E-fakturace pro malé a střední podniky: čekání na banky?

E-fakturace pro malé a střední podniky: čekání na banky? Lukáš Tofan katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická, Praha [email protected]

Abstrakt: V tomto příspěvku je prezentována analýza možných řešení elektronické fakturace pro malé a střední podniky v ČR. Obchodní přínosy přechodu na e-fakturaci jsou pro jednotlivé firmy i celou ekonomiku výrazně pozitivní. Současně však nejsou na trhu k dispozici dostatečně rozšířená a standardizovaná řešení pro segment malých a středních firem. Na základě předdefinovaných obchodních a legislativních požadavků jsou zhodnoceny současně dostupné technologie e-fakturace. V příspěvku jsou uvedeny základní faktory úspěchu jejich zavedení. Z analýzy je stanovena prognóza vývoje technologií e-fakturace ve střednědobém horizontu. Klíčová slova: e-fakturace, malé a střední podniky, B2B integrace, elektronické bankovnictví

1. Úvod V poslední době, především v souvislosti s rozvojem e-commerce a integrace B2B aplikací, se v relevantních diskusích často hovoří o zapojení malých a středních podniků (SME) do tohoto procesu. V segmentu SME ale na rozdíl od velkých firem působí celá řada faktorů, které tento trend zbržďují. Mezi ně patří zejména: značná heterogennost interních systémů jednotlivých firem, omezené finanční možnosti, omezené kapacity ve znalostech informačních technologií, nedůvěra v nové a neověřené technologie atd. Průlomovou službou v oblasti mezifiremní e-komunikace se v některých zemích stává e-fakturace. Ta totiž přináší okamžité a přesně vyčíslitelné přínosy. Dnes je na trhu k dispozici celá řada technologií efakturace, avšak žádná se doposud nestala úspěšnou v segmentu SME. Cílem této práce je jejich zhodnocení s ohledem na obchodní požadavky firem ze segmentu SME a s ohledem na legislativu ČR. Dalším cílem je určení směru vývoje služeb e-fakturace ve střednědobém horizontu.

2. Výchozí podmínky Níže uvedená tabulka nám přibližuje počty českých firem dle jejich velikosti a ukazuje nám také některé veličiny, které jsou relevatní k zavedení e-fakturace. Penetrace internetu je v současné době již téměř kompletní i v rámci segmentu SME. Můžeme tedy tvrdit, že přístup k internetu není pro zavedení e-fakturace zásadní překážkou. V oblasti ERP produktů existují mezi jednotlivými segmenty firem podstatné rozdíly. Zatímco pro velké firmy je nabídka těchto systémů užší a trh je víceméně rozdělen mezi několik hlavních hráčů na trhu, u SME je nabídka ERP produktů velmi pestrá a stejně je rozdroben i trh stávajících instalací. Tento fakt má samozřejmě klíčový 44

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

E-fakturace pro malé a střední podniky: čekání na banky?

dopad na jakýkoli systém e-fakturace, protože zapojení interních ERP systémů do jejího rámce je nevyhnutelné. Počet zaměstnanců

Počet firem

Počet ERP (ekonomických) systémů na trhu

malé firmy

0 - 19

2 050 000

cca 150

střední firmy

20 - 249

28 000

cca 100

velké firmy

250 - více

1 800

cca 50

Penetrace přístupu k internetu

Podíl na HDP

90%

35%

100%

65%

Tabulka 1: Ukazatele firem v ČR dle velikosti [1], [2] V ČR je vydáváno cca 700 mil. faktur ročně, z toho cca 40% stále na papíře (autorův odhad na základě čísel dostupných pro skandinávské státy). Pokud se zaměříme pouze na „quick-wins“ v podobě okamžitě měřitelných finančních úspor, pak jen úspory na tisku, poštovném a archivaci dokumentů tvoří na straně odesílatele cca 10 Kč a na straně příjemce cca 30 Kč [3]. Celkem se tedy v České republice jedná o úsporu cca 11 mld Kč ročně, což je obrovské číslo. K těmto přesně kvantifikovatelným úsporám se navíc přidávají ještě další pozitivní efekty v podobě snížení chybovosti při zpracování dokumentů, zkrácení doby doručení dokladu a v neposlední řadě se e-fakturace může stát prvním krokem k hlubší B2B integraci aplikací. Současně využívaná řešení e-fakturace v ČR jsou demonstrována na níže uvedeném schématu.

