktivní složky obyvatelstva (jako v ČR), ale její dlouhodobý pokles v důsledku vystěhování vyššího počtu mladých (a vzdělaných) produktivních obyvatel za prací mimo Ostravu, spolu s odchodem do důchodu ročníků poválečné generace nad 65 let (v letech 2010 – 2020), znamená zvýšení indexu závislosti starých osob. Index ekonomického zatížení: počet neproduktivních obyvatel (děti 0-14let a poproduktivní populace 60 a více let) k produktivnímu obyvatelstvu. Ekonomické zatížení stoupá, přičemž pro budoucnost je alarmující, že ve srovnání s ČR se na tomto zatížení podílí nízký počet dětí při podstatném zvýšení počtu osob

21

díl II.

nad 65 let v letech 2010 – 2020, tzn. zatížení zabezpečením životních potřeb početné postproduktivní generace a nikoli dětmi, jak by odpovídalo „zdravému“ sociálnímu vývoji. Index stáří (Sauvyho index): poměr počtu starších lidí ve věku nad 60 let na 100 dětí ve věku 0 -14 let. Index má v Ostravě výrazně stoupající tendenci! Při zohlednění stabilizace, případně mírného nárůstu plodnosti do roku 2020, tj. zvýšení počtu dětí, by počet starších osob v poměru k dětem činil 200 (199,7) na 100 dětí. Současný stav zaznamenává pokles obyvatel předproduktivního věku (z celkového počtu obyvatel Ostravy) od roku 1995 o 1% ročně, zatímco podíl poproduktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel stoupá o 1% ročně. (Ve srovnání se současným stavem obyvatel ČR a OVA poklesne v r. 2015 počet lidí ve věku 20 až 29 let – tj. věk nejvyšší plodnosti přibližně o 3 % a naopak se výrazně zvýší počet lidí nad 65 let.) Vypočtené indexy dokumentují proces demografického stárnutí obyvatel ČR i Ostravy. Pro Ostravu jsou dále nepříznivými ukazateli: postupný pokles obyvatel předproduktivního a produktivního věku zaznamenaný za pět posledních let do r. 2001, vyšší migrace obyvatel (vystěhování mladých vzdělaných lidí), spolu se zvýšenou nemocností obyvatel Ostravy (kraje), vysoký počet chronicky nemocných dětí. Zdroje: statistiky MV a ČSÚ; Sociálně demografická analýza města Ostravy – 1.etapa

2.3.8. Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu let 2000 - 2020 •

Silné ročníky žen ze 70. let nemají zásadní vliv na zvýšení porodnosti v roce 2005, způsobují pouze to, že pokles porodnosti není tak dramatický jako v roce 2010 – 2015.

•

Současné dvě nejpočetnější věkové kategorie (25-29 a 20 – 24 let) zůstanou po celé sledované období v produktivním věku. Problémem je ovšem uplatnění na trhu práce v důsledku ekonomických změn a nedostatku sociálních bytů pro mladé rodiny v Ostravě, které podmiňují zvýšenou migraci této generace.

•

Počet lidí ve všech postproduktivních kategoriích (vyjma 85 a starší) během sledovaného období neustále stoupá. Je to způsobeno přirozeným rolováním věkové kategorie početné poválečné generace a předpokládanou snižující se mortalitou.

•

Problémem, který v budoucnu v Ostravě může být markantnější než v celé ČR, je spolu se snížením počtu mladých lidí v Ostravě navíc i problém kvality dalších populací a jejich připravenosti pro výkon profesí vyžadujících vysokou úroveň vzdělanosti.

22

díl II.

3. 3.1.

Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě Národnosti a cizinci v České republice

Podle nejnovějších výsledků sčítání lidu ( k 1.3.2001 ) se v České republice přihlásilo k české národnosti 9 270 615 obyvatel, tj. 90,07 % populace. K jiné než většinové národnosti se tedy u nás hlásí necelých 10 % obyvatel. Toto číslo je ve srovnání s ostatními státy střední a západní Evropy významně nižší. Složení jiných národností v ČR ukazuje následující tabulka : Národnost : moravská 373 294 (3,63%) slezská 11 248 (0,11%) slovenská 183 749 (1,79%) německá 38 321 (0,37%) polská 50 971 (0,50%) romská 11 716 (0,11%) ostatní a nezjištěná 353 019 (3,43%) Oproti poslednímu sčítání lidu v roce 1991 došlo k přirozenému úbytku počtu lidí ve všech uvedených národnostních skupinách kromě kategorie "ostatní a nezjištěná". Nejedná se však o klasický přirozený úbytek počtu obyvatelstva, ale spíše o změnu postojů obyvatel ČR při jejich rozhodování o tom, k jaké národnosti se přihlásit. Přesně tak si lze vysvětlit úbytek 1 022 217 Moravanů a Slezanů a také 21 187 Rómů. Statisticky významné jsou rovněž 41,6 % úbytek Slováků, 21,1 % úbytek Němců a 14,2 % úbytek Poláků. Objasnění těchto ukazatelů už však není tak jednoznačné a není ani účelem této analýzy. Velké zvýšení počtu lidí, kteří se přihlásili k jiné další národnosti, zcela jistě souvisí se zvyšujícím se počtem cizinců, žijících na území České republiky. Nejpočetnější skupiny cizinců v ČR ukazuje následující tabulka. Cizinci v ČR : Ukrajina 19 419 SR 19 209 Vietnam 17 681 Rusko 8 767 USA 2 900 Z celkového počtu obyvatelstva České republiky ( k 1.3.2001 : 10 292 933 obyvatel ) tvoří cizinci pouze 1 % . Rovněž toto číslo je mnohem menší v porovnání se státy hlavně západní Evropy. 3.2. Národnosti a cizinci v Ostravě 3.2.1. Národnostní struktura obyvatel Ostravy Z 319 293 obyvatel města Ostravy se jich k české národnosti přihlásilo 283 443, tj. 88,77 % občanů. Tento údaj je plně srovnatelný s celkovou situací v České republice.

23

díl II.

Přehled počtu lidí, hlásících se v Ostravě k jiným národnostem než české, ukazuje následující grafické vyjádření. Graf národností v Ostravě v roce 2000: Ostatní národnosti v Ostravě 14831 16000

10577

14000 12000 10000

7297

8000 6000

951

4000

919

584

691

2000 0 moravská

slezská

slovenská

německá

polská

romská

jiné

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů. MPSV 2001

Z uvedeného grafu je jasně patrné, že národnostní struktura v Ostravě se nikterak výrazně neliší od národnostní struktury populace celé České republiky. I zde je zřejmé, že oproti sčítání lidu v roce 1991 se mnohem více lidí rozhodlo přihlásit se k národnosti české na úkor národností moravské, slezské a také romské. V těchto třech případech lze tedy pouze konstatovat, že 7 297 obyvatel Ostravy se přihlásilo k národnosti moravské (2,3%), 951 k národnosti slezské (0,3%) a pouhých 691 (0,2%) k národnosti romské (ostatní Rómové se pravděpodobně přihlásili k národnosti české nebo slovenské). Slováků, kteří nejsou evidováni jako cizinci, žije na území města Ostravy 10 577 (3,3%), Poláků 919 (0,3%) a Němců 584 (0,2%). Z hlediska městských obvodů je nejvyšší procentuální zastoupení obyvatelstva české národnosti v Nové Bělé, v Martinově a ve Staré Bělé. K moravské národnosti se největší procento občanů obvodu přihlásilo v Proskovicích, v Hrabové a v Třebovicích. Ke slezské národnosti se největší procento občanů obvodu přihlásilo ve Lhotce, v Petřkovicích a v Hošťálkovicích. Procentuálně nejvíce občanů slovenské národnosti v rámci obvodu žije ve Vítkovicích, v Nové Vsi, v Radvanicích a Bartovicích a v obvodu Ostrava - Jih. K polské národnosti se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo v Moravské Ostravě a Přívozu, v Petřkovicích, ve Slezské Ostravě a v Radvanicích a Bartovicích. K národnosti německé se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo ve Lhotce, v Petřkovicích a v Hošťálkovicích. K romské národnosti, která se projevuje jako nejméně adaptovaná skupina, se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo v Mariánských Horách a Hulvákách, v Radvanicích a Bartovicích, ve Slezské Ostravě, Moravské Ostravě a Přívozu a Hrabové (od 1% do 0,4% občanů obvodu). Vítkovice, které patří k lokalitě, kde žije převážně romské etnikum, vykazují jen 0,3% Romů. Procentuálně největší počet ostatních a nezjištěných občanů je v Nové Vsi, ve Vítkovicích a v Moravské Ostravě a Přívozu.

24

díl II.

Nárůst počtu lidí, zahrnutých do kategorie "ostatní a nezjištěná" ( k 1.3.2001 v Ostravě 14 831 osob ) souvisí rovněž se vzrůstajícím počtem cizinců, bydlících na území města Ostravy. 3.2.2. Cizinci v Ostravě Procentuální poměr cizinců v Ostravě k celkovému počtu jejích obyvatel je rovněž srovnatelný s celorepublikovým ukazatelem tohoto poměru a činí tedy 0,9 %. ( V ČR 1 % ). Graf zastoupení cizinců v Ostravě v roce 2000: Cizinci v Ostravě 1000

853

847

800 600 191

400

137 45

200 0 Vietnam

SR

Ukrajina

Rusko

USA

Zdroj: MPSV, 2001

V souvislosti s rozvíjející se makroekonomickou strukturou ČR, s rozvojem Moravskoslezského kraje a také s očekávaným vstupem České republiky do EU, je naprosto evidentní, že typická mnohonárodnostní struktura obyvatel větších měst v EU bude samozřejmostí také v Ostravě. Předpokládá se, že počet cizinců a také příslušníků různých národnostních menšin se bude zvyšovat. Časový horizont tohoto stavu bude posouvat především politicko-hospodářský vývoj naší země. Problémem mnoha vyspělých zemí se stává příliv uprchlíků. Podkladem pro předcházející tvrzení je fakt, že počet uprchlíků a „vnitřně přemístěných“ (lidé na útěku v důsledku války, rasového, náboženského, etnického a politického pronásledování uvnitř vlastního státu) stoupl ve světě v letech 1990 – 1993 ze 30 miliónů na 43 miliónů osob. Z toho 19 miliónů bylo umístěno v uprchlických zařízeních a tím i zcela závislých na mezinárodní pomoci. Tito lidé trpí velmi často „syndromem přežití“ (duševní stav vyvolaný předcházejícím utrpením, ztrátou sociálního postavení a individuality), který se negativně odráží v aktivitě a také ve zhoršení celkového zdravotního stavu. Nejohroženější uprchlickou skupinou jsou malé děti (nemoci), ženy a staří lidé, což dokazují i údaje o úmrtnosti uprchlíků, která je 7 – 22 krát vyšší než úmrtnost v zemích původu. Vysoká nemocnost přináší i nutnost zdravotních opatření ke zmírnění ohrožení většinové populace. Očekávané problémy soužití s jinými kulturními skupinami vyplývají z jejich postupné akulturace (proměny tradičního života při setkání kultur), která může vyústit ve ztrátu kulturní identity daného etnika a k jeho postupné asimilaci – tj. postupnému splynutí s většinovou kulturou, anebo k rozvoji etnocentrismu - tendence posuzovat veškeré fenomény života z hlediska tradic a hodnot vlastní etnické skupiny a odmítání většinové kultury. Spolužití s jinou sociální rasou, jinou kulturní skupinou, vyvolává u majoritní skupiny segregační tendence (společenský odstup od minoritní skupiny),

25

díl II.

