Zápis z workshopu. Změny ve formulářích

Forum für arbeitsmarktpolitische Zusammenarbeit

Zápis z workshopu Změny ve formulářích Cílem workshopu byla výměna zkušeností ohledně očekávaných změn ve formulářích podle nařízení (EHS) č. 574/72 a vytvoření společné vědomostní báze. DATUM

12. července 2010

MÍSTO

Hotel Marcinčák, Mikulov, Česká republika K Vápence 69 (tel.: +420 519 512 700)

ŘÍZENÍ

Barbara Willsberger, L&R Sozialforschung

JEDNACÍ JAZYKY

němčina, čeština, simultánní tlumočení


2

ÚČASTNÍCI Jméno Adamec Vladimír Brezinová Helena

Organizace Arbeitsamt Znojmo / ÚP Znojmo Arbeitsamt Znojmo / ÚP Znojmo

Kontakt [email protected] helena.brezinova@ zn.mpsv.cz

Bukovská Radka

Arbeitsamt Břeclav / ÚP Břeclav

[email protected]

Bürger Josef

Arbeitsamt Vyškov / ÚP Vyškov

[email protected]

Černý Jiří Čopf Emil Höklová Monika Holcová Ludmila

Arbeitsamt Třebíč / ÚP Třebíč Arbeitsamt Znojmo / ÚP Znojmo EC-Employment Consulting Ministerium für Arbeit und soziale Angelegenheiten der Tschechischen Republik / MPSV ČR L&R Sozialforschung Handelskammer Brünn-Umland / OHK Brnovenkov Arbeitsamt in Vyškov / ÚP ve Vyškově Arbeitsamt in Vyškov / ÚP ve Vyškově Arbeitsamt Břeclav / ÚP Břeclav Arbeitsamt Břeclav / ÚP Břeclav Arbeitsamt Brünn-Stadt / ÚP Brno-město Arbeitsamt Brünn-Stadt / ÚP Brno-město AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko Arbeitsamt Brünn-Umland / ÚP Brno-venkov Arbeitsamt Hodonín / ÚP Hodonín TA Service Arbeitsamt in Blansko / ÚP Blansko AMS Bundesgeschäftsstelle / Servis trhu práce spolkové zastoupení AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko L&R Sozialforschung Arbeitsamt Znojmo / ÚP Znojmo

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Horak Eva Kočišová Dana Leššová Hana Marek Jan Můčková Zdeňka Nezvalová Vojtěška Procházková Eliška Sedláková Šárka Streicher Friedrich Šebelová Hana Škrabalová Marcela Tarabová Ivana Trojáčková Zdeňka Urschler Bettina Widy Sabine Willsberger Barbara Zrůstová Miloslava

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


Přivítání Barbara Willsberger (L&R Sozialforschung) a Emil Čopf (ředitel Úřadu práce Znojmo) přivítali přítomné účastníky workshopu.

Shrnutí referátů Nové předpisy EU (1.5.2010) – aplikace v Rakousku Friedrich Streicher (AMS Dolní Rakousko) Možnosti hledání práce v zahraničí: Poradenské služby ohledně čerpání podpory v nezaměstnanosti v Rakousku a hledání zaměstnání v zahraničí pro rakouské občany poskytují poradci EURES. Existují dvě možnosti čerpání podpory v nezaměstnanosti v Rakousku a hledání práce v zahraničí: buď prostřednictvím exportu dávek podle nařízení ES č. 883/2004 (zde se uplatní nová pravidla pro práci s formuláři). nebo zájemce o práci nadále pobírá v Rakousku podporu v nezaměstnanosti (národní úprava – pozastavení nároku je v určitých případech na omezenou dobu odloženo) Hledání práce u příhraničních pracovníků: obecně se rozlišují „praví“ a „nepraví“ příhraniční pracovníci (čl. 65 odst. 2 nařízení ES č. 883/2004). Přestěhování/návrat do Rakouska po zaměstnání v zahraničí a hledání práce v Rakousku (nejde o příhraniční pracovníky). Zde jde o osoby, které pracovaly v jiném členském státě EU a nyní hledají práci v zemi, do které se přestěhovaly. Když někdo pracoval a bydlel v zahraničí a po určité době se vrátí resp. přestěhuje zpět, aniž by měl status příhraničního pracovníka, platí pro nárok na podporu v nezaměstnanosti minimální doba zaměstnání v trvání jednoho dne („pravidlo jednoho dne“). Pro podporu v nezaměstnanosti kromě toho platí zbytkový nárok na rakouskou úpravu, pokud je státem příslušným pro vyplácení podpory Rakousko. Příhraniční pracovníci Rozlišování mezi pravými a nepravými příhraničními pracovníky je spojeno s odlišnými nároky na podporu v nezaměstnanosti. Praví příhraniční pracovníci bydlí v jednom členském státě EU a pracují v jiném. Při dojíždění do práce přitom pravidelně (každý týden) překračují hranice mezi členským státem, v němž bydlí, a státem, ve kterém pracují. V případě nezaměstnanosti je pro vyplácení podpory příslušný členský stát bydliště. Nepraví příhraniční pracovníci rovněž bydlí v jednom členském státě EU a pracují v jiném, při cestě do zaměstnání však nepřejíždějí pravidelně hranice. Jejich vazby s členským státem bydliště přitom zůstávají zachovány. Pro podporu v nezaměstnanosti je příslušný stát, v němž jsou zaměstnáni, členský stát bydliště jim vyplácí dávky pouze v případě plné nezaměstnanosti, pokud se do tohoto státu vrátili. Pokud se osoba nevrátí do členského státu bydliště, musí být ohledně

