Odvaha zač ít skuteč ne z í t

Odvaha začít skutečne zít Martin Bortlík

„Nemám ani páru o tom, kde jsou lidské hranice. Co však vím s naprostou jistotou, je to, kde nejsou.“ -mb

ODVAHA ZAČÍT SKUTEČNĚ ŽÍT

martin bortlík

-

1 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

myAdventure.eu He

who

seeks, He

finds…

Čtěte a sdílejte: Tato kniha podléhá licenci vlastněnou Martinem Bortlíkem za http://www.myadventure.eu/. Máte mé výslovné svolení ke zveřejňování tohoto dokumentu, můžete jej zasílat emailem, publikovat na sociálních sítích, tisknout a předávat jej zdarma komukoliv budete chtít. Tohle vše však platí pouze za předpokladu, že nebudete provádět jakýchkoliv změn nebo úprav do obsahu ani digitálního formátu. Ponechávám a vyhrazuji si všechna práva k této publikaci.


myAdventure.eu


martin bortlík

Podekovaní Chci poděkovat především svým rodičům, díky kterým je ze mě takový člověk, jaký je.

Venovaní Odvahu začít skutečně žít bych velice rád věnoval své mámě Ireně a tátovi Radomírovi. A pak také všem těm, kteří v sobě najdou dost odvahy hledat, aby časem ztratili strach nacházet.


myAdventure.eu


martin bortlík

OBSAH 1. Prolog. Oči má sklopené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 2. Bezpečnost nadevše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3. Až jednou budu veliký… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 4. Failing by default . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 5. Pasivita pro klid v duši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 6. Bojí se i hrdinové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 7. Co je to odvaha? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 8. Chcete přece víc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 9. Pozvedněte úroveň svého vědomí . . . . . . . . . . . . 33 10. Odvaha rovná se dovednost . . . . . . . . . . . . . . . 37 11. Jak odvahu natrénovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 12. Poznejte své přednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 13. Vydejte se za svým dobrodružstvím . . . . . . . . . 50 14. Autor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56


myAdventure.eu


martin bortlík

Prolog. Oči ma sklopene „Můžeme očí zavřít před tím vším, čeho vidět nechceme. Avšak to, co nemůžeme, je uzavřít své srdce před tím, čeho bychom raději necítili.” -

Johnny Depp

Oči má sklopené a hluboko do čela posazeného kulicha. Kouká na pole setmělé a cesta nejen vlakem kvapem utíká.

Ve výrazu smutný obličej a ty jiných se ho nijak netýkají. Z nepocitu se stává zvyk a obyčej a jsou to dny, jež nečekají; roky pospíchají.

A jsou to slzy, jež dolní víčko přetékají. Již dávno totiž není brzy a oni se diví - on vše tají.


myAdventure.eu


martin bortlík

Kdyby věděl. Kdyby jen věděli, co za tím takhle stojí. Je to zklamání i tuhle neděli; právě to zklamání - čeho se tolik bojí.

Zklamaný jak věci chodí a jak málo zmůže navzdory svým snům. Namísto skoků se jen bahnem brodí, namísto večeře, on potravou hladovým psům.

I rád by činil tomu navzdory, i rád by nějak konal. I rád by zdolával všechny tyhle závory. Vskutku raději, než by skonal.

Tak proč sám se cítí tolik v pasti, proč všechny kolem sebe odhání. Je za tím nedostatek síly vlastní, nebo je to jeho osobité podání?

A proč všem tolik křivdí a odmítá si i jim pomáhat? Kdoví, jestli jasně ještě vůbec vidí. A proč by vůbec měl se míti rád.


myAdventure.eu


martin bortlík

Ztracený v sobě, tomto světě; ztracený ve své duši. Píši o něm v několikeré větě, aby našel cesty svojí, kterou v dáli tuší. Martin Bortlík


myAdventure.eu


martin bortlík

Bezpečnost nadevse „Chce to více odvahy odhalit našich slabin, než usilovat o jejich skrytí; větší síly vytvořit si vztah k lidem, než jim vládnout. Chce to býti vyspělejšími, abychom dodržovali zásad velkých myslitelů, spíše než abychom se podřizovali příkazům nevidomých. Houževnatost se ukrývá v našem charakteru a čisté duši, a ne ve svalech a nevyzrálé mysli.“ -

V

Alex Karras

době, kdy si každý hledí jen svého, ostatních příliš nedbaje; v časech, kdy majetek a hrabivost jsou postaveny mnohem výše, než je lidská

sounáležitost; v našich životech, jež žijeme ze dne na den; se mravní síle odvahy nedostává náležité pozornosti. Odvaha je přece vlastností vyhrazenou pro hasiče, astronauty, vojáky a třeba horolezce. Nás jakoby se ani nedotýkala. Odvaha, jakožto vzácný přírodně-heroický úkaz, o kterém si všichni rádi přečteme v novinách. Odvaha jako něco nám již vzdáleného, něco, ani ne příliš žádoucího. Bezpečnost je to, na čem dnes nejvíce záleží. Tak buďme přece opatrní!


myAdventure.eu


martin bortlík

Dost možná jste to byli vy, komu ve škole říkali; „Nehoupej se na té židli nebo spadneš.“ „Neběhej tak rychle po té chodbě nebo uklouzneš… a spadneš.“ „Nemáchej tím štětcem tolik nebo se ušpiníš!“ Měli jsme chodit hezky pomalu a rovně a malovat přesně jako paní učitelka. Co pak, když jste tedy přestali s pohupováním, zpomalili krok a narovnali zad, udělali o malou chvíli později? Já nevím jak vy, ale my začali hezky nanovo. Možná to tehdy byla odvaha, možná jen krátká paměť, možná neposlušnost, možná trocha rebélie. Nicméně jsme do toho šli znova a i přes možný trest se kolébali na těch starých židličkách o sto péro, brázdily koridory jako mladí Zátopci a koneckonců i tím štětcem jsme máchali skoro jako malí Moneti. Byli jsme mladí, krásní, nadějní a hlavně formovatelní. A tak si říkám, jestli neublížit si, není jedna věc. Ale být neustále vymezován mezi rámcové mantinely není věcí druhou.

Nebylo by lepší jednou dvakrát si pořádně nabít čumák a třeba ušpinit džíny temperkami, ale nechat naši mysl volně dýchat a kreativitu rozvíjet? Já vám nevím. Naše školství má, zdá se, docela jasno. A evidentně si to nemyslí.


myAdventure.eu


martin bortlík

Byli to rodiče, kdo vám říkali, abyste vždy stáli na straně většiny? Nebo měli za zády alespoň dostatečně silné „přátele“? Dost možná vás také učili, abyste nebyli příliš smělí a odvážní a nehrnuli se vpřed. To totiž přináší potíže. A to je moc nebezpečné… Tak se přece nepouštějte do rizika, které není nanejvýš nezbytné. A ani do něj raději ne. Co kdyby to náhodou nedopadlo

ve

váš

prospěch.

Snažte

se

na

sebe

neupozorňovat, raději splyňte s davem. A když už chcete mít někdy nějaké silné názory? Tak si prvně otevřete zadních vrátek přece. To dá rozum. Pak ho když tak jen rychle změníte a je to. Slibem nezarmoutíš. Neplavte proti proudu, neboť je to náročnější. Nechte se jím klidně unášet, tak se dostanete přeci dál. A co hlavně? Bez námahy!

A moc si raději nevšímejte cizích lidí. Hlavně ne těch, kteří vypadají podivně a jsou třeba v potížích. Co kdybyste jim náhodou mohli zachránit život, že jo. Obezřetnost je na místě, ale apatie a nedbalost? Není to tak dávno, co v mém regionu umřel na ulici pán. Evidentně nějaký opilec, mohlo by se zdát. Však z něho byl cítit alkohol (čtěte aceton, prosím), říkali si tamější kolemjdoucí. Jenže ejhle. Ono se jednalo o diabetika, který upadl do hypoglykemického šoku. A stačilo tak málo, podívat se zda pán nemá někde po kapsách „cukrovkářskou kartičku“ a podat slazeného nápoje či


myAdventure.eu


martin bortlík

kostky cukru. Máte vlastně štěstí. Tentokrát to bylo tak, jindy to mohlo být nebezpečné a všechno by mohlo dopadnout jinak, no ne? Tak ještěže jste do toho raději nezasahovali. Pche!

Když už se dostanete takhle daleko a víte jak víceméně minimalizovat

rizika,

pak

si

najděte

dobrého

zaměstnavatele s pevnou pracovní dobou a pár benefity navrch. Máte přece dost rozumu na to, abyste neblbli s podnikáním přeci. Mohli byste přijít na mizinu. Stejně ten váš nápad nebyl pravděpodobně dost dobrý. A když byl, to se stejně nedozvíte. Anebo možná jo – když s ním přijde někdo jiný. Což se vlastně nejspíš asi stane. Záhy. On měl ten dotyčný ale určitě nějakou výhodu, co vy ne, a dobré známé k tomu, řeknete si. Uf, ještě že jste do

toho

nešli.

