Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky Bakalářská práce

Autor:

Lucie Kernerová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Karel Mráček, CSc.

Červen, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci napsala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 21. 6. 2012

Lucie Kernerová

2

Poděkování Na tomto místě chci poděkovat svému vedoucímu práce, panu Ing. Karlu Mráčkovi, CSc., za jeho pomoc, odbornou radu a v neposlední řadě shovívavost při vypracovávání této bakalářské práce. Velkou pomocí pro mne byl můj zesnulý otec, který se mnou práci začínal a také velice děkuji své rodině za podporu.

3

Anotace Bakalářská práce se zabývá porovnáním a vyhodnocením nabídky bankovních produktů pro MSP u vybraných bank v ČR a nástinem budoucího vývoje v této oblasti. MSP představují významný segment trhu, který ovlivňuje podstatně zaměstnanost v ekonomice dané země, ekonomický růst i přispívá ke stabilizaci ekonomického systému. V první kapitole se vymezuje postavení MSP na trhu, uvádí se jejich výhody a nevýhody a popisuje podpora MSP v ČR a EU. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě malého a středního podnikání v ČR. Těžištěm práce je kapitola třetí, v níž jsou analyzovány dva hlavní bankovní produkty pro tento segment. Poslední kapitola vyhodnocuje současnou situaci v nabídce bank a snaží se odhadnout a nastínit budoucí vývoj.

Annotation This thesis deals with comparing and evaluating the offer of banking products for SMEs in selected banks in the Czech Republic and outline future developments in this area. SMEs represent

an

important segment

of the

market,

which significantly affects

employment in the economy of the country's economic growth and helps to stabilize the economic system. The first chapter defines the position of SMEs in the market, according to their advantages and disadvantages and describes the support for SMEs in the Czech Republic and the EU. The second chapter discusses the regulation of small and medium-sized enterprises in the country. The focus of work is the third chapter, which are analyzed in two main banking products for this segment. The final chapter assesses the current situation in the range of bank and tries to estimate and outline future developments.

4

Obsah

ÚVOD .......................................................................................................................................................... 6 1. ÚLOHA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EKONOMICE......................................................... 7 1.1 MSP A JEJICH POSTAVENÍ ............................................................................................................................ 7 1.2 VÝHODY A NEVÝHODY MSP (SWOT ANALÝZA MSP V ČR)...................................................................... 8 1.3 KONCEPCE PODPORY MSP V ČR NA OBDOBÍ LET 2014 – 2020 ................................................................ 10 1.4 PODPORA MSP V EU .................................................................................................................................. 12 1.4.1 Dokument EU Small Business Act na podporu MSP .......................................................................... 12 1.4.2 Malé a střední podniky po vstupu do EU............................................................................................. 13 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR ................................................... 17 2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ ...................................................................................................................... 17 2.2 SYSTÉM PODPORY MALÝM A STŘEDNÍM PODNIKŮM ................................................................................. 24 2.2.1 Formy podpory malých a středních podniků v současnosti ................................................................. 25 2.2.2 Vládní organizace poskytující sluţby podnikatelům ........................................................................... 26 2.2.3 Nevládní organizace poskytující sluţby podnikatelům........................................................................ 27 3. ANALÝZA NABÍDKY ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ PRO MSP U VYBRANÝCH BANK.................. 28 3.1 ČS – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ .............................................................................................. 34 3.2 ČS – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ............................................................................................. 36 3.3 KB – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ .............................................................................................. 39 3.4 KB – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ............................................................................................ 41 3.5 ČSOB – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ ......................................................................................... 43 3.6 ČSOB – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ....................................................................................... 45 3.7 UNICREDIT BANK – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ ...................................................................... 48 3.8 UNICREDIT BANK – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ .................................................................... 50 4. VYHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE V NABÍDCE BANK PRO MSP A ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE .................................................................................................................................................... 53 ZÁVĚR PRÁCE ........................................................................................................................................ 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................................................ 57 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .............................................................................................................. 58

5

Úvod Od roku 2008 do roku 2010 ve světě probíhala finanční a ekonomická krize, která měla širší globální charakter. Popisují se různé stránky jejího průběhu, od způsobů financování, úvěrování, státních zásahů apod. Krizové jevy přinášely a stále přinášejí i velké problémy v oblasti trhu práce, tedy zaměstnanosti, nezaměstnanosti, sociálních podpor apod. Jedním z nástrojů řešení otázek zaměstnanosti je i rozvíjení drobných a středních podniků, resp. vůbec obstarávání pracovních činností pro občany. MSP mívají ovšem velké problémy při „nastartování“ těchto činností, protoţe musí vedle otázek předmětů podnikání řešit také celou řadu finančních, daňových, právních, sociálních a jiných otázek. Jedním z váţných problémů je počáteční problém získání finančních prostředků. Málokdy se můţe počítat s vlastním kapitálem, podniky jsou nuceny získávat cizí kapitál, jehoţ významným zdrojem jsou bankovní úvěry. Cílem této práce je porovnání a vyhodnocení nabídky bankovních produktů pro MSP u vybraných bank a nástin budoucího vývoje v této oblasti. V první kapitole je objasňována úloha MSP v ekonomice s vyuţitím stávajících teoretických poznatků. Druhá kapitola se zaměřuje na výklad právní úpravy malého a středního podnikání v ČR. Těţištěm práce je třetí kapitola, která je věnována analýze nabídky produktů pro MSP u vybraných bank. Jednotlivé produkty bank pro MSP jsou nejprve stručně popsány a charakterizovány. Pro jejich porovnání a vyhodnocení jsou pak pouţity tabulky se záměrem dosáhnout větší přehlednosti ve zjištěných výhodách resp. nevýhodách nabízených produktů. Poznatky o jednotlivých bankovních produktech byly získávány hlavně z internetových zdrojů. K ověření takto získaných údajů jsem navštívila pobočky všech zkoumaných bank, Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB a UniCredit Bank, kde byla daná problematika konzultována s pracovníky uvedených bank. Data uvedená na internetu se nejen potvrdila, ale byly získány i další nové poznatky, co se týče úvěrové oblasti. Vyhodnocení nabídky ukazuje na současný stav a místo segmentu MSP v obchodní politice bank a lze z něho vycházet při nástinu budoucího vývoje, který je obsaţen v závěrečné čtvrté kapitole.

6

1. Úloha malých a středních podniků v ekonomice 1.1 MSP a jejich postavení V průmyslově vyspělých státech existují nejrůznější typy podnikání. Velké průmyslové podniky, často s mezinárodní účastí, které vyrábějí ve velkých sériích, mají svá příslušná výzkumná oddělení, odbytová oddělení, zahraničně obchodní činnosti apod. Jde např. o strojírenské podniky, automobilový průmysl atd. Vedle těchto velkých podniků existují však různé podniky malého a středního rozsahu, které jsou charakterizovány relativně menším objemem kapitálu, často i niţším technickým vybavením, např. řemeslnými způsoby práce apod. Tyto podniky jsou často subdodavateli velkých podniků, vyrábějí různé spotřební zboţí, poskytují rozsáhlou síť sluţeb, např. ve stavebnictví apod. Drobné a střední podniky mají především jednodušší organizační strukturu, potřebují méně kapitálu. Dále pak vstupují na trh jako výrobci veškerého zboţí a obohacují sortiment trhu prakticky ve všech oborech, zejména jsou známy módní výrobky (italský trh a francouzský trh) podnikatelů, kteří jsou známí v celém světě. Velmi často přicházejí i s různými inovacemi. Velmi rozsáhlá je pak oblast sluţeb počínaje pohostinstvím, turistickým ruchem, přes celou řadu stavebních a stavebně montáţních činností, kde se často udrţují ještě i části řemeslných způsobů výroby. Malé a střední podniky mají dlouholetou tradici a zejména v zemích střední Evropy mají velké perspektivy. Zejména od roku 2008, kdy se objevila finanční krize, se znovu začíná hovořit o úloze těchto podniků, v souvislosti s řešením nezaměstnanosti. Zakládání a rozšiřování těchto firem však vyţaduje praktické znalosti, dovednosti získáním příslušných kapitálových vkladů a řadu dalších dovedností. Drobné a střední podnikání se nemůţe vyřadit z celého rámce právního systému, z rámce pevných a jasných základů, z rámce podnikatelské odpovědnosti, z rámce řádného placení daní, sociálního zabezpečení a řady dalších činností. Diskuse se proto pohybují v rámci jak mnohé předpisy zjednodušit, zprůhlednit, respektive najít i různé cesty tzv. daňových prázdnin apod. Na druhé straně toto podnikání můţe svádět i k oblasti černého trhu, podnikání bez řádně vedeného účetnictví atd.

7

1.2 Výhody a nevýhody MSP (SWOT analýza MSP v ČR) „Malé a střední podniky (dále jen „MSP“) hrají ve vyspělých trţních ekonomikách velmi důleţitou ekonomickou a s ní zákonitě i politickou a stabilizační roli. Jejich role se dále posiluje jednak ekonomickou krizí a jednak větší flexibilitou ve výrobě, obchodu a sluţbách. Všechny demokratické státy v celém světě orientují svou pomoc k MSP a také naše exekutiva věnuje zejména začínajícím podnikům zvláště v prvních fázích jejich vývoje značnou pozornost. Podpora z prostředků státního rozpočtu nebo z dotací Evropské unie (dále jen „EU“) je ve většině zemí zprostředkovávána příslušnými fondy, na něţ byla správa fondů delegována vládou (nejlépe po výběrovém řízení). Výjimkou není i přímé zasahování státu přes rezortní ministerstva a vládní instituce. To vše předpokládá přesně definovaná kritéria pro získání podpory, udrţení stanovených mantinelů po celou dobu fungování vypsaných programů a zároveň účinný systém kontroly procesu rozdělování a čerpání těchto fondů. Samozřejmě předpokládat, ţe úřední byrokracie je účinně připravena kaţdému podnikateli pomoci, je značně iluzorní a lze konstatovat, ţe je to jev charakteristický pro celý svět a jen je někdy více nebo méně vidět.“ 1 „MSP mají mimořádný ekonomický význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a jsou také velmi důleţité pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. MSP spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Svou schopností absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků při strukturálních změnách přispívají ke stabilizaci ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky a pravidla, podle kterých mohou rozvíjet svou hospodářskou činnost. Politické a ekonomické prostředí do značné míry určuje a ovlivňuje poptávku po jejich produktech a sluţbách, a můţe tak usnadňovat nebo naopak omezovat jejich přístup na trhy, které jsou důleţité pro jejich vznik a další růst. Kromě ekonomického významu má tento sektor podnikání i význam politický v tom smyslu, ţe podnikatelé patří ve společnosti k tzv. střední třídě, jejíţ existence sbliţuje a překlenuje extrémní vrstvy bohatých a chudých, a přispívá tak k zachování sociálního smíru.“ 2

1 2

Podnikání malých a středních podniků, s. 21 tamtéţ, s. 62

8

Tabulka č. 1: SWOT analýza malých a středních podniků v České republice Silné stránky



Slabé stránky



Pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost

Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména

lokálních trhů či potřeby zákazníků;

malých a drobných podnikatelů a samostatně



Přizpůsobivost pracovní síly;

podnikajících fyzických osob;



Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem;



Kvalitní produkty;



Inovační potenciál;



Vytváření pracovních míst.