3

zprostředkování dávek k dispozici státu, v němž je zaměstnána. Tyto osoby tedy mají možnost volby. Pokud se však už vrátí do členského státu bydliště, toto právo volby zanikne (RS Aubin, 227/81). Pro příhraniční pracovníky platí při hledání práce ve dvou členských státech tato pravidla: možnost hledat si práci v bývalém členském státě zaměstnání a současně pobírat dávky v členském státě bydliště ohlašovací povinnost vůči správě sociálního zabezpečení v členském státě bydliště a současné hledání práce v členském státě zaměstnání přednost má právní úprava státu, který vyplácí dávky hledání práce nemá dopad na pobírání dávek v členském státě bydliště Import/export dávek, zúčtování a formuláře Bettina Urschler (AMS Österreich) Při exportu/importu dávek podpory v nezaměstnanosti se na příslušných pracovištích obou zemí zvlášť výrazně uplatní nová pravidla pro práci s formuláři. Tato pravidla platí od 1.5.2010 a tento den je také rozhodný pro nároky na export/import dávek na území EU. Pro státy EHP a Švýcarsko platí dosavadní úprava podle nařízení ES č. 1408/71 a formulář E 303. Export dávek Zásadně existuje nárok na pobírání dávek po dobu do 3 měsíců (pokud je hlášení podáno včas) a za určitých podmínek lze export dávek prodloužit až na další 3 měsíce s tím, že je nutno podat novou žádost a žadatel se musí vrátit ze zahraničí. Nárok na export dávek je vždy omezen horním limitem výše dávky. Během uvedené doby si žadatel buď musí najít v zahraničí zaměstnání, nebo se musí včas vrátit, protože jinak by pozbyl veškeré nároky na podporu v nezaměstnanosti. Pokud jde o možnost exportu dávek, platí zpravidla zásada, že uchazeč o práci musí být evidován čtyři týdny před odjezdem; AMS tuto dobu ověřuje. Po vycestování se musí osoba hledající práci registrovat do jednoho týdne u příslušného úřadu práce v zahraničí. Pobírání dávek je při vycestování z Rakouska zastaveno a země vyplácející dávky pak čeká na obdržení formuláře SED U009, v němž je potvrzeno, že daná osoba je evidována jako uchazeč o práci v zahraničí. U dávek lze provádět bankovní převody do zahraničí. Formulář PD U2 musí být předán příslušným zahraničním institucím sociálního pojištění do jednoho týdne a žadatel musí zaevidován jako uchazeč o práci. PD U2 mimo jiné obsahuje údaj o době trvání exportu dávek a o tom, jestli země, v níž uchazeč hledá práci, má zasílat měsíční hlášení o situaci nezaměstnaného.


