Protokol z průběhu workshopu

Forum für arbeitsmarktpolitische Zusammenarbeit

Protokol z průběhu workshopu Mladí a staří – bez šancí na trhu práce? Evropské příklady dobré praxe zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti Cílem semináře byla výměna zkušeností v oblasti kroků politiky pracovního trhu zaměřených na podporu zaměstnanosti mladších a starších osob. První den účastníci věnovali cílové skupině mladých lidí na pracovním trhu, druhý den pak především starším osobám. Hlavními tématy byly nové postupy a modely a příklady dobré praxe na podporu zaměstnanosti v oblasti, na kterou se zaměřuje program, a v celé EU. DATUM

29. říjen 2012, 09:30 – 17:30 hod., 30. říjen 2012, 09:00 – 14:30 hod.

ORT

Lednice, ČR My hotel Lednice, 21. dubna 657 691 44 Lednice

MODERÁTOR

Walter Reiter, L&R Sozialforschung

JAZYKY

Němčina, čeština, simultánní tlumočení z a do angličtiny


2

ÚČASTNÍCI Jméno

Organizace

Kontakt

Brablec Vladimír

Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat Südböhmen / ÚP ČR, krajská pobočka v Budějovicích Arbeitsamt Znojmo / ÚP ČR, kontaktní pracoviště Znojmo Arbeitsamt Blansko / ÚP ČR, kontaktní pracoviště Blansko Baesinstitut für Berufsbildung (BIBB) / Spolkový institut profesního vzdělávání AMS Oberösterreich / Servis trhu práce Horní Rakousko Österreichische Gesellschaft für Europapolitik / Rakouská společnost pro Evropskou politiku AMS Gänserndorf AMS DK TA Service EC-Employment Consulting TA Service L&R Sozialforschung Arbeitsamt in Hodonín / UP Hodonín TA Service Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat Hochland / ÚP ČR, krajská pobočka v Jihlavě Regionale Entwicklungsagentur Südmähren / Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Handelskammer Brno-Umland / OHK Brno-venkov Bürgervereinigung Tripitaka / Občanské sdružení Tripitaka

[email protected]

[email protected]

Marko Lubomír Mateřánková Jarmila Mukstadt Josef Ondráková Ivana Paltram Walter Petera František Pohanka Jan Reiter Walter Roström Agneta Strašák Pavel

Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat Hochland / ÚP ČR, krajská pobočka v Jihlavě Regionale Entwicklungsagentur Südmähren / Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat Südböhmen / ÚP ČR, krajská pobočka v Budějovicích Arbeitsamt Břeclav / ÚP Břeclav Arbeitsamt Opava / ÚP ČR, kontaktní pracoviště Opava AMS Hollabrunn / Servis trhu práce Hollabrunn Arbeitsamt Brünn-Stadt / ÚP Brno-město AMS Mistelbach / Servis trhu práce Mistelbach Arbeitsamt Český Krumlov / ÚP Český Krumlov Handelskammer Brno-Umland / OHK Brno-venkov L&R Sozialforschung Arbetsförmedlingen Bürgervereinigung Tripitaka / Občanské sdružení Tripitaka

Škodová Zdeňka

Handelskammer Brno-Umland / OHK Brno-venkov

[email protected]

Streicher Friedrich

AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko TA Service Dokumentationsstelle für ost- a mitteleuropäische Literatur / Dokumentační středisko pro východní a centrální Evropskou literaturu AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich / Servis trhu práce zemské zastoupení Dolní Rakousko TA Service

[email protected]

Čopf Emil Dvořák Jiří Erbe Jessica Fischlmayr Eva Groth Svenja Hackenberg Waltraud Hansen Leif Christian Hoggardová Martina Höklová Monika Hönlingerová Ivana Horak Eva Hořák Radek Horyna Jan Hrdlička Jiří Karpíšková Lucie Kočišová Dana Kropáčová Šárka Kubátová Šárka Kudlová Lenka Loukota Ivan

Tarabová Ivana Teichgräber Stefan

Vodrazka Martina Vrbacká Jana

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected]

[email protected]


Přivítání Pan Walter Reiter (L&R Sozialforschung) účastníky semináře.

přivítal

Integrace mladých do pracovního trhu v EU Prezentace Příklady dobré praxe v Dánsku – intervencí zaměřených na osoby, které nejsou zaměstnané a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy Leif Christian Hansen, Servis trhu práce Dánsko V gesci dánského ministerstva práce jsou politické intervence, jež se týkají všech skupin nezaměstnaných (příjemců podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek) a osob, které pobírají nemocenskou. V centru zájmu dánského programu aktivace jsou od roku 2009 opět mladí lidé. Spíše než pracovnímu trhu je zde přikládán vyšší význam vzdělávání. V případě nezaměstnanosti musí mladý člověk strávit více času v procesu vzdělávání. Celková nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých v EU Pan Hansen upozornil na to, že při srovnávání nezaměstnanosti v srpnu 2012 mezi Rakouskem (4,5 %), ČR (6,7 %) a Dánskem (8 %) se musí brát v úvahu, že podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v Dánsku činí zhruba 80 %, avšak v ČR přibližně jen 65 %. Míra nezaměstnanosti mladých za červenec 2012 (ve věku 15 až 24 let) dosahovala v Rakousku 8,9 %, v Dánsku 14 % a v ČR 18,9 %. Ve Švédsku dokonce činila 22,6 %. Osoby, které nejsou zaměstnané a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET) Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET), dosahoval ve 2. čtvrtletí 2012 v Dánsku 7 % a v EU 13 %. Zájem o problematiku mladých nezaměstnaných se v Dánsku před třemi roky zvýšil poté, co míra nezaměstnanosti, která byla dosud na nízké úrovni, vzrostla. Ve většině zemí EU míra osob označovaných jako NEET vzrostla (1. čtvrtletí 2007 až 1. čtvrtletí 2011). K výjimkám však patřila také ČR, kde se snížila. Nejlepší cestou, jak snižovat míru nezaměstnanosti skupiny NEET, je vzdělávání, avšak jak v celé EU, tak i v samotném Dánsku se na cestě k tomuto cíli musí překonávat mnoho překážek. Struktura dánského vzdělávacího systému začíná školkou, po ní následuje předškolní zařízení. Problémy pro žáky začínají již na

3

základní škole a na škole prvního stupně, kde žáci vykazují nedostatečné výsledky například v matematice. Etnické menšiny zase mají problémy s angličtinou, a to především s psaním. Příslušné instituce proto zvažují, jak by se daly snižovat počty žáků opouštějících v důsledku těchto problémů školy. Existují však země, v nichž je zaměstnanost mladé generace na dobré úrovni. Jejich společnými charakteristikami je:  flexibilní pracovní trh,  vzdělávací systémy s nabídkou duálního vzdělávání (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Dánsko – to jsou země, které mají ve srovnání s ostatními zeměmi EU nízkou nezaměstnanost mladých),  úzké kontakty a vzájemná spolupráce mezi vysokými školami a podniky,  mladí získávají pracovní zkušenosti,  aktivní a individualizovaná řešení, která jsou střižena na míru příslušnému pracovnímu trhu a která zapojují mladé nezaměstnané. Dánská koncepce Flexicurity je kombinací flexibility a jistoty. Takzvaný dánský trojúhelník je tvořen třemi prvky: 1) flexibilní pracovní trh  nízká ochrana před udělením výpovědi (jednoduché zaměstnávání a propouštění),  vysoká rotace na pracovištích (míra fluktuace 23 %),  rychlé strukturální změny: 540.000 nově vytvořených pracovních míst (dříve až 800.000) 425.000 krátkodobě nezaměstnaných.





