Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta
Optimalizace personálního zajištění služby a technického vybavení hasičského záchranného sboru podniku Jihočeské letiště České Budějovice a.s.
diplomová práce
Autor práce:
Alena Krejčová, Bc.
Studijní program:
Ochrana obyvatelstva
Studijní obor:
Civilní nouzová připravenost
Vedoucí práce:
Renata Havránková, Mgr., Ph.D.
Datum odevzdání práce:
20. květen 2013
Abstrakt Létání fascinovalo lidstvo od nepaměti. Od prvního legendárního letu, který uskutečnili bratři Wrightové přibližně před sto lety, docházelo a neustále dochází k prudkému rozmachu letectví. Současně s vývojem nových letadel a stále větším počtem přepravovaných osob, musí zákonitě docházet ke zdokonalování vybavení letišť a vybavení letištních hasičských záchranných sborů tak, aby byla zajištěna co možná největší bezpečnost jak cestujících, tak všech zaměstnanců letiště. Předkládaná diplomová práce se zabývá vybavením hasičského záchranného sboru podniku Jihočeské letiště České Budějovice a.s. a personálním zajištěním služby na tomto letišti. Jejími cíli je za prvé zhodnocení stávající úrovně tohoto vybavení a za druhé navržení optimalizace tohoto vybavení. Letiště v Plané u Českých Budějovic patří mezi letiště, která disponují vlastním hasičským záchranným sborem. Kromě Českých Budějovic jsou hasičské jednotky umístěny na letištích v Brně, Karlových Varech, Ostravě, Pardubicích a Praze Ruzyni. Teoretická část práce se zabývá letišti obecně, jejich technickým vybavením, uvádí seznam veřejných mezinárodních letišť a veřejných vnitrostátních/neveřejných mezinárodních letišť v ČR. Pozornost je věnována i historii letištních hasičských jednotek. Důležitou oblastí teoretické části práce je rozbor Leteckého předpisu L14. Tento předpis se zabývá bezpečností civilního letectví, především ochranou pasažérů a zaměstnanců letišť, stanovuje minimální provozní parametry letišť a určuje kategorii letišť pro záchrannou a požární službu. Teoretická část práce dále obsahuje popis jednotlivých vybraných letišť v České republice, především popisuje jejich historii a současnou charakteristiku, zmíněny jsou i letecké nehody českých a zahraničních strojů na území ČR od roku 2008 do roku 2012. Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: „Pro kategorii letiště 4C je současné vybavení hasičského záchranného sboru a personální zabezpečení služby na dostačující úrovni“. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bylo v praktické části práce vybavení českobudějovického letiště podrobeno srovnání s vybavením ostatních vybraných letišť v České republice a posouzeno na základě studia předpisů,
především Leteckého předpisu L14. Pro srovnání bylo osloveno celkem třináct letišť se statutem veřejného vnitrostátního/neveřejného mezinárodního letiště a se statutem veřejného mezinárodního letiště. Jedná se o letiště v Benešově, Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Praze Letňanech, Plzni, Roudnici nad Labem, Vysokém Mýtě, Brně, Karlových Varech, Ostravě, Pardubicích, Mnichově Hradišti a v Praze Ruzyni. Tato letiště byla oslovena ve dvou fázích. V první fázi byla oslovena letiště se stejným statutem jako letiště v Českých Budějovicích, tedy letiště veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní. Protože se, kromě Českých Budějovic, na žádném z těchto letišť nenachází hasičský záchranný sbor (HZS), byla ve druhé fázi oslovena veřejná mezinárodní letiště. Podrobné informace o vybavení těchto letišť jsou samostatnou kapitolou praktické části práce a v diskuzi je dostatečnost tohoto vybavení zhodnocena i na základě srovnání s leteckými předpisy. Protože o vybavení jednotky hasičského záchranného sboru Letiště Pardubice se nepodařilo získat potřebné informace a Letiště Václava Havla v Praze je s ostatními letišti co do vybavenosti, velikosti, počtu odbavených letadel apod. nesrovnatelné, byla pro závěrečné srovnání a posouzení úrovně technického a personálního zabezpečení Letiště České Budějovice vybrána letiště v Brně, Karlových Varech a Ostravě. Přestože hypotéza, „Pro kategorii letiště 4C je současné vybavení hasičského záchranného sboru a personální zabezpečení služby na dostačující úrovni“ byla potvrzena, byla na základě výsledků této práce navržena optimalizace vybavení jednotky HZS Letiště České Budějovice tak, aby byla zajištěna dostatečná připravenost letiště na mimořádné události přímo na letišti nebo v jeho okolí, přičemž hlavní důraz je kladen především na záchranu lidských životů. Optimalizace byla provedena pomocí metod operační analýzy, přitom bylo přihlíženo k současnému vybavení letiště v Českých Budějovicích. Při výběru nových vozidel k zakoupení nebyla jediným kritériem pro výběr cena vozidla, ale i jeho vybavení. A to především celková základní a rozšířená výbava vozidla, počet míst pro posádku, objem nádrže na vodu a objem nádrže na pěnidlo. Výstupem optimalizace je
doporučení
pro
zakoupení
moderního
vozidla
s kompletní
výbavou,
a to s možností výběru ze tří vozidel umístěných na prvních třech místech provedené
analýzy. Jedná se o vozidla Panther HRET 6x6 KHA62, Panther 6x6 CA5 ECE a Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6. Všechna tato vozidla jsou vybavena nejmodernějšími technickými prostředky pro hašení požárů. Panther HRET 6x6 KHA62 je letištní speciál vybavený hasicím ramenem Stinger s hydraulicky vystřelovaným trnem k hašení vnitřku letadla, rameno je opatřeno kamerou pro uložení záznamu. Panther 6x6 CA5 ECE disponuje nádrží na vodu o objemu 12 500 l a nádrží na pěnidlo o objemu 1 500 l. Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6 je vybaven příslušenstvím pro vniknutí do trupu letadla. Jeho pořizovací cena je 18 mil. Kč, tato cena je nejpříznivější z výše uvedených vozidel, proto se zakoupení tohoto vozidla jeví jako nejreálnější možnost pro případnou optimalizaci technického vybavení jednotky hasičského záchranného sboru podniku (HZSP) letiště v Českých Budějovicích. V závěru práce je konstatováno potvrzení výše uvedené hypotézy a jsou vyjmenována konkrétní vozidla doporučená jihočeskému letišti a jeho hasičům k zakoupení. Práce byla konzultována s velitelem hasičů na letišti v Plané u Českých Budějovic, bude poskytnuta tomuto letišti pro potřeby školení a k dalšímu využití.
Klíčová slova: letiště, jednotka hasičského záchranného sboru podniku, vybavení letiště, letecké předpisy
Abstract From time immemorial, flying has fascinated human beings. There has been a massive development in aviation since the first legendary flight by the Wright brothers around one hundred years ago. Development of new aircraft and the increasing number of passengers goes logically hand-in-hand with the improvement of airport facilities and equipment of airport fire departments so passengers and all airport staff are as safe as possible. The submitted diploma thesis deals with the equipment of the fire department of Jihočeské letiště České Budějovice a.s. and staffing for the service at this airport. Its goals are, first, to assess the current level of this equipment and, second, to propose optimization of this equipment. The Airport in Planá u Českých Budějovic is one of a few airports disposing of own fire department. Apart from České Budějovice, there are fire departments at the airports in Brno, Karlovy Vary, Ostrava, Pardubice and Praha – Ruzyně. Airports in terms of general issues and their technical equipment are dealt with, and public international airports and public domestic/non-public international airports in the Czech Republic are listed in the theoretical part of the thesis. History of airport fire departments is examined, too. The analysis of the Aviation Regulation L14 is an important area in the theoretical part. This regulations is focused on safety of civil aviation, protection of passengers and airport staff in particular, it defines the minimum operation parameters of airports and specifies the airport RFFS categories (Rescue and Fire Fighting Service). Further, individual selected airports in the Czech Republic, especially their history and current characteristics are described and air accidents of both Czech and foreign machines in the territory of the Czech Republic between 2008 and 2012 are mentioned in the theoretical part of the thesis. A hypothesis has been defined for the diploma thesis: “The current equipment of the fire department and staffing for the service is sufficient for the airport RFFS Category 4C.” In order to confirm or disprove this hypothesis, the equipment of the airport in České Budějovice was compared in terms of equipment of other selected
airports in the Czech Republic and evaluated on the basis of studying the regulations, Aviation Regulation L14 in particular, in the practical part of the thesis. For the purposes of comparison, in total, the following thirteen airports having status of a public domestic/ non-public international airport and status of a public international airport were addressed: airports in Benešov, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Praha Letňany, Plzeň, Roudnice nad Labem, Vysoké Mýto, Brno, Karlovy Vary, Ostrava, Pardubice, Mnichovo Hradiště and Praha Ruzyně. These airports were approached in two stages. The airports of the same status as the airport in České Budějovice, i.e. public domestic/ non-public international airports, were approached in stage one. However, as for the fact that there is no fire department at any of these airports, except for České Budějovice, the public international airports were approached in stage two. Detailed information on equipment of these airports comprises a separate chapter in the practical part and sufficiency of this equipment discussed is assessed on the basis of comparison with the aviation regulations. As I failed to get the needed information on the equipment of the fire department at the airport in Pardubice and as the Václav Havel Airport in Prague is not comparable as for the equipment, size, arrival and departure rate etc., the airport in Brno, Karlovy Vary and Ostrava were selected for the final comparison of assessment of the level of the technical means and staffing at the airport in České Budějovice. Despite the hypothesis “The current equipment of the fire department and staffing of the service is sufficient for the airport Category 4C.” has been confirmed, optimization of the equipment of the fire department at the airport in České Budějovice has been proposed on the basis of the results of this thesis in order to provide sufficient preparedness of the airport for extraordinary events at the airport and in its surrounding and the main emphasis is put on saving human lives mainly. The optimization was carried out using the methods of operation analysis while taking the current equipment of the Airport in České Budějovice into account. When selecting new vehicles for purchase, the price of a vehicle was not the only criterion but its equipment, in particular, total standard and above-standard equipment of the vehicle, crew seating capacity, water tank volume and fire-fighting foam tank volume, played
a role, too. The outcome of the optimization is a recommendation to purchase a modern vehicle fully equipped and it is possible to choose one of the three vehicles placed first to third in the analysis. These are the vehicles Panther HRET 6x6 KHA62, Panther 6x6 CA5 ECE and Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6. All of these vehicles are equipped with the most modern technical equipment for fire fighting. Panther HRET 6x6 KHA62 is an airport special vehicle equipped with the fire fighting turret with hydraulically powered piercing for fire fighting in the plane inside, the turret is provided with a video camera to save recordings. Panther 6x6 CA5 ECE disposes of a water tank with a capacity of 12 500 l and with a foam tank with a capacity of 1 500 l. Mercedes – Benz Actross 3360 A42 6x6 is equipped with facilities for getting into the fuselage. Its acquisition price is 18 million crowns, it is the most keenly priced vehicle of the above-mentioned, and therefore the purchasing of this vehicle is the most practicable possibility for the potential optimization of the technical equipment of the airport fire department (HZSP) in České Budějovice. To conclude, confirmation of the above-mentioned hypothesis is stated and particular vehicles recommended to be purchased by the South-Bohemian airport and its fire fighters are listed. The thesis has been consulted with the Chief Fire Officer at the airport in Planá u Českých Budějovic; this airport can use it for its trainings and in any other way.
Key words: airport, the company fire brigade unit, airport equipment, aviation regulations
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 20. května 2013
....................................................... Bc. Alena Krejčová
Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Renatě Havránkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále děkuji panu Bohumilu Hruškovi, veliteli jednotky hasičského záchranného sboru Letiště České Budějovice a.s., za odborné rady a konzultace a členům místní odbočky Svazu letců v Českých Budějovicích za poskytnutí materiálů a podkladů pro diplomovou práci.
OBSAH Úvod………………………………………………………………………………….15 1 Teoretická část……………………………………………...…………..…18 1.1 Charakteristika a členění letišť………………………..................................18 1.2 Technické vybavení letišť……………………...…………………………..…19 1.2.1 Vzletová a přistávací dráha. ………………………………………………..…19 1.2.2 Radionavigační zařízení. ………………………….………………………..…20 1.2.3 Osvětlení………………………………………….………………………..…20 1.2.4 Značení……………………………………………………………………….21 1.2.5 Pojezdová dráha………………………………….………………………..…21 1.3 Letiště a heliporty v ČR……………...………………………………………..21 1.4 Historie letištních hasičských jednotek…………………………...………….24 1.5 Letecké nehody………………………………………………………………25 1.6 Legislativní podpora…………………………….……………….……………27 1.7 Předpis L14………………………...………………………………….………29 1.7.1 Letištní pohotovostní plánování……………………………………………..31 1.7.2 Pohotovostní operační středisko a místo velení……………………………….32 1.7.3 Nácvik letištních mimořádných událostí……………………………………32 1.7.4 Záchranná a požární služba……………………………..……………………..32 1.7.5 Hasební látky……………………………………………………………..….34 1.7.6 Zásahový čas………………………………………………………………...35 1.7.7 Požární stanice…………………………………………………………….…..36 1.7.8 Záchranný a požární personál……………………………………………….36 1.7.9 Omezení nebezpečí střetů se zvěří…………………………………………..37 1.7.10 Řízení provozu na odbavovací ploše………………………...……………....37 1.8 Státní program bezpečnosti…………………………….…………………….38 1.9 Veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště……………………….....39 1.9.1 Letiště České Budějovice…………………………………………………….39 1.9.2 Letiště Benešov………………………………………...…………………….42 1.9.3 Letiště Havlíčkův Brod………………………………...…………………….42 1.9.4 Letiště Roudnice nad Labem………………………………………………..42 1.9.5 Letiště Vysoké Mýto…………………………………………………………..43 1.9.6 Letiště Hradec Králové………………………………………………………..43 1.9.7 Letiště Plzeň Líně…………………………………………………………...45 1.9.8 Letiště Praha Letňany……………………………………………………..…45 1.10 Veřejná mezinárodní letiště…………….……………………………………46 1.10.1 Letiště Brno Tuřany…………………………………………………………...46 1.10.2 Letiště Karlovy Vary………………………………………………………..47 1.10.3 Letiště Mnichovo Hradiště…………………………………………………..48 1.10.4 Letiště Ostrava Mošnov…………….……...………………………………...48 1.10.5 Letiště Pardubice………………………...…………………………..……….49 1.10.6 Letiště Václava Havla Praha……………….……………………………….…50 10
2 2.1 2.2 3 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 4 4.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.4 4.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.7 4.7.1 4.7.2
Hypotézy a metodika výzkumu…………………………………...…52 Hypotéza……………………………………………………………………..52 Metodika výzkumu……….................……………………………………..….52 Výsledky………….……………………………………………………..….55 Jednotky hasičských záchranných sborů na letištích……………………..…55 Jednotky HZS na veřejných vnitrostátních/neveřejných mezinárodních letištích………………………….……………………………………………56 Jednotka HZS Letiště České Budějovice……………………………………..56 Bezpečnostní služby na Letišti Benešov…………………………………….60 Bezpečnostní služby Letiště Havlíčkův Brod, Roudnice nad Labem, Vysoké Mýto…………………………………………………………………62 Bezpečnostní služby na Letišti Hradec Králové……………………………..63 Bezpečnostní služby na Letišti Plzeň Líně……………………………………64 Bezpečnostní služby Letiště Praha Letňany…………………………………65 Jednotky hasičských záchranných sborů veřejných mezinárodních letišť…66 Jednotka HZS Letiště Brno Tuřany…………………………………………66 Jednotka HZS Letiště Karlovy Vary…………………………………………70 Jednotka HZS Letiště Ostrava……………………………………………..…72 Jednotka HZS Letiště Mnichovo Hradiště, Pardubice….……………….……79 Jednotka HZS Letiště Václava Havla Praha…………………………………..80 Diskuze……………………………………….……………………….……83 Výběrová kritéria pro oslovení letišť………………………………………..83 Srovnání vybavenosti letišť na základě počtu odbavených letadel, cestujících a počtu ranvejí…………………………………………………..84 Srovnání vybavenosti letišť na základě leteckých předpisů………………85 Vybavení vozidly a personálem na letištích podle Leteckého předpisu L14…86 Vybavení letišť technickými prostředky dle Airport Services Manual…...…87 Vybavení předepsané pro letiště kategorie 4………………………….………89 Vybavení předepsané pro letiště kategorie 7……………….…………………91 Závěrečné zhodnocení zajištění bezpečnosti na zkoumaných letištích…...…94 Potvrzení hypotézy…………………………………………………………….95 Srovnání s ostatními jednotkami HZSP…………………………...……...…….95 Zaměstnanci jednotek HZSP v elektrárnách………………………………….95 Zaměstnanci jednotek HZSP v železniční dopravě………………………….96 Jednotky HZSP Tatra Kopřivnice…………………………………………….99 Jednotky letištních hasičských záchranných sborů v zahraničí……………100 Optimalizace personálního zajištění služby a technického vybavení Letiště České Budějovice…………...………………………………………..101 Optimalizace vybavení jednotky HZS Letiště České Budějovice na základě výsledků metody AHP…….…………..…………………………102 Optimalizace vybavení jednotky HZS Letiště České Budějovice na základě výsledků metody pořadí, bodovací a WSA……..……….………109
11
5 6
7
Závěr………………………...………..…………………………...……….113 Seznam informačních zdrojů………....……………………...……….114 Seznam tabulek…………………………………………………………….121 Seznam obrázků…………………………………………………………..123 Přílohy …..………........………………..……………..……………..124 Seznam příloh…………...……......………..………………….……………124
12
Seznam použitých zkratek AFIS
Aerodrome Flight Information System, Stanoviště letové informační služby
CAS
Cisternová automobilová stříkačka
HEMS
Helicopter Emergency Medical Services, Letecká záchranná služba
HZS
Hasičský záchranný sbor
HZSP
Hasičský záchranný sbor podniku
HZS ČD
Hasičská záchranná služba Českých drah
HZS SŽDC
Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty
IATA
International Air Transport Association, Mezinárodní asociace leteckých přepravců
IBIS
Bird Strike Information System, Informační systém o střetu s ptáky
ICAO
International Civil Aviation Organization, Mezinárodní organizace pro civilní letectví
IFR
Navigace podle přístrojů
IZS
Integrovaný záchranný systém
PHP
Přenosný hasicí přístroj
RWY
Runway, ranvej
RZA
Rychlý zásahový automobil
ŘLP ČR
Řízení letového provozu České republiky
SMS
Systém řízení bezpečnosti
SSP
State Safety Programme, Státní program bezpečnosti
TWY
Taxiway 13
VEA
Velitelský automobil
VFR
Navigace podle vidu
ZPS
Záchranná a požární služba
SLZ
Sportovní létající zařízení
14
ÚVOD Letecká doprava je nejmodernějším, nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem přepravy. K jejímu nejprudšímu rozvoji docházelo v průběhu celého minulého století, především však po obou světových válkách, kdy civilní letectví začalo získávat převahu nad letectvím vojenským. Zvláště po roce 1989, kdy Česká republika otevřela své hranice světu a civilní letecká přeprava začala sloužit i „obyčejným občanům“ jako dopravní prostředek, např. za prací, na dovolenou apod., došlo k nebývalému nárůstu letů vně naší republiky i mimo ni (1). Ruku v ruce s rozvojem letectví, a to jak civilního, tak vojenského a dopravního, zákonitě docházelo, a neustále dochází, k modernizaci veškerého vybavení letišť. Na mnoha letištích byly vybudovány nové odbavovací haly, došlo k úpravám přistávacích a vzletových drah a k budování drah nových, bylo instalováno osvětlení ranvejí a letištních ploch, proběhla modernizace navigačních přístrojů a v neposlední řadě jsou používány stále modernější a bezpečnější letouny. Přestože letecká doprava podle všech statistik nadále zůstává nejbezpečnější dopravou, může i přesto docházet k leteckým nehodám a jiným mimořádným událostem. Proto musí s modernizací letadel, letištních budov a veškeré letecké techniky úzce souviset i modernizace bezpečnostní techniky používané na letištích k zajištění bezpečnosti jak cestujících, tak zaměstnanců letiště. Ani nejmodernější technika však sama o sobě nic nezmůže bez řádně vyškoleného personálu (2). Bezpečností civilního letectví, především ochranou zaměstnanců a pasažérů, se zabývá Letecký předpis L14, který určuje kategorii letiště pro záchrannou a požární službu letiště. Bezpečnostních kategorií je celkem deset, řídí se podle velikosti letadel, která běžně používají dané letiště ke vzletům a přistáním. Tato kategorie určuje minimální počet záchranného personálu, minimální počet záchranných a požárních vozidel, minimální množství hasebních látek apod. (3). Letecký předpis L14 je jedním ze souboru předpisů „L“, kterými se řídí letecký provoz. Určuje, kromě již zmíněného předepsaného vybavení, která letiště musí disponovat
vlastní
letištní
jednotkou
15
hasičského
záchranného
sboru
(3).
Právě na jednotky hasičských záchranných sborů letišť a jejich vybavení je zaměřena tato diplomová práce. V České republice je v současné době 175 letišť, z toho šest z nich má statut vojenského neveřejného mezinárodního letiště, ostatní spadají do kategorie letišť civilních. Civilní letiště se dále člení na neveřejná mezinárodní letiště, plochy pro sportovní létající zařízení (SLZ) veřejné nebo neveřejné, veřejná mezinárodní letiště, veřejná vnitrostátní letiště a veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště. Z celkového počtu 169 civilních letišť, je pro šest z nich předepsána Leteckým předpisem L14 povinnost disponovat vlastní jednotkou HZS letiště. Mezi tato letiště se řadí i Letiště České Budějovice (4). Především těmito letišti, disponujícími vlastní jednotkou hasičského záchranného sboru podniku, se zabývá tato diplomová práce. Okrajově je pozornost věnována i zajištění bezpečnosti na letištích bezpečnostní kategorie 1 a 2. Přestože na těchto letištích se nenachází jednotka HZS letiště, i zde musí být bezpečnost adekvátně zajištěna, personál musí být pro tuto práci vyškolen a vybaven předepsaným základním technickým vybavením. Teoretická část práce je zaměřena na Letecký předpis L14 a jeho základní části, které se zabývají bezpečnostní a požární službou letišť. Je to především Hlava 9, část 9.1 a 9.2 a Příloha č. 1 tohoto předpisu – Záchranná a požární služba pro letiště kategorie 1 a 2. Dále je teoretická část práce věnována dostupným obecným informacím o vybraných letištích a jejich stručné charakteristice. Praktická část práce již uvádí konkrétní poznatky o zajištění bezpečnosti na vybraných letištích, získané na základě kvalitativního výzkumu. Cílem práce je, na základě těchto poznatků, za prvé zhodnotit stávající úroveň personálního a technického zabezpečení činnosti jednotky HZS Jihočeského letiště České Budějovice a.s., a to za pomoci srovnání s vybavením ostatních letišť, na kterých se nachází jednotka HZS podniku a v neposlední řadě na základě předpisů, které jednotlivým kategoriím letišť úroveň tohoto zabezpečení předepisují.
16
Druhým cílem práce je vypracování návrhu optimálního vybavení jednotky hasičského záchranného sboru podniku Jihočeské letiště České Budějovice a.s. požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a optimálního výkonu služby.
17
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika a členění letišť Protože tato diplomová práce pojednává o letištích a letištních jednotkách hasičských záchranných sborů podniku, je zapotřebí definovat, co se vlastně skrývá pod pojmem letiště. Letiště lze charakterizovat podle nejrůznějších definic, ve své podstatě je to stavba určená k přistávání a vzletům nejrůznějších druhů letadel. Dvě základní definice definují letiště takto: 1/ Letiště je stavba na zemi nebo na vodě určená pro vzlety, přistání (vzletová a přistávací dráha) a pozemní pohyby letadel po pojezdových drahách. Obvykle k ní patří i další technické a logistické zázemí – hangáry, řídicí věž, letištní terminály, sklady leteckého paliva a stavby pro logistické zabezpečení leteckého provozu (5). 2/ Letiště (Airport) je vymezená plocha na zemi nebo na vodě (včetně budov, zařízení a vybavení), určená buď zcela, nebo zčásti pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel (3). Podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, se letiště dělí (6): 1/ podle charakteru: veřejné letiště – přijímající v mezích své technické způsobilosti všechna letadla; neveřejné letiště – přijímající na základě předchozí dohody s provozovatelem letiště; 2/ podle určení: vnitrostátní letiště – pro lety, u nichž není překročena státní hranice ČR, a pro lety, u nichž není překročena hranice schengenského prostoru; mezinárodní letiště – pro lety, u nichž je překračována státní hranice. Dnem 1. července 2004 ukončila činnost Česká správa letišť. Letiště Brno, Ostrava a Karlovy Vary byly převedeny do vlastnictví Jihomoravského, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Zároveň s tímto převodem došlo ke změně provozovatelů letišť ze státního na soukromý sektor. Jediné letiště, které zůstalo v rukách České republiky je 18
Letiště Praha a.s. Převodem pod regionální správu byla letištím dána možnost žádat podporu pro modernizaci a výstavbu z prostředků Evropských fondů (7). Pojmem letiště se nemusí označovat pouze velká letiště pro vzlety a přistání velkých letadel, ale letiště mohou být i malá a přizpůsobená tak, aby na minimální možné ploše mohla přistávat i malá letadla a helikoptéry. V České republice i ve světě se nacházejí takové malé letištní plochy používané helikoptérami, tzv. heliporty. Heliport je letiště nebo vymezená plocha na konstrukci určená zcela nebo zčásti pro přílety, odlety a pozemní pohyby vrtulníků (3). Mohou být umístěny blíže městu než klasická letiště, mohou se dokonce nacházet v samotném centru města, někdy i na střechách budov. Takové budovy musí však být k tomuto účelu určené, čemuž odpovídá i jejich konstrukce. Heliporty se zřizují např. v blízkosti nemocnic nebo na jejich střechách, kde slouží Letecké záchranné službě. Mohou být zřízeny i v lesních porostech, a to kruhovou plochou o průměru dvacet metrů. Zde slouží k přepravě členů hasičských jednotek bojujících proti lesním požárům a k evakuaci zraněných osob nebo osob, které by mohly být požárem poškozeny (7, 8).
1.2 Technické vybavení letišť 1.2.1 Vzletová a přistávací dráha Jednou ze základních částí každého letiště jsou vzletové a přistávací dráhy. Pro vzletovou a přistávací dráhu se většinou používá anglického označení runway, příp. ranvej a zkratky RWY. Je to plocha, která na letištích slouží k přistávání a vzletu letadel. Tato plocha může být zpevněná,
a to betonová nebo asfaltová,
nebo nezpevněná, nejčastěji travnatá. Travnaté nezpevněné plochy se používají především na malých letištích pro všeobecné létání (9). Dráhy se pojmenovávají číselným označením, které udává směr dráhy a písmeny, která udávají umístění dráhy. Písmeno L označuje levou dráhu, R pravou dráhu a C prostřední dráhu. Dráha s označením „24“ má směr 240°, tedy přibližně jihozápadní. Číslo „24“ je rovno magnetickému směru dráhy zaokrouhlenému na nejbližších deset stupňů a vydělenému deseti. Protože dochází k fluktuaci zemského severního magnetického pólu musí se dráhy občas přeznačovat (10). 19
Dráha, na které se právě provádí vzlety a přistání, se nazývá „dráha v používání“. Vybírá se tak, aby nedošlo ke kolizi letadel, a protože dráhy na letištích se často křižují, zásadním kritériem pro výběr dráhy je i směr větru. Vzlety i přistání je totiž zapotřebí provádět proti směru větru. Bezpečnost při přistání a vzletech letadel zvyšují bezpečnostní zóny na okrajích vzletových a přistávacích drah, které někdy mohou mít speciální povrch pro snadnější zastavení letadla (9).
1.2.2 Radionavigační zařízení Pro bezpečnost letového provozu je zapotřebí, aby bylo každé letiště vybaveno takovými bezpečnostními prvky, které jsou pro jeho kategorii předepsány leteckými předpisy. Ranveje jsou vybaveny světelnými zařízeními a radionavigačními prvky, které umožňují i létání v noci nebo při zhoršené viditelnosti. Na malých letištích jsou často jen větrné rukávy pro určení síly a směru větru. Na velkých letištích se používají radionavigační pomůcky, které umožňují letadlu sledovat ideální sestupovou dráhu, a zařízení, která měří vzdálenost letadla od prahu dráhy (9).
