Olomouc, 22. října 2007

motto: „Spolupráce přináší rozvoj a úspěch“

sborník konference Olomouc, 22. října 2007

Konference je částečně realizována v rámci projektu Partnerství pro rozvoj kraje spolufinancovaného Evropskou unií

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

Sborník konference Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje, Olomouc, 22. října 2007

2 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


OBSAH

Úvodní slovo I. BLOK – Spolupráce přináší rozvoj a úspěch RNDr. Ivan Kosatík Ing. Miloslav Vlček Martin Novotný prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. Mons. Jan Graubner Ing. Bořivoj Minář prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. RNDr. Josef Tesařík

4

7 12 14 18 23 26 29 34

II. BLOK – Potenciál kraje a role veřejné správy Ing. Pavel Horák Ing. Michaela Pruknerová prof. RNDr. Ulrichová Jitka, CSc. Mgr. Eduard Kavala RNDr. Ivan Marek Václav Keprt Ing. Josef Hlavinka

41 50 55 62 69 75 81

III. BLOK – Olomoucký kraj a svět kolem nás MUDr. Vítězslav Vavroušek Ing. František Tuhý Ing. Pavel Gala Ing. Martin Tesařík

84 87 90 95



ÚVODNÍ SLOVO

Vážené dámy, vážení pánové,

máme za sebou konferenci s názvem „Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje“. Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste přijali naše pozvání a svou účastí dali jasně najevo, že vám osud území, kde společně žijeme a které již téměř sedm let nese označení Olomoucký kraj, není lhostejný.

Věřím zároveň, že po této konferenci budeme všichni zde zastoupení partneři, to znamená: kraj, města a obce, vysoké školy, podnikatelé, neziskový sektor i církev spolu vzájemně komunikovat více, než tomu bylo doposud.

Můj příspěvek měl společného jmenovatele, který lze ve zkratce vyjádřit mottem: „Sdílejme své priority“. Sdílejme, ve smyslu informujme o našich cílech nejen své kolegy, zaměstnance a klienty, ale i ostatní významné instituce v rámci kraje. Sdílejme, to znamená, ztotožněme se na hlavních prioritách.

Poselství tohoto úvodního setkání, na které by měly navazovat další podobné akce zaměřené na užší a konkrétnější oblasti je zřejmé. Vykročme ze svého prostoru, z oblasti svého hlavního zaměření, do společného prostoru kraje. Je to jediná cesta ke společnému úspěchu.

RNDr. Ivan Kosatík hejtman Olomouckého kraje



PROGRAM

9:15 zahájení (hejtman Olomouckého kraje) 9:20 – 10:45 I. blok – Spolupráce přináší rozvoj a úspěch • • • • • • • •

RNDr. Ivan Kosatík Ing. Miloslav Vlček p. Martin Novotný prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. Mons. Jan Graubner Ing. Bořivoj Minář prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. RNDr. Josef Tesařík

10:45 – 11:15 přestávka s občerstvením 11:15 – 12:45 II. blok – Potenciál kraje a role veřejné správy • • • • • • •

Ing. Pavel Horák Ing. Michaela Pruknerová prof. RNDr. Ulrichová Jitka, CSc. Mgr. Eduard Kavala RNDr. Ivan Marek Václav Keprt Ing. Josef Hlavinka

12:45 – 13:30 III. blok – Olomoucký kraj a svět kolem nás • • • •

MUDr. Vítězslav Vavroušek Ing. František Tuhý Ing. Pavel Gala Ing. Martin Tesařík

13:35

závěr (hejtman Olomouckého kraje)

13:40

společenské setkání



I. BLOK Spolupráce přináší rozvoj a úspěch



RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje


chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste přijali naše pozvání na konferenci s názvem „Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje“. Již svojí účastí jste dali jasně najevo, že vám osud území, kde společně žijeme a které již téměř sedm let nese označení Olomoucký kraj není lhostejný. Když říkám „naše pozvání“, myslím tím platformu reprezentantů následujících sektorů: krajské samosprávy, Olomouce, jako krajského města, vysokých škol, podnikatelů a církve. Tato neformální skupina, která se nepravidelně schází a kterou jsem trochu s nadsázkou označil jako Alianci pro rozvoj, si klade za cíl podpořit lepší vzájemnou spolupráci, která jediná může vést k dynamičtějšímu rozvoji našeho kraje.

Za velice důležité proto považuji to, abychom všichni vykročili ze svého prostoru, chcete-li z oblasti svého hlavního zaměření, a ocitli se tak ve společném prostoru kraje. Tím může být odstraněna jedna z možných překážek, izolovanost jednotlivých institucí. My, na kraji, se o to snažíme například i pořádáním pravidelných čtvrtletních výjezdů rady kraje po jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností. V budoucnu bychom měli všichni zde zastoupení partneři, to znamená: kraj, města a obce, vysoké školy, podnikatelé, neziskový sektor i církev spolu prostě více vzájemně komunikovat. I dnešek k tomu dává dobrou příležitost.

První blok: Spolupráce přináší rozvoj a úspěch

Motto mého vystoupení zní: „Sdílejme své priority“. K interpretaci této myšlenky se dostanu v závěru svého příspěvku.

Dnešní konference je první svého druhu, co se týká reprezentativního zastoupení všech zúčastněných partnerů. Proto je cíleně zaměřena na obecnější témata. Zároveň pochopitelně platí, že další podobné akce by již měly směřovat na užší a konkrétnější oblasti, a to jak odborné, tak třeba i územní.



Přesto, co jsem právě řekl o širším vymezení témat dnešního jednání, jedno konkrétní zaměření existuje. Je jím stav a potenciál hospodářské spolupráce v rámci regionu.

Za hospodářský rozvoj v našem kraji nenese přímou odpovědnost nikdo z nás. Nejsou to ani krajské zastupitelstvo ani obecní samosprávy. Pochopitelně to není ani záležitostí vysokých škol. Za hospodářský rozvoj kraje neodpovídají ani jednotliví podnikatelé, dokonce ani hospodářská či agrární komora. Přesto je to téma pro všechny z nás. Je tomu tak i proto, že pokud by náš kraj dlouhodobě ekonomicky stagnoval, znamenalo by to značné problémy pro všechny jeho segmenty, pro všechny naše instituce, ale především pro řadu našich občanů. Na hospodářský rozvoj má největší vliv daňová politika a legislativa, a to jak česká tak společná unijní. Proto je naší snahou zakomponovat jako pravidelné účastníky našich akcí poslance, senátory, ministry či europoslance. Někteří z nich tu jsou již dnes, a budou vystupovat.

Pro nás všechny platí, že žijeme ve stejném socio-ekonomickém prostoru Olomouckého kraje, a měli bychom se proto na jeho rozvoji společně podílet. Krajská samospráva se k tomu snaží přispět tím, že jako dvě své hlavní priority definovala podporu vzdělávání a rozvoj dopravní infrastruktury.

Konkrétně to znamená, že vyváženou a dostupnou nabídkou vzdělávání na středních školách, jejichž jsme zřizovateli, se snažíme o vyšší uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Nabídka studijních oborů prochází každoročně diskuzí se zástupci zaměstnavatelů a úřadů práce v rámci krajské tripartity, s

cílem vyhovět

požadavkům podnikatelských subjektů na kvalifikovanou pracovní sílu. V budoucnu, až se tento trend naplno projeví, by tak mělo více absolventů navazovat na své studium prací ve firmách a méně končit mezi neúspěšnými uchazeči o práci. Uvědomujeme si, že naše ekonomika má šanci jen za předpokladu trvalého rozvoje lidských zdrojů. Již zmíněnou krajskou tripartitu jsme vytvořili jako první svého druhu v České republice. V loňském roce jsme spolu s krajskou hospodářskou komorou a úřadem práce založili novou tradici v pořádání burzy pracovních příležitostí s názvem Morava job. 8 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Je zajímavé připomenout si v této souvislosti pár čísel. Na konci roku 2004 byla míra nezaměstnanosti v ČR 9,5%, ale v Olomouckém kraji 11,7%. K 30. září letošního roku byla nezaměstnanost v ČR 6,2% a v Olomouckém kraji 6,7%. Znamená to, že za necelé tři roky se snížil rozdíl míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji proti celostátnímu průměru z 2,2% na 0,5%. To je jistě pozitivní a povzbudivý fakt pro naše další aktivity.

Nezastupitelnou roli v rozvoji regionu hraje rovněž nabídka vysokoškolského vzdělání v kraji. Tu dlouhodobě reprezentuje především Univerzita Palackého. Významné pro Olomoucký kraj jsou rovněž iniciativy nových vysokých škol, Moravské vysoké školy v Olomouci, která nabízí vzdělání v oborech ekonomiky a managementu, nebo svým zaměřením ojedinělé Vysoké školy logistiky v Přerově. Na podporu uvedených tří vysokých škol poskytl Olomoucký kraj v uplynulých třech letech více než 19 milionů korun. Jsme si samozřejmě vědomi také potřeby kontaktu studentů se světem. Ve snaze podpořit jejich možnosti získání zkušeností v zahraničí jsme v letošním roce zavedli systém zahraničních stipendií určený studentům středních a vysokých škol. Mimo již uvedeného stojí za připomenutí, že Olomoucký kraj opět jako první začal každoročně finančně podporovat i soukromé střední školy.

Ke druhé naší prioritní oblasti, tedy rozvoji dopravní infrastruktury lze uvést následující. V jednáních s orgány státní správy prosazujeme nutnost dobudování páteřní sítě rychlostních komunikací a kvalitní propojení jižní a severní části našeho regionu. Jako majitelé komunikací II. a III. třídy se snažíme o jejich zásadní obnovu a rekonstrukci. V období let 2006 – 2008 to představuje 64 investičních akcí a částku vyšší než 3,2 miliardy korun. Dobrá dopravní dostupnost umožní například rozvoj sektoru služeb, jehož potenciál zůstává u nás ne zcela využit. Věřím, že řada z vás sleduje naši snahu o zachování vojenské vrtulníkové základny v Přerově Bochoři s cílem dobudovat toto letiště jak pro vojenské tak pro civilní využití. V rámci svých kompetencí v oblasti cestovního ruchu podporujeme všechny aktivity, které mohou napomoci jeho rozvoji. Z rozpočtu kraje hradíme propagaci kraje na veletrzích cestovního ruchu, přispíváme na rozvoj cyklostezek nebo na turistické 9 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


značení. Podporujeme systém slev pro tuzemské i zahraniční návštěvníky kraje pod názvem Olomouc Region Card.

V dalších oblastech, které může kraj ovlivnit, se snažíme o vyvážený přístup v rámci možností našeho rozpočtu. Jak však vyplynulo z některých případů, které jsem jmenoval, jsme připraveni podpořit aktivity, které povedou k výchově odborníků a manažerů, kteří přinesou a budou schopni v kraji uplatnit technologie s vyšší přidanou hodnotou. Tyto, společně s kvalitní dopravní infrastrukturou a využitím potenciálu regionu v oblasti služeb mohou podle mého názoru vést k vyššímu tempu hospodářského rozvoje Olomouckého kraje. V neposlední řadě před námi stojí velká výzva. Mám tím na mysli možnosti čerpání evropských fondů v období let 2007–2013. Role kraje je i ve zprostředkování přístupu

obcím,

podnikatelským

subjektům

nebo

neziskovému

sektoru

k

těmto finančním zdrojům. Sami pochopitelně také podáváme své projekty. Na rozdíl od celostátního nelichotivého procenta využívání těchto zdrojů byl Olomoucký kraj v minulém období úspěšný z více než 90%. Věřím, že i v tomto probíhajícím období tomu nebude jinak. A jestliže, jen z Regionálního operačního programu do našeho kraje směřuje přibližně 9 miliard korun, pak to určitě bude zanedlouho vidět. Kromě toho navíc téměř pro všechny subjekty existuje šance být úspěšnými i v sektorových operačních programech.

Nemůžeme ale spoléhat jen na pomoc zvenčí, musíme si pomoci sami navzájem. A opravdu efektivně si pomůžeme, když budeme podporovat své vize, vymýšlet a realizovat společné projekty. Prvním krokem je právě uspořádání této konference. Další setkání a diskuse by pak měly být na konkrétnější témata, například o škále vzdělávání, jaká tady je a jaká by mohla a měla být, včetně případného iniciování nějaké formy technického vzdělávání na úrovni vysoké školy. Jiná konference pak může být zaměřena na hospodářský rozvoj z pohledu a potřeb podnikatelů. Dalšími tématy mohou být sociální či zdravotní služby poskytované na území Olomouckého kraje. A to jsou jen některé příklady.

Dámy a pánové, za Olomoucký kraj, jeho samosprávu i krajský úřad, vás chci ujistit, že akce tohoto charakteru chceme i dále pořádat. 10 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Na úvod jsem vám slíbil objasnit své motto, které pro připomenutí zní: „Sdílejme své priority“. Slovo sdílet přitom chápu ve dvou hlavních významech: 1. sdílejme, ve smyslu informujme o našich cílech nejen své kolegy, zaměstnance a klienty, ale i ostatní významné instituce v rámci kraje. 2. význam slova sdílejme, vnímám, jako ztotožněme se na hlavních prioritách

Na závěr bych tedy své motto mírně doplnil. Upravená verze tedy zní: „Sdílejme své priority, je to jediná cesta ke společnému úspěchu“.

Děkuji vám za pozornost.



Ing. Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Dámy a pánové,

Jsem rád, že mohu zúčastnit zahájení konference Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Už jenom pohled na seznam pozvaných hostů a vystupujících ukazuje, že se zde sešli všichni, kterým na Olomouckém kraji a jeho dalším rozvoji záleží. Záleží na něm i mně. O pozitivních trendech v rozvoji našeho kraje budou zcela určitě hovořit další řečníci. Domnívám se však, že pozornost je potřeba zaměřit především na oblasti, v nichž se vyskytují problémy, kde jsme zatím ještě – a to různých příčin – dostatečně nevyužili potenciál rozvoje. Osobně mě například netěší, a zřejmě ani nikoho z Vás, když vidím v různých statistických údajích Olomoucký kraj v dolní polovině srovnávacích žebříčků našich krajů. Ať je to například v počtu nezaměstnaných, výši průměrného platu. Problémy vidím rovněž v dopravní infrastruktuře, což má následný negativní dopad na rozvoj regionu jako celku, a jeho okrajových částí zvlášť. Mohl bych rovněž hovořit o dalších oblastech života našeho regionu….., školství, zdravotnictví. Domnívám se, že problémy mohou postupně nastat i v zemědělství.

Přitom máme zcela nepochybně dobré předpoklady pro další rozvoj našeho kraje. Jsou jimi především strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost – i když ne všude, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil, ale i vstup zahraničních investorů. Na co tedy – podle mého názoru – zaměřit pozornost? •

Za prvé – je to zásadní zlepšení dopravní infrastruktury v našem regionu. Nejde přitom jen o hlavní trasy, ale o zlepšení dopravy v okrajových částech kraje.

