Beethoven Osobnost gÈnia v korespondenci
Beethoven Osobnost gÈnia v korespondenci
VYä E H RAD
Auto¯i publikace tÌmto dÏkujÌ Sieghardu Brandenburgovi a nakladatelstvÌ G. Henle -Verlag v MnichovÏ za laskav˝ souhlas k bezplatnÈmu vyuûitÌ soubornÈho vyd·nÌ korespondence Ludwiga van Beethovena (Beethovens Briefe, Gesamtausgabe) jako podkladu k v˝bÏru a p¯ekladu dopis˘ pro toto ËeskÈ vyd·nÌ, a souËasnÏ dÏkujÌ »esko-nÏmeckÈmu fondu budoucnosti v Praze, kter˝ svou finanËnÌ podporou umoûnil vyd·nÌ tÈto publikace.
VyobrazenÌ na str. 4: Ludwig van Beethoven Scheffner˘v mÏdiryt podle kresby G. Steinhausera, 1801
Translation © Miloslav Hronek, 2004, ZdenÏk Nejezchleb, 2004 Odborn· revize Old¯ich Pulkert, 2004 ISBN 80-7021-736 -7
Obsah
⁄vodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
I Beethovenovy dopisy z Bonnu (1783 ñ1792) . . . . . . . . . . . . . . . .
21
II Beethovenova prvnÌ vÌdeÚsk· lÈta (1793 ñ1802) . . . . . . . . . . . . . .
31
III Beethovenovo tv˘rËÌ zr·nÌ a prvnÌ krize (1800 ñ1802) . . . . . . . . .
53
IV Beethoven uzn·van˝m umÏlcem (1803 ñ1808) . . . . . . . . . . . . . . .
79
V Beethoven nez·visl˝m umÏlcem (1809 ñ1810) . . . . . . . . . . . . . . . 113 VI Na vrcholu spoleËenskÈho uzn·nÌ (1811ñ1815) . . . . . . . . . . . . . . 133 VII Karl Beethoven, choroby a tv˘rËÌ vzepÏtÌ (1816 ñ1819) . . . . . . . . 227 VIII ObdobÌ vrcholnÈho mistrovstvÌ (1820 ñ1827) . . . . . . . . . . . . . . . . 275 P¯Ìlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 Jmenn˝ rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373 Skladby L. v. Reethovena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382
⁄vodem
ÑÖjak a proË Ösezn·te z mÈho dopisuÖì VÌdeÚ, 16. ledna 1805
V˝bÏr dopis˘ z korespondence Ludwiga van Beethovena, kter˝ p¯edkl·d·me ËeskÈ ve¯ejnosti, a informaËnÌ podklady k nim, je p¯eloûen ze staröÌch vyd·nÌ, revize se opÌr· o poslednÌ soubornÈ vyd·nÌ Beethovenov˝ch dopis˘ (Beethoven Briefe, Gesamtausgabe), kterÈ p¯ipravil Sieghard Brandenburg, vÏdeck˝ pracovnÌk Beethovenova domu v Bonnu, a v roce 1998 je vydalo nakladatelstvÌ Henle Verlag v MnichovÏ. PonÏvadû toto vyd·nÌ Beethovenovy korespondence je velmi obs·hlÈ, zahrnuje veökerÈ dostupnÈ pÌsemnÈ materi·ly a obsahuje i doklady pro bÏûnÈho Ëten·¯e nep¯Ìliö v˝znamnÈ, bylo nutnÈ se p¯i v˝bÏru orientovat na ty dopisy, respektive dokumenty, kterÈ ËeskÈmu, a to i laickÈmu Ëten·¯i mohou bezprost¯ednÏji p¯iblÌûit Beethovenovu osobnost ve svÏtle jeho vlastnÌch z·jm˘, myölenek, snah, ˙silÌ a ud·lostÌ, jeû prov·zely jeho ûivot. Nebylo samoz¯ejmÏ re·lnÈ p¯evzÌt a p¯eloûit vöech 1600 dopis˘, publikovan˝ch v soubornÈm vyd·nÌ, jiû proto ne, ûe tÈmϯ polovina z nich, kter· se dochovala, je r·zu vÌcemÈnÏ obchodnÌho a zab˝v· se jedn·nÌm s nakladateli a jejich prost¯ednÌky nebo obsahuje skladatelovy doplÚky, pozn·mky a poûadavky, t˝kajÌcÌ se tisku jeho skladeb. Z tÏchto dopis˘ bylo p¯eloûeno a do naöÌ publikace p¯evzato jen 387. Ovöem takÈ tento v˝bÏr dopis˘, i kdyû je omezenÏjöÌho rozsahu, si samoz¯ejmÏ klade za ˙kol umoûnit z·jemc˘m hluböÌ nahlÈdnutÌ do bÏûnÈho ûivota, psychiky a intelektu tohoto geni·lnÌho tv˘rce. SnaûÌ se postihnout Beethoven˘v osobnÌ, umÏleck˝ a duchovnÌ v˝voj a zachytit osobitÈ rysy jeho lidskÈh p¯irozenosti i duchovnÌho form·tu. Sv˝m zp˘sobem takÈ naznaËuje souvislosti jeho tvorby s vnÏjöÌmi podnÏty, a zejmÈna s jejÌm uplatÚov·nÌm v dobovÈm umÏleckÈm ûivotÏ. Je vöak p¯edevöÌm p¯ÌspÏvkem k bezprost¯ednÌmu pochopenÌ a pozn·nÌ skladatele jako re·lnÈ bytosti, spjatÈ s dobou, lidmi a ud·lostmi, kterÈ tuto dobu tvo¯ily. Pro ËeskÈho Ëten·¯e, vzhledem k obecnÏjöÌmu posl·nÌ publikace, jsme povaûovali za ˙ËelnÈ vytvo¯it ponÏkud pozmÏnÏnou vlastnÌ koncepci edice, zejmÈna pokud jde o dokumentaci a vysvÏtlivky, kterÈ jsme rozloûili do systÈmu pozn·mek za dopisy a odkaz˘ pod Ëarou a doplnili je nebo upravili. Chronologie ¯azenÌ dopis˘ vöak z˘st·v· zachov·na
11
a pro odbornÈ z·jemce uv·dÌme v z·hlavÌ jednotliv˝ch dopis˘ v z·vork·ch za pÌsmenem G[esamtausgabe] ËÌslo, odkazujÌcÌ na za¯azenÌ dopisu v uvedenÈm soubornÈm vyd·nÌ. Pr·ce na p¯ekladech Beethovenov˝ch dopis˘ neprobÌhala pochopitelnÏ vûdy bez komplikacÌ a r˘zn˝ch ot·zek. To zejmÈna v tÏch pas·ûÌch, kterÈ naznaËovaly vÏci zn·mÈ jen pisateli a adres·tovi a kde bylo nutnÈ v ËeötinÏ volit kompromisnÌ znÏnÌ p¯ekladu. ObdobnÏ tomu bylo v pas·ûÌch, k jejichû formulacÌm a slovnÌm h¯ÌËk·m se Beethoven vzhledem ke svÈ povaze obËas r·d uchyloval a kterÈ nÏkdy naznaËovaly moûnost dvojznaËnÈho v˝znamu. TakÈ Beethoven˘v vÏtn˝ syntax, stylistika a Ëasto i lapid·rnost text˘ ne vûdy umoûÚovala p¯ekladatel˘m p¯esnÏ respektovat origin·l. Tento v˝bÏr vöak i p¯esto zajistÈ splnÌ svÈ posl·nÌ a umoûnÌ Ëten·¯i sezn·mit se nejen s tÌm, co prov·zelo praktick˝ ûivot geni·lnÌho umÏlce, ale i s dobov˝m prost¯edÌm, do kterÈho byl pr˘bÏh jeho ûivota zasazen, a s tÌm, jak· spoleËensk·, myölenkov· a stylistick· ˙roveÚ byla u dobovÈ korespondence bÏûn·. Beethovenova korespondence je v˝mluvn˝m dokladem r˘zn˝ch osobnÌch a umÏleck˝ch souvislostÌ, kterÈ skladatel˘v ûivot prov·zely. Beethoven proöel v pr˘bÏhu svÈho ûivota sloûit˝m duchovnÌm a umÏleck˝m v˝vojem. V ml·dÌ se zpoË·tku vÏnoval v˝konnÈmu umÏnÌ, hlavnÏ jako pianista, postupnÏ vöak jeho vÏhlas hudebnÌho skladatele vzr˘stal, zatÌmco ub˝v·nÌ jeho sluchu mu st·le vÌce znemoûÚovalo samostatnÈ koncertnÌ vystupov·nÌ. Jeho cesta k dosaûenÌ vrcholnÈho umÏleckÈho uzn·nÌ byla ovöem poznamen·na mnoha dalöÌmi osobnÌmi i vnÏjöÌmi p¯ek·ûkami, mnoha zneuzn·nÌmi a tÏûkostmi. »asto nar·ûel na nepochopenÌ zejmÈna p¯i uv·dÏnÌ sv˝ch dÏl a p¯i prosazov·nÌ vlastnÌho umÏleckÈho, tv˘rËÌho n·zoru. Byl souËasnÌkem francouzskÈ revoluce, napoleonsk˝ch v·lek a nakonec i novÈho uspo¯·d·nÌ Evropy po NapoleonovÏ por·ûce. Vojensk· taûenÌ, obsazenÌ VÌdnÏ francouzsk˝mi vojsky, utrpenÌ milion˘ lidÌ i politickÈ, spoleËenskÈ a ekonomickÈ zvraty v nÏm zanechaly nesmazateln˝ dojem a podnÏcovaly ho nÏkdy aû ke krajnÏ kritick˝m stanovisk˘m. Vöechny tyto ud·losti proûÌval nesmÌrnÏ intenzivnÏ. Dot˝kaly se ho osobnÏ, umÏlecky i existenËnÏ, ovlivÚovaly jeho ûivot a osobnost a jejich p˘sobenÌ Ëi inspiraËnÌ vlivy lze vysledovat i v jeho dÌlech (Fidelio, Dev·t· symfonie, Wellingtonovo vÌtÏzstvÌ aj.). MÏl vöak takÈ svÈ p¯Ìznivce nejen v lidech, kte¯Ì obdivovali jeho tvorbu, ale i v umÏnÌmilovn˝ch aristokratech, v arcivÈvodovi Rudolfovi a knÌûatech LichnowskÈm, Lobkowiczovi a KinskÈm, kte¯Ì mu svou pravidelnou finanËnÌ
12
podporou podstatnÏ snÌûili existenËnÌ starosti, a poskytli mu tak moûnost jak soustavnÈho umÏleckÈho vzdÏl·v·nÌ a r˘stu, tak i moûnost vÏnovat se aû do z·vÏru ûivota tÈmϯ v˝hradnÏ vlastnÌ tvorbÏ. Ve svÈm ûivotÏ proûil radosti zejmÈna z ˙spÏch˘, ale i hodnÏ strastÌ. P¯edËasnÈ p¯etÏûov·nÌ jeho organismu jiû v dÏtstvÌ p˘sobilo nep¯ÌznivÏ na jeho nervovou soustavu a p¯ispÏlo pravdÏpodobnÏ k jeho pozdÏjöÌm zdravotnÌm problÈm˘m. Jeho otec, kter ˝ chtÏl mÌt ze syna Ñz·zraËnÈho klavÌristuì, jej nutil od vÏku Ëty¯ let do mnohahodinovÈho cviËenÌ, Ëasto i v noci. Tr˝znivÈ metody uËenÌ i neradostnÈ rodinnÈ pomÏry, zvl·ötÏ vlivem pozdÏjöÌ otcovy z·vislosti na alkoholu, zanechaly stopy na BeethovenovÏ psychice. Jedinou svÏtlou str·nkou jeho dÏtstvÌ byla jeho l·skypln· a mÌrn· matka, kterou Beethoven velmi miloval. Byl suûov·n chorobami, proûÌval citov· vzplanutÌ i psychickÈ deprese. Jako kaûd˝ norm·lnÌ muû touûil po vyrovnanÈm rodinnÈm z·zemÌ, a kdyû se mu ho nedostalo, upnul se v poslednÌch deseti letech ûivota s v¯elou l·skou a p¯es vöechny nesn·ze z toho vypl˝vajÌcÌ na zajiötÏnÌ budoucnosti dÌtÏte svÈho zem¯elÈho bratra, synovce Karla. Byl idealistou. Jeho mor·lnÌ principy byly zaloûeny na k¯esùansk˝ch p¯ik·z·nÌch, a navÌc byly postupnÏ obohacov·ny myölenkami staro¯eck˝ch filozof˘, dobov˝ch filozofick˝ch proud˘, p¯edstavovan˝ch Kantem a Herderem, podle nÏkter˝ch badatel˘ i ide·ly svobodnÈho zedn·¯stvÌ a ohlasy z Ëetby dostupnÈ literatur y s orient·lnÌ duchovnÌ tematikou. Kladl d˘raz na p¯Ìsnou etiku vz·jemnÈho souûitÌ lidÌ, i kdyû s·m k sobÏ v tomto ohledu nebyl vûdy d˘sledn˝. Ned˘tklivost jeho poukaz˘ na dobovÈ konvence rodinnÈho ûivota a vztah˘ ho Ëasto p¯iv·dÏla ke konflikt˘m takÈ s bratry a jejich rodinami. Jeho ûivot st·le intenzivnÏji prostupovala spiritualita, ovlivÚujÌcÌ jeho p¯esvÏdËenÌ o smyslu a posl·nÌ svÈho ûivota a tvorby. Beethovenovy dopisy v˝raznÏ zrcadlÌ nejen tv˘rËÌ, ale p¯edevöÌm vlastnÌ osobnost tohoto geni·lnÌho skladatele. ZrcadlÌ jeho myölenkov˝ a duchovnÌ mikrosvÏt, ale zejmÈna komplex jeho osobnÌch starostÌ a vztah˘, snah, ˙silÌ a vnÏjöÌ momenty, kterÈ tento jeho mikrosvÏt tvo¯ily. ProzrazujÌ, ûe Beethoven nebyl jen perfektnÌm hudebnÌm stylistou ñ skladatelem, ale takÈ stylistou psanÈho slova. Beethovenova schopnost vyjad¯ov·nÌ byla d·na jak jeho velkou hudebnÌ p¯edstavivostÌ a jeho citem pro melodii ¯eËi, tak i vz·cnou ˙rovnÌ osobitÈho intelektu. V jeho dopisech se sice nÏkdy vyskytujÌ gramatickÈ chyby, tÏch se vöak dopouötÏl jednak vzhledem k nesoustavnosti vzdÏl·nÌ, kterÈ bylo zamϯeno p¯edevöÌm na hudbu a teprve potom na ostatnÌ obory, a takÈ vzhledem
