Organizační chování Osobnost člověka v organizaci
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Vzdělávací cíle: Vysvětlit studentům základní sociálně-psychologické přístupy k chápání osobnosti člověka, faktory ovlivňující vývoj osobnosti, schopnosti a jejich vliv na pracovní úspěšnost, znalosti a dovednosti, pojem inteligence a její význam pro pracovní činnost, základní vlastnosti osobnosti a jejich projevy, rozdíly v motivační orientaci různých lidí, přínos motivační orientace pro organizaci, význam postojů a hodnotových orientací pro chování lidí v organizaci, působení některých základních dimenzí osobnosti (místo kontroly, machiavellismus, chování typu A, dogmatismus, orientace v nejistotě, kreativita).
Člověk – jedinec – individuum - osobnost
Osobnost zde představuje souhrn trvalých vlastností jedince, které působí na jeho chování, soubor vyrůstající z biologických a psychických vlastností a vyvěrající z vlivu kultury a ze struktury společnosti, ve které byl jedinec vychováván a jejíhož života se účastní.
Příklady psychologických pojetí osobnosti člověka: Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích. Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím. Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých. Osobnost je to, co dovoluje předpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní. Osobnost je daleko spíše nepřetržitým procesem než definitivním výtvorem. Má sice některé rysy stabilní, ale zároveň prochází kontinuálními změnami
Obecné znaky osobnosti Jedinečnost:
Osobnost
je
to,
co
člověka
(individuum)
psychologicky odlišuje od ostatních. Souhrnnost a
Osobnost je souhrnem psychologických prvků,
jednota:
jakýchsi substruktur, které spolu tvoří nedělitelnou jednotu (celek).
Relativní
Osobnost je to psychické v člověku, co je relativně
stálost:
stálé a co umožňuje předpovědět chování člověka v určité situaci.
Přizpůsobení a
Osobnost je nepřetržitým procesem, způsobem,
vývoj:
jímž se vyrovnává se změnami podmínek v sobě i ve svém prostředí.
Jestliže poznáme osobnost člověka, pak nám to umožní:
• předvídat nebo dodatečně vysvětlovat jeho chování v různých situacích, • hledat pro něj adekvátní způsob motivace, • odhadovat jeho profesionální úspěšnost v různých funkcích.
Poznávání osobnosti člověka Co člověk umí? Co člověk chce? Kam směřuje? Jaký člověk je?
Sociologicko-psychologické pojetí osobnosti – Schopnosti – Inteligence, znalosti, dovednosti a zkušenosti – Motivy a potřeby, postoje, hodnoty – Vlastnosti osobnosti, temperament – Zvláštní dimenze osobnosti
Schopnosti Schopnostmi rozumíme zvláštní kapacitu osobnosti vykonávat nějakou činnost, nebo také vnitřní dispozice k určitému druhu psychomotorického výkonu. Rozlišujeme: Fyzické Rozumové Mechanické Psychomotorické Smyslové
Fyzické schopnosti • jsou důležité pro výkonnost ve fyzicky náročných oblastech, např. stavebnictví, armáda, zemědělství apod. • síla, tělesná kondice, výdrž
Rozumové schopnosti • • • • • • •
Verbální Kvantitativní Schopnost úsudku Schopnost dedukce Prostorová představivost Schopnost vnímání Paměť
Mechanické schopnosti • zahrnují porozumění vztahům mezi předměty a manipulaci s jejich částmi
Psychomotorické schopnosti • zručnost, • koordinace očí a rukou, • motorické a manipulační schopnosti
Smyslové schopnosti • • • • •
Zrak Hmat Čich Sluch Schopnost vnímat teplo, chlad atd.
Inteligence • • • • • • • • • • • • •
Je globální schopnost jedince myslet racionálně, jednat účelově a zacházet efektivně se svým okolím. pružnost a rychlost usuzování, plynulost, induktivní uvažování, bezprostřední paměť, dlouhodobá paměť, numerická schopnost, rychlost vnímání, deduktivní uvažování, prostorová orientace a vizuální schopnosti, slovní porozumění, verbální usuzování, tvarová pružnost, vizuální paměť
Znalosti, dovednosti, zkušenosti Znalosti získáváme především studiem, jsou to informace, kterým se učíme z literatury, přednášek, vyprávění. Výcvikem získáváme dovednosti.
Především v oblasti řízení, obchodu, vedení lidí jsou důležité i praktické zkušenosti a ty lze získat jedině praxí.
Vlastnosti osobnosti
Vlastnosti osobnosti vyjadřují relativně stálý způsob chování jednotlivce. Člověk s určitou vlastností jedná v podobných situacích standardním způsobem (někdo je hodný, klidný, uzavřený, impulzivní, hněvivý, nudný, závistivý, líný, pracovitý atd.).
