jdborný časopis pro veřejnou správu
oderní bec
8 SRPEN 2006 85 KČ/123 SK
.r
..
í®riřv:-’ ®fe<Wřs3Us»
» "SW
C
■
■ ;,V';r ,1
příloha hasiči a obce
^íčník vydavatelství Economia
vypínat pouliční světla po půlnoci?
veřejná zeleň
Mndprninhpr.rz
CwavinL Plastové potrubní systémy
Pro bezvykopovou renovaci a pokládku potrubních systémů: Wavin TS: rnvrslvá trubka vhodná pro stavbu a sanaci vodovodů, kanalizací, plynovodů a jiných produktovodů.
Compact Pipe: RE potrubí kbezvýkopové renovaci nedatových a tlakových systémů
Compact Slimliner: Úsporný systém z lenkostčnného RE probezvýkopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průmčru 75 až 300 mm. Neofit: Speciální systém pro renovaci vodovodních přípojek z hygienicky závadného olova, z azbestocementu či jiných materiálů. Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody:
Pro komplexní řešení vnější kanalizace:
Pro tichou vnitřní kanalizaci:
Kanalizační šachty a systémy hladké kanalizace
Vyráběné profily:
Odhlučněná kanalizace WAVIN AS Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 přes DN 70,90.100,125,150 až po DN 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT. KG, Ultra-Rib apod.) a protipožárních manžel. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami. Použití: Tento systém přináší komplexní řešení odhlučněné gravitační vnitřní kanalizace.
Průlezné čisticí a revizní šachty TEGRA1000 Čisticí a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a DN 425 Barva: červenohnědá (PVC), černá (PE. PP) Chemická odolnost: pH2 - pH12(včetně těsněno Vodotěsnost: do tlaku 5 m vodního sloupce
Pro rozvody vody a podlahové vytápění:
Systém Ekoplastik ALUPEX
Systém Ekoplastik PPR
Dále nabízíme:
Vyráběné prolily: 16-50 mm Provozní parametry: Systém Ekoplastik ALUPEX - 95°C, 10 bar PouZívané materiály: Systém Ekoplastik ALUPEX - PE-Xc/AI/PE-HD Tvarovky PPSU (polylenylsulíon) Doporučené použití: Systém pro ústřední a podlahové vytápění, tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu.
Vyráběné prolily: 16-110mm. Tlakové rady: trubky PN10, PN16, PN20, tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen typ 3 (PPR, statistický random kopolymer). Doporučené použití: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody, podlahové vytápění a při dodržení pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápění.
• • • • •
Gravitační okapové systémy Kanalizační šachty průměru 315-1000mm Systémy hladké kanalizace X-Stream, KG, Ultra-Rib, Wavinor Podtlakové systémy odvodnění plochých střech QuickSIream Systémy pro hospodaření s děšťovou vodou Q-bic a Azura
Informace o systémech pro hospodaření s dešfovou vodou v článku nastr. 10
WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem, tel.: +420 326 983 111, lax: +420 326 983 110, e-mail: infoi8wavin.cz. e-mail: ekoplastikQekoplastik.c. Praha tel.: +420 267 710 909
Brno tel.:+420 543 211 644
Ostrava tel.:+420 596 136 300
Jihlava tel.: +420 567 312 901
Hradec Králové tel.:+420 495 217 185
Mýto lei.:+420 371 750 170
www.wavin.cz • www.ekoplastik.cz • www.wavinekoplastik.cz
Nový Časopis pro management zábavy a volného času •
analýzy chování zákazníků a jejich požadavků na trávení volného času
•
odborné články a případové studie na téma řízení center pro volný čas
•
marketingové postupy ke zvýšení návštěvnosti a profitability
•
praktické rady a zkušenosti z provozu
•
domácí a zahraniční novinky a trendy v oboru
•
monotematické sondy do jednotlivých oborů zábavy
2Qna 1/06 * UOÍUTSpiuvm navigaci
Objednejte si předplatné nebo ukázkový výtisk zdarma
800110 022
v RESTAURACÍCH
ZAB „ mezi regál
Jediný časopis na českém a slovenském trhu
Kontakt: www.iZONA.cz
VE
sfEcuuflpeaoK, HRACÍ AUTOMatv
tun
[email protected]
economia
NÁZOR
I----
Ing. LUMÍR MACURA vedoucí organizačního odboru Městský úřad v Bohumíně
Domnívám se, že když je cena za ně jakou činnost v souvislosti se zabezpečováním vo leb stanovena cent rálně, měla by být stanovena jednot ně, bez přihlížení ke způsobu zabezpe čování této služby.
SrPen 2006
řed volbami do Poslanecké sněmovny Parla mentu ČR obdržely obce prostřednictvím krajských úřadů informaci Ministerstva vnitra ČR o sjednaných podmínkách s Českou poštou, s. p., pro poskytování služby při doručování hlaso vacích lístků. Proti podmínkám dohodnutým s Českou poštou pro volby v roce 2004 se cena za doručení 1 kusu zásilky s obsahem hlasovacích lístků při dodání v rámci doručovací pochůzky zvý šila z 3 Kč na 3,50 Kč. Proto jsme očekávali, že rov něž Ministerstvo financí ČR upraví směrnici č. 124/1354/2002, která považuje za účelný a hospo dárný výdaj na zajištění distribuce hlasovacích lístků voličům částku 3 Kč. Starostové obcí jsou povinni zabezpečit dodání hlasovacích lístků voličům nejpozději tři dny přede dnem voleb. Smyslem voleb v demokratické společnosti je zapojit občany touto formou do roz hodování o dalším vývoji společnosti. V Bohumíně upřednostňujeme formu roznosu hlasovacích líst ků členy okrskových volebních komisí. Osobní kontakt s voliči umožňuje aspoň v některých pří padech tlumočit pozvání občanů k volbám a snad tak alespoň zčásti napomoci vyšší volební účasti. Přestože náklady na zabezpečení voleb jsou ne malé, nelze nic namítat proti valorizaci některých dílčích nákladů, tak jak to bylo v případě České pošty. Co však je podivné, že se tak rovněž nestalo u stanovené částky 3 Kč za distribuci hlasovacích lístků voličům mimo Českou poštu. Je tomu tak proto, že s Českou poštou vyjednává Ministerstvo vnitra ČR a směrnici pro postup obcí a krajů při financování voleb vydává Ministerstvo financí ČR? Anebo je to jen potvrzení toho, co již v Bohumíně, a zřejmě i v dalších městech a obcích dávno praktikujeme, když si některé doručovací služby organizujeme sami a levněji než prostřed nictvím České pošty. I proto v našem městě už od roku 1993 využíváme pro roznos zásilek po městě služeb místního doručovatele. A od roku 2005, kdy se výrazně zdražily drobné peněžní zásilky poštov ní poukázkou, i v této oblasti používáme služeb doručovatelů. Rád bych zdůraznil, že se službami České pošty, s. p., (pokud je využíváme) jsme velice spokojeni, a jestliže si najdeme levnější alternativu, je to jen kvůli snaze o úspory provozních nákladů městské ho rozpočtu. Domnívám se, že když je cena za nějakou čin nost v souvislosti se zabezpečováním voleb stano vena centrálně, měla by být stanovena jednotně, bez přihlížení ke způsobu zabezpečování této služ by. V letošních červnových volbách tomu tak neby lo, stejná činnost při distribuci hlasovacích lístků byla ohodnocena různě. Jestliže na obou zmíněných ministerstvech ne začnou měřit stejným metrem, bude se zřejmě po dobná situace opakovat i v podzimních komunál ních volbách. ■
KOMPOSTOVÁNÍ VÁS BUDE BAVIT Stroje pro všechny malé, střední i velké kompostárny
P
SEKO EcoLine Division •
kompletní strojní vybavení pro všechny typy kompostáren
•
nejširší nabídka překopávačů na trhu
•
pomaluběžné tažené drtiče a míchače v jednom stroji
•
výkonné drtiče s kontinuálním pracovním cyklem
•
precizní bubnová síta s unikátním systémem výměny bubnu Přesvědčte se sami!
www.FAGUSPRAHA.cz
...konečně v Česku. FAGUS spol. s r.o. výhradní dovozce Lohenická 607 190 17 Praha 9 Tel: 283 092 307
[email protected] www.FAGUSPRAHA.cz mode oderní obec
MO-000284
Je měřeno vždy stejným metrem?
OBSAH ■ TITULNÍ STRANA
České a moravské historické zahrady krásné jen na první pohled?
Park pod zámkem ve Frýdku-Místku (Foto: Jiří Lederer)
(PhDr. Jiřina Ondráčková)____________________________________ 25 Kácení dřevin rostoucích mimo les (Mgr. Michal Bernard)__________ 26
■ NÁZOR
_______________________________________________ 1
■ SPEKTRUM
___________________________________________ 4
■ KULATÝ STŮL
Jak informovat občanská sdružení o zahájení řízení (Mgr. Markéta Višinková)____________________________________ 26 Kroměříž převezme štafetu___________________________________ 27
Dobře a včas připravený projekt sníží riziko dodatečných problémů (Ivan Ryšavý) _________________________________________________ 6
Náměstí je barevnější_________________________________________ 27
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Klient má právo o sobě rozhodovat____________________________ 28
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Vypínat pouliční světla po půlnoci (Libuše Miarková)_______________ 8 EPC: Zeštíhlující kúra ve spotřebě energie________________________ 9
Vidět, jak Loket krásní, bylo úžasné (PhDr. Jiřina Ondráčková)____________________________________ 29
Nové trendy v nakládání s deštovými vodami (Ing. Pavel Seidl)___ ;________________________________________ 10
Pomoc kočkám, nikoliv »pro kočku# (Mgr. Hana Janišová)_________________________________________ 30
■■ MANAGEMENT Projekt podpoří moderní řízení úřadů (PhDr. Ing. Martina Kasková)__________________________________ 11 Vzdělávací programy pro veřejnou správu (DiS. Pavlína Horáčková)_______________________________________11
Centrum Ústí nad Labem se oživuje (Ing. Tomáš Sýkora)__________ 31 Veřejné zakázky obci z pohledu stavební společnosti (Ing. Martin Borovička)_______________________________________ 32 ■ EVROPSKÁ UNIE
Venkov na vlastních nohou (Jaroslav Huk)
______________________ 34
Ve správný okamžik vyřčená pochvala vede k zopakování oceněného výkonu (Mgr. Alena Jáchimová)_________________________________ 12
ROP: Kraje určují své priority__________________________________35
■ TÉMA: HASIČI A OBCE
■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
I nejmenší obce v republice mají právo na kvalitní požární ochranu (Vladimír Dedek)_____________________________________________13 Unikátní veterán z Luhačovic (Ing. Hana Slováková)_______________ 14
Barevné linky mohou pomoci nejen při povodních________________ 36
Požární hlídka aneb Jak správně zabezpečit kulturní či sportovní akci (Jiří Sucharda)_______________________________________________ 15
Statistika pro obce na webu ČSÚ (Jaroslav Winter)________________ 38 Veřejná správa a internet 4/ (Bc. Václav Koudele)________________ 39
Hasiči v Železné Rudě letos slaví jubileum________________________ 16
Jak vznikal informační portál Karlovarského kraje (Ing. Roman Rokůsek)_______________________________________40
■ EKONOMIKA
E-government v praxi územních samosprávných celků (Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.)_________________________________ 41
CBL: Zlý sen pro německé obce (Mgr. Rudolf Rys)________________ 17
Co vyplynulo ze statistického šetření (Mgr. Andrej Kyselica)_______ 42
Podnikatelé se vzdělávají, pomůže to i Praze (Ivan Ryšavý)_________ 18 ■ LEGISLATIVA
■ PŘÍLOHA: VEŘEJNÁ ZELEŇ Je zeleň prioritou našich samospráv? (Michal Veselý)______________ 19 Komunikace překonává bariéry (Miroslava Drobílková, Radka Dlabačová)________________________ 20 Co všechno by měl poskytovat »aktivní« městský park (Ing. Václava Čermáková)_____________________________________ 21
Zajištění majetku v trestním řízení: Po 1. červenci některé změny (Mgr. Milan Stupka) _________________________________________43 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)______________________________ 44 Nový zákon o sociálních službách: Vyplácení příspěvků 4/ (Mgr. Jakub Póbiš) __________________________________________ 45 Legislativní úprava přístupnosti (Vladimír Matějíček)_____________ 46
Příběh Parku pod zámkem s úspěšným koncem (Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph. D., Ing. Martin Kovář)_________________22 Kultivace zeleně je stejně důležitá jako opravy fasád (Jana Vozábalová) ___________________________________________ 24
■ PRÁVNÍ poradna ■ SERVIS
_
________________________________ 47 48
Uzávěrka tohoto čísla: 10. července 2006 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 8 •Vychází 2. 8. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: modemi.obedřeconomia-cz. http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupci šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfieger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. VácbHartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka škarková, ředitelka RRA Vysočina; Ing. Jiří Sulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Úlehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25,1/055 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009. e-maí
[email protected], vwwv.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] • Doručován' předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVÁKU n r. o. • Internetový Online archiv: divize Economia Online, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia Online, Ovenecti 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář poák obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz vwwv.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
srpen 2006
Nevyčerpatelný pramen vašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nejbližší pobočku ČSOB.
www.csob.cz
Infolinka 800 110 808
ČSOB
Municipální program
■
SPEKTRUM
Kostel ve Fulneku nabídne kulturu > FULNEK V areálu bývalého Kapucín ského kláštera z konce 17. století byl slavnostně otevřen opravený kostel sv. Josefa. Celkové náklady na rekonstruk ci areálu v letech 2003 až 2006 přesáhly 36 mil. Kč. Na obnově kostela, která stála 30 mil. Kč, se finančně podílely Minister stvo kultury a Moravskoslezský kraj, část prostředků - více než 14 mil. Kč poskytla EU v rámci Společného regio nálního operačního programu, opatře ní 4.2. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Restaurovaný interiér bude sloužit jako víceúčelový sál k pořádání muzejních a výtvarných expozic i jako divadelní, koncertní a kongresový sál. Návštěvníkům bude objekt přístupný (kromě pondělků a sobot) denně, spra vovat jej bude Muzeum Novojičínska. Kraj chce postupně rekonstruovat celý komplex včetně kláštera kapucínů. /gš/
Malovat přišly především děti všech věkových skupin, těm menším vydatně pomáhali rodiče.
Inspirativní Galerie v průvanu > LYSÁ NAD LABEM Když přijedete do města, vítají vás na nádraží žirafy, draci a cir kusové vozy. Po téměř ročních usilovných přípravách se tam totiž v létě uskutečnil pro jekt Galerie v průvanu. Celkovou koncepci výtvarného ztvárnění navrhli výtvarníci z místních škol. Hlavním motivem výzdoby jsou vagónky a mašinky'. Ostatní plochy byly barevně rozčleněny a zájemci malovali do různě velkých bílých »fleků«. Při malování na stěny podchodu se během šesti dnů vystří dalo téměř tisíc lidí. Kromě dětí z mateř ských, základních a středních škol se zapoji li i obyvatelé domova seniorů a také sprejeři. Nakonec byla vyzdobena mnohem větší část podchodu, než se původně plánovalo.
Malování doprovodil bohatý kulturní pro gram. S nápadem, jak zlepšit vzhled podchodu, který byl opakovaně ničen, ale zejména dát inspiraci a podnět k dalším občanským ak tivitám, přišel student Jan Kořista. Loni v lé tě se totiž zúčastnil mezinárodního letního semináře v rámci Theodor-Heuss-Kollegu Nadace Roberta Bosche. Tyto semináře jsou určeny pro mladé lidi ze střední a východní Evropy, kteří se chtějí dobrovolnicky anga žovat. I v Lysé nad Labem už zazněly další návrhy občanů a zvláště mladých lidí, co ještě ve městě uspořádat, změnit nebo zlep šit. /ski
Nový primátor > ÚSTÍ NAD LABEM Novým ústeckým primátorem je Jan Kubata, který nahradil ve funkci Petra Gandaloviče, nynějšího po slance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jan Kubata se narodil 2. 5. 1967 v Kar lových Varech. Vystudoval gymnázium a poté Pedagogickou fakultu v Ústí nad La bem. Je ženatý a má dvě děti. Býval aktivním sportovcem, reprezentoval ČSSR vběhu na lyžích. V minulosti pracoval jako obchodní ředitel soukromé společnosti a soukromě podnikal. Má rozsáhlé zkušenosti s pravidelným obchodním stykem se státy Evropské unie. Před svým zvolením do čela statutárního města byl náměstkem primátora, v jehož působnosti byly investice, rozvoj města a doprava. Je členem ODS.
Iskl Rekonstrukce kostela sv. Josefa stála celkem 30 miliónů korun.
Nečekejte ode mne žádné změny, stál jsem vedle Petra Gandaloviče celé funkční období, budu pokračovat v naší společné práci, uvedl nový primátor. Nejrozšlřenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255
moderní obec
srpen 2006
Kamikadze a další atrakce )OSTRAVA-JIH Vodní areál Ostrava-Jih v hodnotě 252 mil. Kč a rozloze 3,1 hektaru otev řeli počátkem července v ostravském Zábřehu. V areálu pro zhruba 3100 návštěvníků je padesátimetrový plavecký bazén, relaxační a dětský bazén. Největší atrakcí jsou dva 86metrové tobogány, dále široká IGmetrová skluzavka a 20metrová příkrá skluzavka Kamikadze. Sou částí investice je i instalace dvou tepelných čerpadel a 75 slunečních kolektorů pro ohřev vo dy. Ta je přiváděna k jednotlivým bazénům a do filtračních zařízení trubkami, jejichž celko vá délka představuje pět kilometrů. Vodní areál financovalo město Ostrava. Ilml Nádraží, kterým denně projde až 30 tisíc cestujících, nabízí řadu nových služeb.
Moderní nádraží >OSTRAVA-SVINOV V tomto měst ském obvodě se nachází největší vlakové nádraží v Moravskoslezském kraji, záro veň i nejmodernější v ČR. Rekonstrukce, která České dráhy a město Ostravu přišla téměř na 600 mil. Kč, trvala dva roky. Na památnou historickou budovu z první poloviny 19. století navazuje přístavba moderní vstupní haly ze skla. Nádraží nabízí řadu nových služeb, například je vybaveno čekárenskou zónou pro cestu jící první třídy ČD Lounge či připojením k internetu prostřednictvím technologie wi-fi. Posílena byla také bezpečnost na nádraží. Stanice je kompletně vybavena a zabezpečena kamerovým systémem propojeným s policií. /lm/
Na strážníky dohlíží 15 inspektorů > PRAHA Od 1. července smí obecní (měst ská) policie měřit rychlost nebo zastavit a zkontrolovat řidiče, kdykoli zjistí nebo jen usoudí, že porušil dopravní předpisy. »Na vý zvu strážníka je řidič povinen předložit řidič ský a technický průkaz. Pokud neuposlech ne, může ho strážník zadržet a předat Policii Cr,« uvedl ředitel Městské policie v Praze Vladimír Kotrouš. Specifikem Prahy je zeiména to, že strážníci nyní budou smět odta hovat auta z tzv. modré zóny, tj. centrálních částí města označených výraznými symboly pro parkování rezidentů. Městská policie v Praze, která je v ČR po četně největší, zvýší kontrolu svých strážní ků. »Od 1. července dohlíží 15 nových in spektorů na to, aby strážníci jakýmkoli způ sobem nepřekračovali zákon,« upozorňuje ředitel Vladimír Kotrouš. Inspektoři ale ne mohou připravovat »provokace«. Vladimír Kotrouš se však netají tím, že tito lidé nebudou váhat fotografovat či natáčet na video neoprávněné zásahy svých kolegů. Na inspektory bude dohlížet ředitel městské polieie. Podobné zvýšení kontroly však podle Stanislava Humla, ředitele Expertního ústa'm silniční a městské dopravy, to zdaleka nestačí. Městskou policii totiž, jak uvedl, ve všech městech řídí titíž lidé, kteří ji mají kon trolovat, tj. starostové, primátoři nebo jejich náměstci. /kž/
srPen 2006
Pracovnice centra Alena Syptáková ukazuje cyklistům směr trasy, informuje je o možnos tech ubytováni a stravování v okolí atd.
Centrum regionu v g s “ S 5 | 3
> BYSTŘIČKA Nové informační centrum má obec Bystřička na Valašsku. Provozuje je obecní úřad ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Po Pulčíně, Valašském Meziříčí a Pustevnách je to již čtvrté zaříze ní, které bylo letos na Valašsku otevřeno dí ky finanční podpoře Evropského sociálního fondu. Jak nám sdělil Zbyněk Fojtíček, sta rosta Bystřičky, obec s 965 obyvateli by pro voz informačního centra ze svých prostřed ků sama nezaplatila. Věří, že tento projekt přispěje k rozšíření turistiky a rekreace v tomto valašském regionu.
Ilml moderní obec
5
KULATÝ STŮL ■
Dobře a včas připravený projekt sníží riziko dodatečných problémů Týmové řešení hlavního záměru stavby a snaha maximálně vyhovět požadavkům a potřebám budoucího uživatele vedly k tomu, že rekonstrukce tělocvičny ve Velké Dobré na Kladensku byla rychlá, efektivní a dostála i všem požadavkům Minis terstva financí, které na stavbu poskytlo patnáctimiliónovou dotaci. portovní areál ve Velké Dobré patří ke nefungovaly ani sprchy a v podstatě ani soci chloubám této zhruba půldruhatisíco- ální zařízení. Tento stav se už musel konečně vé obce. Areálu, v němž se nachází jak změnit, a proto jsme k rekonstrukci v řádu osvětlené hřiště s umělým povrchem pro zhruba 21 miliónů korun přistoupili. Pomo malý fotbal, odbíjenou, košíkovou či háze hla nám dotace z Ministerstva financí ve vý nou, tak tenisové antukové kurty, vévodí re ši 15 miliónů korun, zbytek obec dofinancokonstruovaná tělocvična s univerzální halou, vala z vlastních prostředků. v níž je položen polyuretanový umělý povrch Ing. Jaromír Chvátal: Na začátku byla před conipur. Tělocvična byla kompletně přesta stava obce, že rekonstrukce povede hlavně věna v roce 2003 během pouhých šesti měsí k tomu, aby školáci získali vhodný prostor pro ců a dnes ji využívají kromě žáků místní zá hodiny tělesné výchovy. Pak se však tato idea kladní školy a místních sportovců také oby dál rozvíjela v tom smyslu, že by se možnosti, vatelé řady okolních obcí. které rekonstrukce tělocvičny obci poskytne, Jak probíhala rekonstrukce objektu ze dru měly plně využít i pro potřeby dalších obyva hé poloviny 20. let minulého století - a také tel obce. Například aby tam v době zimní přeo tom, co jí předcházelo, jsme hovořili se sta stávlcy mohli trénovat místní fotbalisté a aby rostou obce Zdeňkem Zahrádkou, místosta- tam našli přístřeší také další sportovci a vůbec rostou a zároveň místopředsedodouT] Velká všichni, kdo si chtějí zacvičit a trochu rozhý Dobrá a prezidentem fotbalového klubu FC bat tělo. Já bych rád vyzvedl fakt, že po doho Čechie Velká Dobrá Mgr. Vladimírem Duf dě s obcí se celá stavba rozložila do postup kem, Ing. Jaromírem Chvátalem z projekč ných etap. Nejprve šlo o rekonstrukci tělo ního a architektonického ateliéru ARIPROS, cvičny a vytvoření sociálního zázemí pro ni, s. r. o., jednatelem stavební společnosti pak o další návazná venkovní sportoviště. To MAO, a. s., Ottou Tlustým a ředitelem téže mu odpovídala studie a na jejím základě zpra firmy Ing. Martinem Noskem. V besedě covaná zadávací dokumentace. Právě v tomto u pomyslného kulatého stolu se tak sešli zá období se jednotlivé body komplexně konzul stupci zadavatele stavby, jejího projektanta, tovaly s obcí i tělovýchovnou jednotou. Na uživatele i zhotovitele díla. tohle včasné a důkladné vylaďování bych kla dl velký důraz: Musím říci, že podle mých zku STAVBA ROZLOŽENÁ DO ETAP šeností se to ne vždy a všude děje a leckde se Zdeněk Zahrádka: Přestavba tělocvičny ne pak s »vychytávkami« tohoto druhu vstupuje byla jedinou prioritou obce v tomto voleb až do už připravené zadávací dokumentace či ním období. Ale vzhledem k tomu, že spor do již uskutečňované stavby. tem u nás žije snad skoro každý, veřejnost tu Mgr. Vladimír Dufek: Například jsme si při to akci sledovala zvlášť pozorně. Původní so těchto konzultacích vzájemně ujasnili, že kolovna vystavěná z bývalé stodoly někdy budoucí tak velký a multifunkční sportovní v roce 1927 už nestačila současným náro areál bude potřebovat stálého správce, a pro kům na moderní sportovní halu a malý sál to jsme tam pro něho naplánovali byt. Ale šlo o rozměrech zhruba 18x9 metrů i jediná šat i o jen zdánlivé drobnosti. Nám se například na přestaly vyhovující ani pro žáky základní vyplatilo to, že jsme projektanta podrobně školy, kteří tam chodili cvičit. Navíc tam už seznámili s tím, s jakými sport)' počítáme do
V SOULADU S FINANČNÍMI MOŽNOSTMI OBCE Ing. Martin Nosek: Předchozí slova mohu jen potvrdit. Zadávací dokumentace byla per fektně a do detailů připravena, takže naše společnost MAO, a. s., ihned po svém vítěz ství ve veřejné soutěži na zhotovitele díla mohla ve spolupráci s obcí a projektantem dolaďovat už jen takové podrobnosti, jako byl třeba výběr vhodného typu umělého po vrchu podlahy v tělocvičně. Otto Tlustý: Samozřejmě všechny tyto vzá jemné konzultace a upřesňování větších či menších podrobností musí také sledovat to, aby se celkový objem stavebních prací »trefil« do finančních možností obce, které jsou dány výší dotace a podílem jejího spolufi nancování. Jinými slovy řečeno, vždy je třeba mít na paměti to, aby stavba byla nejen účel ná, ale aby se také dokázala zaplatit. Ing. Jaromír Chvátal: Už zadávací studie byla připravena na základě objemových uka zatelů, z nichž se dá odvodit cena stavby. Úlo ha projektanta spočívá v tom, aby šel vstříc zadavateli stavby, ale zároveň ho včas upo zorňoval, pokud by návrhy a představy inves tora byly vyšší, než připouštějí na samém po čátku stanovené finanční limity. Díky tomu, že jsme při přípravě zadávací dokumentace neustále prováděli kontrolní rozpočty, věděli jsme, v jakých mantinelech se může pohybo vat nabídková cena, ať už by stavbu realizo vala kterákoliv firma. U veřejných staveb bý vá někdy problém, že z legislativy nevyplývá povinnost generálního dodavatele akcepto vat původního projektanta. Společnost MAO však takto nepostupovala, takže i realizační dokumentace pak probíhala v naší projekční kanceláři. Proto jsme byli schopni společně velmi ryctile upřesnit si některé změny, aniž by došlo k navyšování ceny.
KDYŽ SE PROJEKTANTI STŘÍDAJÍ... Otto Tlustý: Naše firma si na jiné podobné stavbě tělocvičny už vyzkoušela, jaké to je, když se investor - také to byla obec - rozejde
FOTO: AUTOR
S
nové haly především. V našem případě to jsou prioritně míčové sporty, jimž se přizpů sobil výběr podlahové krytiny.
6
moderní obec
srpen 2006
KULATÝ STUL
| = ti 2 Rekonstrukce tělocvičny za zhruba 21 miliónů korun ve Velké Dobré se uskutečnila během rekordně krátké doby - od května 2003 do konce listopadu téhož roku.
Základní fakta o zrekonstruované tělocvičně ve Velké Dobré: Vlastník objektu:
Obec Velká Dobrá
Uživatel:
TJ Velká Dobrá
Projektant:
projekční a architektonický ateliér
Zhotovitel:
ARIPROS, s. r. o., Kladno MAO, a. s., Kladno
Celkové náklady na rekonstrukci: cca 21 mil. Kč, z toho 15 mil. Kč dotace z MF ČR Rozměry sálu před rekonstrukcí: Rozměry sálu po rekonstrukci:
18x9 m 27x17 m
Počet uživatelů tělocvičny před rekonstrukcí (bez žáků ZŠ): zhruba 50 týdně Počet uživatelů tělocvičny po rekonstrukci (bez žáků ZŠ): celoročně zhruba 50 za den ZDROJ: OBEC VELKÁ DOBRA
Vynikající sportovci z Velké Dobré: Za bezmála 90 let svého tn/ání vychoval místní fotbalový klub FC Čechie Velká Dobrá řadu skvě lých fotbalistů, jako například Františka Rainiše (Viktoria Plzeň, SK Kladno, Sparta Praha), Karla Skleničku (Slavie Praha, SK Kladno), Karla Moravce (SK Kladno) či Jaroslava Bendla (Dukla Praha, národní reprezentace). Modrobílé barvy klubu hájili také bývalí ligoví hráči Miroslav Bubeník (Teplice, SK Kladno) a Miroslav Tichý (Slavie Praha, Teplice, SK Kladno). Ve Velké Dobré však vyrostli, hráli nebo se tam přistěhovali také vynikající hokejisté mistři ligy, Evropy, světa či olympijští vítězové Jaro slav Vinš, František Kaberle st., František Kaberle ml., Tomáš Kaberle, Miloš Hořava st. Miloš Hořava ml., Petr Hořava, Vladimír Kameš, Milan Hnilička, Milan Eberle, Petr Slabý, Tomáš Horná a další. ZDROJ: TJ VELKÁ DOBRÁ
s původním projektantem. Pro realizační do kumentaci jsme museli zdlouhavě hledat ji ného - a i potom spolupráce s ním byla ob tížnější a méně efektivní. Některé detaily a upřesnění, které se rozcházely s představa mi původního projektanta, se totiž následně podstatně hůře začleňovaly do realizační do kumentace, vedlo to k časovým prodlevám a zbytečné nervozitě. Například jsme tam až během stavby museli předělávat klimatizaci. Ukázalo se totiž, že tělocvičnu mají využívat hlavně badmintonisté, jenže původní způsob ''ětrání by jim odnášel jejich lehounké míčky.
srPen 2006
Proto bych model spolupráce zadavatele, uživatele, projektanta a zhotovitele, k jaké mu sáhli ve Velké Dobré, doporučil i každé ji né obci. Bohužel u veřejných staveb spolu práce zhotovitele s původním projektantem zatím však zcela běžná nebývá. U soukro mých investic si investor tento proces doká že ohlídat mnohem lépe, v režimu výběro vých řízení, kde se musí ze zákona zvlášť hle dat projektant a zvlášť dodavatel, to už tak běžné není. DOTACE A JEJICH ÚSKALÍ
Zdeněk Zahrádka: Já bych v této souvislosti rád připomněl ještě jednu podstatnou věc. My jsme byli v podmínkách přidělení dotace vázáni i termínem, do kdy musí být vyčerpá na. Tedy do konce roku 2003, přičemž v květ nu téhož roku bylo jasno o vítězi výběrového řízení. Proto jsmejako obec měli velký zájem na tom, aby se stavba dokončila včas. Ing. Martin Nosek: Společnost MAO se smluvně zavázala, že stavbu provede do konce listopadu téhož roku a skutečně ji 25. listopadu předala. Nebyly ani žádné pro blémy s vyúčtováním dotace jejímu posky tovateli. Nicméně pan starosta se dotkl jed noho velkého problému. Protože v praxi se stává, že někteří poskytovatelé dotací mění podmínky jejich čerpání i ve chvíli, kdy do tace už je přidělena. To pak vyžaduje nut nost, aby investor jejího poskytovatele do datečně žádal o změnu rozhodnutí. Jaký to může mít negativní vliv na časový průběh stavby, je asi zbytečně připomínat. Ve Velké Dobré však tyto problémy nenastaly a mu sím říci, že obec financování stavby velmi dobře zajistila, takže jsme peníze v rámci splatnosti stavebních prací dostávali prů běžně a včas. Ing. Jaromír Chvátal: Čili jde o to vše při pravovat v náležitém předstihu. Já musím potvrdit, že obec, vedení základní školy i tě lovýchovná jednota byly velmi aktivní při přípravě zadávací dokumentace, proto si sa motná stavba už příliš dodatečných změn a úprav nevyžádala. Zdeněk Zahrádka: I když máte dotaci tak říkajíc už přiklepnutou, nikdy ji nedostanete s ročním předstihem. Takže my jsme - nejen v tomto případě - určitým způsobem risko vali a do včasné přípravy stavby vložili pení ze z vlastních zdrojů. Proto jsme v náležitém předstihu disponovali kvalitní a ze všech
stran prodiskutovanou zadávací studií i za dávací dokumentací. Kdybychom tak neuči nili rok dopředu a rekonstrukce se začala projektovat až ve chvíli, kdy by peníze z mi nisterstva přišly, pak bychom se s projektan tem a stavební firmou museli bavit o úplně jiném pohledu na věc a v jiné podobě. A troufám si tvrdit, že by v takovém případě tělocvična zdaleka nebyla tak dobře zrekon struována a že bychom ještě nyní dodatečně objevovali nedostatky, jimž by se jinak nechalo včas předejít. Otto Tlustý: Já bych ke slovům pana sta rošty ještě dodal, že pokud se zadávací dokumentace připraví bez nějakého časového stresu, potom si obec taky lépe ozřejmí fi nanční stránku věci. Běžně se totiž stává, že obec žádá o nižší dotaci, než se pak ukáže v projektu. KVALITNÍ VOLEBNÍ PROGRAM PŘEDPOKLADEM
Mgr. Vladimír Dufek: Je to o odvaze, jak říká pan starosta. Ale taky o tom, že jsme dostáli volebnímu programu, který jsme měli při pravený před čtyřmi roky a který se zdaleka netýkal jen rekonstrukce tělocvičny. A rád konstatuji, že zatím jen s výjimkou čistírny odpadních vod se nám tento program daří plnit. Pro mě je cenné, že nová tělocvična slouží dětem z naší základní školy a že nejen obyvatelům naší obce výrazně rozšířila mož nosti mít si kde zacvičit a zasportovat. Dojíž dějí sem i sportovní družstva z okolních obcí a během necelých tří let, co tělocvična takto funguje, nejenže přestala existovat sportovní řevnivost mezi Velkou Dobrou a okolními obcemi, ale dokonce se tady v oblasti sportu a tělovýchovy nastolila určitá spolupráce. Ing. Jaromír Chvátal: Z mého pohledu je u veřejných staveb nejen tohoto druhu nej důležitější jejich včasná a podrobná přípra va. To je ostatně i alfou a omegou efektivity a kvality stavby. Otto Tlustý: Stavební firmy jsou většinou až na konci celého procesu a nepovede-li se dobře příprava investiční akce, pak jsou to právě ony, kdo odnášejí vše, co se zanedbalo. Například když nejsou dořešeny všechny vztahy s vlastníky i přilehlých pozemků. Pravda, tyto případné vícenáklady nejdou na vrub stavebních firem, ale ekonomiku a efek tivitu stavby to vždy poznamená. Proto se připojuji k apelu, aby obce nelitovaly výdajů na projektovou dokumentaci a spolu s uživa telem budoucí stavby si našly čas na to, aby do její přípravy aktivně vstupovaly. Zdeněk Zahrádka: My jsme zde hovořili o rekonstrukci tělocvičny. Investičních akcí však ve Velké Dobré v posledních letech by lo víc. Ať už šlo o malou okružní křižovatku v centru obce nebo o pro nás tolik důležité nové chodníky. Možná však právě na rekon strukci naší tělocvičny je nejlépe vidět, že týmové řešení hlavního záměru stavby a snaha maximálně vyhovět požadavkům a potřebám budoucího uživatele jsou vyso ce efektivní a vedou i k tomu, že lze bez pro blémů dostát také požadavkům poskytova telů dotací. ■ IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
I
FOTO: TOMÁŠ NEUWIRTH
mil Brada, starosta obce Oskava. »V míst ních lokalitách, kde zatím slouží staré vede ní, vypínáme světla od půlnoci do čtyř ráno. Uvědomujeme si, že to je provizorní řešení V obecním zastupitelstvu urychleně hledá me partnera, který by nám veřejné osvětiení rekonstruoval, avšak za výhodných splát kových podmínek,« dodal starosta. O nočním vypínání světel uvažovali také v Břidličné na Rýmařovsku. Nakonec ale ten to způsob úspor zavrhli. Podle starosty Miro slava Volka nahrává totiž různým zlodějíčkům. Zvláště na Rýmařovsku, kde je vysoká neza městnanost, si někteří lidé vylepšují sociální situaci sběrem barevného kovu a dalších suro vin. Hluboká temná noc lapkům vyhovuje. »My musíme jít jinou cestou,« míní starosta. "Pouliční světla, která jsou v některých částech města v provozu více než čtyři desítky let, volají po výměně. Zastupitelstvo by se tedy mělo roz hodnout, zda uvolní finanční prostředky na pasportizaci a na základě ní pak hledat řešení této neuspokojivé situace.«
Vypínat pouliční světla po půlnoci?
