OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce
SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa
Závěrečná část
Ostrava 2002 1
závěr
Obsah závěrečné části
1.
Trendy podmiňující vývoj sociálních služeb v Ostravě
3
1.1.
Sociodemografické charakteristiky
3
1.2.
4
2.
Rozšířený výskyt společensky závažných jevů a marginálních skupin obyvatel v Ostravě Cílové skupiny sociální pomoci
7
2.1.
Nezaměstnaní
7
2.2.
Senioři
7
2.3.
Občané se zdravotním postižením
9
2.4.
Ohrožené děti
10
2.5.
Osoby závislé na alkoholu a ostatních drogách
11
2.6.
Osoby sociálně nepřizpůsobené
12
2.7.
Romové
12
3.
Rizikové oblasti
13
3.1.
Nezaměstnanost
14
3.2.
Ekonomická aktivita obyvatelstva
15
3.3.
Senioři (potenciální čekatelé na umístění v DD a DPD)
16
3.4.
Kriminalita dětí a mladistvých
17
3.5.
Závislosti
18
3.6.
Romové
19
4.
Závěr
20
2
závěr
1. Trendy podmiňující vývoj sociálních služeb v Ostravě 1.1. Sociodemografické charakteristiky Zatímco do roku 1991 počet obyvatel Ostravy stoupal - od sčítání lidu ke 3.3.1991 do posledního sčítání lidu, bytů a domácností k 1.3. 2001 ubylo obyvatelstva v Ostravě o 8 078, tj. –2,5%. Úbytek obyvatelstva v současné době je ovlivněn vystěhováním z města, ve srovnání s ČR se Ostrava vyznačuje migrací mladých lidí do ekonomicky atraktivnějších částí ČR (zejména vzdělané části této populace) a naopak migrací především nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí do Ostravy. Vysoký je vliv záporného přirozeného přírůstku obyvatel – nízká porodnost, mírně zvýšená kojenecká úmrtnost a vyšší mortalita především v kategorii 40 – 59 let . Dále je v Ostravě výrazně vyšší rozvodovost, vyšší kojenecká úmrtnost, migrační přírůstek dosahuje vyšších záporných hodnot, nižší je celkový přírůstek obyvatel – vše ve srovnání s celkovou situací v ČR. Přesto v roce 2000 dosahuje v Ostravě hustota 1 493,9 obyvatel/km2, tj. po Praze nejvyšší v republice a nejvyšší i v rámci Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s ČR, kde hustota činí 130,2 obyvatel/km2, je obyvatel v Ostravě na 1 km2 11,5 krát více. Vysoká koncentrovanost obyvatel územního celku přináší i vyšší koncentraci sociálních problémů. Současná nejpočetnější věková kategorie ze 70. let 20. století zůstává až do roku 2020 v produktivním věku. Problémem je ovšem jejich uplatnění na trhu práce v Ostravě (důsledky hospodářské a ekonomické restrukturalizace). V současné době je v Ostravě pouze 40,1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Změny věkové struktury obyvatel Ostravy se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel starších 60 let. •
Stárnutí obyvatel
Česká republika se zařadila mezi populačně nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky. Ve srovnání se zeměmi Evropské Unie, které jsou omlazovány přílivem imigrantů, je perspektiva populačního stárnutí v ČR (a tedy i v Ostravě) výraznější. V roce 2000 činila postproduktivní složka obyvatel Ostravy 18,2 % celkové populace, v roce 2020 by měla tato složka populace dosahovat až 27,7 % celkové populace obyvatel Ostravy. Velmi početnou skupinou obyvatel budou kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí obyvatel města Ostravy (i ČR) a nastane situace dosud v jiných vyspělých zemích neznámá, neboť počet starých lidí bude tvořit více než polovinu obyvatelstva. Vytvoří se nové sociální prostředí, v němž věk 60, ale ani 65 let již nebude možno považovat za hranici ukončení ekonomické aktivity. S očekávaným prodlužováním naděje dožití bude narůstat i četnost nejstarší věkové skupiny obyvatelstva – 80 let a starší. Pokud by tuto situaci měla tlumit imigrace, musela by být masová.