•

Za druhé – je nezbytné podpořit komplexní programy rozvoje průmyslu, zemědělství a služeb, zejména pak v okrajových částech kraje



•

Za třetí – snižovat nezaměstnanost a zvyšovat průměrné mzdy, což je úzce spojeno s rozvojem průmyslu, služeb a zemědělství

•

Za čtvrté - je to ochrana životní prostředí, které je například nezbytné k rozvoji cestovního ruchu.

Protože je pro náš kraj charakteristický nerovnoměrný rozvoj jeho jednotlivých oblastí, považoval bych v této souvislosti za důležité: •

Dále

stabilizovat

hanácké

okresy

s jejich

průmyslem,

službami,

zemědělstvím. •

Rozvíjet podhorské oblasti – stěžejní by pro ně měl být zpracovatelský průmysl odpovídající místním podmínkám. Především v návaznosti na těžbu dřeva a zemědělství.

•

Rozvíjet horské oblasti Šumperka a Jesenicka zde jde především o služby – lázeňství, cestovní ruch, ale i těžbu dřeva a zpracovatelský průmysl.

Myslím si, že musí být naší ambicí hledat cesty, jak podporovat rozvoj Olomouckého kraje. Za podstatné přitom spatřuji společné hledání priorit. Musíme k tomu zajistit také finanční prostředky. Z našich, řekněme domácích zdrojů, ale i z fondů EU. Možná jsou i jiné cesty. Vláda ČR nedávno zřídila komisi pro rozvoj Brdska s tím, že pomoci mají kraji peníze z evropských fondů, resortních programů a stovky miliónů nad tento rámec jsou připraveny v rozpočtu ministerstva financí. Kladu si v této souvislosti otázku, proč bychom i my neměli usilovat o prosazení podobného programu, který by se týkal například Šumperska a Jesenicka. Byť to není oblast, kde by měl být umístěn radar…. Je to samozřejmě otázkou diskuse. Stejně jako o dalších podnětech, o kterých jsem se zmínil a které nejsou neznámé. A jednou z možností, jak pevně věřím, bude i konference Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje.

Děkuji za pozornost.



Martin Novotný, primátor statutárního města Olomouc

Dámy a pánové, pěkné dopoledne,

když jsem spřádal v hlavě úvahy, jakým způsobem se obrátit k tomuto dnešnímu auditoriu jménem statutárního města Olomouce, zvolil jsem zamyšlení politika nad tím, v jaké chvíli se zrovna nacházíme z hlediska krajské metropole a jejího potenciálu pro rozvoj Olomouckého kraje. Nepovažuji za náhodu, že se právě v tuto chvíli schází tak široká skupina lidí reprezentujících jak veřejnou sféru, nejdůležitější instituce krajské, metropolitní, komunální politiku, tak i oblast duchovní nebo oblast vzdělanostní. Domnívám se, že základní charakteristikou této chvíle z hlediska historického vývoje v našem kraji je skutečnost, že v zásadě končí etapa našeho vyrovnávání se s důsledky minulého režimu. Když se na to podíváme prismatem krajské metropole, tak si myslím, že stále méně řešíme základní prvoplánové vizuální téma zanedbanosti stavu veřejné infrastruktury, kterou nám zachoval komunismus. Centrum našeho města už je stejně krásné, jako jsou centra měst na západě, a zahraniční turista či podnikatel po několika dnech v Olomouci nevidí markantní rozdíl. Zároveň jsme překonali tu etapu, kdy jsme se vyrovnávali s určitým obdobím marginalizace významu města Olomouce v politickém systému ČR, v systému veřejné správy. Všichni víte, že v období komunismu se naše město postupně proměnilo v pouhé okresní město. Dnes už jsme však plnohodnotnou krajskou metropolí, plnohodnotnou metropolí nově vzniklého Olomouckého kraje. Tu zkušenost, že už se nevyrovnáváme primárně s důsledky zanedbanosti a marginalizace z období komunismu, jsem si měl možnost živě ověřit v nedávných dnech prostřednictvím návštěvy našeho partnerského města – města Veenendaal v Nizozemsku. Na našich kolezích z Veenendaalu bylo vidět, že stále více přemýšlejí nad tím, co je a co bude obsahem další spolupráce s Olomoucí. Po listopadové změně v roce 1989 brali naši spolupráci tak, že jejím primárním cílem je, že oni jakožto občané ze zkušené západoevropské demokratické země nám předávají své zkušenosti s tím, jak funguje demokracie, jak funguje komunální politika, jak funguje hospodářský rozvoj. Avšak při několika posledních návštěvách v našem městě zjistili, že spousta věcí z hlediska kvality veřejných služeb nebo z hlediska kvality infrastruktury je v našem města už na stejné, ne-li často na vyšší úrovni než právě 14 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


v jejich městě. Proto si myslím, že základní charakteristikou této chvíle je, že už nemůžeme stavět na nějakých komparativních výhodách, na kterých jsme mohli stavět doposud. Ta dnešní chvíle je o tom, že hledáme produktivní základnu pro rozvoj města Olomouce, pro rozvoj Olomouckého kraje. To znamená to, co skutečně zajistí, abychom se vyrovnali s tím rozdílem, který stále ještě přetrvává – je to rozdíl v HDP, je to rozdíl v úrovni platů a v kupní síle obyvatelstva. Myslím si, že s touto chvílí je pro mě jako pro primátora města Olomouce zároveň spojena jedna velká naděje, kterou odvozuji z toho, co vidím kolem sebe. Domnívám se, že v posledních letech velmi vzrůstá pověst našeho města doma i v zahraničí. Spousta lidí v České republice si uvědomuje určitou unikátnost města Olomouce, města plného historických památek, města s druhou nejstarší univerzitou, města se skvělým životním prostředím z hlediska dědictví městských parků a zároveň města se zvláštním klidem, který se nedostává městům typu Prahy, Brna či Ostravy. Podobný názor často slýcháme i od zahraničních návštěvníků. Ti říkají, že město Olomouc je perla, která má potenciál, který nikde jinde v České republice snad s výjimkou Prahy (v určitých oblastech) nevidí. Zároveň, když si monitoruji měsíc po měsíci, jaké projekty soukromých podnikatelů jsou ve fázi přípravy z hlediska jejich umístění do města Olomouce, naplňuje mne to také velkou nadějí. Dělal jsem si nedávno takovou osobní sumarizaci, a když jsem si nasčítal potenciální soukromé prostředky, které by mohly být v nebližších letech investovány do rozvoje města Olomouce – podotýkám soukromé, nikoli veřejné (a tím lépe) – tak mi vyšlo docela zajímavé číslo někde kolem 20 miliard korun. To číslo má v sobě docela zajímavou vnitřní strukturu. Velká část investic se chystá v oblasti bydlení. V našem městě by v nejbližších letech měla vzniknout zcela nová moderní kvalitativně úplně odlišná kapacita bydlení pro občany, přitom počet těch bytů se počítá v řádu tisíců. Poměrně velká aktivita probíhá také na poli přípravy kapacit pro administrativu a to nejenom administrativu veřejnou, ale zároveň i pro nejrůznější správní či výkonné budovy firem. Velké investice směřují také do oblasti cestovního ruchu. Na spadnutí jsou mnohasetmilionové

investice

zejména

v oblasti

hotelnictví

a

doprovodné

infrastruktury pro cestovní ruch. A ten nejlepší signál vidím v tom, že nejenom veřejná sféra, ale už i soukromí investoři, a dokonce i investoři, kteří jsou doma v našem regionu, začínají být natolik silní, aby začali připravovat sami z vlastních prostředků hospodářský rozvoj. Chystá se například několik průmyslových zón, na jejichž vzniku se město Olomouc žádným způsobem finančně nepodílí, a které 15 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


chystají sami soukromí investoři. Možná vás napadne, že tam chybí ještě to poslední, a sice nějaká velká investice v oblasti základní výroby. Asi všichni víme, že v Olomouci to nebude investice typu automobilky, že to nebude investice typu nějakých velkých strojírenských závodů. Spíše by to měly být investice středního rozsahu v oblasti HI-TEC výrob. Ale známá ekonomická poučka říká, že ty faktory, které jsem uvedl na začátku - to jest vzrůst aktivity na poli bydlení, na poli zázemí pro firmy, vlastní schopnost firem generovat nový hospodářský rozvoj - jsou většinou předzvěstí toho, že k těm velkým investicím, které jsou skutečně produktivní, opravdu dojde. V tomto dnešním auditoriu se sešli spolu s politiky a zástupci duchovní sféry také představitelé podnikatelského sektoru. Myslím si, že všichni víme, že tato konference, a ani ty, které budou následovat, nemůžou jednoznačně zaručit a předurčit, že dojde k hospodářskému rozvoji. Když na konferencích budeme takto diskutovat, tak samozřejmě nemůžeme kauzálně ten hospodářský rozvoj nějakým způsobem vyvolat či způsobit. Hospodářský rozvoj je totiž daleko víc výsledkem spontánního chování lidí. Opravdu to nepůjde bez toho, že se najdou třeba podnikatelé, kteří dlouhým přemýšlením o tom, jak funguje zajímavá tiskařská technologie, dospějí v téměř nulových podmínkách dokonce k tomu, že předstihnou japonské technologické koncerny a vymyslí tiskařské stroje, které potom ve velkém uplatňují na západních trzích. Bez takových příkladů spontánního vývoje zdola se samozřejmě žádný ekonomický rozvoj neobejde. My v tuto chvíli dokonce ani přesně nevíme, na které odvětví se bude hospodářský rozvoj v Olomouckém kraji orientovat. Bude to potravinářství nebo nějaké sofistikované výroby spojené se zemědělstvím s využitím zázemí třeba univerzitního? Budou to HI-TEC technologie v oblasti informačních technologií? Budou to HI-TEC technologie v oblasti vlastních, středně velkých výrob? Nevíme, jen tušíme, že to asi bude mix toho všeho. A úkolem nás všech, kteří jsme se tady dnes sešli, je vytvářet pro to podmínky. Nejsme schopni ten hospodářský rozvoj vyvolat, ale tím, že spolu budeme komunikovat, a tím, že se spolu budeme dělit o informace, dnes asi nejcennější komoditu v ekonomice, tím jsme schopni k tomu zásadně přispět. Rada města Olomouce vychází právě z teze, že není zdrojem hospodářského rozvoje, ale je tím orgánem, který má pro něj vytvářet podmínky. Proto jsme si stanovili čtyři základní priority pro toto čtyřleté volební období. Podpora hospodářského rozvoje zahrnuje nejenom náš podíl na přípravě průmyslových zón, ale týká se také naší aktivní pomoci (ať už na poli 16 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


majetkoprávním, nebo na poli územního plánování) při realizaci soukromých záměrů hospodářského rozvoje. Chceme také výrazně pomáhat rozvoji bydlení v našem městě – a opět ne přímo coby investor, ale chceme pomáhat těm firmám, které chtějí z vlastních prostředků postavit novou kapacitu pro kvalitní bydlení v Olomouci. Myslíme si rovněž, že důležitou záležitostí je rozvoj volnočasových aktivit. Je to jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví v dnešní ekonomice a myslíme si, že díky tomu klidnému historickému centru a kvalitnímu životnímu prostředí má právě rozvoj služeb v oblasti volného času v Olomouci velkou perspektivu. A tím posledním naším pilířem je turistický ruch. Nemůžeme na něm sice postavit hospodářský rozvoj, ale určitě bude jedním ze tří či čtyř hlavních odvětví, které do budoucna budou přispívat k rozvoji bohatství města Olomouce. S ohledem na to, jakým způsobem je Olomouc vnímána svými návštěvníky, vyplývá mi z toho perspektiva, na kterou bychom měli vsadit. Nemůže to být průměrnost, nemůže to být levná pracovní síla, nemůže to být kvantita. Krásné historické dědictví města Olomouce by nás mělo vést k tomu, že bychom měli vsadit na věci, které spojuje jedno slovo – a to slovo EXCELENCE. Ovšem nikoli v tom klasickém slova smyslu, jak ho známe z pohádek, ale v tom moderním slova smyslu, to znamená něco, co je výjimečného. Měli bychom podporovat rozvoj takových odvětví, která jinde v ČR nefungují a nemohou nabídnout takovou kvalitu. Svým vystoupením jsem se po celou dobu snažil sdělit jednu základní dobrou zprávu, a sice že jsou velmi konkrétní signály, které naznačují, že v nejbližších letech by se krajské město Olomouc mohlo zásadně proměnit a zásadně se rozvíjet. Děkuji vám za pozornost.



prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., rektor Univerzity Palackého

Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje 22. října 2007 RCO

úvodem n

n

Olomoucký kraj - klí klíčový hrá hráč hospodá hospodářské ského a společ společenské enského rozvoje kraje - svými kroky „spoluurč spoluurčuje“ uje“ rozvojové rozvojové trendy Univerzita Palacké Palackého - obrovská obrovská intelektuá intelektuální lní kapacita – asi 20 000 studentů studentů + 2 650 zamě zaměstnanců stnanců - klí klíčový hrá hráč na poli terciá terciární rního vzdě vzdělávání, vě vědy a výzkumu v kraji



Partnerská spolupráce PROČ ? ° OK i UP jsou významné instituce v kraji, jejich mnohé aktivity přesahují hranice kraje ° Mohou a měli by (pokud se tak již neděje) výrazně přispět ke koordinaci aktivit dalších institucí (veřejné samosprávy – měst, hospodářských subjektů, politiků, …)

Současná situace n

n

n

n

Nutnost podpory vzdě vzdělávání jako hybatele a katalyzá katalyzátoru rozvoje Nutnost podpory vě vědy, výzkumu a jejich praktické praktického využ využití ití (vývoj, inovace) Nutnost vzá vzájemně jemně se informovat, stá stále př překoná ekonávat vzá vzájemné jemné barié bariéry (neochota, malá malá kompetentnost), dohody dotahovat do realizace Podí mi Podílet se na vytvá vytváření ení důvěry mezi sebou a další dalšími partnery



Současná situace UP n

n

n

Uvě Uvědomujeme si svou roli v regionu (i mimo region) – výchova odborní odborníků v př přírodově rodovědných oborech, medicí medicíně, v mnoha humanitní í ch oborech – uplatně ě n í ve stá á tní humanitn uplatn st tní sprá správě a samosprá samosprávě, školství kolství, zdravotnictví zdravotnictví, ve výzkumu, v prů průmyslu Snaha o dobrou komunikaci a spoluprá spolupráci s partnery (viz např např. podpora MVŠ MVŠO) Rozvoj UP: - posilová posilování pozice na trhu vzdě vzdělávání (rekvalifikace, celož celoživotní ivotní vzdě vzdělávání, …) - zavá zavádění výsledků výsledků výzkumu do praxe - VTP a PI

Operační programy EU n n n n n n

Vzdě Vzdělávání pro konkurenceschopnost Věda a vzdě vzdělávání pro inovace Podnikání a inovace Životní ivotní prostř prostředí edí Lidské Lidské zdroje a zamě zaměstnanost Integrovaný operační program, Regionální operač operační program



Regionální partnerská spolupráce n n

n n n

Zastoupení Zastoupení kraje v Bruselu Zprostř Zprostředková edkování kontaktů kontaktů v zahranič zahraničí, hledá hledání zahranič zahraničních partnerů partnerů pro projekty (ná (návštěva CERN) Kontakty v politické politické rovině rovině Partnerství Partnerství v projektech OP RLZ Academia film Olomouc, Agentura rozvojové rozvojové a humanitá humanitární rní pomoci, Agentura ProPro- Bio, CEPAC, Britské Britské centrum, Francouzské Francouzské centrum, Konfuciova akademie atd.