Obr. 1: Současné možnosti e-fakturace V segmentu velkých firem je situace v e-fakturaci (a B2B integraci vůbec) poměrně uspokojivá díky rozšíření EDI. Velmi vysoké pořizovací a provozní náklady jsou však nepřekonatelnou bariérou pro jeho rozšíření mezi podniky menší velikosti. Ani SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

45

Lukáš Tofan

v budoucnu není pravděpodobné, že by se objevily nástroje nebo technologie, které by učinily EDI levnějším. EDI tedy i nadále zůstane doménou velkých firem, které si mohou jeho zavedení dovolit nebo které potřebují zajistit návratnost již vložených investic. Proprietární řešení jsou vhodná pouze pro určitá odvětví (automobilový průmysl) nebo typy obchodních vztahů (moduly SCM). Důvody jsou zřejmé: opět vysoké náklady na zavedení a hlubší, často „nepřenositelná“ integrace obchodních procesů. Webové portály jsou vzhledem ke své technické a finanční náročnosti pro menší podniky nedostupné. Tento způsob elektronické fakturace je navíc použitelný pouze v modelech o 1:N nebo N:1 uživatelích. Je tedy vhodný pouze pro takové obchodní vztahy, kde interaguje jedna dominantní firma s vícero menšími dodavateli nebo odběrateli. E-mail je velmi praktickým nástrojem, zejména z pohledu nákladů na zavedení (prakticky nulové) a snadnosti používání. Nevýhodou je ovšem nutnost zásahu lidského faktoru při přepisu faktur do systému na straně příjemce (pokud předpokládáme, že většina takovýchto faktur bude mít podobu PDF souboru). E-mail se tedy hodí k málo frekventovaným obchodním vztahům. Pokud tedy shrneme současnou situaci na trhu, je zřejmé, že zde stále existuje velký prostor pro technologie e-fakturace určené zejména pro menší a střední podniky se středním až vyšším počtem transakcí.

3. Legislativní požadavky Elektronická komunikace mezi dvěma podnikatelskými subjekty se vždy skládá z výměny obchodních zpráv nebo dokumentů. Z pohledu legislativy jsou v rámci obchodních dokumentů regulovány pouze daňové doklady, tj. ty, které vstupují do účetnictví. Podoba běžných dokladů nebo zpráv (těch, které nevstupují do účetnictví) je buď upravována smlouvou mezi komunikujícími stranami nebo se řídí obchodními zvyklostmi. Nejdůležitějšími právními normami týkajícími se e-fakturace jsou Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších novel, Zákon č. 322/2003 Sb o DPH a Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu ve znění pozdějších novel. Z výše uvedených právních norem vyplývá, že elektronická forma daňových a účetních dokladů je za splnění všech technických podmínek přípustná. Podle § 33 odst. 6 zákona o účetnictví platí, že účetní záznam může být i nečitelný. To znamená, že neexistuje ani povinnost záznam vytisknout. Účetní záznam tedy může být za splnění výše uvedených podmínek pouze v elektronické podobě (např. v XML souboru). Důkazní břemeno v prokázání hodnověrnosti daňového dokladu v elektronické podobě pro účely daňového řízení, případně soudního řízení je na plátci, který daňový doklad v této podobě vystavil. Podle zákona o účetnictví platí, že příjemce faktury musí souhlasit s jejím zasláním v elektronické formě. Zákon o účetnictví sice tuto podmínku nikde výslovně neuvádí, nicméně bez souhlasu příjemce faktury s její elektronickou formou by nebyl splněn požadavek průkaznosti a čitelnosti. Kvůli stejném požadavku musí elektronická faktura využívat obecně uznávané formáty dat (DOC, RTF, HTML, XML, JPG, PDF, atd.).