1.2.3 Osvětlení Velký význam pro bezpečnost letového provozu má kvalita osvětlení všech letištních ploch. Osvětlení na letištích se skládá z několika samostatných částí. Za prvé se jedná přímo o postranní osvětlení runwaye, které ji zviditelňuje a o světelné zvýraznění středové čáry. Za druhé se jedná o řadu světel umístěných ještě před přistávací dráhou, která směruje přistávající letadla k okraji dráhy. Na menších letištích s malým letovým provozem bývá osvětlení vypnuté a pilot si ho může v případě potřeby zapnout na dálku rádiem. Kromě osvětlení dráhy se používá také světelná signalizace, která pomáhá udržet pilotovi ideální sestupovou rovinu. Tato světla jsou vybavena optickou soustavou, která rozděluje světlo do dvou částí. Horní část světla svítí bíle, dolní červeně. Barva, kterou pilot z kokpitu letadla právě vidí, určuje, zda klesá v ideální sestupové rovně pod úhlem 3° nebo zda klesá příliš rychle nebo pomalu (9).
20
1.2.4 Značení Osvětlení na letišti bývá doplněno vodorovným značením vzletových a přistávacích drah, které je podobné vodorovným dopravním značkám. Vodorovné značení na vzletových a přistávacích drahách je prováděno v bílé barvě a používá se různých symbolů, číselných a písmenných znaků a různých šířek a typů čar. Např. místo, kde se při ideálním přistávacím manévru mají letadla dotknout dráhy, je na jejích obou stranách vyznačeno širokým bílým pruhem (9).
1.2.5 Pojezdová dráha Pojezdová dráha slouží k pojíždění letadel mezi odbavovací plochou a vzletovou a přistávací dráhou. Její anglický název je „taxiway“, z toho vyplývá zkratka TWY. Pojezdové dráhy jsou označeny žlutou barvou (9). Na pojezdových drahách se rozlišují tři typy značek (9): Příkazové znaky – tyto znaky mají bílé písmo na červeném podkladě a bez příkazu od řídícího letového provozu je nesmí letadlo přejet. Informační znaky místa – mají žluté písmo na černém podkladu a slouží k označení místa, na kterém se letadlo nachází. Informační znaky směrové – černé písmo na žlutém podkladu k označení směru.
1.3 Letiště a heliporty v ČR V současné době je v České republice velké množství různých typů letišť s různými druhy provozu. Proto došlo v roce 2011 k vydání publikace Databáze letišť ČR. Partnerem při jejím vydání se stalo Řízení leteckého provozu ČR. Je to nejrozšířenější a nejvíce používaná pomůcka pro lety všeobecného letectví s navigací podle vidu (VFR). Ve stejném roce Řízení leteckého provozu ČR (ŘLP ČR) a Letecká informační služba ŘLP ČR distribuovaly oficiální leteckou mapu ICAO 1:500.000 ČR mezi všechny piloty v České republice. Následující tabulky 1 a 2 uvádí veřejná mezinárodní letiště, veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště a heliporty v ČR. Seznam všech letišť v ČR je
21
uveden v Příloze A. Pokud se jedná o heliporty, v České republice se nacházejí převážně heliporty využívané Leteckou záchrannou službou. Zkratka VFR označuje letiště s navigací podle vidu, IFR je zkratka pro letiště s navigací podle přístrojů. Tabulka 1 - Veřejná mezinárodní letiště a veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště v ČR (4)
provoz
typ letiště
umístění
Brno Tuřany
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
7,5 km 125° GEO Brno
Karlovy Vary
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
4,5 km SE Karlovy Vary
Mnichovo Hradiště
VFR - den
Veřejné mezinárodní letiště
3 km NE Mnichovo Hradiště
Ostrava Mošnov
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
20 km SW Ostrava
Pardubice
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
4 km SW Pardubice
Praha Ruzyně
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
10 km 277° GEO Praha hrad
Benešov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
5,6 km SSW Benešov
České Budějovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
6,5 km GEO 235° Č. Budějovice
Havlíčkův Brod
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
2,4 km SW Havlíčkův Brod
Hradec Králové
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
4 km GEO 010° Hradec Králové
Letňany
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
7 km NE GEO Praha
Plzeň Líně
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
11 km SW GEO Plzeň
Roudnice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
2 km SW Roudnice nad Labem
Vysoké Mýto
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřej. mezinárodní letiště
3 km SE Vysoké Mýto
letiště
22
Tabulka 2 - Heliporty v České republice (8)
název heliportu Boskovice Blansko Brno - Černé pole Brno - Příkop Brno Bohunice Bruntál Břeclav České Budějovice Domažlice Havlíčkův Brod Hořovice Hradec Králové H. Králové - Fakultní nemoc. Chrudim Chomutov Jeseník Jihlava Jindřichův Hradec Krnov Kroměříž Kyjov Litoměřice Mělník Mělník - Hořín Mladá Boleslav Náchod Nedanice Neratovice Nová Amerika Nové Město na Moravě Olomouc - Fakultní nemoc. Olomouc - Tabulový vrch Ostrava - Zábřeh Pelhřimov
NTL = vnitrostátní
VFR = navigace podle vidu
HEMS = Letecká záchranná služba P = soukromý
NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL
VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR
HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS P HEMS HEMS HEMS P HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS
23
Plzeň - Lochotín Poruba Praha 4 - Krč Praha 6 - Střešovice Praha 8 - Bulovka Rakovník Svitavy Šumperk Tábor Trutnov Ústí nad Labem - Bukov Ústí nad Labem Zlín
NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL NTL
VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR VFR
HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS HEMS
1.4 Historie letištních hasičských jednotek Letištní hasičské jednotky vznikaly už v dobách prvních leteckých pokusů. A to i z toho důvodu, že v tehdejších dobách nebyla dokonalá ani letadla, ani umění pilotů, kteří začínali létat bez jakýchkoli předchozích zkušeností. Většina objektů na letištích byla ze dřeva a sebemenší požár se rychle šířil do okolí a bez okamžitého zásahu hasičů lehlo brzy celé letiště popelem. Dojezdové časy s tehdejší technikou nezaručovaly včasný zásah městských nebo vesnických hasičů, proto začaly vznikat hasičské sbory přímo na letištích. V první fázi vývoje zastávali funkci letištních hasičů řadoví zaměstnanci letiště, kteří podstoupili pro tyto účely speciální hasičský výcvik. Jednalo se vlastně o dobrovolný hasičský sbor, který měl k dispozici požární stříkačku a nádrž na vodu. Až postupem času začala na letištích fungovat profesionální hasičská družstva a potom i sbory (11). V průběhu let docházelo i k úpravě hasičského výcviku tak, aby byl přizpůsoben specifikům práce hasičů na letištích. Úpravám začala postupně podléhat i veškerá technika, např. vozidla letištních hasičů měla a mají dodnes výkonnější motory, aby byl zaručen včasný zásah v případě požáru letadel, zásobníků pohonných hmot apod. Vznik letištních jednotek požární ochrany úzce souvisí s budováním letišť, které započalo během první světové války, a to především pro vojenské potřeby. Po válce byla některá letiště rozšířena tak, aby mohla sloužit pro přepravu civilních osob 24
a nákladů. První letiště, které sloužilo výhradně pro tyto účely, bylo otevřeno roku 1922, v tehdy německém Königsbergu, dnes Kaliningrad (11). Ve dvacátých letech minulého století se začalo hasit pěnou, proto se začaly používat velké pěnové zásobníky pro její přepravu. Později byly vyvinuty pěnové automobily, ještě později kombinované, které mohou využívat i hasební prášek. Tyto automobily hasily požáry již během druhé světové války. Letiště byla v tomto válečném období častým cílem náletů a docházelo k velkým ztrátám na lidských životech, k rozsáhlým požárům i ničivým explozím palivových nádrží apod. Zkušenosti z tohoto období byly v pozdějších letech zužitkovány při vývoji letištní požární techniky a taktiky při zásazích (11).
1.5 Letecké nehody Podle statistik největší procento nehod a havárií letadel vzniká ve fázi přistávání a vzletů. Přitom téměř každá nehoda letadla je doprovázena vznícením pohonných hmot. Protože velikost letadel a tím i počet v nich přepravovaných osob se neustále zvyšuje, je zapotřebí, aby u těchto požárů zasahoval speciálně vycvičený hasičský tým disponující kvalitní technikou (12). Aby mohly být zásahy hasičů efektivní, musí pro ně být vytvořeny následující podmínky (12): optimální umístění a vybavení objektu; potřebné množství a druhy hasebních látek; nezbytný počet a dostatečná výkonnost požárních vozů; účelné a účinné vyprošťovací a záchranné prostředky; potřebná kvalifikace a výcvik zaměstnanců jednotky HZS letiště; dobrá organizace záchranných prací. Hasičská stanice je zpravidla umístěna v samostatném speciálně vybaveném objektu s volným výjezdem na letiště a do jeho okolí. Vozidla jsou zaparkována v temperovaných garážích, vrata mají být rychle, nejlépe dálkově otevíratelná. Sklady hasebních látek musí být umístěny tak, aby nedocházelo ke znehodnocování těchto látek, např. velkými mrazy či naopak vysokými teplotami (12). 25
Pro zajištění akceschopnosti útvaru v případě výpadku elektrického proudu je vhodné instalovat v objektu náhradní zdroj elektrické energie. Nezbytností jsou i výkonné hydranty pro rychlé doplňování cisteren hasicích vozů (12). Výčet leteckých nehod od roku 2008 do roku 2012 je uveden v následující tabulce, jedná se pouze o nehody nahlášené, předpokládá se tedy, že výčet není úplný. Tabulka 3 - Letecké nehody českých i zahraničních strojů na území ČR od roku 2008 do roku 2012 (13) datum
místo, okres
stroj
mrtví
zranění
28.4.2012
Kosmová, Karlovy Vary
Ultralight
2
-
31.8.2011
Stichovice, Prostějov
PPK
1
-
28.8.2011
Dražkov, Pardubice
Zlín Z-142
2
-
19.7.2011
Osek, Teplice
EV 97 EUROSTAR
2
-
17.7.2011
Černá Hora, Blansko
paraglide
1
-
16.7.2011
Nová Pec, Prachatice
P 92 ECHO
2
-
11.7.2011
Brno - Medlánky, Brno
UL VIXEN II
1
-
11.6.2011
Syrovice, Brno
MZK
1
-
CH-7 Kompress
1
-
14.11.2010 Březová, Uherské Hradiště 20.10.2010
Braňany, Most
Zlín 126
2
-
4.9.2010
Netovice, Kladno
Kluzák L-23 Superblaník
1
1
28.5.2010
Přílezy, Karlovy Vary
Zlín 142
1
-
13.5.2010
Javorník na Šumavě, Prachatice
Cessna 152
2
-
24.10.2009
Milá u Mostu, Most
Ultralight
1
-
28.9.2009
Planá, České Budějovice
Ultralight Kolibřík
1
-
12.9.2009
Sobíňov, Havlíčkův Brod
Zlín Z-143
2
-
26
16.8.2009
Podskalí, Strakonice
Cessna 172
4
1
20.6.2009
Chrudim, Chrudim
L-60 Brigadýr
1
-
Králové
paraglide
1
-
10.11.2008
Hrdlív, Slané
UL D-8 Straton Moby Dick
1
-
21.10.2008
Hluboké Dvory, Brno
UL Allegro 2000
2
-
4.10.2008
Hosín, Č. Budějovice
větroň Let L-13A Blaník
1
1
UL Fascination D4BK
2
-
Hradec Králové
TL- 3000 Sirius (prototyp)
1
-
17.6.2008
Krásno, Sokolov
UL ATEC 321 „Faeta“
2
-
9.6.2008
Vokšice, Jičín
ultralight QUALT 201
2
-
12.5.2008
Topolná, Uherské Hradiště
PPG
1
-
22.4.2008
Staré Oldřůvky, Opava
Eurostar EV97
2
-
5.4.2008
Miroslav, Znojmo
ultralight SU1
1
-
12.4.2009
10.8.2008 16.7.2008
Dvůr Králové, Dvůr
Prostřední Svince, Český Krumlov Předměřice nad Labem,
1.6 Legislativní podpora Z důvodů předcházení leteckým nehodám a v případě jejich vzniku ke zmírnění a likvidaci následků je vydávána celá řada národních i nadnárodních předpisů a pravidel. Na bezpečnosti a regulaci mezinárodního civilního letectví se významnou měrou podílí Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, International Civil Aviation Organization). ICAO je mezivládní organizace přidružená k OSN, vznikla Chicagskou úmluvou ze dne 7. prosince 1944. Dohodu podepsalo 52 států včetně Československa. Úmluva o vzniku ICAO byla doplněna prováděcími předpisy pro konkrétní oblasti činností v civilním letectví. Tyto předpisy se nazývají anexy, je jich celkem 18 a značí se Annex 1 až Annex 18. Anexy ICAO jsou pouze doporučení pro členské státy
27
a stanoví minimální požadavky pro národní legislativy členských států, přičemž se doporučuje, aby letecké zákony v těchto státech byly přísnější (3, 19). V České republice anexům odpovídají letecké předpisy L1 až L18, které jsou zakotvené v zákoně o civilním letectví. Bezpečnostním zajištěním letiště a jednotkami hasičských záchranných sborů podniku na nich se zabývá Letecký předpis L14 – Letiště. Oblast civilního letectví je zároveň ošetřena i Společnými leteckými předpisy (JAR), které v žádném případě nemohou být v rozporu s předpisy L, pouze tyto předpisy upřesňují a doplňují. Společné letecké předpisy řady JAR vydávají Sdružené letecké úřady podle předpisů Evropských společenství (3, 19). Právní předpisy České republiky upravují všechny oblasti civilního letectví, jako je např. charakteristika ploch, vymezení druhů letadel, charakteristika vzdušného prostoru, osnova letecké příručky, druhy leteckých nehod a opatření k jejich předcházení, podmínky vnitrostátní a mezinárodní přepravy, přepravní podmínky, povinnosti cestujících a dopravců apod. (14, 15, 16). Mezi základní platné právní předpisy České republiky pro oblast civilního letectví patří: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 409/2001 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí 28
provozem letadla v souvislosti s provozováním letecké dopravy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění pozdějších předpisů. Významné místo v civilním letectví zaujímají tzv. letecké předpisy, zejména letecké předpisy řady L.
1.7 Předpis L14 V dnešní době se neustále zvyšují počty letišť sloužících pro přepravu osob, roste tedy i množství přepravovaných cestujících a počty používaných letadel. Úměrně s tím roste i počet startů a přistání letadel, při kterých nejčastěji dochází k haváriím, často i s tragickými následky. Proto je v současnosti kladen velký důraz na úroveň jednotek požární ochrany na letištích (17). I na těch letištích, kde není dle předpisů nutnost zřizovat jednotky hasičských záchranných sborů podniků, je zajišťována bezpečnost zaměstnanců a cestujících např. vycvičenou osádkou z řad zaměstnanců. Ti bývají vybavení základní technikou, někdy i hasičským automobilem. Samozřejmostí jsou pravidelná cvičení letištních hasičů, která simulují požár letadla. K takovému výcviku je možno použít i speciální trenažéry, které se nacházejí v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem a v Lipsku a ve Velké Británii. V České republice nahrazuje speciální trenažér vyřazený Boeing 737 na ostravském letišti. Vyřazená letadla se k těmto účelům používají i na ostatních letištích v České republice. Posádky letištních hasičských sborů nezasahují ale jen při požárech letadel a ostatních požárech na letištích. Provádějí také např. požární asistenci při tankování paliva do letadel, zasypávání skvrn způsobených provozem letadel sorbentem,
29
kontrolují stav požárního zabezpečení letištních budov, jsou k dispozici při leteckých dnech pro veřejnost apod. Letištní hasiči jsou v České republice, a v podstatě po celém světě, zařazeni jako hasičský sbor podniku, tedy letiště a jeho členové jsou tedy zaměstnanci letiště. Letištní hasiči působí také v areálech firem na výrobu letadel, na vojenských letištích a v armádních základnách (11). V České republice vykonávají svou službu letištní hasiči na letištích v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech, Českých Budějovicích a Pardubicích (11). S technickým pokrokem se neustále zvyšují nároky na bezpečnost ve všech oblastech lidského života. Nejen pro leteckou přepravu jsou proto vydávány různé bezpečnostní předpisy a nařízení. Bezpečností civilního letectví, především ochranou zaměstnanců a pasažérů, se zabývá Letecký předpis L14. Zároveň stanovuje minimální provozní parametry letiště, které odpovídají vlastnostem letadel, která jsou v současné době na letišti používána, nebo která se konkrétní letiště chystá uvést do provozu. Letecký předpis L14 také určuje kategorie letiště pro záchrannou a požární službu, jejímž vybavením a činností se zabývá tato diplomová práce (3). Letecké předpisy vydává Sdružení leteckých úřadů podle předpisů Evropských společenství a Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol. Oficiální české znění přijímá Ministerstvo dopravy České republiky a vyhlašuje ho v Letecké informační příručce. Toto znění je v České republice závazné na základě § 102 odst. 2 českého zákona o civilním letectví (3). Letecký předpis L14 je jeden ze souboru předpisů „L“, kterými se řídí letecký provoz. Zabývá se především vybavením jednotek HZS na letištích, počtem záchranářů, předepsaným vybavením apod. Předpisy se číslují tak, aby číslování odpovídalo číslování příloh Chicagské smlouvy, tzv. anexům 1 až 18. Chicagská úmluva byla podepsána 7. prosince 1944 dvaapadesáti státy a je základním kamenem pro vznik Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, Intarnational Civil Aviation Organization) (3).
30
Předpisy L: Označení – předmět činnosti (18): L1 – Způsobilost leteckého personálu civilního letectví L2 – Pravidla létání L3 – Meteorologická služba v civilním letectví L4 – Letecké mapy L5 – Používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu L6 – Provoz letadel L7 – Poznávací značky letadel L8 – Letová způsobilost letadel L9 – Zjednodušení formalit L10 – Letecká telekomunikační služba v civilním letectví L11 – Letové provozní služby L12 – Pátrání a záchrana v civilním letectví L13 – Odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů L14 – Letiště L14H – Letiště pro vrtulníky L15 – Letecká informační služba L16 – Ochrana životního prostředí – letecký hluk, emise letadlových motorů L17 – Bezpečnost mezinárodního civilního letectví - Ochrana před protiprávními činy L18 – Bezpečná přeprava nebezpečného zboží vzduchem
1.7.1 Letištní pohotovostní plánování Letištní pohotovostní plánování zajišťuje dostatečnou připravenost letiště na mimořádné události, které mohou nastat na letišti nebo v jeho blízkém okolí. Jedná se zejména o situace, jako jsou letadlo v nouzi, sabotáž, únos letadla, požáry, přírodní pohromy apod. Prioritou v těchto situacích je minimalizace následků mimořádných událostí, především z hlediska záchrany lidských životů. Důležité je rovněž zajištění, popř. rychlá obnova provozu letadel. Letištní pohotovostní plán musí být zpracován na každém letišti (3).
31
Plán zajišťuje i koordinaci všech útvarů, které se podílejí na řešení mimořádné události. A to jak útvarů nacházejících se přímo na letišti, tak i útvarů mimo letiště. Na řešení mimořádných událostí se mohou, dle rozsahu této situace, podílet složky řízení letového provozu, záchranná a požární služba, provozovatelé letadel, bezpečnostní služby a policie, HZS kraje, jednotky HZS podniků, zdravotní střediska, vojsko apod. V letištním plánu musí být jasně vymezeny předpokládané události, které mohou na letišti nastat, útvary zahrnuté do plánu, jejich odpovědnost a úkoly. Konkrétně musí být určeno pohotovostní operační středisko a místo velení, včetně jmen a telefonních čísel kompetentních zaměstnanců. Důležitou součástí plánu je mapa letiště a jeho okolí (3).
1.7.2 Pohotovostní operační středisko a místo velení V případě mimořádné události musí být zřízeno stálé pohotovostní operační středisko a mobilní místo velení, přičemž pohotovostní operační středisko musí být součástí vybavení letiště. Místo velení musí být schopno se rychle přemístit na místo vzniku mimořádné události a zde koordinovat záchranné práce. Vhodné je, aby jedna osoba řídila operační středisko a druhá místo velení (3).
1.7.3 Nácvik letištních mimořádných událostí Z důvodů zajištění připravenosti všech bezpečnostních složek letiště na mimořádné události obsahuje letištní pohotovostní plán postupy pro pravidelné ověřování dostatečnosti tohoto plánu. Celoletištní cvičení se provádí každé dva roky, dílčí cvičení v průběhu roku a odstraňují se tak nedostatky zjištěné při celoletištním cvičení (3).
1.7.4 Záchranná a požární služba Záchranná a požární služba má jako svoji prioritu záchranu životů při letecké nehodě nebo jiném neštěstí na letišti a v jeho okolí. Záchranná a požární služba je povinna udržovat podmínky pro přežití, zajistit únikové cesty a v první řadě zachránit cestující, kteří nejsou sami schopni opustit nebezpečný prostor. Aby tyto úkoly mohly 32
být co nejúspěšněji splněny, musí být na letišti přiměřený počet personálu, který musí být vybaven dostatečným množstvím techniky odpovídající kvality. Záchranné a požární služby mohou být přímo na letišti, ale mohou být zajišťovány i veřejnými nebo soukromými organizacemi mimo letiště (3). Záchranná a požární služba má být podřízena vedení letiště. Vedení letiště odpovídá za vybavení této služby personálem a prostředky, za výcvik personálu a za provozování služby takovým způsobem, aby plnila svoji funkci. Vedení letiště rovněž odpovídá za koordinaci mezi záchrannou a požární službou na letišti a příslušnou jednotkou HZS kraje, nemocnicí, policií apod. Pro všechny tyto útvary musí být k dispozici souřadnicová mapa letiště se všemi přístupovými cestami a zásobárnami vody. Činnosti prováděné při zásahu a odpovědnost za zajištění těchto činností jsou podrobně rozepsány v koordinačních instrukcích. Kvalita prováděných činností je ověřována výcvikem. Výcvikový plán obsahuje prvotní a opakovací výcvik. Úroveň ochrany je rovněž stanovena leteckým předpisem L14 a řídí se délkou nejdelších letadel, která běžně používají konkrétní letiště, a podle šířky jejich trupu. Nejprve se vyhodnocuje celková délka trupu letadla, poté šířka trupu. Z toho vyplývá následující rozlišení kategorií letišť uvedené v tabulce 4 (3). Tabulka 4 - Rozdělení letišť do kategorií podle velikosti letadel (3) kategorie letiště 1
celková délka letounu
maximální šířka trupu
0 m až, ale ne včetně 9 m
2m
2
9 m až, ale ne včetně 12 m
2m
3
12 m až, ale ne včetně 18 m
3m
4
18 m až, ale ne včetně 24 m
4m
5
24 m až, ale ne včetně 28 m
4m
6
28 m až, ale ne včetně 39 m
5m
7
39 m až, ale ne včetně 49 m
5m
8
49 m až, ale ne včetně 61 m
7m
9
61 m až, ale ne včetně 76 m
7m
10
76 m až, ale ne včetně 90 m
8m
33
Podle kategorizace letišť se dále odvozuje předepsaný počet požárních a záchranných vozidel a počet personálu na letišti, viz tabulka 5. Tabulka 5 - Minimální počet vozidel a personálu podle kategorie letiště (3) kategorie letiště
minimální počet záchranných a požárních vozidel
minimální počty personálu
1
-
-
2
-
-
3
1
1+3
4
1
1+3
5
1
1+5
6
2
1+5
7
2
1+5
8
3
1+5 a 1+3
9
3
1+5 a 1+5
10
3
1+5 a 1+5
Bezpečnost letového provozu musí být zajištěna i na letištích kategorie 1 a 2. Provozovatel je povinen pro tato letiště zajistit sadu záchranných prostředků, obsahující páčidlo, požární sekeru, nůž na přeřezávání pásů, pracovní rukavice, zdravotnické potřeby a materiál pro poskytnutí první pomoci. V případě pořádání leteckého veřejného vystoupení, leteckého dne apod., musí být pořadatelem zajištěna na letišti kategorie 1 a 2 přítomnost asistence zdravotnické záchranné služby a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany.
1.7.5 Hasební látky Při mimořádných událostech na letištích vždy hrozí nebezpečí vzniku požáru a jeho rychlého šíření při určitých povětrnostních podmínkách. Na letišti proto musí být zajištěn dostatek základních i doplňkových hasebních látek, jejichž množství je rovněž přesně stanoveno v Leteckém předpise L14. Základními hasebními látkami jsou pěny 34
s minimální úrovní účinnosti A nebo B nebo kombinace těchto látek. Jako doplňková hasební látka se používají hasební prášky, které jsou vhodné na hašení požárů uhlovodíků. Množství základních i doplňkových hasebních látek se odvozuje od kategorie letiště. Pro doplňování zásahových vozidel na místě letecké nehody nebo jiné mimořádné události musí být bezpodmínečně zajištěno doplňkové zásobování vodou. Zajištěno musí být i opětovné naplnění vozidel po jejich vyprázdnění. Pro tyto účely je na letišti udržována rezervní zásoba pěnidla a doplňkové látky, viz tabulka 6 (3). Tabulka 6 - Minimální použitelné množství hasebních látek podle kategorie letiště (3) pěna splňující úroveň pěna splňující úroveň účinnosti A účinnosti B kategorie letiště
voda (l)
hasební výkon roztoku pěny/min (l)
3
1 800
4
doplňkové látky
voda (l)
hasební výkon roztoku pěny/min (l)
hasební prášek (kg)
hasební výkon (kg/s)
1 300
1 200
900
135
2,25
3 600
2 600
2 400
1 800
135
2,25
5
8 100
4 500
5 400
3 000
180
2,25
6
11 800
6 000
7 900
4 000
225
2,25
7
18 200
7 900
12 100
5 300
225
2,25
8
27 300
10 800
18 200
7 200
450
4,5
9
36 400
13 500
24 300
9 000
450
4,5
10
48 200
16 600
32 300
11 200
450
4,5
1 2
1.7.6 Zásahový čas Za optimálních podmínek, kdy je optimální jak dohlednost, tak stav povrchu letiště a všech komunikací, nesmí zásahový čas záchranné a požární služby přesáhnout tři minuty. Přitom za zásahový čas se považuje čas mezi prvním zavoláním na záchrannou a požární službu a časem, kdy je první vozidlo připraveno na zásah a je možné aplikovat 35
nejméně padesát procent hasiva. Další vozidlo nebo vozidla, která dopravují na místo mimořádné události hasební látky, musí dorazit na místo do čtyř minut od prvního zavolání a hasební látky musí zajišťovat nepřetržitě po celou dobu zásahu (3). Optimální podmínky pro zásah jsou definovány jako den, dobrá dohlednost, bez srážek a kdy povrch běžné zásahové trasy není znečištěný např. vodou, ledem nebo sněhem. Při zhoršených podmínkách musí být zajištěno např. vhodné navádění a vybavení. Pro zajištění bezpečnosti a dodržení zásahového času mohou být tam, kde to dovolují podmínky, vybudovány nouzové přístupové komunikace. Tyto komunikace musí být konstruovány tak, aby je mohla využívat i ta nejtěžší vozidla, která se na letišti nacházejí, musí být použitelné za všech povětrnostních podmínek a musí být i výškově průjezdné pro všechna záchranná a požární vozidla na letišti (3).
1.7.7 Požární stanice Pokud je na letišti zřízena požární stanice, musí být všechna vozidla garážována v této požární stanici. Jestliže se stanice na letišti nenachází, musí být vozidla garážována ve vhodných prostorech. Pokud by nebylo možné dodržet zásahový čas z jedné požární stanice, musí být zřízena stanice pobočná. Požární stanice musí být vybavena funkčním komunikačním a varovným systémem, od kategorie šest výše musí být zřízen samostatný komunikační systém. Ten musí spojovat požární stanici, letištní řídící věž a všechna zásahová a požární vozidla. Počet záchranných a požárních vozidel je stanoven Leteckým předpisem L14 a odvozuje se od kategorie letiště (3).
1.7.8 Záchranný a požární personál Obsluhu bezpečnostní techniky a neustálou pohotovost pro možný zásah při mimořádných událostech na letišti zajišťuje speciálně vycvičený personál. Tento záchranný a požární personál musí být řádně vycvičen a musí se pravidelně účastnit ostrých cvičení. Při těchto cvičeních se používají jak letadla, tak veškeré záchranné 36
a protipožární prostředky nacházející se na letišti. Zvláštní pozornost bývá věnována použití lan, žebříků a dalších prostředků, které se běžně při zásazích používají a mají zásadní význam pro úspěšnou záchranu lidských životů. Všechen personál musí být vybaven ochranným oděvem a dýchacími prostředky. Minimální počty personálu se rovněž určují podle kategorie letiště a jsou uvedeny v předpisu L14 (3).