13
k tomu, ûe pro bÏûnou praxi v jednotliv˝ch ˙zemnÌch oblastech, v nichû se hovo¯ilo nÏmecky, jeötÏ nebyla d˘slednÏ ust·lena a respektov·na pravopisn· pravidla. Beethoven se vöak po cel˝ ûivot snaûil svÈ vzdÏl·nÌ doplÚovat. JeötÏ v Bonnu se spoleËnÏ s AntonÌnem Rejchou dal zapsat na nÏkterÈ p¯edn·öky na zdejöÌ novÏ zaloûenÈ univerzitÏ. VnÏjöÌ okolnosti a z¯ejmÏ i nedostateËn· p¯edch·zejÌcÌ ökolnÌ pr˘prava mu neumoûnily vÏnovat se univerzitnÌmu studiu s pot¯ebnou d˘slednostÌ. P¯esto se jiû tehdy zajÌmal o Kantovu filozofii a staro¯eckou filozofii (Plutarcha, Aristotela). Z tohoto z·jmu takÈ pramenÌ i jeho z·jem o starovÏk, coû navenek projevuje takÈ tÌm, ûe ve sv˝ch dopisech obËas cituje staro¯eckÈ myslitele. Anton Schindler mimo jinÈ uv·dÌ takÈ skuteËnost, ûe jeötÏ na svÈm ˙mrtnÌm loûi Ëetl p¯eklady spis˘ Plutarchov˝ch, HomÈrov˝ch, Platonov˝ch, Aristotelov˝ch aj. Plutarchos, jeho moralia a myölenky starÈ ¯eckÈ Akademie Plutarchem tradovanÈ asi ovlivnily i nÏkterÈ Beethovenovy n·zory a p¯edstavy o principech vÌry, o Bohu, pohansk˝ch bozÌch a o ctnosti jako z·kladu mravnÌho ûivota. P¯edstavoval si Boha jako identitu dobra a dokonalosti, Boha jako princip univerza, kter˝ odmÌt·, Ëi spÌöe popÌr· vöe negativnÌ. TÌm ovöem nevyluËoval svÈ k¯esùanskÈ vychov·nÌ. S k¯esùanskou praxÌ ho ostatnÏ v·zala i jeho aktivnÌ chr·mov· sluûba v ml·dÌ, kdy byl jako varhanÌk zasvÏcen˝ do cÌrkevnÌch zvyklostÌ, pot¯eb a postup˘ a p¯i meönÌch a dalöÌch ceremoniÌch ˙Ëasten r˘zn˝ch n·boûensk˝ch ob¯ad˘. Od skladatele samotnÈho se vöak o jeho pojetÌ Boha a n·boûenstvÌ dozvÌd·me velmi m·lo, neboù n·boûenstvÌ a gener·lbas povaûoval za uzav¯enÈ vÏci, o kter˝ch se nem· diskutovat. Kdyû se vöak pohrouûil do duchovnÌch kompozic, jako v p¯ÌpadÏ jeho obou möÌ, byl jistÏ prodchnut vÌrou a ˙ctou k Bohu a k jeho p¯ik·z·nÌm. O pojmu Boha a jeho existenci vöak uvaûoval i v jin˝ch filozofick˝ch a vÏrouËn˝ch souvislostech a hledal, jak jiû bylo naznaËeno, vysvÏtlenÌ nap¯Ìklad v ËetbÏ p¯eklad˘ indick˝ch a egyptsk˝ch liter·rnÌch pramen˘. Druh˝m symbolem mohutnosti a kr·sy, p¯ed kter˝m se vûdy s pokorou skl·nÏl, byla p¯Ìroda a jejÌ jevy. O svÈm vztahu k p¯ÌrodÏ v souvislosti se svou tvorbou se Beethoven svϯil svÈmu p¯Ìteli, hudebnÌkovi a majiteli tov·rny na v˝robu harf, Johannu Andreasovi Stumpffovi. Stumpff ve sv˝ch vzpomÌnk·ch, kterÈ zaznamenal profesor a hudebnÌ kritik Otto Jahn,1) vypr·vÌ nap¯Ìklad toto: ÑP¯i spoleËnÈ proch·zce ¯ekl Beethoven nad-
1)
14
Beethoven Handbuch I., 1926, str. 178n.
öenÏ, okouzlen p¯Ìrodou: Zde sedÌm Ëasto dlouhÈ hodiny a mÈ smysly se op·jejÌ pohledem do l˘na p¯ijÌman˝ch a rodÌcÌch se dÏtÌ p¯Ìrody. Tady mi û·dn·, lidsk˝ma rukama zhotoven· öpinav· st¯echa nezastiÚuje majest·tnÈ slunce. Vzneöenou st¯echou je mi sama modr· obloha. Kdyû veËer v ˙ûasu pozoruji nebe a mnoûstvÌ svÏteln˝ch tÏles, sluncÌ nebo zemÌ, vÏËnÏ se pohybujÌcÌch ve sv˝ch urËen˝ch drah·ch, potom se m˘j duch pozved· nad tato, tolik milion˘ mil vzd·len· souhvÏzdÌ, tam k prameni, ze kterÈho vyvÏr· vöechno stvo¯enÌ a ze kterÈho budou vÏËnÏ plynout stvo¯enÌ nov·. Kdyû se potom pokusÌm d·t sv˝m vzruöen˝m pocit˘m nÏjakou formu v tÛnech ñ ach, potom jsem velmi zklam·n, hodÌm sv˘j umazan˝ list k zemi a jsem p¯esvÏdËen, ûe û·dn˝ pozemöùan nenÌ schopen vyj·d¯it tyto nebeskÈ obrazy, kterÈ se vyno¯Ì ve öùastnÈ chvÌli, ve vzruöenÈ fantazii, ani tÛny Ëi barvami nebo dl·tem. Ano, shora musÌ p¯ijÌt to, co se m· dotknout srdce, jinak to jsou jen noty bez ducha. A co je tÏlo bez ducha? Jen bl·to nebo hlÌna zemÏ. Duch se m· povznÈst ze zemÏ, kam byl na urËit˝ Ëas boûÌ jiskrou vypuzen, a podobnÏ jako pole, do kterÈho zasel rolnÌk drahocenn· semena, m· rozkvÈst, nÈst hojnost ovoce a tak rozmnoûen stoupat ke zdroji, ze kterÈho klesl. Neboù jen vytrval˝m p˘sobenÌm prop˘jËen˝mi silami uctÌv· stvo¯enÌ Tv˘rce nekoneËnÈ p¯Ìrody.ì Duchovno bylo aù pro Beethoven˘v osobnÌ ûivot, nebo pro jeho umÏleckou tvorbu vûdy urËit˝m urËujÌcÌm faktorem a ukazatelem, kter˝ ho vedl k v˝öin·m jeho kompoziËnÌho umÏnÌ. Tato skuteËnost ho samoz¯ejmÏ neizolovala od bÏûnÈho pozemskÈho ûivota a nebylo to jen duchovno, ale i urËit˝ ûivotnÌ ¯·d, kter˝ si skladatel pro sebe stanovil. V tom si vezmÏme za svÏdka zejmÈna Antona Schindlera, kter ˝ poch·zel z moravskÈho Medlova u UniËova a kter˝ byl Beethovenov˝m mnohalet˝m pomocnÌkem v praktick˝ch z·leûitostech. Pokusme se proto podle Schindlera i nÏkter˝ch dalöÌch dobov˝ch svÏdectvÌ naËrtnout Beethovenovu osobnost i z jejÌ norm·lnÌ lidskÈ str·nky. Podle Schindlera byl skladatel velmi pracovit˝. Vst·val v zimÏ i v lÈtÏ s rozb¯eskem a ihned usedal za psacÌ st˘l. Pracoval asi do druhÈ aû t¯etÌ hodiny odpoledne, kdy obÏdval. BÏhem pr·ce si vöak obvykle vyöel jednou Ëi dvakr·t ven, aby, jak ¯Ìkal, Ñproch·zeje se pracovalì. Po p˘l aû hodinÏ se vracel a zapisoval si novÈ hudebnÌ myölenky a n·pady. Odpoledne a veËer jiû nepracoval. Nebyl mnohomluvn˝, ale kdyû s nÏk˝m zn·m˝m hovo¯il, neöet¯il ironiÌ a sarkasmem, p¯i Ëemû se mnohdy velmi hlasitÏ sm·l a nejednou i ponÏkud drsnÏ zaûertoval. S ohledem na postupujÌcÌ ztr·tu sluchu takÈ hlasitÏ mluvil. R·d se bavil o vÏdeck˝ch, filozofick˝ch a politick˝ch ot·zk·ch, kterÈ tehdy byly na po¯adu dne. V tÏchto rozhovorech nikdy neskr˝val svÈ
15
republik·nskÈ sm˝ölenÌ. HodnÏ a velmi r·d Ëetl. ZejmÈna Shakespearova dÌla a dÌla ¯eck˝ch a ¯Ìmsk˝ch klasik˘ znal ñ v dobr˝ch p¯ekladech ñ ˙dajnÏ tak dokonale jako svÈ partitury. V p¯ekladech je Ëetl, ponÏvadû Ë·steËnÏ znal jen latinu, francouzötinu a italötinu. Ke skromn˝m Beethovenov˝m dennÌm radostem pat¯ila veËer ¯·dn· sklenice piva, Ëasto i vÌno, d˝mka tab·ku a politickÈ Ëasopisy, kterÈ mu v jeho ûivotÏ zabraly pomÏrnÏ hodnÏ Ëasu. Jednou nebo dvakr·t t˝dnÏ veËer navötÏvoval mÌstnÌ hostince a kav·rny. Byl vöak p¯i tom dosti plach˝ a p¯ich·zel zpravidla zadnÌm vchodem. TakÈ v kav·rn·ch vÏnoval sv˘j z·jem p¯edevöÌm Ëasopis˘m. Do kr·tkÈho hovoru se vöak zde pouötÏl jen z¯Ìdka. Se svou hospodynÌ navötÏvoval obËas trh, kde s·m vybÌral, smlouval a kupoval potraviny, hlavnÏ ovoce a zeleninu, zejmÈna tehdy, kdyû Ëekal hosty. NÏkdy se i s·m pouötÏl do va¯enÌ. R·d si p¯ipravoval Ëernou k·vu p¯esnÏ ze öedes·ti zrnek na jeden ö·lek a k jeho nejoblÌbenÏjöÌm jÌdl˘m pat¯ily makarony s parmaz·nov˝m s˝rem a ryby. Velk˝m handicapem byl pro Beethovena postupujÌcÌ ˙bytek sluchu. Ten ho st·le vÌce omezoval i ve styku s okolÌm, zejmÈna s cizÌmi lidmi, p¯ed kter˝mi se snaûil sv˘j nedostatek pokud moûno skr ˝vat. Proto si na svÈ pozdÏjöÌ vÏtöÌ cesty, hlavnÏ do Ëesk˝ch zemÌ, p¯ibÌral spoleËnÌky, kte¯Ì mu usnadÚovali nezbytn· za¯izov·nÌ. Pro bÏûnou dom·cÌ komunikaci si pak zavedl tzv. konverzaËnÌ seöity, jejichû prost¯ednictvÌm, tedy z·pisy dotaz˘, informacÌ apod., kterÈ do nich zpravidla p¯ÌtomnÌ psali, vedl rozhovory se sv˝mi n·vötÏvnÌky. Charakteristickou je nap¯Ìklad i vzpomÌnka skladatele V·clava Jana Tom·öka na n·vötÏvu u Beethovena, kterou uskuteËnil v ¯Ìjnu 1814 a kterou zachytil ve svÈm ûivotopise: Ñ10. ¯Ìjna dopoledne navötÌvil jsem s bratrem Beethovena. Uboû·k nedosl˝chal toho dne zvl·öù silnÏ, takûe jsme musili vÌc k¯iËet neû mluvit, aby n·m porozumÏl. P¯ijÌmacÌ pokoj, ve kterÈm mne p¯·telsky pozdravil, byl sice skvÏle za¯Ìzen, ale byl v nÏm pr·vÏ tak velk˝ nepo¯·dek jako v BeethovenovÏ ˙Ëesu.ì1) Z·vÏr tÈto Tom·ökovy vzpomÌnky lze jen pro zajÌmavost doplnit takÈ cit·tem z Beethovenova dopisu p¯Ìteli Zmeökalovi z roku 1813: Ñ⁄Ëes je to poslednÌ, k Ëemu obracÌm sv˘j z¯etel.ì P¯estoûe Beethovena postupn· ztr·ta sluchu zpoË·tku velmi deprimovala, poznen·hlu i tuto situaci zvl·dal a se sv˝m neduhem se smi¯oval. I p¯es tragiËnost tohoto postiûenÌ se nevzd·val sv˝ch tv˘rËÌch cÌl˘ a neztr·cel vÌru ve svÈ umÏnÌ. Smysl svÈho ûivota nach·zel nejen ve svÈ
1)
16
VlastnÌ ûivotopis V·clava Jana Tom·öka, Praha 1941, str. 128.