Import dávek V Rakousku hovoříme o importu dávek tehdy, když uchazeč o práci pobírá dávky v jiném členském státě a přitom odchází do Rakouska, aby si tam našel práci. Za tímto účelem předloží uchazeč příslušnému regionálnímu pracovišti AMS formulář PD U2. Na základě tohoto formuláře pak pracoviště převezme údaje ze země původu. Uchazeč je v Rakousku zaevidován jako osoba hledající práci a do země vyplácející dávky se zašle formulář U009. Formulář SED U013 se zasílá tehdy, když není jasné, jestli je nutno zasílat měsíční hlášení o situaci nezaměstnaného. Uchazeč je kromě toho informován o svých povinnostech a o záznamech v evidenci uchazečů o práci. Zúčtování a náhrady Tyto postupy se současné době používají pouze v prostoru EU a pouze u (pravých a nepravých) příhraničních pracovníků. V současné době přitom v rámci EU neexistuje jednotný postup, protože úprava stanovená v nařízení ES ponechává velký volný prostor pro interpretaci. Cílem použití zúčtovacích postupů je kompenzace nákladů mezi státem, v němž je uchazeč zaměstnán a který je příjemcem příspěvků sociálního pojištění, a státem, který vyplácí dávky. V současné době bude AMS přijímat a podávat požadavky na úhradu pouze tehdy, pokud byl uchazeč během uplynulého roku zaměstnán ve státě, v němž vykonává zaměstnání (a v němž odváděl příspěvky), nejméně po dobu 28 týdnů (nebo 52 týdnů během posledních dvou let). Ke zúčtování ve státě posledního zaměstnání se musí uchazeč přihlásit do 6 měsíců od uplynutí kalendářního pololetí, v němž během úhradového období naposledy pobíral dávky. Pokud například existuje nárok na dávky za měsíce červenec až září 2010, musí být požadavek na úhradu podán od ledna do června 2011. Nárok na úhradu se vypočítá z celkové částky dávek, které byly poskytnuty v prvních třech měsících. Pokud uchazeč pracoval celkem 1 rok z dvouletého období, lze zúčtování prodloužit na 5 měsíců. Podstatné je, že částka úhrady nesmí být při zúčtování vyšší než částka, kterou by podle právních předpisů příslušného členského státu bylo nutno vyplatit v případě nezaměstnanosti. Úhrada se snižuje o exporty dávek ze státu posledního zaměstnání. Při dosažení maximální částky provádí Rakousko paušalizaci pro Německo, Belgii, Slovensko, Česko a Finsko. Pokud časem přijme Evropská komise jiné předpisy, budou náležitým způsobem aplikovány. Informace o práci s formuláři Používají se 3 různé skupiny formulářů: 3 přenosné dokumenty (portable documents, PD) – U1, U2, U3, které jsou určeny k předání resp. zaslání zákazníkům; U1 (k potvrzení doby pojištění a výše odměny za práci; v současné době se v Rakousku nepoužívá – používá se formulář E 301); U2 (odpovídá dřívějšímu formuláři E303) potvrzuje export dávek pro

4

žadatele (zákazníka); U3 je určen pro zákazníka, který jej použije k ohlášení okolností majících vliv na poskytování dávek jiné instituci poskytující dávky; U2 a U3 se používají v Německu. K přímé komunikaci s jinými poskytovateli pojištění se souběžně používají dokumenty SED. 31 strukturovaných elektronických dokumentů (structured electronic documents, SED) – U001-U031, které však už byly zredukovány na 21 SED; tyto dokumenty slouží vedle PD k výměně informací mezi institucemi sociálního pojištění v členských státech. Jakmile budou k dispozici přeložené německé verze těchto dokumentů, budou provedeny změny průběžného číslování SED. Staré formuláře s označením „E“ (E301 resp. E 302) se budou používat pouze v přechodné fázi (do 1.5.2012) pro potvrzování doby pojištění a poskytování údajů o výši příjmu; v celém Rakousku přitom budou zdrojem dat údaje Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven (HVB). Na tyto formuláře kromě toho bylo přidáno upozornění na směrodatné nařízení (1408/71 nebo 883/2004). Údaje o výši příjmu jsou zapotřebí pouze na vyžádání, přičemž Rakousko je může uvádět pouze jako hrubý příjem zahrnovaný do základu pro výpočet sociálního pojištění. SED SED slouží výhradně ke komunikaci mezi sociálními pojišťovnami v členských zemích; v současné době se ještě používají SED v „papírové“ podobě, ale nejpozději do května 2012 mají členské státy přejít na elektronickou výměnu dat prostřednictvím EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information – elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení). SED se v současnosti používají pouze v angličtině. Celkem se rozlišují 4 skupiny dokumentů SED: potvrzení doby pojištění, výše příjmu resp. údaje o rodinných příslušnících (U001-U006, U018 resp. U017) export dávek (U007-U016, U031 resp. U019) výměna údajů k hledání zaměstnání ve 2 členských státech (U019-U016 resp. U018-U019) zúčtování u příhraničních pracovníků (U023-U030, U020-U029) Formuláře se v současné době dopracovávají v Bruselu. Jakmile budou k dispozici oficiální překlady do němčiny, bude provedena částečná změna průběžného číslování. Přehled formulářů SED: U007 – dotaz na export dávek při nepředložení PD U008 – potvrzení exportu dávek při předchozím nepředložení PD U009 – hlášení data registrace a nové adresy při exportu dávek U010 – informace o okolnostech majících vliv na poskytování dávek U011 – informace o dopadech okolností ovlivňujících poskytování dávek


U012 – požadavek na zasílání měsíčních hlášení o situaci nezaměstnaného U013 – měsíční potvrzení o situaci nezaměstnaného U014 – potvrzení o návratu do členského státu poskytujícího dávky U015 – potvrzení o prodloužení doby exportu dávek U016 – potvrzení o skončení nároku během doby exportu dávek PD: U2 – potvrzení o exportu dávek U3 – hlášení okolností ovlivňujících poskytování dávek Formuláře v České republice a jejich používání Ludmila Holcová (Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky) Koordinace sociálního pojištění Od 1.5.2010 je koordinace v oblasti sociálního pojištění blíže upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009. Nezaměstnaní mohou hledat práci v jiném členském státě EU po dobu 6 měsíců, pokud už mezitím nevyčerpali dobu nároku na dávky. Lze započíst dobu pojištění osob, které předtím pracovaly v jiném členském státě. Nové je to, že dobu pojištění lze převést na jednu zemi a díky tomu se už nemůže stát, že by docházelo k duplicitě nebo k tomu, že nezaměstnaný není pojištěn.

