Orientace na služby naděje pro lepší spolupráci mezi podniky a vysokými školami v oblasti IT

Orientace na služby – naděje pro lepší spolupráci mezi podniky a vysokými školami v oblasti IT Jaroslav Král, Michal Žemlička KSI MFF UK Malostranské nám. 25 118 00 Praha 1 [email protected], [email protected] Abstrakt Spolupráce mezi podnikovou a akademickou sférou v oblasti IT má zásadní význam pro výzkum i výrobu v oblasti IT a zároveň i pro kvalitu studia budoucích IT odborníků. Existující omezení spolupráce lze zmírnit využitím vlastností servisně orientovaných informačních systémů, což umožňuje nové formy spolupráce. Autonomní softwarové artefakty (služby) umožňují vývoj a ověřování nových postupů a metod vyvinutých akademickou sférou. Prověřované a tudíž ne zcela spolehlivé postupy mohou být integrovány bez větších rizik jako služby v komerčně využívaných servisně orientovaných systémech. Je to navíc jediný známý způsob, jak zapojit studenty a nakonec i jejich učitele do projektů, které jsou produkčního typu. Ukážeme, že servisní orientace navíc umožňuje výuku a trénink takových schopností a dovedností u studentů, které jsou klíčové pro jejich zapojení do výzkumu a především do informatické praxe . Abstract Collaboration of commerce and academia in IT is crucial for the research, eductaion, commerce, and production of IT. There are, however, many barriers of the collaboration. Some of the barriers can be avoided if we properly use service-oriented infromation systems enabling new collaboration variants. Autonomous software artifacts (services) enable the development and verification of new procedures, technologies, and methodsdeveloped by academia inside commercial products. The tested outputs of academia can be integrated integrated without substantial risks as services of commercial serviceoriented systems. At the same time it is the only known feasible way of involement of students and their professorsinto development of projects of production types. It is crucila for the quality of education and to a high degree also for academic research. Klíčová slova Technologie spolupráce IT podniků a akademických institucí, SOA ve vzdělávání, bariéry spolupráce IT podniků a vysokých škol. Keywords Technology of cooperation of companies and academical institutions, SOA in education, berriers of cooperation of IT companies and universities.

1 Úvod Spolupráce mezi podnikovou a akademickou sférou je důležitá. Pohled na to, jak to ve skutečnosti v IT s touto spoluprací vypadá, není příliš optimistický. V tomto textu budeme diskutovat případ spolupráce mezi podniky a vysokými školami na poli IT. Spolupráce podniků a vysokých škol má potenciál přinést významné výhody oběma stranám. Akademická sféra může pro podnikovou sféru přinést významné výzkumně-vývojové efekty, zatímco podniková sféra může přinést nové podněty a prostředky pro výzkum. Velmi často se zapomíná na ještě jeden velmi významný aspekt: Spolupráce škol a podniků může významně přispět ke zvýšení 260

SYSTEMS INTEGRATION 2007

ORIENTACE NA SLUŽBY – NADĚJE PRO LEPŠÍ SPOLUPRÁCI MEZI PODNIKY A VYSOKÝMI ŠKOLAMI V OBLASTI IT

kvality absolventů škol počínaje doktorandy a konče bakaláři. Jeden z velmi vážných problémů výchovy studentů na vysokých školách je totiž problém kontaktu studentů s reálným životem, především s reálnými projekty. Bez toho lze na vysokých školách jen v omezené míře studenty naučit mnohé dovednosti a dokonce chápání požadavků reálného světa na informační technologie, neboť platí: "nezkusíš – nepochopíš". Spolupráce s vysokými školami přináší podnikům nejen možnost vyzkoušet si nové technologie, ale i vychovat a vyzkoušet si studenty jako budoucí pracovníky a zároveň ušetřit čas a náklady potřebné pro jejich adaptaci na řešení reálných problémů (např. spolupráce s uživateli, chápání důvodů jejich požadavků). Spolupráce podniků se školami by měla umožnit vyhledání a podporu růstu talentů. Přínosem spolupráce u akademických institucí by kromě podnětů pro vlastní výzkumnou práci mohla být i materiální podpora výzkumně-vývojových prací a studia. Spolupráce mezi podniky a školami by měla přispět ke změně profilu studentů v souhlase se studiemi např. Gartner Group [Mor05] vyžadujících tzv. verzatilitu, tj. schopnost aplikovat informační technologie ve znalostních oblastech uživatelů 1 . Přes tyto celkem samozřejmé výhody a efekty je rozsah spolupráce obou stran u nás malý – přičemž překážky jsou na obou stranách.

