Zápis z workshopu. Spolupráce mezi správami služeb zaměstnanosti a podniky

Fórum pro spolupráci v oblasti politiky trhu práce

Zápis z workshopu Spolupráce mezi správami služeb zaměstnanosti a podniky Cílem semináře byla výměna zkušeností o možnostech spolupráce mezi správami služeb zaměstnanosti a podniky. Seminář byl zaměřen na otázky aktuálního vývoje v oblasti kooperace, modely dobré praxe a akvizici volných pracovních míst. Kromě toho se během druhého dne akce uskutečnila exkurze do závodu Opel Wien GmbH (dříve General Motors Powertrain - Austria GmbH). DATUM

26. května 2011, 9:30-16:30 27. května 2011, 9:00-13:00

MÍSTO KONÁNÍ

Vídeň hotel IBIS, Mariahilfer Gürtel 22-24 1060 Wien

MODERÁTORKA

Barbara, Willsberger, L&R Sozialforschung

JAZYKY

němčina, čeština, simultánní tlumočení


2

ÚČASTNÍCI Jméno Beran Jiří Bürger Josef Čopf Emil Dudek Jan Durajová Petra Fukan Jiří Grundtner Gerhard Hoggard Martina Hönlingerová Ivana Höklová Monika Horak Eva Hořák Radek Horyna Jan Hrdlička Jiří Hrdličková Ivana Kolmerová Věra Korntheuer Harald Kořenová Věra Král Přemysl Kuhn Lewe Kundela Lubomír Marko Lubomír Ondráková Ivana Petera František Pfeiffer Roswitha Pitner Josef Šmejkalová Jaroslava Studeny Roland Tarabová Ivana Vodrazka Martina Willsberger Barbara Zach Edith Zakrajšek Gašper Zemanová Stanislava

Organizace Úřad práce České Budějovice Úřad práce Brno-město Úřad práce Znojmo Úřad práce Prachatice Úřad práce Vyškov Úřad práce Brno-město AMS Landesgeschäftsstelle Wien / Servis trhu práce zemské zastoupení Vídeň TA-Service TA-Service EC-Employment Consulting L&R Sozialforschung Úřad práce Hodonín TA-Service Ředitel krajské pobočky Úřadu práce ČR v Jihlavě Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky AMS Landesgeschäftsstelle Wien / Servis trhu práce zemské zastoupení Vídeň TA-Service Úřad práce Vyškov Workindenmark South Úřad práce Třebíč Úřad práce Břeclav Úřad práce Brno-město Úřad práce Ćeský Krumlov AMS Horn / Servis trhu práce Horn Úřad práce Brno-město Úřad práce Vyškov AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko TA-Service AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko L&R Sozialforschung AMS Waidhofen/Thaya / Servis trhu práce Waidhofen/Thaya Regionales Arbeitsamt Laibach / Regionální úřad trhu práce Lublaň Úřad práce Jindřichův Hradec

Kontakt [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


Zahájení Barbara Willsberger (L&R Sozialforschung) a Josef Bürger (Úřad práce Brno-město) přivítali přítomné účastníky semináře.

Prezentace

zaměstnanosti zasahují až po delším neúspěšném hledání zaměstnání. Spolupráce mezi dánskou správou služeb zaměstnanosti a podniky Dánská organizace služeb pro zaměstnavatele má čtyři hlavní úkoly:

Aktuální vývoj v oblasti spolupráce mezi organizacemi služeb zaměstnanosti a podniky v Dánsku Lewe Kuhn, Workindenmark, South Pro dánský model trhu práce se vžilo označení „model flexicurity“. Podniky v něm mají velkou flexibilitu při zaměstnávání a propouštění pracovníků, protože neexistuje ochrana před propuštěním. Zaměstnanci však mají zároveň zaručen příjem, protože v případě nezaměstnanosti dostávají podporu v nezaměstnanosti ve výši 90 % svého posledního platu. Teprve po dvou letech pobírání této podpory v nezaměstnanosti přecházejí na dávky sociální pomoci. Pro dánský trh práce je charakteristická vysoká fluktuace, protože ročně změní pracoviště kolem 30 % Dánů. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2008 pouze 1,8 %. Také Dánsko však pocítilo dopady ekonomické krize a na jaře roku 2011 tak míra nezaměstnanosti dosáhla 5,8 %. Dánská správa služeb zaměstnanosti Správa služeb zaměstnanosti je v Dánsku rozdělena do tří úrovní. Na místní úrovni působí 91 center zaměstnanosti („jobcenter“), která zajišťují styk s uchazeči o práci a s podniky. Tato centra pracují s nezaměstnanými tak, aby je vedla k tomu, že si dokážou pomoci vlastními silami. Příkladem je databáze pracovních míst a uchazečů o práci „Jobnet“. Centrum zaměstnanosti existuje v každé správní obci s výjimkou 7 menších obcí, které úzce spolupracují se sousedními obcemi. Na regionální úrovni existují 4 regiony zaměstnanosti. Regionální rada zaměstnanosti, která je zřízena v každém regionu zaměstnanosti, každoročně uzavírá s ministrem zaměstnanosti smlouvu, která obsahuje cíle politiky trhu práce a požadavky na tuto oblast na následující rok. Na celostátní úrovni působí Dánská správa služeb zaměstnanosti, která se zabývá především nedostatkem pracovních sil a jeho řešením. Nejvyšší instancí správy trhu práce je dánský ministr práce. Vztahy mezi uchazeči o práci a podniky Obsazování volných pracovních míst se v Dánsku většinou odehrává bez zapojení středisek zaměstnanosti. Probíhá většinou prostřednictvím inzerce, zasílání žádostí uchazečů, práce na omezený úvazek nebo osobních kontaktů. Střediska