tvorbÏ, ale i v pomoci jin˝m, jakkoliv postiûen˝m. Pokud mu choroba vyslovenÏ nebr·nila v koncertnÌm vystupov·nÌ, hr·l na dobroËinn˝ch koncertech, pozdÏji dobroËinnosti p¯ispÌval tÌm, ûe takov˝m koncert˘m poskytoval bez honor·¯ov˝ch n·rok˘ svÈ skladby. Jeho choroba samoz¯ejmÏ ovlivnila i jeho chov·nÌ a jedn·nÌ. Jeho ned˘tklivost, vznÏtlivost a v˝buönost se stupÚovaly, jeho reakce na nÏkterÈ vnÏjöÌ podnÏty byla Ëasto nep¯imϯen·, vztahy k p¯·tel˘m a okolÌ se st·valy napjatÏjöÌ a nejednou bezd˘vodnÏ p¯eruöovanÈ. S·m si nÏkdy stÏûoval na zv˝öenou citlivost svÈ nervovÈ soustavy. Na druhÈ stranÏ ho hluchota vzdalovala od mnoh˝ch vöednostÌ bÏûnÈho ûivota, poskytovala mu moûnost no¯it se hloubÏji a neruöenÏji do taj˘ umÏnÌ, intenzivnÏji a volnÏji rozvÌjet svou tv˘rËÌ fantazii a velmi z¯etelnÏ se tak vymykat konvenci a pr˘mÏrnosti dobovÈ hudebnÌ tvorby. TakÈ ho p¯iv·dÏla k poko¯e, k moudrÈ ûivotnÌ filozofii, k vyrovnanÈmu postoji v˘Ëi mnoha problÈm˘m, kter˝m byl nucen Ëelit, a k zÌsk·v·nÌ nadhledu p¯i ¯eöenÌ mnoh˝ch ot·zek, kterÈ pr˘bÏh jeho ûivota prov·zely. V nejhluböÌch krizÌch svÈho ûivota p¯ekon·val p¯ek·ûky silou svÈ v˘le a vÌry a tÌm, ûe se upÌral k nejvyööÌ autoritÏ, kterou vnÌmal prost¯ednictvÌm svÈho svÏdomÌ. Cel˝ Beethoven˘v ûivot byl bojem, prolnut˝m vÌrou a v˘lÌ zvl·dat vöechny osobnÌ i tv˘rËÌ tÏûkosti. Byl to boj, kter˝ probouzel jeho sÌlu, vzdor a snahu ˙spÏönÏ Ëelit vöemu, co jemu osobnÏ i jeho tvorbÏ br·nilo v dosaûenÌ vytËen˝ch cÌl˘. Byl to boj neobyËejnÏ mnohostrann˝ a velmi z¯etelnÏ patrn˝ i v jeho skladb·ch. Jejich volnÈ vÏty jsou plnÈ hlubokÈho citu, scherza jsou vesel· i sarkastick·, allegra ˙toËn· a vÌtÏzn·. Symfonie i prostÈ pÌsnÏ, son·ty i velk· vok·lnÌ dÌla, stejnÏ tak ûertovnÈ k·nony vyjad¯ujÌ celou nesmÌrnÏ bohatou ök·lu cit˘, n·lad, vtipu, vzdoru, odevzd·nÌ i tit·nskÈho rozmachu. Ve vöem je zn·t Beethovenova houûevnatost, tv˘rËÌ sÌla, optimismus, radost, rozjÌm·nÌ, bol a mravnÌ imperativ, integrovan˝ zejmÈna v d˘slednosti, promyölenosti a poctivosti vlastnÌ tv˘rËÌ pr·ce. Za svou tvorbu si vûdy p¯ipisoval velkou odpovÏdnost jak p¯ed posluchaËi a interprety sv˝ch dÏl, tak i p¯ed nejvyööÌ autoritou, kterÈ vzdal hold sv˝mi velk˝mi duchovnÌmi skladbami: oratoriem Kristus na ho¯e OlivetskÈ, MöÌ C dur a SlavnostnÌ möÌ. Z·vÏrem a vzhledem k tomu, ûe Ëeskou ve¯ejnost tÌmto seznamujeme s nov˝m vyd·nÌm Beethovenov˝ch dopis˘, povaûujeme za ˙ËelnÈ zmÌnit se takÈ o jejich charakteru. Mistrovy dopisy zpravidla reagujÌ na konkrÈtnÌ podnÏty, ud·losti nebo vyjad¯ujÌ snahu o sdÏlenÌ nÏjakÈho stanoviska nebo p¯·nÌ. MajÌ vÏtöinou osobnÌ charakter a jsou zpravidla adresov·ny p¯·tel˘m, zn·m˝m nebo osobnostem pro Beethovena
17
nÏjak d˘leûit˝m. Beethoven napsal pomÏrnÏ hodnÏ dopis˘, nevÏnoval jim vöak takovou d˘leûitost a pÈËi jako psanÌ not. Beethovena totiû nÏkdy nadmÌru rozlÌtila jedin· chybnÏ zapsan· nebo vynechan· nota v opisech jeho dÏl, zatÌmco ve vlastnÌch dopisech se nepozastavoval ani p¯ed nejasnÏ napsanou vÏtou, ani p¯ed vynechan˝m nebo nez¯etelnÏ napsan˝m pÌsmenem, Ëi v˘bec obtÌûnou ËitelnostÌ sv˝ch pÌsemn˝ch sdÏlenÌ. NÏkdy se mu takÈ nap¯Ìklad neda¯ila p¯esn· formulace myölenek a sdÏlenÌ, coû p¯izn·v· i v dopise Wegelerovi, datovanÈm 7. 12. 1826: ÑV hlavÏ mne Ëasto napadne odpovÏÔ; kdyû ji vöak chci napsat, odhodÌm vÏtöinou pero, nebo nejsem schopen vypsat to tak, jak cÌtÌm.ì Toto p¯izn·nÌ navÌc vypovÌd· o p¯evaze Beethovenova citovÈho pojÌm·nÌ vÏcÌ nad pojÌm·nÌm p¯ÌsnÏ logick˝m a vÏcn˝m. Tomu odpovÌd· i charakter jeho pÌsma, kterÈ b˝v· obtÌûnÏ ËitelnÈ a v kresbÏ jednotliv˝ch pÌsmen a slov nevyrovnanÈ a nejednotnÈ. Kdyû byl vzruöen nebo rozzloben, p¯esahovala velikost jeho pÌsma vöechny obvyklÈ meze. Ve sbÌrce autograf˘ J. Fischofa se vyskytujÌ Beethovenovy z·znamy, v nichû nÏkter· pÌsmena dosahujÌ v˝öky aû 9 cm. Jeho pÌsmo, aù v textech nebo notov˝ch z·pisech, se samoz¯ejmÏ postupnÏ vyvÌjelo a mÏnilo od ËitelnÈho a ˙hlednÈho psanÌ v jeho bonnskÈm obdobÌ aû k velmi neËitelnÈmu a neuspo¯·danÈmu pÌsmu v z·vÏru jeho ûivota. Jednou se dokonce vyslovil, ûe Ñûivot je p¯Ìliö kr·tk˝ na to, aby se pÌsmena a noty malovaly.ì Jeho pÌsmo se tak stalo velmi charakteristick˝m a tÈmϯ na prvnÌ pohled naznaËovalo to, co vyslovoval text, a v danÈm okamûiku i hnutÌ mysli, n·lady a pocity, tedy vöe, co se souËasnÏ odehr·valo v umÏlcovÏ duöi a co slovy Ëasto nebylo moûnÈ p¯esnÏ vyj·d¯it, co vöak p¯esto vyj·d¯it chtÏl. A v tom je takÈ asi podstata a smysl z·jmu o Beethovenovy dopisy a snaha seznamovat s nimi umÏnÌmilovnou ve¯ejnost. I po dvou stoletÌch n·m totiû zprost¯edkov·vajÌ p¯Ìstup nejen k jeho osobnosti a jeho ûivotnÌm peripetiÌm, ale takÈ k jeho duöi, duöevnÌm hnutÌm a proces˘m, kterÈ se odehr·valy v jeho mysli. A ponÏvadû psanÌ dopis˘ a r˘zn˝ch sdÏlenÌ tvo¯ilo neodmyslitelnou a mimo¯·dnÏ rozs·hlou souË·st jeho ûivotnÌch aktivit, a takÈ vÏtöinou byly bezprost¯ednÏ v·z·ny i na jeho tv˘rËÌ Ëinnost, z˘st·vajÌ pro n·s otev¯enou branou, jÌû m˘ûeme do jistÈ mÌr y vstupovat a nahlÌûet do tajemnÈ oblasti tv˘rËÌch proces˘, kterÈ probÌhaly v mysli a duöi tak velkÈho a v˝znamnÈho umÏleckÈho gÈnia, jak˝m byl pr·vÏ Beethoven.
18
Vzhledem k tomu, ûe se pr·ce na p¯ekladech dopis˘ neobeöly bez pomoci, rad a odborn˝ch jazykov˝ch p¯ipomÌnek, povaûujÌ vydavatelÈ za nutnÈ vyslovit tÌmto up¯ÌmnÈ podÏkov·nÌ za laskavou ochotu a podporu zejmÈna Dr. Martelle GutiÈrrez-DenhoffovÈ, vÏdeckÈ pracovnici Beethovenova domu v Bonnu, Doc. Dr. InÏ SchreiterovÈ, z univerzity v JenÏ, v Praze pak Anneliese B¯ezinovÈ-Thiele, MiladÏ HronkovÈ, hudebnÌmu skladateli Janu Hanuöovi a öÈfdirigentu SymfonickÈho orchestru »eskÈho rozhlasu VladimÌru V·lkovi. Praha, z·¯Ì 2003
Old¯ich Pulkert Miloslav Hronek
19
Beethoven ve sv˝ch öestn·cti letech (stÌnov˝ obr·zek z roku 1786)
I
Beethovenovy dopisy z Bonnu (1783 ñ1792)
Beethoven˘v psacÌ st˘l (Beethoven-Haus, Bonn)
1
Beethoven˘v dedikaËnÌ dopis 1) kurfi¯tovi Maximilianu Friedrichovi
(G 1)
[Bonn, p¯ed 14. ¯Ìjnem 1783] NejvzneöenÏjöÌ! Od mÈho ËtvrtÈho roku poËala b˝t hudba prvnÌm z m˝ch mladistv˝ch zamÏstn·nÌ. Sezn·men tak brzy s touto p˘vabnou m˙zou, kter· naladila mou duöi k Ëist˝m harmoniÌm, zÌskal jsem ji, a jak se mi snad Ëasto zd·lo, i ona si mne oblÌbila. Dos·hl jsem nynÌ jiû svÈho jeden·ctÈho roku;2) a tu mi moje m˙za v posv·tnÈm z·palu Ëasto öeptala: zkus to a zapiö jedenkr·te harmonie svÈ duöe! ÿÌkal jsem si ñ jeden·ct rok˘, a jak by mi bylo uzn·no autorstvÌ? A co by tomu asi ¯ekli muûi umÏnÌ? Skoro jsem se ost˝chal. Avöak
23
moje m˙za tomu chtÏla ñ poslechl jsem a psal. A smÌm se nynÌ, nejurozenÏjöÌ, odv·ûit poloûit prvotiny3) m˝ch mladick˝ch pracÌ ke stupÚ˘m TvÈho tr˘nu? A smÌm doufat, ûe jim snad uötÏd¯Ìö laskav˝ otcovsk˝ pohled TvÈ povzbuzujÌcÌ pochvaly? ñ ” ano! VÏdy a umÏnÌ v TobÏ p¯ece nalezly moudrÈho ochr·nce, velkorysÈho podporovatele a klÌËÌcÌ talent, prospÌvajÌcÌ Tvou p¯ejÌcÌ otcovskou pÈËÌ, pln˝ tÈto povzbudivÈ nadÏje, se odvaûuje blÌûit se k TobÏ s tÏmito mladick˝mi pokusy. P¯ijmi je jako Ëistou obÏù dÏtskÈ ˙cty a pohleÔ na nÏ, nejvzneöenÏjöÌ, s laskavostÌ i na jejich mladÈho skladatele Ludwiga van Beethovena 1)
2)
3)
2
Maximilian Friedrich, hrabÏ z Kˆnigsegg-Rothenfelsu (1708ñ1784), od roku 1761 kurfi¯t a arcibiskup v KolÌnÏ nad R˝nem, biskup v M¸nsteru a Paderbornu. Dopis byl pravdÏpodobnÏ koncipov·n Beethovenov˝m uËitelem Christianem Gottlobem Neefem a byl ps·n u p¯Ìleûitosti Beethovenova vÏnov·nÌ sv˝ch t¯Ì klavÌrnÌch son·t WoO 47, vydan˝ch v r. 1783 nakladatelem Wilhelmem Speyerem v Offenbachu, tomuto kurfi¯tovi. Beethovenovi bylo ve skuteËnosti jiû t¯in·ct let. Zd· se, ûe jednak sv˘j skuteËn˝ vÏk neznal, jednak ho jeho otec tajil, aby u ve¯ejnosti spÌöe docÌlil ˙spÏchu se sv˝m z·zraËn˝m dÌtÏtem. Viz tÈû: Maynard Solomon, Beethovens Birth Year. Musical Quaterly 56 (1970), str. 702n. TÏsnÏ p¯ed vyd·nÌm t¯Ì klavÌrnÌch son·t WoO 47 byly vyd·ny jeho skladby: DevÏt variacÌ na tÈma Dresslerova pochodu WoO 63 (1783) a Rondo C dur WoO 48 (1783).