k podceňování členů minoritní skupiny, k obviňování ze společenských problémů – tj. podporuje rasistické tendence. Pro Ostravu, stejně jako jiné části České republiky, je charakteristická homogenita českých obyvatel bez osobních zkušeností s cizinci (kromě zkušenosti s polskou a slovenskou menšinou, které nereprezentují odlišné kultury). Přesto je možné očekávat vysoce negativní postoje k jiným národnostem a etnickým menšinám, jež v ČR vykazuje až 85% populace. Netolerance se objevuje i u skupin, které se v zemích EU projevují spíše jako neutrální – například mladí vzdělaní občané a lidé věřící. Je to důsledek nezkušenosti soužití s jinými národnostními skupinami, ovlivnění negativními zkušenostmi z jiných zemí a také obav z přílivu pracovních sil v situaci vysoké nezaměstnanosti. S očekávaným růstem počtu azylantů a osob v dočasném útočišti (jen na časově omezenou dobu), se v horizontu příštích 20 let objeví i potřebnost speciálních institucí zabývajících se adaptačními problémy cizinců a jejich dětí i v Ostravě, procesem jejich postupné integrace do stávajících sociálních struktur. Kromě sociální pomoci ve formě finančního příspěvku azylantům (uznaným uprchlíkům) po dobu 10 let a zajištění odpovídajícího bydlení s finančním příspěvkem na bydlení a problémů spojených s jejich integrací, jsou financovány náklady spojené s repatriací („dobrovolný“ návrat těch, kteří nemají předpoklady pro úspěšné ukončení azylového řízení) a sociálně patologické jevy spojené s jejich návratem na území ČR, nelegální migrací, zaměstnáváním, zdravotním ohrožením, vzděláváním dětí apod. V Ostravě se v současné době začínají objevovat problémy (drobné krádeže a přestupky u dětí) zejména u Ukrajinců a to i přes jejich nízké procentuální zastoupení v celkové populaci Ostravy. Zdroje: ČSÚ Ostrava, 2001, 2002 Hendriks, M.: Sociální práce a uprchlíci. Utrecht, Stichting Pharos, Hogeschool de Horst. Kaňáková, R.: Péče o uprchlíky. In: Společenské minority a sociální práce. České Budějovice, ZSFJihočeská univerzita 2000. Obyvatelstvo – population and vital statistics. www.czso.cz Populační vývoj v ČR v roce 2001. Český statistický úřad, www.czso.cz Příručka procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíky. Ženeva, Úřad vysoké komisařky OSN 1979. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Moravskoslezský kraj. Okres Ostrava. ČSÚ, 2001. Sčítání lidu, domů a bytů. MPSV 2001 Situace uprchlíků ve světě – humanitární program. New Zork, Oxford University Press. Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000. MPSV, Praha 2001. Strategický plán ekonomického rozvoje Ostravy do roku 1010. Barents, Ostrava 1998. Věková struktura obyvatelstva ČR v letech 1993-2000 s výhledem do roku 2030. www.czso.cz/cisla/4/40/401001/401001.htm Van der Laan, G.: Otázky legitimace sociální práce. Albert, Brno 1998. www.czso.cz/cz/4/40/4041001/4041001.htm

26

díl II.

4. Trh práce a nezaměstnanost 4.1 Úvod, základní pojmy Nejprve se pokusíme objasnit vliv politiky zaměstnanosti na trh práce. Politika zaměstnanosti sice usiluje o přímé ovlivnění vztahů mezi nabídkou a poptávkou, ale spíše ve snaze o nastolení rovnováhy pracovní trh podporuje a dolaďuje, bez zásadní modifikace trhu práce. Mnohem větší vliv na trh práce má hospodářská politika, jejíž opatření směřují k podpoře ekonomického růstu a tvorbě pracovních míst. Politika zaměstnanosti se orientuje především na následující aktivity: -

Rozvoj infrastruktury trhu práce – za pomoci sítě příslušných institucí zabezpečuje informovanost o volných pracovních místech i uchazečích o práci.

-

Podpora vytváření nových pracovních míst – formou poskytování finanční podpory zaměstnavatelům, podnikatelům, v rámci veřejně prospěšných prací a podporou zaměstnávání mladých a handicapovaných občanů.

-

Zvyšování adaptability pracovní síly – růst strukturální nezaměstnanosti (pro tento druh nezaměstnanosti je charakteristická nemožnost spojení volné pracovní síly s požadavky na obsazení pracovního místa, ve smyslu profesní nebo geografické mobility) dodává požadavku adaptability velmi na významu.

-

Zabezpečení

životních

podmínek

–

formou

dávek

a

podpor

v nezaměstnanosti. Typickým rysem politik zaměstnanosti ve vyspělých státech je ústup od příjmové ochrany nezaměstnaných a nárůst podpory investování do lidí a jejich schopností. Dochází tak k přesunu důrazu z pasivní politiky zaměstnanosti na aktivní. Do centra pozornosti se tak dostává úsilí o vytváření nových pracovních míst a podpora celoživotního vzdělávání. 4.2 Nezaměstnanost v evropském kontextu Úroveň nezaměstnanosti stoupla v roce 1991 z 39 000 koncem roku 1990 až na 221 000 v roce 1991. Průměrná míra nezaměstnanosti v následujících letech se pohybovala kolem 3%. K výraznému zvýšení nezaměstnanosti došlo v roce 1997,

27

díl II.

kdy průměrná míra dosáhla 4,3%, se zvýšením až na 9,8 % koncem roku 1999. Ke konci roku 2000 míra nezaměstnanosti klesla na 8,8 %. Nepotvrdily se tak předpovědi, které předvídaly její zvýšení až na 10 - 11%. Stav z konce roku 2000 lze zhruba srovnat s úrovní míry nezaměstnanosti ve Spojeném království, Dánsku a Portugalsku, a lze ji srovnat i s průměrem zemí EU 8,0 %. Míra nezaměstnanosti je lepší v porovnání s dalšími ekonomikami v transformaci - Polsko 11% a Slovensko 16%. Průměrná nezaměstnanost stírá značné rozdíly jež existují mezi jednotlivými regiony. Tisková zpráva Eurostatu z 19. 7. 2001 uvádí, že regionální míra nezaměstnanosti v EU a CECC (kandidátské země Střední Evropy) i v roce 2000 výrazně kolísala. Její hodnoty se v EU pohybovaly od 1,7% v regionu Åland ve Finsku až k 33,1% v regionu Réunion ve Francii. O málo menší rozptyl byl v regionech CECC: od 3,4% v regionu Praha v České Republice až k 31,0% v regionu Severozápad v Bulharsku. Velké rozdíly mezi regiony byly zjištěny v rámci každé země. V zemích EU mělo největší odchylky Finsko (od 1,7% v regionu Åland až k 15,5% v regionu Itae-Suomi), následovala Itálie (od 3,1% za Trentino-Alto Adige až po 27,7% v regionu Calabria) a Francie (od 5,3% v Alsace do 33,1% v regionu Réunion). V CECC jsou největší rozdíly v České republice (od 3,4% v regionu Praha do 15,2% v regionu Ostravsko) a na Slovensku (od 6,6% v Bratislavském regionu do 25,1% v regionu Východní Slovensko). Zřetelně se ale ukazuje divergentní směr vývoje v obou zónách. Zatímco míra regionální nezaměstnanosti poklesla od dubna 1999 do dubna 2000 ve více než 90% regionů EU (ve 193 z 207 sledovaných regionů úrovně NUTS II), ve více než 80% regionů CECC (43 z 53 regionů úrovně NUTS II) mezi druhým čtvrtletím roku 1999 a druhým čtvrtletím roku 2000 vzrostla. Příčinou tohoto vývoje je nepochybně realizace podpůrných programů ze strukturálních fondů v rámci politiky soudržnosti EU, jež je v zemích CECC zatím omezena nutností nejdříve dobudovat institucionální struktury pro jejich realizaci. V ČR přetrvává nízká alokace prostředků státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 0,19 % HDP v porovnání s průměrem EU ve výši 3% HDP, umožňující účast na aktivních opatřeních jen omezenému počtu uchazečů o zaměstnání, např. 59 439 v roce 2000, což představuje 12,0 % všech umístěných uchazečů o zaměstnání v roce 2000. Problematika nezaměstnanosti úzce souvisí s možnostmi vzdělávacího systému. V polovině 90. let jen 12 % mladé populace dosáhlo terciárního vzdělání v porovnání s 28

díl II.

dvojnásobkem v zemích EU. V současné době se na vzdělávací systém vynakládá pouze 4,7 % HDP v porovnání s 6 % ve vyspělých zemích. Toto je obzvláště patrné v problematice podpory dalšího vzdělávání. Neexistuje mechanismus, který by zajišťoval účast zaměstnavatelů na financování odborného vzdělávání, neexistuje právní rámec, ani nejsou určeny a rozděleny kompetence k dalšímu vzdělávání. Pouze 28 % populace ve věkové skupině 16 – 65 let se účastní dalšího vzdělávání, ve srovnání s 30-50 % v zemích EU. Je nutné položit základy celé koncepce dalšího vzdělávání,

certifikace,

legislativy,

odpovídající

infrastruktury

a

mobilizace

podnikových zdrojů, na nich pak tento systém efektivně budovat a rozvíjet. Podobně ve středoškolském vzdělávání se koncept širšího obecného základu odborného vzdělávání a orientace na klíčové dovednosti, jako je týmová práce, práce s informacemi, využití výpočetní techniky, tvořivé řešení problémů apod., začíná teprve rozvíjet. Jeho rozvoj je však třeba podporovat, protože neznalost těchto klíčových znalostí vede k problémům zaměstnávání absolventů. 4.3. Nezaměstnanost v Ostravě a ČR 4.3.1. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a Ostravě Porovnáme-li změny v míře nezaměstnanosti, ke kterým došlo v uplynulém roce 2001 na celostátní úrovni, se situací v Ostravě, zjistíme, že se jedná v podstatě o podobné trendy s tím, že míra nezaměstnanosti v Ostravě je zhruba dvojnásobná (následující graf ). V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 3. místem (v červenci, srpnu, říjnu a listopadu) až 7. místem (v prosinci); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech měsících patřila Ostravě příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,5 %.

29

díl II.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2001 v Ostravě a ČR v % 18 16 14 12 10 8 6 4 2

Ostrava

lis top ad pr os ine c

říj en

zá ří

srp en

du be n kv ět en če rv en če rv en ec

bř ez en

ún or

led en

0

ČR

Zdroj: Úřad práce Ostrava

4.3.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Odvětvová

struktura

zaměstnanosti

Ostravy

je

dána

historickým

vývojem

Moravskoslezského regionu. Odlišnosti této struktury jsou patrné z tabulky odvětvové struktury. Patrná je dominance sektoru průmyslu a naopak enormně nízké procento zaměstnaných v sektoru služeb. Zaměstnanost v sektoru služeb se postupně zvyšuje, v roce 2000 v bylo v ČR 55,4% všech ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno v tomto sektoru (v porovnání s průměrem EU, kde ve službách je zaměstnanost všech ekonomicky aktivních téměř 66%). Současně se snižuje ve stejném období zaměstnanost v sektoru zemědělství na hodnotu 5,0 % a v průmyslu 39,6 %. Podíl pracujících v průmyslu a zemědělství klesal v minulosti výrazně ve všech státech EU. Uvolnění pracovníci přecházeli do sektoru služeb, popřípadě přestávali pracovat. Uvedený trend je důsledkem zvyšování produktivity, životní úrovně a bezpochyby také prudkého růstu vysokoškolsky vzdělaných lidí v EU. Za všechny můžeme uvést dva příklady. V roce 1965 pracovalo v Belgii 6% pracujících v zemědělství, 46% v průmyslu a 48% ve službách, v roce 1993 to už bylo ale 3% v zemědělství, 28% v průmyslu a 69% ve službách. V roce 1965 pracovalo ve Velké Británii 3% pracujících v zemědělství, 47% v průmyslu a 50% ve službách, v roce 1993 to už bylo ale 2% v zemědělství, 29% v průmyslu a 69% ve službách.

30

díl II.

