Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Návrh optimalizace hospodaření ekologického zemědělského podniku
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Soňa Dušková, Ph.D.
Bc. Hana Bradová
Brno 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci:
Návrh
optimalizace
hospodaření
ekologického
zemědělského podniku, vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:………………………..
…………………………………………………….. podpis
Poděkování: Především bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí diplomové práce Ing. Soně Duškové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce, dále rodinně a příteli za velkou pomoc a podporu.
Abstrakt: Tato práce je psána za účelem prozkoumání, zhodnocení a následně navrhnutí optimalizace hospodaření podniku. Hodnocení podniku je řešeno pomocí metody, jež je založena na využití ekologických, ekonomických a sociálních ukazatelů – indikátorů. V ekologické sféře bylo zjištěno nedostatečné hnojení, převážně P a K ale naopak diverzita pěstování plodin a velikostí pozemků jsou na dobré úrovni. Ekonomické ukazatele jsou v kladných výsledcích a sociální ukazatele jsou na vysoké úrovni, také proto, že jde o rodinnou farmu a všichni pracovníci jsou majitelé podniku a mají zájem na zefektivnění produkce, dobrých vztazích s komunitou, vlastním vzdělávání a dobré vzájemné spolupráci. Jako optimalizační opatření bylo navrženo provést na pozemcích rozbor půdy, dále dle akutnosti deficitu živin začít přihnojovat močůvkou, upravit hnojení pozemku s opakováním po 4 letech a dávkou 18tun na ha a nadbytek organické hmoty optimalizovat odvozem slámy z pozemku. Klíčová slova: ekologické zemědělství, trvalá udržitelnost, indikátory, analýza slabých míst
Abstract: This work is written in order to explore, evaluate, and then propose the optimization of the enterprise. Assessment is done using the method based on the exploitation of ecological, economic and social indicators. In the environmental sphere was found inadequate fertilization, mainly "P" and "K" on the contrary, diversity of crops and field size are good. Positive results were reached in the economic indicators and social indicators are at high lever, especially because all workers are the owners of the company and thus they make an effort to increase efficiency of production, social engagement, own education and cooperation. As an optimization measures were designed to perform analysis on plots of land, followed by the acuteness of nutrient deficiencies begin manure to fertilize, fertilization modify property repeating after 4 years at a dose of 18 t.ha-1 and excess organic matter being taken to optimize the straw from the land. Keywords: organic farming, sustainability, indicators, analysis of weaknesses
Obsah: 1.
ÚVOD ....................................................................................................................... 8
2.
CÍL PRÁCE.............................................................................................................. 9
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................... 10
4.
3.1
Charakteristika ekologického zemědělství ................................................. 10
3.2
Principy ekologického zemědělství .............................................................. 10
3.2.1
Princip zdraví .............................................................................................. 10
3.2.2
Princip ekologie .......................................................................................... 11
3.2.3
Princip spravedlnosti................................................................................... 11
3.2.4
Princip péče................................................................................................. 11
3.3
Vývoj ekologického zemědělství .................................................................. 12
3.4
Dotace v ekologickém zemědělství............................................................... 13
3.5
Optimalizace polní produkce. ...................................................................... 15
3.6
Ovlivňující faktory v ekologickém zemědělství.......................................... 15
3.6.1
Vegetační faktory ........................................................................................ 16
3.6.2
Produkční faktory ....................................................................................... 17
3.6.3
Úrodnost...................................................................................................... 18
3.7
Trvale udržitelné zemědělství ...................................................................... 19
3.8
Cíle dnešního hospodaření na ekologické půdě ......................................... 21
3.9
Rozšíření a struktura ekologického zemědělství v ČR .............................. 21
3.10
Střídání plodin v EZ ..................................................................................... 22
MATERIÁLY A METODIKA ............................................................................... 24 4.1
Charakteristika podniku .............................................................................. 24
4.1.1
Hydrologické podmínky podniku ............................................................... 24
4.1.2
Geomorfologické, geologické a pedologické zázemí podniku. .................. 25
4.1.3
Pěstované plodiny ....................................................................................... 25
4.1.4
Osevní postup ............................................................................................. 25
4.1.5
Systém hnojení plodin. ............................................................................... 26
4.1.6
Ochrana rostlin ............................................................................................ 26
4.2
5.
Hodnocení podniku ....................................................................................... 27
4.2.1
Výroba a prodej produktů rostlinné výroby podniku.................................. 27
4.2.2
Ekologické indikátory ................................................................................. 28
4.2.3
Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti ............................................ 31
4.2.4
Indikátory sociální dimenze udržitelnosti ................................................... 32
VÝSLEDKY A DISKUZE ...................................................................................... 34 5.1
Ekologické ukazatelé .................................................................................... 34
5.1.1
Bilance dusíku............................................................................................. 34
5.1.2
Bilance fosforu ............................................................................................ 35
5.1.3
Bilance draslíku .......................................................................................... 36
5.1.4
Bilance organické hmoty ............................................................................ 38
5.1.5
Eroze půdy .................................................................................................. 39
5.1.6
Diverzita...................................................................................................... 39
5.2
Ekonomické indikátory ................................................................................ 42
5.2.1
Tržby ........................................................................................................... 43
5.2.2
Zisk ............................................................................................................. 44
5.2.3
Příspěvek na úhradu .................................................................................... 44
5.2.4
Rentabilita ................................................................................................... 45
5.3
Sociální hodnocení ........................................................................................ 45
5.4
Shrnutí hodnocení indikátorů...................................................................... 46
5.5
Výsledné hodnocení a návrh na zlepšení podniku ..................................... 50
6.
ZÁVĚR ................................................................................................................... 52
7.
POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................... 54
8.
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 57
9.
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................. 58
11.
TABULEK .......................................................................................................... 59
12.
PŘÍLOHY ........................................................................................................... 60
1. ÚVOD Zemědělství je velmi nejistý způsob podnikání, kdy na zisku se podílí mnoho faktorů. Od klimatických, edafických až po samotné působení člověka. Jednotlivé poměry mezi těmito složkami se s vývojem zemědělství měnily. Důležitou otázkou dnešní doby je nárůst obyvatel na planetě kdy se od roku 1950 jejich počet zdvojnásobil na dnešní počet přibližně sedm miliard a do budoucna je výhledově počítáno, že dosáhne počtu 10 miliard do roku 2050. Na úkor zvyšování počtu obyvatel se trvale snižuje množství zemědělské půdy, je jen otázkou času kdy se dnešní zemědělská nadprodukce sníží natolik, že zemědělství neuživí lidstvo. Proto je nezbytné do budoucna jednat rozumně a řešit tento problém zavčasu. (Černý a kol. 1982). Tato práce bude zaměřena na hodnocení podniku a následné řešení tímto zjištěných slabých míst. Než se tato problematika začne řešit, přiblížím zde obor ekologické zemědělství jeho charakteristiku, vývoj dotační možnost atd. Dále bude rozebrána problematika rostlinné polní produkce a její optimalizace až se dostaneme k trvale
udržitelnému
zemědělství
a
následně
k samotnému
podniku
charakteristice, hodnocení, zjišťování výsledků a jejich následnému řešení.
8
jeho
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je vypracovat komplexní hodnocení hospodaření podniku z pohledu jeho rostlinné produkce. Hlavní důraz je kladen na agronomické ukazatele, ale, zohledněna budou také ekonomická i sociální hlediska. Budou identifikována slabá místa v systému rostlinné produkce farmy a následně navrhnuta optimalizační opatření.
9
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Charakteristika ekologického zemědělství Ekologickým zemědělstvím se rozumí, zemědělský produkční systém, jenž zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo použití vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, přizpůsobené místním podmínkám, spojující tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat přirozené vztahy a dobrou kvalitu života. (Ministerstvo zemědělství, 2012)
3.2 Principy ekologického zemědělství Zemědělství bylo odjakživa jednou z nejzákladnějších činností lidstva, lidé vždy potřebovali a budou potřebovat jíst, z tohoto důvodu se dá říct, že historie, kultura a společenské hodnoty mají své kořeny v zemědělství. Ekologické zemědělství je založeno na souboru mezinárodně uznávaných zásad. Tyto zásady jsou pilíře, na nichž ekologické zemědělství roste a rozvíjí se. Podle těchto zásad je tedy nutné na zemědělství pohlížet a co možná nejvíce rozvíjet nauku a péči o krajinu, rostliny, zvířata ať už důvodu výroby nebo volného času, až po komunikaci s okolní krajinou, celkovým životem kolem a všech těchto zkušeností a poznatků předávat budoucím generacím. Z tohoto důvodu byli stanoveny principy, které uvádějí, jak by měl zemědělec, nebo jakýkoliv člověk jednat, jsou to princip zdraví, princip ekologie, princip spravedlnosti a princip péče.(Soil Association, 2013)
3.2.1
Princip zdraví
Ekologické zemědělství by mělo vést ke zlepšení nebo udržování zdraví planety jako celku, z toho důvodu se klade velký důraz na zlepšování zdraví půdy, rostlin, zvířat a 10
lidí. Nelze oddělovat zdraví lidstva od zdraví ekosystému, ze zdravých rostlin zdravé potraviny a krmiva pro zdravá zvířata. Pod pojmem udržovat zdravé se nemyslí jen bez nemocí ale i udržování fyzické, duševní, sociální a ekologické pohody a nesmíme ani opomenout udržování a rozvíjení imunity, odolnosti a schopnosti regenerace. (Bio-info, 2009)
3.2.2
Princip ekologie
Princip ekologie by měl být založen především na přirozenosti, to co v ekosystému fungovalo přirozeně staletí, by se mělo udržovat a člověk by se měl tomuto přizpůsobovat a ne jak se mnohdy stává vše upravovat k obrazu svému. Důležité je udržování rovnováhy v ekosystému šetrným postupem. Jiný systém bude využíván v ekosystému pole, louky nebo farmy a důležitá je zde i recyklace. (Bio-info) V ekologii je velmi důležité udržení i co největší biodiverzity a genetických zdrojů ať v rostlinné nebo živočišné říši. (Bio-info, 2009)
3.2.3
Princip spravedlnosti
Princip spravedlnosti se zakládá především na mezilidských vztazích, respektu, rovnosti, poctivosti, spolupráci s ostatními lidmi a tvory. Lidé v ekologickém zemědělství by toto vše měli vytvářet a udržovat tak aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny, ať už jsou na jakékoliv úrovni. (Bio-info, 2009).