46



Z pohledu zákona musíme pro elektronické daňové doklady zajistit následující podmínky [3]: 1. Hodnověrnost dokladu Základním problémem je možnost, že si firma bude vystavovat doklady na neexistující zboží a bude žádat o odpočet DPH. 2. Integrita dokladu Může dojít k tomu, že firma přijme doklad v elektronické podobě a změní objem plnění. Následně bude vyžadovat vyšší odpočet a rovněž sníží zisk a tím i daňovou povinnost. 3. Neodmítnutí původu Hrozí nebezpečí, že firma obdrží elektronický doklad a na jeho základě si provede odpočet daně. Firma, která doklad vystavila, však daň na vstupu nezaplatí a následně existenci dokladu zpochybní. 4. Neodmítnutí příjmu Neodmítnutím příjmu nevzniká riziko z hlediska výběru daní, ale z hlediska obchodního zákoníku. V řadě případů je totiž den přijetí závazný vzhledem ke splatnosti. Pokud neexistuje potvrzení o příjmu dokladu, může odběratel zpochybnit lhůtu splatnosti.

4. Základní business požadavky na systém Každý IT projekt musí začít odhadem obchodních přínosů a jasnou definicí obchodních požadavků na systém. Zatímco obchodní přínosy jsou pro zúčastněné firmy individuální, požadavky na systém jsou do značné míry podobné. Z pohledu malé nebo střední firmy, která uvažuje o zavedení elektronické komunikace se svými obchodními partnery můžeme definovat následující základní obchodní požadavky, které by měl budovaný systém splňovat: 1. Snadná a levná instalace 9 implementace buď formou upgradu ERP aplikace (od výrobce SW), jednoduchou instalací nového SW nebo formou ASP 9 žádné (minimální) investice do hardwaru, využití internetové sítě pro přenos dat 9 minimální nároky na zaškolení personálu 2. Maximální automatizace přenosu dat (machine-to-machine) 3. Nízké provozní náklady 9 nízké provozní poplatky zprostředkovatelům (systém musí být levnější než klasická papírová výměna dokumentu) 9 nízké náklady na provoz dodatečného SW a HW vybavení 4. Přiměřená bezpečnost 5. Řešení odpovídá legislativním požadavkům (viz. bod 3) 6. Funkčnost 24x7 7. Univerzálnost systému – ideálně 1 systém pro komunikaci se všemi partnery 8. Řízený messaging (spolehlivá a řízená komunikace) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

47

Lukáš Tofan

9 Asynchronní přenos dat 9 Scénáře pro nestandardní situace 9. Možnost integrace dalších procesů (v případě zamýšlené hlubší B2B integrace)

5. Hloubka B2B integrace Dříve než začne firma uvažovat o konkrétním řešení e-fakturace se svými odběrateli nebo dodavateli, měla by si v rámci své informační strategie stanovit další směr B2B integrace. Pokud bude vhodné integrovat i další části mezifiremních procesů (nejen fakturace), je potom výsledný návrh technického řešení samozřejmě rozdílný. Hloubka integrace mezipodnikových procesů může nabývat několika úrovní, které jsou ilustrovány na níže uvedeném schématu:

Obr. 2: Úrovně integrace B2B aplikací [4] Na nejnižší úrovni integrace probíhá prostá výměna dat bez konverze jejich formátu mezi zdrojovou a cílovou aplikací. Žádná pravidla ani obchodní logika nejsou zavedeny. Jedná se zpravidla o elektronickou komunikaci, do které vstupuje lidský faktor. Typickým příkladem je použití elektronické pošty nebo stahování či uploadování dokumentů na webový portál druhé strany. Tento přístup umožní dosáhnout určitých obchodních benefitů (zejména spojených s odstraněním papírové dokumentace), nicméně stále se jedná o poměrně primitivní způsob komunikace bez možnosti aplikace obchodních pravidel, zautomatizování transakcí apod. Na prostřední úrovni integrace pracujeme se systémem, který je schopen automaticky transformovat formát a sémantiku jednotlivých zpráv dle potřeby jednotlivých aplikací. Dále umožňuje zavedení obchodních pravidel pro jednotlivé zprávy a zajišťuje messaging (distribuci zpráv) konkrétním aplikacím nebo uživatelům dle definovaných podmínek. Systém je tedy schopen fungovat automaticky bez lidského zásahu. Na nejvyšší úrovni integrace je nad celým systémem elektronické komunikace vybudována aplikační logika, která zajišťuje optimalizaci celého dodavatelského řetězce vzhledem k výrobním a distribučním nákladům, plánování výroby a dalším parametrům zefektivňujícím celý proces dodávky zboží nebo služby (stejně jako 48



v jednom podniku). Tento přístup je samozřejmě „nirvánou“ všech firem, ovšem vzhledem ke jeho komplexnosti a finanční náročnosti se hodí pouze do určitých odvětví (strojírenství, automobilový průmysl) a do obchodních partnerství s dlouhodobými vztahy.

6. Technologie Obecně můžeme technologické otázky související s projektem e-fakturace rozdělit na 2 okruhy: 1. formát dat 2. komunikační platforma

6.1 Formát dat Pokud hovoříme o formátu dat, můžeme dle zákona použít jak strukturovaný (tzn. strojově čitelný) tak nestrukturovaný formát. U nestrukturovaných formátů dat bude zřejmě převládat PDF, pro nějž jsou dostupné vyspělé technologie jak pro serverové podepisování na straně poskytovatele, tak pro ověření elektronického podpisu na klientské straně (freeware Acrobat Reader v novějších verzích). Samozřejmě je možné pro „drobné“ použití využít i dalších formátů typu DOC, RTF, JPG, atd., pokud bude systém schopen zajistit požadavky na použití elektronického podpisu (např. e-mailový klient podepíše jakoukoli přílohu). Pro B2B komunikaci s vyšším objemem transakcí je ovšem nutné použít strukturovaný formát, tak abychom docílili maximální automatizace procesu. Problémem ovšem je, že v současné době žádný obecně rozšířený strukturovaný formát dat pro B2B komunikaci (včetně e-fakturace) v ČR neexistuje. Tvorba obecně přijímaného formátu není s ohledem na počet zainteresovaných subjektů (výrobci ERP, uživatelé, veřejná správa, banky, ...) triviální. Na půdě SPIS (Sdružení pro informační společnost) byla nicméně v letošním roce zahájena aktivita, která k tvorbě obecně přijímaného formátu dat směřuje. Můžeme tedy očekávat, že se v nejbližší době dokáží jednotlivé strany v této oblasti dohodnout. Úspěšné zahraniční příklady toho mohou být dokladem - viz. např. autstralský BizDex [6] založený na ebXML, který jde ještě mnohem dále v integraci business procesů.