5

Aby mu v České republice vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, musel žadatel odpracovat v posledních 3 letech celkem jeden rok a odvádět za tuto dobu povinné sociální pojištění. K výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti se používá průměrný hrubý měsíční příjem. Maximální výše hrubého přivýdělku pro pobírání podpory v nezaměstnanosti činí 4.000 Kč měsíčně (asi 160 € měsíčně). Příjmy nedosahující této maximální částky se v Česku označují jako nekolidující zaměstnání. Zpětná úhrada příspěvků sociálního pojištění Zde jde o zpětnou úhradu části podpory v nezaměstnanosti, kterou vyplatil členský stát bydliště (podle nařízení č. 883/2004). Toto nařízení se použije pouze tehdy, pokud nezaměstnaný dříve pracoval v jiném státě než ve státě svého bydliště a nárok na podporu v nezaměstnanosti se přitom uplatňuje ve státě bydliště. Ohledně doby vyplácení a výše podpory v nezaměstnanosti neexistuje v rámci členských států EU jednotná úprava. Česká republika vyplácí podporu u osob do 50 let po dobu 5 měsíců, u osob do 55 let po dobu 8 a u osob ve věku nad 55 let po dobu 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti závisí v České republice na průměrném měsíčním čistém příjmu a v roce 2010 činí nejvýše 13.280 Kč (asi 531,20 €). Očekává se, že v září nebo říjnu vydá Evropská komise oficiální písemné vyjádření k této problematice. Otázky na referenty

Potvrzení doby pojištění Aby měl uchazeč v Česku potvrzenou dobu pojištění v zahraničí, je pro něj nutno vyplnit PD a pojišťovny zároveň použijí příslušný SED. Žádost o vystavení PD lze podat písemně, elektronickou poštou nebo faxem. Podle sídla posledního zaměstnavatele nebo – u OSVČ – bydliště žadatele jsou příslušné úřady práce v České republice. Žádost musí mít tyto náležitosti: identifikační číslo (rodné resp. registrační číslo), pracovní potvrzení vystavené posledním zaměstnavatelem, potvrzení o průměrné výši výdělku (v České republice je zaměstnavatel vydává ze zákona) a důvod skončení pracovního poměru. Pokud pracovní potvrzení nebylo vydáno, musí to úřad práce uvést. Tento způsob potvrzování doby pojištění platí pro pravé i nepravé přeshraniční pracovníky. Zúčtování podpory v nezaměstnanosti Obecně platí, že k výplatě podpory v nezaměstnanosti je příslušný ten stát, v němž byla naposledy vykonávána placená (samostatná) činnost. Pokud občan České republiky naposledy pracoval v Rakousku, může podat žádost o podporu v nezaměstnanosti buď v Rakousku nebo také u úřadu práce v Česku. Český úřad práce pak rozhoduje o podpoře v nezaměstnanosti, pokud je bydliště (nikoli však místo trvalého pobytu!) v Česku. Pro výpočet výše dávek se v Česku používá příjem za posledních 6 měsíců zaměstnání.

Otázka: Jakým způsobem se v Rakousku dokládá, že žadatel opravdu pendluje? Odpověď: Neexistuje pro to oficiální formulář, posuzuje se to při rozhovoru se zákazníkem (protokolovaný pohovor). Otázka: Jak funguje úhrada/refundace, když občan České republiky pracuje v Rakousku jako pendler? Například bude zaměstnán 4 týdny a pak obdrží podporu v nezaměstnanosti. Může pobírat dávky/výplatu v Rakousku? Odpověď: Pravý příhraniční pracovník se musí vrátit do České republiky a tam obdrží náhradu. Pokud se jedná o nepravého příhraničního pracovníka, který si ponechá pobyt v Rakousku, má možnost pobírat peníze v Rakousku za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria pro vznik nároku. Otázka: Jak se v Rakousku zjišťuje bydliště u nepravých příhraničních pracovníků? Odpověď: Prvním krokem je vyhledání údaje v ústředním registru osob. Bydliště musí být v Rakousku ohlášeno příslušným úředním orgánům (okresní hejtmanství, magistrát). Zákazník kromě toho musí při pohovoru sdělit místo, kde se koncentrují jeho životní aktivity (kde se zdržuje manžel/-ka, kde platí nájemné atd.). Zde jde o individuální zjišťování.