2 Bariéry na straně podniků Základním problémem naší podnikové sféry je to, že není dostatečně motivována ke spolupráci s našimi univerzitami. Důvody jsou různorodé – počínaje problémy se získáváním grantů podporujících spolupráci podnikové a akademické sféry a konče malým zájmem podnikové sféry o zásadní inovace obecně a v IT zvláště. Hlavním důvodem tohoto stavu je na straně podniků pravděpodobně řízení s příliš krátkým výhledem a tudíž se zaměřením na malé inovace spíše než na strategické průlomy. To je typické pro tzv. rozvíjející se ekonomiky. Podle [TT06] je v rozvíjejících se (či možná zaostalých) ekonomikách malý zájem o spolupráci s akademickou sférou. Pokud vůbec existuje, omezuje se spíše na zdokonalování existujících technologií než na uplatňování principálně nových poznatků. Především chybí kontakty mezi podnikovou sférou a dobrými univerzitami. Nepříznivým důsledkem tohoto přístupu je malá ochota naší podnikové sféry investovat do rozvoje škol a výzkumných institucí, poněvadž to sice má významné dlouhodobé efekty, ale menší bezprostřední efekty než například investice do atraktivních sportovních disciplín. Subjektivní překážkou spolupráce je to, že není vyzkoušeno, jak v informačních technologiích integrovat komerční produkty a softwarové artefakty vytvořené v rámci výzkumu. Tento problém je řešitelný, jak je ukázáno níže, v rámci servisní orientace.

3 Bariéry na straně podniků Základním problémem naší podnikové sféry je to, že není dostatečně motivována ke spolupráci s našimi univerzitami. Důvody jsou různorodé – počínaje problémy se získáváním grantů podporujících spolupráci podnikové a akademické sféry a konče malým zájmem podnikové sféry o zásadní inovace obecně a v IT zvláště. Hlavním důvodem tohoto stavu je na straně podniků pravděpodobně řízení s příliš krátkým výhledem a tudíž se zaměřením na malé inovace spíše než na strategické průlomy. To je typické pro tzv. rozvíjející se ekonomiky. Podle [TT06] je v rozvíjejících se (či možná zaostalých) ekonomikách malý zájem o spolupráci s akademickou sférou. Pokud vůbec existuje, omezuje se spíše na zdokonalování 1

Požadavek na verzatilitu se podobá požadavkům na prodejce moderních technologií, kteří musí stále více rozumět produktům, které prodávají [Man05]. Nedostatek takových lidí považují personální agentury za jednu z hlavních překážek růstu a úspěchu podniků.


261

JAROSLAV KRÁL, MICHAL ŽEMLIČKA

existujících technologií než na uplatňování principálně nových poznatků. Především chybí kontakty mezi podnikovou sférou a dobrými univerzitami. Nepříznivým důsledkem tohoto přístupu je malá ochota naší podnikové sféry investovat do rozvoje škol a výzkumných institucí, poněvadž to sice má významné dlouhodobé efekty, ale menší bezprostřední efekty než například investice do atraktivních sportovních disciplín. Subjektivní překážkou spolupráce je to, že není vyzkoušeno, jak v informačních technologiích integrovat komerční produkty a softwarové artefakty vytvořené v rámci výzkumu. Tento problém je řešitelný, jak je ukázáno níže, v rámci servisní orientace.