Můžeme říci, že tento trend bude pokračovat i v Ostravě a Moravskoslezském kraji. Především v souvislosti s očekávanou restrukturalizací průmyslu v Ostravě a v celém kraji lze očekávat masivní přesun ekonomicky aktivních obyvatel ze sektoru průmyslu do sektoru služeb. Tabulka: Odvětvová struktura zaměstnanosti v ČR a severomoravském regionu Odvětví MS region ČR 1997 ČR 2000 Zaměstnanost v % 1997 Průmysl 49 41 39,6 Zemědělství 4 6 5 Služby 47 53 55,4 Zdroj: ARR a MPSV

4.3.3. Nezaměstnanost - věková struktura Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku 2001 změnila jen nepatrně, v podílovém zastoupení se jednalo o desetiny procentních bodů. Výjimku představovali mladí lidé do 19 let věku, kterých během dvanácti měsíců přibylo o 3,7 procentního bodu (Tab. Věková struktura nezaměstnaných). Naopak k největšímu úbytku došlo ve věkové skupině 20-24 let, a to o 4,8 procentního bodu. Přesto tato věková skupina uchazečů zůstává stále nejpočetnější. Podobně i v republikovém průměru se ve všech věkových skupinách míra nezaměstnanosti v průběhu roku 2001 držela na přibližně stejné úrovni. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání zůstává kategorie 20 - 29 let, k 31.12.2001 - 36,2 % všech evidovaných uchazečů v republikovém průměru; v Ostravě bylo v této kategorii 29,5 % všech evidovaných uchazečů k 31. 12. 2001. Tab.: Věková struktura nezaměstnaných v Ostravě v % období/věk do 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a let let let let let let let let let více let 12/2000 3,3 20,6 13,7 12,1 11,4 11,2 12,1 11,3 4 0,3 12/2001 7 15,8 13,7 11,6 11,6 10,9 12,5 11,9 4,6 0,4 Zdroj: ÚP Ostrava

4.3.4. Dlouhodobá nezaměstnanost Přestože se celková míra nezaměstnanosti v Ostravě za poslední rok nepatrně snížila, v průběhu několika posledních let dochází k velmi negativnímu trendu - k 31

díl II.

rychlému zvyšování délky evidence nezaměstnaných. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru ÚPO meziročně stoupla z 517 na 608 dní. Do kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných jsou řazeni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než šest měsíců. Podíl této skupiny klientů na celkové nezaměstnanosti stoupl v Ostravě na 67,8 %, což představuje roční zvýšení o 1,1 procentního bodu. Ve srovnání s prosincem 1999 stouplo podílové zastoupení dlouhodobě evidovaných uchazečů o 5,8 procentního bodu. Téměř jedna třetina všech nezaměstnaných je bez práce déle než dva roky. V republikovém průměru se kategorie dlouhodobě nezaměstnaných k 31. 12. 2000 podílela na nezaměstnanosti 56,2 %, Z této skupiny nezaměstnaných 68,3 % tvoří ti, kteří jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje jejich podíl 38,4 %. Dlouhodobá nezaměstnanost je jak absolutně, tak i podílem vyšší v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností. Údaje k 31. 12. 2000 ukazují, že nejvíce jsou dlouhodobou

nezaměstnaností

postiženy

zejména

okresy

Most

(podíl

nezaměstnaných nad 6 měsíců 72,6 %, nad 12 měsíců 53,8 %), Karviná (70,7 %, resp. 51,5 %), Ostrava-město (66,7 %, resp. 46,8 %), Teplice (65,5 %, resp. 46,9 %), Ústí nad Labem (64,5 %, resp. 46,4 %). Naopak nejnižší podíl těchto uchazečů mají okresy s nejnižší nezaměstnaností, a to Benešov (26,7 %, resp. 12,8 %), Pelhřimov (31,4 %, resp. 15,9 %) a Jindřichův Hradec (36,7 %, resp. 24,0 %). Tab.: Dlouhodobá nezaměstnanost v Ostravě v % období/délka do 3 měs. 3 - 6 měs. 6 - 12 měs. 12 - 24 měs. nad 24 měs. 12/2000 17,3 16 19,9 22,3 24,5 12/2001 16,8 15,5 18,6 18,2 30,9 Zdroj: ÚP Ostrava

4.3.5. Znevýhodněné skupiny V Ostravě patří mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání následující : -

občané se ZPS (změněnou pracovní schopností)

-

nezaměstnaní bez kvalifikace

-

absolventi škol a mladiství

32

díl II.

Tab.: Změny v počtu nezaměstnaných v Ostravě ve vybraných skupinách. stav k 30. 9. 2000 stav k 30. 9. 2001 index 2001/2000 Občané se ZPS 2769 2831 102,2 Absolventi a mladiství 3494 3373 96,5 Občané bez kvalifikace 9425 9429 100 Zdroj: ÚP Ostrava

Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě osoby se změněnou pracovní schopností. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě ze všech okresů ČR dlouhodobě nejvyšší. V závěru roku 2001 ÚP Ostrava celkem registroval 2,884 uchazečů se ZPS, což je v meziročním srovnání o 3,9 % více. Nabídka vhodných pracovních příležitostí pro tyto občany je dlouhodobě nedostatečná a to i přes to, že výše dotace na vznik chráněných dílen a pracovišť podle vyhlášky MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se ZPS, v platném znění, může na jedno chráněné pracovní místo podle doložených nákladů činit až 100 tisíc Kč. I při využití prostředků aktivní politiky zaměstnanosti se tak negativně projevuje naprostý nedostatek vhodných projektů

se

specifickými

výrobními

programy

pro

zaměstnávání

těchto

handicapovaných občanů, popř. podnikatelských záměrů. Konkrétním příkladem ze zemí EU je například podpora projektů teleworku (práce po telefonu) a dalších, které by vycházely z možností rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky nezaměstnanosti, tak jak jsou uvedeny v závěru této kapitoly. U nezaměstnaných občanů bez kvalifikace k žádným výrazným změnám nedošlo, ale absolutní počet, a tím i podíl na celkové nezaměstnanosti v této skupině, je velmi vysoký. Jak vyplývá z následující tabulky, počet evidovaných ve skupině absolventů se snížil. Jedná se o trvalejší trend, neboť jejich počet se snižuje již od roku 1999 (s malými sezónními výkyvy před a po prázdninách). Na druhé straně je potřeba říci, že jejich počet je stále velmi vysoký, a v rámci celé republiky zaujímá Ostrava v počtu nezaměstnaných mladých lidí 2. místo, hned za okresem Karviná. Alarmující je také vzdělanostní struktura absolventů a mladistvých a její změny (viz. následující tabulka).

33

díl II.

Tab.: Nezaměstnaní absolventi a mladiství v procentech podle stupně vzdělání. stav k 31. 12. stav k 31. 12. Stav k 31. 12. 1999 v % 2000 v % 2001 v % Mladiství po ZŠ 12,1 9,0 10,0 Střední oborné 34,2 40,9 41,6 Střední odborné s maturitou 40,3 35,7 33,5 Střední všeobecné 7,7 7,4 8,0 VŠ 5,7 7,0 6,9 Celkově (absolutně (absolutně (absolutně 3418) 100 % 3040) 100 % 3036) 100% Zdroj: ÚP Ostrava

Z předchozí tabulky se jeví jako nejhrozivější a (díky dlouhodobě neřešeným problémům v odborném školství) nikoliv neočekávaný nárůst v evidenci osob se středním vzděláním bez maturity. Míra nezaměstnanosti v této skupině činila na konci roku 2001 až 41,6%. Bez povšimnutí by neměla zůstat kategorie nezaměstnaných vysokoškoláků, kde se ale podařilo zvrátit nepříznivý trend z konce roku 2000, kdy došlo k zhruba 22% nárůstu oproti konci roku 1999. Podrobnější statistické údaje o struktuře evidovaných absolventů podle dosaženého stupně vzdělání, studijních a učebních oborů uvádíme pro jejich značný rozsah v příloze č. 1 a 2. Z těchto údajů je patrné, že podíl nově evidovaných uchazečů, kteří ukončili školní docházku ve školním roce 1999/2000, na celkovém počtu evidovaných absolventů činí v průměru 39%. Tento průměr vysoce převyšuje zastoupení žen s vyšším odborným (77,8 %), bakalářským (71,4 %) a vysokoškolským vzděláním (69,4 %) : Příloha č. 1. Z porovnání údajů z přílohy č. 2. vyplývá

nevyváženost

nabídky jednotlivých studijních nebo učebních oborů. Obory s největšími počty evidovaných nezaměstnaných absolventů jsou následující: gymnázium, provoz obchodu, rodinná příprava, kuchař-číšník, práce ve společném stravování, ekonomika a podnikání, organizace a management v odvětví, pozemní stavitelství, prodavač,

obchodník,

obchodní

provoz

a

automechanik,

technické

práce

v autoservisu. Přesto v posledních pěti jmenovaných oborech (počínaje ekonomikou a podnikáním) se daří umisťovat největší počty uchazečů. Poměr mezi umístěnými a evidovanými uchazeči o zaměstnání není v těchto oborech ani zdaleka tak velký, jako například u oborů - zámečník, číšník, servírka nebo zahradník. Ohrožené skupiny obyvatel patří také do kategorie dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných. Jedná se především o uchazeče se ZPS (průměrná délka

34

díl II.

evidence - 37,6 měsíce), občany bez kvalifikace (průměrná délka evidence je 25,9 měsíc. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou ohroženy také osoby starší 45 let (průměrná délka evidence je 27,4 měsíce) a příslušníci národnostních menšin (přesné údaje nejsou k dispozici) - u romské populace je dle dostupných odhadů úroveň nezaměstnanosti vyšší, odhady hovoří asi o 60 - 70 % míře nezaměstnanosti. Naprosto

specifickou

skupinou

v této

oblasti

jsou

občané

společensky

nepřizpůsobiví, zejména pak občané vracející se z výkonu trestu. Ze statistických údajů (uvedených taktéž z důvodu značné rozsáhlosti v Příloze č. 3. a 4) vyplývá, že z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v této skupině (424), zaevidovaných v průběhu roku 2000, bylo v uvedeném období vyřazeno 75 uchazečů. Největšími skupinami jsou zde sankčně vyřazení (42) a uchazeči umístění na trhu práce (21). V následujícím roce bylo ze skupiny uchazečů evidovaných v roce 2000 vyřazeno 117 uchazečů, z toho 72 sankčně a jen 33 občanů nalezlo uplatnění na trhu práce. Trend zvýšené uplatnitelnosti občanů vracejících se z výkonu trestu na trh práce, ale bohužel i nárůst sankčně vyřazených, je patrný ze skupiny evidovaných v roce 2001 (615). Z této skupiny nalezlo uplatnění, respektive bylo v roce 2001 sankčně vyřazeno 43 a umístěno 90 osob. V příloze č. 5. uvádíme porovnání vývoje míry nezaměstnanosti a kriminality v členských zemích EU a některých kandidátských zemí na přistoupení k EU. Vliv nezaměstnanosti na vývoj kriminality je pouze hypotetický, neboť je pouze jednou z mnoha determinant kriminality.