Slabý důraz na marketing z důvodů omezených financí;



Omezené finanční prostředky na technické vybavení podniků;



Ochrana práv duševního vlastnictví;



Převaha výroby s malou přidanou hodnotou;



Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů (další profesní vzdělávání);



Příležitosti



Rozvoj obchodu - expanze na zahraniční trhy;



Benefity vyplývající ze síťování podniků

Nedostatečná spolupráce mezi MSP.

Hrozby



Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech;

(klastry);



Vysoká konkurence;



Široká nabídka dotačních programů pro MSP;



Administrativní zátěţ podnikání;



Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP;



Legislativní omezení;



Spolupráce MSP a výzkumných institucí;



Technické a technologické zaostávání podniků.



Zvýšení podílu MSP na veřejných zakázkách.

Zdroj: http://www.mpo.cz/

9

1.3 Koncepce podpory MSP v ČR na období let 2014 – 2020

„Nově připravovaná koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 20142020 (dále Koncepce MSP 2014+) má za cíl kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů zaloţené na vyuţití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání, internacionalizaci vyplývající z výhod vnitřního trhu EU a nových trhů ve třetích zemích a sniţování energetické náročnosti podnikání. Malí a střední podnikatelé reprezentují více neţ 1 milion ekonomických subjektů v ČR, tj. 99,84 % všech podnikatelů, zaměstnávají přes 1,8 mil. zaměstnanců, coţ představuje 60,88 % všech pracovníků ČR, na vývozu se podílí cca 51 % a na dovozu cca 56 %. Malé a střední podniky hrají významnou roli pro rozvoj endogenního potenciálu jednotlivých krajů v České republice, protoţe jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty s daným regionem a tvoří regionální podnikatelskou páteř. Koncepce MSP 2014+ představuje zásadní strategický dokument pro přípravu nového programovacího období kohezní politiky 2014–2020 a zejména nového operačního programu na podporu podnikání, výzkumu, vývoje, inovací a znalostí. Potřeby MSP: Rozvoj podnikání, zaloţeného na inovacích a znalostech Expanze na zahraniční trhy Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP Zintenzivnění spolupráce MSP a výzkumných institucí Zvýšení komercionalizace výsledků VaV Zvýšení patentové aktivity MSP Rozvoj technických a netechnických inovací v MSP Rozvoj podnikového vzdělávání a rozvoj klíčových dovedností včetně rozvoje vzdělávání pro internacionalizaci“ 3

3

Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>.

10

„Zvýšení podílu MSP na veřejných zakázkách (i v zahraničí) Efektivní vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie Sníţení energetické náročnosti podnikání MSP Na období 2014–2020 je v Koncepci stanoveno pět hlavních cílů: 1. Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu; 2. Posílení inovační schopnosti a ochrany duševního vlastnictví malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury; 3. Rozvoj podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských sluţeb pro MSP; 4. Zvyšování energetické účinnosti při podnikání malých a středních firem; 5. Zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání a posílení a rozvoj technické inteligence. Pro dosažení stanovených cílů je vymezeno pět strategických priorit: 1. Kultivace podnikatelského prostředí a Rozvoj poradenských sluţeb pro podnikání; 2. Rozvoj podnikání zaloţeného na podpoře výzkumu, vývoje a inovací; 3. Podpora podnikatelské a inovační infrastruktury; 4. Podpora internacionalizace MSP a Rozvoj vzdělávání pro podnikání; 5. Udrţitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice.) Ministerstvo průmyslu a obchodu chce prostřednictvím Koncepce MSP 2014+ podpořit zejména upgrading malých a středních podniků směrem k inovační konkurenční výhodě, tzn. posun MSP z konkurenceschopnosti zaloţené na efektivnosti ke konkurenceschopnosti zaloţené na inovacích.“ 4

4

Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>.

11

1.4 Podpora MSP v EU „Rozvoj MSP je tedy všeobecně povaţován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Svědčí o tom mezinárodní studie zpracované OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – Organisation for Economic Cooperation and Development) a Evropskou hospodářskou komisí OSN. Sektor MSP v ČR je nyní srovnatelný se zakladatelskými zeměmi EU v podílu této kategorie firem na celkovém počtu podniků, na jejich výkonech a zaměstnanosti. Také podíl MSP na tvorbě HDP, dosahující více neţ 40 %, je moţno uţ srovnávat například s Německem nebo Švédskem. Vyuţívání potenciálu MSP v národní ekonomice do značné míry závisí na stavu podnikatelského prostředí, ve kterém se realizují podnikatelské záměry. Proto je nezbytné, aby vláda usnadňovala zakládání MSP a pomáhala svou ekonomickou silou a politikou upevňovat jejich postavení. Přínosem pro rozvoj tohoto sektoru v ČR je systém podpory MSP, který vyuţívá prostředků státního rozpočtu obdobným způsobem jako další členské země EU a OECD.“ 5

1.4.1 Dokument EU Small Business Act na podporu MSP „V červnu 2008 předloţila Evropská komise dokument na podporu MSP, který byl vyvrcholením jejích aktivit v oblasti MSP, v angličtině Small Business Act for Europe. () Tento dokument obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků stěţejních pro růst MSP. Motivací pro tvorbu dokumentu byla jednak snaha zlepšit podmínky pro MSP v oblasti přístupu na trhy a také k finančním prostředkům. Další prioritou je snaha zjednodušit přístup MSP na vnitřní trh EU a i na trhy třetích zemí, k inovacím a ekoinovacím včetně sníţení administrativní zátěţe.“ 6

5 6


12

„Obsah dokumentu: Úvod Čas a průlom v politice EU pro malé a střední podniky Provádění náročné agendy politiky pro MSP: akt o drobném podnikání pro Evropu Přeměna zásad v politická opatření Provádění SBA, tedy MSP a jeho správa Příloha: Výměna osvědčených postupů v politice pro malé a střední podniky Z uvedeného vyplývá, ţe struktury EU věnují maximální pozornost MSP a připravují řadu změn, které by měly mít pozitivní vliv pro podnikatelský stav.“ 7

1.4.2 Malé a střední podniky po vstupu do EU „Politika ČR směrem k MSP je z velké části v souladu s politikou EU, a to jiţ od ledna 1999, kdy bylo do české legislativy včleněno z definice EU kritérium „nezávislosti“ MSP. Dále přijala vláda legislativu zjednodušující registrační postupy a sniţující počet registračních úkonů pro ţivnostníky, coţ má svůj důvod a význam, ale v kaţdodenní praxi podnikatelé vidí, ţe se tak neděje s patřičnou razancí a nasazením. Zásadní průlom v obchodních vztazích mezi ČR a dalšími zeměmi EU učinila Asociační dohoda. U většiny průmyslových výrobků byl zcela liberalizován český vývoz do EU jiţ od počátku, coţ nelze tvrdit o dalších kritériích, jako je například volný pohyb osob za účelem zaměstnání. Pokrok kaţdé země, tedy i ČR, se posuzuje podle dvou subkritérií, tzv. Kodaňských hospodářských kritérií, podle kterých se měří, jak jsou v té které zemi zakořeněny tyto atributy: existence fungující trţní ekonomiky a volné soutěţe a schopnost odolávat konkurenčnímu tlaku uvnitř jednotného trhu EU.“ 8

7 8


13

„Zásadní odpověď na otázku, zda vstoupit do EU, či ne, byla i od podnikatelů v naší republice jednoznačná – ano. Přes všechny jiţ výše popsané výhody vstupu je nutno konstatovat, ţe rozhodující úlohou nebyla pouze finanční pomoc EU, i kdyţ je více neţ velkorysá, ale rozumná, korektní a „čitelná“ domácí hospodářská politika orientovaná na růst a strukturální změny. Samotné ohroţení MSP můţe existovat pouze v podnikatelích samých, pokud nebudou pruţně a s předstihem reagovat na všechny změny spojené se vstupem na trh, který determinuje jejich existenci uvnitř jednotného trhu EU. Jednotný evropský trh není pouze fenomén se společným obchodem, ale jde o komplexní hospodářskou politiku, která je koordinována a regulována právem EU. Vstup na tento trh přinesl mnoho výzev pro kaţdý podnikatelský subjekt v naší republice. Připravenost jednotlivých podnikatelů a jejich firem ukáţe, zda se výzvy přemění v pozitivní nebo negativní sloţku podnikatelské činnosti. Moţnost změření připravenosti na vstup jednotlivých podniků na kolbiště EU můţe kaţdý podnikatel realizovat pomocí metody Euro-check.9 V naší ekonomice nalézáme rostoucí skupinu transformovaných podniků, zpravidla zahraničním kapitálem vlastněných firem a jejich subdodavatelů, a vedle nich přeţívající skupinu v různé míře transformovaných firem. Tyto skupiny se liší jak produktivitou práce, tak i vztahem k EU. Obecně lze konstatovat, ţe skupina zahraničním kapitálem vlastněných firem snáze v EU podniká, zatímco druhá skupina je sloţena z typicky českých firem – ať to jsou jiţ bývalé státní podniky, anebo především řada malých a středních firem, které se s podnikáním s nejrůznějším výsledkem potýkají. V ČR můţeme z hlediska rozdílných reakcí na výzvy spojené se vstupem do EU rozlišit dvě skupiny podnikatelů: Živnostníci a mikrofirmy mají mnoho specifických problémů, mají však i jednu výhodu především s ohledem na vstup na trhy EU. Jsou to osoby samostatně výdělečně činné a malozaměstnavatelé, pro které je rozhodující jejich místní trh a změna vnějších podmínek se jich tolik nedotýká. Jsou maximálně pruţní a dokáţou přeţít nejedno období. I při stoupajícím tlaku velkých obchodních řetězců si maloobchodníci dokáţou udrţet a dál získávat klientelu, kterou získávají osobitou nabídkou, způsobem prodeje i lepším osobním „servisem“ a péčí o zákazníky.“ 10

9

Podnikání malých a středních podniků, s. 39-40 tamtéţ, s. 41

10

14

„České malé a střední firmy mají výhodu, ţe nejsou vlastněné zahraničním kapitálem, mají zhruba 10 aţ 250 pracovníků a v měřítku HDP ČR představují nejméně jednu třetinu aţ polovinu podle odvětví a oboru podnikatelské aktivity. Jejich působiště je širší neţ jen lokální, a proto jsou na změnách vnějších podmínek závislé. Dnes tyto firmy nemají na „růţích ustláno“ a trpí špatným vymáháním práva, neochotou bank poskytovat nové úvěry a nedostatečným objemem státní pomoci malému a střednímu podnikání (situace se z hlediska bankovnictví zlepšuje a stát má programy na podporu podnikání například přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a. s., k tomuto účelu zaloţenou).“ 11 „Na co musí být tedy podnikatel z ČR při vstupu na jednotný trh EU připraven? Na moţnost neomezené konkurence. Na neexistenci právních, celních, daňových bariér. Na existenci dvojího platebního styku do doby sjednocení měny (měna v eurech a také v Kč). Na přebudování informační soustavy, účetnictví, softwaru a přeškolení pracovníků. Na vykazování všech účetních operací v podvojném účetnictví nad 35 000 eur za rok (toto se musí plnit ze zákona).“ 12 „Jedním ze způsobů získání zdrojů na podnikání směrem do EU je vyuţití programů určených pro české MSP. Většinu těchto programů poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB). Tato banka poskytuje pomoc MSP s cílem zjednodušit přístup k finančnímu kapitálu a pomoci rozloţit obchodní riziko prostřednictvím struktury programů například dotací anebo garancí. Existují i zdroje v rámci EU otevřené i pro české podniky, do nichţ se české MSP mohou přihlásit.“ 13

11

Podnikání malých a středních podniků, s. 41 tamtéţ, s. 42 13 tamtéţ, s. 55 12

15

„Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000-2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizovanému prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací). Operační programy přeshraniční spolupráce se týkají vţdy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku tak existuje operační program (OP) pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko. Také síťové programy ESPON 2013 a INTERACT II jsou určeny pro všechny členy EU. Pro Operační program Nadnárodní spolupráce je EU rozdělena do několika zón, přičemţ Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce tak sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.“ 14

14

Strukturální fondy EU - Evropská územní spolupráce [online]. 2007 [cit. 2011-04-18]. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: .