3

střediska zaměstnanosti pomáhají při náboru pracovníků v případech, kdy podnik má nedostatek pracovních sil na internetové stránce www.jobnet.dk uveřejňuje inzeráty (co nejvíce) na volná pracovní místa. V budoucnosti má Jobnet fungovat jako ústřední internetová stránka, která bude pokrývat celý dánský trh práce (včetně soukromých podniků). vytváří volná místa pro ty nezaměstnané, pro něž je obtížné uchytit se na trhu práce pomáhá v případech, kdy zaměstnanec potřebuje najít specifické řešení k tomu, aby si udržel svou práci

Centra zaměstnanosti odrážejí ve své činnosti potřebu pracovních sil na straně podniků. Na internetových stránkách jednotlivých regionů zaměstnanosti například mají uchazeči o práci k dispozici funkci, která jim v podobě „semaforu“ zobrazí online, jakou šanci mají ve svém povolání k získání zaměstnání v daném regionu. Pro jižní Dánsko je to například adresa: http://www.brsyddanmark.dk/Arbejdsmarkedsbalancen. aspx. To vytváří povědomí o potřebě pracovních sil v podnicích a pomáhá uchazečům získat reálnou představu o svém uplatnění. Tato služba pro zaměstnavatele je zaměřena především na získávání pracovníků z řad nezaměstnaných, a to v prvé řadě v oblastech, v nichž vládne nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Z pohledu správy služeb zaměstnanosti („jobcentra“) existují 3 podmínky úspěšné spolupráce mezi podniky a centry zaměstnanosti: 1) 2)

informovanost a slaďování očekávání obou stran cílené a efektivní využívání existujících zdrojů

občanům, kteří se nejsou schopni nebo nechtějí angažovat sami, je nutno ukázat možnosti ofenzivní postup středisek zaměstnanosti při informování veřejnosti o volných pracovních místech resp. vytváření nových pracovních míst by se měl zaměřit na podniky v odvětvích, kde je nedostatek pracovních míst

3)

cílená komunikace s podniky

Požadavky na zaměstnavatele Zaměstnavatelé mají dát nezaměstnaným příležitost k tomu, aby se dostali do situace „win-win“. Dále by měli zveřejňovat volná pracovní místa, protože v Dánsku tato povinnost neexistuje. Kromě toho by měli udržet


pracovníky v podniku co nejdéle, a to například i v případě nemoci.

Velmi ilustrativním příkladem spolupráce je Jobcenter Sønderborg. Tato správní obec se nachází na jihu Dánska a má kolem 130.000 obyvatel. V poslední době byl tento region poznamenán častými odchody firem a přenášením (outsourcingem) výrobních kapacit do zemí východní Evropy. V regionu se zvyšovala nezaměstnanost. V důsledku toho se změnily požadavky podniků na zaměstnance. Poptávka je soustředěna především na pracovníky s vyšší kvalifikací. Zároveň existuje problém změny demografické struktury. Obec se nakonec zapojila do různých iniciativ v oblasti zaměstnanosti. Díky účasti na globalizačním projektu se pro Sønderborg podařilo získat 10 miliónů euro pro nezaměstnané, určených na podporu při hledání pracovních míst. Správa služeb zaměstnanosti byla restrukturalizována: z celkem 150 zaměstnanců střediska zaměstnanosti Sønderborg pracuje 25 zaměstnanců úseku služeb pro zaměstnavatele v týmu, v němž si vyměňují informace o nezaměstnaných a o možných variantách zprostředkování práce. Dále se uskutečnily konzultace o partnerstvích s podniky. Podniky převzaly nezaměstnané se slabými vyhlídkami na umístění (cca 5 nezaměstnaných na 1 podnik) a získaly za to finanční příspěvek. Kromě toho byla rozšířena nabídka kvalifikačních opatření, která nezaměstnaným umožňují získat další kvalifikaci.