4.4. Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy Pokud se zaměříme na změny v míře nezaměstnanosti v jednotlivých obvodech, zjistíme, že se v podstatě potvrzují trendy, které jsme naznačili před rokem v I. etapě sociálně demografické analýzy města Ostravy. Prvním trendem jsou změny v obvodech s vysokou nezaměstnaností dlouhodobého charakteru (podle odhadů pravděpodobně obyvatelstva romské národnosti), kde nezaměstnanost mírně kolísá a nebo stoupá (např. Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz, resp. Vítkovice). Druhým trendem je pokles nezaměstnanosti v obvodech se zástavbou rodinných domků, kam se stěhují ekonomicky lépe situované rodiny (např. Pustkovec, Martinov, Plesná). V obou dvou případech se navíc jedná většinou o obvody s vyšším počtem obyvatel v mladším 35

díl II.

produktivním věku než je průměr Ostravy. Třetím, logicky se potvrzujícím trendem, je vliv největších obvodů Ostrava – Jih a Poruba, kde žijí téměř 2/3 obyvatel Ostravy, na celkovou nezaměstnanost v Ostravě. Jednou z výjimek je (v minulé etapě již zmiňovaná) Nová Ves, kde je masivní vzrůst nezaměstnanosti důsledkem ničivých povodní z roku 1997 a následným úbytkem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Druhou výjimkou je Lhotka, kde je tento nárůst nejspíše způsobem poklesem počtu obyvatel z nejpočetnějších skupin obyvatel produktivního věku. Tab.: Nezaměstnanost v jednotlivých městských obvodech. Obvod Nezaměstnanost Nezaměstnanost v % (6/2000) v % (6/2001) 01 – Moravská Ostrava a Přívoz 19,0 19,5 02 – Slezská Ostrava 24,7 26,2 03 – Ostrava – Jih 16,3 15,9 04 – Poruba 12,6 11,9 05 – Nová Bělá 10,2 11,2 06 – Vítkovice 36,5 35,9 07 – Stará Bělá 8,0 8,8 08 – Pustkovec 10,3 8,8 09 – Mariánské Hory a Hulváky 17,7 17,8 10 – Petřkovice 15,7 15,0 11 – Lhotka 9,7 12,4 12 – Hošťálkovice 11,3 10,9 13 – Nová Ves 14,7 19,8 14 – Proskovice 8,2 9,0 15 – Michálkovice 22,6 22,7 16 – Radvanice a Bartovice 23,4 23,6 17 – Krásné Pole 8,9 10,0 18 – Martinov 8,4 5,7 19 – Polanka nad Odrou 8,7 8,5 20 – Hrabová 12,8 12,5 21 – Svinov 18,6 17,9 22 – Třebovice 8,3 8,5 23 – Plesná 12,7 11,4 Ostrava celkově 16,4 16,2

Rozdíl v% + 0,5 + 1,5 - 0,4 - 0,7 +1 - 0,6 + 0,8 - 1,5 + 0,1 - 0,7 + 2,7 - 0,4 + 5,1 + 0,8 + 0,1 +0,2 + 1,1 - 2,7 - 0,2 - 0,3 - 0,7 + 0,2 - 1,3 - 0,2

Pořadí v (6/2001) 6. 2. 9. 13. 15. 1. 19. 20. 8. 10. 12. 16. 5. 18. 4. 3. 17. 23. 22. 11. 7. 21. 14.

Zdroj: ÚP Ostrava

Nejčerstvější údaje o míře nezaměstnanosti v jednotlivých obvodech (k 31. 3. 2002) potvrzují, že výše uvedené trendy v jednotlivých obvodech Ostravy mají, s menšími odchylkami, dlouhodobý charakter. Překvapením jsou obvody Svinov a Poruba. V obvodě Svinov poklesla míra nezaměstnanosti oproti polovině roku 2001 o 5,1% a v obvodě Poruba naopak ke stejnému datu stoupla o 2%. Údaje z těchto obvodů

36

díl II.

nelze zatím jednoznačně interpretovat, neboť není jasné, zda se jedná o dlouhodobý trend.

4.5. Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě Prognózy ÚP Ostrava hovoří o dvou variantách pro první pololetí roku 2002. Příznivější varianta hovoří o 16% míře celkové nezaměstnanosti, varianta pesimističtější

o

16,6%

míře

nezaměstnanosti

v Ostravě.

Vzhledem

k restrukturalizaci průmyslu v Ostravě a přibrzdění ekonomického růstu v celé ČR, můžeme ale předpokládat spíše pesimističtější variantu vývoje nezaměstnanosti, jejíž míra by se tak v závěru tohoto roku mohla přiblížit k hranici 17%. S ohledem na specifika města Ostravy lze předpokládat přetrvávající problémy s pracovním uplatněním členů ohrožených skupin, o kterých se zmiňujeme výše. Jak už jsme také uvedli v části věnované odvětvové zaměstnanosti, v dlouhodobějším horizontu dojde k úbytku pracovníků v sektoru průmyslu a nárůstu pracovníků v sektoru služeb. Vzhledem k tomu, že v rámci programu Phare 2000 bude do moravskoslezského kraje v nejbližším roce nasměrována částka 4.000.000,- EUR, právě na podporu rozvoje lidských zdrojů (kromě jiných cílů), lze předpokládat postupné mírné zlepšení celkové situace v dlouhodobějším horizontu. A právě proto, že moravskoslezský region patří k dlouhodobě sociálně i ekonomicky nejslabším, lze předpokládat v souvislosti s naším vstupem do EU, také možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. V souladu s prioritami a opatřeními Návrhu sektorového operačního programu rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006 můžeme formulovat následující problémy strategického významu: •

růst nezaměstnanosti, zvláště pak dlouhodobé nezaměstnanosti

•

relativně nízký objem prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a na vzdělávací systém

•

růst nezaměstnanosti znevýhodněných skupin na trhu práce a nebezpečí jejich následné sociální exkluze

•

nedostatečná provázanost mezi vzdělávací soustavou a trhem práce, malé zapojení zaměstnavatelů a odborových svazů při rozvoji, realizaci a financování odborného vzdělávání 37

díl II.

•

nízký podíl státní podpory průmyslovému výzkumu a vývoji v porovnání s vyspělými zeměmi

4.6.

Možnosti

rozvoje

sociálních

služeb

při

řešení

problematiky

nezaměstnanosti V současné sociální a ekonomické situaci, která se vyznačuje zvýšeným znevýhodněním určitých skupin, jsou především tyto skupiny ohroženy marginalizací a vyčleňováním z práce, vzdělávání a společnosti. To představuje v situaci, kdy dochází k obecnému snížení míry zaměstnanosti, vážný problém při zajištění rovnosti příležitostí. Z analýzy statistických údajů a strategických materiálů na krajské a národní úrovni tak vyplývá, že služby sociální práce mohou participovat na řešení problémů spojených s nezaměstnaností především v následujících oblastech: •

vytváření nových pracovní příležitostí a specifických programů pro občany znevýhodněné na trhu práce a dlouhodobě nezaměstnané

•

integrovaný přístup a partnerská spolupráce na podporu sociální integrace

•

rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích služeb zaměřených specificky na potřeby skupin ohrožených sociální exkluzí

•

podpora rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce

•

podporu činnosti neziskových organizací a občanských aktivit v různých složkách společenského života, rozvíjení institucionálního zázemí (včetně informačního systému) a lidského potenciálu pro jejich činnost

•

vybudování partnerství mezi veřejnými orgány, soukromými institucemi, občanskými iniciativami při koncipování a realizaci programů na národní, regionální i místní úrovni, podporu zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů na místní a regionální úrovni

•

rozvoj podmínek pro aktivní využití volného času všech generací, zejména dětí a mládeže, posílení prevence sociálně patologických jevů, včetně preventivního působení na mládež

•

podporu vzdělávacích, kulturních a sociálních aktivit vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel města a přispívajících k jeho příznivému image

38

díl II.

•

odstraňování bariér pro zapojování národnostních menšin a minoritních skupin do života a rozvoje regionu v oblasti kulturní, sociální a ekonomické

Služby sociální práce tak mají možnost zapojit se do konkrétních aktivit na úrovni města tak, jak jsou uvedeny v již zmíněném Návrhu sektorového operačního programu rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006: •

Rozvoj základních dovedností, vzdělání, kvalifikace a rekvalifikace rozvoj nových forem resocializačně-rekvalifikačních aktivit vedoucích k získání konkrétního uplatnění na trhu práce pro uchazeče z řad dlouhodobě nezaměstnaných, zvláště s ohledem na příslušníky minorit, mladistvé bez vzdělání a občany se základním vzděláním s problémy čtení, psaní a počítání; programy praktické rekvalifikace; programy pro získávání základních znalostí a dovedností (sociálně-profesních, společenských); programy podporující ekonomickou a funkční gramotnost; programy postupného zvyšování kvalifikace v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.

•

Rozvoj

specifických

zaměstnanosti,

školících

nestátních

programů

neziskových

pro

organizací,

pracovníky charit

služeb

a

jiných

dobrovolnických organizací působících v oblasti zaměstnávání a podpory sociálně vyloučených občanů, transfer zkušeností ze zahraničí. •

Rozvoj

specifických

programů

a

nových

pracovních

míst

pro

dlouhodobě nezaměstnané - zajišťování vhodných dílčích prvků sociálních a dalších služeb, preference zapojení nestátního neziskového sektoru při zajišťování vybraných služeb s využitím dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů registrovaných při ÚP a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora experimentálních řešení (např. pracovní místa "na zkoušku", začleňovací podniky) a ověřování jejich účinnosti. •

Komplexní přístup k řešení problematiky občanů se speciálními potřebami a občanů se zdravotním postižením - zavedení systému ucelené rehabilitace a bilanční diagnostiky zabývající se problematikou posuzování zbytkového pracovního potenciálu zdravotně postižených občanů, jejich ergoterapií, léčebnou rehabilitací, sociálně psychologickým poradenstvím, pracovní rehabilitací, formou agenturní činnosti; vytvoření specifického informačního výstupu pro potřeby zdravotně postižených, nabízejícího 39

díl II.

informace a databáze přístupné prostřednictvím informačních sítí a dalších médií

(virtuální

mobilita)

pro

zdravotně

postižené

s

informacemi

o

rekvalifikačních programech. •

Rozvoj specifických programů a podpora nových pracovních míst programy integrace osob ohrožených sociálním vylučováním, zapojení rizikových skupin při zajišťování sociálních a dalších vhodných služeb; motivace zaměstnavatelů k přijímání občanů skupin ohrožených sociální exkluzí do pracovního poměru formou zkušební praxe; rozvoj programů podporovaného zaměstnávání na otevřeném trhu práce; podpora rizikových skupin ke vstupu na otevřený trh práce; využití sociálních služeb pro osoby zdravotně postižené při jejich začleňování do pracovního procesu.

•

Podpora již existujících subjektů a organizací s programy pro začleňování osob sociálně exkludovaných, pracujících s osobami ohroženými sociální exkluzí a motivační programy k samostatným aktivitám - aktivní vyhledávání nových možností samostatných ekonomických aktivit se zaměřením na lokální potřeby, podpora programů nadací, nestátních neziskových organizací a dobrovolnických organizací pracujících se sociálně exkludovanými.

•

Zjišťování dat a monitorování uplatnění skupin obyvatel ohrožených sociální exkluzí v rámci stávajících státních či regionálních informačních systémů - počet, struktura, kvalifikace a další ukazatele důležité pro efektivní intervenci ve prospěch jednotlivých skupin osob ohrožených sociální exkluzí, na základě jejich dobrovolné sebeidentifikace.

Zdroje: Barclay, G., Tavares, C., Siddique, A.: International comparisons of criminal justice statistics, 1999. Research, Development and Statistics Directorate (RDS), Home Office, UK 2001. Keřkovský, M, Keřkovská, A.: EU – historie, instituce, ekonomika a politiky. Computer Press, Praha 1999. Národní akční plán zaměstnanosti. MPSV 2002. Návrh sektorového operačního programu rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006. MPSV 2002.

40

díl II.

Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje. Agentura pro regionální rozvoj 2001. Winkler, J., Wildmanová, M.: EU – evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Computer Press, Praha 1999. 100 basic indicators – the statistical guide to Europe, data 1989 – 1999, Eurostat Yearbook 2001. Statistické údaje a tiskové zprávy z těchto úřadů: ČSÚ, http://www.czso.cz; MPSV, http://www.mpsv.cz; ÚP Ostrava, http://ot.uradprace.cz/ ; Eurostat, http://europa.eu.int/comm/eurostat/.