Takže

vlastně

v klidu,

vždyť

jste

zaměstnaní! Tak se toho taky teď držte. Máte přece super job! (Nebo ne?) Raději moc neexperimentujte ale, to by se nemuselo vyplatit. Nejspíš raději nedělejte nic moc navíc. Co platilo odedávna, to ještě nějaký ten pátek platit bude. A kdo nic nedělá, nic nepokazí. Je to přece dobrá dohoda. Plné korýtko a střecha nad sehnutým hrbem, výměnou za trochy té svobody. Kdo by to taky nebral, že. Hleďte si svého. Zůstaňte v bezpečí.


myAdventure.eu


martin bortlík

Az jednou budu veliky… „Jednoho dne budete dostatečně staří na to, abyste začali číst opět pohádky.“ -

V

C. S. Lewis

e škole a doma vám to tedy odmala vtloukají do hlavy a vy jim to rádi věříte. Pochopitelně máte radost z toho, co vám povídají, protože to zní

skutečně hezky, přitom jednoduše. A jak dospíváte, tak žijete s růžovými brýlemi na očích a představujete si to, na co se celý život tak naivně těšíte. A pak přijde realita. Vystudujete střední, a dnes skoro každý i vysokou školu. Najdete si sice nezáživnou, ale dobrou práci s pravidelnou pracovní dobou poskytující stálý měsíční příjem. Koupíte si první ojeté auto a pravidelně splácíte leasing. Pojmete za manželku ženu, která

sice

nesplňuje

všechny

vaše

předpoklady

a

očekávání, ale vy jste si na ni za ty roky přece už zvykli a ona jistě bude dobrou matkou vašich dětí, tak proč riskovat, že byste mohli potkat nějakou lepší. Pořád usilovně pracujete. Pořídíte si byt či menší rodinný domek v satelitním městečku a zase splácíte, ale tentokrát hypotéku se snesitelným fixním úrokem aspoň na tři čtyři roky. Dáte život synovi anebo dceři. Zasadíte strom. Pokud si to


myAdventure.eu


martin bortlík

budete moci dovolit, tak časem přijde řada na druhé a možná i třetí dítě. V létě doufáte, že pojedete k moři, v zimě snad zase na hory. Vy pak potřebujete vůz nový, a tak si jej koupíte; pochopitelně opět na leasing, protože i těch blbých dvě sta tisíc v hotovosti jste viděli naposledy někde v časopise na obrázku. A tak si tak nějak spokojeně žijete, od výplaty k výplatě a poctivě splácíte; děti rostou a vy z nich máte radost, jak se vám vydařily. Samozřejmě je pošlete také na studia, aby měly také tak úspěšný život jako máte vy. A pak zestárnete a máte malou zahrádku, kde si pěstujete nějakou tu zeleninu, a pokud máte na větší zahrádku, tak víc zeleniny a snad i ovoce. Protože jste za ty roky nic moc neušetřili, tak si ani v důchodě toho mnoho neužijete, protože stát vám nic nedá. A protože toho nebudete mít moc na práci, neboť lidi na stará kolena nikdo nezaměstná, tak budete mít dost času přemýšlet. A to co si uvědomíte, bude nejspíše fakt, že ten život možná nebyl úplně podle vašich představ; žádné velké cíle, žádná velká splněná přání, prakticky nic významného. Vše bylo předem nalinkované, aby to bylo jednoduché, předvídatelné, aby vás nic moc nezaskočilo… a vlastně… všechno to bylo tak trochu… nudné. Žili jste bezpečně. Nic jste neriskovali. Ale taky nic víc nedokázali. Žili jste pod svůj potenciál. Zamotali se do bludného,

ale

společensky

dobře

přijatelného

konvenčního kruhu plného materialismu, předsudků a „jistot“.


myAdventure.eu


martin bortlík

Gratuluji.


myAdventure.eu


martin bortlík

Failing by default „It is impossible to live without failing at something, unless you live so cautiously that you might as well not have lived at all - in which case, you fail by default.“ J.K. Rowling

-

J

enže kdo nic neriskuje, nic nezíská. A teď opravdu nemám na mysli, ať všichni začneme sázet sportku, či hrát automaty. Ne.

V angličtině mají hezký termín, který se mi obzvláště líbí: „Fail by default“. Pokud bychom jej přeložili do češtiny, pak

asi

nejpřesnější

kontumačně“.

Něco

jako

význam

by

prohrát

byl

z důvodu,

„prohrát že

ani

nezačnete „hrát“; prohrát bez boje. A to je přesně to, čehož se obávám, dá snadno dopustit. Myslím, že výše uvedený citát hovoří za vše: „Je nemožné žít tak, abyste nikdy v životě neprohráli; leda v tom případě, kdybyste žili tak opatrně, jakobyste ve skutečnosti ani nemuseli

žít

vůbec

–

v tomto

případě

prohráváte bez boje.“ -

J.K Rowling


myAdventure.eu


martin bortlík

Osobně mi to přijde docela dost škoda. Život je krásný. A záleží, jak na něj sami nahlížíme. Někomu přijde výše uvedený popis života, jako skvělá varianta. Někdo touží po něčem víc. Někdo by chtěl sice něco víc, ale má strach si o to říct, či něco pro to udělat. Někdo si zase může myslet, že on není ten, komu bylo souzeno, aby žil šťastně. Někomu přijde, že život je moc krátký. Někomu zase příliš dlouhý. Podle mě je odmítání přiznat si nárok na štěstí a spokojenost jen známkou nedostatku invence, motivace, vnitřní síly a odvahy. Něco jako: „Stejně to nezměním, tak proč se snažit.“ Já si tohle nemyslím. Život je dost dlouhý na to, abychom si jej pořádně a do sytosti dokázali užít, pokud sami budeme dostatečně chtít. A teď si můžete říct, že to je snad to největší cliché, které jste kdy slyšeli. Ale pokud budete dostatečně bláhoví (a teď mám na mysli skutečně odvážní) na to, abyste tomu uvěřili a jednali podle své nejlepší víry, vědomí a svědomí, pak se to i pro vás může stát realitou. A není toho k tomu potřeba mnoho. Zkuste neměřit svůj život na hodiny, dny, měsíce a roky. Zkuste jej měřit na okamžiky, které stály skutečně za to žít.

Okamžiky,

které

vám

vzaly

dech.

A

ty

pak

vyhledávejte. Myslím to vážně, protože tomu věřím, jako ničemu na tomto světě.

Zamyslete se zpětně. Kolik věcí, chvil,

radosti, zážitků, objevů, prožitků, emotivních momentů, 16 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

objetí, polibků, výbuchů smíchu, slziček v koutku oka, návalů vzteku, smutných loučení, o to radostnějších shledaní, se vám vrylo do paměti? Bude jich spousty a spousty a možná, že si nevzpomenete hned na všechny, ale časem budou naskakovat. Tohle jsou okamžiky, pro které stojí za to žít, ať už je jejich podnětem cokoliv. Na druhou stranu si vzpomeňte na ty šedé každodenní, rutinní

záležitosti.

Bylo

jich

tolik,

že

už

si

ani

nevzpomínáte? Byly tak únavné, nudné a zničující, že už si raději na ně nevzpomínáte? Nebo si právě vzpomínáte jen na ně, protože v poslední době nic jiného nezažíváte? Znám to až moc dobře. I když ne tak docela. On každý den není posvícení a každý den máme svých povinností, ale jde o to najít si i maličkosti, ze kterých se můžeme těšit a dále pak velké věci, na které se můžeme těšit, a pak pro ně a s nimi žít. Chce to se rozhodnout… a vykročit.


myAdventure.eu


martin bortlík

Pasivita pro klid v dusi „Kterákoliv společnost, co by neváhala vyměnit trochu

svobody

za

trochu

bezpečí,

zasluhuje

nedostat ani jedno a ztratit obojí.“ -

V

Benjamin Franklin

edlejším efektem přeceňování důležitosti osobní bezpečnosti v životě je to, že se najednou přestanete snažit. Začnete žít pasivně, žít ze dne

na den. Ostatně možná, tak jako doposud. Nebudete o nic moc navíc usilovat – přestanete konat. A tahle apatie a lhostejnost vás zanese ještě mnohem dál, klesnete mnohem níž. Deprese na sebe nemusí nechat dlouho čekat. Namísto stanovování si svých vlastních cílů, vytváření plánů k jejich dosahování a hnaním se za nimi se vší vervou a chutí… Vy neděláte celkem nic. Vy to hrajete na jistotu. Kdybychom se všichni spokojili s tím málo, co máme, kde bychom dnes byli? V našich domovech by nám nesvítily žárovky, nýbrž voskové svíce. Nejezdili bychom v autech, ale dostavnících. Neměli bychom internet, ale holubí poštu. Umírali bychom předčasně na triviální infekce. Proč tomu tak však není? Někdo si totiž řekl, že nechce to


myAdventure.eu


martin bortlík

málo, co se nabízí, ale že chce prostě víc. On to však pouze neřekl. Rozhodl se konat a začal jednat. Vydal se tak na cestu temným tunelem, kde světýlko chabě mihotalo v nedohlednu. Vydal se na cestu naděje a zklamání, cestu objevů a ztrát, cestu, kudy ještě nikdy nikdo nešel. Stále si myslíte, že jistota je životní výhrou? Asi vás zklamu, protože ona není. Nejenže není životní výhrou, ale není v zásadě ani prohrou. Jistota totiž ve skutečnosti neexistuje. My si ji ale rádi vymýšlíme a namlouváme. A pokud si chceme hrát na to, že máme něco v životě jisté, pak snad jen to, že naše dny jednou skončí. Jste snad jiného názoru? Jistota, že s drahou polovičkou po svatbě zůstanete až navěky? V době takřka padesátiprocentní rozvodovosti? Jistota, že máte střechu nad hlavou? V době tolika leckdy neoprávněných exekucí? Jistota, že po usednutí do auta dorazíte v pořádku do cíle? V době tolika alkoholiků za volantem? Teď si prosím nemyslete, že se snažím být jakkoliv

skeptický

či

negativistický.