PRONÁJEM A SPLÁTKOVÝ KALENDÁŘ Do rekonstrukce veřejného osvětiení se za čaly zapojovat i domácí firmy. Na severní a střední Moravě získává dominantní posta vení Energetika Vítkovice, která díky svému odbornému a finančnímu zázemí obecní osvětlení rekonstruuje většinou na vlastní náklady. Například v Mokrých Lazcích na
Veřejné osvětlení slouží v řadě obcí a měst čtyři i více desítek let. I když stav pouličních světel a rozvodů by si zasloužil komplexní rekonstrukci, v rozpočtech se mnohde najdou peníze jen na díl čí opravy. odle Leoše Hanniga, starosty Vápenné FINANČNÍ PODPORA OD STÁTU na Jesenicku, jde o závažný problém: Ve Vápenné usilují o získání dotace na do "Setkávám se s ním nejen v naší obci, končení kompletní výměny svítidel a vodi ale i v celém Olomouckém kraji, kde půso čů, jako se to v minulém období podařilo na bím ve funkci předsedy komise pro rozvoj příklad radním v Jičíně, Náchodě nebo obci venkova a zemědělství při radě kraje. Je Vavřinec. pravdou, že mnohé obce našly peníze na pa "Prostřednictvím Státního programu na sportizaci, která ukázala, v jakém stavu se podporu úspor energie a využití obnovitel osvětlení nachází.# ných zdrojů energie je již několik let posky tována z rozpočtu Ministerstva průmyslu NA REKONSTRUKCI PENÍZE CHYBĚJÍ a obchodu podpora na snížení energetické Ve Vápenné za pasportizaci včetně projek náročnosti osvětlovacích soustav,# uvedl Mi roslav Dostál, zástupce ředitele České ener tové dokumentace ke stavebnímu řízení zaplatili zhruba 100 tisíc korun. Součástí getické agentury. »Je možné získat podporu dokumentace je i kompletní projekt re nejvíce do 30 % nákladů v maximální výši konstrukce veřejného osvětlení. Část již 3 mil. Kč. Obce a města se ale musí zaručit zrealizovali a nyní hledají další finanční dosažením minimálně 25 % úspory' energie. prostředky. Protože to je investice s delší dobou návrat »V ulicích, kde již máme nové izolované nosti (zhruba 10 až 20 let), doporučuji zpra rozvody a nová světla, se snížila spotřeba covat nejprve energetický audit. Neméně elektrické energie,# pochvaluje si Leoš důležitý je výběr kvalitního dodavatele, kdy Hannig. "Nainstalovali jsme předřadníky, v nabídkách nemusí být jednoznačně nejdů které regulují úroveň svítivosti a tím sni ležitější pouze cena dodávky, ale i záruky žují spotřebu elektrické energie u svítidel. a reference,# doplnil Miroslav Dostál. Její pokles v nočních hodinách lidské oko nezaznamená,# dodal starosta Vápenné. VYPNUTÁ SVĚTLA NAHRÁVAJÍ "Komplexní obnovu veřejného osvětlení ZLODĚJŮM V Oskavě na Šumpersku, obci s 1500 obyva chceme uskutečnit co nejdříve. Už i pro to, že v Jeseníkách často silně fouká vítr teli, jsou rodinné domky rozsety v tak vel ajcdyž se na zastaralé části sítě neizolovakých vzdálenostech, že délka veřejného osvětlení činí 20 kilometrů. »Část rozvodů né vodiče zkříží, přestane svítit celá obec.# jsme již rekonstruovali,# konstatoval Rado-
P
8
moderní obec
srpen 2006
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EPC: Zeštíhlující kúra ve spotřebě energie Zrezavělá a proděravěná spodní část skříňky na sloupu s elektrickým vedením je varovným signálem hrozícího nebezpečí...
Opavsku, kde rekonstrukce přišla na necelý jeden milión korun, ji obec investorovi splácí vpředem dohodnutých ročních splátkách po dobu pěti let. »)e to výhodné, protože energetici se v rám ci uzavřených smluv starají také o provoz 159 pouličních světel,« vysvětloval Jaromír Halfar, starosta Mokrých Lazců. Podobnou zkušenost má Herbert Pavera, starosta Bolatic: »Než jsme dali 310 poulič ních světel včetně rozvodů do pronájmu, za provoz a opravy jsme zaplatili zhruba 750 ti síc korun za rok. Loni, kdy jsme navíc uhra dili z obecního rozpočtu instalaci dalších 25 pouličních světel, představovaly výdaje 430 tisíc korun. V ceně jsou zakalkulovány i ná klady za prosvícenou elektrickou energii a také náldady na opravy, které energetici podle potřeby operativně zajišťují.« REGULÁTORY VÝZNAMNĚ ŠETŘÍ NÁKLADY Elektrikář František Hýbl je starostou obce Hoštejn se 450 obyvateli, která se nachází na hranici Olomouckého a Pardubického kraje. Dříve vyměňoval vadné výbojky, tlumivky, kabely a zajišťoval údržbu na osvětlovacích tělesech sám. Pomáhalo mu pár kolegů z ob ce. Kvůli úsporám vypínal od 23 do 3.30 ho din ráno osvětlení osazené sodíkovými a rtu ťovými výbojkami o příkonu 250 W a 125 W. "I přesto náklady byly vysoké a navíc technický stav osvětlení se stále zhoršoval,« vzpomíná František Hýbl. »Proto jsme se rozhodli pro kompletní rekonstrukci. Stála nás 429 tisíc korun a tuto částku splácíme po dobu pěti let. V obci dnes máme 80 svě telných bodů. Osvětlení jsme rozšířili i na další komunikace, které dříve byly bez pou ličních lamp. Nasvítili jsme také kostel. Za tímco dříve příkon svítidel činil zhruba 18 kWh, dnes se pohybuje kolem 7 kWh. Další energii šetří napěťová regulace, která se za píná ve 23 hodin a vypíná ve čtyři ráno. Pod le propočtů odborníků se regulací dá ušetřit až 18 % nákladů na elektrickou energii. Ko lik to bude v naší malé obci, se ukáže až po roce provozu,« uzavřel starosta. ■
Účty za energie rostou a dokážou zamávat s rozpočty nejen v podnikatelské sféře. Stejně tak se s vyššími náklady potýkají například ve zdravotnictví, školách, provozovatelé obytných komplexů, kulturních či sportovních zařízení. Energetika má úzkou vazbu také na rozvoj měst a obcí, ovlivňuje především ekonomickou náročnost všech jejich provozních činností. pro samosprávy je proto důležité mít svou energetickou koncepci a zároveň zavádět opatření snižující spotřebu energií. »Cenu energie ovlivnit víceméně nemů žeme a je jisté, že levná už nebude. Náklady na energie však tvoří nejen jejich cena, ale také spotřebované množství, a to už úspo rami ovlivnit můžeme,« připomíná Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení ČR.
I
PŘIKLAD STŘEDOČESKÉ SÁZAVY Hlavním problémem v řadě obcí je zasta ralé tepelné hospodářství. Donedávna se s ním potýkali také ve středočeském městě Sázava. V roce 2004 však dokonči li rekonstrukci tepelného hospodářství a výsledky na sebe nenechaly dlouho če kat. Původní model založený na využití nákladné páry se podařilo nahradit mo derním teplovodním systémem, zamezi lo se ztrátám a realizovala se celá řada dílčích opatření zaručujících další úspo ry energie. »V prvním čtvrtletí roku 2005 prove dená analýza potvrdila správnost usku tečněného řešení. Snížily se ztráty při výrobě a rozvodu tepla, což se význam
Co je Energy Performance Contracting EPC je komplexní, spolehlivá a k životnímu prostředí šetrná metoda s dlouhodobým účinkem. Navíc s příznivým financováním, kdy veškeré náklady i odměna dodavatele jsou postupně hrazeny z dosažených úspor. Délka smluvního vztahu je závislá na formě financování nově pořízeného majetku a na velikosti dosažitelných úspor. Obvyklá doba je 4 až 8 let. Vždy záleží na individuální dohodě mezi zákaz níkem a dodavatelem.
ně projevilo v ceně tepla pro konečné odběratele. V porovnání se stejným ob dobím roku 2004 klesly náklady na výro bu tepla o více než 30 %,« říká Ing. Vlas tislav Vítů, obchodní ředitel energetické společnosti Komterm, která rekonstruk ci tepelného hospodářství v městě Sáza va realizovala. »Ze své vlastní praxe mohu potvrdit, že v řadě měst a obcí je reálné dosáhnout 30 až 40 % úspory energií. V závislosti na velikosti města představují tyto úspory částky v miliónech či desítkách miliónů korun,« dodává Ing. Vlastislav Vítů. NULOVÁ VSTUPNÍ INVESTICE Města a obce by měly uvažovat o efektiv ním a dlouhodobém řešení ve formě zave dení systému regulace a řešení úspor ve spolupráci s odborníky. Při modernizaci energetického systému však budou zcela jistě řešit výši vstupní investice. I tento problém však v současné době lze řešit prostřednictvím již známé meto dy Energy Performance Contracting (EPC), kdy uskutečnění projektu energe tických úspor u zadavatele na sebe přebí rá specializovaná firma. Ta odhalí poten ciál úspor, navrhne a komplexně zajistí energeticky úsporná opatření. Úspory jsou přesně vyčísleny a v průběhu trvání kontraktu smluvně garantovány. Před ností tohoto řešení je to, že veškeré ná klady jsou postupně hrazeny z dosaže ných úspor. 1 když se o metodě EPC hovoří zejména v souvislosti s optimalizací energetických potřeb ve výrobních a zpracovatelských podnicích či ve zdravotnických zaříze ních, vyplatí se o ní uvažovat i v komunál ní sféře. Také v tomto případě platí jedno duchá rovnice: Nižší nákladové vstupy se díky menší spotřebě energií pozitivně promítnou v konečném hospodaření or ganizace. Iskl
kIBUŠE MIARKOVÁ
www.FAGUSPRAHA.cz
KOMPOST
ENERGIE
... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.
$rPen 2006
MO-000293
m lity * ODPAD
tel.: 283 092 307 mode obec
9
a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nové trendy v nakládání s dešťovými vodami masívním a neutuchajícím nástupem nové výstavby či rozšiřování obytných zón, parkovacích ploch a jiných objek tů se soustavně zvyšuje počet zpevněných (nepropustných) ploch, které zabraňují při rozenému vsakování dešťových vod zpět do okolní zeminy. Tím dochází k velmi vážnému narušení přirozeného koloběhu vody v pří
S
rodě. Následkem je vznik závažných lokál ních ekologických škod, tj. záplav, přívalo vých dešťů nebo naopak lokálních půdních dehydratací apod. Je proto nutné, aby s výstavbou nových zpevněných ploch byla vytvořena také »uměle« regulovaná cirkulace vody v přírodě, která aktivně napomáhá udržet ekologickou rovno
Boxy vsakovacího systému Q-Bic jsou propojeny pro pojmuti většího objemu srážek. Snímek ukazuje stav před překrytím speciální fólii.
FOTO: ARCHIV
Detail propojených boxů - dobře jsou vidět kanály většího průměru, sloužící pro pohyb kamer a přístrojů při případných inspekčních a čisticích pracích.
Základní stavební článek systému Azura.
váhu uvažovaného území. K odstranění těch to problémů může přispět i použití nových systémů Wavin Azura, respektive Wavin Q-Bic Nová technologie řeší problém nakládáním s dešťovými vodami v místě spadu. Tím odlehčuje kanalizačním stokám (možnost vol by menšího průměru kanalizačního potru bí, což redukuje investiční náklady na stav bu kanalizace) a snižuje poplatky za odvod dešťových vod z vlastních pozemků. Jak již bylo uvedeno, tyto systémy šetrně a ekolo gicky aktivně napomáhají udržovat přiroze ný koloběh vody v přírodě. Navíc jejich vyu žití je ve shodě s legislativou EU, která upřednostňuje přirozené vsakování a odté kání dešťových vod před jejich odváděním do kanalizačních sítí. Výše uvedené systémy se používají k likvi daci dešťových vod získaných ze střech jed nak velkých průmyslových, obchodních a sportovních objektů, jednak rodinných do mů, dále pak k likvidaci dešťových vod z po vrchu komunikací, parkovišť apod. Oba systémy se skládají z tzv. základních akumulačních boxů (500 x 400 x 1000 mm pro systém Azura a 600 x 600 x 1200 mm pro systém Q-Bic - přičemž jeden box nahrazuje zhruba 25 m drenážního potrubí), které se velice jednoduše sestavují do kompaktních celků takřka neomezených rozměrů a tvarů. Tím vznikne dočasný sldadovací prostor po třebných rozměrů, který se obalí geotextilií a umístí pod zem. Základní princip funkce obou systémů je stejný, tj. co nejrychleji odvést srážkovou vo du pod zemský povrch a tam ji s časovým zpožděním buď nechat vsáknout zpět do okolní zeminy, nebo provést regulovaný od tok dešťové vody ze systému do dešťové ka nalizace, případně do hlavní retenční nádrže. Předností technologie Wavin Q-Bic je mož nost revize a následné údržby systému, a to na základě ojedinělého systému Soft-Glide, díky němuž lze přímo do jednoho z akumu lačních boxů zabudovat standardní revizní šachtu Wavin TEGRA 600. Vnitřní strukturu boxů systému Q-Bic tvoří kanály velkých roz měrů, což umožňuje již zmiňovanou revizi celého systému, a to i při použiti tradičních inspekčních kamer a čisticích přístrojů. Popisovaná technologie spolu s kanalizač ními šachtami, uliční vpustí, různými typy po trubí a podobně je součástí moderních systé mů určených k nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích. Využívají se nejen u nás (například při rekonstrukci školního hřiště Základní školy v Lázních Bělohrad), ale i v mnoha dalších evropských zemích (napří klad olympijský stadión v Berlíně). •
Základní stavební článek systému Q-Bic.
PAVEL SEIDL
10
moderní obec
srpen 2006
MANAGEMENT
Projekt podpoří moderní řízení úřadů becným cílem územní samosprávy je zvyšovat kvalitu života občanů při re spektování zásad udržitelného rozvoje a současně zvyšovat výkonnost a kvalitu úřa dem poskytovaných veřejných služeb. Mo derní manažerské metody řízení kvality benchmarking, Společný hodnotící rámec (CAF) nebo Balanced Scorecard (BSC) představují jeden ze způsobů dosažení tohoto cíle. Rozší řit jejich další aplikaci v obcích a krajích by měl projekt Zavádění moderních metod říze ní kvality na úřadech, který od února letošní ho roku uskutečňuje MEPCO, s. r. o. spolu
s partnery - Vzdělávacím centrem pro veřej nou správu ČR, o. p. s, ČERT Kladno, s. r. o., a Ministerstvem vnitra ČR. Je spolufinanco ván Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Konkrétně: pět úřadů bude uplatňovat BSC, dvacet se nově zapojí do benchmarkingu a deset zhodnotí svoji činnost pomo cí CAF. Zároveň bude vyškoleno osm regio nálních manažerů kvality - pracovníků vy braných úřadů, kteří společně s odborníky v oblasti jakosti podpoří úsilí obcí o zavádě
O
Výsledky dotazníkového šetření projektu na úvodních seminářích 27. a 29. 3. 2006 v Praze a Olomouci ■ Ze vzorku 43 vyhodnocených dotazníků má přímou zkušenost s metodami řízení (či jejich částí) a zvyšová ním kvality služeb v organizaci 33 respondentů. ■ Nejčastější zkušenost mají úřady s metodou CAF (22) a Benchmarking (21). Celkovou spokojenost s vý sledky po implementaci nové metody vyjádřilo 21 účastníků, částečně spokojených bylo 9 účastníků. ■ Nejčastějšími důvody, které odrazují od účasti na zavádění metod, jsou časové nároky. ■ Nejčastější překážkou při zavádění metod řízení je podle respondentů nedostatek lidských zdrojů násle dován nedostatkem finančních zdrojů. ■ Největší přínos vidí úřady v zefektivnění činnosti - kvalita poskytování služeb, sjednocení úloh na všech úrovních, vedení řízení, zvýšení výkonnosti.
ní těchto metod. Pod vedením expertů už probíhá série pracovních setkání a úvod ních seminářů, na jejichž programu je vý měna zkušeností, seznámení se s dalšími metodami, jejich přínosy včetně možnosti jejich kombinace. Průběžně aktualizované výstupy a závěry z těchto seminářů a další důležité informace z oblasti modernizace veřejné správy nabízí webová stránka www.mepco.cz. Projekt počítá rovněž s vytvořením pří kladů dobré praxe a případových studií, které vzejdou z pracovních setkání CAF, benchmarkingových skupin a na základě poznatků se zavedením BSC na úřadech. Cenným zdrojem inspirace může být také publikace, kterou obdrží nejen účastníci zá věrečné konference projektu v září roku 2007, ale i ostatní města a obce. Její distri buci zajistí společnost MEPCO ve spoluprá ci s Ministerstvem vnitra a Svazem měst a obcí ČR. Vybrané aktivity projektu budou díky part nerství s Ministerstvem vnitra pokračovat i v budoucnu, tedy po ukončení jejich finan cování z Evropského sociálního fondu v říjnu roku 2007. ■
■ Z celkového počtu 43 vyhodnocených dotazníků celkem 39 respondentů mělo zájem o zapojení do projektu. ZDROJ: MEPCO, s.r.o.
MARTINA KASKOVÁ
Vzdělávací programy pro veřejnou správu entrum ekologické výchovy a vzdělá vání (CEW) vzniklo jako projekt po děbradského EKO Gymnázia na pod zim roku 2005 v rámci Operačního progra mu Rozvoj lidských zdrojů. Od té doby ak tivně působí v oblasti výchovy a vzdělávání dospělých ve Středočeském kraji. Projekt prošel několika fázemi až k té nejpodstatnější - k realizaci vzdělávacích pro gramů. Jednou z cílových skupin projektu jsou pracovníci veřejné správy. Pro ně byly připraveny vzdělávací programy, akredito vané v rámci průběžného vzdělávání Minis terstvem vnitra ČR. Patřil k nim také semi- §
C
nář na téma Udržitelný rozvoj a Agenda 21, který seznámil účastníky s pojetím a výkladem pojmu udržitelný rozvoj, s možnostmi jeho postupné realizace formou místní Agendy 21. Na programu byly zejména me tody uplatňování místní Agendy 21 v praxi, konkrétní zkušenosti a aktuální informace včetně námětů pro získání finančních pro středků pro obce v této oblasti výrazně pre ferované EU. Uskutečnila se již také druhá část další ho, tentokrát třídílného vzdělávacího pro gramu pro zmíněnou cílovou skupinu s ná zvem Environmentální problematika ve veřejné správě. Tento vzdělávací program nabídnul širší pojetí environmentální pro blematiky v kontextu s principy udržitel
srPen 2006
| g g °
ného rozvoje, právní ochranou životního prostředí, ekonomickými a správními ná stroji a příklady z praxe využitelnými ve správní činnosti úředníků samosprávných celků. Semináře se konají v režii EKO Gymnázia v Poděbradech a v Kladně ve spolupráci s partnerem projektu CEW - Naučným střediskem ekologické výchovy Kladno Čabárna. Svou působnost rozšiřuje CEW nově na Mladoboleslavsko aVlašimsko.
Vzdělávací aktivity Centra ekologické vý chovy a vzdělávání pokračují i ve druhém pololetí 2006; termíny jsou naplánovány a zájemci se mohou již nyní přihlašovat na adrese: CEW při EKO Gymnáziu Poděbrady, Na Hrázi 64/111, 290 01 Poděbrady nebo
[email protected]. ■ PAVLÍNA HORÁČKOVÁ CEW při EKO Gymnáziu Poděbrady
moderní obec
11
MANAGEMENT
Ve správný okamžik vyřčená pochvala vede k zopakování oceněného výkonu Pokud lidé tvrdě pracují, věnují dlouhé hodiny zprávě, rozhod nutí či náročnému občanovi a jejich úsilí si nikdo nevšimne, dříve či později v něm poleví a možná dokonce ztratí jakoukoliv chuť do práce. ázory vedoucích na hodnocení práce jejich podřízených se často shodují: »Není na to dost času a nezbývá nám nic jiného než důvěřovat, že dotyčný zaměst nanec vše zvládne. Důležité úkoly děláme sa mi či je zadáváme těm, kdo jsou spolehliví a mají naši plnou důvěru.« A jak to vidí podří zení? Ti nejlepší a nejpracovitější se někdy stá vají terčem posměchu, občas působí uštvaně a ostatní jim rádi škodolibě připomenou, že je jich práci nikdo neocení. Zaneprázdněný šéf nemá šanci rozpoznat realitu. Je nucen důvě řovat tomu, co slyší. Takoví šéfové bývají na staveni na hašem problémů, ne na to, aby vi děli úspěchy a motivovali k jejich opakování.
N
PROČ SE POCHVALOU ŠETŘI? Zkuste si vzpomenout, kdy vám naposledy ně kdo řekl: »Vážím si toho, že se dobře orientuješ v nové problematice" či»Věřím, že tvé rozhod nutí je správné, a podporuji tě v tom, jak chceš dál postupovat". Pokud vám takové upřímné ocenění dodalo energii a chuť do další práce, pak přišlo v pravý okamžik. Pochvala je zdrojem energie, radosti z práce a další chuti do ní. Posiluje vztahy, vzájemnou
důvěru a respekt mezi lidmi. Proč je tedy tak málo slyšet na pracovištích? Protože mnozí šé fové si myslí, že mluvit se má jen o tom, co po třebuje nápravu. Druzí ji považují za projev přecitlivělosti (»když nenadávám, tak je přece jasné, že jsem s jejich prací spokojen"). A další mají obavu z rozpačité reakce chváleného. KDY A JAK VOLIT SLOVA UZNÁNI Jak bychom tedy měli s pochvalou zacházet, aby byla k užitku? 1. Zvažme, jaké činy jsou hodny uznání. Přemýšlejme, jaké pracovní chování chce me mezi svými lidmi podporovat. Například když podřízený: ■ prokázal občanovi vynikající, nestandardní službu; ■ pomáhá někomu na oddělení/úseku; ■ dokončil spěchající úkol v termínu (třeba i na úkor svého volna); ■ osvojil si nové znalosti, rozšířil si odbornost; ■i ochotně se podělil s ostatními o nové in formace; ■ aktivně se zapojil do řešení náročného úko lu atd.; ■ splnil více, než slíbil.
Pohled z praxe ■ RNDr. Vladimír Vrána, vedoucí oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Pardubického kraje V dnešní době zpravidla bohužel převažují stimuly finanční a pochvala bývá podle mého soudu až na druhé koleji. Vzhledem k pevně danému systému odměňování pracovníků našeho úřadu hledám nástroje zkvalitňování práce právě v oblasti»nehmotné* motivace. Rád bych výrazněji rozlišoval mezi průměrnými a výbornými pracovníky. Uplatňuji tedy i další možnosti ocenění. Ve větší míře a plánovaně dávám pochvalu, poděkování, přidělení prestiž ního úkolu. Zároveň se snažím jít příkladem svým osobním přístupem k řešení úkolů i v každodenní činnosti.
»Servírujte« pochvalu vždy, když podřízení dělají to, co je dobré
Pojmenujme si, co »stojí za ocenění"
»Přistihněme« podřízené, když se jim daří
Projevme radost z úspěchů druhých.
Zvolme vhod nou formu ocenění.
Zveřejněme a »prodejme« úspěch svých lidi i mimo jejich kancelář.
Pak už jen zbývá pracovníka »přistihnom< při takovém činu a vyjádřit mu uznání. 2. Chvalme ve vhodném okamžiku. O oceňování platí pravidlo »čím dříve, tím lépe«. Mluvit o něčem, co už si nikdo nepama tuje, vyvolává přinejmenším rozpak)'. Účinné ani není spojovat ocenění vždy s dalším úko lem. Brzy se začne říkat, že chválíme účelové jen když něco potřebujeme. 3. Buďme konkrétní. Výrokem »dobrá práce« ujistíme pracovníka o tom, že to právě teď má u nás dobré. Už to samo o sobě je pro mnohé povzbuzením. Chceme-li oceněním dosáhnout více, je efek tivnější přesněji popsat to, co se pracovníkovi skutečně povedlo: »Líbilo se mi, Karle, že jste přes vytížení, které teď zažívá naše odděleni stihl připravit harmonogram v dohodnutém termínu. Oceňuji především to, kolik práce jste si dal s popisem..." Tak se pracovník navíc dozví i to, na co se má v podobné práci znovu zaměřit, aby s ním šéf byl i nadále spokojen. 4. Nezneužívejme pochvalu. Chválíme-li, mysleme to doopravdy. Pseudopochvaly typu »bylo to docela dobré až na nějaké maličkosti" téměř nikdo nepovažujeza ocenění. Jednak je to obecné vyjádření a pak dobrou zprávu ihned střídá špatná. Optimál ní je nejprve probrat to, »co bylo dobré", a dál se věnovat konkrétně »těm maličkostem". 5. Zvolme vhodnou formu. Sledujme, jak pracovníci reagují na oceněni. Setkáme se s přehnanou skromností, s obavou »aby o mně ostatní neřekli, že mě šéf protěžu je" i s touhou ukázat ostatním, že právě na mne je soustředěna pozornost, že právě já ted dostávám ocenění od šéfa. Podle situace vol me či kombinujme vhodnou formu ocenění ■ rozhovor a poděkovám mezi čtyřma očima ■ ocenění přede všemi v kanceláři či na po radě; ■ obeslání oceňujícího e-mailu (učim-li někdo něco, co za to stojí, sepsat e-mail a klik nout na »odeslat všem«); ■ zviditelnění činu pracovníka mimo od bor/oddělení (například mu umožnit prezen tovat zprávu na jednání rady kraje); ■ slovní uznání nebo nabídnutí »nepeněžní odměny* (zvláštní úkol - výzva, zapojení do něčeho dalšího/nového, osobní zájem/pod pora šéfa, přístup k informacím - »být zasvě cen*, umožnit přístup k dalším zdrojům, větší samostatnost nebo i drobná pozornost - kvě tina, odborný seminář/přednáška atd.). 6. »Prodejme« nejlepší a zviditelněme je jich výsledky mimo kancelář. Když se nemluví o zlepšení a chybí-li dosta tek oceňování, pak individuální učení, energie a rychlost klesají. V kancelářích potom zůstád pocit únavy a vyčerpanosti z toho, že se pořád »něco musí«, stupňuje se představa o nikdy nekončícím tlaku.
*
ALENA JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C.TRITON ILUSTRAČNÍ FOTO: ONDŘEJ besperat
12
moderní obec
srpen 2006
I nejmenší obce v republice mají právo na kvalitní požární ochranu Jednotka Sboru dobrovolných hasičů Doksy zasahuje v průmě ru u 80 událostí ročně. Jen za letošní rok měla na přelomu června a července na kontě řešení celkem 44 událostí nejrůzněj šího typu, z nichž třetinu tvoří zásahy u dopravních nehod. esta k vytvoření současné funkční Nicméně vozový park většiny jednotek jednotky PO začala již v roce 1993 požárních ochrany v republice je, jak zná a ještě zdaleka není u konce. Také my mo, žalostný. Stáří vozidel se pohybuje ko jsme si prožili období, kdy se k zásahu vyjíž lem 35 let - a asi jen málokdo by si přál sám dělo ve vlastním pracovním oblečení a v ho vlastnit tak staré a opotřebované osobní linkách. Postupně se však jednotka vybavo vala ochrannými prostředky hasičů, které jsou již dnes na úrovni Hasičského záchran ného sboru (HZS). Navíc se jednotka soustavně vyzbrojuje technickými prostředky pro jednotlivé zásahové činnosti. V tomto ohledu jsme v Doksech již zhruba na 70 pro centech potřebného vybavení. Samozřejmě vše závisí na možnostech obecního rozpočtu a souběžně s tím i na ak tivitě velitele jednotky a vstřícnosti zastupi telstva města. Obecně lze říci, že snazší bývá získat z rozpočtu města či obce finanční příspěvek na sport a kulturu než na zabez pečení požární ochrany a ochranu veřejné ho pořádku. Jen díky pochopení zastupitel ská v Doksech, kterému není lhostejná bez pečnost místních občanů, ale ani rekreantů, se mohou hasiči v našem městě postupně auto. Ke zlepšení této situace bylo nespor rozvíjet a s náležitým vybavením všem lidem ně dobrým krokem poskytnutí státní dota kvalifikovaně poskytovat potřebnou pomoc. ce pro obce na dovybavení jednotek PO ve
C
Všichni napříč politic kým spektrem by si měli uvědomit, že právě naše děti budou pokračovat v naší práci a měly by mít pocit, že práce hasičů pro společnost, i když je téměř zadarmo, má smysl.
srPen 2006
výši 100 miliónů korun. Přesto pro mnohé obce a jejich hasiče nová technika v ceně okolo 7 miliónů korun zůstává ekonomicky nedostupná. Proto se obce uchylují k re konstrukcím zastaralé techniky. Bohužel v drtivé většině takových případů dojde jen ke kosmetické úpravě a nikoliv k plnohod notné rekonstrukci. Takto vynaložené fi nanční prostředky nepřinášejí do budouc na žádný efekt. Podle mého názoru se právě zde otevírá maximální prostor pro financování hasič ské techniky ze státního rozpočtu, na jehož naplňování se podílíme všichni přiměře ným dílem. Vždyť přece každý občan i v té nejmenší obci naší republiky má právo na poskytnutí účinné pomoci, kterou mu ga rantuje stát. Dnes se však ke škodě věci sta lo trendem přenášet povinnosti státu na obce, ale bez patřičného finančního zajiš tění. Je tedy na vedeních obcí, jak dlouho se nechají od státu nutit vynakládat své fi nanční prostředky na zajištění státní sprá vy místo toho, aby obce investovaly do vlastní infrastruktury a kulturního a spole čenského života.
DOBROVOLNÍ HASIČI A ZAMĚSTNAVATELÉ Chtěl bych však připomenout i to, že ne méně závažným problémem se stále nalé havěji stává zajištění nepřetržité akce schopnosti jednotek dobrovolných haši- >
moderní obec
13
téma
hasiči a obce Unikátní veterán z Luhačovic
nad ke každé obci - menší i větší patří dobrovolní hasiči. Tyto spolky jsou příkladem pospolitosti, souná ležitosti a pomoci nejenom při požá ale i při kulturním a společenském životě. Výjimkou není ani lázeňské město Luhačo vice, kde si málokterý spolek dokázal udržet tradice a předávat členství z generace na ge neraci, vážit si odkazu předků jako sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1891. Původně ruční čerpání, řetězové podá vání kbelíků tam bylo postupně nahrazeno čerpadly i hasičskou stříkačkou taženou koňmi a již v roce 1924 byl v Luhačovicích dokonce zřízen zvláštní fond na zakoupení nové automobilové stříkačky. Přispívali do něho nejen hasiči, ale prakticky všichni ob čané Luhačovic. Peníze posílaly i okolní ob ce a na hasiče nezapomněli ani tehdejší majitelé panství (Serényiové). Již v roce 1931 vybralo vedení sboru z hasičských aut různých značek Tatru typ T 43/52. Těchto automobilů bylo vyrobeno pouze několik málo kusů a pouze dva z nich byly výrob cem (Hrček a Neugebauer, Bmo - Královo Pole) upraveny pro potřeby hasičů. Stroj byl dopraven po železnici a stál tehdy poměr ně vysokou částku 100 tisíc korun. Do dnešní doby se zřejmě dochovala pouze ta to jediná Tatra T 43/52 [viz foto na str. 13pozn. redakce), o niž se vzorně starají dob rovolní hasiči z Luhačovic. Poprvé vyjel tento unikámí stroj k požáru v roce 1932. Během své aktivní služby za chránil ve městě a širokém okolí mnoho majetků. Asistoval však i při návštěvě prezi denta Beneše v Luhačovicích a při mnoha dalších společenských akcích. Do výslužby hasičská tatrovka odešla v polovině minu lého století. Poté byla různě uschovávána po stodolách a v roce 1991 u příležitosti 100 let založení sboru opravena a nalakována na nynější typickou červenou barvu. Vsoučasné době je tento plně funkční automo bil i se svou hasičskou stříkačkou ozdobou kulturních akcí v Luhačovicích i okolí a kdekoliv se objeví, stává se středem zájmu především dětí. Hasiči, kteří navíc ještě mají i posádku v historických hasičských uniformách, se s ním rovněž jezdí pochlubit na srazy'vete ránů. Například v roce 1997 za velkého ob divu diváků, televize i novinářů dojel z Břeclavi až do Vídně a obdivoval jej i Do minik Hašek při turnaji ŠKOFIN v Luhačo vicích. K posledním úspěchům tohoto uni kátu patří prvenství v soutěži elegance na Dnech záchranářů ČR v Poděbradech letos v květnu. Historická Tatra T 43/52 v prove dení pro hasiče tak není pouze cenným ve teránem vzbuzujícím obdiv, ale její hodno ta pro luhačovické hasiče i ostatní obyva tele města určitě penězi vyčíslit nelze. ■
FOTO: AUTOR
S
čů. V době dynamického rozvoje společ nosti, ale i legislativní džungle se dobro volní hasiči jen velice složitě uvolňují ze zaměstnání, pokud se mají aktivně podílet na provádění zásahu nebo se účastnit od
borné přípravy. Až příliš často se hasiči setkávají s nepochopením svých zaměst navatelů. I přesto, že uvolňování hasičů pro plnění úkolů v obecném zájmu upra vuje zákoník práce, bývají hasiči šikanová ni a psychicky vydíráni ze strany zaměst navatelů a mnohdy tento stav končí výro kem »Buď tady chceš pracovat, nebo běž k hasičům«.