16

2. Právní úprava malého a středního podnikání v ČR 2.1 Právní úprava podnikání „Podnikání fyzických osob je charakterizováno především tzv. ţivnostenským podnikáním, viz. zákon č. 495/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ţivnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování sluţeb. Podle ţivnostenského zákona jde o soustavnou činnost, provozovanou samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Provozovat ţivnost můţe fyzická nebo právnická osoba. Přirozeně ţe jde o různé odborné činnosti fyzických osob, vyţadující kvalifikaci podle zvláštních předpisů, mimo ţivnosti volné, která nepotřebuje doloţení. Vedle podnikání fyzických osob se setkáváme nejčastěji s podnikáním osob právnických ve formě obchodních společností. Jejich postavení upravuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a mezi typické obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Důleţité je, ţe obchodní společnost vzniká aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík vede krajský soud, v jehoţ obvodě má podnikatel sídlo. V EU bylo zavedeno jednotné vymezení sektoru MSP doporučením komise z 3. dubna 1996 č. 96/280/EC s cílem sjednotit vymezení MSP v členských zemích EU a umoţnit komparaci ukazatelů týkajících se tohoto sektoru. Hlavním kritériem je počet zaměstnanců a doplňkovým pak výše ročního obratu, celková hodnota pasiv a nezávislost. Také ČR akceptuje tato kritéria a stále více se ukazuje, ţe je to dobrý poměrový ukazatel pro svět podnikání. Mikropodnik: zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců roční obrat anebo roční bilanční suma do 2 mil. eur, tj. v Kč podle platného kurzu k euru nezávislost“ 15

15

Podnikání malých a středních podniků, s. 22

17

„Malý podnik: zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců roční obrat anebo roční bilanční suma nepřesahuje 10 mil. eur maximálně 25 % kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP Střední podnik: zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur nebo roční bilanční suma nepřesahuje 43 mil. eur maximálně 25 % kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP Existují ještě další definice, které se pouţívají pro vykazovací a sledovací účely, například v orgánech státní správy nebo i orgánů EU. Podle České správy sociálního zabezpečení: malé organizace – do 25 zaměstnanců velké organizace – nad 25 zaměstnanců Podle Eurostatu: malé podniky – do 20 zaměstnanců střední podniky – do 100 zaměstnanců V řídicích strukturách orgánů EU se připravuje změna jako reakce na stále více globalizovanou ekonomiku v tom smyslu, ţe se odsouhlasí navýšení počtu zaměstnanců u středního podniku z 250 na 500 lidí. Snahou tohoto opatření je zohlednit více všechny změny, kterými firmy v souvislosti s globalizací prochází.“ 16

16

Podnikání malých a středních podniků, s. 22-23

18

„Česká správa sociálního zabezpečení a úřady práce rozlišují pouze malé organizace, tedy takové, které mají 25 nebo méně zaměstnanců.“ 17 a) „malé organizace – do 25 zaměstnanců b) organizace – s 25 zaměstnanci a více zaměstnanci.“ 18 Český statistický úřad (ČSÚ – www.czso.cz) dělí podniky na mikro, malé, střední a velké podniky ne podle počtu zaměstnanců, ale podle počtu zaměstnaných osob. Počet zaměstnaných osob zahrnuje kromě zaměstnanců i aktivní podnikatele (pracující majitele firmy a spolupracující členy domácnosti, pro něţ je práce ve firmě hlavní ekonomickou činností). V rámci malých a středních podniků dělí ČSÚ subjekty podle zaměstnaných osob na: Mikropodnik: 1-9 zaměstnaných osob, Malý podnik: 10-99 zaměstnaných osob,“ 19 „Střední podnik: 100-249 zaměstnaných osob. Je zřejmé, ţe toto rozdělení se liší od rozdělení uvedeného v zákoně, především v hranici pro určení malých a středních podniků.“ 20 Kritika definice: „Problémem definice MSP je její příliš rozsáhlé vymezení – zasahuje aţ 99,8 % podniků v EU, přičemţ zájmy jednotlivých skupin jsou rozdílné. Kritéria MSP nevylučují moţnost, ţe podnik nepropojuje osoby z vedení velkých podniků. Skupina MSP proto můţe zahrnovat i propojení s velkými podniky, byť ve vlastnických procentech max. 25 % (v kontextu kritérií EU) nebo ve formě nerozpoznatelného vlastnictví akciové společnosti díky anonymitě akcionářů Velikosti podniků a vnímání veřejnosti se liší v souvislosti s charakterem ekonomiky státu. Česká veřejnost a podnikatelé většinou označují velkým jiţ střední podnik.“ 21

17

Individuální podnikání, Malé a střední podnikání, s.7 Podnikání malé a střední firmy, s. 20 19 Individuální podnikání, Malé a střední podnikání, s. 7 20 tamtéţ, s. 8 21 Kdo je SME/MSP: Kritika definice. SME UNION Czech Republic: Unie malých a středních podniků ČR[online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 18

19

„Mikropodniky tvoří nejpočetnější skupinu podnikatelů na evropském trhu, přes 91,8 %. Liší se především silnou vazbou na osobu podnikatele nebo jedné rodiny, přičemţ to mohou být i osoby samostatně výdělečně činné. Disponují do 2 milionů EUR obratu nebo do 2 milionů EUR aktivy. Nemají tedy dostatek kapitálu, jako neatraktivní klienti hůře shánějí peníze od bank, nemohou vést cenovou válku s konkurencí, mají ztíţený přístup k veřejným zakázkám, dotacím, novým technologiím. Vykazují největší růst na trhu, který je dám jejich charakterem. Velmi rychle vznikají i zanikají a rychle se přizpůsobují podmínkám trhu. Malé podniky se počítají od 10 do 50 zaměstnanců, obratem nebo aktivy do 50 milionů EUR, coţ uţ je základní kapitál k lepšímu přístupu k moţnostem evropského trhu. Malé podniky vyplňují okrajové oblasti trhu, napomáhají k rychlejšímu rozvoji slabších regionů dobrou znalostí lokality, rozmanitostí a pruţností. Fungují proti monopolizaci, posilují konkurenci. Střední podniky uţ mají větší finanční základ. S 50 miliony EUR obratu a 43 milionu EUR aktivy se mohou výrazněji podílet na průzkumu trhu, orientovat se v nových technologiích a mají lepší vyjednávací pozici s bankami. Mají zájem i moţnosti k přístupu k veřejným zakázkám, dotacím, novým technologiím. Více je zajímá přístup k financím nebo jiné moţnosti vyuţití státní podpory.“ 22

22

Kdo je SME/MSP: Skupiny MSP. SME UNION Czech republic: Unie malých a středních podniků ČR [online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>.

20

Tabulka č. 2: Počet podniků (v tis.), 2008

Počet podniků % Počet zaměstnaných %

Mikro podniky

Malé podniky

Střední podniky

MSP podniky

Velké podniky

Celkem podniky

19 058

1 424

226

20 709

43

20 752

91,8

6,9

1,1

99,8

0,2

100,0

39 630

27 652

22 665

89 947

43 414

133 362

29,7

20,7

17,0

67,4

32,6

100,0

Zdroj: http://www.sme-union.cz/

Tabulka č. 3: Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců 2010 (tis.) Počet zaměstnanců Období

Celkem 0¹

1-5

6 - 19

20 - 249

250 a více

204

59

31

2

7,8

2,3

1,2

0,1

2010

2 605

2 309 (z toho 659 s 0 zaměstnanci 23 )

%

100

88,6 (25,3)

¹ Zahrnuje i údaje s neznámým počtem zaměstnanců Zdroj: http://www.sme-union.cz/

23

ČSÚ. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních. ČSÚ, 2010. Text dostupný z WWW: <www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/AD002F0153/$File/140310q221.pdf>.

21

Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků

800 000 700 000

635 735

806 083

1 019 595

1 075 995 837 280

826 931

1 043 520

1 034 479 839 120

999 472

995 701 820 612

839 118

858 051 1 002 045

823 974

900 000

634 829

1 000 000

746 127

744 133

1 100 000

844 386 988 697

971 210

Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2010

600 000

143 994

156 583

178 860

195 359

216 589

238 715

213 512

2001

144 311

111 298

2000

147 236

108 398

400 000

200 000

Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem

500 000 300 000

Počet MSP právnické osoby

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

100 000 0

Zdroj: http://www.mpo.cz/

„Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. prosinci 2010 v ČR celkem 1 021 280 právnických a fyzických osob, z toho bylo 1 019 595 malých a středních podniků. Oproti roku 2009 je to pokles o 56 400 malých a středních podniků, tj. 5,24 %.“ 24 Je zde vidět malá účinnost bank, protoţe poskytuje méně moţností úvěrů. Některé fyzické osoby také své podnikání pozastavily a jsou činné jako zaměstnanci u některé jiné firmy. „U právnických osob spadajících dle definice pod malé a střední podniky došlo k poklesu o 25 203 subjektů, tj. o 10,56 %. U fyzických osob došlo k poklesu o 31 197 subjektů (o 3,73 %) na celkových 806 083 podnikajících fyzických osob. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 byl 99,84 %.“ 25

24

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>. 25 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>.

22

Graf č. 2: Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích

800 000 700 000

989 568 788 299

826 931

1 043 520

1 034 479 839 120

820 612

999 472

995 701 839 118

858 051 1 002 045

988 697

746 127

844 386

900 000

634 829

1 000 000

635 735 744 133

1 100 000

823 974 971 210

Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2009

600 000

156 583

178 860

195 359

216 589

201 269

2001

143 994

2000

144 311

200 000

111 298

300 000

108 398

400 000

147 236

500 000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet MSP právnické osoby Počet MSPfyzické osoby

Počet MSP celkem

100 000 0

Zdroj: http//www.mpo.cz/

„Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2010 sníţil oproti roku 2009 o 39 tis. (o 2,09 %) na celkových 1 827 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a střeních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR se přesto v roce 2010 zvýšil o 0,06 procentního bodu a činil tak 60,88 %.“ 26

Viz bod výše - někteří podnikatelé museli díky krizi své aktivity zrušit a zaměstnance propustit.

26

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>.