1.7.9 Omezení nebezpečí střetů se zvěří Výskyt zvířat a ptáků na letišti představuje vážné ohrožení leteckého provozu, především při přistávání a vzletu letadel. Proto musí na každém letišti probíhat kontrola výskytu zvěře a sběr těchto informací. Následně musí být tyto informace shromažďovány Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Ten je dále postupuje ICAO pro zahrnutí do databáze ICAO Bird Strike Information Systém, zkráceně IBIS. Aby se snížila pravděpodobnost střetu se zvěří a tím bylo dosaženo větší bezpečnosti leteckého provozu, musí být přijata adekvátní opatření. Jedná se například o omezení nebo zákaz zakládání skládek a jiných zdrojů, které by mohly přitahovat zvěř (3).
1.7.10 Řízení provozu na odbavovací ploše Z důvodu zajištění bezpečnosti leteckého provozu je vhodné aby byla zřízena služba řízení provozu na odbavovací ploše. Pomocí této služby by mělo být zabráněno střetům mezi jednotlivými letadly, mezi letadly a ostatními mobilními prostředky nebo mezi letadly a různými překážkami. Na řízení provozu se může podílet přímo řídící letištní věž, pokud se však věž na řízení provozu nepodílí, musí se tato činnost zajistit jiným adekvátním způsobem, především radiotelefonním komunikačním vybavením (3, 19). Při snížené viditelnosti musí být pohyb osob i mobilních prostředků na ploše omezen na minimum. Komunikace umístěné na pohybové ploše by měly být využívány výhradně letištním personálem, přístup do veřejných prostor pro pasažéry by neměl vést přes tyto komunikace (3, 19).
37
Řidiči mobilních prostředků musí mít pro tuto práci příslušnou kvalifikaci a náležité specifické znalosti, které musí obsahovat znalost geografie letiště, letištních znaků, značení a návěstidel, termínů a frází používaných řízením letiště, letištních pravidel a postupů apod. (3, 19).
1.8 Státní program bezpečnosti (State Safety Programme – SSP) Koncept Státního programu bezpečnosti v České Republice je obsažen v dodatku C Leteckého předpisu L14. Je to systém řízení, který zajišťuje řízení bezpečnosti v civilní sféře letectví ČR. Státní program bezpečnosti (SSP) se doplňuje se Systémem řízení bezpečnosti (SMS), který stanovila Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Státní legislativní rámec v oblasti bezpečnosti stanovuje Ministerstvo dopravy, pro oblast bezpečnosti leteckého provozu ve spolupráci se státními leteckými organizacemi. Ministerstvo dopravy spolupracuje s Úřadem pro civilní letectví, Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod a dalšími leteckými organizacemi, dokumentuje požadavky a stanovuje odpovědnosti za zavedení a udržování SSP (3). Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, je nezávislý, jeho nezávislost je stanovena zákonem. Výsledky z těchto zjištění jsou výhradně využívány pro předcházení leteckým nehodám a incidentům, ne pro určování zavinění. Úřad pro civilní letectví odsouhlasí každému poskytovali služeb parametry pro zajištění a řízení bezpečnosti, stanovené SMS příslušné organizace a pravidelně je přezkoumává. Dohled nad bezpečností vykonává Ministerstvo dopravy v součinnosti Úřadem pro civilní letectví, tento dohled zahrnuje kontroly, audity a průzkumy, které zajistí, že regulační nástroje pro bezpečnostní rizika jsou řádně zakomponovány do SMS poskytovatele služeb (3). Orgány státní správy stanovují požadavky na výcvik v rámci organizací civilního letectví a stanovují požadavky na vzdělání a podporu informovanosti o bezpečnostních rizicích (3).
38
1.9 Veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště 1.9.1 Letiště České Budějovice Založení Letiště České Budějovice je spjato, jako na jiných místech republiky, s rozvojem letectví na počátku dvacátého století. Již 10. února 1920 sepsala Československá letecká dopravní společnost Memorandum o potřebě vybudování letiště a předložila ho radním města České Budějovice (20). Na počátku 30. let minulého století byly pro stavbu letiště vybrány pozemky v katastru obce Planá u Českých Budějovic. Garantem výstavby se stalo město České Budějovice, které z důvodu očekávané státní podpory, okamžitě pozemky pronajalo československému státu. I přesto, že očekávané finance ze státního rozpočtu nepřišly, začalo se stavět. Zaměstnáni byli nezaměstnaní, na jejichž výplaty uvolnil prostředky Českobudějovický Pomocný sbor. Pro nedostatek financí byly v rozmezí let 1933-1934 práce pozastaveny a opět započaly v dubnu 1934. Úprava letištní plochy byla dokončena 21. května 1935. V roce 1936 se započalo s výstavbou hangáru podle projektu architekta Slámy z Prahy. Zajímavostí je, že finanční prostředky na stavbu hangáru byly shromážděny cestou sbírky. Zároveň byl budován hangár Aeroklubu České Budějovice a hangár Masarykovy letecké ligy. Dostavba příjezdové a letištní komunikace, odvodnění, konečná úprava ploch a výstavba objektů, to vše bylo zkolaudováno 13. prosince 1937 (20, 21). Letiště v Plané u Českých Budějovic sloužilo civilním i vojenským letcům a z důvodu nárůstu fašismu od roku 1935 také četnickým leteckým hlídkám. K jejich zrušení došlo 15. března 1939. Zcela vojenskou základnu udělala z Letiště Planá letecká škola Luftwaffe, která využívala letiště až do 4. května 1945. Po opuštění letiště jednotkami Luftwaffe přešlo letiště pod české velení a v červnu 1945 byla zřízena 2. letištní peruť, která měla za úkol celé letiště odminovat, inventarizovat a provést nutné opravy. Tím byl položen základ leteckým opravnám, jejichž historie trvala až do roku 2005 (20, 21). V roce 1946 došlo k obnovení činnosti Aeroklubu České Budějovice, která byla válkou dočasně přerušena. 1. července 1947 byl zahájen pravidelný letecký provoz na lince Praha – České Budějovice. 39
V dubnu 1948 bylo na letišti zřízeno stíhací výcvikové středisko, tato akce byla neoficiálně nazývána Hagana. Název pochází z hebrejského slova Haganah, tzn. sebeobrana, a to z toho důvodu, že zde byli cvičení izraelští letci, dokonce i pozdější prezident Izraele E. Weizman. V roce 1950 započala rozsáhlá rekonstrukce letiště, která trvala až do roku 1952 (21). K utlumení vojenských činností na letišti docházelo postupně, éra vojenského letectví na letišti v Plané končí současně se zrušením opravárenské základny letectva 31. prosince 2005. V tomto roce došlo k založení společnosti Jihočeské letiště České Budějovice a.s. V lednu 2006 byl do funkce ředitele společnosti jmenován Ing. Ladislav Ondřich. Za jeho vedení došlo k úpravám pronajatých prostor a letiště bylo připraveno na letecký provoz, který by zahájen v dubnu 2006. V červnu 2007 byl na letišti zahájen mezinárodní provoz a v září téhož roku došlo k bezúplatnému převodu bývalého vojenského letiště do vlastnictví Jihočeského kraje na základě darovací smlouvy a ke vzniku letištního hasičského záchranného sboru. V březnu 2008 udělil Úřad pro civilní letectví České republiky společnosti Jihočeské letiště České Budějovice a.s. licenci pro neveřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí. V prosinci 2009 byla započata první etapa modernizace a rekonstrukce letiště, která byla ukončena v červnu 2010. Byla opravena budova řídící věže, zrekonstruována administrativní budova, vybudována vodovodní a plynová přípojka a instalovány optické telefonní kabely (20). Zakladatelem letiště je Jihočeský kraj a Statutární město České Budějovice, provozovatelem letiště je společnost Jihočeské letiště České Budějovic a.s. Má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště kategorie 4C, pro lety za viditelnosti VFR ve dne. Letiště je použitelné pouze pro letadla vybavená radiostanicí pro spojení letadlo – země. Lety lze uskutečnit i mimo provozní dobu letiště, žádost je však nutno podat 24 hodin předem. Letiště leží 6,5 km jihozápadně od Českých Budějovic (Příloha B). Provozní doba letiště je stanovena od 7,00 hod
40
do občanského soumraku. V zimním období se pohybové plochy udržují v omezené míře (20).
Obrázek 1 - Situační plán Letiště České Budějovice (22) 41
1.9.2 Letiště Benešov Letiště v Benešově sloužilo do roku 1992 jako záložní vojenské letiště. Od roku 2000 má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště pro provoz VFR za dne. Letiště se nachází 5,6 km jihojihozápadně od Benešova, jeho provozovatelem je Správa letiště Benešov (23).
1.9.3 Letiště Havlíčkův Brod Letiště v Havlíčkově Brodě bylo otevřeno v září 1935, již od tohoto roku zde působil Aeroklub Havlíčkův Brod. Ve válečném období byla na letišti dislokována německá vojenská letecká škola Luftwaffe, na kterou byl v říjnu 1944 podniknut letecký útok. V roce 1992 vznikla na letišti Letecká záchranná požární služba Kryštof 17. Od 1. ledna 2010 slouží letiště pro mezinárodní provoz a může přijímat lety přicházející i ze zemí mimo Evropskou unii (24, 25). Letiště Havlíčkův Brod je jediné mezinárodní letiště v kraji Vysočina. Jeho provozovatelem je Aeroklub Havlíčkův Brod. Letiště se nachází 2,5 km jihozápadně od města Havlíčkův Brod. Letiště má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního civilního letiště pro lety VFR za dne (24).
1.9.4 Letiště Roudnice nad Labem Letiště v Roudnici slouží již od roku 1945, jeho travnatou plochu využívali především příznivci sportovního létání. V roce 2003 získalo statut mezinárodního neveřejného letiště. Letiště v Roudnici se využívá např. pro letecké snímkování, kontrolní a měřící lety, pozorovací lety apod. (26). Letiště Roudnice má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště pro lety VFR za viditelnosti ve dne. Nachází se asi 1 kilometr jihozápadně od města Roudnice nad Labem, na levém břehu řeky Labe. Letiště má travnatou přistávací dráhu, jeho provozovatelem je Aeroklub Memorial Air Show Roudnice nad Labem (27).
42
1.9.5 Letiště Vysoké Mýto Letiště se rozkládá na ploše, která bývala cvičištěm 35. pěšího pluku. V roce 1911 zde přistál inženýr Jan Kašpar po přeletu z Pardubic. Intenzivnější letecký provoz byl na tomto letišti zahájen až po roce 1930, kdy zde byla založena pobočka Masarykovy letecké ligy. K rozvoji letectví ve Vysokém Mýtě přispěla i přidružená výroba větroňů ve firmě Karosárna-Sodomka. Proto počátky létání na letišti ve Vysokém Mýtě byly převážně plachtařské. V roce 1938 byl na letišti postaven první hangár, na konci třicátých let minulého století byla letištní plocha upravena tak, aby vyhovovala i potřebám armády. Za druhé světové války sloužilo letiště pro potřeby německé letecké školy Luftwaffe. Po válce zde opět došlo k rozmachu sportovního letectví, ovšem s minimálním počtem letadel. Ke zvýšení počtu letadel přispěl po roce 1962 přechod členů Aeroklubu Choceň na toto letiště. Začátkem osmdesátých let bylo na letišti ve Vysokém Mýtě vybudováno středisko pro výcvik a školení pilotů práškovacích letadel. V tomto období došlo i ke zpevnění jedné vzletové a přistávací dráhy asfaltem (28). Letiště Vysoké Mýto je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště pro lety VFR za viditelnosti ve dne. Letiště se nachází 3 km jihovýchodně od Vysokého Mýta. Dvě dráhy jsou zatravněné, jedna potažena asfaltem. Provozovatelem letiště je Aeroklub Vysoké Mýto, který zajišťuje veškeré handlingové služby i údržbu letiště (28).
1.9.6 Letiště Hradec Králové Létání v Hradci Králové má velkou tradici a započalo již v roce 1901 lety balonem. V květnu roku 1901 přistál v Hradci balón arcivévody Leopolda Salvátora, v koši byly čtyři osoby, které balonem urazily trasu dlouhou 360 kilometrů. To inspirovalo profesora gymnázia Jakuba Hrona k sestrojení vlastního balonu, po napuštění balonu svítiplynem v červnu 1901 podnikl první vzlet. Balon se však nedlouho po staru zřítil k zemi a v roce 1902 se balónová látka rozprodala na plachty k vozům. Tím byla ukončena éra řiditelných balonů v Hradci Králové a bylo již možné pouze sledovat přelety balonů, které nad letištěm přelétávaly (29, 30). 43
V roce 1926 byla v Hradci založena Masarykova letecká liga. Založení ligy podporoval a doporučoval starosta města JUDr. Ulrich. Ten po vzniku samostatné republiky zahájil jednání s armádou o společném vybudování letiště se smíšeným vojenským a civilním provozem. Výstavba letiště započala v roce 1927, první hangár byl dokončen v roce 1930. Poté následovala stavba ostatních budov letiště. V roce 1936 začala přes Letiště Hradec Králové létat pravidelná letecká linka Praha – Hradec Králové – Moravská Ostrava (31). V červnu 1931 bylo na tomto letišti poprvé využito padáku k záchraně pilota ve vojenském letectví. Při akrobacii, letu na zádech, se stalo letadlo neovladatelné a pilot byl nucen vyskočit z letounu ve výšce 400 metrů (29). Dne 15. března 1939 bylo letiště obsazeno německou Luftwaffe a v období německé okupace byly zpevněny přistávací a vzletové dráhy betonem, byla zavedena telefonní linka a postaveny další budovy. Německé jednotky opustily letiště 9. května 1945 (29, 30). Největší rozvoj a rozsáhlou modernizaci prodělalo letiště v padesátých letech. Bylo instalováno osvětlení startovací, pojížděcí a naváděcí dráhy, vybudovány nové budovy a to jak letištní, tak vojenské a hospodářské, vyvrtány nové studny, přistávací, vzletové a pojezdové dráhy byly odvodněny a následně potaženy živičným kobercem apod. (19). Armáda České republiky využívala letiště až do roku 2003, kdy ho opustila a bezplatně převedla městu Hradec Králové. V roce 2007 byla založena společnost Letecké služby Hradec Králové a od 1. ledna 2008 započala rekonstrukce budov a letištních ploch (29). V současné době je provozovatelem letiště společnost Letecké služby Hradec Králové, a.s. Vlastníkem společnosti je Statutární město Hradec Králové. Letiště Hradec Králové má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště kategorie 2B pro lety VFR za dne. Na vyžádání lze uskutečnit i lety a přistání v noci, žádat se ale musí 24 hodin před uskutečněním letu nebo přistání. Letiště se nachází 4 km severovýchodně od středu města (31).
44
1.9.7 Letiště Plzeň Líně Letiště v Plzni má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště pro lety VFR za viditelnosti, ve dne. Letiště leží 11 km jihozápadně od centra Plzně. Provozovatelem letiště je firma Plane Station Pilsen, s.r.o. (32). V areálu letiště sídlí Letecká záchranná služba Plzeňského kraje, kterou provozuje Armáda České republiky. Služba je zajištěna pro Plzeňský a Karlovarský kraj pro lety ve dne a pro celé území České republiky pro lety v noci (32, 33).
1.9.8 Letiště Praha Letňany Toto letiště patří mezi nejstarší česká letiště, vzniklo v roce 1925 při přesunu továrny na vojenská letadla z vojenského Letiště Kbely na plochu v Letňanech. Postupně začaly na letišti v Letňanech pracovat tři ze sedmi československých leteckých továren a Letňany se staly nejvýznamnějším letištěm v republice. Po roce 1948 došlo k úpadku letecké výroby a tím i provozu na letišti v Letňanech, provozovatelem letiště se stal Výzkumný a zkušební letecký ústav. V závěru šedesátých let minulého století započala výstavba sídliště Prosek a z tohoto důvodu došlo ke zkrácení vzletové a přistávací dráhy. Letiště bylo v tomto období využíváno především piloty sportovních letadel. V osmdesátých letech dvacátého století se stal vlastníkem letiště státní podnik ČKD a jeho provozovatelem Aeroklub České republiky. V roce 2007 přešlo letiště do vlastnictví britské investiční společnosti SIT Prague, a.s. K 1. červnu 2005 bylo letiště vyhlášeno jako národní přírodní památka Letiště Letňany (34, 35). Letiště Praha Letňany je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště pro lety VFR za dne. Nachází se v katastru městské části Praha 18 Letňany, jsou zde dvě paralelní vzletové a přistávací dráhy a plocha pro vrtulníky. Majitelem letiště je společnost SIT Prague, a.s. a provozovatelem letiště společnost PCA Traffic Control spol. s r.o. (34).
45
1.10 Veřejná mezinárodní letiště 1.10.1 Letiště Brno – Tuřany Na základě požadavku Ministerstva veřejných prací započal v roce 1923 výběr nejvhodnějšího území pro stavbu letiště a nakonec byl vybrán katastr obce Černovice. Letecký provoz na tomto letišti započal již v roce 1926, první letadlo zde přistálo 23. května 1926. Mezi lety 1927 a 1930 došlo na tomto letišti k největšímu rozmachu letecké dopravy a Brno mělo letecké spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem Piešťany, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Záhřebem. V období hospodářské krize však došlo k rušení zahraničních linek, letiště ztratilo svůj význam a jeho první etapa skončila v roce 1938 s příchodem okupace (36). K obnovení letecké dopravy došlo opět v poválečných letech, ale letiště s travnatými letištními plochami postupně přestalo vyhovovat novým letadlovým technikám. V roce 1950 tedy započala výstavba nového letiště v Brně – Tuřanech, která trvala až do roku 1986 a financovala ji Hlavní správa civilního letectví. Letiště bylo uvedeno do provozu v roce 1954 jako státní letiště s vojenským provozem a v letech 1982 až 1991 bylo spravováno Ministerstvem obrany. V roce 1989 byl letišti udělen statut veřejného mezinárodního civilního letiště. V roce 1991 došlo k ukončení vojenského provozu a správu letiště převzala Česká správa letišť, ta spravovala letiště od 1. ledna 1991 do 30. června 2002. 1. července 2002 zahájila svoji činnost společnost Letiště Brno a.s. V roce 2004 bylo letiště předáno do vlastnictví Jihomoravského kraje, provozovatelem zůstala společnost Letiště Brno a.s. V tomto období bylo zahájeno letecké spojení mezi Brnem a Londýnem, v roce 2006 byl otevřen moderní terminál a bylo zahájeno pravidelné spojení mezi Brnem a Prahou a v roce 2007 mezi Brnem, Moskvou a Geronou (36, 37). Letiště se nachází 8 km jihovýchodně od středu města a má statut veřejného mezinárodního letiště pro lety VFR/IFR ve dne i v noci. Jeho provozovatelem je společnost Letiště Brno a.s. Většina areálu se nachází v katastrálním území Tuřany, část letiště zasahuje i do katastru Šlapanice u Brna a do katastru Dvorsko (36, 37).
46
1.10.2 Letiště Karlovy Vary I založení letiště u města Karlovy Vary bylo podníceno rozvojem letectví u nás na počátku dvacátého století. V roce 1925 vypracovala a předložila městská rada záměr týkající se leteckého propojení měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Chemnitz, Lipsko a Berlín. Do roku 1927 probíhalo v okolí Karlových Varů vyhledávání nejvhodnější lokality pro stavbu letiště. Po důkladném zvážení všech možných variant bylo pro stavbu letiště zvoleno území v katastru Olšová Vrata. V roce 1929 započala rekultivace, odvodnění a zatravnění letištní plochy, v roce 1931 byly přijaty návrhy na výstavbu hangáru a odbavovací budovy a ostatních letištních staveb. Jejich výstavba byla dokončena v roce 1933 (38). Letecký provoz na ještě nedokončeném letišti byl oficiálně zahájen 15. května 1931, a to na trati Praha – Mariánské Lázně – Karlovy Vary. V roce 1937-1938 již letiště v Karlových Varech zajišťovalo lety do jedenácti měst v naší republice. Ve válečných letech stihl toto letiště podobný osud jako většinu ostatních. Bylo okupováno vojsky Luftwaffe a bylo velmi vážně poškozeno. Po válce byla okamžitě pozornost zaměřena na opravu letiště, to bylo zprovozněno již v roce 1946 (38). V období mezi léty 1952 a 1960 došlo k rozsáhlé modernizaci letiště. Byly vybudovány cementobetonové vzletové a přistávací dráhy, rozšířena odbavovací plocha, opraveny letištní budovy a komunikace, osazena nová zabezpečovací letecká technika apod. V roce 1965 byl zprovozněn radiomaják na vrchu u Stružné a na letišti byl zahájen celoroční provoz. Zájem o lety z karlovarského letiště se neustále zvyšoval a absolutního vrcholu dosáhl počet přepravovaných osob a počet uskutečněných letů v roce 1978. Hned v následujícím roce ovšem byla vydána státní opatření k úspoře pohonných hmot, to vedlo ke zdražování letenek a tím poklesl zájem o leteckou přepravu. Od roku 1981 byl na letišti udržován pouze letní provoz a uvažovalo se dokonce o uzavření letiště (38). K uzavření letiště v Karlových Varech nakonec nedošlo, v letech 1984-1985 dokonce proběhly další rozsáhlé modernizace. Cementobetonový povrch přistávacích a vzletových drah byl potažen asfaltobetonovým kobercem, byl vybudován světelný a radionavigační systém, postaveny budovy pro záchrannou a požární službu 47
a trafostanice apod. Zároveň proběhla rekonstrukce odbavovací budovy a pracoviště řízení leteckého provozu. Letiště v Karlových Varech má výhodnou polohu, dobrý technický stav, malou vzdálenost od města a blízkost hranic se sousedními státy. Nachází se 4,5 km jihovýchodně od města a má statut veřejného civilního dopravního letiště pro mezinárodní a vnitrostátní letecký provoz. Kódové označení letiště je 3C, povolený druh provozu VFR/IFR pro lety ve dne i v noci. Letadla přistávající na tomto letišti nebo startující z tohoto letiště musí být vybavena radiostanicí pro spojení letadlo – země. Vlastníkem karlovarského letiště je od 1. července 2004 Karlovarský kraj, jeho provozovatelem je společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o. (38).
1.10.3 Letiště Mnichovo Hradiště Letiště Mnichovo Hradiště je veřejné mezinárodní letiště pro lety za viditelnosti VFR ve dne. Uskutečňují se zde lety do států Schengenského prostoru i mimo něj. Lety v rámci Schengenského prostoru je vhodné nahlásit 2 hodiny před plánovým příletem nebo odletem, lety mimo Schengenský prostor se musí nahlásit 24 hodin předem. Letiště Mnichovo Hradiště je schopné odbavit letadla do maximální vzletové hmotnosti 25 tun. Letiště se nachází 3 km severovýchodně od Mnichova Hradiště, jeho provozovatelem je společnost Aero – taxi OKR, a.s. (39).
1.10.4 Letiště Ostrava Mošnov Založení letiště má kořeny v prvním desetiletí dvacátého století. V letech 1909-1914 začali bratři Žurovcové provádět první letecké pokusy v obci Harty. Jejich pokusy ukončila první světová válka, po ní se načas k létání vrátili, ale jejich pokusy ukončil nedostatek financí (40). Letiště Ostrava v těch místech, ve kterých se nalézá v současnosti, bylo poprvé použito německou Luftwaffe. V roce 1945 bylo využíváno první československou smíšenou leteckou divizí, poté bylo území opět využíváno pouze jako zemědělská plocha. 48
Novodobá historie začíná stavebními pracemi v roce 1956, kdy bylo letiště budováno tak, aby mohlo sloužit jak civilním, tak vojenským účelům. Oficiálně byl provoz Letiště Ostrava Mošnov zahájen 16. října 1959, od roku 1993 slouží letiště výhradně k civilním účelům (40). Od roku 2004 je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, provozovatelem letiště je společnost Letiště Ostrava a.s. Letiště Ostrava Mošnov má statut veřejného mezinárodního letiště pro provoz VFR/IFR ve dne i v noci. Leží 20 km jihozápadně od města Ostravy (40).
1.10.5 Letiště Pardubice Rozvoj letectví v Pardubicích je spjat s rozvojem leteckého sportu na počátku dvacátého století. Již v roce 1910 byla v Pardubicích postavena první dřevěná stavba s kamny určená pro servis a stavbu letadel. Ing. Kašpar zde v tomto období započal pořádat první veřejné vzlety, jejichž ředitelem byl letecký nadšenec baron Kraus. V roce 1911 byl schválen návrh stanov Aviatického družstva Pardubice, které tak zahájilo svou činnost. V té době již na letišti stálo pět hangárů a létalo se tak často a v takovém rozsahu, že se o pořádek na letišti musela začít starat městská stráž (41). První světová válka s sebou přinesla zastavení letecké činnosti, přestože Aviatické družstvo ani v tomto období neukončilo svoji činnost. V roce 1919 byla do Pardubic umístěna vojenská letecká setnina, která však byla hned v roce 1920 převelena na Slovensko, z důvodu nevyhovující plochy pardubického letiště (42). Od roku 1926 se začalo pardubické letiště využívat jako sportovní letiště pro létání bezmotorovými letadly. Létat se začalo na svahu u Pardubiček, posléze se létalo v Popkovicích a v roce 1936 se plachtaři přestěhovali do Podhořan. V roce 1929 začala na letišti v Pardubicích éra motorového létání, letiště bylo umístěno u Kamenného Dvora v katastru obce Popkovice a započala jeho postupná modernizace. V roce 1936 byl postaven pavilon pro piloty a započaly přípravné práce na stavbu nového hangáru, který byl budován v průběhu celého roku 1937 (42). 15. března 1939 bylo pardubické letiště obsazeno německými vojsky a přes šest let bylo součástí letišť Luftwaffe. Na konci války bylo bombardováno a téměř zničeno. 49
Po válce byly hangáry provizorně opraveny a svoji činnost na letišti zahájila Česká letecká škola VAP, spadající pod Aeroklub republiky Československé. Po únorovém převratu v roce 1948 došlo k výrazným změnám, sportovní létání se dostalo na okraj zájmu a sportovní piloti motorových letadel byli přesunuti do Přelouče, piloti bezmotorových letadel odešli do Podhořan. Pardubické letiště bylo využíváno především pro vojenské účely. V období, kdy letiště využívala pro své potřeby armáda, došlo k rozsáhlé modernizaci letiště. Byla vybudována betonová vzletová a přistávací dráha, pojížděcí systémy, odolné hangáry, řídící věže apod. V roce 1995 začal na letišti smíšený civilní a vojenský provoz. Pro civilní provoz bylo letiště oficiálně otevřeno 18. května 1995 (42). Letiště Pardubice je regionální letiště se statutem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem pro lety VFR/IFR za dne i v noci. Odbavení cestujících a nákladů, služby posádkám letadel, technickou obsluhu letadel, celní a pasovou službu vykonává společnost East Bohemian Airport a.s. (EBA), služby řízení letového provozu, záchrannou požární službu, meteo službu a radiotechnické služby zajišťují vojenská stanoviště. Bezpečnostní službu zajišťuje bezpečnostní agentura Group 4 Securior a.s. Provozovatelem civilní části letiště je společnost EBA, provozovatelem vojenské části letiště je Správa letiště Pardubice a vlastníkem letiště je od roku 2002 město Pardubice. Letiště bylo postaveno 4 km jihozápadně od Pardubic (43).
1.10.6 Letiště Václava Havla Praha Stavba letiště probíhala v letech 1933-1937 na pláni Dlouhá míle. Provoz byl zahájen 5. dubna 1937, na letiště byl postupně přemístěn veškerý civilní provoz z letiště Praha – Kbely, na kterém zůstal pouze provoz vojenský. V letech 1938-1941 byly vybudovány dvě nové vzletové a přistávací dráhy a původní dvě byly prodlouženy. Po druhé světové válce došlo na letišti k rekonstrukci a modernizaci technického zázemí (44). V letech 1960-1968 bylo letiště rozšířeno o část letiště Sever, byla postavena nová odbavovací hala a tři nové vzletové a přistávací dráhy. V letech 1989-1993 proběhla 50
rekonstrukce odbavovací haly a rekonstrukce vzletových a přistávacích drah. V roce 1997 byl otevřen nový terminál Jih 2 a v roce 2006 terminál Sever 2. Dne 5. října 2012 bylo letiště oficiálně přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha (45). Letiště má statut mezinárodního veřejného letiště pro lety VFR podle vidu i IFR podle přístrojů, umožňuje lety ve dne i v noci. Provozovatelem letiště je společnost Letiště Praha a.s., jediným akcionářem této společnosti je Český Aeroholding, a.s. Letiště uskuteční každý rok okolo 150 717 letů, při kterých odbaví přibližně dvanáct miliónů cestujících. Na letišti jsou umístěny čtyři heliporty s označením H1 – H4, jsou zde vybudovány čtyři terminály s označením T1 – T4. Letiště Václava Havla Praha se nachází na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6 (44).