é·dost ke kurfi¯tovi Maximilianu Friedrichovi v Bonnu
(G 2)
[Bonn, 15. ˙nora 1784] Beethoven ve svÈ pÌsemnÈ prosbÏ zpoË·tku uv·dÌ, ûe jeho dÏd slouûil dvoru 40 let a jeho otec 29 rok˘. ProsÌ o mÌsto pomocnÈho varhanÌka se zd˘vodnÏnÌm, ûe hraje jist˝ Ëas na varhany v orchestru, coû se pravdÏpodobnÏ bude dÌt i nad·le. P¯itom p¯ipomÌn· p¯Ìslib J. Milosti kurfi¯ta ohlednÏ jeho v˝pomoci a v tÈto potÏöitelnÈ nadÏji nejponÌûenÏji prosÌ o nejmilostivÏjöÌ laskav˝ p¯Ìplatek.] Pozn.: Origin·l tohoto dopisu nenÌ zn·m. Jeho znÏnÌ bylo odvozeno ze z·pisu v seznamu listin kurfi¯tskÈ kancel·¯e (D¸sseldorf, Hauptstaatsarchiv ñ Kurkˆln II. 471, fol. 23 r.). V p˘vodnÌm dopise udan· doba dÏdovy sluûby u dvora 46 let neodpovÌd· skuteËnosti, ponÏvadû se v Bonnu usadil v roce 1733.
24
3
Josephu Wilhelmu von Schadenovi v Augsburgu
1)
(G 3)
15. podzimnÌho mÏsÌce [z·¯Ì] 1787 Vysoce urozen˝, obzvl·ötÏ drah˝ p¯Ìteli! Snadno mohu usoudit, co si o mnÏ myslÌte; nemohu V·m odporovat v tom, ûe m·te d˘vodnou p¯ÌËinu, abyste o mnÏ nesm˝ölel p¯ÌznivÏ; p¯ece vöak se nechci omlouvat d¯Ìve, dokud nesdÏlÌm p¯ÌËiny, v d˘sledku kter˝ch smÌm doufat, ûe mÈ omluvy budou p¯ijaty. MusÌm V·m p¯iznat, ûe od tÈ doby, co jsem pryË z Augsburgu,2) zaËalo mÈ radosti ub˝vat a s nÌ i mÈho zdravÌ. »Ìm vÌce jsem se blÌûil ke svÈmu rodnÈmu mÏstu, tÌm vÌce jsem dost·val dopis˘ od mÈho otce,3) abych cestoval rychleji neû obvykle, neboù m· matka se netÏöila dobrÈmu zdravÌ; spÏchal jsem tedy, jak jsem mohl, neboù j· s·m jsem byl nemocen. M· touha, abych mohl jeötÏ jednou uvidÏt svou nemocnou matku, odsunula ode mne vöechny p¯ek·ûky a pomohla mi p¯ekonat nejvÏtöÌ potÌûe. Se svou matkou jsem se jeötÏ setkal, ale v nejbÌdnÏjöÌm zdravotnÌm stavu; mÏla souchotiny a po mnoha bolestech a utrpenÌch nakonec asi p¯ed sedmi t˝dny zem¯ela.4) Byla mi tak dobrou a laskavou matkou, mou nejlepöÌ p¯ÌtelkynÌ; Û, kdo byl öùastnÏjöÌ neû j·, kdyû jsem jeötÏ mohl vyslovit to sladkÈ slovo maminko a ono bylo slyöeno, a komu je mohu ¯Ìci nynÌ? NÏm˝m, jÌ podobn˝m obraz˘m, kterÈ mi vyvol·v· moje fantazie? Po celou dobu, co jsem zde, jsem proûil jen m·lo spokojen˝ch chvil; cel˝ ten Ëas jsem byl postiûen d˝chaviËnostÌ a musÌm se ob·vat, aby z toho nepovstaly souchotiny; k tomu se druûÌ melancholie, kter· je pro mne skoro stejn˝m zlem jako moje nemoc sama; vûijte se teÔ do mÈ situace a j· douf·m, ûe mi mÈ dlouhÈ mlËenÌ odpustÌte. V Augsburgu jste mi prok·zal mimo¯·dnou dobrotu a p¯·telstvÌ, kdyû jste mi p˘jËil t¯i karoliny. MusÌm V·s prosit jeötÏ o strpenÌ; moje cesta mne st·la mnoho a nemohu zde doufat v n·hradu, ani v tu nejmenöÌ; osud zde v Bonnu mi nenÌ p¯Ìzniv˝.5) PromiÚte mi, ûe V·s tak dlouho zdrûuji sv˝m povÌd·nÌm, vöechno bylo nutnÈ pro mou omluvu. ProsÌm, abyste mi nad·le neodpÌral Vaöe vysoce ctÏnÈ p¯·telstvÌ, k nÏmuû si nep¯eji nic vÌce, neû abych si je trochu zaslouûil. Z˘st·v·m s veökerou ˙ctou V·ö nejposluönÏjöÌ sluûebnÌk a p¯Ìtel L. v. Beethoven kurf[i¯tsk˝] ñ kolÌnsk˝ dvornÌ varhanÌk
25
Pozn.: Tento omluvn˝ dopis napsal Beethoven J. W. Schadenovi pÏt mÏsÌc˘ po vz·jemnÈm setk·nÌ v Augsburgu a sedm t˝dn˘ po smrti svÈ matky. 1)
2)
3) 4) 5)
4
Joseph Wilhelm, svob. p·n von Schaden (1752ñ1813), dvornÌ rada u dvora knÌûete von Oettingen-Wallersteina, dvornÌ poradce v Augsburgu. Jeho panÌ Nanette von Schaden (1763ñ1834) byla v˝bornou pianistkou. P¯i svÈ zp·teËnÌ cestÏ z VÌdnÏ dorazil Beethoven 26. 3. 1787 do Augsburgu a tam se kr·tce zdrûel. (Podle sdÏlenÌ Ëasopisu Augsburgisches Inteligenzblatt, Ë. 18 z 30. 4. 1787, str. 76.) Tyto dopisy Johanna van Beethovena nejsou zn·my. Marie Magdalena van Beethoven, roz. Keverichov· (* 19. 12. 1746) zem¯ela 17. 7. 1787 v Bonnu. Zde Beethoven z¯ejmÏ nar·ûÌ na rodinnÈ pomÏry. Po smrti matky bylo t¯eba peËovat o t¯i mladöÌ sourozence: o bratry Kaspara Antona Karla (t¯in·ctilet˝), Nikolause Johanna (jeden·ctilet˝) a Marii Margaretu Josephu, starou jeden a p˘l roku. Ta vöak jiû 26. 11. 1787 zem¯ela. Nelze si p¯edstavit, jak dalece byl otec Johann van Beethoven v tÈto dobÏ schopen starat se jeötÏ o svou rodinu. Jeho z·vislost na alkoholu pokroËila po smrti matky natolik, ûe hlavnÌ tÌûe odpovÏdnosti za rodinu leûela od tÈ doby na nejstaröÌm synu Ludwigovi. é·dost Beethovenova otce ze dne 24. 7. 1787 o z·lohu na plat nasvÏdËuje tomu, ûe rodina byla snad i v d˘sledku dlouhodobÈho onemocnÏnÌ matky silnÏ zadluûena.
1)
Eleono¯e BreuningovÈ v Bonnu [fragment]
(G 4)
[Bonn, v lÈtÏ 1792]2) Ö nanejv˝öe p¯ekvapujÌcÌ pro mne byla kr·sn· v·zanka, dÌlo Vaöich rukou. Vzbudila ve mnÏ pocity z·rmutku, i kdyû mi sama vÏc byla p¯Ìjemn·; vyvolala minulost b˝val˝ch Ëas˘, takÈ zahanbenÌ z mÈ strany pro Vaöe velkomyslnÈ chov·nÌ v˘Ëi mnÏ. Opravdu, nemyslel jsem, ûe mne jeötÏ povaûujete za hodna svÈ vzpomÌnky, Û, kdybyste mohla b˝t svÏdkem m˝ch vËerejöÌch pocit˘ p¯i tÈto ud·losti, jistÏ byste nepokl·dala za p¯ehnanÈ, co V·m zde ¯Ìk·m, ûe mne Vaöe vzpomÌnka rozplakala a velice rozesmutnila. ProsÌm V·s, jakkoliv si m·lo zaslouûÌm vÌr y ve Vaöich oËÌch, vϯte mi, m· p¯ÌtelkynÏ (dovolte mi jeötÏ st·le V·s takto naz˝vat), ûe jsem velmi trpÏl a jeötÏ trpÌm ztr·tou Vaöeho p¯·telstvÌ. Nikdy nezapomenu na V·s a na Vaöi drahou matku,3) byly jste ke mnÏ tak dobrotivÈ, ûe mi Vaöi ztr·tu nem˘ûe nic vynahradit a nic ji nenahradÌ. VÌm, co jsem ztratil
26
a ËÌm jste mi byly, ûe vöak ñ ñ ñ kdybych mÏl tuto mezeru vyplnit, musel bych se vr·tit ke scÈn·m, o kter˝ch by V·m nebylo p¯ÌjemnÈ slyöet a mnÏ by nebylo p¯ÌjemnÈ je lÌËit. Jako malou opl·tku za Vaöi dobrotivou vzpomÌnku na mne si dovoluji zaslat V·m zde tyto Variace4) a Rondo5) s houslemi. M·m mnoho pr·ce, jinak bych V·m byl jiû d·vno opsal slÌbenou son·tu,6) v mÈm rukopise je skoro jen skicou a to by bylo i jinak pro tak obratnÈho Paraquina7) tÏûkÈ p¯epsat. Rondo m˘ûete nechat p¯epsat a potom mi partituru vr·tit [je Wegelerova].8) To, co V·m zde posÌl·m, je jedinÈ, co V·m snad z m˝ch vÏcÌ m˘ûe b˝t uûiteËnÈ a protoûe teÔ stejnÏ cestujete do Kerpenu, myslel jsem si, ûe by V·m tyto maliËkosti snad mohly udÏlat radost. éijte blaze, m· p¯ÌtelkynÏ, je mi nemoûnÈ jmenovat V·s jinak. I kdybych V·m mohl b˝t lhostejn˝, p¯esto vϯte, ûe V·s a Vaöi matku ctÌm jeötÏ st·le tak jako d¯Ìve. Mohu-li nÏËÌm p¯ispÏt pro Vaöe potÏöenÌ, prosÌm, abyste mne neopomÌjela, je to jeötÏ jedin˝ zb˝vajÌcÌ prost¯edek, abych V·m prok·zal svou vdÏËnost za p¯·telstvÌ, kterÈho se mi od V·s dostalo. Cestujte öùastnÏ a p¯ivezte svou drahou matku zase zcela zdravou zpÏt. VzpomeÚte si obËas na Vaöeho, V·s st·le jeötÏ uctÌvajÌcÌho pravÈho p¯Ìtele Beethovena Pozn.: Beethoven˘v vÏhlas velmi nadanÈho klavÌristy mu zÌskal sympatie bonnsk˝ch hudbymilovn˝ch rodin. Se zvl·ötnÌ v¯elostÌ a l·skou ho p¯ijala rodina Breuningova, do kterÈ Beethovena uvedl jeho p¯Ìtel Franz Gerhard Wegeler. Otec Breuningovy rodiny, Emanuel Joseph Breuning (1741ñ1777), kurfi¯tsk˝ dvornÌ rada, zem¯el pomÏrnÏ ml·d. Vysoce uölechtil· a vzdÏlan· panÌ Breuningov· se Beethovenovi stala druhou matkou. Beethoven udrûoval p¯·telskÈ vztahy se vöemi Ëleny Breuningovy rodiny po cel˝ ûivot. Z Eleono¯in˝ch sourozenc˘ se Christoph (1773ñ1841) stal pr·vnÌkem, Stephan (Steffen, 1774 ñ1827) se pozdÏji stal ve VÌdni dvornÌm radou, nejmladöÌ Lorenz (1776 ñ1798) zem¯el ve VÌdni, ve sv˝ch dvaadvaceti letech. 1)
2)
3)
Eleonora (Lorchen) Brigitte von Breuning (1771ñ1841). Beethoven ji vyuËoval spoleËnÏ s jejÌm bratrem Lorenzem klavÌrnÌ h¯e. Eleonora se 19. 3. 1802 provdala za lÈka¯e, Beethovenova p¯Ìtele F. Gerharda Wegelera. Datov·nÌ je odvozeno z cesty do Kerpenu, kde Eleonora tr·vila svÈ pr·zdniny na statku u str˝ce Johanna Philippa von Breuning nedaleko Aachen. NasvÏdËujÌ tomu takÈ jmenovanÈ skladby, jejichû navr·cenÌ Beethoven poûadoval v ¯Ìjnu 1792. Spolu s tÌmto fragmentem je uchov·v·n list postscriptum, kter˝ n·leûÌ k Beethovenovu dopisu ze dne 2. 11. 1793. Maria Helen von Breuning, roz. Kerichov· (1750ñ1838), manûelka kurfi¯tskÈho dvornÌho rady v Bonnu, Emanuela von Breuning (1741ñ1777).