23

2.2 Systém podpory malým a středním podnikům „V ČR bylo významným vládním počinem v oblasti malého a středního podnikání přijetí zákona České národní rady č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, který byl v roce 2002 nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon je základním pilířem státní politiky v této oblasti podnikání. Dále se jedná o zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Po vstupu do EU se i systém podpory poskytované MSP v ČR přizpůsobil systému podpory uplatňovanému v EU. Z kompetenčního hlediska je v ČR problematika MSP v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, regionální podpora pak v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Účelem zákonů a kompetenčních míst je usnadňovat zakládání MSP a upevňovat jejich ekonomické postavení prostřednictvím k tomu zřízených institucí. Na základě zákona č. 299/1992 Sb. byla jiţ v roce 1992 jako instituce pro rozvoj MSP zaloţena Českomoravská záruční a rozvojová banka, v současnosti největší poskytovatel státní podpory. Třetí ze čtyř částí, do kterých je zákon rozdělen, obsahuje jednotlivé oblasti podpory: Legislativně je v ČR stanovena podpora MSP pro tyto oblasti: kapitálového posílení podniků, zvyšování odbornosti, podnikového poradenství, aplikovaného výzkumu a technického rozvoje, vytváření nových pracovních míst, hospodářského rozvoje oblastí, spolupráce se zahraničím a účasti na výstavách, výsledků výzkumu o malém a středním podnikání.“ 27

27

Podnikání malých a středních podniků, s. 64

24

„Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo na období do roku 2013 politiku malého a středního podnikání s tím, ţe dlouhodobým cílem této politiky je umoţnit fungování sektoru MSP tak, aby tento sektor s pomocí státu přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství, jeho technologické úrovni a jeho konkurenceschopnosti, ke sniţování nezaměstnanosti a k regionální, sociální a ekonomické diferenciaci. Měřítkem plnění tohoto cíle je zejména vývoj podílu MSP na výstupech ekonomiky a na zaměstnanosti ve srovnání s nejúspěšnějšími státy světa a Evropy.“ 28

2.2.1 Formy podpory malých a středních podniků v současnosti „Formy podpory, jak vyplývá ze zákona o podpoře malého a středního podnikání (MSP), jsou tyto: Přímá finanční podpora Poskytnutí záruky, tj. placená bankovní sluţba a ČMZRB ji poskytuje cenově výhodněji neţ jiné banky. Finančních příspěvků institucím, které poskytují své sluţby za zvýhodněných podmínek. Příspěvků na úhradu úroků, to znamená, ţe podnikatel získá od banky úvěr, poţádá o podporu ČMZRB a ta mu poskytne příspěvek na úhradu části úroků z úvěrů, čímţ se úvěr stane pro podnikatele levnější. Konkrétních finančních příspěvků, tato podpora není obvyklá, tedy se poskytuje velmi málo. Poskytování výhodně úročených úvěrů do limitované výše, tj. nejnovější forma. Tato podpora se objevila v roce 1997 jako reakce na největší problém podnikatelů – získat od banky úvěr, nejlépe do 1 mil. Kč.“ 29 „Nepřímá podpora Pro finanční hospodaření firmy – v oblasti informací a poradenství.“ 30

28

Podnikání malých a středních podniků, s. 64 tamtéţ, s. 65 30 Podnikání malých a středních podniků, s. 65 29

25

2.2.2 Vládní organizace poskytující služby podnikatelům „CzechInvest je organizace zřízená MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s programem EU angaţuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí (monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, spolupráce s podnikatelskými institucemi, konzultace se zahraničními experty apod.).“ 31

„CzechTrade je téţ organizace zřízená MPO jako agentura na podporu obchodu. Jejím hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. CzechTrade se zaměřuje na činnosti, jako je získávání informací o zahraničních trzích (tzn. jaké jsou celní sazby v daných lokalitách, jaké jsou moţnosti zaloţení firmy v zahraničí, jaká je lokální legislativa atd.) a s tím související poskytované sluţby zahraničních kanceláří této organizace.“ 32 „Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC). Národní vzdělávací fond (NVF) je nezávislá nezisková organizace zaloţená ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. MVF podporuje programy rozvoje celoţivotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů, zkvalitňování přípravy manaţerů. Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je příspěvková organizace zřízená MMR ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, příhraniční spolupráce a implementaci programů a projektů Evropské unie v ČR.“ 33

31

Podnikání malé a střední firmy, s. 24 tamtéţ, s. 24 33 tamtéţ, s. 25 32

26

2.2.3 Nevládní organizace poskytující služby podnikatelům „Hospodářská komora (HK) je členěna jednak regionálně, jednak oborově (profesní společenstva, svazy, asociace). Důleţitým segmentem, na který je činnost hospodářské komory zaměřena, jsou malé a střední podniky. Jim nabízí poradenství a konzultační činnosti, a to jak ekonomického charakteru (daně, finance), tak exportně-importní poradenství, včetně procedur v mezinárodním obchodě a technologie obchodních transakcí, informace o nových přístupech k řízení malých a středních podniků apod. Agrární komora (AK) svými aktivitami slouţí podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Svaz obchodu ČR a cestovního ruchu.“ 34 „Svaz průmyslu a dopravy ČR. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR je dobrovolným účelovým a profesním sdruţením právnických osob, které působí v různých průmyslových oborech. Asociace si klade za cíl realizovat řadu činností týkajících se malých a středních podniků. Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SP ČR). Asociace pro poradenství v podnikání (APP). Centrum pro evropskou integraci (CEBRE). Jeho cílem je podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelským federacím. Poskytuje informace o EU pro české firmy, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU (elektronický bulletin).“ 35 „Unie malých a středních podniků ČR (SME Union). Asociace inovačního podnikání České republiky (AIP ČR) je nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, transferu technologií a vědecko-technických parků. Hlavním cílem asociace je vytvoření a zpřístupnění inovační infrastruktury konečným uţivatelům, tedy inovačním firmám. Společnost vědecko-technických parků ČR.“ 36

34

Podnikání malé a střední firmy, s. 27 tamtéţ, s. 28 36 tamtéţ, s. 29 35

27

3. Analýza nabídky úvěrových produktů pro MSP u vybraných bank „SME jsou mnohem více závislé na vnitřních zdrojích financování, (např. vlastní kapitál, vlastní pouţité zisky atd.), neţ větší podniky, a typicky stojí před obtíţným finančním prostředím. Pro tyto firmy představují bankovní úvěry převaţující část vnějšího financování. Malé a středně velké firmy, které si zařídí přístup k zdrojům úvěrového financování, obecně končí s vyššími úrokovými sazbami, neţ kterými jsou zpoplatněny velké společnosti. Tyto překáţky mají výrazný záporný vliv na jejich rozvoj a tím na jejich potenciál růstu a vytváření pracovních příleţitostí.“

37

„Bankovní úvěr banky poskytují na základě ţádosti. K ţádosti je nutné doloţit účetní výkazy, zpravidla 3 roky zpět a podnikatelský plán, popřípadě dodat další podklady poţadované bankou. Důleţitý je rozbor pohledávek a závazků podniku, zejména údaje o pohledávkách po lhůtě splatnosti, a to v rozmezí 30, 60, 90 a 180 dnů po lhůtě splatnosti. Na základě předloţených údajů zkoumají banky finanční zdraví podniku, přičemţ prioritní je generování zisku z provozní činnosti a dostatečný podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Za vyhodnocení bonity ţadatele a zpracování úvěrové smlouvy si banky účtují poplatky v řádech desítek tis. Kč. Za poskytnutí krátkodobého úvěru poţadují banky ručení oběţným majetkem, nejčastěji pohledávkami. Ručení za dlouhodobý úvěr vyţadují banky jednak zástavou majetku, podepsáním směnky, nebo kombinací uvedených způsobů. Banky uvolňují finanční prostředky účelově, proti daňovým dokladům.“ 38 Jak bylo řečeno výše, musí být spolu s nejrůznějšími dokumenty doloţena současně ţádost o úvěr. V té je třeba vyplnit veškeré informace o podniku, jako je název, sídlo, právní forma podnikání, IČ, údaje o členech statutárního orgánu apod., celkové příjmy, výdaje a výnosy získané podnikáním, dále např. zda podnik v uplynulých dvou letech prošel auditem, popis jednotlivých fází vývoje podniku a dokonce je nutné popsat dlouhodobou strategii, kam by měl podnik za pár let dojít. K ţádosti se přikládá tzv. čestné prohlášení, jehoţ podpisem člen statutárního orgánu podniku stvrzuje, ţe všechny údaje uvedené v ţádosti jsou pravdivé a nebylo nic zamlčeno. 37 38

Malé a střední podniky, Kniţnice základních právních norem ES vztahujících se k dopravě, Svazek 58., s. 12 Podnikání malé a střední firmy, s. 109

28

Analýza nabídky bank se bude týkat úvěrových obchodů (provozních a investičních úvěrů), které jsem si vybrala hlavně proto, ţe poskytování úvěrů představuje jeden z hlavních zdrojů zisku obchodních bank. Provozní úvěry se vyuţívají na financování oběţných potřeb ţadatele, např. zásob nebo krátkodobých pohledávek a provozních potřeb (opravy a údrţby). Účel úvěru musí vyplývat z běţné činnosti ţadatele a být v souladu s jeho hlavním předmětem podnikání, nemusí být prokazován. Investiční úvěry se vyuţívají na financování investičních potřeb ţadatele souvisejících s jeho hlavními podnikatelskými aktivitami – pořízení/repase/opravy strojního zařízení, technologií, systémů, zařízení podnikatelských (výrobních, obchodních, administrativních) prostor atd. Účel úvěru musí být prokazován, např. předloţení faktury, kupní smlouvy apod. Pro analýzu jsem zvolila následující obchodní banky: Česká spořitelna Komerční banka ČSOB UniCredit Bank Jednotlivé produkty bank budou za prvé porovnávány obecným shrnutím v tabulkách pro větší přehled a za druhé na názorném příkladu, kdy si imaginární podnik Logis, s.r.o., fungující v oboru logistika, potřebuje půjčit částku 3 mil. Kč a 20 mil. Kč (akceptuje i částku 15 mil. Kč) a jednotlivé banky mu předloţí indikativní nabídku svých sluţeb, včetně poplatků. Tato analýza bude vycházet z nabídek, které jsem s pomocí pracovníků bank vypracovala. Od jednotlivých bank jsem vybrala vţdy dva hlavní produkty z oblasti provozních a investičních úvěrů, určené pro MSP. U kaţdého byly zkoumány a současně porovnávány úrokové sazby, maximální moţná výše úvěru, doba splatnosti, poplatky, moţnosti zajištění úvěru a potřebné dokumenty, jeţ banka vyuţije pro zpracování a následné vyhodnocení ţádosti o úvěr.