Pět dimenzí/faktorů osobnostních rozdílů Extroverze / introverze Emocionální labilita / stabilita Sklon ke spolupráci / soupeřivost Svědomitost / lehkomyslnost Otevřenost vůči nové zkušenosti
Významné vlastnosti
Dominance – submisivnost Asertivnost Obecné volné vlastnosti
Motivy, potřeby, motivace Jsou to důvody, které vedou lidi k určitému jednání. Motivy vysvětlují, co vede pracovníka ke změně profese nebo zaměstnání, proč se někdo snaží podávat co nejvyšší výkon a jiný naopak práci odbývá apod. Jsou to pohnutky jednání. Potřeby jsou pocity určitého nedostatku, které vyvolávají napětí a aktivizují lidskou činnost.
Motivační substruktura Motivy prvotní (primární, vrozené) – představují úroveň motivace, která: – je spojena s biologickými procesy v organismu člověka, – je vrozená, – slouží k zachování a rozvoji života jedince i člověka jako biologického druhu. Motivy druhotné (sekundární, získané) – tvoří úroveň motivace, která: – je spojena se zkušenostmi jedince získanými v rámci uspokojování prvotních motivů, – je získaná, naučená, – nepřispívá bezprostředně k zachování života jedince, ale směřuje k jeho rozvoji na kvalitativně vyšší úrovni.
Preference potřeb • lidé s vysokou potřebou výkonu • lidé s vysokou potřebou afiliace
• lidé s vysokou potřebou moci
Temperament Je osobnostní dispozice k emocionálním (citových) reakcím, jako relativní konstanta individuálního zabarvení a formy prožívání i osobního způsobu reagování a pohybu, jako dynamický aspekt osobnosti.
Základní temperamentové dimenze podle teorie H.J.Eysencka: LABILITA Náladový
Nedůtklivý Neklidný Útočný Dráždivý Vrtkavý Impulzivní Optimistický Aktivní
Úzkostlivý Rigidní Střízlivý Pesimistický Rezervovaný Nespolečenský Tichý INTROVERZE
MELANCHOLIK
CHOLERIK
FLEGMATIK
SANGVINIK
Pasivní Starostlivý Hloubavý Sebeovládající Spolehlivý Vyrovnaný Klidný
EXTROVERZE
Společenský Přístupný Hovorný Reaktivní Nenucený Čilý Bezstarostný Vede, řídí STABILITA
Postoje Postoje vyjadřují vztah člověka k nějakému objektu – jevu, předmětu či jinému člověku. Mají složku: • kognitivní • emocionální • konativní
Příklady postojových škál MOJE PRÁCE 1 2 3 4 5 6 velmi špatná špatná spíše špatná ani dobrá ani špatná spíše dobrá dobrá (Křížkem se označí postoj dotazovaného.)
7 velmi dobrá
Příklad adjektivní škály:
VEDOUCÍ mírný 1 2 3 4 5 6 (Dotazovaný označí svůj postoj mezi dvě adjektiva – dva póly.)
7
přísný
Hodnoty Hodnoty jsou skutečnosti, způsoby jednání, cílové stavy, které lidé považují za důležité. • • • • • •
teoretické hodnoty (odhalení pravdy, získávání znalostí), ekonomické hodnoty (výroba a získávání zboží, peníze), estetické hodnoty (harmonie, vzhled), sociální hodnoty (přátelství, kolegialita, pomoc), politické hodnoty (moc, vliv, uznání), náboženské hodnoty (morální principy) – tady by bylo možno mluvit spíše o hodnotách víry, což je širší pojetí.
Zvláštní dimenze osobnosti Osobnost každého člověka vykazuje řadu dalších rysů, které lze obtížně zařadit mezi jiné kategorie. Je těžké říct, zda se jedná o motivy, vlastnosti, schopnosti – jisté je, že ovlivňují jednání lidí a mají význam i z hlediska organizačního chování. Jedná se tedy o zvláštní dimenze osobnosti: místo kontroly, machiavellismus, chování typu A a B, dogmatismus, orientace v nejistotě, kreativita.
Literatura BĚLOHLÁVEK, F. Organizační chování. 1.vyd. Olomouc: Rubico, 1996. s.57-74. ISBN 80-85839-09-1. BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 2.rozš.vyd. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-064-3 BALCAR, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. NOVÝ, I. a kol. Sociologie pro ekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. s.91100. ISBN 80-7169-433-9. TOMŠÍK, M. a kol. Sociologie pro ekonomy. 3.dotisk 1.vyd. Praha: VŠE, 1996. s.136147. ISBN 80-7079-146-2. ĎURIŠ, J., ĎURIŠOVÁ, P. Sociologie podniku a organizace. Studijní text pro distanční vzdělávání. 1.vyd. Vyškov: VVŠ PV, 2002. ISBN 80-7231-097-6. BELBIN, R. M. Týmové role v práci. 1.vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012. 172 s. ISBN 978-80-7357-892-3. PLAMÍNEK, J. Vedení lidí, týmů a firem. Praktický atlas managementu. 2.přepr. a rozš.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 180 s. ISBN 80-247-1092-7. URBAN, J. Řízení lidí v organizaci. Personální rozměr managementu. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2003. 300 s. ISBN 80-86395-46-4.