Workindenmark Tato organizace je součástí sítě EURES dánského ministerstva práce. Poskytuje veřejnou nabídku služeb s cílem přitáhnout do Dánska zahraniční pracovníky a poskytnout zahraničním pracovníkům v Dánsku podporu při integraci. Workindenmark má 4 pracovní okruhy:

podpora dánských podniků při zaměstnávání pracovníků ze zahraničí podpora zahraničních pracovníků při hledání zaměstnání v Dánsku poskytování poradenských služeb při přicestování do Dánska (kontakt s úřady, podání žádosti o EU potvrzení o pobytu, daňový výkaz, zdravotní pojištění, dánské osobní evidenční číslo aj.) pomoc a podpora v Dánsku – pro rychlý vstup do zaměstnání

Aktivity Workindenmark zaměřené na zaměstnavatele: práce organizace je rozčleněna podle oborů/odvětví (např.: IT, zdravotnictví, stavebnictví) provádění mailingových kampaní (informační materiály pro podniky, za účelem náboru zahraničních kvalifikovaných pracovníků)

4

kampaně prostřednictvím hlasových médií (externí firma oslovuje podniky a zjišťuje jejich potřebu pracovních sil) vydávání newsletteru (pravidelné rozesílání podnikům) pravidelné pořádání společných akcí se sdruženími zaměstnavatelů a zaměstnanců cílené náborové akce komplexní služby zaměstnanosti pro podniky (cílený servis, v případě potřeby až po zaměstnání nového pracovníka)

Zefektivnění spolupráce mezi správou služeb zaměstnanosti a zaměstnavateli ve Slovinsku Gašper Zakrajšek, Služba zaměstnanosti Slovinské republiky (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje, ZRSZ), Ljubljana Všeobecné údaje o trhu práce ve Slovinsku: V únoru 2011 činila oficiální míra nezaměstnanosti podle údajů EUROSTAT 8,1%. Počet volných pracovních míst, kterých bylo v roce 2008 ještě přibližně 240.000, klesl v roce 2010 na zhruba 175.000. V současné době je ve Slovinsku registrováno kolem 110.000 nezaměstnaných. Pokud jde o strukturu nezaměstnaných, ukazuje se, že se v posledních dvou letech zvýšil především podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Z celkového počtu registrovaných nezaměstnaných připadalo v dubnu 2011 43,7 % na dlouhodobě nezaměstnané. Nedostatek kvalifikovaných sil je patrný především u expertů na výpočetní techniku, mechaniků, kuchařů a zdravotnického personálu. Zároveň existuje převis kvalifikovaných pracovníků ve společenských vědách, úředníků, osob zaměstnaných v kadeřnictví. Služba zaměstnanosti Slovinské republiky (ZRSZ) je nezávislý subjekt a veřejná instituce trhu práce. V čele této organizace stojí generální ředitel společně s Radou ZRSZ, jejímiž členy jsou také představitelé zaměstnavatelů. Služba zaměstnanosti se skládá z jednoho ústředního, 12 regionálních a 59 místních pracovišť. Sídlem největšího regionálního pracoviště je Lublaň, kde je také soustředěn největší počet zaměstnanců organizace. Zaměření činnosti Služby zaměstnanosti Slovinské republiky (ZRSZ): služby pro trh práce: celoživotní podpora v zaměstnání (profesní poradenství, odborná pomoc, poradenství při rekvalifikaci…), zprostředkování zaměstnání poskytování pojištění pro případ nezaměstnanosti a vyplácení souvisejících dávek (podpora v nezaměstnanosti)


realizace opatření a programů aktivní politiky zaměstnanosti (včetně programů s kofinancováním z ESF) vystavování pracovních povolení a povolení k výkonu povolání pro cizince vypracování analytických, strategických a dalších odborných dokumentů v oblasti působnosti ZRSZ předávání informací o trhu práce a ostatních informací majících význam pro činnost ZRSZ

ZRSZ - Služby pro zaměstnavatele

evidence a zveřejňování volných pracovních míst

podpora při hledání vhodných pracovních míst informace a doporučení ohledně opatření v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti pomoc postiženým zaměstnancům při rozsáhlejším propouštění kvůli rušení pracovních míst nebo přezaměstnanosti (mobilní pracoviště, která navštěvují zaměstnance na místě) informování o zaměstnávání cizinců a o vyřizování pracovních povolení další formy spolupráce se zaměstnavateli: regionální sdružení partnerů, návštěvy, veletrhy pracovních příležitostí, poradenské akce, schůzky

Registrace volných pracovních míst Zaměstnavatelé předkládají správě služeb pro zaměstnavatele hlášení a zveřejňují údaje o volných pracovních místech. Zveřejňování volných pracovních míst je ve Slovinsku povinné. Volná pracovní místa zveřejňuje buď ZRSZ nebo samotný zaměstnavatel. Povinné zveřejňování volných pracovních míst zvyšuje transparentnost na trhu práce, zlepšuje přehled potřeby pracovních sil a je také užitečné z hlediska přípravy opatření a programů a profesního poradenství. Výhodou je také to, že takto je zajištěn kontakt se zaměstnavateli a že všichni občané mají stejný přístup k volným pracovním místům. Nevýhody: Volné pracovní místo se musí zveřejnit i tehdy, když už zaměstnavatel našel vhodné kandidáty. Zde jde o byrokratickou překážku pro zaměstnavatele. Výzva pro politiku zaměstnanosti: najít nejlepšího uchazeče pro nejlepšího zaměstnavatele společný projekt ZRSZ a ministerstva práce, rodiny, a sociálních věcí hlavním cílem je podporovat zaměstnávání uchazečů o práci u nejlepších slovinských zaměstnavatelů Zaměstnanci malých, středních a drobných firem vyplnili dotazník. Na základě jejich údajů byly vytipovány podniky, které obdržely od zaměstnanců zvlášť pozitivní hodnocení. Podniky, které byly v celostátním hodnocení označeny jako nejlepší zaměstnavatelé, obdržely ocenění („Zlatá nit“) a byly propagovány v médiích.