27
4)
5) 6)
7) 8)
5
Jde pravdÏpodobnÏ o T¯in·ct variacÌ WoO 66, na tÈma ariety ÑEs war einmal ein alter Mannì ze zpÏvohry Karla Ditterse z Dittersdorfu ÑDas rote K‰ppchenì, kter· byla v Bonnu provedena poprvÈ v ˙noru 1792. Rondo G dur pro housle a klavÌr WoO 41. DÌlo nelze spolehlivÏ identifikovat. Snad se jedn· o Son·tu C dur pro klavÌr WoO 51, kter· byla v majetku Eleonory BreuningovÈ a v roce 1830 byla vyd·na ve Frankfurtu, s vÏnov·nÌm tÈto BeethovenovÏ p¯Ìtelkyni. Johann Baptist Paraquin (*1746), zpÏv·k a kontrabasista kurfi¯tskÈ kapely v Bonnu, kter˝ se tÈû zab˝val opisov·nÌm not. Slova v hranat˝ch z·vork·ch nejsou v origin·le spolehlivÏ Ëiteln·.
Stephanu1) von Breuningovi
(G 5)
[Bonn, konec ¯Ìjna 1792]2) VËera jsi mi ¯ekl ohlednÏ zasl·nÌ mÈ hudby; toho je zapot¯ebÌ jen Ë·steËnÏ. Kdybych jen mÏl variace na pÌseÚ z »ervenÈ karkulky3) a malÈ rondo4) kterÈ jsem poslal sl. Lorchen.5) Je-li to moûnÈ, dej hned tyto vÏci mÈmu bratrovi6). Neû odcestuji, jeötÏ k V·m p¯ijdu.7) Beethoven 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
28
Adres·tem je jeden z bratr˘ Breuningov˝ch, podle Emericha Kastnera Stephan. Z obsahu je z¯ejmÈ, ûe dopis byl ps·n kr·tce p¯ed Beethovenov˝m odjezdem do VÌdnÏ. Dnem jeho odjezdu byl 2. 11. 1792. Variace pro klavÌr WoO 66. Jedn· se patrnÏ o Rondo WoO 41, jehoû opis byl v majetku rodiny Wegelerovy-Breuningovy a slouûil jako p¯edloha k vyd·nÌ skladby u Simrocka v roce 1808. V lÈtÏ 1792. Viz p¯edch·zejÌcÌ Ë. 4, fragment dopisu Eleono¯e BreuningovÈ. Nelze urËit, kterÈmu z Beethovenov˝ch bratr˘, zda Kasparovi Karlovi, nebo Nikolausovi Johannovi. Z Beethovenovy rodinnÈ kroniky lze vyËÌst, ûe Beethoven rodinu Breuningov˝ch navötÌvil den p¯ed sv˝m odjezdem, a to 1. 11. 1792.
6
Christianu Gottlobovi 1) Neefemu v Bonnu
(fragment ñ G 6)
[Bonn nebo VÌdeÚ v dobÏ mezi koncem ¯Ìjna 1792 a 26. ¯Ìjnem 1793]2) DÏkuji V·m za Vaöi radu, kterou jste mi velmi Ëasto udÌlel p¯i vnik·nÌ do mÈho boûskÈho umÏnÌ. Stanu-li se jednou velk˝m muûem, podÌlÌte se na tom takÈ Vy. To V·s bude tÌm vÌce tÏöit, ûe m˘ûete b˝t p¯esvÏdËenÖ 1)
2)
7
Christian Gottlob Neefe (1748 ñ1798), skladatel, hudebnÌ spisovatel, v hudbÏ û·k Johanna Adama Hillera v Lipsku. Do Bonnu p¯iöel v roce 1799 jako hudebnÌ ¯editel divadelnÌ spoleËnosti Groflmanna-Hellmuta. Roku 1782 obdrûel mÌsto dvornÌho varhanÌka v kurfi¯tovÏ bonnskÈ kapele, ve kterÈ byl Beethoven nejprve jeho Ñadjunktemì, od roku 1784 pak druh˝m varhanÌkem. Beethovena zaËal vyuËovat p¯ed rokem 1783, sezn·mil ho s dÌlem J. S. Bacha ÑTemperovan˝ klavÌrì a zasvÏcoval jej do kompozice. Po zruöenÌ kurfi¯tskÈho st·tu a kapely v roce 1794 z˘stal v Bonnu ve funkci mÏstskÈho rady. V roce 1796 se stal hudebnÌm ¯editelem v Dessau. Tento fragment dopisu uve¯ejnily berlÌnskÈ noviny ÑMusikalische Zeitungì 26. 10. 1793.
Ferdinand hrabÏ Waldstein Beethovenovi
1)
Mil˝ Beethovene! NynÌ cestujete do VÌdnÏ k naplnÏnÌ sv˝ch tak dlouho odpÌran˝ch tuûeb. Mozart˘v gÈnius jeötÏ truchlÌ a oplak·v· smrt svÈho svϯence. U nevyËerpatelnÈho Haydna naöel ˙toËiötÏ, ale û·dnÈ zamÏstn·nÌ; skrze nÏj si p¯eje jeötÏ jednou s nÏk˝m se spojit. Neust·vajÌcÌ pÌlÌ zÌsk·te: Z Haydnov˝ch rukou Mozartova ducha. Bonn, 29. ¯Ìjna 1792 V·ö opravdov˝ p¯Ìtel Waldstein OT Pozn.: P¯i rozlouËenÌ u p¯Ìleûitosti Beethovenova odchodu z Bonnu mu jeho p¯Ìznivec Ferdinand Ernst Gabriel, hrabÏ Waldstein (1762ñ1813), spolu s doporuËujÌcÌmi listy napsal do pam·tnÌku shora uvedenÈ p¯·nÌ. Text nebyl mezi soubornÈ vyd·nÌ dopis˘ za¯azen.
29
1)
30
Ferdinand Ernst Gabriel, hrabÏ Waldstein (1762ñ1823) byl Ëtvrt˝m synem Emanuela Philippa Josepha hrabÏte Waldsteina a Marie Anny z Lichtensteinu, majitel˘ panstvÌ v DuchcovÏ v »ech·ch, a nejmladöÌ bratr dÏdice duchcovskÈho panstvÌ, Josepha Karla hrabÏte Waldsteina. CÌsa¯ Josef II. ho povϯil diplomatickou misÌ u dvora kurfi¯ta-arcibiskupa Maximiliana Franze v Bonnu. Podle dobov˝ch svÏdectvÌ byl velmi duchapln˝m a seËtÏl˝m, francouzsky umÏl dokonale a takÈ byl obdivov·n pro svÈ dokonalÈ francouzskÈ spoleËenskÈ vystupov·nÌ, kterÈ mu poslÈze umoûnilo podÌlet se i na p¯Ìprav·ch a pr˘bÏhu slavnostÌ prov·zejÌcÌch vÌdeÚsk˝ kongres o uspo¯·d·nÌ ponapoleonskÈ Evropy r. 1814 ñ1815. V Bonnu poznal sedmn·ctiletÈho Beethovena a jeho hudebnÌ talent, takûe se stal jeho p¯Ìznivcem a mecen·öem. Stal se vöak obÏtÌ svÈ marnotratnosti, takûe zem¯el zcela zchudl˝ a opuötÏn˝ u cizÌch lidÌ ve VÌdni.
Jmenn˝ rejst¯Ìk
Adlersburg, Karl von Dr. 206, 209, 210 Albrechtsberger, Johann Georg 45, 48ñ50 Alexandr I., PavloviË, rusk˝ car 210, 347 Amati, Niccolo 74 Amenda, Karl 51, 52, 56, 63ñ65, 212, 216 Anhalt-Dessau, Luisa von, knÏûna 56 Ansch¸tz, Heinrich 368 Anton von Sachsen, princ 130, 306, 309 Apelles kolofÛnsk˝ 360 Apollo (ApollÛn) 194, 323 Aristoteles 14 Arnim, Joachim von 295 Arnold, Samuel 363 Artaria, Mathias, nakladatelstvÌ 37, 56, 62, 263, 294, 338, 343, 344, 345 AsklÈpios (Aeskulap, Aesculapius) 163, 180, 263 Atlas 148 Baberl, sluûebn· 251, 252, 254 Badenfeldov·, hrabÏnka viz Erdˆdyov·, Marie (Mimi) Bach, Johann Baptist, Dr. 283, 315, 360 Bach, Johann Sebastian 29, 91, 267, 323 Bachov·, Susanna 91 Baillot de Sales, Pierre Marie FranÁois 214, 215 Ballabene, Karl jun. 232 Ballabene, praûsk˝ obchodnÌ a bankovnÌ d˘m 231 Barnstein, Anton Carl, svob. p·n 365 Baumeister, Joseph Anton Ignaz, Edler von 146, 271, 272
Bayer, Leo, syndikus 240 Beethoven, Karl Franz 229, 233, 235, 237, 240, 250, 251, 253, 254, 256, 257ñ259, 260, 264, 266, 271, 283, 291, 292, 298, 311, 312, 315, 319, 327, 328, 330ñ339, 340ñ346, 348, 352ñ360, 362 Beethoven, Kaspar Anton Karl van 13, 44, 26, 28, 43, 71ñ74, 86, 87, 120, 146, 171, 172, 184, 185, 224, 229, 233, 234, 298 Beethoven, Ludwig Maria van 125, 126 Beethoven, Ludwig van, dÏd skladatel˘v 62 Beethoven, Nikolaus Johann van 13, 26, 28, 33, 43, 71ñ74, 289, 290, 292, 293, 306, 310, 311, 326, 334ñ336, 342, 344, 353, 355, 356 Beethovenov·, Johanna van 185, 229, 251, 257. 259, 264ñ266, 271, 283, 291, 315, 353 Beethovenov·, Maria Magdalena van 13, 25, 26 Beethovenov·, Maria Margarette Josepha 26 Beethovenov·, Theresa van 311 Benoitov·, Jeanette 58, 214, 215, 217 Bentheim-Steinfurt, Friedrich Wilhelm Belgicus, hrabÏ 145, 154, 206, 209 Berge, Rudolf vom 213ñ215 Bernard, Joseph Karl 41,237, 257, 272, 282 Bernardov·, Magdalena 40, 41 Berner, Marianne von 214 Bigot de Morogues, Paul 106ñ108 Bigotov· de Morogues, Anna Marie CathÈrine 107, 108
373
Bihler, Johann, Dr. 328 Birchall, nakladatelstvÌ v Lond˝nÏ 233, 236 Birkenstockov· viz Brentanov·, Antonie Josepha Biron-Wartenberg, knÌûe 217 Bissingen-Nippenburg, Ferdinand von, hrabÏ 181 Blˆchinger, Joseph 266, 283, 331, 332, 355 Blondel de Nesle 282 Bodmer, H. C. 96 Bogner, Franz Edler von 357 Bognerov·, Elisabeth Maria von 357 Bˆhm, Joseph Michael 319 Boch, Franz Xaver 99 Bonaparte, JÈrÙme, kr·l vestf·lsk˝ 110, 208 Bouilly, Jean Nicolas 93, 94 Bourscheid, Ferdinand von, svob. p·n 350 Brahms, Johannes 278 Brandenburg Sieghard 11, 109 Braubach, Max 37 Brauchle, Josef Xaver 212, 219, 220, 222, 233, 234 Brauchle, Max 220 Braunhofer, Anton Georg, Med. Dr. 329, 330, 334, 337, 343 Breitkopf & H‰rtel, nakladatelstvÌ 91, 97ñ99, 110, 121, 130, 136, 142ñ144, 155, 158ñ160, 163, 283, 284 Brenneis, Clemens 117 Brentano, Antonie 136 Brentano, Clemens 135, 136, 295 Brentano, Franz 136, 294, 295 Brentano, Karl 295 Brentanov· von Arnim, Elisabeth (Bettina) von 135ñ137, 141, 142, 295 Brentanov·, Antonie Josepha 295, 305 Brentanov·, Maxmiliana 295 Breuning, Emanuel Joseph 27 Breuning, Gerhard von 358, 360 Breuning, Christoph von 27, 62, 63, 67
374
Breuning, Johann Philipp von 27 Breuning, Lorenz 27, 63 Breuning, Stephan (Steffen) von 27, 28, 61ñ63, 67, 84, 110, 125, 356, 357, 360, 363, 364 Breuningov·, Eleonora (Lorchen) Brigitte von 26ñ28, 36, 42, 61ñ63, 67 Breuningov·, Maria Helen von 26, 27 Bridgetower, Georg Polgreen 81, 87, 117 Brown, John 329, 330 Brown-Camus, Johann Georg von, ¯Ìösk˝ hrabÏ 50 Brunsvik, Franz, hrabÏ 69, 85, 101, 102, 110, 131, 183, 184, 186 Brunsvikov·, Anna 90 Brunsvikov·, Charlotta 69, 85ñ87, 106, 131 Brunsvikov·, Josephina 69, 81 Brunsvikov·, Theresa 69, 81, 83, 102ñ104, 106, 125, 131, 132 Brunsvikov· viz Deymov·, Josephina Brunsvikov· viz Guicciardiov·, Susanne Cappi & Diabelli, nakladatelstvÌ 302 Castelli, Ignaz Franz 344, 345, 350 Castlereagh, Henry Robert Steward, viscount 198, 199 Clemens August, hrabÏ 37 Clementi, Muzio 101, 102, 122, 123 Collin, Heinrich Joseph 94 Cotta, nakladatelstvÌ 321, 328 Cramolini, Ludwig 354 Czapka, Ignaz 354, 355 Czerny, Carl 77, 229, 230 »eleda, Jaroslav 152, 153 Dembscher, Ignaz Anton Aloys 351 Deym, Johann Joseph, hrabÏ von Strittesz 69, 81, 85, 87 Deymov·, Josephina, hrabÏnka 69, 83, 85ñ93, 96, 100, 101, 103ñ107, 109, 131, 132 Diabelli, Anton 279, 305, 306