3.2.4
Princip péče
Ekologické zemědělství je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Proto je velmi důležité do něj zasahovat co nejšetrněji a vyvarovat se nepředvídatelných nebezpečných technologií. (Bio-info, 2009)
11
3.3 Vývoj ekologického zemědělství První historické záznamy o ekologickém zemědělství sahají do období prvních desetiletí 20. stol., v této době vznikly první dokumenty o poškození půdní úrodnosti a agrosystémů, související především s rozvojem biochemie a tedy intenzivnějším používáním dusíkatých hnojit a jiných chemikálií. (Šarapatka, Urban 2003)
Zde se ale především zaměřím na vývoj od roku 1990, kdy byly v ČR registrovány 3 podniky hospodařící na 480 ha. Roku 1991 to bylo již 132 podniků hospodařících na 17 507 ha, což bylo 0,41% zem. půdního fondu. Tento počet stále rostl (viz graf. 1) až do pro rok 2012 aktuálních 3 934 podniků, obdělávajících 488 658 ha půdy, což je 11,46% zemědělského půdního fondu.( Ministerstvo zemědělství, 2012)
600000
500000
400000
300000
200000
100000
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Graf č. 1 Vývoj hektarové výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR
Další důležitou složkou systému jsou výrobci biopotravin, kterých roku 2001 bylo 75, od té doby prožívali nárůst, až do roku 2011 viz graf č. (2), kdy se vyšplhaly až
12
na 646 výrobců, ale od roku 2012 společnost Billa ukončila dopékání mražených EKO polotovarů a počet biovýrobců klesl na 454 podniků.
700 600 500 400 300 200 100 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Graf č. 2 Počet výrobců biopotravin v letech 2001-2012 v České republice.
3.4 Dotace v ekologickém zemědělství Dotace pro ekologický způsob hospodaření jsou vypláceny na základě zemědělské politiky Evropské unie. V současnosti končí rozpočtové období 2007–2013, v rámci kterého byl titul „Ekologické zemědělství“ zařazen mezi tzv. agroenvironmentální opatření. Výška dotace je daná v eurech pro celé uvedené období (na české koruny se přepočítává každoročně dle aktuálního kurzu).( Ministerstvo zemědělství, 2012)
a) 155 EUR/ha při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin, b) 89 EUR/ha při hospodaření na travních porostech pro 100 % ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím), 71 EUR/ha pro zemědělce se souběhem c) 849 EUR/ha, při obhospodařování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic/ 510 EUR/ha při obhospodařování extenzivních ovocných sadů d) 564 EUR/ha při pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě
Celkový objem vyplacených dotací pro jednotlivé roky znázorňuje tab. 1
13
Rovněž jsou ekologičtí zemědělci od roku 2007 zvýhodnění v následujících investicích, které jsou součástí Programu rozvoje venkova os I a III. - Modernizace zemědělských podniků -Zahájení činnosti mladých zemědělců -Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům -Podpora cestovního ruchu -Diverzifikace činností nezemědělské povahy
Rokem 2012 je zastaven příjem žádostí od nových žadatelů, budou tedy podporováni pouze stávající ekologičtí zemědělci. Podmínky uváděné podpory zůstávají zatím v platnosti také pro rok 2014, poté budou zavedeny pravidla, nyní připravované nové podmínky nového rozpočtového období 2014–2020.
Tabulka č. 1 Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“ - dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství nebo přechodného období v letech 1998 – 2012 (Ministerstvo zemědělství, 2012) Rok
Vyplacené finanční prostředky
1998
48 091 000
1999
84 168 000
2000
89 101 971
2001
167 966 104
2002
210 861 131
2003
230 810 809
2004
292 200 000
2005
285 828 855
2006
304 995 064
2007
536 410 176
2008
687 594 517
2009
980 809 000
2010
1 154 028 000
2011
1 160 709 973
2012
zažádáno o 1 224 569 370 Kč
14
3.5 Optimalizace polní produkce. Pokud chceme zlepšit polní produkci ať už kvantitativně nebo kvalitativně musíme si uvědomit, že se jedná o živý systém, kde jeden faktor navazuje na druhý, navzájem se doplňují, podporují, vylučují nebo na sebe nereagují. Pokud chceme zlepšit jeden znak, musíme se na něj zaměřit z různých směrů, abychom zjistili, jaký to bude mít dopad na ostatní. Především si musíme ujasnit vlastnosti a nároky dané plodiny. Využijeme zde znalosti botaniky, meteorologie, fyziologie, geologie, půdoznalství, mikrobiologie, agrochemie a velmi výživy rostlin. (Kostelánský 1997) Způsob jak zoptimalizovat polní produkci tkví především ve zjištění ovlivňujících faktorů produkce, vlastností půdy, podnebí, nadmořské výšky a celkové lokality. Poté se vezmou v úvahu tyto všechny ukazatele na výběr vhodných odrůd určených k pěstování, jejich hnojení, výživu a celkovou agrotechniku tak aby vedla k zúrodnění.
3.6 Ovlivňující faktory v ekologickém zemědělství Důležitým znakem živé rostlinné hmoty je látkový a energetický metabolizmus. Podmínky, za nichž probíhají tyto děje, jejichž důsledkem jsou růstové a vývojové změny nazýváme vývojoví činitelé neboli vegetační faktory. Častěji diskutovaným termínem jsou produkční faktory. Produkční faktory se vztahují k tvorbě výnosu polních plodin a jeho kvality, zahrnují, vegetační faktory a pěstitelská opatření. Dalším důležitým znakem je půdní úrodnost, ta je závislá na přírodních procesech a na lidské činnosti, nejvíce jí ovlivňuje podnebí, počasí, živiny, použité metody ochrany rostlin, množství mikroorganizmů, jež jsou jedním z producentů živin. V ekologickém zemědělství farmář musí mechanismy působení těchto faktorů dobře uvědomovat a musí je dokázat správně využívat pro regulaci systému. Nemá totiž k dispozici řadu vstupů, které se v konvenční produkci běžně používají, jak již bylo řečeno. Musí tedy hospodařit pouze s faktory, které má dle daných pravidel k dispozici. (Urban, Šarapatka 2003) 15
3.6.1
Vegetační faktory
Každý vegetační faktor je pro správný vývoj rostliny nepostradatelný, lze je charakterizovat kvantitativně a kvalitativně.(Kostelanský 1997)
Jsou děleny do kategorií: 1. Hmotní vegetační činitelé - vláha, rostlinné živiny, humus, atd. 2. Energetičtí vegetační činitelé - sluneční světlo pro autotrofní rostliny, chemická energie pro prototrofní organizmy a organické látky pro heterotrofy 3. Fyzičtí vegetační činitelé - teplo, tlak, aj. 4. Prostoroví vegetační činitelé - vzdálenost řádků, spon a hustota setí 5. Časoví vegetační činitelé - délka dne a délka vegetační doby Vegetační činitele (faktory) lze dále dělit podle složitosti na elementární - teplo, světlo, vláha), nebo komplexní (celý soubor rostlinných živin)
Světlo Světelné účinky má záření od 380 do 750 nm. Pro fotosyntézu je rostlinami využíváno záření o vlnové délce 380 až 710 nm. Rostlina využije pouze tu energii, kterou absorbovala, zelené rostliny dokáží transformovat zářivou sluneční energii na chemickou energii a následně ji uložit do svého těla. Množství využité energie záleží na hustotě porostu a postavení lístků. Rostliny můžeme podle požadavků na světlo rozdělit na rostliny dlouhodenní kvetou při dlouhém dni a nebo při nepřetržitém osvětlení. Rostliny krátkodenní plodiny kvetoucí za krátkého dne, které za dlouhého dne zůstávají trvale ve vegetativním stavu, dále rostliny intermediální jsou rostliny vyžadující zvláštní foroperiodu, např. osmihodinový den a neutrální rostliny, tyto rostliny začínají kvést až po vytvoření určitého počtu listů.
16
Teplo Je formou energie, která se přenáší neuspořádaným pohybem částic. Dodáním nebo odebráním energie se mění teplota. Nejdůležitějším zdrojem je pro rostliny slunce, vhodná teplota je základem pro vývoj rostlin a to jejich růst a diferenciaci. Pro rostlinu je důležitá teplota vzduchu a půdy. Teplotu půdy ovlivňuje množství vody v ní.
Voda Voda je vegetační faktor, který je jeden z nejdůležitějších, vyskytuje se v půdě
i
rostlinách, její obsah v půdě lze ovlivnit správnou agrotechnikou. V rostlině má voda mnohé funkce, je součástí různých sloučenin, určuje nasycení pletiv, je univerzálním rozpouštědlem, podílí se na syntéze org. látek atd. Podle příjmu vody rostliny dělíme na na hydatofyta, rostliny žijící ve vodním prostředí, na aerofyta suchozemské rostliny. Ty dále dělíme na Hydrofyta rostliny rostoucí na zamokřené půdě, mezofyta rostoucí na mírně vlhké půdě a rostliny rostoucí na suché půdě neboli Xerofyta
3.6.2
Produkční faktory
Produkční faktory obvykle dělíme do tří skupin – růst určující, růst limitující a růst redukující.
Růst určující faktory (potenciální produkční úroveň). Tyto faktory jsou splněny při dostatečně zásobenosti rostliny vodou a živinami. Úroveň výnosu za působení potenciálních faktorů označujeme jako potenciální výnos, těchto výnosů dosahujeme minimálně.
Růst limitující faktory (dosažitelná produkční úroveň). Limitující faktory tvoří abiotičtí činitelé např. voda s živinami, kteří podle zásobenosti limitují růst a vývoj rostliny. Působí-li růst určující a růst limitující faktory vzniká dosažitelný výnos. Řídit limitující faktory lze optimální výživou, hnojením a optimalizováním vodního režimu půdy 17
Růst redukující faktory (skutečná produkční úroveň). Jsou faktory redukující dosažitelnou intenzitu růstu na aktuální úroveň. Působením všech tří skupin produkčních faktorů vzniká aktuální výnos. (Kostelanský 1997)
Obrázek č. 1 Schématický přehled produkčních faktorů a jim odpovídajících produkčních úrovní (Rabinge, 1993).
