Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky Bakalářská práce
Autor:
Lucie Kernerová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Karel Mráček, CSc.
Červen, 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci napsala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 21. 6. 2012
Lucie Kernerová
2
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat svému vedoucímu práce, panu Ing. Karlu Mráčkovi, CSc., za jeho pomoc, odbornou radu a v neposlední řadě shovívavost při vypracovávání této bakalářské práce. Velkou pomocí pro mne byl můj zesnulý otec, který se mnou práci začínal a také velice děkuji své rodině za podporu.
3
Anotace Bakalářská práce se zabývá porovnáním a vyhodnocením nabídky bankovních produktů pro MSP u vybraných bank v ČR a nástinem budoucího vývoje v této oblasti. MSP představují významný segment trhu, který ovlivňuje podstatně zaměstnanost v ekonomice dané země, ekonomický růst i přispívá ke stabilizaci ekonomického systému. V první kapitole se vymezuje postavení MSP na trhu, uvádí se jejich výhody a nevýhody a popisuje podpora MSP v ČR a EU. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě malého a středního podnikání v ČR. Těžištěm práce je kapitola třetí, v níž jsou analyzovány dva hlavní bankovní produkty pro tento segment. Poslední kapitola vyhodnocuje současnou situaci v nabídce bank a snaží se odhadnout a nastínit budoucí vývoj.
Annotation This thesis deals with comparing and evaluating the offer of banking products for SMEs in selected banks in the Czech Republic and outline future developments in this area. SMEs represent
an
important segment
of the
market,
which significantly affects
employment in the economy of the country's economic growth and helps to stabilize the economic system. The first chapter defines the position of SMEs in the market, according to their advantages and disadvantages and describes the support for SMEs in the Czech Republic and the EU. The second chapter discusses the regulation of small and medium-sized enterprises in the country. The focus of work is the third chapter, which are analyzed in two main banking products for this segment. The final chapter assesses the current situation in the range of bank and tries to estimate and outline future developments.
4
Obsah
ÚVOD .......................................................................................................................................................... 6 1. ÚLOHA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EKONOMICE......................................................... 7 1.1 MSP A JEJICH POSTAVENÍ ............................................................................................................................ 7 1.2 VÝHODY A NEVÝHODY MSP (SWOT ANALÝZA MSP V ČR)...................................................................... 8 1.3 KONCEPCE PODPORY MSP V ČR NA OBDOBÍ LET 2014 – 2020 ................................................................ 10 1.4 PODPORA MSP V EU .................................................................................................................................. 12 1.4.1 Dokument EU Small Business Act na podporu MSP .......................................................................... 12 1.4.2 Malé a střední podniky po vstupu do EU............................................................................................. 13 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR ................................................... 17 2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ ...................................................................................................................... 17 2.2 SYSTÉM PODPORY MALÝM A STŘEDNÍM PODNIKŮM ................................................................................. 24 2.2.1 Formy podpory malých a středních podniků v současnosti ................................................................. 25 2.2.2 Vládní organizace poskytující sluţby podnikatelům ........................................................................... 26 2.2.3 Nevládní organizace poskytující sluţby podnikatelům........................................................................ 27 3. ANALÝZA NABÍDKY ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ PRO MSP U VYBRANÝCH BANK.................. 28 3.1 ČS – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ .............................................................................................. 34 3.2 ČS – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ............................................................................................. 36 3.3 KB – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ .............................................................................................. 39 3.4 KB – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ............................................................................................ 41 3.5 ČSOB – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ ......................................................................................... 43 3.6 ČSOB – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ ....................................................................................... 45 3.7 UNICREDIT BANK – NABÍDKA PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ ...................................................................... 48 3.8 UNICREDIT BANK – NABÍDKA INVESTIČNÍHO FINANCOVÁNÍ .................................................................... 50 4. VYHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE V NABÍDCE BANK PRO MSP A ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE .................................................................................................................................................... 53 ZÁVĚR PRÁCE ........................................................................................................................................ 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................................................ 57 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .............................................................................................................. 58
5
Úvod Od roku 2008 do roku 2010 ve světě probíhala finanční a ekonomická krize, která měla širší globální charakter. Popisují se různé stránky jejího průběhu, od způsobů financování, úvěrování, státních zásahů apod. Krizové jevy přinášely a stále přinášejí i velké problémy v oblasti trhu práce, tedy zaměstnanosti, nezaměstnanosti, sociálních podpor apod. Jedním z nástrojů řešení otázek zaměstnanosti je i rozvíjení drobných a středních podniků, resp. vůbec obstarávání pracovních činností pro občany. MSP mívají ovšem velké problémy při „nastartování“ těchto činností, protoţe musí vedle otázek předmětů podnikání řešit také celou řadu finančních, daňových, právních, sociálních a jiných otázek. Jedním z váţných problémů je počáteční problém získání finančních prostředků. Málokdy se můţe počítat s vlastním kapitálem, podniky jsou nuceny získávat cizí kapitál, jehoţ významným zdrojem jsou bankovní úvěry. Cílem této práce je porovnání a vyhodnocení nabídky bankovních produktů pro MSP u vybraných bank a nástin budoucího vývoje v této oblasti. V první kapitole je objasňována úloha MSP v ekonomice s vyuţitím stávajících teoretických poznatků. Druhá kapitola se zaměřuje na výklad právní úpravy malého a středního podnikání v ČR. Těţištěm práce je třetí kapitola, která je věnována analýze nabídky produktů pro MSP u vybraných bank. Jednotlivé produkty bank pro MSP jsou nejprve stručně popsány a charakterizovány. Pro jejich porovnání a vyhodnocení jsou pak pouţity tabulky se záměrem dosáhnout větší přehlednosti ve zjištěných výhodách resp. nevýhodách nabízených produktů. Poznatky o jednotlivých bankovních produktech byly získávány hlavně z internetových zdrojů. K ověření takto získaných údajů jsem navštívila pobočky všech zkoumaných bank, Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB a UniCredit Bank, kde byla daná problematika konzultována s pracovníky uvedených bank. Data uvedená na internetu se nejen potvrdila, ale byly získány i další nové poznatky, co se týče úvěrové oblasti. Vyhodnocení nabídky ukazuje na současný stav a místo segmentu MSP v obchodní politice bank a lze z něho vycházet při nástinu budoucího vývoje, který je obsaţen v závěrečné čtvrté kapitole.
6
1. Úloha malých a středních podniků v ekonomice 1.1 MSP a jejich postavení V průmyslově vyspělých státech existují nejrůznější typy podnikání. Velké průmyslové podniky, často s mezinárodní účastí, které vyrábějí ve velkých sériích, mají svá příslušná výzkumná oddělení, odbytová oddělení, zahraničně obchodní činnosti apod. Jde např. o strojírenské podniky, automobilový průmysl atd. Vedle těchto velkých podniků existují však různé podniky malého a středního rozsahu, které jsou charakterizovány relativně menším objemem kapitálu, často i niţším technickým vybavením, např. řemeslnými způsoby práce apod. Tyto podniky jsou často subdodavateli velkých podniků, vyrábějí různé spotřební zboţí, poskytují rozsáhlou síť sluţeb, např. ve stavebnictví apod. Drobné a střední podniky mají především jednodušší organizační strukturu, potřebují méně kapitálu. Dále pak vstupují na trh jako výrobci veškerého zboţí a obohacují sortiment trhu prakticky ve všech oborech, zejména jsou známy módní výrobky (italský trh a francouzský trh) podnikatelů, kteří jsou známí v celém světě. Velmi často přicházejí i s různými inovacemi. Velmi rozsáhlá je pak oblast sluţeb počínaje pohostinstvím, turistickým ruchem, přes celou řadu stavebních a stavebně montáţních činností, kde se často udrţují ještě i části řemeslných způsobů výroby. Malé a střední podniky mají dlouholetou tradici a zejména v zemích střední Evropy mají velké perspektivy. Zejména od roku 2008, kdy se objevila finanční krize, se znovu začíná hovořit o úloze těchto podniků, v souvislosti s řešením nezaměstnanosti. Zakládání a rozšiřování těchto firem však vyţaduje praktické znalosti, dovednosti získáním příslušných kapitálových vkladů a řadu dalších dovedností. Drobné a střední podnikání se nemůţe vyřadit z celého rámce právního systému, z rámce pevných a jasných základů, z rámce podnikatelské odpovědnosti, z rámce řádného placení daní, sociálního zabezpečení a řady dalších činností. Diskuse se proto pohybují v rámci jak mnohé předpisy zjednodušit, zprůhlednit, respektive najít i různé cesty tzv. daňových prázdnin apod. Na druhé straně toto podnikání můţe svádět i k oblasti černého trhu, podnikání bez řádně vedeného účetnictví atd.
7
1.2 Výhody a nevýhody MSP (SWOT analýza MSP v ČR) „Malé a střední podniky (dále jen „MSP“) hrají ve vyspělých trţních ekonomikách velmi důleţitou ekonomickou a s ní zákonitě i politickou a stabilizační roli. Jejich role se dále posiluje jednak ekonomickou krizí a jednak větší flexibilitou ve výrobě, obchodu a sluţbách. Všechny demokratické státy v celém světě orientují svou pomoc k MSP a také naše exekutiva věnuje zejména začínajícím podnikům zvláště v prvních fázích jejich vývoje značnou pozornost. Podpora z prostředků státního rozpočtu nebo z dotací Evropské unie (dále jen „EU“) je ve většině zemí zprostředkovávána příslušnými fondy, na něţ byla správa fondů delegována vládou (nejlépe po výběrovém řízení). Výjimkou není i přímé zasahování státu přes rezortní ministerstva a vládní instituce. To vše předpokládá přesně definovaná kritéria pro získání podpory, udrţení stanovených mantinelů po celou dobu fungování vypsaných programů a zároveň účinný systém kontroly procesu rozdělování a čerpání těchto fondů. Samozřejmě předpokládat, ţe úřední byrokracie je účinně připravena kaţdému podnikateli pomoci, je značně iluzorní a lze konstatovat, ţe je to jev charakteristický pro celý svět a jen je někdy více nebo méně vidět.“ 1 „MSP mají mimořádný ekonomický význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a jsou také velmi důleţité pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. MSP spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Svou schopností absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků při strukturálních změnách přispívají ke stabilizaci ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky a pravidla, podle kterých mohou rozvíjet svou hospodářskou činnost. Politické a ekonomické prostředí do značné míry určuje a ovlivňuje poptávku po jejich produktech a sluţbách, a můţe tak usnadňovat nebo naopak omezovat jejich přístup na trhy, které jsou důleţité pro jejich vznik a další růst. Kromě ekonomického významu má tento sektor podnikání i význam politický v tom smyslu, ţe podnikatelé patří ve společnosti k tzv. střední třídě, jejíţ existence sbliţuje a překlenuje extrémní vrstvy bohatých a chudých, a přispívá tak k zachování sociálního smíru.“ 2
1 2
Podnikání malých a středních podniků, s. 21 tamtéţ, s. 62
8
Tabulka č. 1: SWOT analýza malých a středních podniků v České republice Silné stránky
Slabé stránky
Pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost
Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména
lokálních trhů či potřeby zákazníků;
malých a drobných podnikatelů a samostatně
Přizpůsobivost pracovní síly;
podnikajících fyzických osob;
Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem;
Kvalitní produkty;
Inovační potenciál;
Vytváření pracovních míst.