6.2 Komunikační platforma Existence jednoho obecně přijímaného formátu dat není pro elektronickou fakturaci klíčovým problémem. Stejně jako v případě bankovních transakcí je tuto problematiku možné potencionálně řešit pomocí driverů na straně ERP systému. Technicky i obchodně složitějším problémem bude tvorba celkové komunikační platformy a s ní souvisejících problémů bezpečnosti, spolehlivosti přenosu, řešení nestandardních situací, apod. Současně není pochyb o tom, že k výměně elektronických faktur bude především z hlediska úspor nákladů využita síť internetu. Z pohledu koncového uživatele zde bude existovat jednoznačný tlak na minimalizaci počtu jednotlivých řešení - ideálně 1 systém pro komunikaci se všemi obchodními partnery. K tvorbě takového systému bude nezbytně nutná firma nebo konsorcium firem s dominatním postavením na trhu. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

49

Lukáš Tofan

Pokud uvažujeme o systému e-fakturace mezi N firmami, nabízí se celá řada teoreticky vhodných technologií. V tomto příspěvku se chci zaměřit pouze na ty z nich, o nichž se domnívám, že jsou prakticky použitelné v masovějším měřítku (v individuální B2B integraci dvou firem je možností samozřejmě daleko více). Výběr je také zúžen na ty technologie, které jsou schopny alespoň částečně vyhovět základním obchodním a zejména legislativním požadavkům na budované řešení. Níže uvedený přehled si klade za cíl poskytnout high-level informace o potenciálu jednotlivých technologií pro systém e-fakturace v mezipodnikové sféře. Detailní informace je pak možné získat na níže uvedených odkazech.

6.2.1 Elektronická pošta (e-mail) Nejjednodušší a v podstatě již zavedenou technologií pro elektronickou komunikaci je e-mail. K zajištění všech legislativních náležitostí je pro daňový doklad zaslaný elektronickou poštou nutné tento doklad podepsat elektronickým podpisem. Hodnověrnost, integrita a neodmítnutí původu jsou zajištěny pomocí zaručeného elektronického podpisu dle zákona o elektronickém podpisu. Neodmítnutí příjmu lze zajistit několika mechanismy. Mezi nejjednodušší je poslání potvrzovacího e-mailu s textem, že příjemce akceptuje došlý elektronický doklad. Samotná doručenka e-mailových systémů je nedostatečná, protože není dostatečnou zárukou, že příjemce převedl doklad do čitelné podoby. Jiný způsob může být využití elektronické podatelny (zejména podatelny, která získala atest MI ČR) nebo využití tzv. registrované elektronické pošty (služba, kterou poskytuje Česká pošta). Alternativní jednoduchou a levnou metodou potvrzení může být rovněž avízo o zaplacení dokladu s uvedeným variabilním číslem. Pro komunikaci lze použít běžnou elektronickou poštu. Vlastní dokument by však neměl být podepsán v rámci e-mailu, ale jako vlastní doklad. Podrobněji řešeno v [3].

6.2.2 Firemní webové portály Při použití proprietárních firemních webových portálů jsou e-faktury prezentovány ve webovém uživatelském rozhraní prostřednictvím internetového prohlížeče. Komunikace je na firemním webovém portálu zpravidla pouze jednosměrná, tzn. že klient si stahuje e-faktury od poskytovatele služeb nebo je naopak uploaduje. Typickým poskytovatelem této služby jsou mobilní operátoři, zdravotní pojišťovny, utility nebo maloobchodní řetězce. Zákazníkem (odběratelem nebo dodavatelem faktury) jsou nejčastěji malé firmy. Některé společenosti tuto službu outsourcují a webový portál je pak provozován zprostředkovatelem (např. portál eFakturace společnosti Editel, s. r. o. nebo portál Accountis stejnojmenné britské společnosti působící na evropském trhu). Konverze dat (např. EDI-XML, EDI-PDF) je tak realizována zprostředkovatelem. Podstatnou nevýhodou integrace prostřednictvím proprietárních firemních portálů je fakt, že jednotlivé mezipodnikové aplikace nejsou integrovány přímo a do procesu výměny dat zasahuje lidský faktor. Tímto přístupem tedy nelze (stejně jako u emailu) dosáhnout plně automatické on-line integrace. Implementace firemního portálu je také značně nákladnou záležitostí, což tuto technologii zapovídá pro drtivou většinu malých a středních podniků. Současné 50



zprostředkovatelské společnosti nemají tržní sílu na to, aby dosáhly masového rozšíření svých služeb.