51
2 HYPOTÉZY A METODIKA VÝZKUMU 2.1 Hypotéza Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: „Pro kategorii letiště 4C je současné vybavení hasičského záchranného sboru a personální zabezpečení služby na dostačující úrovni“.
2.2 Metodika výzkumu Informace pro teoretickou část práce byly čerpány z internetových serverů, z publikací a knih zabývajících se touto tématikou a z Leteckého předpisu L14, jehož oficiální české znění přijímá Ministerstvo dopravy České republiky a vyhlašuje ho v Letecké informační příručce. V teoretické části je popsáno celkem čtrnáct letišť včetně letiště v Českých Budějovicích, uvedena je jejich stručná historie a současná charakteristika. Letiště České Budějovice má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště, proto byla v první fázi oslovena letiště se stejným statutem. V České republice jsou to letiště v Benešově, Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Praze Letňanech, Plzni, Roudnici nad Labem a Vysokém Mýtě. Protože na těchto letištích se nenachází HZS letiště, jak bylo zjištěno na základě následného výzkumu, byla ve druhé fázi, oslovena veřejná mezinárodní letiště. Mezi tato letiště patří letiště v Brně, Karlových Varech, Ostravě, Pardubicích, Mnichově Hradišti a Letiště Václava Havla v Praze. Pro praktickou část práce byla tato letiště oslovena několika způsoby: osobní návštěva a pohovor – na letišti v Českých Budějovicích a v Praze Ruzyni (v Českých Budějovicích osobní návštěvy opakované, doplněné průběžnými telefonickými a e-mailovými konzultacemi); telefonní rozhovory – letiště v Hradci Králové; e-mailová korespondence – všechna ostatní oslovená letiště. Od zaměstnanců letišť Havlíčkův Brod, Roudnice nad Labem, Vysoké Mýto, Mnichovo Hradiště a Pardubice se nepodařilo získat požadované informace, výsledky jsou tedy pouze odvozeny na základě předpisů, především Leteckého předpisu L14.
52
Ostatní letiště ochotně spolupracovala a získané informace jsou prezentovány ve výsledcích této práce. Praktická část dále podrobně popisuje vybavení jednotlivých záchranných sborů na těch letištích, která jimi disponují a která byla ochotna poskytnout požadované informace. Protože však bezpečnost zaměstnanců a pasažérů musí být zajištěna i na těch letištích, kterým letecké předpisy nenařizují vlastní jednotku HZS letiště, je v praktické části diplomové práce popsáno zajištění bezpečnosti i u letišť kategorie 1 a 2. Pro závěrečné srovnání úrovně technického a personálního zabezpečení Letiště České Budějovice vybrána letiště v Brně, Karlových Varech a Ostravě, a to z těchto důvodů: a/ se zaměstnanci Letiště Pardubice se nepodařilo navázat kontakt a nebyly tedy získány potřebné informace, b/ letiště Václava Havla v Praze je nesrovnatelné s českobudějovickým letištěm, jak po stránce vybavenosti letiště, tak co se týká počtu odbavených cestujících a letadel, velikosti apod., c/ ostatní letiště nedisponují vlastní jednotkou HZS podniku. Vybavení všech těchto letišť je zároveň srovnáno s dokumentem Airport Services Manual, Part.1, který určuje vybavení letišť technickými prostředky. Přestože na základě všech předpisů, které se zabývají bezpečností na letištích, Letiště České Budějovice splňuje veškeré předepsané náležitosti, je v závěru práce, na základě srovnání s ostatními letišti, doporučena optimalizace technického vybavení pro potřeby hasičů na letišti v Plané u Českých Budějovic. Pro návrhy této optimalizace bylo využito metod operační analýzy, konkrétně metod AHP, metody pořadí, metody bodovací a metody WHS. Metoda AHP je podle mého názoru pro tento případ nejlépe využitelná, protože zohledňuje všechna srovnávaná kritéria a nezaměřuje se pouze na jedno z nich. Porovnávaná kritéria jsou v našem případě cena vozidla, počet míst pro posádku vozidla, objem nádrže na vodu, objem nádrže na pěnidlo a speciální věcné prostředky umístěné ve voze. Metodou AHP byly v první fázi přiřazeny váhy jednotlivým kritériím, poté byly váhy přiřazovány jednotlivým vozům postupně podle ceny vozidla, 53
podle počtu míst pro posádku, podle objemu nádrže na vodu, podle objemu nádrže na pěnidlo a podle speciálního vybavení vozidla. Výsledky získané metodou AHP byly dále ověřeny metodami pořadí, bodovací a metodou WSA. I pro tyto metody byly jednotlivým kritériím přiřazeny váhy. Pro metodu pořadí bylo jednotlivým vozům určeno pořadí na základě jejich vlastností a z toho odvozeno výsledné doporučené pořadí k zakoupení vozidel. Pro metodu bodovací byly jednotlivým záchranným vozům přiděleny body, počet bodů odrážel kvalitu výbavy hodnocených vozidel. Výsledkem této metody bylo opět doporučené pořadí pro nákup automobilů. Metoda WSA pracuje s bazální a ideální variantou vozidla, jsou to varianty pouze teoretické, sloužící k dalším výpočtům. Na základě těchto výpočtů bylo opět stanoveno pořadí pro doplnění vozového parku letiště. Výsledky ze všech jednotlivých metod, tedy metody AHP, metody pořadí, metody bodovací a metody WSA byly soustředěny do jedné tabulky a podrobeny závěrečnému srovnání, jehož výsledek potvrdil závěry získané pomocí metody AHP.
54
3 VÝSLEDKY 3.1 Jednotky hasičských záchranných sborů na letištích Na letištích hrají hlavní úlohu v zajišťování bezpečnosti letištní jednotky hasičských záchranných sborů. Jednotky HZS letiště jsou na základě Leteckého předpisu L14 zřizovány na letištích bezpečnostní kategorie 3 až 10. Jedná se o HZS podniků, jejichž členové jsou zaměstnanci podniku. Tyto jednotky jsou určeny pro zásahy na území svého zřizovatele. Na základě dohod mohou být zařazeny do požárního poplachového plánu kraje. V případě rozsáhlé mimořádné události na letišti může být využito pomoci jednotek HZS kraje a
ostatních složek
integrovaného záchranného systému (IZS). Na letištích kategorie 1 a 2 je bezpečnost zajišťována minimálně dvěma proškolenými zaměstnanci letiště, z nichž jeden může být dispečer Stanoviště letové informační služby (AFIS). Na letištích kategorie 3 až 10 je Leteckým předpisem L14 kromě předepsaného počtu personálu určen i počet záchranných a požárních vozidel. V následujícím výčtu je uvedena klasifikace techniky, kterou používají jednotky HZS podniků při zásazích u mimořádných událostí dle určení této techniky. AJ - Automobilový jeřáb
PRHA - Práškový automobil
AP - Automobilová plošina
PPLA - Protiplynový automobil
AZ - Automobilový žebřík
RZA - Rychlý zásahový automobil
CAS - Cisternová automobilová stříkačka
TA - Technický automobil
DA - Dopravní automobil
TACH - Technický automobil chemický
K - Kontejner
V - Požární vlak
KHA - Kombinovaný hasicí automobil
VA - Vyšetřovací automobil
LCAS/LKHA - Letištní speciál
VEA - Velitelský automobil
LP - Lesní speciál
VYA - Vyprošťovací automobil
PHA - Pěnový automobil
O - Ostatní
PLHA - Plynový automobil
55
3.2
Jednotka hasičského záchranného sboru na veřejných vnitrostátních/neveřejných mezinárodních letištích
3.2.1 Jednotka HZS Letiště České Budějovice Letiště České Budějovice je zařazeno do požární kategorie 4, proto musí disponovat dle Leteckého předpisu L14 letištním hasičským záchranným sborem. Hasičský záchranný sbor na letišti v Plané u Českých Budějovic má 12 zaměstnanců, kteří se střídají ve dvou denních směnách. V jedné směně slouží minimálně 4, maximálně 6 zaměstnanců. Jedná se o zaměstnance letiště, odborně připravené pro speciální práci na letišti, kteří tvoří jednotku hasičského záchranného sboru podniku. Při nástupu do pracovního poměru musí každý zaměstnanec ucházející se o místo v řadách jednotky HZS letiště absolvovat základní odbornou přípravu a specializační kurz podle svého zařazení. Po jeho úspěšném absolvování obdrží osvědčení s dobou platnosti 5 let, po uplynutí pětiletého období je povinen znovu absolvovat odbornou přípravu a testy odborné způsobilosti. Jednou za dva roky absolvují hasiči bezpečnostní školení a test, po jeho úspěšném splnění obdrží identifikační kartu. Toto školení a následné testy zajišťuje ředitelka bezpečnostního odboru Letiště České Budějovice. Dále se zaměstnanci jednotky hasičského záchranného sboru na tomto letišti každý den zúčastňují dvouhodinové teoretické odborné přípravy a hodinové fyzické přípravy. Pracovní doba zaměstnanců jednotky hasičského záchranného sboru na letišti v Plané začíná v 7,00 a končí půl hodiny po „občanském soumraku“. Občanský soumrak je proměnlivá pracovní doba, která se mění dle ročního období. Ukončuje a zahajuje ji dispečer letového provozu, její časové rozpětí je přibližně: v zimě: 7,00 – 17,00 na jaře: 7,00 – 21,30 v létě: 7,00 – 22,00 Hasiči na letišti v Plané u Českých Budějovic zajišťují bezpečnost letového provozu, zasahují u nehod vznikajících na letišti, ale také zastávají veškeré ostatní činnosti zaručující bezpečný pohyb letadel a osob na letištních plochách a provádějí i další služby. K těmto činnostem patří např. vybírání handlingových poplatků, 56
odklízení sněhu z příjezdových komunikací a chodníků dle plánu zimní údržby, sekání zatravněných ploch, asistence při přečerpávání pohonných hmot z cisteren do nádrží letadel apod. K hašení požáru využívají hasiči na letišti v Českých Budějovicích pěnu, vodu a hasební prášek. Při velkých nehodách, které nelze zvládnout vlastními prostředky letiště, spolupracují zaměstnanci jednotky letištního záchranného sboru s jednotkami HZS kraje, popř. s ostatními složkami IZS. Na letišti se v současné době nenachází stálá zásobárna pohonných hmot, jsou zde umístěny pouze pojízdné cisterny. Jedna cisterna na letecký benzín AVGAS 100LL o objemu 4 000 l, dvě cisterny na letecký petrolej o celkovém objemu 25 000 l. Obsluhu těchto cisteren neprovádějí zaměstnanci jednotky HZS letiště, ale tři k tomu speciálně určení a proškolení technici. Zaměstnanci jednotky HZS zajišťují pouze již zmíněnou asistenci při přečerpávání pohonných hmot a připadnou likvidaci mimořádné události a dekontaminaci při znečištění letištní plochy po úniku pohonných hmot. Vybavení jednotky HZS Letiště České Budějovice Rychlý zásahový automobil Aro 4x4 AMC 2,5 TD Intercooler Cisternová automobilová stříkačka Tatra 148 CAS 32 Rosenbauer Letištní speciál Scania G 480 PS 6x6 Přívěs na chemické a ropné havárie Rychlý zásahový automobil Aro 4x4 AMC 2,5 TD Intercooler Automobil se využívá pro rychlý zásah a je vhodný i pro využití v těžko přístupném terénu. Vybavení: nářadí, motorová pila
detekční přístroje
zdravotnický materiál
bourací sekera
nosítka
naviják
2 ks has. přístroj práškový 50 kg
sorpční souprava malá
2 ks PHP 6 kg
agregát na vyprošťování Lukas 57
Tatra 148 CAS 32 (Příloha C) Tato cisternová automobilová stříkačka původně sloužila armádě. Po jejím odchodu z prostor letiště v Plané došlo k její úpravě pro využití při hašení požárů na letišti. Speciální úprava zahrnuje doplnění vozidla o čerpací zařízení, nádrž na vodu a pěnidlo a úložné prostory pro požární příslušenství. Je určena k hašení požárů pěnou nebo vodou, přičemž hašení se provádí ručně z nástavby vozidla, nebo hadicemi. Délka tohoto vozidla je 8 760 mm, šířka 2 500 mm, výška 2 750 mm a hmotnost činí 18 530 kg. Vozidlo je určeno pro tříčlennou posádku 1 + 2. Ve vozidle se nachází nádrž na vodu o objemu 6 000 l a na pěnidlo o objemu 600 l. Díky těmto velkým nádržím, výkonnému čerpadlu o výkonu 3 200 l.min-1 a vynikajícím jízdním vlastnostem může být vozidlo využíváno k hašení požáru v nepřístupných terénech a v místech s nedostatkem vody (46). Scania G 480 PS 6x6 (Příloha D, E) Jedná se o letištní speciál na terénním podvozku pro jízdu na travnatých a zalesněných plochách. Vozidlo bylo zakoupeno díky podpoře z Regionálního operačního programu Jihozápad, hodnota tohoto vozidla je téměř 22 miliónů korun. Automobil se skládá z kabiny pro tříčlennou osádku, speciální cisternové nástavby s výkonným
čerpadlem,
zásobami
hasiv
a
specializovaným
příslušenstvím
pro hašení požárů, zejména pro hašení hořících letadel. Automobil je určen pro tříčlennou posádku 1 + 2. Délka tohoto vozidla je 10 100 mm, šířka 2 550 mm, výška 3 850 mm a jeho celková hmotnost 26 000 kg. Za kabinou vozidla se nachází požární nástavba s nádrží na vodu o objemu 7 500 l, nádrží na pěnidlo o objemu 900 l a čerpadlem o výkonu 6 000 l.min-1. Hasit je možné i práškovým zařízením Total s 250 kg náplně, a to pomocí dvou třicetimetrových hadic. Scania je vybavena výsuvným osvětlovacím stožárem s reflektory 4x500 W pro osvětlení v místě zásahu. Pro ochranu podvozku při projíždění hořícími místy je na vozidle instalována skrápěcí lišta a skrápění pod vozidlo. Tento letištní speciál je vybaven dvěma dálkově ovládanými lafetovými proudnicemi, z nichž jedna je
58
nárazníková, druhá střešní. Nástavba vozidla je uzavřena roletami, pod nimi je uloženo veškeré potřebné vybavení (46). Vybavení kabiny: dva dýchací přístroje
souprava na popáleniny
dvě náhradní tlakové lahve
sterilní obvazy na popáleniny
dvě radiostanice
hasicí rouška
tři svítilny
celta, deka, plachta PVC
dvě reflexní vesty
fixační límce
Vybavení nástavby: jeden dýchací přístroj včetně
ploché páčidlo
náhradní tlakové lahve
pákové nůžky na drát, nůžky na
vyprošťovací souprava
elektrická zařízení, nůžky na
dvoububnový naviják
plech
s pohonným agregátem
klíče k uzavírání plynu
stříhací nůžky, rozpínák,
vytyčovací páska
rozpínací teleskopický válec
vyprošťovací nůž na
ruční pumpa
bezpečnostní pásy
stříhač pedálů
výstražné kužele
motorová pila
černé folie a uzavíratelný vak na
rozbrušovací pila s kotouči na
zemřelé osoby
beton a ocel a s kotoučem
gumové rukavice
katastrofic
kufr s drobným nářadím (štípací
hasičská sekera
kleště, šroubováky apod.)
kovové klíny pod kola
hliníkový žebřík
hadice o průměru 52 a 75 mm
rýč, koště, vidle, lopata,
proudnice různých typů
krumpáč, hákové páčidlo
nářadí a náhradní díly
zdravotnický kufr
k hasičskému vybavení 59
Obsah zdravotnického kufru: termofólie, dýchací vak, kyslíková maska, kyslíková souprava, ruční odsávačka, ústní a nosní vzduchovody, septonex ve spreji, obinadla, náplasti, tampóny, nůžky, pinzety, peány, trojcípé šátky, latexové rukavice, zavírací špendlíky Další zdravotnické vybavení: vakuová nosítka souprava vakuových dlah páteřová deska Přívěs na chemické a ropné havárie Jedná se o jednonápravový přívěs krytý nepromokavou plachtou. Je využíván při ropných haváriích na letišti, ke kterým může dojít buď při letecké nehodě nebo např. při přečerpávání pohonných hmot. Vybavení přívěsu: sorbenty a rozpouštědla ropných
produkty
produktů
absorpční plachty a koberce
sorpční rohože
tlakové ucpávky kanalizací
nádoby na použitý sorbent
sběrné síťky
hliníkové nádoby na ropné
košťata, lopaty, hrábě
3.2.2
Bezpečnostní služby na Letišti Benešov
Letiště Benešov je zařazeno do požární kategorie 1, což umožňuje provoz letounů do délky trupu 9 m a šířky 2 m. Podle Leteckého předpisu L14 pro tuto požární kategorii není předepsána povinnost založení vlastního jednotky hasičského záchranného sboru letiště, která se zde z tohoto důvodu nenachází. I přesto musí být adekvátně zajištěna bezpečnost letového provozu. Bezpečnostní prostředky na letišti Hasicí prostředky: práškový hasicí přístroj 50 kg 60
osm PHP práškových 6 kg PHP sněhový 6 kg hasicí rouška Vyprošťovací prostředky: páčidlo
sekera velká
požární sekera
mechanické nůžky
nůž na pásy
zdvíhací vak
pracovní rukavice Zdravotnické prostředky: Kromě základních zdravotnických prostředků, jako jsou obinadla, trojcípé šátky, náplasti, dlahy apod., je letiště vybaveno dýchacím vakem a přístrojem pro zjišťování tepové frekvence. Zásahové vozidlo Jako zásahové vozidlo je na letišti v Benešově používán speciálně vybavený Peugeot 205, který musí v případě potřeby dosáhnout nejvzdálenějšího konce ranveje do 3 minut. V tomto zásahovém vozidle jsou umístěny veškeré výše uvedené prostředky a spojovací radiostanice Delcom (47). Zásahové družstvo se skládá z dispečera AFIS a 2 členů, mechaniků zaměstnaných na letišti. Celkový počet členů možných postavit do služby je 10 osob. Tito členové jsou pravidelně jednou do roka proškolováni z taktiky zásahu, zdravovědy a
požární
a
vyprošťovací
činnosti.
Jedenkrát
do
roka
je
uskutečňován
i praktický nácvik, který je vyhodnocován po stránce dostatečnosti vyhlášení poplachu, funkčnosti spojení, odbornosti, efektivity a rychlosti zásahu. Letiště má zpracovány pohotovostní plány pro různé druhy mimořádných událostí. V těchto plánech je podrobně popsána činnost dispečera při vyhlášení poplachu, včetně telefonních čísel na zasahující složky. Těchto plánů je celkem sedmnáct, např. Letecká nehoda, Sabotáž, Různé druhy požárů, Vniknutí zvířat na pohybovou plochu, Neschopný letoun na ploše apod. 61
V případě nutnosti je zajištěna spolupráce s jednotkami HZS kraje a s ostatními složkami IZS.
3.2.3
Bezpečnostní služby Letiště Havlíčkův Brod, Roudnice nad Labem, Vysoké Mýto
O těchto letištích se pro diplomovou práci nepodařilo získat žádné jiné informace kromě skutečnosti, že mají bezpečnostní kategorii 1 a 2. Nenalézá se tedy na nich, a podle platných předpisů ani nemusí, jednotka hasičského záchranného sboru letiště. Záchranná a požární vozidla a jednotka hasičského záchranného sboru letiště musí být na letišti umístěna počínaje bezpečnostní kategorií 3, pro kategorii 1 a 2 není tato povinnost Leteckým předpisem L14 předepsána. Na každém letišti, tedy i na těchto letištích kategorie 1 a 2, musí být sestaven Letištní pohotovostní plán. Plán se ověřuje pravidelnými cvičeními nepřesahujícími interval dvou let, zároveň musí zaměstnanci zajišťující bezpečnost na letišti absolvovat v průběhu
roku
dílčí
cvičení
zaměřené
na
taktiku
zásahu,
zdravovědu
a požární činnost. V provozní době letišť kategorie 1 a 2 musí být na letišti minimálně dvě osoby zajišťující jeho bezpečnost, jednou z těchto může být dispečer AFIS. Letiště kategorie 1 a 2 rovněž plní požadavky Požárního řádu letiště. Zajištění záchranné a požární služby je upraveno Přílohou 1 – Záchranná a požární služba pro letiště kategorie 1 a 2 Leteckého předpisu L14. Základní vybavení předepsané Přílohou 1 pro letiště kategorie 1 a 2: jeden práškový hasicí přístroj 50 kg pro kategorii letiště 1 dva práškové hasicí přístroje 50 kg pro kategorii letiště 2 páčidlo požární sekera nůž na přeřezávání bezpečnostních pásů pracovní rukavice zdravotnické potřeby a materiál pro poskytnutí první pomoci 62
Výše uvedené prostředky musí být umístěny v zásahovém vozidle nebo v připojeném přívěsu vozidla. Při pořádání veřejných akci na letišti musí být na letištích bez vlastního hasičského záchranného sboru zajištěna přítomnost zdravotnické záchranné služby a jednotky HZS kraje.
3.2.4
Bezpečnostní služby na Letišti Hradec Králové
Letiště v Hradci Králové je zařazeno do požární kategorie 2, nemá tudíž na základě předpisu L14 vlastní jednotku hasičského záchranného sboru. K zajištění bezpečnosti jsou pravidelně proškolováni dva zaměstnanci letiště. Tito členové jsou pravidelně jednou do roka proškolováni z taktiky zásahu, zdravovědy a požární a vyprošťovací činnosti. Jedenkrát do roka je uskutečňován i praktický nácvik, a to i ve spolupráci s letadlem. Tuto dvoučlennou bezpečnostní hlídku tvoří jeden zaměstnanec AFIS a jeden zaměstnanec odborně připravený jako člen požární hlídky. Pro zásahy je na letišti k dispozici pohotovostní vozidlo Dacia Duster 4x4, které je vybaveno radiostanicemi, a to přenosnou a vozidlovou. Ve vozidle jsou následující předepsané prostředky. Hasicí prostředky: dva práškové hasicí přístroje 50 kg Vyprošťovací prostředky: páčidlo
pracovní rukavice
požární sekera
sada pro poskytnutí první
nůž na pásy
zdravotnické pomoci
Vozidlo zasahuje při požáru a jiných mimořádných událostech vznikajících na letišti, je ale využíváno i pro obhlídku dráhy, obhlídku světel apod. Člen požární hlídky zastává kromě činností týkajících se zajištění bezpečnosti na letišti i takové úkoly, jako je odbavování ve spolupráci s Policií České republiky, otevírání bran, údržbu ploch, včetně odklízení sněhu apod. Zaměstnanec AFIS má na starosti obsluhu obou radiostanic, přenosné i zabudované v pohotovostním vozidle. 63
V případě vzniku požáru zaměstnanec AFIS obsluhuje přenosný hasicí přístroj, člen požární hlídky řídí pohotovostní vozidlo a obsluhuje prostředky v něm uložené. Odbavování větších letadel a ostatní činnosti vyžadující vyšší kategorii záchranné
a
požární
služby
(ZPS)
zajišťuje
letiště
na
základě
smlouvy
ve spolupráci s jednotkou dobrovolných hasičů města. Dobrovolní hasiči mají k dispozici požární vozidlo, jsou to bývalí zaměstnanci HZS kraje, kteří pravidelně absolvují odbornou přípravu. Pravidelně jednou do roka jsou odborně připravováni pro hašení na letišti. Místo činnosti, kde budou zasahovat, určuje dobrovolným hasičům zaměstnanec AFIS. Z důvodu nutnosti přivolávat k odbavení velkého letadla externí zaměstnance, musí být přílet takového letadla nahlášen 24 hodin předem. Podle rozsahu prováděné činnosti vykonávají zásah dobrovolní hasiči v požárních hlídkách o složení 1 + 3 nebo 1 + 5, tzn. velitel + 3 členové hlídky nebo velitel + 5 členů hlídky.
3.2.5
Bezpečnostní služby na Letišti Plzeň Líně
Na Letišti Plzeň Líně se nenachází jednotka hasičského záchranného sboru podniku. Jedná se o letiště 2. požární kategorie, Letecký předpis L14 ho v tomto případě nepředepisuje. Bezpečnost je zajištěna vlastními prostředky provozovatele tak, aby odpovídala předpisu L14. Po celou dobu provozní doby letiště zajišťují bezpečnost dva vyčlenění a zaškolení zaměstnanci letiště, kteří disponují pohotovostním vozidlem. V pohotovostním vozidle jsou k případnému zásahu umístěny veškeré předepsané prostředky. Hasicí prostředky: dva práškové hasicí přístroje 50 kg Vyprošťovací prostředky: páčidlo
sada pro poskytnutí první
požární sekera
zdravotnické pomoci
nůž na pásy
pracovní rukavice
Členové bezpečnostní hlídky jsou pravidelně jednou do roka proškolováni z taktiky zásahu, zdravovědy a požární a vyprošťovací činnosti. Jedenkrát do roka je 64
uskutečňován i praktický nácvik, kdy je hodnocena rychlost a kvalita prováděného zásahu. Pro občasnou činnost letadel na letišti vyžadující vyšší kategorii ZPS, má Letiště Plzeň Líně uzavřenou smlouvu o asistenci s jednotkou HZS kraje sídlící mimo letiště a ta na vyžádání zaujme pohotovost na letišti. Jednotka HZS kraje zasahuje i při vzniku mimořádných událostí, které nelze na letišti zvládnout vlastními prostředky, v případě nutnosti se na zásahu podílí i ostatní složky IZS.
3.2.6
Bezpečnostní služby Letiště Praha Letňany
Letiště Praha Letňany je letiště třídy 2, podle Leteckého předpisu L14 pro něj tedy není stanovena povinnost vlastní letištní jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Letiště je vybaveno pohotovostním vozidlem SAAB 93. V tomto vozidle je uskladněno následující vybavení: Hasicí prostředky: dva práškové hasicí přístroje 50 kg hasicí rouška Vyprošťovací prostředky: páčidlo
sekera velká
přilba
mechanické nůžky
požární sekera
zdvíhací vak
řezač pásů
lékárnička se základní výbavou
nehořlavé rukavice
pro první zdravotnickou pomoc
V blízkosti letiště se nachází vojenská základna Kbely, v případě potřeby je možné pro zásah u mimořádné události využít letištní hasiče tohoto letiště a také jednotku HZS hl. m. Prahy.
65
Jednotky hasičské záchranných sborů veřejných mezinárodních
3.3
letišť 3.3.1
Jednotka HZS Letiště Brno - Tuřany
Letiště Brno – Tuřany spadá do bezpečnostní kategorie ICAO s číslem 7, musí zde tedy být letištní jednotka hasičského záchranného sboru. Záchranný sbor tohoto letiště má 22 členů, kteří se střídají ve třech osmihodinových směnách po sedmi zaměstnancích. Zaměstnanci sboru se zúčastňují pravidelné odborné přípravy a výcviků dle ICAO. Letiště je vybaveno kvalitní technikou, která zaručuje rychlý a bezchybný zásah při jakémkoli druhu mimořádné události, která na letišti může nastat. Letištní vozidla: Rychlý zásahový automobil Ford F550 RIV Cisternová automobilová stříkačka CAS 64 Sides 2000 Kombinovaný hasicí automobil KHA 60 Mercedes Actros 3360 Cisternová automobilová stříkačka CAS 32 Tatra 815 Technický automobil Avia 21 Furgon Technický přívěs Specifické nářadí: motorová pila
přetlakový ventilátor
rozbrušovací pila
elektrické ponorné čerpadlo
hydraulické vyprošťovací
protichemický oblek
zařízení
detektor radioaktivního záření
akumulátorové vyprošťovací
radiostanice
zařízení
zdravotnické přístroje
mečová pila
databanka NL
elektrocentrála
laminátový člun
66
Používané hasební látky: voda
prášek
pěna B
CO2
Rychlý zásahový automobil Ford F550 RIV Vozidlo bylo zakoupeno v roce 2005 a bylo dovybaveno přenosnou stříkačkou Ziegler TS 8/8 na dálkové ovládání z kabiny. Vozidlo slouží jako rychlý zásahový automobil, jeho délka je 7 500 mm, šířka 2 430 mm, délka 2 900 mm a váha vozidla činí 7 938 kg. Vozidlo je vybaveno nerezovými nádržemi na vodu o objemu 1 200 l a na pěnidlo o objemu 180 l, práškovým hasicím zařízením Minimax s 250 kg prášku a zařízením na použití 2 x 30 kg CO2. K nádrži na vodu a pěnidlo patří dvě samostatná čerpací zařízení s navijákem se šedesátimetrovou hadicí. V levé přední skříni vozidla se nachází elektrocentrála a naviják k vysokotlakému zařízení. Vysokotlaké zařízení je uloženo v pravé zadní roletě, v levé zadní roletě jsou uloženy hadice a dva dýchací přístroje. Ve vozidle je dále umístěn teleskopický osvětlovací stožár, třídílný výsuvný žebřík, elektrický naviják, rotační maják a záblesková světla (46).