Otázka: Je pro Českou republiku nutno předkládat originály dokumentů? Odpověď: Originály dokumentů jsou zapotřebí pouze u náhradní doby, jinak se nemusí předkládat. Otázka: Ověřuje se v České republice/Rakousku doba pojištění? Odpověď: V České republice ne, protože každá pracující osoba musí být pojištěna, včetně OSVČ. V Rakousku se ověřuje rakouská doba pojištění na základě druhu činnosti a podle příjmů. Samostatně výdělečně činné osoby se mohou účastnit pojištění dobrovolně. Nezaměstnaní nebo osoby pracující na malý úvazek (dosahující max. hrubého měsíčního příjmu 366,33 €, tj. asi 9150 Kč) nejsou v Rakousku pojištěni pro případ nezaměstnanosti. Problematika potvrzování zaměstnání: V Rakousku mohou zákazníci požádat o potvrzení na formuláři E-301 také přes internet. Ve formuláři je pak uvedena (ekvivalentní) doba pojištění v Rakousku. Potvrzení výše příjmů V Rakousku se uvádí hrubý příjem zahrnovaný do základu pro výpočet sociálního pojištění a česká strana tento postup akceptovala. Je však zapotřebí uvádět výši měsíčního (nikoli týdenního) platu a rakouská strana by se tím měla řídit. Pokud se vyskytnou problémy, je nutno kontaktovat příslušné rakouské pracoviště (Bundesgeschäftsstelle). Národní kontaktní místo EHP V Rakousku je tuto pracoviště přejmenováno na Verbindungsstelle Österreich (Rakouské kontaktní místo) a je integrováno do do AMS Bundesgeschäftsstelle (spolkové zastoupení servisu trhu práce). Formuláře se zpravidla zasílají rakouskému regionálnímu pracovišti AMS, které je příslušné pro místo bydliště, pokud je však příslušnost nejasná, zasílají se formuláře kontaktnímu místu. Dotaz rakouských úřadů práce (AMS), jestli by u importu dávek – nezaměstnaný pobírá v České republice podporu a pobývá v Rakousku, kde si hledá práci – česká strana nemohla upustit od požadování měsíčních hlášení, protože v nich nejsou uvedeny žádné nové informace. Na tuto otázku nebylo možno v rámci workshopu odpovědět, bude však postoupena dále. Otázka: Jak postupují české úřady práce vůči osobám, které v České republice pobírají dávky a v Rakousku přitom dostávají penzi z důvodu neschopnosti výdělku nebo vdovecký/vdovský důchod? Odpověď: Taková osoba se může ucházet na úřadu práce o zaměstnání, ale nebude dostávat dávky. Dávky se poskytují pouze u plné invalidity.

6

V Rakousku se sice může člověk, který má nárok na starobní důchod, obecně ucházet o zaměstnání, nemůže však pobírat podporu v nezaměstnanosti. V České republice mohou být lidé s částečnou invaliditou (1. a 2. stupně) evidováni na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Závěr Účastníci se v závěru workshopu dohodli, že nezodpovězené otázky postoupí české ministerstvo práce a sociálních věcí AMS Rakousko a opačně budou dotazy ze strany AMS předány českému ministerstvu. Zodpovězené otázky jsou přiloženy k protokolu. Na podzim se kromě toho bude konat společná schůzka EXPAK AT.CZ, na které bude pokračovat projednávání této problematiky. Schůzky by se měly zúčastnit také regionální AMS.


7

Otázky AMS Rakousko na Ministerstvo c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let, d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle práce a sociálních věcí České republiky Otázka 1: Požadován je seznam podkladů, uvedených na setkání, které Česká republika potřebuje, aby mohla potvrdit požadavky na dobu ve formuláři E301 případně U001. Dále je požadováno ještě jednou potvrdit, ve kterých případových konstralacích při uvedení zápisu „Dokument není k dispozici“ české úřady práce budou provádět oficielní úřední ověřování. Je správné, že jsou požadovány originální doklady s vyjímkou těch k doložení nepojištěných období a existuje možnost od jejich předložení upustit? Bylo by možné akceptovat předání odpovídajících dokladů ve formě naskenovaných elektronických dat e-mailem na předem oznámenou adresu? Může Česká republika obecně akceptovat předávání formulářů E301 a/nebo SED z Rakouska mailem na předem danou elektronickou adresu (namísto obvyklého zasílání poštou)? Odpověď 1: K žádosti o formulář E301/U1 je nutné přiložit kopii evidenčního listu důchodového pojištění nebo potvrzení o zaměstnání. Dále je nezbytné uvést české identifikační číslo pojištěnce, což je buď rodné číslo nebo evidenční číslo pojištěnce. Pokud rakouský úřad práce potřebuje znát průměrný výdělek, musí navíc přiložit kopii potvrzení o průměrném výdělku, které je zaměstnavatel na žádost zaměstnance povinen vystavit. Jestliže rakouský úřad práce vyžaduje potvrdit způsob ukončení zaměstnání, musí k žádosti přiložit potvrzení o způsobu ukončení zaměstnání (většinou je ale tento způsob uveden v potvrzení o zaměstnání). Pakliže bude v žádosti uvedeno pouze identifikační číslo pojištěnce, i když nebudou přiloženy žádné doklady ze zaměstnání, zpravidla budou moci být potvrzeny doby pojištění. Úřad práce může zkusit sám kontaktovat zaměstnavatele v případě, že jej bude znát, a může jej požádat o dodání nezbytných potvrzení. Upozorňujeme, že zaměstnavatel nemá za zákona povinnost v tomto směru úřadu práce vyhovět. Dohoda o provedení práce je druhem zaměstnání, které není pojištěné pro případ nezaměstnanosti. Aby mohl český úřad práce vykázat tuto dobu jako nepojištěné zaměstnání, musí mu být předložen originál „dohody o provedení práce“ nebo alespoň úředně ověřená kopie. Za náhradní doby zaměstnání, které jsou rovnocenné s dobami pojištění, se považuje doba: a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72), b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, e) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra 35a), nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby 35b) , pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