3.6.3
Úrodnost
Půdní úrodnost je schopnost poskytnout rostlinám vodu, živiny a jiné vegetační půdní činitele, umožnit podmínky pro makro a mikro org. a vyrovnávat změny v půdním prostředí, je závislá na přírodních procesech a na lidské činnosti, nejvíce jí ovlivňuje podnebí, počasí, živiny, použité metody ochrany rostlin, množství mikroorganizmů, jež jsou jedním z producentů živin. (Kalinová 2007)
18
Můžeme jí dělit na přirozená (potenciální) úrodnost: Hrají zde roli pouze přírodní činitelé je výsledkem genetického půdotvorného procesu. Nachází pouze u tzv. panenských půd. Kulturní (umělá) úrodnost: Vytvářena působením člověka a to nejrozmanitějšími zásahy, především zpracování půdy, hnojení a pěstitelské využití. Úrodnost lze ovlivnit v obou směrech k jejímu zlepšování i zhoršování. Většinou je kulturní úrodnost větší než přirozená. Efektivní úrodnost je výsledkem přirozené a kulturní úrodnosti. Lze o ní říci, že se jedná o kulturní úrodnost, jež je ovlivněná klimatickými, povětrnostními a vegetačními činiteli. Ekonomická úrodnost vychází se zde z produkce na daném stanovišti, jedná se o ekonomické vyjádření efektivnosti úrodnosti.
3.7 Trvale udržitelné zemědělství Velmi častým pojmem se v poslední době stal termín „trvale udržitelné“. Trvalým rozvojem je myšlen rozvoj který uspokojí současné nároky a potřeby bez omezení těchto nároků a potřeb budoucím generacím (WCED, 1987, cit. HERDT, STEINER, 1995). Aspekty trvalé udržitelnosti zemědělství se především zaměřují na zodpovědnost za lidi žijící na planetě a především na zodpovědnost pro další generace, ochrana zdrojů, zachování
biologické
rozmanitosti,
zajištění
ekonomické
životaschopnosti
zemědělských podniků a odpovědností zemědělců za zásobování a kvalitu potravin. Podle prezidenta světové banky, se do roku 2050 bude o 50% větší nárok na produkci ze zemědělství. (Zemědělec, 15/2013). V zemědělství lze použít indikátory udržitelného zemědělství a pomocí nich hodnotit ekologické, ekonomické a sociální dopady na agroekosystémy a poměry podniku. Tímto způsobem lze sledovat, zda je stav a vývoj v souladu s cíli udržitelného rozvoje a kvantifikovat aktuální stav a odchylky od žádoucího směru vývoje. Dimenze Indikátory udržitelného zemědělství Existuje množství metod využívajících indikátory pro hodnocení udržitelnosti zemědělského hospodaření. Liší se počtem indikátorů, zahrnutými oblastmi hodnocení i 19
způsobem vyjádření výsledků. Záleží zejména na tom, pro jaký účel a jakého uživatele byla daná metoda vytvořena. Metodika dle Křena a kol. (2011) využívá soubor indikátorů, uvedený níže: kazatel Strana •
•
•
Ekologické -
voda a ovzduší bilance dusíku
-
využití zdrojů bilance fosforu
-
bilance draslíku
-
bilance organické hmoty
-
měrná spotřeba energie
-
biodiverzita intenzita ochrany rostlin
-
půdní eroze
-
potenciál biodiverzity
Ekonomické -
stabilita tržby podniku
-
zisk
-
zadluženost
-
likvidita příspěvek na úhradu
-
likvidita
-
rentabilita
Sociální -
práce a zaměstnanost odměna za práci
-
pracovní doba
-
dovolená
-
vzdělávání
-
BOZP
-
zapojení zaměstnanců
-
společenská angažovanost zapojení do společnosti hodnocené ukazateli: sociální angažovanost styk s veřejností angažovanost v regionu
20
3.8 Cíle dnešního hospodaření na ekologické půdě
Cíle dnešního hospodaření lze rozdělit do těchto bodů: •
Jedním z hlavních cílů ekologického zemědělství je poskytovat potraviny, krmiva, hnojiva atd., v odpovídajícím množství, nutriční hodnotě a bez cizorodých látek.
•
Mít udržovací a zlepšující efekt na úrodnost půdy, obsah organické hmoty, fyzikální, ekologické a mikrobiální vlastnosti.
•
Vytvořit co nejvíce uzavřený systém kde se využívají především místní zdroje a minimalizují ztráty.
•
Zaměřit se na obnovitelné zdroje a minimalizovat ty neobnovitelné.
•
Zajistit zvířatům ale i rostlinám podmínky, jenž nejvíce odpovídají jejich vlastnostem a potřebám.
•
Umožnit zemědělcům odpovídající ekonomický a sociální rozvoj, tím uspokojení z práce a udržení osídlení venkova.
•
Dosáhnout co nejlepší spolupráce člověka s okolím, díky němuž se snáze udrží kvalitní životní prostředí (Šarapatka, Urban a kol. 2003)
3.9 Rozšíření a struktura ekologického zemědělství v ČR V zemědělském půdním fondu ČR je pro rok 2012 přibližně 488 658ha EKO půdy, procenticky vyjádřeno 11,46 % ekologické půdy. Tuto půdu můžeme dále rozdělit na 58 489 ha orné půdy, 407 219 ha TTP, 6 672 ha sadů, 1 000 ha vinic, 11 ha chmelnic, 17 371 ha ostatních ploch. Nárůst jednotlivých složek EKO zemědělské půdy v jednotlivých letech je znázorněn v grafu 3.
Ze 100 % zemědělské půdy je tedy 11,76 % orná půda, 83,13 % zastupují TTP, 1,54 % jsou trvalé kultury a 3,54 % tvoří ostatní půda.(MZe 2012)
21
600 000
500 000
400 000 ostatní plochy
300 000
trvalé kultury Orná půda
200 000
TTP 100 000
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Graf 3 výměra EZ půdy v letech (2001 – 2012)
3.10 Střídání plodin v EZ Osevní postup a střídání plodin je základním opatřením řízení agrosystému v ekologickém zemědělství. Je zde nezbytné dodržovat střídání plodin s malým a mohutným kořenovým systémem, mělce kořenící s hluboce kořenícími plodinami, vegetační kryt by měl být co nejdéle ideálně i přes zimu. Osevní postup musí bránit erozi půdy. Druhová pestrost by měla být co největší z důvodu přežívání prospěšných organismů a nezbytné jsou jeteloviny nebo luskoviny. Plodiny málo konkurenčně schopné je třeba střídat s konkurenčně schopnými, využívají se odrůdy odpovídající podmínkám stanoviště, rezistentní či tolerantní vůči škodlivým činitelům. Pomoci si lze přísevy, přesevy, odrůdovými směsmi a smíšenými kulturami.
22
Plevele se redukují správnými agrotechnickými zásahy a střídání plodin, není dovoleno používání herbicidů. Ochrana rostlin se zajišťuje agrotechnikou, biologickými metodami a přípravky rostlinného původu. Hnojení a výživu rostlin je třeba zajistit organickými hnojivy (statková hnojiva, zelené hnojení) a pomocí leguminóz. Použití syntetických a lehce rozpustných minerálních hnojiv neví povoleno. Fosfor, Draslík a mikro prvky lze podle výsledků analýz dodat přírodními hnojivy. Struktura osevního plánu musí odpovídat nárokům chovaného zvířectva a zajistit jim plnohodnotnou a vyváženou celoroční krmnou dávku. (KOTOUČKOVÁ 2010)
23
4. MATERIÁLY A METODIKA
4.1 Charakteristika podniku Tato diplomová práce bude zaměřena na rostlinnou výrobu a to především na plodiny na orné půdě. Podnik, z tohoto důvodu, bude charakterizován v tímto směrem. Rodinná ekofarma v Nové Cerekvi, byla postavena roku 1991, prošla za uplynulou dobu mírnými změnami a současnosti je farma vedena jako propojené hospodářství čtyř podnikatelů, kde každý má svou sféru za kterou je zodpovědný. Chová se zde především skot BTPM v počtu přibližně 70 ks v plemenné zastoupenosti kříženců Charolaise, Českého strakatého skotu a Gasconne, dále šest koní, různá drůbež, psi a kočky. Podnik hospodaří na 114,8 ha pozemků z toho je 70,2 TTP a přes 44,6 ha orné půdy. Trvalé travní porosty se využívají k pastvě a jako louky, na orné půdě se pěstují obilniny (Pšenice, Ječmen, Žito Oves), luskoobilné směsky (Peluška s Ovsem) a jeteloviny (Jetel luční). Podnik se nachází v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Lokalita, ve které se podnik nachází, zapadá do bramborářské výrobní oblasti, průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 6 až 8 °C, úhrn srážek se nachází v rozmezí 600 – 800mm. Lokalita, ve které se podnik se nachází převážně v mírně teplém klimatickém regionu, v malé míře je zde zastoupen mírně chladný region.
4.1.1
Hydrologické podmínky podniku
Oblast, níž se podnik nachází, leží na povodí řeky Želivky. Vodní režim dále ovlivňují klimatické (srážková situace, tání sněhu), hydrogeologické, hydropedologické (hladina podzemní vody, propustnost půdy). Většina půd má lehčí zrnitostní charakter se střední propustností, v některých oblastech s méně propustnou půdou dochází k zamokření a naopak na některých pozemcích je propustnost zvýšená.
24
4.1.2
Geomorfologické, geologické a pedologické zázemí podniku.
Území podniku se nachází v Křemešnické vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Její rozloha je 2634 km², střední výška je 551,5 m. n. m., nejvyšším bodem je zde Křemešník 765 m. n. m. Terén v okolí podniku má převážně mírný sklon, nalezneme zde i roviny, ale nechybí zde lokality se středním až okrajově příkrým sklonem. Expozice je většinově severozápad a severovýchod. Půda je zde většinově slabě skeletovitá až středně skeletovitá v malé míře nalezneme i bezskeletovitou a silně skeletovitou. Půda je převážně středně hluboká malé procento zastupuje mělká půda a okrajově hluboká půda. Půdní typy zde zastupují v největší míře kambizemě, dystické kambizemě, podzoly a kryptozoly.(sowac-gis).