Jen

narovinu

pokládám karty na stůl. A pokud tuhle myšlenku i nadále popíráte, pak nelžete jen svému okolí, ale hlavně sami sobě. Můžete si říkat cokoliv a libovolně to ospravedlňovat. Že vy takoví nejste, že tohle jednoduše není váš případ. Že jste takhle spokojení, a že nic víc nepotřebujete. Že to děláte celkem dobře. A budete tak činit jistě tak dlouho, dokud tomu sami neuvěříte.


myAdventure.eu


martin bortlík

Tím se nakonec vlastně dobrovolně vzdáte práva na vlastní cíle, na splnění tajných snů a přání. Vzdáte se vlastní budoucnosti. Zbyde vám jen pocit smíření, že „to nejde“, a že takové příběhy se dějí jen v pohádkách. Ale víte vy proč? Protože vy je sami nechcete. A proč je nechcete? To myslím, že ani vy sami pořádně nevíte. Snad jen… že byste pro to museli něco udělat. Přece jste o tom nechtěli jen bezduše povídat a litovat se. Litovat před ostatními, že zrovna vy nemůžete být šťastní a žít naplno a podle svých představ. Nebylo vám tak určeno ve hvězdách. Realita je však taková, že za úspěchem žádné hvězdy netkví, ani nic jiného. Jste to jen vy. Okolnosti mohou pomoci, ale to hlavní je jen ve vás samotných. Možná bude nejjednodušší si to připustit. Sundat růžové brýle. Udělejme to hned. Lepší pozdě, než-li později. Nebyli jste zkrátka dost silní na to, abyste za sebe a své cíle

bojovali.

Odmítli

jste

na

svá

bedra

převzít

odpovědnost za své jednání. Nebyli jste ochotní uvěřit tomu, že nic není nemožné. Nebo jste se dost možná jen báli vůbec vyslovit svá přání nahlas, protože by se jim ostatní mohli smát. Vzdali jste válku před prvním výstřelem. Bez boje. Dovolili jste, aby si své životy žili ti druzí. Dost možná právě na váš úkor. Vy jste o ně neměli přece tak dlouho zájem… Vzpomínáte? Oni se nebáli jít do rizika. A nyní je pro vás možná již trochu pozdě. Nebo si to alespoň říkáte. Chtěli jste si ušetřit peníze, ale nechtěli jste je vydělat. 20 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

Chtěli jste hezké postavy, ale nechtěli jste si upravit jídelníček a pravidelně si zacvičit. Možná jste se chtěli někdy válet na plážích v Karibiku a popíjet drinky z kokosových ořechů. A ono to není vůbec nemožné. Ale občasná

návštěva

solárka,

jakožto

vaše

potenciální

příprava, vás tam rozhodně nedostane. Bylo to ale jednodušší. Je totiž daleko snadnější dostat výplatu, či dokonce sociální dávky!, než zrealizovat dobrý nápad nebo přetavit koníček v hezký podnik. Je totiž o hodně snadnější sedět celý den na židli a zblajznout hamburgra, než si dát plnohodnotné zdravé jídlo a několikrát do týdne si protáhnout svá těla scičením. Je snadnější naříkat v koutě, než potit krev. Je totiž mnohem snadnější poslouchat pokyny a jimi se řídit, než přijít s vlastní invencí. Je snazší utíkat před realitou a o exotice jen snít, než si to zařídit tak, abyste se tam mohli vypravit na vlastní kůži. Je to alibistický přístup, kdy jste sami dovolili jiným, aby vám říkali, co máte dělat. Ne jen, co máte dělat, ale rovněž, co můžete udělat. Zříkáte se osobní odpovědnosti, kterou vám ostatní milerádi odeberou. Oni si totiž umí poradit nejen s tou svojí, ale zužitkují i tu vaši. Necháváte za sebe rozhodovat ostatní. Proč? No přece, abyste se měli, v případě neúspěchu, na koho vymluvit. Vždyť vám to tak říkali. A vy slepě poslechli.


myAdventure.eu


martin bortlík

Halooo. Proberte se. Takhle to nefunguje. Nebojte se mít vlastní názor. Nemějte strach jej ani vyslovit. A už vůbec neváhejte za něj bojovat! Nezříkejte se osobní odpovědnosti; svého práva na vlastní úsudek. Protože tímto jednoduchým krokem a laxním přístupem se dobrovolně vzdáváte obrovského kusu své svobody. A to je to nejcennější co každý máme. Bohužel nám to často nedojde ani tehdy, když o ni přijdeme. Paradoxem trošku je, že lidé se úspěchu bojí. Ne nevyhnutelně, ale velice často ano. Mají strach, co by bylo potom. Neví, co by se si s ním počali. Je také škoda, že na všechny tyhle pěkné věci se nahlíží jako na odměnu. Což o to, ona by to odměna bezesporu byla, ale kdo z vás si myslí, že je jí hoden? Že je tady právě a skutečně pro vás? No právě. Mně osobně chybí vidět u naprosté většiny ten drive. Cílený tah na branku. Čeho se bojíte vy? Že budete mít to, co si přejete, a co si přát pak? Nebo toho, že až to dostanete, že budete potom zklamaní? Že vás to změní? Závisti ostatních? Já se také bojím. Bojím se toho, že jednou budu litovat, že jsem někdy něčeho neudělal.


myAdventure.eu


martin bortlík

Bojí se i hrdinove „Lev,

který

rozehnal

stádo

nepřítele,

je

menším hrdinou, než lev, který překonal sám sebe.“ - Mevlana Rumi „Zbabělec skoná tisícerem smrtí, hrdina však pouze jednou jedinou.“ - William Shakespear

O

na

v

životě

bezpochyby

existují

reálná

nebezpečí, kterým se musíme vyhýbat. Je ale dobré mít na paměti, že je propastný rozdíl

mezi lehkovážností a kuráží. Doufám, že si jasně rozumíme a myslím, že z předchozích kapitol i dostatečně vyplývá, že tady po celou dobu nehovoříme o heroické odvaze, která by se vyžadovala např. při nasazení vlastního života při záchraně druhé osoby z hořící budovy nebo tak něco. Odvahou rozumím schopnost čelit všem těm imaginárním strachům a obavám, které vás posouvají zpět. A současně o znovu nabytí esenciální životní energie, kterou si sami (pravděpodobně již velmi dlouho) odpíráte. Převezměte znovu velení nad svým životem.


myAdventure.eu


Strach

z neúspěchu.

martin bortlík

Strach

ze

selhání.

Strach

z

odmítnutí. Strach z neznámého. Strach učinit závažná rozhodnutí. Strach, že přijdete na mizinu. Strach, že zůstanete sami. Strach z ponížení. Strach, že budete muset

promluvit

k

veřejnosti.

