Řízení rizik firmy v oblasti IT

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta

Řízení rizik firmy v oblasti IT Bakal{řsk{ pr{ce

Vedoucí pr{ce:

Autor:

Ing. Josef Zrůst

Jitka Sobkov{

Brno 2011

Poděkov{ní Na tomto místě bych r{da poděkovala panu Ing. Josefu Zrůstovi za věnovaný čas, cenné připomínky a odborné rady, kterými mi přispěl k vypracov{ní této bakal{řské pr{ce. D{le děkuji jednateli firmy Synetix, s. r. o. Michalu Jelínkovi za ochotu, poskytnuté informace a zajímavé postřehy z podnik{ní v oblasti IT služeb.

Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci Řízení rizik firmy v oblasti IT vypracovala samostatně pod vedením Ing. Josefa Zrůsta a uvedla v ní všechny použité liter{rní a jiné odborné zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011

_______________________

Abstract SOBKOVÁ, J. IT Company Risk Management. Bachelor Work. Brno: MENDELU, 2011. The topic of this bachelor thesis is a risk management in a company entering the Slovak IT market. The bussines risks are identified in a more general manner at first, using Macroenvironment and Branch analysis, and subsequently examined to highlight the most serious ones. The potential financial loss for the company is calculated, which is followed by determining the possibility and consequences of the risk-realization. The conclusion of this thesis is a formulation of final recommendations concerning risk-management for the company directorate. Keywords Risk, Threats, Risk Classification, Risk Management, Risk Assessment.

Abstrakt SOBKOVÁ, J. Řízení rizik firmy v oblasti IT. Bakal{řsk{ pr{ce. Brno: MENDELU, 2011. Předmětem bakal{řské pr{ce je identifikace a řízení rizik podniku vstupujícím na slovenský IT trh. Nejprve jsou rizika identifikov{na v obecné rovině za pomoci analýzy makroprostředí a oborové analýzy a vybr{na ta nejz{vaznější. Je vyčíslena výše škody, kter{ při realizaci daných rizik podniku hrozí, stanovena pravděpodobnost jejich uskutečnění a určena významnost. Výsledkem pr{ce je formulace z{věrečných doporučení řízení rizik pro management firmy. Klíčov{ slova Riziko, hrozby, klasifikace rizik, risk management, postoj k riziku.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl pr{ce a metodika

8

3

Liter{rní rešerše 3.1

Původ slova riziko ......................................................................................... 10

3.2

Definice rizika ................................................................................................ 10

3.3

Klasifikace rizik .............................................................................................. 11

3.4

Risk management .......................................................................................... 13

3.4.1 4

10

Proces risk managementu .................................................................... 15

Vlastní pr{ce

21

4.1

Představení a historie společnosti ............................................................... 21

4.2

Identifikace rizik ............................................................................................ 22

4.2.1

Analýza makroprostředí ...................................................................... 22

4.2.2

Analýza oborového prostředí .............................................................. 25

4.2.3

Identifikovan{ rizika ............................................................................. 28

4.3

Selekce rizik .................................................................................................... 32

4.4

Stanovení významnosti rizik........................................................................ 34

4.4.1

Z{važnost ............................................................................................... 34

4.4.2

Pravděpodobnost .................................................................................. 36

4.5

N{vrhy na eliminaci rizik ............................................................................. 38

5

Diskuze

43

6

Z{věr

44

7

Seznam použité literatury a zdrojů

45

Úvod

7

1 Úvod Veškeré oblasti lidského života jsou denně vystaveny velkému množství nejrůznějších rizik. V dnešním moderním světě se věda dynamicky vyvíjí a vznikají tak neust{le nové technologie. S nimi je spojen i vznik nových rizik, kterým dříve nebylo nutné čelit. Rizikům je vystaven nejen každý jednotlivec, ale i každý podnikatelský subjekt. Většinou je přitom riziko ch{p{no jen ve smyslu jeho negativní str{nky, tedy jako něco, co daný subjekt může nějakým způsobem ohrozit. Zvl{d{ní rizik představuje jeden z velice důležitých předpokladů pro úspěšné podnik{ní. Snaha podnikatelských subjektů nebezpečí odstraňovat, nebo alespoň minimalizovat, postupně vedla ke vzniku risk managementu, neboli česky k řízení rizik. Jeho úkolem je jednotliv{ současn{ i budoucí rizika identifikovat, analyzovat, ohodnotit a nad{le sledovat. Dalším jeho úkolem je pak navrhnout takov{ opatření, kter{ by rizika co nejvíce eliminovala při co nejnižších možných n{kladech. Někter{ rizika musí podniky eliminovat ze z{kona. Z{koník pr{ce například ukl{d{ povinnost zaměstnavateli zajistit zaměstnancům bezpečnost při pr{ci a tedy minimalizovat ta rizika, kter{ by mohla jejich zdraví při výkonu pr{ce ohrozit či trvale poškodit. Metod jak může firma riziko snižovat je několik. Firma může riziko přenést na jiný subjekt (např. pojištění, leasing, faktoring, bankovní z{ruka, akreditiv), pokusit se zmírnit dopad určitého rizika na podnik dodatečným opatřením nebo se může danému riziku vyhnout tím, že daný projekt neuskuteční. V současném ekonomickém prostředí, které proch{zí neust{lými změnami, je řízení rizik pro každou firmu velmi významné, neboť jejich podceněním se může podnik dostat do v{žných finančních potíží, které mohou vést až k jeho krachu. Kvalitní a soustavné řízení rizik může omezit chybn{ rozhodnutí a s nimi spojené zbytečné vysoké n{klady. Manažeři by proto neměli ignorovat sign{ly změn v okolním prostředí podniku a odkl{dat sv{ rozhodnutí na neurčito s nadějí, že změny pominou a situace se nějak vyřeší sama. Tendence sign{ly opomíjet je také d{na tím, že téměř ž{dné opatření na snížení rizika není bez n{kladů a firm{m se leckdy může zd{t jejich financov{ní jako zbytečně vyhozené peníze. Při řízení rizik je důležité si uvědomit, že určitým rizikům bude firma čelit vždy. Zcela vymýtit rizika je totiž prakticky nemožné. Cílem pr{ce je analyzovat rizika firmy při vstupu na slovenský IT trh a navrhnout strategie, jak jednotliv{ rizika snižovat.

Cíl pr{ce a metodika

8

2 Cíl pr{ce a metodika Hlavním cílem této bakal{řské pr{ce je formulovat doporučení pro řízení rizik, kter{ vych{zí z analýzy rizik. Pr{ce se člení na dvě č{sti – teoretickou a praktickou. Teoretick{ č{st se zaměřuje na charakteristiku z{kladních pojmů, popisuje analýzu rizika a vysvětluje proces řízení rizik z teoretického hlediska. Praktick{ č{st pr{ce se týk{ konkrétního podnikatelského subjektu, kdy za pomoci teoretické č{sti jsou vypracov{ny jednotlivé dílčí cíle, které vedou ke splnění cíle hlavního. Dílčím cílem číslo jedna je zpracov{ní liter{rní rešerše z oblasti řízení rizik pomocí odborné literatury. Dílčím cílem číslo dva je identifikace možných rizik, kter{ by firmu mohla při vstupu na slovenský trh ohrozit. Dílčím cílem číslo tři je selekce nejvýznamnějších rizik. Dílčím cílem číslo čtyři je určení pravděpodobnosti a velikosti hrozící škody. Dílčím cílem číslo pět je formulace doporučení pro řízení rizik. Liter{rní rešerše je zpracov{na na z{kladě studia a deskripce odborné literatury zabývající se problematikou řízení rizik. Pro identifikaci rizik v této bakal{řské pr{ci jsou zvoleny n{stroje strategické analýzy podnikatelského prostředí PEST analýzy podle autorů Srpové a Řehoře (2010) a Porterova modelu pěti hybných sil, který byl proveden dle Portera (1994). PEST analýza dělí makroprostředí podniku do čtyř č{stí: politicko-pr{vní – mapuje legislativu Slovenska a směrnice EU pro vnitřní trh, ekonomické – popisuje jednotlivé ekonomické ukazatele, soci{lní a kulturní – mapuje využív{ní a způsob připojení obyvatel k internetu, technické a technologické – nastiňuje vývoj IT prostředí. Porterův model pěti hybných sil analyzuje firemní dodavatele, odběratele, konkurenty, nově vstupující firmy na trh a substituty. Při selekci rizik byla posuzov{na jejich významnost na z{kladě pravděpodobnosti uskutečnění, výše potencion{lní škody a schopnosti firmy dané riziko ovl{dat. Pravděpodobnost byla určena pomocí řízeného rozhovoru s majiteli a zaměstnanci firmy Synetix, s. r. o., škoda byla vypočtena podle předpokl{d{-

Cíl pr{ce a metodika

9

ných n{kladů a výše přepokl{daného ušlého zisku vypočítaného pomocí průměrné ziskové marže z objemu oček{vané tržby při uskutečnění rizika. Z{věrečn{ doporučení jsou formulov{na dle strategií řízení rizik 4T, kter{ jsou blíže pops{na v liter{rní rešerši. Při jejich volbě jsem vych{zela z doporučení pro řízení rizik Smejkala a Raise (2006). N{klady u jednotlivých strategií jsou uvažov{ny v časovém r{mci jednoho roku. Data a potřebné informace pro tuto bakal{řskou pr{ci jsou získ{na z relevantních internetových zdrojů, slovenské legislativy a řízených rozhovorů se z{stupci firmy Synetix, s. r. o.

Liter{rní rešerše

10

3 Liter{rní rešerše 3.1

Původ slova riziko

Kořeny slova riziko lze vysledovat v arabštině, latině i řečtině. Arabské slovo risq označuje vše, z čeho může být zisk, a m{ význam n{hodného a příznivého výsledku. Latinské slovo riscum se naopak vztahovalo k pochybnostem v lodní dopravě, a použív{ se pro n{hodnou, ale i nepříznivou ud{lost. Řeck{ odvozenina arabského slova risq význam jak negativní, tak i pozitivní (Merna, 2007). Dnešní ch{p{ní rizika však není jednotné a v odborné literatuře a stejně tak i v praxi se můžeme setkat s mnoha poněkud odlišnými pojetími, kter{ se zaměřují především na jeho negativní str{nku (Veber a kol., 2009).

3.2

Definice rizika

Jedna obecně přijíman{ definice rizika neexistuje, naopak těchto definic je cel{ řada. Srpov{ a Řehoř (2010) ch{pou riziko jako negativní odchylku od cíle, které je spojeno s negativními dopady na firmu. Obdobně ch{pe riziko Antuš{k (2009) - jako abstraktní veličinu odvozenou od hrozby, kter{ představuje možnost vzniku ud{losti s výsledkem odchylným od předpokl{daného cíle, a to s určitou objektivní matematickou nadějí či statistickou pravděpodobností. Naopak Rais (2006) vysvětluje riziko jako míru ohrožení aktiva (míru nebezpečí), že se uskuteční hrozba a dojde ke vzniku škody. Mezi další definice rizika lze uvést: možnost (pravděpodobnost) vzniku ztr{ty, možnost výskytu ud{lostí, které znemožní či ohrozí dosažení daných cílů organizace, variabilita, resp. nejistota možných výsledků určitých procesů či aktivit, možnost výskytu odchylek (negativních i pozitivních) od oček{vaných cílů, pravděpodobnost výskytu odlišných výsledků od výsledků pl{novaných (Veber a kol., 2009). Různé definice rizika mají podle Zuz{ka a Königové (2009) společné tři prvky – časový r{mec, v němž se o riziku uvažuje, pravděpodobnost výskytu ud{losti a míru z{važnosti důsledků. Riziko lze tedy vyj{dřit jako „logický součin“ pomocí tzv. rovnice rizika: Riziko = pravděpodobnost výskytu ud{losti * z{važnost dopadu

Liter{rní rešerše

11

V hovorové řeči pak riziko obvykle označuje takovou situaci nebo jedn{ní, které se vyznačuje vysokou pravděpodobností nezdaru (Kislingerov{, 2009). Od rizika je potřeba odlišovat pojem nejistota. Podle Hnilici a Fotra (2009) je riziko vždy spojeno s akcí, aktivitou či projektem s nejistými výsledky, které ovlivňují (často finanční) situaci objektu, který danou akci realizuje. Nejistota je naopak ch{p{na jako neschopnost spolehlivého odhadu budoucího vývoje rizikových faktorů ovlivňujících výsledky aktivit či projektů daného subjektu. Obdobně nejistotu ch{pe Dvoř{ček (2005), tedy jako neschopnost přesně určit pravděpodobnost, že určit{ ud{lost nastane. Podnikatel či manažer může mít k riziku tři různé přístupy (Souček, 2005): Averzi – rozhodovatel se snaží vyhnout vysoce rizikovým projektům a vybír{ si ty m{lo rizikové. Nízk{ rizikovost je ovšem často spojena s nízkým výnosem. Sklon – rozhodovatel se sklonem k riziku naopak d{v{ přednost značně rizikovým projektům, kde je možnost dosažení zvl{ště dobrých výsledků, ačkoli mu hrozí veliké ztr{ty. Neutr{lní postoj – u těchto rozhodovatelů jsou projekty považov{ny z hlediska zisku za rovnocenné.