4.1.3
Pěstované plodiny
Pěstují se zde plodiny většinově, pro vlastní spotřebu a domluvené odběratele. Přebytky se prodávají. Podnik obhospodařuje celkem 114,8 ha z toho 44,6 ha orné půdy a 70,2 ha TP. Na orné půdě pěstuje převážně obiloviny, luskoobilné směsky a jeteloviny. Jako meziplodina se využívá Svazenka vratičolistá pro vlastní spotřebu se pěstují brambory.
4.1.4 Osevní postup
Osevní postup je až na malé výjimky stálý. Jak ukazuje tabulka č. () Především z důvodu zajišťování krmiva pro živočišnou produkci podniku, na prodej do potravinářského segmentu, k produkci na prodej osiva, vlastní osivo a k prodeji přebytků. Orná půda je rozdělena do 8 honů, na kterých se pravidelně střídají pěstované plodiny.
25
Tabulka č. 2 osevní plán Hon
ha
název
2013
2012
2011
2010
1
5,6
Zaječák
ječmen
pšenice
jetel
jetel
2
7,99
Jesení
pšenice
jetel
jetel
3
6,56
Kotovna
jetel
jetel
4
6,21
U pily
jetel
5
5,34
Pod farmou
6
7,34
Němkovičky
7
6,56
Hatě
ječmen s
4.1.5
podsevem žito oves s peluškou
ječmen s podsevem hořčice oves s peluškou ječmen
ječmen s podsevem triticale oves s
ječmen s podsevem žito oves s peluškou
2009 ječmen s podsevem žito oves s peluškou ječmen
ječmen
pšenice
ječmen
pšenice
jetel
pšenice
jetel
jetel
peluškou
Systém hnojení plodin.
Orná půda je hnojena pomocí kompostovaného hnoje v rozmezí 7 let dávkou 25 T/ha, dále se zaorávají posklizňové zbytky slámy, vzrostlého jetele a na zelené hnojení se pěstuje Svazenka. Pěstují se leguminózy, Jetel luční a Peluška, které váží vzdušný Dusík.
4.1.6
Ochrana rostlin
V podniku se ochrana zajišťuje především nepřímou ochranou a preventivními opatřeními. Pěstují se zástupci, kteří jsou zde již dlouho a jsou odolnější pro tuto oblast, než odrůdy, které vznikly jinde. 26
Dále je zde snaha o co nejkvalitnější a nejlépe terminovanou agrotechniku a pěstitelský postupy. Proti plevelům se zde nejvíce využívá včasného výsevu, z důvodu aby plodina mněla dostatek času a příležitost využít půdní vlhkost po zimě a co nejdříve vyklíčila a tímto byla konkurence schopnější plevelům a vláčeni před setím a tím přerušení růstu plevelů.
4.2 Hodnocení podniku V podniku bude zhodnocena jeho výroba s následným prodejem produktů vyrobených rostlinnou výrobou. Dále bude podnik hodnocen pomocí vybraných indikátorů udržitelného zemědělství dle metodiky Křen a kol. (2011). Zahrnuta je pouze orná půda a období let 2009-2013.
Indikátory
budou
posuzovat
udržitelnost
zemědělství
podniku
z ekologického, ekonomického a sociálního směru. Prostřednictvím výsledků získám představu o kvalitě a efektivnosti, podnikání tohoto podniku. Následně budou navržena opatření pro optimalizaci hospodaření.
4.2.1
Výroba a prodej produktů rostlinné výroby podniku
Podnik produkuje obilniny, jež se pěstují na zrno a to se následně využívá u žita a v malé míře pšenice k potravinářským účelům a to na prodej do mlýna. Ječmen a velká část pšenice se pěstují ke krmným účelům podniku a přebytky se prodávají. Luskoobilná směska a jetel luční se pěstují pro celou rostlinu, ze které se vyrábí siláž pro vlastní spotřebu a v malé míře k prodeji. V roce 2012 se na zrno pěstovala hořčice k prodeji na výrobu osiva. Tedy produkce rostlinné výroby se zaměřuje především na výrobu pro vlastní spotřebu v živočišné sféře, výrobu vlastních osiv a na dlouhodobé smlouvy s odběrateli například mlýn na mouku, odběratelé z malochovů a malé množství přebytků se prodává rovněž nahodile. 27
4.2.2 Ekologické indikátory
4.2.2.1 Bilance organické hmoty
Bilance organické hmoty je kvantifikována na základě působení plodiny na půdní organickou hmotu a dodaného organického hnojení. Vypočítá se podle vzorce:
Bilance OH
= tvorba organické hmoty (organická hnojiva) - potřeba
organické hmoty (působení plodin)
Obě položky bilance vycházejí ze standardních tabulkových hodnot podle metodiky VDLUFA (2004). Optimálním výsledkem této bilance jsou hodnoty v rozmezí -75 až 100 kg Cox.ha-1, při těchto hodnotách je bilance považovaná za vyváženou. Hodnoty mimo toto rozmezí nasvědčují o potenciálním problému v hospodaření s organickou hmotou.
4.2.2.2
Bilance dusíku
Pro výpočet bilance dusíku je použit vzorec:
Nb = (Ni + Ns + Nf + Noh + Norg) – (No + Nz).
kde: Přísun N imisemi (Ni), přísun N osivem, N (Ns), fixace vzdušného N (Nf), přísun N mineralizací org. látek (Noh), přísun N ve statkových hnojivech (Norg.) odběr N z pozemku hlavními a vedlejšími produkty (No) a ztrátami dusíku do vody a ovzduší (Nz).
Následně vypočtenou bilanci převedeme na hodnotu indikátoru, jež představuje celkové vyhodnocení bilance dusíku. 28
Roční bilance v optimální hodnotě se pohybuje od 0 do 50 kg N.ha-¹, předpokládá se že ztrátám nejde zabránit. Pokud je bilance N negativní lze předpokládat snížení množství N v půdě dostupného pro rostliny a tím snížení produkční schopnosti půdy. S vysokými hodnotami bilance je spojené riziko ztráty N, je zde důležité brát v úvahu půdně-klimatické podmínky lokality.
4.2.2.3
Bilance fosforu a draslík.
Pro výpočet P a K byl použit vzorec Pb (Kb) = Ph (Kh) – Po (Ko) kde: Přísun P (Ph) nebo K (Kh), odběr P (Po) nebo K (Ko) z pozemku pro hlavní a vedlejší produkty. Optimálním hodnotám u bilance P odpovídají hodnoty bilance mezi -5 až 5 kg P.ha-1. Za udržitelné je považován výsledek do hodnot -25 do 25 kg P.ha-1. Jsou-li hodnoty pod -60 kg P.ha-1 a přes 60 kg P.ha-1 jsou již považovány za neudržitelné. Optimální hodnoty bilance K jsou mezi -20 až 20 kg K.ha-1. Hodnoty -50 popř. 50 kg K.ha-1 jsou prahem udržitelnosti. Pokud klesnou hodnoty pod -140 kg K.ha-1 nebo narostou přes 140 kg K.ha-1 je výsledek bilance považován za ukazatel neudržitelného hospodaření s touto živinou.
4.2.2.4
Diverzita
Podle metodiky podle Křena a kol. (2011), je indikátor biodiverzity složen z 11 znaků, v této práci rozeberu pouze velikost pozemků, diverzitu využívání půdy a pěstování plodin. Diverzita využívání a pěstování plodin na pozemku se zjišťují pomocí Shannonova indexu. Je potřeba znát plochu osetou v daném roce jednotlivými plodinami. Tyto plochy lze zjistit například pomocí map v LPIS. 29
Velikost
pozemků,
velikost
pole
(honu)
je
hodnocena
především
z ekologického pohledu, čím menší pole tím je lépe ekologicky hodnoceno. Optimální hodnota se pohybuje mezi 5 až 25 ha.
4.2.2.5
Eroze půdy
Půda je zdroj, který nelze obnovit a z tohoto důvodu má velký význam její ochrana. Definuje jej zákon 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu definuje požadavky na předcházení a na odvrácení nebezpečí poškození půdy. Hodnoceni eroze půdy se provádí podle standardů GAEC. Využívá se průměrná hodnota sklonitosti půdního bloku v LPIS a údaje o kultuře na půdním bloku (orná půda, trvalý travní porost). Poté sledujeme zda, jsou dodrženy všechny standardy ochrany půdy před erozí.
Ze zemědělského hlediska lze omezit půdní erozi několika možnostmi: •
volbou vhodné plodiny,
•
pěstováním meziplodin,
•
využíváním podsevů,
•
způsobem zpracování půdy,
•
volbou termínu prováděných opatření.
4.2.2.6
Vyhodnocení ekologických indikátorů
Pro jednodušší a přehlednější vyhodnocení jsou výsledky ekologických indikátorů převedeny na hodnoty od 1 (optimální stav) do 0 (naprosto nevyhovující, neudržitelný stav). Převod je prováděn na základě výše uváděných optimálních a mezních hodnot jednotlivých indikátorů. Za výsledek indikující udržitelné hospodaření je považováno hodnocení 1-0,75. Hodnoty nižší než 0,75 naznačují problematická místa v hospodaření 30
a tedy oblasti, ve kterých by bylo vhodné upravit stávající praxi a navrhnout optimalizační opatření.
4.2.3
Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti
Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti, jsou v této práci počítány jen pro rostlinnou výrobu. Pro výpočet tržeb na 1 ha jsem celkové tržby z výsledovky vydělila ha orné půdy. Zisk jsem počítala z tržby, od které jsem odečetla náklady (přímé i nepřímé). Příspěvek na úhradu jsem počítala odečtením přímých nákladů od tržeb. Rentabilitu nákladovou stanovím podílem zisku s celkovými náklady, vynásobím 100, výsledek budu uvádět v procentech, rentabilitu výnosovou vypočítám podílem zisku s tržbami.