Cíle PROK? n n

n n

Poznat navzá navzájem své své mož možnosti, schopnosti Vzá Vzájemně jemně se informovat o zá záměrech, rozší rozšířřit vzá vzájemně jemně prospě prospěšnou spoluprá spolupráci Navá Navázat osobní osobní kontakty Dosá Dosáhnout vyšší vyšší míry synergie a v dů důsledku toho zí získat i vě větší prostř prostředky na společ společné aktivity



Co může region očekávat od UP? n n n n

n

Nápady na potenciá potenciální lní projekty Nabí Nabídky na spoluprá spolupráci na projektech Koordinace společných záměrů Reakce na pož požadavky praxe na konkré konkrétní tní typ absolventů absolventů Spoluprá Spolupráci a propojení propojení s podnikatelskou sfé sférou

n

Děkuji za pozornost!



Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský

Etika spolupráce Arcibiskupství olomoucké prezentuje na svém panelu jeden podařený příklad spolupráce. Jde o Arcidiecézní muzeum, které stojí za pozornost především jako muzeum mimořádné, svým významem a kvalitou daleko přesahující nejen náš region, ale i hranice státu. Ta skvělá věc se podařila díky mimořádným lidem, kteří uměli spolupracovat. Metropolitní kapitula dostala v restituci zpátky dům vedle katedrály, který dala k dispozici. Arcibiskupství zapojilo farnosti a společně dali k dispozici arcibiskupské sbírky a mnohé skvosty z kostelů, které se vystavují. Ministerstvo kultury jako zřizovatel Muzea umění zřídilo pobočku Arcidiecézní muzeum a dalo k dispozici finanční prostředky, na nichž se podílí i Olomoucký kraj, a hlavně Muzeum umění dalo k dispozici své znalosti a zkušenosti. Nebýt tak široké spolupráce, nemohlo se dílo podařit.

Podobně by jistě mohli vyprávět své zkušenosti i mnozí z vás. Já bych však dnes rád upozornil na potřebu spolupráce v rovině podstatně důležitější, protože podmiňuje úspěšnou budoucnost našeho snažení. Nestačí vybudovat úspěšný podnik, školu, obec, či úřad. Třeba myslet i na jejich budoucnost. Jestli myslíme na jejich budoucnost, musíme myslet taky na jejich pracovníky a jejich rodiny. Chceme-li mít i zítra dost pracovníků a dobrých, musíme podpořit rodiny, aby vůbec měly děti a taky je dobře vychovaly. K tomu potřebujeme také vzdělávací instituce i zdravé životní prostředí a to i zdravé mravní prostředí a kvalitní kulturu. Nedostatek dětí a jejich špatná výchova v četných rozpadlých rodinách působí problémy i ekonomice. Napřed se zavírají školy, pak vysoké školy z nedostatku lepších přijímají i méně schopné studenty a snižují svou úroveň. Nemá kdo pracovat na důchodce, tak nařídíme pracovat i starým a nevýkonným důchodcům, ale je otázka, který podnik je bude chtít. Snad se budou vymýšlet povinné kvóty důchodců v podniku. Podnikům chybějí pracovníci, tak se zvou cizinci a připravují se budoucí problémy národnostní, případně i náboženské. Nic nového. To tu už bylo. Pro nedostatek pracovníků pozvala naše rozvíjející se společnost už ve 13. století Němce. Jak to dopadlo ve 20. století, známe. Nejsem proti cizincům a přistěhovalcům, ale ptám se, jestli my máme dost chuti k životu a reálné důvody k 23 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


naději. Diagnóza je složitější, ale zdá se, že můžeme zjednodušeně tvrdit: naše problémy vyrůstají z egocentrismu, kdy myslíme sobecky na sebe a nedovedeme žít pro druhé – ani pro děti, kdy zisk má větší hlas než svědomí a mravní zásady. Dovolte jeden příklad z konference dětských a mládežnických časopisů, která se nekonala v našem kraji. Psycholog se ptá, proč jistý časopis tak hrubě narušuje rozvoj dalších generací sváděním dvanáctiletých dětí k sexuální praxi. Redaktor chladně odpovídá, že je to podmínka jejich sponzora, který vyrábí antikoncepci. Tady se krátkozrace vše podřídilo zisku jednoho podniku a negativní dopad odnesou všichni. Nevím, jestli se najde sponzor dobrého dětského či mládežnického časopisu, který by si sice podporou časopisu přímo nezajišťoval další zisk svého podniku, ale přispěl by k ozdravění společnosti a tím i k ekonomické prosperitě vzdálenější budoucnosti. Ministr vnitra nedávno sdělil, že 51% dětí z dětských domovů končí trestnou činností. Víme také, že většina dětí z rozvedených rodin je postižená na celý život nedostatkem lásky a příkladu dobré harmonické rodiny. Rozvodů však stále přibývá. Vymýšlíme přísnější zákony na děti, ale neptáme se, co jsme jim dlužní. Nevyplatilo by se omezit nedělní práci a dát rodinám větší příležitost být pospolu? Nepomohlo by prezentovat ve sdělovacích prostředcích méně negativních zpráv, které inspirují ke zlu a navádějí k následování špatných příkladů? Nepřispělo by, kdyby tvůrci kultury zobrazovali

méně

současnosti

a

dovedli

více

inspirovat

k vytváření

lepší

budoucnosti? Ano, podniky by to něco stálo a od lidí by to vyžadovalo vnitřní kázeň, ale dlouhodobě by to prospělo.

Všichni jsme na jedné lodi a dlouhodobou prosperitu můžeme zajistit jen všichni společně. K tomu musíme překročit hranice osobních a skupinových zájmů, ba i navyklé mantinely působnosti, v něčem přijmout i vlastní omezení a naučit se dívat hodně dopředu. Počítat s tím, že nejcennější pochvala a uznání není věcí dnešních novin, ani příští uzávěrky hospodářského roku nebo příštích voleb, ale vděčnost dalších generací.

Jsem vděčný za dnešní konferenci a věřím, že inspiruje nejednu spolupráci na dobrém díle. Přijměte, prosím, vy, kteří se už snažíte o komplexní pohled na dnešní 24 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


svět a vyvozujete z toho důsledky, mé poděkování za vaši zodpovědnou službu lidem. A přeji vám: Nedejte se v konání dobra unavit nebo odradit nevšímavostí či nevděkem. Když pracujeme s dlouhodobou perspektivou, potřebujeme i hodně trpělivosti a vytrvalosti. Bůh vám pomáhej.



Ing. Bořivoj Minář, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje

Role podnikatele v hospodářském rozvoji kraje

obecné překážky a brzdy pro podnikání vysoká míra zdanění pracovní síly – u činností (podnikání) s vysokým podílem ruční práce zhoršuje konkurenceschopnost zákoník práce

– nemožnost operativně pracovat s pracovní silou

sociální síť

– zneužívání dávek, nechuť pracovat

deformace pracovního trhu

– investiční pobídky (vykrádání pracovní síly českých podniků

dopravní dostupnost nedostatek pracovníků

- chybí kvalitní řemeslníci – školy neprodukují co trh žádá - absolventi SŠ a VŠ zůstávají v centr (Praha, Brno, Irsko, Anglie)

Olomoucký kraj Vybraná pozitiva + oblast propojující Česko, Polsko, Slovensko + vzdělaná a pracovitá populace + region zajímavý pro rozvoj turistiky a lázeňství + rozmanitá průmyslová odvětví: a) tradiční- strojírenství, elektrotechnický průmysl, textilní a kožedělný průmysl, zpracován kamene, těžba a zpracování dřeva, výroba hmot, turismus atd stavebních. b) nová – informační technologie, komunikační technika, vzdělávací služby, služby v turismu finanční služby, marketingové služby apod. c) strategické – zahraniční investice



+ poloha – jsou-li východní trhy velkou příležitostí pro podnikatele, je poloha OK lepší než poloha Prahy + velký potenciál pro rozvoj

Vybraná negativa -

nedořešená dopravní dostupnost – sever regionu – horší propojení na Polsko. V současné době se řeší. Pomůže i vstup do Schengenského prostoru.

- nedostatek lidí a) konjunktura ekonomiky b) pro pracovníky z Ukrajiny, Polska, Slovenska je již český pracovní trh nezajímavý c) odliv lidí z regionu krátkodobé řešení:

nakoupit lidi z jiných zemí (Vietnam,....)

dlouhodobé řešení:

zamezit odlivu lidí přilákat lidi z vedlejších regionů změnit strukturu škol a oborů

Odliv lidí = nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Největším bohatstvím každého podniku jsou lidé! Odliv lidí – největší ohrožení nejen pro podnikatele ale i pro region

Důvody pozvolného odlivu lidí z regionů: -mladí lidé odejdou na studia a nevrací se -nevidí možnost k usídlení -nevidí možnost atraktivního zaměstnání -větší aglomerace nabízí více volnočasových aktivit (pro všechny členy rodiny) -vystudovaný obor nemá uplatnění v regionu -absolvent nemá dovednosti požadované zaměstnavateli -strategické pobídkové investice- převážení lidí za prací mimo region



V olomouckém kraji se dynamicky rozvíjí firmy tradiční i nové, velké i malé. Růst znamená potřebu lidí:

-řemeslníků -techniků -managerů

Nespoléhejme na pomoc z venku. Pomozme si sami navzájem! Jak na to společně:

a) vytvářet pozitivní obraz o regionu pro lidi z vně regionu, ale i pro občany v regionu žijící. (neplakat jak jsme bídní, chudí, opomíjení a na okraji) b) zapojit obce do procesu k udržení lidí (umožnění výstavby bytů, domů, oddychových zón, turistických projektů, developerských projektů). c) utvářet pozitivní obraz o hospodářské struktuře regionu (představení a popularizace firem jako potencionálních zaměstnavatelů, prezentace i ve školách OK) d) navázat vztah školy, podnikatelé, úřady práce. Proaktivní politika (přednášky, exkurze, praxe, odborná spolupráce apod.). Nabídka stipendií studentům vybraných oborů (daňová znatelnost???). Účast při závěrečných zkouškách apod. e) koordinovat strukturu škol a oborů v kraji. (nepodporovat školy produkující budoucí nezaměstnané). Reagovat na statistiky z trhu práce. f) při zahraničních misích prezentovat OK jako kraj, kde je výhodné podnikat. Firmy z OK prezentovat jako obrovský potenciál a příležitost pro zahraniční partnery. Zahraniční firmy či regiony nejsou lepší než české, umí se pouze lépe odprezentovat a pochválit!

Závěr: Odliv lidí nezastaví žádný vládní dekret. Jediný kdo má sílu a schopnost to zrealizovat jsou rozhodující hráči regionu spojeni v alianci se stejným cílem. Popularizace není nikdy dost. Pokud se nepochválíme sami, nikdo jiný to za nás neudělá.

Děkuji za pozornost. 28 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc., rektor Moravské vysoké školy Olomouc

?????? Logo Ol.

Olomoucký kraj Statutární město Olomouc Krajská hospodářská komora Univerzita Palackého v Olomouci Moravská vysoká škola Olomouc

Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje 22.10.2007

PROK, 22.10.2007, Olomouc

Význam a role vysokého školství v regionu Nabídka MVŠO pro studenty ekonomiky a managementu, studium MBA

prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Jeremenkova 42, 772 00 Olomouc Tel. +420 587 332 333, [email protected], www.mvso.cz




Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Důvodem vzniku MVŠO byla společenská poptávka po zaplnění mezery na trhu práce střední Moravy vysokoškolsky vzdělanými a jazykově vybavenými odborníky v ekonomicko-manažerských profesích a informačních technologiích, především pro řízení na střední úrovni v organizacích a firmách výrobního a obchodního zaměření, a rovněž vychovávat specialisty pro státní správu nebo sektor služeb.

• Moravská vysoká škola Olomouc je soukromá neuniverzitní vysoká škola; o.p.s. • Akreditace MŠMT ČR udělena v 06/2005 pro jeden studijní program se třemi studijními obory; bakalářské studium, prezenční výuka, 3 roky. • Státní souhlas udělen v 07/2005. • Zahájení výuky v 10/2005. • Počet přijatých studentů do 1.ročníku: -šk.rok 2005/6 – 82 -šk.rok 2006/7 – 192 -šk.rok 2007/8 – 281 Celkem přijato: - 555 studentů / 3 roky


Studijní program: B6208 EKONOMIKA A MANAGEMENT Studijní obory: • 6208R086 Podniková ekonomika a management • 6208R131 Management a ekonomika ve veřejném sektoru • 6209R027 Podnikové informační systémy Forma studia:

- interní (akreditováno od 2005/6) - kombinovaná (akreditováno od 2006/7)

Současný stav: - 1.ročník – 281 studentů (144 + 137) - 2.ročník – 157 studentů (108 + 49) z přijatých 192 - 3.ročník – 66 studentů (38 + 28) z přijatých 82 Celkem: 504 (290 + 214) studentů z 555 přijatých




Ústavy MVŠO, o.p.s.:

Ústav ekonomiky Ústav managementu a marketingu Ústav společenských věd Ústav exaktních věd Ústav informatiky Ústav právních věd

Kabinet aplikované lingvistiky Kabinet profesní přípravy


Rozvoj MVŠO: • postupné rozšíření studijní nabídky o další bakalářské studijní obory a magisterský stupeň studia (Ekonomika a management) • pedagogické a vědecké profilování školy a odborné zkvalitnění studia • důraz na odbornou praxi ve všech ročnících studia. Cílem praxe je seznámit studenty s reálnou situací v oborech, ověřit si získané teoretické znalosti a praktické dovednosti a rovněž umožnit kontakty s možnými budoucími zaměstnavateli v našem regionu • vědecká a odborná činnost – grantové projekty rozvojové a odborné, spolupráce s obchodními společnostmi a VŠ • podpora inovačních procesů, včetně managementu inovačních procesů




Studium MBA (Master of Business Administration) v Olomouci • Garanti – Prague International Business School – PIBS – Manchester Metropolitan University – Moravská vysoká škola Olomouc • Rezidenční forma – probíhá jednou za měsíc 3-4 dny; intenzivní výuka – přednášejí špičkoví čeští i zahraniční odborníci – nejnovější poznatky z oblasti managementu a ekonomiky – výuka je důsledně orientována na potřeby praktického využití – výběrové předměty jsou, podle zájmu posluchačů, zaměřeny do oblasti jejich specializace – závěrečný projekt i dílčí práce řeší konkrétní problémy praxe – výuka v českém jazyce – celosvětově uznávaný titul MBA (mezinárodní akreditace); poskytuje absolventům možnosti dobrého uplatnění na špičkových manažerských pozicích nejen v ČR, ale i v zahraničí PROK, 22.10.2007, Olomouc

Realizace hesla: „Spolupráce přináší rozvoj a úspěch, je třeba se jí učit“, kterou MVŠO naplňuje: • • •

Podporou organizace inovačních procesů v regionu Intenzivním zapojením do inovačního cyklu v regionu (v etapách – vzdělávání, vědy-výzkumu, spolupráce s hospodářskými institucemi) Rozvojem spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci




Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Poděkování: • Krajský úřad Olomouckého kraje • Magistrát města Olomouc • MŠMT ČR • VŠE v Praze • podnikatelům a organizacím v regionu • UP v Olomouci • kolektivu nadšenců a příznivců kolem MVŠO




RNDr. Josef Tesařík, předseda představenstva TESCO SW a.s.