3.3

Klasifikace rizik

Riziko lze členit z mnoha aspektů. V jednotlivých publikacích zabývajících se problematikou rizika proto naléz{me odlišné klasifikace. Mezi z{kladní způsoby třídění, které uv{dí Souček (2005), patří: Riziko podnikatelské obsahuje negativní i pozitivní str{nku, zatímco čisté riziko m{ pouze str{nku negativní. U čistého rizika tedy existuje pouze nebezpečí vzniku z{porných odchylek od ž{doucího stavu, u podnikatelského rizika může nastat i kladn{ (ž{doucí) odchylka. Systematické riziko vyplýv{ z celkového ekonomického vývoje, je vyvol{no společnými faktory a postihuje všechny subjekty v oblasti podnik{ní. Zdrojem systematického rizika jsou např. změny legislativy, celkové změny v r{mci tržního cyklu, růst či pokles cen energií apod. Někdy býv{ označov{no jako tržní či nediverzifikovatelné. Riziko nesystematické je specifické pro jednotlivé hospod{řské jednotky, resp. jejich projekty. Příčinami toho rizika můžou být např. selh{ní klíčového dodavatele, vstup nového konkurenta na trh, zavedení nového substitučního výrobku aj. Jinou definici uv{dí Tichý (2006). Podle něj je systematickému riziku vystaveno vždy několik projektů z{roveň. Naopak nesystematické riziko

Liter{rní rešerše

12

se vztahuje jen k jednomu projektu, na ostatních projektech je nez{vislé a d{ se na ně č{stečně přenést. Vnitřní rizika se vztahují k faktorům uvnitř firmy. Jedn{ se např. o nedostatek pracovní síly či zastaralé vybavení. Zdrojem vnějších rizik jsou faktory vztahující se k externímu okolí hospod{řské jednotky. Jedn{ se o faktory makroekonomického i mikroekonomického charakteru. Podle Zuz{ka a Königové (2009) se do vnějších i vnitřních rizik promítají rizikové faktory z jiných oblastí a samotný podnik může míru rizika ovlivnit jen omezeně. Jako ovlivnitelné riziko jsou ch{p{ny rizikové faktory, kter{ lze oslabit opatřeními zaměřeným na jejich příčiny vzniku – zvýšením kvalifikace pracovníků, zvýšení kapacity skladovacích prostor apod. Neovlivnitelné riziko nelze snižovat působením na jeho příčiny. Scholleov{ (2007) doplňuje, že při neovlivnitelném riziku lze přijmout opatření, kter{ snižují nepříznivé n{sledky formou pojištění Prim{rní riziko zahrnuje kompletně všechny faktory, které daný subjekt ohrožují. Sekund{rní riziko je pak důsledkem k provedení opatření, které mělo prim{rní riziko snížit. Riziko ve f{zi přípravy a realizace představuje veškeré rizikové faktory, které mohou ohrozit splnění termínu dokončení projektu, jeho kvality či překročení investičních n{kladů. Rizikem ve f{zi provozu jsou všechny druhy rizik ovlivňující hospod{řské výsledky při provozu projektu, např. růst cen jednotlivých vstupů (materi{lu, pr{ce, energií), změny cen nabízených produktů. Významné je taktéž členění rizik podle jejich věcné n{plně. Veber a kol. (2009) rozlišuje rizika: technicko-technologick{ – spojen{ s vědeckotechnickým pokrokem, např. nové technologie, produkty, technologické postupy, výrobní – spočívající v nedostatku surovin, materi{lů, energií, pracovních sil, poruchy dodavatelů, ekonomick{ – reprezentovan{ růstem cen energií, surovin, seri{lů, služeb, tržní – spojen{ s úspěšností produktů na trhu, finanční – dostupnost zdrojů financov{ní a dost{t splatným z{vazkům, dle Raise (2006) finanční rizika zahrnují vztah mezi subjektem a jměním, o které může subjekt přijít, legislativní – dle Zuz{ka a Königové (2009) jsou důsledkem nepříznivých změn pro podnik v legislativě vlastní země nebo zemi obchodu. Např. změny daňových z{konů, protimonopolních opatření, celní politiky aj.,

Liter{rní rešerše

13

politick{ – rizika, kter{ jsou zdrojem politické nestability, dle Raise (2006) jsou politick{ rizika vyvol{v{na makroekonomickou politikou vl{dy nebo nez{konnou činností, environment{lní – rizika v podobě daní spojených s využív{ním neobnovitelných zdrojů, n{kladů na odstranění škod vzniklých na životním prostředí, na zpřísnění opatření na ochranu životního prostředí, spojen{ s lidským činitelem – vyplývající z úrovně zkušeností a schopností všech relevantních subjektů především managementu organizace, informační – rizika plynoucí z především ze selh{ní informačních systémů, zabezpečení dat a softwaru před zneužitím (manipulace s daty, kr{deže firemního tajemství, zneužití hesel apod. (Zuz{k, Königov{, 2009), z{sahy vyšší moci – např. hav{rie výrobních zařízení, nebezpečí živelných katastrof, teroristické útoky.

3.4

Risk management

V oblasti risk managementu existuje mnoho termínů a nejrůznějších definic. Většina autorů se však shoduje, že se jedn{ o neust{lý a komplexní systém v r{mci celé organizace, který m{ za cíl regulovat rizika ohrožující podnik. Smejkal a Rais (2010) uv{dí, že řízení rizik je proces, při němž se podnik snaží zamezit působení již existujících nebo budoucích rizikových faktorů a navrhuje řešení, které než{doucí účinky eliminuje a z{roveň umožňuje využít příležitostí působení pozitivních vlivů. Veber a kol. (2009) risk management definuje jako systematický a koordinovaný způsob pr{ce s riziky, který je uplatňov{n v r{mci celé organizace a který zahrnuje všechny procesy a všechny druhy rizik při respektov{ní jejich vz{jemných vazeb. Dle Zuz{ka a Königové (2009) je řízení rizik nutné integrovat nejen do formulace podnikových cílů, ale i do podnikové strategie a běžné podnikatelské činnosti. Na řízení rizik tedy nelze pohlížet odděleně a bez vazby na další aktivity podniku. Samotný proces poté definují jako permanentní aktivitu, kter{ rizika nejen identifikuje a popisuje, ale i analyzuje, vyhodnocuje a n{sledně kontroluje. Kafka (2009) dod{v{, že jednotný a systematicky uplatňovaný risk management pom{h{ organizacím předch{zet nehospod{rnosti a neefektivnosti v řízení podniku. Z{kladním cílem risk managementu je dle Vebera a kol. (2009) zajištění přežití firmy (tj. minimalizace nebezpečí výrazných finančních a jiných hrozeb ohrožující samotnou existenci subjektu), resp. udržení (či zvýšení pravděpodobnosti tohoto udržení) podnikatelské prosperity subjektu. Naopak dle Tiché-

Liter{rní rešerše

14

ho (2006) je hlavním cílem managementu rizika zajistit dodržení rozpočtu a lhůty realizovaného projektu. Management rizika většinou však sleduje větší počet cílů. Smejkal a Rais (2006) upozorňují, že při vytv{ření cílů risk managementu je důležit{ jejich konzistence s cíly na úrovni strategického řízení firmy. Tichý (2006) rozezn{v{ dva možné způsoby manažerského řízení rizik, a to spont{nní (intuitivní), kdy se rozhodovatel musí rozhodnout zpravidla velmi rychle a bez stanoveného postupu, a systematické (organizované), kdy rozhodov{ní podléh{ nějakému předem definovaného programu. Ve vztahu k risk managementu je vhodné zmínit i oblast rizikového inženýrství. Tyto dva pojmy od sebe odlišuje Tichý (2006). Rizikové inženýrství je dle něj technicko-ekonomick{ disciplína, kter{ se zaměřuje na analytickou str{nku rizika a slouží k vytvoření podkladů, které n{sledně slouží k rozhodov{ní o projektu. Vztahy risk managementu v r{mci podniku zobrazuje n{sledující obr{zek:

Obr. 1

Kontinuum nebezpečí a rizika, jeho řízení a ovl{d{ní (Tichý, 2006, str. 200)

Liter{rní rešerše

3.4.1

15

Proces risk managementu

Obecný postup v procesu risk managementu lze rozdělit dle Vebera a kol. (2009) do n{sledujících sedmi č{stí: 1.

Vymezení kontextu a cílů managementu rizika Smyslem vymezení kontextu je především jasn{ specifikace externího i interního prostředí, ve kterém se podnik nach{zí a stanovení cílů řízení rizika v n{vaznosti na strategické cíle podniku. Důležité je vymezení tzv. podnikové kapacity, kter{ vyjadřuje obvykle jako největší možn{ finanční ztr{ta, kterou je firma schopna přežít (neovlivní existenci firmy). Velikost přijatelného rizika je pak dan{ takovou výší ztr{ty, kterou je firma schopna přijmout v r{mci své rizikové kapacity (Veber a kol., 2009).

2.

Identifikace rizik Cílem identifikace rizik dle Kafky (2009) je získat přehled o všech možných rizikových faktorech a ud{lostech, které mohou mít vliv na dosahov{ní jednotlivých cílů organizace. Je nutné detailně identifikovat a popsat vše, co se může v organizaci st{t. K identifikaci rizik či jejich faktorů lze využít určité n{stroje. Mezi nejvýznamnější dle Hnilici a Fotra (2009) patří: 2.1. Kontrolní seznamy (check listy), resp. katalogy rizik, které poskytují vyčerp{vající přehled potencion{lních faktorů rizik firmy či jejích aktivit. Uplatněním seznamů se snižuje nebezpečí, že se některé riziko opomene. 2.2. Řízené rozhovory s experty a skupinové diskuze. Tyto diskuze mohou mít formu brainstormingových schůzek, kde skupinku tvoří jak experti, tak i zaměstnanci firmy. Týmov{ pr{ce umožňuje sdílení informací a zkušeností a podněcuje kreativitu podstatnou pro identifikaci rizik. Souček (2005) doplňuje, že v průběhu diskuze je zak{z{na kritika vyjadřovaných n{zorů. 2.3. N{stroje strategické analýzy podnikatelského prostředí (PEST analýza, Porterův model pěti hybných sil, SWOT analýza, sloužící především pro identifikaci vnějších rizik a pro vnitřní prostředí, Hodnotový řetězec podle Portera či analýza 7S. 2.4. Kognitivní (myšlenkové mapy), které představují grafický způsob zobrazení jednotlivých rizikových faktorů a jejich vz{jemných vazeb.

Liter{rní rešerše

3.

16

Stanovení významnosti rizika Identifikovaný rizikům je třeba věnovat diferencovanou pozornosti v souladu s jejich významem. Je důležité zaměřit úsilí na významn{ rizika a přehlížet rizika m{lo důležit{. Ke stanovení významu rizik slouží především metody analýza citlivost a matice hodnocení rizik (Veber a kol., 2009): 3.1. Analýza citlivosti – technika, kter{ zjišťuje, do jaké míry se změny jedné nebo více položek promítnou do konečných výsledků (Schwalbe, 2007). Pokud změna faktoru vyvol{ pouze malou změnu daného kritéria, pak se faktor považuje za nedůležitý (Fotr, Souček, 2005). 3.2. Matice hodnocení rizik je n{stroj expertního hodnocení založeným na zkušenostech a znalostech pracovníků firmy, externích expertů a dalších subjektů z oblasti, kam dané faktory věcně příslušejí. Významnost jednotlivých rizik je d{na kombinací pravděpodobnosti vzniku negativních dopadů a jejich z{važnosti (Souček, 2005). Určitý faktor rizika je pak tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší jsou důsledky negativního vlivu (Veber a kol., 2009).