4.2.3.1
Tržby podniku
Finanční vyjádření hodnot, které podnik získal v určitém daňovém období např. prodejem materiálu, výrobků, službami. Je rozhodujícím finančním zdrojem, ze kterého se uhrazují náklady. Je nezbytné, aby byl podnik ze svých tržeb veškeré náklady a nedostával se do záporných hodnot, pokud se dostává do ztráty více než 3 roky, začíná být jeho hospodaření neudržitelné.
4.2.3.2
Zisk, Příspěvek na úhradu, Rentabilita.
Zisk podniku je založen na rozdílu tržeb nákladů. Ze zisku vypočítáme rentabilitu podniku, výkonost a kvalitu řízení. Příspěvkem na úhradu, je myšlen rozdíl cen produkce a variabilních nákladů. Rentabilita je přehled výkonosti a efektivnosti. Lze využít náklady i výnosy a vytvořit nákladovou a výnosovou rentabilitu. 31
4.2.4
Indikátory sociální dimenze udržitelnosti
Sociální dimenze je vedena formou dotazníku, které se následně vyhodnocují orientovány na zaměstnance, osoby nebo celé skupiny které jsou znevýhodněni.
Hodnotí se: •
Odměna za práci se na prahu udržitelnosti hodnotí (0,75) je považována
mzda, která je obdobná regionální statistice mzdy. Pokud mzda dosahuje pod 75% této statistiky, hodnotí se (0). Mzda, která je přes tarif se hodnotí hodnotami mezi 0,75 a 1 •
Pokud pracovní doba přesáhne týdně 48 hodin, hodnotí se (0). Pracují-li
zaměstnanci 40 hodin týdně a méně, přiřazuje se hodnocení (1) •
Dovolená. Má-li pracovní týden 40 hodin, má zaměstnanec nárok na 20
dní dovolené. Tato situace má hodnotu (0,75). •
Vzdělávání by mělo být pravidelně poskytováno 50 % zaměstnanců, aby
byl splněn práh udržitelnosti. •
BOZP -
Nedostatečné dodržování příslušných bezpečnostních opatření. Hodnocení 0
-
Existují nedostatky v bezpečnostních opatřeních a nejsou uvedeny postupy jak zabránit případným nehodám. Hodnocení 0,5
-
Je zdokumentováno, že v posledních třech letech nebyly žádné stížnosti na bezpečnost práce a vzniklé nedostatky byly odstraněny. Hodnocení 0,75
-
Kromě toho jsou zpracována pravidla bezpečnosti práce a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno. Hodnocení 1
•
Zapojení zaměstnanců a společenská angažovanost jsou prokazatelné
aktivity v oblasti zapojení zaměstnanců do řízení a inovace provozu a zapojení podniku do aktivit komunity. Existuje-li alespoň jedna prokazatelná aktivita, je indikátor splněn na práh udržitelnosti (hodnocení 0,75). Optimální oblasti (1) je dosaženo, pokud jsou prokazatelné alespoň tři takové aktivity.
32
Při hodnoceni se vychází z toho, že pro hodnocení sociální dimenze je možno využít: průměrnou mzdu uvnitř mzdové skupiny spíše než nejnižší mzdu, -pracovní dobu osoby, která pracuje nejvíce, spíše než průměrnou pracovní dobu všech zaměstnanců, právní zajištění zaměstnanců, kteří mají podepsané pracovní smlouvy. 29
33
5. VÝSLEDKY A DISKUZE
5.1 Ekologické ukazatelé
5.1.1
Bilance dusíku
Podnik má za pětileté období bilanci dusíku -7,61 N.ha-1 a jeho hodnocení je 0,924. V jednotlivých letech jsou výsledky bilance celkem vyrovnané, a to především z důvodu pravidelného hnojení hnojem v sedmiletém cyklu a téměř pevného osevního postupu. Hodnota bilance se nachází většinově v mírně záporné oblasti, ale pohybuje se v udržitelných hodnotách, což znázorňuje graf. č. 4 a tabulka č. 3. .
Tabulka č. 3 Přehled bilance dusíku na orné půdě (2009 – 2013) Roky
2013
2012
2011
2010
2009
-11,54
-7,4
-16,51
-2,9
-7,98
Minimální
-70,63
-70,63
-59,85
-75,22
-77,3
Maximální
64,5
64,5
44,7
67,4
57,2
Počet pozemků
7
7
7
7
7
Více jak 100
0
0
0
0
0
(50;100)
3
2
0
3
3
(50 ;0)
0
1
2
0
0
(0;-50)
1
2
3
2
1
(-50;-100)
3
2
2
2
3
Méňě jak -100 Optimum
0
0
0
0
0
(0;50)
(0;50)
(0;50)
(0;50)
(0;50)
Udržitelnost
(-25;75)
(-25;75)
(-25;75)
(-25;75)
(-25;75)
Hodnocení
0,885
0,926
0,845
0,971
0,920
Komentář
udržitelné
udržitelné
udržitelné
udržitelné
udržitelné
Bilance průměrná
34
5.1.2
Bilance fosforu
Bilance fosforu v pětiletém období podniku je -17,77 P.ha-1 a hodnocení je 0,840 Všechny pozemky mají záporné hodnoty, z důvodu nehnojení žádným fosforečným hnojivem a nedostatečným hnojením organickými hnojivy, což znázorňuje graf č. 4 a tabulka č. 4. Ve všech letech je výsledek téměř stejný, z důvodu pravidelného střídání plodin a hnojením hnojem. Bilance za všechny roky se nachází stále v udržitelné oblasti hodnot. Je ale trvale v její záporné oblasti. Nastalou situaci je potřeba začít řešit, je problém že podnik nemá dělány rozbory půdy a tudíž ani výsledky AZP, z tohoto důvodu je pro podnik nejdůležitější aby si tyto výsledky obstaral a podle výsledné půdní zásoby tuto zápornou bilanci řešil.
Tabulka č. 4 Bilance fosforu Roky
2013
2012
2011
2010
2009
-20,32
-18,36
-18,14
-17,69
-19,88
Minimální
-34,28
-30,08
-30,8
-31,2
-35,3
Maximální
-40,2
37,55
37,22
38,36
36
Počet pozemků
7
7
7
7
7
Více jak 100
0
0
0
0
0
(50;100)
0
0
0
0
0
(50 ;0)
1
1
1
1
1
(0;-50)
6
6
6
6
6
(-50;-100)
0
0
0
0
0
Méňě jak -100
0
0
0
0
0
Optimum
(-5;5)
(-5;5)
(-5;5)
(-5;5)
(-5;5)
Udržitelnost
(-25;25)
(-25;25)
(-25;25)
(-25;25)
(-25;25)
Hodnocení
0,809
0,833
0,836
0,841
0,814
Komentář
udržitelné
udržitelné
udržitelné
udržitelné
udržitelné
Bilance průměrná
35
5.1.3
Bilance draslíku
Bilance draslíku za pětileté období farmy je -59,5 kg K.ha-1 s hodnocením 0,671. Přehled za jednotlivé roky je znázorněn v grafu č. 4 a tabulkou č. 5. Takto silně záporné číslo je výsledkem nedostatečného hnojení organickými hnojivy a absencí minerálního draselného hojení. Jak již u bilance fosforu bylo řečeno, nejsou udělány rozbory AZP, a není tedy známa půdní zásoba K která je v řešení velmi důležitá, tento problém je nutné řešit neodkladným provedením tohoto rozboru a následným vyhodnocením akutnosti řešení záporné bilance draslíku.
Tabulka č.5 Bilance draslíku Roky
2013
2012
2011
2010
2009
-60,24
-53,77
-61,17
-60,35
-65,44
Minimální
-162
-135
-150
162
-162
Maximální
101,48
177,5
104,92
105,1
105
Počet pozemků
7
7
7
7
7
Více jak 100
1
1
1
1
1
(50;100)
0
0
0
0
0
(50 ;0)
1
1
1
1
1
(0;-50)
2
1
2
2
2
(-50;-100)
0
1
0
0
0
Méňě jak -100
3
3
3
3
3
Optimum
(-20;20)
(-20;20)
(-20;20)
(-20;20)
(-20;20)
Udržitelnost
(-50;50)
(-50;50)
(-50;50)
(-50;50)
(-50;50)
Hodnocení
0,665
0,719
0,657
0,664
0,621
Komentář
neudržitelné
neudržitelné
neudržitelné
neudržitelné
neudržitelné
Bilance průměrná
36
Bilance dusíku, fosforu a draslíku je v námi sledovaných letech 2009 až 2013 meziročně velmi vyrovnaná jak je znázorněno grafem č. 3. Žádná z bilancí se nenachází v optimální oblasti hodnot. Bilance dusíku a fosforu jsou ve všech letech v záporné části udržitelné oblasti a bilance draslíku je ve všech letech nižší, než je metodikou stanovená nejnižší tolerovatelná hranice.
0 2009
2010
2011
2012
2013
-10
-20
N
-30
P K
-40
-50
-60
-70
Graf 4 Bilance NPK
37
5.1.4
Bilance organické hmoty
Bilance organické hmoty za sledované pětileté období je 286,16 kg K.ha-1, což jí přiřazuje hodnocení 0,447. Na většině pozemků je zvýšená bilance organické hmoty, jak ukazuje tabulka č. 10 a to hlavně z důvodů využívání podsevů, zaorávání slámy a hnojení statkovými hnojivy. Vysoký bilanční přebytek organické hmoty v půdě by mohl vést ke zvýšení ztrát živin při její mineralizaci.
Pro zpřehlednění je přiložena tabulka č. 6 s bilancí organické hmoty a grafy č. 4 a 5.