29

Obecné srovnání provozních úvěrů (tabulka č. 4)

Max. výše

Úroková

Doba

(v Kč)

sazba

splatnosti

Zajištění

Potřebné dokumenty - zakládací listiny a dokumenty potvrzující oprávnění podnikat podle typu právního

- do 500 tis. blankosměnkou

ČS Provozní úvěr pro komerční

individuální

pevná,

individuální

- nad 500 tis.

proměnná,

(zpravidla 1

nemovitostí,

plovoucí

rok)

zástavou k věci

klientelu

movité - záruka ČMZRB

subjektu - doklady o bezdluţnosti (FÚ, OSSZ, ZP) - doklad o zaplacení daně - 3 ukončená daňová přiznání s razítkem FÚ vč. příloh - podnikatelský záměr - doklady o odbytu, smlouvy o zakázkách - vyplněná ţádost o úvěr vč. příloh (čestné prohlášení)

- do 2 mil. avalem na krycí

KB Profi úvěr

8 mil.

pohyblivá

aţ 5 let (lze individuálně)

blankosměnce, nad 2 mil. ručením - nemovitostí - věcí movitou či pohledávkou

- výpis z OR, - účetní závěrka za posl. účetní období (u nových klientů 2 úč. období) + aktuální rozvaha a výsledovka, - kopie přiznání k DzP vč. Příloh - 3 měs. výpisy z běţného účtu u předchozí banky (pouze noví klienti) - doklad k zajištění úvěru - zákl. údaje o společnosti - informace o předmětu financování - výpis z OR - účetní závěrky za uplynulé 3 r., výr. zpráva a zpráva auditora

pohyblivá

ČSOB Revolvingový úvěr

- daňová přiznání za uplynulé 3 r.

dle aktuálního

(sloţená ze

- pohledávka

stavu

sazby

na dobu

- nemovitost

financovaných

PRIBOR či

neurčitou

- depozitum

aktiv

EURIBOR

- ručení 3. osobou

dle měny)

- rozvaha a výkaz zisků a ztrát - podnikat. záměr podepsaný statutárním orgánem - fin. plán na dobu úvěr. angaţovanosti - potvrzení o bezdluţnosti vůči FÚ, ČSSZ a zdravotní pojišťovně - prohlášení o vzáj. vazbách k jiným subjektům - doklad o zajištění odbytu produkce

- účetní závěrka za posl. 2 účetní období a

UniCredit Rychlý provozní úvěr

10 mil.

individuální

do 1 roku (s

na základně

moţností

bonity klienta

prolongace)

vţdy bez zajištění nemovitostí

průběţné výkazy, - výpisy z běţných účtů za posl. 3 měs. (u nových klientů), - informace o časové struktuře obchodních závazků, pohledávek a bankovních dluhů

Zdroj: web ČS, KB, ČSOB, UniCredit a pobočky bank

30

Obecné srovnání investičních úvěrů (tabulka č. 5)

Max. výše

Úroková

Doba

(v Kč)

sazba

splatnosti

Zajištění

Potřebné dokumenty - zakládací listiny a dokumenty potvrzující oprávnění podnikat podle typu právního subjektu

ČS

- doklady o bezdluţnosti (FÚ, OSSZ, ZP) pevná,

Investiční úvěr pro komerční

individuální

klientelu

- doklad o zaplacení daně

proměnná,

aţ 8 let

plovoucí

- předmět investice

(individuálně)

- 3 ukončená daňová přiznání s razítkem FÚ vč. příloh - podnikatelský záměr - doklady o odbytu, smlouvy o zakázkách - vyplněná ţádost o úvěr vč. příloh (čestné prohlášení) - ţádost o úvěr

KB Úvěr na

aţ do výše

pevná či

investice v Kč

smluvní ceny

pohyblivá

- výpis z OR/ŢR

krátkodobý, střednědobý,

- nemovitost

dlouhodobý

- finanční výkazy - doklady k zajištění úvěru (výpis z listu vlastnictví ne starší 5ti dnů, poj. smlouva

a cizí měně

atd.)

ČSOB Účelový úvěr

Individuální dle potřeb klienta

- nemovitost pevná či

aţ 20 let

pohyblivá

- pohledávka - věc movitá - ručení 3. osobou

UniCredit Investiční úvěr

individuální

viz. ČSOB Revolvingový úvěr

individuální

individuální

individuální

Viz. UniCredit Bank Rychlý provozní úvěr

Zdroj: web ČS, KB, ČSOB, UniCredit a pobočky bank

Atributy a podmínky produktů kaţdé zkoumané banky byly většinou na velmi podobné bázi, lišily se pochopitelně v rozdílných hodnotách. Podle analýzy usuzuji, ţe banky jsou velmi opatrné při poskytování úvěrů pro MSP, vyţadují od nich mnoţství dokladů a dokumentů o způsobilosti pro daný úvěr. Nejčastěji jimi jsou: Výpis z OR, základní údaje o společnosti, informace o předmětu podnikání, Daňová přiznání, Rozvaha a výkaz zisků a ztrát, 31

Kopie přiznání k dani z příjmu, Podnikatelský záměr ověřený statutárním orgánem, Potvrzení o bezdluţnosti atd. Mezi nejčastějšími akceptovatelnými typy zajištění úvěru se objevují nemovitosti a pohledávky, příp. ručení třetí osobou. Banka k zajištění potřebuje doklad, např. výpis z listu vlastnictví, pojistnou smlouvu atd. Z úrokových sazeb se většinou opakují pevné sazby, coţ znamená, ţe jsou neměnné po celou dobu uţívání úvěru a dále pohyblivé sazby, které jsou opak pevných sazeb a mohou se měnit. U jediné ČS jsem zjistila, ţe je moţné vyuţít tzv. plovoucí sazbu, která je fixována obvykle na 1 rok a ovlivňuje ji sazba PRIBOR, kterou vyhlašuje Česká národní banka.

Nyní se zaměříme na příklad, kterým je imaginární podnik Logis, s.r.o. Funguje na trhu jiţ 10 let, a i kdyţ se dle směrnice EU jedná o malý podnik s ročním obratem, resp. bilancí 100 mil. Kč a 48 zaměstnanci, na trhu prosperuje. Zabývá se skladováním a logistikou (pro seznámení se s termínem logistika, jedná se o určitý systém sledování zásilky zboţí, dopravované spedičními společnostmi do logistického centra, zde uskladnění a následné vyskladnění a odeslání zásilek příjemcům – objednatelům) a pro svou další existenci po mnohaleté dobré zkušenosti se svými stálými zákazníky a nadále se zvyšujícími jejich potřebami se plánuje rozrůst o další pobočku (filiálku), tedy vystavět nový logistický areál v hodnotě 37 730 000 Kč. Firma jiţ jeden takový areál vlastní ve stejném regionu, nachází se cca 40 km od plánované výstavby nového. Výstavba areálu by znamenala koupi pozemku, kde se bude nacházet, vč. příjezdových komunikací. V areálu by se měla nacházet budova skladu se skladovou technikou, několik nájezdových ramp, administrativa a sociální zařízení (bufet, WC, šatny pro zaměstnance vč. odpočinkových místností pro řidiče, kteří budou přiváţet a odváţet skladované zboţí).

32

Podnik má svoji stálou klientelu, která hodlá v nejbliţších letech rozšiřovat své zájmy v dané oblasti a na popud svých klientů se rozhodl, ţe je nutno zlepšit skladovací sluţby výstavbou a modernizací nového skladu. Logistický areál by měl být o něco větší neţ dosavadní, mít větší kapacitu skladových míst a s tím současně měl znamenat poskytnutí pracovních příleţitostí dalším osobám ţijícím v regionu. Investice vyţaduje přistoupit na moţnost financování investičním úvěrem a firma je ochotná část uhradit z vlastních zdrojů. Pro návratnost úvěru je důleţité, aby měl ţadatel o úvěr (zde logistická firma) smluvně ujednanou spolupráci se svými zákazníky (odběrateli sluţeb) a tím měla banka jistotu, ţe peněţní prostředky poskytnuté svému klientovi se jí vrátí. Jak výše uvedeno, firma má své stálé zákazníky a splácení investičního úvěru by pro ni neměl být problém. Podnik si mimo jiné potřebuje vzít i provozní úvěr, kterým hodlá pokrýt své náklady na krátkodobé pohledávky vůči poskytovatelům sluţeb (nájem, energie, vodné aj.), částečně i na krytí svých osobních nákladů (mzdy zaměstnanců, pojištění zaměstnanců atd.). Pro analýzu je důleţité poznamenat, ţe firma má u všech bank, kterých se analýza bude týkat, zaloţený běţný účet a vyuţívá k němu doplňkové sluţby, jako je např. internetové bankovnictví a pouţívá ke všem účtům platební kartu, vlastní tedy tzv. konta. Nejen při zpracovávání ţádosti o úvěr, ale uţ při zaloţení běţného účtu probíhá přísná lustrace – kontrola údajů firmy.

33

3.1 ČS – nabídka provozního financování

Typ úvěru

provozní úvěr

Účel úvěru

provozní potřeby

Výše úvěru

3 000 000 Kč zástava nemovitosti v trţní ceně cca 5 mil.

Zajištění

Kč, vyhotovený znalecký posudek smluvním znalcem ČS

Úroková sazba (p.a.)

6,09 %

Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr

-

Za realizaci úvěru (příslib úvěru)

15 000 Kč

Správa úvěru (měsíčně)

300 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

1 rok (12 měs.)

34

Přehled splátek při úroku 6,09 % (orientačně): (údaje v Kč)

Měsíc

Nečerpaná částka úvěru

Splátka jistiny 39

Splátka úroku 40

Celková výše splátky

1.

3000000

250000

15225

265225

2.

2750000

250000

13956,25

263956,25

3.

2500000

250000

12687,5

262687,5

4.

2250000

250000

11418,75

261418,75

5.

2000000

250000

10150

260150

6.

1750000

250000

8881,25

258881,25

7.

1500000

250000

7612,5

257612,5

8.

1250000

250000

6343,75

256343,75

9.

1000000

250000

5075

255075

10.

750000

250000

3806,25

253806,25

11.

500000

250000

2537,5

252537,5

12.

250000

250000

1268,75

251268,75

Celková splátka

3 098 962 Kč

Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 98 962 Kč.

39 40

Splátka jistiny: nečerpaná částka úvěru/počet měsíců Splátka úroku: nečerpaná částka úvěru * úrok/12 měsíců (1 rok)

35

3.2 ČS – nabídka investičního financování

Typ úvěru

investiční úvěr

Výše úvěru

20 000 000 Kč

Vlastní zdroje klienta

17 730 000 Kč zástava nemovitosti, záruka ČMZRB, zástava pohledávek z poj. plnění z pojištění

Zajištění

nemovitosti 6,75 % (pevná na celou dobu)


6,66 % (pevná na 5 let)


-

Za realizaci úvěru (příslib úvěru)

100 000 Kč


300 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

8 let (96 měs.)

Přehled splátek při úroku 6,75 %: (údaje v Kč)

Měsíc


Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

20000000

208333,3333

112500

320833,3333

2.

19791666,67

208333,3333

111328,125

319661,4583

3.

19583333,33

208333,3333

110156,25

318489,5833

4.

19375000

208333,3333

108984,375

317317,7083

5.

19166666,67

208333,3333

107812,5

316145,8333

6.

18958333,33

208333,3333

106640,625

314973,9583

7.

18750000

208333,3333

105468,75

313802,0833

8.

18541666,67

208333,3333

104296,875

312630,2083

9.

18333333,33

208333,3333

103125

311458,3333

10.

18125000

208333,3333

101953,125

310286,4583

11.

17916666,67

208333,3333

100781,25

309114,5833

12.

17708333,33

208333,3333

99609,375

307942,7083

13.

17500000

208333,3333

98437,5

306770,8333

14.

17291666,67

208333,3333

97265,625

305598,9583

36

17083333,33

208333,3333

96093,75

304427,0833

16.

16875000

208333,3333

94921,875

303255,2083

17.

16666666,67

208333,3333

93750

302083,3333

18.

16458333,33

208333,3333

92578,125

300911,4583

19.

16250000

208333,3333

91406,25

299739,5833

20.

16041666,67

208333,3333

90234,375

298567,7083

21.