4.

Měření rizika Každ{ kvantifikace dle Tichého (2006) je ovlivněna množstvím informací a povahou nebezpečí, přičemž největší obtíží při kvantifikaci rizika je nedostatek spolehlivých vstupních dat. Dle Smejkala a Raise (2010) výše rizika vyplýv{ z hodnoty daného aktiva, jeho zranitelnosti a úrovně hrozby. Poukazují taktéž na fakt, že čím vyšší je pravděpodobnost, že nepřízniv{ ud{lost nastane, tím větší je pravděpodobnost odchylky od chtěného výsledku, a tím větší je riziko. 4.1. Pravděpodobnost Existují dvě hlavní metody, které se používají při stanovení pravděpodobnosti rizik – kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní metoda se skl{d{ ze sestavení seznamu rizik a popisu jejich pravděpodobných výstupů. Zahrnuje rovněž vyhodnocení, jehož výsledkem není numerick{ hodnota. Tato metoda naopak popisuje povahu rizika a pom{h{ zlepšit jeho pochopení (Merna, Althani, 2007). Rizika jsou vyj{dřena pravděpodobností 0 1 , jsou obodov{na 1 až 10 , nebo určena slovně malé, střední, nízké , přičemž úroveň je určov{na obvykle kvalifikovaným odhadem, jedn{ se tedy o subjektivní hodnocení rizika. Tyto metody jsou jednodušší a rychlejší, jejich negativem je ovšem jist{ subjektivita. Navíc tím,

Liter{rní rešerše

17

že chybí jednoznačné finanční vyj{dření, je kontrola efektivnosti n{kladů znesnadněna (Smejkal, Rais, 2010). Kvantitativní metoda často zahrnuje použití počítačových modelů, které pro vedení analýzy používají statistické údaje (Merna, Althani, 2007). Pomocí kvantitativní analýzy je získ{n aktualizovaný seznam rizik obsahující přesnou kvantifikaci pravděpodobnosti vzniku rizika a hodnoty, kter{ je jeho působením ohrožena (Svozilov{, 2006). 4.2. Zranitelnost Zranitelností je ch{p{n nedostatek, slabina nebo stav analyzovaného aktiva, který může hrozba využít a tak ho negativně ovlivnit. Zranitelnost vyjadřuje, jak citlivé je aktivum na působení dané hrozby. Úroveň zranitelnosti je d{na jeho citlivostí (n{chylnost aktiva být hrozbou poškozeno) a kritičností (důležitostí aktiva pro daný podnik). 4.3. Hrozba G{la, Pour a Toman (2006) hrozbu ch{pou jako možnost využít zranitelné místo aktiva k útoku na toto aktivum, zatímco Zuz{k a Königov{ (2009) ji definují jako zdroj nebezpečí, který může způsobit škodu. Hrozbu jako zdroj potencion{lní škody ch{pe i Kafka (2009). Škoda může být stanovena absolutní hodnotou ztr{t, do které jsou zahrnuty n{klady na znovuobnovení činnosti aktiva, nebo n{klady na odstranění n{sledků škod způsobených hrozbou (Rais, 2006). Dle Vebera a kol., (2009) slouží k vyj{dření firemního rizika především statistické charakteristiky variability (zisku, rentability, caschflow apod.), kterými jsou rozptyl, směrodatn{ odchylka, variační koeficient a n{stroje založené na konceptu Value at Risk (VaR). Nedostatkem uvedených statistických charakteristik variability je nutnost symetrického rozdělení pravděpodobnosti kritéria, vzhledem ke kterému se toto riziko určuje. Požadavek na symetričnost nemusí být splněn, při použití konceptu Value at Risk (VaR), jehož z{kladem je stanovení hodnoty kritéria, kter{ bude či nebude překročena s předem určenou pravděpodobností. V případě, že existuje několik m{lo klíčových rizikových faktorů, z nichž každý nabýv{ dvě až tři hodnoty, používají se pravděpodobnostní stromy. Ty mají podobu grafu, který je složen z kroužků, tzv. uzlů a hran, kdy uzly představují rizikové faktory a hrany možné hodnoty těchto faktorů (Souček, 2005).

Liter{rní rešerše

5.

18

Hodnocení rizik a rozhodov{ní za rizika V této f{zi se posuzuje přijatelnost rizika rozhodov{ní o způsobech jeho zvl{d{ní, kdy se využívají výsledky měření rizik a do určité míry i matice hodnocení rizik. O přijatelnosti rizika je poté rozhodnuto vzhledem ke stanovené rizikové toleranci, tj. výši rizika, kterou je firma ochotna akceptovat. V případě nepředkročení této hranice může firma riziko přijmout, bez realizace nějakého protiopatření. Jedn{ se o tzv. retenci (zadržení) rizika (Veber a kol., 2009), viz níže. Pokud je riziko posouzeno jako nepřijatelné, je třeba rozhodnout o dalším postupu jeho řízení.

6.

Snižov{ní rizika. Postupy, jak podnikatelsk{ rizika snižovat jsou obvykle zaměřeny na snížení (redukci, či v krajním případě eliminaci): příčin vzniku rizika, negativních důsledků rizika (Vod{ček, Vod{čkov{, 2009). Existuje cel{ řada postupů jak zvolit opatření proti riziku, většina z nich se d{ přiřadit k jedné ze čtyř strategií rozhodov{ní o riziku, schnutých pod označením „Take, Treat, Transfer, Terminate“, souhrnně se označující logem 4T (Tichý, 2006): 6.1. Strategie Take – česky převzít, některé zdroje hovoří o strategii retence (zadržení) rizika. Firma je schopna vypoř{dat se s případnými negativními dopady výskytu rizika za pomoci vlastních zdrojů (Hnilica, Fotr, 2009). Dle Tichého (2006) se použív{ se v momentě, kdy dojde ke zjištění, že nejméně n{kladným opatřením je ž{dné opatření. 6.2. Strategie Treat – česky ošetřovat, strategie založen{ na ošetření nastalých rizik. Tichý (2006) rozezn{v{ tři z{kladní způsoby ošetřov{ní rizik: 6.2.1. Prevenci – snížení nebo eliminace některých nebo všech rizik. Prevenci rizika je možné provést dvěma způsoby – proaktivně a reaktivně. Proaktivní prevencí se rozumí předejití nebezpečí zamezením jeho vzniku, např. přestavbou portfolia rizika, reaktivní prevence pak znamen{ přípraua na realizaci nebezpečí. 6.2.2. Diverzifikaci – přeskupení nebo i zvětšení počtu rizik, kdy vzrůst jednoho rizika či přid{ní dalšího m{ za n{sledek pokles jiného rizika. V konečném důsledku je celkové riziko nižší. Diverzifikovateln{ jsou ovšem pouze nesystematick{ rizika. Dle Vod{čka a Vod{čkové (2009) se např. jedn{ o rozšíření spektra prov{děných podnikatelských činností, zvětšení počtu

Liter{rní rešerše

19

dodavatelů či odběratelů, rozšíření působnosti podnik{ní do tuzemska či zahraničí. 6.2.3. Alokaci – neboli rozdělení rizik, a to buď centralizací, kdy se všechna rizika soustředí u jedné osoby, nebo decentralizací, kdy se jednotliv{ rizika přidělí těm osob{m, které jsou schopny riziko nejúčinněji ovl{dnout. 6.3. Strategie Transfer - česky přenos, jedn{ se o přesun rizika na třetí osobu. Strategie zahrnuje několik variant, jejichž podstatou je poskytnutí úplaty za přenesení rizika podnikatelskému subjektu, který je ochoten nebo m{ komerční z{jem riziko převzít (Tichý, 2006). Jedn{ se např. o podmínky uzavíraných smluv, pozdějším termínem jejich uzavír{ní, formu pron{jmu (leasing), termínované obchody (Vod{ček, Vod{čkov{, 2009). 6.4. Strategie Terminate – česky ukončit, kdy se riziko eliminuje ukončením projektu. Strategie není bezrizikov{, z{leží na tom, v jaké f{zi se projekt zruší. Rozhodovatel poté čelí riziku neúčasti na projektu, které může v důsledku opuštění trhu způsobit dlouhodobé hospod{řské ztr{ty (Tichý, 2006). Hnilica a Fotr (2009) doplňují, že příliš časté vyhýb{ní se riziku zdůrazňuje jeho negativní str{nku a mnohdy vede k nevyužív{ní příležitostí, což může způsobit horší konkurenční postavení firmy na trhu. Vhodnost použití uvedených metod z{visí na charakteristik{ch daného rizika. Dan{ metoda by měla být použita v momentě, kdy je nejvhodnějším a z{roveň nejméně n{kladným způsobem dosažení cíle vedoucího k eliminaci rizik. Doporučené použití jednotlivých strategií dle Smejkala a Raise (2006) je založeno na kombinaci pravděpodobnosti s tvrdosti1 každého rizika. Použití jednotlivých metod je uvedeno v n{sledující tabulce: Tab. 1

Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě

Vysok{ pravděpodobnost Nízk{ pravděpodobnost Vysok{ tvrdost

Vyhnutí se riziku, redukce Pojištění

Nízk{ tvrdost

Retence a redukce

Retence

Zdroj: Smejkal, Rais (2006)

1

Tvrdost rizika znamen{ dopad ztr{ty v případě, že nastane nepřízniv{ situace.

Liter{rní rešerše

20

Všechna rizika ovšem nelze podle uvedené kategorizace třídit. Pokud není tvrdost či pravděpodobnost jasně zařaditeln{, mohou být tyto z{sady modifikov{ny úsudkem, zkušenostmi, nebo analogií. Metodu retence rizika navíc není možné použít tam, kde by došlo k porušení pr{vních předpisů (například v oblasti bezpečnosti pr{ce, ochrany osob a majetku, životního prostředí apod.) 7.

Monitorov{ní a prověřov{ní systému managementu rizika Podmínky, ve kterých se podnik nach{zí, se neust{le mění a je tedy nutné systém managementu rizika neust{le monitorovat a prověřovat jeho účinnost (Veber a kol. 2009). Pokud se objeví nové rizikové situace, risk management by je měl okamžitě objevit a v r{mci svého procesu vyhodnotit.

Vlastní pr{ce

21

4 Vlastní pr{ce 4.1

Představení a historie společnosti

N{zev společnosti: Pr{vní forma podnik{ní: Sídlo firmy: Adresa pobočky: Datum z{pisu: Z{kladní kapit{l: Předmět podnik{ní:

Jednatelé společnosti a společníci: Počet zaměstnanců: Počet externích zaměstnanců:

Synetix, s. r. o. Společnost s ručením omezeným Kytnerova 7, 621 00 Brno Koliště 13, 602 00 Brno 12. 1. 2005 200 000 Kč Maloobchod provozovaný mimo ř{dné provozovny zpracov{ní dat, služby databank, spr{va sítí reklamní činnost a marketing. Michal Jelínek, Pavel Klímek 2 6

Podle členění dle EU se jedn{ o mikropodnik, tedy o podnik s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem anebo roční účetní rozvahou ve výši do 2 mil. Euro. Podle členění dle ČR se jedn{ o malý podnik – do 100 zaměstnanců a s ročním obratem do 30 mil. Kč. Zařazení podniku dle klasifikace ekonomických činností EU CZ-NACE - 63.1: Činnosti související se zpracov{ním dat a hostingem; činnosti související s webovými port{ly. Nabízené služby: tvorba internetových obchodů a prezentací, navržení a tvorba webdesignu, internetový marketing firem, SEO marketing, PR marketing, webhosting, servis a spr{va již hotových projektů, tvorba analýz internetových prezentací, tvorba aplikačních systémů, tisk reklamních materi{lů, tvorba internetových str{nek pro obce a města dle z{konů č. 500/2004 Sb., č. 159/2006 Sb. a č. 365/2000 Sb.