Vážené dámy a pánové,

konference PROK vytváří celoregionální základ pro rozvoj naší spolupráce. Lze předpokládat, že v tomto rozsahu se bude uskutečňovat pouze 1x za rok. Během roku pak budou následovat další „dílčí“ konference zaměřené na některý z aspektů rozvoje našeho regionu (hospodářský, společenský, politický, občanský, atd.) Jedním z nejdůležitějších aspektů rozvoje regionu je jeho dlouhodobě udržitelný hospodářský růst, který může být zajištěn především prostřednictvím inovací. MVŠO připravila návrh Krajského inovačního systému (KIS), se kterým Vás chci seznámit.

Na úvod uvedu heslovitě širší souvislosti: 1. Před 15 lety se nám ustanovením regionální samosprávy otevřela možnost samostatně rozhodovat o dalším rozvoji našeho regionu, měst, a v neposlední řadě i našich pracovních kariér. a. Jaká byla naše výchozí – startovací úroveň. Zaměřím se pouze na 3 základní sociálně – profesní skupiny: i. Veřejná správa 1. Přetrvala jako dlouhodobě organizovaná skupina lidí, 2. procházela zásadními organizačními změnami, 3. neexistovala úroveň „krajských“ úřadů, 4. správa byla orientována na plnění „pokynů“ z centra, 5. fakticky neexistoval vztah k podnikatelskému sektoru. ii. Znalostní základna (univerzita, VŠ, ústavy, výzkumná centra) 1. Podniková vývojová centra se rozpadla, 2. „tržně“ orientované know-how neexistovalo, 3. UP Olomouc si zachovávala svou akademickou orientaci iii. Podnikatelé 1. Fakticky neexistovali, 2. navíc za podnikatele se vydávaly některé subjekty, které využily

kupónové

privatizace

především ke

svému

osobnímu obohacení, 34 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


3. velké hospodářské celky (např. Sigma, DSO, PSOL a další) se postupně rozpadaly a zanikaly. Tedy souhrnně lze naši tehdejší situaci hodnotit jako velmi slabou – srovnatelnou s regiony – Zlín, Jihlava, Liberec, …, ale nesrovnatelnou se silným regionem Praha a regiony vzniklých z bývalých krajů.

b. Jaká je situace dnes Pro její popis použiji opět charakteristiky profesních skupin: i. Veřejná správa 1. Je

vytvořena

funkční úřednická

struktura

od obcí

až po krajský úřad, 2. v regionu ještě nejsou realizovány všechny „krajské“ instituce, 3. „úředníci“ dnes tvoří jednu z nejlépe vzdělaných skupin obyvatelstva – absolvovali velké množství školení, mají koncepci rozvoje a kvalifikované lidi, 4. je zde znatelná podpora hospodářských subjektů regionu – koncepční prací, předáváním know-how a v neposlední řadě finanční podporou. ii. Znalostní základna 1. MVŠO akreditovala chybějící tržní obory – ekonomika, management, 2. UP rozšířila výuku (právnická fakulta) a společně s AV založila řadu významných výzkumných center – posílila tak vědu a výzkum, 3. řada podniků investuje do vlastních vývojových kapacit. iii. Podnikatelé 1. Vyrostla řada velmi úspěšných podnikatelů, jejichž podniky mají mezinárodní úroveň, 2. postupně se snad daří rehabilitovat označení podnikatel (podnikatelé

se

účastní

práce

různých

nadací,

občanských a společenských aktivit), 3. region je specifický převahou malých a středních podniků. 35 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


c. Jak lze tedy hodnotit dnešní situaci? Reálně jsme udělali veliký krok kupředu, kvalitativně se změnil přístup k podnikání. Je tedy vše v pořádku, stačí to? Odpověď reality je jasná – nestačí! Nadále

patříme

k ekonomicky

nejslabším

regionům

v republice,

nemáme kvalitní koncepci našeho dalšího hospodářského vývoje a nadále naši mladí spoluobčané hledají úspěšné pracovní kariéry jinde. Na dokreslení uvedu základní ekonomická čísla ve srovnání s ostatními regiony ČR: •

Průměrný

HDP

regionu

na

obyvatele

za

rok

2005

– předposlední místo •

Průměrná HM na obyvatele za rok 2006 – předposlední místo

HDP na l obyvatele v Kč v roce 2005 srovnání dle regionů regionální informace za rok 2006 nejsou dosud k dispozici Pořadí Region HDP/1 obyv. v Kč Hlavní město 1. místo Praha 606 925 2. místo Plzeňský kraj 278 326 3. místo Středočeský kraj 269 674 .. .. .. .. 12.místo Liberecký kraj 232 303 13.místo Olomoucký kraj 226 617 14.místo Karlovarský kraj 225 410 ČR

290 232

Průměrná měsíční mzda v roce 2006 - srovnání dle regionů Pořadí 1. místo 2. místo 3. místo .. .. 12.místo 13.místo 14.místo

ČR

Region Hlavní město Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj

Průměr.měs.mzda v Kč

Pardubický kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj

17 273 17 095 17 006

25 282 19 856 18 733

20 211



2. Co lze tedy učinit, abychom situaci změnili Jednou z možností je využití synergických efektů spolupráce v rámci regionu, což je podstatou Vám navrhovaného Krajského inovačního systému – viz obrázek.



Tento systém může přispět k: i. definování cílů hospodářského rozvoje regionu a cest k jejich realizaci, ii. rychlému

předávání

znalostí

a

informací

o

vzniklých

potenciálech, iii. vytvoření předpokladů pro koncentraci nezbytných zdrojů – finančních, lidských, znalostních, iv. systematické podpoře a rozvoji inovačního cyklu v regionu, v. vytváření předpokladů pro nezbytnou kontinuitu hospodářského rozvoje. Souhrnně lze tedy KIS chápat jako realizaci zásad PROK v oblasti hospodářského rozvoje regionu. 3. Jaká je šance na realizaci tohoto systému:

a. Veřejná správa hospodářský rozvoj podporuje a v programech ROP a SOP existují dodatečné, mimořádné finanční zdroje, b. znalostní základna regionu velmi dobře zajišťuje první tři fáze inovačního cyklu (vzdělání, věda, výzkum) a je připravena (alespoň psychicky) na intenzivní spolupráci s podnikateli na konkrétních inovacích, c. řada podnikatelů dosáhla nejen významných úspěchů ve svém podnikání, ale taktéž se aktivně účastní na podpoře veřejného života našeho regionu. Myslím si, že je v silách a povinnostech naší generace vytvořit takovýto systém a přispět k významné historii tohoto území a jeho rozvoji. Jde o objektivní potřebu, která může zásadním způsobem ovlivnit „přežití“ tohoto regionu v silné konkurenci globální ekonomiky.



Na závěr mi dovolte dvě poznámky. Společně s námi jsou zde dnes i studenti MVŠO. Jsou to právě oni, kteří za 10, 20 let převezmou naši štafetu a budou rozhodovat o dalším rozvoji regionu. Doufám, že si z dnešního setkání odnesou alespoň základní poznání, že se snažíme předat jim region v co nejlepším stavu. Druhá poznámka: MVŠO je připraveno společně s Krajským úřadem Olomouckého kraje aktivně přispět k realizaci KIS, předpokládáme, že v roce 2008 se uskuteční alespoň 2 setkání na toto téma a že tak naplníme záměr: Spolupráce přináší rozvoj a úspěch, je třeba ji intenzivně využívat.

Děkuji za pozornost



II. BLOK Potenciál kraje a role veřejné správy



Ing. Pavel Horák, 1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje

Role Olomouckého kraje v regionálním rozvoji 22. 10. 2007

Role v regioná regionální lním rozvoji • Zákonná – povinná ( program rozvoje, územní plán, infrastruktura,…) • Iniciačně podpůrná ( vlastní projekty, dotace EU, …) • Koordinační ( klastry, ...)

2



Program rozvoje územní zemního obvodu Olomoucké Olomouckého kraje Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje • Zohledňuje programové prohlášení a převádí jej do konkrétních úkolů • Respektuje Územní plán velkého územního celku (nově zpracovávané Zásady územního rozvoje) • Je podkladem pro čerpání dotací z EU, ČR a rozdělování krajských dotací • Zastřešuje rozvojové aktivity ve všech rozvojových oblastech • Priority: modernizace, konkurenceschopnost 3

Vlastní projekty kraje Vlastní projekty Olomouckého kraje v plánovacím období Evropské unie 2004-2006 • Rekonstrukce silnic a mostů • SROP, Phare, INTERREG IIIA • 7 projektů • celkové náklady 324 mil. Kč • 26,6 km silnic, 14 mostů 4



Vlastní Vlastní projekty kraje • Podpora informačních technologií v cestovním ruchu a kultuře • SROP, INTERREG IIIA • 2 projekty • celkové náklady 10,4 mil. Kč

5

Projekty v oblasti vzdě vzdělávání Podpora středního a odborného školství (SROP)

• Sigmundova střední škola strojírenská Lutín Celkové náklady 3.2 mil. Kč Vybavení učeben odborného výcviku (např. PC technika a software) • Střední odborná škola a střední odborné učiliště Šumperk, Generála Krátkého 30 Celkové náklady 4 mil. Kč Vybavení učeben odborného výcviku (CNC stroje pro svařování) • Neinvestiční projekty v oblasti školství ve výši 64 mil. Kč

6



Partnerské Partnerské projekty kraje • Meziregionální projekty • INTERREG IIIC, 6.Rámcový program EU • 4 projekty • celkové náklady 7,6 mil. Kč

7

Podpora regioná regionální lního rozvoje Podpora ostatních subjektů v kraji 1. Grantová schémata 2. Euroregiony (Praděd, Glacensis) – příspěvky a půjčky do Fondu mikroprojektů, půjčky na realizaci projektů 3. Klastry 4. Projekt Partnerství pro rozvoj kraje

8



1. Grantová schémata Programové období EU 2004 – 2006 Společný regionální operační program ČR (SROP) -

6 grantových schémat (GS) – podpora podnikání ve vybraných regionech, podpora sociální integrace, podpora regionálních a místních služeb a infrastruktury cestovního ruchu

Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) - 1 grantové schéma (GS) – podpora dalšího profesního vzdělávání 9

1. Grantová schémata Způsoby příspěvku kraje k financování grantových projektů SROP – GS „Podpora sociální integrace v Olomouckém kraji“ - v rámci 2. výzvy GS poskytnutí bezúročných půjček vybraným NNO z rozpočtu Olomouckého kraje - v rámci 3. výzvy GS poskytnutí zálohových plateb NNO - Ostatní GS bez poskytnutí zálohových plateb, platby po skončení realizace projektu OP RLZ – GS „Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání“ - zálohové platby všem příjemcům podpory, bez příspěvku kraje 10



1. Grantová schémata SROP Název GS

Celkový počet přijatých žádostí

Celkový počet realiz. akcí

Výše podpory v tis. Kč

1.1 Podpora drobného podnikání ve vybraných regionech Olomouckého kraje

57

36

64 202

1.1 Podpora malého a středního podnikání ve vybraných regionech Olomouckého kraje

62

38

123 155

3.2 Podpora sociální integrace v Olomouckém kraji

94

49

109 535

4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – MSP

20

17

10 309

4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – VS a NNO

44

31

48 459

4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v Olomouckém kraji

55

17

63 528

OP RLZ 3.3 Rozvoj kapacit dalšího profesního vzděl.

Celkem všechna GS

93

24

60 350

425

212

11 479 537

Celkem příspěvek Olomouckého kraje v tis. Kč

93 557

2. Euroregiony Podpora OK programu Fond mikroprojektů (FM) v rámci Interreg IIIA: 1. příspěvky/půjčky na administraci a správu FM : - Euroregion Glacensis 202 922,- Kč - Euroregion Praděd 508 879,- Kč 2. půjčka na vlastní projekty - Euroregion Glacensis 144 000,- Kč Členský příspěvek OK Euroregionu Glacensis – Smlouva o členství OK ze dne 24. 11. 2005 12



Příklady úspě spěšných projektů projektů Fond mikroprojektů mikroprojektů Čarodějnická cyklotrasa Česko-polský projekt s přeshraniční tématikou. Tématická naučná cyklotrasa vede po místech spjatých s čarodějnickými procesy,které se na Jesenicku a Šumpersku odehrávaly v 17. století. Celková délka 138 km 13

3. Klastry • Klastry vznikaly v letech 2005 a 2006 • Sdružuje malé a střední firmy, vysoké školy a regionální instituce • Podpora Olomouckého kraje 450 tis. Kč (2006) a 200 tis. Kč (2007) – – – –

Klastr přípojných vozidel a nástaveb (CTAC) Český nanotechnologický klastr Informačně - technologický klastr Olomouc (ITEKO) Oděvní klastr – připravuje se založení

14



4. Partnerství Partnerství pro rozvoj kraje Projekt Partnerství pro rozvoj kraje • Setkání mikroregionů – 4x ročně – Výměna zkušeností – Podávání aktuálních informací

• Podpora dopracování projektových námětů obcí – Podpořeno 94 projektových námětů

• Podpora zpracování strategických dokumentů • Vzdělávací aktivity v oblasti přípravy a realizace projektů 15

Úspěšnost kraje v čerpání dotací Celkem Obec s rozšířenou působností

Dotace EU

(mil. Kč)

Počet projektů

Hranice

54

25

Jeseník

446

63

6

5

Lipník nad Bečvou

25

13

Litovel

90

26

Mohelnice

31

9

Olomouc

2350

207

Prostějov

220

64

Přerov

435

49

Šternberk

112

20

Šumperk

819

79

Uničov

29

14

Zábřeh

122

17

4 739

591

Konice

Celkem

•Nezařaditelných 20 projektů V celkových výši 288 mil.Kč 16



Vize další podpory rozvoje • Celkový objem prostředků • Globální granty • Vlastní projekty – 22 projektů v oblasti dopravy pro 1. výzvu ROP ve výši 1 256 mil. Kč – Schválena příprava 70 projektů Radou Olomouckého kraje v celkové výši nákladů 1 348 mil. Kč – Projekt letiště Přerov

• Partnerské projekty – ROP 4.2 podpora absorpční kapacity

17


Ing. Pavel Horák 1.náměstek hejtmana Olomouckého kraje

18



Ing. Michaela Pruknerová, vedoucí odboru strategického rozvoje kraje

Krajský úřad Olomouckého kraje partner v rozvoji Michaela Pruknerová vedoucí odboru strategického rozvoje kraje