4 Bariéry na straně vysokých škol a ostatních výzkumných institucí Pravidla hry na akademické straně jsou nastavena tak, že ani zde není lehké s podniky spolupracovat. Výzkumné instituce jsou hodnoceny v podstatě podle pravidel vhodných spíše pro základní výzkum. Základnám kritériem úspěšnosti je počet a impaktní faktor publikací. Jsou sice hodnoceny také praktické výstupy, jako jsou patenty či prototypy, ale z řady důvodů jsou body získatelné tímto způsobem obtížně využitelné. Jedním z důvodů je to, že doba potřebná k získání patentu je obvykle dosti dlouhá ve srovnání s pěti lety, za které se při hodnocení výzkumu vykazují publikace. Proto se může pracovník připravující patent jevit po jistou dobu jako odborně méně činný. Při vývojových pracích může nastat situace, kdy je pro partnera z podnikové sféry z komerčních důvodů nežádoucí cokoliv o výsledcích spolupráce zveřejňovat. Domyslíme-li důsledky této situace, znamená to často, že ten, kdo se zapojí do vývoje ve spolupráci s podnikem jako výzkumník, nemůže nakonec ve své výzkumné instituci (tedy i vysoké škole) zůstat, poněvadž nic nepublikuje z důvodů zachování obchodních tajemství [Sta06] a skončí-li spolupráce s podnikem, dostane se do situace, že nezíská prostředky ani z grantů, ani z jiných zdrojů. Mezi další nevýhody patří to, že si pracovníci při spolupráci s podniky musí zvyknout na pravidla hry, která se většinou výrazně liší od zásad a kultury základního výzkumu.

5 Technické překážky Na obou stranách je nutné využívat nové technické prostředky a vyvinout byznys postupy umožňující např. spolupráci softwaru v oblasti výzkumu nebo open source se softwarem komerčním. Nemalou překážkou proto může být i fakt, že využití některých prostředků běžně používaných v akademickém prostředí je z licenčních či jiných důvodů obtížné využít v komerčních celcích (například GNU licence, resp. licence na vázané na akademické prostředí). Základní výzkum většinou vyžaduje, aby se řešitelé zaměřili na velmi úzký obor [Mor05]. To směřuje proti požadavku verzatility. Verzatilita je jakožto schopnost porozumět různým oborům a schopnost spolupracovat s lidmi z různých oborů nezbytná nejen pro studenty IT, ale i pro pracovníky IT oborů včetně výzkumných pracovníků. Podstatnou pomocí v oblasti IT a softwaru zvláště může být spolupráce podporována informačními systémy, které mají servisně orientovanou architekturu jistého typu – jsou ve smyslu [KŽ01] konfederacemi; viz též podrobnosti uvedené níže.

6 Servisní orientace Orientací na služby rozumíme filozofii tvorby velkých a komplexních systémů ze spolupracujících logicky uzavřených celků (samostatných aplikací, služeb) tvořících peer-to-peer síť. Platí, že služby jsou pro tvůrce výsledného systému černými skříňkami – uvažuje se výhradně jejich rozhraní, nikoliv implementační detaily.