Vlastní pr{ce

22

Firma působí v r{mci celé ČR. Jejími z{kazníky jsou malé a střední podniky, obce, města, st{tní a příspěvkové organizace. Hlavními nabízenými produkty jsou webdesign, webhosting, tvorba internetových obchodů a internetových prezentací pro obce a města. První poč{tky společnosti sahají do roku 2002, kdy budoucí zakladatel firmy Michal Jelínek začín{ podnikat na živnostenský list při zaměstn{ní v programov{ní e-shopů pro prodejnu výpočetní techniky Soural Computers. O rok později vyvíjí vlastní publikační systém s n{zvem Moris. V roce 2005 se potk{v{ s budoucím společníkem Pavlem Klímkem a pracují na první větší zak{zce z oblasti zdravotnictví pro Českou nefrologickou společnost, občanské sdružení a Českou kardiologickou společnost, o. s. Tento společný úspěch vede dne 12. 1. 2005 k založení společnosti Synetix, s. r. o. O rok později firma získ{v{ významnou zak{zku od zahraničního z{kazníka TAM Europe a začín{ se zaměřovat i na tvorbu webových str{nek a poskytov{ní dalších služeb pro obce a města v ČR. V témže roce firma získ{v{ velkou zak{zku pro region Cezava. V roce 2007 nast{v{ rozrůst{ní celého týmu z původních 2 pracovníků na 10, n{sledují další velké zak{zky pro obce na jižní Moravě. Firma taktéž začín{ poskytovat webhostingové služby z vlastních serverů. V roce 2009 podstatnou č{st zak{zek tvoří subdod{vky pro partnerské společnosti a o rok později firma začín{ nabízet i služby z oblasti PR marketingu. V současnosti je společnost Synetix, s. r. o. silnou konkurenceschopnou firmou, kter{ m{ své pevné místo na českém trhu. Do budoucna by firma chtěla rozšířit svoji působnost na Slovensko nejen z důvodů svých vlastních ambicí, ale i kvůli přechodu na slovenský trh jejich současných z{kazníků.

4.2

Identifikace rizik

Pro identifikaci rizik existuje cel{ řada metod. Pro tuto bakal{řskou pr{ci jsou rizika identifikov{na pomocí analýzy makroprostředí, oborové analýzy a řízených rozhovorů se z{stupci firmy Synetix. 4.2.1

Analýza makroprostředí Analýza makroprostředí byla provedena pomocí PEST analýzy.

Vlastní pr{ce

23

P – politické a pr{vní prostředí Podnik{ní na území Slovenské republiky upravuje: Z{kon č. 513/1991 Zb., Obchodný z{konník v platnom znení a z{kon č. 455/1991 Zb., o živnostenskom podnikaní, ve znění pozdějších předpisů. Formy podnik{ní: společnosť s ručením obmezeným s. r. o., akciov{ spoločnosť a.s., verejn{ obchodn{ spoločnosť v. o. s., komanditn{ spoločnosť k. s., podnik jednotlivca. Slovensk{ legislativa taktéž umožňuje založení pobočky nebo kancel{ře na území Slovenské republiky. Pobočka není samostatnou pr{vnickou osobou a její mateřsk{ společnost plně zodpovíd{ za její z{vazky. Musí být ovšem zaps{na do 90 dní od jejího založení v obchodním rejstříku (obchodný register). Daně na území Slovenské republiky: přímé daně (daň z příjmů FO, daň z příjmů PO, daň z nemovitosti), nepřímé daně (daň z přidané hodnoty, spotřební daně). Ochrana spotřebitelů: dle z{kona č. 108/2000 Z. z ochrane spotrebiteľa pri podomovom predaji a z{sielkovom predaji m{ spotřebitel pr{vo na odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu do 7 pracovních dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí služby nebo od dodatečného poučení spotřebitele o možnosti odstoupení. D{le ochranu spotřebitele upravuje z{kon č. 250/2007 Z.z. o ochrane spotrebiteľa. Ochranou se taktéž zabýv{ Združenie na ochranu občana spotrebitela. Ochranné zn{mky se řídí dle z{kona č. 577/2001 Z. z., který doplňuje z{kon č. 55/1997 Z. z. o ochranných zn{mkach a vyhl{škou č.117/1997 Z. z. Zad{v{ní veřejných zak{zek se řídí z{konem č. 25/2006 Z. z. Z{kon o verejnom obstar{vaní. Poskytov{ní služeb v r{mci EU upravuje směrnice 2006/123/ES o služb{ch na vnitřním trhu. Nově přijat{ legislativa zav{dí možnost tzv. přeshraničního poskytov{ní služeb. To je definov{no jako dočasné a příležitostné, ovšem nikde není d{le definov{n pojem dočasnosti. Český podnikatel, který na z{kladě svého podnikatelského opr{vnění v ČR dočasně nebo příležitostně poskytne službu přes hranice v jiném st{tě EU, si nemusí v tomto st{tě zřizovat provozovnu. Další nezbytnou podmínkou je nutnost poskytov{ní služby zahraničnímu z{kazníkovi v České republice. Dočasné příhraniční poskytov{ní služeb je však nutno odlišovat od trvalého usazení, kdy subjekt pravidelně podnik{ na území cizího st{tu. Standardy pro weby měst a obcí jsou upraveny v z{konu č. 275/2006 Z. z., o informačných systémoch verejnej. Především se jedn{ o dostupnost str{nek pro nevidomé a s jiným zrakovým postižením, pro nevidomé

Vlastní pr{ce

24

a pro uživatele menšinových webových prohlížečů. Při nedodržení z{konem stanovených podmínek hrozí obci pokuta. Dle z{kona 546/2010 Z.z., o zverejňovaní zmlúv, faktúr a objedn{vok obce musí dle z{kona zveřejnit všechny smlouvy uzavřené po 1. lednu 2011, d{le faktury za zboží a služby a vystavené objedn{vky na svých webových str{nk{ch. Pokud svůj web nemají, mohou je zveřejnit v Obchodnom vestníku. Další z{kony a vyhl{šky: z{kon č. 22/2004 Z. z. o elektronickom obchode v znení neskorších predpisov, z{kon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, z{kon č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty. E – ekonomické prostředí Výše mezd: průměrn{ mzda za první dva měsíce roku 2010 je 724 €. Minim{lní mzda od prvního ledna 2011 činí 307,7 € měsíčně, výše minim{lní hodinové mzdy je 1,768 €. Uvedené č{stky platí pro zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek s měsíční mzdou. V případě pracovních úvazků na kratší pracovní dobu se č{stka alikvótně kr{tí. Za pr{ci přesčas n{leží zaměstnanci 25% příplatek a je povoleno maxim{lně 468 přesčasových hodin za rok. Zdanění – z{kladní sazba DPH činí od 1. 1. 2011 20 %, snížen{ 10 %. Daň z příjmů PO i FO činí 19 %, odvody za zaměstnance činí: zaměstnavatel 35,2 %, zaměstnanec 13,4 %. Měna: EURO, kurz eura vůči české koruně dle ČNB činil v dubnu 2011 24 CZK/EUR. Inflace: oproti z{ří 2009 v z{ří 2010 vzrostly spotřebitelské ceny průměrně o 1,1 %, konkrétně ceny zboží a služeb o 2,3 %. Míra nezaměstnanosti za rok 2010 činila 14,4 %. S – soci{lní a kulturní prostředí Počet obyvatel Slovenské republiky k prosinci 2010 – 5 435 273. Připojení k internetu m{ 67,5 % dom{cností, jednotlivé druhy připojení jsou: modem/ISDN – 23,2 %, DSL – 25,6%, ostatní – 52,2%. Internet na vyhled{v{ní informací o zboží a služb{ch v roce 2009 využívalo 69,7 % žen a 73,8 % mužů, PC využívalo každý den anebo skoro každý den 77,2 % žen a 73,4 % mužů. Počet volných míst v oblasti odborné, vědecké a technické činnosti ve čtvrtém kvart{lu roku 2010 činil 0,2 %.

Vlastní pr{ce

25

T – technicko-technologické prostředí Podniků s přístupem na internet v lednu roku 2010 bylo 97,8 %. Nakupov{ní přes internet pro soukromou potřebu v prvním čtvrtletí roku 2010 využilo 33,7 % populace, což je oproti roku 2009 n{růst o 5,7 p. b. Přístup dom{cností na internet v prvním čtvrtletí roku 2010 – 67,5 % oproti prvnímu čtvrtletí roku 2009 se jedn{ o n{růst o 5,7 p. b. Vl{dní výdaje na výzkum intenzita inovací v sektoru služeb od roku 2003 klesají, v roce 2008 dosahovala hodnoty 1,6 %. Tržby v počítačových a souvisejících činnostech od roku 2003 rostou – zatímco v roce 2003 tržby činily 21 025 mil. Sk, v roce 2008 dosahovaly již 48 853 mil. Sk. 4.2.2

Analýza oborového prostředí

Pro analýzu oborového prostředí byl použit Porterův model pěti hybných sil. Velikost trhu/ konkurenti v odvětví Současn{ konkurence firmy Synetix je opravdu velmi vysok{, jen v České republice působí přes 3 000 firem poskytujících službu webdesignu a webhostingu, nejinak je tomu na Slovensku. Na druhou stranu jedn{ se o nenasycený trh, kde o zak{zky není nouze, zejména webové prezentace je totiž nutno i po jejich vytvoření nad{le spravovat a inovovat. V současnosti mnoho českých firem přech{zí na Slovensko, kde budou popt{vat vlastní internetové prezentace pro slovenského z{kazníka, a tak lze oček{vat nenasycenost slovenského trhu i nad{le. Problém vysoké konkurence prohlubuje i velmi mal{ možnost diferenciace nabízených služeb, od konkurentů se d{ víceméně odlišit jen budov{ním dobrého firemního jména, popřípadě šířkou nabízených služeb. Konkurenceschopnost si firmy na IT trhu udržují taktéž vstřícným jedn{ním se z{kazníkem, včasnou dod{vkou objednaných služeb a nabídkou n{sledného servisu webu. V oblasti tvorby internetových prezentací pro města a obce m{ firma Synetix v současnosti dva hlavní konkurenty - firmu Antee s. r. o. a publikační systém Wismo. Tyto firmy ovšem na Slovensku svoji působnost nemají, lze je tedy potencion{lně uvažovat jako konkurenty až v budoucnosti. U ostatních služeb se ž{dný konkurent ned{ označit za hlavní.

Vlastní pr{ce

26

Potencion{lní noví konkurenti Vstup na IT trh je poměrně snadný. Pr{vní či legislativní bariéry neexistují, ani kapit{lov{ n{ročnost při vstupu na tento trh není nijak velk{. Jedinou přek{žkou je množství konkurence, ve které není lehké se prosadit. IT trh je poměrně mlad{ oblast v podnik{ní a díky novým technologiím se nabídka služeb neust{le rozšiřuje a velikost trhu roste. O vzniku nových konkurentů se d{ uvažovat ve třech skupin{ch: Rozšíření služeb – zřejmě nejjednodušším způsobem, jak by mohli vzniknout noví konkurenti, je rozšíření poskytovaných služeb u dosavadních firem působících na trhu. Jedn{ se např. o firmy, které v současnosti nabízejí služby jen ohledně tvorby webdesignu, ale do budoucna uvažují i o poskytov{ní dalších služeb s webem spojených, např. tvorbu SEO marketingu. Vznik nových firem v ČR a na Slovensku – oblast IT a internetového marketingu jsou poměrně mladé a dynamicky se vyvíjející oblasti v podnik{ní, je tedy velmi pravděpodobné, že v budoucnu bude konkurence růst. Svědčí o tom i atraktivita studijních oborů zaměřené na tvorbu webu pro uchazeče a každoroční vysoký počet studentů hl{sících se na pr{vě na tyto obory. Vstup nových konkurentů ze zahraničí – tato možnost samozřejmě existuje, nicméně není nijak moc pravděpodobn{. Slovensko je poměrně malý trh, navíc je zde pro zahraniční st{ty značn{ jazykov{ bariéra. Z těchto důvodů je proto možné o vstupu konkurence ze zahraničí na slovenský trh neuvažovat. Dodavatelé Firma Synetix je především z{visl{ na dod{vce dalších služeb, zejména na připojení k internetu. Vešker{ činnost firmy probíh{ online na serverech, a pokud by došlo k nějakému většímu výpadku připojení k síti, nebyla by schopna fungovat. Výběr spolehlivého dodavatele připojení k internetu je pro firmu tedy klíčovým faktorem. Stejně tak je firma z{visl{ na dod{vce elektrické energie, bez ní není schopna vůbec fungovat Třetí důležitý dodavatel je pro firmy Synetix poskytovatel serverovny, kde m{ firma uložené vlastní servery. Jedn{ se o klimatizované místnosti, kde jsou uloženy jednotlivé servery firem poskytujících tuto službu. Problémy v serverovně vyřadí z provozu všechny internetové prezentace, které jsou na daném serveru nahr{ny, včetně samotných str{nek firmy Synetix