22. 10. 2007

kancelář hejtmana

rozvoj

živnostenský úřad

ředitel školství zdravotnictví

majetek

kultura

životní prostředí

finance doprava

sociální oblast

2



Strategie

Regionální rozvoj

Doprava

Vzdělávání

Životní prostředí

Sociální oblast Sociální oblast Sociální oblast

Zdroje 3

Partnerské aktivity I Projekt Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje • První projekt Olomouckého kraje k navazování spolupráce kraje s místními samosprávami, podnikateli a neziskovým sektorem • Realizace v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) • Vzdělávací aktivity – příprava na úspěšné využití zdrojů EU • Tvorba strategických dokumentů • Výměna zkušeností 4



Projekt Partnerství Partnerství pro rozvoj Olomoucké Olomouckého kraje

5

Partnerské aktivity II • BIS-RTD - Podpora veřejného financování výzkumu a technologického rozvoje v regionech • BRISE – Posilování regionálních odborných znalostí informační společnosti • CELODIN - Zlepšení přístupu k informacím znevýhodněným skupinám • Síť center pasivního domu – Rozšíření znalostí laické i odborné veřejnosti 6



Partnerské aktivity III Projekt INCORD • „Integrovaný rozvojový plán letiště Přerov pro civilní provoz“ • 9 zahraničních partnerů • Projekt ukončen 06/2006

7

Podpora partnerství Příspěvek na činnost Místních akčních skupin (MAS) • Jednorázový příspěvek na činnost MAS • Cílem podpora personálního zázemí, jako faktoru rozvoje jednotlivých MAS • Maximální příspěvek 200 000 Kč • Podpořeno 20 MAS působících na území Olomouckého kraje • Celkem poskytnuto 3,6 mil. Kč

8



2007 - 2013 Příprava nového projektu na posilování absorpční kapacity • V rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, oblast podpory 4.2 • Ve spolupráci s regionálními partnery • Okruhy připravovaných aktivit: – Zpracování strategií a strategických podkladů (pomoc s Integrovaným plánem rozvoje měst - IPRM, rozvoje území – IPRÚ, Analýzy území, Monitorování dopadů) – Vzdělávání zaměřené na přípravu, realizaci a řízení projektů – Práce s projekty (shromažďování námětů, poskytování konzultací, jejich začleňování do integrovaných plánů) 9


Michaela Pruknerová [email protected] 10



prof. RNDr. Ulrichová Jitka, CSc., prorektor pro záležitosti vědy a výzkumu Univerzity Palackého

Olomoucký kraj èInovační potenciál z akademické perspektivy Prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc Prorektorka UP pro oblast vědy a výzkumu 1

ü Inovační potenciál (lidské zdroje, aplikovaný výzkum) ü 1 300 akademických pracovníků, 20 000 studentů 2



OP Rozvoj lidských zdrojů 2004-2006 UP = nejúspěšnější žadatel v Opatření 3.2: Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Žadatel

Celkový počet projektů

Celková výše finančních prostředků

Celkový relativní podíl získaných financí

UPOL

34

143 611 040

17,89%

VŠB TUO

17

86 291 553

11,72%

MU

11

55 188 506

6,87%

VUT

12

49 895 694

5,34%

èProjektový

servis UP www.psup.cz

3

Univerzita Palackého v Olomouci a Strukturální fondy EU 2007 - 2013 p

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Připravované projekty (44) - dle fakult 5

1

1 3 Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická fakulta

4

Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury 4 Lékařská fakulta Přiridovědecká fakulta 18 Filozofická fakulta

9

Projektový servis

4



Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci spojení tvůrčího vědeckého potenciálu UP s inovačním podnikáním přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe

www.vtpup.cz Projekty financované z OPPP: - Podnikatelský inkubátor Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci - Rozvoj Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci

5

é VT P ic ck lo g i h no c e T tr u m n e c

Spin off firmy

r áto kub n i . í2 áln nci e t Po

Spin off firmy

r áto kub n i ý elsk kat i n Pod

Inkubované Inkubované firmy

Inkubované Inkubované firmy

PR

VÁ LO S Y ŮM

ZÓ

NA 6



Vědeckotechnický park q

Od roku 2000

q

v budově VTP sídlí 4 inovativní firmy, Projektový servis UP, Laboratoř růstových regulátorů a Centrum aplikovaného výzkumu

q

Zapojení do národních a mezinárodních aktivit q q q q q

členství ve Společnosti vědeckotechnických parků ČR (akreditovaný člen) člen Komise hospodářského rozvoje mikroregionu Olomouc spolupráce s ostatními parky ČR od 2008 člen sdružení ERRIN spolupráce se zahraničními parky (převážně z Itálie)

Rada VTP: UP Olomouc, Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc, Krajská hospodářská komora, Czechinvest

7

Podnikatelský inkubátor - začínáme Kolaudace: podzim 2006 Podnikatelský inkubátor VTP UP Projektem roku 2006 Začátek ostrého provozu: 1. srpna 2007

8



Podnikatelský inkubátor Ø

Nájem kanceláří a výrobních prostor za dotované ceny Ø k dispozici je 19 kanceláří (36 m2) a 2 výrobní prostory pro poloprovoz (208 m2) – celkem 1 100 m2 Ø cena za 1 m2/rok je 2 000 Kč, dotace je 1. rok 50 % Ø kanceláře vybaveny nábytkem, rychlý internet

Ø

Poradenské služby – pomáháme firmám vzniknout a růst Ø „předinkubační“ – příprava podnikatelského záměru a financování záměru – může být poskytnuta zdarma Ø zpracování žádosti o dotaci a následný dohled Ø strategické poradenství – marketing, management, lidské zdroje – pro inkubované firmy 5 hodin měsíčně zdarma

Ø

Kancelářské zázemí Ø kancelářská technika k dispozici za režijní náklady Ø využívání zasedací místnosti pro jednání zdarma

Ø

9

Nájemci Podnikatelského inkubátoru Ø

Centrum aplikovaného výzkumu (UP)

Ø

Nanomat s.r.o. Můj multimarket s.r.o. Český nanotechnologický klastr, družstvo (od 1. 11.)

Ø Ø

Celkem pronajato 424 m 2 (tj. 38,5 % plochy) Ø

Ø

V jednání 2 biotechnologické firmy, 1 vznikající spin-off firma z UP (dalších 28 % plochy).

„Předinkubační“ konzultace 10



Univerzita Palackého v Olomouci a Strukturální fondy EU 2007 - 2013 p

OP Výzkum a vývoj pro inovace Připravované projekty (13) - dle priorit výzkumu 1 molekulární biologie

1 4

udržitelný rozvoj

materiálový výzkum

informační společnost

5

terciární vzdělávání 2

11

12



www.upol.cz

PIERRE AUGER

13



Mgr. Eduard Kavala, předseda spolku pro obnovu venkova ČR

Spolek pro obnovu venkova ČR byl založen dne 1.června1993 a je registrován jako občanské sdružení

Spolek pro obnovu venkova České republiky je: pracovní a iniciativní skupina občanů ustavená na podporu a koordinaci prací při obnově a rozvoji venkova a posílení nástrojů umožňujících rozvoj venkovských komunit. Spolek sdružuje zástupce obcí, zemědělců, orgánů samosprávy, venkovských mikroregionů a skupin pro místní akce, dále pracovníky státní správy, odborných institucí, škol, projekčních pracovišť, peněžních ústavů a věci oddané jednotlivce, kteří mají společný cíl-rozvoj venkova. Vedení Spolku: Předseda: Mgr. Eduard Kavala – starosta obce Bělotín Místopředsedkyně: Ing.Václava Domšová – senátorka Místopředseda: JUDr. Radan Večerka - ředitel PA MŠTM



Cíle Spolku pro obnovu venkova České republiky Ñ Pečovat o prohloubení duchovního a společenského života na venkově. Ñ Propagovat obnovu a rozvoj venkova a získávat jim vážnost ve společnosti. Ñ Vytvářet podmínky pro spolupráci při obnově a rozvoji venkova. Ñ Napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení a spolků ustavených k obnově a rozvoji venkova, a to dětí, mládeže i dospělých. Ñ Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. Ñ Spolupracovat na realizaci a rozvoji vládního Programu obnovy venkova. Ñ Pomáhat při vytváření a rozvíjení podpor venkovského života a hájení jeho základních principů. Ñ Motivovat venkovské občany k dobrovolné aktivitě,podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce. Ñ Překonávat úzce resortní přístupy v řešení venkova.

Aktivity Spolku pro obnovu venkova ČR 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pracovní setkání v časové a věcné koordinaci potupu právnických a fyzických osob při obnově venkova a k vyhodnocování užitých metod přípravy, projekce, realizace a financování Programu obnovy venkova a dalších projektů dotýkajících se venkova. Pořádání odborných přednášek, tématických exkurzí a seminářů k obnově venkova. Vydávání odborných a osvětových publikací a informačních materiálů k obnově venkova. Pravidelné vydávání měsíční přílohy Zpravodaje SPOV ČR ve Veřejné správě a spolupráce se sdělovacími prostředky. Spolupráce a podpora občanských a podnikatelských aktivit směřujících k rozvoji a obnově venkova. Spolupráce se senátory, poslanci, samosprávou a státní správou ve směru rozvoje a obnovy venkova. Aktivní působení směřující k uznání trvale udržitelného venkovského způsobu života a obhajobě podmínek k životu venkovských komunit. Aktivní realizace projektů k podpoře výše vytýčených cílů.



Krajské organizace Spolku Kraj Jihočeský

předseda

ulice

PSČ

obec

Jan Malík

Horní Stropnice 212

373 35

Horní Stropnice

Jihomoravský

Zdenek Peša

nám. Míru 20

979 74

0lešnice

Karlovarský

Petr Sušanka

Náměstí 119

364 55

Valeč

Královehradecký

Martina Bedrychová

Holovousy 39

508 01

Holovousy

Liberecký

Jindřich Kvapil

Koberovy 140

468 22

Železný Brod

Moravskoslezský Jan Tomiczek

Třanovice 250

739 93

Třanovice

Olomoucký

Otakar Hlaváč

Masarykova n. 213

783 73

Grygov

Pardubický

Jiří Kosel

Horní Ředice

533 75

Horní Ředice

Plzeňský

Stanislav Rampas

Ejpovice 61

337 01

Ejpovoce

Vysočina

Zdena Dubová

Dušejov 76

588 O5

Dušejov

Zlínský

Bohumil Škarpich

Rusava 244

768 45

Rusava

Ústecký

Eva Hamlová

Dobrná 26

407 41

Dobrná

Spolek v Olomouckém kraji •

• • • •

• •

Přerovsko - 10.2.1998 – úvodní pracovní schůze k založení zájmového sdružení obcí - Spolku pro obnovu venkova na Přerovsku Administrativní registrace sdružení byla ukončena v prosinci 1998 Členy bylo 49 obcí z okresu Přerov Všechny schůze byly výjezdní do některé hostitelské obce, která byla členem přerovského Spolku V roce 2003 bylo projednáno a schváleno rozšíření organizační struktury o krajské organizace a změna Stanov SPOV ČR byla zaregistrována 2.12.2003 Dne 1.4.2004 v Grygově byla založena KO OLK Členové Spolku pro obnovu venkova na Přerovsku byli zakládajícími členy KO OLK



Spolupráce s OLK • Zapojení do práce KRVZ OLK • Zapojení do práce Strategického výboru OLK • Zapojení do projektu SROP 3.3. Partnerství pro rozvoj kraje • Připomínkování strategických dokumentů kraje • Příprava POV 2004,2005,2006,2007, 2008 • Připomínkování ROP • Připomínkování PRV

Soutěž Vesnice roku Cíl soutěže

:

Povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a upozornit na význam venkova

Vyhlašovatelé soutěže v roce 2007: Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR

Spolupracující úřady: Kancelář prezidenta ČR, krajské úřady, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Ministerstvo životního prostředí ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Ministerstvo kultury ČR, Folklorní sdružení ČR



Petice proti diskriminaci obyvatel venkova Spolek zorganizoval a v červnu 2007předal Senátu Parlamentu ČR Petici , kterou požaduje, aby senátoři a poslanci • •

změnili „Zákon o rozpočtovém určení daní“ tak, aby nebyl venkov diskriminován vůči větším sídlům, v tomto smyslu tak naplnili závazky České republiky z Evropské charty místní samosprávy

•

přijali samostatný „Zákon o venkově České republiky“, který by kodifikoval pojem venkov a jasné odpovědnosti za jeho další rozvoj,

•

novelizovali „kompetenční zákon“ tak, aby zvýšili odpovědnost Ministerstva zemědělství za rozvoj venkova až po jeho přejmenování na Ministerstvo venkova

Přehled k Petici Počet

Počet

Petiční arch

obcí

obyvatel

podepsalo

Kraj

129

83925

2585

Jihočeský

116

81929

2167

Jihomoravský

49

39751

596

93

53114

2364

Královehradecký

43

23527

1392

Liberecký

74

88077

2009

Moravskoslezský

70

56277

1729

Olomoucký

39

28104

886

Pardubický

31

14978

753

52

29872

1110

Karlovarský

Plzeňský Středočeský

30

17527

472

Ústecký

33

15930

1289

Vysočina Zlínský

35

26300

1198

794

559311

18550

32570

105

591990

18764

794

Celkový součet svazek Celkový součet



Předání Petice v Senátu

Prezentace SPOV,NOV a MAS



Seminář Spolku

Kontakty: Předseda Spolku Mgr.Eduard Kavala starosta obce Bělotín 753 53 Bělotín 151 mobil 602514347 e-mail [email protected]

Tajemnice Spolku Ing. Marcela Harnová Slaměníkova č. 37 751 11 Radslavice mobil 737520886 [email protected]

www.spov.org




RNDr. Ivan Marek, ředitel m-ARK Marketing a reklama s.r.o.

konference


Rozvoj cestovního ruchu Olomouckého kraje 2008 -13, jako partnerství veřejné a soukromé sféry RNDr. Ivan Marek m-ARK Marketing a reklama s.r.o.

Význam CR pro ekonomiku OK § cestovní ruch (CR) patří k těm odvětvím, které ovlivňují ekonomiku Olomouckého kraje (OK) § rozvoj CR je spojen s tvorbou nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti a řešení problémů na ni navazujících § cílem rozvoje CR v OK v letech 2008 -13 je zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví



Potenciál pro rozvoj CR v OK § vliv CR na ekonomický rozvoj je v prvé řadě závislý od úrovně kulturního a přírodního potenciálu CR v OK § všechny analytické studie se shodují, že potenciál v OK je významný a není stále ještě dostatečně využíván Ze studie ÚÚR Brno vyplývá, že přes 50% území OK (převážně v severní části) disponuje vysokým nebo velmi vysokým potenciálem a města Olomouc a Jeseník vykazují dokonce výjimečný potenciál pro rozvoj CR.