Tabulka č. 6 Bilance organické hmoty Roky
2013
2012
2011
2010
2009
Bilance průměrná
332,58
213,07
276,32
276,63
305,79
Minimální
-350
-350
-350
-350
-350
Maximální
2050
2050
2050
2050
2050
Počet pozemků
7
7
7
7
7
Více jak 100
4
3
4
4
4
(50;100)
0
0
0
0
0
(50 ;0)
0
1
0
0
0
(0;-50)
0
0
0
0
0
(-50;-100)
0
0
0
0
0
Méňě jak -100
3
3
3
3
3
Optimum
(-75;100)
(-75;100)
(-75;100)
(-75;100)
(-75;100)
Udržitelnost
(-135;200)
(-135;200)
(-135;200)
(-135;200)
(-135;200)
Hodnocení
0,253
0,701
0,464
0,463
0,353
střednědobě
střednědobě
střednědobě
střednědobě
střednědobě
tolerovatelné
tolerovatelné
tolerovatelné
tolerovatelné
tolerovatelné
Komentář
38
400 350 300 250 200 150 100 50 0 2009
2010
2011
2012
2013
Graf 5 bilance organické hmoty v letech (2009 – 2013)
5.1.5
Eroze půdy
V podniku na orné půdě se nachází mírně erozí ohrožené pozemky se sklonitostí do 7 stupňů. Více erozně ohrožené půdy byly převedeny do trvale travních pozemků, podnik toho důvodů dbá na dodržování podmínek GAEC , a to nepěstování širokořádkých plodin, jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice, které se na těchto pozemcích mohou pouze s využitím půdoochranných technologií. K potlačení eroze se využívá především osevní postup, kde se pravidelně zařazují víceleté pícniny, dále se v podniku využívají meziplodiny (svazenka).
5.1.6
Diverzita
Podnik má ustálenou strukturu pěstovaných plodin, každoročně se vyseje 6 druhů, na podobné výměře. Z tohoto důvodu vyšla v celém pětiletém období vyrovnaná biodiverzita, vyjádřená Shannonovým indexem, s výslednou průměrnou hodnotou 1,74 s odpovídajícím hodnocením 1, jak je možno vidět v tabulce 15 v přílohách. Tato struktura plodin má silnou stránku ve velkém podílu jetelovin, jež jsou zastoupeny přibližně 29 %, jeteloviny mají dobré vlastnosti pro půdu, obohacují jí o vzdušný dusík, obohacují jí organickou hmotou a tím zlepšují strukturu půdy a nesmí se ani opomenou působení jako přerušovače obilných sledů, takto jsou využívány i v tomto 39
sledovaném podniku. Další zlepšující skupinou pěstovaných plodin jsou luskoobilné směsky, jež jsou v osevním plánu podniku zastoupeny přibližně 14 %, zástupci LOS částečně, slouží také jako přerušovač obilných sledů. Luskovina má v této směsce podobně jako jetelovina zlepšující vliv na půdní strukturu a vaznost vzdušného dusíku. Ale z důvodu, že je ve směsce, a tedy v menším množství, projeví se její vlastnosti v menší míře. Poslední a nejvíce zastoupenou plodinou v námi sledovaném osevním plánu jsou obilniny, jejichž vlastnosti pro půdu jsou spíše zhoršující, obzvláště pokud ve sledu plodin převládají. V podniku, který hodnotíme, jsou zastoupeny 57 %, což je optimální až lehce vyšší hodnota. Kdyby se toto procento zvýšilo, mohli by začít vznikat problémy, které nastávají jejich častým pěstováním. Jedná se především o choroby například pat stébel a kořenů, a riziko zaplevelení půdy.
Obrázek č. 2 znázorňuje plánek pozemků podniku. Žlutou barvou jsou vyznačeny pozemky v přechodném období a zeleně pozemky v rámci ekologického zemědělství. Dále jsou na mapě černě orámovány a očíslovány jednotlivé hony orné půdy. Z plánku je patrné, že půdní držba farmy je velmi roztříštěná. Jednotlivé pozemky sousedí s pozemky jiných uživatelů, většinou hospodařících v konvenčním režimu, dále s lesem, biokoridorem, větrolamem … V takovéto situaci je velmi obtížné posoudit a jakkoli hodnotit vliv konkrétní farmy na strukturu případně ekologickou hodnotu krajiny. Takováto roztříštěná půdní držba s sebou přináší také řadu praktických provozních komplikací …
40
Obrázek č. 2 Mapa všech pozemků podniku – s očíslovanými jednotlivými hony orné půdy.
Diverzita velikosti pozemků je především ekologický ukazatel, který ukazuje, že hony v rozmezí 5 až 25 ha, jsou nejlepší pro faunu, floru a celkový ráz krajiny. Rozloha nejmenšího pozemku je 1,99ha a největšího 7,34ha. V průměru mají velikost 4,96ha s odpovídajícím hodnocením 0,998. Tento výsledek je z ekologického hlediska velmi příznivý, podporuje diverzitu krajiny, rostlin a živočichů. Z agronomického hlediska je problém s roztroušeností pozemků, zvýšené náklady na přejezdy jak je možno vidět v mapě pozemků a některé pozemky mají nepraktický tvar, tudíž stěžují práci na daném pozemku.
41
pozemek/ha 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Hon 1
Hon 2
Hon 3
Hon 4
Hon 5
Hon 6
Hon 7
Hon 8
Hon 9
Graf č. 6 Velikosti jednotlivých pozemků (honů)/ha
5.2 Ekonomické indikátory Ekonomické výsledky podniku jsou následující. Tržby na orné půdě jsou znázorněny v tab. 7 podnik je v kladných hodnotách v průměru 19512,53 Kč za roky 2009 až 2013. Produkce podniku je v zisku, jak ukazuje tabulka č. 8, důležitou položkou je připočítání dotačních titulů, AEO EAFRD, EAFRD LFA, SAPS a Top – Up, jenž jsou podnikem čerpány a vychází průměrně za pětileté období na 10 400 Kč.ha-1 by byl jeho průměrný ekonomický výsledek -5900 Kč.ha-1, podnik by byl v mínusových hodnotách, ale po jejich započítání je, průměrný ekonomický výsledek v pětiletém období v rostlinné výrobě na orné půdě 4500 Kč, což odpovídá hodnocení 1. Průměrný příspěvek na 42
úhradu je 4963,61 Kč. Za celé sledované období je v zisku jak ukazuje tabulka č. 9. Nákladová rentabilita se pohybuje v rozmezí 34,55 % až 21,52 %, což je znázorněno v tabulce č. 10 a výnosová rentabilita je 30,15 % až 17,69 %, jak je ukázáno tabulkou č. 11.
5.2.1
Tržby
Tabulka č. 7 Tržby Tržby Rok
Podnik Tržby orná půda
Ha
tržba kč/ha.
2009
920657
44,6
20189,846
2010
876079
44,6
19212,259
2011
881381
44,6
19328,531
2012
810336
44,6
17770,526
2013
960404
44,6
21061,491
Průměr za 5 let
43
19512,53
5.2.2
Zisk
Tabulka č. 8 Zisk
Podnik
2009
2010
2011
2012
2013
Tržby
20189,85
19212,26
19328,53
17770,53
21061,49
Náklady celkem
16599,47
16698,25
17034,43
18050,79
18376,97
Zisk
3590,37
2514,01
2294,10
-280,26
2684,52
ha
45,60
45,60
45,60
45,60
45,60
Zisk ha
78,74
55,13
50,31
-6,15
58,87
Dotace
9756
9892
10117
10471
11764
Závazky
6263,00
6263,00
6263,00
5473,00
5473,00
3571,74
3684,132
3904,3092
4991,85388
6349,871
Zisk v rostlinné výroby
5.2.3
Příspěvek na úhradu
Tabulka č. 9 Příspěvek na úhradu PNU (Kč/Ha)
2009
2010
2011
2012
2013
Přímé náklady
13279,579
13358,6
13627,544
14440,6316
14701,58
Tržby
19523
18608
18643
17142
20310
PNU (Kč/Ha)
6243,421
5249,4
5015,456
2701,36842
5608,42
Průměrný PNU (Kč/Ha)
4963,614
44
5.2.4
Rentabilita
Tabulka č. 10 Nákladové rentability rentabilita nákladová
2009
2010
2011
2012
2013
zisk
3571,7362
3684,132
3904,3092
4991,85388
6349,871
náklady
16599,474
16698,25
17034,43
18050,7895
18376,97
Rentabilita %
21,52
22,06
22,92
27,65
34,55
Tabulka č. 11 Výnosové rentability výnosová rentabilita
2009
2010
2011
2012
2013
zisk
3571,7362
3684,132
3904,3092
4991,85388
6349,871
tržby
20189,846
19212,26
19328,531
17770,5263
21061,49
Rentabilita %
17,690755
19,17594
20,199721
28,0906361
30,1492
5.3 Sociální hodnocení Zákoníkem práce je dána pracovní doba na 40 hodin týdně, ale protože v podniku pracují majitelé, tak se toto nedodržuje a pracovní doba je podle sezóny, ale jak už většinou to u podnikání bývá, členové rodiny pracují na farmě celodenně. Protože se délka pracovní doby neeviduje, nelze indikátor objektivně vyhodnotit. Vycházíme-li z odhadu situace, lze pracovní dobu hodnotit hodnotou 0. Odměnou za práci jsou členům výsledky hospodaření většinově v budoucnu finančním ohodnocením. S odpovídajícím hodnocením 0,5.
45
Dovolená bývá čerpána po domluvě s ostatními členy rodiny z důvodu vzájemného zastoupení. V podmínkách malé soukromé rodinné farmy je indikátor ohodnocen hodnotou 0,75. Vzdělávání probíhá formou studia vysoké školy u Hany Bradové a školením všech členů rodiny, které je dobrovolné. Této situaci odpovídá hodnocení 0,75. Zájmy všech členů rodiny se snaží využít a často se s nimi společensky angažovat např. Josef Brada st., je členem folklorního klubu Stražišťan, jenž veřejně vystupuje v kraji. Specialitou Hany Bradové je chov koní, nyní spolupracuje především se školkou a rodinami s dětmi a snaží se dále rozvíjet agroturistiku. Josef Brada ml., převážně rozvíjí spolupráci s obcí, odklízení sněhu, úprava obecní zeleně a jiné služby a Věra Bradová dbá o okrasnou údržbu farmy, prodej vajec i jiných produktů podniku ze dvora. Hodnocení bylo stanoveno na úrovni hodnoty 1. Vedení podniku je organizováno tím způsobem, že každý zodpovídá za svůj úsek a společně se řeší budoucí směr podniku. Ať už z dlouhodobého nebo krátkodobého hlediska. Situace je ohodnocena hodnotou 1.