CAS 64 Sides 2000 Jedná se o starší letištní speciál, který byl vyroben v roce 1984 a byl do roku 2006 používán letištními hasiči v Berlíně. Automobil prošel generální opravou motoru, převodovky a čerpacího zařízení. Vozidlo je určeno pro řidiče a jednoho člena posádky. Vozidlo je dlouhé 10 975 mm, široké 3 050 mm, vysoké 3 850 mm a váží 38 500 kg. Je vybaveno nádrží na vodu o objemu 14 000 l a na pěnidlo o objemu 1 200 l. Na rozdíl od většiny ostatních hasičských speciálů není na vozidle umístěno práškové zařízení. Pod nárazníky jsou umístěny čtyři skrápěcí hlavice, dvě jsou mezi zadními nápravami (46).
67
Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6 Kombinovaný hasicí automobil byl Letišti Brno – Tuřany předán v roce 2011 a byl spolufinancován z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Vozidlo je určeno pro posádku 1 + 2, tedy řidič a dva členové posádky. Délka je 9 800 mm, šířka 2 500 mm, výška 3 800 mm a váha činí 28 400 kg. Součástí vozidla je nádrž na vodu o objemu 10 000 l, nádrž na pěnidlo o objemu 1 200 l, zásobník na 250 kg prášku a 4 x 30 kg plynového hasicího zařízení CO2 o celkové hmotnosti 120 kg. Střešní monitor o průtoku 4 000 l.min-1 má dostřik 70 m a je ovládán dálkovým ovládáním z kabiny vozidla. Dálkově je ovládán i nárazníkový monitor s dostřikem 40 m. Na podvozku v přední části vozidla jsou tři chladící trysky, v zadní části podvozku jsou dvě chladící trysky. Zásobu vody lze sledovat pomocí světelné signalizace umístěné na bocích nástavby (46). Další výbava vozidla: příslušenství pro vniknutí do trupu letadla přetlakový ventilátor základní zdravotnické potřeby detekční přístroje dálkově ovládaný osvětlovací stožár elektrocentrála sada halogenových lamp k osvětlení místa zásahu dálkově ovládaný elektronický lanový naviják s délkou lana 27 m světelná rampa modré barvy včetně zvukového výstražného zařízení záblesková světla, zábleskové majáky, oranžová světelná alej Tatra 815 CAS 32 (Příloha F) Cisternová automobilová stříkačka je určena pro posádku 1 + 3, požární zásah lze provést vodou nebo pěnou a to jak z vlastního, tak i z cizího zdroje.
Vozidlo je
vybaveno nádržemi o velkém objemu a výkonným čerpacím zařízením, bývá proto
68
velmi často využíváno pro doplňování ostatních vozidel v místech, kde není dostatek vody. Délka automobilu je 8 510 mm, šířka 2 500 mm, výška 3 350 mm a váha 22 392 kg. Objem nádrže na vodu je 8 200 l, na pěnidlo 800 l, dostřik proudnice je 40 m (46).
Avia Furgon Jedná se o technický automobil, který vznikl přestavbou z klasického nákladního automobilu. Vozidlo bylo postupně přestavováno a dovybavováno do dnešní podoby samotnými zaměstnanci letištní jednotky hasičského záchranného sboru. Protože je vybaveno veškerým technickým vybavením potřebným při zásazích, je v současnosti nejčastěji zasahujícím vozidlem jednotky. Je rovněž využíváno k zásahům proti bodavému hmyzu ohrožujícího zdraví osob. Vozidlo je určeno pro posádku 1 + 2, jeho délka činí 4 960 mm, šířka 2 050 mm, výška 2 743 mm a jeho hmotnost je 4 300 kg. Vybavení vozidla: motorová řetězová pila rozbrušovací agregát s kotouči na řezání kovu a betonu motorový lanový naviják elektrocentrála kyslíkové vysokoteplotní řezací zařízení na kovy, beton, kámen atd. elektrické bourací kladivo pneumatické zvedací vaky sada nejiskřícího nářadí pro zásah v prostředí s nebezpečím výbuchu instalatérské nářadí, teleskopické rozpěrné tyče vysunovací žebřík, teleskopický žebřík motorový vysavač na hmyz teleskopická tyč s nástavci na řezání ve výšce hydraulické vyprošťovací zařízení rozpínák, nůžky, ruční pumpa apod. 69
Technický přívěs Kontejner slouží k přepravě technických prostředků a veškerého materiálu, kterého je zapotřebí při zásahu a není uložen v žádném jiném ze zasahujících vozidel.
3.3.2
Jednotky HZS Letiště Karlovy Vary
Letiště Karlovy Vary je pro účely záchranné a požární služby letištěm kategorie 4. Na vyžádání je tuto kategorii možné navýšit na kategorii 5 až 7. Jednotka HZS letiště v Karlových Varech má dvanáct zaměstnanců, kteří se střídají ve dvou směnách po 4 až 6 zaměstnancích. Vybavení jednotky HZS Letiště Karlovy Vary: Rychlý zásahový automobil Toyota Hilux Letištní speciál Panther FL 6x6 Velitelský automobil Škoda Octavia Hasičský a zdravotnický VW Transporter TA-L1 Automobilová plošina CAS 40 T815
Toyota Hilux Jedná se o rychlý zásahový automobil RZA-L2R na podvozku Toyota Hilux. Přestavba tohoto vozidla na RZA byla provedena v průběhu roku 2012 a předána jednotce hasičského záchranného sboru letiště v Karlových Varech dne 24. ledna 2012. Délka vozu činí 5 200 mm, šířka 1 760 mm, výška 2 030 mm a hmotnost vozidla je 2 675 kg. Vozidlo má prodlouženou dvoudveřovou požární kabinu, která je určena pro posádku o složení 1 + 1. Nástavba je z boku a ze zadní části uzavřena roletami a je vybavena pro první zásah při nehodách na letišti. V přední části vozidla je umístěn elektrický naviják (46).
70
Vybavení kabiny: nádrž na vodu k vysokotlakému hasicímu zařízení zdravotnický materiál pro poskytnutí první pomoci defibrilátor radiostanice Motorola a Matra ovládání výstražného zařízení Vybavení nástavby: hydraulické nůžky
teleskopický válec
vysokotlaké hasicí zařízení
vyprošťovací řetězy
kotoučová a řetězová pila
páteřní desky
rozbrušovací pila, řetězová pila
výstražný kužel, nůž na
souprava zvedacích vaků
bezpečnostní pásy
rozpínací nástroj, stříhací nástroj
barel se sorbentem 50 l, síťka na
klíny, lopata, páčidlo, řetězy,
ropné havárie
palice
trn na rozbíjení skel
Panther FL 6x6 Panther FL 6x6 je letištní speciál, jeho délka je 11 835 mm, šířka 3 000 mm a výška 3 600 mm.
Vozidlo je vybaveno nádržemi na vodu o objemu 12 000 l,
na pěnidlo 1 500 l a prášek o hmotnosti 250 kg (46). Výbava vozidla: čerpadlo o výkonu 6 000 l.min-1
monitor malý
vývěva
osvětlovací stožár
monitor velký
CAS 40 Tatra 815 6x6 Cisternová automobilová stříkačka Tatra 815 je speciální vozidlo určené k rychlému zásahu při hašení požárů na letištích.
71
Vozidlo je určeno pro posádku 1 + 3, délka vozidla je 10 000 mm, šířka 2 550 mm, výška 3 780 mm a hmotnost 23 500 kg. V této automobilové stříkačce je umístěna nádrž na vodu o objemu 7 000 l, na pěnidlo o objemu 850 l a dvě prášková zařízení o hmotnosti 2 x 100 kg. Při hašení je možno využít i hasicího systému CO2, ve vozidle jsou dvě lahve s tímto prostředkem o celkové hmotnosti 45 kg (46).
3.3.3
Jednotka HZS Letiště Ostrava
Hasičská záchranná služba (jednotka hasičského záchranného sboru podniku) byla zřízena na ostravském letišti na základě předpisu L14, letiště je zařazeno do bezpečnostní kategorie 7. Na vyžádání je tuto kategorii možné navýšit na kategorii 9, a to na základě smluv uzavřených s jednotkami HZS kraje. Hasičská záchranná služba na letišti v Ostravě má 32 členů, kteří slouží ve čtyřech dvanáctihodinových směnách. Hasiči na ostravském letišti spolupracují i s ostatními složkami IZS při zásazích mimo letiště, např. při autonehodách apod. Kromě zásahů při mimořádných událostech asistuje jednotka HZS podniku při přečerpávání pohonných hmot do zásobníků, při tankování letadel, při svářečských pracích, při nastupování a vystupování tělesně postižených osob, zasahuje při úniku pohonných hmot apod. Podílí se také na likvidaci obtížného hmyzu, na zajištění požární a zdravotní asistence při sportovních akcích, na letišti zajišťuje odklízení sněhu a odstraňování překážek z provozních ploch letiště a ze vzletových a přistávacích drah. Ke kvalitnímu zabezpečení těchto činností je zapotřebí dostatečné množství odpovídající techniky. Vybavení záchranné a požární služby K vybavení
jednotky
HZS
podniku
patří
nejmodernější záchrannou technikou: Panther 6x6 CA5 ECE Panther 6x6 CA5 ECE Hret CAS Mercedes Benz Buffalo 3 Actros 3360A 72
následující
vozidla
vybavená
CAS Mercedes Benz Buffalo 4 Actros 3360A Mercedes Actros 5-3358A/45/6x6 Bronto Skylift F32RLX Mercedes Benz Sprinter 518 CDI Dopravní automobil M-B Sprinter Zásahové vozidlo Mitsubishi L200 Zásahové vozidlo Nissan Patrol Zásahové vozidlo Peugeot Partner Tepee Přívěsný kompresor Atlas Kontejner – valník Kontejner – zdravotní
Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) Vozidlo je určeno pro čtyřčlennou posádku, řidič a další tři zaměstnanci, tedy 1 + 3. Délka vozu je 11 560 mm, šířka 3 350 mm a výška 3 650 mm. Jeho hmotnost činí 36 000 kg. Automobil je vybaven nádrží na vodu o obsahu 12 500 l, nádrží na pěnidlo o obsahu 1 500 l a práškovým zařízením Minimax Pla250 o obsahu 250 kg prášku BC (48). Výbava vozidla – kabina: PHP 2 kg vozidlová radiostanice pracující ve frekvenčním pásmu 121,7 MHz vozidlová radiostanice pracující ve frekvenčním pásmu HZS kraje vozidlová digitální radiostanice Matra pracující v systému Pegas tři přenosné digitální radiostanice Matra pracující v systému Pegas Easy přenosná digitální radiostanice Matra pracující v systému Pegas Smart čtyři ruční svítilny s dobíjecími akumulátory vyprošťovací nůž, rukavice, reflexní vesty
73
čtyři dýchací přístroje Dräger PSS 7000 s maskami a komunikátory včetně náhradních lahví osm vyváděcích evakuačních masek dalekohled Výbava vozidla – nástavba: ruční vyprošťovací nástroj
dva přenosné hasicí přístroje
rozbrušovací pila včetně kotoučů
sekera standardní se špičkou,
na beton, plast, dřevo a ocel
sekera ozubená se špičkou
dvě kombinované proudnice
požární sekera
vodní štít
různé druhy kleští
klíče na hadice a armatury
hliníkový kufřík s nářadím
požární hadice různých rozměrů
zdravotnický kufr
Panther 6x6 CA ECE Hret (Rosenbauer) (Příloha G) Vozidlo je určeno pro čtyřčlennou posádku, řidič a další tři příslušníci, tedy 1 + 3. Délka vozu je 11 560 mm, šířka 3 350 mm a výška 3 650 mm. Jeho hmotnost činí 36 000 kg. Automobil je vybaven
nádrží na vodu o obsahu 12 300 l, nádrží na pěnidlo
o obsahu 1 500 l a práškovým zařízením Minimax Pla250 o obsahu 250 kg prášku BC (48). Mercedes Benz Buffalo 3 a 4 (Actros 3360) (Příloha H) Vozidlo je určeno pro dvoučlennou posádku, řidič a další jeden příslušník, tedy 1 + 1. Délka vozu je 10 070 mm, šířka 2 500 mm a výška 3 900 mm. Jeho hmotnost činí 27 932 kg. Vozidlo je vybaveno práškovým i sněhovým hasicím zařízením. Při stání v garáži je vůz napájen ze sítě, toto napájení slouží k napájení elektrického kompresoru, automatické nabíječky a vyhřívání motoru (48).
74
Vybavení vozidla: joysticky na ovládání proudnice vozidla infra kamera FLIR včetně ovládání šest trysek k ochraně podvozku elektrohydraulický naviják Rotzler čtyřstupňové čerpadlo včetně ovládání u čerpadla i v kabině vozu systém pro přiměšování pěny dva navijáky o délkách hadice 60 a 80 m práškové a sněhové (CO2) hasicí zařízení včetně 30 m hadice pneumaticky vysouvaný osvětlovací stožár se čtyřmi xenonovými světlomety elektrocentrála o výkonu 14 kVA střešní a přední monitor včetně xenonového osvětlení Mercedes Benz Actros 5-3558A/45/6x6 (Příloha I) Mercedes Benz Actros je cisternová automobilová stříkačka, která je vybavena kombinovaným odstředivým vodním čerpadlem s vodní nádrží o objemu 6 000 l a nádrží na pěnidlo o objemu 800 l. Váha vozidla činí 27 000 kg (48). Vybavení vozidla: hydraulické vyprošťovací zařízení osvětlovací stožár s halogenovými světlomety technické prostředky PO Bronto Skylift F32RLX (Příloha J) Jedná se o hydraulickou teleskopickou vysokozdvižnou plošinu v hasičském provedení, jejíž pracovní výška je 32 m. Toto vozidlo slouží pro činnosti prováděné při zásahu, a to včetně evakuace postižených obyvatel. Evakuace osob může probíhat několika způsoby. Jedná se o evakuaci pomocí záchranného koše, postranního žebříku nebo záchranného vaku. Celý zásah, tedy hašení i evakuace, je snímám kamerou a lze
75
ho sledovat v kabině vozidla. Velkou výhodou plošiny je možnost aplikace vody nebo pěny na hořící místo z výšky (48).
Mercedes Benz Sprinter 518 CDI V tomto případě se jedná o malý chemický automobil. Vozidlo je určeno pro tříčlennou posádku v osazení 1 + 2. Jeho délka činí 6 950 mm, šířka 1 780 mm, výška 2 850 mm a jeho váha je 5 000 kg (48). Vybavení vozidla: práškový hasicí přístroj
vytyčovací páska
dalekohled
halogenové světlomety
reflexní vesty
nerezový sud pro zachycení
vyprošťovací nůž
ropných látek
vozidlová radiostanice Motorola
protichemické vložky pro jímání
ve frek. pásmu 121,7 MHz
kyselin a zásad
vozidlová radiostanice Motorola
dekontaminační nafukovací
ve frekvenčním pásmu 169 MHz
sprcha
čtyři vozidlové digitální
dopravní značení
radiostanice Matra
rukavice
tři ruční svítilny
ochranné obleky proti ropným
dva průmyslové vysavače
látkám a chemikáliím
vestavěné čerpadlo
dýchací přístroje, dýchací masky
ruční vyprošťovací nástroj
vzduchové lahve
výstražná světla a výstražné
elektrocentrála a rozvodná skříň
kužele Dopravní automobil M-B Sprinter Dopravní automobil M-B Sprinter slouží k přepravě většího počtu lidí, využít ho mohou jak záchranáři při cestě k požáru, tak může sloužit i k přepravě evakuovaných
76
osob. Kromě řidiče pojme toto vozidlo dalších šestnáct pasažérů. Jeho délka činí 7 345 mm, šířka 1 993 mm, výška 2 980 mm a celková hmotnost je 3 530 kg (48). Mitsubishi L200 (Příloha K) Toto vozidlo je určeno pro velitele zásahu, který ho používá pro řízení zásahu při mimořádných událostech. Vozidlo je určeno pro pětičlennou posádku, řidič a další čtyři příslušníci, tedy 1 + 4. Délka vozu je 5 075 mm, šířka 1 800 mm a výška 1 780 mm. Jeho hmotnost činí 2 095 kg. Přední i zadní nárazníky tohoto vozidla jsou chráněny nerezovým rámem (48). Vybavení vozidla: výstražné vesty
reflexní vesty
vyprošťovací nože
hliníkový kufřík se
zastavovací terč
zdravotnickým materiálem
dvě vozidlové radiostanice
krabička s nářadím
tři přenosné radiostanice
dýchací přístroje, kukla na
teleskopický osvětlovací stožár
obličej
elektrocentrála
zásahové rukavice a boty
reflektory
páčidla, velké nůžky na drát
svítilny, vytyčovací pásky
variabilní ruční vyprošťovací
dalekohled, megafon
nástroj apod.
hasicí rouška
práškové hasicí přístroje
Veškerý výše uvedený materiál (uveden pouze jeho základní výčet) je uložen v přepravkách a hliníkových kufrech a proti pohybu je zabezpečen pomocí fixačních popruhů. Nissan Patrol (Příloha L) Nissan Patrol je rychlý zásahový automobil, pro dvoučlennou posádku 1 + 1. Jeho délka je 4 965 mm, šířka 1 930 mm, výška 1 855 mm a celková hmotnost 2 920 kg. 77
Zásahový automobil vyjíždí vždy jako první k jakékoli mimořádné události, např. k požáru, autonehodě apod. (48). Výbava vozidla: destrukční nářadí
prostředky pro první
naviják
zdravotnickou pomoc
Peugeot Partner Tepee Vozidlo je určeno pro pětičlennou posádku, řidič a další čtyři osoby, tedy 1 + 4. Délka vozidla je 4 380 mm, šířka 1 840 mm a výška 1 862 mm. Vozidlo slouží pro technické zabezpečení při zásahu a jako logistická podpora (48). Mobilní kompresor Atlas XATS 67 Jedná se o zařízení pro foukání nízkotlakých vaků na zdvíhání letadel (47). Kontejner – valník (Příloha M) Kontejner slouží k přepravě technických prostředků a veškerého materiálu, kterého je zapotřebí při zásahu a není uložen v žádném jiném ze zasahujících vozidel (48). Kontejner zdravotnický (Příloha N) Zdravotnický kontejner slouží k uložení zdravotnického materiálu pro ošetřování velkého počtu zraněných osob při leteckých nehodách. Délka kontejneru je 6 532 mm, šířka 2 500 mm, výška 2 385 mm a hmotnost 10 000 kg bez vybavení. S vybavením činí jeho celková hmotnost 14 000 kg (48). Vybavení kontejneru: nosítka, matrace vaky na zesnulé zdravotnické kufry se všemi základními zdravotnickými potřebami (obinadla, trojcípé šátky náplasti, infuzní sety, rukavice, třídicí karty, dlahy, škrtidla, rozvěrače úst, peány, nůžky, fonendoskopy, tonometry, svítilny na očnice apod.) 78
rudl, kladivo, stan, elektrocentrála světelný rukáv o délce 4,5 m k osvětlení zdravotnického stanoviště Kontejner hranolový Kontejner je určen pro vyprošťování letadel na letištních plochách. V kontejneru jsou uloženy dřevěné pražce, hranoly, desky, lopaty, krumpáče apod. (48).
3.3.4 Jednotka HZS Letiště Mnichovo Hradiště, Pardubice Letiště Mnichovo Hradiště je letiště kategorie 2, nemá tedy vlastní jednotku hasičského záchranného sboru podniku. Zajištění bezpečnosti na tomto letišti se řídí stejnými, již popsanými, pravidly jako u veřejných vnitrostátních/neveřejných mezinárodních letišť této kategorie. Letiště Pardubice je letiště požární kategorie 7, musí mít tedy vlastní jednotku hasičského záchranného sboru podniku. Pro tuto práci se však nepodařilo získat informace přímo od zaměstnanců letiště. Na letištích kategorie 6 a výše musí být zaveden samostatný komunikační systém spojující požární stanici s řídící věží. Všechna záchranná a požární vozidla musí být garážována v požárních stanicích. Minimální počet záchranných a požárních vozidel a minimální počet personálu pro kategorii letiště 7 je: počet personálu 1 + 5 dvě požární vozidla Tabulka 7 - Minimálně použitelné množství hasebních látek pro kategorii letiště 7 (3) pěna splňující úroveň účinnosti A kategorie letiště
7
pěna splňující úroveň účinnosti B
hasební hasební výkon výkon voda (l) voda (l) roztoku roztoku pěny/min (l) pěny/min (l) 18 200
7 900
12 100 79
5 300
doplňkové látky
hasební prášek (kg)
hasební výkon (kg/s)
225
2,25
Zaměstnanci jednotky hasičského záchranného sboru letiště musí být odborně připraveni a vycvičeni a musí se účastnit ostrých cvičení, při kterých se používá odpovídajících typů letadel a prostředků. Cvičí se i zásah u požárů při výtoku paliva pod tlakem a rovněž se procvičuje používání lan, žebříků a ostatních věcných prostředků, které se používají při požáru letadla. Kromě záchranných prostředků předepsaných pro tuto kategorii letiště je v Pardubicích k dispozici vyprošťovací jeřáb a těžký nákladní automobil.
3.3.5
Jednotka HZS Letiště Václava Havla Praha
Letiště Václava Havla Praha je zařazeno do bezpečnostní kategorie 9. Jednotka hasičského záchranného sboru letiště má 88 zaměstnanců, kteří mají k dispozici nejmodernější techniku a sídlí ve dvou moderních budovách. Centrální stanice je umístěna poblíž ranveje s označením 24/06, Pobočná stanice Sever se nachází u RWY 31/13. Jednotka HZSP Letiště Praha je zařazena do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Hasiči v obou stanicích se střídají ve dvanáctihodinových směnách, v leteckém provozu v počtech 1 + 5, mimo provoz v počtu 1 + 3. Kromě předepsané teoretické přípravy a praktického výcviku absolvují hasiči ruzyňské jednotky požární ochrany jednou za tři měsíce test fyzické zátěže na výcvikovém polygonu, který se nachází v centrální stanici. Na této stanici je umístěno i operační středisko, tělocvična s posilovnou, nádrž na vodu o objemu 50 000 l, odsávání výfukových plynů, rozvody elektrické energie k jednotlivým automobilům, mycí centrum s tlakovým čistícím zařízením, místnost pro údržbu a revize dýchacích přístrojů apod. Centrální stanice patří k nejmodernějším hasičským stanicím v České republice, její stavba byla dokončena v roce 2006. Při vzniku mimořádné události je doba výjezdu této jednotky 45 vteřin od vyhlášení poplachu a splnění zásahového času 3 minuty od nahlášení události.
80
Technické vybavení jednotky HZS Letiště Václava Havla Praha: CAS K30 MB Atego Rosenbauer Technický automobil Iveco Daily RZA Volkswagen TDI 2 ks CAS K40 MB 2638 2 ks Panther FL 6x6 KHA Panther ARFF CA5 6x6 KHA62 Panther HRET 6x6 KHA62 Automobilový žebřík AZ 37 Iveco Magirus Záchranné schody Scania P400 Kolový nakladač Manitou Velitelský automobil Škoda Octavia Technický automobil Volkswagen LT 46 Autobus Iveco Volkswagen Caddy pro přepravu hasicích přístrojů Přívěsný kompresor Copco Přívěs na ropné havárie Přívěs se dvěma agregáty na lehkou pěnu Zdravotnický kontejner Scania P380 Tři kontejnery s vybavením pro vyprošťování letadel z nezpevněného povrchu Zásobník na pěnidlo o objemu 10 000 l pěnidla Protože Letiště Václava Havla Praha není zařazeno do závěrečného srovnání s vybavením letiště v Českých Budějovicích, jsou v následující části práce podrobněji popsána pouze ta vozidla, která jsou navržena pro možnou optimalizaci vybavení Letiště České Budějovice a.s.
81
CAS K30 MB Atego Rosenbauer (Příloha O) Jedná se o cisternovou automobilovou stříkačku s nádrží na vodu o objemu 2 500 l a na pěnidlo o objemu 200 l. Vozidlo je vybaveno střešním monitorem ovládaným z kabiny, na předním nárazníku vozidla je naviják s lanem o délce 30 m (49). Výbava vozidla: termokamera
pneumatické vysokotlaké vaky
detektor výbušných látek
motorová a rozbrušovací
dozimetr
pila
sorpční látky
výsuvný žebřík
vyprošťovací hydraulické zařízení Technický automobil Iveco Daily (Příloha P) Vozidlo je vybaveno elektrocentrálou se šesti halogenovými světly o výkonu 1 000 W. Dále je zde umístěno kalové čerpadlo, vysavač na nebezpečné látky, sorpční látky, odsavač kouře, pneumatické ucpávky apod. Odsavačem kouře Hurikan lze vytvořit mlhovinu pro chlazení a je možné jeho využití ve výbušném prostředí (49).
CAS K40 MB 2638 Jednotka HZSP Letiště Václava Havla Praha má k dispozici dvě tyto cisternové automobilové stříkačky s nádržemi na vodu o objemu 8 000 l a na pěnidlo o objemu 1 000 l. Vozidla mají dva hasicí monitory, střešní a spodní. Oba monitory lze ovládat z kabiny vozidla. Na předních a zadních nápravách jsou ochranné trysky pro průjezd hořícím terénem. V automobilech jsou připraveny pneumatické vysokotlaké vaky, rozbrušovací pila a nastavovací žebřík (46).
Panther HRET 6x6 KHA62 Rosenbauer Je to nejnovější speciál letištních hasičů na Letišti Václava Havla v Praze pro posádku o složení 1 + 0. Místo horního monitoru je tento speciál vybaven hasicím ramenem Stinger, které je doplněno hydraulicky vystřelovaným trnem k hašení vnitřku letadla. Rameno je opatřeno kamerou pro uložení záznamu (46). 82
4 4.1
DISKUZE Výběrová kritéria pro oslovení letišť Pro diplomovou práci bylo osloveno kromě Českých Budějovic dalších 13 letišť
z celkového počtu 169 letišť civilních a 6 letišť vojenských (Příloha Q). Základním kritériem pro výběr letišť byl jejich statut. Letiště České Budějovice má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště, proto byla v první fázi oslovena letiště se stejným statutem. V České republice jsou to letiště v Benešově, Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Praze Letňanech, Plzni, Roudnici nad Labem a Vysokém Mýtě. Všechna tato letiště mají statut veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště, stejně jako letiště v Plané u Českých Budějovic. Tento statut však nezakládá povinnost založit na těchto letištích vlastní jednotku hasičského záchranného sboru letiště. Tato povinnost se odvíjí od bezpečnostní kategorie jednotlivých letišť, která je určována na základě Leteckého předpisu L14. Výzkumem bylo zjištěno, že podle tohoto předpisu disponuje vlastním hasičským záchranným sborem pouze Letiště České Budějovice s kategorií 4, ostatní letiště spadají do bezpečnostních kategorií 1 a 2, nemusí tedy mít zřízenu jednotku HZS letiště. I na těchto letištích však musí být zajištěny podmínky pro bezpečný provoz letiště. Způsoby, kterými je bezpečnost na nich zajištěna, jsou podrobněji popsány v předchozí části práce. Z důvodu možnosti porovnání vybavenosti jednotky HZS Letiště České Budějovice s ostatními letišti byla tedy ve druhé fázi, oslovena veřejná mezinárodní letiště. Mezi tato letiště patří letiště v Brně, Karlových Varech, Ostravě, Pardubicích, Mnichově Hradišti a Letiště Václava Havla v Praze. Letiště Brno Tuřany, Ostrava a Pardubice spadají do požární kategorie 7, Letiště Karlovy Vary patří do kategorie 4, stejně jako Letiště České Budějovice, Mnichovo Hradiště je letiště kategorie 2.