Slabý důraz na marketing z důvodů omezených financí;
Omezené finanční prostředky na technické vybavení podniků;
Ochrana práv duševního vlastnictví;
Převaha výroby s malou přidanou hodnotou;
Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů (další profesní vzdělávání);
Příležitosti
Rozvoj obchodu - expanze na zahraniční trhy;
Benefity vyplývající ze síťování podniků
Nedostatečná spolupráce mezi MSP.
Hrozby
Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech;
(klastry);
Vysoká konkurence;
Široká nabídka dotačních programů pro MSP;
Administrativní zátěţ podnikání;
Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP;
Legislativní omezení;
Spolupráce MSP a výzkumných institucí;
Technické a technologické zaostávání podniků.
Zvýšení podílu MSP na veřejných zakázkách.
Zdroj: http://www.mpo.cz/
9
1.3 Koncepce podpory MSP v ČR na období let 2014 – 2020
„Nově připravovaná koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 20142020 (dále Koncepce MSP 2014+) má za cíl kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů zaloţené na vyuţití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání, internacionalizaci vyplývající z výhod vnitřního trhu EU a nových trhů ve třetích zemích a sniţování energetické náročnosti podnikání. Malí a střední podnikatelé reprezentují více neţ 1 milion ekonomických subjektů v ČR, tj. 99,84 % všech podnikatelů, zaměstnávají přes 1,8 mil. zaměstnanců, coţ představuje 60,88 % všech pracovníků ČR, na vývozu se podílí cca 51 % a na dovozu cca 56 %. Malé a střední podniky hrají významnou roli pro rozvoj endogenního potenciálu jednotlivých krajů v České republice, protoţe jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty s daným regionem a tvoří regionální podnikatelskou páteř. Koncepce MSP 2014+ představuje zásadní strategický dokument pro přípravu nového programovacího období kohezní politiky 2014–2020 a zejména nového operačního programu na podporu podnikání, výzkumu, vývoje, inovací a znalostí. Potřeby MSP: Rozvoj podnikání, zaloţeného na inovacích a znalostech Expanze na zahraniční trhy Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP Zintenzivnění spolupráce MSP a výzkumných institucí Zvýšení komercionalizace výsledků VaV Zvýšení patentové aktivity MSP Rozvoj technických a netechnických inovací v MSP Rozvoj podnikového vzdělávání a rozvoj klíčových dovedností včetně rozvoje vzdělávání pro internacionalizaci“ 3
3
Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>.
10
„Zvýšení podílu MSP na veřejných zakázkách (i v zahraničí) Efektivní vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie Sníţení energetické náročnosti podnikání MSP Na období 2014–2020 je v Koncepci stanoveno pět hlavních cílů: 1. Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu; 2. Posílení inovační schopnosti a ochrany duševního vlastnictví malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury; 3. Rozvoj podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských sluţeb pro MSP; 4. Zvyšování energetické účinnosti při podnikání malých a středních firem; 5. Zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání a posílení a rozvoj technické inteligence. Pro dosažení stanovených cílů je vymezeno pět strategických priorit: 1. Kultivace podnikatelského prostředí a Rozvoj poradenských sluţeb pro podnikání; 2. Rozvoj podnikání zaloţeného na podpoře výzkumu, vývoje a inovací; 3. Podpora podnikatelské a inovační infrastruktury; 4. Podpora internacionalizace MSP a Rozvoj vzdělávání pro podnikání; 5. Udrţitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice.) Ministerstvo průmyslu a obchodu chce prostřednictvím Koncepce MSP 2014+ podpořit zejména upgrading malých a středních podniků směrem k inovační konkurenční výhodě, tzn. posun MSP z konkurenceschopnosti zaloţené na efektivnosti ke konkurenceschopnosti zaloţené na inovacích.“ 4
4
Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>.
11
1.4 Podpora MSP v EU „Rozvoj MSP je tedy všeobecně povaţován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Svědčí o tom mezinárodní studie zpracované OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – Organisation for Economic Cooperation and Development) a Evropskou hospodářskou komisí OSN. Sektor MSP v ČR je nyní srovnatelný se zakladatelskými zeměmi EU v podílu této kategorie firem na celkovém počtu podniků, na jejich výkonech a zaměstnanosti. Také podíl MSP na tvorbě HDP, dosahující více neţ 40 %, je moţno uţ srovnávat například s Německem nebo Švédskem. Vyuţívání potenciálu MSP v národní ekonomice do značné míry závisí na stavu podnikatelského prostředí, ve kterém se realizují podnikatelské záměry. Proto je nezbytné, aby vláda usnadňovala zakládání MSP a pomáhala svou ekonomickou silou a politikou upevňovat jejich postavení. Přínosem pro rozvoj tohoto sektoru v ČR je systém podpory MSP, který vyuţívá prostředků státního rozpočtu obdobným způsobem jako další členské země EU a OECD.“ 5
1.4.1 Dokument EU Small Business Act na podporu MSP „V červnu 2008 předloţila Evropská komise dokument na podporu MSP, který byl vyvrcholením jejích aktivit v oblasti MSP, v angličtině Small Business Act for Europe. (
) Tento dokument obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků stěţejních pro růst MSP. Motivací pro tvorbu dokumentu byla jednak snaha zlepšit podmínky pro MSP v oblasti přístupu na trhy a také k finančním prostředkům. Další prioritou je snaha zjednodušit přístup MSP na vnitřní trh EU a i na trhy třetích zemí, k inovacím a ekoinovacím včetně sníţení administrativní zátěţe.“ 6
5 6
Podnikání malých a středních podniků, s. 62 tamtéţ, s. 32
12
„Obsah dokumentu: Úvod Čas a průlom v politice EU pro malé a střední podniky Provádění náročné agendy politiky pro MSP: akt o drobném podnikání pro Evropu Přeměna zásad v politická opatření Provádění SBA, tedy MSP a jeho správa Příloha: Výměna osvědčených postupů v politice pro malé a střední podniky Z uvedeného vyplývá, ţe struktury EU věnují maximální pozornost MSP a připravují řadu změn, které by měly mít pozitivní vliv pro podnikatelský stav.“ 7
1.4.2 Malé a střední podniky po vstupu do EU „Politika ČR směrem k MSP je z velké části v souladu s politikou EU, a to jiţ od ledna 1999, kdy bylo do české legislativy včleněno z definice EU kritérium „nezávislosti“ MSP. Dále přijala vláda legislativu zjednodušující registrační postupy a sniţující počet registračních úkonů pro ţivnostníky, coţ má svůj důvod a význam, ale v kaţdodenní praxi podnikatelé vidí, ţe se tak neděje s patřičnou razancí a nasazením. Zásadní průlom v obchodních vztazích mezi ČR a dalšími zeměmi EU učinila Asociační dohoda. U většiny průmyslových výrobků byl zcela liberalizován český vývoz do EU jiţ od počátku, coţ nelze tvrdit o dalších kritériích, jako je například volný pohyb osob za účelem zaměstnání. Pokrok kaţdé země, tedy i ČR, se posuzuje podle dvou subkritérií, tzv. Kodaňských hospodářských kritérií, podle kterých se měří, jak jsou v té které zemi zakořeněny tyto atributy: existence fungující trţní ekonomiky a volné soutěţe a schopnost odolávat konkurenčnímu tlaku uvnitř jednotného trhu EU.“ 8
7 8
Podnikání malých a středních podniků, s. 32 tamtéţ, s. 38
13
„Zásadní odpověď na otázku, zda vstoupit do EU, či ne, byla i od podnikatelů v naší republice jednoznačná – ano. Přes všechny jiţ výše popsané výhody vstupu je nutno konstatovat, ţe rozhodující úlohou nebyla pouze finanční pomoc EU, i kdyţ je více neţ velkorysá, ale rozumná, korektní a „čitelná“ domácí hospodářská politika orientovaná na růst a strukturální změny. Samotné ohroţení MSP můţe existovat pouze v podnikatelích samých, pokud nebudou pruţně a s předstihem reagovat na všechny změny spojené se vstupem na trh, který determinuje jejich existenci uvnitř jednotného trhu EU. Jednotný evropský trh není pouze fenomén se společným obchodem, ale jde o komplexní hospodářskou politiku, která je koordinována a regulována právem EU. Vstup na tento trh přinesl mnoho výzev pro kaţdý podnikatelský subjekt v naší republice. Připravenost jednotlivých podnikatelů a jejich firem ukáţe, zda se výzvy přemění v pozitivní nebo negativní sloţku podnikatelské činnosti. Moţnost změření připravenosti na vstup jednotlivých podniků na kolbiště EU můţe kaţdý podnikatel realizovat pomocí metody Euro-check.9 V naší ekonomice nalézáme rostoucí skupinu transformovaných podniků, zpravidla zahraničním kapitálem vlastněných firem a jejich subdodavatelů, a vedle nich přeţívající skupinu v různé míře transformovaných firem. Tyto skupiny se liší jak produktivitou práce, tak i vztahem k EU. Obecně lze konstatovat, ţe skupina zahraničním kapitálem vlastněných firem snáze v EU podniká, zatímco druhá skupina je sloţena z typicky českých firem – ať to jsou jiţ bývalé státní podniky, anebo především řada malých a středních firem, které se s podnikáním s nejrůznějším výsledkem potýkají. V ČR můţeme z hlediska rozdílných reakcí na výzvy spojené se vstupem do EU rozlišit dvě skupiny podnikatelů: Živnostníci a mikrofirmy mají mnoho specifických problémů, mají však i jednu výhodu především s ohledem na vstup na trhy EU. Jsou to osoby samostatně výdělečně činné a malozaměstnavatelé, pro které je rozhodující jejich místní trh a změna vnějších podmínek se jich tolik nedotýká. Jsou maximálně pruţní a dokáţou přeţít nejedno období. I při stoupajícím tlaku velkých obchodních řetězců si maloobchodníci dokáţou udrţet a dál získávat klientelu, kterou získávají osobitou nabídkou, způsobem prodeje i lepším osobním „servisem“ a péčí o zákazníky.“ 10
9
Podnikání malých a středních podniků, s. 39-40 tamtéţ, s. 41
10
14
„České malé a střední firmy mají výhodu, ţe nejsou vlastněné zahraničním kapitálem, mají zhruba 10 aţ 250 pracovníků a v měřítku HDP ČR představují nejméně jednu třetinu aţ polovinu podle odvětví a oboru podnikatelské aktivity. Jejich působiště je širší neţ jen lokální, a proto jsou na změnách vnějších podmínek závislé. Dnes tyto firmy nemají na „růţích ustláno“ a trpí špatným vymáháním práva, neochotou bank poskytovat nové úvěry a nedostatečným objemem státní pomoci malému a střednímu podnikání (situace se z hlediska bankovnictví zlepšuje a stát má programy na podporu podnikání například přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a. s., k tomuto účelu zaloţenou).“ 11 „Na co musí být tedy podnikatel z ČR při vstupu na jednotný trh EU připraven? Na moţnost neomezené konkurence. Na neexistenci právních, celních, daňových bariér. Na existenci dvojího platebního styku do doby sjednocení měny (měna v eurech a také v Kč). Na přebudování informační soustavy, účetnictví, softwaru a přeškolení pracovníků. Na vykazování všech účetních operací v podvojném účetnictví nad 35 000 eur za rok (toto se musí plnit ze zákona).“ 12 „Jedním ze způsobů získání zdrojů na podnikání směrem do EU je vyuţití programů určených pro české MSP. Většinu těchto programů poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB). Tato banka poskytuje pomoc MSP s cílem zjednodušit přístup k finančnímu kapitálu a pomoci rozloţit obchodní riziko prostřednictvím struktury programů například dotací anebo garancí. Existují i zdroje v rámci EU otevřené i pro české podniky, do nichţ se české MSP mohou přihlásit.“ 13
11
Podnikání malých a středních podniků, s. 41 tamtéţ, s. 42 13 tamtéţ, s. 55 12
15
„Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000-2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizovanému prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací). Operační programy přeshraniční spolupráce se týkají vţdy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku tak existuje operační program (OP) pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko. Také síťové programy ESPON 2013 a INTERACT II jsou určeny pro všechny členy EU. Pro Operační program Nadnárodní spolupráce je EU rozdělena do několika zón, přičemţ Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce tak sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.“ 14
14
Strukturální fondy EU - Evropská územní spolupráce [online]. 2007 [cit. 2011-04-18]. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: .