ODLIV, KTERÉMU BY ŠLO PŘEDEJÍT To vede k odlivu členů ze sborů dobrovol ných hasičů a jejich jednotek PO, byť svoji činnost v jednotce chápou jako poslání při pomoci bližnímu. Logicky však dá každý přednost stabilnímu ekonomickému zajiš tění své vlastní rodiny před nejistotou. Tady má stát nezastupitelnou úlohu v poskytnu tí motivačních pobídek pro zaměstnavate le, aby jim byla kompenzována náhlá ne přítomnost zaměstnance, kterou jsou nu ceni krátkodobě personálně řešit. Na mzdové prostředky jednotek typu JPO II je ze strany státu poskytován přís pěvek 100 tisíc korun ročně. Uvážíme-li však, že každá tato jednotka má dobu vý jezdu do 5 minut, což si vzhledem k členi tosti obcí prakticky vynucuje službu na zá kladně a náklady na provoz takové jednot ky celkově značně přesahují částku dvou miliónů korun, je tento příspěvek zcela neadekvátní. Když naše děti vidí, že tatínek přišel o práci, protože pomáhal týden cizím lidem při povodních, tak si raději koupí raketu a budou hrát tenis. Všichni napříč politic kým spektrem by si měli uvědomit, že právě naše děti budou pokračovat v naší práci | a měly by mít pocit, že práce hasičů pro 5 společnost, i když je téměř zadarmo, má 8 smysl. ■
VLADIMÍR DEDEK
HANA SLOVÁKOVÁ
velitel JPO III Doksy
14
moderní obec
srpen 2006
hasiči a obce
téma
Požární hlídka aneb Jak správně zabezpečit kulturní či sportovní akci Ačkoliv snad v každé, i sebemenší obci dodržují tradice plesů, diskoték, poutí, jarmarků apod., ne všude mají jasno, jaké tyto akce kladou zákonné nároky na jejich pořadatele z hlediska po žární ochrany. romě pořadatelské služby musí na základě § 13 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zřídit každá práv nická osoba a podnikající fyzická osoba pre ventivní požární hlídku v prostorách s nej méně třemi zaměstnanci, v nichž provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, ne bo v případech, kdy tak stanoví nařízení kra je nebo obecně závazná vyhláška obce. Úko lem hlídky je dohlížet na dodržování předpi sů o požární ochraně a v případě vzniku po žáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.
K
VYHLÁŠKY OBCÍ A KRAJŮ Vyjdeme-li z pořadí paragrafů, nejdříve na základě § 27 písm. f) zákona o PO, stanovily nově vzniklé krajské úřady po roce 2003 (ne bo měly stanovit) v přenesené působnosti nařízením kraje podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebez pečí vzniku požáru, v budovách zvláštního významu a do třetice při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Obce pak podle § 29 v samostatné působ nosti na úseku požární ochrany vydávají obecně závaznou vyhláškou Požární řád ob ce a rovněž stanovují podmínky k zabezpe čení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. Smyslem těchto opatření má být zejména maximální ochra na účastníků masových akcí - a je tedy lo gické, že vyhlášky obcí musí být v souladu se zákonem a vyhláškami krajů. Ve většině těchto právních předpisů se setkáváme s jakýmsi magickým číslem 200, které vyjadřuje minimální počet osob na těchto akcích. Ovšem pozor - nejde o sku tečný počet účastníků, ale rozhoduje kapa cita objektu podle stavební a požární doku mentace nebo plánovaný počet diváků.
ré jsou tělesně a duševně zdatné pro plnění stanovených úkolů (zejména se zřetelem na předpokládané zajišťování evakuace osob se doporučuje u osob starších 62 let vyžádání stanoviska ošetřujícího lékaře ke zdravotní mu stavu). Pokud jde o počet členů hlídky, platí, že není-li stanoveno jinak, je doporu čený počet 1+2 (velitel a dva členové); mini mální »krizová« sestávaje 1+1 (velitel a jeden člen). Počet členů hlídky se také odvíjí od očekávaného počtu návštěvníků akce; po můckou pro určení počtu může být navýšení dalšího člena hlídky na každých 100 osob nad hranici 200, případně zřízení více hlídek. Vzhledem k tomu, že účast v požární pre ventivní hlídce je mimořádně zodpovědnou činností a pracovním výkonem, členové po žární hlídky nesmějí nastupovat k výkonu činnosti pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, ani tyto požívat během vý konu činnosti. Odměna členů hlídky se řídí obecně platnými předpisy, zejména zákoní kem práce, většinou dohodou o provedení práce. Chci však zdůraznit, že není vhodná kombinace člena hlídky s funkcí pořadatel ské služby, zejména kvůli možnému střetu zájmů a odlišných povinností v případě mi mořádné události.
O autorovi textu
Jiří Sucharda se v roce 1989 stal aktivním dobrovol ným hasičem - strojníkem podnikové cisterny. Po přechodu k městskému sboru byl v roce 1993 jmenován velitelem Jednotky Sboru dobrovolných hasičů města Varnsdorf. V roce 1998 splnil pod mínky pro výkon funkce osoby odborně způsobilé podle § 11 zákona o požární ochraně a byl přijat na městský úřad jako požární preventista a správce hasičské zbrojnice. Od voleb v roce 2002 je uvolně ným místostarostou města, přičemž je pověřen říze ním městské policie.
PODMÍNKY PRO ZAŘAZENÍ 00 HLÍDKY Za zřízení požární preventivní hlídky zodpo vídá provozovatel či pořadatel akce. Ovšem členy hlídky nemusí být hasiči (i když je to vítáno), ale mohou se jimi stát i jiné osoby, které však splnily odbornou přípravu podle § 24 vyhlášky MV CR č. 246/2001 Sb., o pó zami prevenci. Touto přípravou musí projít každý člen hlídky bez ohledu na zaměstna necký poměr k provozovateli (pořadateli) akce. Do požární preventivní hlídky mohou být určeny (zařazeny) osoby starší 18 let, kte
srPen 2006
Hasiči jsou připraveni likvidovat požáry a další nebezpečí jak ve společenských a sportovních zařízeních i těch nejmenších obci, tak v obřích halách, jako je třeba pražská Sazka Aréna pro až 18 tisíc diváků (na snímku - cvičení hasičů v Sazka Aréně v rámci odborné konference Mosty 2006).
moderní obec
15
téma
hasiči a obce
) PRVOŘADÁ JE EVAKUACE A ZÁCHRANA OSOB Rád bych také připomněl, že úkolem požár ní preventivní hlídky není hasit požár, ale ze jména provést rychlou, bezpečnou a organi zovanou evakuaci a záchranu osob. Až ná sledně hlídka případně řeší jiné úkoly. Shrneme-li, pak hlídka nejprve oznámí telefo nem na operační středisko (OPIS) problém, který řeší (v průběhu vlastní záchranné akce už na nějaké volání není čas), a potom ne prodleně zahájí objektovou evakuaci osob. Pokud je však požár malého rozsahu a uha šení požáru je stoprocentně v silách a mož nostech hlídky, provede hlídka hašení na úkor případné zbytečné paniky nebo naru šení akce při evakuaci. V praxi vzniká řada otázek v souvislosti s tím, že nejsou řešeny zákonnými předpisy. Pokud tedy nenajdeme odpovědi v zákoně o PO, vyhlášce o požární prevenci nebo v na řízeních kraje a obce, vycházíme zejména z místních a vlastních zkušeností a tradic da né instituce či akce.
Určeno je však označení každého člena hh'dky při akci, a to viditelně rukávovou páskou (nebo jiným vhodným způsobem) s nápisem POŽÁRNÍ HLÍDKA (doporučen je červený podklad s černým nebo bílým nápisem). V pra xi se však můžeme setkat i s visačkou apod. Nezbytně nutná je kvalitní komunikace mezi členy hlídky, případně s operačním stře diskem, nejlépe formou radiostanic (vhodné jsou levné malé typu PMR nebo služební ha sičské) a samozřejmostí je dnes už i mobilní telefon. Ostatně povinnost komunikace řeší většinou i nařízení kraje nebo obce. V praxi často zaznívají dotazy na oznamo vací povinnost. Tu je nutné splnit pouze teh dy, je-li vyžadována nařízením kraje a obce. Obvykle je třeba akci ve smyslu těchto naří zení oznámit nejméně 5 až 14 dnů před jejím zahájením. Zároveň je nutné informovat o způsobu zabezpečení požární ochrany; přičemž oznamování je vyžadováno zejména tehdy, budou-li součástí akce efekty s otevře ným ohněm, pyrotechnika, plnění balónků hořlavými plyny nebo ohňostroj.
VÝSTROJ, VÝZBROJ, OZNAČENI... Další otázkou bývá oblečení a označení po žární preventivní hlídky, případně její další vybavení. Jak jsem již uvedl, hlídka nemusí být složena z hasičů, a proto její oblečení ne ní nijak specifikováno. Pokud se hlídky účastní hasiči, v uzavřených prostorách vět šinou nosí služební stejnokroj (vycházkovou uniformu) a polobotky, ve venkovních pro storách a terénu pak pracovní uniformu (PS II) nebo zásahový oblek a zásahové boty. Na stanovišti mohou mít zbytek vybavení (přil bu, opasek, hasicí přístroje apod.).
ČASTÁ ZÁVADA: UZAMČENÉ ÚNIKOVÉ VÝCHODY Z hlediska shromažďovacích prostor je důle žité, »aby svým provedením vytvářely příznivé podmínky k zajištění bezpečné evakuace osob a mají být navrženy tak, aby bylo potiačeno riziko vzniku panikové situace. V kaž dém shromažďovacím prostoru musí být k dispozici nejméně dvě únikové cesty (tj. tr vale volné komunikační prostory) vedoucí různým směrem k východům z těchto pro stor. V budově se musí zřetelně označit směry úniku a východy na volné prostranství. Směry
úniku musí být zřetelně a jednoznačně vyzna čeny a musí být viditelné po celou dobu úni ku osob, a to i v případě, že dojde k přemšení dodávky energie (tedy buď musí být osvětlené nebo prosvětiené nouzovým osvědením či zhotovené z fotoluminiscenčního materiálu) Únikové cesty musí být udržovány neustále volné, nesmí být zarovnány žádným materiá lem ani se užívat k žádným jiným účelům. Dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod, musí se otevírat ve směru úniku osob, nesmí být zamčené nebo jinak zajištěné, a bránit tak evakuaci unikají cích osob ani zásahu požárních jednotek (je vhodné použít tzv. panikové kování umožňu jící jejich snadné a rychlé otevření unikajícími osobami).« Tolik citace z článku kolektivu au torů odboru prevence KŘ HZS kraje Vysočina na serveru www.pozary.cz. Právě uzamčení únikových východů bývá nejčastější závadou, se kterou se setkáváme při kontrolách. Ve většině zařízení platí (a ne tvrdím, že je to dobře), že si požární hlídka převezme před akcí klíče od únikových vý chodů (a zkontroluje jejich funkci) a po celou dobu je má u sebe. V případě nutnosti nej dříve odemkne únikové dveře a poté zajišťu je evakuaci osob. Dalším řešením je zajistit možnost odem čení únikové cesty například pomocí systé mu EPS (elektronická požární signalizace), případně umístění klíče v zasklené krabičce vedle dveří. Novinkou jsou plastové zaplom bované kryty klik, které odstraníme zniče ním při vlastní akci. ■ JIŘÍ SUCHARDA místostarosta města Varnsdorf
Hasiči v Železné Rudě letos slaví jubileum yze český sbor dobrovolných hasičů ňuje urychlit výjezd i během dopoledne, kdy byl v Železné Rudě založen až v roce je většina ostatních hasičů v práci.« 1946, ale hasičská tradice v tomto tu risty nejvyhledávanějším místě na Šumavě NĚMECKÁ PRAXE BY POMOHLA TAKÉ ČESKU byla založena již před 135 lety. Nyní dvanác Filip Brož je profesionálním hasičem v Plzni, tičlenná jednotka požární ochrany železnoa proto nachází u svého zaměstnavatele po rudského SDH je už 10 let zařazena jako JPO II/1 a od roku 2002 pod názvem Hasiči měs chopení pro svoji dobrovolnou práci v železta Železná Ruda má poloprofesionální cha norudské jednotce. Avšak velmi dobře ví, že někteří kolegové takové porozumění u zaměst rakter. Toto zařazení jednotce ukládá povin nost být připravena vyjet s družstvem o sta navatelů nemají. »Jistě, ani se moc nedivím ne voli zaměstnavatele, kterému člověk odbíhají vu minimálně 1+3 nejdéle do pěti minut od vyhlášení poplachu. cí z pracoviště efektivitu práce příliš nezvýší,« Člen výjezdového družstva, strojník Filip připouští Filip Brož. »Jenže leckde v cizině Brož, který je i správcem zajímavých inter uměli vytvořit mechanismy, které v tomto netových stránek Hasičů města Železná Ru smyslu fungování dobrovolných hasičů vcelku bez problémů umožňují. Například v Němec da (www.hasicizr.estranky.cz), vysvětluje: »Naše specifičnost spočívá v režimu, který ku existují zákony, díky nimž má zaměstnava tel povinnost uvolnit dobrovolného hasiče zde sloužíme. Střídáme směny o nejméně čtyřech lidech po 24 hodinách (20.00 až a umožnit mu výjezd k zásahu. Ale stát zároveň zaměstnavateli uhradí veškerý ušlý zisk a navíc 20.00 hod.) s možností tzv. noční a denní (12 hod.). Všichni členové výjezdového družstva má zaměstnavatel úlevy na daních, pokud dobrovolného hasiče zaměstnává.« máme smlouvu s obcí, díky níž jsou nám ty to hotovosti a výjezdy propláceny symbolic Možná také proto Filip Brož připomíná, jak důležitá je dnes vhodná prezentace hasi kými částkami. Tento režim funguje od léta 2002. Navíc už jeden rok obec platí jednoho čů - dobrovolných i profesionálních. Když hovoří o webu Hasičů města Železná Ruda, svého stálého zaměstnance ve funkci hasiče, který pomáhá udržet početní stav a umož má za to, že je potřebný jak pro propagaci
R
16
moderní obec
místního šedesátičlenného SDH a jeho jed notky - a »snad i celého města«, tak pro zís kávání sponzorů. Během půl roku, kdy tyto stránky, ještě ne ve zcela kompletní podobě existují, je navštívilo už více než 2500 lidí. POUČIT SE LZE I OD SLOVENSKA Také v Železné Rudě se hasiči domnívají, že by pojištovnám měla být uložena zákonná povin nost odvádět určité procento z uchráněných hodnot při zásahu či z povinného ručení vozi del, jako je tomu na Slovensku. Podle Filipa Brože tam tento odvod bude letos činit zhruba 500 miliónů slovenských korun, díky nimž bu dou moci slovenští hasiči významně zlepšit vybavenost jednotek a obnovit vozový park Podobně by, jak Filip Brož soudí, u nás ha sičům a obcím pomohlo pouhé odpuštění od povinnosti platby DPH z nákupu hasičského vybavení a techniky. »Tato úleva by pro hasi če byla přínosnější než vstřícná gesta státu, který formou dotací vybraným jednotkám přispívá na nákup techniky'. Přitom i při tako vém nákupu se DPH odvádí, takže například z pořízení průměrné cisterny v ceně kolem 6 mil. Kč DPH činí zhruba jeden milión, který by obec mohla použít na jiné účely nebo na další vybavení svých hasičů.«
srpen
EKONOMIKA
CBL: Zlý sen pro německé obce ross Border Leasing (CBL) je pojem označující leasing překračující státní hranice. Obě smluvní strany mají sídlo v různých státech, obvykle se tím chtějí kvů li rozdílům v právních úpravách jednotli vých států vyhnout placení daní v obou stá tech. V takovém případě jsou pak de facto (ne de iure) dva vlastníci stejného majetku. Bohaté zkušenosti s tímto způsobem fi nancování zadlužených obecních rozpočtů jsou především v Rakousku') a Německu, CBL byl provozován také v Nizozemsku, Švý carsku a Belgii. Více než 150 hlavně větších německých měst či svazků obcí, ale i některé spolkové ze mě zabředly do miliónových CBL obchodů s americkými trusty2). Zajímavé byly tyto ob chody až pro města s 50 tisíci a více obyvate li, předpokládaná hodnota majetku byla 150 mil. eur a více, zájem byl především o maje tek (podniky) s dlouhou životností. Již od ro ku 1995 totiž nabízel deregulovaný americký fi nanční trh možnost uzavírat CBL smlouvy se zahraničními podnikateli a městy3). Obecní majetek byl zdánlivě prodán (pro najat na 99 let) pouze kvůli trustu založené mu americkým investorem, ačkoli podle právní formy šlo o leasing4). Na trustu se mohlo účastnit více společníků. U některých obchodů se zapojila kvůli zajištění i dceřiná společnost trustu v daňovém ráji na Kajmanských ostrovech. Současně si město v souběžné smlouvě pronajalo svůj obecní majetek zpět jako podnájemník. Město mě lo díky »opci na zpětné odkoupení« právo po zhruba třiceti letech smlouvu ukončit nebo pověřit investora soukromým provozováním. Příklad: Město pronajalo svoji tramvajovou síť nebo čistírnu odpadních vod americkému investorovi a poté si ji pronajalo zpět jako podnájemník a vydělalo na tom několik mili ónů eur. Výstavní haly v Essenu, tramvaje v Kolíně nad Rýnem, kanalizace v Drážďanech -vše, co mělo nějakou cenu, bylo »zataženo« do CBL smluv. V Gelsenkirchenu byla v roce 2002 za 21 mil. eur »prodána« síť kanálů, pak ještě 31 škol a jiných obecních budov. Města zůstala vlastníky a inkasovala za to 10 či 20
C
Použitá literatura: www.lexikonia.de: Cross border leasing www.taz.de: Pleitegeier im Anflug auf deutsche Stádte, Cross border leasing
mil. eur. Byla lákána na »zisk ze současné hod noty", který obnáší asi 4 % »transakčních ná kladů" (ty odpovídaly volně a velkoryse od hadnuté hodnotě vloženého majetku). Orga nizátoři (většinou německé banky), kteří vše připravovali, získali pár miliónů, stejně tak velké americké advokátní kanceláře. Největší díl úspory na daních ve výši přibližně 20 až 35 % transakčních nákladů připadl trustu (americkým investorům). Po změně právní úpravy v USA, která dří ve tyto obchody umožňovala, byl tento druh leasingu zpětně k 12. březnu 2004 zakázán.5) Nejvyšší daňový úřad Spojených států IRSW měl povinnost přezkoumat i již fungu jící leasingové smlouvy. Ačkoli riziko změny amerických daňových předpisů by měl nést primárně americký investor, riziko selhání možnosti daňové výhody může dopadnout podle nevýhodného znění smluv jedině na konkrétní obec. V roce 2005 stanovil IRS, že dosavadní CBL transakce jsou zneužíváním a obcházením daňových předpisů. Toto stanovisko platí i pro staré CBL smlouvy. Pokud američtí investoři nedosta nou svá očekávaná daňová zvýhodnění, po kusí se patrně jakkoliv předčasně tyto smlou vy ukončit a uplatnit především vysoký nárok na náhradu škody. Vypovědět smlouvy uza vřené na dobu minimálně třiceti let je možné jedině v případě, že bude obci prokázáno po rušení jejích smluvních povinností. Municipality dnes hledají možnosti, jak se z této svízelné situace dostat, nebo alespoň ně koho, kdo by převzal odpovědnost za údajně nepředvídatelnou retroaktivně7) působící změ nu daňového práva USA. Zda obce přežijí nebo půjdou ztráty do miliard, nedovede nikdo před povědět. Co zůstává, jsou roky strachu nad ne jasným obsahem smluv, nad hrozbou vysokých náhrad případných škod, v horším případě i procesy před americkými soudy... ■ Poznámky:
" V Rakousku dosáhly transakce CBL podle odhadu Komunalkreditu výše zhruba 20 mld. eur. 21 Zdražil. M.: Soutčžní právo (PPP 98. 7-8:60): Trust vzniká zpravidla fúzí (splynutím) samostatných podniků, při nichž dochází k zániku jejich právní subjektivity a vzniká zcela nový a kapitálově silnější subjekt (nejčastčji ve formě akciové společnosti), jenž ovládají dřívější vlastníci fúzovaných podniků, nebo založením akciové společnosti holdingového typu, spočívající v systému účasti, jež je buď přímá (přímá kapitálová účast v jiné a. s.), nebo nepřímá (prostřednictvím společnosti, kde drží kontrolní balík akcií, se řídí jiná společnost, která rozhoduje v další společnosti a tak ovládá i podniky, kde nemá přímou kapitálovou účast). 31 tzv. structured finance 41 tzv. hcadlease 5) American jobs creation act from 2004 61 Internal Renevue Service 71 se zpětnou platností
www.labournet.de: Herman Werle: Kommunen íahren Karussell www.wikipedia.de: Cross border leasing
Co řekl právník lUDr. Petr Fišer, právník leasingové společ nosti CAC LEASING, předseda výboru pro lea sing nemovitostí a komunální leasing České leasingové a finanční asociace: Není mi známo, že by v článku zmíněná va rianta přeshraničního leasingu byla v České re-
srPen 2006
RUDOLF RYS Ministerstvo vnitra publice využívána k financování obecního či jakéhokoliv jiného majetku. Možným vysvětle ním je, že v době, kdy takovéto financování při cházelo v úvahu, se potenciálním investorům zdálo české prostředí pro tyto obchody (aby byly pro přeshraničního poskytovatele leasin gu zajímavé, muselo by se jednat o objemy v řádech stovek miliónů korun a více) ještě právně i jinak neusazené.
Nová pravidla silničního provozu
561 sil.sagit
uz Úplné Zněni
NOVÁ PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU AUTOŠKOLY řidičské průkazy, zdravotní způsobilost
podle stavu k 1. 7. 2006
Sagit)*
Od letošního 1. července se výrazně změnila pravidla silničního provozu. Zá roveň byly na obce přeneseny některé nové agendy. V publikaci Nová pravidla silničního provozu, Autoškoly ÚZ č. 561 najdete zákon o provozu na pozemních komunikacích včetně všech vyhlášek (ři dičské průkazy, registr řidičů, zdravotní způsobilost k řízení, vybavení zvláštním výstražným zařízením, úhrada za po skytnutí údajů z evidence dopravních nehod), zákon o bezpečnosti a plynulos ti provozu a dva předpisy pro autoškoly (podmínky pro provozování autoškol, způsob provádění výuky, práva a povin nosti provozovatelů a učitelů, profesní osvědčení aj.). Všechny změny jsou vy tištěny tučně. Více informací naleznete na www.sil.sagit.cz Kód knihy: 00587 Publikaci v rozsahu 224 stran a ceně 69 Kč (včetně DPH) si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25,170 55 Praha 7, email:
[email protected], nebo na adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, ob drží 30% slevu.
moderní obec
17
I
EKONOMIKA
Podnikatelé se vzdělávají, pomůže to i Praze Jak si vybrat správného zaměstnance - a jak si jej také udržet. Jak posilovat loajalitu zaměstnanců, případně jak dosáhnout ještě vyššího stupně jejich sounáležitosti s firmou, tzv. commitmentu. Které motivační nástroje jsou nejúčinnější k řízení vý konnosti zaměstnanců. Na tato a další témata se bude diskuto vat a budou se už od příštího měsíce hledat odpovědi na sérii setkání zástupců pražských malých i velkých podniků. rogram předávání zkušeností mezi ma i testování prodejních kompetencí; lými a velkými podniky v oblasti rozvo i zákaznická orientace; je lidských zdrojů zahájí 13. září Hos i budování loajality; podářská komora hlavního města Prahy i řízení výkonnosti; (HKP). Hlavním smyslem projektuje přispět i knowledge management. k setkávání a výměně zkušeností a konkrét ních příkladů »best practices« v oblasti roz PORTÁL FOCUS ON HUMAN voje lidských zdrojů, přičemž se očekává Série sedmi setkání bude završena závěreč účast zhruba stovky jednatelů, personalistů ným workshopem, na němž budou vyhod a dalších zástupců pražských firem. noceny také nejlepší firemní projekty při pravené během kursu. Součástí projektu bu
P
de i elektronický portál Focus on Humai (vvww.focusonhuman.cz), na němž si účast níci programu budou moci průběžně on-line vyměňovat zkušenosti, sdělovat své po třeby a radit se s konzultantem o řešení své ho firemního projektu. Na této internetové adrese si lze ještě do 5. září stáhnout také přihlášky do programu. lak připomíná ve doucí projektu Bc. Martin Moravec, portál bude účastníkům kursu, případně dalším zájemcům sloužit i po ukončení programu. »Praha je vstupní branou do Česka - a Hos podářská komora hlavního města Prahy pá vstupní branou do světa podnikání v naší ze mi,« konstatuje Petr Kužel. »Proto máme tako vý zájem na tom, aby vedle velkých držely krok se světem i malé a střední firmy v české metro poli. Ostatně, jejich vyšší konkurenceschop nost bude ku prospěchu nejen jim, ale také městu, jehož prosperita závisí i na úspěšnosti podniků, které sídlí na jeho území.« ■ IVAN RYŠAVÝ
Program předávání zkušeností mezi malými a velkými podniky v oblasti rozvoje lidských zdrojů Nositel projektu Realizátor projektu Účast Přihlášky Způsob financování
Hospodářská komora hl. m. Prahy (HKP) agentura Motiv R s. r. o. zdarma pro firmy sídlící v Praze (i pro nečleny HKP! do 5. 9.2006 na www.focusonhuman.cz v rámci Jednotného programového dokumentu pro dl 3 (JPD 3) regionu NUTS2 hlavní město Praha, Priorita 4, Opatřeni 4.1 pro zvýšení adaptibility zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnost
Zdroje financování Agentura Motiv R která bude projekt uskutečňovat, se dlouhodobě zaměřuje na výběr pracovníků, poradenství, firemní vzdělávání a analýzy v oblastí lidských zdrojů a v poslední době nabízí i novou generaci psychodiagnostiky a testování po Internetu pod názvem e-Psycho.
KNOW-HOW PRO FIRMY
Předseda představenstva Hospodářské komo ry hlavního města Prahy (HKP) Petr Kužel, kte rý je i členem zastupitelstva hlavního města Prahy, zdůrazňuje, že právě lepší využívání lidských zdrojů je zásadním předpokladem dalšího rozvoje průmyslu, obchodu, služeb a veškerého podnikání v metropoli. Zatímco řada velkých společností, zejména těch se za hraničním kapitálem, si v tomto směru vytvo řila už solidní know-how, některé zejména menší a střední firmy mají ještě co dohánět. Projekt agentury Motiv P a HKP jejich zástup cům umožní pod odborným vedením lektorů agentury Motiv P realizovat »firemní projekt« a za použití poznatků získaných během pro gramu tak uskutečnit ve vlastním podniku změnu, která povede ke zvýšení jeho konku renceschopnosti. V celkem sedmi dopoledních setkáních (vždy ve dvou možných termínech) se tak proberou témata: ■ diagnostika organizace; ■ výběr správných zaměstnanců; mode loderní
obec
po 50 % z Evropského sociálního fondu (ESP) a 50 % ze zdrojů státu (resp. Ministerstva práce a sociálních věci:
Celková výše podpory 2,975 mil. Kč Forma 7 dopoledních setkání (vždy ve dvou možných termínech) zakončených závěrečným woricshopern Doba trváni 13. 9. 2006 až 17. 4. 2007. ZDROJ: HO
■?>
FOCUS ON HUMAN
Program předávání zkušeností mezi malými a velkými podniky v oblasti lidských zdrojů Program je financován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR. Účast je bezplatná 8 tříhodinových setkání na klíčová témata v měsíčních intervalech, počínaje 13.9.2006, v sídle HKP:
Firemní typologie, Výběr správných zaměstne Festování prodejních kompetencí, Zákaznická or Budování loajality, Řízení výkonnosti, Knowlc management, Závěrečný workshop Odborný garant a lektor PhDr. F. Kronik, přední odborník a autor řady publikaci z oblasti řízeni lidských zdrojů. Program zajišťuje vzdělávací a poradenská agentura Motiv P, spolu s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy. Program je určen pro firmy se sídlem na území hl. m. Prahy. Podrobnosti a přihláška na www.focusonhuman.cz Uzávěrka přihlášek 5.9.2006 Vedoucí projektu:
Bc. Martin Moravec, Tel. 777 668 472,
[email protected]
I.
»:.<
ft
MotivP 3
srpen 2006
příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: JlRI LEDERER
veřejná zeleň
Je zeleň prioritou našich samospráv? Města investují do obnovy a údržby zeleně každoročně stále více peněz. To vyplývá z článků, které vydala ČTK na přelomu le tošního ledna a února. S tím kontrastují informace Výzkumné ho ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Stav nástrojů podpory a ochrany zeleně je v čes kých městech na velmi nízké úrovni. eleň a péče o ni patří mezi priority, tvr ZELEŇ V ČÍSLECH dí většina představitelů českých měst Například v třicetitisícovém Chebu vydali na a obcí a správců zeleně, se kterými zeleň v loňském roce 17,5 mil. Kč, o rok dří vedli rozhovory redaktoři ČTK. V Českých ve to bylo pouze necelých 10 mil. Kč. V téměř Budějovicích se snaží rozšiřovat plochy zele sedmdesátitisícovém Kladně plánují na le ně zejména v sídlištích. Podobná situace je tošek výdaje směřující do zeleně ve výši 17 i v dalších městech Jihočeského kraje. Kaž mil. Kč, přičemž v roce 2005 to bylo pouze doročně zvyšují investice do zeleně v Tábo 12 mil. Kč. ře, také v Jindřichově Hradci se plochy zele V Jihlavě, městě s padesáti tisíci obyvate ně rozšiřují. li, investovali loni do zeleně 19 mil. Kč A co říkají představitelé měst z jiných kra a dalších 23 mil. Kč šlo ze státních dotací na jů? "Údržba zeleně je jednou z priorit radni obnovu jihlavských parků. Pro srovnání ce, vynaložených peněz nelitujeme,« uvádě před desíti lety činily výdaje na zeleň pou jí zástupci Hradce Králové. Náchod stále ze 12 mil. Kč. rozšiřuje péči o zeleň v okrajových částech V mnoha městech jsou plánovány, a sice města, Trutnov průběžně rekonstruuje sta v různém stupni přípravy projektů, rozsáh rou a v minulosti špatně udržovanou zeleň. lé investice do rekonstrukce parků, lesopar Zeleň patří mezi priority i na druhém konci ků, zahrad i uličních stromořadí. V Hradci ČR. ve Frýdku-Místku. "Zaměřujeme se Králové se chystá rekonstrukce Šimkových hlavně na obnovu městských parků, aby sadů v samém centru města, v Náchodě město vypadalo pěkně,« říkají jeho předsta chtějí obnovit park na Husově náměstí, vitelé. v Plzni, kde již byla řada parků a sadů obno
Z
srPen 2006
vena, a která reprezentuje ČR i v meziná rodní soutěži Entente Florale, se připravují další projekty, například rekonstrukce nej většího a nejnavštěvovanějšího Borského parku.
KROMĚŘÍŽ - MĚSTO STROMŮ Celoroční program s tématem zeleně a stro mů připravila pro své obyvatele Kroměříž, která zvítězila v soutěži pro města a obce vy hlašované Nadací Partnerství pod názvem Město stromů. Kroměříž se inspirovala jiho českými Strakonicemi, kde nápad věnovat rok stromům vznikl. Cílem projektu je pod nítit zájem místních obyvatel všech věko vých skupin o ochranu životního prostředí a vytvořit pozitivní vztah k přírodě symboli zované stromy. Kampaň, která začne na Den stromů 20. října, bude součástí programu Kroměříž Zdravé město a naváže na již probíhající spolupráci města, škol, neziskového sektoru a nově i podnikatelské sféry. Děti se tak mo hou těšit například na výtvarnou soutěž Stromy v mém životě, či pěveckou Zpívání o stromu, mládež na Rock mezi stromy a všichni také na novou zeleň v ulicích měs ta a nové parky.
INFORMACE VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU Trochu překvapivé jsou v tomto kontextu výsledky výzkumu veřejné zeleně v 63
moderní obec
19
>
příloha
>
veřejná zeleň
menších městech a obcích Středočeského kraje, který uskutečnil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahrad nictví v Průhonicích. Jedním ze základních dokumentů pro správu zeleně je evidence zeleně, tj. údaje o objektech zeleně, pořizované pro vlastní ka, správce nebo uživatele zeleně. Ze sle dovaných obcí a měst takový dokument mělo jenom 44 %. Evidenci zpracovanou na úrovni paspartu zeleně, tj. textového a grafického záznamu o objektech zeleně, jejich skladbě a množství zastoupených prvků zeleně, mělo pouze 17 % obcí. A ge nerel zeleně, tj. územně plánovací podklad pro rozvoj zeleně, zpracovala jen jedna obec.
Nápad věnovat rok stromům a podnítit zájem místních obyvatel všech věkových skupin o ochranu životního prostředí vznikl ve Strakonicích.