262



Existuje několik různých definic orientace na služby. My budeme nyní uvažovat takové servisně orientované systémy, kde jednotlivé služby odpovídají službám reálného světa (zde je pro odlišení budeme nazývat agendami) a kde rozhraní služeb jsou založena na komunikaci typické pro komunikaci mezi agendami: příkazy jsou deklarativní (a tedy obvykle coarse-grained), tak přesné, jak je třeba, a tak neurčité, jak je v dané etapě prací nutné. Takováto rozhraní nazýváme uživatelsky orientovaná, neboť vycházejí ze zkušeností a zvyků uživatelů a jsou jim proto dobře srozumitelná. Rozhraní mezi komplexními agendami reálného světa bývá často používáno delší dobu (mnohdy bez výraznějších změn desítky či stovky let), a tak bývá velmi stabilní a již velmi dobře zoptimalizované. To usnadňuje návrh a implementaci uživatelsky orientovaného rozhraní, které navíc umožňuje, aby byly jednotlivé služby vyvíjeny nezávisle, či aby mohly být již existující služby nahrazovány jinými (například prototypy finálními produkty). Dokumentace uživatelsky orientovaného rozhraní mezi službami bývá relativně stručná, a samotné rozhraní je dobře definované a není příliš rozvleklé (chatty). Mnohdy dokumentace rozhraní může sloužit i jako dokumentace systému. To jsou vlastnosti umožňující svěřit vývoj jednotlivých částí jiným subjektům při minimálních rizicích pro finálního dodavatele (systémového integrátora). Takovéto systémy nazýváme konfederacemi [KŽ01]. Domníváme se, že právě tyto vlastnosti jsou klíčem k lepšímu zapojování výzkumných institucí do řešení reálných problémů: jednotlivé služby jsou jasně definované a jsou dobře uzavřenými problémy/úlohami.

7 Změny v profilu informatických profesí Je známo, že se obsah činnosti informatických profesí výrazně mění každých několik let. Tento proces v posledních letech s nástupem servisní orientace výrazně zesílil. Nejvýraznějším projevem změn je výše uvedená tendence k verzatilitě. Dosažení verzatility absolventů je velmi náročné, poněvadž to vyžaduje specifické schopnosti na straně studentů a změnu pedagogických procesů na straně učitelů a často i změnu odborného zaměření učitelů. Tento problém má jisté paralely v kritice Henryho Mintzberga "Managers not MBAs" [Min04] zabývající se vzděláváním manažerů. Poučné jsou z tohoto hlediska výsledky publikované v roce 2005 skupinou Gartner Group [Mor05]. Z této studie je patrný posun významu a obsahu jednotlivých informatických profesí souvisejících s přechodem od tvorby nových aplikací k integraci existujících a k servisní orientaci obecně. Zde jsou příčiny tohoto posunu: 1. konzumerizace informačních technologií (budování takových softwarových systémů jejichž ovládání nevyžaduje ze strany uživatelů žádné hlubší znalosti, kromě těch, které patří jejich znalostní oblasti); 2. účast IT profesionálů na změně byznysu jako je outsourcing, změně organizačních struktur (včetně akvizic podniků či jejich divizí); 3. sourcing -- vstup do celosvětové dělbě práce -- např. spolupráce s IT firmami po celém světě; 4. automatizace některých činností (případně jejich provádění na dálku), které byly doposud prováděny IT odborníky lokálně/ručně. Tyto změny potřeb povedou ke změnám v požadavcích na IT experty. Klasické programování se víceméně omezí na podporu globální infrastruktury především v oblasti sítí. Zesílí trend k řízení znalostí a informací. IT odborníci se zúčastní návrhu a nezřídka i řízení byznys procesů a budou spolurozhodovat o in- a outsourcingu uvnitř státu i mimo něj. To vše bude založeno novém přístupu k budování velkých softwarových systémů známém jako servisní orientace. Znalosti a dovednosti potřebné pro takové změny je velmi obtížné učit na školách.