Vlastní pr{ce

27

a publikačního systému. Firma by tak nemohla pracovat na zak{zk{ch. Důležitým faktorem při výběru serverovny je nejen dobré technické vybavení, ale i rychlost opravy při případné poruše. Poslední důležitý dodavatel je poskytovatel registrace domén, ž{dn{ firma tvořící internetové str{nky se bez zaregistrované internetové adresy neobejde. Domény nejvyšší úrovně na Slovensku mají tvar .sk, častou doménou je i .eu. Firma Synetix pro tyto účely využív{ služeb české firmy Ignum, s. r. o., kter{ slovenskou doménu i doménu .eu registruje. Současní/budoucí z{kazníci Internet využív{ čím d{l větší počet obyvatel a pro mnohé z nich je běžnou souč{stí každodenního života. Tím se zvyšuje nutnost firem mít vlastní internetové prezentace a roste tedy i popt{vka po jejich tvorbě. Díky dostupnosti internetu mohou poskytované IT služby využívat z{kazníci z celé ČR i ze Slovenska, firma není omezena vzd{leností, jak tomu býv{ u klasického prodeje. Domluva se z{kazníkem probíh{ přes e-mail nebo telefonicky, nutnost osobního setk{ní býv{ výjimečn{. Současní z{kazníci firmy Synetix se dají rozdělit do třech skupin: podniky – maloobchod i velkoobchod, agentury, města a obce, st{tní a příspěvkové organizace, přičemž největší zastoupení mají podniky, naopak nejmenší skupinu tvoří st{tní a příspěvkové organizace. Nové výrobky, substituty Představa substituce tvorby webu jako takové je nemysliteln{. Vývoj lze ovšem předpokl{dat ve zjednodušov{ní jeho tvorby. Díky novým technologiím se možnosti vytv{ření webu neust{le vylepšují a přibývají nové prvky, nicméně způsob jeho vytv{ření zůstane v dohledné době nezměněn. Určité inovace lze však oček{vat v r{mci publikačního systému, kterým se internetové prezentace tvoří. V prvé řadě se jedn{ o celkové zjednodušení jeho obsluhy. Někteří z{kazníci si totiž spr{vu svého webu nenech{vají na firmě, ale za pomoci publikačního systému si ji dělají sami. Jeho jednoduch{ obsluha může být pro z{kazníky důležitým faktorem při volbě mezi konkurencí. Další inovací v r{mci publikačního systému je vznik nových modulů. Ty slouží ke tvorbě jednotlivých č{stí webu. Jedn{ se např. o modul pro tvorbu anket, diskuzí, zasíl{ní novinek z webu apod. Neust{lý pokrok v oblasti technologií m{ také vliv na zastar{v{ní serverů a vůbec veškeré počítačové techniky. Vývoj v této oblasti je opravdu velmi

Vlastní pr{ce

28

rychlý, a pokud bude firma poskytovat své služby sice kvalitně, leč na zastaralých serverech, z{kazníci budou odch{zet ke konkurenci. Nejvíce je zastar{v{ním ohrožena rychlost připojení k serveru, protože čím komplikovanější str{nka je na serveru nahr{na, tím může při jejím prohlížení doch{zet v důsledku pomalého serveru k zasek{v{ní. 4.2.3

Identifikovan{ rizika

Identifikovan{ rizika jsou pro lepší přehled rozdělena do čtyř skupin na legislativní, ekonomick{, soci{lní a technick{/technologick{. Legislativní rizika Změny z{konů – Díky sjednocov{ní legislativy jednotlivých zemí EU se podnik{ní v ostatních členských st{tech poměrně zjednodušilo. Přesto existuje množství nejrůznějších směrnic, jejichž neust{lé sledov{ní může být pro podnik přek{žkou obchodu v EU. Navíc ne všechna judikatura je sjednocena. Rozdíly jsou především v oblasti obchodního pr{va, ochrany pr{v průmyslového a duševního vlastnictví a zaměstn{v{ní pracovníků. Pokud by firma nebyla schopna včas případné změny zaregistrovat, mohli by jí hrozit pokuty, v krajním případě i žaloba. Nedodržov{ní legislativy ze strany Slovenska – V r{mci vnitřního evropského trhu platí pravidla v podnik{ní pro všechny stejn{. Členské země jsou zav{z{ny, že poskytnou podnikateli stejné zach{zení a podmínky, jako by se jednalo o jejího vlastního občana. V praxi mají ovšem členské st{ty často tendenci legislativu EU nedodržovat a poskytovatelé služeb by tak museli zbytečně čelit řadě finančních a administrativních přek{žek. Zvýšené n{klady by pak mohli ohrozit rentabilitu zak{zek. Nezísk{ní veřejné zak{zky – Firma m{ praxi ve tvorbě internetových str{nek pro česk{ města či obce a chtěla by své zkušenosti využít i na Slovensku. Jelikož se jedn{ o st{tní veřejné zak{zky, podléhají příslušné legislativě o veřejných zak{zk{ch. Z{kony podléhají neust{lým změn{m, které firma musí sledovat, pokud chce o danou zak{zku usilovat. Nesplnění z{konných podmínek a norem vede k vyřazení firmy ze soutěže a zbytečnou ztr{tu času a peněz. Neplnění norem pro prezentace obcí a měst – Na rozdíl od České republiky na Slovensku neexistuje z{kon, který by nařizoval obcím a městům povinně

Vlastní pr{ce

29

zřídit webovou prezentaci. Pokud však obec web m{, musí jeho obsah a vzhled splnit z{konem stanovený standard. Při jeho nedodržení sice přímo firmě postih nehrozí, ovšem hrozí ztr{ta z{kazníka a špatn{ pověst mezi ostatními obcemi. V případě, že by firma nebyla schopna nějaký standard splnit, přišla by o celý segment jejich z{kazníků. Nutnost založení pobočky – Pokud by firma začala podnikat na Slovensku, ale jednalo by se pouze o dočasné poskytnutí služby, mohla by tak činit jen na z{kladě sídla nebo pobočky v České republice. V momentě, kdy by legislativní podmínky přestala plnit, byla by nucena se na Slovensku usadit. Tím by firmě vznikly vysoké nepl{nované n{klady, navíc by se musela řídit i dle slovenských z{konů. Česk{ a slovensk{ legislativa v tomto ohledu není sjednocena, což by byly další komplikace. Pobočka není samostatný pr{vnický subjekt, mateřsk{ firma je plně odpovědn{ za její z{vazky, musí být zaps{na ve slovenském obchodním registru a vést účetnictví oddělené od mateřské společnosti podle platných slovenských z{konů. Ekonomick{ rizika Negativní vývoj kurzu CZK/EUR – Každý podnikatel, který obchoduje se zahraničními subjekty v cizích měn{ch, je vystaven kurzovému riziku. Firma nemůže pohyb kurzu ovlivnit a jeho změny mají podstatný vliv na hospod{řský výsledek i cash flow. Podnik je tak vystaven důsledkům vývoje kurzu, kdy v případě negativní změny kurzu v období mezi fakturací a zaplacením ceny může namísto zisku utrpět ztr{tu. Orientace na zahraničního z{kazníka firm{m taktéž zvyšují n{klady bankovní poplatky, vyplývající z bezhotovostního platebního styku v cizí měně. Vývoj kurzu může však rentabilitu zak{zek ovlivnit i pozitivně. Podle odhadů však bude koruna vůči euru posilovat i nad{le, a to až do konce roku 2011, posilov{ní je oček{v{no i v roce 2012. Velk{ konkurence – Jeden z největších problémů, který v současnosti firmu Synetix tr{pí, je příliš velik{ konkurence. Vstup na trh je velmi snadný, legislativa nenařizuje ž{dné speci{lní podmínky, v porovn{ní s jinými oblastmi v podnik{ní jsou i poč{teční n{klady poměrně nízké. D{ se tedy oček{vat, že se konkurence do budoucna ještě navýší. Jednou ze z{kladních strategií boje s konkurencí je optimalizovat firemní str{nky tak, aby byly ve vyhled{vačích na předních pozicích a z{kazníci je tak mohli díky důležitým klíčovým slovům

Vlastní pr{ce

30

jednoduše najít a firemní reference. Prosadit se ve velké konkurenci však není snadné a firma tak zbytečně přich{zí o zak{zky. Nedostatečn{ kapacita kancel{ří a vybavení – V případě, že by firma získala další z{kazníky ze Slovenska, nemusely by nynější pronajaté kancel{ře kapacitně stačit. S větší popt{vkou by také bylo nutné investovat do dalších počítačů, včetně origin{lního softwaru. Špatn{ platební mor{lka – Nepropl{cení vystavených faktur je bohužel častým problémem, se kterými se firmy musí vypoř{dat. Objednavatel zaplatí z{lohu a k doplacení č{stky se poté nem{. Přitom zejména pro malé firmy je pozdější plnění z{vazků spolu s dlouhými lhůtami splatnosti velký problém. Samy totiž většinou nemají dost síly vyjednat si platební podmínky dle svých požadavků a své z{vazky tak musí plnit v kr{tkých termínech. Stejně jako kurzovní riziko i zde je ohrožen hospod{řský výsledek a cash flow. Nezřídka se st{v{, že firma zbylou fakturovanou č{stku nezaplatí vůbec. Časté nepropl{cení faktur může firmu dohnat až před hrozbu krachu. Soci{lní rizika Jazykov{ bariéra – Ačkoliv slovenština zní podobně jako čeština a komunikace býv{ bezproblémov{, určit{ jazykov{ bariéra tu existuje, a to především v psaném textu. Čtení slovenského textu je nam{havé a ne všem slovům Čech porozumí. Také gramatick{ pravidla se liší. Pokud by firma chtěla začít působit na slovenském trhu, jazykov{ bariéra by mohla být při tvorbě internetových prezentací veliký problém. Na internetu se sice d{ dohledat zadarmo služba online překladu, ovšem ta gramatickou korekci textu rodilého mluvčího nenahradí. Pro slovenského z{kazníka by také bylo vhodné přeložit do slovenštiny webové str{nky firmy Synetix. Chyby ve slovenském textu v hotové zak{zce by mohly z{kazníky odradit. Navíc by firma nebyla schopna spr{vně tvořit SEO optimalizace. Nedostatek informací zadavatelů výběrového řízení – Riziko spočív{ v neodbornosti zadavatelů veřejné zak{zky. Tu většinou dostane ta firma, kter{ nabídne nejnižší cenu. Cena ovšem vůbec nemusí odpovídat kvalitě vytvořených str{nek. Zak{zku tak může dostat firma, kter{ vytvoří nekvalitní jednoduchou webovou prezentaci, kter{ m{ navíc daleko nižší hodnotu, než kterou si naúčtuje. Firma tak zbytečně přich{zí o zak{zky.