16
2. Právní úprava malého a středního podnikání v ČR 2.1 Právní úprava podnikání „Podnikání fyzických osob je charakterizováno především tzv. ţivnostenským podnikáním, viz. zákon č. 495/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ţivnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování sluţeb. Podle ţivnostenského zákona jde o soustavnou činnost, provozovanou samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Provozovat ţivnost můţe fyzická nebo právnická osoba. Přirozeně ţe jde o různé odborné činnosti fyzických osob, vyţadující kvalifikaci podle zvláštních předpisů, mimo ţivnosti volné, která nepotřebuje doloţení. Vedle podnikání fyzických osob se setkáváme nejčastěji s podnikáním osob právnických ve formě obchodních společností. Jejich postavení upravuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a mezi typické obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Důleţité je, ţe obchodní společnost vzniká aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík vede krajský soud, v jehoţ obvodě má podnikatel sídlo. V EU bylo zavedeno jednotné vymezení sektoru MSP doporučením komise z 3. dubna 1996 č. 96/280/EC s cílem sjednotit vymezení MSP v členských zemích EU a umoţnit komparaci ukazatelů týkajících se tohoto sektoru. Hlavním kritériem je počet zaměstnanců a doplňkovým pak výše ročního obratu, celková hodnota pasiv a nezávislost. Také ČR akceptuje tato kritéria a stále více se ukazuje, ţe je to dobrý poměrový ukazatel pro svět podnikání. Mikropodnik: zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců roční obrat anebo roční bilanční suma do 2 mil. eur, tj. v Kč podle platného kurzu k euru nezávislost“ 15
15
Podnikání malých a středních podniků, s. 22
17
„Malý podnik: zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců roční obrat anebo roční bilanční suma nepřesahuje 10 mil. eur maximálně 25 % kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP Střední podnik: zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur nebo roční bilanční suma nepřesahuje 43 mil. eur maximálně 25 % kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP Existují ještě další definice, které se pouţívají pro vykazovací a sledovací účely, například v orgánech státní správy nebo i orgánů EU. Podle České správy sociálního zabezpečení: malé organizace – do 25 zaměstnanců velké organizace – nad 25 zaměstnanců Podle Eurostatu: malé podniky – do 20 zaměstnanců střední podniky – do 100 zaměstnanců V řídicích strukturách orgánů EU se připravuje změna jako reakce na stále více globalizovanou ekonomiku v tom smyslu, ţe se odsouhlasí navýšení počtu zaměstnanců u středního podniku z 250 na 500 lidí. Snahou tohoto opatření je zohlednit více všechny změny, kterými firmy v souvislosti s globalizací prochází.“ 16
16
Podnikání malých a středních podniků, s. 22-23
18
„Česká správa sociálního zabezpečení a úřady práce rozlišují pouze malé organizace, tedy takové, které mají 25 nebo méně zaměstnanců.“ 17 a) „malé organizace – do 25 zaměstnanců b) organizace – s 25 zaměstnanci a více zaměstnanci.“ 18 Český statistický úřad (ČSÚ – www.czso.cz) dělí podniky na mikro, malé, střední a velké podniky ne podle počtu zaměstnanců, ale podle počtu zaměstnaných osob. Počet zaměstnaných osob zahrnuje kromě zaměstnanců i aktivní podnikatele (pracující majitele firmy a spolupracující členy domácnosti, pro něţ je práce ve firmě hlavní ekonomickou činností). V rámci malých a středních podniků dělí ČSÚ subjekty podle zaměstnaných osob na: Mikropodnik: 1-9 zaměstnaných osob, Malý podnik: 10-99 zaměstnaných osob,“ 19 „Střední podnik: 100-249 zaměstnaných osob. Je zřejmé, ţe toto rozdělení se liší od rozdělení uvedeného v zákoně, především v hranici pro určení malých a středních podniků.“ 20 Kritika definice: „Problémem definice MSP je její příliš rozsáhlé vymezení – zasahuje aţ 99,8 % podniků v EU, přičemţ zájmy jednotlivých skupin jsou rozdílné. Kritéria MSP nevylučují moţnost, ţe podnik nepropojuje osoby z vedení velkých podniků. Skupina MSP proto můţe zahrnovat i propojení s velkými podniky, byť ve vlastnických procentech max. 25 % (v kontextu kritérií EU) nebo ve formě nerozpoznatelného vlastnictví akciové společnosti díky anonymitě akcionářů Velikosti podniků a vnímání veřejnosti se liší v souvislosti s charakterem ekonomiky státu. Česká veřejnost a podnikatelé většinou označují velkým jiţ střední podnik.“ 21
17
Individuální podnikání, Malé a střední podnikání, s.7 Podnikání malé a střední firmy, s. 20 19 Individuální podnikání, Malé a střední podnikání, s. 7 20 tamtéţ, s. 8 21 Kdo je SME/MSP: Kritika definice. SME UNION Czech Republic: Unie malých a středních podniků ČR[online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 18
19
„Mikropodniky tvoří nejpočetnější skupinu podnikatelů na evropském trhu, přes 91,8 %. Liší se především silnou vazbou na osobu podnikatele nebo jedné rodiny, přičemţ to mohou být i osoby samostatně výdělečně činné. Disponují do 2 milionů EUR obratu nebo do 2 milionů EUR aktivy. Nemají tedy dostatek kapitálu, jako neatraktivní klienti hůře shánějí peníze od bank, nemohou vést cenovou válku s konkurencí, mají ztíţený přístup k veřejným zakázkám, dotacím, novým technologiím. Vykazují největší růst na trhu, který je dám jejich charakterem. Velmi rychle vznikají i zanikají a rychle se přizpůsobují podmínkám trhu. Malé podniky se počítají od 10 do 50 zaměstnanců, obratem nebo aktivy do 50 milionů EUR, coţ uţ je základní kapitál k lepšímu přístupu k moţnostem evropského trhu. Malé podniky vyplňují okrajové oblasti trhu, napomáhají k rychlejšímu rozvoji slabších regionů dobrou znalostí lokality, rozmanitostí a pruţností. Fungují proti monopolizaci, posilují konkurenci. Střední podniky uţ mají větší finanční základ. S 50 miliony EUR obratu a 43 milionu EUR aktivy se mohou výrazněji podílet na průzkumu trhu, orientovat se v nových technologiích a mají lepší vyjednávací pozici s bankami. Mají zájem i moţnosti k přístupu k veřejným zakázkám, dotacím, novým technologiím. Více je zajímá přístup k financím nebo jiné moţnosti vyuţití státní podpory.“ 22
22
Kdo je SME/MSP: Skupiny MSP. SME UNION Czech republic: Unie malých a středních podniků ČR [online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>.
20
Tabulka č. 2: Počet podniků (v tis.), 2008
Počet podniků % Počet zaměstnaných %
Mikro podniky
Malé podniky
Střední podniky
MSP podniky
Velké podniky
Celkem podniky
19 058
1 424
226
20 709
43
20 752
91,8
6,9
1,1
99,8
0,2
100,0
39 630
27 652
22 665
89 947
43 414
133 362
29,7
20,7
17,0
67,4
32,6
100,0
Zdroj: http://www.sme-union.cz/
Tabulka č. 3: Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců 2010 (tis.) Počet zaměstnanců Období
Celkem 0¹
1-5
6 - 19
20 - 249
250 a více
204
59
31
2
7,8
2,3
1,2
0,1
2010
2 605
2 309 (z toho 659 s 0 zaměstnanci 23 )
%
100
88,6 (25,3)
¹ Zahrnuje i údaje s neznámým počtem zaměstnanců Zdroj: http://www.sme-union.cz/
23
ČSÚ. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních. ČSÚ, 2010. Text dostupný z WWW: <www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/AD002F0153/$File/140310q221.pdf>.
21
Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků
800 000 700 000
635 735
806 083
1 019 595
1 075 995 837 280
826 931
1 043 520
1 034 479 839 120
999 472
995 701 820 612
839 118
858 051 1 002 045
823 974
900 000
634 829
1 000 000
746 127
744 133
1 100 000
844 386 988 697
971 210
Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2010
600 000
143 994
156 583
178 860
195 359
216 589
238 715
213 512
2001
144 311
111 298
2000
147 236
108 398
400 000
200 000
Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem
500 000 300 000
Počet MSP právnické osoby
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100 000 0
Zdroj: http://www.mpo.cz/
„Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. prosinci 2010 v ČR celkem 1 021 280 právnických a fyzických osob, z toho bylo 1 019 595 malých a středních podniků. Oproti roku 2009 je to pokles o 56 400 malých a středních podniků, tj. 5,24 %.“ 24 Je zde vidět malá účinnost bank, protoţe poskytuje méně moţností úvěrů. Některé fyzické osoby také své podnikání pozastavily a jsou činné jako zaměstnanci u některé jiné firmy. „U právnických osob spadajících dle definice pod malé a střední podniky došlo k poklesu o 25 203 subjektů, tj. o 10,56 %. U fyzických osob došlo k poklesu o 31 197 subjektů (o 3,73 %) na celkových 806 083 podnikajících fyzických osob. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 byl 99,84 %.“ 25
24
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>. 25 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>.
22
Graf č. 2: Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích
800 000 700 000
989 568 788 299
826 931
1 043 520
1 034 479 839 120
820 612
999 472
995 701 839 118
858 051 1 002 045
988 697
746 127
844 386
900 000
634 829
1 000 000
635 735 744 133
1 100 000
823 974 971 210
Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2009
600 000
156 583
178 860
195 359
216 589
201 269
2001
143 994
2000
144 311
200 000
111 298
300 000
108 398
400 000
147 236
500 000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Počet MSP právnické osoby Počet MSPfyzické osoby
Počet MSP celkem
100 000 0
Zdroj: http//www.mpo.cz/
„Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2010 sníţil oproti roku 2009 o 39 tis. (o 2,09 %) na celkových 1 827 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a střeních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR se přesto v roce 2010 zvýšil o 0,06 procentního bodu a činil tak 60,88 %.“ 26
Viz bod výše - někteří podnikatelé museli díky krizi své aktivity zrušit a zaměstnance propustit.
26
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument90013.html>.