5.4 Shrnutí hodnocení indikátorů Z přehledu výsledků ekologických indikátorů (tabulka č. 12 a graf č. 7) je patrné, že silnými stránkami podniku je vyrovnaná bilance dusíku, dobrá bilance fosforu, diverzita plodin a velikost pozemků, na kterých farma hospodaří. Naopak slabými místy jsou bilance draslíku (nedostatečná náhrada živin odčerpaných výnosem) a bilance organické hmoty (její přebytek). Z pohledu ekonomických indikátorů (tabulka č. 13)
46
Tabulka č. 12 Shrnutí hodnocení indikátorů ekologických ukazatelů Výsledky / Hodnocení indikátor bilance N (kg/ha)
bilance P (kg/ha)
bilance K (kg/ha)
bilance OH (t/ha)
2013
2012
2011
2010
2009
průměr
-11,54
-7,4
-16,51
-2,9
-7,98
-7,61
0,885
0,926
0,845
0,971
0,92
0,924
-20,32
-18,36
-18,14
-17,69
-19,88
-17,77
0,809
0,833
0,836
0,841
0,814
0,840
-60,24
-53,77
-61,17
-60,35
-65,44
-59,5
0,665
0,719
0,657
0,664
0,621
0,671
305,79
276,63
276,32
213,07
332,58
286,16
0,353
0,463
0,464
0,701
0,253
0,447
1,725
1,752
1,746
1,73
1,742
1,74
1
1
1
1
1
1
4,96
4,96
4,96
4,96
4,96
4,96
0,998
0,998
0,998
0,998
0,998
0,998
Diverzita pěstovaných plodin
Diverzita velikosti pozemků
47
Ekonomické ukazatele, vyšly všechny v kladných hodnotách, u zisku je možno dle tabulky č. (8), že podnik by byl v minimálním zisku a v roce 2012 dokonce ve ztrátě, tímto to by podnik stagnovalo měl by na své náklady ale nemohl by se dále rozvíjet. Ale k zisku byly přičteny dotace a tímto je podnik celé sledované období v zisku v takové míře, je zajištěn budoucí rozvoj. Příspěvek na úhradu je v kladné hodnotě po celé sledované období ale po porovnání s průměrnými s údaji pro příslušnou výrobní oblast dle (Poláčkové, 2008), jsou podprůměrné přibližně 70,2% proti průměru v dané oblasti. Výnosová a nákladová rentabilita jsou v optimálních hodnotách.
Tabulka č. 13 Souhrn ekonomických ukazatelů.
indikátor
2013
2012
2011
2010
2009
průměr
tržby Kč.ha-1
21061
17771
19329
19212
20190
19513
zisk Kč.ha-1
6349,9
4991,9
3904,3
3684,13
3571,7
4500
5608,4
2701,4
5015,5
5249,4
6243,4
4963,6
34,55
27,65
22,92
22,06
21,52
25,74
30,15
28,09
20,19
19,18
17,7
23,06
příspěvek na úhradu Kč.ha-1
rentabilita nákladová (%) rentabilita výnosová (%)
48
Tabulka č. 14 Souhrn sociálních ukazatelů. Hodnocení indikátor
2013
2012
2011
2010
2009
průměr
Pracovní doba
0
0
0
0
0
0
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
Dovolená
0,75
0,75
0,75
0,75
0,75
0,75
Vzdělávání
0,75
0,75
0,75
0,75
0,75
0,75
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Odměna za práci
Společenská angažovanost Vedení podniku
Graf č. 7 Bilance ekologických a sociálních ukazatelů udržitelného zemědělství.
Vedení podniku
Společenská angažovanost
Vzdělávání
Bilance N 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0
Bilance P
Bilance K
Bilance OH
Diverzita Pěstovaných plodin
dovolená
Diverzita velikosti pozemků
Odměna za práci Pracovní doba
49
5.5 Výsledné hodnocení a návrh na zlepšení podniku Návrh optimalizace hospodaření podniku z hlediska hospodaření na orné půdě vychází z výsledků předchozího hodnocení trvalé udržitelnosti hospodaření a zabývá se oblastmi, jenž byly, v práci identifikovány jako slabá místa. Z ekologického hlediska je závažným problémem především záporná bilance K a vysoká hodnota bilance organické hmoty. Bilance N a P jsou sice v udržitelné oblasti hodnot, ale trvale se pohybují v jeho záporné části, proto je budu řešit také. V tomto případě navrhuji, aby podnik nedostatek N vyřešil přidáváním močůvky k zaorání slámy, jež je nyní minimálně využívána k občasnému přihnojení lučních porostů a podnik by možná mohl zvážit snížení dávky hnojení hnojem a snížit rozestupy jeho aplikace na pozemky ze sedmi let na čtyři až pět let, tím by, v cíli dávka hnoje na jednotlivé pozemky nesnížila, například (každé 4 roky hnojení 18tun hnoje na ha, takováto dávka každé 4 roky by byla optimální i z hlediska zásobenosti hnoje, živočišnou výrobou podniku. Problémy s nedostatečnou zásobeností P a K je třeba řešit nejprve rozborem půdy AZP, z výsledku zjistit jaké je množství těchto živin v půdě. Pokud budou tyto výsledky svědčit o nedostatku těchto živin v půdě, tak situaci co nejrychleji řešit, částečně by se situace vyřešila již zmíněnou úpravou dávky a termínu hnojení hnojem, a močůvkou, jež je kvalitním draselným hnojivem, aplikaci fosforečných nebo draselných hnojiv dovolených v rámci ekologického zemědělství, jejich dávku přiměřit závažnosti nedostatku živin. Podnik by rovněž měl zvážit rozbor dalších živin. Jako zdroj P a K jsou pro ekologické zemědělství povolena organická hnojiva a podle (Rozsypal 2011) Fosforečná hnojiva - Thomasova moučka, přírodní měkký fosforit, Draselná hnojiva - surová draselná sůl, síran draselný, síran draselný s hořčíkem, síran draselný s Keiseritem Vysokou hodnotu organické hmoty bych řešila, odvozem slámy z pozemků a omezením zeleného hnojení
Ekonomičtí ukazatelé - Ačkoliv byl podnik za námi sledované období vkladných hodnotách, tak by se za jeho slabou stránku dala považovat závislost na dotacích, kterou by podnik do budoucna měl řešit z důvodu nejisté dotační politiky. 50
Na tento problém je řešení velmi obtížné z důvodů, že ekologické zemědělství je finančně náročné na produkci, která je podprůměrná a tudíž závislosti na dotacích, jež mají tento rozdíl vyrovnat, je obtížné se vyvarovat. Podniku bych doporučila zaměřit se na ekologické ukazatele, zvýšily by se výnosy, poté zisk a příspěvek na úhradu, který je nyní podprůměrný. Dále by měl podnik dbát na efektivnost a načasování agrotechnicky, údržbu strojů, atd., tímto vším by se zefektivnila výroba a následně zisk podniku.
Sociální ukazatelé – V sociálních ukazatelích nevidím žádnou slabou stránku, jen se musí dbát, aby v podniku vznikaly co nejmenší rozepře mezi jednotlivými členy, to by byla největší slabá stránka podniku s sociální sféře.
51
6. ZÁVĚR Cílem práce bylo analyzovat a optimalizovat hospodaření malé soukromé rodinné farmy z hlediska jeho dlouhodobé udržitelnosti. Vhodným nástrojem pro hodnocení hospodaření a identifikaci jeho slabých míst je vhodná sada indikátorů. Na základě výsledků hodnocení je vypracován návrh optimalizace. K tomu je zapotřebí zohlednit složité vazby a vzájemné vlivy působící v agrosystému a jednotlivé faktory, které systém ovlivňují a které případně může zemědělec použít k řízení agrosystému. Těmito teoretickými základy problematiky se zabývá část literárního přehledu. Hospodaření rostlinné produkce zemědělského podniku bylo provedeno ze všech tří hledisek setrvalého rozvoje, byly tedy hodnoceny ekologické, ekonomické i sociální ukazatele v rozmezí let 2009 až 2013. Hodnocení je prováděno na orné půdě podniku a je podrobně rozebráno v následných odstavcích. Velkou slabou stránkou podniku z hlediska ekologické dimenze udržitelnosti jsou záporné hodnoty bilancí živin N, P, K a bilanční přebytek organické hmoty, jejíž mineralizací se do půdy může uvolňovat větší množství živin, které pokud nejsou využity plodinami, mohou být vyplaveny do dalších složek životního prostředí. Bilance dusíku, která je záporná -7,61kg N.ha-1 s hodnocením 0,924, by se dala bez problému navýšit například přihnojením močůvkou, zaorávkou kejdy se slámou, což by bylo také příznivé k vyrovnání poměru mezi dusíkem a uhlíkem, a tím zefektivnilo rozklad a bilanci N. Fosfor, jehož průměrná bilance v pětiletém období je -17,77kg P.ha-1 s příslušnou hodnotou 0,840 a draslík s bilancí -59,5kg K.ha-1 s hodnocením 0,671, vyřešit bude komplikovanější, bilance by se částečně vyrovnala s již uváděným přihnojením močůvkou nebo zaorávkou kejdy ale pro zjištění situace je nezbytné udělat rozbor AZP a podle výsledku začít přihnojovat draselnými popřípadě fosforečnými hnojivy, která jsou dovolena v rámci ekologického zemědělství. Vyřešení této problematiky je na delší dobu ale vyřešení těchto záporných hodnot, pomůže ke zvýšení kvalitativních i kvantitativních ekologických ukazatelů produkce a tím zlepšení produkce podniku. Diverzita pěstovaných plodin je na dobré úrovni s průměrnou hodnotou Shannonova indexu 1,74 s hodnocením 1 a velikost pozemků je pro jednotlivé roky stejná s průměrnou velikostí pozemků 4,96ha, tato velikost pozemků je z ekologického hlediska velmi dobrá s podporou diverzity krajiny.