Dietrichstein, Moritz, hrabÏ 309, 313 Doblhoff, Emanuel von, svob. p·n 365 Doflein, E. 41 Dˆgl, ranhojiË 353 Dorner, Carl Anton, Dr. Med. 115, 116, 128, 129 Drechsler, Josef 310 Duport, Louis-Antoine 183 D¸rck, Friedrich 360 Dvo¯·k, AntonÌn 278 Ehlers, Wilhelm 190 Elisabeta (Jelisaveta) Alexejevna, carevna rusk· 210 Eltz-Kempenich, Emerich 43 Ende, Adolf von, svob. p·n 195 Erdˆdy, August 219, 220, 234 Erdˆdy, Friederik 117 Erdˆdy, Petr, hrabÏ 117 Erdˆdyov·, Anna Marie, hrabÏnka 110, 115, 117, 118, 129, 130, 210ñ212, 218ñ224, 233, 234, 244, 274 Erdˆdyov·, Augusta 117 Erdˆdyov·, Fritzi, komtesa 219, 220 Erdˆdyov·, Marie (Mimi), komtesa 117, 118, 219, 220, 235 Ertmannov·, Dorothea von, baronka 69, 120, 239 Esterh·zy de Gal·ntha, Nikolaus II., knÌûe 84, 102, 103, 107, 119, 191 Esterh·zy, Johann Nepomuk, hrabÏ 46 Esterh·zy, Paul Anton III. 150, 152 Esterh·zy, Valentin Ladislav Ferdinand, hrabÏ 153 Esterh·zyov·, Almerie von 151, 153, 154 FÈnix, egyptsk˝ b·jn˝ pt·k 222 Finta (roz. Brunsvikov·), Elisabeth von 92 Florian, J. Pierre Claris, Chevalier de 91 Forray, Andreas, baron 183 Forti, Anton Franz 193 Frank, Johann Peter, Prof. 60, 62
Frank, Joseph, Dr. 62 Frantiöek I., cÌsa¯ rakousk˝ 94, 269 Frech, Joseph 110 Friedrich August, sask˝ kr·l 306 Friedrich II., prusk˝ kr·l 360 Friedrich von W¸rtenberg, kr·l 56 Friedrich Wilhelm III., kr·l prusk˝ 347, 355 Fries, Moritz, hrabÏ 182, 183 Frˆhlich, Johann Baptist 256 Fuchs, Aloys 145 F¸rstenau, Moritz 302 F¸rstenberg, knÌûe 59 Gallenberg, Wenzel Robert 69 Gallenbergov· viz Guicciardiov·, Giulietta Gallenbergov·, S. 69 Gaveaux, Pierre 94 Geiger, Ludwig 269 Gelinek, Joseph, abbÈ 35 Gerdhard, Wilhelm 255 Geyling, Johann 172 Giannatasio del Rio, Cajetan 230, 231, 237, 250, 253, 255, 257, 353 Giannatasiov· del Rio, Anna (Nanni) 237 Giannatasiov· del Rio, Franziska (Fanny) 237, 243, 253, 258 Gigot, Mathias 124, 125 Giuliani, Mauro 314 Gleichenstein, Benedikt Carl, svob. p·n 48 Gleichenstein, Ignaz von, baron 47, 48, 110, 115, 116, 122ñ124, 128 Gleichenstein, Joseph 48 Gleichensteinov·, Anna 110 Glinka, Michail IvanoviË 364 Glˆggl, Franz Xaver 168 Goefl, Johann Peter von, hrabÏ 365 Goethe, Johann Wolfgang von 97, 127, 135, 136, 141, 142, 154, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 220, 244, 269, 270, 295, 297, 299, 231
375
Goldschmidt, Harry 117 Golicyn, Mikul·ö, knÌûe 303, 337, 338, 305, 347, 361 Gostischa, Andreas, Dr. 120, 121 Grassalkovich, knÌûe 119, 191 Griesinger, Georg August 130 Grillparzer, Franz 368 Groflmann-Helmut, divadelnÌ spoleËnost 29 Gruber, Joseph Karl 225 Guarneri, Giuseppe 74 Guarnerius, Andreas 74 Gudenusov·, hrabÏnka viz Schulzov·, Magdalena von Guicciardiov·, Giulietta 67, 69, 73, 74, 90 Guicciardiov·, Susanne, hrabÏnka 67, 68, 89 Guiciardi, Franz Joseph, hrabÏ 69 GutiÈrrez-Denhoff, Martelle, Dr. 19, 282 Hamatsch, Johann 240, 241 Hamberger, Anton 50 H‰ndel, Georg Friedrich 156, 241, 267, 362, 363 Haslinger, Tobias 286, 288, 340, 344, 345, 358, 363 Hatzfeld zu Trachenberg, Franz Ludwig von, knÌûe 350 Hauschka, Vinzenz 242 Haydn, Franz Joseph 29, 33, 34, 35, 38ñ40, 45, 46, 55, 103, 156, 191, 214 Henickstein, Adam Albert von 123 Henickstein, Joseph 122, 123 Hensler, Karl Friedrich 292, 293, 296, 297 Herder, Johann Gottfried von 13 Herkules 124, 148 hiÈrofantÈs 111 Hiller, Johann Adam 29 Hloûek (Gloschek), Frantiöek SerafÌn 184, 185 Hofbauer, Johann Caspar 355 Hofbauerov·, Ludovika, Johanna 355
376
Hˆfel, Blasius 225 Hoffmann, Ernst Theodor Amadeus 279 Hoffmeister & K¸hnel, nakladatelstvÌ 70 Hoffmeister, Franz 70 Hofst‰tter, Johann von 225 Holz 340, 342ñ344, 346, 347, 350, 351, 354, 355, 357 Holzmannov·, Barbara 290, 311, 350, 351, 354, 355 HomÈr 14 Hornemann, Christian 84 Hronek, Miloslav 19 Hummel, Johann (J·n) Nepomuk 47, 187, 189 Hygieia (Valetudo) 180 Cherubini, Luigi
300, 301
Iffland, August Wilhelm Õfit 124 Isis, bohynÏ 222
194
Jahn, Otto 14, 69, 145 JelÌnek viz Gelinek, Joseph, abbÈ Jenger, Johann Baptist 361 JÌrovec, VojtÏch 46 Ji¯Ì IV., anglick˝ kr·l 186, 199 Joel, Carl Raphael Dr. 205 Josef II., rakousk˝ cÌsa¯ 30, 271, 272 Jungmann, Josef 83 Junker, Karl Ludwig 328 Kagan, Susan 310 Kalischer, Alfred Christlieb 348 KaÚka Jan Nepomuk, JUDr. 196, 197, 199, 200, 205, 207, 209, 210, 231ñ233, 240, 241 Kant, Immanuel 13, 14 Karel X., kr·l francouzsk˝ 347 Kastner, Emerich 28 Kerichov· viz Breuningov·, Maria Helen Keverichov· viz Beethovenov·, Marie Magdalena van
Keyserling, Archibald, hrabÏ 65, 216, 217 Kielmannseggeov· von Dessau, hrabÏnka 70, 71 KienÈ viz Bigotov· de Morogues, Anna Marie CathÈrine Kiesewetter, Raphael Georg 365 KietÈ, Carolina 108 Kinsk·, Marie Karolina, knÏûna 168, 171, 185, 232 Kinsk˝, Ferdinand Jan Nepomuk, knÌûe 12, 115, 116, 117, 148, 152, 161, 169, 170, 182, 184, 185, 187, 200, 201, 202, 204, 206, 208, 209, 216, 231, 232, 241, 327, 354, 367 Kinsk˝, Josef, hrabÏ 196, 208 Kinsk˝, Josef, knÌûe 171 Kinsk˝, Rudolf, knÌûe 171, 208 Kochov·, Barbara (Babette) 36, 37 Kolowrat-Liebsteinsk˝, Frantiöek AntonÌn, hrabÏ 171, 201, 208, 210 Kˆnneritz, Hans Heinrich von 302, 306 Koûeluh, Leopold AntonÌn 46 Kraft, AntonÌn 82, 34, 119, 191, 192 Kraft, Mikul·ö 119, 121 Kreutzer, Rodolphe 81 Kruft, Mikul·ö von, svob. p·n 148, 149 Kudlich, Johann Baptist 259, 260 Kunst-und-Industrie Comptoir, nakladatelstvÌ 83 kurfi¯t sask˝ 347 K¸then, Hans-Werner 43 La Mara 87, 90, 132 Lang, Ignatz Gabriel von, svob. p·n 260 Lang, Paul von, baron 259, 260 Langer, Sebastian 49, 255 LaurenÁin díArmont, Ferdinand von, hrabÏ 267 Leopold, vÈvoda tosk·nsk˝ 138 Leschen, Wilhelm, hrabÏ 315 Letronne, Louis 225 Levinov·, Rahel 144, 145 Liechtensteinov·, Maria Anna von 30
Lichnowsk·, Marie Christina Josepha, knÏûna 40, 41, 198, 199 Lichnowsk˝, Carl Alois Johann II., knÌûe 12, 40, 41, 43, 47,52, 60, 62, 64, 72ñ74, 87, 89, 90, 91, 98, 99, 107, 141, 183, 199 Lichnowsk˝, Moritz, hrabÏ 198, 199 Lind, Joseph 122, 123 Linke, Joseph 183, 219, 220, 222, 233, 235, 245, 340, 341, 342 Lippa, Johann Fr., Dr. 171 Lipsiusov·, Marie viz La Mara Liszt, Franz 230 Lobkowicz, Frantiöek Josef Maximilian, knÌûe 12, 34, 52, 77, 115ñ117, 119, 138, 148, 167ñ170, 172, 176, 178, 179, 182, 184, 185, 187, 191, 200, 201, 204, 205, 216, 327, 367 Louisa, prusk· kr·lovna 136 Lowinger 366 LudvÌk XIII., francouzsk˝ kr·l 284 LudvÌk XVI., francouzsk˝ kr·l 153 LudvÌk XVIII., francouzsk˝ kr·l 216, 301 Ludwig, arcivÈvoda 264, 265, 266, 271 Lyser, J. P. 273 MÖ, Emilie 156 Macco, Alexander 82, 83 Malfatti, Jakob Friedrich, r yt̯ 125, 127 Malfatti, Johann, Dr. Med. 140, 162, 245, 361 Malfattiov·, Anna (Nanette) 123, 127, 128 Malfattiov·, Theresa 123, 124, 126, 127, 128, 129, 131 MalfattiovÈ, rodina 122, 123, 125, 127, 128 Malchus, Carl August 37 M‰lzel, Johann Nepomuk 186 Maria Feodorovna, rusk· carevna 92, 93 Maria Theresia Sicilsk·, rakousk· cÌsa¯ovna 93, 94
377
Marie Antoinetta, kr·lovna francouzsk· 153 Marie Lodovika, öpanÏlsk· princezna 138 Marie Luisa, arcivÈvodkynÏ 130 Marie Terezie, rakousk· cÌsa¯ovna 41, 70, 71 Marlborough, John Churchill, vÈvoda 187 Mason, William 319 Matthisson, Friedrich von 55, 56 Maximilian Franz, kurfi¯t 30, 33, 38, 63 Maximilian Friedrich, kurfi¯t 23, 24 Mayer & Landauer, obchodnÌ firma 136 Meier, Friedrich Sebastian 95 MeislovÈ, brat¯i 289, 290 Meissner, August Gottlieb 82, 83 Mendelssohn-Bartholdy, Felix 269 Menzel, Zeno Franz 313 Mihalkovicz, Johann Alois 184, 186 Milderov·-Hauptmannov·, Anna 188 Mollo, Tranquillo, nakladatel 70, 71 Moreau, AdÈle Johanna S. 106, 107 Moreau, Jean Ch. Alexander 107 Mosel, Ignaz 47 Moscheles, Ignaz 47, 314, 362, 363, 366, 367 Mozart, Wolfgang Amadeus 29, 41, 51, 56, 77, 142 M¸ller von Asow, Hedwig 74 M¸ller, August Eberhard 97, 98 M¸ller, Wenzel 47 Mylich, Gottfried Heinrich 57 N‰geli, Hans Georg 74, 320, 321, 322, 323, 328, 329 Nanny, sluûebn· 251, 252, 254 Napoleon I. Bonaparte 12, 70, 146, 186, 190, 215, 216 Neate, Charles 366 Neberich, Adam 279 Neefe, Christian Gottlob 24, 29 Nemeökal, LubomÌr, PhDr. 284, 296
378