Aby mohl český úřad práce tyto doby potvrdit, musí mu být předloženy originální doklady osvědčující tyto doby nebo alespoň úředně ověřené kopie. ČR preferuje zasílání formulářů E301 klasickou poštou. Otázka 2: V Rakousku existuje pro OSVČ možnost se dobrovolně přihlásit k pojištění proti nezaměstnanosti. Osoba v tomto případě může zvolit jeden ze tří stupňů příspěvku, výše podpory v nezaměstnanosti se pak řídí zvoleným stupněm příspěvku. V případech dobrovolného pojištění v pojištění proti nezaměstnanosti potvrdí AMS tento zvolený stupeň jako „odměnu“ ze samostatné výdělečné činnosti, jelikož to je jediná hodnota, která je zde známá. Příjmy, obrat atd. zde známy nejsou. Má Česká republika také ve svém systému pojištění proti nezaměstnanosti zahrnuty OSVČ? Pokud ano, je v Česku u OSVČ dávka vyměřována? Odpověď 2: OSVČ má povinnost být pojištěna. Výše sociálních odvodů je odvislá od ročního vyměřovacího základu. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou (stejnou jako u zaměstnanců) z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Otázka 3: Evropská směrnice 883/2004 zamýšlí, aby během exportu dávek ze země hledání zaměstnání byly měsíčně sdělovány údaje o situaci nezaměstnaného, pokud si to země, která export dovoluje, přeje. Tato měsíční hlášení obsahují dle předtisku formuláře (SED) pouze výpověď o tom, jestli osoba i nadále je hlášena jako nezaměstnaná nebo ne. Zároveň má země, kde se


osoba uchází o práci, během celého období exportu povinnost oznámit, pokud nastanou okolnosti, které by mohly ovlivnit nárok na dávku – toto učinit neprodleně při výskytu takové okolnosti, jako je např. vyřazení z registru nezaměstnaných. Aby bylo postupováno ohleduplně vůči správním orgánům a zamezeno nadbytečné administrativě, chce AMS ve všech případech rezignovat na to, aby požadovala měsíční hlášení o situaci nezaměstnaného a chce důvěřovat včasnému ohlášení případného výskytu okolností, ovlivňujících nárok. Dále se dotazujeme, zda by ČR také mohla zvolit možnost rezignace na toto požadované měsíční hlášení. Odpověď 3: ČR zváží tuto variantu a v další metodice popř. vydá pokyn všem úřadům práce, aby měsíční reporty z Rakouska nevyžadovaly. Včasné oznamování skutečností ovlivňujících nárok na dávky je potřeba zdůraznit v souvislosti s přímým vyplácením dávky a s tím, že by pak dávka musela být vymáhána na nezaměstnané osobě zpětně.

8

pojištění pro případ nezaměstnanosti ve státě, ve kterém byl naposledy zaměstnán. 28 týdnů odpovídá nejkratší době zaměstnání, kterou musí v Rakousku osoba odpracovat, aby mohla získat nový nárok. Tato stejná pravidla jsou uplatňována pro vyplácení z jiných zemí vůči Rakousku. Doba refundace je přitom 3 (příp 5) měsíců od začátku pobírání dávky a je neměnná. Do tohoto období spadající dny refundace jsou hlášeny k náhradě nebo – opačně – uhrazeny až do maximální srovnatelné výše. Dotaz zní, jak ČR interpretuje úpravu tohoto nařízení. Odpověď 5: ČR nesouhlasí se stanovením jakékoliv lhůty ohledně délky zaměstnání jakožto kvalifikačního předpokladu pro uplatnění možnosti žádat refundace dávek v nezaměstnanosti podle čl. 65 nař. 883/04. Po splnění stanovených podmínek je stát posledního zaměstnání povinen uhradit státu bydliště požadovanou částku. ČR se domnívá, že by stát posledního zaměstnání neměl zkoumat, zdali by on vyplácel dávky v nezaměstnanosti za předpokladu, že by o ně nezaměstnaná osoba požádala.