3
závěr
•
Odvětvová struktura zaměstnanosti
Patrná je dominance sektoru průmyslu a naopak enormně nízké procento zaměstnaných v sektoru služeb. V minulých desetiletích v zemích EU dramaticky poklesl podíl pracujících nejen v zemědělství, ale především v průmyslu. Můžeme říci, že tento trend se v budoucnu výrazněji projeví i v Ostravě a moravskoslezském regionu, a především v souvislosti s očekávanou restrukturalizací průmyslu v Ostravě a celém kraji, lze očekávat masivní přesun ekonomicky aktivních obyvatel ze sektoru průmyslu do sektoru služeb. 1.2. Rozšířený výskyt společensky závažných jevů a marginálních skupin obyvatel v Ostravě •
Nezaměstnanost
Porovnáme-li změny v míře nezaměstnanosti, ke kterým došlo v uplynulém roce 2001 na celostátní úrovni se situací v Ostravě, zjistíme, že se jedná v podstatě o podobné trendy s tím, že míra nezaměstnanosti v Ostravě je zhruba dvojnásobná . V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 3. místem (v červenci, srpnu, říjnu a listopadu) až 7. místem (v prosinci); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech měsících patřila Ostravě příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,5 %. Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání patří tyto : - občané se ZPS (změněnou pracovní schopností) - nezaměstnaní bez kvalifikace - absolventi škol a mladiství - příslušníci etnických menšin •
Kriminalita dětí
Mezi pachateli téměř všech druhů trestných činů je dlouhodobě registrován zvyšující se podíl dětských, mladistvých a mladých dospělých pachatelů. Z teritoriálního hlediska je četnost trestných činů dětí do 15 let v Ostravě 4 – 6 x vyšší než v celé ČR. Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou, která zatím nebyla realizována se v letech 1997 – 2000 (kromě roku 1999) také postupně zvyšuje. Počet rodin s dětmi evidovanými orgány Sociálně – právní ochrany dětí je v Ostravě velmi výrazně vyšší než je jejich průměrný počet v ČR. Počet nově evidovaných případů v průběhu roku se v Ostravě od roku 1995 do roku 2000 téměř zdvojnásobil. Klientů kurátora pro mládež od roku 1997 neustále přibývá. Nejvýrazněji se tato situace projevuje u klientů mladších 15 let. Počet klientů kurátorů pro mládež v Ostravě je v současné době ve srovnání s průměrným počtem těchto klientů v celé ČR zhruba trojnásobný (tj. 1/6 ostravské populace mladistvých ve věku 15 – 18 let ). Současný systém péče o delikventní mládež v mnoha ohledech selhává a umožňuje propad tisíců dětských a mladistvých delikventů mimo něj. Spíše než moderních sociálních metod, zaměřujících se na posílení klientových schopností vyrovnávat se
4
závěr
přijatelným způsobem s rizikovými situacemi, přetrvává administrativně represivní přístup sociální práce. Ta zatím netvoří ucelený komplex, ale soustavu mezi sebou nekomunikujících subjektů. Většina institucí se zaměřuje na řešení konkrétních událostí bez návaznosti na minulost či budoucnost klienta. •
Občané se zdravotním postižením
Počet občanů se zdravotním postižením je v Ostravě u jednotlivých skupin zdravotně postižených 2 až 3,5 x vyšší než je jejich průměrný výskyt v ČR. V Ostravě existuje poměrně široká nabídka služeb pro tělesně a mentálně postižené. Díky dobré spolupráci zdravotnických zařízení se servisními organizacemi je dobře zajištěna počáteční intervence servisních organizací pro zrakově postižené. Ve srovnání s ostatními městy v ČR je orientační značení a signalizace tras v Ostravě na velmi dobré úrovni. Sociální služby v Ostravě jsou nejméně rozvinuté pro sluchově postižené. Rozsah služeb pro duševně nemocné je poměrně široký, ale optimální by bylo rozšíření stávajících služeb o další dvě centra, která by byla umístěna tak, aby vhodně pokrývala klientelu v celé Ostravě. Problematickou se jeví i vzdálenost nejbližšího ústavního zařízení – Psychiatrické léčebny v Opavě. Vzhledem ke stárnutí populace je třeba rozšířit nabídku služeb pro seniory tělesně postižené a s degenerativními chorobami stáří. V Ostravě chybí HOSPIC – zařízení, které by umožnilo zachování lidské důstojnosti umírajícím a zabránilo jejich osamocení a nesnesitelným bolestem. Organizacím se obvykle dostane finanční podpory pro rozvoj projektů, chybí však prostředky pro další udržení provozu, rozšíření služeb a kapacity jednotlivých zařízení. Přestože spektrum služeb pro zdravotně postižené je poměrně široké, většina stávajících organizací není schopna pokrýt poptávku po poskytovaných službách. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb, kdy je upřednostňována intervence individuálního charakteru v přirozeném prostředí, je nutný rozvoj a podpora asistenčních služeb specializovaných pro práci s jednotlivými skupinami zdravotně postižených. Nedostatečně zajištěna je také odborná psychologická intervence specializovaná pro práci s různými skupinami zdravotně postižených a jejich rodinami. V Ostravě není rozvinutá spolupráce mezi postiženými, odborníky a úřady. Chybí sociální pracovník, který by tuto spolupráci koordinoval a byl schopen komunikovat a spolupracovat se zdravotně postiženými a jejich rodinami. •
Závislosti
Snižuje se věková hranice uživatelů drog a experimentátorů, nejohroženější skupinou jsou děti ve věku 13 – 16 let (demonstrativní užívání pervitinu) a romská minorita (závislost na heroinu a zneužívání těkavých látek). Celkově vzrůstá počet lidí experimentujících s drogami, závislých na drogách a obohacujících se jejich výrobou, prodejem a distribucí. Nabídka a distribuce drog v Ostravě se zdokonaluje a profesionalizuje. Držení, distribuce a zneužívání drog přímo úměrně koresponduje s jinými patologickými jevy jako je ostatní kriminalita, alkoholismus, kouření cigaret, gamblerství, záškoláctví, šikana a také s nezaměstnaností a se vzrůstající nestabilitou instituce rodiny.