Úspěšný rozvoj CR Úspěšný rozvoj CR založený na využití kulturního a přírodního potenciálu OK závisí: § na rozsahu a kvalitě nabídky služeb soukromé sféry § na rozsahu a kvalitě veřejných služeb V případě, že v této síti některá ze služeb funguje špatně nebo vůbec, pak to má zásadní dopady na rozvoj cestovního ruchu v celém kraji

Cílem v OK je tedy rozvoj CR jako partnerství veřejné a soukromé sféry



Role jednotlivých aktérů při rozvoji CR § rozvoj CR musí být založen především na aktivitách soukromého sektoru CR § úloha veřejnoprávní podpory (stát, kraj, obce, svazky obcí,..) je ve vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro investice soukromého kapitálu a dále pouze v takových aktivitách, které jsou zcela mimo soukromý sektor a nebo v takových případech, kdy soukromý sektor selhává a je ve veřejném zájmu podpořit tyto aktivity

Úloha veřejné sféry v CR Vytvářet příznivé podnikatelské prostředí: § vhodné legislativní podmínky související s CR (zákony, vyhlášky,...) § zajistit rozvoj veřejné infrastruktury a služeb související s CR § zajistit podporu pro rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb § zajistit rozvoj marketingu a řízení CR na území OK



Rozvoj veřejné infrastruktury a služeb v Olomouckém kraji 2008 -13 Rozvoj dopravy Hlavní cíle podpory: § modernizace regionálních silnic a návazné infrastruktury § zajištění letecké dostupnosti území OK § zajištění dopravní dostupnosti turist. cílů § podpora koordinovaného rozvoje cyklodopravy

Rozvoj veřejné infrastruktury a služeb v Olomouckém kraji 2008 -13 Hlavní cíle podpory: § budování a obnova veřejné infrastruktury pro CR § budování a obnova sportovních areálů § budování jednotného systému značení turistických okruhů § zatraktivnit prostředí měst, obcí a venkova § rekonstruovat kulturní, technické, historické památky



Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb v Olomouckém kraji 2008 -13 Hlavní cíle podpory: § modernizace a budování ubytovacích kapacit § modernizace a budování doplňkových služeb § modernizace a budování areálů pro sjezdové, běžecké lyžování § modernizace a budování lázeňských objektů § rekonstrukce památek

Rozvoj marketingu a řízení CR v Olomouckém kraji 2008 -13 Hlavní cíle podpory: § Rozvoj organizace cestovního ruchu a služeb § Rozvoj jednotného a koordinovaného marketingu



Rozvoj cestovního ruchu Olomouckého kraje 2008 -13, jako partnerství veřejné a soukromé sféry § cestovní ruch v Olomouckém kraji prošel v období 2003–2007 výraznými změnami § ve všech rozvojových oblastech došlo k vytvoření příznivých podmínek, které jsou dobrým základem pro zrychlení rozvoje cestovního ruchu v následujícím období 2008–2013, především jako partnerství veřejné a soukromé sféry

konference





Václav Keprt, ředitel Arcidiecézní Charity Olomouc

Partnerství může fungovat jen na principu rovnosti.

Nosnou myšlenkou této konference je „partnerství“ a já jsem nesmírně šťastný, že taková diskuse vůbec probíhá. Společnost se konečně dostává k tomu, že její jednotlivé složky spolu nemohou soutěžit. Nejsou to konkurenti, ale spolupracovníci, tedy partneři. Aby ale toto partnerství bylo dlouhodobé a funkční, je zapotřebí, aby vztahy jednotlivých partnerů byly skutečně rovné. Pokud by totiž byly postaveny na základě jakékoliv závislosti, podřízenosti anebo nadřazenosti, pak by byly pouze účelové. To by dlouhodobě neprospělo nikomu.

Aby celá naše společnost fungovala, je nutné, aby také všechny jednotlivé složky správy věcí veřejných dobře a správně fungovaly a vzájemně na sebe navazovaly. Nevládní organizace, které po revoluci vznikly, jsou velmi důležitou součástí celého systému a jsou v demokratické společnosti nenahraditelné. Jsou totiž odpovědí na konkrétní potřeby konkrétních lidí, které je zapotřebí uspokojovat. Neziskový sektor je velmi pestrý, protože i potřeby lidí jsou velmi rozmanité a během lidského života se postupně mění. Mladý člověk potřebuje smysluplně vyplnit volný čas, rozumně vybít přebytečnou energii, naučit se užitečným věcem, najít dobré kamarády a také najít v životě pevný hodnotový systém. Člověk středního věku potřebuje pomoc a podporu při zvládání těžkých životních situací, ať už se jedná o zabezpečení rodiny nebo třeba podporu při získání zaměstnání. Hledá třeba i vhodné formy odpočinku a seberealizace, kde může opět síly načerpat. Starší člověk zase většinou svoje priority vidí v zabezpečení základních životních potřeb, kdy mu jeho věk, zdravotní stav nebo daná dispozice neumožňují, aby tyto situace zvládnul sám. Ve všech životních etapách a situacích jsou nevládní organizace člověku nablízku. Pokud se nadále zaměřím na oblast sociální, popřípadě zdravotní, tak se samozřejmě jedná převážně o lidi staršího věku nebo handicapované.

Sociální oblast je v rámci neziskového sektoru jednou z nejrozvinutějších. Je to logické, protože odráží ve struktuře poskytovaných služeb potřeby různých věkových kategorií a rovněž potřeby celých skupin lidí se specifickými problémy. Jedná se o problematiku seniorů, lidí s postižením, dále o problematiku nevyléčitelně 75 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


nemocných a jejich rodin, lidí bez domova, lidí s různými typy závislostí. Pomáhá řešit potíže lidí, kteří mají problémy s uplatněním na volném trhu práce, mládeže ohrožené sociálním vyloučením, zabývá se problematikou menšin a přistěhovalců. Kromě toho se některé nevládní organizace, mezi nimi i Charity, věnují humanitární pomoci. Přebírají tak na sebe naši společnou odpovědnost za osudy lidí postižených přírodními katastrofami a etnickými nebo válečnými konflikty. Z tohoto důvodu se domnívám, že si oblast sociálních věcí a humanitární pomoci zaslouží ode všech náležitého respektu a pozornosti.

Na tomto místě si dovolím prezentovat jednak svůj názor, ale rovněž názory mnoha lidí ze svého okolí, kterých si velmi vážím. Jedná se o to, jak kdo chápeme občanskou společnost. Pro mne to neznamená jen to, že jedenkrát za čas svým hlasem deleguji odpovědnost za věci veřejné na někoho jiného a potom se možná budu celou dobu ptát, zda jsem udělal nebo neudělal dobře. Tato delegace se však týká pouze oblastí, o kterých nemohu rozhodovat sám. Pro mne občanská společnost znamená možnost a šanci se aktivně na správě veřejných věcí spolupodílet. Z tohoto úhlu pohledu tedy jako občan očekávám, že politik, v rámci mandátu, který jsem mu na čas propůjčil, za mne nebude všechno řešit a rozhodovat. Očekávám, že bude pro mne, na základě diskuze, vytvářet odpovídající prostor, ve kterém si budu o svých prioritách a způsobu jejich uspokojování rozhodovat sám. V oblasti přímého poskytování sociálních služeb by tedy mělo být respektováno následující pořadí těch, kdo jsou za řešení spoluodpovědní:

1.

Potřebný občan sám osobně

2.

Jeho rodina

3.

Neziskové organizace (občanský sektor)

4.

Samospráva (obecní i krajská)

5.

Státní správa



Následující obrázek vyjadřuje optimální stav

občan rodina NNO samospráva stát

Co se týká občana a jeho rodiny, je logické, že oni by měli mít téměř „absolutní právo přednosti v jízdě“, a to z mnoha důvodů. Není ani potřebné ani moudré přebírat odpovědnost za toho, kdo ví nejlépe, co potřebuje. Někdy opravdu stačí jen malá podpora nebo pomoc. Prostě „pomoci unést“ problém. Navíc předčasným poskytováním neadekvátních služeb se mohou narušit přirozené vazby mezi generacemi v rodinách. Sociální systém by měl přitom podporovat právě tyto přirozené vztahy a minimalizovat závislost uživatelů. Pro tuto podporu by měla existovat funkční a na sebe navazující síť sociálních služeb, které budou dostatečně flexibilní, aby se mohly přizpůsobit okamžité potřebě člověka. Jsou pro to důvody etické i ekonomické.

Neziskové organizace

vidím na

třetím

místě

ze celkem prostých

a

pochopitelných důvodů. Jsou potřebnému člověku po vlastní rodině nejblíže a tam, kde rodinné zázemí nestačí, neexistuje nebo je nefunkční, tam jsou tyto organizace zcela nenahraditelné. Pracují v nich lidé, kterým nejsou osudy bližních lhostejné, to znamená, že jsou vysoce motivovaní pro kvalitní službu. Často jsou to i osoby velmi blízké uživatelům. Není to pro ně zdaleka jenom otázka zaměstnání a vlastního finančního zabezpečení, je to pro ně otázka poslání. Tuto motivaci nelze nahradit žádným, byť sebelépe technicky fungujícím systémem.



Mohlo by se ale stát, že se systém otočí a potom dojde k následujícímu efektu:

stát samospráva NNO rodina občan Tento systém by byl takzvaně „postavený na hlavu“, byl by na první pohled značně nestabilní a občana by spíše drtil, než aby mu pomáhal! Proto samosprávu a státní správu spatřuji spíš v roli těch, kteří právě pro první tři výše uvedené složky vytvářejí vhodné prostředí. Potřebnému člověku by měly být politickými i faktickými garanty, že jeho oprávněné potřeby nezůstanou neuspokojeny. Ono vytváření vhodného prostředí spočívá do budoucna hlavně v tom, že budou terén trvale monitorovat, systém sociálních služeb pomáhat doplňovat, stabilizovat a finančně zajišťovat a budou trvale občany a občanský sektor pro práci v této oblasti motivovat.

Domnívám se, že velká šance je v systému komunitního plánování. Jedná se vlastně o jakousi trojdohodu uživatele (ten, kdo potřebuje pomoc), poskytovatele (ten, kdo ví, jak na to) a zadavatele (ten, kdo má politickou odpovědnost a nástroje). Toto je podle mého názoru rovněž platforma, kde na základě rovného partnerství mohou vzniknout v sociální oblasti strategické dokumenty s velkou mírou široké akceptace, tudíž i politicky velmi stabilní.

Velmi pozitivním příkladem dobré spolupráce byl program realizovaný a financovaný Olomouckým krajem, ve kterém byli zástupci NNO proškoleni v tvorbě realizaci projektů. Díky tomuto programu se mnohým z nich podařilo podstatně zlepšit svoje šance v přístupu k prostředkům z EU



To, co se v sociální oblasti (ale nejenom v ní) doposud nepodařilo, je zrovnoprávnění jednotlivých poskytovatelů. Tato nerovnost existuje jak na obecních, tak na krajských úrovních. Aby byly sociální služby stabilní, nesmějí být závislé jen na momentálním složení krajských nebo obecních zastupitelstev. Je zde dokonce jakýsi skrytý „střet zájmů“, který dnes už bohudík značná část odpovědných politiků chápe. Není dobře možné být zároveň zadavatelem i poskytovatelem. To je poněkud schizofrenní role. Pokud tento problém nebude vyřešen a odstraněn, bude to pro občana znamenat, že vlastně ani nemá možnost svobodné volby, pro kterou službu se rozhodne. Uvedu příklad: Občan a jeho rodina by si přáli, aby mu službu poskytovala nějaká nevládní organizace (Charita, Diakonie, OPS …). Obec se ale rozhodne finančně podpořit pouze vlastní službu. Pro tohoto občana se tímto stane služba organizace, kterou si přál, finančně nedostupná. Aby mohl být nastartován „trh sociálních služeb“, musejí mít jednotliví poskytovatelé rovné podmínky. Jen takový stav potom zaručí uživatelům odpovídající kvalitu služeb. Cestu vidím do budoucna v transformaci obecních a krajských zařízení

do

jiných

právních

forem,

než

jsou

příspěvkové

organizace.

I

z ekonomických důvodů je nesporné, že například obec, jako poskytovatel, je sama sobě tím nejdražším partnerem. Takový proces ale musí nastat na základě široké shody, která dá novému systému stabilitu a dlouhodobou perspektivu. Na následujícím grafu je v % zobrazena struktura příjmů všech Charit v rámci Arcidiecézní charity Olomouc za rok 2006. Z něj je patrné, kolik prostředků umějí neziskové organizace zajistit z jiných zdrojů. Nemám bohužel k dispozici čísla za celý neziskový sektor, ale asi budou dost podobná. Za rok 2007 budou díky změně systému poměry zcela jinak. Struktura provozních výnosů - rok 2006 Ostatní výnosy 1,62% Tržby z prodeje majetku 0,38% Příspěvky (dary) 6,43% Ostatní provozní dotace 2,70% Fondy EU 5,58% Tržby za služby a zboží Dotace měst a obcí 6,69%

Tržby za služby a zboží 42,57%

Dotace MPSV Dotace krajů Dotace měst a obcí Fondy EU Ostatní provozní dotace Příspěvky (dary) Tržby z prodeje majetku Ostatní výnosy

Dotace krajů 29,10% Dotace MPSV 4,93%



Pokoušel jsem se pochopit a porozumět tomu, proč je sociální oblast často tak opomíjená, když je to problematika, která se potenciálně týká kohokoliv z nás??? Pak jsem si sám pro sebe tento stav pojmenoval jako „syndrom politika v sociální oblasti.“ Pokud je v situaci, kdy rozhoduje, je většinou zdravý, plný sil, energie a optimismu. Sociální oblast necítí jako svoji prioritu. Až ji díky stáří nebo handicapu jako svoji prioritu cítí, nemusí už mít schopnost rozhodovat dokonce ani sám o sobě! Každý si musíme ve svém svědomí odpovědět na otázku, zda se nás tento problém týká nebo nikoliv. Každá společnost se ale bude posuzovat podle toho, jak se starala o svoje chudé nebo nemohoucí!

Dámy a pánové, je zde mnoho lidí, kteří právě nesou odpovědnost za to, aby politika byla moudrá a vyvážená. Ve zdravé a slušné společnosti by neměla ohledně uspokojování základních lidských potřeb probíhat diskuse o tom „zdali“, ale spíše jenom „jak“ a možná ještě „kde na to vzít?“ Jsem rád, že je zde mnoho moudrých a odpovědných lidí, díky kterým se už mnoho podařilo. Ještě mnohem větší kus práce je ale před námi.