Přílohy (kapitola 4.) Příloha č.1: Struktura počtu absolventů podle dosaženého stupně vzdělání a podle ukončení docházky ve školním roce 1999/2000 (bez mladistvých) stupeň vzdělání celkem

počet evidovaných absolventů podíl “nových” celkem z toho “nových” absolventů z toho podíl žen z toho podíl žen v% celkem žen v% žen v% 69 34,8 80 30 37,5 40,4 261 35,3 235 99 42,1 31,8

nižší střední odborné 198 střední odborné (vyučen) 739 střední nebo střední odborné bez maturity 16 14 87,5 a vyučení ÚSV* 236 114 48,3 ÚSO *(vyučení 296 107 36,1 s maturitou) ÚSO* s maturitou (bez 574 348 60,6 vyučení) vyšší odborné vzdělání 33 22 66,7 bakalářské 21 11 52,4 vysokoškolské 113 60 53,1 doktorské 1 0 0,0 celkem 2 227 1 006 45,2 * Vysvětlivky: ÚSV – úplné střední všeobecné vzdělání ÚSO – úplné střední odborné vzdělání

1

0

0,0

6,25

129

63

48,8

54,7

77

40

51,9

26,0

205

122

59,5

35,7

18 7 49 0 801

14 5 34 0 407

77,8 71,4 69,4 0,0 50,8

54,5 33,3 43,4 0,0 36,0

Zdroj: ÚP Ostrava

Příloha č. 2: Počet evidovaných absolventů podle stupně vzdělání, studijních a učebních oborů k 30.4.2001 včetně zachycení jejich toku v průběhu měsíce dubna stav k 30.4.2001 KKOV

název studijního nebo učebního oboru

nově evidovaní

umístění

celkem

z toho dosud nepracujíc í

celkem

z toho “noví”

celkem

z toho “noví”

31

17

0

0

2

1

24

10

0

0

1

1

21

13

4

1

0

0

NIŽŠÍ STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ 3667E 3657E 6551E

Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce Kuchař-číšník, práce ve společném stravování

41

díl II.

6552E 4152E 2368E

Kuchař, kuchařské práce Zahradník, zahradnické a květinářské práce Automechanik, technické práce v autoservisu Prodavač, obchodník, obchodní provoz Sklenář, sklenářské práce Švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic Čalounické práce Zámečník, zámečnické práce a údržba Zpracování dřeva Provoz domácností

6651E 3662E 3159E 3359E 2351E 3357E 6953E STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ (VYUČEN) 6651H Prodavač, obchodník, obchodní provoz 2368H 6551H 3356H 2351H 3667H 6952H 3652H 6552H 6953H 2355H 2652H 3657H 2657H 2651H 6351H

Automechanik, technické práce v autoservisu Kuchař-číšník, práce ve společném stravování Truhlář, truhlářské práce Zámečník, zámečnické práce a údržba Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce Kosmetička Instalatér, instalatérské práce Kuchař, kuchařské práce Provoz služeb Klempíř, klempířské práce ve strojírenství Mechanik elektrotechnických zařízení Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce Autoelektrikář Elektrikář, elektrotechnické práce Technickoadministrativní pracovník, technickoadministrativní práce Mechanik elektronických zařízení Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce Skladník, práce ve skladu Kadeřník Obráběč kovů, obráběčské práce Číšník, servírka Krejčí, krejčovské práce Mechanik opravář, opravářské práce Aranžér, propagační práce Optik Montér elektrorozvodných sítí Mechanik automatizační techniky Mechanik telekomunikačních sítí Tesař, tesařské práce Zahradník, zahradnické práce Mechanik telekomunikační techniky Čalouník, čalounické práce Sklenář, sklenářské práce

19 14

11 7

2 1

2 1

0 1

0 0

12

9

1

0

0

0

11 10 8 8 7 7 5

5 7 3 3 1 4 2

0 0 0 0 2 1 0

0 0 0 0 2 1 0

0 0 0 1 3 1 0

0 0 0 1 2 1 0

87

38

6

1

6

3

81

47

8

3

10

4

65

19

9

1

0

0

44 37

17 11

7 7

0 1

2 6

0 0

27

6

3

0

6

1

27 23 22 22 20 18 17 16 15

15 12 16 10 11 8 7 7 10

1 4 2 2 6 1 1 2 1

1 0 2 1 0 0 0 0 1

4 1 4 1 1 2 2 1 0

1 1 2 0 4 0 0 0 0

13

10

0

0

1

0

0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 2 0 1 0 3 1 2 1 0 0 0 0 0 3 1 0 1

0 2 0 1 0 3 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 0 0

0

0

0

14 0

13 1

6 0

12 5 1 2653H 12 5 1 2954H 12 5 0 6653H 12 6 0 6951H 11 8 2 2356H 11 4 2 6553H 10 2 1 3158H 9 3 3 2366H 9 8 1 6652H 8 7 0 2362H 8 3 2 2654H 7 2 1 2655H 7 4 0 2659H 7 2 0 3664H 7 4 0 4152H 6 3 2 2658H 6 3 0 3359H 5 3 1 3662H STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ BEZ MATURITY A BEZ VYUČENÍ Rodinná příprava 12 4 0 7841J ÚSV VZDĚLÁNÍ 221 156 27 7941K Gymnázium 15 13 1 7942K Sportovní gymnázium ÚSO VZDĚLÁNÍ (VYUČENÍ S MATURITOU)

42

díl II.

6641L Provoz obchodu 2643L Elektronika 6441L Podnikání v oborech 2641L Elektrotechnika 6541L Gastronomie 2645L Telekomunikace 2343L Strojírenská výroba 2644L Automatizace 2344L Montáž strojů a zařízení 2642L Silnoproudá elektrotechnika 2646L Aplikovaná elektronika 2647L Výpočetní technika 3143L Oděvnictví 3644L Stavební provoz ÚSO VZDĚLÁNÍ S MATURITOU (BEZ VYUČENÍ) 6341M Ekonomika a podnikání 7841M Rodinná příprava 6442M Organizace a management v odvětví 3641M Pozemní stavitelství 6542M Hotelnictví a turismus 2341M Strojírenství 8241M Výtvarná a uměleckořemeslná činnost 2647M Výpočetní technika 2641M Elektrotechnika 2643M Elektronika 6842M Bezpečnostně právní činnost 6343M Finančnictví a bankovnictví 2644M Automatizace 3143M Oděvnictví 2642M Silnoproudá elektrotechnika 3741M Provoz, organizace a ekonomika dopravy 5345M Specializace ve zdravotnictví 4144M Zahradnictví 6342M Administrativa 2841M Chemická technologie 3647M Stavebnictví VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ 6341N Ekonomika a podnikání 6343N Finančnictví a bankovnictví BAKALÁŘSKÉ VZDĚLÁNÍ 7310R Filologie VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 6208T Ekonomika a management 2109T Metalurgické inženýrství 6202T Hospodářská politika a státní správa 2102T Nerostné suroviny 1601T Ekologie a ochrana prostředí 7503T Učitelství pro základní školy Zdroj: ÚP Ostrava

43

92 33 28 22 19 15 13 12 11 9 7 5 5 5

46 21 16 10 16 11 6 7 6 6 3 5 2 1

10 3 3 5 0 1 1 2 1 1 1 0 0 0

2 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

5 2 1 0 0 2 2 0 1 2 0 0 0 0

2 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

141 65 61 45 33 30 21 17 12 12 12 10 9 9 8 8 8 7 6 5 5

72 35 36 25 20 20 14 10 8 7 5 6 4 3 5 6 4 3 6 3 5

20 3 7 5 3 3 1 4 3 2 3 0 3 1 1 0 2 0 0 0 0

9 1 3 2 1 0 0 2 0 0 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0

17 4 8 11 4 6 1 2 0 2 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0

6 1 3 5 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

15 10

10 6

2 1

0 0

3 1

1 1

5

2

0

0

1

0

27 10 7 6 5 5

17 7 4 5 3 4

4 1 1 0 1 2

1 0 0 0 0 1

3 1 1 0 0 0

1 0 1 0 0 0

díl II.

Příloha č. 3: Uchazeči o zaměstnání z výkonu trestu odnětí svobody v období 1. 1. 2000 – 31. 1. 2000 zaregistrovaní ÚP v Ostravě uchazeči o zaměstnání zaevidovaní 1.1.2000-31 .12.2000 z nich k 11.3.2002 zůstalo v evidenci vyřazení v období 1.1.2000 - 31.12.2000 Z toho Sankční vyřazení Přirozený úbytek Vlastní žádost o vyřazení Změna bydliště Nalezli uplatnění na trhu práce vyřazení v období 1.1.2001 - 31.12.2001 Z toho Sankční vyřazení Přirozený úbytek Vlastní žádost o vyřazení Změna bydliště Nalezli uplatnění na trhu práce vyřazení v období 1.1.2002 - 11.3.2002 Z toho Sankční vyřazení Přirozený úbytek Vlastní žádost o vyřazení Změna bydliště Nalezli uplatnění na trhu práce Znovu v evidenci Zdroj: ÚP Ostrava

celkem 424 226 75 42 2 8 2 21 117 72 5 4 2 33 6 3 0 1 0 2 35

Z toho ženy 16 9 1 1 0 0 0 0 4 0 0 3 0 1 1 1 0 0 0 0 1

Příloha č. 4: Uchazeči o zaměstnání z výkonu trestu odnětí svobody v období 1. 1. 2001 – 31. 1. 2001 zaregistrovaní ÚP v Ostravě uchazeči o zaměstnání zaevidovaní 1.1.2001-31 .12.2001 z nich k 11.3.2002 zůstalo v evidenci vyřazení v období 1.1.2001 - 31.12.2001 Z toho Sankční vyřazení Přirozený úbytek Vlastní žádost o vyřazení Změna bydliště Nalezli uplatnění na trhu práce vyřazení v období 1.1.2002 - 11.3.2002 Z toho Sankční vyřazení Přirozený úbytek Vlastní žádost o vyřazení Změna bydliště Nalezli uplatnění na trhu práce Znovu v evidenci Zdroj: ÚP Ostrava

44

celkem 615 436 152 90 1 8 0 43 37 16 0 3 1 15 10

Z toho ženy 22 10 9 5 1 0 0 1 3 1 0 1 0 1 0

díl II.

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v roce 1999, v procentech Vývoj nezaměstnanosti v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v letech 1995 – 1999, procentuální změna Vývoj kriminality (zločinů evidovaných policií*) v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v letech 1995 – 1999, procentuální změna Země* EU B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK PL HU CZ Nezaměstnanost 9,2 9,1 5,2 8,8 12 16 11 5,7 11 2,3 3,3 3,8 4,5 11 7,2 6,1 13 7 8,7 /1999, v % Nezaměstnanost -2 -1 -2 -1 2,5 -7 -0 -7 -0 -1 -4 -0 -3 -5 -2 -3 2 -3 4,7 /1995-1999, v % Kriminalita/1995- -1 18 -8 -5 14 1 -3 -21 5 -5 2 1 11 -2 2 -10 15 1 14 1999, v % *Vysvětlivky: EU – 15 členských zemí EU, B – Belgie, DK – Dánsko, EL – Řecko, E – Španělsko, F – Francie, IRL – Irsko, I – Itálie, L – Lucembursko, NL – Nizozemí, A – Rakousko, P- Portugalsko, FIN – Finsko, S – Švédsko, PL – Polsko, HU – Maďarsko, CZ – Česká Republika. Zločiny zaznamenané policií (Crimes recorded by the police) – činy definovány jako trestné činy, (přestupky a přečiny jsou vyloučeny). Rozsah těchto zločinů je v jednotlivých zemích z mnoha důvodů různý, takže detailní srovnání některých údajů mohou být více či méně zavádějící. Zdroj: Eurostat, RDS

45

díl II.

5. MĚSTSKÉ OBVODY Obr.: Mapka městských obvodů

46

díl II.