Niczky, viz Erdˆdyov·, Anna Marie Niemetz, Joseph 354, 355 Nohl, Karl Friedrich Ludwig 40, 243, 318 Obermayer, Leopold 292, 293, 334 Obermeyerov· viz Beethovenov·, Theresa van Oberm¸ller, Johann Michael 170ñ172 Oberon, m˝tick˝ kr·l 243 Odelga, Carl von 303 Odescalchi díErba, Innocenzo, knÌûe 59 Odescalchiov· (Keglevicsov·), Anna Louise Barbara, knÏûna 59 Odescalchiov·, Barbara, princezna 59 Odeschalchiov·, hrabÏnka 69 Oettingen-Wallerstein von, knÌûe 26 Oliva, Franz Seraficus 136, 141, 142, 144, 145, 170, 171, 183, 184, 200, 204, 205, 206, 209, 282, 284 OmfalÈ, kr·lovna 124 Oppersdorf, Franz Joachim W., ¯Ìösk˝ hrabÏ 99, 118 PaÎr, Ferdinando 93 Pachlerov·, Marie 361 Paisiello, Giovanni 142, 143 P·lffy von Erdˆd, Ferdinand, hrabÏ 34, 192 Paraquin, Johann Baptist 27, 28 Pasqualati, Joseph Andreas, svob. p·n 208, 209, 216 Pasqualati, Johann Baptist, baron 147, 183, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 231, 367 Pavel I. PetroviË, rusk˝ car 93 Pestalozzi, Johann Heinrich 266 Peters, Carl Friedrich, nakladatel 70, 279, 289ñ291, 294, 296,331, 342ñ345, 348 Piringer, Ferdinand 297, 344, 345 Pius VII., papeû 70 PixÈrecourt, RenÈ Ch. Guilbert de 145
Platon 14 Plutarchos 14 Pohl, Carl Ferdinand 365 Polledro, Giovanni Battista 160, 161 Pulkert, Old¯ich 19, 43 Radziwill, Anton Heinrich, knÌûe 347 Ramler, Karl Wilhelm 332 Rau, Heribert 368 Razumovskij, Andreas KyriloviË 48, 107, 182, 183 Recke, Charlotte Elisabeth Constantia von der 143, 144, 162 Reger, Joseph 184, 185 Reichardt, Carl August 335 Reichardt, Johann Friedrich 107, 110, 167, 211 Reiner, Rudolf Joseph Johann viz Rudolf, arcivÈvoda Reisser, Franz Michael 331, 332, 334 Rejcha, AntonÌn 14 Rejcha, Josef 63 Rellstab, Ludwig 74 Ries, Ferdinand 42, 63, 74, 99, 146, 233 Ries, Franz Anton 62, 63 Rode Pierre 167, 168, 173, 236 Rochlitz, Johann Friedrich 97, 98, 345 Rolland, Romain 153, 158 Romberg, Bernard Heinrich 288, 289 Rospini, Karl Josef 346 Rotschild, Salomon Mayer von, svob. p·n 339, 340 Rudolf, arcivÈvoda 12, 115ñ117, 130, 138ñ140, 143, 144, 146, 148, 149, 158, 161, 166, 167ñ170, 172ñ177, 179ñ182, 185ñ187, 189, 191ñ193, 200ñ204, 206, 210, 215, 220, 224, 235, 236, 238, 239, 241, 250, 252, 254ñ256, 258, 260, 262, 263, 265, 266, 268, 271, 272, 279, 282, 284, 285, 296, 297, 299, 302, 306ñ310, 312, 313, 321ñ329, 338, 347, 362, 363, 367, 369, 370 Ruggieri, Vincenzo 74
Sailer, Johann Michael, profesor teologie 264 Salieri, Antonio 45, 46 Sebaldov·, Amalie 143, 144, 156, 162ñ165, 166 Sechter, Simon 310 Seibert, Johann, Dr., chirurg 361 Serena, Franz 283 Seyfried, Ignaz Xaverius, r yt̯ von 47, 95 Shakespeare, William 16, 51 Schaden, Joseph Wilhelm von 25, 26 Schaden, Nanette von 26 Schechnerov·, Nanette 354 Schenk, Johann Baptist 35 Schickh, Johann 319 Schikanaeder, Emanuel 83 Schiller, Friedrich 135, 262 Schindlˆcker, Philipp 59 Schindler, Anton Felix 14, 15, 35, 47, 69, 117, 267, 301, 311, 312, 314, 315, 318, 319, 355ñ357, 360, 361 Schlegel, August Wilhelm von 127 Schlemmer, Matthias 138, 140, 332, 333, 334, 336, 342, 346, 352 Schlemmer, Wenzel (V·clav) 270, 303, 327 Schlemmerov·, Josepha 325 Schlemmerov·, Rosalie 332 Schlessinger, Adolf Martin, nakladatelstvÌ 86, 294, 305, 337, 343, 344 Schmidt, Johann Adam, Dr. Med. 65, 72, 74 Schmidt-Gˆrg, Joseph 85, 88, 91, 106, 109 Schmitz, Josef 145 Schˆne, Alfred 220 Schott, B. a synovÈ, nakladatelstvÌ 279, 282, 291, 307, 320, 323, 326, 327, 347, 355, 359, 368 Schrab 245 Schreiber, Christian 284 Schubert, Franz 77, 168, 193 Schulzov·, Magdalena von 128
379
Schuppanzigh, Ignaz 34, 47, 48, 64, 82, 86, 87, 183, 186, 188, 313, 319, 351 Schwarzenberg, Josef, knÌûe 204 Schweiger, Joseph von, svob. p·n 140, 141, 175, 177 Siber, Franz von, baron 283 Simrock, Nikolaus, nakladatel 28, 277, 278, 279, 282, 283, 284, 293, 294, 295, 320, 323 Simrock, Peter Joseph 294 Sina, Ludwig 183 Sirka, Matthias 157 Smart, George, Sir 362, 363, 366, 368 Smetana, Karel, Med. Dr. 353 Solomon, Maynard 24 Sonnleithner, Joseph 93, 94, 188, 365 Sontagov·, Henriette Gertrude Walpurgis 293, 316, 317, 318 Spaun, Josef von 168 Sperl, spr·vce 218ñ220, 222, 233, 234 Speyer, Wilhelm 24 Spicker, Samuel Heinrich, Dr. 359 Stackelberg, Christoph von, svob. p·n 85, 106, 131 Starke, Friedrich 279 Staudenheim, Jakob von, Med. Dr. 160, 161, 162, 164, 361 Stein, Johann Andreas 44, 246 Stein, Matth‰us Andreas 44, 246, 247 Steiner S. A. & Comp., nakladatelstvÌ 233, 236, 242, 248, 269, 271, 279, 288, 290, 291, 293, 294, 296, 297, 299, 306, 310, 311, 348 Steinov· viz Streicherov·, Anna Marie Stieglitz & Co. obchod. d˘m 361 Stieler, Joseph Karl 360 Stich-Punto, Jan V·clav 82 Stoll, Maximilian 329, 330 Streicher, Johann Andreas 44, 243, 246ñ248, 362 Streicherov·, Maria Anna (Nanette) 44, 243, 245ñ249, 251, 252, 254, 255 Stromberg, von 58 Stummerov·, Josefina 199
380
Stumpff, Johann Andreas 14, 357, 362, 363, 368 S¸ssmayer, Franz Xaver 46 Swieten, Gottfried van, baron 40, 41 Szent-Ivanyi, M·rk von 179 TatiËev, knÌûe 161 Tayber, Anton 138 Tellenbachov·, M.-Elisabeth 109 Thayer, Alexander Wheelock 69, 157, 235, 241, 363 Thomas, Inatius don 260 Thompson, George, nakladatel 279 Tiedge, Christoph August 143, 144, 162, 166 TmÛl, horsk˝ b˘h 124 Tom·öek, V·clav Jan 16 Trauttmansdorf-Weinsberg, Maria Thadd‰us von, arcibiskup 262 Treitschke, Georg Friedrich 188, 189, 190, 192, 194, 195 TrÈmont de, baron 118 Triangi, hrabÏnka 121 Troyer, Ferdinand, hrabÏ 191, 201, 202, 238 Tuscher, Matthias 260, 266 Tyson, Alan 68 Umlauf, Michael 319 Ungerov·, Caroline (Carlotta) 316, 318 Uranie, m˙za 129
293,
Valdötejn viz Waldstein Varena, Ignaz Joseph, Edler von 146, 147, 158, 181, 182 Varnhagen von Ense, Karl August 144, 145, 154, 157, 169, 170, 200, 206, 209 velkovÈvoda darmstadtsk˝ 347 velkovÈvoda tosk·nsk˝ 347 Velsernov· viz Malfattiov·, Theresa Venuöe, bohynÏ 129 Viotti, Giovanni Battista 161 Vogl, Johann Michael 193
Vo¯Ìöek, V·clav Jan (Hugo) 310 Vranick˝, AntonÌn 46, 177, 178, 189, 205 Vranick˝, Pavel 45, 46, 178 Wagenseil, Georg Christoph 35 Waldmannov·, Amalie 311 Waldstein, Emanuel Philipp Joseph, hrabÏ 30 Waldstein, Ferdinand Ernst Gabriel, hrabÏ 29, 30 Waldstein, Joseph Karl, hrabÏ 30 Walter, Gabriel Anton 77 Wawruch, Andreas Ignaz, Med. Dr. 360, 361 Weber, Bed¯ich Dionysius 314 Weber, Carl Maria von 69, 302, 304, 306 Wegeler, Franz Gerhard, Med. Dr. 18, 27, 41, 42, 48, 59, 62, 63, 65, 69, 99, 123, 125, 126, 349, 358, 363 Wegeler, Julius Stephan 349, 350 Wegelerov·, Eleonore (Lorchen) Brigitte 349, 350, 364 Wegelerov·, Helene (Lenka) 349, 350 Weigl, Joseph 46 Weinm¸ller, Karl Friedrich 190
Weiser, Anton, Dr. 99 Weifl, Franz 183 Weissenbach, Alois, Dr. 203 Wellington, Arthur Wellesley 12, 186, 187, 198 Wering, Gerhard von 60, 61, 62, 65, 66 Werner, Friedrich Ludwig Zacharias 190, 288 Wetzlar, Philipp, svob. p·n 121 Wieland, Cristoph Martin 83, 321 Willisen, Karl Wilhelm 154 Willmannov·, Magdalena 52 Wimmer, baron von 83 Wohlleben, Stephan, Edler von 225 Wolf, Anton Wilhelm, Dr. 184, 185, 196 205, 206, 207, 208, 209, 232 Zelter, Karl Friedrich 156, 160, 269, 270 Zips, Franz Joseph 289, 299, 300 Zizius, Jan Nepomuk, Dr. 148, 149 Zmeökal, Mikul·ö Pavel z Domanovc˘ 16, 34, 35, 40, 43, 50, 51, 59, 64, 74, 76, 82, 83, 87, 89, 106, 118ñ124, 147ñ149, 176ñ179, 192, 204, 214, 239, 242ñ244, 364
381
Skladby L. v. Beethovena
Adelaide, pÌseÚ, op. 46 56 Allegretto B dur, pro klavÌr, housle a violoncello, WoO 39 295 An die ferne Geliebte (Vzd·lenÈ milÈ), cyklus pÌsnÌ, op. 98 178 An die Hoffnung (O nadÏji), pÌseÚ, op. 94 232 An die Hoffnung, (O nadÏji), pÌseÚ, op. 32 90, 93, 144 An Laura (Na Lauru), pÌseÚ, WoO 112 56 Andante favori, pro klavÌr, WoO 57 92, 93 Andenken (VzpomÌnka), pÌseÚ, WoO 136 56, 93, 127 Ars longa, vita brevis (UmÏnÌ vÏËnÈ, ûivot kr·tk˝), h·dankov˝ k·non, WoO 192 363 Bagately pro klavÌr, op. 119 274, 311, 291, 297 Bagately pro klavÌr, op. 126 325 Bundeslied (Svazov· pÌseÚ), pro sÛla, sbor a dechovou harmonii, op. 122 190, 311 Coriolan, p¯edehra c moll, op. 62
94
Das liebe K‰tzchen (Mil· koËiËka), lidov· pÌseÚ, Hess 133 277 Der glorreiche Augenblick (SlavnostnÌ okamûik), kant·ta pro sÛla, sbor a orchestr, op. 136 41, 202, 203, 225 Der Knabe auf dem Berge (Chlapec na ho¯e), lidov· pÌseÚ, Hess 134 278 Der Kufl (Polibek), pÌseÚ, op. 128 311
382