Všichni hrajeme v systému jen určitou, pro každého vymezenou nebo zvolenou roli. Jedno máme ale všichni společné, a to je SLUŽBA LIDEM! Pokud spolu povedeme seriózní a partnerskou diskuzi, všichni zúčastnění budou v konečné bilanci v zisku. Chci věřit tomu, že jsme si zvolili politiky, kteří s námi tuto diskusi povedou. Za sebe, ale i za kolegy z ostatních nevládních neziskových organizací chci všechny ujistit, že jsme takovému dialogu otevření. Prosím Vás, nebojte se nás! Děkuji za pozornost



Ing. Josef Hlavinka, předseda Okresní agrární komory

Potenciál zemědělství OK

Zemědělci OK vítají myšlenku podpoření vzájemné spolupráce v rámci regionů OK. V dávné historii bylo zemědělství nositelem rozvoje lidské společnosti a bez rozšiřování a zdokonalování této činnosti by člověk nedosáhl současné vysoké životní úrovně. U kořenů rozvoje lidské společnosti stál člověk – zemědělec. Do dnešní doby si lidská společnost přinesla z uplynulých tisícletí mimo řady zkušeností, vědomostí a tradic také základní výrobní zemědělský prostředek, kterým je půda. Aby člověk mohl žít a přežít musí jíst, což bez zemědělství není možné. Důležitost zemědělské výroby – domácí produkce – byla v poslední době potlačena v naší společnosti názory, že vlastní produkci nepotřebujeme, že vše co potřebujeme se doveze za peníze, které nám vydělá průmysl. Stačí však malá mírná změna počasí (neúroda v Evropě) a všichni dnes vidíme, co se děje s potravinami. Cenu základních surovin pro výrobu potravin neurčuje Evropa, ale v dnešním globálním světě Amerika, Brazílie, Austrálie. Také v mnoha případech obchodník bohatne na úkor kvality. Pokud si potraviny vyrobíme z domácí produkce, kvalitu známe a víme co národ jí. V rámci OK zemědělci vyhlásili soutěž o potravinový výrobek, který garantuje vysokou kvalitu po všech stránkách. S touto soutěží a propagací regionálních výrobků jsme byli první v ČR. V poslední době bylo zemědělství postaveno na „okraj“ zájmů naší společnosti a to jak ekonomicky, tak i společensky. V resortu zemědělství jsou nejnižší platy v rámci NH. Počet zaměstnanců v tomto resortu klesl pod 2% pracujících a stále klesá. Je třeba ale říct, že na zemědělskou prvovýrobu je úzce navázán také zpracovatelský průmysl se svými pracovními místy. V některých regionech je zaměstnanost závislá pouze na udržení zemědělské produkce a na ní navazujícího zpracovatelského průmyslu. Není možné přehlížet ani sociální aspekt působení zemědělství

nejen

v oblastech

s velkou nezaměstnaností

a

horší

dopravní

dostupností. Nezastupitelnou funkci má zemědělství při tvorbě životního prostředí, udržování krajiny a venkovského prostoru. V současné době stále více narůstá „energetická“ funkce zemědělství při produkci paliv pro budoucnost – biopaliv.



Přeneseně můžeme chápat půdu jako „sluneční kolektor“, který ve spojení s fotosyntézou rostlin dokáže produkovat energii pro lidskou společnost, energii, která je k životnímu prostředí šetrnější než energie z paliv fosilních. V OK činí výměra zemědělské půdy 277 000 ha, což je 54 % celkové výměry kraje, lesní pozemky mají rozlohu 179 000 ha, což je 35% výměry kraje, vodní plocha zaujímá výměru 6 000 ha (1% výměry kraje). Zemědělská, lesní a vodní plocha v OK činí cca 90% celkové výměry, to je spolu s vyspělou živočišnou výrobou potenciál našeho zemědělství v současnosti a základ pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, biopaliv a obnovitelných zdrojů v budoucnosti. Naši zemědělci usilují o společenské uznání svého stavu a je třeba změnit myšlení lidí o „nahraditelnosti“ této činnosti. Jak jsem uvedl v úvodu, bez potravin zatím nemůže člověk existovat – musí jíst. Dříve se vedly války pro lepší podmínky k získávání obživy, později vyhrával ten, kdo měl pro své vojáky dostatek jídla. Historie jasně ukázala důležitost soběstačnosti v obživě národa. V současné době nabývá pro zemědělství stále více na významu spolupráce na úrovni krajského zřízení a hájení potřeb zemědělců na úrovni národní. Jedná se například o zastoupení v monitorovacích výborech apod. Jsme přesvědčeni, že spolupráce zemědělců s místní samosprávou je významná a prospěšná nejen pro venkovský, ale i městský životní prostor. Je nutné vytvořit funkční linii v ose politik, úředník, zemědělec, zpracovatel a spotřebitel, tak aby byla dosažena maximální spokojenost na všech zmíněných úrovních. Závěrem, zemědělci OK se hlásí k projektu PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJ OLOMOUCKÉHO KRAJE ve všech jeho oblastech působení. Vnesou do něho své zkušenosti, kvalitu, lidské zdroje, historii, kulturu a výrobní kapitál. A to je náš potenciál, který chceme dále v této spolupráci rozvíjet a na kterém chceme partnerství stavět.




III. BLOK Olomoucký kraj a svět kolem nás



MUDr. Vítězslav Vavroušek, MBA, senátor Parlamentu České republiky

Dámy a pánové,

dovolte, abych přednesl spíše úvahu na dané téma. Téma je velmi široké a navíc zde ty vysloveně konkrétní věci již zazněly z různých pohledů a myslím, že velmi kompetentně. Jaké je postavení Olomouckého kraje v blízkém okolí či ve světě. Ono je to trošku složité. Velice záleží na tom, kdo a z jakých důvodů to hodnotí a nutno také přiznat, že záleží na Olomouckém kraji samotném. Já osobně si myslím, ze prezentace čehokoli, tedy i Olomouckého kraje, je nesmírně důležitá a jeho vnímaní je výsledek aktivit konkurence, lidské hlouposti, různých mýtů, ale také aktivního, pozitivního přístupu těch lidí a těch institucí, které za prezentaci jsou zodpověděni a je to dokonce jejich povolání. Tady si myslím, je spousta metod jak na to jít. Již celá řada z nich už zazněla.

Já bych se spíše zaměřil na tu, která je mi trochu bližší a která si myslím je velmi důležitá, byť bohužel v mediích často velmi podceňovaná. Je to osobní účast různých delegací při různých vystoupeních a pozváních. Na tom nesmírně záleží a je tady jediný problém v tom, aby členové delegací byli kompetentní, dobře připraveni, jazykově vybaveni a pak tato osobní účast je nesmírně důležitá, nesmírně pozitivní a může přinést úžasné výsledky. Já jako člen delegace Zdravotního a sociálního výboru Senátu jsem měl možnost absolvovat cesty asi do patnácti evropských zemí a přestože se zdá, že tato témata jsou hodně odtažitá, dokonce i od toho co zde bylo dneska řečeno, při výrazném a zřetelném studování zdravotních sociálních systému každé země se o té zemi dovíte velmi mnoho. A tam jsou právě cenné vytvořené kontakty. Já si troufnu tvrdit, že přestože každá země je trochu jiná a každá jednání probíhala v jiném duchu, přece jen existují obecné zásady, které jsou pro naši prezentaci a tady bych dokonce řekl i pro náš život nesmírně důležité. Vždy bude zajímat vašeho partnera, ať už je obchodní či politický, jaká je úroveň vašeho vzdělání a podotýkám, že je nezajímají různé tituly na vizitkách. Oni mnohdy ani neví, co to znamená. Opravdu tímto způsobem nehodnotí, ale chtějí znát úroveň vzdělání, která vám umožní velice rychle nabýt funkčního vzdělání, to znamená, že vy vystudujete školu, přijdete na nějaký post a nezačínáte od nuly. To se bohužel často děje. Je opravdu nesmírně zajímá jaká je struktura a kvalita vzdělanosti v dané 84 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


oblasti. My máme obrovskou výhodu, že tento kraj má jednu z nejstarších univerzit a k ní se postupně přidávají další a další vysoké školy. Je třeba zvážit, zda jejich prezentace odpovídá jejich úrovni, jejich kvalitě. Zde není nikdy zameten stůl, vždy je třeba obrovské úsilí. Zahraniční partnery také zajímá, jaká je prestiž univerzity a to ne ve světě, ale v dané zemi. Zajímá je napojení na mezinárodní programy, úspěchy jejich absolventů, úspěchy jejich vědeckých pracovníků na domácí i mezinárodní půdě. To je pro ně to nejzajímavější. Já osobně si myslím, že Olomoucký kraj má v tomto nesmírnou výhodu. Je jen otázka zda ještě neposílit technické obory, tolik potřebné pro ekonomický růst tohoto kraje, pro podnikatele a vůbec pro náš spokojenější život v tomto regionu. Tady myslím máme obrovskou šanci.

Druhá věc, která bude vždy zajímat při prezentaci kraje a zájmu o něj, případné nové kontakty, je, řekl bych, úroveň komunikace. My se na komunikaci díváme neustále s jistým podezřením, co to je. Ale je to velké umění, je to dar. Komunikace má za úkol řešit daný konkrétní problém, schopný manažer komunikátor musí byt schopen sehnat kvalitní lidi, udržet je, umožnit jim rozvoj a výsledkem je pak pozitivní aktivita s pozitivním výsledkem, nikoliv vytvářeni kalamitních stavů. Partneři jsou na toto velmi citliví a já se obavám, že u nás je ještě tato disciplína trošku zanedbaná a varuji před tímto. Dejme si na to pozor. Další věc, která je velmi zajímavá, jsou mezinárodní zkušenosti. Partneři vychází celkem logicky z toho, že tam kde mezinárodní zkušenosti již existují, tam jsou lidé jazykově vzdělaní, jsou schopni vnímat jinou kulturu než tu svou vlastní, jsou kreativní, nebojácní. S těmito lidmi oni velice rádi spolupracují. Mezinárodní kontakty jsou i pro ně nepochybně nesmírně důležité. Pak je další oblast, která je pro ně velmi důležitá. Je to dobré chování a já teď nemyslím to, jestli přijdeme na nějakou prezentaci oholeni v čistém obleku, to už máme za sebou, to je v pořádku, ale je zajímá, aby ti lidé byli spolehliví, vždycky důkladně připravení a celkově důvěryhodní. Jestliže všechny tyto kategorie a samozřejmě spoustu dalších, které zde zazněly, a já je pouze nechci opakovat, zvládneme, pak se o svoji prezentaci o svůj obraz v blízkém i širokém okolí vůbec nemusíme obávat. Navíc budou vytvořeny podmínky pro celkový rozvoj kraje, to znamená, nejde o tu prezentaci jako takovou, protože já si myslím, že prezentovat máme úspěchy, které jsou skutečné, a když máte skutečné výsledky, pak se rozvíjíte. Protože ta naše Haná, to je nesmírně zajímavá země.



Myslím si, že tu jsou veškeré předpoklady pro to, aby se nám tady žilo dobře, jsou zde i magická místa, ale trošku se obávám, že musíme toho lehce spícího draka probudit. To se nám, myslím, může zcela jistě podařit, pokud zvládneme i ty základní disciplíny pro úspěšnou prezentaci. Děkuji Vám



Ing. František Tuhý, generální ředitel Oděvní podnik a.s. Jižní část Olomouckého kraje a zejména pak město Prostějov a jeho široké okolí se mimo jiné vyznačuje více jak stopadesátiletou tradicí průmyslové výroby konfekce. S krejčovským řemeslem má větší či menší zkušenost téměř každá rodina žijící v našem regionu. A právě tradice představuje jeden z pilířů, který umožňuje prosperovat největšímu výrobci konfekce nejen v Čechách, ale i ve Střední Evropě. Oděvní podnik, a.s. je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu a tak naše propojení a angažovanost v rámci Olomouckého kraje je naprosto logická.

Je všeobecně známou skutečností, že zejména otevření eurounijního trhu asijské konkurenci zničilo stovky textilních a konfekčních firem v celé Evropě. Bez dopadů do ekonomiky a zaměstnanosti se to neobešlo ani v prostějovském regionu. Logicky se nabízí otázka, proč v našem kraji dál nachází jen v Oděvním podniku práci téměř 4 tisíce zaměstnanců, když jinde jsou konfekční firmy již dávno zavřeny nebo skončily, nedávno např. firma Kras v Boskovicích nebo OZETA v Trenčíně, či OZKN v Prešově. Regiony jsou to stejně „bohaté“ nebo „chudé“ jako ten náš. Tato skutečnost je výslednicí celé řady vlivů. Mezi ty hlavní patří zejména skutečnost, že naši zaměstnanci jsou více jak z 80 % vzděláni v oboru a tak bylo možno prakticky plynule přejít z masové výroby pro Sovětský svaz proti dodávkám ropy na vysoce kvalitní a kvalifikovanou práci pro západní konfekční firmy, dále pak se prosadit přímými dodávkami obchodním řetězcům a později specializovaným obchodníkům s konfekcí. V současné době jsou už i tyto změny překonány a firma svoji další prosperitu hledá v přímém propojení výroby a prodeje. K tomu slouží více jak 130 vlastních konfekčních prodejen nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Polsku a Rakousku. Za perspektivní považuje dynamicky rozšiřovat franchisový způsob prodeje konfekčních výrobků pod našimi obchodními značkami a to zejména v zemích Střední a Východní Evropy. Takové prodejny jsou již zavedeny v Polsku, Maďarsku, Rusku a Litvě. Rovněž s dynamikou několika desítek procent ročně se rozšiřuje výroba pánských obleků a nyní nově i dámských kostýmů podle individuálního přání zákazníka přesně na jeho postavu.



Tyto změny si vyžádaly během posledních deseti let i zásadně změnit přípravu řídících pracovníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Bylo potřebné vychovat desítky a možná dnes již i stovky středoškolských a vysokoškolských odborníků v oblasti modelingu, návrhářství a marketingu i odborníky, kteří ovládají cizí jazyky a umí se pohybovat na zahraničních trzích ať již jako nákupčí, nebo prodejci.

K tomu byly v minulosti otevřeny a dodnes provozovány, za podpory Olomouckého kraje, dvě soukromé střední školy. S podporou kraje a města Prostějova již dlouhé roky funguje v Prostějově při naší firmě katedra oděvnictví, která je součástí Technické univerzity Liberec. Město i kraj pomohly s budovami, učebnami, ale i s vytvořením potřebného zázemí.

Na otázku, jaké jsou předpoklady k další existenci konfekční výroby v našem regionu, lze odpovědět, že máme nejméně na dvě desítky let zajištěny potřebné odborníky na středoškolské a vysokoškolské úrovni, kteří logicky najdou uplatnění v našem regionu nebo i tam, kam bude nutno přesunovat sériovou výrobu konfekce pro nedostatek pracovníků v profesi krejčí, či žehlíř.

Problematiku dostatku pracovníků v dělnických profesích zásadním způsobem ovlivňuje výše průměrného výdělku. Ta se v brzké budoucnosti bude jen obtížně posunovat více ke středu, neboť konkurence je obrovská a to zejména z rozvojových zemí. Nemůžeme tedy očekávat, že děti a jejich rodiče by se při volbě povolání začaly znovu ve větší míře zajímat o obor pánský krejčí nebo švadlena.

V této otázce jsem měl před lety rozdílný názor s tehdejším hejtmanem a nynějším europoslancem panem Březinou, který nechtěl přistoupit na naše požadavky, aby počet středních škol s maturitou byl redukován ve prospěch učňovského školství. A poměrně krátká historie mu dala za pravdu.

Ve spolupráci s příslušnými orgány Olomouckého kraje a s Úřady práce zejména v Jeseníku, Šumperku, Olomouci a Prostějově jsme našli možnost, jak přes podporu zaměstnanosti dokázat stabilizovat alespoň ze střednědobého pohledu potřebné počty pracovníků v dělnických profesích. 88 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


Stále více se nám osvědčuje získávání potřebných počtů pracovníků otevíráním tzv. zácvikových dílen. Nechci tvrdit, že vše je již bezproblémové, ale věřím, že postupně najdeme model, který umožní dát smysluplnou práci lidem, kteří z jakýchkoliv příčin přišli o své povolání, nebo žádné povolání dosud nezískali a najdou zalíbení v práci, která vyžaduje nejen manuální zručnost, ale i určitý smysl pro krásu a představivost.