15833333,33

208333,3333

89062,5

297395,8333

22.

15625000

208333,3333

87890,625

296223,9583

23.

15416666,67

208333,3333

86718,75

295052,0833

24.

15208333,33

208333,3333

85546,875

293880,2083

25.

15000000

208333,3333

84375

292708,3333

26.

14791666,67

208333,3333

83203,125

291536,4583

27.

14583333,33

208333,3333

82031,25

290364,5833

28.

14375000

208333,3333

80859,375

289192,7083

29.

14166666,67

208333,3333

79687,5

288020,8333

30.

13958333,33

208333,3333

78515,625

286848,9583

31.

13750000

208333,3333

77343,75

285677,0833

32.

13541666,67

208333,3333

76171,875

284505,2083

33.

13333333,33

208333,3333

75000

283333,3333

34.

13125000

208333,3333

73828,125

282161,4583

35.

12916666,67

208333,3333

72656,25

280989,5833

36.

12708333,33

208333,3333

71484,375

279817,7083

37.

12500000

208333,3333

70312,5

278645,8333

38.

12291666,67

208333,3333

69140,625

277473,9583

39.

12083333,33

208333,3333

67968,75

276302,0833

40.

11875000

208333,3333

66796,875

275130,2083

41.

11666666,67

208333,3333

65625

273958,3333

42.

11458333,33

208333,3333

64453,125

272786,4583

43.

11250000

208333,3333

63281,25

271614,5833

44.

11041666,67

208333,3333

62109,375

270442,7083

45.

10833333,33

208333,3333

60937,5

269270,8333

46.

10625000

208333,3333

59765,625

268098,9583

47.

10416666,67

208333,3333

58593,75

266927,0833

48.

10208333,33

208333,3333

57421,875

265755,2083

49.

10000000

208333,3333

56250

264583,3333

50.

9791666,667

208333,3333

55078,125

263411,4583

51.

9583333,333

208333,3333

53906,25

262239,5833

52.

9375000

208333,3333

52734,375

261067,7083

53.

9166666,667

208333,3333

51562,5

259895,8333

54.

8958333,333

208333,3333

50390,625

258723,9583

55.

8750000

208333,3333

49218,75

257552,0833

56.

8541666,667

208333,3333

48046,875

256380,2083

57.

8333333,333

208333,3333

46875

255208,3333

58.

8125000

208333,3333

45703,125

254036,4583

59.

7916666,667

208333,3333

44531,25

252864,5833

60.

7708333,333

208333,3333

43359,375

251692,7083

15.

37

61.

7500000

208333,3333

42187,5

250520,8333

62.

7291666,667

208333,3333

41015,625

249348,9583

63.

7083333,333

208333,3333

39843,75

248177,0833

64.

6875000

208333,3333

38671,875

247005,2083

65.

6666666,667

208333,3333

37500

245833,3333

66.

6458333,333

208333,3333

36328,125

244661,4583

67.

6250000

208333,3333

35156,25

243489,5833

68.

6041666,667

208333,3333

33984,375

242317,7083

69.

5833333,333

208333,3333

32812,5

241145,8333

70.

5625000

208333,3333

31640,625

239973,9583

71.

5416666,667

208333,3333

30468,75

238802,0833

72.

5208333,333

208333,3333

29296,875

237630,2083

73.

5000000

208333,3333

28125

236458,3333

74.

4791666,667

208333,3333

26953,125

235286,4583

75.

4583333,333

208333,3333

25781,25

234114,5833

76.

4375000

208333,3333

24609,375

232942,7083

77.

4166666,667

208333,3333

23437,5

231770,8333

78.

3958333,333

208333,3333

22265,625

230598,9583

79.

3750000

208333,3333

21093,75

229427,0833

80.

3541666,667

208333,3333

19921,875

228255,2083

81.

3333333,333

208333,3333

18750

227083,3333

82.

3125000

208333,3333

17578,125

225911,4583

83.

2916666,667

208333,3333

16406,25

224739,5833

84.

2708333,333

208333,3333

15234,375

223567,7083

85.

2500000

208333,3333

14062,5

222395,8333

86.

2291666,667

208333,3333

12890,625

221223,9583

87.

2083333,333

208333,3333

11718,75

220052,0833

88.

1875000

208333,3333

10546,875

218880,2083

89.

1666666,667

208333,3333

9375

217708,3333

90.

1458333,333

208333,3333

8203,125

216536,4583

91.

1250000

208333,3333

7031,25

215364,5833

92.

1041666,667

208333,3333

5859,375

214192,7083

93.

833333,3333

208333,3333

4687,5

213020,8333

94.

625000

208333,3333

3515,625

211848,9583

95.

416666,6667

208333,3333

2343,75

210677,0833

96.

208333,3333

208333,3333

1171,875

209505,2083

Celková splátka

25 456 250 Kč

Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 5 456 250 Kč.

38

3.3 KB – nabídka provozního financování

Typ úvěru

provozní úvěr

Účel úvěru

provozní potřeby

Výše úvěru

3 000 000 Kč

Zajištění

pohledávky

Úroková sazba

10 % p.a.


zdarma

Za realizaci úvěru (příslibu úvěru)

18 000 Kč


600 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

3 roky (36 měs.)

Přehled splátek při úroku 10 %: (údaje v Kč)

Měsíc


Splátka jistiny

Splátka úroku


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

3000000 2916666,67 2833333,33 2750000 2666666,67 2583333,33 2500000 2416666,67 2333333,33 2250000 2166666,67

83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33

25000 24305,56 23611,11 22916,67 22222,22 21527,78 20833,33 20138,89 19444,44 18750 18055,56

108333,33 107638,89 106944,44 106250 105555,56 104861,11 104166,67 103472,22 102777,78 102083,33 101388,89

12.

2083333,33

83333,33

17361,11

100694,44

13.

2000000

83333,33

16666,67

10000

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

1916666,67 1833333,33 1750000 1666666,67 1583333,33 1500000 1416666,67 1333333,33 1250000 1166666,67

83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33

15972,22 15277,78 14583,33 13888,89 13194,44 12500 11805,56 11111,11 10416,67 9722,22

99305,56 98611,11 97916,67 97222,22 96527,78 95833,33 96138,89 94444,44 93750 93055,56

39

24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.

1083333,33 1000000 916666,67 833333,33 750000 666666,67 583333,33 500000 416666,67 333333,33 250000 166666,67 83333,33

83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33

9027,78 8333,33 7638,89 6944,44 6250 5555,56 4861,11 4166,67 3472,22 2777,78 2083,33 1388,89 694,44

92361,11 91666,67 90972,22 90277,78 89583,33 88888,89 88194,44 87500 86805,56 86111,11 85416,67 84722,22 84027,78

Celková splátka

3 373 500 Kč


40

3.4 KB – nabídka investičního financování

Typ úvěru

investiční úvěr

Výše úvěru

20 000 000 Kč


17 730 000 Kč

Zajištění

nemovitost


6%


30 000 Kč

Za realizaci úvěru (příslibu úvěru)

120 000 Kč


600 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

5 let (60 měs.)

Přehled splátek při úroku 6 %: (údaje v Kč)

Měsíc


Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

20000000

2.

19666666,7

333333,33

100000

433333,33

333333,33

98333,33

431666,67

3.

19333333,3

333333,33

96666,67

430000

4.

19000000

333333,33

95000

428333,33

5.

18666666,7

333333,33

93333,33

426666,67

6.

18333333,3

333333,33

91666,67

425000

7.

18000000

333333,33

90000

423333,33

8.

17666666,7

333333,33

88333,33

421666,67

9.

17333333,3

333333,33

86666,67

420000

10.

17000000

333333,33

85000

418333,33

11.

16666666,7

333333,33

83333,33

416666,67

12.

16333333,3

333333,33

81666,67

415000

13.

16000000

333333,33

80000

413333,33

14.

15666666,7

333333,33

78333,33

411666,67

15.

15333333,3

333333,33

76666,67

410000

16.

15000000

333333,33

75000

408333,33

17.

14666666,7

333333,33

73333,33

406666,67

41

14333333,3

333333,33

71666,67

405000

19.

14000000

20.

13666666,7

333333,33

70000

403333,33

333333,33

68333,33

401666,67

21.

13333333,3

333333,33

66666,67

400000

22.

13000000

333333,33

65000

398333,33

23.

12666666,7

333333,33

63333,33

396666,67

24.

12333333,3

333333,33

61666,67

395000

25.

12000000

333333,33

60000

393333,33

26.

11666666,7

333333,33

58333,33

391666,67

27.

11333333,3

333333,33

56666,67

390000

28.

11000000

333333,33

55000

388333,33

29.

10666666,7

333333,33

53333,33

386666,67

30.

10333333,3

333333,33

51666,67

385000

31.

10000000

333333,33

50000

383333,33

32.

9666666,67

333333,33

48333,33

381666,67

33.

9333333,33

333333,33

46666,67

380000

34.

9000000

333333,33

45000

378333,33

35.

8666666,67

333333,33

43333,33

376666,67

36.

8333333,33

333333,33

41666,67

375000

37.

8000000

333333,33

40000

373333,33

38.

7666666,67

333333,33

38333,33

371666,67

39.

7333333,33

333333,33

36666,67

370000

40.

7000000

333333,33

35000

368333,33

41.

6666666,67

333333,33

33333,33

366666,67

42.

6333333,33

333333,33

31666,67

365000

43.

6000000

333333,33

30000

363333,33

44.

5666666,67

333333,33

28333,33

361666,67

45.

5333333,33

333333,33

26666,67

360000

46.

5000000

333333,33

25000

358333,33

47.

4666666,67

333333,33

23333,33

356666,67

48.

4333333,33

333333,33

21666,67

355000

49.

4000000

333333,33

20000

353333,33

50.

3666666,67

333333,33

18333,33

351666,67

51.

3333333,33

333333,33

16666,67

350000

52.

3000000

333333,33

15000

348333,33

53.

2666666,67

333333,33

13333,33

346666,67

54.

2333333,33

333333,333

11666,67

345000

55.

2000000

333333,33

10000

343333,33

56.

1666666,67

333333,33

8333,33

341666,67

57.

1333333,33

333333,33

6666,67

340000

58.

1000000

333333,33

5000

338333,33

59.

666666,66

333333,33

3333,33

336666,67

60.

333333,33

333333,33

1666,67

335000

Celková splátka

23 050 000 Kč

18.

Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 3 050 000 Kč. 42

3.5 ČSOB – nabídka provozního financování ČSOB nabídla moţnost financovat provozní potřeby kontokorentním úvěrem.

Typ úvěru

kontokorentní úvěr na běţném účtu

Účel úvěru

provozní potřeby

Výše úvěru

3 000 000 Kč

Zajištění

nemovitost


2,77 %


10 000 Kč

Za realizaci úvěru

10 000 Kč


500 Kč

Splácení úvěru

denně z volných prostředků klienta

Splatnost úvěru

na dobu neurčitou

43

Přehled splátek na 1 rok při úroku 2,77 %: (údaje v Kč)

Měsíc

Celková částka splátky

Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

3000000

250000

6925

256925

2.

2750000

250000

6347,91

256347,91

3.

2500000

250000

5770,83

255770,83

4.

2250000

250000

5193,75

255193,75

5.

2000000

250000

4616,67

254616,67

6.

1750000

250000

4039,58

254039,58

7.