2) Podpora v nezaměstnanosti Jistota příjmu – podpora v nezaměstnanosti je vyplácena po dobu dvou let (včetně účasti v aktivačních programech, dříve 4 roky), vysoké míry kompenzace v nízkopříjmových oblastech (90 %), průměrné míry kompenzace cca 60 – 65 % (sociální dávky se nevyplácejí na základě pojištění). 3) Aktivní politika pracovního trhu Ochrana zaměstnanosti – aktivní politika pracovního trhu, aktivační programy, práva a povinnosti, individuální plány integrace do pracovního trhu.

Nový model matchingu v Dánsku Po třech měsících hledání práce se provádí profilování, které probíhá formou rozhovoru a které umožňuje zařadit uchazeče o práci do skupin. Skupina 1: osoby, které jsou ochotné vykonávat pracovní činnost; skupina 2: osoby, které jsou ochotné akceptovat aktivní kroky k zaměstnání, skupina 3: časově limitovaná pasivní


podpora. Avšak čím mladší je uchazeč o práci, tím rychleji se provádí profilování. Aktivní intervence, které jsou následně nabízeny uchazečům o zaměstnání, zahrnují poradenství, zvyšování kvalifikace a zlepšování dovedností, praktické stáže (tréninky) v podnicích a platové a mzdové subvence (ve státní a soukromé sféře). Tato nabídka je předkládána osobám starším 18 let, pro mladší ročníky má vyšší prioritu vzdělávání. Po vypuknutí krize se ukázalo, že právě pro mladé lidi (ve věku od 15 do 17 let) jsou vhodné praktické stáže v podnicích (4 – 6 týdnů). Dále může být poskytována podpora mladým, kteří ještě nejsou připraveni na učební obor, ze strany mentorů, resp. poradců. Zásadním cílem ministerstva však zůstává umisťování mladých lidí v učebních oborech. Nedostatku míst v učení lze čelit subvencováním podniků. Celkově můžeme konstatovat, že díky dynamickému pracovnímu trhu, který se zaměřuje na mladé, a díky aktivační politice jsou mladí lidé v Dánsku v momentální hospodářské recesi lépe připraveni na profesní život než ve většině zemí OECD. Otázka: 65 % všech nezaměstnaných se registruje online, kdy dochází k prvnímu osobnímu kontaktu? Jaká je organizace mezi komunikací online a osobním kontaktem? Odpověď: Ano, máme formulář, kterým se uchazeči o práci mohou zaregistrovat online a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Uchazeči o práci jsou pak povinni se každý týden telefonicky hlásit jobcentru a potvrdit, že i nadále hledají práci. Během měsíce se do jobcentra musí dostavit osobně se životopisem. Zde mám však na mysli průměrné uchazeče o práci, protože obce a jobcentra mladé nezaměstnané (např. z kategorie NEET) nebo příjemce sociálních dávek rychle zapojují do programů. Obce zde mohou postupovat různě. Poznámka: Míra náhrady 90 % u nezaměstnaných, kteří dříve pracovali v oborech s nízkými příjmy, je pozoruhodná, v Rakousku tato náhrada dosahuje zhruba 55 %. Odpověď: Těchto 90 % míry náhrady se týká asi 20 % dánských zaměstnanců. Příklad dobré praxe – učňovské vzdělávání v Německu (Pakt o učňovském vzdělávání, bonus za vytvoření učňovského místa, vstupní kvalifikace) Jessica Erbe, Spolkový ústav učňovského vzdělávání Nezaměstnanost mladých je v Německu relativně nízká mimo jiné díky učňovskému vzdělávání. Noví učni ve věku 16 až 19 let se v různých vzdělávacích institucích (sekundární stupeň II) dělí takto: 45 % duální systém (učební obor – při součtu všech let učení vychází cca 1,6 milionu učňů), 40 % všeobecně vzdělávací školy sekundárního stupně II,

4

15 % odborné učiliště, plný úvazek Jako duální je tento systém označován proto, že výuka v něm probíhá na dvou rovnocenných místech, a to v podniku a v učňovské škole. Zaměstnavatel přihlašuje učně, kteří během učení dostávají odměnu, k sociálnímu pojištění. Tyto příjmy jsou různé, kadeřnice a kadeřníci v bývalém východním Německu vydělávají nejméně. Učební obory jsou financovány převážně podniky, malým dílem přispívá i stát (agentura práce, spolkové země). Přerozdělování, jak se provádí v Dánsku, to znamená, že nejprve všechny podniky přispějí do společného fondu a pak skutečně zpět dostávají peníze jen podniky, které vzdělávají učně, v Německu neexistuje. Jaký je právní základ učňovského vzdělávání? Pro každý obor existuje zákonný předpis, tzn. dokument určující právní rámcové podmínky (v Německu se označuje jako „Ausbildungsordnung“) toho kterého učebního oboru. Tvorby tohoto dokumentu se paritně účastní zaměstnavatelé, zaměstnanci a stát. Tento zákonný předpis obsahuje označení profese (učebního oboru), délku učební doby, pracovní náplň v daném oboru, rámcové osnovy a popisy zkoušek. V roce 2011 existovalo cca 350 takových zákonných předpisů, například mechatronik motorových vozidel. V letech 2001 až 2011 vzniklo 45 nových povolání (zákonných předpisů k povoláním) a 163 modernizované zákonné předpisy k povoláním. 66 % mladých lidí, kteří absolvovali učební obor, zaměstnají podniky, v nichž se vyučili. Proto má Německo s 8,1 % (v roce 2011) ve srovnání s členskými zeměmi EU (22,7 %) nízkou míru nezaměstnanosti osob ve věku 15 až 24 let. Také míra nezaměstnanosti podle úrovně kvalifikace potvrzuje, že pravděpodobnost nezaměstnanosti u absolventů učňovských oborů je výrazně nižší než osob bez vyučení. Výzvy v oblasti nezaměstnanosti mladých  Silný nedostatek učňovských míst v Německu, který se během krize ještě prohloubil, protože podniky nabízejí méně učňovských míst. Mnoha mladým lidem, kteří se chtěli vyučit, se nepodařilo nastoupit do učení.  Politika reagovala mnoha přechodnými opatřeními, která se celkově označují jako přechodný systém.  15 % jednoho ročníku se nemůže vykázat dokončením profesního vzdělávání. Tím pádem vzniká nutnost umístit více absolventů do (podnikových) učilišť. Do této skupiny osob patří především znevýhodnění mladí lidé z rodin imigrantů, sociálně znevýhodnění a žáci se špatnými známkami, ale také mladí, kteří žijí v regionech se špatnou situací v učňovském školství.