5.1. Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých městských obvodech V této kapitole jsme se zaměřili na zjištění změn v počtu obyvatel jednotlivých městských částí ve vztahu k věkovým skupinám za posledních pět let a jejich grafické zpracování. Tabulky: Ostrava a jednotlivé městské obvody - počty obyvatel a jejich přírůstek podle jednotlivých věkových skupin v r. 1995 a 2000 (zdroj: MMO - upraveno, údaje se vztahují k 15.12.1995 a 2.2.2000) http://mis.mmo.cz

Ostrava věk ´95 ´00 př.

1-10 39263 32406 -6857

11-20 47570 41359 -6211

21-30 50237 53027 +2790

31-40 46533 45390 -1143

41-50 50539 47348 -3191

51-60 38024 45177 +7153

61-70 28026 27265 -761

71-80 16380 20450 +4070

%

-17,5

-13,1

+5,5

-2,5

-6,3

+18,8

-2,7

+24,8

81-90 6358 5486 -872

91+ Celkem 445 323375 781 318689 +336 -4686

-13,7 +75,5

-1,4

Obvod 01 - Moravská Ostrava a Přívoz věk ´95 ´00 př. %

1-10 5517 4281 -1236 -22,4

11-20 7298 5981 -1317

21-30 6535 7492 +957

31-40 7126 6235 -891

41-50 7313 7409 +96

51-60 4398 5594 +1196

61-70 3783 3306 -477

71-80 2652 3025 +373

-18

+14,6

-12,5

+1,3

+27,2

-12,6

+14,1

81-90 989 870 -119

91+ Celkem 69 45680 121 44314 +52 -1366

-12 +75,4

55,1

Obvod 02 - Slezská Ostrava věk ´95 ´00 př.

1-10 2471 2072 -399

11-20 2804 2575 -229

21-30 2892 3091 +199

31-40 2584 2603 +19

41-50 2866 2790 -76

51-60 2225 2653 +428

61-70 1918 1645 -273

71-80 1338 1524 +186

%

-16,1

-8,2

+6,9

+0,7

-2,7

+19,2

-14,2

+13,9

81-90 680 510 -170

91+ Celkem 46 19824 94 19557 +48 -267

-25 +104,3

78,8

Obvod 03 - Ostrava – Jih věk ´95 ´00 př.

1-10 16472 13085 -3387

11-20 18115 17324 -791

21-30 20338 19738 -600

31-40 19763 19493 -270

41-50 18184 17586 -598

51-60 12350 15457 +3107

61-70 7490 7832 +342

71-80 4589 5685 +1096

%

-20,6

-4,4

-3

-1,4

-3,3

+25,2

+4,6

+23,9

81-90 1776 1519 -257

91+ Celkem 129 119206 221 117940 +92 -1266

-14,5 +71,3

77,8

Obvod 04 – Poruba věk ´95 ´00 př.

1-10 8001 6781 -1220

11-20 10707 8044 -2663

21-30 11912 12667 +755

31-40 9463 9644 +181

41-50 12527 10436 -2091

51-60 12014 12584 +570

61-70 9061 9231 +170

71-80 4120 5796 +1676

%

-15,2

-24,9

+6,3

+1,9

-16,7

+4,7

+1,9

+23,9

47

81-90 1343 1286 -57

91+ Celkem 84 79232 165 76634 +81 -2598

-4,2 +96,4

74,1

díl II.

Obvod 05 - Nová Bělá věk ´95 ´00 př.

1-10 156 135 -21

11-20 239 207 -32

%

-13,5

-13,4

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 197 176 234 185 154 87 254 183 230 206 145 121 +57 +7 -4 +21 -9 +34 +28,9

+4

-1,7

+11,4

-5,8

81-90 34 24 -10

+39,1

-29,4

51-60 61-70 71-80 655 491 363 822 419 383 +167 -72 +20

81-90 191 150 -41

91+ Celkem 1 1463 3 1508 +2 45 +200

219,6

Obvod 06 – Vítkovice věk ´95 ´00 př. %

1-10 1145 1099 -46

11-20 1146 1055 -91

21-30 1126 1307 +181

31-40 1022 984 -38

41-50 1095 1192 +97

+4

-7,9

+16,1

-3,7

+8,9

+25,5

-14,7

+5,5

91+ Celkem 16 7250 31 7442 +15 192

-21,5 +93,8

106

Obvod 07 - Stará Bělá věk ´95 ´00 př. %

1-10 337 313 -24

11-20 423 394 -29

-7,1

-6,9

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 449 362 517 389 321 183 478 381 473 522 268 254 +29 +19 -44 +133 -53 +71 +6,5

+5,2

-8,5

+34,2

-16,5

81-90 83 64 -19

+38,8

-22,9

11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 169 122 102 167 155 69 67 125 171 89 161 178 112 67 -44 +49 -13 -6 +23 +43 0

81-90 14 20 +6

91+ Celkem 4 3068 10 3157 +6 89 +150

172,8

Obvod 08 – Pustkovec věk ´95 ´00 př. %

1-10 70 70 0 0

-26

+40,2

-12,8

-3,6

+14,8

+62,3

0

+42,9

81-90 382 341 -41

91+ Celkem 2 937 4 997 +2 60 +100

217,8

Obvod 09 - Mariánské Hory a Hulváky věk ´95 ´00 př. %

1-10 1393 1289 -104

11-20 1768 1338 -430

21-30 2014 2362 +348

31-40 1559 1460 -99

41-50 2372 1891 -481

51-60 1549 2081 +532

61-70 1422 1255 -167

71-80 911 1054 +143

-7,5

-24,3

+17,3

-6,4

-20,3

+34,3

-11,7

+15,7

91+ Celkem 27 13397 38 13109 +11 -288

-10,7 +40,7

27,1

Obvod 10 – Petřkovice věk ´95 ´00 př. %

1-10 314 267 -47

11-20 368 322 -46

-15

-12,5

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 397 353 412 405 235 166 450 370 414 426 288 177 +53 +17 +2 +21 +53 +11 +13,4

+4,8

+0,5

+5,2

+22,6

81-90 76 64 -12

+6,6

+15,8

11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 113 149 123 152 123 110 52 107 162 117 136 160 106 70 -6 +13 -6 -16 +37 -4 +18

81-90 23 21 -2

91+ Celkem 5 2731 9 2787 +4 56 +80

121,4

Obvod 11 – Lhotka věk ´95 ´00 př.

1-10 110 92 -18

%

-16,4

-5,3

+8,7

-4,9

-10,5

+30

48

-3,6

+34,6

+8,7

91+ Celkem 2 957 3 974 +1 17 +50

91,3

díl II.

Obvod 12 – Hošťálkovice věk ´95 ´00 př.

1-10 149 128 -21

11-20 218 160 -58

%

-14,1

-26,6

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 224 197 233 189 185 84 268 196 221 221 156 115 +44 -1 -12 +32 -29 +31 +19,7

-0,5

-5,2

+16,9

-15,7

81-90 45 28 -17

+36,9

-37,8

11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 95 87 99 89 81 74 43 81 95 81 89 71 56 46 -14 +8 -18 0 -10 -18 +3

81-90 21 6 -15

91+ Celkem 3 1527 3 1496 0 -31 0

-26,4

Obvod 13 - Nová Ves věk ´95 ´00 př. %

1-10 66 61 -5 -7,6

-14,7

+9,2

-18,2

0

-12,3

-24,3

+7

-71,4

11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 171 139 133 188 110 116 75 148 190 125 170 162 81 97 -23 +51 -8 -18 +52 -35 +22

81-90 23 23 0

91+ Celkem 6 661 3 589 -3 -72 -50

-182,3

Obvod 14 – Proskovice věk ´95 ´00 př.

1-10 106 91 -15

%

-14,2

-13,5

+36,7

-6

-9,6

+47,3

-30,2

+29,3

0

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 368 370 363 284 289 193 439 376 412 360 222 226 +71 +6 +49 +76 -67 +33

81-90 83 64 -19

91+ Celkem 1 1062 3 1090 +2 28 +200

239,8

Obvod 15 – Michálkovice věk ´95 ´00 př. %

1-10 324 296 -28

11-20 349 371 +22

-8,6

+6,3

+19,3

+1,6

+13,5

+26,8

-23,2

+17,1

91+ Celkem 6 2629 8 2774 +2 145

-22,9 +33,3

63,2

Obvod 16 - Radvanice a Bartovice věk ´95 ´00 př. %

1-10 678 662 -16

11-20 871 784 -87

-2,4

-10

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 840 728 921 759 570 432 1033 781 896 939 519 476 +193 +53 -25 +180 -51 +44 +23

+7,3

-2,7

+23,7

-8,9

81-90 171 140 -31

+10,2

-18,1

11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 292 255 254 304 240 216 125 237 337 243 341 289 200 163 -55 +82 -11 +37 +49 -16 +38

81-90 43 44 +1

91+ Celkem 10 5980 13 6243 +3 263 +30

52,1

Obvod 17 - Krásné Pole věk ´95 ´00 př. %

1-10 188 188 0 0

-18,8

+32,2

-4,3

+12,2

+20,4

-7,4

+30,4

+2,3

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 143 186 164 111 87 43 151 165 182 154 79 61 +8 -21 +18 +43 -8 +18

81-90 18 14 -4

91+ Celkem 2 1919 7 2049 +5 130 +250

317

Obvod 18 – Martinov věk ´95 ´00 př.

1-10 149 116 -33

11-20 168 165 -3

%

-22,1

-1,8

+5,6

-11,3

+11

+38,7

49

-9,2

+41,9

-22,2

91+ Celkem 1 1070 1 1088 0 18 0

30,6

díl II.

Obvod 19 – Polanka věk ´95 ´00 př.

1-10 495 414 -81

11-20 647 560 -87

%

-16,4

-13,4

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 538 547 646 475 382 247 662 514 664 577 364 310 +124 -33 +18 +102 -18 +63 +23

-6

+2,8

+21,5

-4,7

81-90 108 82 -26

+25,5

-24,1

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 516 392 576 393 340 247 563 458 504 546 296 318 +47 +66 -72 +153 -44 +71

81-90 85 77 -8

91+ Celkem 5 4090 16 4163 +11 73 +220

228,2

Obvod 20 – Hrabová věk ´95 ´00 př.

1-10 366 305 -61

11-20 481 421 -60

%

-16,7

-12,5

+9,1

+16,8

-12,5

+38,9

-12,9

+28,7

-9,4

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 621 645 812 554 400 224 718 542 738 737 381 272 +97 -103 -74 +183 -19 +48

81-90 107 93 -14

91+ Celkem 9 3405 9 3497 0 92 0

29,5

Obvod 21 – Svinov věk ´95 ´00 př.

1-10 472 395 -77

11-20 792 628 -164

%

-16,3

-20,7

+15,6

-16

-9,1

+33

-4,8

+21,4

-13,8

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 222 218 239 239 213 87 226 215 249 266 210 127 +4 -3 +10 +27 -3 +40

81-90 50 31 -19

91+ Celkem 10 4637 12 4516 +2 -121 +20

9,3

Obvod 22 – Třebovice věk ´95 ´00 př.

1-10 171 145 -26

11-20 193 205 +12

%

-15,2

+6,2

+1,8

-1,4

+4,2

+11,3

-1,4

+46

91+ Celkem 3 1635 5 1679 +2 44

-38 +66,7

80,2

Obvod 23 – Plesná věk ´95 ´00 př. %

1-10 113 121 +8

11-20 143 126 -17

+7,1

-11,9

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 152 131 164 140 100 52 171 134 164 172 94 83 +19 +3 0 +32 -6 +31 +12,5

+2,3

0

+22,9

-6

+59,6

81-90 13 15 2 +15,4

91+ Celkem 4 1012 2 1082 -2 70 -50

51,9

Na základě těchto tabulek jsme zpracovali srovnání změny počtu obyvatel mezi jednotlivými městskými částmi pro každou věkovou kategorii zvlášť. Městské obvody jsou zde označeny čísly stejně jako v předchozích tabulkách a mapce. Pro srovnání je zde pod č. 0 (na ose městských obvodů) uveden údaj za celou Ostravu. Je potřeba mít na paměti, že absolutní počet obyvatel ve věkové skupině 91 let a více, je v některých městských obvodech tak malý, že vyjádření jeho změny relativní četností v procentech můžeme chápat jako pouze orientační, i když v celku potvrzuje, že největší nárůst obyvatel Ostravy se uskutečnil právě v této věkové skupině (75,5%).