5

ZRSZ koordinovala předběžný výběr uchazečů o volná pracovní místa (výběr vhodných, motivovaných uchazečů z databáze ZRSZ – interview, testy); celkem bylo takto vybráno cca 3040 nezaměstnaných. Vybraní kandidáti museli splnit úkol odpovídající jejich kvalifikaci, např. uvařit menu. Na základě dosažených výsledků byli vyhodnoceni nejlepší uchazeči. Závěrečná akce: slovinský ministr práce a sociálních věcí předal vítězi/vítězce (nejlepšímu uchazeči resp. nejlepší uchazečce) pracovní smlouvu.

Zaměstnavatelé s „negativními referencemi“ – „černá listina“ Služba zaměstnanosti Slovinské republiky vede v souladu se zákonem o řízení trhu práce seznam zaměstnavatelů, kteří porušili zákoník práce, nevyplatili zaměstnancům mzdy nebo neuhradili odvody a/nebo porušili u svých zaměstnanců práva vyplývající z pracovního poměru. Zdroje: informace získané od daňové správy, inspektorátu práce resp. přímo od zaměstnanců Opatření: ZRSZ se může rozhodnout, že těmto zaměstnavatelům nebude poskytovat informace o registrovaných uchazečích o práci. Aktivní politika zaměstnanosti Je to soubor státních opatření v oblasti regulace trhu práce, jejichž cílem je vytvořit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a odstranit strukturální slabiny trhu práce. 4 oblasti, v nichž se uplatňují opatření politiky trhu práce: poradenství a podpora při hledání zaměstnání školení a vzdělávání (např.: vzdělávání na pracovišti) podpora zaměstnanosti a samostatného podnikání (dotace) programy ke zvyšování sociálního začleňování (např. veřejně prospěšné práce, sociální podnikání) Pozornost je v současné době zaměřena především na oblast školení a vzdělávání. Střednědobá a dlouhodobá spolupráce propagace určitých povolání („povolání budoucnosti“): spolupráce se školami Návštěvy u zaměstnavatelů: navázání a rozvíjení spolupráce, výměna informací o volných pracovních místech, shromažďování informací o potřebách zaměstnavatelů a o specifických rysech a požadavcích různých povolání; spolupráce slouží také k plánování a provádění služeb a programů


ZRSZ, například při rozsáhlejším obsazování pracovních míst nebo propouštění. plánování aktivní politiky zaměstnanosti: opatření v oblasti vzdělávání a školení pro budoucí potřeby spolupráce se sdruženími zaměstnavatelů a dalšími partnery: semináře; veletrhy pracovních příležitostí, průzkumy, dohody se zaměstnavateli, … výzkum trhu práce a zvyšování informovanosti (internetové služby, kontaktní centra)

Webová stránka ZRSZ – sekce pro zaměstnavatele webová stránka je nejdůležitější informační kanál, má velký význam především pro malé podniky umožňuje nahlížet do seznamu registrovaných uchazečů o práci (bez osobních údajů), do právě realizovaných programů aktivní politiky zaměstnanosti a umožňuje přístup k elektronickým službám (eServices), odběr („předplatné“) elektronických informací, zasílání důležitých informací elektronickou poštou a stahování formulářů e-Services jsou výsledkem modernizace ZRSZ, která byla zahájena před 5-6 lety. Jejich hlavním cílem je rozšíření stávajících kanálů pro poskytování služeb, což umožní, aby zákazníci ZRSZ měli k dispozici jednoduchý, uživatelsky přívětivý, efektivní a spolehlivý elektronický servis a obdrželi informace, které budou přístupné kdykoli a kdekoli prostřednictvím internetu. e-Services: nabídka pro zaměstnavatele evidence a zveřejňování volných pracovních míst (od roku 2005 se na internetových stránkách zveřejňuje přes 80% volných pracovních míst) ročně aktualizované seznamy zaměstnavatelů virtuální burza pracovních příležitostí vyhledávání v životopisech registrovaných uchazečů o práci výměna dat (hlášení podávaná ZRSZ, např. ohledně programů aktivní politiky zaměstnanosti) online nahlížení do vyřizovaných žádostí o pracovní povolení poštovní schránka zaměstnavatelů, tato poštovní schránka je na straně zaměstnanců anonymizovaná eCounselling – elektronické poradenství statistické údaje (kolik lidí hledá práci atd.) jsou přístupné online všechny uvedené služby jsou bezplatné Všechny elektronické služby jsou poskytovány pouze registrovaným uživatelům. Mechanismus fungování burzy pracovních příležitostí Uživatelé se zaregistrují a vloží svůj elektronický životopis do online databáze. Zaměstnavatelé se rovněž zaregistrují online a zveřejní volná pracovní místa.