Počet přerušení učebního oboru se musí snížit, zhruba každý pátý žák učiliště totiž své vzdělávání nedokončí. Pozoruhodné je, že více než 30 % osob nově zařazených do přechodného systému vzdělávání v něm také zůstává. Přechodný systém však nevede k získání plnohodnotného dokončeného profesního vzdělání.

Pakt o učňovském vzdělávání V roce 2004 uzavřeli němečtí zástupci hlavních svazů průmyslu a politické sféry národní Pakt o učňovském vzdělávání a dorostu odborných pracovních sil. Pakt obsahuje kvantitativní cíle a předepisuje příspěvky poskytované vládou. Podniky jsou povinny vytvářet velký počet učňovských míst, ale i jiných kvalifikačních příležitostí umožňujících vstup do profesního života. Tento pakt byl již dvakrát prodloužen a současně upraven. Od roku 2007 byl poskytován bonus za vytvoření učňovského místa. Podniky, které převzaly učně (zpočátku tehdejší uchazeče, nyní od podniků v platební neschopnosti), dostávaly bonus ve výši až 6.000 €. Jiný druh opatření představuje iniciativa označovaná jako „vzdělávací řetězce“, kterou zaštiťuje ministerstvo školství. V popředí je zde důraznější orientace na budoucí profesi ve škole a podpora při vstupu do profesního života. Reformní opatření Příklady individuálního přístupu:  podpora při vstupu do profesního života,  bránění v přerušení školní docházky a posilování mladých v učení, vzdělávací poradce,  pomoc poskytovaná v průběhu učení,  vstupní kvalifikace plus.

Intervence „carpo“ – asistované učení jako příklad individuálního přístupu Zřizovatel: regionální charitativní svazy, kooperace s podniky a školami Financování: Bádensko-Württembersko, Spolková agentura práce a ESF. Cíl: „Normálnost místo intervence“, tzn. umožnit znevýhodněným mladým lidem přijetí do běžného učebního oboru a jeho dokončení na plný nebo částečný pracovní úvazek na běžném pracovním trhu. ■ mladé matky a mladí otcové, ■ mladí lidé s rodin migrantů, ■ mladí lidé, kteří chtějí vykonávat profesi netypickou pro jejich pohlaví, ■ mladí lidé, kteří již déle než jeden rok nenašli místo v učebním oboru. Metoda:

5

Mladí absolvují šestiměsíční přípravu a po přestupu jsou podporováni od začátku až do konce učení. Tato péče zahrnuje např. ■ každodenní podporu, ■ vysvětlování a pomoc v záležitostech týkajících se školy i podniku, ■ podpora při řešení konfliktů. Otázka: 45 % mladých se vzdělává v učebních oborech, jak tento vysoký podíl vysvětlujete? Odpověď: Nejde o podíl ze všech mladých lidí, nýbrž jen z nových přírůstků do uvedených vzdělávacích programů. Naproti tomu dosahuje podíl mladých lidí, kteří zahajují učební obor v duálním systému, ve sledovaném období roku 2010 55 %. Německo má v učňovském vzdělávání dlouhou tradici, ve společnosti je tato forma vzdělávání silně zakořeněna. Usilujeme o to, aby schopní mladí lidé měli zájem o učební obory. Z absolventů škol, kteří měli předpoklady pro studium, usilovala na jaře 2008 o učební obor jen jedna třetina. Naší snahou je proto dále zvyšovat kvalitu učňovského školství a učební obory rozšiřovat o další kvalifikace (viz www.AusbildungPlus.de), a zvyšovat tak jejich atraktivitu. Po celé SRN se rozšiřuje nabídka duálního studia podle vzoru Bádenska-Württemberska. Smlouva o vyučení uzavíraná s podnikem je tak kombinována se studiem. Mezipodnikové učňovské školství (ÜBA) jako řešení nedostatku učebních míst? Martina Vodrazka, Servis trhu práce Dolní Rakousko Učňovské školství hraje v Rakousku tradičně důležitou roli. Více než 40 % patnáctiletých v Rakousku nastupuje do učebního oboru. V Rakousku probíhá učení v podniku a na učilišti, většina výuky se odehrává v podniku. Až do roku 1996 byla nezaměstnanost mladých pouze marginálním problémem. Od roku 1996 se servisu trhu práce hlásí více uchazečů o učební obor než volných míst. Tento jev je zatížen silnými regionálními rozdíly. V západních spolkových zemích registrujeme například velké množství učňovských míst v cestovním ruchu, ale málo uchazečů. Ve východních spolkových zemích je k dispozici méně učňovských míst než uchazečů. V roce 1998 bylo na politické úrovni přijato rozhodnutí, že mladí lidé, kteří nenajdou umístění v učebním oboru, získají „náhradní učňovské místo“. To je financováno z prostředků servisu trhu práce (a spolkových zemí). Cíle mezipodnikového učňovského školství Snižování nezaměstnanosti mladých:  učení i pro mladé, kteří na běžném pracovním trhu nenašli vhodný učební obor,  nová šance na vyučení pro žáky a žákyně, kteří přerušili docházku,  snížení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil,




snížení nerovných podmínek znevýhodněných skupin, jako jsou mladé ženy a migranti.

Organizace Po vyhlášení výběrového řízení servis trhu práce prováděním pověřil subjekty organizující kurzy. Mladí se přihlašují u těchto subjektů (obdobný vztah jako učení) a ty jim vyplácení finanční podporu. V 1. a 2. roce učení je to 240 € a ve 3. ročníku pak 555 €. Organizátoři kurzů přebírají také koordinaci a kooperaci s učilišti a sociálně pedagogickou péči. Doba strávená v mezipodnikovém učení se uznává jako doba učení. Mezipodnikové učení je v rakouských regionech řešeno různě. Spolkové země mají v této oblasti mnoho různých alternativních řešení.