Otázka 4: Jsou osoby, kterým je od AMS přiznán nárok na export dávek do Česka v každém z případů po dobu exportu evidovány jako nezaměstnaní na tamních úřadech práce? Nebo existují omezení pro osoby s rakouským exportem dávek (např. pro příslušníky třetích zemí)?

Otázka 6: Ohledně starého nároku byly úpravy ES dřívě interpretovány tak, že nárok na pobírání podle EGVO 1408/71 existuje jen tehdy, pokud začátek nárokového období leží před 1.5.2010. Ptáme se, zda se tato interpretace shoduje s interpretací ČR.

Odpověď 4: Nezaměstnané osoby přicházející s transferem dávek jsou evidovány na úřadu práce ve zvláštní skupině, nicméně mají stejné povinnosti jako ostatní uchazeči o zaměstnání. Nemohou se avšak účastnit rekvalifikací narozdíl od klasických uchazečů o zaměstnání , protože nadále spadají pod právní předpisy jiného členského státu. Do evidence úřadu práce pro účely transferu dávek z jiného členského státu mají přístup i občané třetích zemí, avšak pro přístup k zaměstnání pro ně platí stejná pravidla jako pro každého jiného občana tzv. třetích zemí.

Odpověď 5: Transfery dávek v nezaměstnanosti podle nař. 883/04 jsou umožněny tam, kde nárok na pobírání „transferovaných“ dávek začíná nejdříve 1. 5. 2010.

Otázka 5: Nově evr. směrnicí 883/2004 zavedený postup refundace u pravých a nepravých pendlerů má přinést vyrovnání mezi příjmy příspěvků a výplatou dávek mezi jednotlivými členskými zeměmi. Přitom nemá stát přijímající dávky nikdy platit státu poskytujícímu dávky více, než by sám vyplatil, kdyby nezaměstnaný pobíral dávky ve svém státě. Dle těchto premis (předpokladů) bude Rakousko hlásit požadavky na náhradu pouze tehdy, jestliže pendler pobírající v Rakousku dávky z pojištění v nezaměstnanosti (podporu v nezaměstnanosti) předtím nejméně 28 týdnů v rámci jednoho roku (příp. 52 týdnů v posledních 2 letech) vykonával zaměstnání podléhající povinnosti platit

Nárok na refundaci dávek v nezaměstnanosti lze uplatnit tam, kde nárok na dávky v nezaměstnanosti začíná nejdříve 1. 5. 2010.

Otázky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky na AMS Rakousko Otázka 1: Kam budete potvrzovat dobu pojištění? Vždy do bodu 2.1.1 nebo na přiložený list? Na této příloze bude vždy jen doba pojištění nebo je možné, že zde budou moci být potvrzeny doby zaměstnání, které pojištěné nebylo? Odpověď 1: Je třeba předeslat, že Rakousko bude prozatím v přechodném období nejpozději do května 2012 používat formulář E301. K PD U1 je nyní plánováno postupovat následovně: Doby, které z důvodu místa už nemohou být potvrzeny v patřičném bodě, budou potvrzeny na přiloženém listě.


V něm budou pro úplnost ještě jednou uvedeny ty doby, které již byly potvrzeny v E301 (U1). V příloze bude tedy uveden daný nadpis („Ad bod 2.1.1.....“) a pod ním potvrzeny doby pojištění. Tento postup bude použit pro všechny doby (tedy i pro dobu zaměstnání) Otázka 2: Budete potvrzovat i bod 2.1.3? Jaké situace to mohou být? Odpověď 2: Ano, i tento bude se potvrzuje. Zde se nachází např. příspěvek na pokrytí živobytí (životní minimum) nebo náhrada za dovolenou nebo odstupné. Otázka 3: Budete potvrzovat i bod 2.1.4? Jaké situace to mohou být? Odpověď 3: Ano! Jako rovnocenná době pojištění se započítává např. doba studia, nemocenská/týdenní plat z pracovního poměru, prezenční /civilní služba. Otázka 4: Pokud vyplníte bod 2.1.2 nebo 2.2.2., může se stát, že nevyplníte přesně období, např. od 1. 6. 2009 do současnosti. Zajímá mě, co znamená „do současnosti“ (bis laufend). Ptám se, protože u nás není možné, aby nezaměstnaný byl samostatně výdělečně činný a zároveň byl registrován na úřadě práce jako nezaměstnaný. Může mít živnostenské oprávnění, ale nemůže vykonávat živnost. Kvůli čl. 5 nařízení. 883/04 musíme tuto skutečnost zohlednit. Odpověď 4: Odkaz „do současnosti“ (bis laufend) se udává, pokud v hlavním svazu rakouských všeobecných zdravotních pojišťoven (=ústřední rakouská databáze údajů o sociálním pojištění) (ještě) není zanesen konec období. Tím není rakouskému AMS znám konec období pro uvedenou skutečnost . Otázka 5: Bude dodána zvlášť. Otázka 6: Jak se stavíte k bodům 2.1.3 a 2.1.4? Přijmete bez dalšího všechny doby pojištění (když dostanete potvrzený U1 z jiného státu) nebo je budete přezkoumávat? Odpověď 6: K bodu 2.1.3.: Tyto doby pojištění budou – jakož i doby pojištění ze zaměstnání – k posouzení rakouského nároku zcela zohledněny. K bodu 2.1.4: U dob rovnocenných době pojištění se jedná podle našeho názoru o doby, které sice nespadají