6

Program automaticky porovná data na obou stranách a vyhledá pro zaměstnavatele vhodné životopisy. Pokud zaměstnavateli uchazeč vyhovuje, může mu zanechat v elektronické poštovní schránce zprávu. Uchazeč může na tuto zprávu odpovědět. Spolupráce mezi Servisem trhu práce (AMS) a podniky na příkladu Regionálního zastoupení (RGS) Waidhofen Edith Zach, RGS Waidhofen/Thaya, Rakousko Servis trhu práce v Dolním Rakousku AMS Dolní Rakousko má celkem téměř 850 zaměstnanců, z nichž pracuje více než 750 na plný úvazek. Celkem je v Dolním Rakousku 23 regionálních zastoupení, v nichž na úseku služeb pro podniky (Service für Unternehmen, (SfU) působí celkem 75 zaměstnanců. Zaměstnanost v Dolním Rakousku Srovnání let 2009 a 2010 ukazuje, že míra zaměstnanosti nejprve od srpna 2009 do března 2010 stále klesala a od dubna 2010 se opět zvyšuje. V roce 2010 opět vzrostl podíl zaměstnaných žen, a to konkrétně o 0,7 %. U mužů naopak míra zaměstnanosti stagnovala. Nejvýrazněji stoupla zaměstnanost v posledním čtvrtletí roku 2010, když přírůstek zaměstnanosti činil 0,8 %. Nezaměstnanost v Dolním Rakousku V roce 2010 nezaměstnanost postupně klesla o 1,5 %. U mužů se snížila o 2,7 %, u mládeže (ve věku 15-24 let) o 3,3 % a u dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 6 měsíců) o 5,1 %. Mírné zvýšení nezaměstnanosti bylo naproti tomu zaznamenáno u žen. Zde se nezaměstnanost zvýšila o 0,1 % a u osob nad 50 let o 3,6 %. Trh pracovních míst v Dolním Rakousku V roce 2010 byla na trhu pracovních míst patrná stabilnější konjunktura. Pracovištím AMS došlo za celý rok 2010 kolem 60.000 požadavků na obsazení volných pracovních míst a bylo evidováno přes 4.500 volných učňovských míst. Prostřednictvím dotací na práci na krátký úvazek se v roce 2010 podařilo zajistit 7.000 pracovních míst (v 51 podnicích). Trh práce v letech 2011-2014 V letech 2011-12 se předpokládá zpomalení hospodářského růstu, od roku 2013 by ekonomika měla opět růst dynamičtěji. Podniky budou rozšiřovat výrobu a poptávat více pracovních sil (především zapůjčených). Roční hospodářský růst bude v letech 2010-2014 reálně činit 2,6 %. V letech 2011/2012 se mírně zvýší nezaměstnanost.


Prognóza: rozšíření nabídky pracovních sil značné rozšíření aktivního zaměstnávání zlepší se šance žen na získání zaměstnání největší expanzi zaznamená sektor služeb (sociální služby a zdravotnictví) snížení počtu registrovaných nezaměstnaných od roku 2013 ze snížení nezaměstnanosti budou mít prospěch hlavní muži

3)

4) Trh práce a služby pro podniky ve Waidhofenu an der Thaya V roce 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti ve Waidhofenu an der Thaya 7,7 % (oproti roku 2009 se snížila o 11,7 %). Ve Waidhofenu pracuje 1,5 osoby (z celkem 10 pracovníků AMS) na úseku služeb pro podniky. Cíle a úkoly služeb pro podniky akvizice volných pracovních míst vyšší transparentnost poptávky a nabídky pracovních sil optimální míra shody mezi požadavky a nabídkou („matching“) obsazování volných pracovních míst => správný člověk pro správné pracovní místo (také s využitím podnikových dotací) informování podniků o trhu práce informování o dotacích pro podniky a vyřizování dotací Poradenské služby v rámci servisu pro podniky (SfU) Podpora podniků při hledání pracovních sil, zajišťování kvalifikačního růstu pracovníků, v otázkách zákona o zaměstnávání cizinců, dotací (prostřednictvím informování o různých možnostech jednání a rozhodování v rámci vymezeném platnou legislativou)

5)

6)

7)