6

54 % dívek (maloobchod, kancelář, kadeřnice),  31 % chlapců (maloobchod, instalatér, technické zařízení budov, elektrotechnika). Učební obory v technických a řemeslných profesích:  chlapci 73 %,  dívky 17 %. 

Náklady a místa 2012/13 Nasměrování k výběru vhodného povolání (1.548 míst):  € 981,- na 1 místo; celkem € 1,5 mil. Vzdělávací kurz (1.350 a 610 míst):  cca € 11.000,- na 1 místo; celkem € 22,7 mil. učňovské dílny (200 a 410 míst): Dva modely  cca € 22.600,- na 1 místo; celkem € 13,8 Prvním modelem je vzdělávání v délce 10 až 12 měsíců, mil. možnosti se nabízejí ve všech okresech. Principiálně mohou učňové volit ze všech oborů kromě Celkem: € 38 mil. kancelářských prací, kadeřníků a kadeřnic a Spolufinancování spolkovou zemí Dolní Rakousko: automechaniků (zájem o tyto obory je vysoký). Praktika 40 % nasměrování k výběru vhodného povolání, probíhají v různých podnicích a trvají až 4 měsíce. 7,85 % vzdělávací kurz, Podnikům nevznikají žádné náklady, ale jsou pod 7,85 % učňovská dílna. kontrolou, aby učně nezneužívaly a aby je pokud možno přebíraly do regulérního učebního poměru. 20 % Studie o mezipodnikovém učňovském vzdělávání v roce vzdělávání probíhá u organizátorů kurzů (1 den skupiny 2011 týdně). Existuje možnost toto vzdělávání prodloužit. Cca 8 % všech učňů v Rakousku jsou mladí zapojení do mezipodnikového učňovského vzdělávání. V Druhý model představuje učňovská dílna po celou dobu učňovských dílnách převládá mužský prvek, především vzdělávání. Podniky / instituce nabízejí učňovská místa v průmyslových podnicích, kde je zapotřebí delší doby a dostávají pak po celou dobu učení 770 € měsíčně. učení. Muže v průmyslových podnicích nacházíme Důraz je kladen na vzdělávání – mladí se nesmí spíše než ženy. Vzdělávací kurzy zase navštěvují spíše využívat ve výrobě. Učňovské dílny jsou k dispozici jen ženy. V mezipodnikovém učňovském vzdělávání je na určitých místech a v určitých profesích. Zájemci jsou celkově vyšší podíl dívek než na volném trhu. Relativně navíc před přijetím testováni, aby byla jistota, že učení vysoký podíl migrantů eliminuje jejich brzké vyloučení dokončí (drahý program). ze vzdělávacího systému (tito mladí lidé zůstávají déle ve vzdělávacím procesu). Bez odlišných plateb v Struktura učňovské škole, než jaké dostávají ostatní učňové  5 týdnů pro nasměrování k výběru vhodného ■ Úspěšnost (práce nebo učňovské místo) cca povolání, 66 %.  praktické vzdělávání ve zvoleném učebním oboru ■ Bilance nákladů a příjmů je pozitivní. (praktikum v podniku),  teoretická výuka, Okruhy problémů k řešení  školní obory (podpora při odborné  Neexistuje program pro velmi slabé mladé lidi – přípravě), mladí musí být jednoznačně schopni se učit a musí  podpora při ucházení o zaměstnání, být schopni se začlenit do skupiny,  sociálně pedagogická péče,  nízké příjmy učňů v prvních dvou rocích učení (€  navštěvování odborného učiliště. 240,-),  vysoké počty přerušení docházky (často nízká podpora ze strany rodičů, problematické životní Učební obory podmínky), Podíl dívek dosahuje 45 %.  je zapotřebí nízkoprahových nabídek. Zvolené učební obory:  dívky mají na výběr z 59, Výhody  hoši z 90 různých učebních oborů.  Mladí mají po celý rok možnost umístění na 3 nejčastější učební obory: učňovském místě v blízkosti svého bydliště.


  

Ti, kteří přerušili školní docházku, mohou učení dokončit (garance vyučení). Podniky mohou mladé lidi před přijetím bezplatně otestovat. Etablovaný, jednoduchý a úspěšný nástroj poboček servisu trhu práce.

Otázka: Jak máme rozumět tomu, že se nabízí mezipodnikové učňovské školství pro všechny učební obory kromě kancelářských profesí, kadeřníků a kadeřnic a automechaniků – tedy oborů, v nichž převládá vyšší poptávka uchazečů o učňovská místa. Současně ale bylo uvedeno, že nejčastějšími učebními obory pro dívky je maloobchod, kadeřnice a kancelářská síla. Jak je to možné? Odpověď: Je to možné, protože v Dolním Rakousku lze absolvovat učební obor, když má žák například již příslib zaměstnání nebo pokud v těchto oborech přerušil docházku. Doplnění paní Fischlmayr: V Horním Rakousku je to přísnější, příslib zaměstnání nestačí. V těchto uvedených oborech učení v mezipodnikovém systému nelze absolvovat, pokud daná osoba nemá postižení nebo pokud nerozvázala učební poměr. Výrobní školy jako poslední záchytná síť pro mladé? Eva Fischlmayr, Servis trhu práce Horní Rakousko První rakouská výrobní škola byla otevřena v Linci. Jde o úspěšnou koncepci, která se využívá i v Německu a Dánsku. Výrobní školy se zaměřují na mladé lidi, kteří přerušili učení, respektive na mladé, kteří se po dokončení povinné školní docházky již nevzdělávají, a spadají tak do kategorie NEET. Výrobní škola může ve vzdělávacím systému představovat přechod mezi druhým stupněm a učebním oborem. Od roku 2009 podíl mladých v Horním Rakousku klesá, tento trend platí i pro Rakousko. Absolventi základních škol (15tiletí a 16tiletí) v roce 2011 v Horním Rakousku  16.762 absolventi základních škol;  8.203 absolventi zahájili první ročník učení; podle zkušeností jich 19 % odpadá a 18,5 % neobstojí v závěrečných zkouškách,  7.383 absolventi se rozhodli pro další školní vzdělávání (není typické pro celé Rakousko); bez závěrečných zkoušek opustí školy podle empirických poznatků 6,7 %.  675 absolventů vypadlo po dokončení povinné školní docházky ze vzdělávacího systému a z pracovního trhu = kategorie NEET.  378 osob bylo v servisu trhu práce zaevidováno jako uchazeči o učňovské místo; 18 % z nich nemělo rakouskou státní příslušnost.