Na letišti
v Karlových Varech je možné na základě dohody, je-li potřeba, navýšit požární kategorii na stupeň 5 až 7, v Ostravě je možné v případě potřeby zvýšit kategorii na stupeň 10. Letiště Václava Havla v Praze spadá do bezpečnostní kategorie 9. Letiště Václava Havla v Praze Ruzyni je nejvýznamnější mezinárodního letiště v České republice a patří mezi největší letiště v Evropě. Za rok 2011 získalo ocenění 83
Eagle Award od Mezinárodní asociace leteckých přepravců (IATA) za nejvíce se rozvíjející letiště světa. Ročně je zde odbaveno mezi 11 a 12 milióny cestujícími, kteří z Prahy létají do 130 destinací po celém světě. Na tomto letišti je uskutečněno kolem 156 tisíci pohybů letadel. Pracuje na něm okolo 2 000 zaměstnanců, z nichž 88 zaměstnanců jsou zaměstnanci jednotky hasičského záchranného sboru. Na tomto letišti jsou v provozu dvě požární stanice, centrální a pobočná. Hasiči mohou k zásahům využít, na základě zjištěných údajů v předchozí části práce, 11 vozidel různých typů, automatický žebřík, kolový nakladač, přívěsný kompresor, přívěs na ropné havárie, zdravotnický kontejner, tři kontejnery se zařízením pro vyprošťování letadel, zásobník na pěnidlo apod. Z těchto údajů vyplývá, že toto letiště je jak do velikosti, tak do počtu odbavených letadel, přepravených cestujících, počtu zaměstnanců a z toho vyplývajícího personálního a technického vybavení hasičského záchranného sboru nesrovnatelné s ostatními letišti v České republice. O vybavení a složení jednotky HZS Letiště Pardubice se nepodařilo získat žádné informace. Z těchto důvodů bylo vybavení jednotky HZS na letišti v Českých Budějovicích podrobeno srovnání s vybavením na letištích v Brně, Karlových Varech a Ostravě, která jsou stejně jako Letiště České Budějovice v podstatě letiště regionální a podařilo se o nich získat potřebné informace.
4.2
Srovnání vybavenosti letišť na základě počtu odbavených letadel, cestujících a počtu ranvejí Jako kritéria informativního charakteru pro srovnání vybavení jednotky HZS
Letiště České Budějovice s vybavením jednotek HZS Letišť Brno, Ostrava a Karlovy Vary byly vybrány následující údaje: 1/ srovnání podle počtu odbavených letadel; 2/ srovnání podle počtu odbavených cestujících; 3/ srovnání podle počtu ranvejí. Toto srovnání má pouze informativní charakter, bezpečnostní kategorie a potažmo i vybavení jednotek HZS se pro letiště nepředepisuje podle těchto údajů, ale je určováno podle velikosti přistávajících a vzlétajících letadel. 84
Tabulka 8 - Srovnání vybavení dle počtu odbavených letů a cestujících a dle počtu ranvejí
letiště
počet počet počet odbavených odbavených počet zaměstnanců letů/rok 2011 cestujících/rok ranvejí jednotky v tis. 2011 v tis. HZS letiště
počet záchr. vozidel
přívěsy
Č.Budějovice
8,3
0,35
1
12
3
1
Brno
39,8
558
2
22
5
1
K. Vary
11,6
99
2
12
5
1
Ostrava
15,9
307
1
32
11
3
Z údajů uvedených v tabulce 8 vyplývá, že ani počet zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů ani počet požárních vozidel není v přímé závislosti na počtu odbavených letů a odbavených cestujících v konkrétním roce. Nejvíce letů a cestujících odbavilo v roce 2011 letiště v Brně, největším počtem záchranářů a záchranných vozidel však disponuje ostravské letiště. Ani počet ranvejí na jednotlivých letištích nekoresponduje s jejich vybavením. Letiště v Ostravě používá pouze jednu ranvej, stejně jako Letiště České Budějovice, vybavení těchto dvou letišť je však nesrovnatelné. Letiště Brno má v současné době dvě ranveje, ale i zde je počet záchranářů a záchranných vozidel nižší než na letišti v Ostravě, kde je ranvej pouze jedna.
4.3
Srovnání vybavenosti letišť na základě leteckých předpisů Základním předpokladem pro zajištění bezpečnosti na letišti je nutnost dodržet
počty personálu a počty záchranných a požárních vozidel předepsaných Leteckým předpisem L14 a předepsané technické prostředky pro různé kategorie letišť, které jsou uvedeny v dokumentu Airport Services Manual, Part.1. V následující části práce bude proto pozornost zaměřena na to, zda zkoumaná letiště disponují veškerými jim předepsanými prostředky a ve službě slouží předepsané počty zaměstnanců JHZSP, které jim nařizují tyto předpisy.
85
4.3.1
Vybavení vozidly a personálem na letištích podle Leteckého předpisu L14
V tabulce 9 je na základě kategorií jednotlivých letišť uveden předepsaný minimální počet personálu a záchranných vozidel a jejich skutečné počty nacházející se na těchto letištích. Tabulka 9 - Srovnání vybavení dle bezpečnostní kategorie (3)
letiště
předepsaný skutečný skutečný min. počet počet počet kat. personálu personálu personálu na směně celkem na směně
předepsaný skutečný min. počet počet záchranných záchranných vozidel vozidel
České Budějovice
4
1+3
12
1 + 3/1 + 5
1
3
Brno
7
1+5
22
1+6
2
5
K. Vary
4
1+3
12
1 + 3/1 + 5
1
5
Ostrava
7
1+5
32
1+7
2
11
Letiště v Plané u Českých Budějovic je letiště bezpečnostní kategorie 4, Leteckým předpisem je určeno, že na letišti této kategorie musí být minimálně čtyři zaměstnanci HZSP na jedné směně, z toho jedna osoba je velitelem hlídky. Předepsaný minimální počet záchranných vozidel je dle tohoto předpisu jedno vozidlo pro letiště kategorie 4. Na základě opakovaných osobních návštěv bylo zjištěno, že na letišti v Českých Budějovicích slouží celkem 12 zaměstnanců hasičského záchranného sboru podniku, kteří se střídají ve dvou směnách ve složení 1 + 3 nebo 1 + 5, předepsaný počet personálu je tedy dodržen. Záchranáři mají k dispozici tři záchranná vozidla, což je o dvě vozidla více než jim předepisuje Letecký předpis L14. Letiště Brno je letiště bezpečnostní kategorie 7. Podle předpisu L14 musí disponovat dvěma požárními vozidly a personálem o počtu šesti osob na jedné směně, z nichž jedna má funkci velitele směny. Na brněnském letišti slouží ve skutečnosti, dle zjištění z e-mailové korespondence, 22 hasičů, kteří se střídají ve třech osmihodinových směnách po sedmi zaměstnancích ve složení 1 + 6. Na jedné směně je tedy o jednoho zaměstnance více, než je minimum dané leteckými předpisy. Pro záchranné práce 86
na letišti je určeno pět záchranných vozidel. Letecký předpis určuje pro letiště této kategorie minimálně dvě záchranná vozidla, v Brně je tudíž o tři vozidla více než je toto předepsané minimum. Letiště Karlovy Vary je letiště kategorie 4, stejně jako letiště v Plané u Českých Budějovic. Musí zde být zaměstnáni minimálně čtyři členové požární hlídky na jedné směně, přičemž jedna osoba je velitelem hlídky. Předepsaný minimální počet záchranných vozidel je jedno vozidlo pro letiště této kategorie. V Karlových Varech je zaměstnáno dvanáct záchranářů, v jedné směně slouží čtyři až pět zaměstnanců, z nichž vždy jeden je velitelem směny. Jejich počet dle Leteckého předpisu L14 dostačující. Letiště disponuje pěti záchrannými vozidly, to je o čtyři víc než jejich předepsaný minimální počet. Ostravské letiště má stejně jako letiště v Brně přiřazenu bezpečnostní kategorii 7. Předepsaný minimální počet personálu je 1 + 5, vozidla musí být na tomto letišti dvě. Ve skutečnosti na letišti slouží 32 záchranářů, kteří slouží ve dvanáctihodinových směnách po osmi zaměstnancích, ve složení 1 + 7, tzn. že na jedné směně je o dva zaměstnance více, než je dáno leteckými předpisy. Pro svoji práci mají k dispozici 11 vozidel, tedy o devět vozidel více než je minimální předepsaný počet vozidel.
4.3.2
Vybavení letišť technickými prostředky dle Airport Services Manual
Každé letiště musí být vybaveno technickými prostředky, které jsou uvedeny v dokumentu Airport Services Manual, Part.1. Tyto prostředky musí být uloženy v záchranných vozidlech nebo přívěsech tak, aby bylo možné jejich okamžité použití při možném zásahu. Předepsané minimální množství technických prostředků se odvíjí od bezpečnostní kategorie letiště a je znázorněno v následující tabulce.
87
Tabulka 10 - Vybavení předepsané dokumentem Airport Services Manual (ASM) pro jednotlivé bezpečnostní kategorie letišť (50) nástroje pro záchranné operace nastavitelný klíč požární sekera velká požární sekera malá odřezávač šroubů, 61 cm páčidlo, 95 cm páčidlo, 1.65 m rýč ruční svítila kladivo, 1.8 kg trhací hák pila na řezání kovů a odolných materiálů s náhradními čepelemi přikrývka ohnivzdorná výsuvný žebřík lano, 15 m délka lano, 30 m délka kleště štípací 17,8 cm univerzální kleště 25cm sada šroubováků nůžky na plech klíny, výška 15 cm klíny, výška 10 cm motorová záchranná pila se dvěma listy nebo pneumatický záchranný rýč kompletní plus náhradní válec a přidržovací pružina rozbrušovací pila rukavice nehořlavé dýchací přístroje a náhradní bomby kyslíková souprava hydraulické nebo pneumatické vyprošťovací zařízení sada pro první zdravotnickou pomoc plachty ventilátor pro odvětrání a chlazení ochranné oděvy nosítka
1-2 1 0 1 1 1 0 0 2 0 1
kategorie letiště 3-5 6-7 1 1 1 1 2 4 1 1 1 1 0 1 1 1 3 4 1 1 1 2
8 - 10 1 1 4 1 1 1 1 8 1 3
1
1
1
1
1 1 1 0 1 1 1 1 0 1
1 1 1 0 1 1 1 1 0 1
2 2 2 2 1 1 1 1 1 0
3 3 3 3 1 1 1 1 1 0
1
1
1
2
1 2 3 4 2 3 4 8 pro každého záchranáře jedna sada 0 1 1 1 0
1
1
1
1 1 2 3 1 1 2 3 0 1 2 3 pro každého záchranáře jeden kompletní oděv 1 2 2 2 88
4.3.3
Vybavení předepsané pro letiště kategorie 4
V následující tabulce 9 je uvedeno předepsané množství technických prostředků pro letiště bezpečnostní kategorie 3 – 5, vztahuje se tedy i na letiště v Karlových Varech a Českých Budějovicích. Obě tato letiště jsou letiště kategorie 4. Tabulka 11 - Vybavení předepsané dokumentem ASM pro letiště kategorie 3 – 5 (50)
vybavení letiště kategorie 3 - 5
ks
nastavitelný klíč požární sekera velká požární sekera malá odřezávač šroubů, 61 cm páčidlo, 95 cm rýč ruční svítila kladivo, 1.8 kg trhací hák pila na řezání kovů a odolných materiálů s náhradními čepelemi přikrývka ohnivzdorná výsuvný žebřík lano, 15 m délka kleště štípací 17,8 cm univerzální kleště 25cm sada šroubováků nůžky na plech klíny, výška 10 cm motorová záchr. pila se dvěma listy nebo pneumatický záchranný rýč kompletní plus náhradní válec a přidržovací pružina rozbrušovací pila rukavice nehořlavé dýchací přístroje a náhradní bomby kyslíková souprava hydraulické nebo pneumatické vyprošťovací zařízení sada pro první zdravotnickou pomoc plachty ventilátor pro odvětrání a chlazení ochranné oděvy nosítka
89
1 1 2 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 pro každého záchranáře jedna sada 1 1 1 1 1 pro každého záchranáře jeden kompletní oděv 2
Technické prostředky na Letišti České Budějovice Na základě rozhovorů se zaměstnanci jednotky hasičského záchranného sboru na letišti v Českých Budějovicích a na základě osobní prohlídky vozového parku a technického vybavení bylo zjištěno, že toto letiště disponuje veškerými prostředky předepsanými dokumentem ASM. Tyto prostředky jsou uloženy v záchranných vozidlech používaných na letišti v Plané u Českých Budějovic. Např. ve voze Scania se nachází nastavitelný klíč, požární sekera velká, požární sekera malá, odřezávač šroubů, krumpáč, ruční svítilna, pila na řezání kovů, přikrývka ohnivzdorná, výsuvný žebřík, lano, kleště štípací, univerzální kleště, sada šroubováků, nůžky na plech, klíny, rozbrušovací pila, rukavice nehořlavé, dýchací přístroje, kyslíková souprava, hydraulické vyprošťovací zařízení, sada pro první předlékařskou pomoc, plachty, nosítka apod. Ve vozidle ARO je uloženo kladivo, vyprošťovací souprava, motorová atd. Kromě tohoto předepsaného technického vybavení mají záchranáři na letišti v Českých Budějovicích k dispozici výsuvný osvětlovací stožár s reflektory 4x500 W pro osvětlení v místě zásahu ve speciálu Scania G 480. Dále je v tomto speciálu navíc oproti předpisům hasicí rouška, výstražné kužele, fixační límce, černé folie a vaky na zemřelé osoby, dvoububnový naviják, koště, rozpínák, nůžky na elektrická zařízení, nůžky na drát, ruční pumpa, střihač pedálů, klíče k uzavírání plynu, vytyčovací pásky a prostředky na odstraňování ropných a chemických havárií. Prostředky na odstraňování ropných a chemických havárií jsou uloženy i ve speciálním přívěsu na chemické a ropné havárie. Patří sem např. sorbenty a rozpouštědla ropných produktů, sorpční rohože, nádoby na použitý sorbent, hliníkové nádoby na ropné produkty, absorpční plachty a koberce, tlakové ucpávky kanalizací, sběrné síťky, košťata, lopaty a hrábě. Vybavení jednotky hasičského záchranného sboru na Letišti České Budějovice splňuje všechny náležitosti předepsané dokumentem Airport Services Manual letiště bezpečnostní kategorie 4.
90
pro
Technické prostředky na Letišti Karlovy Vary Na letišti v Karlových Varech je většina předepsaného vybavení uložena v letištním speciálu Panther FL 6x6. Je v něm umístěno takové nářadí, jako je sekera, páčidlo, ruční svítilna výsuvný žebřík, nůžky na plech motorová záchranná pila apod. Další část nářadí je uložena i v rychlém zásahovém vozidle Toyota Hilux. V tomto vozidle mají hasiči k dispozici např. pilu na řezání kovů a odolných materiálů, rozbrušovací pilu, hydraulické vyprošťovací zařízení a sadu pro první zdravotnickou pomoc. Prostředky pro vykonání první zdravotnické pomoci jsou uloženy i v hasičském a zdravotnickém Transporteru VW. Také na letišti v Karlových Varech mají záchranáři k dispozici prostředky, které jim letecké předpisy nenařizují. V Toyotě Hilux je uložena souprava zvedacích vaků, v letištním speciálu Panther se nachází osvětlovací stožár apod. Na základě získaných informací lze konstatovat, že i na letišti v Karlových Varech jsou záchranářům k dispozici všechny předepsané prostředky.
4.3.4
Vybavení předepsané pro letiště kategorie 7
Na letiště kategorie 7 jsou, co se týče vybavení technickými prostředky, kladeny větší nároky než na letiště kategorie 4, zmiňované v předešlé kapitole. V tabulce 12 je uvedeno
minimální
vybavení
technickými
prostředky
pro
letiště
kategorie
6 – 7, vztahuje se tedy na letiště v Brně a Ostravě. Obě tato letiště mají bezpečnostní kategorii 7.
91
Tabulka 12 - Vybavení předepsané dokumentem ASM pro letiště kategorie 6 – 7 (50) vybavení letiště kategorie 6 - 7
ks
nastavitelný klíč
1
požární sekera velká požární sekera malá odřezávač šroubů, 61 cm páčidlo, 95 cm páčidlo, 1.65 m rýč ruční svítila
1 4 1 1 1 1 4
kladivo, 1.8 kg trhací hák pila na řezání kovů a odolných materiálů s náhradními čepelemi přikrývka ohnivzdorná výsuvný žebřík lano, 15 m délka lano, 30 m délka kleště štípací 17,8 cm univerzální kleště 25cm sada šroubováků nůžky na plech klíny, výška 15 cm motorová záchranná pila se dvěma listy nebo pneumatický záchranný rýč kompletní plus náhradní válec a přidržovací pružina rozbrušovací pila rukavice nehořlavé
1 2 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 3 4
dýchací přístroje a náhradní bomby
pro každého záchranáře jedna sada
kyslíková souprava hydraulické nebo pneumatické vyprošťovací zařízení sada pro první zdravotnickou pomoc plachty
1 1 2 2
ventilátor pro odvětrání a chlazení
2 pro každého záchranáře jeden kompletní oděv 2
ochranné oděvy nosítka 92
Technické prostředky na letišti v Brně Na letišti v Brně disponují hasiči technickými prostředky uloženými v příslušných záchranných vozidlech. Např. v kombinovaném hasicím automobilu Mercedes Actross je uskladněn nastavitelný klíč, lana, rozbrušovací pila, motorová záchranná pila, nehořlavé rukavice, dýchací přístroje, kyslíkový inhalátor, ventilátor pro odvětrání a chlazení apod. V technickém přívěsu se nachází sekery, odřezávače šroubů, páčidla, rýč, kladivo, ruční svítilny kleště a řada dalšího nářadí. V cisternové automobilové stříkačce CAS32 Tatra 815 jsou uloženy nůžky na plech, nehořlavé rukavice, dýchací přístroje, kyslíkový inhalátor, hydraulické vyprošťovací zařízení apod. Výsuvný žebřík je uložen v rychlém zásahovém vozidle Ford F550 a další nářadí je uloženo v technickém automobilu Avia21 Furgon. Navíc jednotka hasičského záchranného sboru Letiště Brno využívá např. elektrocentrálu, protichemické oděvy, detektor na radioaktivní záření a laminátový člun. V Mercedesu Actross se nachází příslušenství pro násilné vniknutí do letadla, dálkově ovládaný osvětlovací stožár, sada halogenových lamp, dálkově ovládaný elektronický naviják, světelná rampa a záblesková světla. V Tatře 815 mají hasiči k dispozici sadu nejiskřícího nářadí, elektrické bourací kladivo a pneumatické zvedací vaky. Z těchto zjištění je patrné, že Letiště Brno disponuje všemi předepsanými technickými prostředky. Technické prostředky na letišti v Ostravě Z provedeného výzkumu jasně vyplývá, že letiště v Ostravě je nejlépe vybaveným regionálním letištěm v České republice. Disponuje jak největším počtem záchranných vozidel a záchranného personálu, tak nejkvalitnějšími technickými prostředky pro zásahy u mimořádných událostí na letišti. Nástroje pro záchranné operace jsou i na tomto letišti uloženy v zásahových vozidlech, např. ve vozidle Mitsubishi L200 je uskladněn nastavitelný klíč, odřezávač šroubů, páčidla, rýče a sada pro první zdravotnickou pomoc. Ve vozidle Panther CA5 jsou kromě jiného umístěny požární sekery, kladiva, ruční svítilny, různé druhy kleští,
93
rozbrušovací pily, nehořlavé rukavice apod. V Nissanu se nacházejí nůžky na plech klíny, kyslíkový inhalátor apod., ve zdravotnickém kontejneru plachty a nosítka atd. I záchranáři na letišti v Ostravě mohou ke své práci využívat prostředky, které jim předpisy přímo nenařizují. Ve vozidle Mercedes Benz Sprinter to jsou výstražné kužele, průmyslové vysavače, vytyčovací pásky, prostředky pro odstraňování ropných havárií, dekontaminační nafukovací sprcha, elektrocentrála a rozvodná skříň. Ve vozidle Panther CA5 je k dispozici dalekohled a vyváděcí evakuační maska, ve vozidle Mercedes Buffalo infra kamera a dálkově ovládaná elektrocentrála, v Mercedesu Benz je umístěn osvětlovací stožár a v Mitsubishi L200 je teleskopický osvětlovací stožár, dalekohled a megafon. Záchranáři na letišti v Ostravě mají k dispozici všechno vybavení předepsané pro letiště kategorie 7.
4.4
Závěrečné zhodnocení zajištění bezpečnosti na zkoumaných letištích Na všech porovnávaných letištích, tedy na letišti v Českých Budějovicích, Brně,
Ostravě a Karlových Varech jsou dodrženy nároky kladené na tato letiště Leteckým předpisem L14 a dokumentem Airport Services Manual, Part.1. Nejlepším vybavením z porovnávaných letišť disponuje jednotka hasičského záchranného sboru na letišti v Ostravě. Na tomto letišti je jednotka i nejpočetnější a disponuje nejpočetnější skupinou záchranných vozidel. Přestože na letišti v Českých Budějovicích jsou dodrženy minimální počty personálu, záchranných vozidel i technických prostředků, je toto letiště v porovnání s ostatními zkoumanými letišti vybaveno nejhůře. Proto bude následující část diplomové práce zaměřena
na návrh optimalizace personálního zajištění služby
a technického vybavení letiště .
94
4.5
Potvrzení hypotézy Na základě kvalitativního výzkumu, provedeného pomocí osobních návštěv,
telefonních rozhovorů, e-mailové korespondence a studiem předpisů byla hypotéza, „Pro kategorii letiště 4C je současné vybavení hasičského záchranného sboru a personální zabezpečení služby na dostačující úrovni“, potvrzena. Jednotka hasičského záchranného sboru Letiště České Budějovice disponuje všemi, jí předepsanými prostředky i předepsaným počtem zaměstnanců HZSP.
4.6 Srovnání s ostatními jednotkami HZSP Nejenom pro zajištění bezpečnosti pasažérů a zaměstnanců v letecké dopravě jsou zřizovány jednotky hasičských záchranných sborů podniku. Tyto jednotky vykonávají svoji funkci i v jiných oblastech lidské činnosti. Tyto jednotky můžeme nalézt v elektrárnách, na železnicích, v průmyslových halách apod. Ve všech těchto odvětvích se jedná o právnické nebo podnikající fyzické osoby, které tuto činnost vykonávají jako svoje povolání. Zasahují především na území svého zřizovatele. Počet zaměstnanců a vybavení těchto jednotek stanovuje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí HZS kraje. Početní stav zaměstnanců jednotky hasičského záchranného sboru podniku musí zajišťovat akceschopnost jednotky a zabezpečit plnění jejích úkolů (51, 52). Stejně jako vznikaly a rozvíjely se jednotky hasičských záchranných sborů letišť, které jsou předmětem této diplomové práce, docházelo ke zdokonalování v oblasti požární ochrany i na jiných úsecích lidské činnosti. Pro srovnání je v následujících kapitolách uvedena stručná historie vzniku a činnosti jednotek hasičského záchranného sboru v elektrárnách, na železnicích, v podniku Tatra Kopřivnice a v zahraničí.
4.6.1 Zaměstnanci jednotek HZSP v elektrárnách Se vznikem elektráren na přelomu 19. a 20. století vyvstala potřeba ochrany těchto objektů před mimořádnými událostmi a potřeba kvalitních zásahů při již probíhající události (53).
95
V tepelných elektrárnách, kde docházelo především ke vznícení uhelného prachu, začaly v polovině 20. století plnit svoji funkci jednotky sboru dobrovolných hasičských podniku. Jednalo se elektrárny v Mydlovarech, Komořanech, Karviné a Hodoníně (53). Postupem času docházelo ke zřizování jednotek hasičských záchranných sborů podniků, jejichž zaměstnanci byli zaměstnanci podniku. Tyto jednotky byly dislokovány např. v Elektrárně Tisová, Elektrárně Tušimice, Elektrárně Ledvice, Elektrárně Prunéřov, Elektrárně Chvaletice, Jaderné elektrárně Dukovany a Jaderné elektrárně Temelín. Postupem času došlo k zániku některých z výše jmenovaných jednotek HZSP (53). Nejvíce zásahů jednotek hasičských záchranných sborů elektráren je spojeno s technologickou či technickou pomocí v areálech elektrárny. Jedná se např. o odčerpávání vody, asistence při práci s otevřeným plamenem, kontrola zařízení elektrárny apod. Jednotky hasičských záchranných sborů elektráren zasahují v rámci IZS např. u dopravních nehod apod. V současné době jsou hasičské záchranné sbory podniku v těchto elektrárnách: Elektrárny skupiny ČEZ o Elektrárna Mělník o Eletkrárna Temelín o Elektrárna Tisová 1 o Elektrárna Prunéřov o Elektrárna Tušimice II o Elektrárna Počerady Východočeská energetika a.s. o Elektrárna Chvaletice V Elektrárně Opatovice nad Labem se nachází jediná jednotka sboru dobrovolných hasičů na území České republiky v současné době (53).
4.6.2 Zaměstnanci jednotek HZSP v železniční dopravě Stejně jako vznikaly a rozvíjely se jednotky hasičských záchranných sborů letišť, procházela i požární ochrana železnic svým vývojem. Počátky hasičské záchranné 96
služby na železnici se datují rokem 1953, do té doby byla požární ochrana na železnicích zajišťována pouze dobrovolnými sbory. Ty byly zřizovány pouze ve větších provozovnách a tyto dobrovolné jednotky požární ochrany byly tvořeny z řad zaměstnanců z různých pracovišť. Jejich nedostatečné znalosti a technické vybavení nezaručovaly včasný a dobře provedený zásah při vzniku požáru. Z těchto důvodů byl v roce 1952 ve spolupráci s ministerstvem vnitra uspořádán dvouměsíční kurz pro budoucí vedoucí pracovníky požární ochrany na železnici. Od roku 1953 se na vybraných uzlových stanicích začaly zřizovat tzv. útvary požární ochrany, jejichž výkon služby byl podřízen stejným zásadám jako výkon služby ve vojenských útvarech. Tyto útvary byly rozděleny na sektor ozbrojené ochrany a sektor požární ochrany. V roce 1955 byly vydány nové „Instrukce pro organizaci oddílů ozbrojené požární ochrany“ a podle tohoto dokumentu vznikl samostatný sektor požární ochrany železnic. K hašení požárů byly využívány požární vlaky, které měly čtyři vozy vybavené především pro hašení rozsáhlých požárů, kde bylo zapotřebí velkého množství vody. Tato souprava vozů se skládala zpravidla z cisterny, plošinového vozu, uzavřeného vozu a vozu osobní přepravy. Po vybudování objektů požárních stanic vybavených mobilní požární technikou, byly tyto vlaky zrušeny, i dnes se však jejich obdoba využívá při rozlehlých lesních požárech v místech, která nejsou dostupná pro silniční vozidla (46). Funkci požárních vlaků převzaly požární automobily, první z nich Praga RN, musel čerpat vodu pro hašení z tendru lokomotivy. Po roce 1960 již začaly práci vykonávat cisternové vozy ASC 16 Praga (46). Se zrušením parních lokomotiv sice ubylo požárů na železnici, došlo však k nárůstu přepravy různých kapalin a substrátů, které dnes řadíme mezi nebezpečné látky a přípravky. Od roku 1987 došlo proto k budování novách požárních stanic, do výbavy požárních jednotek přibyly nové požární automobily, např. CAS 32 T148, CAS 25 Š706, CAS 32 T815, CAS 25K Liaz 101 a postupně byly nakupovány i prostředky požívané při úniku přepravovaných látek z kolejových vozidel. K přečerpávání hořlavých kapalin se začalo využívat čerpadlo od firmy Rosenbauer, zakoupeny byly
97
vyprošťovací soupravy Lukas, motorové pily Husqvarna, osvětlovací přívěsy, dýchací přístroje Saturn apod. (46). 1. ledna 1990 byly vytvořeny čtyři Správy ochrany železnic v rámci sítě ČSD a od 1. ledna 1995 je hasičská záchranná služba jednotkou hasičského záchranného sboru podniku. Hasičská záchranná služba Českých drah (HZS ČD) zanikla ke dni 30. června 2008, od 1. července 2008 se z ní staly jednotky Hasičského záchranného sboru Správy železniční dopravní cesty (HZS SŽDC). V současné době jsou hasičské záchranné sbory podniku v těchto železničních stanicích (46): Brno
Liberec
Břeclav
Nymburk
České Budějovice
Olomouc
Česká Třebová
Ostrava
Hradec Králové
Plzeň
Cheb
Praha
Kolín
Přerov
Kralupy nad Vltavou
Ústí nad Labem
Společným znakem jednotek hasičských záchranných sborů letišť a železnic je období, kdy v obou těchto dopravních odvětvích započala nejvýraznější éra jejich rozvoje. Jak na letištích, tak na železnicích započal tento nejprudší rozvoj v oblasti zajištění ochrany proti ohni v polovině 20. století. Technické vybavení jednotek HZSP letišť i železnic rovněž prošlo podobným vývojem. V prvopočátku používaly letištní i železniční jednotky hasicí automobily bez cisteren na vodu, postupem času byly do jejich výbavy zařazeny cisternové automobilové stříkačky a další moderní technické vybavení, určené pro práci v těchto dvou odvětvích dopravy. Specifikem požární ochrany železnic je využívání požárních vlaků při hašení požárů v minulosti a v již zmiňovaných případech i v současné době. V současnosti vyjíždí požární vlak jako speciální vlak sestavený podle požadavků velitele zásahu.