Kromě územně plánovacích dokumentů jsou účinným nástrojem ochrany a údržby zeleně také obecní vyhlášky. Jak dále uvádí Výzkumný ústavu Slíva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, ze šetřených obcí pouze jedna zaměřila svou vyhlášku přede vším na zeleň. Jak to tedy opravdu se zelení v českých ob cích a městech je? Zeleň je přinejmenším de klarovanou prioritou měst, ale systematická práce na jejím rozvoji na mnoha místech možná trochu pokulhává a v dalších letech je určitě co zlepšovat. ■
Komunikace překonává bariéry ředstavy o kvalitních a funkčních ve řejných prostranstvích v hlavách ar chitektů, představitelů měst, zástupců občanských sdružení a především široké ve řejnosti se často diametrálně odlišují a najít společnou řeč se může zdát na první pohled vyloučené. O tom, že i v těchto nelehkých si tuacích má smysl hledat řešení, že komuni kace, společná práce a nadšení mohou pro lomit i zdánlivě nepřekonatelné bariéry, se přesvědčili již na několika místech.
P
USKUTEČNĚNÉ PROJEKTY ■ Stromy a lidé na sídlišti, realizátor město Velké Meziříčí ve spolupráci se SEV Ostrůvek: Kácet, či nekácet přestárlé ovocné dřeviny v sídlišti nad gymnáziem? A jestliže ano - čím je nahradit? To byly jen některé z celé řady otázek, na něž představitelé města hledali odpověď prostřednictvím komunitního plánování. Již při vyhodnocování ankety, která se stala prv ním krokem při navazování kontaktu s místmmi obyvateli, vyšly na světlo první problémy, představy a přání obyvatel. Nad tím, jak bude vypadat konečná podoba sídliště, se potom diskutovalo při tzv. plánovacím víkendu, jehož uskutečnění převzalo Středisko ekologické vý chovy Ostrůvek (SEV). Za přítomnosti předsta vitelů města, architekta, široké veřejnosti a pod vedením zkušeného facilitátora Nadace Part nerství byl po obsáhlé diskusi vytvořen grafic ký návrh úprav zahrnující kácení, výsadby i další náměty k zlepšení tamního životního prostředí. Slavnostního zahájení realizace se poté zúčastnilo na dvě stě obyvatel. Na základě těchto zkušeností město nyní zvažuje postu povat stejným způsobem i v dalších lokalitách. ■ Školní arboretum - zóna odpočinku a poznání, realizátor Střední odborná škola Šumperk: Snaha poskytnout co nejlepší pod mínky pro výuku žáků, upravit zanedbané okolí školy, ale také zapojit studenty' do společ né práce - to jsou důvody, které vedly zástupce školy k sepsání žádosti o finanční podporu v programu Strom života Nadace Partnerství. Při slavnostním otevření arboreta letos v červnu se realizátoři mohli pochlubit dílem za více než 1,7 mil. Kč, do jehož naplnění se zapojilo přes 60 partnerů.
NYNÍ REALIZOVANÉ PROJEKTY ■ Ozelenění sídlištní plochy na ulici Jirás kova, realizátor město Náměšť nad Oslavou: Nahodilé výsadby dřevin, sporadicky se vysky tující travní drn, vyšlapané cestičky, nevhodné umístěné štěrkové hřiště, chybějící lavičky, dětské prvky, stromy apod. Tak zhodnotili sou časný stav sídlištní plochy v ulici Jiráskova zá stupci města Náměšť. A byla to pravda. Při pnním plánovacím setkání, na kterém se podve dením facilitátora Nadace Partnerství sešli představitelé města, architekt a především místní obyvatelé, vyšly najevo i další potřeby místních. V diskusi se tak zamýšleli i nad mož ným řešením nedostatku parkovacích míst, vytvořením klidové zóny v blízkosti penziónu pro důchodce, doplněním sušáků na prádlo, nebo obnovením ohniště, kdysi oblíbeného místa pro setkávání. Druhé plánovací setkání se uskutečnilo před začátkem prázdnin. Bylo věnováno představení, připomínkování a do plnění návrhu pro využití plochy, který na zá kladě prvního setkání vytvořil zahradní archi tekt. Samotná realizace začne za účasti veřej nosti letos na podzim. ■ Parkové úpravy na nové návsi ve Vese lici, realizátor Občanské sdružení Veselická kaplička: Nově upravit zelené veřejné pro stranství, do jehož vytvoření se zapojí místní obyvatelé, se rozhodlo občanské sdruženi Veselická kaplička v obci Veselice na Mlado boleslavsku, části Vavřinec. A přišlo s nápa dem ne ledajakým. Na místě bývalého rybní ka, kde je nyní pouze neupravená zelená plo cha, bude vybudována doposud chybějící náves. Její novou podobu bude tvořit i ka plička, kterou sem přesunou z frekventova ného místa v křižovatce místních komunika cí. Ve spolupráci s obcí se již konalo první plánovací setkání, jehož účastníci spolu s ar chitektem a nezávislým facilitátorem disku tovali a navrhovali budoucí podobu návsi. Do konce roku tam má vzniknout místo pro odpočinek a setkávání občanů jak pro zvlášt ní příležitosti, tak pro všední dny. * MIROSLAVA DROBILKOVÁ, RADKA DLABAČOVÁ Nadace Partnerství
(Zpracováno z materiálů ČTK, Mezen 2006, dále podle Sojková, E.: Nástroje správy zeleně v obcích, Seminář Zeleň v sídlech, Praha 7. - 9. 3.2006.) MICHAL VESELÝ program Strom života Nadace Partnerství
20
moderní obec
srpen 2006
veřejná zeleň
příloha
Co všechno by měl poskytovat »aktivní« městský park
ZAOSTÁVAJÍ ZA KVALITOU ZÁPADNÍCH PARKŮ
Ty nejen že vymizely, ale ani se výrazně ne prosazují nové. Trávníky by ve většině měly být odolné sešlapu, pobytové. A celý park by měl být udržování schopný. Obslužné komu nikace by měly mít svůj systém, měly by být bezprašné a v zimě schůdné. Veškeré spor tovní trasy by se měly míjet nebo konat sou běžně. K volnému pohybu psů by měly být vyhrazeny plochy mimo klidové části parku, nejlépe v nárazových místech nejblíže k by tové zástavbě. Dětská hřiště by měla být v do sahu dospělého dozoru, ale ne u okolo pro bíhajících komunikací, ani ne u nárazových zón. A aby byl park skutečně pro všechny, musí se myslet i na bezbariérové okruhy pro vozíčkáře a alespoň jednu okružní trasu vy hovující pohybu nevidomých. Ideální, »aktivní« park by měl vyhovovat skutečně všem. Tak, aby ten kdo hledá klid, svůj klid našel, ten kdo chce rychlý pohyb na kolečkových bruslích nebo na kolech, aby ne ohrožoval ostatní, aby bylo kam dojít na WC či pro občerstvení, aby bylo kde se dovolat pomoci v případě nouze. Jde ale také o to, aby si všechny požadované aktivity vzájemně ne překážely. Takový park by tedy měl mít mini mální rozlohu okolo 100 ha, což ne všude lze. K optimálnímu vzhledu a multifunkčnímu využívání městských parků se od letošního ledna snaží přispět nadace PROMĚNY, která si vzala za úkol finančně podporovat vznik nové parkové zeleně i obnovu stávající ve městech po celé ČR. Nadace chce podporo vat myšlenky »aktivního« parku, současně však respektuje přirozené potřeby míst i lidí. Oslovuje města, která mají jasné cíle a jež hledají cesty pro jejich naplnění. Těm nabízí pomocnou ruku. Více na www.nadace-promeny.cz. ■
V čem se požadavky na dnešní městský park liší? Obvyklé jsou obrázky maminek-brusla-
VÁCLAVA ČERMÁKOVÁ
Expanze vzniku četných městských parků u nás s koncem první republiky odezněla a současní urbanisté a developeři zakládání dalších příliš nepřejí. Přitom park je v zástavbě měst leckdy jediným místem, kam může zajít maminka s batolaty nebo menšími dětmi, méně pohybliví návštěvníci, ale i zdraví tužící sportovci nebo po práci relaxující jedinci. rvorepublikové a starší parky bývaly oá řek s kočárky, cyklistů; běžci vepisují svoje zou klidu s korzem a tím pádem s mís běžecké trasy nejraději v okrajích trávníko tem společenského setkávání, prome vých ploch. Dětská hřiště už jsou na mno nádními koncerty, zahradními restauracemi,hem vyšší, aktivity a fantazii podporující kuželkami, neopominutelnými »kocourkov- úrovni, ale přesto ještě zdaleka nenabízejí skými« záchodky, s pečlivě upravenými zá kvalitu západních hřišť, zejména co se týká hony, s dekoračními rostlinami přes zimu »vodních hrátek«. Pejskaři považují parky uchovávanými v oranžériích. Tato nostalgie opravdu především za své. A například skastarých městských parků už je (snad mimo teboardisté jsou také významná a hlavně dů parků lázeňských) ta tam. razná skupina uživatelů částí parků. Aby bylo vyhověno všem, měl by takový, DŮVODŮ JE VÍCERO zatím virtuální, městský park poskytovat jak Zásadním důvodem bohužel je, že zahradnic klidná území bez nebezpečí pro batolata či ké řemeslo povadlo ve své kráse. Minulých 60 méně pohyblivé návštěvníky, tak aktivní zó let degradace zahradnické profese a poslední ny pro multifunkční sportovní vyžití, přimě živnostenský zákon, který určil zahradnictví řenou zábavu, občerstvení, ale i pro hygie jako živnost volnou, opravdu příliš nepodpo- nické zázemí. Měl by mít více vodních prvků. raje návrat kdysi velmi uznávaných českých zahradnických kvalit. Další příčinou, proč jsou dnes mnohé městské parky v nevyhovujícím stavu, je jiné tempo života a tím i potřeby lidí, kteří parky navštěvují. Základní očekávání od parku je zřejmě stále stejné - park by měl být klidovou zónou v ruchu města. Lidé dnes ale více vyžadují možnosti aktivního trávení vol ného času právě v parcích (tedy v těch, které to svými dispozicemi v zásadě umožňují).
P
krajina pro aktivní život Nadace PROMĚNY vyhlašuje první ročník grantového programu, který je zaměřen na rozvoj a obnovu sídelní zeleně a městských parků. Grantová výzva na rok 2007 je určena všem obcím s rozšířenou působností s výjimkou krajských měst. Uzávěrka žádostí o nadační příspěvky je 14. září 2006. Podrobné podmínky grantového www.nadace-promeny.cz.
srPen 2006
moderní obec
21
I
FOTO: Jlftl LEDERER
Jako rozvojové programy označujeme všechny typy záměrů, které vymezují a kvan tifikují změny objektů zeleně a současně ne naplňují definici ostatních plánovacích ná strojů managementu ploch. Nejběžnější formou rozvojových progra mů jsou projekty zahradních či krajinář ských úprav v konkrétní fázi rozpracováni (studie, dokumentace k územnímu řízení, dokumentace ke stavebnímu řízení, projekt pro provedení stavby, dále pak podklady pro výběr dodavatele zahradní stavby/úpravy popřípadě dokumentace skutečného prove dení stavby/úpravy). Každá situace vyžadu je individuální řešení.
ZÁLEŽÍ ZCELA NA AUTOROVI PROGRAMU
Příběh Parku pod zámkem s úspěšným koncem Nestává se příliš často, aby v centru města nebo v některé z jeho atraktivních částí ležela »ladem« nezastavěná plocha a čekala teprve na své zhodnocení. Jednou z mála výjimek je frýdeckomístecký Park pod zámkem, kterému byla letos udělena Cena ministra životního prostředí Libora Ambrozka. ark pod zámkem leží na pomyslné spojnici nejvýraznějších dominant města - zámku a kostela Panny Marie. Urbanistická stopa původní zástavby byla setřena výstavbou dopravního systému města - ul. Revoluční. Prostor parku je po kračující součástí zeleného prstence jižní části frýdeckého podzámčí nad řekou Os travicí, která tvoří hlavní rozvojovou osu území. Bohužel výstavbou obchodního centra na urbanisticky cenné ploše, která mohla prstenec ještě výrazněji prodloužit, je park už jen zakončením zeleného pásu. Stává se tak více plochou komunikační, kte rá propojuje centrum s komplexy sídlišť Rů žového pahorku a Na aleji. Vzhledem k typu zástavby (hmoty sídlišť kolem zbytků pů vodní zástavby) není prstenec součástí širší rozvojové osy zeleně, ale samostatným prv kem. Spolu se zámeckým parkem a obnove nou ovocnou štěpnicí je soubor ploch kom fortním rekreačním a pobytovým zázemím pro obyvatele i návštěvníky statutárního města Frýdek-Místek.
P
ROZVOJ NEZASTAVĚNÝCH PLOCH Připomeňme si základní pohled na pro blém. Většinu ploch, respektive objektů ve městě považujeme z hlediska jejich součas né funkce za stabilní - to prakticky zname ná, že plní v odpovídající míře to, co se oče kává. Jinak je tomu však u ploch nestabil ních, tj. takových, jejichž současná funkce se v odpovídající míře nenaplňuje, popřípadě
zhodnocení plochy vyžaduje změnu původ ní funkce (to byl také případ frýdecko-místecký). Pro druhou uvedenou skupinu ploch je nutné stanovit rozvojový program jako ce stu k jejímu zhodnocení a v případě ploch veřejných také jako cestu k naplnění potřeb a přání obyvatel.
Další informace o Parku pod zámkem ve Frýdku-Místku ■ Cenu ministra životního prostředí Libora Ambrozka získala letos popvé v rámci soutěže Grand PRIX 2006, kterou pořádá Obec architektů, soutěžní práce z kategorie Krajinná a zahradní architektura za realizovaný projekt Park pod zámkem, Frýdek-Místek. Cena byla udělena za dílo s výraznými ekologickými aspekty. ■ Cenu obdrželi architekti: Ing. Zdena Rudolfová, Ing. Martin Kovář a Doc.lng. Pavel Šimek, Ph. D z ateliéru Ing.Pavel Šimek - Florart. ■ Investorem parku bylo město Frýdek-Místek. ■ Realizace projektu byla rozdělena na dvě etapy: I. etapa se uskutečnila v období říjen 2002 až září 2003, II. etapa pak od srpna 2003 do listopadu 2003. ■ Celkové náklady na obě etapy parku včetně projektové dokumentace, přípravy území (kácení náletové vegetace a geologický průzkum) činily 16,677 mil. Kč, z toho vlastni zdroje města 7,297 mil. Kč, dotace ze státního rozpočtu 8, 383 mil. Kč, jiné zdroje (náhradní výsadba) 997 tisíc Kč.
Pro formulaci a naplňování takového rozvo jového programu je zcela zásadní tvůrčí spolupráce projektanta - investora a ná sledně dodavatele. Od projektanta zahrad ních či krajinářských objektů se jistě prá vem očekává, že dokáže najít onoho genia loci konkrétního místa a pomocí nástrojů zahradní architektury'jej přiblížit budoucím uživatelům. Základním potenciálem, kde musíme hle dat zdroje uplatnitelných principů, je pri mární struktura krajiny (přirozené vodoteče, typ reliéfu atd.). Skutečné fenomény krajiny (i městské) se vážou na primární strukturu krajiny. Dále pak důraz na bezprecedentní kvalitu, smyl pro detail a opravdovost každého pnku a stavby v území jsou předpokladem pro dosažení celkové kvality jako principu. Není sporu o tom, že nejlepší cestou (zdaleka ne nejjednodušší) k této opravdovosti je snaha o využití potenciálu každé lokality, a tím i fe noménu určitého místa, což má už hodné blízko k projektu z našeho frýdecko-místeckého příběhu.
PERIPETIE VZNIKAJlClCHO PROJEKTU Po demolici původní zástavby a po výstavbě dopravního průtahu sloužila plocha jako deponie demoličních zbytků ze širšího okolí. Hmoty' sutě byly zavezeny výkopovými ze minami a zcela ponechány vlastnímu osu du. Tato cenná plocha se postupně stala vý znamnou provozní bariérou v území, kdy skládky zarostly náletovými dřevinami, kte ré bez údržby znemožňovaly jakékoli využi tí prostoru. Území se stalo neprůchodným. Podstatnou část nákladů na realizaci parku tvořily tak náklady na sanaci staré skládky a odvoz stavebních zbytků. Z použitelných materiálů byly pak tvořeny terénní modelace. Rozsáhlé změny terénu a generální re konstrukce kanalizační stoky znemožnily tak využít původní vegetace, která však byla v principu použitelná jen jako dočasný ve getační prvek a byla ponechána víceméně jen v doprovodu komunikace jako základ optické a pohledové clony k silnici. Návrh úprav řešil zároveň několik problé mů. Prvotním bylo odvodnění poměrně roz sáhlých jak zpevněných, tak travnatých ploch. Dále bylo nutné založení nové, cílové kostry' parku z dřevin odpovídajících lokali-
ZDROJ: AUTOŘI čLANKU A MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK
22
moderní obec
srpen 2006
PŘÍLOHA
če. Důvodem je malé povědomí o problema tice oboru, zvláště pak jeho až úplná absence při schvalování rozpočtu.
tě i širším danostem a po vyřešení provoz ních vztahů také vytvoření nabídky adekvát ního programu pro průchozí i návštěvníky parku. A při tom respektovat, že člověk stou pá do výšek, aby nasytil svoji touhu po roz hledu do kraje. Horizonty blízké i vzdálené, obrázek který se mění s aktuálním počasím a roční dobou. To je jedna z daností horní te rasy parku. Terasa navíc leží na spojnici měs ta a bydlení, bylo nezbytné zpřístupnit ji i za cenu velkých objemů terénních prací a od stranit provozní bariéru. Najednou má smy sl vstoupit do území. Zdržet se, či jenom rychle projít? Rozhodujeme se obvykle pod le nálady a pocitu, jak na nás působí skla dební či chcete-li kompoziční prvky. Kvalitu pobytového prostoru ovlivňují i »kulisy« bez prostředního okolí. Průhledy kvetoucí štěp nicí nebo stromovím zámeckého parku na frýdecký zámek, téměř čelní pohled na ba rokní fasádu poutního kostela Panny Marie, dominantu města viditelnou již z dálky... Volná plocha s kvalitními »kulisami« je si ce výzvou pro fantazii, ale pro spočinutí ob vykle hledáme závětří, možnost schovat se pod koruny stromů. Travnaté stupně přírod ního amfiteátru nabízejí místo pro ty, kterým nevadí ležet a poslouchat, jak mluví tráva ne bo pro diváky představení, které se odehrává na kamenném platu. Jeviště je nejnižším bo dem měkce tvarované terénní prohlubně. Soustava lavic městského mobiliáře je urče na pro ty pohodlnější, hledající útočiště pod korunami stromů. Skupinu dubů doplňuje kolonie okrasné trávy metlice se zajímavým a jemným květenstvím. Jinou náladu má te rasa po setmění. Zcela dominantní se stává nasvětlený kostel Panny Marie na protějším horizontu. Koruny stromů působením zem ních světel ztrácejí objem, vynikne jejich stavba a poodhalí se život rejdícího hmyzu. Důraz byl takto kladen na všechny složky vegetačních povrchů v parku - spolu se dře vinami také na poměrně rozsáhlé použití tra vin a trvalek včetně použití různých druhů trávníku, od parkového až po kvetoucí květ naté louky. V jarním aspektu jsou zde použi ty také podsadby cibulovin. Jako výrazný ar chitektonický prvek je zde umístěn vrbový altán (viz snímek na straně 19) - jako vege tační objekt tvořící bránu do parku od dolní části ulice Revoluční. CO BYLO NEJOBTlŽNĚJŠÍ? 1’ři řešení projektu bylo nepochybně nejobtížnější skloubit a zkoordinovat všechny, často 'elrni protichůdné, požadavky dotčených účastníků jednotlivých řízení. Průjezdy, par kování v doteku u sousedních objektů, zátěže komunikací, návaznost na zásobování i na další investiční záměry v území. A také majet
srPen 2006
kové vztahy, které právě v tomto konkrétním případě ovlivnily provozní řešení i rozsah ře šeného území včetně podoby některých tech nických prvků či umístění vegetačních prvků. Jako u většiny staveb tohoto typu vygenerova la jednotlivá řízení potřebu dalších staveb ních objektů (oprava kanalizačního sběrače, přeložka kabelů), a zvýšila tak nezanedbatel ně rozsah původně zamýšlené investice. Důležité je též pochopení investora pro záludnosti takovéto realizace. I sebedokona lejší a sebepřesnější projekt nelze mechanic ky převést do skutečnosti bez úprav a korek cí přímo na stavbě. Pracujeme s proměnlivý mi a živými skladebnými prvky, s prostorem a hmotami. Často je tak třeba zasáhnout do řešení a přizpůsobovat je na místě samém. Je to mnohdy nejefektivnější způsob, jak se vy hnout včas rozpoznaným problémům a je jich pracnému řešení v budoucnu. Autorský dozor je nutnou podmínkou úspěchu. Avšak nelze přesně stanovit potřebu jeho rozsahu, což některým investorům způsobuje značné potíže v chápání jeho úlohy a také nechuť k úhradě nákladů s ním spojených.
PŘISTUP OBCI A VEŘEJNOSTI Pozitivní je změna ve filozofii využívání ploch zeleně ke krátkodobé rekreaci. Rozvoj nových pohybových aktivit (cyklistika, koleč kové sporty) láká lidi do parků, které často nejsou na tyto aktivity vybaveny. To s sebou nese nutnost kvalitnějšího vybavení zele ných ploch a také potřebu zvýšené péče. Soustředěný tlak uživatelů na zastupitele může tedy přinést více investičních pro středků do zeleně obecně. Tento aspekt je vý razně cítit z veřejných projednání s občany o nově vznikajících parcích. Paleta potřeb se dnes výrazněji rozšiřuje a nestačí již jen, »aby to bylo hlavně pěkné«. Negativum je, že i přes výše uvedené sku tečnosti stále převažuje obecná nechuť tento neutěšený stav napravovat. Města, kde to tak není a kde hledají všemožné cesty, jak rozvoj zabezpečit, jsou spíše výjimkami. Často chybí koncepční přístup, profesionálně zpracovaný záměr, chuť se poprat s nevědomostí a poho dlností, chuť věci posunovat. A přitom stojí za to být při tom a podílet se na »přetavení« hro mad stavební suti, mnohaletých nánosů špíny, ztracených nadějí v to, »že to bude snad někdy fungovat«, v zahradu - park - a snad i v náznak věčně hledaného ráje na tomto světě... ■ PAVEL ŠIMEK, MARTIN KOVÁŘ ateliér: Ing. Pavel Šimek-Florart
Vyžádejte si informační CD! přínosy parku
Největším přínosem realizace Parku pod zám kem bylo nepochybně využití nabízeného po tenciálu místa pro snad lepší život člověka. No a dále - určitě odstranění provozní bariéry pro pěší pohyb v území. Odvozem návozů suti a vykácením náletových dřevin byly obnoveny širší pohledové vazby mezi jednotlivými obyt nými plochami, ze skrytu vystoupily architek tonické dominanty. Z ulice Revoluční se otev řely pohledy na zámek, kterého si možná něk teří lidé takto všimnou poprvé. Potěšující je, že park si jako místo k pobytu a setkávání našli li dé všech věkových kategorií. Dokazuje to inívní využívání lavic, přírodního travnatého am fiteátru, travnatých ploch apod. ÚSKALÍ PÉČE O MĚSTSKOU ZELEŇ Největším úskalím v péči o městskou zeleň je bezradnost nad řešením priorit v území a sna ha o jakousi mechanickou zaběhlou údržbu bez přihlédnutí k současným potřebám mě nícího se světa. Problém se často při omeze ných prostředcích vkládaných do údržby ze leně zúží pouze na to, zda je či není plocha po sekána, na kolik sečí vůbec prostředky vyjdou apod. Nezbývá tak sil na řešení provozních problémů, vybavenosti či často katastrofální ho pěstebního stavu vegetačních prvků nebo provozní bezpečnosti. Obecně je to nedosta tek prostředků vkládaných nejen do údržby, ale i do rozvoje ploch v systému zeleně. Lze konstatovat, že je to problém obecný a nezá leží na velikosti sídla. Většina ploch zeleně zdaleka nedosahuje optimálního režimu pé
Artechnic - Schréder a.s. Nabízí projektování a dodávky veřejného osvětlení, architektonického osvětlení, slavnostního osvětlení, osvětlení tunelů a sportovišť.
ATOS Svítidlo nové generace určené pro veřejné osvětlení ve městech a obcích □ Celoplastová konstrukce □ Sealsafe - IP66 □ Vynikající světelně technické vlastnosti □ Nízká cena □ Nízká hmotnost □ Robustní konstrukce a kvalitní materiály □ Vysoká odolnost proti UV a otřesům □ Nastavitelný náklon svítidla □ Univerzální držák pro výložník nebo sloup Artechnic - Schréder a.s. Vinohradská 74, Praha 3 Tel.: 222 522 930 Fax: 222 521 722
[email protected] www.schreder.com MO-000286/A
moderní obec
23
ILUSTRAČNÍ FOTO: AL2BĚTA SKARPICHOVA
prostředí patří výhradně na hřbitovy a nikdy by se neměla objevit jako živý plot či solitér (sa mozřejmě, pokud by nějaká historická skuteč nost neopravňovala k jejímu užití). I v tomto případě platí to, co o jehličnanech. Nepůvodnost na našem území z této dřeviny činí prvek ještě nevhodnější, než jakým je jehličnan.
S MÍROU A OBEZŘETNOSTÍ
Kultivace zeleně je stejně důležitá jako opravy fasád Okrasná komponovaná zeleň má své počátky v renesanci, ale typická je pro baroko. Vázala se však prakticky výhradně k zámeckým areálům a poutním místům - tak začala pronikat do zastavěných míst. řed prolomením městských hradeb Doba novější, po vzniku republiky', přine byla plocha měst relativně malá a zá sla množství lip masově sázených přede stavba kompaktní. Ve městech tedy vším v prostorech návsí jako »stromy repubprakticky nebylo místo, ale zároveň mohliliky«. je Později tak postupně mizí širší druho jich obyvatelé snadno uspokojit přirozenou vá skladba stromů z veřejných prostranství potřebu být v kontaktu s přírodou. a stromy ovocné, kdysi velmi hojné, se z ná Jako zkrášlovací prvek ryze městské zástav vsí ztrácejí prakticky úplně. by se zeleň uplatňuje převážně až v období 2. poloviny 19. a 1. třetiny 20. století jako vý CO DO MĚSTSKÉ A VENKOVSKÉ sledek činnosti různých okrašlovacích spolků. ZELENĚ NEPATŘÍ Lze samozřejmě vysledovat i souvislost mezi Opravdu zcela jednoznačně a nekompromis rozšiřováním městských aglomerací a nárůs ně je nutné vyloučit z městské i venkovské ze tem zelených ploch v nich. Byla vysazována leně jehličnany. Jejich užití pro ozelenění ulic stromořadí v ulicích a náměstí byla často vý a náměstí, ale i jako solitérů doplňujících znamně proměněna výsadbou stromů a na konkrétní stavby (například stromy lemující mnoze i parkovými úpravami v částech, které vstup do významných budov, stromy při po nesloužily jako komunikační prostor. mnících či sochách umístěných ve městě), Jiná je situace ve vesnickém prostoru, kam nemá skutečně žádné historické opodstatně se dostává solitérní zeleň hlavně v souvislos ní. Užití jehličnanů (většinou motivované ti s tereziánskými a josefínskými reformami, snadnější údržbou) v zastavěných prosto plní však především nějakou zcela praktic rách se objevuje až zhruba v posledních pa kou funkci, funkce okrasná je podružná. Tak desáti letech, před touto dobou se mimo les bylo nařízeno vysazovat protipožární stromy jehličnany vyskytovaly pouze na hřbitovech. - dodnes, blížíme-li se k vesnici, můžeme K hledisku historické neopodstatněnosti uži někdy mezi stodolami vidět jednotlivé mo tí jehličnanů jako zeleného doplňku zastavě hutné listnaté stromy, jejichž koruny měly ných prostor se přidružuje i ta významná zabránit (a mnohdy také zabránily) přesko skutečnost, že zatímco listnaté stromy umož čení požáru mezi sousedními usedlostmi. ňují vnímat architekturu bez překážek ales poň v období od podzimu do jara, jehličnany »Hromové stromy« u sýpek - často duby či topoly - měly za úkol chránit úrodu před ji celoročně zakrývají. úderem blesku, košatá koruna stromu před Mimořádné oblibě (zvláště ve vesnické zá kovárnou, u hospody a často před zápražím stavbě) se v poslední době těší různé odrůdy skýtala potřebný stín i ochranu před deštěm. tújí. Je to vcelku logické, neopadávají, rostou Stromořadí okolo nově budovaných císař poměrně rychle a jsou nenáročné na pěstová ských silnic byla vysazována především pro ní. Jejich výsadbu na veřejných prostranstvích to, aby koňská spřežení netrpěla v otevřené vesnic i měst lze však označit za přímo devas krajině slunečním žárem. tující. Je to dřevina nepůvodní, která v našem
P
24
moderní obec
Zeleň je dnes neodmyslitelnou součástí za stavěného prostoru a rozhodně do něj patři. V uplatnění zeleně ve městech, která se za čala tvořit a vyvíjet přibližně o polovinu tisí ciletí dříve, je však třeba zachovávat jistou míru a obezřetnost. Komponovanou zeleň jako zkrášlující a ozdravný doplňující prvek v zástavbě je nutné udržovat v původně za mýšlených dimenzích a rozhodně zabránit tomu, aby bez zásahu bujela do té míry', že začne architekturu nejen zakrývat, ale v mnohých případech i ničit. Drobné (a čas to velmi cenné) stavbičky sakrální architek tury téměř vyvrácené kořeny mohutných stromů, střecha opakovaně rozbíjená větve mi stromu rostoucího příliš blízko stavení nebo náletové stromy rozebírající svým ko řenovým systémem staré kamenné terasy takové příklady lze nalézt prakticky všude. Na zeleň v sídlech nelze pohlížet jako na dí lo přírody a posuzovat ji jako zeleň ve volné přírodě. Stromy, keře trávníky i květiny jsou v tomto případě součástí dOa lidských rukou, které si zaslouží být udržováno celé, tedy včet ně oné živé složky tvořené zelení. Bez údržby se zeleň v zástavbě postupně stává dominant ní, architektonické dominanty se přestávají uplatňovat a celý prostor návsí, náměstí či ulic je zcela nepřehledný a nečitelný, neboť je zne možněno jeho celistvé vnímání.
MlT NA PAMÉTI ZÁMĚR TVŮRCE Při údržbě a rekonstrukci zeleně v sídlech by chom vždy měli mít na paměti záměr tvůrce a snažit se jeho obsahu co nejvíce přiblížit. Po kud výsadba probíhala živelně (a v takovém případě často bez přihlédnutí k velikosti do spělých jedinců), nezbývá než pečlivě zvážit, co je pro daný prostor únosné, vybrat nejkva litnější a nejvhodněji umístěné prvky zelené a ostatní buď odstranit bez náhrady nebo na hradit vhodnějšími. Samozřejmým by se mělo stát odstraňování náletové zeleně dříve, než nastanou nevratné škody. Na druhou stranu je opravdu velmi důležité, aby zeleň zůstala sou částí sídel a aby byla (pokud je to možné) ob novována zeleň historicky doložená, přede vším stromořadí. Přejme si, aby kultivace zele ně začala být považována za stejně důležitou jako opravy fasád a dlažeb. A také, aby města i vesnice skýtaly příjemný obrázek architektu ry vyváženě doplněné udržovanou zelení. » JANA VOZÁBALOVÁ vedoucí odděleni památkové péče v odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje
Použitá literatura: Karel Kuča, Věra Kučová, Principy památkového ur banismu, Státní ústav památkové péče, Praha 2000
srpen 2006
veřejná zeleň
příloha
České a moravské historické zahrady a parky krásné jen na první pohled? Nedílnou součástí většiny památkových objektů jsou historické zahrady a parky. V České republice je jich nespočet, ale jejich stav bohužel odborníky optimismem příliš nenaplňuje. památkově chráněnými zahradami tických závodů apod. V takovém případě je a parky se to má stejně jako s památ prakticky jisté, že sportovci park poškodí. kovými objekty: máme jich moc. To Přesto se občas obdobný požadavek u pa muto potěšitelnému faktu ubírá na atraktivmátkám objeví. Ti pochopitelně souhlas ne nosti stále malé povědomí o jejich nesmír vydají a kritika je pak prý dost ostrá. ných hodnotách, čemuž také odpovídá malý Další problém se objevuje s rostoucí obli bou cykloturistiky a vzrůstajícím počtem cyk přísun potřebných finančních prostředků. »Máme „problém" vtom, žeu nás je téměř listických stezek, které se nevyhýbají některým v každé vesničce a městečku zámeček nebo památkově chráněným parkům. Na mapách panský dvůr, který měl v minulosti krásnou jsou například zakresleny cesty přes památku zahradu či park. Je toho tolik, že je skutečně UNESCO, Lednicko-Valtický areál, s tím, že obtížné vše udržet v žádoucím stavu; a sou cyklista zde má sesednout a kolo vést. Mohl by střeďovat finanční prostředky jen do pár vy to být jakž takž přijatelný kompromis, kdyby braných objektů také nelze,« povzdechla si ho ovšem cyklisté respektovali a z kola skuteč Ing. InaTruxová z ústředního pracoviště Ná ně sesedli. Většinou se to ale nestává. rodního památkového ústavu. To není kritika Naopak kulturním pořadům, divadlům, vlastníků ani kastelánů, kteří se i s omezený koncertům nebo i svatbám v těchto prosto mi prostředky většinou snaží o maximum, rách se památkáři rozhodně nebrání. Je pouze konstatování faktu. ovšem nutné počítat s tím, že podmínky bu dou přísné.