Vlastní pr{ce

31

Kr{deže referencí – Kr{deže referencí jsou dalším velikým problémem, kterému musí firma čelit. V minulosti se již nejednou stalo, že si str{nky vytvořené firmou Synetix do svých referencí dala jin{ firma, kter{ se tak nepr{vem chlubí cizí kvalitní prací. Firma by tak mohla zbytečně přijít o další zak{zky. Obavy z nakupov{ní přes internet – Nemalou č{st zak{zek firmy Synetix tvoří internetové obchody. Nez{jem lidí na Slovensku o nakupov{ní přes internet m{ vliv na vznik nových internetových obchodů a tedy i na vznik nových potencion{lních zak{zek pro firmu Synetix. Nedostatek zaměstnanců – Pokud by firma vstoupila na slovenský trh, lze oček{vat n{růst zak{zek. S tím je spojeno riziko dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Při jejich nedostatečném počtu by firma nemusela dodržet stanovené termíny při poskytov{ní svých služeb. Pozdní plnění z{vazků by mělo vliv na dobré jméno firmy, navíc by firmě mohla hrozit i penalizace. Technick{/technologick{ rizika Špatn{ dostupnost internetu a kvalita jeho připojení – Rychlost připojení uživatele k internetu m{ vliv na bezproblémové prohlížení složitých internetových str{nek. Mnoho firem na svém webu m{ nejrůznější videa a flash aplikace a zejména propracovanou grafiku, které jsou na rychlost internetu n{ročné. Pokud na Slovensku převl{d{ pomalejší typ připojení, firmy nebudou chtít obs{hlé a n{ročné webové prezentace, což m{ vliv na cenu zak{zek. Nespolehlivost serverů – Při provozov{ní webových str{nek je jedním z nejdůležitějších faktorů spolehlivost serveru, na kterém běží. Při jeho výpadku jsou nedostupné všechny str{nky, kterým firma děl{ hosting, včetně jejích vlastních. Server musí být schopen nepřerušitelného provozu od poč{tku jeho spuštění. Hav{rie by navíc mohly uložen{ data poškodit či nen{vratně smazat. Nedostatečn{ kapacita serverů, jejich zastar{v{ní – vývoj v oblasti IT jde velmi rychle dopředu a hardware i software zastar{v{ velmi rychle. Např. pokud by firma servery neinovovala, brzo by technicky na n{ročnější aplikace nemusely stačit. Poskytov{ní služeb na zastaralých serverech by působilo neprofesion{lně a mohlo by odradit budoucího z{kazníka. Podnik{ním na Slovensku by firmě vznikly další zak{zky navíc, takže kapacita současných serverů by nemusela stačit.

Vlastní pr{ce

32

Velk{ vzd{lenost při nutnosti osobní schůzky – Komunikace se z{kazníkem většinou probíh{ přes e-mail nebo telefonicky, takže nutnost osobního setk{ní nebýv{ moc čast{. Přesto je někdy nevyhnuteln{. V případě častých schůzek by se firmě velmi zvýšily provozní n{klady a to i v případě, že by na Slovensku měla vlastní pobočku. Navíc by velk{ vzd{lenost mohla odrazovat slovenské z{kazníky. Zvýšený útok hackerů – Pokud publikační systém není dobře zabezpečen, snadno se do něj může nabourat hacker a ukradnout či poškodit uložen{ data ze serveru. V nejhorším případě data vymazat. Při poskytov{ní serverhostingu slovenským firm{m by mohl o server z{jem hackerů narůst, protože by tak mohli získat informace i od slovenských firem, popřípadě rozšířit působnost svého neleg{lně nahraného softwaru.

4.3

Selekce rizik

Rizik působících na podnik při vstupu na zahraniční trh je mnoho, proto budou vybr{na jen ta, kter{ daný podnik ohrožují nejvíce. Informace získané z předchozích analýz logicky někter{ rizika vyloučí hned, další jdou lehce ošetřit, popř. jsou velmi m{lo pravděpodobn{. Kritéria, podle kterých bylo o riziku rozhodnuto jako o zanedbatelném, byla stanovena n{sledovně: Firma dané riziko již zvl{d{ dobře ovl{dat. Pravděpodobnost, že se riziko uskuteční, je prakticky nulov{. Realizací rizika by firmě vznikly minim{lní zanedbatelné n{klady. Zanedbateln{ rizika a jejich zdůvodnění: Změny z{konů – změny legislativy jdou snadno přes internet zjistit a bývají včas přes média a ofici{lní instituce ozn{meny, navíc firma podnik{ v oboru, který nepodléh{ ž{dným speci{lním nařízením či směrnicím Nedodržov{ní legislativy ze strany Slovenska – toto riziko je m{lo pravděpodobné, firma navíc ke své pr{ci nepotřebuje ž{dné speci{lní povolení ani atestace, které by slovensk{ strana mohla (nepr{vem) neuznat. Nezísk{ní veřejné zak{zky - pravidla a podmínky se zadavatelům sdělují, v případě potřeby nebýv{ problém si je snadno dohledat. Neplnění norem pro prezentace obcí a měst – slovenský standard nezahrnuje ž{dný požadavek, který by firma Synetix nebyla schopna splnit.

Vlastní pr{ce

33

Nedostatečn{ kapacita kancel{ří a vybavení – firma m{ v současnosti některé nevyužívané prostory, které by mohla využívat. Publikační systém není n{ročný na výkonnost PC, nejednalo by se tedy o velikou investici. Jazykov{ bariéra – Jeden z externích zaměstnanců firmy Synetix je rodilý Slov{k, který může korekci slovenštiny firmě provést. Komunikace se slovenským z{kazníkem v češtině problém není. Nedostatek informací zadavatelů výběrového řízení – firma riziko již ošetřuje tím, že zadavatele veřejné zak{zky na nevýhodné nabídky upozorní. Kr{deže referencí – každ{ webov{ str{nka m{ v z{hlaví uvedenou firmu, kter{ ji vytvořila. Z{kazník tak lehce zjistí, kdo je jejím skutečným tvůrcem a přes odkaz se k němu snadno dostane. Obavy z nakupov{ní přes internet – nakupov{ní přes internet je snadné a mnohdy daleko levnější, než n{kup v klasických kamenných prodejn{ch. Nez{jem firem o e-shopy tedy není na místě. Nedostatek zaměstnanců – při zvýšené popt{vce firma může kontaktovat dle potřeby své externí zaměstnance, navíc obsluha publikačního systému Synetix CMS je snadn{ a není problém zaměstnat brig{dníky. Špatn{ dostupnost internetu a kvalita jeho připojení – na Slovensku je internet dostupný po jeho celém území, převl{dají rychlé způsoby připojení (nejpomalejší modem/ISDN m{ pouze necel{ čtvrtina uživatelů internetu). Nedostatečn{ kapacita serverů, jejich zastar{v{ní – firma standardně svoje servery mění po dvou letech za modernější s větší kapacitou, riziko již tedy ošetřuje. Velk{ vzd{lenost při nutnosti osobní schůzky – jak už bylo řečeno, osobní schůzky nutné nebývají, v případě problému stačí jedna, více schůzek s jedním klientem jsou velmi výjimečné. Podrobněji se v této bakal{řské pr{ci zaměřím na tato rizika: nutnost založení pobočky, negativní vývoj kurzu CZK/EUR, velk{ konkurence, špatn{ platební mor{lka, nespolehlivost serverů, zvýšený útok hackerů.

Vlastní pr{ce

4.4 4.4.1

34

Stanovení významnosti rizik Z{važnost

Stupeň z{važnosti byl přiřazen jednotlivých rizikům podle výše škody, kter{ by firmě Synetix, s. r. o. při jeho realizaci vznikla. Ta je u jednotlivých rizik ch{p{na buď jako vzniklé n{klady, nebo ušlé tržby. Likvidační škodu majitel podniku určil na 200 000,- Kč a víc, přijatelnou do 30 000,- Kč. Tab. 2

Z{važnost a škoda

Z{važnost

1 2 3 4 5

Slovní vyj{dření vzniklé škody

Vyčíslení [Kč]

nízk{ přijateln{ vysok{ ohrožující silně ohrožující

do 30 000 30 001 - 50 000 50 001 - 100 000 100 001 - 150 000 150 001 - 200 000

Zdroj: Autorka

Nutnost založení pobočky Při zřízení pobočky na Slovensku by firmě vznikly tyto n{klady: z{pis pobočky do obchodního rejstříku: 331,5 EUR1, povinný výpis z rejstříku trestů: 3,- EUR1, slovenský účetnický software Pohoda 2011 Premium: 490,- EUR2, založení účtu u Tatrabanky Tatra Bussines: 40 EUR3, roční pron{jem office house v Bratislavě: 50 EUR4. Celkov{ č{stka: 914,5 EUR Při kurzu 24,21 CZK/EUR5 se jedn{ o č{stku 22 140,- Kč. Další n{klady: předpokl{daný čas str{vený na úplné vyřízení: 40 hodin, n{klady na zaměstnance: 300 Kč/h, cestovné: cca 2400,- Kč.

Zdroj: www.businessinfo.cz Zdroj: www.realex.sk 3 Zdroj: www.tatrabanka.sk 4 Zdroj: www.officehouse.sk 5 Kurz CZK/EUR ke dni 29. 4. 2011, zdroj: ČNB 1 2

Vlastní pr{ce

35

N{klady spojené s ročním provozem: roční vedení slovenského účetnictví českou firmou: 12 000,- Kč1, zpracov{ní slovenských daní z příjmů PO: 4 000,- Kč1. Celkové n{klady: cca 52 500,- Kč Velk{ konkurence Ztr{tou z{kazníka firmě vznik{ ztr{ta ve výši tržby z jedné zak{zky, kter{ se pohybuje včetně registrace domény v rozmezí 30 000–40 000,- Kč. Další tržby ze služeb, které s provozem webu souvisejí: provoz ročního webhostingu: 2 400,- Kč2, předpokl{dan{ roční spr{va webu, SEO optimalizace, internetový marketing: 5 500,- Kč2. Celkem: cca 38 000–48 000,- Kč Průměrn{ marže: 30 % Výše škody celkem: 11 400–14 400,- Kč Negativní vývoj kurzu CZK/EUR Protože bude firma na slovenském trhu nov{ a nezn{m{, oček{v{ v prvním roce jednoho nového z{kazníka měsíčně, tedy 12 zak{zek za rok. Průměrn{ cena zak{zky 43 000 Kč při kurzu 24,21 CZK/EUR by byla cca 1 780 EUR. Při znehodnocení eura o jeden procentní bod na 23,21 CZK/EUR by tržba u jedné zak{zky činila cca 41 000,- Kč, což činí ztr{tu 2 000,- Kč. Roční ztr{ta pak činí 24 000,- Kč. Průměrn{ marže: 30 % Výše škody celkem: 7 200,- Kč Špatn{ platební mor{lka Firma si účtuje z{lohu 40 % z celkové č{stky, nedopl{cením z{vazků firmě vznik{ škoda v 60% výši ceny průměrné jedné zak{zky: tržby ze získané zak{zky: 38 000–48 000,- Kč, 60 % ze zak{zky: 22 800–28 800,- Kč. Průměrn{ marže: 30 % Celkov{ škoda: cca 6 800–8 600,- Kč

1 2

Zdroj: www.ucetnictvi-stefkeje.cz Dle interního ceníku firmy Synetix, s. r. o.

Vlastní pr{ce

36

Nespolehlivost serverů Při vyřazení serveru z provozu vznikají firmě n{sledující n{klady: pořízení nového serveru: 47 000,- Kč1, reinstalace systému včetně pr{ce odborné firmy: 10 000,- Kč2. Celkov{ škoda: 57 000,- Kč Zvýšený útok hackerů V případě poškození serveru hackerem firmě vznikají n{klady na zprovoznění z{ložního a opravu napadeného. D{le by firmě vznikly n{klady vr{cením měsíčního n{jmu hostingu každému z{kazníkovi: doba opravy a zprovoznění z{ložního serveru: 6 hodin, n{klady na zaměstnance: 300 Kč/h, počet z{kazníků hostingu: 96, n{klady vzniklé vr{cením měsíčního n{jmu hostingu: 200,- Kč. Celkov{ škoda: *6 × 300 + 96 × 200+ Kč = 21 000,- Kč 4.4.2

Pravděpodobnost

Určit pravděpodobnost rizika není snadné. Na faktory rizika působí mnoho nejrůznějších okolností, které se v čase neust{le mění. Rozdělení pravděpodobnosti do jednotlivých intervalů a jejich slovní vyj{dření ukazuje tabulka (Smejkal, Rais, 2010): Tab. 3

Pravděpodobnost výskytu

% za rok 0-5 5-20 20-50 50-70 70-100

Pravděpodobnost výskytu Slovní vyj{dření Prakticky nepravděpodobné M{lo pravděpodobné Příležitostné Pravděpodobné až časté Velmi časté

Zdroj: Upraveno dle Smejkala a Raise (2010)

1 2

Zdroj: www.czech-server.cz Fakturovan{ č{stka firmě Synetix od odborné firmy

Vlastní pr{ce

37

Stanovení pravděpodobnosti u jednotlivých rizik bylo v této bakal{řské pr{ci provedeno za pomoci kvalitativní metody, konkrétně řízenými rozhovory s majiteli a zaměstnanci firmy Synetix, kteří z předchozích získaných zkušeností dok{žou pravděpodobnost výskytu daného rizika určit. N{sledující tabulka zobrazuje jednotliv{ rizika, jejich vypočtenou z{važnost a stanovenou pravděpodobnost výskytu: Tab. 4