98
4.6.3 Jednotky HZSP Tatra Kopřivnice Nepřímo byla společnost Tatra Kopřivnice zmíněna již v předchozích kapitolách diplomové práce, a to v názvech požárních automobilů, používaných zaměstnanci jednotek hasičských záchranných sborů na mnoha letištích. I v areálu této firmy působí hasičská jednotka v kategorii JPO IV, to znamená, že se jedná o hasičský záchranný sbor podniku (54). V objektu Tatry Kopřivnice se nachází mnoho provozů, kde hrozí nebezpečí vzniku požáru nebo jiné mimořádné události. Jedná se o kovárnu, teplárnu, slévárnu, válcovnu a mnohé další. Z důvodů zajištění bezpečnosti byla proto zřízena jednotka požární ochrany podniku, která zasahuje jak v areálu podniku, tak i při zásazích mimo objekt továrny, a to ve spolupráci s jednotkami sboru dobrovolných hasičů ze Štramberku, Příboru
a
Kopřivnice
a
ve
spolupráci
s Hasičským
záchranným
sborem
Moravskoslezského kraje (54). Hasiči zasahovali u požárů v této společnosti již před více než sto lety, a již tenkrát bylo jejich vybavení na velmi dobré úrovni, jak je vidět na obrázku 2.
Obrázek 2 – Hasičský automobil Tatra (54) V současné době jsou již hasiči vybaveni moderními automobily, mezi které patří CAS 32 T815, sanita T613, technický automobil Avia A30, CAS 20 T815, CAS 24 99
Liaz a automobilový žebřík AZ32 T815. Jako u podnikových hasičů na letištích i zde je veškeré technické vybavení pro případný zásah umístěno v těchto požárních vozidlech. Např. v cisternové automobilové stříkačce CAS 32 na podvozku Tatra 815 s nádrží na vodu o objemu 8 200 l a pro posádku ve složení 1 + 5 je umístěno toto vybavení (54): hadice, savice, proudnice
trhací hák
protichemické obleky
záchranná lana
dýchací přístroje
sorbenty
hasicí přístroje
halogenové světlomety apod.
ženijní nářadí
4.6.4 Jednotky letištních hasičských záchranných sborů v zahraničí Na činnost jednotek hasičských záchranných sborů na zahraničních, především evropských letištích, se vztahují letecké předpisy, kterými je vázána a převzala je do své legislativy i Česká republika. Tato činnost se i v zahraničí řídí anexy ICAO 1 až 18 (u nás jim odpovídají letecké předpisy L1 až L18) a Společnými leteckými předpisy JAR (3, 19). Tyto předpisy udávají úroveň personálního a technického vybavení hasičských záchranných sborů zahraničních letišť stejně jako v České republice. Kromě
předepsaného
vybavení
disponují
moderní
mezinárodní
letiště
i nadstandardním protipožárním vybavením. Např. budovy Letiště Vídeň – Schwechat jsou chráněny tzv. plnou ochranou. Ta je zabezpečena systémem 41 ústředen, ze kterých jsou předávány informace o každém poplachu přímo centrále letištního hasičského záchranného sboru (55).
100
4.7 Optimalizace personálního zajištění služby a technického vybavení Letiště České Budějovice Přestože podle předpisů splňuje letiště v Českých Budějovicích všechny předepsané náležitosti, jako je počet personálu a stav technického vybavení jednotky HZSP letiště, je možné uvažovat o optimalizaci tohoto vybavení. Počet personálu je podle mého názoru pro dvousměnný provoz dostačující. Co se týče technického vybavení, v současné době jsou na letišti dvě starší vozidla, jedná se o RZA ARO a CAS 32 Tatra 148. Je nutné přemýšlet především o výměně cisternové automobilové stříkačky, která sloužila již armádě v dobách, kdy byla na letišti dislokována, a poté byla upravena pro specifickou práci na letišti. Letištní speciál Scania zakoupený z ROP Jihozápad je nový a kvalitní automobil, objem nádrže na vodu je však pouze 7 500 l, některá vozidla na ostatních letištích mají objem této nádrže až 12 500 l. Při výběru nového hasicího automobilu je nutné tedy přihlížet nejenom k ceně a výbavě vozidla, ale i k objemu nádrží na vodu, na pěnidlo, popř. na hasicí prášek. Pro vytipování vozidel pro případné dovybavení hasičského záchranného sboru bylo použito různých metod operační analýzy, do výběru byla zařazena vozidla, která byla určena předvýběrem z vozidel jednotek HZS na ostatních letištích v ČR. Tímto předvýběren (Příloha R) byla pro další analyzování vybrána tato vozidla: Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6 Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) Mercedes Benz Actros 5-3558A/45/6x6 Bronto Skylift F32RLX CAS K30 MB Atego Rosenbauer Technický automobil Iveco Daily CAS K40 MB 2638 Panther HRET 6x6 KHA62
101
Tabulka 13 - Zhodnocení současného vybavení Letiště České Budějovice jednotka HZS Letiště České Budějovice
typ, popis
rychlý zásahový automobil ARO 4x4 AMC 2,5 TD Intercooler
posádka
nádrž nádrž nádrž na na na vodu pěnidlo prášek
dostačující stav, výměna není nutná
rychlý zásahový automobil
starý automobil Tatra 148 CAS 32 po armádě
zhodnocení stávajícího stavu
1+2
6 000
600
0
starší automobil, nutno počítat s výměnou za nový
1+2
7 500
900
0
nový kvalitní automobil
Scania G 480 PS 6x6
letištní speciál
přívěs na chemické a ropné havárie
sorbenty, rozpouštědla rop. produktů, ucpávky, rohože, nádoby na ropné produkty apod
dostačující stav, výměna není nutná
4.7.1 Optimalizace vybavení jednotky HZS Letiště Č. Budějovice na základě výsledků metody AHP Údaje o vozidlech určených již zmiňovaným předvýběrem byly zpracovány pomocí statistické metody AHP. Metodou AHP bylo stanoveno pořadí pro nákup vozidel pro optimalizaci vybavení jednotky HZS letiště v Plané u Českých Budějovic. Jako první tři v pořadí byly umístěny automobily Panther HRET 6x6 KHA62, Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) a Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6. Panther HRET 6x6 KHA62 je letištní speciál s objemem nádrže na vodu 12 300 l, na pěnidlo o objemu 1 500 l a na hasicí prášek o objemu 250 kg. Vozidlo je vybaveno hasicím ramenem s vystřelovacím trnem k hašení vnitřku letadel a kamerou pro záznam zásahu. Dalším vybraným vozidlem je také letištní speciál, a to Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) o objemech nádrží 12 500 l, 1 500 l a 250 kg. Poslední z trojice je kombinovaný hasicí automobil Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6, s objemem nadrží 10 000 l, 1 200 l a 250 kg. Do výbavy tohoto vozidla patří např. příslušenství pro vniknutí do trupu letadla, 102
přetlakový ventilátor, základní zdravotnické potřeby, detekční přístroje, dálkově ovládaný osvětlovací stožár, elektrocentrála, sada halogenových reflektorů k osvětlení místa zásahu, dálkově ovládaný elektronický lanový naviják s délkou lana 27 m, světelná rampa modré barvy včetně zvukového výstražného zařízení, záblesková světla, zábleskové majáky, oranžová světelná alej apod. Protože cena dvou prvních automobilů je příliš vysoká (25 a 24 mil.), jako nejreálnější možnost pro rozšíření vozového parku se jeví automobil umístěný na třetí příčce výběru. Splňuje všechna požadovaná kritéria, a to jak přijatelnou cenu, tak vyšší objem nádrží na vodu a na pěnidlo, je zde umístěn i zásobník na hasicí prášek. Vozidlo je rovněž vybaveno, kromě obvyklé výbavy, nadstandardním vybavením v podobě zařízení pro vniknutí do trupu letadla. Postup, kterým byly výsledky pro optimalizaci získány, je popsán v následující části práce.
103
V tabulce 14 je uveden seznam vozidel, která byla navržena do výběru pro optimalizaci vybavení jednotky HZS letiště v Českých Budějovicích. Ke každému vozidlu je přiřazeno velké písmeno abecedy, tímto písmenem budou vozidla značena i v dalších tabulkách analýzy. Tabulka 14 - Podklady pro metodu AHP nádrž na nádrž na vodu pěnidlo
typ vozidla
cena v mil.
posádka
A Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6
18
3
10 000
1 200
příslušenství pro vniknutí do trupu letadla
B Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer)
24
4
12 500
1 500
standardní výbava
C Mercedes Benz Actros 5-3558A/45/6x6
16
3
6 000
800
hydraulické vyprošťovací zařízení
D Bronto Skylift F32RLX
14
3
0
0
plošina evakuace
spec. výbava
E CAS K30 MB Atego Rosenbauer
8
5
2 500
200
hydraulické vyprošťovací zařízení
F technický automobil Iveco Daily
2
2
0
0
elektrocentrála, odsavač kouře
G CAS K40 MB 2638
10
5
8 000
1 000
pneumatické vysokotlaké vaky
H Panther HRET 6x6 KHA62
25
4
12 300
1 500
min.
max.
max.
max.
104
hasicí rameno s vystřelovacím trnem k hašení vnitřku letadel, max.pro kamera záznam zásahu
V první řadě byly váhy stanoveny podle důležitosti všech kritérií kladených na výběr vozu, viz tabulka 15. Největší důraz je kladen na objem nádrže na vodu, za nejméně důležité je pokládán počet míst pro posádku. Tabulka 15 - Stanovení vah podle všech kritérií podle všech kritérií
cena v mil.
nádrž nádrž spec geoprůposádka na na výbava měr vodu pěnidlo
váhy
cena v mil.
1,00
5,00
0,33
0,50
0,50
0,84
0,14
posádka
0,20
1,00
0,33
0,50
0,25
0,38
0,06
nádrž na vodu
3,00
3,00
1,00
5,00
1,00
2,14
0,36
nádrž na pěnidlo
2,00
2,00
0,20
1,00
0,50
0,83
0,14
spec. výbava
2,00
4,00
1,00
2,00
1,00
1,74
0,29
5,94
1,00
Z tabulky 16 je patrné, že na základě výsledných vah získaných pouze podle ceny vozidel je za nejvýhodnější z vybraných vozů považován nákup vozidla F, jedná se o technický automobil Iveco Daily. Tabulka 16 - Stanovení vah podle ceny vozidel podle ceny
A
B
C
D
E
F
G
H
geoprůměr
váhy
A
1,00 6,00 0,50 0,33 0,17 0,14 0,17 4,00
0,60
0,05
B
0,17 1,00 0,25 0,20 0,20 0,13 0,25 1,00
0,29
0,02
C
2,00 4,00 1,00 0,50 0,25 0,14 0,17 6,00
0,78
0,06
D
3,00 5,00 2,00 1,00 0,33 0,14 0,50 6,00
1,20
0,10
E
6,00 5,00 4,00 3,00 1,00 0,33 2,00 8,00
2,57
0,20
F
7,00 8,00 7,00 7,00 3,00 1,00 5,00 9,00
4,97
0,39
G
6,00 4,00 6,00 2,00 0,50 0,20 1,00 8,00
1,97
0,16
H
0,25 0,50 0,17 0,17 0,13 0,11 0,13 1,00
0,22
0,02
12,61
1,00
105
Při stanovení vah na základě požadavku na počet míst pro posádku se jako nejvýhodnější jeví zakoupení vozidla s označením G. V tomto případě se jedná o cisternovou automobilovou stříkačku CAS K40 MB 2638, viz tabulka 17. Tabulka 17 - Stanovení vah podle počtu členů posádky vozidla podle posádky
A
B
C
D
E
F
G
H
geoprůměr
váhy
A B C D E F G H
1,00 3,00 1,00 1,00 3,00 0,33 4,00 3,00
0,33 1,00 0,33 0,33 3,00 0,33 3,00 1,00
1,00 3,00 1,00 1,00 4,00 0,33 5,00 3,00
1,00 3,00 1,00 1,00 4,00 0,33 4,00 3,00
0,33 0,33 0,25 0,25 1,00 0,20 1,00 0,33
3,00 3,00 3,00 3,00 5,00 1,00 5,00 4,00
0,25 0,33 0,20 0,25 1,00 0,20 1,00 0,33
0,33 1,00 0,33 0,33 3,00 0,25 3,00 1,00
0,64 1,32 0,60 0,62 2,61 0,32 2,78 1,36 10,25
0,06 0,13 0,06 0,06 0,25 0,03 0,27 0,13 1,00
Z tabulky 18 pro stanovení vah pro zakoupení vozidla na základě objemu nádrže na vodu je zřejmé, že jako nejvýhodnější je považován nákup vozu s označením B, to je letištní speciál Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer). Tabulka 18 - Stanovení vah podle objemu nádrže na vodu podle objemu nádrže na vodu A B C D E F G H
A
B
C
D
E
F
G
H
geoprůměr
váhy
1,00 4,00 0,20 0,11 0,13 0,11 0,50 3,00
0,25 1,00 0,17 0,11 0,14 0,11 0,25 0,50
5,00 6,00 1,00 0,11 0,33 9,00 2,00 6,00
9,00 9,00 9,00 1,00 7,00 1,00 9,00 9,00
8,00 7,00 3,00 0,14 1,00 6,00 4,00 8,00
9,00 9,00 0,11 1,00 0,17 1,00 9,00 9,00
2,00 4,00 0,50 0,11 0,25 0,11 1,00 5,00
0,33 2,00 0,17 0,11 0,13 0,11 0,20 1,00
2,20 4,26 0,55 0,20 0,35 0,55 1,42 3,61 13,13
0,17 0,32 0,04 0,02 0,03 0,04 0,11 0,28 1,00
106
Stanovením vah podle objemu nádrže na pěnidlo byl pro optimalizaci doporučen také vůz s označením B, tedy letištní speciál Panther 6x6 CA5 ECE, viz tabulka 19. Tabulka 19 - Stanovení vah podle objemu nádrže na pěnidlo podle objemu nádrže na pěn.
A
B
C
D
E
F
G
H
geoprůměr
váhy
A B C D E F G H
1,00 3,00 0,25 0,13 0,14 0,11 0,50 3,00
0,33 1,00 0,25 0,11 0,14 0,11 0,25 1,00
4,00 4,00 1,00 0,14 0,25 0,20 2,00 6,00
8,00 9,00 7,00 1,00 5,00 1,00 8,00 9,00
7,00 7,00 4,00 0,20 1,00 0,33 5,00 7,00
9,00 9,00 5,00 1,00 3,00 1,00 8,00 9,00
2,00 4,00 0,50 0,13 0,20 0,13 1,00 1,00
0,33 1,00 0,17 0,11 0,14 0,11 1,00 1,00
2,14 3,58 0,96 0,22 0,47 0,24 1,73 3,17 12,52
0,17 0,29 0,08 0,02 0,04 0,02 0,14 0,25 1,00
Podle speciální výbavy vozidla, je na základě výsledků z tabulky 20 doporučen nákup vozidla H, v tomto případě se jedná o vozidlo Panther HRET 6x6 KHA62. Tabulka 20 - Stanovení vah podle speciální výbavy vozidla podle speciální výbavy
A
B
C
D
E
F
G
H
geoprůměr
váhy
A B C D E F G H
1,00 0,17 2,00 0,25 0,20 0,25 0,25 3,00
6,00 1,00 4,00 5,00 3,00 2,00 5,00 5,00
0,50 0,25 1,00 0,25 1,00 0,20 0,50 3,00
4,00 0,20 4,00 1,00 0,20 0,20 0,33 2,00
5,00 0,33 1,00 5,00 1,00 1,00 0,50 4,00
4,00 0,50 5,00 5,00 1,00 1,00 3,00 4,00
4,00 0,20 2,00 3,00 2,00 0,33 1,00 3,00
0,33 0,20 0,33 0,50 0,25 0,25 0,33 1,00
2,06 0,29 1,79 1,36 0,70 0,45 0,75 2,85 10,26
0,20 0,03 0,17 0,13 0,07 0,04 0,07 0,28 1,00
107
Ve výsledkové tabulce 21 metody AHP je pořadí vozidel určeno na základě srovnání vah přiřazených jednotlivým kritériím a vah, kdy byla mezi sebou porovnána jednotlivá vozidla vždy s přihlédnutím pouze k jednomu z kritérií. Výsledné pořadí vozidel doporučených k zakoupení je uvedeno v posledním sloupci tabulky. Tabulka 21 - Výsledková tabulka podle metody AHP
typ vozidla Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6 Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) Mercedes Benz Actros 53558A/45/6x6
cena
nádrž nádrž spec. vážený posádka na na výbava součin vodu pěnidlo
výsledné pořadí
0,05
0,06
0,17
0,17
0,20
0,15
3
0,02
0,13
0,32
0,29
0,03
0,18
2
0,06
0,06
0,04
0,08
0,17
0,09
5
0,10
0,06
0,02
0,02
0,13
0,06
8
0,20
0,25
0,03
0,04
0,07
0,08
7
0,39
0,03
0,04
0,02
0,04
0,09
6
CAS K40 MB 2638
0,16
0,27
0,11
0,14
0,07
0,12
4
Panther HRET 6x6 KHA62
0,02
0,13
0,28
0,25
0,28
0,23
1
váhy kritérií
0,14
0,06
0,36
0,14
0,29
Bronto Skylift F32RLX CAS K30 MB Atego Rosenbauer technický automobil Iveco Daily
108
4.7.2 Optimalizace vybavení jednotky HZS Letiště Č. Budějovice na základě výsledků metody pořadí, bodovací a WSA Doporučení byla již sice stanovena na základě metody AHP, pro ověření a potvrzení výsledků byla data zpracována i dalšími metodami. V tomto případě se jedná o metodu pořadí, metodu bodovací a metodu WSA. Jednotlivé výsledky ze všech těchto metod a z metody AHP byly shrnuty a z nich opět odvozeno pořadí pro doporučenou optimalizaci vybavení jednotky HZS Letiště České Budějovice. Tento celkový výsledek pouze potvrdil výsledek získaný na základě metody AHP, doporučena tedy byla na prvních třech místech opět vozidla Panther HRET 6x6 KHA62, Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) a Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6. Výsledky těchto metod a celkové pořadí výběru je znázorněno v následujících tabulkách 22 - 26. Jednotlivá vozidla jsou v tabulce 22 opět označena velkým písmenem abecedy a pod tímto označením budou uváděna i v následujících tabulkách. Pro jednotlivá kritéria jsou opět stanoveny váhy. Pro další výpočty jsou stanoveny i ideální a bazální (nejhorší) varianta. Jsou to varianty pouze teoretické, sloužící pro další výpočty analýzy. Tabulka 22 - Podklady pro metody: pořadí, bodovací, WSA
typ vozidla A Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6 B Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer)
spec. nádrž cena v nádrž na výbava posádka na mil. vodu v pěnidlo bodech 18
3
10 000
1 200
5
24
4
12 500
1 500
1
C Mercedes Benz Actros 5-3558A/45/6x6
16
3
6 000
800
3
D Bronto Skylift F32RLX
14
3
0
0
4
E CAS K30 MB Atego Rosenbauer
8
5
2 500
200
3
109
F technický automobil Iveco Daily
2
2
0
0
4
G CAS K40 MB 2638
10
5
8 000
1 000
2
H Panther HRET 6x6 KHA62
25
4
12 300
1 500
5
min.
max.
max.
max.
max.
0,23
0,06
0,33
0,09
0,29
ideální varianta
2
5
12 500
1 500
5
bazální varianta
25
2
0
0
1
váhy
Metodou pořadí je jako první v pořadí doporučeno k zakoupení vozidlo s označením H, viz tabulka 23. Jedná se o letištní speciál Panther HRET 6x6 KHA62. Tabulka 23 - Metoda pořadí vozidlo A B C D E F G H váhy
cena v mil.
posádka
nádrž na vodu
6 7 5 4 2 1 3 8 min. 0,14
5 3 5 5 1 8 1 3 max. 0,06
3 1 5 7 6 7 4 2 max. 0,36
110
nádrž spec. na výbava pěnidlo 3 1 1 8 5 5 7 3 6 5 7 3 4 7 1 1 max. max. 0,14 0,29
vážené pořadí
pořadí
2,97 4,03 5,00 5,27 4,82 5,04 4,54 2,48
2 3 6 8 5 7 4 1
Metodou bodovací bylo opět doporučeno k zakoupení vozidlo s označením H. Pořadí dalších vozidel je rozdílné, jak je patrné z tabulky 24. Tabulka 24 - Metoda bodovací vozidlo A B C D E F G H váhy
cena v mil. 3 2 4 5 7 9 6 1 min. 0,14
nádrž na posádka vodu 5 7 5 5 10 1 10 7 max. 0,06
7 10 5 1 2 1 3 9 max. 0,36
nádrž spec. na výbava pěnidlo 6 5 8 1 3 3 1 4 2 3 1 4 4 2 8 5 max. max. 0,14 0,29
vážené pořadí
pořadí
5,58 5,76 3,99 2,70 3,52 3,01 3,72 6,43
3 2 4 8 6 7 5 1
I metodou WSA bylo doporučeno zakoupení vozidla s označením H a rozdíly jsou znatelné až v pořadí dalších vozidel z výběru, viz tabulka 25. Tabulka 25 - Metoda WSA metoda WSA A B C D E F G H váhy
cena v mil.
posádka
nádrž na vodu
0,30 0,04 0,39 0,48 0,74 1,00 0,65 0,00 min. 0,14
0,33 0,67 0,33 0,33 1,00 0,00 1,00 0,67 max. 0,06
0,80 1,00 0,48 0,00 0,20 0,00 0,64 0,98 max. 0,36
111
nádrž spec. na výbava pěnidlo 0,80 1,00 1,00 0,00 0,53 0,50 0,00 0,75 0,13 0,50 0,00 0,75 0,67 0,25 1,00 1,00 max. max. 0,14 0,29
vážené pořadí
pořadí
0,76 0,55 0,47 0,31 0,41 0,36 0,55 0,83
2 3 3 5 3 3 2 1
Výsledná pořadí z metody pořadí, bodovací, WSA a AHP byla zanesena do výsledkové tabulky 26, pořadí vozidel doporučených k zakoupení je opět uvedeno v posledním sloupci tabulky. Tabulka 26 - Výsledné pořadí ze všech použitých metod VÝSLEDKOVÁ TABULKA ZE VŠECH POUŽITÝCH METOD
AHP pořadí bodovací WSA celkem závěr
Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6
3
2
3
2
10
2
Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer)
2
3
2
3
10
2
Mercedes Benz Actros 53558A/45/6x6
5
6
4
3
18
5
Bronto Skylift F32RLX
8
8
8
5
29
8
CAS K30 MB Atego Rosenbauer 7
5
6
3
21
6
technický automobil Iveco Daily
6
7
7
3
23
7
CAS K40 MB 2638
4
4
5
2
15
4
Panther HRET 6x6 KHA62
1
1
1
1
4
1
112
5 ZÁVĚR Cílem práce bylo zhodnocení stávající úrovně personálního a technického zabezpečení činnosti jednotky HZS Jihočeského letiště České Budějovice a.s. a návrh optimálního vybavení hasičského záchranného sboru tohoto letiště požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a optimálního personálního zabezpečení služby. Oba cíle práce byly splněny, úroveň vybavení na českobudějovickém letišti byla zhodnocena a na základě tohoto zhodnocení byla navržena jeho optimalizace. Zda je technické vybavení této jednotky dostatečné, bylo posuzováno jednak na základě studia předpisů zabývajících se touto tématikou, jednak na základě srovnání s vybavením vybraných letišť v České republice. Stanovená hypotéza, „Pro kategorii letiště 4C je současné vybavení hasičského záchranného sboru a personální zabezpečení služby na dostačující úrovni“ byla potvrzena. Studiem leteckých předpisů zabývajících se touto oblastí bylo zjištěno, že jak personální, tak technické vybavení Letiště České Budějovice splňuje předepsané nároky. Protože však vybavení na ostatních analyzovaných letištích je na vyšší úrovni, byla i přesto navržena optimalizace vybavení jednotky HZS na letišti v Plané u Českých Budějovic. Pro tuto optimalizaci bylo pomocí metod operační analýzy doporučeno zakoupení některého z těchto vozidel: Panther HRET 6x6 KHA62, Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer) a Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6. Všechny tyto vozy splňují vysoké nároky, kladené na ně specifickými podmínkami záchranných prací na letišti.
113
6 SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 1) LEHANKA, Josef. Na nebi českého lva. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 978-80206-0923-6. 2) MATĚJÍČEK Luděk. Chebská křídla. Cheb: Svět křídel, 2006. ISBN 80-8680827-0. 3) ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ. Letecký předpis: Letiště L14. Ministerstvo dopravy České republiky, 19. 11. 2009, změna č. 1/ČR ze dne 25. 8. 2011. Číslo jednací 641/2009-220-SP/4. 4) Databáze letišť: VFR letecký průvodce. Praha: Avion – Patrik Sainer, 2011. ISBN 978-80-86522-19-7. 5) Letiště. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 19. 11. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B. 6) ČESKO. Zákon č. 49 ze dne 6. března 1997 o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Úplné znění ze dne 13. září 2006, částka 142. Dostupný také z:
http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/DBFE6B7E-815D-4F11-94D2-601262631A
71/0/zakon_o_cl_uplne_zneni.pdf. ISSN 1211-1244. 7) MINISTERSTVO DOPRAVY. VŠEOBECNÉ INFORAMCE O LETIŠTÍCH. Informace o letištích [online]. ©2006 Ministerstvo dopravy [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/info.htm. 8) PAVLÍK, Josef. Zákulisí letiště. Praha: Naše vojsko, 1984. ISBN 20-089-84. 9) ČIHAŘ, Jiří. Letiště a jejich zařízení, I. díl. Dočasná vysokoškolská učebnice. 2. opravené vydání. Bratislava: Alfa, 1975. ISBN 63-717-75.
114
10) Vzletová a přistávací dráha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 1. 11. 2012
[cit.
2012-11-26].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzletov%
C3%A1_a_ p%C5%99ist%C3%A1vac%C3%AD_dr%C3%A1ha. 11) PORKÁT, Václav. Letištní hasiči od historie po současnost. In: Planes.cz: Unikátní články
o
letadlech,
letištích
a
létání
[online].
25.
7.
2012
22:25
[cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.planes.cz/cs/clanky/533/. 12) ČIHAŘ, Jiří. Letiště a jejich zařízení, II. díl. Dočasná vysokoškolská učebnice. Bratislava: Alfa, 1975. 63-747-75. 13) Letecké nehody v Česku a Československu. In: Wikipedia: the freee encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 29. 11. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Leteck%C3%A9_nehody_%C4%8CR. 14) ČESKO. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 108 ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Novelizace 8. listopadu 2010, částka 116. Dostupný také z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-8-listopadu-2010kterou-se-meni-vyhlaska-ministerstva-dopravy-a-spoju-c-1081997-sb-kterou-seprovadi-zakon-c-491997-sb-o-civilnim-letectvi-a-o-zmene-a-doplneni-zakona-c4551991-sb-o-zivnostenskem-podnikani-zivnostensky-zakon-ve-zneni-pozdejsichpredpisu-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-17997.html. ISSN 1213-189X. 15) ČESKO. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17 ze dne 29. března 1966 o leteckém přepravním řádu. In: Sbírka zákonů České republiky. 1966, částka 6. Dostupný také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=17&r=1966. ISSN 1211-1244.