7

podrobnější jsou informace, tím efektivnější může být hledání vhodného uchazeče. SfU se s podnikem konkrétně dohodne na nejvhodnějším způsobu výběru pracovníka pro obsazení volného místa. Přijetí zakázky: SfU potvrdí zadavateli přijetí zakázky. Podnik obdrží potvrzení zakázky, které obsahuje údaje o ohlášeném volném pracovním místě. Pokud je z pohledu podniku třeba provést v zadání úpravy, vyžádá si SfU okamžité zpětné hlášení. Po vložení dat probíhá výběr vhodných uchazečů („matching“): SfU porovnává profil požadavků, vypracovaný pro danou zakázku, s kvalifikací osob, které jsou vedeny v naší evidenci jako uchazeči o práci. AMS navrhne podniku vhodné uchazeče: Osoby, které mají vhodnou kvalifikaci pro nahlášené místo, pozve AMS do podniku k výběrovému pohovoru. Počet navržených kandidátů je omezen podle požadavků podniku. Pokud si to podnik vyžádá, může být nabídka volného místa také zveřejněna, například v informačních bulletinech AMS, samoobslužných automatech a na internetu. Dohoda o plánu poradenských aktivit: Po skončení výběrových pohovorů informuje podnik AMS o jejich výsledku. Pokud se AMS nepodaří vyřídit zakázku napoprvé, projedná s podnikem novou strategii postupu při hledání a výběru a popř. se s ním dohodne na časových intervalech, ve kterých bude zakázka aktualizována. Obsazení pracovního místa: Je důležité, aby podnik rychle informoval AMS o tom, že místo je už obsazené; odpadnou tím zbytečná předběžná jednání se zájemci o práci.

Zprostředkovatelské služby SfU Předvýběr může proběhnout na třech úrovních: pouze telefonicky nebo pouze písemně telefonicky a písemně telefonicky, písemně a osobně Výhodou předvýběru je to, že po jeho provedení obdrží Informační služby v SfU podnik pouze podklady nejvhodnějších uchazečů. možnost obsazení volných pracovních míst rámcové právní podmínky v oblasti trhu práce (např. burzy pracovních příležitostí: AMS pozve vhodné uchazeče na jednání. Firma má možnost právní důsledky odmítnutí nabízené práce, zákon o prezentovat sebe a nabízené pracovní místo. Ti z rovném zacházení) uchazečů, kteří nemají o místo zájem, mohou burzu opatření na podporu obsazování volných po tomto představení opustit. Se zbývajícími pracovních míst uchazeči provede firma okamžitě výběrový pohovor. Výhodou tohoto postupu je úspora času a rychlé Průběh zprostředkování práce 1) Identifikace požadavků zákazníka: jednání mezi obsazení volných pracovních míst. SfU a podnikem. Podnik se zkontaktuje s AMS telefonicky, písemně, osobně nebo prostřednictvím zprostředkování přesně podle požadavků: Před předáním návrhu na zprostředkování naváže AMS internetu (www.ams.at). Podnik předá AMS telefonicky kontakt s vytipovanými osobami a ověří, informace o volném pracovním místě a požadavky jestli jejich kvalifikace přesně odpovídá na uchazeče. požadavkům podniku. Vlastní zprostředkování se 2) Upřesnění a shrnutí požadavků zákazníka: SfU vypracuje profil požadavků na zakázku. Čím


realizuje pouze v případě naprosté shody kvalifikace s požadavky. Výhoda: vyšší spokojenost podniku i evidovaných osob se službami AMS. Další priority služeb pro podniky: AMS Waidhofen/Thaya stanovila další priority své činnosti s cílem zvýšit kvalitu zprostředkování práce a spokojenost zákazníků: „livematching“: schůzky poradce s podnikem, který hledá pracovní síly patronáty nad nezaměstnanými osobami s vysokou úrovní vzdělání „after sales“: AMS se po určité době od obsazení volného pracovního místa telefonicky informuje, jestli výsledek zprostředkování skutečně odpovídá představám podniku „business dialog“: spolupráce mezi podniky a AMS v konkrétních oblastech mailing: podnikům je rozesílán newsletter, který vydává ústředí AMS @Motion Tour 2011 V době od 21.3 do 1.4.2011 navštívilo 75 pracovníků dolnorakouského SfU celkem 1.200 firem a prezentovalo jim paletu svých produktů. Rakouská televize kromě toho vysílala k této akci reklamní spot. Spolupráce mezi úřady práce a podniky v kraji Vysočina Jiří Hrdlička, ředitel krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Jihlavě

- rekvalifikace zaměstnanců - vzdělávání ke zvýšení kvalifikace SeZam - Rozvoj služeb a spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce „SeZam“ neboli v plném znění „Rozvoj služeb a spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce“ je projekt financovaný z

evropských strukturálních fondů, jehož prostřednictvím se ověřuje aplikace inovativních nástrojů spolupráce se zaměstnavateli. SeZam je v současné době nejdůležitějším nástrojem spolupráce se zaměstnavateli v regionu. SeZam přímo navazuje na projekt Institutu trhu práce, který byl ukončen v roce 2008.