50

díl II.

Grafické vyjádření přírůstku obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v obvodech města Ostravy Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 1 - 10 let v jednotlivých městských obvodech 10 5 0 -5

Přírůstek v %

-10 -15 -20 -25 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Ve věkovém rozmezí 1 – 10 let je zaznamenán přírůstek od r. 1995 do r. 2000 pouze v městských obvodech Plesná a Vítkovice. Nejvíce dětí v tomto věku ubylo v městských obvodech Martinov, Moravská Ostrava a Přívoz.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 11 - 20 let v jednotlivých městských obvodech 10 5 0 -5

Přírůstek v % -10 -15 -20 -25 -30 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

V tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán přírůstek obyvatel od roku 1995 do roku 2000 pouze v městských obvodech Michálkovice a Třebovice. Největší pokles počtu obyvatel v tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán v městských obvodech Hošťálkovice, Pustkovec a Poruba.

51

díl II.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 21 - 30 let v jednotlivých městských obvodech 45 40 35 30 25

Přírůstek v % 20 15 10 5 0 -5 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Ve věkovém rozmezí 21 – 30 let klesl od r. 1995 do r. 2000 počet obyvatel pouze v městském obvodu Ostrava – Jih. Nejvíce obyvatel v tomto věkové rozmezí přibylo v městských obvodech Pustkovec, Proskovice a Krásné Pole.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 31 - 40 let v jednotlivých městských obvodech 20 15 10 5

Přírůstek v %

0 -5 -10 -15 -20 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Jediný významnější přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 31 – 40 let byl od r. 1995 do r. 2000 zaznamenán v městském obvodu Hrabová. Nejvíce obyvatel v tomto věkovém rozmezí ubylo v městských obvodech Nová Ves a Svinov.

52

díl II.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 41 - 50 let v jednotlivých městských obvodech 15 10 5 0

Přírůstek v % -5 -10 -15 -20 -25 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Ve věkovém rozmezí 41 –50 let byl zaznamenán výraznější přírůstek obyvatelstva od roku 1995 do roku 2000 v městských obvodech Michálkovice, Krásné Pole, Martinov a Vítkovice. V této věkové kategorii ubylo nejvíce obyvatel v městských obvodech Mariánské Hory a Hulváky a Poruba.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 51 - 60 let v jednotlivých městských obvodech 50 40 30

Přírůstek v %

20 10 0 -10 -20 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Ve věkové kategorii 51 – 60 let byl zaznamenán v letech 1995 – 2000 jediný úbytek obyvatelstva v městském obvodu Nová Ves. Nejvíce obyvatel této věkové kategorie přibylo v městském obvodu Proskovice.

53

díl II.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 61 - 70 let v jednotlivých městských obvodech

Přírůstek v %

70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Od roku 1995 do roku 2000 přibylo obyvatel ve věkovém rozmezí 61 – 70 let pouze v městských obvodech Pustkovec a Petřkovice. Nejvíce obyvatel této věkové kategorie ubylo v městských obvodech Proskovice, Nová Ves a Michálkovice.

Přírůstek obyvatelstva ve věkovém rozmezí 71 - 80 let v jednotlivých městských obvodech 60 50 40

Přírůstek v %

30 20 10 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Od roku 1995 do roku 2000 nebyl zaznamenán úbytek počtu obyvatel ve věkové kategorii 71 – 80 let v žádném městském obvodu města Ostravy. Nejvíc obyvatel této věkové kategorie přibylo v městských obvodech Plesná, Třebovice a Martinov.

54

díl II.

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 81 - 90 let v jednotlivých městských obvodech 60 40 20

Přírůstek v %

0 -20 -40 -60 -80

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Ve věkové kategorii 81 – 90 let byl zaznamenán od roku 1995 do roku 2000 největší přírůstek počtu obyvatelstva v městských obvodech Pustkovec, Plesná a Petřkovice. Největší úbytek počtu obyvatelstva v tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán v městských obvodech Nová Ves, Hošťálkovice a Třebovice.

Přírůstek obyvatel starších 90 let v jednotlivých městských obvodech 250 200 150

Přírůstek v %

100 50 0 -50 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

U obyvatelstva staršího 90 let byl od rok 1995 do roku 2000 zaznamenán úbytek počtu obyvatel pouze v městských obvodech Nová Ves a Plesná. Největší přírůstek těchto nejstarších obyvatel byl zaznamenán v městských obvodech Krásné Pole, Polanka nad Odrou, Proskovice a Nová Bělá.

Z výše uvedených grafů jsou zcela jasně patrné hlavní trendy ve vývoji počtu obyvatel Ostravy, respektive městských obvodů, v jednotlivých věkových kategoriích. V tomto směru změny v počtu obyvatel celé Ostravy v podstatě kopírují změny ve dvou městských obvodech: Ostrava – Poruba a Ostrava – Jih (viz násl. grafy).

55

díl II.

Rozloha těchto obvodů (jak je patrné z mapky městských obvodů) není významně vyšší než ostatních, ale hustota obydlení je tak vysoká, že v těchto obvodech žijí cca 2/3 obyvatel Ostravy.

Přírůstek obyvatel v Ostravě v jednotlivých věkových kategoriích

Přírůstek v %

80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 I-I0

II-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91+

Věk

Z uvedeného grafu je jasně patrné, že nejvíce obyvatel od roku 1995 do roku 2000 přibylo v Ostravě ve věkové kategorii nad 91 let. Následující dva grafy dokazují výše uvedené tvrzení o podobnosti věkové struktury celé Ostravy a obvodů Ostrava - Jih a Ostrava - Poruba. Přírůstek obyvatelstva v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Jih

Přírůstek v %

80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 I-I0

II-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91+

Věk

56

díl II.

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Poruba 100 80 60 40

Přírůstek v %

20 0 -20 -40 I-I0

II-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91+

Věk

Z těchto dvou grafů je jasně patrné, že největší přírůstek obyvatelstva od roku 1995 do roku 2000 se ve výše jmenovaných obvodech týkal nejstarší věkové kategorie. Podobné trendy jako v městských obvodech Ostrava – Jih a Ostrava – Poruba můžeme sledovat s menšími odchylkami i v mnohých dalších městských obvodech. O to větší pozornost si ale podle našeho názoru zasluhují ty městské obvody, které se těmto trendům svým způsobem vymykají. Procházíme-li postupně jednotlivými věkovými kategoriemi, nacházíme nápadně podobné (a očekávané) trendy. Již v prvních dvou kategoriích (1 – 10 let a 11 – 20 let), ve kterých je patrný výrazný úbytek obyvatel, ale nacházíme mnohé výjimky: Vítkovice, Michálkovice nebo Pustkovec, Krásné Pole, Třebovice a Plesná. Tato zjištění ale více či méně korespondují s trendem nárůstu obyvatelstva ve věku 21 – 30 let, který v těchto částech vysoce převyšuje úroveň Ostravy (+5,5 %), viz grafy: Vítkovice (+16,1 %), Pustkovec (+40,2 %), Krásné Pole (+32,2 %).

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Vítkovice 100 80 60

Přírůstek v %

40 20 0 -20 -40 I-I0

II-20

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

57

díl II.

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Pustkovec

Přírůstek v %

100 80 60 40 20 0 -20 -40 I-I0

II-20

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Krásné Pole 250 200 150

Přírůstek v % 100 50 0 -50 I-I0

II-20

21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Uvedené tři grafy názorně dokumentují výše uvedené tvrzení. Ve věkové kategorii 21 – 30 let je pak patrný jasný nárůst počtu obyvatel ve všech městských obvodech s výjimkou obvodu O – Jih. Věkové kategorie 31 – 40 let a 41 – 50 let jsou si podobné svou různorodostí napříč městskými obvody. V kategorii 51 – 60 let je patrný výrazný přírůstek s výjimkou Nové Vsi (viz graf), kde se jedná o výrazný pokles i v následujících kategoriích, který je nepochybně důsledkem ničivých povodní v roce 1997. Ve zbývajících věkových kategoriích (61 – 70, 71 – 80, 81 – 90, 91 a více let), pak dochází střídavě k poklesu a nárůstu počtu obyvatel, přičemž nárůst obyvatel v důchodovém věku výrazně převyšuje jejich pokles. Za povšimnutí také stojí velmi vysoký nárůst osob v důchodovém věku v Pustkovci. Zvláštností je úplná absence nárůstu osob ve věku 71 – 80 let také v Pustkovci (viz graf výše). Téměř zrcadlově opačná situace je pak v obvodu Plesná, kde je nárůst počtu osob ve věku 71 – 80 let největší (viz graf níže).

58

díl II.

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Nová Ves

Přírůstek v %

10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80 I-I0

II-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91+

Věk

Tento graf dokumentuje úbytek obyvatelstva (narozdíl od jiných obvodů) v letech 1995 až 2000 ve věkové kategorii 51 – 60 v obvodu Nová Ves.

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Plesná 60 40 20

Přírůstek v %

0 -20 -40 -60 I-I0

II-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91+

Věk

Poslední graf dokumentuje nárůst počtu osob ve věku 71 –80 let v letech 1995 až 2000 v městském obvodu Plesná (narozdíl od městského obvodu Pustkovec).

5.2. Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města Ostravy Současná situace městských obvodů je, co do věkové struktury a ekonomické aktivity jako určujících faktorů sociálního vývoje obyvatel, velmi rozdílná. Poznámka: V dalším textu znamená % vyjádření: - početnost věkové skupiny a ekonomické aktivity ve vztahu k celkovému počtu obyvatel obvodu, - poměr sledovaného bytového fondu k celkovému fondu bytů v daném obvodu.

59

díl II.

Průměrné % výskytu sledovaných kategorií v Ostravě – městě a v ČR: Ostrava 16,7% 17,4% 40,1% 13,9%

Občané 0-14 let Občané nad 60 let Ekonomicky aktivní Byty nezpůsobilé k bydlení

ČR 16,5% 18,2% 45% 12,1% z celkového fondu

Ostrava zaujímá v ekonomické aktivitě občanů poslední místo v rámci krajů i okresů ! 5.2.1. Obvody města Ostravy – věkové rozložení obyvatel (zdroj: SLDB 2001, Moravskoslezský kraj, Ostrava)

Tabulka věkového zastoupení občanů v obvodech města Ostravy Obvody města Ostravy Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava – Jih Petřkovice Plesná Polanka Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Ostrava – město

Věkové rozložení obyvatel 0 – 14 15 - 59 60 a více 209 507 314 164 1937 178 503 7012 250 109 22153 454 189 693 10547 164 151 1090 3413 515 665 256 1694 53167

993 2242 1384 639 8430 760 1836 29622 1010 415 80881 1780 724 2743 47919 762 756 4084 12464 2121 3132 1068 4777 210542

60

313 707 415 205 2720 161 528 7315 312 108 15798 559 203 803 17002 200 221 1143 3789 616 784 390 1178 55470

Věkové rozložení v % 0 - 14 15 - 59 60 a více 13.8 14.7 14.9 16.3 14.8 16.2 17.6 16 16 17.2 18.7 16.3 16.9 16.3 14 14.5 13.4 17.3 17.2 15.9 14.5 14.9 22.1 16.7

65.5 64.8 65.5 63.4 64.4 69.2 64 67.4 64.2 65.7 68 63.7 64.9 64.7 63.5 67.7 67 64.6 63.3 65.2 68.4 62.3 62.4 65.9

20.7 20.5 19.6 20.3 20.8 14.6 18.4 16.6 19.8 17.1 13.3 20 18.2 19 22.5 17.8 19.6 18.1 19.3 18.9 17.1 22.8 15.4 17.4

díl II.