Die Geschˆpfte des Prometheus (Stvo¯enÌ Promethea), klavÌrnÌ v˝tah baletu, op. 43 41 Die Ruinen von Athen (Ruiny athÈnskÈ), p¯edehra, op. 113 147, 159, 176, 177, 291, 311 Die Weihe des Hauses (ZasvÏcenÌ domu), p¯edehra C dur, op. 124 297, 300, 311, 314, 316, 327, 328, 361 Doktor sperrt das Thor dem Tod, (Doktor uzavÌr· smrti br·nu), k·non, WoO 189 330 Egmont, p¯edehra a scÈnick· hudba, op. 84 127, 135, 136, 141, 142, 188 Erf¸llung, Erf¸llung (SplnÏnÌ, splnÏnÌ), tÈma, WoO 205e 261 Fantasie g moll pro klavÌr, op. 77 69, 131, 146 Fidelio 12, 69, 82, 93ñ95, 98, 105, 186ñ188, 192ñ196, 302, 304, 306, 314, 363 Freundschaft ist die QuelleÖ (P¯·telstvÌ je pramenÖ), k·non, WoO 164 199 Fuga velk·, op. 133 38, 39, 345 Germania, finale pro Treitschkeho singspiel Die gute Nachricht, WoO 94 189, 190, 192 Gl¸ck, Gl¸ckÖ (ätÏstÌ, ötÏstÌÖ), k·non, WoO 176 118 Gott ist eine feste Burg (B˘h je pevn˝ hrad), k·non, WoO 188 368 Groflen Dank f¸r solche Gnade (Velk˝ dÌk za takovou milost), k·non, Hess 303 308
Chor auf die verb¸ndenen F¸rsten (Sbor na spojen· knÌûata), sbor a orchestr, WoO 95 41 Christus am ÷lberge (Kristus na ho¯e OlivetskÈ), oratorium, op. 85 17, 91, 97ñ99, 143, 146, 147, 156, 181 Ich denke Dein (MyslÌm na tebe), variace pro klavÌr na 4 ruce, WoO 74 83, 131 Ich war hier (Byl jsem zde), k·non, WoO 190 334 Kennst du das Land ñ Mignon (Zn·ö tu zem), pÌseÚ, op. 75, Ë. 1 159 Koncert pro hoboj F dur 38, 39 Koncert pro klavÌr a orchestr, C dur Ë. 1, op. 15 55, 59 Koncert pro klavÌr a orchestr, Es dur Ë. 5, op. 73 ÑEmpereur ñ CÌsa¯sk˝ì 140 Koncert pro klavÌr a orchestr, G dur Ë. 4, op. 58 98, 99, 140 Kr·l ätÏp·n, scÈnick· hudba, op. 117 159, 176, 177, 291, 292, 293, 314 Kvintet pro dechovÈ n·stroje a klavÌr, Es dur, op. 16 82 Líamante impatiente, arietta buffa, op. 82, Ë. 4 127 Leonora 3, p¯edehra, op. 72 97 Meeresstille und Gl¸ckliche Fahrt (Klid na mo¯i a äùastn· plavba), sbor a orchestr, op. 112 136, 220, 297, 298, 299 Menuet gratulaËnÌ, WoO 3 300 Missa solemnis, D dur, op. 123 17, 263, 274, 279, 280, 282, 285, 286, 290ñ295, 297, 299ñ301, 305ñ307, 316, 320, 327, 328, 347 Möe C dur, op. 86 17, 81, 102, 103, 141, 145, 155, 156, 161, 199, 283
Neue Liebe, neues Leben (Nov· l·ska, nov˝ ûivot), pÌseÚ, op. 75, Ë. 2 127 O Hoffnung (” nadÏje), tÈma k variacÌm WoO 200 255, 259, 262, 268, 272 O Tobias (” Tobi·öi), k·non, WoO 182 286 Oktet Es dur pro dechovÈ n·stroje, op. 103 38, 39 Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ), op. 121b 56, 311, 350 Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ), sbor a orchestr, op. 121b 190 Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ), WoO 126 56, 125 Pochod B dur pro dechovÈ n·stroje, WoO 29 291, 297 Pochod C dur pro vojenskou kapelu, WoO 20 291, 297 Pochod D dur pro vojenskou kapelu, WoO 24 297 Pochod F dur pro vojenskou kapelu, WoO 18 130, 291, 297 Pochod F dur pro vojenskou kapelu, WoO 19 130, 291, 297 Pochod se sborem pro Weihe des Hauses, op. 114 297 Pochod, WoO? 181 PolonÈza C dur pro klavÌr, op. 89 210 Rastlose Liebe (L·ska bez spoËinutÌ), pÌseÚ, Hess 149 299 Romance pro housle a orchestr G dur, op. 40 167 Rondo C dur pro klavÌr, WoO 48 24 Rondo G dur pro klavÌr a housle, WoO 41 27, 28 Ruiny babylonskÈ 140 Seiner Kaiserlicher HoheitÖ (Jeho CÌsa¯skÈ V˝sostiÖ), k·non, WoO 179 368
383
Septet Es dur, op. 20 55, 70, 71 Seren·da D dur, pro housle, violu a violoncello op. 8 45 SmyËcov· kvarteta F dur, c moll, C dur, ÑRasumovskÈhoì, op. 59, Ë. 1ñ3 59, 97, 98, 99 SmyËcov· kvarteta F dur, G dur, D dur, c moll, A dur, B dur, op. 18, Ë. 1ñ 6 51, 71, 77, 82 SmyËcov˝ kvartet a moll, op. 132 305, 338, 341, 342, 345, 361 SmyËcov˝ kvartet B dur, op. 130 305, 338, 341, 343, 345, 361 SmyËcov˝ kvartet Es dur, op. 127 305, 324, 326, 327, 328, 348 SmyËcov˝ kvartet F dur, op. 135 351 SmyËcov˝ kvartet f moll, ÑQuartetto seriosoì, op 95 34, 184, 239, 222 SmyËcov˝ kvintet c moll, op. 104 263 SmyËcov˝ kvintet Es dur, op. 4 38, 39 Son·ta A dur, pro housle a klavÌr, ÑKreutzersonateì, op. 47 81, 91, 117, 162 Son·ta A dur, pro klavÌr a violoncello, op. 69 121, 123 Son·ta a moll, pro housle a klavÌr, op. 23 162 Son·ta C dur pro klavÌr, WoO 51 27, 28 Son·ta Ë. 8 c moll, pro klavÌr, ÑPathÈtiqueì, op. 13 85 Son·ta Ë. 11 B dur, pro klavÌr, op. 22 70, 71 Son·ta Ë. 12 As dur, pro klavÌr, op. 26 71 Son·ta Ë. 14 cis moll, pro klavÌr, ÑMondscheinsonateì, op. 27, Ë. 2 69 Son·ta Ë. 21 C dur, pro klavÌr ÑWaldsteinsonateì, op. 53 81, 92 Son·ta Ë. 23 f moll, pro klavÌr, ÑApassionataì, op. 57 69, 107, 110, 131 Son·ta Ë. 24 Fis dur, pro klavÌr, op. 78 124, 125 Sonata Ë. 25 G dur, pro klavÌr, op.79 124
384
Son·ta Ë. 26 e moll, pro klavÌr, ÑLes Adieuxì, op. 81a 146 Son·ta Ë. 27 e moll, pro klavÌr, op. 90 199, 202, 215 Son·ta Ë. 28 A dur, pro klavÌr, op. 101 120, 238, 239 Son·ta Ë. 29 B dur, pro klavÌr, ÑHammerklaviersonateì op. 106 263 Son·ta Ë. 30 E dur, pro klavÌr, op. 109 274 Son·ta Ë. 31 As dur, pro klavÌr, op. 110 274 Son·ta Ë. 32 c moll, pro klavÌr, op. 111 274, 302, 303, 305 Son·ta F dur, pro housle a klavÌr, ÑFr¸hlingssonateì op. 24 162 Son·ta F dur, pro klavÌr a lesnÌ roh, op. 17 82 Son·ta G dur, pro housle a klavÌr, op. 96 167, 168, 184, 217, 233, 236 Son·ty A dur, c moll, G dur, pro housle a klavÌr, op. 30 162, 210 Son·ty C dur, D dur pro violoncello a klavÌr, op. 102 118, 221, 222, 234, 258, 263 Son·ty Ë. 16 ñ18, G dur, d moll, Es dur, pro klavÌr, op. 31 74, 85 Son·ty Ë. 19, 20, g moll, G dur, pro klavÌr, op. 49 Ë. 1, 2 58 Son·ty D dur, A dur, Es dur, pro klavÌr a housle, op. 12 46 Son·ty E dur, f moll D dur, pro klavÌr ÑKurf¸rstensonatenì, WoO 47 24 Svazov· pÌseÚ (Bundeslied), op. 122 190 Symfonie Ë. 1 C dur, op. 21 41, 55 Symfonie Ë. 3 Es dur, ÑEroicaì, op. 55 81, 97 Symfonie Ë. 4 B dur, op. 60 98, 99, 181 Symfonie Ë. 5 c moll, op. 67 81, 181 Symfonie Ë. 6 F dur, ÑPastoraleì op. 68 81 Symfonie Ë. 7 A dur, op. 92 159, 176, 177, 196, 210, 225, 242, 280, 282
Symfonie Ë. 8 F dur, op. 93 176, 177 Symfonie Ë. 9 d moll, op. 125 12, 279, 305, 306, 308, 311, 316, 320, 324, 327, 328, 348, 355, 368 Tria Es dur, G dur, c moll, pro klavÌr, housle a violoncello, op. 1 41 Tria G dur, D dur, c moll, pro housle, violu a violoncello, op. 9 45, 50 Tria pro klavÌr, op. 70 118, 119, 120, 221 Trio B dur pro housle, violoncello a klavÌr, ÑArcivÈvodskÈì op. 97 140, 184, 211, 212, 217, 233, 238 Trio c moll, pro klavÌr, housle a violoncello, op. 1, Ë. 3 263 Trio klavÌrnÌ f moll (nedokonËenÈ) 234 Trojkoncert pro housle, violoncello, klavÌr a orchestr, op. 56 192 T¯i pÌsnÏ na texty J. W. Goetha, op. 83 143 Variace c moll, pro klavÌr, na tÈma Dresslerova pochodu, WoO 63 24 Variace F dur, pro klavÌr a housle, ÑSe vuol ballareì, WoO 40 37 Variace F dur, pro klavÌr, op. 34 59
Variace G dur, pro klavÌr a violoncello, ÑSee the conquíring hero comesì, WoO 45 41 Variace na tÈma Diabelliho valËÌku pro klavÌr, op. 120 274, 295, 302, 303, 305 Variace pro flÈtnu a klavÌr, op. 107 279 Variace pro klavÌr ÑPrometheus, Eroicaì, op. 35 199 Variace pro klavÌr na tÈma ÑEs war einmal ein alter Mannì, WoO 66 27, 28, 38, 39 Variace pro klavÌr na tÈma ÑNel cor piu non mi sentoì, WoO 70 143 Variace pro klavÌr na tÈma ÑQuant e piubelloì, WoO 69 143 Wellingtonovo VÌtÏzstvÌ neboli Bitva u Vittorie, Es dur, op. 91 12, 186ñ188, 196, 199, 225, 233, 240, 329 Wir irren alle (My vöichni bloudÌme), h·dankov˝ k·non WoO 198 357 Wo sich die Pulse, sbor, WoO 98 297, 300 Zur Namensfeier(K jmenin·m), p¯edehra C dur, op. 115 314
385
Beethoven Osobnost gÈnia v korespondenci
Z nÏmeck˝ch origin·l˘ (Drei und achtzig neu aufgefundene Original-Briefe Ludwig van Beethovens an den Erzherzog Rudolph, Cardinal-Erzbischof von Olm¸tz herausgegeben von Dr. Ludwig Ritter von Kˆchel, Wien 1865; Alfred Christlieb Kalischer, Beethovens s‰mtliche Briefe, 2. und 3. Bd. revidiert von Theodor von Frimmel, Berlin, Leipzig, 1910ñ1911; Emerich Kastner, L. van Beethovens s‰mtliche Briefe, Leipzig, 1910; Emerich Kastner, L. van Beethovens s‰mtliche Briefe, Neuausgabe von Julius Kapp, Leipzig, 1923) p¯eloûil Miloslav Hronek, Ë·st Beethovenov˝ch dopis˘ arcivÈvodovi Rudolfovi byla p¯eloûena ve spolupr·ci se ZdeÚkem Nejezchlebem. P¯eklady revidov·ny podle novÈho vyd·nÌ Ludwig van Beethoven ñ Briefwechsel Gesamtausgabe, Beethoven-Haus, Bonn 1996, G. Henle-Verlag, Mnichov, k vyd·nÌ p¯ipravil Sieghard Brandenburg. V˝bÏr dopis˘ a pozn·mek pro ËeskÈ vyd·nÌ provedl Miloslav Hronek. Revidoval, pozn·mky a vysvÏtlivky upravil, doplnil a k vyd·nÌ p¯ipravil Old¯ich Pulkert. Ilustrace archiv Old¯icha Pulkerta. Typografie ZbynÏk KoËvar. Vydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o., roku 2004 jako svou 650. publikaci. Redigovala Eva Hor·Ëkov·. OdpovÏdn· redaktorka Radka Fialov·. Vyd·nÌ prvnÌ. Stran 386. Vytiskla tisk·rna Finidr, spol. s r. o. DoporuËen· cena 498 KË.
NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o., Praha 3, VÌta NejedlÈho 15 e-mail: info @ ivysehrad.cz, www.ivysehrad.cz ISBN 80 -7021-736 -7