263


Servisní orientace otevírá nové možnosti vývoje softwarových systémů. I když se jedná o filosofii, jejíž hlavní technické rysy jsou známy po mnoho desítek let (od dob minipočítačů), v oblasti podpory byznysu se jedná o zcela nové paradigma vyžadující zcela nové přístupy všech zúčastněných (softwarových výrobců, uživatelů informačních technologií, škol, vědecké komunity, managementu). Servisní orientace je pro mnohé pracovníky nová filosofie, jejíž přesné kontury se teprve určují na základě výsledků výzkumu a zkušeností z praxe. My budeme pod termínem servisní orientace rozumět softwarové systémy ve výše uvedeném smyslu, tj. systémy, jejichž architektura v mnohém připomíná sítě služeb reálného světa. Technicky se jedná o virtuální peer-to-peer síť s asynchronním komunikačním protokolem jako základním způsobem komunikace. Námi uvažovaná varianta SOA je typicky produktem integrace velkých celků jako jsou informační systémy jednotlivých úřadů státní správy do integrovaného systému na podporu e-governmentu. Pro takové systémy je typické, že softwarové artefakty integrované do servisně orientovaného systému jsou velké a že jejich počet není enormní (v podstatě "se znají"). Výše jsme pro jednoduchost nazvali takovéto systémy konfederacemi [KŽ01]. V konfederacích je vhodné používat uživatelsky orientovaná rozhraní služeb. Jedna z podstatných výhod uživatelsky orientovaného rozhraní je to, že velmi usnadňuje takové procesy jako je outsourcing a insourcing. To se týká nejen přesunu provádění příslušných softwarových artefaktů, ale i jejich vývoje. To lze s výhodou využít při spolupráci podniků a akademických pracovišť při vývoji nových technologií a také v pedagogickém procesu. Častá námitka proti uživatelské orientaci rozhraní služeb je to, že uživatelská rozhraní závisí na nejrůznějších znalostních oblastech a dokonce na podnikové nebo národní kultuře a zvycích a jako takové nemůže být v krátké době plně standardizováno. To je samozřejmě pravda. Je ale možné, že plná standardizace zde nebude nikdy výhodou, ale spíše přítěží. Ostatně to možná platí pro mnoho dnes existujících standardů. S využitím XML lze najít řešení, při kterém je neúplná standardizace spíše výhodou než nevýhodou. Toto téma by mělo být součástí výzkumu a mělo by být zohledněno ve studijních plánech.

8 SOA a spolupráce podnikové sféry s akademickou Výzkum a vzdělávání v IT jsou dnes komplikovány tím, že výhody mnohých postupů (především servisní orientace) lze reálně využít pouze ve velkých systémech. Ty však typicky vznikají mimo akademickou půdu. Vlastnosti konfederací umožňují formou (pseudo)outsourcingu autonomní vývoj a testování nových postupů a procedur a ověřování nových vědeckých poznatků. Technicky nestojí takto koncipované spolupráci, která může být oboustranně prospěšná, nic v cestě. Kde je tedy hlavní problém? Domníváme se, že problémy jsou na obou stranách. Jako příslušníci akademické sféry se autoři na základě dlouhodobých zkušeností domnívají, že se naše podniková sféra nezajímá o principiálně nové postupy, což platí zvláště pro IT. V tom se podobáme tzv. rozvíjejícím se ekonomikám a nikoliv ekonomikám rozvinutým. Podle [TT06] platí, že v rozvíjejících se ekonomikách (či možná zaostalých) je malý zájem o spolupráci s akademickou sférou. Pokud vůbec existuje, omezuje se spíše na zdokonalování existujících technologií než na uplatňování principálně nových poznatků. Především chybí kontakty (a asi i zájem o ně) mezi podnikovou sférou a dobrými univerzitami.