Strach

z fyzického

nepohodlí. Strach, že budete litovat. Strach z úspěchu. Kolik takovýchto obav vás drží zpět? Jakpak byste žili, kdybyste vůbec ani netušili, co to mít strach znamená? Stále by vám však zůstaly vaše zkušenosti, zdravý rozum a základní instinkty. To proto, aby vás bezpečně provedly okolo skutečných nebezpečenství… jen bez pocitu bázně. Byli byste ochotnější více riskovat, obzvláště, pokud i v případě toho nejčernějšího scénáře by se vám nic nemohlo stát? Říkali byste věci častěji nahlas, mluvili byste více s cizími lidmi, požádali byste o větší slevu, vrhali byste se po hlavě do ambiciózních projektů, o nichž jste vždy snili? A co kdybyste si dokonce začali užívat věci, kterých se momentálně tolik bojíte? Jak velkou změnu by to udělalo ve vašem životě? Už jste někdy dříve sami sebe přesvědčovali, že se nebojíte vůbec ničeho… ale že prostě vždy existují dostatečně dobré a objektivní důvody proč některé věci zkrátka neděláte? Potkáte třeba ve vlaku dívku, která vás zaujala a vy se na její jméno a telefonní číslo stejně nezeptáte, i když je to 24 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


dost

možná

poprvé

martin bortlík

a

naposled

co

máte

šanci

ji

oslovit… „Ono by to bylo totiž divné představit se cizímu člověku, a jakpak by se na mě asi tak tvářila? Co bych jí vlastně řekl? Jak bych začal? Nebylo by to trapné?“ Pak vás to mrzí a vyčítáte si to, ale záhy namítnete: „Však co, beztak ta holka měla přítele.“ Chabá slova útěchy. Neměli byste nahlas mluvit na veřejnosti, i když máte jasný názor na věc… „Ono by to nikoho nemuselo zajímat, protože stejnak nemám co říct, anebo se mýlím a mohli by se mi ostatní smát.“ Pamatujte: Je lepší se zeptat a vypadat 5 minut jako trubka, než mlčet a být za hlupáka po zbytek života.“ Cítíte, že pracujete lépe a víc, než nakolik vás oceňuje každý měsíc vaše výplatní páska? „Ale požádat o zvýšení platu by bylo nevhodné, protože bych měl ještě chvíli počkat, až přijde ta správná doba…“ Ale počkat na co? Správná chvíle nikdy nebude dost správná. Zkuste popřemýšlet, jaký by váš život byl, pokud byste tohle všechno mohli sebevědomě a s kuráží udělat, aniž byste pociťovali špetku strachu. Navíc ten pocit, kdy dokážete něco velkého, a to na základě sebrání veškeré odvahy, je nezaměnitelný. A čím více takových věcí dokážete, tím více jich budete chtít zrealizovat. Otevřete si nové dveře, posunete váš život na novou úroveň.


myAdventure.eu


martin bortlík

Co je to odvaha? „Odvaha není absence strachu, ale spíše úsudek, že něco jiného je důležitější než-li strach.“ - Ambrose Redmoon „Odvaha je být vyděšený k smrti, ale stejně se strachu nepoddat.“ - John Wayne „Odvaha je jít od neúspěchu k neúspěchu, ale přitom neztratit nadšení“ - Winston Churchill

L

íbí se mi výše uvedené definice odvahy. Všechny totiž naznačují, že odvaha je schopnost jednat navzdory strachu. Nemluví o nadlidských činech

známých z řeckých bájí a pověstí, ani superhrdinech z marvelovských

komiksů.

Nic

nezveličují,

nic

nenalhávají. Každý jsme se něčeho někdy bál a bojíme. A kdo říká, že ne tak ten je vylekaný ze všeho dodnes. Pokud jsme dostatečně silní, tak strach dokážeme ovládnout. Odvaha je tedy spíše otázkou intelektu než nějakých emocí. Vyžaduje totiž používání unikátní části


myAdventure.eu


martin bortlík

lidského mozku – neokortexu, který přebírá kontrolu nad limbickým systémem, jenž je u savců zodpovědný za naše emoce. Limbický systém signalizuje nebezpečí; ale je to náš neokortex, kdo celou situaci následně analyzuje a vyhodnocuje. Potenciální hrozba proto někdy nemusí být vůbec skutečná a je to jen naše amygdala, kdo se nás snaží zmást, tím

že nás vystraší.

Popřípadě

nám

neokortex říká, jak se adekvátně zachovat. Takže my v takovém případě strach jednoduše cítíme, ale přesto jsme schopni podniknout náležité kroky. Čím lépe se naučíme navzdory bázni jednat, tím více se stáváme akceschopnějšími a hůře paralyzovatelnými lidskými bytostmi. Tedy, čím více jsme ovládáni strachem, tím více sami sebe degradujeme na úroveň nižších živočichů. A tak otázka: „Jste proaktivním člověkem nebo ulekanou myší?“ je

v podstatě

v

plném souladu

se

současnou neurologií. Odvážní lidé mají samozřejmě občas také strach a nestydí se za to. Není to pro mě žádná velká neznámá, normálně se bojí. Ale s tím rozdílem, že se jím nenechají ovládnout. Přiznání si, že máme nepřítele, je tím nejlepším začátkem pro naplánování strategie boje proti němu. Naopak lidé, kteří postrádají kuráž, se budou bát mnohem častěji a více podnětů, což jim z dlouhodobého hlediska v boji proti strachu na síle zrovna nepřidá. A často budou svou slabinu popírat před ostatními, vlastně sami před sebou. Pokud se situacím, kdy byste správně měli strachu čelit,


myAdventure.eu


martin bortlík

budete vyhýbat a následně cítit úlevu, že se vám to podařilo,

tak

tato

psychologická

„odměna“

u

vás

zapříčiní, že budete před strachem utíkat nadále i v budoucnosti. Vytvoříte si tak pozitivní zpětnou vazbu, která významně posílí vaši bázeň a prchlivost. Vytvoříte si tak zlozvyk založený na mylném úsudku útěk=výhra. Kolik válek v historii bylo vyhráno tím, že se vojska rozprchla? Připomeňte mi alespoň jednu. Čím více se nyní vyhýbáte pozvat někoho na rande, tím více se budete tomuto pozvání bránit, i jak půjde život dál. Tím u sebe evokujete a podporujete další zbabělé chování. Takové vyhýbání se, je jen unikání před realitou a vůbec nic to neřeší. Své problémy odsouváte do pozadí a získáváte zase něco málo času, kdy nebudete původci svého strachu přímo vystaveni. A zde se nám vynořuje další úskalí této zbabělosti. O to víc se však začnete bát, kdy taková chvíle nastane a zaskočí vás. Vzpomínáte, když jste do školy přišli nepřipravení a přednášející při výkladu

kladl

otázky,

na

něž

jmenovitě

vyžadoval

odpověď? Vzpomínáte, jak jste se v takovém případě krčili někde v rožku pár centimetrů těsně nad lavicí, aby neukázal zrovinka na vás? A copak příště jste se již naučili, nebo jste se tak dobře kryli, že vás nevyvolal. Či ta chvíle trapného ticha nebyla zas až tak hrozná? A ostatní také nevěděli, tak co? Pokud se spokojíte s výkony na hranici průměrnosti a podprůměrnosti, tak celkem nic proti tomu. Je to váš život ostatně. Já toužím po


myAdventure.eu


martin bortlík

výjimečnosti. Už to není jen strach z dané situace, nyní je to i neskutečná hrůza z toho, kdy to přijde. Tohle u vás způsobuje z dlouhodobého hlediska stagnaci a obrovskou ztrátu svobody. Prakticky se ve svém jednání neposunete ani o píď. A jak stárnete, tak jen posilujete vaši bázeň až k hranici, kdy pouze představa postavit se strachu tváří v tvář bude neskutečně obtížná, ne-li nemožná. Najednou začnete považovat vaše obavy za samozřejmost; stanou se pro vás skutečnými a tedy součástí každodenního života. Začnete uzavírat sami sebe ve skořápce, která vás izoluje od všech těchto hrůz: stabilní, ale nešťastné manželství; práce, která od vás nevyžaduje přijmout žádná rizika; příjem, který vám dokáže zajistit jakési „pohodlí“. Pak si své chování ospravedlňujete: jste se svou polovičkou už tak dlouho, tak snad to nezahodíte; máte rodinu, o kterou je třeba se postarat, a tak nemůžete přece nic riskovat; jste příliš staří na to, abyste změnili své zaměstnání; nemůžete zhubnout, protože máte „tučné“ geny atd. Uteče pět, deset… dvacet let a vy si uvědomíte, že se váš život nijak výrazně nezměnil. Po této době začnete litovat, že tehdy za to začít stálo, nicméně vám se nechtělo. Byli jste líní. Usadili jste se. To co nyní opravdu zbývá, je prožít zbytek vašich dnů tak spokojeně, jak jen to bude možné a poté se uložit do země, kde konečně naleznete absolutní bezpečí a jistoty… Na to jste celý život čekali?


myAdventure.eu


martin bortlík

Chčete preče víč „Abyste uspěli, tak vaše přání uspět by mělo být větší, než strach z neúspěchu.“ - Bill Cosby