Tvrdost a pravděpodobnost rizika

Riziko

Z{važnost

Pravděpodobnost

Nutnost založení pobočky

3

0,75

Negativní vývoj kurzu CZK/EUR

1

0,85

Velk{ konkurence

1

1

Špatn{ platební mor{lka

1

0,3

Nespolehlivost serverů

3

0,05

Zvýšený útok hackerů

1

0,65

Zdroj: Autorka

Významnost jednotlivých rizik je pak d{na kombinací pravděpodobnosti a z{važnosti, které ukazuje n{sledující graf: Obr. 2

Významnost

Zdroj: Autorka

Vlastní pr{ce

4.5

38

N{vrhy na eliminaci rizik

Postupů, jak jednotliv{ rizika řídit, je mnoho, pro tuto bakal{řskou pr{ci bylo zvoleno řízení rizik za pomoci strategií 4T – Take (převzít), Treat (ošetřovat), Transfer (přenos) a Terminate (ukončit). Při jejich volbě vych{zím z doporučených použití dle Smejkala a Raise (2006). Nutnost založení pobočky V r{mci jednotného vnitřního trhu EU může jak{koli firma při splnění určitých podmínek začít poskytovat v zahraničí služby na z{kladě svého opr{vnění získaného v její domovské zemi, aniž by se v cizí zemi musela usazovat. Tyto podmínky jsou d{ny legislativou Evropské unie, konkrétně směrnicí o volném pohybu služeb, kter{ byla do českého pr{vního ř{du přijata jako z{kon 222/2009 Sb. o volném pohybu služeb. Jedn{ se o dočasnost a vykon{v{ní činnosti příležitostně. Pokud by firma Synetix začala poskytovat služby pravidelně, musela by se na Slovensku usadit alespoň zřízením pobočky. Tím by na firmu přešly povinnosti ohledně jejího zřízení a vedení slovenského účetnictví odděleně od českého, pod{v{ní daňových přizn{ní nově i na Slovensku a podobně. Riziko by šlo tedy ošetřit tím, že by firma odmítala ty zak{zky, které by nemohla plnit pouze dočasně a příležitostně. Tím by ovšem mohla přijít o lukrativní č{st zak{zek: n{klady na zřízení pobočky (viz kap. 4.4.1): 52 500,- Kč, předpokl{daný zisk ze zak{zky (viz kap. 4.4.1): 11 400–14 400,- Kč. N{klady spojené se zřízením pobočky představují jednor{zovou investici, v dalších letech by jediné n{klady byly na její provoz. Při využití služeb office house (virtu{lní provozovny a kancel{ře) by činily ročně 50 EUR, tedy cca 1 200,- Kč. Riziko tedy doporučuji firmě převzít (strategie Take), investice 52 500,- Kč by se jí vr{tila při realizaci cca čtvrté-p{té zak{zky. Zřízením pobočky by firma mohla na slovenském trhu poskytovat i zbylý sortiment svých služeb, které by bez pobočky provozovat nemohla. Negativní vývoj kurzu CZK/EUR Podle prognóz ČNB m{ česk{ koruna vůči euru do budoucna posilovat, což by mělo negativní vliv na rentabilitu slovenských zak{zek. Jeví se tu dvě možnosti – buďto přenos rizika formou zajištění proti kurzovnímu riziku (forvard, futures), nebo ho kvůli pravděpodobné nízké ztr{tě převzít. Jako nejjednodušší

Vlastní pr{ce

39

se však jeví možnost se riziku úplně vyhnout tím, že se budou faktury vyd{vat zahraničním z{kazníkům v české měně. Při zajištění firmě vnikají n{klady formou bankovních poplatků administrativní n{klady: pr{ce s vyřízením: 6 hodin, n{klady na zaměstnance: 300 Kč/h, poplatek banky (0,3 %1 ze smluvní č{stky 38 000–48 000,- Kč): 114–144,-Kč. Celkové n{klady: na zajištění jedné zak{zky cca 1 900 Kč, na 12 zak{zek ročně cca 23 000,- Kč Předpokl{dan{ roční ztr{ta (viz kap. 4.4.1): 7 200,- Kč Nejjednodušší strategie bez n{kladů je vyhnutí se riziku tím, že bude mít firma v obchodních podmínk{ch pro slovenské z{kazníky uveden požadavek na fakturaci v české měně (strategie Treat). Fakturovat slovenským z{kazníkům č{stky v české měně by je ovšem mohlo odradit. Dalším řešením by tedy bylo pojištění proti kurzovnímu riziku. U nízkých č{stek zajištění proti kurzovnímu riziku nebýv{ nutné, což se potvrzuje – pojištění vych{zí n{kladněji než výše vzniklé škody. Vzhledem k tomu, že výraznější oslabení eura se v brzké době neoček{v{, doporučovala bych firmě tuto strategii pouze v případě ziskovějších zak{zek (strategie Transfer). U menších zak{zek je nejlepší strategií s ohledem na slovenského z{kazníka riziko převzít s vědomím, že může dojít k určitému znehodnocení (strategie Take). Velk{ konkurence Velk{ konkurence v odvětví je asi největším současným problémem. Firmy si navz{jem konkurují cenou, ovšem nabízejí za ni různou kvalitu, kterou laik není schopen ohodnotit. Není tedy vůbec snadné nového z{kazníka získat. Dřívější pokusy firmy o zasíl{ní reklamních let{ků, placení internetové reklamy využív{ní port{lů e-nabídek nepřinesly kýžený efekt. Protože na slovenském trhu je situace obdobn{ jak na českém, d{ se oček{vat totéž. Dobré zkušenosti m{ firma s telemarketingem reklamních agentur - proto bych firmě doporučila využít reklamní agentury buď české, kter{ m{ s reklamou na Slovenku zkušenosti, nebo přímo agentury slovenské.

1

Zdroj: www.finance.cz

Vlastní pr{ce

40

N{klady: poplatek agentuře za sjedn{ní schůzky: 250,- Kč1, n{klady na případnou cestu do Bratislavy a zpět: cca 700,- Kč, mzdové n{klady: 2 100,- Kč. N{klady celkem na jednu schůzku: cca 3 000,- Kč Předpokl{daný zisk ze zak{zky: 11 400–14 400,- Kč Osobní setk{ní není nezbytně nutné, ale je lepší, když první schůzka osobní je. N{klady na ni nejsou vysoké, stejně jako poplatek reklamní agentury za sjednanou schůzku. Sjednan{ schůzka ovšem neznamen{ získanou zak{zku. Aby se investice firmě vyplatila, neměli by n{klady na schůzky převýšit tržby ze získané zak{zky. Pokud by firma získala zak{zku teprve s každou čtvrtou schůzkou, n{klady by téměř vyrovnaly předpokl{daný zisk a firmě by se investice nevyplatila: čtyři schůzky 4 × 3 000 Kč = 12 000,- Kč, předpokl{daný zisk ze zak{zky: 11 400–14 400,- Kč. Za dobu svého působení m{ firma Synetix celou řadu st{vajících z{kazníků, kteří opakovaně využívají jejich služeb a protože jsou s nimi spokojeni, sami firmu doporučují ostatním a dělají ji tak zadarmo tu nejlepší reklamu. Několik z nich již na Slovensku působí a mohli by ji doporučit i na slovenském trhu. Firmě by tedy mohla získ{vat zak{zky z referencí od svých nynějších z{kazníků tak, jako je získ{v{ na trhu dom{cím. Riziko bych tedy firmě doporučovala ošetřit využitím reklamní agentury v případě, kdy by reference od nynějších z{kazníků firmě nestačily (strategie Treat). Špatn{ platební mor{lka Špatn{ platební mor{lka je bohužel v současnosti častým jevem firmy a není důvod ji neoček{vat také na slovenském trhu. Protože si firma účtu z{lohu ve výši 40 % z celkové č{stky, není z{važnost moc vysok{, nicméně narušuje cash flow firmy. Nejméně n{kladnou strategií pro řízení tohoto rizika je tlak na firmy, aby platili včas prostřednictvím podmínek ve smlouvě – při nezaplacení fakturované č{stky včas dlužnou firmu penalizovat procentem z č{stky za každý den prodlení a nabídnou slevu těm, kteří zaplatí č{stku předem či do několika dnů. Samotn{ penalizace ani nabídnutí slevy však včasné zaplacení faktury nezajistí, proto by bylo vhodné tlak stupňovat zasíl{ním upomínek

1

Č{stka účtovan{ firmě Synetix reklamní agenturou

Vlastní pr{ce

41

elektronicky, při dalším nereagov{ní dlužníka písemně a telefonicky. Pokud dlužník i nad{le fakturu odmít{ zaplatit, firma by mohla pohled{vku vym{hat soudní cestou. N{klady na slevu 10 % při zaplacení do 14 dnů při průměrné ceně zak{zky 38 000–48 000,- Kč: 3 800–4 800,- Kč, n{klady na vol{ní, dopisy: cca 500,- Kč, škoda při nedoplacení faktury (viz kap. 4.4.1): 6 800–8 600,- Kč, výše pen{le 0,05 %/den z nedoplacené č{stky za rok: 4 100–5 300,- Kč. Poskytov{ní slevy oproti ztr{tě z nedoplacení faktury se jeví jako výhodné, ovšem řada z{kazníků své z{vazky plní včas a firma by tak slevy poskytovala zbytečně. Její výši by firma musela stanovit tak, aby byla dost motivační a přitom příliš nenarušovala její tržby. Navíc poskytov{ní slev stejně jako zavedení sankcí nedonutí dlužníky své z{vazky plnit včas. Firma by nastalou situaci mohla řešit soudní cestou, ovšem vzniklé n{klady na soudní spory, advok{ty a další výdaje se sporem spojené by byly vysoké a rychlost vyřešení sporu je diskutabilní. Firmě se st{v{, že z{kazníci doplatí pouze č{st z dlužné č{stky, popřípadě ji doplatí dlouho po splatnosti a firma si s nimi nechce případným sporem poškodit vztahy, protože by mohla přijít o jejich doporučení dalším z{kazníkům. Riziko doporučuji firmě ošetřovat v době, kdy se blíží datum splatnosti zasíl{ním upozornění e-maily, při nereagov{ní zaslat urgenci písemně a při dalším nereagov{ní kontaktovat potencion{lního dlužníka telefonicky (strategie Treat). Nespolehlivost serveru Hav{rie serveru je sice m{lo pravděpodobné, zato z{važné riziko. Firma poskytuje webhosting drtivé většině svých z{kazníků a službu by chtěla provozovat i na Slovensku. Poškození serveru by v nejhorším případě mohlo znamenat i ztr{tu dat. Výhodným řešením by pro firmu byla strategie přenesení rizika a využívat virtu{lní server. Jedn{ se o službu, kdy je firmě pronajím{na pouze č{st fyzického serveru. N{jemce služby nenese riziko z případných poruch, protože virtu{lní servery jsou ošetřeny speci{lními programy, které při nalezení sebemenšího problému překopírují data na z{lohov{ místa za chodu počítače. Pokud virtu{lnímu serveru hrozí hav{rie, veškeré webové str{nky jsou včas přesunuty jinam, a to bez přerušení jejich provozu.