5
závěr
Přibývá lidí užívajících kombinaci dvou a více drog ( 29 % evidovaných závislých osob uvádí kombinaci více než dvou drog ). Objevují se nové typy a kombinace zneužívaných drog. Zvyšuje se podíl žen ( hlavně mladých) závislých na drogách. K rizikovým místům kontaktu s drogou, jako jsou věznice, ulice a diskotéky, přibyly další. Patří k nim obvod Ostrava - Jih s vysokou koncentrací obyvatel s velkým podílem mladých lidí, dále se jedná o lokalitu Stodolní ulice jako centra, ve kterém jsou koncentrovány kluby pro mládež charakteristické vysokou nabídkou drog – zejména extáze. V městských obvodech Vítkovice, Kunčice, Slezská Ostrava a Hrušov je vysoký výskyt uživatelů těkavých látek v minoritě. •
Osoby společensky nepřizpůsobené
Do této skupiny patří : - občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody - občané, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě těm, jimž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, a kteří potřebují sociální pomoc k překonání nepříznivých sociálních dopadů - občané závislí na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, kteří sociální pomoc potřebují v řešení sociálních situací - občané žijící nedůstojným způsobem života - občané propuštění ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti Zvláštní specifickou skupinu mezi osobami sociálně nepřizpůsobenými tvoří osoby bez přístřeší – tzv. bezdomovci, kterých je v současné době v Ostravě asi 800 – 1000 osob bez přístřeší. V Ostravě chybí nízkoprahové zařízení (= zařízení prvního kontaktu) pro osoby bez přístřeší. Takováto zařízení se velmi osvědčují jinde v ČR (např. v Praze) a hlavně v zahraničí nejenom pro osoby závislé na návykových látkách, ale také pro „bezdomovce“. Velmi závažný problém spatřujeme zvláště v poskytování zdravotní péče pro tyto občany. V příštích 20 letech předpokládáme výskyt pro Ostravu (i ČR) dosud celkem neznámého jevu – existenci rodin bez přístřeší. •
Romové
Základní problémy : - vysoká míra nezaměstnanosti – většinou dlouhodobé - nízká úroveň vzdělanosti a kvalifikace - špatné bytové podmínky - nevyhovující podmínky hygienické a zdravotní - nižší průměrný věk - nižší životní úroveň - problematická školní docházka dětí - vysoká míra drogové závislosti – především u mládeže - gamblerství, prostituce a drobná kriminalita - vysoká míra závislosti na sociálních dávkách - pocit diskriminace ze strany majoritní ( = většinové) populace Všechny tyto problémy jsou vzájemně propojeny a je velmi obtížné určit, který z nich má prioritní charakter.
6
závěr
2. Cílové skupiny sociální pomoci 2.1. Nezaměstnaní Typickým rysem politik zaměstnanosti ve vyspělých státech je ústup od příjmové ochrany nezaměstnaných a nárůst podpory investování do lidí a jejich schopností. Dochází tak k přesunu důrazu z pasivní politiky zaměstnanosti na aktivní. Do centra pozornosti se tak dostává úsilí o vytváření nových pracovních míst a podpora celoživotního vzdělávání. Doporučení: • Rozvoj základních dovedností, vzdělání, kvalifikace a rekvalifikace - rozvoj nových forem resocializačně-rekvalifikačních aktivit vedoucích k získání konkrétního uplatnění na trhu práce pro uchazeče z řad dlouhodobě nezaměstnaných, zvláště s ohledem mladistvé bez vzdělání a občany se základním vzděláním s problémy čtení, psaní a počítání; programy praktické rekvalifikace; programy pro získávání základních znalostí a dovedností (sociálně-profesních, společenských); programy podporující ekonomickou a funkční gramotnost; programy postupného zvyšování kvalifikace v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. • Rozvoj specifických programů a nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané - zajišťování vhodných dílčích prvků sociálních a dalších služeb, preference zapojení nestátního neziskového sektoru při zajišťování vybraných služeb s využitím dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů registrovaných při ÚP a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora experimentálních řešení (např. pracovní místa "na zkoušku", začleňovací podniky) a ověřování jejich účinnosti. • Rozvoj specifických programů a podpora nových pracovních míst - programy integrace osob ohrožených sociálním vyloučením, zapojení rizikových skupin při zajišťování sociálních a dalších vhodných služeb; motivace zaměstnavatelů k přijímání občanů skupin ohrožených sociální exkluzí do pracovního poměru formou zkušební praxe; rozvoj programů podporovaného zaměstnávání na otevřeném trhu práce; podpora rizikových skupin ke vstupu na otevřený trh práce; využití sociálních služeb pro osoby zdravotně postižené při jejich začleňování do pracovního procesu. • Podpora již existujících subjektů a organizací s programy pro začleňování osob sociálně exkludovaných, pracujících s osobami ohroženými sociální exkluzí a motivační programy k samostatným aktivitám - aktivní vyhledávání nových možností samostatných ekonomických aktivit se zaměřením na lokální potřeby, podpora programů nadací, nestátních neziskových organizací a dobrovolnických organizací pracujících se sociálně exkludovanými. 