S
ZAVÍRACÍ doba je nutná
Pokud se památkové objekty nacházejí v intravilánech, obce by byly nejraději, kdyby se jejich zahrady a parky staly součástí veřejné zeleně a vůbec se nezavíraly. Památkáři se to mu brání. Důvody jsou nasnadě - když se za hrady na noc nezamknou, stávají se útočiš těm různých pochybných živlů, jsou ve zvý šené míře vystaveny vandalismu a krádežím. "Domnívám se, že vůči občanům je velice vstřícné, když sem mají vstup zdarma. Ale měli by pochopit, že je také třeba dodržovat určitá pravidla. Ve světě je běžné, že se na noc zavírá. V prvních porevolučních letech jsme předpokládali, že nová zastupitelstva budou k těmto památkám vstřícnější a budou se na jejich údržbě podílet i finančně. Zatím se tak neděje, alespoň všude, kde jsem se ptala, by la odpověď záporná,« řekla ing. Truxová. Uvedla i příklady, kdy se velká vstřícnost nevyplatila: Majitelka jednoho restituované ho zámku v jižních Čechách park vůbec neza vírá, umožňuje dokonce vstup se psy, kteří by ovšem měli být na vodítku. Důsledek? Nové lavičky, byť zcela obyčejné, zmizely nebo byly poškozeny za 14 dnů, volně pobíhající psi způsobili, že zahynulo osm v zahradě žijících tlaňků. Jak se lidé chovají k veřejnému majet ku, vědí i v Brně: Po nádherně provedených rehabilitacích veřejných parků, například Denisových sadů a Lužánek, byl nový mobiliář do týdne polámaný a počmáraný od sprejem.
VĚČNÝ PROBLÉM: PENÍZE Pro historické zahrady a parky nevznikl žád ný speciální program, obdobný například
KVANTITA NENAHRADÍ KVALITU
Činnosti nevhodné a vhodné
Historický park nemůže suplovat park městský. Je proto obtížné do tohoto prostředí umisťovat dětská hřiště, dopravní hřiště, am fiteátry letních kin či jiné podobné stavby. Obdobně nevhodné jsou tyto prostory pro sportovní akce typu masových běhů, cyklis
srPen 2006
programu záchrany architektonického dě dictví, z něhož by každoročně plynuly ales poň nějaké peníze na jejich údržbu a obno vu. Musí se vystačit s tím, s čím hospodaří ce lý komplex. Nepřekvapí, že stavby mají větši nou přednost před zelení, na níž se škody ne projevují tak nápadně. Ing. Truxová však va ruje: »Dlouhou dobu se zdánlivě nic neděje, ale zkáza pak může přijít naráz a kompozice parku se zcela rozpadne.« Napjaté rozpočty navíc mnohde vedly k tomu, že bylo nutné se zříci zahradníků a o údržbu pečují jen neškolení údržbáři. Pa mátkáři a kasteláni proto jsou vděčni za ja koukoli pomoc - třeba když některé obce po volají alespoň jednorázově na pomoc neza městnané. Velký problém je i s mobiliářem. Vzhledem k nákladům na jeho pořízení a také k tomu, že je vystaven víc než cokoli jiného nájezdům vandalů, bývá většinou zcela neinvenční. Pokud se už podaří nějak peníze sehnat a k obnově přistoupit, vyvstává tu otázka, do jaké podoby vrátit zahradu, která během několikasetletého vývoje mnohokrát změnila svůj vzhled. Památkáři obecně doporučují zvolit období, které je nějak ikonograficky dobře doloženo, tj. existuje k němu co nejvíc obrazové i jiné dokumentace.
V Lednicko-Valtickém areálu přistupuje k běžným problémům další - přísně chránění bobři, kteří už se zde už »zasloužili« o pád mnoha věkovitých stromů.
Nespočet českých a moravských historic kých zahrad a parků čeká na svou rehabilita ci. Patří k nim například i známá Královská zahrada Pražského hradu. V Lednicko-Valtic kém areálu přistupuje k běžným problémům další, jímž jsou přísně chránění bobři, kteří už se zde už »zasloužili« o pád mnoha věko vitých stromů. Pokus o biologickou ochranu neuspěl, proto se nyní bude stavět oplocení areálu a speciální zábrany ve vodních tocích, aby se zamezilo přístupu živočichů do parku. V kroměřížských zahradách je toho k nápra vě a úpravám mnoho - stromy počínaje přes zprovoznění vodních rezervoárů až po drob nou architekturu. Zámecká zahrada v Čes kém Krumlově by byla celkem v pořádku, ne být letitého a známého problému s divadel ní točnou... A takto by prý bylo možné po kračovat velmi dlouho. A tak závěrečná slova inženýrky Truxové nebyla zrovna optimistická: »Když se na mne někdo obrátí s dotazem, kam u nás zavést mimo Prahu fundovaného návštěvníka, ať amatéra nebo znalce zahradního umění, je obtížné vymyslet trasu tak, aby ho plně zau jala a uspokojila, všechna ta původně krásná a zajímavá místa neodpovídají svou nynější kvalitou. Pokud se vydáte například do Itálie nebo do Anglie, nestane se to, tady se nabí zejí desítky možností a celkový dojem je úžasný, máte z toho krásný zážitek. U nás máte v duši smutek.« ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
moderní obec
25
I
příloha
veřejná zeleň
Kácení dřevin rostoucích mimo les řeviny, které rostou mimo les, jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chrá něny před poškozováním a ničením (ust. § 7). Tato obecná ochrana je doplněna ochranou zvláštní, která se týká památ ných stromů a jejich ochranných pásem (ust. § 46). Dřevinou rostoucí mimo les zá kon rozumí»strom či keř rostoucíjednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fondu. Péče o dřeviny rostoucí mimo les je povinností jejich vlastníků, tedy osob, na je jichž pozemcích se dřeviny nacházejí. Tako vá péče může například spočívat v provede ní nezbytných zásahů před šířením chorob, kterými byla dřevina napadena.
D
POVOLENÍ KE KÁCENÍ Ke kácení stromů a keřů rostoucích mimo les se vyžaduje povolení') (ust. § 8). Toto povole ní se vydává ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Obecní úřad zahájí ří zení na základě žádosti o povolení ke kácení.2' Účastníky takového řízení mohou kromě ža datele být občanská sdružení, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (ust. § 70) a vlastníci sousedních ne movitostí (ust. § 27 odst. 2 správního řádu). Povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů, po vyhodnocení jejich funkčního a estetického hlediska. V určitých případech se ke kácení dřevin po volení nevyžaduje. Jde o tyto situace: pěstební důvody, za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů3'; zdra votní důvody"; při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů5'; stavem je zřejmě a bez prostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí
škoda značného rozsahu ; dřeviny rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, po kud nedosahují stanovené velikosti.6' Kladné rozhodnutí v řízení o povolení ke kácení dřevin lze udělit pouze ze závažných důvodů, po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu. Každé povolení musí být náležitě zdůvodněno. Rozhodnutí by mě lo obsahovat povinnost přiměřené náhradní výsadby nebo finančního odvodu do rozpo čtu obce. V rozhodnutí by také mělo být uve deno, kdy se mají dřeviny pokácet. Mělo by to být zpravidla v období vegetačního klidu (od listopadu do března). Pokud jde o kácení kvů li výstavbě, mělo by být rozhodnutí o povole ní kácení podmíněno získáním (právní mocí) stavebního povolení. V případě, že investor stavební povolení nezíská, došlo by k pokáce ní zbytečně. PAMÁTNÉ STROMY Zvláštní ochranu zákon přiznává tzv. památ ným stromům. Za památné může pověřený obecní úřad vyhlásit takové stromy, které jsou »mimořádně významné«.7' Tyto stromy je za kázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Výjimku ze zákazů z ochrany památ ných stromů udělí pověřený obecní úřad jen v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně pře važuje nad zájmem ochrany přírody. Rozhod nutí o výjimce se vydává ve správním řízení, kterého se opět mohou účastnit občanská sdružení na ochranu přírody a krajiny a do tčení vlastníci sousedních nemovitostí. SANKCE Fyzická osoba, která poškodí nebo bez povo lení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, může být za tento přestupek potrestána pokutou
do 10 000 Kč. Pokud dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les poškodí nebo zničí bez povolení právnická osoba nebo fy zická osoba při výkonu podnikatelské čin nosti, může za tento správní delikt dostat po kutu až 500 000 Kč. Tato sankční řízení vedou pověřené obecní úřady, případně též Česká inspekce životního prostředí. Podnět k zahá jení sankčního řízení může dát kdokoliv. ■ Poznámky: " Povolení ke kácení vydávají obecní úřady. Na území národního parku a chráněné krajinné oblasti jsou k vydáni povolení příslušné jejich správy. 2' Žádost o povolení ke kácení dřevin musí obsahovat tyto náležitosti: 1. jméno, příjmení a adresu žadatele, 2. doložení vlastnického nebo nájemního vztahu k pozemku, na němž dřevina roste, 3. specifikace dřevin (druh, počet, velikost, situační nákres), 4. obvod kmene ve výšce 130 cm a 5. zdůvodnění žádosti. 3' Za -výchovnou probírku- nelze považovat seříznutí celé rozvinuté koruny vzrostlého stromu, což se bohužel v současnosti obvykle stává. Takový zásah je porušením zákazu poškozování stromů a měla by za něj být udělena pokuta. 4> Zdravotní důvody bývají často falšovány. Žadatel poukazuje na velmi špatný stav dřevin, realita bývá poněkud odlišná. Vhodnou procesní formou je zajistit oponentní posudek, který by vyvrátil tvrzení o špatném zdravotním stavu dřevin. 51 Těmito zvláštními předpisy jsou energetický zákon,zákon o vodách,zákon o drahách a zákon o pozemních komunikacích. 6> Stanovenými rozměry zákon rozumí obvod kmene do 80 cm měřený ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislý keřový porost do 40 metrů čtverečních. 7> Ustanovení § 46 zákona o ochraně přírody a krajiny.
MICHAL BERNARD Ekologický právní servis
Jak informovat občanská sdružení o zahájení řízení ízení o povolení kácení dřevin rostou cích mimo les probíhá v rámci správ ního řízení, které se řídí správním řá dem (zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, dále jen SR). Účastníky takového řízení jsou podle § 27 odst. 3 SŘ, který mj. odkazuje na § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně pří rody a krajiny také občanská sdružení, jejichž hlavní náplní činnosti je ochrana přírody a krajiny. Pokud sdružení podalo žádost o in formování o zahajovaných řízeních o povole ní kácení stromů k příslušnému obecnímu úřadu, je obecní úřad povinen je o zahájení řízení informovat. ■ Obsah oznámení: Obsahem oznámení se SŘ konkrétně nezabývá. Vezmeme-li však v úvahu základní zásady činnosti správních orgánů a způsob, jakým je vymezen obsah ji ných procesních úkonů, dal by se definovat jako: označení správního orgánu (adresa, znak obecního úřadu); předmět řízení (na příklad »zahájení řízení o povolení kácení dřevin«); označení žadatele; číslo jednací
Ř
mode loderní
obec
(spisová značka); jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby; vlastnoruční podpis oprávněné úřední oso by; datum. Dále je z hlediska hospodárnosti a rychlosti řízení vhodné uvést druh, počet a umístění dřevin. Oznámení nesmí obsaho vat státní znak ani úřední razítko. ■ Způsob oznámení a další náležitosti: Oz námení je nutné doručit bez zbytečného od kladu (§ 47 odst.l Sfi). Nelze tedy »čekat«, až bude žádostí o povolení kácení více. O způsobu doručení SR mluví velice nejas-
Doporučená literatura: Černý, R, Dohnal, V, Korbel, F, Prokop, M., Průvodce novým správním řádem, Praha, Lindě, 2006, Ondruš, R. Správní řád. Nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami, 1. vyd., Praha, Lindě, 2005, Ondruš, R. Průvodce úředníka novým správním
ně. Považuji za vhodné oznámení zasílat for mou, která umožňuje písemné potvrzení o dni převzetí či dodání zásilky (např. poštou na dodejku, elektronickou poštou s automa tickou zprávou o doručení, osobně), a to z to ho důvodu, že pokud by oznámení nebylo do ručeno, znamenalo by to fakticky znemožně ní uplatnění práv občanského sdružení, ze jména práva účastnit se řízení. Od 1. ledna 2007 lze na základě zákona č. 186/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 114/1992 Sb., nahradit písemné doručení zveřejněním na úřední desce a zároveň na in ternetu. Přesto i do konce tohoto roku je vhodné umísťovat oznámení i na úřední des ku. Oznámení nelze zasílat faxem a je nutno je zaslat i tehdy, nekoná-li se místní šetření. Nesplnění nebo částečné či opožděné spl nění povinnosti informovat o zahájených říze ních je nesprávným úředním postupem, který může být důvodem pro zrušení rozhodnutí.*
řízením, 1. vydáni, Praha, Lindě, 2006, Miko, L. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny.
MARKÉTA VIŠINKOVÁ
Komentář, 1. vydání, Praha, C.H. Beck, 2005.
Ekologický právní servis
srpen 2006
veřejná zeleň
příloha
Kroměříž převezme štafetu Kroměříž je vítězem grantového řízení na podporu kampaně Rok stromu, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. namená to, že město převezme pomy včetně přehlídek vítězů, tematické před slnou štafetu po městu Strakonice nášky o stromech a přírodě vůbec i oblí a počínaje letošním říjnem bude po bené vycházky s odborným výkladem. dvanáct měsíců ekologicko-osvětový projekt Součástí kampaně budou také výstavy, Rok stromu uskutečňovat. koncerty klasické i rockové hudby. Obyvatelé Kroměříže se mohou těšit na ce Plánuje se také vydání publikace o pa lou řadu zajímavých aktivit, jejichž hlavním mátných stromech regionu či vyhlášení cílem je propagace a osvěta ochrany přírody a vyhodnocení soutěže Strom roku 2007. s důrazem na význam a funkci stromů. Na sloupech veřejného osvětlení je 24 »Cílem projektu je podnítit zájem míst květinových mís, v nichž je vysázeno padesát ních obyvatel všech věkových skupin surfinií a stejný počet pelargonií v červené o ochranu životního prostředí a vyvolat nebo fialkové barvě. pozitivní vztah k přírodě symbolizované stromy,« konstatovala místostarostka měs ta Kroměříže Olga Sehnalová. Kampaň by měla být v příštím roce stěžejní akcí pro jektu Zdravé město Kroměříž. Naváže na již probíhající spolupráci města, škol, ne ziskového sektoru a nově i podnikatelské . veřejnosti. »Chceme, aby byla pestrá, smysluplná runtálské náměstí Míru se v těchto let a zajímavá skutečně pro širokou veřej ních dnech stalo ještě barevnějším. nost. Na jejím uskutečnění se bude podí K aktivitám s přímým a praktickým do Přibyla tam bohatá květinová výzdoba. let řada významných partnerů, například padem pak bude patřit výsadba stromů či Městský úřad, odbor správy majetku města,Knihovna Kroměřížska, Středisko volné organizování úklidu v přilehlém okolí nechal nainstalovat na sloupy veřejného ho času Šipka, ČSOP Planorbis, Dům kul města. osvětlení 24 nových květinových mis. Záro tury Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, Kampaň Rok stromu navazuje bezpro veň byly na náměstí osázeny kruhy pod stro Občanské sdružení Alternativa 003, dále středně na aktivity projektu Zdravé město, my, přičemž dva a dva protilehlé kruhy jsou Klub UNESCO, základní umělecká škola, který se v Kroměříži uskutečňuje již 10 let. vždy ve stejné barvě květin. Celkem se na ná Gymnázium Kroměříž a další,« pozna Posiluje místní partnerství a zapojuje do městí objevily čtyři barvy phloxů a levandu menala Olga Sehnalová. něj další subjekty, občany a zejména podni le. Nová květinová výzdoba přišla radnici na Podle místostarostky je spektrum part katelský sektor. Vhodným způsobem rov sto tisíc korun. nerů zárukou pestrého programu, v němž něž spojuje kulturně společenské akce nebudou chybět výtvarné, pěvecké, reci- s konkrétními akcemi k ochraně životního tační, literární a fotografické soutěže prostředí. /sk/
Z
Plánuje se také vydání publikace o památných stromech regionu či vy hlášení a vyhodnocení soutěže Strom roku 2007
Náměstí je barevnější
B
Nadace VIA s podporou Nadace České spořitelny vyhlašuje 4. ročník programu
POMÁHÁME LIDEM ZLEPŠOVAT MÍSTO, KDE ŽIJÍ, zaměřeny na obnovu a výstavbu veřejných prostranství. Uzávěrka přihlášek do programu: 31. srpna 2006 (datum poštovního razítka) Cílem programu »Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde žijí« je podpořit obnovu nebo výstavbu veřejných prostranství s aktivní účastí veřejnosti při plánování i samotné výstavbě. Veřejným prostranstvím může být park, náves, náměstí, dvůr činžovního domu, obytná ulice, opuštěná a nepoužívaná plocha nebo jiná veřejná plocha v obci/městě/na sídlišti. Projekty dětských hřišť se mohou přihlásit pouze v případě, že jsou součástí většího řešeného celku. Program v první řadě klade důraz na zapojení místních obyvatel do projektu. Podmínkou je, že veřejnost bude mít během plánovacího procesu možnost ovlivnit budoucí podobu prostranství a zároveň přispěje svou dobrovolnou prací k jeho výstavbě.
Náměstí Míru je od roku 2004 po kom pletní rekonstrukci za bezmála třicet milió nů korun. Přestože byla součástí této obnoVY výsadba šestnácti zcela nových stromů, někteří obyvatelé města vytýkali novému nrchitektonickému pojetí a uspořádání prá vě nedostatek zeleně, který byl patrný zvlášť ve srovnání s původními vzrostlými javory z padesátých let dvacátého století. Instalací květináčů a novou výsadbou v »kruzích« město vyšlo obyvatelům vstříc a zároveň ještěvíce zkrášlilo své největší náměstí. Iskl
Předpokladem účasti v programu je prokazatelná spolupráce s veřejnou správou (pokud žádá NO), s místními neziskovými organizacemi (pokud žádá obec a město), případně i s místními podnikateli v podobě organizační a/nebo finanční podpory. Pět vybraných organizací obdrží nadační příspěvek ve výši 200 tisíc korun, komplexní poradenství odborného konzultanta a účastní se 3 seminářů na téma plánováni s veřejností, plánování výstavby za účasti dobrovolníků a fundraising. Podrobné informace, formulář přihlášky a postup pro její podání jsou k dispozici na www.nadaeevia.cz nebo přímo v Nadaci VIA. Nadace VIA. Jelení 195/9. 118 00 Praha 1. tel: 233 113 370 kontakt: Kateřina Bláhová,
[email protected]
-ml
SNADACE ČESKÉ SPOŘITELNY
M0000372
SrPen 2006
moderní obec
27
SPRÁVA A ROZVOJ
Klient má právo o sobě rozhodovat Od 1. ledna 2007 vstoupí v platnost nový zákon o sociálních službách, který zásadním způsobem mění praxi v sociální ob lasti. Lidem v nepříznivé sociální situaci má zajistit podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. tomu, aby se uživateli dostalo sociál úrovních - státní, krajské, obecní a na úrov ních služeb v náležité kvalitě, pomo ni profesní asociace. Standardy říkají uživa hou standardy sociálních služeb. Stan telům služeb a jejich rodinám, co mohou dardy formulují ověřitelná kritéria kvality, očekávat, poskytovatelům, jak mají nabízet která musí poskytovatelé sociálních služeb dobré služby a zřizovatelům dávají konkrét splňovat. ní informaci o úrovni sociálních služeb Krajský úřad Středočeského kraje spolu a dalších potřebách jejich rozvoje a zkvalit s Centrem pro kvalitu a standardy v sociál ňování. ních službách, o. p. s., (CEKAS) při Národ Národní standardy jsou založeny na těch ním vzdělávacím fondu od října 2005 usku to principech: tečňují projekt Vzdělávání zadavatelů a po ■■ Princip dodržování práv uživatelů skytovatelů v oblasti standardů kvality soci uživatelé jsou v nevýhodném postavení vůči álních služeb ve Středočeském kraji. Je fi zařízení a jeho pracovníkům. Zařízení proto nancovaný z Operačního programu Rozvoj usiluje o vytváření podmínek, v nichž uživa lidských zdrojů, opatření 2.1. - Integrace spe telé mnohou svá práva naplňovat. cifických skupin obyvatelstva ohrožených so ■ Princip respektování volby uživatele ciální exkluzí. Prostřednictvím workshopů, zařízení vytváří podmínky, v nichž se uživa přednášek a konzultací chtějí zajistit, aby se li telé služeb mohou cítit důstojně, rozhodovat dem žijícím ve 38 domovech důchodců, třech se s porozuměním důsledků svého rozhod azylových domech a devíti rodinných porad nutí. nách v kraji dostalo kvalitních sociálních slu ■ Princip individuální podpory - služby žeb v souladu se všemi standardy kvality. jsou individuálně přizpůsobeny jednotiivým uživatelům. PRINCIPY NÁRODNÍCH STANDARDŮ ■ Princip zaměřený na celek - na situaci Zajištění standardů kvality v praxi je dlou uživatele služeb se pohlíží v souvislostech, hodobý proces, který probíhá na několika nikoli jen v dílčích aspektech.
ILUSTRAČNÍ FOTO: KAREL 2ITEK
K
Co je CEKAS? Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách (CEKAS) vzniklo v lednu 2004 při Národním vzdělávacím fondu, o. p. s.. Hlavní motivaci zakladatelů CEKAS bylo podpořit další využíváni vý sledků práce vzešlé za poslední léta z řady pilotních projektů, které Národní vzdělávací fond v ob lasti rozvoje sociálních služeb uskutečnil nebo se jich účastnil jako partner. Další informace jsou na adrese: www.cekas.cz.
28
moderní obec
■ Princip flexibility - služby se pružné přizpůsobují potřebám uživatelů, nikoli uži vatelé potřebám pracovníků, zaběhaným způsobům práce a režimu zařízení. PRVNÍ pozitiva v praxi Školení o standardech sociálních služeb již přináší první výsledky. Svědčí o tom názon pracovníků některých ústavů. Ing. Eva Rovná, Domov důchodců Luxor Poděbrady: »Podle mého názoru se již ně která pozitiva projevila, zvláště v dodržování práv klientů. Personál si začíná uvědomovat že klient má právo o sobě rozhodovat sám Abychom zjistili objektivně, co si klienti pře jí, spolupracujeme s výborem obyvatel.« PhDr. Miroslav Vyhnálek, Domov dů chodců Hostivice (okr. Praha-západ): "Po zitiva zavádění standardů sociálních služeb jsou tato: změna filozofie poskytování soci álních služeb, nový pohled na klienta jako na člověka, který má svá přání a požadavky na službu, kterou individuálně potřebuje posun od masového poskytování služeb k individuálnímu, klient jako aktivní článek poskytování sociální služby, posun od medicinalizace péče k normálním sociálním vztahům a pěstování komunitního aspektu začlenění klienta do normálního života v obci v návaznosti na propojování genera cí. Je zde vyšší vědomí možnosti ovlivňovat dění v domově důchodců - rada obyvatel, stravovací komise, procedura vyřizováni stížností, plánování aktivizačních činnos tí.® Ivana Rabochová, Domov důchodců Zdi ce (okr. Beroun): "Smyslem standardů je po soudit kvalitu poskytované služby, nebude docházet k tomu, že klient je pod vlivem per sonálu, který ho nutí k tomu, co nechce. Vždy jsme si mysleli, že naše služba je velice dobrá, ale standardy nám v několika přípa dech otevřely oči a my jsme viděli, že i v na šem případě byla porušována práva klientůKlient se bál někdy protestovat proti tomu, co nechtěl. Proto nyní podporujeme jeho sa mostatnost, nezávislost a respektujeme jeho potřeby.® KOMUNITNÍ plánováni K zajištění efektivních a kvalitních sociálních služeb pro své občany budou mnohé obce používat metodu komunitního plánováni sociálních služeb (KPSS). Ta by měla zabez pečit průhlednost procesu pro všechny zú častněné a umožnit praktickou účast na roz hodování nejen obcí jako zadavatelů, orga nizací nabízejících služby jako poskytovate lů, ale také samotných uživatelů služeb. Zá kladním předpokladem k zahájení KPSS je existence proškoleného týmu budoucích účastníků všech tří zmíněných stran. Pomoc s překonáním uvedených překážek před ča sem nabídla skupina krajských metodiků KPSS. Vzdělávání týmů vyslaných obcemi se uskuteční na podzim ve všech krajích ČR-
srpen 2006
SPRÁVA A ROZVOJ hrad neosvětlovali, protože turisté tou do bou tolik nejezdí, a my chtěli ušetřit. Lidem se to ale nelíbilo a protestovali. Jako by si najednou uvědomili, že bydlí někde, kde je hezky, že je to jejich domov, kde chtějí zů stat. Tak je hrad osvětlený i v zimě, i když to něco stojí. ■ Vedete také občanské sdružení Démonic ký koník, jehož cílem je vytvářet podmínky pro rozvoj občanské společnosti. O co kon krétně jde?
I 6 o
Pro místní obyvatele je vstup na hrad Loket zdarma.
Vidět, jak Loket krásní, bylo úžasné V malých městech je starosta ústřední osobou, která určuje směr, přesvědčuje ostatní o své vizi. Pokud se ji daří naplňovat, je to důvod ke štěstí. Alespoň tak to vidí senátor Parlamentu ČR a zástupce starosty města Loket Jan Hadrava. ■ Ve svém životopisu jste označil deset let po roce 1990, kdy jste byl starostou Lokte, za nejkrásnější období svého života. V čem onen půvab spočíval?
Ve formování města. Loket je na Sokolov sku, tedy v hornickém regionu. V této dřívěj ší »hrázi socialismu a míru« se kladl akcent na výstavbu sídlišť, kutání v zemi a na další věci devastující přírodu. V Lokti nebylo nic, co by se dalo vytěžit, a tak zůstal stranou zá jmu. Moc se tu neinvestovalo, proto naše malé město s 3500 obyvateli nebylo ani pří liš architektonicky socialismem dotčené. Zá roveň toho tady ale velice mnoho chybělo. To byla obrovská výzva, která aktivovala myšlení, pocit sounáležitosti mnoha lidí. By lo úžasné vidět, jak město povstává z pope la, mění se a krásní.
■ A co dnes? Máte pocit, že se tato vize na plňuje?
Někdy se mi zdá, že až přespříliš. Turistika je také průmysl a byznys, a ten má své záko nitosti. Tý někdy ubírají na poutavosti, pře bývají původní krásu, spočívající v určité zadumanosti místa. Trochu mizí určitá poe•ika, ale to je život. ■ Do jaké miry město Loket a hrad Loket jedno jsou?
!rPen 2006
■ Čili jde převážně o kulturu?
Ano, převážně. Naší zatím vrcholnou akcí je pořádání filmového semináře. To se stalo tak, že jsem se jednou prořekl před spolužá ky své dcery, že mám zkoušky na šestnáctimilimetrovou promítačku. Důsledek byl ten, že studenti filmové vědy se dali dohromady a vznikl první ročník semináře s názvem Šestnáctimilimetrový hrdina. Filmy toto for mátu se už moc nevyskytují, proto jsem se obrátil s prosbou o pomoc na francouzskou a britskou ambasádu, a tam nám velice ochotně a zdarma nechali dovézt velice zají mavé filmy. V dalších ročnících už jsme si propůjčili levně místní kino. Pak jsme do konce dostali dotace, nejen od města, ale i od kraje a Ministerstva kultury. Tím jsme se opět mohli rozšířit a udělali jsme jakýsi pandán ke karlovarskému festivalu. Ten je velký, my malí, on je bohatý, my strašně chudí. ■ Démonický koník také udělil Anticenu Zdeňka Nejedlého. Komu a za co?
■ A tou vizí bylo...
Každé město hledá svou identitu. Nám se přímo nabízela vzhledem k poloze Lokte mezi lázeňskými městy Karlovy Vary a Mari ánskými Lázněmi a hradem v Bečově nad Teplou. Navíc je Loket východiskem do Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. To jsou hodnoty, které tu přirozeně existují, ale nebyly vidět, protože je jako by zakryla se šlost, nevýraznost, omšelost. Z toho nám lo gicky vzešla vize, že se Loket stane turistickým centrem a městem, kde se dobře žije.
Démonický koník vznikl až v době, kdy jsem se stal senátorem. Říkal jsem si, že bych mohl využít prostory, které mám jako senátor k dispozici, k určitým kulturním aktivitám. Půjčit je spolkům, sdružením, jednotlivcům, kteří chtějí něco produkovat a ukázat, a těžko by hledali v rámci okresu prostory, které by byly zdarma. Vejde se tam jen pár lidí, proto jde převážně o menšinové žánry. Třeba stu denti si tam dělají poetické večery, občas je tam nějaká cestopisná přednáška a podobně.
Obecně by se referendy nemělo příliš hýřit, ale obecní referenda jsou oprávněná, říká Jan Hadrava.
Hrad, který byl za minulého režimu 20 let uzavřen, jsme získali od státu v roce 1991. Podařilo se nám ho otevřít za rok; investo vali jsme tenkrát do oprav opravdu dost pe něz. Protože je to majetek obyvatel Lokte, ne nějaké samosprávy, rozhodli jsme, že místní budou mít vstup zdarma. To platí dodnes, i když se to nemá. Turisté začali jezdit velmi brzo, ovlivnili rozvoj obchodu, služeb, ote víraly se zavřené prostory, jako všude se za čaly projasňovat fasády. Bylo to dost důleži té i proto, že lidé si uvědomili, jaká perla Lo ket je. Že žijí někde, kde je krásně. Stalo se třeba před několika lety, že jsme přes zimu
Jedné zastupitelce z Karlových Varů za její lví podíl na zrušení karlovarského divadelní ho souboru. To je něco, co Vary velice dekla suje. Myslím si, že k vybavenosti krajského města patří nejen divadelní budova, ale také stálý soubor, neboť je důležité zde něco tvo řit. Karlovy Vary jsou zvláštní tím, že se tam dováží skoro vše. I filmový festival, město má na jeho vytváření minimální podíl. Je to plný opak třeba jihlavského festivalu krátkého fil mu, jehož nositelem jsou právě Jihlavané. ■ K občanské společnosti patrně patří i refe rendum. Jaký je váš názor na jeho pořádání?
Obecně by se referendy nemělo příliš hý řit, ale obecní referenda jsou oprávněná. Mají občanský význam, protože lidé ovliv ňují věci, které se jich bezprostředně dotý kají, a občansky se tím mnohem více anga žují. Občané by měli mít možnost vyhlášení referenda iniciovat, ale počet lidí, kteří je mohou vyvolat, by měl být dán dost striktně, protože je to věc finančně náročná. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
moderní obec
29
I
SPRÁVA A ROZVOJ
Pomoc kočkám, nikoliv »pro kočku« Skupinka toulavých koček, pochutnávajících si na jídle, které jim právě naservírovala hodná paní. To je hlavně ve městech poměrně častý obrázek. Co však může udělat obec proti tomu, aby se kočky na jejím území zbytečně nemnožily a nezavdávaly příčinu ke stížnostem občanů? očky, které díky hodným lidem získá vají alespoň trochu potravy, totiž mají tendenci se okamžitě rychle množit. Tam, kde původně žily tři, čtyři, se během dvou let vytváří kolonie i dvaceti zvířat. S je jich zvyšujícím se množstvím však přibývá občanů, kteří je nemají v lásce a neúnavně si na ně stěžují také na radnici.
K
KRMIT, ALE NEMNOŽIT Jak tedy může obecní či městský úřad vyjít vstříc stěžovatelům - a zároveň jednat tak, aby se nestal terčem kritiky ze strany ochrán ců zvířat? Má-li se i toulavým kočkám dobře dařit, ale zároveň nemají-li v obci přibývat geometrickou řadou, je nutné je včas (dokud jich ještě není mnoho) odchytit a vykastro vat. A pak, s vyštípnutou značkou v uchu, po zahojení rány - tedy zhruba za pět až sedm dní, opět vypustit zpět »domů«. Ideální by bylo, pokud by takovou akci ini ciovali právě ti, kdo toulavé kočky krmí. Jen že krmiči koček jsou sice hodní, ale velmi často poměrně bezradní lidé, kteří si neuvě domují, že přemnožení »kočičích miláčků« se časem obrátí proti samotným zvířatům. V budoucnu totiž velká kolonie koček nebu de mít co jíst. A v horším případě někomu začne vadit natolik, že se bude snažit kočky' jakýmkoliv způsobem zlikvidovat. Chceme-li, aby se kočkám volně žijícím v ulicích měst a obcí dobře žilo, musíme te dy zajistit, aby se nemnožily. OCHRANÁŘI RÁDI POMOHOU Řešení ve formě prevence je prosté. Je třeba se domluvit s nejbližší ochranářskou organizací na realizaci kastračního programu a samo zřejmě pro něj vyhradit i potřebné peníze. Kastrace koček představuje položku v řádu několika málo desítek tisíc korun, s níž obec může počítat už při sestavování rozpočtu. Na-
víc mnoho se dá zařídit díky dobrovolníkům z řad krmičů koček - například pooperační péče, čímž se mohou dále snížit náklady. Zdroj financí na kastrační program lze ně kdy nalézt rovněž u soukromého subjektu, který celou akci sponzoruje. Ochranářské organizace sice bývají chudé, ale zato mají zkušenosti, jak takového sponzora nalézt a jak jej (ale třeba i představitele obce) pozi tivně zviditelnit v očích veřejnosti. Nejde přece o tolik peněz, aby vše muselo ztrosko tat právě na nich! Samotný odchyt koček ráda provede (bez nároku na odměnu, pouze za režijní nákla dy) většina ochranářských organizací, které jsou zaměřeny na péči o kočky. Jejich seznam lze získat například od Pražského spolku ochránců zvířat (www.psoz.cz) včetně dopo ručení ohledně kvality provedené služby. CO JE NUTNÉ OHLÍDAT V každém případě je užitečné ohlídat si na příklad to, který veterinář kastraci provádí, jak a kde se o kočky po kastraci pečuje a hlav ně, zda jsou opravdu všechna zvířata posléze živá a zdravá vypuštěna zpět. Občas se totiž stává, že takzvaný »kastrační program« je jen zástěrkou k likvidaci koček v dané lokalitě. Proto se nespoléhejte na pouhé telefonické ujištění, že vše je v pořádku, ale přesvědčte se raději na vlastní oči o tom, co se s odchy cenými kočkami děje. A ještě jedna rada: Je nutné, aby člověk, který se o kočky stará a spolupracuje s od chytem, nebo přímo kastrující veterinář zkontrolovali, zda kočka, která má být od chycena, mezitím neporadila a nechodí do úkrytu kojit maličká koťata. Pokud by v této době byla matka odchy cena, čekala by koťata smrt hlady. V tako vém případě je třeba buď počkat, nebo s kojící kočkou chytit i koťata, což však čas-
Několik rad ■ Kočky kastrujte vždy po konzultaci nebo za pomoci ochranářské organizace. ■ Do kastračního programu aktivně zapojte krmiče koček v dané lokalitě. ■ Před kastrací se přesvědčte, zda kočka není kojící matkou. Pokud ano, vypusťte ji bez kastrace zpět a pokuste se ji odchytit později. ■■ Zvolte kvalitního veterináře, který používá kvalitní materiál, například vstřebávací stehy. ■ Po kastraci nechte kočku alespoň pět dní v kleci. ■ Před vypuštěním kočky je nutné se přesvědčit, zda má jizvu dobře zahojenu. ■ Potřebujete-li z některé lokality kočky odstěhovat, snažte se jim najít jinou vhodnou náhradní; útulek je pouze krajním řešením.