7

Podpora mladých při přechodu ze školy na trh práce v Horním Rakousku, srpen 2012 Učňovská místa:  591 dívka a  562 chlapci hledali koncem srpna učňovské místo.  Servis trhu práce Dolního Rakouska měl nahlášených 777 nabídek učňovských míst, které bylo možno ihned obsadit. Využití nabídek podpory ze strany servisu trhu práce – konec srpna:  159 uchazečů umístěno ve výrobních školách,  60 uchazečů v programu nasměrování k výběru vhodného povolání nebo v přípravě na učení,  1040 uchazečů umístěno v mezipodnikových učebních oborech (také na částečný úvazek) v různých ročnících,  549 učňům je poskytována dodatečná podpora.  Financování podnikového učňovského vzdělávání od dokončení základní školní docházky v červenci 2012: 1.025 žádostí.  Průběžné financování podnikových učňovských míst: pro 1097 učňů. Garance vzdělání – politický cíl spolkové vlády a sociálních partnerů Spolková vláda a sociální partneři se dohodli v roce 2008 na společných aktivitách pro otevření profesních perspektiv všem mladým lidem, aby zlepšili jejich integraci do trhu práci a aby podnikům zajistili nové odborníky = garance vzdělání.  Nové zákonné podklady mezipodnikového učňovského školství pro mládež ve věku 15 až 18 let,  pověření servisu trhu práce realizací nabídek podpory a vzdělávání pro mladé lidi, kteří neúspěšně hledají učňovské místo; závazné standardy kvality,  centrální finanční zajištění projektů Spolkovým servisem trhu práce,  pověření včlenění spolkových správ do realizace projektu v regionech: účasti na financování, povinnost referovat.  Výrobní školy jsou jedním z prvků garance vzdělání.  Garance vzdělání formuluje přání, aby servis trhu práce organizoval a financoval kurzy odborného učňovského vzdělávání pro nekvalifikované osoby ve věku 19 až 24 let. Po absolvování programu pro nasměrování k výběru vhodného povolání, které trvá 4 až 8 týdnů, následuje vzdělávání ve výrobní škole (6 až 12 měsíců), regulérní učení však trvá 3 až 4 roky v podniku. Cílem je, aby osoby z výrobní školy přecházely do podnikových učilišť, resp. do mezipodnikového učení. V Paktu o práci a kvalifikaci pro Horní Rakousko již zhruba 20 let definuje


servis trhu práce a spolková vláda Dolního Rakouska společné intervence na trhu práce s hlavním zaměřením na úspěšné vzdělávání mladých lidí. Zřizování výrobních škol financuje spolková země Horní Rakousko, příslušné obce poskytují rovněž citelný příspěvek na jejich zřízení (pozemky, budovy …). Náklady běžného provozu nesou společně spolková země (51 %) a servis trhu práce (49 %). Servis trhu práce poskytuje účastníkům programu platby na krytí životních nákladů a denních cestovních nákladů = 300 € měsíčně a hradí jim sociální pojištění. Náklady 2012: Běžný provoz celkem: téměř 4 mil. €. Finanční podpora účastníkům: 1 mil. €. Zřizovací náklady v jednotlivých lokalitách: 1 – 1,5 mil. € (cenový základ 2011). Výrobní školy jsou regionální nabídkou. První výrobní škola byla otevřena před 11 lety. Celkem je v Horním Rakousku 7 výrobních škol, 8 výukových míst a 284 stážovací místa. Obsahová nabídka ■ Zpracování kovů, dřeva a plastů – od šperků po skateboardy, ■ počítače / administrativa, skladová logistika, prodej, ■ opravy kol, textilní dílna, ■ nová média: grafika a filmová produkce, ■ gastronomie: kuchyně a obsluha – denní jídlo pro všechny účastníky. Metodické práce ■ Díky výuce ve výrobních školách se vytváří pozitivní přístup k práci, vzdělávání a učení, ■ kooperace a partnerství s regionálními podniky, ■ workshopy, exkurze, společné sportovní aktivity ■ aktivní účast na uměleckých a kulturních událostech a soutěžích, ■ doučování – němčina, jazykový cit, zvládnutí jazyka, matematika. Personál 1 odborný instruktor pro 5 až 8 účastníků, instruktor pomáhající při nasměrování vhodného povolání, sociální pedagogové, instruktoři z řad migrantů, vedení

k

výběru

Výrobní školy předkládají také motivační pobídky pro mladé lidi, kteří přerušili učení Účastníci s nižší tolerancí frustrace a často s problematickou rodinnou situací ■ ve věku od 15 do 24 let; 70 % je mladších 18 let, ■ 39 % nemá (pozitivní) závěrečné zkoušky, ■ z 50 % jsou z rodin migrantů.

8

Účastníkem se nemohou stát následující osoby: ■ Drogově závislé osoby, mladí lidé se závažným tělesným postižením a/nebo s psychiatrickými onemocněními. Doba setrvání účastníků v projektu ■ Týdně 36 hodin výuky. ■ Doba setrvání v projektu 6 až 12 měsíců; průměrně 5 měsíců. Výsledky 404 účastníků projektu v roce 2011 3 měsíce po odchodu z projektu ■ 46 % v zaměstnání (= také učení), ■ 8 % vzdělávání, ■ 22 % opět registrováno jako nezaměstnaní, ■ 24 % v nevýdělečných pozicích. Výrobní školy musí řešit problémy v práci s mladými lidmi Účastníci mají zkušenosti z přerušení docházky, v krizích reagují znovu a znovu útěkem ze situace. ■ I ve výrobních školách dochází k přerušení v počtech případů mezi 54 % až 15 %. Mnoho účastníků má zkušenost s drogovou závislostí. Kooperace s poradenskými zařízeními a se zařízeními zaměřenými na prevenci, ale i s policií. Pravidelnou součástí programu jsou workshopy cílené na výživu a pohyb. ■ Mladí lidé, kteří vyrůstali bez rodiny („úplná výchova mimo rodinu“), mívají obtíže ve skupině a se skupinou. ■ 36 povinných hodin týdně se blíží rámcovým podmínkám běžného učebního oboru a pro vytrvalost účastníků představuje (až příliš) velkou výzvu. , Jsou nutné nízkoprahové nabídky ■ Case management (koordinovaná péče) v popředí – zvláště pro mladé lidi bez vzdělání a sociálně znevýhodněné mladé lidi. ■ Vyhledávání a poradenství v kooperaci se zařízeními pro mládež. ■ Poradenství a vzdělávací programy s vlastním řízením a s individuálními, pružnými prezenčními časy a s prací malých skupin na projektech, které se řídí podle zájmů účastníků. V městských aglomeracích byly v roce 2012 zahájeny dva projekty, další projekt následuje v lednu 2013. Otázka: ČR má jiný právní systém, ale myšlenka výrobních škol je zajímavá. Jak by mohly české úřady práce tuto myšlenku pracovní rehabilitace využívat s možným financováním z ESF nebo jako regionální individuální projekty? Odpověď: V Horním Rakousku byly výrobní školy založeny i bez prostředků ESF, ale je pravdou, že ESF by se skutečně mohl využít pro etablování výrobních


škol, v jiných rakouských spolkových zemích tomu tak bylo. Poté paní Fischlmayr vyzvala české kolegy, aby si prohlédli místní výrobní školy.