Cíle návštěv v podnicích poskytování poradenských služeb (nabídka výkonů úřadu práce) získávání informací o potřebě pracovních sil a požadovaných kvalifikacích zjišťování informací o pohybu pracovních sil u zaměstnavatelů pro potřeby vypracování analýz a prognóz trhu práce v regionu ověření správnosti identifikačních a kontaktních údajů zaměstnavatele Rozesílání monitorovacího dotazníku Úřad práce sleduje a analyzuje situaci na trhu práce. K tomu potřebuje získat od zaměstnavatelů informace, které se zjišťují prostřednictvím monitorovacího dotazníku. Údaje se zjišťují 2x ročně:

V roce 2010 činila nezaměstnanost v kraji Vysočina přibližně 11 % (celkem 29.410 osob hledajících práci). V květnu 2011 výrazně klesla, konkrétně na 8,3 % (22.251 uchazečů o práci), ale na podzim roku 2011 se opět očekává její nárůst. Přednedávnem došlo k restrukturalizaci českých úřadů práce. Od května 2011 z nich odešlo 400 zaměstnanců, kteří nyní pracují v nově zřízeném inspektorátu práce. Jejich úkolem je kontrola ilegálně vykonávané práce. Službami pro zaměstnavatele se na úřadu práce zabývá až 10 pracovníků. Co nabízí zaměstnavatelům Český úřad práce: informování o volných pracovních místech provedení předběžného a konečného výběru vhodných uchazečů o konkrétní pozice podpora zaměstnavatelů (veřejně prospěšná místa resp. veřejně prospěšné práce) podpora pro samostatně výdělečně činné osoby chráněná pracovní místa pro postižené vytváření nových pracovních míst (regionální individuální projekty) opatření na podporu kvalifikace

8

k 31.12. – u všech podniků, které mají více než 20 zaměstnanců, kvůli vypracování analýz a prognóz trhu práce v regionu a hlášení o zaměstnání postižených podle § 81-84 zákona o zaměstnanosti k 30.6. – u podniků, které mají více než 100 zaměstnanců, kvůli zjištění pohybu pracovních sil

Spolupráce se zaměstnavateli v roce 2010 okres

návštěvy v podnicích

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou celkem

68 131 46 17 6 268

monitorovací dotazník (k 31.12.2010) 220 362 205 226 241 1254

Vytváření nových pracovních míst Očekává se, že od roku 2012 zaměstnavatelům odpadne zákonem stanovená povinnost hlásit volná pracovní místa. V zájmu vytváření a udržení pracovních


míst je proto ještě těsnější spolupráce se zaměstnavateli v oblasti lidských zdrojů. Je třeba vytvořit zaměstnavatelům co nejlepší podmínky k tomu, aby oni sami byli schopni vytvářet v regionu nová pracovní místa Projekt „Vzdělávejte se“ Tento úspěšný projekt pomohl zaměstnavatelům v regionu úspěšně překonat problémy způsobené globální hospodářskou krizí (např. zaváděním práce na zkrácený úvazek a placeného vzdělávání). Projekt je zaměřen na podporu dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků. Spolupráce se zaměstnavateli se díky tomu prohloubila a zefektivnila. Projekt „Vzdělávejte se pro růst“ Tento projekt je podobný výše uvedenému projektu „Vzdělávejte se“ pouze svým názvem. Projekt byl zahájen koncem května 2011. Jeho cílem je podpořit pouze ty firmy, které zaznamenávají růst. Růst českého hospodářství mají podpořit opatření v oblasti dalšího vzdělávání a řízení lidských zdrojů. Cílovými skupinami projektu jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci. Na „rekvalifikaci“ byla vyčleněna 1 miliarda a na „adaptaci“ 1,3 miliardy korun. V rámci první prioritní osy „Adaptace“ provádí úřad práce výběr podniků, které se podílejí na dalším vzdělávání určitého počtu pracovníků. Druhá prioritní osa „Rekvalifikace“ obsahuje rekvalifikační opatření zaměřená na získání požadovaných kvalifikací pro uchazeče o pracovní místa. Zde je cílem především zvýšit kvalifikaci a zaměstnatelnost. K podporovaným oborům patří sociální služby, strojírenství, stavebnictví, maloobchod, ubytování, gastronomie a pohostinství, odpadové hospodářství, cestovní ruch a energetika. Novela zákona o zaměstnanosti Od 1.1.2012 přestane pro zaměstnavatele platit povinnost hlásit úřadu práce volná pracovní místa. Dosavadní zkušenosti: Povinné hlášení volných míst byla formalita, kterou mohli zaměstnavatelé obejít, ale byla to přesto důležitá informace pro uchazeče. Po novelizaci bude důležitým předpokladem nové efektivní spolupráce mezi úřady práce a zaměstnavateli důvěra ve správu služeb zaměstnanosti. Týmová práce v praxi úřadu práce Václav Pauch a Jan Dudek, Úřad práce Prachatice, Česká republika Představení projektu „Týmová práce v praxi úřadu práce“: V tomto případě se jedná o projekt, který se nepodařilo realizovat podle původních představ. Projekt reorganizace úřadu práce sice nebyl v roce 2005