1500000

250000

3462,5

253462,5

8.

1250000

250000

2885,41

252885,41

9.

1000000

250000

2308,33

252308,33

10.

750000

250000

1731,25

251731,25

11.

500000

250000

1154,16

251154,16

12.

250000

250000

577,08

250577,08

Celková splátka

≈ 3 045 012 Kč

Firma by zaplatila za 1 rok navíc vzhledem k úrokům z úvěru 45 012 Kč.

44

3.6 ČSOB – nabídka investičního financování

Typ úvěru

investiční úvěr

Výše úvěru

20 000 000 Kč


17 730 000 Kč

Zajištění

nemovitost pohyblivá: 2,90 %


fixní: 3,28 % (na 5 let)


10 000 Kč


40 000 Kč


500 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

6 let (72 měs.)


Měsíc


Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

20000000

277777,8

48333,33

326111,11

2.

19722222,22

277777,8

47662,04

325439,81

3.

19444444,44

277777,8

46990,74

324768,51

4.

19166667,67

277777,8

46319,44

324097,22

5.

18888888,89

277777,8

45648,15

323425,92

6.

18611111,11

277777,8

44976,85

322754,62

7.

18333333,33

277777,8

44305,56

322083,33

8.

18055555,56

277777,8

43634,26

321412,03

9.

17777777,78

277777,8

42962,96

320740,74

10.

17500000

277777,8

42291,67

320069,44

11.

17222222,22

277777,8

41620,37

319398,14

12.

16944444,44

277777,8

40949,07

318726,85

13.

16666666,67

277777,8

40277,78

318055,56

14.

16388888,89

277777,8

39606,48

317384,25

15.

16111111,11

277777,8

38935,19

316712,96

45

16.

15833333,33

277777,8

38263,89

316041,67

17.

15555555,56

277777,8

37592,59

315370,37

18.

15277777,78

277777,8

36921,3

314699,07

19.

15000000

277777,8

36250

314027,78

20.

1472222,22

277777,8

35578,7

313356,48

21.

14444444,44

277777,8

34907,41

312685,18

22.

14166666,67

277777,8

34236,11

312013,89

23.

13888888,89

277777,8

33564,81

311342,59

24.

13611111,11

277777,8

32893,52

310671,29

25.

13333333,33

277777,8

32222,22

310000

26.

13055555,56

277777,8

31550,93

309328,70

27.

12777777,78

277777,8

30879,63

308657,40

28.

12500000

277777,8

30208,33

307986,11

29.

12222222,22

277777,8

29537,04

307314,81

30.

11944444,44

277777,8

28865,74

306643,51

31.

11666666,67

277777,8

28194,44

305972,22

32.

11388888,89

277777,8

27523,15

305300,92

33.

11111111,11

277777,8

26851,85

304629,62

34.

10833333,33

277777,8

26180,56

303958,33

35.

10555555,56

277777,8

25509,26

303287,03

36.

10277777,78

277777,8

24837,96

302615,74

37.

10000000

277777,8

24166,67

301944,44

38.

9722222,22

277777,8

23495,37

301273,14

39.

9444444,44

277777,8

22824,07

300601,85

40.

9166666,67

277777,8

22152,78

299930,55

41.

8888888,89

277777,8

21481,48

299259,25

42.

8611111,11

277777,8

20810,19

298587,96

43.

8333333,33

277777,8

20138,89

297916,67

44.

8055555,56

277777,8

19467,59

297245,37

45.

7777777,78

277777,8

18796,3

296574,07

46.

7500000

277777,8

18125

295902,78

47.

7222222,22

277777,8

17453,7

295231,48

48.

6944444,44

277777,8

16782,41

294560,18

49.

6666666,67

277777,8

16111,11

293888,89

50.

6388888,89

277777,8

15439,81

293217,59

51.

6111111,11

277777,8

14768,52

292546,29

52.

5833333,33

277777,8

14097,22

291875

53.

5555555,56

277777,8

13425,93

291203,70

54.

5277777,78

277777,8

12754,63

290532,40

55.

5000000

277777,8

12083,33

289861,11

56.

4722222,22

277777,8

11412,04

289189,81

57.

4444444,44

277777,8

10740,74

288518,51

58.

4166666,67

277777,8

10069,44

287847,22

59.

3888888,89

277777,8

9398,14

287175,92

60.

3611111,11

277777,8

8726,85

286504,62

61.

3333333,33

277777,8

8055,55

285833,33

46

62.

3055555,56

277777,8

7384,25

285162,03

63.

2777777,78

277777,8

6712,96

284490,74

64.

2500000

277777,8

6041,67

283819,44

65.

2222222,22

277777,8

5370,37

283148,14

66.

1944444,44

277777,8

4699,07

282476,85

67.

1666666,67

277777,8

4027,77

281805,56

68.

1388888,89

277777,8

3356,48

281134,25

69.

1111111,11

277777,8

2685,18

280462,96

70.

833333,33

277777,8

2013,88

279791,67

71.

555555,56

277777,8

1342,59

279120,37

72.

277777,78

277777,8

671,29

278449,07

Celková splátka

≈ 21 764 167 Kč

Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 1 764 167 Kč.

47

3.7 UniCredit Bank – nabídka provozního financování UniCredit Bank téţ nabídla kontokorentní úvěr na financování provozních potřeb.

Typ úvěru

kontokorentní úvěr

Účel úvěru

provozní potřeby

Výše úvěru

3 000 000 Kč

Zajištění

blankosměnka klienta s avalem


9,5 %


zdarma


zdarma


300 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

12 měs. (s moţností prodlouţení)

48


Měsíc

Nečerpaná část úvěru

Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

3000000

250000

23750

273750

2.

2750000

250000

21770,83

271770,83

3.

2500000

250000

19791,67

269791,67

4.

2250000

250000

17812,5

267812,5

5.

2000000

250000

15833,33

265833,33

6.

1750000

250000

13854,17

263854,17

7.

1500000

250000

11875

261875

8.

1250000

250000

9895,83

259895,83

9.

1000000

250000

7916,67

257916,67

10.

750000

250000

5937,5

255937,5

11.

500000

250000

3958,33

253958,33

12.

250000

250000

1979,17

251979,17

Celková splátka

3 154 375 Kč


49

3.8 UniCredit Bank – nabídka investičního financování Banka UniCredit na rozdíl od ostatních bank nabídla úvěr ve výši pouhých 10 mil. Kč.

Typ úvěru

investiční úvěr

Výše úvěru

10 000 000 Kč


27 730 000 Kč (cca 73 %)

Zajištění

nemovitost


3,78 %


bez poplatku


15 000 Kč


300 Kč

Splácení úvěru

měsíčně

Splatnost úvěru

5 let (60 měs.)


Měsíc


Splátka jistiny

Splátka úroku


1.

10000000

166666,67

31500

198166,67

2.

9833333,33

166666,67

30975

197641,67

3.

9666666,67

166666,67

30450

197116,67

4.

9500000

166666,67

29925

196591,67

5.

9333333,33

166666,67

29400

196066,67

6.

9166666,67

166666,67

28875

195541,67

7.

9000000

166666,67

28350

195016,67

8.

8833333,33

166666,67

27825

194491,67

9.

8666666,67

166666,67

27300

193966,67

10.

8500000

166666,67

26775

193441,67

11.

8333333,33

166666,67

26250

192916,67

12.

8166666,67

166666,67

25725

192391,67

13.

8000000

166666,67

25200

191866,67

14.

7833333,33

166666,67

24675

191341,67

50

7666666,67

166666,67

24150

190816,67

16.

7500000

166666,67

23625

190291,67

17.

7333333,33

166666,67

23100

189766,67

18.

7166666,67

166666,67

22575

189241,67

19.

7000000

166666,67

22050

188716,67

20.

6833333,33

166666,67

21525

188191,67

21

6666666,67

166666,67

21000

187666,67

22.

6500000

166666,67

20475

187141,67

23.

6333333,33

166666,67

19950

186616,67

24.

6166666,67

166666,67

19425

186091,67

25.

6000000

166666,67

18900

185566,67

26.

5833333,33

166666,67

18375

185041,67

27.

5666666,67

166666,67

17850

184516,67

28.

5500000

166666,67

17325

183991,67

29.

5333333,33

166666,67

16800

183466,67

30.

5166666,67

166666,67

16275

182941,67

31.

5000000

166666,67

15750

182416,67

32.

4833333,33

166666,67

15225

181891,67

33.

4666666,67

166666,67

14700

181366,67

34.

4500000

166666,67

14175

180841,67

35.

4333333,33

166666,67

13650

180316,67

36.

4166666,67

166666,67

13125

179791,67

37.

4000000

166666,67

12600

179266,67

38.

3833333,33

166666,67

12075

178741,67

39.

3666666,67

166666,67

11550

178216,67

40.

3500000

166666,67

11025

177691,67

41.

3333333,33

166666,67

10500

177166,67

42.

3166666,67

166666,67

9975

176641,67

43.

3000000

166666,67

9450

176116,67

44.

2833333,33

166666,67

8925

175591,67

45.

2666666,67

166666,67

8400

175066,67

46.

2500000

166666,67

7875

174541,67

47.

2333333,33

166666,67

7350

174016,67

48.

2166666,67

166666,67

6825

173491,67

49.

2000000

166666,67

6300

172966,67

50.

1833333,33

166666,67

5775

172441,67

51.

1666666,67

166666,67

5250

171916,67

52.

1500000

166666,67

4725

171391,67

53.

1333333,33

166666,67

4200

170866,67

54.

1166666,67

166666,67

3675

170341,67

55.

1000000

166666,67

3150

169816,67

56.

833333,33

166666,67

2625

169291,67

57.

666666,67

166666,67

2100

168766,67

58.

500000

166666,67

1575

168241,67

59.

333333,33

166666,67

1050

167716,67

60.

166666,67

166666,67

525

167191,67

15.

51

Celková splátka

10 960 750 Kč

Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 960 750 Kč. Tato částka je na rozdíl od ostatních nabídek velice nízká. Pokud by však firma byla ochotná přistoupit na moţnost financovat zbylou částku 27 730 000 Kč z vlastních zdrojů, tato nabídka by byla téţ přijatelná. Po porovnání všech výše uvedených informací z analýzy vyplývá, ţe jako nejvýhodnější z provozních úvěrů je kontokorentní úvěr na financování provozních potřeb od ČSOB na dobu neurčitou při úroku 2,77 %, kdy by podnik k vypůjčené částce zaplatil 45 012 Kč za úroky z úvěru. Naopak nejvíc by firma zaplatila při úvěru od KB a to 373 500 Kč navíc. Co se týče investičních úvěrů, nejlepší podmínky nabízí opět ČSOB, splatnost 6 let a pohyblivá úroková sazba 2,90 %, která se však můţe v průběhu splátek měnit. Pokud přesto vezmeme tuto sazbu pro výpočet celkové splátky, vyjde nám 21 764 167 Kč. Na druhou stranu od ČS by to bylo 25 456 250 Kč, pevná úroková sazba 6,75 % po celou dobu splácení úvěru (8 let), coţ se ukázalo jako nejvíce ze všech analyzovaných nabídek. Firma Logis, s.r.o. by pravděpodobně přijala tyto pro ni nejvýhodnější nabídky.