2.2. Senioři Pomoc rodinám při motivaci k domácí péči o starého člověka. Zavedení příspěvku na péči, náležícího osobám, které jsou pro svůj zdravotní stav závislé na péči jiné osoby. Poradna pro seniory – zařízení poskytující informační a intervenční služby při řešení každodenních problémů (může být součástí občanské poradny). 7
závěr
Rozvoj nových moderních rezidenčních zařízení pro staré lidi a rekonstrukce stávajících domovů důchodců tak, aby mohly uspokojovat potřeby starých lidí a zajistit jim přijatelnou kvalitu života – větší soukromí, zapojení obyvatel do činností zařízení, podpora aktivity obyvatel apod. Podporovat institut chráněného bydlení, který se v zahraničí těší zejména v poslední době vysoké popularitě. Jedná se o takové byty, kde jsou klienti „ve svém“ , ale zároveň nejsou ponecháni svému osudu. V českých podmínkách se jedná především o domy s pečovatelskou služnou, jejichž výstavba je podporována přijatým programem podpory výstavby těchto domů s cílem vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností a posílit jejich nezávislost při zachování soukromí. Přeměna bytových domů na domy s pečovatelskou službou. V souvislosti s podporou setrvání starých občanů v jejich přirozeném prostředí je žádoucí rozvíjet terénní pečovatelské služby, především zajištění stravování a služby pro denní, týdenní nebo přechodný pobyt občanů. Zřizování středisek pečovatelské služby v lokalitách a v obvodech, kde je vysoký počet seniorů. Obdobně jako v zemích Evropské unie, větší důraz přesunout na prevenci – přípravu na populační i individuální stárnutí nejen u osob nad 50 let, ale i mladších populačních skupin. Zavést „mzdu za péči“ určenou členům rodiny, kterou poskytují obce namísto umístění starého člověka do rezidenčního zařízení, v případech, kde jsou pro tento typ služby rodinným příslušníkem vytvořeny podmínky. Podporovat komunitní služby na podporu aktivity starých občanů, na rozšíření jejich informovanosti a celkově napomáhající jejich sociální integraci. Jedním z problémů v oblasti péče o seniory je problém vzájemně prostupujících služeb sociálních a zdravotnických, zejména v situaci, kdy se občan dostal do nepříznivé sociální situace v důsledku zdravotních problémů. Po akutní zdravotní léčbě ve zdravotnickém zařízení se v případech sociální hospitalizace prodlužuje dočasně pobyt klientů ve zdravotnickém ústavním zařízení do doby, kdy mu může být poskytnuta některá z forem sociální péče. Problém by mohly řešit instituce sociálních služeb, které by uskutečňovaly tzv. sociální rehabilitaci. Sociální rehabilitace by integrovala sociální a zdravotní služby v etapě „doléčování“. Cílem sociální rehabilitace je nabytí samostatnosti a sociální suverenity v takové míře, aby se jedinec mohl vrátit do přirozeného prostředí, aby byl schopen navázat následnou pracovní rehabilitací, případně, aby mohl využívat některé ze stávajících forem sociální péče. Předpokladem existence těchto služeb je dořešení vícezdrojového financování, multidisciplinární spolupráce a zapojenost rezortů do komunitního plánování. Závažnost začlenění sociální rehabilitace do sociální pomoci občanům je akcentována zvyšujícím se počtem závislostí, psychických onemocnění, stárnutím populace a navíc jejich vzájemnou provázaností. Sociální rehabilitace je žádoucí u lidí závislých na požívání alkoholických nápojů, případně drogově závislých, kde je silně narušeno fyzické a v mnohých případech i psychické zdraví. Pro jedince s narušeným zdravím mohou sloužit oddělení při domovech důchodců pro zdravotně postižené seniory se zvýšenou zdravotní pomocí. Pro seniory, ale také zdravotně postižené nebo osamělé občany, zavést tísňovou péči, která umožňuje monitorování klienta po celých 24 hodin v jeho domově, prostřednictvím elektronického systému tísňové péče (tzv. posel rychlé pomoci AREÍON). Klient je napojen v systému tísňové péče na dispečink pomocí osobního hlásiče zavěšeného na krku, který v případě krize (zhoršení zdravotního
8
závěr