A

le je tu ještě něco, co se odehrává za oponou, že? Ten slabý hlásek, který se tam někde vzadu, v podvědomí, ozývá, že tohle není ten typ života, který jste chtěli žít. Chce po vás víc. Mnohem

víc. Chce, abyste byli daleko bohatší, měli výjimečný partnerský vztah, spoustu báječných přátel, abyste dostali své tělo do vrcholné kondice, naučili se novým dovednostem, cestovali po světě, pomáhali lidem v nouzi, aby váš život obsáhl nový rozměr a vy udělali skutečný, smysluplný rozdíl. Ten hlas vám říká, že usazovat se v zaměstnání,

kde

budete

po

zbytek

svého

života

prodávat jen nepotřebné věcičky, díru do světa neudělá. Ten hlas se na vás zlobí; když pohlédnete do zrcadla a tam na vás zírá obtloustlé břicho; když vám na účet měsíc co měsíc přistává zase ta neuspokojivá výplata; a když zase fantazírujete, jaký život jste si kdysi přáli… ale opět neuděláte zhola nic. Jak příznačné. Ten chabý hlásek vyjadřuje zklamání, když vidí, co se stalo z vašeho života, který mohl být tak nadějný a bezesporu svým způsobem výjimečný. Říkáte, že důvod, proč máte


myAdventure.eu


martin bortlík

problém s motivací, je ten, že neděláte to, co byste v životě dělat měli… a chtěli… protože se bojíte. Bojíte se hlavně spolehnout sami na sebe. A pokud tomu hlásku odmítnete naslouchat, tak stejně bude pořád tady, a bude

vám

nepříjemně

připomínat

vaše

průměrné

výsledky až do konce života, a vy budete plní výčitek, pro to, co všechno mohlo být… kdyby… A ono není. Tak jak odpovíte tomu otravnému hlasu, který rozhodně nemá v plánu jen tak utichnout? Tak co uděláte, pokud jste takhle konfrontování s neutuchajícím pocitem, že něco ve vašem životě holt není v pořádku? Tak jaký je váš oblíbený způsob, jak tento hlas alespoň na chvíli umlčet? Možná tak, že si pustíte televizi, surfujete bezúčelně na internetu,

uklízíte,

pracujete

nekonečné

hodiny

v neuspokojivém zaměstnání, či konzumujete nadměrně alkohol, káva je pro vás živou vodou, a skutečný význam slova „pohyb“ vnímáte už jen, pokud sedíte v autě. Ale kdykoliv tohle uděláte, tak snižujete úroveň svého vědomí. Potlačujete pocit odpovědnosti, prohlubujete vaši ignoranci. Otázka, jestli žijete nebo přežíváte je pak nasnadě.

Vaše

chování

se

podobá

spíše

tomu

instinktivnímu zvířete, a vzdalujete se na míle daleko od bytí

plně

uvědomělou

lidskou

bytostí.

Vaší

hlavní

prioritou není rozvíjet se, ale být v bezpečí. Stejně tak jako hraboše polního zajímá jen to, aby sehnal potravu a hlavně, aby jej nic nesežralo. Vaše mysl není otevřená a vy unikáte před realitou. Ta vás však dříve či později vždy


myAdventure.eu


martin bortlík

dostihne. Pamatujte, že ta vaše skořápka je neskutečně křehká. Necháváte váš život osudu, či lépe řečeno, jiným lidem, aby jej řídili za vás, namísto toho, abyste šli sami za svými vlastními cíli. Poklesnete do stavu naučené bezmoci a oddanosti, kdy začnete věřit, že vaše cíle buď už nejsou možné, nebo praktické, nebo že je na ně už pozdě. Začnete se pomalu, ale jistě stávat tou myší. I když se budete jistě snažit sami sebe přesvědčit, že přesto všechno život jako hlodavec není zas až tak špatný… protože všichni kolem vás jsou taky myši a jsou s tím, jak se zdá, spokojení. A někteří nadmíru! Obklopujete se tedy dalšími spřátelenými myšmi a při vzácných okolnostech, kdy narazíte na zcela uvědomělou osobnost, tak vás k smrti vyděsí představa, když si vzpomenete, kolik z vaší vlastní odvahy zbylo a kolik jste celkem dobrovolně poztráceli po cestě až sem.


myAdventure.eu


martin bortlík

Pozvednete uroven sveho vedomí „Nečekejme, až všechno bude tak, jak má být. Nikdy to nebude dokonalé. Vždycky budou existovat problémy, překážky a ne zrovna ideální podmínky. Tak co. Začněme hned. S každým krokem, který ujdeme, budeme silnější a silnější; čím dál tím zkušenější; sebevědomější a stále úspěšnější. Život je krátký. Není nač čekat.“ - Mark Victor Hansen „Překonávat bázeň je méně děsivé než žít s podvědomým strachem, pramenícím z pocitu bezmoci.“ - Susan Jeffersová

V

ýchodiskem z tohoto bludného kruhu je sebrat veškerou odvahu a konfrontovat vše se svým vnitřním hlasem, jenž představuje naše svědomí.

Najděte si místo, kde budete sami, nikým nerušeni, jen s tužkou a kusem papíru. Pečlivě naslouchejte tomu hlasu a přemýšlejte, o tom co vám říká, bez ohledu na to, jak obtížné je to slyšet. Dbejte na to, abyste si nic 33 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

nepřikrášlovali, nezkreslovali, či přizpůsobovali svému současnému stavu. Popusťte uzdu své fantazii; buďte k sobě upřímní. Tenhle hlas vám může prozradit, že vaše manželství je už dávno léta mrtvé, ale vy tomu stále odmítáte uvěřit, protože se obáváte rozvodu. Také vám může říct, že se bojíte začít podnikat, protože dost možná selžete, a tak radši setrváte v zaměstnání, které vás nebaví a ani nikam dál neposunuje. Může vám říct, že jste se vzdali představy na krásnou postavu, protože jste už tolikrát při pokusu zhubnout selhali, a do té posilovny stejně nešli, protože nemáte pevnou vůli a jste líní. Dále vám může říct, že se přátelíte s lidmi, jejichž nátura se vůbec neshoduje s tím, jakými vy byste se chtěli sami stát, a že to, co potřebujete, je oprostit se od těchto lidí a najít si nové, lepší přátele. Také vám může připomenout, že jste se chtěli stát možná umělci, herci, cestovateli, spisovateli nebo filozofy, ale šli jste raději studovat ekonomku nebo práva,

protože

vám

to

připadalo,

jako

jistější

a

bezpečnější. A ten hlas také nezapomene na to, že jste třeba vždy toužili pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují, ale neděláte to. Alespoň ne tak, jak byste ve skutečnosti měli. Řekne vám, že mrháte svým talentem.

Podívejme se, zda neustálé volání vašeho vnitřního hlasu nedokážeme zredukovat na jedno slůvko nebo dvě. Co vám říká, abyste udělali? Odejděte. Dejte výpověď. Zhubněte. Cvičte. Hledejte. Malujte. Hrajte. Cestujte.


myAdventure.eu


martin bortlík

Pište. Ptejte se. Učte se. Odpouštějte. Ať už si z toho vezmete cokoliv, zapište si to. Dost možná máte už dávno sami jiná slova a pojmenování pro každou kapitolu vašeho života a jediné co to žádá je vyslovit je nahlas.

Nyní musíte učinit ten obtížný krok a uvědomit si, co je „to co skutečně chcete.“

Je to v pohodě, pokud si

myslíte, že to je nemožné. Je to v pohodě, pokud nevidíte žádný způsob, jak toho dosáhnout. Ale nepopírejte, že to opravdu chcete. Akorát tím totiž snižujete úroveň vašeho vědomí. Když se podíváte na vaše obézní nebo povadlé tělo, neříkejte mi, že nechcete být fit a krásní. Když si zapálíte cigaretu, tak mi neříkejte, že byste raději nekouřili. Potkáte-li potenciálního partnera svých snů, tak mi fakt neříkejte, že byste s ním nechtěli navázat bližší vztah. A když potkáte člověka, který se zdá být sám se sebou zcela spokojený, tak mi ale už opravdu neříkejte, že jste někdy nezatoužili po takovém vnitřním klidu. Nechte toho popírání. Tak si to konečně přiznejte; „Já to fakt chci! …ale momentálně na to nemám.“ Je to naprosto v pořádku toužit po něčem, o čem si myslíte, že to zkrátka nemůžete mít… A co vám můžu říct já, je to, že se skoro jistě mýlíte. Vy to totiž mít můžete! A nejen to. Ale první přestaňte sami sobě lhát a předstírat, že to jako fakt nechcete. Nyní, když jste si přiznali ty věci, ze kterých máte strach, jak se nyní cítíte? Patrně stále ještě tak trochu neschopní s tím cokoliv udělat. To je v pořádku. Ale možná, že se 35 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

vám v žilách rozproudila krev a získali novou naději na změnu. Základním

principem

a

prvním

krokem

je

umět

pojmenovat to, co Vás trápí a naopak vědět, co je to, co chceme. Pak se cesta hledá mnohem snáz. I když se vám může zdát již všechno jasné, a nejlepší se vám jeví pustit se do toho pěkně od začátku a s hlavou vzpřímenou, tak přesto opatrně. Být rozhodný a radikální je jedna věc, ale být zbrklý a unáhlený je věc druhá. Vyřešit všechno teď a tady může být sice velice efektivní, ale v současnosti to od vás může vyžadovat nashromáždění více kuráže, než jste nyní schopni.


myAdventure.eu


martin bortlík

Odvaha rovna se dovednost „Většina našich překážek by se rozplynula, kdybychom se před nimi přestali krčit a namísto toho je směle překročili.“ - Orison Swett Marden „Pokud poběžíte, můžete prohrát. Pokud ale vůbec

nevyběhnete,

máte

jistotu,

že

prohrajete.“ - Jesse Jackson Loď je v přístavu v bezpečí, ale copak jsou lodě stavěny pro to, aby tam jen kotvily?“ „Naše

sny

musí

být

William Shed

silnější,

než

naše

vzpomínky. Musíme být taženi našimi sny, spíše než tlačeni vlastními vzpomínkami.“ - Jesse Jackson

T

ím nejdůležitějším bodem, který chci, abyste si z této knihy zapamatovali, je ten, že skutečná odvaha je duševní dovedností, ne pocitovou


myAdventure.eu


martin bortlík

záležitostí.