52
Ekonomické ukazatele udržitelnosti jsou celkově na dobré úrovni. Tržby podniku jsou v průměru 19512,53 Kč.ha-1. Zisk podniku by neměl po tři roky vykazovat ztrátu, jinak začíná být jeho hospodaření neudržitelné. Ve sledovaném podniku je ve všech letech podnik v zisku průměrná hodnota za pětileté období je 4500 Kč.ha-1. Podnik je v zisku díky dotacím, bez nich by vykazoval ztrátu -5900 Kč.ha-1. Příspěvek na úhradu je pro všechny roky v kladných hodnotách s průměrnou hodnotou za pětileté období 4963,61 Kč.ha-1. Rentabilita nákladová se pohybuje v hodnotách 25,74 % a výnosová rentabilita má průměrnou hodnou 23,06 %. Sociální
ukazatele
udržitelnosti
je
v případě
hodnoceného
podniku
komplikované přesně vyčíslit. Podnik tvoří členové rodiny a nemá žádné další zaměstnance, tudíž odměňování za práci, je řešeno pomocí výsledků hospodaření podniku a sféry hospodaření, za kterou má daný člověk odpovědnost, pracovní doba a dovolená je řešena sezónností segmentu, kterou mají jednotlivý členové podniku na starosti a vzájemnou domluvou nejčastěji zastoupením členy mezi sebou. Vzdělávání jednotlivých členů rodiny je dobrovolné a podnikem podporované, jak finančně, tak psychickou podporou. Společenskou angažovanost se všichni snaží řešit převážně osobními zájmy, důležité je aby byla snaha tyto zájmy, koníčky zefektivnit a využít pro dobro podniku aby jejich pomocí bylo uděláno dobré jméno podniku a rozvíjeli se nové budoucí možnosti podnikání.
53
7. POUŽITÁ LITERATURA •
Knižní zdroje
HERDT R. W., STEINER R. A. (1995): Agricultural sustainability: Concepts and Conundrums. In: BARNET, V., PAYNE, R., STEINER, R.: Agricultural Sustainability KAVKA M. a kol. (2006): Normativy zemědělských výrobních technologií: pěstební a chovatelské technologie a normativní kalkulace (práce, materiál, energie, náklady, produkce, tržby, příspěvek na úhradu fixních nákladů). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 376s. ISBN 80-7271-164-4. KLÍR J. (1997): Setrvalé zemědělství (Studijní zpráva), Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, č.2 : 40s.ISBN 80-86153-1 KOSTELANSKÝ F. (2004): Obecná produkce rostlinná. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 212 s. ISBN 978-80-7157-765-263 Křen J. a kol.(2011): Metodika hodnocení trvalé udržitelnosti systémů rostlinné produkce pro podmínky ČR, MENDELU v Brně, 50s. ISBN 978-80-7375-588-1 Křen J. a kol.(2012): Metodika získávání dat pro komplexní analýzy systémů rostlinné produkce, MENDELU v Brně, 46s. ISBN 978-7375-594-2 Křen J., Míša P., Hartman I. (2000): Metodika: Tvorba, testování a optimalizace prototypů trvale udržitelné rostlinné produkce, AF MZLU Brno, 38s. Křen J., Míša P., Hartman I., 2000: Tvorba, testování a optimalizace prototypů trvale udržitelné rostlinné produkce. Metodika. 39 s. MÍŠA P. (2000): Hodnocení setrvalosti modelových systémů rostlinné produkce. Disertační práce. Brno: MZLU v Brně, 116 s. PETR J., CERNÝ V., HRUŠKA L. a kol. (1980): Tvorba výnosu hlavních polních plodin, SZN, Praha, 448s. Poláčková J. a kol. (2010): Nákladovost zemědělských výrobků v ČR
54
VEREIJKEN P. (1997): A methodological way of prototyping integrated and ecological arable farming systems (I/EAFS) in interaction with pilot farms. In: VAN ITTERSUM M. K., VAN DE GEIJN S. C. (eds), Perspectives for Agronomy, Adopting Ecological Principles and Managing Resource Use. Special issue of European Journal of Agronomy, 7: 235-250. Zoellick R. (2013): Forum o budoucnosti zemědělství, Zemědělec, Odborný a stavoský týdeník, Č.15/2013, 6s. .
•
Internetové zdroje
Bio – info (2012): Definice a principy ekologického zemědělství [online]. 2012 [cit. 2014-04-29].
Dostupné
z:
http://www.bio-info.cz/vzdelavani/on-line-
vzdelavani/definice-a-principy-ekologickeho-zemedelstvi-1 Geoportál sowacgis (2014): Mapa [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.sowac-gis.cz/index.php?projekt=zchbpej&s=mapa Soil association (2013): Organic farming [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: https://www.soilassociation.org/whatisorganic/organicfarming Soil association (2013): The principles of organic agriculture [online]. 2013 [cit. 201404-29]. Dostupné z: https://www.soilassociation.org/whatisorganic/organicprinciples Zelené zprávy (2010): Ekologické zemědělství [online]. 2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.zelenezpravy.cz/ekologicke-zemedelstvi/ Nadační fond pro ekologické zemědělství (2012): Ekologické zemědělství[online]. 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.foa.cz/cs/ekologicke-zemedelstvi/ Valeška J., PRO-BIO LIGA (2012): Co všechno vedlo ke vzniku ekologického zemědělství a kde by bylo možné najít historii vzniku ekologického zemědělství a produkce
biopotravin?
[online].
2012
[cit.
2014-04-29].
Dostupné
http://biospotrebitel.cz/bio-poradna/casto-kladene-dotazy/co-vsechno-vedlo-ke-
55
z:
vzniku-ekologickeho-zemedelstvi-a-kde-by-bylo-mozne-najit-historii-vznikuekologickeho-zemedelstvi-a-produkce-biopotravin Ústav zemědělské ekonomiky (2012): Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/191660/ Zprava_o_stavu_zemedelstvi_CR_za_rok_2011.pdf Ministerstvo zemědělství (2013): Ročenka ekologického zemědělství v ČR [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/ web/file/289733/rocenka_ EZ_ 2012_web.pdf Urban J., Šarapatka B. (2003): Ekologické zemědělství [online]. 2003 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/ 881B04BF9FD9A9B3C1256FC0005 01538/$file/Ekologie_01.pdf Rozsypal R. (2011): Hnojiva a technika hnojení [online]. 2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.eposcr.eu/wp-content/uploads/2011/04/ML04-Hnojeni.pdf
56
8. SEZNAM OBRÁZKŮ •
Obrázek 1 Schématický přehled produkčních faktorů a jim odpovídajících produkčních úrovní (Rabinge, 1993).
•
Obrázek 2 Mapa všech pozemků podniku – s očíslovanými jednotlivými hony orné půdy.
•
Obrázek č 3 Výrobní oblasti
•
Obrázek č. 4 Zranitelné oblasti
57
9. SEZNAM GRAFŮ •
Graf č. 1 Vývoj hektarové výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR
•
Graf č. 2 Počet výrobců biopotravin v letech 2001-2012 v České republice.
•
Graf č. 3 Výměra EZ půdy v letech (2001 – 2012)
•
Graf č. 4 Bilance NPK
•
Graf č. 5 bilance organické hmoty v letech (2009 – 2013)
•
Graf č. 6 Velikosti jednotlivých pozemků (honů)
•
Graf č. 7 Bilance ekologických a sociálních ukazatelů udržitelného zemědělství.
58
11. SEZNAM TABULEK •
Tabulka č. 1 Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“ - dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství nebo přechodného období v letech 1998 – 2012
•
Tabulka č. 2 Osevní plán
•
Tabulka č. 3 Přehled bilance dusíku na orné půdě (2009 – 2013)
•
Tabulka č.4 Bilance fosforu
•
Tabulka č. 5 Bilance draslíku
•
Tabulka č. 6 Bilance organické hmoty
•
Tabulka č. 7 Tržby
•
Tabulka č. 8 Zisk
•
Tabulka č. 9 Příspěvek na úhradu
•
Tabulka č. 10 Nákladové rentability
•
Tabulka č. 11 Výnosové rentability
•
Tabulka č. 12 Shrnutí hodnocení ekologických indikátorů
•
Tabulka č. 13 Souhrn ekonomických ukazatelů.
•
Tabulka č. 14 Souhrn sociálních ukazatelů.
•
Tabulka č. 15 Diverzita pěstovaných plodin.
59
12.
PŘÍLOHY
Obrázek č 3 Výrobní oblasti
Obrázek č. 4 Zranitelné oblasti
60
Tabulka č. 15 Diverzita pěstovaných plodin. Diverzita
2009
2010
Pi * ha
Pi
ln(Pi)
ln(Pi)
2011
Pi * ha
Pi
ln(Pi)
ln(Pi)
2012
Pi * ha
Pi
ln(Pi)
ln(Pi)
2013
Pi * ha
Pi
ln(Pi)
ln(Pi)
Pi * ha
Pi
ln(Pi)
ln(Pi)
ječmen
5,6
0,126
-2,075
-0,261
6,56
0,147
-1,917
-0,282
7,34
0,165
-1,804
-0,297
5,34
0,12
-2,123
-0,254
6,21
0,139
-1,972
-0,275
pšenice
6,99
0,157
-1,853
-0,29
5,6
0,126
-2,075
-0,261
6,56
0,147
-1,917
-0,282
7,34
0,165
-1,804
-0,297
5,34
0,12
-2,123
-0,254
jetel
12,8
0,286
-1,251
-0,358
13,6
0,304
-1,191
-0,362
12,6
0,282
-1,265
-0,357
12,16
0,273
-1,3
-0,354
13,9
0,312
-1,166
-0,363
ječmen ∆ jetel
5,34
0,12
-2,123
-0,254
6,21
0,139
-1,972
-0,275
6,56
0,147
-1,917
-0,282
6,99
0,157
-1,853
-0,29
5,6
0,126
-2,075
-0,261
žito
7,34
0,165
-1,804
-0,297
6,56
0,147
-1,917
-0,282
6,99
0,157
-1,853
-0,29
6,56
0,147
-1,917
-0,282
6,21
0,139
-1,972
-0,275
6,56
0,147
-1,917
-0,282
H=
1,7523
44,6
1,7918
oves s peluškou hořčice
7,34
0,165
-1,804
-0,297
5,34
0,12
-2,123
-0,254
triticale
výměra celkem 44,6
H=
1,742
44,6
H=
Hmax=
1,792
Hmax=
E=
0,972
E=
1,73
5,34
0,12
-2,123
-0,254
6,21
0,139
-1,972
-0,275
44,6
H=
1,746
1,7918
Hmax=
1,792
Hmax=
0,9655
E=
0,975
E=
61
44,6
0,978
H=
1,7249
Hmax=
1,7918
E=
0,9627
