LATERALITA, ORIENTACE V PROSTORU A PRAVOLEVÁ ORIENTACE
1. Lateralita a dominance Lateralitou rozumíme přednostní užívání jednoho z párových orgánů, tj. asymetrii párových orgánů hybných (ruky, nohy) nebo smyslových (oko, ucho). Lateralita může být tvarová (zřejmá např. při porovnávání pravé a levé poloviny obličeje, které u žádného člověka nejsou stejné) nebo funkční (projevuje se přednostním užíváním jednoho z párových orgánů, který pracuje rychleji, lépe, kvalitněji). Typy laterality: praváctví - leváctví - ambidextrie = nevyhraněná lateralita -
Posuzujeme-li různé párové orgány, zjišťujeme, že se lateralita nemusí vždy shodovat, např. pravá ruka a levé oko = překřížená lateralita. Je-li lateralita ruky a oka shodná = lateralita souhlasná. Lateralita se u dětí vyvíjí, ani u dospělých však nelze říci, že existují pouze čistí leváci, praváci či lidé
vrozeně obouručí. Mezi těmito kategoriemi je plynulý přechod. Dominance = převaha jedné mozkové polokoule nad druhou. 2.
Lateralita, dominance a čtení
Je-li dominance jedné hemisféry jasně vyjádřená, potlačuje obrazy hemisféry druhé. Není-li tomu tak, obrazy slov se mísí, a protože jedny jsou zrcadlovými obrazy druhých, projevuje se tendence k zrcadlovému čtení a psaní = špatní čtenáři nerozlišují zrcadlově stejná písmena (b-d) a převracejí sled slabik ve slově. V souvislosti s lateralitou a čtením se hovoří o problému překřížené laterality ruky a oka (např. pravoruké dítě s dominantním okem levým). 3. Orientace v prostoru Prostor je definován třemi osami: - horizontální - vertikální - předozadní Správná orientace v prostoru vyžaduje nejen jeho vnímání, které je výslednicí smyslových orgánů a mentálních výkonů, ale i adekvátní zobrazování.
Vývoj orientace v prostoru: - vyvíjí se již v prvním roce života dítěte - významným způsobem se na vývoji podílí zrakové a sluchové vnímání, lokomoce a manipulace - dítě nejdříve zvládá operace ve směru vertikálním, dále předozadním a na závěr ve směru horizontálním neboli pravolevém - pojmy nahoře-dole jsou jednoznačné - pojmy vpředu-vzadu, vpravo-vlevo mění svůj význam vzhledem k poloze těla - proto při diagnostikování dosažené úrovně orientace v prostoru a poté i při nácviku této dovednosti postupujeme od roviny vertikální přes předozadní k horizontální 4.
Vývoj pravolevé orientace
- zvládnutí pojmů vpravo-vlevo prochází několika stádii - nejdříve dítě poznává pravou a levou stranu na sobě (věk 6 – 9 let) - následuje poznávání pravé a levé strany na druhé osobě sedící čelem proti dítěti (zhruba 10 let) - poslední stádium: rozlišování pravé a levé strany při představě vlastního pohybu v prostoru se současnou projekcí do plošné roviny (orientace na mapě a následné převádění poznatků do prostoru,
v němž se jedinec pohybuje; mezi 11-15 rokem; rozdíly mezi chlapci a dívkami) - úroveň pravolevého rozlišování se odráží v rozlišování reverzních figur (viz. zrakové vnímání)
5. Pravolevá orientace a čtení Závislost mezi zvládnutím pravolevé orientace a čtením byla mnohokrát prokázána. Ve čtení se nezvládnutí pravolevé orientace projevuje inverzemi a zrcadlovým čtením. Závěr pro reedukaci: Ani inverze statické (b-d, a-e), ani inverze kinetické (lak-kal) nelze považovat pouze za projev nedostatků ve zrakovém vnímání a podle toho provádět reedukaci prostým podtrháváním či vybarvováním písmen. Inverze mají příčinu mimo jiné v poruchách pravolevé orientace a orientace v prostoru vůbec. S tím souvisí i ovládnutí tělesného schématu a rozvoj zrakového vnímání.
Inverze se neprojevuje pouze ve čtení, ale též v psaní a v matematice (6-9, 28-82) a platí pro ně totéž, co pro čtení. Poruchy čtení, psaní, počítání mají společné rysy. Reedukace není zaměřena pouze na činnost, kde se porucha projevuje. Individuální práce začíná u příčin postižení. 6. Nácvik pravolevé a prostorové orientace Při reedukaci postupujeme v souladu s ontogenetickým vývojem utváření pojmů. - začínáme utvářením pojmů nahoře-dole, ale i nadpod, vrchní-spodní atd. - používáme předměty, dáváme přednost manipulaci s nimi před vyprávěním podle obrázků - ve směru předozadním (po zvládnutí pojmů vpředuvzadu) procvičujeme i dvojice před-za, prvníposlední, hned vpřed-hned vzad - v souvislosti s orientací v prostoru používáme i pojmy uvnitř, venku, mezi, vedle - cvičení: ukaž pravou ruku/oko/ucho/nohu, levou (na ruku lze napsat počáteční písmeno P, L) - ukaž pravou rukou levé ucho - polož např. tužku vpravo/vlevo na lavici - jeď autem vpravo/vlevo
kresebný diktát = např. nakresli doprostřed výkresu dům, vpravo od domu plot, vlevo strom,… - obdobou je diktát písmen, které děti umisťují podle pokynů učitele po celé ploše papíru
-