23
2.2 Systém podpory malým a středním podnikům „V ČR bylo významným vládním počinem v oblasti malého a středního podnikání přijetí zákona České národní rady č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, který byl v roce 2002 nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon je základním pilířem státní politiky v této oblasti podnikání. Dále se jedná o zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Po vstupu do EU se i systém podpory poskytované MSP v ČR přizpůsobil systému podpory uplatňovanému v EU. Z kompetenčního hlediska je v ČR problematika MSP v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, regionální podpora pak v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Účelem zákonů a kompetenčních míst je usnadňovat zakládání MSP a upevňovat jejich ekonomické postavení prostřednictvím k tomu zřízených institucí. Na základě zákona č. 299/1992 Sb. byla jiţ v roce 1992 jako instituce pro rozvoj MSP zaloţena Českomoravská záruční a rozvojová banka, v současnosti největší poskytovatel státní podpory. Třetí ze čtyř částí, do kterých je zákon rozdělen, obsahuje jednotlivé oblasti podpory: Legislativně je v ČR stanovena podpora MSP pro tyto oblasti: kapitálového posílení podniků, zvyšování odbornosti, podnikového poradenství, aplikovaného výzkumu a technického rozvoje, vytváření nových pracovních míst, hospodářského rozvoje oblastí, spolupráce se zahraničím a účasti na výstavách, výsledků výzkumu o malém a středním podnikání.“ 27
27
Podnikání malých a středních podniků, s. 64
24
„Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo na období do roku 2013 politiku malého a středního podnikání s tím, ţe dlouhodobým cílem této politiky je umoţnit fungování sektoru MSP tak, aby tento sektor s pomocí státu přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství, jeho technologické úrovni a jeho konkurenceschopnosti, ke sniţování nezaměstnanosti a k regionální, sociální a ekonomické diferenciaci. Měřítkem plnění tohoto cíle je zejména vývoj podílu MSP na výstupech ekonomiky a na zaměstnanosti ve srovnání s nejúspěšnějšími státy světa a Evropy.“ 28
2.2.1 Formy podpory malých a středních podniků v současnosti „Formy podpory, jak vyplývá ze zákona o podpoře malého a středního podnikání (MSP), jsou tyto: Přímá finanční podpora Poskytnutí záruky, tj. placená bankovní sluţba a ČMZRB ji poskytuje cenově výhodněji neţ jiné banky. Finančních příspěvků institucím, které poskytují své sluţby za zvýhodněných podmínek. Příspěvků na úhradu úroků, to znamená, ţe podnikatel získá od banky úvěr, poţádá o podporu ČMZRB a ta mu poskytne příspěvek na úhradu části úroků z úvěrů, čímţ se úvěr stane pro podnikatele levnější. Konkrétních finančních příspěvků, tato podpora není obvyklá, tedy se poskytuje velmi málo. Poskytování výhodně úročených úvěrů do limitované výše, tj. nejnovější forma. Tato podpora se objevila v roce 1997 jako reakce na největší problém podnikatelů – získat od banky úvěr, nejlépe do 1 mil. Kč.“ 29 „Nepřímá podpora Pro finanční hospodaření firmy – v oblasti informací a poradenství.“ 30
28
Podnikání malých a středních podniků, s. 64 tamtéţ, s. 65 30 Podnikání malých a středních podniků, s. 65 29
25
2.2.2 Vládní organizace poskytující služby podnikatelům „CzechInvest je organizace zřízená MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s programem EU angaţuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí (monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, spolupráce s podnikatelskými institucemi, konzultace se zahraničními experty apod.).“ 31
„CzechTrade je téţ organizace zřízená MPO jako agentura na podporu obchodu. Jejím hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. CzechTrade se zaměřuje na činnosti, jako je získávání informací o zahraničních trzích (tzn. jaké jsou celní sazby v daných lokalitách, jaké jsou moţnosti zaloţení firmy v zahraničí, jaká je lokální legislativa atd.) a s tím související poskytované sluţby zahraničních kanceláří této organizace.“ 32 „Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC). Národní vzdělávací fond (NVF) je nezávislá nezisková organizace zaloţená ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. MVF podporuje programy rozvoje celoţivotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů, zkvalitňování přípravy manaţerů. Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je příspěvková organizace zřízená MMR ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, příhraniční spolupráce a implementaci programů a projektů Evropské unie v ČR.“ 33
31
Podnikání malé a střední firmy, s. 24 tamtéţ, s. 24 33 tamtéţ, s. 25 32
26
2.2.3 Nevládní organizace poskytující služby podnikatelům „Hospodářská komora (HK) je členěna jednak regionálně, jednak oborově (profesní společenstva, svazy, asociace). Důleţitým segmentem, na který je činnost hospodářské komory zaměřena, jsou malé a střední podniky. Jim nabízí poradenství a konzultační činnosti, a to jak ekonomického charakteru (daně, finance), tak exportně-importní poradenství, včetně procedur v mezinárodním obchodě a technologie obchodních transakcí, informace o nových přístupech k řízení malých a středních podniků apod. Agrární komora (AK) svými aktivitami slouţí podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Svaz obchodu ČR a cestovního ruchu.“ 34 „Svaz průmyslu a dopravy ČR. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR je dobrovolným účelovým a profesním sdruţením právnických osob, které působí v různých průmyslových oborech. Asociace si klade za cíl realizovat řadu činností týkajících se malých a středních podniků. Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SP ČR). Asociace pro poradenství v podnikání (APP). Centrum pro evropskou integraci (CEBRE). Jeho cílem je podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelským federacím. Poskytuje informace o EU pro české firmy, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU (elektronický bulletin).“ 35 „Unie malých a středních podniků ČR (SME Union). Asociace inovačního podnikání České republiky (AIP ČR) je nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, transferu technologií a vědecko-technických parků. Hlavním cílem asociace je vytvoření a zpřístupnění inovační infrastruktury konečným uţivatelům, tedy inovačním firmám. Společnost vědecko-technických parků ČR.“ 36
34
Podnikání malé a střední firmy, s. 27 tamtéţ, s. 28 36 tamtéţ, s. 29 35
27
3. Analýza nabídky úvěrových produktů pro MSP u vybraných bank „SME jsou mnohem více závislé na vnitřních zdrojích financování, (např. vlastní kapitál, vlastní pouţité zisky atd.), neţ větší podniky, a typicky stojí před obtíţným finančním prostředím. Pro tyto firmy představují bankovní úvěry převaţující část vnějšího financování. Malé a středně velké firmy, které si zařídí přístup k zdrojům úvěrového financování, obecně končí s vyššími úrokovými sazbami, neţ kterými jsou zpoplatněny velké společnosti. Tyto překáţky mají výrazný záporný vliv na jejich rozvoj a tím na jejich potenciál růstu a vytváření pracovních příleţitostí.“
37
„Bankovní úvěr banky poskytují na základě ţádosti. K ţádosti je nutné doloţit účetní výkazy, zpravidla 3 roky zpět a podnikatelský plán, popřípadě dodat další podklady poţadované bankou. Důleţitý je rozbor pohledávek a závazků podniku, zejména údaje o pohledávkách po lhůtě splatnosti, a to v rozmezí 30, 60, 90 a 180 dnů po lhůtě splatnosti. Na základě předloţených údajů zkoumají banky finanční zdraví podniku, přičemţ prioritní je generování zisku z provozní činnosti a dostatečný podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Za vyhodnocení bonity ţadatele a zpracování úvěrové smlouvy si banky účtují poplatky v řádech desítek tis. Kč. Za poskytnutí krátkodobého úvěru poţadují banky ručení oběţným majetkem, nejčastěji pohledávkami. Ručení za dlouhodobý úvěr vyţadují banky jednak zástavou majetku, podepsáním směnky, nebo kombinací uvedených způsobů. Banky uvolňují finanční prostředky účelově, proti daňovým dokladům.“ 38 Jak bylo řečeno výše, musí být spolu s nejrůznějšími dokumenty doloţena současně ţádost o úvěr. V té je třeba vyplnit veškeré informace o podniku, jako je název, sídlo, právní forma podnikání, IČ, údaje o členech statutárního orgánu apod., celkové příjmy, výdaje a výnosy získané podnikáním, dále např. zda podnik v uplynulých dvou letech prošel auditem, popis jednotlivých fází vývoje podniku a dokonce je nutné popsat dlouhodobou strategii, kam by měl podnik za pár let dojít. K ţádosti se přikládá tzv. čestné prohlášení, jehoţ podpisem člen statutárního orgánu podniku stvrzuje, ţe všechny údaje uvedené v ţádosti jsou pravdivé a nebylo nic zamlčeno. 37 38
Malé a střední podniky, Kniţnice základních právních norem ES vztahujících se k dopravě, Svazek 58., s. 12 Podnikání malé a střední firmy, s. 109
28
Analýza nabídky bank se bude týkat úvěrových obchodů (provozních a investičních úvěrů), které jsem si vybrala hlavně proto, ţe poskytování úvěrů představuje jeden z hlavních zdrojů zisku obchodních bank. Provozní úvěry se vyuţívají na financování oběţných potřeb ţadatele, např. zásob nebo krátkodobých pohledávek a provozních potřeb (opravy a údrţby). Účel úvěru musí vyplývat z běţné činnosti ţadatele a být v souladu s jeho hlavním předmětem podnikání, nemusí být prokazován. Investiční úvěry se vyuţívají na financování investičních potřeb ţadatele souvisejících s jeho hlavními podnikatelskými aktivitami – pořízení/repase/opravy strojního zařízení, technologií, systémů, zařízení podnikatelských (výrobních, obchodních, administrativních) prostor atd. Účel úvěru musí být prokazován, např. předloţení faktury, kupní smlouvy apod. Pro analýzu jsem zvolila následující obchodní banky: Česká spořitelna Komerční banka ČSOB UniCredit Bank Jednotlivé produkty bank budou za prvé porovnávány obecným shrnutím v tabulkách pro větší přehled a za druhé na názorném příkladu, kdy si imaginární podnik Logis, s.r.o., fungující v oboru logistika, potřebuje půjčit částku 3 mil. Kč a 20 mil. Kč (akceptuje i částku 15 mil. Kč) a jednotlivé banky mu předloţí indikativní nabídku svých sluţeb, včetně poplatků. Tato analýza bude vycházet z nabídek, které jsem s pomocí pracovníků bank vypracovala. Od jednotlivých bank jsem vybrala vţdy dva hlavní produkty z oblasti provozních a investičních úvěrů, určené pro MSP. U kaţdého byly zkoumány a současně porovnávány úrokové sazby, maximální moţná výše úvěru, doba splatnosti, poplatky, moţnosti zajištění úvěru a potřebné dokumenty, jeţ banka vyuţije pro zpracování a následné vyhodnocení ţádosti o úvěr.