30
moderní obec
Toulavé kočky téměř vždy najdou tu svoji »hodnou paní«. Jenže to s sebou nese riziko, že se rychle přemnoží a začnou vůči sobě vzbuzovat agresi ze strany i jinak slušných lidí.
to bývá obtížné. Proto u každé chycené kočky zkontrolujme, zda nemá ocucané »cecíky«. Pokud ano, je nutné ji okamžitě pustit zpátky a s kastrací asi dva měsíce po čkat. PROBLÉM OPUŠTĚNÝCH BUDOV Ovšem ochranářské organizace se v poslední době ocitají i před jiným velkým problé mem: Co si počít s kočkami, jež řadu let mě ly domov v parcích, zahrádkářských koloni ích nebo opuštěných pobořených budovách, které nyní budou odstraněny a místo nich začne vyrůstat nová zástavba? Pokud je investor či zhotovitel stavby bez citu, kočky obvykle zlikviduje a raději ani ne budu podrobně popisovat, jakými způsoby. A to i přesto, že svévolná likvidace koček je v přímém rozporu se zákonem na ochranu zvířat. Jestiiže však představitelům zadavate le nebo stavební firmy cit ke zvířatům a dob rá vůle nechybějí, či alespoň dbají zákonů, snaží se kočky z těchto lokalit nechat odchy tit a přemístit jinam. V takovém případě se opět spojí buď s ob cí, nebo s ochranářskou organizací. Kočky jsou odchytány a obvykle nejprve převezeny do útulku. Je-li to útulek dobrý, jsou tam vy kastrovány a zejména vyléčeny. Jenže kočka, která byla celý život zvyklá na volný, byť jistě nikterak luxusní život, bývá v útulku nešťast ná. Mnohé kočky mohou kvůli depresi z ta kové změny i zemřít. Koneckonců i volných míst v útulcích ubývá. Ideálním řešením je tedy nalézt pro kočky náhradní místo. Například soukromou far mu či dům s velkým pozemkem. Prostě ob jekt na venkově nebo okraji města, jehož ma jitel má nejen dostatek prostoru, ale také dobré srdce a kočky mu nevadí. Tam je mož né přesídlit několik koček, které jsou již vyje čené a vykastrované. Jedinou podmínkou je, aby byl na takové usedlosti k dispozici pro stor - třeba bývalý chlév, část půdy apod., v němž by noví obyvatelé byli alespoň měsíc drženi pod zámkem. Než si zvyknou, že tady je jim dobře a že toto je jejich nový domov. Ji nak by se snažily dostat do původního terito ria, což by je s největší pravděpodobnosti stálo život. ■ HANA JANIŠOVÁ Pražský spolek ochránců zvířat
srpen 2006
SPRÁVA A ROZVOJ
Centrum Ústí nad Labem se oživuje Prvním krokem k revitalizaci městského jádra severočeské me tropole se stala rekonstrukce Mírového náměstí. trukturální fondy Evropské unie pomá projekt »Revitalizace městského centra hají radnicím při jejich snahách oživo I. etapa, Ústí nad Labem«, jak byla obnova vat centra měst. Úspěšným příkladem náměstí a přilehlých ulic Hrnčířská a Revo je severočeská metropole Ústí nad Labem.luční nazvána, zažádalo v srpnu roku 2004 Město si s sebou již po šest desetiletí nese město o dotaci ze Společného regionálního těžké břemeno v podobě zcela zničeného operačního programu (SROP) v opatření historického centra. To bylo způsobeno nej Regenerace a revitalizace vybraných měst. prve válečným bombardováním a později Celkové náklady byly vyčísleny na 150,1 mil. nesmyslnou socialistickou výstavbou. Od le Kč, dotace ze strukturálních fondů včetně tošního srpna se Ústí nad Labem může pyš národního kofinancování byla přiznána ve nit zcela zrekonstruovaným Mírovým ná výši 107,8 mil. Kč. Dvanáct měsíců trvající městím. revitalizaci realizovala pod vedením projek tanta akad. arch. Michala Šrámka od čer ROZVOJ, KTERÝ JE KOMPLEXNÍ vence 2005 akciová společnost Stavby silnic Již delší dobu se v Ústí nad Labem diskuto a železnic. valo o nezbytnosti oživit městské jádro, a na vrátit tak na Mírové náměstí život. Záměrem ČEDIČ A ROŽANSKÁ ŽULA místních architektů ve spolupráci s vedením Základem projektu byla výměna téměř 23 ti města je oživit nejen jedno náměstí, ale ve síc m2 povrchů. Náměstí bylo osazeno štípa smyslu integrovaného rozvoje přeměnit tvář širšího centra severočeské metropole. Po stupně vznikaly a vznikají projekty na revita lizaci Mírového náměstí a přilehlých ulic. Přetváří se nedaleko položené hlavní nádra ží a plánuje se revitalizace přednádražního prostoru tak, aby umožnil využití labského nábřeží k nákupním možnostem a příjem ným procházkám. Vznikl rozsáhlý projekt nizozemské společnosti Multi Development, která místo stávající tržnice jižně od Mírové ho náměstí postaví obchodní a společenský komplex, jenž zároveň oživí okolí proslulého šikmého kostela. Je tedy zřejmé, že Ústí nad Labem přistoupilo k rozvoji svého centra opravdu komplexně.
S
REKONSTRUKCI pomohl srop Prvním v celé řadě těchto projektů je zmí něná rekonstrukce Mírového náměstí. Na
nou čedičovou dlažbou, která je prokládána pásy rožanské žuly. Vozovka přecházející z Hrnčířské ulice přes Mírové náměstí v ulici Revoluční byla opatřena asfaltovým kober cem a upravila se i její šířka. Samozřejmostí jsou bezbariérové přechody pro chodce. V severní straně náměstí stejně jako v obou přilehlých ulicích byly vysázeny listnaté stro my různých druhů tak, že vytvářejí jakési miniarboretum v městském prostředí. Význam ným doplňkem, umocňujícím celkový do jem, je nový městský mobiliář, jako jsou osvětlovací sloupy, pitka a vodotrysky. Projekty podobného rozsahu bývají bě hem na dlouhou trať, jsou finančně náklad né, vyžadují koordinované zapojení mnoha odborníků z nejrůznějších oborů. Bezpochy by však toto úsilí přináší své ovoce v podobě spokojených občanů. ■ TOMÁŠ SÝKORA vedoucí oddělení koncepcí Magistrát města Ústí nad Labem
Významným doplňkem, umocňujícím celkový dojem, je nový městský mobiliář, jako jsou osvětlovací sloupy, pitka a vodotrysky.
Nově zrekonstruované Mírové náměstí v Ústí nad Labem. Je osazeno štípanou čedičovou dlažbou prokládánou pásy rožanské žuly.
vpen 2006
moderní obec
31
SPRÁVA A ROZVOJ
Veřejné zakázky obcí z pohledu stavební společnosti Souběžně s vývojem trhu stavebních prací došlo mj. ke kvalita tivnímu posunu u zakázek jak soukromých investorů, tak veřejných vypisovatelů. Proti minulosti však už dnes nelze jednoznačně tvrdit, že soukromí investoři jsou lepšími vyhlašo vateli než veřejný sektor. zniklo několik společností, které měs jí možnost nárokovat si úrok z prodlení či tům a obcím nabízejí profesionální or jiné sankce. ganizaci veřejných soutěží a kvalita je Odlišnosti nalezneme i v době platnosti, jich práce je nesrovnatelně vyšší, než bývala resp. účinnosti smlouvy. U soukromých zaká ještě před několika lety. S platností nového zek bývají tyto lhůty zpravidla totožné, u ve zákona o veřejných zakázkách od 1. červen řejných není výjimkou, že se účinnost posou ce 2007 mohou obdobných služeb využívat vá až na dobu, kdy vypisovatel prokazatelně i menší obce, které byly doposud odkázány obdrží rozhodnutí o přidělení dotace. Podpi na vlastní lidské zdroje. Proto lze předpoklá sem takovéto smlouvy přistupuje stavební 5 dat, že tato spolupráce nejen na samotných společnost na ne zcela výhodnou podmínku, “ zakázkách, ale i na žádostech o dotace jíž je, že vlastní zahájení prací závisí na fakto- 5 a granty povede k větší efektivnosti, která se rech, které zhotovitel nemůže ovlivnit. Ing. Martin Borovička, generální ředitel odrazí ve větším čerpání finančních pro Z pohledu stavební společnosti musím SYNER, s. r. o.: Proti minulosti dnes už nelze středků v širším rozsahu. konstatovat, že výše uvedenou nevýhodu do jednoznačně tvrdit, že soukromí investoři jsou davatele neodstranila ani novelizace zákona lepšími vyhlašovateli než veřejný sektor. Nový ZMĚNA POSÍLILA o veřejných zakázkách a tuto problematiku zákon o veřejných zakázkách navíc může TRANSPARENTNOST ponechala na smluvních ujednáních obou uvolnit ruce k zefektivnění zadávání zakázek. SYNER, s. r. o., i další stavební společnosti stran. k soutěžím obecně přistupují s jasným zá měrem, kterým je předložení nabídky a na UVOLNI VYŠŠÍ LIMITY je i zvýšení původní dvoumiliónové hodnou jejím základě získání zakázky. O úspěšnos ZADAVATELŮM RUCE? zakázky na současných 20 miliónů korun, od ti naší společnosti svědčí i titul Dynamická Zákon obsahuje několik zásadních změn, které se dodržování zákona odvíjí. Zvážímefirma roku 2006, udělovaný sdružením které si vyžádala běžná praxe. Jednou z nich li jen jeden ukazatel - inflaci, jde o logickou CZECH TOP 100 společnosti s nejvyšší efektivností výkonů. Už minulá legislativa trvala na transpa rentnosti zadávání zakázek, což nově schválený zákon ještě upřesňuje. Před do davatele je předložena již zformovaná za dávací dokumentace s přesně vymezenými kritérii a je pak na jeho zvážení, jak »ušije« nabídku přímo na míru. Cena, doba vý stavby, splnění kvalifikačních kritérií, zá ruka či reference stavařů při výběrovém ří zení podle předem daných vah určí vítěze soutěže.
V
CO MŮŽE PŘIVODIT PRODLEVY VE SPLÁCENI Zkušenosti naší společnosti hovoří o tom, že na rozdíl od veřejných soutěží se u sou kromých zakázek jen zřídka vyskytne pro blém s financováním výstavby či rekon strukce. Obce totiž zpravidla čerpají dota ce, které jsou časově vázány na termín do končení prací, a obdobně nakládají i s roz počtem. Každé neplánované zvýšení výda jů zadavatele však může zapříčinit pro zhotovitele nepříjemnou prodlevu ve splá cení. Obce pak žádají o odklad plateb či o bankovní půjčky, praxí se stal i dodava telský úvěr. Smluvní podmínky běžně opravňují objednatele požádat o prodlou žení splatnosti faktur, a to až na dobu ně kolika měsíců, přičemž dodavatelé ztráce
32
moderní obec
Dominantu zrekonstruovaného Městského stadionu -Tipsport arénu, jejímž vyšším dodavatelem byla společnost SYNER - v Liberci slavnostně otevřeli loni v září. Letos v červnu získala v soutěži Stavba roku Libereckého kraje za rok 2005 mimořádnou cenu hejtmana Petra Skokana pro svůj nadregionální charakter.
srpen 2006
SPRÁVA A ROZVOJ
I
ista Je to tak snadné.
Společností SYNER zrekonstruovaná budova bývalé sokolovny ve Zlaté Olešnici nabízí odpovídající prostory pro obecní úřad, knihovnu či ambulanci. Rekonstrukce za zhruba 36 miliónů korun trvala necelých 17 měsíců a byla ukončena loni v listopadu.
změnu. V praxi to může znamenat, že rekon strukce či méně nákladné stavby, které tuto hranici nepřekročí, nebudou muset splňovat veškerá nutná kritéria. Což však neznamená, že půjde o neprů hledné zakázky. Díky jisté volnosti na stra ně zadavatele lze očekávat, že bude právě v jeho zájmu, aby se řízení zrychlilo a ze fektivnilo. TŘETINA ZAKÁZEK PRO OBCE A MĚSTA
Z delšího časového hlediska realizuje spo lečnost SYNER, s. r. o., přibližně dvě třetiny objemu stavebních prací pro privátní sek tor, zbytek tvoří veřejné zakázky. Průběh jednání se často podobá - i soukromí in vestoři chtějí pro sebe získat co nejvýhod nější podmínky. Obě strany si smluvně ur čí práva a povinnosti a nevyskytuje se zde třetí strana, která by mohla obchod ovliv ňovat. U veřejných zakázek se setkáváme ovšem rovněž s tím, že zadavatel nesprávně vypíše soutěž, takže řízení musí být zrušeno a ce lá procedura se prodlužuje. Občas dojde i k tomu, že do kvalifikačních předpokladů bývají zařazeny podmínky, které zákon ne zná. pamatovat na obchodní
PODMÍNKY Stále častějším požadavkem ze strany obcí se
stává, aby potenciální dodavatel byl držite lem certifikátu OH SAS 18001, o ochraně zdraví a bezpečnosti práce. Většina staveb ních společností včetně té naší už toto osvědčení vlastní. Pokud zadavatel na jeho držbě skutečně trvá, pak doporučuji jako vhodnější tuto podmínku zanést do obchod ních podmínek. ■ borovička
...i peníze ■ Řešíme komplexní systém poměrového měření spotřeby tepla v bytových i nebytových prostorech. ■ Rozúčtujeme spotřebu tepla a vody na jednotlivé uživatele bytů a nebytových prostor. ■ Provedeme zákonné ověřovaní měřičů tepla, objektových a bytových vodoměrů. ■ Zdokonalíme otopné soustavy: ■ montáží termoregulačních ventilů ■ stabilizací diferenčního tlaku ■ hydraulickým vyregulováním
ista Česká republika s.r.o. Jeremiášova 947 • 155 00 Praha 5-Stodůlky Tel.: 296 337 511 •
[email protected]
www.ista.cz
Senerálnl ředitel SYNER, s. r. o.
srPen 2006
moderní obec
33
8teooo-ow
Martin
Ušetříme Váš čas
EVROPSKÁ UNIE
Venkov na vlastních nohou ozdělí, nebo spojí evropské peníze český venkov? ptá se Ivan Ryšavý v červnovém čísle Moderní obce, a aniž přímo odpovídá, ústy exministra ze mědělství Ing. Mládka ukazuje, jak obtížné je vybalancovat poměry mezi jednotiivými žadateli a kolik různých a protikladných záj mů se na venkově střetává. Ponechme stranou otázku, která je svým významem a dosahem o patro výš než otáz ka položená v článku, totiž zda to mají být ev ropské dotace, na nichž má být budoucnost venkova v zemích EU závislá. Nikoli proto, že by tato otázka byla bezpředmětná a zbyteč ná, ale prostě proto, že je alespoň na nejbližší rozpočtové období EU vyřešena. K žádné mu »europřevratu« v systému přerozdělová ní financí nedojde, a tak jej berme jako fakt. Jenže i v novém finančního období 2006-2007 je o co hrát. V případě ČR, tedy přesněji českého venkova, o 93 mld. Kč. Ex ministr Mládek naznačuje, že karty či vlastně peníze jsou rozdány a že k žádným změnám už nedojde. To je ovšem účet bez hostinského a nový ministr, do jehož kompetence by mohl spadat jak místní rozvoj, tak zeměděl ství, by mohl leccos změnit. Ale kterým smě rem? Ať už ten skoro stomiliardový balík vy padá sebeimpozantněji, venkov se všemi je ho potřebami to nenasytí a nechtěl bych být v roli arbitra, který by měl kasu přerozdělovat. Doporučil bych mu jediné: Nechte to na nich, oni nejlíp vědí, jak s těmi penězi naložit.
R
MAS RESPEKTOVANÝM PARTNEREM V ČR vzniklo kolem stovky místních akčních skupin (MAS), sdružujících samosprávy, podnikatele a zástupce neziskového sekto ru. Mnohé jistě účelově podle zásady, že »se to může hodit a skoro nic to nestojí«, řada je však již dnes pevně zakotvena ve svém regi
onu a je respektovaným partnerem a spolu tvůrcem své oblasti. Je zarážející, že těmto skupinám, které mají vepsáno přímo ve svém rodném listu spojovat zájmy všech, kteří na venkově žijí, podnikají a baví lidi, má být přiděleno pouhých 5 % z evropského balíku. A že - a to je vlastně ještě horší - ne existuje zatím žádný program nebo alespoň náznak toho, že by se některý z centrálních orgánů zabýval tím, jak by jim v jejich neleh ké úloze pomohl. Skoro to vypadá jako oba va z toho, že by někdo mohl ukrást z centrál ně rozdělovaného koláče tak velký kus, že by to vyvolalo otázku, zda toho centrálního »přerozdělovače« vůbec potřebujeme.
Ve Francii však už to, že o penězích se má rozhodovat tam, kde se z nich staví, pochopili. PODÍVEJME SE DO FRANCIE Francie je zemí sice skoro desetkrát větší než ČR, ale s mnoha společnými rysy-s roztříště nou strukturou venkovského osidlem, s mi mořádně štědře dotovaným tradičním země dělstvím i velmi rozdílným charakterem jed notlivých krajů či oblastí. Ve Francii však už to, že o penězích se má rozhodovat tam, kde se z nich staví, pochopili. A tak kraj či stát zajiš ťuje místním akčním skupinám profesionální zázemí. Je to výhodné finančně i »strategicky«. Místní sdružení nejsou odkázána na všelijaké, seriózní i méně seriózní lovce evropských do tací a nemusí se s každým rozhodováním ob racet hned k vrchnosti. Rozhodují si o nejlep ších projektech - jak od zemědělců, tak ostat ních podnikatelů, tak od obcí - sama a nesou
také za to odpovědnost. A centrální úřady se zbaví mnoha desítek úředníků, kteří dnes mu sí, pod neustálým podezřením z kompce a často pod neřešitelným časovým tiakem, tří dit, posuzovat, vylučovat a přidělovat. »Pseudobyznys« lovců dotací by v konkurenci spo lehlivých vlastních regionálních profesionálů začal skomírat stejně, jako vyhynuli u nás po otevření české měny veksláci, a korupce by byla omezena na míru, která je v evropském (či středoevropském) sociálním prostředí po važována za nízkou. To všechno by byla ovšem pravda jen v případě, že by místní akč ní skupina skutečně řádně fungovala a byla schopna s penězi i odpovědností patřičně na kládat. Ale jen máločeho se je třeba obávat tak málo jako toho, že by EU nevytvořila do statečně silné kontrolní mechanismy a sank ce pro nepořádné klienty evropské pokladny. Kdo by v konkurenci propadl, ztratil by-jak je tomu ve zmíněném francouzském modeluvýhodu vlastní svéprávnosti, zůstal by odká zán zase jen na neadresnou, nejistou a kon flikty vyvolávající podporu z dalekého centra. Dočkáme-li se toho, že dvě »venkovská« mi nisterstva budou sloučena v jedno, mohl by to být první krok k tomu, aby se našla cesta i k to mu, aby se venkovské oblasti zbavily ponižu jící role žebráků prosících o almužnu a posta vily se na vlastní nohy. Že to nepůjde naráz a že to bude doprovázeno mnoha spory i kon flikty', je jasné. Ani Francouzi nedospěli k sou časnému modelu za rok, a ani ten jejich mo del není samospasitelný a dokonalý. Ale je krokem k tomu, aby evropské peníze venkov skutečně spojovaly, nikoli rozdělovaly. ■
JAROSLAV HUK mlstostarosta Roztok předseda DSO Přemyslovské Střední Cechy
ROP: Kraje určují své priority letech 2007 až 2013 by mohly kraje Ús tecký a Karlovarský získat z evropských strukturálních fondů až 588 mil. eur (ví ce než 15 mld. Kč), což je 16% z celkového ob jemu finančních prostředků určených pro ČR. »Usilujeme o to, aby podíl těchto peněz dosáhl pro všechny kraje minimálně 20 % z celkové sumy, kterou obdrží ČR. Náš kraj jako jeden z nejvíce postižených regionů tyto pemze po třebuje a jistě je bude umět dobře využít,« uve dl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Celkem by mělo v letech 2007 až 2013 smě řovat do ČR v rámci tzv. cíle Konvergence 25,88 mld. eur. Týto prostředky budou rozdě lovány v rámci jednotlivých operačních pro gramů. Pro podporu rozvoje krajů pak bu dou rozhodující Regionální operační pro gramy (ROP), jejichž zaměření a priority kra je samy určovaly. Ústecký kraj ve svém ROP stanovil následující priority a rozdělení pro středků:
V
34
moderní obec
■i Regenerace a rozvoj měst (zvýšení kva lity fyzického prostředí urbanizovaných čás tí regionu-40%), ■ Integrovaná podpora místního rozvoje (oživení a vyvážený rozvoj venkovských ob lastí a jejich komunit prostřednictvím reali zace cílených integrovaných projektů vychá zejících z místní poptávky -8%), ■ Dostupnost a dopravní obslužnost (zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a je ho efektivní dopravní dostupnosti - 40 %), ■ Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj ČR v regionu - 12 %). Rovněž Jihočeský kraj se připravuje na nové programovací období. »Návrhem Regionální ho operačního programu Regionu soudržnos ti Jihozápad, jenž sdílíme společně s Plzeň ským krajem, se již zabývaly rady obou krajů. Zároveň ho projednaly spolu se Svazem měst
a obcí, zástupci neziskového sektoru a expert ní sféry, Spolkem pro obnovu venkova, hospo dářskou a agrární komorou včetně ministers tev pro místní rozvoj a financí,« konstatoval radní Jihočeského kraje Pavel Pavel, zodpo vědný za oblast regionálního rozvoj a evropské integrace. Zároveň zdůraznil, že jako všechny operační programy podléhá i ROP formální mu schválení Evropskou komisí (EK). »V současné době máme za sebou už tři ne formální konzultace o návrhu dokumentu se zástupci EK, na kterých zazněla řada cenných rad a doporučení. Oficiální vyjednávání ope račních programů začne až po vydání defini tivních verzí všech Nařízení Evropské komise pro zpracování strategických dokumenti), což bude nejdříve v září. Prozatím má náš návrh čtyři prioritní oblasti podpory: Dostupnost center, Stabilizace a rozvoj měst a obcí, Rozvoj cestovního ruchu a Technická asistence pro gramu,« upřesnil Pavel Pavel.
srpen 2006
EVROPSKÁ UNIE
I
Program spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU Jedním z hlavních nástrojů strukturální politiky Evropské unie jsou strukturální fondy a Česká republika jako členský stát má přístup k čerpání dotací z těchto fondů. ěsta, obce, svazky obcí a kraje si mo hou vybrat ze širokého spektra fi nančních i nefinančních služeb ČSOB, které pomohou uskutečnit jejich pro jekty a zapojit do nich peníze z evropských fondů. Individuální přístup k řešení každého případu při využití dotačních titulů České re publiky a Evropské unie umožní nalézt opti mální složení finančních prostředků potřeb ných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru. Využijte našich bohatých zkušeností, které jsme získali při předfinancování dotací a spolufinancování a realizaci projektů pod porovaných z fondů EU po vstupu ČR do EU.
M
audit, zajišťuje zpracování žádostí o dotaci ve spolupráci s vybranými poradenskými fir mami, nabízí pomoc při vyhledávání vhod ných partnerů pro konkrétní projekt a další poradenské služby. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU Z KOHEZNÍHO FONDU Co se týče projektů životního prostředí, kte ré jsou primárně financovány z Kohezního fondu EU, jsou příjemci dotací zavázáni po skytnout část finančních prostředků z vlast ních zdrojů, tj. obvykle z příslušných komu nálních rozpočtů. ČSOB nabízí možnost pro-
financování těchto závazků. K dispozici jsou jak dlouhodobé investiční, tak krátkodobé překlenovací úvěry. V rámci finančního part nerství může zajistit i kompletní správu pro jektových účtů včetně využití vázaných účtů, depozitních produktů, instrumentů k ošetře ní kursových rizik apod. Příjemci financování nemusejí být pouze municipality, tj. obce, kraje nebo svazky ob cí, ale mohou jimi být i společnosti (napří klad Vodovody a kanalizace), které splňují podmínky EU pro přijetí těchto dotací. V ta kovém případě a při respektování alespoň částečné finanční samonosnosti projektu je snaha ČSOB udržet přinejmenším část zá vazků mimo komunální rozpočty. Podrobnější informace jsou zveřejněny na stránkách www.csob.cz/fondyeu. KOMERČNÍ
prezentace
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Pro komunální sektor jsme připravili speciální schéma financování těchto projektů, které za hrnuje nejen přísliby úvěrů a samotné úvěry, ale navíc i poradenské služby našeho útvaru EU Centrum. Závazný úvěrový příslib je do kladem prokazujícím zajištění financování da ného projektu při žádosti o dotaci z fondů EU. Úvěr na předfinancování dotace a spolufi nancování projektu představuje financování určené na úhradu uznatelných nákladů, kte ré budou následně spláceny dotacemi z fon dů EU nebo ze státního rozpočtu, a zároveň také prostředky na úhradu těch nákladů pro jektu, jež nejsou pokryty ani dotací, ani vlast ními zdroji klienta. EU Centrum je útvar specializovaný na projekty dotované ze strukturálních fondů EU. Poskytuje klientům bezplatný dotační Časové schéma realizace projektů financovaných z prostředků EU Fáze
ČSOB
Konečný příjemce dotace/dlužník/klient ČSOB
1
Orgány státu/EU
Příprava projektu Žádost o příslib úvěru
2
Schvalovací proces Vystaveni úvěrového příslibu
3
Předložení žádosti spolu s příslibem úvěru implementační agentuře
4
Rozhodnutí o projektu
__ 5
Rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouva o financování
6 7
__ 8
Uzavřeni úvěrové smlouvy Čerpání úvěru, kontrola plněni podmínek úvěrové smlouvy
Realizace projektu Žádost o dotaci z fondu EU
9
Kontrola dokumentů a plnění podmínek EU
10 11
Platba dotace Splácení úvěru z dotace EU, resp. SR Splácení úvěru z vlastních zdrojů klienta
ZDROJ: CSOB
srPen 2006
moderní obec
35
I
informační a komunikační technologie
Barevné linky mohou pomoci nejen při povodních arevné telefonní linky nejsou pouze komerční záležitostí. Naopak, mohou v případě nouze zachránit majetek nebo dokonce životy lidí. Lze je totiž použít při přírodních katastrofách, výjimečných si tuacích a především při telefonním styku s občany. Magistrát hlavního města Prahy (MHMP) při letošních březnových povodních zřídil callcentrum s číslem 800100991. »Pro infor mování občanů o aktuální situaci během povodní byl na našem magistrátu zajištěn od 28. března 2006 nepřetržitý provoz bez platné telefonní linky. Do ukončení provozu, tedy až do 10. dubna, zaznamenalo callcent
B
rum 3664 hovorů. Většinou (zhruba z 80 pro cent) volali občané, v ostatních případech firmy sídlící v postižené oblasti Prahy,« vy světluje Eva Kubátová z odboru Public Relation MHMP Lidé nejčastěji potřebovali znát informa ce o aktuálním stavu a také rady, kam se ob racet s konkrétními problémy. »Bezplatnou informační linku či linky využívá náš magis trát při nejrůznějších příležitostech. Nejen v krizových situacích, jako byla povodeň v roce 2002 a letos, ale i tehdy, když se oče kává zvýšený zájem občanů o informace, například v době konání mistrovství světa v hokeji,« dodává Eva Kubátová.
Zřejmě proto, že Brno neleží v záplavové oblasti, tamní magistrát se zavedením ba revných telefonních linek nepočítá. Stejně jako nedaleké město Boskovice. Naopak velmi dobré zkušenosti mají na Úřadě Městské části Praha 5. Jeho barevná linka je určena všem lidem, kteří si zadarmo zjišťují nejrůznější informace, především z oblasti právní. Kompromis volila Městská část Praha-Zbraslav. »Vlastní linku nemá me, ale například při letošních jarních po vodních jsem odkazovali naše obyvatele na callcentrum pražského magistrátu,« říká zbraslavský starosta Ing. Petr Valenta. /ski
Více o barevných linkách ■ Výhody: Nejčastěji mají tyto linky předčíslí 800 nebo 844 (8XX). Předčíslí 800, tj. tzv. zelená linka, je pra volající zcela zadarmo. Předčíslí 8XX, v tomto případě modrá linka, znamená, že se volající dělí o náklady s volaným. Podle Nikolaje Šťáhlavského z firmy CTMS, poskytovatele těchto telekomunikačních služeb, jde většinou o sazby za místní tarif do pevné sítě, tedy částky, které nejsou nijak vysoké. Jednou z výhod mluví cích ve prospěch zřízení barevné telefonní linky například na obecních úřadech či institucích sloužících nejšir šímu obyvatelstvu je snadná zapamatovatelnost čísla na této lince a výhodná cena volání.
■ Úskalí: Riziko nežádaných volajících - lidí, kteří na barevné linky volají pro zábavu. Vznikají tím náklady na příchozí volání i na práci operátora. Toto riziko je možné významně snížit využitím linek s předčíslím 844, kde volající hradí část nákladů na volání ve výši přibližně odpovídající místnímu tarifu.
■ Náklady na provoz: V ČR jsou ve srovnání s Evropou o desítky procent vyšší. Také poplatky za přidělen čísel jsou proti ostatním evropským zemím vysoké. Jedním z důvodů vysokých nákladů na provoz zelených a modrých linek je podle Olgy Sedláčkové, nezávislé konzultantky v oboru telekomunikace, mj. i to, že v so bě zahrnují i náklady na zahájení a ukončení volání v sítích těch operátorů, jejichž zákazníci na barevná čísla volají. V ČR jsou až o 30 % vyšší než v zemích EU (dokládá to i 11. implementační zpráva Evropské komise o postupu deregulace trhu elektronických komunikaci v jednotlivých členských státech EU). Protože se ČR
Barevné telefonní linky mohou v případě nouze zachránit majetek nebo dokonce životy lidí.
zavázala k pokračující liberalizaci odvětví elektronických komunikací, lze očekávat, že vzrůstající konkurence na trhu přinese i snížení cen volání na barevné linky, komentuje to Nikolaj Stáhlavský z CTMS. V současné době je dominantním poskytovatelem barevných linek Český Telecom (60 % všech linek s předčíslím 800 a 50 % linek s předčíslím 844). Objevují se i další operátoři těchto linek, například CTMS či GTS Novera.
oderní mock obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud neni zrušeno.
KÓD:
1017
Adresa objednavatele:
1 II 11 )(
NÁZEV ORGANIZACE: PftlJMENl:
jméno:
( 11
II II )[ )(
l( 11
)( 11 II II )( 11 j( )[
II 11 )f II 11 )(
II )( )( )(
II ]( 1 )( )( 1
□□□□OCDOOOO muu OCDOOCDCDCD , □□□ocncncnocncDCDCicn
uucexp
OODOOOODOOO
obec propese:
^ OOOOD
ocooDCDCDcncDDDCDOQQOO
Způsob platby: FAKTURA
O
SIPO
spoj. č.
uucexp,
OBEC
1
11
OOOQOODOOOODOOOOOO □□□□□□□□(ZOO ■*= □□□□□
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
36
moderní obec
SLOŽENKA
Q
Údaje pro fakturaci:
*□□□□□□□□
■>* □□□□□□□□□□□□□□ □□□□□□□□□□□□□
cnooocnocjcjom
shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
)( )( 11 )( 11 )( )[~)( 11 )( 1 f~l í II )( 1 PftlJMENl: 1 II 11 )( 11 II II l( 11 II 11 l( 11 )( )[ 11 )( )( 1 JMÉNO: ( 11 )[ 11 |( )( mni 11 1 TITUL □□□□□□O NÁZEV ORGANIZACE:
Q
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
C. OCTU: Adresa PRO DORUČOVANÍ:
PLATEBNÍ KARTA |
Vyplňte kontakt:
1
TELEFON:
1
E-MAIL: RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatné s lim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byfy po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem i. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7,170 55. Dobrovského 25, jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu. analýz, organizování dalších akci, zasíláni informaci prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce Souhlasím se zasilánfm ob chodních sděleni elektronickou poštou ANO D NE D
srpen 2006
Města a obce bez starostí ■■■ Komunikace měst a obcí s občany, co se týče využití moderních tech nologií, je u nás ve srovnání se zeměmi, jako je třeba Německo, stále pozadu. Řada starostů tuto skutečnost již změnila nebo postupně mění. Patříte i vy mezi ty, kteří chtějí komunikaci s občany zlepšit a zrychlit? T-Mobile má pro vás řešení! Pojďte se podívat do moderní obce!
Jak se žije s T-Mobile Městečko bez starostí leží uprostřed lesů na Českomoravské vrchovině. Starosta byl dří ve běžným občanem, kterému vadilo, jak městečko funguje, a tak se rozhodl kandidovat do zastupitelstva, aby to změnil. Městečko má vlastní policii a také několik služebních vozů pro zaměstnance obce. Organizuje pro své obyvatele kulturní akce a veřejné diskuse o problémech obce. V komunikaci s občany se snaží v maximální míře využít moderní technologie. Městečko využívá služby T-Mobile a řadu jeho partnerských řešení. 7:00 Obecní policii začíná denní směna. Strážníci už hlídají u přechodů před školou. Dispečerka zapíná počítač a díky partnerskému řešení pro logistiku vozového parku má ihned přehled o tom, kde jsou momentálně vozy obecní policie. Díky službě Kde je... si však může nechat přibližně lokalizovat i jednotlivé strážníky. Na dispečerské pracoviště obecní policie jsou přiváděny také veškeré zprávy ze zabezpečovacích systémů umístěných v obecních budovách a vozech tak, aby při ohrožení obecního majetku mohla co nejrychleji zasáhnout. 7:30 Obecní úřad začíná pracovat. Ozývají se První telefonáty na zelenou linku pro ko munikaci s občany. Občan je po zavolání nej
prve přepojen do automatizované recepce, kde si zvolí, co přesně od úřadu potřebuje. Teprve poté je přepojen na příslušného úředníka. 8:15 Do terénu vyrážejí sociální pracovni ce, které se starají o několik seniorů a sociálně slabých rodin v obci. Senioři mají od obecního úřadu nainstalováno partnerské řešení Danius pro signalizaci ohrožení osob, které hlídá, zda jsou senioři v pořádku. V případě potřeby také mohou senioři stisknout tlačítko pro zavolání rychlé záchranné pomoci, spojení s rodinou či spojení s pracovnicí na obecním úřadě. Spojení s pracovnicí obecního úřadu přitom vyjde seniory jen na 1,50 Kč/min., a to díky Privátní podnikové síti, kam jsou tyto SIM karty zařazeny. 8:45 Starosta před odjezdem na krajský úřad rozesílá pomocí obecní SMS aplikace zprávu občanům o tom, že příští týden bude umístěn u obchodu s potravinami kontejner pro sběr smíšeného odpadu. Občané jsou na komunikaci s úřadem pomocí SMS již zvyklí. Navíc si mohou kdykoliv pomocí SMS s příslušným klíčovým slovem zažádat o zaslání vybraných údajů, jako jsou telefonní čísla na obecní úřad nebo strážníky obecní policie, informace o kulturních akcích apod. Systém jim pak požadované informace zašle obratem a funguje 24 hodin denně.