Starší a mladší na trhu práce – evropské příklady dobré praxe integrace Leasing pracovníků (přenechávání pracovních sil) jako šance na trhu pro starší osoby ve Vídni? Lorenz Maier, itworks Wien V roce 2005 byla založena itworks Personalservice und Beratung gemeinnützige GmbH (veřejně prospěšná společnost s ručením omezeným pro personální servis a poradenství). Integrační leasing ve Vídni běží přesně jeden rok od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. Jeho zadavatelem je Servis trhu práce Vídeň. Cílovými skupinami jsou osoby obtížně umístitelné na trhu práce, osoby vracející se do zaměstnání, starší lidé, příjemci minimálních sociální pomoci podle potřebnosti. Cílem byla integrace do primárního pracovního trhu, polovina ze 4.500 účastníků by měla získat pracovní smlouvu. Poradenství a péče o klienty se zaměřovala na následující oblasti:  individuální koučing,  skupinový koučing,  sociálně pedagogická péče,  workshopy,  integrační leasing,  praktika,  pracovní zkoušky,  fixní zprostředkování. Cílem integračního leasingu je pokrytí 27,03 % nákladů na projekt vlastní ekonomickou činností, dále zprostředkování 10 % účastníků pro primární pracovní trh a přijetí do zaměstnání 50 % účastníků prostřednictvím tranzitních pracovních poměrů. Co se rozumí pod veřejně prospěšným přenecháváním pracovních sil (AKÜ)? ■ Veřejně prospěšné přenechávání pracovních sil je nástrojem rakouské politiky pracovního trhu v oblasti (re)integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob. ■ Dlouhodobě nezaměstnané osoby se integrují za využití nástrojů práce na dobu určitou do primárního pracovního trhu. ■ Využívání tohoto nástroje upravuje směrnice servisu trhu práce (sociálně ekonomické podniky). ■ Jako zřizovatel veřejně prospěšného přenechávání pracovních sil fungují veřejně prospěšné organizace (např. itworks

9

Personalservice GmbH), které subvencují a úkolují servisy trhu práce. Ve Vídni pracují tři zřizovatelé s nástrojem veřejně prospěšného přenechávání pracovních sil. Ročně se každý zřizovatel stará o cca 4.000 osob, z nichž cca 2.000 získá zaměstnání a následně je přepuštěn jinému podniku. Servis trhu práce Vídeň tento nástroj využívá intenzivněji od roku 2005 k integraci dlouhodobě nezaměstnaných osob. Silné stránky nástroje integrační leasing ■ zajištění pracovním poměrem, ■ regulace zadlužení díky pravidelnému příjmu, ■ zaměstnání na primárním pracovním trhu, ■ možnost kvalifikace během práce, ■ variabilní modely pracovní doby. Přehled hlavních procesů Vedle servisu trhu práce a zřizovatelských organizací jsou významným hráčem i podniky. Stěžejním faktorem je, že Itworks buduje úzkou spolupráci s podniky a že získává podniky, které se na tomto projektu podílejí. Průběh projektu Proces začíná přidělením uchazeče o práci servisem trhu práce. Prvním krokem je přijímací pohovor. V přijímacím rozhovoru se vysvětluje cíl, obsah a organizační průběh projektu. Pro účastníky to znamená, že je jim od nynějška věnována intenzivní péče. Mají prezenční povinnosti od pondělí do pátku. Doba projektu může trvat měsíce, což pro účastníky znamená změnu každodenní situace. Projekt zahrnuje čtyřtýdenní přípravnou fázi. V tomto období jsou účastníci ještě nahlášeni na servisu trhu práce a pobírají podporu v nezaměstnanosti. Poradci provádějí adaptaci na profese, v nichž účastníci chtějí pracovat, a jejich motivování. Během těchto 4 týdnů se sbírají základní údaje o účastnících, čímž se také udržuje komunikace se zadavatelem (Servis trhu práce Vídeň). Ve Vídni kooperuje it-works intenzívně se čtyřmi servisy trhu práce, přihlašování probíhá kontinuálně. Je jen velmi málo důvodů k odmítnutí. Patří k nim velmi nedostatečné znalosti němčiny, plánovaná dovolená, nástupy do výkonu trestu nebo více než 50%ní postižení. V roce 2011 bylo odmítnuto například jen 3,2 % zájemců. Po přijetí do projektu mají účastníci k dispozici v průměru jeden až dva týdny pro uspořádání svých soukromých záležitostí. V individuálních případech je však také možné, že účastníci vstupují do projektu ihned po prvním rozhovoru. Intervence v projektu k integraci do 1. trhu práce Organizačně se využívá tří týmů poradců, tým pro doprovodnou kvalifikaci a tým sociálně pedagogických poradců. Poradci se minimálně dvakrát týdně setkávají s účastníky a provádějí individuální koučing. Individuální


koučing slouží k strukturování každodenního pracovního dne, protože se jedná o osoby, které jsou již minimálně rok mimo pracovní trh. Podle věkových skupin se projektu účastní 25 % mladých lidí a 35 % starších osob ve věku 55 a více let. Se zahájením práce u mnoha účastníků skončí problémy (drogové závislosti, osoby často bývají těsně před vystěhováním). Poradci se snaží klientům pomoci, například je v případě potřeby doprovázejí na úřady. Každý den probíhá skupinový trénink, který má napomáhat obnovení sociálního myšlení. Další podstatnou součástí práce společnosti itworks je zprostředkování kvalifikace klientům podle potřeby. Nabízí se zde individualizovaný systém kvalifikací. Klienti se například učí, jak mohou sami napsat životopis, soběstačně hledat práci a naučit se pracovat na počítači. V roce 2010 společnost itworks poskytovala dále jako první zakladatelská organizace zprostředkování zdravotních služeb.