9

uveden do života, ale jeho neúspěch se stal poučením pro přípravu budoucích projektů. Do roku 2005 byly české úřady práce rozděleny do tří oddělení: zprostředkování – služby pro nezaměstnané, vyhledávání vhodných volných pracovních míst (v databázích), výplata podpory v nezaměstnanosti, poradenství ve všeobecných záležitostech poradenství – poradenství ve specifických záležitostech, včetně otázek volby a změny zaměstnání, rekvalifikace, organizace skupinových setkání pro nezaměstnané („job clubs“) trh práce – služby pro zaměstnavatele, vyhledávání volných pracovních míst, vyřizování dotací pro vytváření a udržení pracovních míst Úřady práce pracovaly podle tohoto modelu 15 let. Během této doby se projevily některé nedostatky: jednotlivá oddělení preferovala své dílčí zájmy před hlavním úkolem úřadu práce roztříštěnost procesů nedostatečný interní tok komunikací stereotypy provozní slepota rutinní praxe brzdila inovativní přístup „ponorková nemoc“ ve vzájemných vztazích mezi zaměstnanci a vztazích mezi zaměstnanci a klienty „syndrom vyhoření“ Nový organizační model úřadu práce měl odstranit uvedené nedostatky. Byla plánována tato opatření: zřízení několika pracovních týmů v každém týmu měli být zastoupeni pracovníci všech dřívějších oddělení rozdělení okresu na „mikroregiony“ každý tým má na starosti „svůj“ mikroregion tým odpovídá za poskytování služeb nezaměstnaným a zaměstnavatelům ve svém mikroregionu tým odpovídá za provádění aktivní politiky zaměstnanosti ve svém mikroregionu, tj. za rozdělování dotací mezi zaměstnavatele a za rekvalifikaci tým je hodnocen podle předem stanovených kritérií (např.: úspěšné zprostředkování práce, realizace aktivní politiky zaměstnanosti, rozsah služeb pro zaměstnavatele) Návrh projektu vypracovali vedoucí pracovníci úřadů práce, zaměstnanci s ním byli seznámeni na několika pracovních schůzkách. Experiment však nebyl dostatečně právně podložený (i když byl v souladu s předpisy) a speciálně vyvinutý software se podařilo nakonfigurovat jen s určitými nedostatky. Vedení úřadu nakonec rozhodlo, že projekt bude realizován pouze v případě, že pro něj bude více než polovina


zaměstnanců. V tajném hlasování se pro projekt vyslovilo pouze 24 % pracovníků úřadu. Projekt ztroskotal z těchto důvodů: málo času na přípravu projekt připravovali pouze vedoucí pracovníci zaměstnanci nebyli dostatečně motivovaní cíle projektu nebyly podrobně vysvětleny vlastnímu projektu nepředcházel pilotní projekt (ověření proveditelnosti, zjištění kritických míst, mezer v projektu, …) nepodařilo se překonat nejistotu pracovníků ohledně jejich nových rolí nebyl vypracován systém podpory resp. školení pro přechodovou fázi nebyly dostatečně propagovány výhody, které přinese realizace projektu nepodařilo se vyvrátit protiargument „víc práce za stejné peníze“ mikroregiony nebyly vymezeny „spravedlivě“ kvůli nedostatku času na přípravu některým pracovníkům vyhovoval stávající stav projekt neměl dostatečnou oporu v právních předpisech a nebyl k dispozici vhodný software Hodnocení projektu I když projekt nakonec nebyl realizován, podařilo se z něj vyvodit pozitivní závěry: Na základě připomínek a podnětů pracovníků úřadu byly provedeny podstatné změny kompetencí, přestože se organizační struktura úřadu nezměnila. Kromě toho byla posílena odpovědnost všech účastníků za procesy související s hledáním a obsazováním volných pracovních míst.

10

Z „neúspěchu“ projektu získal Úřad práce v Prachaticích největší užitek v letech 2007-2008. V té době se úřad zapojil do procesu archivace a digitalizace písemných dokumentů spojených se zaměstnaností a s výplatou sociálních dávek. Od konce roku 2009 už Úřad práce v Prachaticích nevede v oblastech zaměstnávání a výplaty sociálních dávek žádné písemné archívy a využívá v plném rozsahu výhody práce s digitalizovanými dokumenty.

Exkurze do závodu Opel Wien GmbH s prohlídkou Účastníci workshopu navštívili 27.5.2011 výrobní haly společnosti Opel Wien GmbH, která vyrábí převodovky a motory do automobilů. Opel Wien GmbH je už řadu let vůbec největším závodem divize Powertrain, která je součástí koncernu Opel. V tomto závodě pracuje přibližně 2.200 osob. Učňovská dílna v závodě na výrobu motorů a převodovek ve vídeňské městské části Aspern byla založena v roce 1983. Účastníci exkurze se dověděli, že spolupráce AMS a vídeňského závodu Opel se zaměřuje hlavně na odbornou přípravu učňů. Každým rokem přijímá závod přibližně 30 nových učňů (z toho je často polovina „hostujících“ učňů jiných firem). Ve firmě je pravidlem, že každému z nich je po vyučení nabídnuto místo ve firmě. Někteří z nich už mezitím složili mistrovské zkoušky nebo dokonce získali titul inženýra.

Zápis z workshopu. Spolupráce mezi správami služeb zaměstnanosti a podniky

Recommend Documents