9 Nové možnosti spolupráce

264



Vlastnosti konfederací jsou příznivé pro zapojení studentů IT do praktických úkolů i při zohlednění faktu, že rozhodujícím požadavkem na studentské práce je, aby studenti úspěšně absolvovali příslušnou etapu studia. Podniky naopak vyžadují, aby software pro ně vyvíjený byl dokončen v daném termínu, v očekávané kvalitě a se zajištěním údržby. U studentských prací obvykle nemají téměř žádné možnosti, jak dodržení těchto požadavků zajistit -- s možnou výjimkou situace, že student nebo studenti implementují službu s uživatelsky orientovaným rozhraním. Pro dokumentaci dobře navržené služby mnohdy stačí uživatelská dokumentace jejího uživatelsky orientovaného rozhraní. O této skutečnosti se autoři přesvědčili při řešení několika systémů reálného času a do jisté míry to potvrzují i zkušenosti s dobře strukturovanými programy psanými v COBOLu, jak se prokázalo při řešení problému roku 2000. Domníváme se, že vývoj konfederací otevírá možnosti dokonce i pro taková řešení a úkoly, při nichž studenti v rámci většího projektu s komerčním výstupem projdou celý vývojový cyklus budování softwaru počínaje formulací vizí a specifikací požadavků prováděnou v souladu s agilními formami vývoje, která jsou samozřejmě prováděna přímo s budoucími uživateli, a ukončený předáním, přičemž je žádoucí, ale z legislativních důvodů poněkud riskantní, aby studenti byli za předání a funkčnost svého díla odměněni. Jenom tak lze dosáhnout toho, aby byl brán vývoj softwaru z obou stran dostatečně vážně a o spolupráce s uživateli se nejen přednášelo, ale aby byla také prakticky procvičována. Takové uspořádání dále umožňuje, aby si studenti vyzkoušeli i takové činnosti jako je školení uživatelů, oživování a podpora systému. Znovu zdůrazňujeme, že je důležité, aby dokumentace nebyla příliš rozsáhlá a byla snadno udržovatelná v aktuálním stavu, což není pro konfederativní systémy nereálný úkol.

10 Úskalí Hlavní nebezpeční navrhovaného řešení jsou dvojí: ¾ Podniková sféra necítí dostatečnou odpovědnost vůči studentům a předčasně ztratí zájem o spolupráci a naopak studenti neprokazují dostatek snahy. ¾ Výsledky studentské práce jsou natolik zajímavé, že podnik studenta hned zaměstná a nenechá jej studium dokončit, či ohrozí kvalitu jeho studia. To je z dlouhodobého hlediska nevýhodné pro obě strany, poněvadž to ohrožuje kvalitu vzdělání právě těch nejtalentovanějších studentů. Z dlouhodobého hlediska ohrožují spolupráci škol a podniků změny naší vzdělávací soustavy. V naší společnosti stále více podceňuje důležitost znalostí technického typu a význam toho, aby takzvaně humanitní obory byly kvantifikovány (např. více využívaly matematickou statistiku důležitou např. v business intelligence) a propojovány s technickými obory, především s informatikou a naopak, aby technické obory byly propojovány nejen mezi sebou, ale i s těmi humanitními. Díky nedostatečnému uplatnění informatiky ve státní zprávě (viz [KŽ06]) není dostatečná kontrola kvality absolventů jednotlivých škol. Vzniká tak v podstatě situace, kdy školy nejsou odpovědny za výsledky své práce. To lze snadno ověřit tím, že se pokusíme zjistit, kolik procent absolventů je nezaměstnaných, případně jaké jsou průměrné příjmy absolventů dané školy určitý počet let po absolutoriu nebo kolik procent absolventů dané školy je úspěšných na vyšších typech škol (nejen u přijímacího řízení). Současnou situaci při řízení škol můžeme charakterizovat sloganem "učím kdy chci, co chci, jak chci a vždy za to dostanu zaplaceno". To vede k tomu, že klesají nároky na přijímané studenty a také na kvalitu jejich výsledků, jelikož předčasné ukončení studia studenta znamená ekonomikou ztrátu pro školu. Jen s mírným přeháněním to lze přirovnat k situaci, kdy by automobilka mohla prodávat auta