Pokud se bojíte, tak jste to stále jen vy, kdo rozhodne, jaké budou vaše další kroky. Utečete nebo budete bojovat? Z neurologického hlediska, jak už ostatně bylo zmíněno,

to

znamená

použití

myslícího

neokortexu

k překonání emočních limbických impulsů. Jinými slovy; použití

lidské

inteligence,

logiky

a

nezávislé

vůle

k překonání limitujícího chování, jež jsme všichni zdědili po našich zvířecích předcích. Výše uvedené tvrzení může vyznít naprosto srozumitelně, ale věřte mi; mnohem snadněji se to řekne, než udělá. Je logické, že nejste v žádném reálném nebezpečí, když stanete třeba na pódiu před tisícem lidí (a vy jste si toho dobře vědomi, že nejste nijak ohroženi); ale váš strach se stejně projeví. A ta imaginární, pomyslná hrozba vám zabrání jednat uvolněně. A protože tohle tušíte už předem, tak se dobrovolně k něčemu takovému zkrátka nepřihlásíte… Nebo stejně tak dobře můžete vědět, že v práci jste ve slepé uličce, ale stejně se k tomu říct: “Já končím!“ nerozhoupete. Je to to samé. Odvaha

však

v těchto

situacích

nevyžaduje

nějaká

drastická opatření, či být jakkoliv extrémní a pouštět se do toho bez rozmyslu po hlavě. Odvaha je naučitelná mentální dovednost, kterou si musíte vžít. Je to postupný proces stejně tak, jako pravidelné posilování vytrénuje vaše svaly. Také byste nešli poprvé do tělocvičny a hned si nenaložili 100 kg na bench-press. Takže si nemyslete, 38 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

že se okamžitě musíte naplno vystavovat těm situacím, kterých se zatím přímo děsíte.


myAdventure.eu


martin bortlík

Jak odvahu natrenovat „Nenáviděl jsem každou minutu tréninku, ale řekl jsem si: Nevzdej to. Trp teď a po zbytek života žij jako šampion.“ - Muhammad Ali

N

Navrhuji dva způsoby, jak odvahu natrénovat. První

přístup

je

analogický

progresivnímu

silovému tréninku. Začněte s hmotnostmi, které ještě dokážete uzvednout, ale už jsou pro vás

dostatečně vyzývavé. Poté postupně trénujte s těžšími a těžšími činkami tak, jak sílíte. Takže obdobně se první postavte čelem tomu, čeho se bojíte nejméně a postupně překonávejte čím dál tím větší překážky. Zvednout 100 kg není zas až tak obtížné, pokud jste už předtím dokázali zdvihnout 95 kg. Stejně tak mluvit před publikem čítajícím tisíc osob není tak těžké, pokud jste již někdy v minulosti promlouvali k devíti stům posluchačům.

Takže si hezky vezměte tužku a papír a napište jednu věc, které se hodně bojíte a chtěli byste tento strach překonat. Poté si pod sebe napište čísla od jedničky do desítky a ke každému z nich přidejte různou podobu vašeho strachu tak, že u jedničky bude ta nejméně děsivá a u desítky ta nejstrašidelnější

varianta.

Tohle

je

vaše

hierarchie 40

Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

strachu. Tak například, pokud máte strach pozvat někoho na rande, pak číslo jedna na vašem seznamu může být jít ven a usmát se na někoho, kdo se vám zdá atraktivní (hodně malý strach). Číslo dva by třeba bylo usmát se na deset takových hezkých lidí v průběhu jednoho týdne a číslem deset by bylo pozvat na rande váš idol před všemi vašimi společnými přáteli tehdy, kdy si můžete být takřka stoprocentně jistí, že budete suše odmítnuti a každý v místnosti by se vám mohly vysmát (extrémní strach).

Nyní začněte tím, že si stanovíte cíle tak, abyste splnili bod číslo jedna na vašem seznamu. Jakmile jednou uspějete

(a

úspěchem

se

v tomto

případě

rozumí

rozhoupat se a udělat to bez ohledu na výsledek), tak se přesuňte k bodu číslo dva a tak dále, až se dostanete k poslednímu desátému bodu, nebo tak daleko, kdy budete moci směle říct, že už žádný strach nepociťujete, a tak vás ani nic nelimituje. Prostě jdete a uděláte to. Hotovo. Možná budete muset položky na seznamu opravit tak, aby byly skutečně praktické a vy je mohli uskutečnit v reálných podmínkách. A pokud ucítíte, že další krok je na vás příliš velké sousto, tak si jej naporcujte klidně na několik menších. Pokud dokážete zvednout 90 kilo, ale 100 je na vás již moc, tak zkuste 95 nebo klidně jen 91. Učiňte vaši cestu na tento kopec, tak strmou, jak jen vám bude vyhovovat. Další krok pro vás musí být výzvou, ale zároveň musíte věřit, že máte šanci jej dokončit. A klidně opakujte předchozí kroky tak dlouho, dokud cítíte, že 41 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

jsou pro vás užitečné a přínosné pro další postup. Zvolte si své tempo. Dodržováním tohoto progresivního tréninkového plánu dosáhnete zejména dvou věcí. Přestanete posilovat váš původní reflex „Je čeho se bát? Tak radši zdrhám.“, který byl pro vás dříve tolik typický. A v budoucnu se budete při nejrůznějších

příležitostech

chovat

mnohem

odvážněji. Takže váš pocit strachu vymizí ve stejném okamžiku,

kdy

vás

zaplaví

vlna

odvahy.

Opět

z neurologického hlediska; budete oslabovat nadvládu vašeho emociálního limbického systému tehdy, kdy potřebujete co nejsilnější neokortikální kontrolu nad vaším chováním a jednáním. Tak se postupně vyvíjíte od tvora myších instinktů k plně uvědomělé lidské bytosti.

Druhým přístupem k vybudování odvahy je osvojit si další vědomosti a získat více zkušeností v té oblasti, které se obáváte. Vystavovat se situacím, kdy budete prožívat tento typ strachu je jedna věc, ale pokud váš strach pramení právě z neznalosti a nedostatku dovedností, tak potom ho obvykle můžete omezit nebo úplně eliminovat jen velkým přísunem informací a odbornou přípravou. Tak například, pokud se bojíte opustit vaše zaměstnání a začít s podnikáním, přestože po vlastní firmě strašně toužíte, pak začněte číst knihy a navštěvujte kurzy pro začínající podnikatele. Využijte všech možných zdrojů na internetu. Pokud nevládnete angličtinou, naučte se právě ji, neboť nejkvalitnější a nejaktuálnější informace jsou


myAdventure.eu


martin bortlík

povětšinou publikovány v tomto jazyce. Pokud jste již dříve neudělali průzkum trhu online, udělejte to nyní. Staňte se členy místní obchodní komory a jakýchkoliv dalších organizací, jež mají co dělat s vaším budoucím byznysem. Zúčastněte se konferencí. Navazujte kontakty. Požádejte o pomoc někoho, kdo s tím vším má nějaké zkušenosti. Osvojte si všechny praktiky až do bodu, kdy začnete cítit jistotu, že byste skutečně mohli uspět. Toto poznání vám pomůže jednat mnohem odvážněji, až budete připraveni. Tahle metoda je extrémně prospěšná, pokud absolutní většina vašeho strachu pramení buď z neznámého, nebo z oblastí, kde jste si vědomi vašich velkých nedostatků. Často přečtení knihy nebo dvou rozptýlí většinu vašich obav a vy konečně budete moci začít jednat. Ovšem pozor na situaci, kdy počáteční nadšení vyprchá a vy se vrátíte k šedým dnům vaší nečinnosti a prokrastinace. Knihy je potřeba nejen přečíst, ale jejich poznatky co nejdříve a nejdůsledněji aplikovat v praxi. Musíte vytvořit zdravý návyk této činnosti a pravidelně ji aplikovat a vylepšovat.

Ve skutečnosti není zas až tak důležité, jakým způsobem si odvahu vybudujete či získáte. Důležité je, že to vědomě uděláte. Stejně jako vaše svaly ochabnou, pokud je nebudete pravidelně zatěžovat, vaše odvaha zeslábne naprosto stejně, pokud nebudete pravidelně čelit všemu, čeho se bojíte. Pokud takovýto trénink nejste ochotni podstupovat, tak se sami odsuzujete k tomu, že budete zkrátka slabí. Bohužel slabí jak tělesně, tak mentálně. 43 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

Pokud vaši odvahu neposilujete, tak automaticky dáváte velký prostor pro strach ve vaší mysli a to jinými slovy znamená; buď se stáváte stále odvážnějšími a tím silnějšími a úspěšnějšími, nebo se jen klepete strachy někde v temném koutě a oddáváte se pocitu lítosti, bezmoci a beznaděje.