Age management a postupné penzionování ve Švédsku Agneta Roström, Arbetsförmedlingen Švédsko Fakta a čísla Nejvyšší míru výdělečně činných osob v Evropě má Island. Je to dáno tím, že jde o malou zemi s nízkým počtem obyvatel, z nichž mnoho po celý život pracuje v rybolovu. Na druhém místě, pokud jde o míru výdělečně činných osob, je již Švédsko. Přispěla k tomu struktura legislativy, konkrétně zákon o ochraně před výpovědí z roku 1974. Tuto situaci však nelze srovnávat se situací v Dánsku. Protože výpověď lze dát jen v případě, že existují skutečně pádné důvody. Je-li někdo již nezaměstnaný, pak je pro něj velmi obtížné najít znovu zaměstnání. Rozdíl mezi mírou výdělečně činných osob ve věku 15 až 64 let a ve věku 55 až 64 let je v Rakousku velmi velký, ve Švédsku naproti tomu ve srovnání s ostatními evropskými státy velmi malý. Největší rozdíl byl zjištěn ve Slovinsku. Posuzujeme-li situaci z hlediska pohlaví, lze konstatovat, že na pracovní trh v 60. létech vstupoval velký počet žen, a to především do veřejného sektoru (zdravotnictví, péče o staré osoby, školství). Pro rostoucí míru výdělečně činných žen byly zásadní nově vytvořené možnosti péče o děti. Ve Švédsku například existují celodenní školky. Dalším faktorem vysoké zaměstnanosti je úroveň vzdělání žen, které dnes mají již častěji než muži vysokoškolské vzdělání. Současně zde vyvstává úkol začlenit do pracovního procesu ženy z řad migrantů. Výdělečně činných je z nich jen polovina.

10

Doplněk zákona o ochraně před výpovědí z roku 1974 a změny struktury pracovního trhu Zákon upravuje předpisy pro podávání výpovědí (časově omezená nezaměstnanost) a přednostní práva při udělování výpovědi. Zákon je díky kolektivním smlouvám závazný jen v omezené míře. Během těžké krize v celé Evropě počátkem 90. let zaměstnanost poklesla. Tehdy se proto do popředí zájmu dostaly změny struktury pracovního trhu. Dnes panuje velká různorodost možností práce, nejen těžký průmysl, jehož pokles dopadá těžce na celé obyvatelstvo. Pracovní místa v těžkém průmyslu již neexistují, naproti tomu vzrostl počet malých podniků, které zaměstnaly starší osoby, a právě tyto starší osoby místo odchodu do penze založily poradenské podniky a pracovaly dál.

Vývoj kvót výdělečně činných osob ve věku 65 až 74 let V této věkové kategorii činí dnes tato kvóta ve Švédsku 13 až 14 % a u osob ve věku 65 až 69 let dokonce 17 %. Je mnoho vysoce vzdělaných osob, které opustí pracovní trh, jdou do penze a poté se na pracovní trh znovu vracejí. Zaměstnat osobu nad 65 let je totiž pro zaměstnavatele výhodnější než zaměstnat někoho ve věku 52 let. Demografická změna Ve Švédsku byl do roku 2010 příliv lidí, kteří opouštěli vzdělávací systém, a imigrantů, kteří společně proudili na pracovní trh, vyšší než podíl osob, které pracovní trh opouštěly. V roce 2012 se tato situace obrátila. Pro téměř celou Evropu platí, že odliv osob je vyšší než jejich příliv. Tento jev způsobovaný demografickou změnou je intenzivně diskutován již zhruba deset let. Kvocient závislosti, který popisuje poměr ekonomicky závislých věkových skupin (osoby, které ještě nejsou, respektive již nejsou v produktivním věku) k obyvatelstvu v produktivním věku, dosud rostl a klesal. Prognózy pro příští roky však vykazují trvalý růstový trend. V oficiální zprávě pro stát byla tato problematická témata podrobně rozpracována. Zpráva vychází z nejpříznivějších podmínek pro práci ve stáří. Starší lidé jsou dnes zdravější a chytřejší. Existuje mnoho testů, které potvrzují, že se kognitivní schopnosti s věkem zlepšují, ba dokonce zvyšují. Tito lidé jsou vzdělanější a také se zlepšily pracovní podmínky. Současně existují značné překážky:  Stále ještě existuje mnoho způsobů odchodu z profesního života (předčasný důchod, podniková penze a jiné platby).  Normativní věková úprava ve veřejném zdravotním systému – upravit návrh pravidel podnikové penze jako ve Finsku.  Pravidla pro podnikové zaopatření ve stáří versus delší profesní život.


 Pokud bude člověk déle pracovat, bude také chtít vyšší penzi – stále ještě však existuje velká diskriminace kvůli věku ze strany zaměstnavatelů.  V roce 2002 se zvýšil věk pro odchod do penze z 65 na 67 let. Nyní se již diskutuje o navýšení do 70 let. Ovšem pro zaměstnavatele je až čtyřikrát dražší, když zaměstná někoho kolem 65 let, než když zaměstná čtyřicetiletého člověka. Příklad Vattenfall Vattenfall je jedním z předních evropských energetických koncernů (výrobce elektřiny a tepla). Již před 15 roky tento švédský podnik vypracoval opatření, která umožňují postupný odchod do penze. Byl vytvořen model 80-90-100. Ve věku 58 let se zaměstnanci mohou rozhodnout pro penzi v 65 letech, pracovní doba se jim zkrátí na 80 %, dostávají 90 % platu a 100 % podnikové penze. Dnes tohoto modelu využívá 40 % zaměstnanců podniku. Příklad okresní rady Norrbotten Norrbotten je největší okres ve Švédsku, který má celkem 14 obcí. Většina lidí v tomto okresu žije na pobřeží a obyvatelstva zde ubývá. Tím pádem musí stávající obyvatelstvo tvrději pracovat, aby udrželo pracovní sílu, zvláště proto, že se sem stěhuje jen málo lidí. Proto byl schválen projekt „Best Ager“. Projekt byl financován z prostředků EU, vládních fondů a Baltského regionu (Baltic Sea Region) a zapojily se do něj Dánsko, Estonsko, Německo, Velká Británie, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko. V létech 2007 až 2012 byly realizovány 4 pracovní pakety. V pracovním paketu „Pracovní trh a zaměstnanost“ byly vypracovány statistiky, které zdokumentovaly regionální vzorce zaměstnanosti v partnerských zemích. Byly zjištěny kulturní a ekonomické rozdíly. Tyto diference musí být brány v úvahu, pokud mají lidé zůstávat v produktivním procesu déle. Další pracovní paket „Konzultant, mentor a obchodní expert“ měl za cíl zprostředkovat know-how malým a středním podnikům mentory („Best Ager“). V dalším pracovním paketu šlo o vypracování podmínek pro transfer vědomostí a schopností, aby se mohly etablovat nové podniky / provozy. Poslední pracovní paket si vytkl za cíl zvýšit počet osob ve věku nad 55 let, které se uplatňují v podnikatelské sféře, resp. které přispívají k rozvoji podniku. Smyslem tohoto projektu bylo posilování podnikatelského ducha. Příklad: Veřejnoprávní servis trhu práce Od roku 2003 platí kolektivní smlouva pro státní zaměstnance, která se týká zkrácených pracovních úvazků starších osob. Opět jde o rozšíření možností práce pro osoby ve věku do 65 let. Byla vytvořena