9

do povinného nebo dobrovolného pojištění v nezaměstnanosti, které však za jistých předpokladů podle příslušných nařízení ve státě zaměstnání jsou potřeba předložit pro posouzení nároku jako doby pojištění. Potvrzené rovnocenné doby ve smyslu § 14 odst. 4 zákona o zajištění v nezaměstnanosti (AlVG) je potřeba zohlednit. Znamená to: Pokud je např. zahraniční prezenční služba potvrzena jako doba pojištění, zohledňuje se zcela tato doba pojištění. Pokud je však prezenční služba naopak potvrzena jako doba rovnocenná době pojištění, nezohledňuje se, i když by se podle národních předpisů pro posouzení nároku zohledňovala. Otázka 7: Jaký názor máte na počet evidování v případě nezaměstnaného? Pokud nezaměstnaný (např. Němec), který naposledy nepracoval v Rakousku a není to případ čl. 65, přijde do AMS a požaduje zaevidování, a zároveň je v evidenci nezaměstnaných u německého a českého úřadu práce. Umožníte mu u Vás zaevidovat se? Umožníte mu rekvalifikaci? Proplatíte mu podporu na přeškolení? Odpověď 7: Zásadně je předpokladem pro zaevidování v Rakousku, aby daná osoba měla odůvodněně odpovídající bydliště v Rakousku a navíc aby byla k dispozici rakouskému trhu práce. AMS se snaží předně bez použití podpor zaintegrovat nezaměstnané na trh práce. Jen v těch případech, kde je to z hlediska politiky trhu práce smysluplné a nutné a pokud jsou k dispozici rozpočtové prostředky, mohou být použity podpory. Zásadně je to tak, že na podpory není právní nárok a jejich použití je individuálně přezkoumáváno. Udělení podpory leží v kompetenci poradců regionálních poboček AMS. Otázka 8: Umožňujete nazaměstnanému, který je v evidenci, výdělek? Jakou částkou je omezen? Odpověď 8: Hranice příjmů se zde nachází v souvislosti s pobíráním podpory (dávky z pojištění v nezaměstnanosti). Pobírání dávek je možné jen tehdy, pokud daná osoba nedosahuje příjem vyšší než je hranice životního minima podle příslučných národních ustanovení (2010: € 366,33 měsíčně) ze zaměstnání příp. samostatné výdělečné činnosti. Pro zaměstnané (unselbständig Beschäftigte) platí, že překročením této hranice osoba vykonává plně pojištěný pracovní poměr, který pobírání dávek znemožňuje. Evidence osoby jako uchazeče se však výší příjmu nemění.


Otázka 9: Pokud např. Čech, který naposledy pracoval v Rakousku, zažádá o podporu v nezaměstnanosti a říká, že není pendler, přezkoumáváte nějak, že mluví pravdu? Že skutečně není pendler? Odpověď 9: Pokud osoba nedoložila atribut pendlera, musí mít během zaměstnání v Rakousku každopádně v minulosti v Rakousku bydliště. Zda předložila přihlášení k pobytu v Rakousku, lze přezkoumat za pomoci centrálního registru hlášení (ZMR). Přirozeně budeme zákazníky i dále blíže dotazovat a případně přizveme k jejich výpovědi svědky. Otázka 10: Zná vaše zákonodárství zkrácené úvazky nebo jiné přechodné přerušení práce? Odpověď 10: Existují národní právní úpravy týkající se zkrácené pracovní doby (Kurzarbeitregelungen), ty se však netýkají pojmu zkrácená pracovní doba, který je zmiňován v nařízení. Okruh osob, které jsou na zkráceném úvazku, dostává navíc k odměně za práci příspěvek. Tyto osoby nejsou ovšem nezaměstnané a nedostávají žádnou dávku z pojištění v nezaměstnanosti. Otázka 11: Pokud nezaměstnaný podle čl. 64 přijde k vám, necháte ho jít na přeškolení, placené pracovní agenturou? Odpověď 11: Zásadně chce AMS zachovat, aby byl export příp. import podpory v nezaměstnanosti využit k hledání zaměstnání. Podpora uchazečů ze strany AMS směřuje primárně k zahájení zaměstnání bez použití rekvalifikačních opatření. Až pokud se ukáže, že je to jen stěží možné, mohou být použity příspěvky. Obecně je doba 3 měsíců příliš krátká, aby toto použití podpůrných prostředků bylo odůvodněné.

10

Zápis z workshopu. Změny ve formulářích

Recommend Documents