115
16) ČESKO. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466 ze dne 26. září 2006 o bezpečnostní letové normě. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 153. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-466. ISSN 1211-1244. 17) NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla II. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. OD-31-012-81-05-112. 18) Letecký předpis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 22. 2. 2012 [cit.
2012-10-26].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_
p%C5%99edpisy. 19) ČESKO. ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČR. Aip of the CR: Letecká informační příručka [online]. ©2008 Letecká informační služba [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://lis.rlp.cz/ais_data/www_main_control/frm_cz_aip.htm. 20) JIHOČESKÝ KRAJ. LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE LKCS. Jihočeské letiště České Budějovice [online]. ©2012 LKCS Airport České Budějovice [cit. 2012-1123]. Dostupné z: http://www.airport-cb.cz/. 21) ŠILHA, J., B. TRNKA a J. PETRÁŠ. Letiště pod Kletí: Sborník k 55. Výročí zahájení provozu na letišti v Plané u Českých Budějovic.České Budějovice: Svaz letců ČSFR, 1992. 22) Holak, Miroslav. Letištní řád. Jihočeské letiště České Budějovice a.s., 1. 5. 2009. 23) Letiště Benešov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 13. 11. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4% 9B_Bene%C5%A1ov.
116
24) Letiště Havlíčkův Brod. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 13. 11. 2012
[cit.
2012-10-26].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%
C5%A1t%C4%9B_Havl%C3%AD% C4%8Dk%C5%AFv_Brod. 25) Havlíčkobrodský deník [online]. 26. 3. 2010 [cit. 2012-10-28]. ISSN 1802-0879. Dostupné
z:
http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20100326hb_letiste.
html. 26) WORDPRESS. LETIŠTĚ ROUDNICE NAD LABEM. Za letištěm [online]. ©2009 Za letištěm [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.zaletistem.cz/verejnavnitrostatni-letiste/letiste-roudnice-nad-labem/. 27) Letiště Roudnice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 22. 9. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_ Roudnice. 28) GLIDERMAN. AEROKLUB VYSOKÉ MÝTO. Aeroklub Vysoké Mýto [online]. ©2012 webmaster [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.lkvm.cz/Frameset.htm. 29) DOUBEK, Zdeněk a Helena REZKOVÁ. Létání a letiště v Hradci Králové. Vlkov: Helena Rezková, 2011. ISBN 978-80-904449-1-1. 30) ŠMOLDAS, Zdeněk. Průkopníci českého letectví. Hradec Králové: Kruh, 1984. 46008-84. 31) AIRPORT HRADEC KRÁLOVÉ. LETECKÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ A.S. Letecké služby Hradec Králové [online]. ©2010 Letecké služby Hradec Králové a.s. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.lshk.cz/cs/. 32) TAJBR. LZS PLZEŇ – LÍNĚ. LZS Letiště Líně [online]. ©2012 webmaster [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.lzsline.cz/.
117
33) LETIŠTĚ - LETKOV. AEROKLUB LETKOV. Letiště Plzeň – Letkov [online]. © AK Letkov 1999-2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.akletkov.cz/. 34) AEROKLUB LETŇANY. MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ PRAHA LETŇANY – AEROKLUB PRAHA LETŇANY. Aeroklub Praha: Mezinárodní letiště Praha Letňany [online]. ©2009 Aeroklub Letňany [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.akletnany.cz/cs/. 35) Letiště Letňany. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 13. 11. 2012 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_ Let%C5%88any. 36) LETIŠTĚ BRNO. LETIŠTĚ BRNO, MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ BRNO TUŘANY – ČESKÁ REPUBLIKA. Brno Airport [online]. ©2012 Letiště Brno a.s. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.airport-brno.cz/. 37) Letiště Brno – Tuřany. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 19. 11. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_ Brno-Tu%C5%99any. 38) BELNSIDE CZ. LETIŠTĚ KARLOVY VARY. International Airport Karlovy Vary Czech Republic [online]. ©2012 Letiště Karlovy Vary s.r.o. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://www.airport-k-vary.cz/cs/. 39) MATOUŠ
RASL.
VEŘEJNÉ
MEZINÁRODNÍ
LETIŠTĚ
MNICHOVO
HRADIŠTĚ. Veřejné mezinárodní letiště Mnichovo Hradiště [online]. ©Aero-taxi OKR, a.s., 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.lkmh.cz/. 40) SE-MO DATA. LETIŠTĚ OSTRAVA, A.S. Leos Janacek Ostrava Airport [online]. ©2003-2012 Letiště Ostrava, a.s. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.airportostrava.cz/cz/.
118
41) KLUMPAR, Václav. Letadla od A do Z. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2001. 42) EBRANA. LETIŠTĚ PARDUBICE. Letiště Pardubice [online]. 2007©East Bohemian Airport a.s. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.airportpardubice.cz/. 43) Letiště Pardubice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 22. 11. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9 B_Pardubice. 44) LETIŠTĚ PRAHA. LETIŠTĚ VÁCLAVA HAVLA PRAHA, RUZYNĚ. Prague Airport: Václav Havel Airport Prague [online]. ©2010 Letiště Praha [cit. 2012-1202]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/. 45) Letiště Václava Havla Praha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 26. 11. 2012
[cit.
2012-12-02].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%
A1t%C4%9BPraha-Ruzyn% C4%9B. 46) Požáry.cz: ohnisko žhavých zpráv [online časopis]. 2000 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.pozary.cz/. ISSN 0024 –1156. 47) HADAČ, Vladimír. Zásahové vozidlo. In: Info Benešov: Dění na letišti Benešov a
v jeho
okolí
[online].
21.
5.
2012
[cit.
2012-11-15].
Dostupné
z:
http://www.minfo.cz/benesov-info/zi_vozidlo.php. 48) CORE TRADE. HASIČI LETIŠTĚ OSTRAVA. Hasiči Airport Ostrava [online]. ©2011 Core WEB [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://hasici.airport-ostrava.cz/. 49) LESYCO GMA. ZIEGLER. Ziegler hasičská technika [online]. ©2012 Ziegler hasičská technika [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://ziegler-ht.cz/.
119
50) INTERNATIONAL CIVIL AVIATION ORGANIZATION. Airport Services Manual: Part. 1- Rescue and fire fighting. ICAO©1991. ISBN 92-9194-299-5. Dostupné
také
z:
http://
ebookbrowse.com/53391173-50953667-icao-airport-
services-manual-part-1-rffs-pdf-d132865134. 51) ČESKO. Zákon č. 133 ze dne 17.12. 1985 o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1985, částka 34. Dostupný také z: http://www.fbi.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/fbi/030/cs/sys/resource/PDF/ zakon_133.pdf. ISSN 1211-1244. 52) MINISTERSTVO VNITRA. GŘ HZS ČR. Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany. Frýdek-Místek: Tiskárna Kleinwächter, 2009. ISBN 978-80-7385-069-2 53) DVOŘÁČEK, [cit.
David.
2013-05-01].
Hasiči Dostupné
v elektrárnách. z:
In:
Rewue.cz
[online].
http://www.rewue.cz/historie/hasici_v
_elektrarnach.html 54) WEB SNADNO CZ. TATRA KOPŘIVNICE. Hasičský záchranný sbor Tatra Kopřivnice [online]. Aktualizováno 02.05.2013. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.hzskoprivnice.wbs.cz/ 55) SCHRACK SECONET AG. REFERENČNÍ PROJEKTY. Letiště Vídeň – Schwechat [online]. ©2012 Schrack Seconet AG [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.schrack-seconet.com/cs/company/reference_projects/index.html? id=0000001
120
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Veřejná mezinárodní letiště a veřejná vnitrostátní/neveřejná mezinárodní letiště v ČR……………….…………………………… str. 22 Tabulka 2 – Heliporty v České republice………………………………………… str. 23 Tabulka 3 – Letecké nehody českých i zahraničních strojů na území ČR od roku 2008 do roku 2012…………………………………………………… str. 26 Tabulka 4 – Rozdělení letišť do kategorií podle velikosti letadel………………... str. 33 Tabulka 5 – Minimální počet vozidel a personálu podle kategorie letiště……….. str. 34 Tabulka 6 – Minimální použitelné množství hasebních látek podle kategorie Letiště………………………………………………………………. str. 35 Tabulka 7 – Minimálně použitelné množství hasebních látek pro kategorii letiště 7………………………………………………………………. str. 79 Tabulka 8 – Srovnání vybavení dle počtu odbavených letů a cestujících………… str. 85 Tabulka 9 – Srovnání vybavení dle bezpečnostní kategorie……………………… str. 86 Tabulka 10 – Vybavení předepsané dokumentem Airport Services Manual (ASM) pro jednotlivé bezpečnostní kategorie letišť……………….. str. 88 Tabulka 11 – Vybavení předepsané dokumentem ASM pro letiště kategorie 3 – 5………………………………………………….….. str. 89 Tabulka 12 – Vybavení předepsané dokumentem ASM pro letiště kategorie 6 – 7……………………………………………………... str. 92 Tabulka 13 – Zhodnocení současného vybavení Letiště České Budějovice a.s….str. 102 Tabulka 14 – Podklady pro metodu AHP…………………………………...…… str. 104 Tabulka 15 – Stanovení vah podle všech kritérií…………………………...…… str. 105 Tabulka 16 – Stanovení vah podle ceny vozidel………………………...………. str. 105 Tabulka 17 – Stanovení vah podle počtu členů posádky vozidla………...……… str. 106 Tabulka 18 – Stanovení vah podle objemu nádrže na vodu………………...…… str. 106 Tabulka 19 – Stanovení vah podle objemu nádrže na pěnidlo……………...…… str. 107 Tabulka 20 – Stanovení vah podle speciální výbava vozidla…………...……….. str. 107 Tabulka 21 – Výsledková tabulka podle metody AHP………………………….. str. 108 121
Tabulka 22 – Podklady pro metody pořadí, bodovací, WSA…………………… str. 109 Tabulka 23 – Metoda pořadí…………………………………………………….. str. 110 Tabulka 24 – Metoda bodovací…………………………………………………. str. 111 Tabulka 25 – Metoda WSA……………………………………………………... str. 111 Tabulka 26 – Výsledné pořadí ze všech použitých metod……………………… str. 112
122
Seznam obrázků
Obrázek 1 – Situační plán Letiště České Budějovice (17)……………………….. str. 41 Obrázek 2 – Hasičský automobil Tatra (54)………………………………..……..str. 99
123
7 PŘÍLOHY Seznam příloh
Příloha A – Seznam všech letišť v ČR (4)……………………………………….str. 125 Příloha B – Letištní mapa Letiště České Budějovice (17)………………………. str. 134 Příloha C – Cisternová automobilová stříkačka Tatra 148 CAS 32 (46)……….. str. 135 Příloha D – Letištní speciál Scania G 480 PS 6x6 (46)…………………………. str. 136 Příloha E – Vybavení letištního speciálu Scania G 480 PS 6x6 (46)…………… str. 137 Příloha F – Cisternová automobilová stříkačka Tatra 815 CAS 32 (46)………... str. 138 Příloha G – Panther 6x6 CA5 ECE Hret (48)…………………………………… str. 139 Příloha H – CAS Mercedes Benz Buffalo 4 Actros 3360A (48)………………... str. 140 Příloha I – Mercedes Actros 5-3358A/45/6x6 (48)……………………………... str. 141 Příloha J – Bronto Skylift F32RLX (48)………………………………………... str. 142 Příloha K – Zásahové vozidlo Mitsubishi L200 (48)……………………………. str. 143 Příloha L – Zásahové vozidlo Nissan Patrol (48)……………………………….. str. 144 Příloha M – Kontejner – valník (48)…………………………………………….. str. 145 Příloha N – Kontejner – zdravotnický (48)……………………………………… str. 146 Příloha O – CAS K30 MB Atego Rosenbauer (39)…………………………….. str. 147 Příloha P – Technický automobil Iveco Daily (39)……………………………... str. 148 Příloha R – Předvýběr požárních vozidel pro analýzu………...………………… str. 149
124
Příloha A - Seznam všech letišť v ČR
letiště
provoz
typ letiště
umístění
Baška
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3 km S Frýdek Místek
Benešov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
5,6 km SSW Benešov
Bezdružice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1 km SW Bezdružice
Bohuňovice
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
0,5 GEO 100° Bohuňovice
Bojkovice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
12 km E Uherský Brod
Boleradice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1,4 km ESE Boleradice
Borek
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
3,5 km VW Stará Boleslav
Boršice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
7 km 253° GEO Uherské Hradiště
Bořitov
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2,5 km NEN Černá Hora obec
Brno Tuřany
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
7,5 km 125° GEO Brno
Broumov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km S Broumov
Břeclav
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3,5 km N Břeclav
Bubovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
7,5 km 080° GEO Bubovice
Buranos Aires
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
5 km NW Beroun
Bynovec
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
7 km 043° GEO Děčín
Bystřice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2 km W Bystřice nad Pernštýnem
Čáslav
VFR/IFR den/noc
Vojenské neveřejné mezinárodní letiště
3,05 km N Čáslav
Částkovice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
2 km SE Nová Cerekev
125
3,5 km NNE Česká Lípa
Česká Lípa
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
Česká Třebová
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
České Budějovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
Český Dub
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
Čihadlo
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
0,5 km W Pěnčín
Dačice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2,5 km SE Dačice
Dětřichov Oáza
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4 km NE Litovel
Dolní Rožínka
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
500 m E Dolní Rožínka
Doudleby
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
Dušníky
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
Dvůr Králové
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
Erpužice
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
Frýdlant
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
Frymburk
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
Havlíčkův Brod
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
Hodkovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
Horní Počaply
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4 km S Štětí
Hořice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
4,5 km SW Hořice
Hořovice
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
1,5 km N Hořovice
126
1 km NNE Česká Třebová 6,5 km GEO 235° Č. Budějovice 1 km NNE Český Dub
3 km ESE Kamenný Újezd 6 km W Roudnice nad Labem 2,5 km SE Dvůr Králové 0,5 km GEO 180° Erpužice 1,5 km GEO 090° Frýdlant n. Orlicí 5 km NE Frymburk 2,4 km SW Havlíčkův Brod 2,5 km SW Hodk. nad Metují
Hosín
VFR den/noc (PJE)
Veřejné vnitrostátní letiště
7,5 km N České Budějovice
Hradčany
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
5 km S Mimoň
Hradec Králové
VFR den/noc (PJE)
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
4 km GEO 010° Hradec Králové
Hranice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km W Hranice
Chabeřice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
10,5 km SW Zbraslavice
Charvátce
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
8 km N Louny
Cheb
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3 km 135° GEO Cheb
Choceň
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
3 km SW Choceň
Chomutov
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní letiště
3,05 km E Chomutov
Chotěboř
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
4 km S Chotěboř
Choteč
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3 km W Lázně Bělohrad
Chotěšov
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
17 km SW Plzeň
Chrudim
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km WSW Chrudim
Chřibská
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
1 km SW Chřibská
Jaroměř
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3,5 km SE Jaroměř
Jehnědí
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
6,2 km W Ústí nad Orlicí
Jičín
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,8 km SW Jičín
Jihlava
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
4 km NE Jihlava
Jindřichův Hradec VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3 km W J. Hradec
Jiřičky
Plocha SLZ neveřejná
6,5 km NW Želiv
VFR - den
127
Kaplice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3,5 GEO 235° Kaplice
Karlovy Vary
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
4,5 km SE Karlovy Vary
Kladno
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní letiště
4,2 km SW Kladno
Klatovy
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní letiště
3,4 km NE Klatovy
Kolín
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km SSW Kolín
Košice u Tábora
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
5 km SE Planá nad Lužnicí
Kotvrdovice
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
10 km E Blansko
Kramolín
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
10 km S Třeboň
Kraví Hora
Vfr - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
1 km NW Bořetice
Krnov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3 km S Krnov
Kroměříž
VFR - den (PJE)
Neveřejné vnitrostátní letiště
2,2 km SE Kroměříž
Křižanov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,4 km 170° GEO Křižanov
Kříženec
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
2,1 km E Planá u M. Lázní
Kunětice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
Kunovice
VFR/IFR den/noc
Neveřejné mezinárodní letiště
Kvasiny
VFR - den
Plocha Slz neveřejná
Kyjov
VFR den/noc
Veřejné vnitrostátní letiště
3 km S Kyjov
Letkov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
6 km ESE GEO Plzeň
Letňany
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
7 km NE GEO Praha
Letovice
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
1,7 km E Letovice
128
5,5 km NNE Pardubice 4,5 km 200° GEO Uherské Hradiště 4,5 km N Rychn. nad Kněžnou
Liberec
VFR - den (PJE)
Neveřejné mezinárodní letiště
2,5 km W GEO Liberec
Litoměřice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
Lomnice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4 km E Litoměřice 2 km NE Lomnice nad Popelkou
Loučeň
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
3 km E Loučeň
Mariánské lázně
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
5 km SSE Mariánské Lázně
Medlánky
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
6,5 km NW hl. Nádraží Brno
Mělník
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2,5 km SW Mělník
Mikulovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,2 km 320° GEO Mikulovice
Milovice
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
2,5 km NE Milovice
Miroslav
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
1,5 SW Miroslav
Miroslav Aircon
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
2,6 km SE Miroslav obec
Místek
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3 km S FrýdekMístek
Mladá Boleslav
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km SSW Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště VFR - den
Veřejné mezinárodní letiště
3 km NE Mnich. Hradiště
Moravská Třebová VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
Moravský Beroun
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
Most
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
4,7 km NNE Mor. Třebová 3 km E Moravský Beroun 3,5 km NNE GEO Most
Most Libkovice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
6 km NE Most
Náchod
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
3 km W Náchod zámek
Náměšť
VFR/IFR den/noc
Vojenské neveřejné mezinárodní letiště
5 km SW Náměšť
129
Nová Včelnice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
3,8 km S Kamenice nad Lipou
Nové Město
VFR den/noc (PJE)
Veřejné vnitrostátní letiště
3,3 km NW Nové Město
Nymburk
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
1,5 SSE Nymburk
Olomouc
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3,8 km W Olomouc
Opava
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
30,5 km E Opava
Osičiny
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1 km SSW Masojedy
Ostrava Mošnov
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
20 km SW Ostrava
Ostrov
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4 km NE Ostrov
Otrokovice
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
11 km WSW Zlín
Panenský Týnec
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,5 NE Panenský Týnec
Pardubice
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
4 km SW Pardubice
Písek
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
4 km N Písek
Plasy
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km SSW Plasy
Plešnice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
15 km W Plzeň
Plzeň Líně
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
11 km SW GEO Plzeň
Podhořany
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
11 km E Čáslav
Polepy
VFR - den
Plocha SLZ veřejná
10 km 100° GEO Litoměřice
Polička
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km N Polička
Praha Jeneč
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
700 m SE Jeneč
Praha Kbely
VFR/IFR den/noc
Vojenské neveřejné mezinárodní letiště
11 km 072° GEO Praha hrad
130
Praha Ruzyně
VFR/IFR den/noc
Veřejné mezinárodní letiště
10 km 277° GEO Praha hrad
Prostějov
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
3 km SE GEO Prostějov
Přerov
VFR - den
Vojenské neveřejné mezinárodní letiště
4,5 km 224° GEO Přerov
Příbram
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
6 km NE Příbram
Přibyslav
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2 km ENE Přibyslav
Radovesice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3,3 km W Budyně n. Orlicí
Rakovník
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km WSW Rakovník
Ramš
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4,3 km SSE Česká Lípa
Raná
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
6 km NW Louny
Rohozec
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
7 km N Čáslav
Rokycany
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
1,2 km N Rokycany
Roudnice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
2 km SW Roudnice n. Lab.
Říčany
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2 km SSW Říčany
Sázava
VFR - den
Plocha SLZ veřejná
2 km NE Sázava
Sazená
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
6 km NNE Velvary
Sazomín
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1 km SW Sazomín
Skuteč
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,5 km SE Skuteč
Slaný
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,3 km S Slaný
Slušovice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1,2 km 030° GEO Slušovice
Soběslav
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,5 km SSW Soběslav
131
Staňkov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km NW Staňkov
Stichovice
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
5,2 GEO 285° Prostějov
Strakonice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
0,8 km SW Strakonice
Strážnice
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
1,5 km 225° GEO Strážnice
Strunkovice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
9,5 km NE Prachatice
Střemy
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
8 km 65° GEO Mělník
Studenec
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
7 km S Jilemnice
Škudly
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3,3 km GEO 240°Přelouč
Štětí
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
2,2 km 53° GEO Štětí
Šumperk
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3,3 E Šumperk
Šumvald
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
8 km N Uničov
Tábor
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3 km SE Tábor
Tachov
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
5 km E Tachov
Teplice
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
3 km SW Teplice
Toužim
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
3,7 km 320°GEO Toužim
Trnávka
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2,6 km E Mošnov
Trutnov
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
3,2 km 277° GEO Trutnov
Třebíč
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
2,5 km SE Třebíč
Třeboň Dvorce
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
Ústí nad Labem
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
3,1 km GEO 257° Třeboň 5,5 km 310° GEO Ústí nad Labem
132
Ústí nad Orlicí
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km E Ústí nad Orlicí
Velké Poříčí
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,3 km SE Hronov
Veselí u Přelouče
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
5 km SE Přelouč
Vlašim
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km NW Vlašim
Vodochody
VFR/IFR den/noc
Neveřejné mezinárodní letiště
2 km SW Odolena Voda
Vrátkov
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná/registrovaná
4,5 km SW Český Brod
Vrchlabí
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km E Vrchlabí
Všeň
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
6 km SW Turnov
Vysoké Mýto
VFR - den
Veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní letiště
3 km SE Vysoké Mýto
Vyškov
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,5 km NE Vyškov
Zábřeh
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
12,5 km E Opava
Záhoří
VFR - den
Plocha SLZ veřejná
7 km N Bystřice pod Hostýnem
Zbraslavice
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
2,2 km 080° GEO Zbraslavice
Zlín Štípa
VFR - den
Plocha SLZ veřejná/registrovaná
8 km NE Zlín
Znojmo
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
3 km S Znojmo
Zvole Western
VFR - den
Plocha SLZ neveřejná
1,5 km S Zvole
Žamberk
VFR - den
Veřejné vnitrostátní letiště
1,5 km W Žamberk
Žatec Macerka
VFR - den
Neveřejné vnitrostátní letiště
2,6 km GEO 235° Žatec
133
Příloha B - Letištní mapa Letiště České Budějovice
134
Příloha C - Cisternová automobilová stříkačka Tatra 148 CAS 32
135
Příloha D - Letištní speciál Scania G 480 PS 6x6
136
Příloha E - Vybavení letištního speciálu Scania G 480 PS 6x6
137
Příloha F - Cisternová automobilová stříkačka Tatra 815 CAS 32
138
Příloha G - Panther 6x6 CA5 ECE Hret
139
Příloha H - CAS Mercedes Benz Buffalo 4 Actros 3360A
140
Příloha I - Mercedes Actros 5-3358A/45/6x6
141
Příloha J - Bronto Skylift F32RLX
142
Příloha K - Zásahové vozidlo Mitsubishi L200
143
Příloha L - Zásahové vozidlo Nissan Patrol
144
Příloha M - Kontejner valník
145
Příloha N - Kontejner zdravotnický
146
Příloha O - CAS K30 MB Atego Rosenbauer
147
Příloha P - Technický automobil Iveco Daily
148
Příloha R - Předvýběr požárních vozidel pro analýzu HZS Letiště Brno Tuřany Rychlý zásahový automobil Ford F550 RIV
typ, popis
nádrž nádrž nádrž posádka na na na cena předvýběr vodu pěnidlo prášek
rychlý zásahový automobil
CAS 64 starý, rok výr. 1984 Sides 2000 Mercedes - Benz Actross 3360 A42 6x6
kombinovaný hasicí automobil
1+2
10 000
1 200
250
Tatra 815 CAS 32
cisternová automobil. stříkačka
1+3
8 200
800
0
Technický přívěs
k přepravě technických prostředků a materiálu
149
-
na letišti v ČB k dispozici, není potřeba nákupu
-
starý, nepořizovat
18 zařadit do mil. výběru
-
starší vozidlo, nezařazeno do výběru
-
přístroje uloženy v ostatních automobilech, v ČB není zapotřebí
HZS Letiště Karlovy Vary
Toyota Hilux
Panther FL 6x6
typ, popis
posádka
nádrž na nádrž na vodu pěnidlo
nádrž na cena prášek
rychlý zásahový automobil
letištní speciál
1+3
12 000
1 500
150
250
předvýběr
-
na letišti v ČB k dispozici, není potřeba nákupu
-
podobný jako Panther 6x6 z Ostravy, který je již do výběru zařazen
HZS Letiště Ostrava
typ, popis
Panther 6x6 CA5 ECE (Rosenbauer)
letištní speciál
Panther 6x6 CA ECE Hret (Rosenbauer)
letištní speciál
posádka
1+3
1+3
nádrž nádrž na na vodu pěnidlo
12 500
12 300
1 500
1 500
nádrž na cena předvýběr prášek
250
250
24 zařadit do mil. výběru
-
podobný jako Panther z Ruzyně, který je již do výběru zařazen
-
stejný jako Mercedes z Brna Tuřan, který je již do výběru zařazen
Mercedes Benz kombinovaný Buffalo 3 a 4 hasicí automobil (Actros 3360)
1+1
10 000
1 200
250
Mercedes cisternová Benz Actros 5- automob. 3558A/45/6x6 stříkačka
1+2
6 000
800
0
16 zařadit do mil. výběru
hydraulická teleskopická vysokozdvižná plošina do 32m, Bronto Skylift vhodná pro F32RLX evakuaci osob (koš, žebřík, záchranný vak), kamera, zásah vodou z výšky
1+2
-
-
-
14 zařadit do mil. výběru
-
v ČB chemický přívěs, není zapotřebí uvažovat o zakoupení chem. automobilu
Mercedes Benz malý chemický Sprinter 518 automobil CDI
1+2
-
151
-
-
Dopravní automobil M-B přeprava osob Sprinter
Mitsubishi L200
Nissan Patrol
velitelský automobil
1 + 16
-
1+4
-
-
-
rychlý zásahový automobil
Mobilní kompresor pro foukání nízkotlakých vaků na zdvihání letadel Atlas XATS 67
Kontejner – valník
k přepravě technických prostředků a materiálu
Kontejner zdravotnický
zdravotnický materiál pro ošetření velkého počtu zraněných
Kontejner hranolový
pražce, hranoly, desky, lopaty, krumpáče apod.
152
-
-
-
vzhledem k malému počtu záchranářů v ČB není zapotřebí
-
vzhledem k malému počtu záchranářů v ČB je jako velitelské vozidlo užíván RZA ARO
-
RZA na letišti v ČB k dispozici, není potřeba nákupu
-
důležitý pro větší letiště, v ČB není potřeba
-
důležitý pro větší letiště, v ČB není potřeba
-
důležitý pro větší letiště, v ČB není potřeba
-
důležitý pro větší letiště, v ČB není potřeba
HZS Letiště V. Havla Praha
nádrž nádrž nádrž posádka na na cena předvýběr na vodu pěnidlo prášek
typ, popis
CAS K30 MB Atego Rosenbauer
cisternová automobilová stříkačka
1+4
2 500
200
0
8 mil
Technický automobil Iveco Daily
sorpční látky, odsavač kouře, pneumatické ucpávky, elektrocentrála, vysavač na nebezpečné látky
1+1
-
-
-
2 zařadit do mil. výběru
RZA Volkswagen TDI
rychlý zásahový automobil
CAS K40 MB 2638
cisternová automobilová stříkačka
Panther FL 6x6 KHA
Panther ARFF CA5 6x6 KHA62
letištní speciál
letištní speciál
1+4
1+0
1+0
-
8 000
12 000
12 500
153
1 000
1 500
1 500
0
250
250
zařadit do výběru
RZA na letišti v ČB k dispozici, není potřeba nákupu
10 zařadit do mil. výběru
-
podobný jako Panther z Ostravy, který je již do výběru zařazen
-
podobný jako Panther z Ostravy, který je již do výběru zařazen
Panther HRET 6x6 KHA62
Velitelský automobil Škoda Octavia
Volkswagen Caddy pro přepravu hasicích přístrojů
hasicí rameno s vystřel. trnem k hašení vnitřku letadel, kamera pro záznam zásahu
velitelský automobil
1+3
1+4
12 300
-
pro přepravu has. přístrojů
154
1 500
-
250
-
25 zařadit do mil. výběru
-
vzhledem k malému počtu záchranářů v ČB je jako velitelské vozidlo užíván RZA ARO
-
přístroje uloženy v ostatních automobilech, není zapotřebí