11

možnost práce na zkrácený úvazek a částečné penze. Sama přednášející má možnost pracovat na poloviční pracovní úvazek. Za práci dostává 80 % platu a 100 % podnikovou penzi. Tato forma práce na částečný pracovní úvazek je možná od 63 let, v ojedinělých případech již od 61 roku. Dnes tuto možnost využívá 230 zaměstnanců, přičemž zhruba 1.500 zaměstnanců má 63 a více let. Tato práce na zkrácený pracovní úvazek a částečnou penzi však momentálně není pro osoby ve věku mezi 65 a 67 lety možná. Potom se proto musí znovu pracovat na plný pracovní úvazek. Age Management i Sverige AB (AMSAB®) Jedná se o malý soukromý podnik ve Švédsku nazývaný Age Management. Od roku 2011 se společnost intenzivně věnovala tomuto tématu. V této souvislosti byla vypracována zpráva pro vedoucí tréninků oblasti Age management. Model byl po posouzení vyzdvižen jako velmi pozitivní. Nyní se pracuje na tom, aby se stal nedílnou součástí všech programů managementu. Ve výzkumu prováděném ve Finsku byly zjištěny 4 základní předpoklady pro to, aby lidé mohli zůstat déle v profesním životě: ■ pozitivní postoj nadřízených ke stárnutí, ■ podpora týmové práce ze strany nadřízených, ■ schopnost vedoucích pracovníků nalézat individuální řešení, ■ otevřená komunikace o budoucích změnách v organizaci práce. Otázka: Jak jsou částečné penze financovány? Z prostředků penzijních pojišťoven nebo z prostředků pojištění pro případ nezaměstnanosti? Odpověď: Téměř každý, kdo o tuto penzi zažádá, dostane kladnou odpověď. V konečné fázi však rozhoduje zaměstnavatel. Zaměstnavatel platí a rozhoduje. Otázka: Pokud jde o projekty v podnicích zaměřené na otázku zaměstnanosti starších pracovníků, plní švédský servis trhu práce také nějaký úkol? Poskytuje poradenství, iniciuje takové projekty nebo je celá tato problematika mimo jeho kompetence? Odpověď: Ne, servis trhu práce nemá v této oblasti žádné úkoly. Probíhá však diskuse o tom, jak lze zaměstnance déle udržet v profesním životě. V této souvislosti sehrávají větší úlohu odbory. Otázka: Zmínila jste, že vy sama jste svůj pracovní závazek snížila na 50 %, současně však dostáváte jen 80 % platu. Znamená to, že zaměstnavatel již těchto 100 % výkonu již nepotřeboval nebo se tato pracovní síla nějak nahradila? Odpověď: Principiálně to závisí na obsazení pracovního místa. Úředník na místním úřadu práce se musí nahradit, protože tato síla musí vyřídit určité penzum


práce. V některých případech se v souvislosti s částečným pracovním úvazkem a částečnou penzí změnit úkoly daného pracovníka. Redukce pracovního výkonu pod 50 % není možná. Doplnění pana Hansena: O sám je poradcem seniorů v Dánsku jako paní Agneta Roström. Pracuje 4 dny v týdnu, tudíž na 80%ní úvazek, a proto také dostává jen 80 % platu, který je určen pro plný pracovní úvazek. Proto je třeba dát přednost švédské variantě. „První úspěch – program pracovní integrace mladých lidí, kteří vyrůstají bez rodiny – příklad z ČR Pavel Strašák a Šárka Kropáčková, občanské sdružení Tripitaka Projekt „První úspěch“ občanské sdružení Tripitaka realizovalo v létech 2011 a 2012. Partnerem projektu bylo brněnské Centrum experimentálního divadla. Projekt byl financován z prostředků EU a z rozpočtu ČR v rámci operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“. Cílová skupina projektu ■ Mladí lidé do věku 26 let, kteří vyrůstali bez rodiny a kteří se chystají opustit dětské domovy, SOS-vesničky, resp. výchovné ústavy, resp. kteří je již opustili; ■ kteří často bydlí v takzvaných domech na půl cesty; ■ jimž chybí podpora rodiny i orientace v každodenním profesním i běžném životě. ■ Je pro ně typická finanční deprivace, dluhy, bagatelní trestná činnost. ■ Často mají nízký pocit vlastní hodnoty, trpívají emocionální deprivací. ■ Hledají vlastní identitu. Program v rámci projektu ■ Vždy pro 10 mladých lidí z cílové skupiny. ■ Doba trvání: 6 měsíců. ■ Pracovní úvazek v oboru herectví na 0,6 běžné pracovní doby. ■ Příprava autorského divadelního představení s profesionálními herci Centra experimentálního divadla. ■ Sociální a profesní poradenství. ■ Pravidelná podpora psychologa. ■ Účelem bylo mimo jiné, aby účastníci projektu našli zaměstnání navazující na projekt a aby se díky finanční podpoře uchytili ve společnosti. ■ (V rámci projektu mají proběhnout 3 programy, vzniknout 3 divadelní kusy a podporu má získat celkem 30 mladých lidí.) Přípravné divadelní aktivity a divadelní postupy ■ Divadelní terapie, sociální akční divadlo.

■

■ ■ ■ ■

12

Divadelní partitura vycházející z autentických zkušeností z vlastního života, dílny k vytvoření scénáře, vlastní umělecká činnost – vlastní verše, povídky atd. Prvky dramaterapie. Doku-drama, Voice Band (sborová recitace). Herecký, hlasový a pohybový trénink. Estetika dálněvýchodního bojového umění.

Tripitaka a další projekty ■ Sociokulturní festival Ghettofest v Brně, 25. 5. 2012 – podpora od Open Society Fund. ■ Vznikl dokumentární film „Cesta zraněného bojovníka“. ■ Legislativní divadlo a divadlo – fórum ve Šluknovském výběžku. ■ Obdobný projekt jako „První úspěch“, tentokrát však se zaměřením na genderovou tématiku. ■ V květnu 2012 se koná (v Divadelním světě Brno) malá divadelně terapeutická konference, při níž budou publiku představena všechna tři divadelní představení, která vznikla v rámci projektu „První úspěch“. ■ Kontakt: FACEBOOK: První úspěch Tripitaka. Otázka: Kde vznikla myšlenka tohoto projektu? Odpověď: Tato myšlenka pochází z Dánska (Aahrus).

Závěr semináře Walter Reiter poděkoval za účast a podnětnou diskusi.

Protokol z průběhu workshopu

Recommend Documents