Teď to asi mohlo znít ne příliš lichotivě, tak se na to pojďme podívat z jiné stránky. Cvičení s těžkými činkami dá tělu pochopitelně zabrat, ale sami rychle ucítíte, jak vám po tom rostou svaly, a vy sílíte. Přece byste nepřišli za padesátikilovou činkou a neřekli jí: „Proč musíš být tak těžká?“ Ona není těžká. Jen váží 50kg. Je to to, co to je. Pocit těžkosti je vaše myšlenka, ne vnitřní hodnota činky samotné. Když budete později s lehkostí zdvihat osmdesátikilovou činku, stále vám ta padesátikilová přijde těžká? To asi ne, že. A podobně se nedívejte na podstaty toho, čeho se tolik bojíte, jako: „Proč to musí být tak hrozné?“ Strach je jen vaše reakce, ne vlastnost objektu vaší úzkosti.

Strach není váš nepřítel. Je to střelka kompasu ukazující směr, kam je třeba růst a dál se rozvíjet. Tak když v sobě narazíte na nějaký nový strach, tak se jej nelekejte, ale slavte. Mějte radost, že jste nalezli novou oblast, ve které můžete růst a mnohého dosáhnout.


myAdventure.eu


martin bortlík

Poznejte sve prednosti „Každý

má

talent.

Odvahou

však

je

následovat jej i do temných míst, kam vás dříve či později povede.“ – Erica Jong „Největší odvahou je to, že se odvážíme projevit přesně takoví, jací opravdu jsme.“ – John Lancaster Spalding „Schopnost lidí snášet nedostatky je větší než ochota nedostatky odstraňovat.“ - Reinhard K. Sprenger „Prožívá sladké verše, které ani nedokáže psát. Kdežto ostatní, píší poezii, kterou si ani neopovažují představit.“ - Oscar Wilde

T

ak co nyní podniknete s nově nabytou odvahou? Kam vás povede? Odpovědí je, že vám umožní vést mnohem uspokojivější a smysluplnější život.

Najednou

se

ucítíte

mnohem

méně

limitovaní

a

svobodnější. Uvidíte třeba možnosti, před kterými jste dříve záměrně, či nevědomky zavírali oči. Konečně budete 45 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

moci žít jako odvážný člověk namísto pseudoživota vylekaného hlodavce. Nyní budete moci odhalovat a také dále rozvíjet vaše skryté či jen domnělé talenty. Začnete žít mnohem efektivněji a veseleji, než kdykoliv předtím. Tentokrát to bude cílevědoměji, s vytyčenými cíli a jasnou myslí. Namísto toho, abyste jen chaoticky (jako doteď) reagovali na události, jež se vám v životě stanou, tak se sami stanete tvůrci svého osudu a řediteli dalších kroků. Budete to jen a jen vy, kdo rozhodne, co a jak bude dál. Odvaha je něco, co můžete opravdu prožít jen na vlastní kůži. Je to osobní vítězství, ne veřejné. Sebrat odvahu a naslouchat těm nejniternějším přáním a nechat se jimi vést není skupinovou aktivitou. Je to souboj mezi tím, že byste něco radši neudělali a spokojili se s tím málem nebo ničím, raději, než abyste se pokusili o určitý průlom.

Je

to

vítězství

vás

samotných

nad

vámi

samotnými. Vy totiž nepotřebujete nikomu nic dokazovat. Jste to vy, kdo rozhoduje, kam povedou další kroky a jste to zase jen vy, kdo určuje finální destinaci. Kahlil Gibran píše ve svém Prorokovi „Vize jednoho člověka nepropůjčí křídla člověku druhému“. Je jen na každém z nás, abychom objevili smysl našeho života. Nikdo na světě si totiž neprošel stejnými zkušenostmi a nikdo na světě nemyslí stejně jako my a nemá stejné priority a cíle.

Na jednu stranu je trošku smutné si tohle uvědomit. Jestliže žijete sami, nebo si užíváte chvilky té nejhlubší intimity s vaším milovaným partnerem, tak v hloubi duše


myAdventure.eu


martin bortlík

musíte stále počítat se skutečností, že je to jen váš vlastní život a je jen na vás, jak si jej budete žít. Můžete se rozhodnout a dočasně svěřit kontrolu nad ním někomu jinému; ať už je to zaměstnavatel, manželka nebo jej jednoduše na chvíli podrobíte tlakům všedního života. Ale nikdy se nesmíte vzdát osobní odpovědnosti za důsledky s tímto spojenými. Ať už převezmete přímou a vědomou kontrolu nad svým životem nebo se rozhodnete reagovat jen na situace, jež se bez ohledu na vás prostě stanou, tak jste to zase jen a jen vy, kdo musí nést veškeré následky.

Pokud se vydáte po stezce odvahy, tak dřív nebo později budete

muset

stejně

čelit

tomu,

co

je

se

vší

pravděpodobností tím největším strachem ze všech – že jste daleko silnější a schopnější, než jste si kdy dříve mysleli a uvědomovali; že váš potenciál je daleko větší, než s čím jste se kdy v minulosti setkali, a také ten fakt, že s tímto vším přichází obrovská míra odpovědnosti. Nemusíte být schopni řešit všechny strasti této planety, (to po vás ostatně nikdo ani nemůže chtít), ale pokud se stoprocentně rozhodnete vydat ze sebe to nejlepší, tak můžete několika

velice

významně

dalších

lidí

a

ovlivnit důsledky

životy

minimálně

tohoto

velkého

rozhodnutí budou mít nemalý význam i v budoucnosti a třeba i pro další generace.

Jaký je rozdíl mezi vámi a jednou ze všech těch 47 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

legendárních historických postav, které měly tak velký vliv na osud lidstva? Vy oba jste měli tolik obav a báli se tolika věcí. Vy oba jste se narodili s talenty, ale i stránkami slabými. Jedinou věcí, která vás brzdí, je strach. A jediná věc, která vás přes ni dokáže přenést je kuráž. To, co uděláte se svým životem, nezáleží na vašich rodičích, šéfovi, ani na vaší ženě. Rozhodnutí je jen a jen na vás. Poznání vašich předností může být jednou z těch nejvíce vzrušujících věcí, které si jen lze představit. A ještě úžasnější je pocit vědomí všech těch úžasných výzev a zážitků, které na vás čekají, pokud se rozhodnete, že je přijmete.

Žít

uvědoměle

není

snadné,

ale

je

to

nezaměnitelná lidská zkušenost, která od vás vyžaduje jednou provždy opustit to staré zbabělé já. Jít za svými největšími, nejbáječnějšími a nejambicióznějšími sny a prožívat neúspěch a zklamání, přímo běžet vstříc těm nejvíce

pokořujícím

omezením,

namísto

pohodlného

života doma mezi polstrovanými polštáři. Až se vám to ale jednou podaří, tak ten výsledek bude ohromný a přebije to vše nepříjemné, co jste pro to museli udělat. Když se ze začátku několikrát postavíte svému strachu, tak

se

může

couvnete.

stát,

Znovu

se

že

zpanikaříte

začnete

a

raději

uchylovat

ke

rychle svému

iluzornímu a domněle bezpečnému chování. Budete zbaběle prchat jako ta vystrašená myška. Pokud se však hned nezaleknete a splníte svůj původní záměr, budete dále svou odvahu trénovat, tak nakonec dospějete do bodu, kdy každá taková příležitost se pro vás stane novou 48 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

výzvou. Schovávat se a utíkat před těmito situacemi pro vás nebude nadále zajímavé. Vezmete na vědomí, že vaši celičkou osobnost prostoupil onen obrovský potenciál, který jste tam kdesi v koutku svojí duše nalezli a přijmete za své to, co od vás nyní vyžaduje. Ať to stojí, co to stojí; cokoliv budete muset obětovat, abyste nesešli ze své cesty, jste ochotni to zaplatit. Jste připraveni. I když budete stále cítit strach, tak záhy poznáte, že si jej jen namlouváte. Ono není čeho se bát a vy užijete vaší odvahy a budete tomu ničemu hrdě čelit, protože už to nadále nebude mít žádnou sílu vás zastavit a už vůbec ne porazit.