29
Obecné srovnání provozních úvěrů (tabulka č. 4)
Max. výše
Úroková
Doba
(v Kč)
sazba
splatnosti
Zajištění
Potřebné dokumenty - zakládací listiny a dokumenty potvrzující oprávnění podnikat podle typu právního
- do 500 tis. blankosměnkou
ČS Provozní úvěr pro komerční
individuální
pevná,
individuální
- nad 500 tis.
proměnná,
(zpravidla 1
nemovitostí,
plovoucí
rok)
zástavou k věci
klientelu
movité - záruka ČMZRB
subjektu - doklady o bezdluţnosti (FÚ, OSSZ, ZP) - doklad o zaplacení daně - 3 ukončená daňová přiznání s razítkem FÚ vč. příloh - podnikatelský záměr - doklady o odbytu, smlouvy o zakázkách - vyplněná ţádost o úvěr vč. příloh (čestné prohlášení)
- do 2 mil. avalem na krycí
KB Profi úvěr
8 mil.
pohyblivá
aţ 5 let (lze individuálně)
blankosměnce, nad 2 mil. ručením - nemovitostí - věcí movitou či pohledávkou
- výpis z OR, - účetní závěrka za posl. účetní období (u nových klientů 2 úč. období) + aktuální rozvaha a výsledovka, - kopie přiznání k DzP vč. Příloh - 3 měs. výpisy z běţného účtu u předchozí banky (pouze noví klienti) - doklad k zajištění úvěru - zákl. údaje o společnosti - informace o předmětu financování - výpis z OR - účetní závěrky za uplynulé 3 r., výr. zpráva a zpráva auditora
pohyblivá
ČSOB Revolvingový úvěr
- daňová přiznání za uplynulé 3 r.
dle aktuálního
(sloţená ze
- pohledávka
stavu
sazby
na dobu
- nemovitost
financovaných
PRIBOR či
neurčitou
- depozitum
aktiv
EURIBOR
- ručení 3. osobou
dle měny)
- rozvaha a výkaz zisků a ztrát - podnikat. záměr podepsaný statutárním orgánem - fin. plán na dobu úvěr. angaţovanosti - potvrzení o bezdluţnosti vůči FÚ, ČSSZ a zdravotní pojišťovně - prohlášení o vzáj. vazbách k jiným subjektům - doklad o zajištění odbytu produkce
- účetní závěrka za posl. 2 účetní období a
UniCredit Rychlý provozní úvěr
10 mil.
individuální
do 1 roku (s
na základně
moţností
bonity klienta
prolongace)
vţdy bez zajištění nemovitostí
průběţné výkazy, - výpisy z běţných účtů za posl. 3 měs. (u nových klientů), - informace o časové struktuře obchodních závazků, pohledávek a bankovních dluhů
Zdroj: web ČS, KB, ČSOB, UniCredit a pobočky bank
30
Obecné srovnání investičních úvěrů (tabulka č. 5)
Max. výše
Úroková
Doba
(v Kč)
sazba
splatnosti
Zajištění
Potřebné dokumenty - zakládací listiny a dokumenty potvrzující oprávnění podnikat podle typu právního subjektu
ČS
- doklady o bezdluţnosti (FÚ, OSSZ, ZP) pevná,
Investiční úvěr pro komerční
individuální
klientelu
- doklad o zaplacení daně
proměnná,
aţ 8 let
plovoucí
- předmět investice
(individuálně)
- 3 ukončená daňová přiznání s razítkem FÚ vč. příloh - podnikatelský záměr - doklady o odbytu, smlouvy o zakázkách - vyplněná ţádost o úvěr vč. příloh (čestné prohlášení) - ţádost o úvěr
KB Úvěr na
aţ do výše
pevná či
investice v Kč
smluvní ceny
pohyblivá
- výpis z OR/ŢR
krátkodobý, střednědobý,
- nemovitost
dlouhodobý
- finanční výkazy - doklady k zajištění úvěru (výpis z listu vlastnictví ne starší 5ti dnů, poj. smlouva
a cizí měně
atd.)
ČSOB Účelový úvěr
Individuální dle potřeb klienta
- nemovitost pevná či
aţ 20 let
pohyblivá
- pohledávka - věc movitá - ručení 3. osobou
UniCredit Investiční úvěr
individuální
viz. ČSOB Revolvingový úvěr
individuální
individuální
individuální
Viz. UniCredit Bank Rychlý provozní úvěr
Zdroj: web ČS, KB, ČSOB, UniCredit a pobočky bank
Atributy a podmínky produktů kaţdé zkoumané banky byly většinou na velmi podobné bázi, lišily se pochopitelně v rozdílných hodnotách. Podle analýzy usuzuji, ţe banky jsou velmi opatrné při poskytování úvěrů pro MSP, vyţadují od nich mnoţství dokladů a dokumentů o způsobilosti pro daný úvěr. Nejčastěji jimi jsou: Výpis z OR, základní údaje o společnosti, informace o předmětu podnikání, Daňová přiznání, Rozvaha a výkaz zisků a ztrát, 31
Kopie přiznání k dani z příjmu, Podnikatelský záměr ověřený statutárním orgánem, Potvrzení o bezdluţnosti atd. Mezi nejčastějšími akceptovatelnými typy zajištění úvěru se objevují nemovitosti a pohledávky, příp. ručení třetí osobou. Banka k zajištění potřebuje doklad, např. výpis z listu vlastnictví, pojistnou smlouvu atd. Z úrokových sazeb se většinou opakují pevné sazby, coţ znamená, ţe jsou neměnné po celou dobu uţívání úvěru a dále pohyblivé sazby, které jsou opak pevných sazeb a mohou se měnit. U jediné ČS jsem zjistila, ţe je moţné vyuţít tzv. plovoucí sazbu, která je fixována obvykle na 1 rok a ovlivňuje ji sazba PRIBOR, kterou vyhlašuje Česká národní banka.
Nyní se zaměříme na příklad, kterým je imaginární podnik Logis, s.r.o. Funguje na trhu jiţ 10 let, a i kdyţ se dle směrnice EU jedná o malý podnik s ročním obratem, resp. bilancí 100 mil. Kč a 48 zaměstnanci, na trhu prosperuje. Zabývá se skladováním a logistikou (pro seznámení se s termínem logistika, jedná se o určitý systém sledování zásilky zboţí, dopravované spedičními společnostmi do logistického centra, zde uskladnění a následné vyskladnění a odeslání zásilek příjemcům – objednatelům) a pro svou další existenci po mnohaleté dobré zkušenosti se svými stálými zákazníky a nadále se zvyšujícími jejich potřebami se plánuje rozrůst o další pobočku (filiálku), tedy vystavět nový logistický areál v hodnotě 37 730 000 Kč. Firma jiţ jeden takový areál vlastní ve stejném regionu, nachází se cca 40 km od plánované výstavby nového. Výstavba areálu by znamenala koupi pozemku, kde se bude nacházet, vč. příjezdových komunikací. V areálu by se měla nacházet budova skladu se skladovou technikou, několik nájezdových ramp, administrativa a sociální zařízení (bufet, WC, šatny pro zaměstnance vč. odpočinkových místností pro řidiče, kteří budou přiváţet a odváţet skladované zboţí).
32
Podnik má svoji stálou klientelu, která hodlá v nejbliţších letech rozšiřovat své zájmy v dané oblasti a na popud svých klientů se rozhodl, ţe je nutno zlepšit skladovací sluţby výstavbou a modernizací nového skladu. Logistický areál by měl být o něco větší neţ dosavadní, mít větší kapacitu skladových míst a s tím současně měl znamenat poskytnutí pracovních příleţitostí dalším osobám ţijícím v regionu. Investice vyţaduje přistoupit na moţnost financování investičním úvěrem a firma je ochotná část uhradit z vlastních zdrojů. Pro návratnost úvěru je důleţité, aby měl ţadatel o úvěr (zde logistická firma) smluvně ujednanou spolupráci se svými zákazníky (odběrateli sluţeb) a tím měla banka jistotu, ţe peněţní prostředky poskytnuté svému klientovi se jí vrátí. Jak výše uvedeno, firma má své stálé zákazníky a splácení investičního úvěru by pro ni neměl být problém. Podnik si mimo jiné potřebuje vzít i provozní úvěr, kterým hodlá pokrýt své náklady na krátkodobé pohledávky vůči poskytovatelům sluţeb (nájem, energie, vodné aj.), částečně i na krytí svých osobních nákladů (mzdy zaměstnanců, pojištění zaměstnanců atd.). Pro analýzu je důleţité poznamenat, ţe firma má u všech bank, kterých se analýza bude týkat, zaloţený běţný účet a vyuţívá k němu doplňkové sluţby, jako je např. internetové bankovnictví a pouţívá ke všem účtům platební kartu, vlastní tedy tzv. konta. Nejen při zpracovávání ţádosti o úvěr, ale uţ při zaloţení běţného účtu probíhá přísná lustrace – kontrola údajů firmy.
33
3.1 ČS – nabídka provozního financování
Typ úvěru
provozní úvěr
Účel úvěru
provozní potřeby
Výše úvěru
3 000 000 Kč zástava nemovitosti v trţní ceně cca 5 mil.
Zajištění
Kč, vyhotovený znalecký posudek smluvním znalcem ČS
Úroková sazba (p.a.)
6,09 %
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
-
Za realizaci úvěru (příslib úvěru)
15 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
300 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
1 rok (12 měs.)
34
Přehled splátek při úroku 6,09 % (orientačně): (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny 39
Splátka úroku 40
Celková výše splátky
1.
3000000
250000
15225
265225
2.
2750000
250000
13956,25
263956,25
3.
2500000
250000
12687,5
262687,5
4.
2250000
250000
11418,75
261418,75
5.
2000000
250000
10150
260150
6.
1750000
250000
8881,25
258881,25
7.
1500000
250000
7612,5
257612,5
8.
1250000
250000
6343,75
256343,75
9.
1000000
250000
5075
255075
10.
750000
250000
3806,25
253806,25
11.
500000
250000
2537,5
252537,5
12.
250000
250000
1268,75
251268,75
Celková splátka
3 098 962 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 98 962 Kč.
39 40
Splátka jistiny: nečerpaná částka úvěru/počet měsíců Splátka úroku: nečerpaná částka úvěru * úrok/12 měsíců (1 rok)
35
3.2 ČS – nabídka investičního financování
Typ úvěru
investiční úvěr
Výše úvěru
20 000 000 Kč
Vlastní zdroje klienta
17 730 000 Kč zástava nemovitosti, záruka ČMZRB, zástava pohledávek z poj. plnění z pojištění
Zajištění
nemovitosti 6,75 % (pevná na celou dobu)
Úroková sazba (p.a.)
6,66 % (pevná na 5 let)
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
-
Za realizaci úvěru (příslib úvěru)
100 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
300 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
8 let (96 měs.)
Přehled splátek při úroku 6,75 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
20000000
208333,3333
112500
320833,3333
2.
19791666,67
208333,3333
111328,125
319661,4583
3.
19583333,33
208333,3333
110156,25
318489,5833
4.
19375000
208333,3333
108984,375
317317,7083
5.
19166666,67
208333,3333
107812,5
316145,8333
6.
18958333,33
208333,3333
106640,625
314973,9583
7.
18750000
208333,3333
105468,75
313802,0833
8.
18541666,67
208333,3333
104296,875
312630,2083
9.
18333333,33
208333,3333
103125
311458,3333
10.
18125000
208333,3333
101953,125
310286,4583
11.
17916666,67
208333,3333
100781,25
309114,5833
12.
17708333,33
208333,3333
99609,375
307942,7083
13.
17500000
208333,3333
98437,5
306770,8333
14.
17291666,67
208333,3333
97265,625
305598,9583
36
17083333,33
208333,3333
96093,75
304427,0833
16.
16875000
208333,3333
94921,875
303255,2083
17.
16666666,67
208333,3333
93750
302083,3333
18.
16458333,33
208333,3333
92578,125
300911,4583
19.
16250000
208333,3333
91406,25
299739,5833
20.
16041666,67
208333,3333
90234,375
298567,7083
21.
15833333,33
208333,3333
89062,5
297395,8333
22.
15625000
208333,3333
87890,625
296223,9583
23.
15416666,67
208333,3333
86718,75
295052,0833
24.
15208333,33
208333,3333
85546,875
293880,2083
25.
15000000
208333,3333
84375
292708,3333
26.
14791666,67
208333,3333
83203,125
291536,4583
27.
14583333,33
208333,3333
82031,25
290364,5833
28.