stavu, zranění, pádu, napadení aj.) aktivizuje zmáčknutím tlačítka a vyšle tísňovou zprávu dispečinku. Pracovník dispečinku po identifikaci problému organizuje okamžitou pomoc – lékaře, policie, sousedy apod. Dispečink reaguje i v případě, že čidla umístěná v bytě klienta nesignalizují pohyb. Vzhledem k předpokládanému výskytu abúzu (nadužívání) či misúzu (zneužívání) alkoholu u nejméně 17 – 24% dospělé populace (jak uvádí odborníci na tuto problematiku, kteří vychází z předpokládaného výskytu dle normálního rozložení populace - Gausovy křivky), z toho 5% závislostí na alkoholu, se předpokládá jako jejich důsledek oslabení zdraví této části populace a její předčasné stárnutí. Tato fakta jsou predeterminací zvýšené potřeby sociální pomoci pro poměrně vysoké procento občanů zejména ve starším věku. V současné době, kdy neexistují specializovaná zařízení sociálních služeb, padá péče o tuto skupinu závislých na alkoholu nebo alkohol zneužívajících na rezidenční zařízení. V domovech důchodců v Ostravě tvoří 9% lidé závislí na alkoholu (informace odboru sociálních věcí MMO). Existuje proto snaha vytvořit samostatné zařízení ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany určené pro dospělé občany, kteří v důsledku biopsychosociálního postižení vyžadují ústavní péči, nikoliv však péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení (§71a vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jiná alternativa je vytvoření uzavřených oddělení s přísnějším režimem při stávajících zařízeních. Rozvoj asistenčních služeb pro osamělé občany, kterým je poskytována odborná ošetřovatelská péče, ale kteří strádají sociálně a psychicky (Home care). Podpora dobrovolnických aktivit pro seniory, deformalizace sociální práce směrem k neprofesionalizovaným službám. Evropská sociální charta podporuje přímé finanční a grantové dotace těchto služeb, případně navrhuje nepřímou podporu formou daňových nabídek nebo snížením příspěvků na sociální zabezpečení.Dobrovolnická pomoc je poskytována v podobě sousedské, vzájemné a veřejně prospěšné pomoci. Podpora dobrovolnické činnosti v ČR se týká nejen legislativy, ale i občanské morálky a práva. Ve velkých městech jako je Ostrava se pomoc na základě dobrovolnictví rozvíjí obtížněji než v místech, kde není tak vysoká anonymita.
2.3. Občané se zdravotním postižením Doporučujeme podporu projektů osobní asistence pro všechny skupiny zdravotně postižených. Doporučujeme podporu projektů sociální práce, koordinující činnosti jednotlivých subjektů a usnadňující jednání zdravotně postižených klientů s institucemi. Doporučujeme podporu projektů odborné psychologické intervence zdravotně postiženým a jejich rodinám. Doporučujeme podporu projektů integrace zdravotně postižených do běžného života. Doporučujeme podporu projektů integrace zdravotně postižených dětí a mládeže do běžné výuky. Doporučujeme podporu projektů výstavby bytových jednotek zvláštního určení (bezbariérové, chráněné byty).
9
závěr
Doporučujeme podporu projektů rozšiřování a budování chráněných dílen a pracovišť pro zdravotně postižené. Doporučujeme podporu projektů teleworku (práce po telefonu dle vzoru EU). V Evropské sociální chartě jsou v rámci služeb zaměstnanosti do specializovaných sociálních služeb začleněny umísťovací služby pro osoby se zdravotním postižením (čl.1, čl.15 a čl.9 jednotlivě). Doporučujeme podporu výstavby chráněného bydlení pro tělesně a mentálně postižené a duševně nemocné, které je pro tyto skupiny finančně dostupné (dotované). Doporučujeme podporu stacionářů pro dospělé tělesně postižené. Doporučujeme podporu projektů sociální rehabilitace pro zvýšení samostatnosti tělesně postižených. Doporučujeme podporu rozšíření dopravní obslužnosti pro tělesně postižené. Doporučujeme podporu projektů pro odstraňování architektonických bariér. Doporučujeme podporu projektů peer counseling (zapojení odborníků z řad postižených). Doporučujeme rozšíření kapacity zařízení týdenních a denních pobytů pro mentálně postižené. Doporučujeme podporu projektů, které se zaměřují na rekvalifikaci zrakově postižených. Je potřebné zvýšení informovanosti a komunikace mezi jednotlivými organizacemi. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na spolupráci mezi postiženými, odborníky (psychology, sociálními pracovníky, tlumočníky) a institucemi. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na seznámení sociálních pracovníků a úředníků se základními pravidly komunikace se sluchově postiženými. Vzhledem k vysokému počtu sluchově postižených mezi starými lidmi, doporučujeme rozvoj komunit neslyšících v rámci domovů důchodců, které by minimalizovaly jejich sociální izolaci. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na volnočasové aktivity pro sluchově postižené, jejichž prostřednictvím by se snižovalo riziko sociální izolace – klubová činnost. Doporučujeme podporu projektů budování denních stacionářů pro duševně nemocné v Ostravě. Doporučujeme podporu projektu pro zvýšení informovanosti a komunikace mezi zdravotnickým sektorem a sektorem služeb pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu projektu specializované právní pomoci pro duševně nemocné. Doporučujeme podporu výstavby zařízení HOSPIC, které by umožnilo zachování lidské důstojnosti umírajícím a zabránilo jejich osamocení a nesnesitelným bolestem. Doporučujeme rozšíření kapacity lůžkového zařízení pro alkoholiky a toxikomany. 2.4. Ohrožené děti Doporučujeme podporu projektů zřízení poradny pro děti ohrožené šikanováním. Doporučujeme rozšíření služeb krizového centra pro rodinu a děti