6.2.3 ebXML ebXML je modulární sada specifikací, která umožňuje firmám všech velikostí, z nejrůznějších odvětví, z kterékoli země světa realizovat svůj byznys prostřednictvím internetu [5]. ebXML nabízí firmám standardizovanou platformu pro elektronickou výměnu obchodních zpráv, uzavírání obchodních vztahů a provádění komplexních obchodních transakcí. ebXML je samozřejmě výborně použitelné i pro e-fakturaci. Konkrétní implementace těchto standardů může plně odpovídat legislativním požadavkům. Je ovšem třeba si uvědomit, že ebXML nabízí daleko širší možnosti integrace mezipodnikových procesů než je e-fakturace. Vzhledem ke své komplexnosti je také technicky a finančně daleko náročnější na implementaci než např. e-fakturace prostřednictvím elektronického bankovnictví. Zpravidla také vyžaduje podstatnou změnu vnitrofiremních obchodních procesů (BPR). ebXML je tedy vhodné implementovat tam, kde firemní informační strategie počítá s hlubší integrací B2B procesů s obchodními partnery (tedy nejen s e-fakturací) tak, aby se mohly naplno využít možnosti této technologie a aby byla zajištěna návratnost vložených investic. K masovému rozšíření elektronické komunikace založené na ebXML v ČR je ovšem třeba centrální autority (na národní nebo EU úrovni), která tyto standardy přizpůsobí lokálním legislativním požadavkům a která bude provozovat centrální registr firem (ebXML registry). Příkladem může být již zmiňovaný australský systém národní B2B komunikační platformy BizDex, který byl vytvořen ve spolupráci státní správy a sdružením ICT firem. BizDex využívá specifikací ebXML s implementací PKI pro mezifiremní komunikaci a webových služeb pro vnitrofiremní integraci aplikací [6].

6.2.4 RosettaNet RosettaNet je stejně jako ebXML sadou specifikací založených na XML, které kompletně pokrývají mezifiremní obchodní procesy. Zatímco ebXML je univerzálním a vertikálním standardem pro všechny oblasti ekonomiky a velikosti firem, RosettaNet je zaměřena více horizontálně na specifickou oblast high-tech průmyslu a dodavatelských řetězců. Jednoznačným trendem je ovšem integrace ebXML do standardů RosettaNet – jinými slovy RossetaNet se stává podmnožinou specifikací ebXML pro určitou oblast průmyslu (high-tech) nebo pro určitý typ obchodních vztahů (dodavatelské řetězce). Vše, co bylo řečeno o vztahu e-fakturace a ebXML, tedy platí i pro specifikace RosettaNet. Implementace masově rozšířené B2B platformy založené na standardech RosettaNet je v ČR nepravděpodobné.

6.2.5 Microsoft BizTalk Aktivita společnosti Microsoft skrývající se pod názvem BizTalk zahrnuje podobně jako ebXML nebo RosettaNet sadu specifikací založených na XML, které slouží pro integraci aplikací. BizTalk se ovšem na rozdíl od nich výrazně angažuje i v oblasti vnitrofiremní integrace aplikací (EAI). Důležité je, že na rozdíl od ebXML a SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

51

Lukáš Tofan

RosettaNet je BizTalk nejen sadou specifikací a standardů, ale i kompletní technologií pro EAI a B2Bi komerčně nabízenou pod názvem MS BizTalk Server. Toto kompletní řešení je založeno mimo jiné na technologiích WS (SOAP) a Microsoft .NET. Jedná se tedy o krabicové „ready-to-use“ řešení (samozřejmě po patřičné implementaci do IS firmy), které má v B2B integraci stejné ambice jako ebXML, nicméně díky své závislosti na konkrétní technologii se s velkou pravděpodobností neprosadí jako obecný standard. Dosavadní vývoj na trhu tomuto předpokladu nasvědčuje.