myAdventure.eu


martin bortlík

Vydejte se za svym dobrodruzstvím „Než se vydáte na jakoukoliv cestu, tak si prvně položte jednoduchou otázku. „Má tahle cesta srdce?“ Pokud by odpověď zněla ne, pak to si to okamžitě rozmyslete a zvolte si cestu jinou. Háček je v tom, že se na tuhle otázku nikdo předem nezeptá. A tehdy, když si to člověk konečně uvědomí, že se vydal na cestu, do

níž

své

srdce

nevložil,

tak

ona

je

připravena jej zničit.“ - Carlos Castaneda „Nikdo nemůže objevit nové oceány, pokud nemá dost odvahy na to, aby ztratil břeh z dohledu.“ - Andre Gide „Jít do neznáma je lepší než zůstat tam, kde nic není.“ - Spencer Johnson „Každý

se

může

vzdát,

je

to

ostatně

nejjednodušší věcí, která se na světě dá udělat. Ale vydržet to a nepřestat, i když by


myAdventure.eu


martin bortlík

všichni ostatní pochopili, proč jste odpadli… v to se ukrývá ta skutečná síla.“ - Autor neznámý

T

ak jak si vytvoříte cit a smysl pro váš pravý smysl života, tak můžete začít pociťovat nepříjemný rozpor mezi vaší současnou situací a tím, k čemu

byste jednou rádi dospěli. Tyto dva světy se mohou zdát natolik odlišné, že je pro vás takřka nepředstavitelné, jak by bylo možné je přemostit? Jak můžete vybalancovat vaše nyní již druhořadé povinnosti, ale které nabírají tolik reálných rozměrů? Jako například, z čeho potom zaplatit účty a z čeho daně? Jak se uživím? Kdo se nyní postará o mou rodinu? A jak uchovám vztahy s lidmi, kteří se absolutně neztotožňují s tím, co právě prožívám? Tohle všechno versus moje nová vize… jak se posunout kupředu? Celá řada takovýchto nových obav vám může vyvstat

před

očekávané,

očima

ale

ve

přitom

vztahu zdánlivě

s příchodem nemožné

tolik

změny.

„Neklamu náhodou sám sebe?“ ptáte se. Nejlepší radou, kterou jsem schopen vám v tomto směru dát, je zapomenout na veškeré pokusy takovýto most postavit.

Namísto

toho

začněte

úplně

od

začátku.

Nezávisle na komkoliv jiném; jako byste započali zcela novou etapu vašeho života. I kdyby to mělo způsobit dočasný nesoulad a dysharmonii, tak to stejně udělejte. 51 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


martin bortlík

Tak například předpokládejme, že se živíte jako rozvodový právník, ale něco uvnitř vám stále našeptává, že byste měli opustit tohle nepřátelské zaměstnání plné konfliktů. Sami sebe si představujete spíše jako někoho, kdo bude s radostí učit dvojice, jak léčit jejich nefungující vztahy. Ale přesto si vůbec nedokážete ani takovýto pokus představit, a o tom, že nemáte ani páru, jak by vás to mohlo uživit, vůbec nemluvím. Alespoň ze začátku. Vždyť je tam tak velký rozdíl mezi tím, co byste chtěli a současnou realitou. Takže namísto toho, abyste se snažili překlenout tuhle propast, tak začněte budovat vaši vizi úplně od nuly, v libovolném čase, i kdyby to měla být jen hodinka nebo dvě týdně. Dělejte dál svou práci právníka, ale ve svém volném čase začněte například anonymně přispívat do různých fór nebo založte blog zabývající se problematikou vztahů a dávejte párům rady, abyste jim pomohli vyléčit jejich vztahy. Využijte svých rétorických dovedností, jichž jste nabyl v soudní síni, a začněte rozmlouvat s malými skupinkami o jejich problémech. Následně si třeba vytvořte své vlastní webové stránky a začněte o tom všem psát. Nemusíte skrývat, že jste rozvodový právník. Nebojte se nyní propojit tyto dva světy.

Nebojte

se

žít

v tomto

zdánlivém

paradoxu.

Postupně rozvíjejte své nové já a prozatím dovolte tomu starému, aby s vámi ještě chvíli paralelně pokračovalo. To co se stane, je to, že získáte potřebné dovednosti ve svém novém podniku a eventuálně se postupně stanete schopným se tím uživit. Za začátku ani nemusíte vidět žádný způsob, jak by vám vaše nová práce mohla


myAdventure.eu


martin bortlík

generovat nějaký příjem, a to je v pořádku. Ale stejně začněte, dělejte to zdarma, bez obav, jak to přeměnit na práci na plný úvazek. Trpělivě čekejte, jak se věci vyvinou, a časem jistě přijdete na způsob, jak by to mohlo fungovat. A až přijde správný čas, tak budete moci s klidem

v duši

dát

sbohem

svému

současnému

zaměstnání a zaměřit veškerou pozornost a energii na povolání nové. A v tomto bodě se budete moci naplno oddat svému novému já. Vaše vášeň pro nové povolání absolutně přehluší strach z opuštění vašeho starého zdroje stability. Takže místo toho, abyste se snažili přetransformovat svoji starou kariéru do nové, tak prostě začněte simultánně budovat tu novou a nechte tu starou postupně upadnout. I když ze začátku budete moci do vašeho nového podniku investovat jen minimum času, tak si záhy uvědomíte, že těchto pár hodin je mnohem uspokojivějších,

než

všechen

ostatní

čas

strávený

děláním něčeho jiného dohromady. A také vám dojde, že tato vášeň pro vaši novou činnost vás sama povede k tomu, abyste se postarali o to, abyste tím, co vás zároveň baví a naplňuje, strávili většinu vašeho života. Ze všeho nejdůležitější je začít tím, že sami sobě představíte svou novou vizi a zavedete všechny její součásti do každodenního života, i když se tomu nemůžete zrovna věnovat tak, jak byste si představovali. Prozatím. Bez ohledu na to, jak obtížně to může vypadat, učiňte to rozhodnutí a začněte žít uvědoměle. Nepodléhejte tomu napůl vědomému pocitu, kdy se cítíte z tolika věcí vystrašení. Akorát vás to naplňuje neklidem a rozptyluje


myAdventure.eu


martin bortlík

od rozvážného jednání. Brání Vám to v tom, abyste čelili původcům svých obav a bázně. Také namísto pocitu klidu v duši, který by tam rozhodně být měl, vy cítíte jen ten všudypřítomný strach něco změnit, nervozitu z toho, co se vám zase v životě připlete do cesty a vztek, že nejste schopni s tím cokoliv udělat. Posilujte vaši osobnost a zušlechťujte povahu, abyste v životě mohli dělat přesně to, co VY CHCETE, a ne to co, musíte, nebo si myslíte, že musíte, nebo vám někdo jiný říká, abyste udělali. Bojujte se strachem, který máte v sobě a postavte se na odpor vašim největším obavám a nejtemnějším hrůzám, které jsou pro vás tak typické. Anebo to udělejte mnohem jednodušeji. Vlastně spíš nedělejte vůbec nic. Však co. Doteď jste nic nedělali a šlo to. Doteď jste nic nedělali a moc jste se nenadřeli a byli jste celkem spokojení. Tak proč cokoliv měnit. Ale opravdu jste se příliš nenadřeli? A opravdu jste byli spokojení? Myslíte, že máte, co si zasloužíte? Žijete ten život, o kterém jste vždy snili? A zrekapitulovali jste si někdy, co všechno jste udělali (a neudělali) pro to, abyste jej opravdu žít mohli a zasloužili si to? Jen vy se musíte rozhodnout, jestli chcete žít, jako uvědomělá lidská bytost, nebo člověk na úrovni vylekané malé myšky. Ale rozhodněte se už jednou pro vždy a s plným vědomím následků a důsledků. Pokud tedy máte v plánu nechat strach zvítězit v bitvě vašeho života, tak jej prohlaste vítězem rovnou a hoďte ručník do ringu. Pokud se jednoduše vyhýbáte tomu žít uvědoměle a odvážně, tak je to potom jako rezignovat na život samotný, kdy vaše další 54 Copyright© Martin Bortlík

myAdventure.eu


existence

je

jen

něco

martin bortlík

málo

víc,

než

čekání

na

fyziologickou smrt. Není to nic ve srovnání s tím, že jste mohli ze svého života učinit odvážné dobrodružství. Ale vám na tom asi moc nezáleží, co? Však žijeme jen jednou. Neumírejte, aniž byste na vlastní kůži zažili, co to skutečný život je. Život je cesta. Život není jen cíl. Život je dobrodružství, jež si musíme prožít naplno a se vším všudy. Možná přijdete na mizinu. Možná opakovaně zažijete selhání a zklamání. Budete bezpočetněkrát odmítnuti. Projdete si několika nefunkčními vztahy. Ale tohle jsou ty milníky na cestě životem. Tohle vám dává ten dobrý pocit, že jste nelenili, nemarnili a něco dělali. Že jste se snažili, že jste žili. Všechno jsou to vaše soukromá vítězství a právě ty vás naplňují překypujícím štěstím, radostí a uspokojením. Tak běžte do toho a bojte se! Ono je totiž čeho se bát. Ale okamžitě seberte odvahu a

jděte

za

svými

sny

tak

jako

tak.

To

je

síla

neporazitelnosti!


myAdventure.eu


martin bortlík

Autor Martin Bortlík (1989), student života.


myAdventure.eu

Odvaha zač ít skuteč ne z í t

Recommend Documents