10
závěr
Jako nezbytná se jeví také účinná a efektivnější spolupráce s policií ČR v souladu s pokynem MŠMT ČR č.j. 14 144/98-22 „Spolupráce škol a předškolních zařízení s policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané“. Doporučujeme podporu projektů dobrovolnických programů pomoci rizikové mládeži v rámci prevence kriminality. Doporučujeme podporu projektů alternativních trestů formou veřejně prospěšných prací adekvátních k věku provinilce při méně závažné trestné činnosti mládeže. Doporučujeme podporu projekt zřízení mediačního centra pro řešení rodinných a občansko-právních sporů. Doporučujeme podporu projektů zařízení poskytujících probačně resocializační programy. Doporučujeme podporu projektů volnočasových programů a programů v přírodě s účastí sociálního pracovníka z odboru sociálně-právní ochrany dětí pro všechny děti vyžadující zvýšenou pozornost a děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen. Doporučujeme podporu projektů zaměřených na public relations v oblasti problematiky obětí trestných činů a domácího násilí. Doporučujeme podporu projektů vybudování poradny nebo rozšíření viktimologické poradny BKB v Ostravě, která by poskytovala komplexní péči (psychologickou, právní, sociální). Doporučujeme podporu projektů vzdělávání speciálních jednotek policie pro práci s oběťmi trestných činů a domácího násilí. Doporučujeme podporu projektů rozšíření služeb v oblasti psychologické a právní a vznik Střediska krizové intervence v Ostravě. Doporučujeme podporu projektů otevření školských zařízení (tělocvičny, dílny, hřiště) pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. 2.5. Osoby závislé na alkoholu a ostatních drogách Doporučujeme podporu projektů zaměřených na public relations v oblasti problematiky drogových závislostí. Doporučujeme podporu projektů profesionalizace a vzdělávání pracovníků v oblasti problematiky drogových závislostí. Doporučujeme vytvořit systém registrací a akreditací pracovišť v oblasti problematiky drogových závislostí. Doporučujeme rozšíření kapacity lůžkového detoxifikačního zařízení pro alkoholiky a toxikomany. Doporučujeme podporu projektů vybudování centra pro doléčování nezletilých uživatelů drog (zejména dívek) a matek s dětmi. Doporučujeme rozšiřování komunitních center. Doporučujeme rozšiřování center následné péče. Doporučujeme podporu vzniku Mobil street nahrazujících nízkoprahová zařízení, zejména v oblasti Ostrava - Jih. Doporučujeme podporovat projekty zajišťující zdravotní a hygienický servis pro uživatele drog. Doporučujeme přesunutí projektu metadonové substituční terapie na jiné (lépe dostupné) místo. Doporučujeme podporu projektů terénní práce s uživateli drog v minoritách.
11
závěr
2.6. Osoby sociálně nepřizpůsobené Zřídit v Ostravě zařízení, které by poskytovalo komplexní sociální a zdravotní služby pro osoby bez přístřeší, jejich rodiny a zejména nezletilé děti. Zřídit v Ostravě nízkoprahové zařízení pro osoby bez přístřeší, které bude poskytovat pouze uspokojení jejich základních potřeb – poskytnutí noclehu, hygieny, ošacení a jídla. Zasadit se o legislativní úpravu vymezení statutu sociálního kurátora (např. maximální počet klientů) včetně podpory zákona. Pro potřebu kvalitnější individuální práce s klientem je nutno zvýšit počet sociálních kurátorů. 2.7. Romové Vytvořit koncepci spolupráce sociálních odborů, bytových odborů a neziskových organizací a pověřit odpovědnou osobu (placeného pracovníka), který bude tuto koncepci řídit. Neetnizovat řešení romského problému. Základní problém nižší romské vrstvy totiž nespočívá v tom, že jsou Romové, ale v tom, že žijí na hranici chudoby ve špatných bytových, hygienických a sociálních podmínkách s nízkou kvalifikací a vysokou nezaměstnaností. Sociální pomoc směřovat dlouhodobě především ke strategiím rozvoje vzdělávání romských dětí a mládeže. Veškerou sociální pomoc organizovat z hlediska komplexního řešení romského problému. Bez vzájemné součinnosti ostatních odborů a dalších institucí, či organizací (státních i nestátních) se většina dílčí pomoci mine účinkem.