Vlastní pr{ce

42

N{klady: roční housing firmy Synetix pro současný server: 18 000,- Kč1, roční n{jem virtu{lního serveru: cca 18 000,- Kč2. Škoda při hav{rii st{vajícího serveru (viz kap. 4.4.1): 57 000,- Kč N{klady na n{jem virtu{lního serveru jsou shodné, jako u hostingu klasického serveru, firmě ale odpadnou n{klady při případné hav{rii st{vajícího fyzického serveru. Firma se také vyhne případných omluv poškozeným z{kazníkům. Z těchto důvodů firmě jednoznačně doporučuji riziko ošetřit tím, že začne využívat služeb virtu{lního hostingu (strategie Treat). Zvýšený útok hackerů Z{važnost při útoku hackera sice není moc vysok{, pravděpodobnost však ano. Pokud by k hackerským útokům na systémy doch{zelo moc často, st{vající z{kazníci by mohli začít odch{zet ke konkurenci. Protože je získ{ní z{kazníka v tomto odvětví velmi nesnadné, důsledek by mohl být pro firmu zničující. Zabezpečení systému se kontroluje za pomoci penetračních testů, které jsou schopny odhalit tzv. otevřené porty, kudy se hackeři do systému nabour{vají. Roční n{klady na zabezpečov{ní systému: penetrační test systému: cca 3 000–10 000,- Kč3, test by se měl prov{dět minim{lně jednou do roka, pokaždé však po každé větší změně systému. Celkové n{klady: 3 000–10 000,- Kč Škoda při nabour{ní hackerem (viz kap. 4.4.1): 21 000,- Kč V poč{tku podnik{ní se firmě Synetix už stalo, že se do systému hacker naboural, naštěstí nešlo o nic v{žného a firmě stačilo se z{kazníkům omluvit. V nynější konkurenci by však z{kazníkům omluva stačit nemusela, navíc by se mohli do systému nabourat daleko zkušenější hackeři a způsobit z{važnější problémy. N{klady na zabezpečení systému jsou oproti škodě způsobené hackerem poloviční až třetinové, proto firmě doporučuji riziko ošetřovat a penetrační testy prov{dět každoročně, včetně případů, kdy dojde ke větší úpravě publikačního systému firmy (strategie Treat).

Zdroj: www.netbox.cz Zdroj: www.master.cz 3 Zdroj: www.francalek.cz 1 2

Diskuze

43

5 Diskuze Tato bakal{řsk{ pr{ce nastínila potencion{lní rizika, kter{ by vybranému podniku hrozila při realizaci vstupu na slovenský IT trh. Mnoho z uvedených rizik ohrožuje podnik při vstupu na zahraniční trhy obecně, o některých z nich se však d{ uvažovat jen ve spojení se slovenským IT trhem. Nejz{vaznějším rizikem, kterému by musela firma Synetix na slovenském trhu čelit, je velk{ konkurence. Při poskytov{ní služeb není jednoduché z{kazníky přesvědčit o jejich kvalitě a mnoho z{kazníků se mezi množstvím firem orientuje jen podle ceny. Kromě ceny z{kazníkovu volbu ovlivňují reference, které jako jediné dok{žou kvalitu nabízené služby alespoň nějakým způsobem uk{zat. Firma by tedy měla kl{st důraz především na své dobré jméno a pokoušet se nabídnout svým z{kazníkům profesion{lní přístup, vstřícné jedn{ní a včasné plnění svých z{vazků. Při získ{v{ní nových zak{zek je na českém trhu velmi výrazné osobní doporučení od st{vajících z{kazníků, a jelikož si jsou slovensk{ a česk{ mentalita velmi podobné, lze oček{vat stejnou situaci i na tamějším trhu. Pokud by se firmě tímto způsobem nedařilo zak{zky získ{vat, vhodným opatřením se poté jeví využití služeb telemarketingových firem. Dalším výrazným rizikem je případn{ povinnost po porušení z{konných podmínek se na Slovensku usadit. Slovensk{ legislativa umožňuje na svém území založení pobočky st{vající české firmy bez nutnosti zakl{dat novou společnost, což představuje podstatně méně n{kladnou investici i méně n{ročnou administrativu s vyřízením. Pokud by firma pobočku nezaložila, nemohla by nabízet celý sortiment svých služeb a zbytečně by tak přich{zela o zak{zky. Výrazným problémem by mohla být jin{ měna a pozdní platby faktur. Koruna vůči euru bude dle prognóz České n{rodní banky do budoucna posilovat, což by firmě znehodnotilo její tržby. Pozdní platby by toto znehodnocení ještě posílily. U menších č{stek by ztr{ta nebyla velk{, ale větší zak{zky je lepší proti kurzovnímu riziku pojistit. Pokud by firma uvažovala o poskytov{ní slevy, mohlo by být obtížné stanovit její výši tak, aby byla dost motivační a přitom firmě nenarušovala pl{nované tržby. Technick{ rizika jsou spojena s nespolehlivostí serveru a možným hackerským útokem. Novinkou na trhu je poskytov{ní virtu{lních serverů, které představují ide{lní řešení, jelikož jsou schopny při poruše data přesunout bez přerušení provozu. Při vstupu firmy na Slovensko lze oček{vat zvýšený útok hackerů, které by l{kalo větší množství uložených informací a citlivých dat. Každoroční prov{dění penetračních testů je tedy víc než nutností.

Z{věr

44

6 Z{věr Cílem této bakal{řské pr{ce byla formulace doporučení pro řízení rizik spojených se vstupem firmy na slovenský trh. Po zpracov{ní teoretické č{sti pr{ce jsem získané poznatky využila při zpracov{ní jednotlivých dílčích cílů v praktické č{sti, které byly nezbytnými kroky pro splnění cíle hlavního. Z provedených analýz makrookolí a oborového prostředí podniku byla identifikovan{ rizika rozčleněna do čtyř skupin na politicko-legislativní, ekonomick{, soci{lní a kulturní, technick{ a technologick{. Rizik, kter{ přich{zejí ve vztahu k podniku v úvahu, je velké množství, proto byla uvedena jen někter{ s vědomím, že nebyl sestaven úplný seznam pokrývající stoprocentně všechna potencion{lní rizika. Každé riziko m{ odlišnou sílu působení, proto jsem se v bakal{řské pr{ci zaměřila jen na ta nejvýznamnější. Co se týče legislativních rizik, v r{mci Evropské Unie je podnik{ní napříč jednotlivými zeměmi podstatně zjednodušeno, přesto se zde najde legislativa, kter{ není sjednocena a kter{ podnikatelům zbytečně komplikuje obchodov{ní. Ekonomick{ rizika při vstupu české firmy na slovenský trh tvoří především velk{ konkurence, odlišn{ měna a špatné platební podmínky. Poč{tky na novém trhu nebudou lehké, firma se bude muset snažit vybudovat si na Slovensku stejně dobré jméno, jako m{ v ČR a zvyknout si na obchodov{ní v cizí měně. Soci{lní a kulturní rizika nepředstavují pro českou firmu na Slovensku větší problém, obchodní zvyky, mentalita i jazyk jsou velmi podobné a Slov{ci jsou na české firmy na svém trhu zvyklí. Technick{ a technologick{ rizika jsou zastoupeny zejména hrozbou kolapsu serverů a zvýšeným z{jmem hackerů nabourat se do firemního publikačního systému. U každého rizika je navrhované řešení snadno proveditelné a není riziko, které by firma nemohla zvl{dnout ovl{dat.

Seznam použité literatury a zdrojů

45

7 Seznam použité literatury a zdrojů Publikace ANTUŠÁK, E. Krizový management. Hrozby, krize, příležitosti, 1. vyd{ní. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 396 s. ISBN 978-80-7357-488-8. BĚLOHLÁVEK, F; KOŠŤAN, P; ŠULEŘ, O. Management, 1. vyd{ní. Olomouc: Rubico, 2001, 642 s. ISBN 80-85839-45-8. DVOŘÁČEK, J. Audit podniku a jeho operací, 1. vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2005, 168 s. ISBN 80-7179-809-6. FOTR, J.; SOUČEK, I. Podnikatelský z{měr a investiční rozhodov{ní, 1. vyd{ní. Praha: Grada publishing, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. GÁLA, L.; POUR, J.; TOMAN, P. Podnikov{ informatika, 1. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2006, 484 s. ISBN 80-247-1278-4. HNILICA, J.; FOTR J. Aplikovan{ analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodov{ní, 1. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2009, 264 s. ISBN 978-80-247-2560-4. KAFKA, T. Průvodce pro interní audit a risk management, 1. vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2009, 174 s. ISBN 978-80-7400-121-5. KISLINGEROVÁ, E. Podnik v časech krize. Jak se dostat do potíží a jak se dostat z potíží: Zkušenosti ze světové recese let 2007 až 2009, 1. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2009, 208 s. ISBN 978-80-247-3136-0. MERNA, T.; FAISAL, F. A. Risk management, 1. vyd{ní. Brno: Computer Press, 2007, 194 s. ISBN 978-80-251-1547-3. PORTER, M. Konkurenční strategie. 1. vyd{ní. Praha: Victoria Publishing, 1994, 403 s. ISBN 80-85605-11-2. RAIS, K. Řízení rizik ve firm{ch a jiných organizacích, 2. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2006,300 s. ISBN 80-247-1667-4.

Seznam použité literatury a zdrojů

46

SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie, 1. vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2004, 274 s. ISBN 80-7179-859-2. SEDLÁČKOVÁ, H. Strategick{ analýza. 1. vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2000, 101 s. ISBN 80-7179-422-8. SCHWABLE, K. Řízení projektů v IT, 1. vyd{ní. Brno: Computer Press, 2007, 720 s. ISBN 978-80-251-1526-8. SMEJKAL, V.; RAIS, K. Řízení rizik ve firm{ch a jiných organizacích, 3. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2010, 360 s. ISBN 978-80-247-3051-6. SOUČEK, I. Podnikatelský z{měr a investiční rozhodov{ní, 1. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. SRPOVÁ, J., ŘEHOR, V. a kol. Z{klady podnik{ní, 1. Vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. SVOZILOVÁ, A. Projektový management, 1. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2006, 356 s. ISBN 80-247-1510-5. TICHÝ, M. Ovl{d{ní rizika. Analýza a management, 1. vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2006, 406 s. ISBN 80-7179-415-5. VEBER, J. a kol. Management. Z{kladní moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita, 2. vyd{ní. Praha: Management Press, 2009, 600 s. ISBN 978-80-261200-0. VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi, 2. vyd{ní. Praha: Management Press, 2009, 328 s. ISBN 978-80-7261-197-3. ZUZÁK, R.; KÖNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku, 2. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8.

Seznam použité literatury a zdrojů

47

Internetové zdroje Armmedia.sk [online]. 2009 [cit. 2011-04-22+. Povinnosť zo z{kona č. 275/2006 Z. z. Dostupné z WWW: . Bussinesinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-20+. Pravidla pro podnik{ní na Slovensku. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-20+. Přeshraniční poskytov{ní služeb v n{vrhu směrnice o služb{ch. Dostupné z WWW: . Ekonomika.sme.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-22+. Nezamestnanosť by mohla podľa Dereníka mierne klesať. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-20+. Zajištění kurzového rizika pomocí forwardu. Dostupné z WWW: . Jednotlivci : Využívanie internetu. In Prieskum o využívaní informačných a komunikačných technológií v dom{cnostiach za 1. štvrťrok 2010 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-04-22+. Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Vybrané ukazovatele za nehnuteľnosti, pren{jom, obchodné činnosti a ostatné služby podľa ekonomických činností (2003 - 2008). Dostupné z WWW: .

Seznam použité literatury a zdrojů

48

Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. IKT v podnikoch v janu{ri 2010 (v %). Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Vybavenie dom{cností informačnými technológiami v 1. štvrťroku 2010 (v %). Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Veda a technika, informačn{ spoločnosť. Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Republika. Dostupné z WWW: . Profesia.sk [online]. 2011 [cit. 2011-04-22+. Minim{lna mzda. Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2010 [cit. 2011-04-22+. Vybavenie dom{cností informačnými technológiami v 1. štvrťroku 2010 (v %). Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Nakupovanie cez internet pre súkromnú potrebu v 1. štvrťroku 2010 (v %). Dostupné z WWW: . Portal.statistics.sk [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Voľné pracovné miesta a miera voľných pracovných miest podľa ekonomickej činnosti. Dostupné z WWW: . Shrnutí : Prognóza měnového kurzu. In Zpr{va o inflaci/I 2011 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-05-22+. Dostupné z WWW: .

Seznam použité literatury a zdrojů

49

Soci{lna poisťovňa [online]. 2011 [cit. 2011-04-20+. Sadzby poistného. Dostupné z WWW: . Štatistický úrad Slovenskej republiky. In Indexy spotrebiteľských cien v Slovenskej republike [online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-04-20+. Dostupné z WWW: .

Seznam obr{zků a tabulek

50

Seznam obr{zků Obr. 1

Kontinuum nebezpečí a rizika, jeho řízení a ovl{d{ní

14

Obr. 2

Významnost

37

Seznam tabulek Tab. 1

Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě

19

Tab. 2

Z{važnost a škoda

34

Tab. 3

Pravděpodobnost výskytu

36

Tab. 4

Tvrdost a pravděpodobnost rizika

37