Chcete, aby vaše obec fungovala stejně bezstarostně? Stačí, když zavoláte na telefonní číslo Zákaznického centra 603 603 603 (4603 ze sítě T-Mobile) nebo napíšete na
[email protected]. A pokud chcete vědět více? Čtěte příští číslo Moderní obce!
10:15 Na obecní policii volá manželka jedno ho ze seniorů, který má problémy se slu chem a s pamětí. Její manžel se šel v šest ráno na hodinu projít a stále není do ma, telefony nebere. Pracovnice obecní policie obratem zjišťuje díky službě Kde je... polohu manžela a posílá k němu nejbližší hlídku. 10:20 Hlídka hlásí telefonem, že je vše v pořádku a manžela odváží zpět domů k manželce. Díky obecní Privátní podnikové síti stojí spojení jen 1,50 Kč/min. a obec nemusí investovat do drahých vysílaček. 11:30 Starosta na poradě na krajském úřa dě obdržel několik formulářů, které je nutné ještě dnes vyplnit a odeslat zpět na úřad. Připojuje se tedy ze svého note booku pomocí T-Mobile EDGE k internetu a posílá formuláře svým úředníkům. Vzá pětí také volá, aby zjistil, zda je v obci vše v pořádku. Použitá řešení »» T-Mobile Recepce »»Kde je... »» Privátní podniková síť »»Zelené volání »» T-Mobile Direct »» Internet na cestách »» Logistika vozového parku »» Telemetrie - vzdálený sběr dat »»Zabezpečení objektů »» Zabezpečení vozidel »» SMS aplikace
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Statistika pro obce na webu ČSÚ Za začátek moderní statistiky lze považovat datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoroč ním sčítání lidu. Od té doby se na našem území odvíjí historie pevného svazku státní správy a statistické služby. Přitom právě výsledky sčítání lidu i nyní patří k těm informacím Českého sta tistického úřadu (ČSÚ), které veřejná správa využívá nejčastěji. ejsou však ani zdaleka jediné, o které je zájem, nabídka ČSÚ na webu www.czso.cz je mnohem rozsáhlejší. Orgány veřejné správy přicházejí do styku se statistickou službou ve dvojí formě. Jed nak mají v některých případech rovněž zpravodajskou povinnost a musí poskyto vat požadované statistické informace, jed nak informace zveřejňované Českým statis tickým úřadech samy vyhledávají a použí vají k různým účelům.
N
INFORMAČNÍ
potřeba nestrádá
»Jak ukázaly výsledky terénního výzkumu mezi vedoucími odborů všech krajských úřadů a pracovníky úřadů pověřených obcí, který zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj, informační potřeba těchto pracovníků je dostatečně saturována,« uvádí Eduard Durník, ředitel odboru veřejných databází ČSÚ. »Až nás překvapilo, že nic výrazně ne postrádali, pouze se objevily požadavky na větší aktuálnost údajů a možnost tvorby vlastního dotazu. Respondenti nejčastěji využívají vlastní databáze a web ČSÚ. Z pří ležitostně využívaných zdrojů dat obsadily další místa městská a obecní statistika (MOS) a geografický informační systém (GIS).«
Přestože web ČSÚ patří k nejoblíbeněj ším zdrojům dat pracovníků veřejné správy a jeho návštěvnost stále roste, neuškodí přiblížit podrobněji, co vše na něm lze na lézt. V obrovském množství informací totiž mohou leckteré zapadnout a leckdo si ani neuvědomí, že by je právě na tomto webu mohl nalézt.
STRÁNKY ČSÚ LETOS V NOVÉM ČLENĚNI Od ledna 2006, kdy byla spuštěna nová po doba internetové prezentace ČSÚ, jsou tam statistická data členěna do sedmi základ ních skupin: Ekonomika; Lidé a společnost; Mezinárodní srovnání; Trh práce a mzdy;
Pro pracovníky veřejné správy bývají na webu www.czso.cz častým zdrojem informací strá?íky v rubrice Regiony, města, obce.
Věda, výzkum, informační technologie; Ži votní prostředí a zemědělství a Souhrnná data. Odkazy na ně jsou umístěny vodorov ně v horní části stránky. V nové verzi strá nek lze najít pohromadě všechny typy vý stupů vztahujících se k dané oblasti statis tiky- nejnovější čísla v tzv. Rychlých infor macích; publikace; časové řady; analýz)'; metodiku a externí zdroje dat. Novinkou jsou speciální rubriky pro různé skupiny uživatelů: analytiky, novináře, podnikatele a studenty.
RSS KANÁL USNADNI PŘÍSTUP K PRÁVĚ VYDANÝM PUBLIKACÍM Dalším zkvalitněním webu ČSÚ je RSS ka nál, který umožňuje snadný a rychlý pří stup k právě vydaným publikacím a Rych lým informacím. Pro méně znalé uživatele internetu připomeňme, že ke čtení a staho vání těchto novinek je zapotřebí speciální program - tzv. RSS čtečka, která umožní zprávy načíst (čtečku je možné stáhnout zdarma z internetu). Do RSS čtečky je nut né doplnit všechny adresy (RSS kanály), ze kterých chce uživatel stahovat novinky. Jak mile se pak na vybraných adresách zveřejní nové informace, ihned se jejich titulek ob jeví na uživatelově monitoru, jestliže si tak čtečku nastavil. Orientaci na webu ČSÚ dále usnadňuje menu v levém sloupci, které upozorňuje na nejžádanější statistiky (Inflace, Infrastat, Makroekonomické údaje, Nejnovější eko nomické údaje, Obyvatelstvo - demografie, Publikace, Regiony, města, obce, Ročenky Rychlé informace - archív, Sčítání lidu, Zá kladní údaje o ČR) a dále člení obsah na re gistry a databáze, informace o sběru dat a informace o ČSÚ.
VÝSLEDKY SČÍTÁNI" LIDU ZŮSTÁVAJÍ STÁLE AKTUÁLNÍ
Jaká statistická data zajímají úředníky ■ Informační potřeba úředníků samosprávy je saturována, stejně tak dostupnost statistických údajů není primárně hodnocena jako problém. Nicméně existuje požadavek na větší aktuálnost údajů a možnost tvorby vlastního dotazu. To jsou hlavní závěry, které vyplynuly z výzkumu v prosinci minulého roku, který zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Objektem šetření byli vedoucí odborů všech krajských úřadů (106) a pracovníci městských úřadů pověřených obcí (181). ■ Respondenti mj. odpovídali na otázku, k čemu především potřebují a využívají ve své práci municipální a regionální data. V tabulce hodnotící relativní četnost obsadila první místo běžná činnost úřadu s průměrnou známkou 2,06. Další pořadí obsadily zpracování žádostí o dotace (2,62), tvorba strategických dokumentů rozvoje kraje (Strategie, PRK, ROP), sledování a vyhodnocování (monitoring) realizace a výsledků strategic kých a koncepčních dokumentů (3,02), prezentace výsledků rozvoje kraje veřejnosti (3,06) a tvorba dlouho dobých koncepčních dokumentů v jednotlivých oblastech působnosti kraje. ■ Jako nejpotřebnější dotazovaní hodnotili statistické údaje kategorií obyvatelstvo (2,06), působnost orgánů státní správy (2,17), charakteristika území (2,30), sčítání lidu, domů a bytů (2,43), hospodaření obcí a krajů (2,62), životní prostředí (2,67), nezaměstnanost (2,74) a zaměstnanost (2,76). Stejné údaje byly téměř v totožném pořadí hodnoceny jako nejlépe dostupné. ■ Zkoumání frekvence využití zdrojů dat ukázalo, že nejčastěji jsou využívány vlastní informační databáze (1,76) a web Českého statistického úřadu (2,47). Spíše příležitostně se využívají geografický informační systém (2,56), publikace ČSÚ (2,74), městský informační systém (2,90), městská a obecní statistika (2,92), resortní statistiky (3,04) a krajský informační systém (3,15). Jako téměř nevyužívané zdroje dat byly charakte rizovány přímý kontakt s pracovníky krajských reprezentací ČSÚ (3,53), Regionální informační systém (3,53) a přímý kontakt s pracovníky ČSÚ v Praze (4,36).
Pokud jde o samotné obce, nejbohatším zdrojem informací o nich a o jejich částech je Sčítání lidu, domů a bytů, které se prová dí jednou za deset let. Přestože by se údaje z toho nejnovějšího sčítání (k 1. 3. 2001) mohly jevit jako zastaralé, opak je pravdou. Například údaje o struktuře domovního či bytového fondu se jinak než ze sčítání zjis tit nedají. A navíc, tyto ukazatele se přece radikálně nemění z roku na rok. Pro pracovníky veřejné správy bývají na webu www.czso.cz častým zdrojem infor mací stránky v rubrice Regiony, města, ob ce. Obsahují základní údaje o obcích, vy mezení územních jednotek NUTS v Česke republice, databázi přeshraniční spoluprá ce, seznam regionálních ukazatelů v nabíd ce ČSÚ. Dále tam jsou odkazy na weby kraj ských správ ČSÚ, na publikace vydávané ústředím i krajskými správami ČSÚ a na krajské ročenky. Samostatnou sekci tvoři informace v mapách, která nabízejí napři; klad vybrané mapy ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001.
ZDROJ: Csů
38
moderní obec
srpen 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Veřejná správa a internet 4/
d letošního 1. července na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, případně na základě zá kona č. 139/2006 Sb. tzv. koncesního záko na, jsou účinné změny ve zveřejňování za dávacích řízení veřejných zakázek na inter netu. První podstatná změna z pohledu elektronizace je, že zakázky již nenajdete na dřívější www.centralniadresa.cz (ta se nyní stala především portálem o veřejných draž bách), nýbrž na novém Informačním systé mu o veřejných zakázkách -www.isvz.cz. Nejdůležitější částí nového systému je jeho uveřejňovací subsystém na samo statné adrese www.isvzus.cz. Protože je tato část obdobná jako u předchozího systému, upozorním jen na přímé zadá vání veřejné zakázky do systému: V tako vém případě nepoužíváte offline formu lář (provozovaný v 602XMLFiller, který si pro ten účel musíte stáhnout a nainstalo vat), ale zadáváte přímo do formulářů zveřejňovacího subsystému. Pro zaslání údajů v elektronické podobě je však nut né mít kvalifikovaný elektronický podpis. V kontextu nového zákona je vhodné zmínit možnost výběru dodavatele pro střednictvím elektronické aukce. Ocení ji hlavně ti, kdo provádějí větší a často opa kované nákupy například papíru, tonerů a dalšího spotřebního materiálu. Ale do poručuji elektronickou aukci vyzkoušet i na výběr dodavatele uklízečích služeb, stavebních prací, stavební techniky či au tomobilů. Z vlastní zkušenosti na kraj ském úřadě vím, že tak lze ušetřit 17 až 22, někdy dokonce až 36 % proti původní ceně. Při elektronické aukci každý ucha zeč o zakázku vidí nejlepší nabídnutou cenu a snaží se svoji nabídku (většinou snížením ceny) posunout na první místo. Aukční systémy jste mohli používat i před účinností nového zákona, ale jen do výše finančních limitů, které zákon nepovažo val za veřejnou zakázku. Chcete-li si takto vybírat dodavatele, nejlepší bude obrátit se na některého pro vozovatele, jako jsou třeba www.centrade.cz, www.proebiz.cz nebo www.ppe.cz. Doporučuji mu vysvětiit, co konkrétně chcete nakupovat, a nechat si nabídnout cenu za jeho služby. Obvyklé bývají násle dující varianty úhrady: Zadavatel neplatí nic, avšak platí uchazeč o zakázku. Nebo zaplatíte určité procento z dosažené slevy proti vyvolávací nabídce. Lze i platit paušál za využívání systému bez ohledu na počet uskutečněných aukcí a výši dosažených slev. Čtvrtá varianta spočívá v placení pau šálu za každou uskutečněnou aukci. ■
O
STRÁNKY S VÝSLEDKY VOLEB PŘITAŽLIVOST NEZTRÁCEJÍ
Vůbec největší návštěvnost na webu ČSÚ zaznamenaly stránky informující aktuálně 0 nedávných volbách do Poslanecké sně movny. »Naměřili jsme až 19 tisíc přístupů na jednu hlavní stránku prezentace úřadu během jediné hodiny, a to řada uživatelů šla přímo na volební server www.volby.cz,« konstatuje Petra Kuncová, vrchní ředitelka sekce analýz a diseminace ČSÚ. Volební výsledky však zůstávají atraktivní 1 nadále, zvláště díky tomu, že uživatel si je může prohlédnout premiérově v prostředí veřejné databáze i v připravených kartogra mech - mapách s kraji nebo okresy - nebo také v několika grafech s možností výběru zvoleného území. Ke každé hodnotě zobra zené v tabulkách, ale i v grafech či na ma pách může uživatel jednoduchým kliknu tím získat základní údaje z metainformačního systému ČSÚ. Zvláštní pozornost si zasluhuje projekt Veřejná databáze ČSÚ (VDB). Už jeho ny nější pilotní verze naznačuje, že veřejnost, ale i pracovníci útvarů ČSÚ v něm získáva jí velmi cenný nástroj, umožňující interak tivní přístup k informacím. VDB představu je nadstavbu centrální (zdrojové) databáze ČSÚ jako výsledek agregace zkontrolova ných (odsouhlasených) primárních dat 'četně zajištění ochrany důvěrnosti. Je rea lizována se záměrem zajistit jednotu údajů Poskytovaných z ČSÚ a jednoduchost pří stupu k informaci. WFORMAČNl SLUŽBY NA MlRU
Pokud zájemci nenaleznou na webu ČSÚ po třebné informace, mohou se obrátit na od dělení informačních služeb. Na webu najdou nejen popis poskytovaných služeb, ale i tele fonický a e-mailový kontakt na zodpovědné ho pracovníka. K nabízeným službám patří
srPen 2006
i příprava a zpracování informací »na míru« podle individuálních požadavků. Tato často vysoce kvalifikovaná práce je časově nároč ná, provádí se na základě písemné objednáv ky, případně se uzavře se zákazníkem smlou va o poskytnutí dat, a zpravidla se údaje po skytují za úhradu. PLATÍ SE JEN ZA ÚDAJE, KTERÉ SI KLIENT ZVLÁŠŤ VYŽÁDAL
Obecně platí, že veškeré informace, které lze najít ve výstupech ČSÚ (v publikacích nebo na jiných odkazech internetových stránek), jsou k dispozici zdarma. Údaje, které je třeba zpracovat, přepočítat či setří dit podle individuálních požadavků zákaz níka, jsou poskytovány za úplatu. Český statistický úřad zároveň uplatňuje zásadu, aby se na webu zveřejňovalo co nejvíce informací. Postupně na něm také přibývá předem připravených maket umožňujících uživatelům vytvářet si z exis tujících dat vlastní výběry na základě spe cifických požadavků. Na rozdíl od jiných ústředních statistic kých orgánů v zahraničí, které zveřejňují většinu výstupů ve formátu PDF, ČSÚ se snaží stále častěji poskytovat tyto výstupy souběžně i v tabulkovém formátu Excelu, aby s nimi mohli uživatelé dále snadno pracovat. Ředitel Durník ještě připomíná, že pro pracovníky veřejné správy jsou důležitým partnerem jednotlivé krajské správy ČSÚ. Ostatně i web ČSÚ odkazuje na webové stránky krajských správ, kde lze najít aktu ální informace vztahující se k danému kra ji, jeho okresům a městům a obcím - opět včetně kontaktů na pracovníky, kteří po skytují informační služby o příslušném kraji. ■
VÁCLAV KOUDELE vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje
JAROSLAV WINTER
moderní obec
39
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Jak vznikal informační portál Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje (KÚKK) buduje své interneto vé stránky (www.kr-karlovarsky.cz) už od roku 2002. První web spuštěný do živého provozu na konci prvního čtvrtletí téhož roku byl jen počátečním krokem ke stavbě nynějšího portálové ho publikačního informačního systému. roce 2003 začalo být zřejmé, že se vzrůstající potřebou informovat veřej nost a se zvětšujícím se objemem zve řejňovaných informací bude nutno přejít na novější technologie tvorby internetových stránek - zejména kvůli nutnosti přímo za pojit do publikačního procesu jednotlivé re ferenty úřadu. Rovněž bylo akutní diferenco vat oprávnění k přístupu k jednotlivým čás tem webu. Správnost volby zakoupit portálo vé publikační prostředí potvrdil další vývoj.
V
Zlomový okamžik pro rozvoj informačního portálu nastal po spuš tění nové verze stránek na jaře 2004.
uskutečnit optimalizaci obsahu a struktun informací z hlediska jejich přístupnosti, a to i pro handicapované spoluobčany. BEZPLATNÁ POMOC MENŠÍM OBClNI Jelikož od letošního ledna platí pro obce povinnost provozovat elektronickou úřední desku, rozhodli jsme se poskytnout pomoc obcím Karlovarského kraje. Nabídli jsme jim možnost bezplatného zřízení a hosto vání obecních internetových stránek na portále KÚKK. Mezi prvními využily tuto nabídku obce Nejdek, Kaceřov a Svatava, na jaře letošního roku byly vytvořeny inter netové stránky obcím Chebské pánve-Nebanicím, Třebeni, Tuřanům, Pomezí, Křižo vatce a Okrouhlé, přidaly se i obce Anděl ská hora, Zádub-Závišín, Milhostov, Pila a jako zatím poslední obec provozuje svůj web s podporou krajského úřadu i Přebuz. Součástí servisu pro obce je vyškolení pra covníka obce, který pak může informace na webu obce sám publikovat. Obcím tak ubu dou nejen starosti s financováním jejich stránek, ale i další problémy související se zveřejňováním informací přes zprostředku jící subjekt. Podobný servis poskytuje náš krajský úřad i dalším projektům (například Integrovaná doprava Karlovarského kraje či Cyklistický portál Karlovarského kraje). ■
UVOLNILA SE KAPACITA PRO DALŠÍ ROZVOJ Zlomový okamžik pro rozvoj informačního internetového portálu Karlovarského kraje nastal po spuštění nové verze stránek na jaře 2004. Publikační prostředí portálu totiž umožňuje nezávislost publikujícího na zna losti internetových technologií. Pracovníci našeho úřadu mohou po krátkém zaškolení publikovat na portálu bez potřeby hlubších znalostí tvorby internetu, bez časových či ji Specialisté na tvorbu webu soustředili svoji ných omezení nebo mezičlánků (specialistů uvolněnou časovou kapacitu na další rozvoj se znalostmi internetových technologií). Od ROMAN ROKŮSEK informačního portálu. Na snímku jsou vedoucí borníci na tvorbu webu tak mohli svoji uvol ředitel Krajského úřadu odboru informatiky Ing. Ivan Kocmich něnou časovou kapacitu soustředit na další Karlovarského kraje a webmasterka Jana Vážná. rozvoj informačního portálu, zejména na rozšiřování informačního toku. Q - ill [gj I <2 I ;T - -ýý ga - □ Kromě webu KÚKK, internetových novin "31 a** k Hejtmanské listy a webu Občan a úřad (jehož 5x Mipjwfcil úkolem je sloužit občanovi v orientaci KARLOVARSKY 7 KRAJ Kr v místně příslušných úřadech) portál obsa huje i další webové komplety, které se zabý vají například povodňovou ochranou, vod ním hospodářstvím či prevencí a omezová mospréva ním znečištění. Kraj zaloti Agenturu projektového a dotačního managementu aAgentura usnadní a zefektivní přípravu projektů pro získávání dotaci z Evropské unie v tprivé kraje 0 Volby 2006 Tato kapitola vývoje internetového portálu eneseni příštím plinovacím období, tedy v letech 2007 až 2013. Pro příjemce evropských peníz působ, okresů 0 Cizinci, meni*!? by se tak méla snížit rizika, že jim pro nesplnění podmínek budou dotace kráceny nebo nabízející informace směrem od krajského ějki vztahy KK 0 Školství, sport že je budou dokonce muset vracet. V následujících šesti letech by kraj mohl z Evropské 0 Cestovní ruch unie získat až 800 milionů korun. úřadu k občanovi skončila v roce 2005. Nyní ■jaký úřad 0 Sociální zifeLtos: Vybrané informace 0 Památkové pé<« web žije svým životem, rozšiřuje objem po kumenty Přehled svánek, aktualizovaných v posledních pěti dnech 0 Živnosti a podntir skytovaných služeb a informací. pomoc obcím Návrh železničního jízdního řádu pro rok 2006 / 2007 0 Zdravotnictví Inf. dle ISVS Spolu s rozvojem informačního portálu se vinni Evropský sociální fond - Seminář pro poradenské firmy lni místa @ ž/votni prostřed Národní vzdělávací fond ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a krajským úřadem v Ústí nad významným způsobem mění i počet ná zové situace 0 Projekt Partnere* Labem si Vás dovoluje pozvat na seminář o přípravě a realizaci projektů SROP - Opatření 3.2 Sociální vštěvníků hledajících informace. Zatímco ropski unie integrace, který se koná dne 27. červma 2006 v zasedací míst. č. 559 budovy A Krajského úřadu Ústeckého kraje. Velká Hradební 48. Ústí nad Labem. KK v Bruselu za rok 2002 navštívilo webové stránky KÚKK stoupeni Seminář je určen poradenským firmám z regionu NlfTS H Severozápad, které poskytuji své služby ormace pro IIHO neziskovým organizacím v regionech. Program semináře a přihlášku naleznete na www.mícz/srop. necelých 15 tisíc zájemců, v roce 2005 více ce a mlkroreglony kontakt NVF - Ing. Jakubová. 224 500 533 než 142 tisíc návštěvníků zhlédlo na 800 tisíc o nivitévniky kraje Seznam volných míst po 1, kole přijímacího řízení na střední školy stránek. vodňovi ochrana Seznam schválených příspěvků z rozpočtu Karlovarského kraje pro rok 2006 Přihlášení Pro dokreslení představy o celkovém roz Informace pro slovenské voliče iljlei v ČR • Volby 2006 sahu informačního portálu kraje několik i One 17. 6. 2006 se uskuteční volby do Národní rady Slovenské republiky. Slovenšti občané v zahraničí se jich mohou zúčastnit korespondenčním hlasováním prostřednictvím pošty. Krajský úřad údajů: V části portálu, na který přímo publi- « Karlovarského Telefonické informace poskytne: Velvyslanectví SR v Praze. Pod Hradbami 1. pondělí - pátek 8.30 až kraje icimo tš m kují pracovníci úřadu, je v současné době ví- § icmozie w*-: ce než 1800 stránek a 3700 textových soubo Zatímco za rok 2002 navštívilo webové stránky KÚKK necelých 15 tisíc zájemců, v roce 2005 více ne: rů. Vzhledem k tomuto obrovskému rozsahu 142 tisíc návštěvníků zhlédlo na 800 tisíc stránek. informací je proto naší největší prioritou
40
moderní obec
srpen 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
E-government v praxi územních samosprávných celků Elektronická veřejná správa se postupně stává i na úrovni obcí od těch nejmenších až po ta největší statutární města - běžnou záležitostí. Argumentovat pro zavádění e-governmentu by proto bylo »porter de V eau a la riviěre« (nosit vodu do řeky).
ni bude tuto agendu vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. S ohledem na to, žek31.12.2004 mě lo přístup k internetu 99,6 % obcí s více než 500 obyvateli a 92,8 % obcí s méně než 500 obyvateli a všem je nabízena možnost zřídit si svoje webové stránky (internetovou úřed ní desku zdarma nabízí například portál www.obcecr.cz - na něm si může každá obec zřídit a provozovat své ministránky), neměl by tento postup v praxi přicházet v úvahu nijak často. Dálkově musí být přístupné také úplné znění návrhu opatření obecné povahy v pří padě, že na úřední desce nelze pro jeho značný rozsah publikovat celé jeho znění.
lektronická veřejná správa využívající ■ Elektronická úřední deska: E-govern moderní informační a komunikační ment se dotkl i klasického prostředku použí technologie je ve srovnání s klasickou vaného k informování veřejnosti, doručová rychlejší, efektivnější a otevřenější. A to není a dalším účelům - úřední desky. Co se tý jen pro její uživatele, ale i pro samotné úřed če správního řádu, slouží úřední deska k do níky, kteří se nemusejí zabývat rutinními ručování osobám neznámého pobytu nebo činnostmi a mají více času na svoji práci. sídla a těm, jimž se prokazatelně nedaří do ručovat, jakož i osobám, které nejsou zná SPRÁVNÍ" řad my, a v dalších zákonem stanovených přípa ■ Elektronické podání a doručování: Od dech (například u řízení s větším počtem počátku letošního roku umožňuje správní účastníků). Při doručení veřejnou vyhláškou INFORMAČNÍ systémy řád činit jak podání, tak doručování v elek se písemnost, respektive oznámení o mož Pro fungování e-governmentu je nezbytné tronické podobě zcela rovnocenně s klasic nosti ji převzít, vyvěsí na úřední desce toho zpracovávat informace prostředky výpo kou listinnou formou. obecního úřadu, který ji doručuje. Vedle to četní techniky, což je také výchozí podmín Každé podání (žádost, požádání, návrh) ho se písemnost (oznámení) zveřejní též kou k jejich rychlé a permanentní dostup lze uskutečnit vedle písemné formy a ústně způsobem umožňujícím dálkový přístup, te nosti. Platí to zejména o vedení informač do protokolu, plnohodnotně také v elektro dy prostřednictvím internetu. Patnáctým ních systémů (IS). Mají-li obce vést eviden nické podobě podepsané zaručeným elek dnem po vyvěšení se písemnost považuje za ce, matriky, seznamy a jiné IS v elektronic tronickým podpisem (elektronický podpis doručenou, pokud byla v této lhůtě splněna ké podobě tam, kde vykonávají veřejnou jednoznačně spojený s podepisující osobou, i povinnost publikace na internetu (umístě správu, musí tak být stanoveno zákonem umožňující její identifikaci ve vztahu k dato ní na internetu by se proto mělo uskutečnit nebo alespoň na jeho základě. Třebaže je to forma nepochybně nejperspektivnější, je vé zprávě; byl vytvořen a připojen k datové co možná nejdříve). zprávě pomocí prostředků, která tato osoba Celý obsah úřední desky, kterou zřizuje dosud tato možnost stanovena jen v ome může udržet pod svou výhradní kontrolou obecní úřad, musí být vždy zveřejněn i způ zeném rozsahu. Příkladem takové úpravy a jek ní připojena tak, že lze zjistit jakouko sobem umožňujícím dálkový přístup. Jestli jsou matriky, do nichž se zápisy činí jednak liv následnou změnu dat). že obec to nedokáže zajistit, uzavře veřej klasicky do předem svázaných knih, jednak Podání je však možné učinit i obyčejným noprávní smlouvu o provozování tzv. elek se matriční události, matriční skutečnosti, elektronickým podpisem; takové podání je tronické úřední desky s příslušnou obcí změny a opravy souběžně vedou pomocí relevantní, bude-li do pěti dnů potvrzeno pí s rozšířenou působností. V případě, že by výpočetní techniky. Obecní úřady obcí semně, ústně do protokolu nebo elektronic tak neučinila, rozhodne krajský úřad, že pro s rozšířenou působností mohou vést elek- > ky se zaručeným elektronickým podpisem. Pokud obec není schopna zajistit přijímání podání v elektronické podobě, musí uzavřít AŽD Praha veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností o provozování elektronické po datelny. Jestliže ji neuzavře, pak rozhodne krajský úřad, že tuto agendu pro ni bude vy konávat pověřený obecní úřad. Vzhledem k relativně nízkému počtu obcí vybavených elektronickými podatelnami budou tyto možnosti přicházet v úvahu zřejmě často. Obecně platí, že písemnost má doručovat len správní úřad, který ji vyhotovil, a to buď sám nebo prostřednictvím k tomu určených orgánů a jiných subjektů. Správní řád v tomSILNIČNÍ DOPRAVA lo případě dovoluje, aby se tak dělo jak v lis tinné podobě, tak na elektronickou adresu. Předpokladem pro takové doručování je, že TELEKOMUNIKACE o to účastník požádal a nevylučuje to zákon nebo povaha věci (takto nelze doručovat na příklad dokumenty, které by obsahovaly uta V oboru řídicích systémů pro silniční dopravu patří A2D Praha k tradičním českým výrobcům. Pro jované skutečnosti). Třebaže správní řád sta své partnery zajišťujeme kompletně vše od vývoje a projekce přes výrobu a montáž až po servis. noví, že tento způsob se má využívat zejmé Naše systémy bezpečně řídí silniční dopravu na mnoha významných silničních uzlech, křižovatkách na k urychlení řízení, lze mít za to, že by žá a parkovištích P+R. dosti mělo být vyhověno vždy, pokud tu ne hodou zákonem stanovené překážky. Jak fyBezpečně k cíli dckým, tak právnickým osobám se doručuje na jejich elektronickou adresu. MO-(
E
srPen 2006
modelerm obec
41
informační
a
KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
> ironicky i evidenční karty řidičů (vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů). Tuto formu používají obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti pro evi denci části registru silničních vozidel (vy hláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel ve znění pozdějších předpisů). Jestliže zákon výslovnou úpravu nepřede pisuje, bude záležet na volbě obce, kterou variantu zvolí (forma není výslovně přede psána například v případě živnostenského rejstříku). Nelze též vyloučit, že obce pove dou IS v klasické »papírové« podobě a vedle toho i prostředky výpočetní techniky. V tako vém případě však bude relevantní ten z nich, který odpovídá zákonem stanovené formě. Významnou součástí e-govemmentu je předávání a získávání údajů z registrů dálko vým způsobem. Obce například takto posky tují údaje z informačního systému evidence obyvatel, zároveň mají zajištěn dálkový pří stup k údajům z katastru nemovitostí. Míst ní programy snižování emisí musí být zveřej něny v elektronické podobě ve veřejně pří stupném informačním systému apod. Vedle toho obce mohou nejrůznější IS a další úda je publikovat prostřednictvím portálů. Velkým přínosem pro rozvoj e-governmentu je poslední novela (zákon číslo 81/2006 Sb.) zákona o informačních systé mech veřejné správy (zákon č. 365/2006 Sb.). Všem správcům či provozovatelům IS veřej né povahy a vedených v elektronické podobě je uloženo vydávat z nich výpisy. U těch, kte ré veřejné nejsou (například matriky), se vy dávají výpisy osobě, jíž se zápis týká, nebo tomu, kdo je oprávněn si jej vyžádat. Na to pak navazuje vydávání tzv. otevře ných výstupů z informačních systémů. To znamená: vydání výpisu opatřeného zaruče ným elektronickým podpisem či označené ho elektronickou značkou a jeho ověření, následně jeho převedení do listinné podoby a potvrzení, že tato listina se doslova shodu je s obsahem výstupu z IS. Ověřování prová dějí obecní úřady obcí s rozšířenou působ ností, obecní úřady a jim na roven postave né úřady (mohou tak činit i notáři, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora). Pro potřeby praxe je důležité, že ověřený výstup vydaný obcí je ex lege veřejnou listi nou, tj. není-li dokázán opak, prokazují prav divost toho, co je v nich osvědčeno či potvr zeno. Otevírá se tu možnost podstatně zjed nodušit získávání výpisů například z matrik nebo živnostenských rejstříků a jiných evi dencí, které obec může vydat jako ověřený výstup. Navíc, vydávání ověřených výstupů bude pro obec i zdrojem příjmů, protože se za ně platí správní poplatek (podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Zmíněná novela umožňuje adresátům ve řejné správy dodávat datové zprávy pro střednictvím portálu veřejné správy. Tam, kde lze podle příslušných právních předpisů činit podání nebo jiné úkony elektronickými prostředky (například podle správního řá du), má každý právo využít služby dodání zprávy orgánům veřejné moci. Převzetím da tové správy vzniká správci portálu (tj. Minis
42
moderní obec
terstvu informatiky) povinnost bez zbyteč ného prodlení dodat datovou zprávu tomu orgánu veřejné moci, kterého označil odesí latel jako příjemce. Každé převzetí datové zprávy správcem portálu i její dodání pří jemci a posléze i podateli, musí být potvrze no elektronickou značkou s přesným datem a časem, kdy se tak stalo.