12
závěr
3. Rizikové oblasti V této kapitole se zabýváme dílčími rizikovými jevy v jednotlivých obvodech Města Ostravy. Údaje jsou zaneseny do mapek Ostravy rozdělených dle městských obvodů, jejichž čísla a velikost uvádíme:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
13,53 km2 41,69 km2 16,67 km2 13,51 km2 6,74 km2 6,48 km2 14,08 km2 0,76 km2 7,07 km2 3,90 km2 2,14 km2 5,30 km2 3,07 km2 3,43 km2 2,89 km2 16,66 km2 6,59 km2 4,03 km2 17,24 km2 9,19 km2 11,62 km2 2,82 km2 4,84 km2
Moravská Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Ostrava – Jih Poruba Nová Bělá Vítkovice Stará Bělá Pustkovec Mariánské Hory a Hulváky Petřkovice Lhotka Hošťálkovice Nová ves Proskovice Michálkovice Radvanice a Bartovice Krásné Pole Martinov Polanka nad Odrou Hrabová Svinov Třebovice Plesná
13
závěr
3.1. Nezaměstnanost Následující mapka ukazuje míru nezaměstnanosti v % k měsíci červnu roku 2001:
35,9 % 20 – 26,5 % 15 – 19,9 % 10 – 14,9 % 5,7 – 9,9 %
14
závěr
3.2. Ekonomická aktivita obyvatelstva Následující mapka ukazuje míru ekonomické aktivity obyvatel jednotlivých městských obvodů. Je jasné, že obyvatelé obvodů s nízkou mírou zaměstnanosti jsou častějšími klienty úřadů poskytujících sociální pomoc.
28,5 % 33,9 – 40 % 40,1 – 44 % 44,1 – 47,6 %
15
závěr
3.3. Senioři (potenciální čekatelé na umístění v DD a DPD) Rizikové oblasti jsou zpracovány do jednotlivých obvodů Města Ostravy v následující mapce:
V těchto obvodech přibylo percentuelně vzhledem k ostatním obyvatelům v letech 1995 – 2000 nejvíce obyvatel ve věkovém rozmezí 61 – 70 let. V těchto obvodech přibylo percentuelně vzhledem k ostatním obyvatelům v letech 1995 – 2000 nejvíce obyvatel ve věkovém rozmezí 71 – 80 let. V těchto obvodech přibylo percentuelně vzhledem k ostatním obyvatelům v letech 1995 – 2000 nejvíce obyvatel ve věkovém rozmezí 81 – 90 let. V těchto obvodech přibylo percentuelně vzhledem k ostatním obyvatelům v letech 1995 – 2000 nejvíce obyvatel nad 90 let. V těchto obvodech přibylo od roku 1995 do roku 2000 v absolutním počtu nejvíce obyvatel věkové kategorie 91 a více. V těchto obvodech je dle SLDB 2001 v absolutním počtu nejvíce obyvatel ve věkové kategorii 60 a více.
16
závěr
3.4. Kriminalita dětí a mladistvých Rizikové oblasti jsou zpracovány do jednotlivých obvodů Města Ostravy v následující mapce na základě informací poskytnutých Policií ČR o počtu řešených případů v jednotlivých obvodech a pracovníků MMO o počtu případů řešených kurátory pro mládež v jednotlivých obvodech:
Rizikové lokality
17
závěr
3.5. Závislosti Rizikové oblasti jsou zpracovány do jednotlivých obvodů Města Ostravy v následující mapce:
Rizikové oblasti vyšší koncentrace závislých osob jsou určeny dle: Zvýšené koncentrace mladých lidí ve věku 19 – 24 let – nejčastější uživatelé drog Zvýšené koncentrace příslušníků minorit – nejčastějších uživatelů heroinu a těkavých látek Zvýšené koncentrace lidí nezaměstnaných – rovněž častějších uživatelů drog Zvýšená koncentrace míst, pro které je typické tzv. „uliční vyžití“ a míst, kde je více příležitostí drogu opatřit Místa s výskytem závislostí bez zvýšené míry koncentrace výše uvedených faktorů
18
závěr
3.6. Romové Počet obyvatel romské národnosti v jednotlivých obvodech dle SLDB 2001 (z celkového počtu 691 osob, hlásících se k romské národnosti):
115 – 171 osob hlásících se k romské národnosti 48 a 69 osob hlásících se k romské národnosti 1 – 22 osob hlásících se k romské národnosti Nejvyšší percentuální výskyt osob hlásících se k romské národnosti vzhledem k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obvodech
19
závěr
4. Závěr V tomto závěru zpracovatelé chtějí upozornit pouze na nejožehavější problémy, týkající se rozvoje sociálních služeb v návaznosti na sociodemografický vývoj populace – obyvatel města Ostravy. Výrazné stárnutí obyvatel města Ostravy je jednoznačným ukazatelem nutnosti rozvoje komplexních sociálních služeb pro tuto skupinu. Pro seniory je potřeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle nebo po celý život. (viz. Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR – kap. 1.2.2., díl III.) Doporučujeme rozšíření spektra terénních služeb – existující pečovatelskou službu doplnit o asistenční službu pro seniory. V Ostravě zcela chybí kvalitní poradenská služba, která by odpovídala potřebám seniorů – informovanost, pomoc v situacích, kdy se cítí (nebo jsou) sociálně ohroženi. Transformace současného systému rezidenčních (ústavních) služeb do podoby zařízení všestranně uspokojujících kvalitu života a respektujících osobní svobodu a důstojnost seniorů (bez rozlišení na Domovy důchodců a Domovy – penzióny pro důchodce). Podporovat výstavbu Domů s pečovatelskou službou (viz Program podpory výstavby domů s pečovatelskou službou – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR). Navrhujeme vybudovat instalaci systému tísňové péče pro seniory – viz program Areíon – posel rychlé pomoci (viz. kap. 1.10. III. díl) Rozšiřovat aktivity seniorů formou klubové činnosti – vzdělávací, kulturní, pohybové a jiné volnočasové aktivity. Řešit problém meziresortní péče o zdravotně handicapovoné seniory. Vzhledem k vysokému výskytu občanů se zdravotním postižením potřebujících sociální pomoc (kap. 2., díl III.) doporučujeme podporu projektů osobní asistence, projektů sociální práce koordinující činnosti jednotlivých subjektů, projektů integrace zdravotně postižených do běžného života (výstavba bytových jednotek zvláštního určení, chráněné dílny, telework, sociální rehabilitace) a projektů odborné psychologické intervence zdravotně postiženým a jejich rodinám. Doporučujeme podporu výstavby zařízení HOSPIC, které umožňuje zachování lidské důstojnosti umírajícím. Rostoucí trend zvyšování počtu případů dětských obětí trestných činů v ČR se výrazně týká také města Ostravy (viz. kap. 3.2.4. III. díl). Navrhujeme rozšíření spektra služeb viktimologického poradenství – komplexní psychologická, právní a sociální péče. Důležité je posílení prevence formou public relations, meziresortní spolupráce s Policií ČR a základními i středními školami. Viktimologické poradenství v tomto pojetí navrhujeme rozšířit více také na ostatní ohrožené skupiny obyvatelstva - seniory a týrané dospělé. V Ostravě existuje 4 – 6 krát vyšší trestná činnost dětí do 15 let než v celé ČR. Při stávajícím počtu kurátorů pro mládež v Ostravě je systém péče o delikventní mládež přetížen a vede k převaze administrativně represivního řešení stávající situace.
20
závěr
Doporučujeme podporovat rozšiřování projektu prevence kriminality dětí – volnočasové programy, programy v přírodě s účastí sociálního pracovníka z odboru sociálně – právní ochrany dětí. Řešit problémy meziresortní (MPSV, MŠMT, MV ČR) spolupráce při předcházení kriminality dětí a mládeže – dobrovolnické programy pomoci rizikové mládeži, otevření školských zařízení pro volnočasdové aktivity a alternativní tresty formou veřejně prospěšných prací adekvátních věku provinilce. Kromě rozšíření služeb Krizového centra pro rodinu a děti doporučujeme vybudovat Středisko krizové intervence v Ostravě, které by koordinovalo činnost jednotlivých subjektů sociální pomoci ohroženým dětem. V roce 2000 bylo v Ostravě evidováno 2175 uživatelů různých drog. Dle expertních odhadů bude tento počet do roku 2020 nadále stoupat. Ve srovnání se situací v celé ČR patří město Ostrava k nejohroženějším oblastem. (viz. kap. 4.1. díl III.) Doporučujeme podporu projektů profesionalizace a vzdělávání pracovníků v oblasti problematiky drogových závislostí a vytvoření systému registrací a akreditací pracovišť zabývajících se touto problematikou (propojení resortů). Doporučujeme podporu vzniku Mobilstreet (viz. kap 4. díl III.) doplňujícího nízkoprahová zařízení (zejména v obvodu Ostrava – Jih). Doporučujeme podporu vybudování centra pro doléčování nezletilých uživatelů drog (zejména dívek) a matek s dětmi. Doporučujeme podporu projektů terénní práce s uživateli drog v minoritách. Doporučujeme neetnizovat řešení romského problému. Sociální pomoc této minoritě směřovat dlouhodobě především ke strategiím rozvoje vzdělávání romských dětí a mládeže. Romský problém řešit komplexně – vytvořit koncepci spolupráce sociálních odborů, bytových odborů a neziskových organizací. Doporučujeme zřídit v Ostravě zařízení, které by poskytovalo komplexní sociální a zdravotní služby pro osoby bez přístřeší, jejich rodiny a zejména nezletilé děti. Pro potřebu kvalitnější individuální práce s osobami sociálně nepřizpůsobenými doporučujeme zvýšit počet sociálních kurátorů. Jedním z ožehavých problémů je informovanost občanů města Ostravy o variabilitě a možnostech poskytovaných sociálních služeb. K tomuto účelu slouží také síť občanských poraden, budovaná v ČR převážně neziskovými organizacemi. Jedná se o specializovaná pracoviště poskytující občanovi komplexní informační servis, elementární poradenské služby a orientuje ho na specializovaná zařízení sociálních služeb. Takovéto zařízení sociálních služeb v Ostravě zcela chybí. Základním trendem vývoje sociálních služeb v Ostravě by mělo být: • pokračující zapojování a participace soukromoprávní správy jako poskytovatelů sociálních služeb • přesun těžiště sociální práce do terénních a ambulantních služeb, které slouží také k preventivní ochraně člověka v jeho přirozeném prostředí. • komunitní plánování sociálních služeb. (viz. kap. 4. díl I.)
21
závěr