Při této příležitosti bych se rád zmínil ještě o jedné aktivitě nebo podpoře ze strany vedení Olomouckého kraje. Zhruba před rokem se naše společnost poměrně masivně angažovala ve zřízení oděvního klastru, který by umožnil malým i velkým konfekčním, pletařským, ale i textilním firmám za součinnosti vysokých škol a výzkumných ústavů se lépe a rychleji prosazovat na domácím i zahraničních trzích. Dokonce jsme na základě přímluvy vedení kraje získali pro organizátora této akce – Výzkumný ústav vlnařský finanční podporu ve výši 100 tis. Kč. Až se podařilo dát dohromady požadovaných nejméně 15 subjektů a vypracovat žádost, tak je celá akce komplikována a mařena byrokratickým schvalováním příslušného centrálního orgánu. A v současné době se ztrácí nejen naděje, že bude oděvní klastr schválen a s tím i potřebná finanční podpora v hodnotě desítek milionů korun, ale zejména důvěra řady malých a středních podnikatelů, jakož i zástupců škol a výzkumných ústavů, že mohou získat tolik slibované podpory z centralizovaných nebo celounijních zdrojů.

Nechci dělat nijak líbivou politiku, ale domnívám se, že pokud bychom podobnou aktivitu mohli realizovat na úrovni kraje, tak její výsledek by se dostavil podobně jako je tomu např. u již v druhém funkčním období fungující Radě hospodářské a sociální dohody Olomouckého kraje, která za dobu své existence reagovala již mnohokrát na hrotící se spory mezi zaměstnavateli, odboráři, jakož i zástupci státní správy. Děkuji za pozornost



Ing. Pavel Gala, zástupce města Přerov

Vážené dámy a pánové!

Město Přerov je jedním z jader Olomouckého kraje, který představuje jednu z nejintenzivněji urbanizovaných oblastí Moravy. Město se rozkládá na březích řeky Bečvy v lokalitě, která byla osídlena již v mladší době kamenné, což je doloženo archeologickými nálezy ve světoznámém nalezišti v Přerově-Předmostí. Přerov je nazýván městem Blahoslavovým a Komenského podle nejvýznačnějších osobností Jednoty bratrské a české vzdělanosti 16. a 17. století. Zavedení železnice v polovině devatenáctého století přineslo Přerovu rychlý rozvoj průmyslu a zemědělství, zejména strojírenství, elektrárenství, pivovarnictví, později následoval průmysl chemický a výroba optických přístrojů.

Město Přerov leží na střední Moravě, na významné dopravní křižovatce silnic I.třídy z Břeclavi, přes Přerov do Olomouce a z Ostravy přes Přerov do Vyškova, na budoucí dálnici D1 a na železničních tratích

z České Třebové-Bohumín - do Polska, z

Přerova-přes Břeclav/na Slovensko a do Rakouska a na trati Přerov-Brno. Jak dálnice D1, tak železniční trať z Rakouska, Slovenska přes Přerov na Ostravu do Polska

leží

v transevropském

multimodálním

koridoru

Gdaňsk-Katowice-

Břeclav/Brno-Vídeň, který je součástí evropské sítě TEN.

Vzhledem ke své strategické poloze má Přerov úzké vazby na okolní významná města, jako jsou Olomouc, Prostějov, Kroměříž nebo Zlín, což s sebou přináší nejen výhody, ale na druhou stranu i větší nároky na dopravní infrastrukturu, která je ve velké míře zatížena tranzitní dopravou. Přerov je přirozeným centrem rozsáhlého spádového území dalších obcí, pro které je pracovním a administrativním střediskem. Přerov vytváří se stejně velkým Prostějovem a krajskou metropolí Olomoucí aglomerovaný celek s významným rozvojovým potenciálem zejména v oblasti průmyslu, ovšem kvalitní silniční dopravní napojení mají z těchto měst pouze Olomouc a Prostějov.



Z hlediska rozvoje města a celého regionu si uvědomujeme, že je důležité vytvořit příznivé podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí.

Územní plán města

vymezuje několik ploch pro umístění nových podnikatelských aktivit. Je však nutné přiznat, že se nám zatím nepodařilo vymezené průmyslové plochy proměnit na fungující průmyslové zóny. Od roku 2000 projevilo zájem o alokaci v Přerově několik desítek tuzemských i zahraničních firem, ale omezené dopravní spojení a složité vlastnické vztahy k pozemkům v rozvojových plochách zájemce odradily.

Významnou realizovanou investicí v roce 2003 se stala zahraniční investice firmy Olympus Service Facility Czech, zaměřená na opravy optických a fotografických zařízení. Přerov mohl firmě Olympus nabídnout nejen vhodnou lokalitu, ale díky tradiční výrobě optických přístrojů také dostupnou kvalifikovanou pracovní sílu.

V současné době je před dokončením koncept nového územního plánu města Přerova. Strategický plán hospodářského a územního rozvoje statutárního města Přerova byl schválen ke konci roku 2006, a je základním dokumentem pro efektivní implementaci prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie v programovém období 2007 – 2013 pro město Přerov. Také rozpracovává cíle a aktivity pro konkrétní realizační úkoly v úzké vazbě na využití prostředků strukturální politiky EU. Snaha vedení statutárního města Přerova směřuje k účelné vzájemně prospěšné spolupráci s Olomouckým krajem a to zejména v oblastech napojení Přerova a celého regionu na dopravní síť národního a evropského významu a současně kvalitního propojení center (krajských měst) v rámci NUTS II Střední Morava. Chceme společně prosazovat budování čtyřpruhových komunikací (D1 a R55), zkvalitnit železniční propojení sever – jih společným prosazováním urychlení rekonstrukce železniční stanice Přerov (obojí v rámci vytvoření evropského multimodálního koridoru) a společným postupem prosadit zachování a rozvoj regionálního letiště Přerov. Hodláme vytvořit podmínky k vybudování logistického centra s Terminálem kombinované dopravy Střední Morava. Všechny výše uvedené kroky směřují ke zkvalitnění dopravní infrastruktury celého regionu. Rozvojová lokalita určená pro terminál kombinované dopravy a logistické centrum leží na jihozápadním okraji města Přerova, mezi nákladovým nádražím Českých drah



nebo chcete-li na druhém tranzitním železničním koridoru a nově navrhovanou trasou dálnice D1 (stavba 0136). K této dopravní infrastruktuře doplňme letiště, které je situováno asi 2 km západně od daného území, za budoucí dálnicí D1. Letiště má v současné době statut mezinárodního neveřejného letiště se smíšeným provozem (zabezpečuje vojenský i civilní provoz). Celková plocha rezervovaná pro terminál a logistiku je 111 ha, tato plocha zasahuje do 3 katastrálních území (Přerova, jeho místní části Lověšice a Bochoře). V terminálu kombinované dopravy Přerov jsou plánovány skladové plochy, technická zařízení, technologické vybavení pro obousměrnou překládku v rámci železniční a silniční dopravy. Přerovský terminál nabízí propojení i s leteckou dopravou, můžeme tedy hovořit o tzv. trimodálním terminálu. Logistické centrum by zajišťovalo skladování surovin, materiálu a zboží, jeho balení, manipulaci, prodej, přepravu, poskytovalo by služby zákazníkům.

Plochy

logistického centra přímo navazují na překladiště.

Již

v roce

2001

nechalo

město

zpracovat

studii

proveditelnosti

terminálu

kombinované dopravy. Ve studii proveditelnosti jsou navrženy dvě etapy budování terminálu dle napojení železniční vlečky, kdy 1. etapa napojení vlečky představuje limit cca 200 vozových jednotek denně, tj. 3 vlaky, 2.etapa představuje 6-10 vlakových souprav denně. Kontejnerové překladiště by na ploše cca 11 ha obsahovalo aktivní skladovací plochy, sklady prázdných kontejnerů, celní plochu, technické služby, administrativní budovu, depo. Realizace terminálu s napojením na stávající železniční vlečku by představovala investici převyšující ½ mld. Kč.

Projekt terminálu byl v územním plánu vyhlášen jako veřejně prospěšná stavba.

I přes počáteční nesnáze město pokračuje v přípravách této důležité rozvojové lokality.

V březnu 2007 jsme nechali zpracovat vstupní analýzu terminálu kombinované dopravy včetně návrhu institucionálního řešení a návrh způsobu využití prostředků fondů EU. Je zřejmé, a analýza tento fakt potvrdila, že pro úspěšné nastartování 92 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz


realizace projektu terminálu je NEZBYTNÉ prioritně vyřešit problematiku výkupu pozemků. Město Přerov založilo na podkladě analýzy terminálu v červnu 2007 obchodní společnost Přerovská rozvojová s.r.o. Hlavní náplní této společnosti je výkup pozemků, vedle tohoto rovněž vyřízení dotací a rozeběhnutí celého projektu terminálu, případně logistického centra.

O zájmu na realizaci terminálu, logistického centra i ostatních rozvojových ploch svědčí založení a 4leté fungování VŠ logistiky. Město doslova bojuje za zlepšení dopravního napojení Přerova, za dobudování a zkvalitnění propustnosti silniční sítě, což je základní podmínka rozvoje regionu a podpory podnikání.

Město Přerov si je vědomo, že k prosazení uvedených cílů není možné použít pouze vlastních sil a prostředků a proto si velmi váží pomoci Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, měst Lipníka nad Bečvou, Hranic, Kojetína. Města Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice a Kojetín uzavřela Memorandum pro společný postup pro podporu rozvoje dopravní a podnikatelské infrastruktury Střední Moravy v období let 2007–2013. Jedná se o podporu rozvoje regionálního letiště v Přerově se smíšeným provozem, urychlení realizace dálnice D1 a rychlostní komunikace R/55, logistického centra s terminálem kombinované dopravy, rozvoje investičních zón. Rovněž je vytvořeno Sdružení statutárních měst Olomoucké kraje mezi Přerovem a Olomoucí k integrovanému přístupu k přípravě některých projektů spolufinancovaných prostředky strukturální politiky 2007–2013. Jedná se o spolupráci na projektu letiště Přerov a výstavbu dopravního napojení Olomouce a Přerova na národní a evropské dopravní sítě. Společně s Olomouckým a Zlínským krajem uzavřelo město Přerov deklaraci o spolupráci ve věci zachování vojenské letecké základny Přerov a při budování regionálního letiště v Přerově jako důležitého prvku v dopravě.

Na závěr mi dovolte krátkou rekapitulaci. Co je tedy naším společným cílem? Prosazovat budování čtyřpruhových komunikací (D1 a R55). Zkvalitnění železničního propojení sever – jih prostřednictvím uspíšení rekonstrukce železniční stanice Přerov (obojí v rámci vytvoření evropského multimodálního koridoru). A v neposlední řadě boj za zachování a rozvoj letiště v Přerově, a vytvoření podmínek pro vybudování



logistického centra s Terminálem kombinované dopravy Střední Morava. Statutární město Přerov chce plně využít své strategické polohy a posílit svůj význam důležitého dopravního uzlu nejen v silniční, železniční, ale i v letecké dopravě. Proto je velmi důležité v této chvíli pokračovat v navázané součinnosti a spolupráci tak, aby smělé rozvojové vize nezůstaly pouze na „papíře“, ale aby došlo k jejich reálnému naplnění.

Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost!



Ing. Martin Tesařík, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR


můj příspěvek je poslední v bloku Olomoucký kraj a svět kolem nás. Svět kolem nás může být jistě vnímán různě. Může nabádat k pohledu přímo kosmickému, na svět jako planetu, na globální problémy. Jenže jsou nejen vzdálené světy, ale i svět blízký kolem nás, svět, jehož jsme přímou součástí. Chceme, aby ten náš svět, bezprostředně okolo nás, byl co nejlepší. Máme možnost se rozhodnout, buď pro změnu, kdy se sami přesuneme tam, kde jsou podmínky podle našich představ a přání a také potřeb. Anebo, pokud jsme příliš srostlí s rodnou hroudou, se svým domovem, a to je, přiznávám, i můj případ, můžeme se snažit měnit ten náš mikrosvět právě tak, aby splňoval ta naše přání, představy, potřeby. My žijeme v Olomouci, v Olomouckém kraji, a chceme, aby ten náš svět, náš kraj, obstál s tím světem širším. A i když jsme mu ochotni něco odpustit, protože je to náš domov, nemůžeme se ubránit srovnávání. Jistě záleží na kritériích, která zvolíme. Pár takových jsem vybral.

Mrzí mne, že Olomoucký kraj je ve srovnání průměrných alokací do urbánní osy v regionálním rozvojovém programu v rámci regionu Střední Morava na beznadějně posledním místě se 170 Euro na hlavu, kdy pro srovnání Střední Čechy vykazují 347 Euro na hlavu. V čerpání předvstupních programů a strukturálních fondů v letech 1994 až 2006 zdá se také zaostáváme. 1,81 miliardy korun ve srovnání s 3,26 miliardy korun pro Karlovarský kraj, 5,65 miliardy korun pro kraj Ústecký nebo 3,48 mld. korun pro Liberecký kraj jsou neuspokojivé. Přitom když porovnáme právě tyto kraje v různých ukazatelích, je na tom náš kraj velmi srovnatelně špatně. Míra nezaměstnanosti k 30. 9. 2007 je 6,72%, tedy třetí nejhorší při porovnání se všemi ostatními kraji. Průměrná měsíční mzda zaměstnance za první pololetí roku 2007 je 17 744 korun, tedy druhá nejnižší v rámci porovnání krajů. Z makroekonomického pohledu se podílí Olomoucký kraj na tvorbě hrubého domácího produktu částkou 226 617 korun na obyvatele kraje, což je opět předposlední místo.



Kvalita života se jistě neodvíjí jen od ekonomických ukazatelů. Ty jsou však zcela nepochybně významným signálem právě o onom světě okolo nás. Nebudeme-li efektivně využívat zdroje, včetně vytváření a využívání zdrojů budoucích, nepodaří se Olomoucký kraj srovnat na úroveň ostatních krajů. Nepodaří-li se v rámci našich mikrosvětů (nebo tady můžeme říct přímo mikroregionů) navázat spolupráci, přinášející konkrétní výstupy, konkrétní výměnu informací, konkrétní projekty, nebudeme-li vzájemně znát naše potřeby, přání a představy, které determinují svět kolem nás, nevtáhneme-li všechny klíčové hráče „do hry“, nezajistíme-li efektivní a kvalitní činnost úřadů, pak neuspějeme. Na závěr, v podstatě i na závěr konference, mi dovolte konstatovat teď už víme jistě, že Olomoucký kraj má velký potenciál. A role veřejné správy v jeho rozvoji je značná. A protože spolupráce přináší rozvoj a úspěch, Olomoucký kraj a svět kolem nás může být takový, jaký si ho přejeme.



Olomouc, 22. října 2007

Recommend Documents