265


za vysokou cenu bez ohledu na to, zda tato auta skutečně jezdí 2 . To, že se učí podle výše uvedeného sloganu, znamená, že v dohledné době, jestli vůbec kdy, nelze prakticky uskutečnit kvalitní státní maturitu. V této situaci nemohou mít především základní a střední školy zájem na tom, aby měly kvalitní učitele, kteří také bývají nároční na znalosti a dovednosti studentů. Ukazuje se, že pro školy může být "ekonomicky" výhodné zaměstnávat mladší učitele bez aprobace – pokud možno takové, kteří nejsou příliš nároční na své žáky či studenty. Nároční pedagogové mohou totiž přispět k tomu, že líný či jinak neschopný student ze školy odejde, a tak sníží příjem školy. Lze tedy oprávněně očekávat, že v krátké době budou obě strany (podniková i akademická) trpět kritickým nedostatkem talentů a dokonce i jen dobrých absolventů. Na tento problém již poukazují významné personální agentury. Výše uvedené návrhy na podporu spolupráce podniků a akademických pracovišť mohou sice tuto situaci ovlivnit, ale nevedou v dlouhodobém výhledu řešením ve smyslu odstranění Goldrattova úzkého místa. V každém případě by mělo být řešení tohoto problému důležitým prvkem spolupráce podnikové a akademické sféry.

11 Závěr Současný stav spolupráce mezi podniky a výzkumnými a vzdělávacími institucemi v oblasti IT nelze považovat za ideální. Školy si musí vypomáhat vypisováním projektů, ve kterých se požaduje psolupráce s uživateli informačních technologií mimo školu. Je v podstatě věci, že úspěch takové spolupráce je za dnešní situace dosti věcí náhody, což snižuje efekty vypisovaní takovýchto projektů. Domníváme se, že využití moderních technických prostředků, především využití možností servisní orientace, může tuto spolupráci podstatně usnadnit. Podmínkou využití těchto možností jsou změny na straně státní (dotační a legislativní podpora spolupráce – např. podporou společných projektů), změna přístupu pracovníků na obou stranách a především organizační změny a změny pravidel hodnocení institucí a jednotlivých pracovníků. Dlouhodobou podmínkou využití této spolupráce je zvrat dosavadního vývoje především v oblasti základního a středního školství, který dosud směřuje ke stále větší míře nezodpovědnosti za kvalitu absolventů, k odbourávání nezávislých kontrol, jako jsou státní maturity, a snahy o odstranění přijímacích zkoušek a blokování všech dalších opatření umožňujících např. prostřednictvím informačních technologií a nezávisle prováděných zkoušek nezávislou kontrolu kvality práce škol.

12 Reference [KŽ01] [KŽ06]

Král, J., Žemlička, M.: Electronic Government and Software Confederations. In: A M. Tjoa, R. R. Wagner (Eds.): Twelfth International Workshop on Database and Experts System Application. IEEE Computer Society, Los Alamitos, CA, USA, 2001. ss. 383-387. Král, J., Žemlička, M.: Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veřejné správě V: Pour, J., Voříšek, J (Eds.) Systems Integration 2006. VŠE Praha, Praha, 2006. ss. 215222.

[Man05] Manpower: Confronting the coming talent crunch: What's next?, 2005. http://www. manpower.com/mpcom/files?name=Talent_Shortage_Whitepaper_Global_Final.pdf [Min04] Mintzberg, H.: Managers not MBAs. Berrett-Koehler Publishers, San Francisco, USA, 2004. [Mor05] Morello, D.: The IT professional outlook: Where will we go from here?, 2005. [Sta06]

Staudek, J.: Nepublikované sdělení, 2006.

2

Situace na Slovensku je obdobná. Zdá se však, že je více kritizována než u nás. Příkladem mohou být ostrá vystoupení předsedy Slovenské hospodářské komory. 266



[TT06]

Thursby, J., Thursby, M.: Where is the new science in corporate R&D?, Science, 314:1547-1548, 2006.

Tato práce byla částečně podporována programem “Informační společnost” pod projektem 1ET100300517.


267

Orientace na služby naděje pro lepší spolupráci mezi podniky a vysokými školami v oblasti IT

Recommend Documents