6.2.6 Integrace s elektronickým bankovnictvím Integrace e-fakturace s e-bankovnictvím byla prakticky nasazena v roce 2003 ve Skandinávii pod názvem FinVoice. Jedná se o společný projekt několika finských bank a IT firem. Projekt Finvoice definuje sadu specifikací pro e-fakturaci na základě XML. V rámci FinVoice je možné zasílat a stahovat faktury stejným způsobem jako běžné platební transakce v elektronickém bankovnictví. I když specifikace FinVoice nejsou pevně svázány s využitím aplikací e-bankingu, je zřejmé, že právě tam je jejich hlavní síla.

Obr. 3: FinVoice - schéma přenosu faktur [7] Prodejce ve svém interním informačním systému vygeneruje elektronickou fakturu v souladu se specifikacemi FinVoice a zašle ji buď přímo příjemci nebo prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví své bance. Banka dle identifikátoru uvedenému v obálce faktury (např. IBAN, IČO) zašle e-fakturu buď příjemci nebo dalšímu peněžnímu ústavu (pokud má příjemce účet u jiné banky). Příjemce si opět prostřednictvím aplikace el. bankovnictví stáhne faktury a naimportuje je do svého informačního systému. K dispozici může být jak automatický přenos dat (např. v XML), tak i manuální operace s fakturami (např. v PDF). Řešení pro automatický přenos dat mezi aplikací e-bankingu a ERP systémem je již u bankovních transakcí vesměs realizována, proto by rozšíření na e-fakturaci nemělo představovat zásadní problém. Obrovskou výhodou tohoto systému je možnost využití již zavedeného a klientům známého prostředí. Elektronické bankovnictví má další velké plus, pokud přihlédneme k nutnosti využití zaručeného elektronického podpisu, která vyplývá 52



z legislativy. Většina významných bank již použití kvalifikovaných certifikátů v elektronickém bankovnictví podporuje (ČS, ČSOB) nebo k němu v budoucnu velmi pravděpodobně přistoupí (KB, GE Money, RB). Banky i klient dále mohou těžit z propojení tohoto systému s dalšími službami elektronického bankovnictví (platební nástroje, úvěrování, zástava pohledávek, apod.). Vyplývající synergický efekt tedy dále zvyšuje komparativní výhodu bankovního sektoru.

7. Srovnání jednotlivých řešení Tabulka 2: Srovnání vybraných technologií e-fakturace dle obchodních a legislativních požadavků

Byznys

Legislativa

Oblast

Požadavek Hodnověrnost Integrita dokladu Neodmítnutí původu Neodmítnutí příjmu Snadná a levná instalace „Machine to machine“ přenos dat Nízké provozní náklady Přiměřená bezpečnost Funkčnost 24x7 Univerzálnost systému Spolehlivý a řízený messaging Integrace dalších procesů

A A

A A

Integrace s ebankingem A A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

N

A

N

N

N

N

N

A

A

A

A

A

N

A

N

N

N

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

N

A

A

N

N

N

N

A

A

A

A

N

N

N

A

A

A

E-mail

Web portál

ebXML

Rosseta Net

BizTalk

A A

A A

A A

Z kritérií stanovených obchodními požadavky vycházejí nejlepší výsledky pro systém e-fakturace založený na integraci s elektronickým bankovnictvím. Vzhledem k tomu, že některé společnosti se při B2B integraci nezastaví jen u elektronické fakturace, je velmi pravděpodobné, že tato část podniků bude využívat systém založený na ebXML. Firmy s nízkým počtem odesílaných a přijímaných faktur budou spokojeny s použitím e-mailu.

8. Kritické faktory úspěchu Nezávisle na výše uvedeném srovnání bude nutné splnit tyto základní kritické faktory úspěchu rozvoje e-fakturace v segmentu SME: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

53

Lukáš Tofan

1.