14375000
208333,3333
80859,375
289192,7083
29.
14166666,67
208333,3333
79687,5
288020,8333
30.
13958333,33
208333,3333
78515,625
286848,9583
31.
13750000
208333,3333
77343,75
285677,0833
32.
13541666,67
208333,3333
76171,875
284505,2083
33.
13333333,33
208333,3333
75000
283333,3333
34.
13125000
208333,3333
73828,125
282161,4583
35.
12916666,67
208333,3333
72656,25
280989,5833
36.
12708333,33
208333,3333
71484,375
279817,7083
37.
12500000
208333,3333
70312,5
278645,8333
38.
12291666,67
208333,3333
69140,625
277473,9583
39.
12083333,33
208333,3333
67968,75
276302,0833
40.
11875000
208333,3333
66796,875
275130,2083
41.
11666666,67
208333,3333
65625
273958,3333
42.
11458333,33
208333,3333
64453,125
272786,4583
43.
11250000
208333,3333
63281,25
271614,5833
44.
11041666,67
208333,3333
62109,375
270442,7083
45.
10833333,33
208333,3333
60937,5
269270,8333
46.
10625000
208333,3333
59765,625
268098,9583
47.
10416666,67
208333,3333
58593,75
266927,0833
48.
10208333,33
208333,3333
57421,875
265755,2083
49.
10000000
208333,3333
56250
264583,3333
50.
9791666,667
208333,3333
55078,125
263411,4583
51.
9583333,333
208333,3333
53906,25
262239,5833
52.
9375000
208333,3333
52734,375
261067,7083
53.
9166666,667
208333,3333
51562,5
259895,8333
54.
8958333,333
208333,3333
50390,625
258723,9583
55.
8750000
208333,3333
49218,75
257552,0833
56.
8541666,667
208333,3333
48046,875
256380,2083
57.
8333333,333
208333,3333
46875
255208,3333
58.
8125000
208333,3333
45703,125
254036,4583
59.
7916666,667
208333,3333
44531,25
252864,5833
60.
7708333,333
208333,3333
43359,375
251692,7083
15.
37
61.
7500000
208333,3333
42187,5
250520,8333
62.
7291666,667
208333,3333
41015,625
249348,9583
63.
7083333,333
208333,3333
39843,75
248177,0833
64.
6875000
208333,3333
38671,875
247005,2083
65.
6666666,667
208333,3333
37500
245833,3333
66.
6458333,333
208333,3333
36328,125
244661,4583
67.
6250000
208333,3333
35156,25
243489,5833
68.
6041666,667
208333,3333
33984,375
242317,7083
69.
5833333,333
208333,3333
32812,5
241145,8333
70.
5625000
208333,3333
31640,625
239973,9583
71.
5416666,667
208333,3333
30468,75
238802,0833
72.
5208333,333
208333,3333
29296,875
237630,2083
73.
5000000
208333,3333
28125
236458,3333
74.
4791666,667
208333,3333
26953,125
235286,4583
75.
4583333,333
208333,3333
25781,25
234114,5833
76.
4375000
208333,3333
24609,375
232942,7083
77.
4166666,667
208333,3333
23437,5
231770,8333
78.
3958333,333
208333,3333
22265,625
230598,9583
79.
3750000
208333,3333
21093,75
229427,0833
80.
3541666,667
208333,3333
19921,875
228255,2083
81.
3333333,333
208333,3333
18750
227083,3333
82.
3125000
208333,3333
17578,125
225911,4583
83.
2916666,667
208333,3333
16406,25
224739,5833
84.
2708333,333
208333,3333
15234,375
223567,7083
85.
2500000
208333,3333
14062,5
222395,8333
86.
2291666,667
208333,3333
12890,625
221223,9583
87.
2083333,333
208333,3333
11718,75
220052,0833
88.
1875000
208333,3333
10546,875
218880,2083
89.
1666666,667
208333,3333
9375
217708,3333
90.
1458333,333
208333,3333
8203,125
216536,4583
91.
1250000
208333,3333
7031,25
215364,5833
92.
1041666,667
208333,3333
5859,375
214192,7083
93.
833333,3333
208333,3333
4687,5
213020,8333
94.
625000
208333,3333
3515,625
211848,9583
95.
416666,6667
208333,3333
2343,75
210677,0833
96.
208333,3333
208333,3333
1171,875
209505,2083
Celková splátka
25 456 250 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 5 456 250 Kč.
38
3.3 KB – nabídka provozního financování
Typ úvěru
provozní úvěr
Účel úvěru
provozní potřeby
Výše úvěru
3 000 000 Kč
Zajištění
pohledávky
Úroková sazba
10 % p.a.
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
zdarma
Za realizaci úvěru (příslibu úvěru)
18 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
600 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
3 roky (36 měs.)
Přehled splátek při úroku 10 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
3000000 2916666,67 2833333,33 2750000 2666666,67 2583333,33 2500000 2416666,67 2333333,33 2250000 2166666,67
83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33
25000 24305,56 23611,11 22916,67 22222,22 21527,78 20833,33 20138,89 19444,44 18750 18055,56
108333,33 107638,89 106944,44 106250 105555,56 104861,11 104166,67 103472,22 102777,78 102083,33 101388,89
12.
2083333,33
83333,33
17361,11
100694,44
13.
2000000
83333,33
16666,67
10000
14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
1916666,67 1833333,33 1750000 1666666,67 1583333,33 1500000 1416666,67 1333333,33 1250000 1166666,67
83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33
15972,22 15277,78 14583,33 13888,89 13194,44 12500 11805,56 11111,11 10416,67 9722,22
99305,56 98611,11 97916,67 97222,22 96527,78 95833,33 96138,89 94444,44 93750 93055,56
39
24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.
1083333,33 1000000 916666,67 833333,33 750000 666666,67 583333,33 500000 416666,67 333333,33 250000 166666,67 83333,33
83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33 83333,33
9027,78 8333,33 7638,89 6944,44 6250 5555,56 4861,11 4166,67 3472,22 2777,78 2083,33 1388,89 694,44
92361,11 91666,67 90972,22 90277,78 89583,33 88888,89 88194,44 87500 86805,56 86111,11 85416,67 84722,22 84027,78
Celková splátka
3 373 500 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 373 500 Kč.
40
3.4 KB – nabídka investičního financování
Typ úvěru
investiční úvěr
Výše úvěru
20 000 000 Kč
Vlastní zdroje klienta
17 730 000 Kč
Zajištění
nemovitost
Úroková sazba (p.a.)
6%
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
30 000 Kč
Za realizaci úvěru (příslibu úvěru)
120 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
600 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
5 let (60 měs.)
Přehled splátek při úroku 6 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
20000000
2.
19666666,7
333333,33
100000
433333,33
333333,33
98333,33
431666,67
3.
19333333,3
333333,33
96666,67
430000
4.
19000000
333333,33
95000
428333,33
5.
18666666,7
333333,33
93333,33
426666,67
6.
18333333,3
333333,33
91666,67
425000
7.
18000000
333333,33
90000
423333,33
8.
17666666,7
333333,33
88333,33
421666,67
9.
17333333,3
333333,33
86666,67
420000
10.
17000000
333333,33
85000
418333,33
11.
16666666,7
333333,33
83333,33
416666,67
12.
16333333,3
333333,33
81666,67
415000
13.
16000000
333333,33
80000
413333,33
14.
15666666,7
333333,33
78333,33
411666,67
15.
15333333,3
333333,33
76666,67
410000
16.
15000000
333333,33
75000
408333,33
17.
14666666,7
333333,33
73333,33
406666,67
41
14333333,3
333333,33
71666,67
405000
19.
14000000
20.
13666666,7
333333,33
70000
403333,33
333333,33
68333,33
401666,67
21.
13333333,3
333333,33
66666,67
400000
22.
13000000
333333,33
65000
398333,33
23.
12666666,7
333333,33
63333,33
396666,67
24.
12333333,3
333333,33
61666,67
395000
25.
12000000
333333,33
60000
393333,33
26.
11666666,7
333333,33
58333,33
391666,67
27.
11333333,3
333333,33
56666,67
390000
28.
11000000
333333,33
55000
388333,33
29.
10666666,7
333333,33
53333,33
386666,67
30.
10333333,3
333333,33
51666,67
385000
31.
10000000
333333,33
50000
383333,33
32.
9666666,67
333333,33
48333,33
381666,67
33.
9333333,33
333333,33
46666,67
380000
34.
9000000
333333,33
45000
378333,33
35.
8666666,67
333333,33
43333,33
376666,67
36.
8333333,33
333333,33
41666,67
375000
37.
8000000
333333,33
40000
373333,33
38.
7666666,67
333333,33
38333,33
371666,67
39.
7333333,33
333333,33
36666,67
370000
40.
7000000
333333,33
35000
368333,33
41.
6666666,67
333333,33
33333,33
366666,67
42.
6333333,33
333333,33
31666,67
365000
43.
6000000
333333,33
30000
363333,33
44.
5666666,67
333333,33
28333,33
361666,67
45.
5333333,33
333333,33
26666,67
360000
46.
5000000
333333,33
25000
358333,33
47.
4666666,67
333333,33
23333,33
356666,67
48.
4333333,33
333333,33
21666,67
355000
49.
4000000
333333,33
20000
353333,33
50.
3666666,67
333333,33
18333,33
351666,67
51.
3333333,33
333333,33
16666,67
350000
52.
3000000
333333,33
15000
348333,33
53.
2666666,67
333333,33
13333,33
346666,67
54.
2333333,33
333333,333
11666,67
345000
55.
2000000
333333,33
10000
343333,33
56.
1666666,67
333333,33
8333,33
341666,67
57.
1333333,33
333333,33
6666,67
340000
58.
1000000
333333,33
5000
338333,33
59.
666666,66
333333,33
3333,33
336666,67
60.
333333,33
333333,33
1666,67
335000
Celková splátka
23 050 000 Kč
18.
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 3 050 000 Kč. 42
3.5 ČSOB – nabídka provozního financování ČSOB nabídla moţnost financovat provozní potřeby kontokorentním úvěrem.
Typ úvěru
kontokorentní úvěr na běţném účtu
Účel úvěru
provozní potřeby
Výše úvěru
3 000 000 Kč
Zajištění
nemovitost
Úroková sazba (p.a.)
2,77 %
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
10 000 Kč
Za realizaci úvěru
10 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
500 Kč
Splácení úvěru
denně z volných prostředků klienta
Splatnost úvěru
na dobu neurčitou
43
Přehled splátek na 1 rok při úroku 2,77 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Celková částka splátky
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
3000000
250000
6925
256925
2.
2750000
250000
6347,91
256347,91
3.
2500000
250000
5770,83
255770,83
4.
2250000
250000
5193,75
255193,75
5.
2000000
250000
4616,67
254616,67
6.
1750000
250000
4039,58
254039,58
7.
1500000
250000
3462,5
253462,5
8.
1250000
250000
2885,41
252885,41
9.
1000000
250000
2308,33
252308,33
10.
750000
250000
1731,25
251731,25
11.
500000
250000
1154,16
251154,16
12.
250000
250000
577,08
250577,08
Celková splátka
≈ 3 045 012 Kč
Firma by zaplatila za 1 rok navíc vzhledem k úrokům z úvěru 45 012 Kč.