Graf: Věkové zastoupení občanů v obvodech města Ostravy Obvody m ěsta Ostravy - věkové rozložení v absolutních hodnotách 90000 80000 70000

0 - 14

60000 50000 40000

15 - 59 30000 20000 10000

60 a v íce

Ho

šťá

lko vic e Hr ab ov Kr á ás Ma né riá Po ns le ké Lh Ho otk ry a aH ulv ák y Ma Mo rav rtin M sk ov á O ichá lko str v av a a ice Př No ívoz vá Bě lá No vá Os Ve tra s va -J ih Pe třk ov ice Ple sn á Po lan ka Po rub Pr a os ko vic Ra e Pu dv s an tko ice ve aB c Sle art ov zs ice ká Os tr Sta ava rá Bě lá Sv ino v Tře bo vic e Vít ko vic e

0

Z uvedeného grafu je hned na první pohled zřejmých několik skutečností: nejvíce obyvatel ve věkové kategorii 15 – 59 let mají tři nejlidnatější obvody města Ostravy – Ostrava – Jih, Poruba a Moravská Ostrava a Přívoz. Tyto obvody mají samozřejmě také početně nejvyšší zastoupení obyvatel nad 60 let i obyvatel do 14 let . Naprosto výjimečné postavení však má městský obvod Ostrava – Jih, kde je počet obyvatel do 14 let jasně vyšší než počet obyvatel nad 60 let.

61

díl II.

Graf: Věkové rozložení obyvatel obvodů města Ostravy - vyjádřeno v %: Obvody města Ostravy - věkové rozložení v relativních četnostech

100%

60 a více

80%

60% 15 - 59 40%

0 - 14

20%

Ho šťá lko vic e Hr ab ov Kr á ás Ma né riá Po ns le ké Lh Ho ot ry a H ka ulv ák y Ma Mo rtin rav Mi ov sk c há áO lko str vic av e aa Př ívo No z vá Bě lá No vá Os Ve s tra va -J ih Pe třk ov ice Ple sn á Po lan ka Po rub Pr a os ko vic Ra e Pu dv an stk ice ov ec aB art Sle ov zs ice ká Os tra va Sta rá Bě lá Sv ino v Tře bo vic e Vít ko vic e

0%

Ze stejného grafu vyjádřeného v relativních četnostech (v %) je zřejmé, že ve všech obvodech města Ostravy převažuje kategorie obyvatel v produktivním věku 15 – 59 let. Poměrově nejvíce obyvatel do 14 let mají městský obvod Vítkovice a Ostrava – Jih. Nejvyšší počet lidí nad 60 let vzhledem k ostatnímu obyvatelstvu mají městské obvody Třebovice a Poruba. Velmi vysoké procento obyvatel této nejstarší věkové kategorie (nad 20%) mají také městské obvody Mariánské Hory a Hulváky, Hošťálkovice, Hrabová a Lhotka.

62

díl II.

5.2.2. Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy Obvody města Ostravy

ekonomická aktivita Pracující počet ob. pracující pr. mimo v% Hošťálkovice 1515 650 43 42.9 3456 1510 117 43.7 Hrabová 2113 957 80 45.3 Krásné Pole 1008 428 32 42.5 Lhotka 13089 5006 320 38.2 Mariánské Hory a Hulváky 1099 523 17 47.6 Martinov 2867 1027 305 35.8 Michálkovice 43963 17541 1466 39.9 Moravská Ostrava a Přívoz 1572 675 87 42.9 Nová Bělá 632 223 4 35.3 Nová Ves 118872 49572 3819 41.7 Ostrava – Jih 2793 1151 125 41.2 Petřkovice 1116 447 39 40.1 Plesná 4241 1850 160 43.6 Polanka 75501 30206 3106 40 Poruba 1126 523 180 46.4 Proskovice 1128 500 15 44.3 Pustkovec 6318 2339 361 37 Radvanice a Bartovice 19683 6678 798 33.9 Slezská Ostrava 3252 1412 206 43.4 Stará Bělá 4581 1977 180 43.2 Svinov 1714 775 60 45.2 Třebovice 7654 2180 143 28.5 Vítkovice Ostrava – město 319293 128150 11663 40.1 Legenda: počet občanů - celkem v obvodech „pr. mimo“ - z toho pracujících mimo Ostravu

Graf: Počet ekonomicky aktivních občanů obvodů Ostravy Ekonom ická aktivita obyvatel podle obvodů 120000

100000

počet ob.

80000

60000

pracující 40000

20000

0

Ho

š

lk ťá

ov

z y c a a s a á e e v e v á le lá c e va ělá ih ce ice ov Po otk lvák tino ovic řívo Bě Ve - J ovic lesn lank orub ovic ove tovi tra B i n o ovi h ov r r Os u ab né tk k a P v á o v á va k o k L r l rá a P P S v řeb a ř s s H ítk t P á H ás o a B á ta o Pu M ch e V r a r a N T t N S r k a P v i P s ry K Os M stra i c e lez Ho S O an é dv sk ká a n s R iá av ar or M M

ice

63

díl II.

V uvedeném grafu je znovu vidět největší počet ekonomicky aktivních obyvatel v nejlidnatějších obvodech města Ostravy : Ostrava – Jih, Poruba a Moravská Ostrava a Přívoz (následují Slezská Ostrava a Mariánské Hory a Hulváky). Největší rozdíl mezi celkovým počtem osob a počtem pracujících osob je v městském obvodu Vítkovice. Graf: Srovnání ekonomické aktivity obyvatel obvodů – vyjádřeno v %: Ekonom ická aktivita obyvatel podle obvodů - v %

Hošť

álkov ice Hrab ová Krás né P ole Mariá Lhotk nské Hory a a Hu lváky Marti nov Mich Mora álkov vská ice Ostra va a Přívo z Nová Bělá Nová Ves Ostra va Jih Petřk ovice Ples ná Pola nka Poru ba Pros kovic e Pustk Radv ovec anice a Ba rtovic Slez e ská O strav a Stará Bělá Svin ov Třeb ovice Vítko vice

pracující v %

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Uvedený graf má mnohem vyšší vypovídající hodnotu o poměru počtu pracujících a nepracujících osob v jednotlivých obvodech města Ostravy. Jasně nejvyšší procento pracujících obyvatel má městský obvod Martinov. Následují městské obvody Proskovice, Krásné Pole, Třebovice a Pustkovec. Naopak nejnižší procento pracujících obyvatel vykazuje již výše zmíněný městský obvod Vítkovice. Dále následují městské obvody Slezská Ostrava, Nová Ves, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Mariánské Hory a Hulváky a Moravská Ostrava a Přívoz. 5.3.

Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje

Vítkovice – hodně dětí (22,1%) – otázkou je kvalita populace, málo ekonomicky aktivních občanů (15,4%), 25,6% bytů nezpůsobilých k bydlení. Slezská Ostrava – větší počet postproduktivních obyvatel (19,3%), málo ekonomicky aktivních občanů (33,9%), 35,6% bytů nezpůsobilých k bydlení. Michálkovice – hodně dětí (17,6%), málo ekonomicky aktivních občanů (18,4%), 22,5% bytů nezpůsobilých k bydlení. Mariánské Hory a Hulváky – hodně postproduktivních (20,3%), málo dětí(14,8%), nízká ekonomická aktivita občanů (38,2%), 20,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Radvanice a Bartovice – málo dětí (14%), ekonomicky aktivních jen 37%, průměrný

64

díl II.

počet lidí nad 60 let (18,1%) a starý bytový fond s 20,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Poruba – málo dětí (14%), hodně postproduktivních (22,5%), ekonomicky aktivních 40,1% Situace této části Ostravy je problematizovaná bytovým fondem především sídlištní zástavby neumožňující dvougenerační bydlení a ztěžující pomoc rodinných příslušníků starší generaci. Svinov – málo dětí (14,5%), průměrné zastoupení generace nad 60 let (17,1), ale poměrně vysoké zastoupení občany ekonomicky aktivními (43,2%) a 15,7% bytového fondu nezpůsobilého k bydlení. Hošťálkovice – málo dětí (13,8%) větší počet postproduktivních (20,7%), ale poměrně vysoké procento zastoupení ekonomicky aktivních občanů (43%) a hodně bytů nezpůsobilých k bydlení (23,3%). Třebovice - málo dětí (14,9%), hodně občanů nad 60let (22,8%), ale vyšší procento ekonomicky aktivních obyvatel (45,2%) a průměrné procento bytů nezpůsobilých k bydlení (15,2%). Proskovice – málo dětí (14,5%), průměrné procento lidí nad 60 let (17,8%), vyšší ekonomická aktivita (46,4%), hodně bytů nezpůsobilých k bydlení (23,3%). Pustkovec – málo dětí (13,4%), průměrné procento lidí nad 60let (19,6%), průměrná ekonomická aktivita (44,3%). Hrabová – málo dětí (14,7%), více postproduktivních obyvatel (20,7%), větší procento bytů nezpůsobilých k bydlení (19,8%), vyšší ekonomická aktivita (42,9%). Krásné Pole – málo dětí (14,9%), více postproduktivních obyvatel (20,5%), vysoká ekonomická aktivita (45,3%), 19,8% bytů nezpůsobilých k bydlení. málo dětí (14,9%), více postproduktivních obyvatel (19,6), průměrná Lhotka – ekonomická aktivita (42,5%), 17% bytů nezpůsobilých k bydlení. Nová Bělá – průměrné zastoupení dětí (16%), více postproduktivních obyvatel (19,8%), průměrná ekonomická aktivita (42,9%) a devastovaný bytový fond (30,2%). Nová Ves – průměrné zastoupení dětí (17,2%), průměrné zastoupená generace nad 60 let (17,1%), málo ekonomicky aktivních obyvatel (35,3%) a zcela nevyhovující bytový fond (65,5% bytů nezpůsobilých k bydlení po povodni v r. 1997). Ostrava – Jih – hodně dětí (18,7%), málo postproduktivních obyvatel (13,3%), průměrné zastoupení ekonomicky aktivními obyvateli, bytový fond s minimálním počtem nevyhovujících bytů. Tento obvod se vyznačuje především vysokou koncentrací obyvatel v sídlištní panelové zástavbě s trvale obydlenými byty. Ze statistik uvádějících průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt (a které tento obvod zařazují na 4. místo v pořadí obvodů v Ostravě) vyplývá, že v průběhu 20 let, kdy se změní věková struktura obyvatel (produktivní generace se posune na hranici

65

díl II.

nebo do postproduktivního věku), bude nutno řešit sociální pomoc této generaci, kterou nezaručí rodina, protože bytový fond neumožňuje dvougenerační bydlení. Petřkovice – průměrné zastoupení dětmi (16,3%), vyšší zastoupení občany nad 60 let (20%), průměrná ekonomická aktivita (41,2%) a poměrně špatný bytový fond (24,7% bytů nezpůsobilých k bydlení). Plesná – průměrné zastoupení dětmi (16,9%) i postproduktivními občany (18,2%), průměrná ekonomická aktivita (40,1%) a 16,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Polanka nad Odrou – průměrné zastoupení dětmi (16,3%) i postproduktivními občany (19%), nadprůměrné zastoupení ekonomicky aktivními obyvateli (43,6%) a průměrný počet bytů nezpůsobilých k bydlení (13,6%). Stará Bělá – průměrné zastoupení dětmi (15,9%) i postproduktivními občany (18,9%), nadprůměrná ekonomická aktivita (43,3%) a průměrný počet bytů nezpůsobilých k bydlení.

Zdroje: Autorský kolektiv: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997. Moravskoslezský kraj, okres Ostrava. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ 2001 http ://mis.mmo.cz www.mpsv.cz

66

díl II.