52

4. Vyhodnocení současné situace v nabídce bank pro MSP a odhad budoucího vývoje Velmi mě zaujal průzkum Asociace malých a středních podniků, dotazující se jich na jejich spokojenost se sluţbami a hlavně s chováním bank vůči jim samotným, který je sice z dubna 2011 a sleduje období let 2009-2010, ale nabízí přehledný náhled na situaci v nedávné době, která je úzce spjata se současností a dá se dle ní usuzovat budoucí vývoj a stav na trhu bankovních úvěrů pro MSP a téţ jejich očekávání v budoucnu. Zde jsou výsledky průzkumu: „Téměř 60 % podnikatelům má za to, ţe se přístup bank za poslední rok vůbec nezlepšil, pouhá desetina respondentů vnímá opak. Výsledek dokládá trvalou obezřetnost bank financovat podnikatelskou sféru. Sloţité období krize vyprovokovalo i u jinak věrných bankovních klientů větší srovnávání nabídek bankovních produktů a sluţeb na trhu. Rozhodujícím se stal měsíční poplatek za vedení produktu, který je pro malé firmy nepřiměřený a společně s úrokovými sazbami významnou nákladovou zátěţí. I přes nespokojenost je z průzkumu zřejmá konzervativnost tuzemských klientů, kteří vnímají citlivě značku a stabilitu banky. Svědčí o tom i skutečnost, ţe dle tohoto průzkumu spolupracuje 42% malých a středních podniků pouze s jedním bankovním domem. Velké kritice jsou ze strany malých a středních firem podrobeny podmínky investičního financování ze strany bank, které jsou pro ně nepřijatelné z důvodu vysoké poţadované spoluúčasti investora, krátké době splatnosti investičních úvěrů apod. S problémem splácení půjček se tak setkal prakticky kaţdý desátý klient. Z tohoto důvodu také začalo 37 % respondentů jednat s jiným bankovním domem ohledně výhodnější nabídky, coţ svědčí o nespokojenosti s financováním podnikání. Není překvapivé, ţe 65 % respondentů si myslí, ţe banky v době krize omezily dostupnost úvěrů a prakticky polovina dotázaných se domnívá, ţe zatím ţádné změny nenastaly. V hodnocení ochoty různých bank na českém trhu půjčovat se nejlépe umístila Komerční banka následovaná ČSOB a Českou spořitelnou, z menších bank je pak nejlépe hodnocena GE Money Bank. V připojeném komentáři k dotazníku nejčastěji podnikatelé nejvíce kritizovali enormně vysoké bankovní poplatky, které označili za vysoce amorální a poţadovali je sníţit na úroveň poplatků v mateřských zemích bank. Dále poţadovali, aby vznikaly banky s českým kapitálem.“ 41 41

[cit. 2012-06-13]. Dostupné z WWW: .

53

Kaţdá banka má své vlastní poplatky v různém rozmezí, ale je pravdou, ţe jsou většinou velmi vysoké a např. začínající podniky na ně jen stěţí dosáhnou. Dá se těţko usuzovat, zda budou banky ochotny tyto poplatky sniţovat. Jak bylo uvedeno v průzkumu, MSP měly na poskytování úvěrů jasný názor. Banky v době krize i po ní podle nich nebyly ochotné je poskytovat. V současné době se však zdá, ţe se situace obrací a to v tom smyslu, ţe se naopak podniky bojí vzít úvěr a investicím se vyhýbají. Tuto skutečnost popisuje následující příspěvek z Hospodářských novin: „Nepomáhají relativně nízké úrokové sazby, nepomáhá ani otevírání nových poboček, ani vyřizování půjček on-line. Bankám v Česku se nedaří rozhýbat trh s úvěry. O půjčky nestojí domácnosti ani podniky. Firmy se bojí investic a raději drţí hotovost, spotřebitelé omezují utrácení. Šéf největší tuzemské banky České spořitelny Pavel Kysilka se domnívá, ţe v hlavách šéfů firem i lidí dál přetrvává nedůvěra. "I kdyţ česká ekonomika má podobně zdravé parametry jako v době svého rekordního růstu v letech 2006 a 2007, stagnuje nyní kvůli obavám z problémů eurozóny," řekl HN. Podle Kysilky se tuzemským firmám stále nechce investovat, i kdyţ nemají o zakázky nouzi. "A ani domácnostem se nechce utrácet," dodal. Nízký zájem o půjčky ilustrují údaje ČNB. Ke konci března firmy dluţily na úvěrech 832 miliard korun. To je téměř stejně jako před půl rokem.“ 42 Tudíţ co se týče očekávání MSP v této oblasti, nemyslím si, ţe jsou příliš velcí optimisté. Neustálé pochybnosti a nejistota budou nejspíš převládat a firmy se budou zdrţovat financování svých podnikatelských záměrů. Pro banky to v tom případě ale můţe znamenat pokles zisků z úvěrové oblasti. Současně by to ovšem mohl být i důvod pro sniţování úrokových sazeb a poplatků, které by jistě podniky přivítaly a eventuálně nastartovaly novou poptávku po úvěrech. Moţnost poskytnutí úvěru jednotlivým ţadatelům usnadňuje moţná jejich osobní zkušenost se svými bankami, které jim poskytují obvykle sluţby, se kterými mohou být spokojeni. Proto rozhodnutí o podání ţádosti o půjčku můţe být ovlivněno právě těmito vazbami. Snad jen 42

Úvěry drhnou, firmy a lidé se bojí recese. HN.IHNED.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z WWW: <www.m.ihned.cz/c1-55668290-uvery-drhnou-firmy-i-lide-se-boji-recese>.

54

v případě, ţe u své banky nenalezne tak výhodné podmínky, můţe se rozhodnout pro jinou variantu financování svých finančních potřeb. Současná nabídka bank v oblasti provozních a investičních úvěrových produktů je široká a SME klientela si můţe vybrat z nepřeberného mnoţství produktů. Ale jsou zde překáţky v podobě jiţ několikrát zmiňovaných poplatků jednak za vyhodnocení ţádosti o úvěr, za realizaci (tzv. příslib úvěru), za měsíční správu úvěru a také v podobě přísných podmínek pro poskytnutí (banky mimo jiné chtějí znát propracovaný podnikatelský plán pro danou investici), kterých spousta podniků nemůţe dosáhnout a raději od moţnosti financování úvěrem a téţ od plánované investice upustí. Je to však nad slunce jasné proč tomu tak je. Banky jsou velmi obezřetné, a sice z jediného důvodu - bojí se o své peněţní prostředky, a proto potřebují mít jistotu, ţe se jim vrátí zpět v plné výši plus s úroky, které jsou pro banku odměnou za půjčení peněz. Pokud tuto jistotu nemají, jednoduše ţádost podniku odmítnou.

55

Závěr práce Po roce 1989 byl vytvořen velký prostor pro rozvoj podnikání nejenom fyzickým osobám, ale i osobám právnickým. Vzniklo velké mnoţství malých a středních firem, které se zabývají výrobou maloobchodního sortimentu, ale někdy i výrobou v oblasti strojírenství, potravinářství atd. V podmínkách globalizované ekonomiky do ČR pronikly také velké zahraniční firmy a většina velkých tuzemských firem získala své zahraniční strategické partnery a vlastníky. Ve třetí kapitole jsem uvedla, jak vysoké náklady spočívají v poskytnutí jak provozního i investičního úvěru u jednotlivých bank. Je zcela jisté, jak jsem jiţ uvedla v bodu 4/, ţe většina MSP spolupracuje pouze s jedním bankovním domem, protoţe se předpokládá, ţe více účtů i aktivit u jedné banky můţe znamenat také určité zvýhodnění, a to zde při poskytování úvěrů. Ve své práci jsem zmiňovala také to, ţe poskytování úvěrů pro veškerý bankovní sektor je jejím, samozřejmě ne zcela největším, ale velkým zdrojem jeho zisků. A i kdyţ banky úvěry poskytují za velmi obtíţných podmínek, jsou pro MSP v mnohých případech rozhodující pro jejich další činnost a rozvoj. Asi by bylo namístě, aby tato činnost bank, převáţně se zahraničním kapitálem, byla v souladu s podmínkami, které mají ve své zemi zaloţení, coţ jsem ve své práci uvedla. Ne vţdy mohou chápat potřeby tuzemských ţadatelů (zde MSP), a to zvláště pokud se to týká finančních prostředků. Moţná, ţe se tato situace v souvislosti se známými problémy v EU bude také řešit a věřím, ţe i přes dosud přetrvávající krizi se nalezne cesta k postupnému srovnání ve všech členských státech EU. Závěrem bych podotkla, ţe tato práce mi přinesla moţnost potkat zkušené odborníky, resp. pracovníky bank, kteří se denně zabývají poskytováním bankovních sluţeb, mimo jiné pro SME klientelu. Bylo zjištěno, ţe veškeré informace, získané z odborných publikací, se zakládají na pravdě a ţe malé a střední podniky mají velkou budoucnost. Svědčí o tom porovnání v analýze sluţeb poskytovaných jednotlivými bankami. Vzhledem k tomu, ţe MSP zastupují průmysl v ČR z velké části, je zřejmé, ţe tato klientela je pro bankovní sektor zajímavá, navíc přinese i mnoho nových obchodních příleţitostí pro kaţdý bankovní dům v budoucnosti, jelikoţ jsou jasné předpoklady, ţe MSP budou tvořit významnou část na bankovním trhu.

56

Seznam použité literatury a pramenů 1. VOJÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném evropském trhu EU. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, 264 s., ISBN 978-80-7357-467-3. 2. FRKOVÁ, J. Individuální podnikání, Malé a střední podnikání. 1. vyd. Praha : České vysoké učení technické, 2004, 182 s., ISBN 80-01-02857-7. 3. PELTRÁM, A., KOŘÍNKOVÁ, K. Malé a střední podniky, Knižnice základních právních norem ES vztahujících se k dopravě, Svazek 58. 1. vyd. Praha : NADATUR, 1996, 20 s., ISBN 80-85884-59-3. 4. VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008, 211 s., ISBN 978-80-247-2409-6.

Internetové zdroje 1. Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>. 2. Strukturální fondy EU - Evropská územní spolupráce [online]. 2007 [cit. 2011-04-18]. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: . 3. Kdo je SME/MSP: Kritika definice. SME UNION Czech Republic: Unie malých a středních podniků ČR[online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 4. Kdo je SME/MSP: Skupiny MSP. SME UNION Czech republic: Unie malých a středních podniků ČR [online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 5. ČSÚ. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních. ČSÚ, 2010. Text dostupný z WWW: <www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/AD002F0153/$File/140310q221.pdf>. 6. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online].

17.8.2011

[cit.

2012-04-19].

Dostupné

z

WWW:

<www.mpo.cz/dokument90013.html>. 7. Financování malých a středních podniků bude v budoucnosti ještě náročnější, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [online]. 22.04.2011 [cit. 2011-06-22]. Financování malých a středních

podniků

bude

v

budoucnosti

ještě

náročnější.

Dostupné

.

57

z

WWW:

Seznam tabulek a grafů 1. SWOT analýza MSP v ČR (s. 9) 2. Počet podniků v r. 2008 (s. 21) 3. Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců 2010 (s. 21) 4. Vývoj počtu malých a středních podniků (s. 22) 5. Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích (s. 23) 6. Obecné srovnání provozních úvěrů (s. 35) 7. Obecné srovnání investičních úvěrů (s. 36)

58

Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky

Recommend Documents