44
3.6 ČSOB – nabídka investičního financování
Typ úvěru
investiční úvěr
Výše úvěru
20 000 000 Kč
Vlastní zdroje klienta
17 730 000 Kč
Zajištění
nemovitost pohyblivá: 2,90 %
Úroková sazba (p.a.)
fixní: 3,28 % (na 5 let)
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
10 000 Kč
Za realizaci úvěru
40 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
500 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
6 let (72 měs.)
Přehled splátek při úroku 2,90 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
20000000
277777,8
48333,33
326111,11
2.
19722222,22
277777,8
47662,04
325439,81
3.
19444444,44
277777,8
46990,74
324768,51
4.
19166667,67
277777,8
46319,44
324097,22
5.
18888888,89
277777,8
45648,15
323425,92
6.
18611111,11
277777,8
44976,85
322754,62
7.
18333333,33
277777,8
44305,56
322083,33
8.
18055555,56
277777,8
43634,26
321412,03
9.
17777777,78
277777,8
42962,96
320740,74
10.
17500000
277777,8
42291,67
320069,44
11.
17222222,22
277777,8
41620,37
319398,14
12.
16944444,44
277777,8
40949,07
318726,85
13.
16666666,67
277777,8
40277,78
318055,56
14.
16388888,89
277777,8
39606,48
317384,25
15.
16111111,11
277777,8
38935,19
316712,96
45
16.
15833333,33
277777,8
38263,89
316041,67
17.
15555555,56
277777,8
37592,59
315370,37
18.
15277777,78
277777,8
36921,3
314699,07
19.
15000000
277777,8
36250
314027,78
20.
1472222,22
277777,8
35578,7
313356,48
21.
14444444,44
277777,8
34907,41
312685,18
22.
14166666,67
277777,8
34236,11
312013,89
23.
13888888,89
277777,8
33564,81
311342,59
24.
13611111,11
277777,8
32893,52
310671,29
25.
13333333,33
277777,8
32222,22
310000
26.
13055555,56
277777,8
31550,93
309328,70
27.
12777777,78
277777,8
30879,63
308657,40
28.
12500000
277777,8
30208,33
307986,11
29.
12222222,22
277777,8
29537,04
307314,81
30.
11944444,44
277777,8
28865,74
306643,51
31.
11666666,67
277777,8
28194,44
305972,22
32.
11388888,89
277777,8
27523,15
305300,92
33.
11111111,11
277777,8
26851,85
304629,62
34.
10833333,33
277777,8
26180,56
303958,33
35.
10555555,56
277777,8
25509,26
303287,03
36.
10277777,78
277777,8
24837,96
302615,74
37.
10000000
277777,8
24166,67
301944,44
38.
9722222,22
277777,8
23495,37
301273,14
39.
9444444,44
277777,8
22824,07
300601,85
40.
9166666,67
277777,8
22152,78
299930,55
41.
8888888,89
277777,8
21481,48
299259,25
42.
8611111,11
277777,8
20810,19
298587,96
43.
8333333,33
277777,8
20138,89
297916,67
44.
8055555,56
277777,8
19467,59
297245,37
45.
7777777,78
277777,8
18796,3
296574,07
46.
7500000
277777,8
18125
295902,78
47.
7222222,22
277777,8
17453,7
295231,48
48.
6944444,44
277777,8
16782,41
294560,18
49.
6666666,67
277777,8
16111,11
293888,89
50.
6388888,89
277777,8
15439,81
293217,59
51.
6111111,11
277777,8
14768,52
292546,29
52.
5833333,33
277777,8
14097,22
291875
53.
5555555,56
277777,8
13425,93
291203,70
54.
5277777,78
277777,8
12754,63
290532,40
55.
5000000
277777,8
12083,33
289861,11
56.
4722222,22
277777,8
11412,04
289189,81
57.
4444444,44
277777,8
10740,74
288518,51
58.
4166666,67
277777,8
10069,44
287847,22
59.
3888888,89
277777,8
9398,14
287175,92
60.
3611111,11
277777,8
8726,85
286504,62
61.
3333333,33
277777,8
8055,55
285833,33
46
62.
3055555,56
277777,8
7384,25
285162,03
63.
2777777,78
277777,8
6712,96
284490,74
64.
2500000
277777,8
6041,67
283819,44
65.
2222222,22
277777,8
5370,37
283148,14
66.
1944444,44
277777,8
4699,07
282476,85
67.
1666666,67
277777,8
4027,77
281805,56
68.
1388888,89
277777,8
3356,48
281134,25
69.
1111111,11
277777,8
2685,18
280462,96
70.
833333,33
277777,8
2013,88
279791,67
71.
555555,56
277777,8
1342,59
279120,37
72.
277777,78
277777,8
671,29
278449,07
Celková splátka
≈ 21 764 167 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 1 764 167 Kč.
47
3.7 UniCredit Bank – nabídka provozního financování UniCredit Bank téţ nabídla kontokorentní úvěr na financování provozních potřeb.
Typ úvěru
kontokorentní úvěr
Účel úvěru
provozní potřeby
Výše úvěru
3 000 000 Kč
Zajištění
blankosměnka klienta s avalem
Úroková sazba (p.a.)
9,5 %
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
zdarma
Za realizaci úvěru
zdarma
Správa úvěru (měsíčně)
300 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
12 měs. (s moţností prodlouţení)
48
Přehled splátek při úroku 9,5 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná část úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
3000000
250000
23750
273750
2.
2750000
250000
21770,83
271770,83
3.
2500000
250000
19791,67
269791,67
4.
2250000
250000
17812,5
267812,5
5.
2000000
250000
15833,33
265833,33
6.
1750000
250000
13854,17
263854,17
7.
1500000
250000
11875
261875
8.
1250000
250000
9895,83
259895,83
9.
1000000
250000
7916,67
257916,67
10.
750000
250000
5937,5
255937,5
11.
500000
250000
3958,33
253958,33
12.
250000
250000
1979,17
251979,17
Celková splátka
3 154 375 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 154 375 Kč.
49
3.8 UniCredit Bank – nabídka investičního financování Banka UniCredit na rozdíl od ostatních bank nabídla úvěr ve výši pouhých 10 mil. Kč.
Typ úvěru
investiční úvěr
Výše úvěru
10 000 000 Kč
Vlastní zdroje klienta
27 730 000 Kč (cca 73 %)
Zajištění
nemovitost
Úroková sazba (p.a.)
3,78 %
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
bez poplatku
Za realizaci úvěru
15 000 Kč
Správa úvěru (měsíčně)
300 Kč
Splácení úvěru
měsíčně
Splatnost úvěru
5 let (60 měs.)
Přehled splátek při úroku 3,78 %: (údaje v Kč)
Měsíc
Nečerpaná částka úvěru
Splátka jistiny
Splátka úroku
Celková výše splátky
1.
10000000
166666,67
31500
198166,67
2.
9833333,33
166666,67
30975
197641,67
3.
9666666,67
166666,67
30450
197116,67
4.
9500000
166666,67
29925
196591,67
5.
9333333,33
166666,67
29400
196066,67
6.
9166666,67
166666,67
28875
195541,67
7.
9000000
166666,67
28350
195016,67
8.
8833333,33
166666,67
27825
194491,67
9.
8666666,67
166666,67
27300
193966,67
10.
8500000
166666,67
26775
193441,67
11.
8333333,33
166666,67
26250
192916,67
12.
8166666,67
166666,67
25725
192391,67
13.
8000000
166666,67
25200
191866,67
14.
7833333,33
166666,67
24675
191341,67
50
7666666,67
166666,67
24150
190816,67
16.
7500000
166666,67
23625
190291,67
17.
7333333,33
166666,67
23100
189766,67
18.
7166666,67
166666,67
22575
189241,67
19.
7000000
166666,67
22050
188716,67
20.
6833333,33
166666,67
21525
188191,67
21
6666666,67
166666,67
21000
187666,67
22.
6500000
166666,67
20475
187141,67
23.
6333333,33
166666,67
19950
186616,67
24.
6166666,67
166666,67
19425
186091,67
25.
6000000
166666,67
18900
185566,67
26.
5833333,33
166666,67
18375
185041,67
27.
5666666,67
166666,67
17850
184516,67
28.
5500000
166666,67
17325
183991,67
29.
5333333,33
166666,67
16800
183466,67
30.
5166666,67
166666,67
16275
182941,67
31.
5000000
166666,67
15750
182416,67
32.
4833333,33
166666,67
15225
181891,67
33.
4666666,67
166666,67
14700
181366,67
34.
4500000
166666,67
14175
180841,67
35.
4333333,33
166666,67
13650
180316,67
36.
4166666,67
166666,67
13125
179791,67
37.
4000000
166666,67
12600
179266,67
38.
3833333,33
166666,67
12075
178741,67
39.
3666666,67
166666,67
11550
178216,67
40.
3500000
166666,67
11025
177691,67
41.
3333333,33
166666,67
10500
177166,67
42.
3166666,67
166666,67
9975
176641,67
43.
3000000
166666,67
9450
176116,67
44.
2833333,33
166666,67
8925
175591,67
45.
2666666,67
166666,67
8400
175066,67
46.
2500000
166666,67
7875
174541,67
47.
2333333,33
166666,67
7350
174016,67
48.
2166666,67
166666,67
6825
173491,67
49.
2000000
166666,67
6300
172966,67
50.
1833333,33
166666,67
5775
172441,67
51.
1666666,67
166666,67
5250
171916,67
52.
1500000
166666,67
4725
171391,67
53.
1333333,33
166666,67
4200
170866,67
54.
1166666,67
166666,67
3675
170341,67
55.
1000000
166666,67
3150
169816,67
56.
833333,33
166666,67
2625
169291,67
57.
666666,67
166666,67
2100
168766,67
58.
500000
166666,67
1575
168241,67
59.
333333,33
166666,67
1050
167716,67
60.
166666,67
166666,67
525
167191,67
15.
51
Celková splátka
10 960 750 Kč
Firma by zaplatila navíc vzhledem k úrokům z úvěru 960 750 Kč. Tato částka je na rozdíl od ostatních nabídek velice nízká. Pokud by však firma byla ochotná přistoupit na moţnost financovat zbylou částku 27 730 000 Kč z vlastních zdrojů, tato nabídka by byla téţ přijatelná. Po porovnání všech výše uvedených informací z analýzy vyplývá, ţe jako nejvýhodnější z provozních úvěrů je kontokorentní úvěr na financování provozních potřeb od ČSOB na dobu neurčitou při úroku 2,77 %, kdy by podnik k vypůjčené částce zaplatil 45 012 Kč za úroky z úvěru. Naopak nejvíc by firma zaplatila při úvěru od KB a to 373 500 Kč navíc. Co se týče investičních úvěrů, nejlepší podmínky nabízí opět ČSOB, splatnost 6 let a pohyblivá úroková sazba 2,90 %, která se však můţe v průběhu splátek měnit. Pokud přesto vezmeme tuto sazbu pro výpočet celkové splátky, vyjde nám 21 764 167 Kč. Na druhou stranu od ČS by to bylo 25 456 250 Kč, pevná úroková sazba 6,75 % po celou dobu splácení úvěru (8 let), coţ se ukázalo jako nejvíce ze všech analyzovaných nabídek. Firma Logis, s.r.o. by pravděpodobně přijala tyto pro ni nejvýhodnější nabídky.