Prosazení standardu nebo de-facto standardu dominantním hráčem na trhu Úspěch projektu do rozhodující míry závisí na schopnosti prosadit jednotné a plošně rozšířené řešení pro celý trh. Stejně jako u podobných projektů bude i zde významně působit „kritická masa“ rozšíření, kdy se stane konkurenčně nevýhodné danou technologii nevlastnit (stejně jako např. v minulosti u mobilních telefonů). K efektu plošného rozšíření bude ovšem nutné prosadit jednotnou technologii (formáty dat, komunikační platformu), na které se shodnou koncoví uživatelé, výrobci ERP, veřejná správa a realizátor služby (zprostředkující organizace nebo konsorcium organizací). 2. Zapojení výrobců ERP systémů Výrobci ERP systémů jsou klíčovým partnerem pro implementaci řešení na klientské straně. Zpravidla mají se zákazníky dlouhodobý a solidní vztah. Bude nezbytné upravit business procesy a funkčnost související s e-fakturací. V případě hlubší B2B integrace pak bude nutné provést ještě daleko větší zásahy do jednotlivých ERP systémů. 3. Akceptace ze strany státní správy (MFČR) Pro úspěch projektu je nezbytné, aby veškeré procesy a dokumenty zapojené do e-fakturace odpovídaly právním předpisům ČR. To ovšem samo o sobě nestačí. Bude nutné, aby tuto praxi bez výhrad akceptovaly Finanční úřady, a to dle jednotné metodiky, která v současné době neexistuje.

9. Závěr Na základě srovnání dostupných technologií předpokládám následující schémata e-fakturace pro velké firmy (Obr. 4) a malé a střední firmy (Obr. 5) ve střednědobém horizontu. Je samozřejmé, že konkrétní firma zavádějící e-fakturaci nemusí využívat všechny technologie. Zvolené spektrum technologií bude primárně záviset na hloubce uvažované integrace s obchodními partnery a na počtu realizovaných transakcí.

Obr. 4: Schéma e-fakturace pro velkou firmu 54



Obr. 5: Schéma e-fakturace pro malou a střední firmu

Zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

Statistická ročenka ČSÚ 2004, dostupné na http://www.czso.cz Přehled ERP systémů na českém trhu, dostupné na http://www.systemonline.cz Normální je fakturovat elektronicky, studie Sdružení pro informační společnost, SPIS, 2003, dostupné na http://www.spis.cz LINTHICUM, David S., B2B application integration, vyd. Boston, Addison-Wesley 2001 Technické specifikace ebXML, dostupné na http://www.ebxml.org/ Specifikace služby BizDex, dostupné na http://www.bizdex.com.au/ Specifikace služby FinVoice, dostupné na http://www.pankkiyhdistys.fi/finvoice/index.html Specifikace XAdES (zaručený el. podpis XML souborů), dostupné na http://www.w3.org/TR/XAdES/ VOŘÍŠEK Jiří a kol., Aplikační služby IS/ICT formou ASP, vyd. Praha, Grada 2003

Summary This paper presents results of analysis of current e-invoicing solutions for small and medium enterprises in the Czech republic. Business potential of e-invoicing implementation is enormous both for particular companies involved and the Czech economy as a whole. At the same time there are currently no standardized and widespread solutions available on the market for small and medium enterprises. Following the pre-defined business and legal demands on the system, particular technologies for e-invoicing are evaluated. It is argued that synergy of e-banking and e-invoicing is the most promising solution for SMEs in mid-term point of view. Moreover there must be accomplished 3 critical sucess factors of e-invoicing system implementation: 1. Enforcing standard or de-facto standard by key market player 2. Cooperation of ERP producers 3. Full acceptation by tax office (governmental) based on common methodics. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006

55

E-fakturace pro malé a střední podniky: čekání na banky?

Recommend Documents