52
4. Vyhodnocení současné situace v nabídce bank pro MSP a odhad budoucího vývoje Velmi mě zaujal průzkum Asociace malých a středních podniků, dotazující se jich na jejich spokojenost se sluţbami a hlavně s chováním bank vůči jim samotným, který je sice z dubna 2011 a sleduje období let 2009-2010, ale nabízí přehledný náhled na situaci v nedávné době, která je úzce spjata se současností a dá se dle ní usuzovat budoucí vývoj a stav na trhu bankovních úvěrů pro MSP a téţ jejich očekávání v budoucnu. Zde jsou výsledky průzkumu: „Téměř 60 % podnikatelům má za to, ţe se přístup bank za poslední rok vůbec nezlepšil, pouhá desetina respondentů vnímá opak. Výsledek dokládá trvalou obezřetnost bank financovat podnikatelskou sféru. Sloţité období krize vyprovokovalo i u jinak věrných bankovních klientů větší srovnávání nabídek bankovních produktů a sluţeb na trhu. Rozhodujícím se stal měsíční poplatek za vedení produktu, který je pro malé firmy nepřiměřený a společně s úrokovými sazbami významnou nákladovou zátěţí. I přes nespokojenost je z průzkumu zřejmá konzervativnost tuzemských klientů, kteří vnímají citlivě značku a stabilitu banky. Svědčí o tom i skutečnost, ţe dle tohoto průzkumu spolupracuje 42% malých a středních podniků pouze s jedním bankovním domem. Velké kritice jsou ze strany malých a středních firem podrobeny podmínky investičního financování ze strany bank, které jsou pro ně nepřijatelné z důvodu vysoké poţadované spoluúčasti investora, krátké době splatnosti investičních úvěrů apod. S problémem splácení půjček se tak setkal prakticky kaţdý desátý klient. Z tohoto důvodu také začalo 37 % respondentů jednat s jiným bankovním domem ohledně výhodnější nabídky, coţ svědčí o nespokojenosti s financováním podnikání. Není překvapivé, ţe 65 % respondentů si myslí, ţe banky v době krize omezily dostupnost úvěrů a prakticky polovina dotázaných se domnívá, ţe zatím ţádné změny nenastaly. V hodnocení ochoty různých bank na českém trhu půjčovat se nejlépe umístila Komerční banka následovaná ČSOB a Českou spořitelnou, z menších bank je pak nejlépe hodnocena GE Money Bank. V připojeném komentáři k dotazníku nejčastěji podnikatelé nejvíce kritizovali enormně vysoké bankovní poplatky, které označili za vysoce amorální a poţadovali je sníţit na úroveň poplatků v mateřských zemích bank. Dále poţadovali, aby vznikaly banky s českým kapitálem.“ 41 41
[cit. 2012-06-13]. Dostupné z WWW: .
53
Kaţdá banka má své vlastní poplatky v různém rozmezí, ale je pravdou, ţe jsou většinou velmi vysoké a např. začínající podniky na ně jen stěţí dosáhnou. Dá se těţko usuzovat, zda budou banky ochotny tyto poplatky sniţovat. Jak bylo uvedeno v průzkumu, MSP měly na poskytování úvěrů jasný názor. Banky v době krize i po ní podle nich nebyly ochotné je poskytovat. V současné době se však zdá, ţe se situace obrací a to v tom smyslu, ţe se naopak podniky bojí vzít úvěr a investicím se vyhýbají. Tuto skutečnost popisuje následující příspěvek z Hospodářských novin: „Nepomáhají relativně nízké úrokové sazby, nepomáhá ani otevírání nových poboček, ani vyřizování půjček on-line. Bankám v Česku se nedaří rozhýbat trh s úvěry. O půjčky nestojí domácnosti ani podniky. Firmy se bojí investic a raději drţí hotovost, spotřebitelé omezují utrácení. Šéf největší tuzemské banky České spořitelny Pavel Kysilka se domnívá, ţe v hlavách šéfů firem i lidí dál přetrvává nedůvěra. "I kdyţ česká ekonomika má podobně zdravé parametry jako v době svého rekordního růstu v letech 2006 a 2007, stagnuje nyní kvůli obavám z problémů eurozóny," řekl HN. Podle Kysilky se tuzemským firmám stále nechce investovat, i kdyţ nemají o zakázky nouzi. "A ani domácnostem se nechce utrácet," dodal. Nízký zájem o půjčky ilustrují údaje ČNB. Ke konci března firmy dluţily na úvěrech 832 miliard korun. To je téměř stejně jako před půl rokem.“ 42 Tudíţ co se týče očekávání MSP v této oblasti, nemyslím si, ţe jsou příliš velcí optimisté. Neustálé pochybnosti a nejistota budou nejspíš převládat a firmy se budou zdrţovat financování svých podnikatelských záměrů. Pro banky to v tom případě ale můţe znamenat pokles zisků z úvěrové oblasti. Současně by to ovšem mohl být i důvod pro sniţování úrokových sazeb a poplatků, které by jistě podniky přivítaly a eventuálně nastartovaly novou poptávku po úvěrech. Moţnost poskytnutí úvěru jednotlivým ţadatelům usnadňuje moţná jejich osobní zkušenost se svými bankami, které jim poskytují obvykle sluţby, se kterými mohou být spokojeni. Proto rozhodnutí o podání ţádosti o půjčku můţe být ovlivněno právě těmito vazbami. Snad jen 42
Úvěry drhnou, firmy a lidé se bojí recese. HN.IHNED.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z WWW: <www.m.ihned.cz/c1-55668290-uvery-drhnou-firmy-i-lide-se-boji-recese>.
54
v případě, ţe u své banky nenalezne tak výhodné podmínky, můţe se rozhodnout pro jinou variantu financování svých finančních potřeb. Současná nabídka bank v oblasti provozních a investičních úvěrových produktů je široká a SME klientela si můţe vybrat z nepřeberného mnoţství produktů. Ale jsou zde překáţky v podobě jiţ několikrát zmiňovaných poplatků jednak za vyhodnocení ţádosti o úvěr, za realizaci (tzv. příslib úvěru), za měsíční správu úvěru a také v podobě přísných podmínek pro poskytnutí (banky mimo jiné chtějí znát propracovaný podnikatelský plán pro danou investici), kterých spousta podniků nemůţe dosáhnout a raději od moţnosti financování úvěrem a téţ od plánované investice upustí. Je to však nad slunce jasné proč tomu tak je. Banky jsou velmi obezřetné, a sice z jediného důvodu - bojí se o své peněţní prostředky, a proto potřebují mít jistotu, ţe se jim vrátí zpět v plné výši plus s úroky, které jsou pro banku odměnou za půjčení peněz. Pokud tuto jistotu nemají, jednoduše ţádost podniku odmítnou.
55
Závěr práce Po roce 1989 byl vytvořen velký prostor pro rozvoj podnikání nejenom fyzickým osobám, ale i osobám právnickým. Vzniklo velké mnoţství malých a středních firem, které se zabývají výrobou maloobchodního sortimentu, ale někdy i výrobou v oblasti strojírenství, potravinářství atd. V podmínkách globalizované ekonomiky do ČR pronikly také velké zahraniční firmy a většina velkých tuzemských firem získala své zahraniční strategické partnery a vlastníky. Ve třetí kapitole jsem uvedla, jak vysoké náklady spočívají v poskytnutí jak provozního i investičního úvěru u jednotlivých bank. Je zcela jisté, jak jsem jiţ uvedla v bodu 4/, ţe většina MSP spolupracuje pouze s jedním bankovním domem, protoţe se předpokládá, ţe více účtů i aktivit u jedné banky můţe znamenat také určité zvýhodnění, a to zde při poskytování úvěrů. Ve své práci jsem zmiňovala také to, ţe poskytování úvěrů pro veškerý bankovní sektor je jejím, samozřejmě ne zcela největším, ale velkým zdrojem jeho zisků. A i kdyţ banky úvěry poskytují za velmi obtíţných podmínek, jsou pro MSP v mnohých případech rozhodující pro jejich další činnost a rozvoj. Asi by bylo namístě, aby tato činnost bank, převáţně se zahraničním kapitálem, byla v souladu s podmínkami, které mají ve své zemi zaloţení, coţ jsem ve své práci uvedla. Ne vţdy mohou chápat potřeby tuzemských ţadatelů (zde MSP), a to zvláště pokud se to týká finančních prostředků. Moţná, ţe se tato situace v souvislosti se známými problémy v EU bude také řešit a věřím, ţe i přes dosud přetrvávající krizi se nalezne cesta k postupnému srovnání ve všech členských státech EU. Závěrem bych podotkla, ţe tato práce mi přinesla moţnost potkat zkušené odborníky, resp. pracovníky bank, kteří se denně zabývají poskytováním bankovních sluţeb, mimo jiné pro SME klientelu. Bylo zjištěno, ţe veškeré informace, získané z odborných publikací, se zakládají na pravdě a ţe malé a střední podniky mají velkou budoucnost. Svědčí o tom porovnání v analýze sluţeb poskytovaných jednotlivými bankami. Vzhledem k tomu, ţe MSP zastupují průmysl v ČR z velké části, je zřejmé, ţe tato klientela je pro bankovní sektor zajímavá, navíc přinese i mnoho nových obchodních příleţitostí pro kaţdý bankovní dům v budoucnosti, jelikoţ jsou jasné předpoklady, ţe MSP budou tvořit významnou část na bankovním trhu.
56
Seznam použité literatury a pramenů 1. VOJÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném evropském trhu EU. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, 264 s., ISBN 978-80-7357-467-3. 2. FRKOVÁ, J. Individuální podnikání, Malé a střední podnikání. 1. vyd. Praha : České vysoké učení technické, 2004, 182 s., ISBN 80-01-02857-7. 3. PELTRÁM, A., KOŘÍNKOVÁ, K. Malé a střední podniky, Knižnice základních právních norem ES vztahujících se k dopravě, Svazek 58. 1. vyd. Praha : NADATUR, 1996, 20 s., ISBN 80-85884-59-3. 4. VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008, 211 s., ISBN 978-80-247-2409-6.
Internetové zdroje 1. Nová Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 aţ 2020, aneb 52 opatření pro malé a střední podnikatele. MPO: Malé a střední podnikání [online]. 15.3.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.mpo.cz/dokument102987.html>. 2. Strukturální fondy EU - Evropská územní spolupráce [online]. 2007 [cit. 2011-04-18]. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: . 3. Kdo je SME/MSP: Kritika definice. SME UNION Czech Republic: Unie malých a středních podniků ČR[online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 4. Kdo je SME/MSP: Skupiny MSP. SME UNION Czech republic: Unie malých a středních podniků ČR [online]. 29.8.2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: <www.sme-union.cz/?page_id=163>. 5. ČSÚ. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních. ČSÚ, 2010. Text dostupný z WWW: <www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/AD002F0153/$File/140310q221.pdf>. 6. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. MPO: Malé a střední podnikání[online].
17.8.2011
[cit.
2012-04-19].
Dostupné
z
WWW:
<www.mpo.cz/dokument90013.html>. 7. Financování malých a středních podniků bude v budoucnosti ještě náročnější, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [online]. 22.04.2011 [cit. 2011-06-22]. Financování malých a středních
podniků
bude
v
budoucnosti
ještě
náročnější.
Dostupné
.
57
z
WWW:
Seznam tabulek a grafů 1. SWOT analýza MSP v ČR (s. 9) 2. Počet podniků v r. 2008 (s. 21) 3. Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců 2010 (s. 21) 4. Vývoj počtu malých a středních podniků (s. 22) 5. Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích (s. 23) 6. Obecné srovnání provozních úvěrů (s. 35) 7. Obecné srovnání investičních úvěrů (s. 36)
58