Co vyplynulo ze statistického setrem
ELEKTRONICKÉ PORTÁLY
podstatě všechny úřady veřejné sprán (s výjimkou obecních úřadů nejmenších obcí) mají připojení k internetu. Tento fakt není nutné nějak zvlášť rozebíral, v současnosti je to nevyhnutelný standard. Zajímavější je údaj o počtu úřadů s vysoko rychlostním připojením (s rychlostí alespoň 256 kbps). K 31. 12. 2004 mělo vysokorych lostní připojení k internetu 79 % organizač ních složek státu, 100 % krajských úřadů, 41 % obecních úřadů velkých obcí a 13 % obecních úřadů malých obcí. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o vysokorychlostní in ternet v ČR můžeme předpokládat, že tento nárůst bude pokračovat i v dalších letech. Výsledky šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) dále ukazují, že většina orgánů veřejné správy má své webové stránky (orga nizační složky státu: 85 %, krajské úřady: 100 %, obecní úřady velkých obcí: 84 %, obecní úřady malých obcí: 52 %. Webové stránky mají (zejména u velkých úřadů) cha rakter portálů s množstvím informací pro občany a podniky', případně pro specifické skupiny uživatelů. Nejjednodušší způsob on-line interakce - poskytování informací k životním situacím - nabízí 9 z 10 úřadů s vlastními webovými stránkami. Výrazně méně úřadů poskytuje náročnější způsob interakce - stažení formuláře a vyplnění online formuláře přímo na vvebových strán kách. Zvyšuje se počet podání přes Portál veřej né správy (PVS). Zatímco v roce 2004 bylo přes PVS uskutečněno 333 podání, v roce 2005 (podle údajů Ministerstva informatiky už 394 842 podání. Tento pozitivní trend tni Roste rovněž počet subjektů (jednotlivců a firem), které používají internet ve vztahu k veřejné správě (vyhledávání informací na vvebových stránkách úřadů, komunikace s úředníky prostřednictvím e-mailu, staženi formuláře nebo vyplnění on-line formuláře atd.). Zatímco v roce 2003 použilo internet ve vztahu k veřejné správě celkem 293 tisíc jed notlivců (12 % uživatelů internetu), v roce 2005 to bylo už 432 tisíc jednotlivců (16 % uži vatelů internetu). Jednotlivci nejčastěji vyhle dávají informace na vvebových stránkách úřadů. Výrazně méně využívají možnost sta žení formuláře a on-line vyplnění formuláře. Navzdory těmto pozitivním číslům Česko za průměrem EU zaostává. Jedním z důvodů je nižší procento uživatelů internetu v populad ČR než v západní a severní Evropě. Ani nabíd ka a dostupnost on-line služeb poskytova ných českou veřejnou správou občanům není nikterak ohromující. Přitom kvalitní a zajíma vé on-line služby jsou jedním z předpokladů
Nejznámějším a nejrozsáhlejším je Portál veřejné správy České republiky, jehož správ cem je Ministerstvo informatiky. Skládá se z částí informační (adresář úřadů, přehled platných právních předpisů, návody na řeše ní životních situací atd.) a transakční (zajiš ťuje výměnu dat mezi fyzickými a právnický mi osobami a orgány veřejné správy). Vedle toho existují specializované portály územ ních samospráv. K nim patří na úrovni krajů portál ePusa, který poskytuje zaměstnan cům a funkcionářům orgánů krajů a obcí
Od počátku letošního roku umožňuje správní řád činit jak podání, tak doručování v elektro nické podobě zcela rov nocenně s klasickou lis tinnou formou. i veřejnosti garantovaná data o obcích a kra jích včetně jednotlivých správních obvodů. Je součástí Portálu veřejné správy a údaje do něj poskytují samy obce. Lze na něm nalézt informace o typu úřadu, jeho adrese, webových stránkách, telefonním spojení, kontakt ních osobách, mapě územního celku atd. Dále je to systém EVA (Elektronická Vlíd ná Administrativa), který je určen přede vším pro občany a podnikatelské subjekty, jimž mají být zprostředkovány informace 0 obcích. Jeho páteří jsou tzv. samoobsluž né informační kiosky, jejichž prostřednic tvím lze získávat údaje, vyplňovat formulá ře, poskytovat řešení životních situací apod. Umožňuje dálkový přístup i těm lidem, kte ří nemají jinak možnost využívat internet. Především údajům na regionální úrovni se věnují tzv. regionální portály, například RIS (Regionální informační servis) a nadstavbo vý IRIS (Integrovaný regionální informační systém), které provozují regionální rozvojové agentur)', respektive Centrum pro regionální rozvoj ČR. Poskytují informační podporu ne jen pro podnikatelské subjekty, ale slouží 1 občanům a politikům, sledujícím problémy regionálního rozvoje. ■
(Článek byl zpracován k řešení úkolu poáporovaného grantem GA 407/05/0612.) PAVEL MATES
V
zvyšování zájmu o e-government.
■
Vysoká škola ekonomická Praha, Právnická fakulta
ANDREJ KYSELKA
Západočeské univerzity, Plzeň
Český statistický úřad
srpen 2006
LEGISLATIVA
Zajištění majetku v trestním řízení: Po 1. červenci některé změny
MOŽNOSTI POSTUPU
Pokud soud nebo státní zástupce zajistí ma jetek z důvodů: a) zajištění výkonu trestu propadnutí majetku (§ 347 tr. řádu), b) zajiš tění nároku poškozeného (§ 47 trestního řá du), c) zajištění na základě mezinárodních smluv (§ 441 tr. řádu), má několik možností, jak postupovat se zajištěným majetkem: ■ Administrativní způsob: Přichází v úva hu pouze v případě, kdy reálně nehrozí, že
a Úřad pro zastupování státu ve vě cech majetkových (ÚZSVM) přicháze jí dotazy týkající se majetku, který se nachází na území obcí a je zajišťován v trest ním řízení. Zejména z jakého důvodu se ÚZSVM těchto případů účastní, jaká je jeho role při zajišťování a jakým způsobem je ten to druh majetku spravován. Odpovědi na ty to otázky přináší následující příspěvek.
N
KDO MAJETEK SPRAVUJE
Paragraf 9 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (dá le jen zákon) upravuje příslušnost správy majetku, kdy »podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykoná vá jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl, ne bo na základě jeho pověření Územní praco viště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor, nestanoví-li zákon jinak«. Soud nebo státní zástupce je tak opráv něn vydat pověření určující konkrétního správce majetku zajištěného v rámci trest ního řízení, kterým většinou bývá ÚZSVM. Ovšem s výjimkou případů, kdy ze zákona není oprávněn majetek spravovat, napří klad nakládání s radioaktivními látkami a odpady; cigaretami; exempláři rostlin a ži vočichů odebraných podle zvláštních před pisů; zbraněmi, střelivem a výbušninami; věcmi, u nichž orgány činné v trestním říze ní mají důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celně právních předpisů; peněžní prostředky v hotovosti; cenné papíry apod. Zajištěné věci nejsou do doby existence pravomocného rozsudku o uložení trestu propadnutí majetku, pro padnutí věci a zabrání věci majetkem státu. Jejich majitelem je stále osoba, které byla věc zajištěna.
Milan Stupka: Novelizace zákona přinese značný nárůst majetku zajištěného v trestním řízení, který budou orgány činné v trestním řízení předávat do správy ÚZSVM.
osoba bude zajištění úmyslně mařit, nebo soud, případně státní zástupce shledá, že faktické zajištění a na to navazující správa majetku, je ekonomicky nevýhodná. Jde 0 soudem nebo státním zástupcem vyslovený zákaz nakládat s věcmi, jež jsou předmětem zajištění, dále zákaz převádění věcí a majetku na další subjekty, případně jakékoli zatěžová ní majetku. V okamžiku, kdy osoba takový zá kaz poruší, dopouští se trestného činu maře ní výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 zákona č. 140/1961 Sb. V daném případě 1 přesto hrozí riziko, že osoba, jíž se zajištění
týká, se může pokusit s majetkem dále naklá dat, neboť jí většinou již hrozí mnohem vyšší trest odnětí svobody, než který jí může být uložen za maření výkonu úředního rozhod nutí. Takové osobě se »vyplatí# majetek ukrýt z dosahu orgánů činných v trestním řízení. Příkladem administrativního zajištění je blokace nemovitosti na katastrálním úřadu. Tímto opatřením se osobě zamezí převod nemovitosti, její zatížení věcným břemenem apod. Jestliže je nemovitost na katastrálním úřadu zajištěna, soud nebo státní zástupce o tomto úkonu vyrozumí ÚZSVM. Zároveň jej vyzve, aby v případě, kdy zjistí, že se s ma jetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost oznámil. ■ Zajištění výkonu správy prostřed nictvím soudu nebo státního zástupce, který výkon správy bude vykonávat sám a vlastními prostředky: Protože jde o roz sáhlou a složitou agendu, využívají soudy svých možností a správou pověřují další subjekty. ■ Pověření ÚZSVM, případně dalších subjektů správou: Podle zákona může soud, případně státní zástupce pověřit ÚZSVM ne bo soudního exekutora. Zatím pouze v ojedi nělých případech soud pověřil správou jiný subjekt než ÚZSVM. Jestliže soud nebo státní zástupce o pověření ÚZSVM správou rozhod ne, vydá o tom připiš. Následně by měl být, je-li to možné, zajištěný majetek předán do faktické správy ÚZSVM. Ten majetek proto kolárně převezme a uloží jej do zabezpeče ných skladových prostor. Většinou to jsou drobné movité věci (šperky, počítače, audio a videotechnika, dále osobní automobily apod.). Cenné papíry, směnky, šeky, finanční hotovost a podobně se ze zákona ukládají do úschovy soudu (§ 7 zákona). Jelikož trestní ří zení v některých případech trvá déle, než je například splatnost směnek, musí soud nebo státní zástupce zajistit vymáhání plnění zá vazků vyplývajících ze směnek sám, nebo může pověřit ÚZSVM. Při soudních sporech naši právní zástupci vystupují na straně státu, který za obviněné ho uplatňuje jeho práva. V okamžiku, kdy jsou peníze ze směnek vymoženy, postupují se do úschovy soudu. Nemůže-li ten, kdo má správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy >
Máte klubovou kartu? Je Vaším klíčem k výhodám Economia Benefitklubu!
“Pen 2006
MO-000359
Více informací na www.benefitklub.cz
moderní obec
43
LEGISLATIVA
> sám (viz § 9 odst. 3 zákona), může podle po vahy zajištěného majetku pověřit výkonem jeho správy organizační složku státu přísluš nou hospodařit s určitým majetkem nebo na základě smlouvy a za úplatu jinou osobu podnikající v určité oblasti. Takovou smlouvu mohou podle § 9 odst. 5 zákona, ÚZSVM a soudní exekutor uzavřít jen po předchozím souhlasu soudu. Jde o si tuace, kdy ÚZSVM sám není schopen zajis tit danou činnost svými prostředky a za městnanci (například při správě rozsáhlých nemovitostí, správě majetku historické hod noty vyžadující speciální režim úschovy apod.). CO PŘINÁŠÍ NOVELIZACE ZÁKONA
Zákon č. 279/2003 Sb. byl s účinností od 1. července 2006 novelizován zákonem č. 253/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon vzni kl na základě povinností ČR plnit závazky vy plývající pro ni z členství v EU. Obsahuje no vé instituty, například zajištění jiné majetko vé hodnoty, zajištění nemovitosti a zajištění náhradní hodnoty, výkon trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo vý kon propadnutí náhradní majetkové hodno ty, ustanovení o uznávání a výkonu rozhod nutí o zajištění majetku nebo důkazního prostředku mezi členskými státy Evropské unie apod. Očekáváme, že novelizace zákona přinese značný nárůst majetku zajištěného v trest ním řízení, který budou orgány činné v trest ním řízení předávat do správy ÚZSVM. Rozhodné pro nárůst bude zejména: ■ zavedení nových zajišťovacích institu tů (zajištění jiné majetkové hodnoty, zajiště ní nemovitosti a zajištění náhradní hodnoty, výkon trestu propadnutí věci nebo jiné ma jetkové hodnoty nebo výkon propadnutí ná hradní majetkové hodnoty, ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo důkazního prostředku mezi členskými státy Evropské unie), ■ rozšíření subjektů s pravomocí roz hodnout o zajištění - od 1. 7. 2006 bude po licejní orgán, který rozhodl o zajištění, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu, oprávněn provádět činnosti, které v současné době vykonává pouze soud nebo státní zástupce. Policejní orgán bude potřebovat ke všem rozhodnu tím nebo opatřením týkajícím se správy za jištěného majetku předchozí souhlas státní ho zástupce, ■ rozšíření působnosti zákona na správu zaknihovaných cenných papírů, jiných ma jetkových hodnot, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení, a na správu vě cí vydaných či odňatých v trestním řízení s výjimkou věcí, které převzal orgán činný v trestním řízení do úschovy za účelem pro vedení důkazu. ■ MILAN STUPKA vedoucí samostatného oddělení Koordinace zajištěného majetku, ÚZSVM
44
moderní obec
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 62/2006 do částky 63/2006).
Částka 62 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 9. května 2006. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze sta novených způsobů tak, aby došlo k uspořádání ma jetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníko vých věřitelů, a dále oddlužení dlužníka. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité zá vazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a ty to závazky není schopen plnit. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - pod nikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho ma jetku. Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení se rozumí konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způso by řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro ur čité subjekty nebo pro určité druhy případů. Toho to zákona nelze použít, jde-li o stát, územní samo správný celek, Českou národní banku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, Fond pojiště ní vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacífond družstevních záložen, veřej nou vysokou školu nebo právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před za hájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.
Účinnost od 1. července 2007 Částka 63 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 11. května 2006. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Tento zákon upravuje ve věcech územního plá nování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udr žitelný rozvoj území, rozhodování v území, mož nosti sloučení postupů podle tohoto zákona s po stupy posuzování vlivů záměrů na životní prostře dí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro pří pravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plá novací činnosti a kvalifikační požadavky pro územ ně plánovací činnost. Tento zákon dále upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování sta veb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, uží vání a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pra vomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípra vě a provádění staveb. V neposlední řadě stavební zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpra vy. Obecným stavebním úřadem je Ministerstvo
pro místní rozvoj, které je ústředním správním úřa dem ve věcech stavebního řádu, krajský úřad, Ma gistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem, magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem, ma gistrát statutárního města, pověřený obecní úřad, městský a obecní úřad, který tuto působnost vy konával ke dni 31. prosince 2006. Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem naříze ním určit obecní úřad obecným stavebním úřa dem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod (zároveň však může tuto působnost i odejmout). Obecným stavebním úřa dem může být určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost výstavby v uvažo vaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
Účinnost od 1. ledna 2007 (s výjimkami) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omeze ní vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění-) Tento zákon upravuje podmínky odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpoví dajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo naby tí práva odpovídajícího věcnému břemenu k to muto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, po skytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlast nického práva nebo práva odpovídajícího věcné mu břemenu k pozemku nebo ke stavbě, zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k po zemku nebo ke stavbě a navrácení těchto práv je jich dosavadnímu nositeli. Vyvlastňovací řízení ve de vyvlastňovací úřad, kterým je obecní úřad ob ce s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy, a magistrát územně členěného sta tutárního města. Zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statu tárního města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části ne bo městské obvody.
Účinnost od 1. ledna 2007 Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zá konů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění Tento zákon změnil celkem 51 zákonů, mj. i zá kon o obcích, krajích a hlavním městě Praze (např. zrušil ustanovení o vyhrazené pravomoci zastupi telstva obce schvalovat územní plán obce a regu lační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou - podle nového stavebního zákona o pořízení územního plánu rozhoduje za stupitelstvo obce, přičemž územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu, obdobně i regulační plán má formu opatře ní obecné povahy podle správního řádu).
Účinnost od 1. ledna 2007 (s výjimkami) Mgr. JAN BŘEŇ právník
srpen 2006
LEGISLATIVA
Novýzákon o sociálních službách: Další povinnost trojkových obcí 4/
hu (a obec tak nezajišťuje tuto povinnost z prostředků poskytnutých jí v rámci příspěv ku na výkon přenesené působnosti). Otázka zajištění poskytnuté sociální služby nebo jiné formy pomoci (nejde o přímý výkon sociální služby obcí!) musí být vykládána v kontextu stavu, v němž se osoba nachází. Většinou půjde o jednorázové úkony, ale lze si v mezní situaci představit i zajištění trvalejší služby (naoslední díl našeho seriálu o zákonu příklad pečovatelské) - v takovém případě by č. 108/2006 Sb., o sociálních službách však dalším logickým krokem mělo být zahá začnu informací, která se problematiky jení řízení o přiznání příspěvku na péči. bezprostředně dotýká. Ministerstvo práce V souhrnu se pro tuto povinnost během le asociálních věcí uspořádalo k tomuto zákonu gislativního procesu vžilo označení »zmrzlý během června 14 informačních seminářů, kte klient ve dveřích«. Dotyčný sám přišel (až ke rých se zúčastnilo ve všech krajích více než 700 dveřím úřadu), je ve stavu, kdy mu není po zaměstnanců i zastupitelů samospráv. Druhé skytována sociální služba a neposkytnutí oka kolo seminářů se uskuteční na podzim a ten mžité pomoci by ohrozilo přinejmenším jeho tokráte bude společné pro samosprávy a po zdraví (je zmrzlý). V tomto případě se uplatní skytovatele (především z řad neziskových or tzv. jiná forma pomoci (osobě by ze strany úřa ganizací). du mělo být poskytnuto sociální poradenství a kontakt na poskytovatele sociální služby, uZMRZLÝ KLIENT VE DVEŘÍCH« který by dotyčnému měl poskytnout jídlo V§92 písm. a) zákona o sociálních službách se a případně šatstvo, což vyúčtuje obci). Tento uvádí, že obecní úřad obce s rozšířenou působ modelový příklad navozuje dojem, že obecní ností zajišťuje osobě, které není poskytována úřad se především v zimě stane první zastáv sociální služba, a je v takové situaci, kdy nepo kou pro všechny bezdomovce. To skutečně skytnutí okamžité pomoci by ohrozilo jejíživot nelze vyloučit. Snad i proto obsahuje ustano nebo zdraví, poskytnutísociální služby neboji vení tohoto paragrafu poslední větu, že osoba né formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; musí mít ve správním obvodu trojkové obce místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo místo trvalého nebo hlášeného pobytu, což hlášeného pobytu osoby. Tato definice obsahu u bezdomovců bývá problém. je hned několik poměrně sporných momentů. Jak jsem již uvedl, poskytnutí této služby je Za prvé, téměř každé neposkytnutí sociální kryto speciální dotací (viz § 103 zákona). Kaž služby vede ke zhoršení zdravotního stavu (ať dá dotace je nenároková a její skutečná koneč už fyzického, nebo psychického). Za druhé, ná výše závisí na tom, co je schváleno ve stát není jasné, co se rozumí jinou formou pomo ním rozpočtu. Pro příští rok je však předběžně ci, a za třetí, jak se vyhledávají příslušné osoby. dohodnuto uvolnění 170 mil. Kč, které by mě Stávající výklad je následující: V žádném pří ly být vypláceny vždy po kvartálech, a to tak, padě nejde o aktivní vyhledávání těchto osob. aby první pemze na obci byly už k datu účin lakkoliv to může znít asociálně, potřebný člo nosti zákona. Na podzim by měla být hotova věk by skutečně měl dojít až na práh obecního ministerská metodika, podle níž bude možné úřadu nebo by měl obecní úřad obce s rozšíře o tuto dotaci žádat. nou působností dostat od jiného subjektu tip (ktomuto slouží obecná povinnost všech obcí DALŠÍ povinnosti trojkové obce zjišťovat potřeby poskytování sociálních slu V § 92 zákona o sociálních službách jsou obsa žeb osobám na svém území podle § 94 záko ženy ještě další dvě povinnosti obecního úřa na). Není v praxi příliš reálné, aby zaměstnan du obce s rozšířenou působností. První ukládá ci »trojkového« obecního úřadu - ať už ve povinnost sociální práce s osobami ohrožený svém volném čase nebo jako pracovní úkol - mi sociálním vyloučením, tj. osobami vracejí vyhledávali ve správním území trojkové obce cími se z výkonu trestu, ale i ohroženými trest potřebné osoby - a zákon s tím ani nepočítá. nou činností, opouštějícími ústavní výchovu Pokud se takový klient vyskytne, musí pracov a osobami, jejichž způsob života může vést ke ník obce nejdříve zvážit, zda situace skutečně konfliktu se společností. Obec s rozšířenou odpovídá stavu popsanému v § 92 písm. a). působností jednak sama těmto lidem posky Zde je prostor pro spekulace, kterým by v bu tuje sociální poradenství, jednak koordinuje doucnu snad měla zabránit metodika minis poskytování dalších sociálních služeb (typicky terstva. domy na půli cesty). Při tom spolupracuje Nicméně do doby, než bude metodika vy s dalšími institucemi, jako jsou Vězeňská služ pracována, považuji osobně za nejdůležitější ba, Mediační a probační služba a další. Tuto kritérium rozhodnutí, zda pokračující nepo činnost svého času vykonávaly okresní úřady skytnuti služby zhoršuje stav, ve kterém se do a v rámci druhé fáze reformy veřejné správy se tyčný nachází. Například ten, kdo marně čeká z ní stala činnost obce v samostatné působ již delší dobu na přijetí do domova pro senio- nosti a nyní bude opětovně centralizována ri' a namítá, že mu není poskytována sociální tentokráte na obcích s rozšířenou působností. služba a požaduje po obci zajištění služby, Další povinnost souvisí s propojováním so Podle mého názoru rozhodně nespadá do té ciálních a zdravotních služeb v oblasti lůžkové to kategorie. Při rozhodování úředník rovněž péče. Není bohužel řídkým jevem, že osoby, může vzít v potaz fakt, že peníze, které v pře kterým byla poskytována zdravotní péče, po nesené působnosti obec vynaloží na zajištění svém uzdravení nejsou schopné samostatné této povinnosti, jsou alespoň na příští rok ve ho života a neobejdou se bez pomoci jiné oso deny zvlášť v rozpočtu jako dotace svého dru by. Proto nadále zůstávají na lůžku ve zdravot-
P
“Pen 2006
2 5 f S 5 | i Že se obecní úřad především v zimě stane prv ní zastávkou pro bezdomovce, není vyloučeno. Ovšem takový člověk by měl mít ve správním obvodu trojkové obce místo trvalého nebo hlášeného pobytu, což u bezdomovců bývá problém.
nickém zařízení namísto toho, aby jim služba byla poskytována buď v domácím prostředí, nebo u poskytovatele sociálních služeb. Je otázkou, zda se tímto neřeší nedostatek lůžek u poskytovatelů pobytových sociálních služeb a předimenzovaná kapacita lůžek ve zdravot nických zařízeních. Nový zákon nicméně s tímto stavem nic ne dělá. Navíc zavádí jakési úřední potvrzování této situace obcemi s rozšířenou působností, lý totiž na základě oznámení zdravotnického zařízení zjišťují, zda je osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení nezbytné poskytovat služby sociální péče a zároveň zprostředková vají možnost jejího poskytnutí. Není-li obecní úřad v hledám služby úspěšný, klient zůstává nadále v nemocnici, kde jsou mu nyní místo zdravotních služeb poskytovány sociální. Vzhledem k prozatím nedostatečně rozvinuté síti sociálních služeb lze předpokládat, že ten to postup bude alespoň v začátcích poměrně automatický a příspěvek na péči tak skončí u poskytovatele zdravotních služeb (byť za něj budou poskytnuty služby sociální) namísto to ho, aby tyto peníze přispěly k vytváření sítě so ciálních služeb.
ÚŘEDNÍK OBCE JAKO VYJEDNÁVAČ Poslední povinností obecního úřadu obce s rozšířenou působností, o které se zmíním, je vystupování ve smluvních vztazích podle to hoto zákona. Sociální služby budou totiž nově poskytovány pouze na základě písemně uza vřené smlouvy mezi poskytovatelem a klien tem. Tento vztah ve většině případů obec pří mo nezajímá - pouze v rámci řízení o příspěv ku na péči, kdy musí žadatel označit poskyto vatele služby. Detaily smlouvy však úředník obce nehodnotí, to mu nepřísluší. S jedinou výjimkou obsaženou v § 91 odst. 6 zákona, kdy se pracovník obce musí aktivně zapojit do vyjednávacího procesu. V případě, že osoba ne ní schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce, zastupuje ji při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Slyšel jsem už námitky, že v tomto případě by se měl správně nejdříve ustanovit opatrov ník podle občanského zákoníku. Podle mého názoru je toto ustanovení speciální vůči ob čanskému zákoníku, proto se postupuje pod le zákona o sociálních službách (zcela v soula du s právní zásadou lex specialis derogat generalis). Tyto situace mohou podle mého sou du nastat především ve spojení s výše zrnině- >
moderní obec
45
LEGISLATIVA > nou činností ve zdravotnických zařízeních, a to především u starších pacientů (respektive následně klientů sociálních služeb) a rovněž v případech, kdy již ustanovený opatrovník pobývá neznámo kde. NĚKOLIK POZNÁMEK K ZÁKONU O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI
A ještě několik poznámek na okraj o souvisejí cích povinnostech obcí, které zavádí od 1. led na 2007 zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Ten je primárně vytvořen za účelem nastavení nového dávkového systému, ovšem obsahuje ustanovení podle mého názo ru patřící spíše do zákona o sociálních služ bách. Obě tato ustanovení předpokládají vy pracování jakéhosi písemného plánu úřední kem obce. V prvním případě je takto »zaúkolován« zaměstnanec obce s rozšířenou působ ností (§ 20 zákona o pomoci v hmotné nouzi) a pro vymezenou skupinu osob vypracovává Program individuálního motivačního postupu (PIMP). Dokument by měl být strukturován ve formě dílčích kroků a časového rozpisu jejich plnění, přičemž tyto kroky by měly vést k za bránění sociálního vyloučení. Vypracování programuje podmínkou pro poskytnutí dávky nazvané mimořádná okamžitá pomoc. Pro po drobnosti si budeme muset počkat až do vydá ní vyhlášky. Vzhledem k cílovým skupinám, pro něž se program vypracovává (propuštěm z výkonu vazby či trestu odnětí svobody, z psy chiatrické léčebny, osoba ohrožená trestnou činností jiné), osobně považuji toto ustanove ní jako jakési rozpracování § 92 písm. b) záko na o sociálních službách. Proto pravděpodob ně na vypracování PIMP a poskytnutí dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi bude často bezprostředně navazovat řízení o po skytnutí příspěvku na péči. Dovedu si předsta vit i situaci, kdy jedním z prvních dílčích kroků v uvedeném programu bude kontaktování pří slušného poskytovatele sociální služby. Druhý dokument s názvem Aktivizační plán vypracovávají úředníci obcí s pověřeným obecním úřadem. Tento plán více zapadá do charakteru zákona o pomoci v hmotné nouzi, který se snaží o podporování pracovních ná vyků lidí a o to, aby preferovali práci před zá vislostí na dávkách. Proto každý, kdo bude alespoň 6 měsíců pobírat příspěvek na živoby tí podle tohoto zákona, bude nucen rovněž pl nit určitý harmonogram jednotiivých opatře ní. I když v tomto případě za účelem zbavení se závislosti na sociálních dávkách, nikoli kvů li omezení rizika sociálního vyloučení (ačkoliv to spolu může souviset). Zákon o sociálních službách i zákon o po moci v hmotné nouzi vznikl na ministerstvu v době vlády České strany sociálně demokra tické. Vzhledem k pravděpodobné změně vládnoucí strany se již objevují spekulace, že účinnost obou předpisů bude odložena až na 1. leden 2008. Podle mého názoru je to mini málně u zákona o sociálních službách nereál né. Zákon měl širokou podporu při hlasování v Poslanecké sněmovně a tato oblast reformu potřebuje. ■
Legislativní úprava přístupnosti
by měl tyto body dodržet. V případě nedodr žení těchto bodů budou vytvořené doku menty jedné nebo více skupinám uživatelů přístupné jen obtížně. Priorita 3 - tvůrce webových dokumentů může tyto body splnit. Jejich splněním usnadní přístup k webovým dokumentům jedné nebo více skupinám uživatelů. rvního ledna 2008 vstoupí v platnost Rozdělení pravidel na jednotiivé úrovně část novely zákona č. 365/2000 Sb., priorit je podle mého názoru podstatný pr o informačních systémech státní sprá vek. Díky tomuto rozdělení a stanovení dů vy a samosprávy, která řeší povinnost orgánů ležitosti jednotlivých pravidel je možné ales veřejné správy udržovat své webové prezen poň v základní míře stanovit míru bezbariétace ve stavu »přístupném pro zdravomě po rovosti konkrétních webových sídel. stižené občany«. Přirozeně ČR nebude první ■■ Evropská unie: V rámci EU v oblasti na světě, kde bude legislativní úprava pří bezbariérového webu neexistuje závazná stupnosti řešit bezbariérovost webových právní norma. Přesto přístupnost webových stránek dokumenty EÚ často zmiňují zejmé stránek. ■ Spojené státy americké: Právo na svo na v souvislosti s rozvojem informační spo bodný přístup k informacím (respektive zá lečnosti. Například dokument eEurope 2002 kaz diskriminace občanů na základě zdra Action Pian uvádí potřebu revize legislativ)' votního postižení) zakotvuje zákon Ameri- v této oblasti na úrovni jednotlivých člen cans with Disabilities Act (ADA) z roku 1990. ských států. Dalšími dokumenty zabývající Na tento zákon se s nástupem nových tech mi se přímo přístupností webových stránek nologií a rozvojem internetu (webových ve veřejném sektoru jsou sdělení Evropské stránek především) odvolávali handicapova komise eEurope 2002: Accesibility of Public ní uživatelé v USA. V roce 2000 tam proto Web Sites and their Content (e-Evropa 2002: v rámci dodatku zákona Rehabilitation Act Přístupnost webových stránek a jejich obsa vznikl soubor pravidel Electronic and Infor hu ve veřejném sektoru) a rozhodnutí Rady mation Technology Accessibility Standards, Evropy 2002/C 86/02 (Council resolution of známý však mnohem více jako Section 508 25 March 2002 on the eEurope Action Pian (pravidla vznikla pro potřeby části 508 dané 2002: accessibility of public websites and ho dodatku). Tento dodatek stanovuje po their content). Nejnovějším dokumentem ve vztahu k té vinnost bezbariérového poskytování infor mací federálními orgány. to oblasti je Communication from the Euro■ Konzorcium W3C: leště před vznikem pean Commission on eAccessibility (Sdělení amerických pravidel přišlo v roce 1999 se Evropské komise k otázce přístupnosti svou verzí pravidel bezbariérového webu v elektronickém prostoru) ze září 2005. EU konzorcium W3C. Vytvořená pravidla Web v něm deklaruje tři nové oblasti zájmu: Zadávání veřejných zakázek - během vy Content Accessibility Guidelines 1.0 [Pravi dla pro zpřístupnění obsahu webu, verze 1.0) hodnocování veřejných zakázek ve veřej jsou základem pro většinu později vydaných ném sektoru by měla být přístupnost zo pravidel a metodik. V současnosti jsou již ne hledněna jako jedno z hodnotících kritérií. dostačující a konzorcium WCAG pracuje na Zároveň by kritéria bezbariérovosti měla být finální podobě inovované verze WCAG 2.0, konzistentní v rámci celé Evropy. která je specifická tím, že zakotvuje tři úrov Certifikace - vytváří se prostor pro zkou ně priorit jednotlivých pravidel odstupňova mání různých možných postupů certifikačné podle důležitosti pro zdravotně postižené ních schémat informačních a počítačových uživatele. Tyto tři skupiny zahrnují 14 kon produktů a služeb. Zákonná opatření - prozkoumáním legis trolních bodů. Úrovně priorit v pravidlech WCAG 1.0 jsou: lativ EU a členských států by měl být zjištěn Priorita 1 - tvůrce webových dokumentů jejich potenciál v oblasti prosazování bezba musí tyto body dodržet. Nedodržení těchto riérového webu. ■ Česká republika: Letos v květnu vyhlá bodů způsobí, že dokumenty budou nepří stupné jedné nebo více skupinám uživatelů. silo Ministerstvo informatiky veřejnou sou Priorita 2 - tvůrce webových dokumentů těž na vytvořem nových pravidel, která by od povídala požadavkům EU a zároveň se stala prováděcím předpisem novely zákona Všeobecná deklarace lidských č. 365/2000 Sb., o informačních systémech práv a svobod, čl. 19: státní správy a samosprávy. Tvorba pravidel by měla skončit v říjnu 2007. Společnost, kte »Každý má právo na svobodu přesvědčeni rá v tendru zvítězila, je zárukou kvalitních a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo pravidel i doprovodné metodiky. Proto vě trpěl újmu pro své přesvědčeni, a zahrnuje právo řím, že výsledek projektu nebude krokem vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myš zpět ani stranou, ale jednoznačně pomůže lenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hra handicapovaným v jednodušším přístupu nice^ Jde pouze o teoretický rámec, ale do jeho k informacím z oblasti veřejného sektoru. *
P
intencí je možné bezbariérový web velmi příhod
JAKUB PÓBIŠ legislativně-právnl odděleni Kanceláře Svazu měst a obci ČR
46
moderní obec
ně zařadit. Další informace lze nalézt na adrese: www.dobryweb.cz/pristupnost.
VLADIMÍR MATĚJÍČEK Dobrý web,
[email protected]
srpen 2006
právní poradna
Kdo vystupuje za obec vůči zaměstnanci ■ V jakých případech je starosta oprávněn činit jménem obce právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí jako za městnavatelem a zaměstnanci obce a kdy je to vyhrazeno tajemníkovi obecního úřadu?
Podle ustanovení § 2 odst. 1 věta druhá zá kona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze ní), ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon o obcích«) obec jako právnická osoba vy stupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývají cí. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozděj ších předpisů (dále jen »zákoník práce«) práv ní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměst navatele, který je fyzickou osobou, zaměstna vatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené. Jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele či nit jménem zaměstnavatele právní úkony vy plývající z jejich funkcí stanovených organi začními předpisy. Podle ustanovení § 110 odst. 4 písm. d) zá kona o obcích plní tajemník obecního úřadu úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnan cům obce zařazeným do obecního úřadu. Úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů plní v obcích (měs tech), ve kterých není ustanoven tajemník obecního úřadu, starosta (ustanovení § 110 odst. 3 zákona o obcích). Zaměstnanci obce města) mají pracovněprávní vztah k zaměst navateli (obci, městu) sjednaný buď formou pracovního poměru, nebo formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Účastníkem pracovního poměru tak i účastní kem dohod o pracích konaných mimo pracov ní poměr je zaměstnanec na straně jedné a za městnavatel na straně druhé. Zákon o obcích přitom pracovněprávní pra vomoc tajemníka obecního úřadu zužuje pou tě na plnění úkolů statutárního orgánu za městnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu (srov. ustanovení § 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích). Je zcela bezpochyby, že ta jemník obecního úřaduje oprávněn činit jmé nem obce veškeré právní úkony týkající se Pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako za městnavatelem) a zaměstnanci obce zařaze nými do obecního úřadu. Obec (město) má ovšem i jiné zaměstnance než zaměstnance zařazené do obecního úřaúu. Vzniká tak otázka, kdo je oprávněn činit jménem obce veškeré právní úkony týkající se Pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako za městnavatelem) a zaměstnanci obce nezařa zenými do obecního úřadu. Zde je třeba pou*mzat na ustanovení § 103 odst. 1 zákona o obC|eh, podle kterého starosta zastupuje obec navenek, a též na ustanovení § 103 odst. 4
srPen 2006
písm. b) věta před středníkem zákona o ob cích, podle kterého starosta plní úkoly za městnavatele podle zvláštních právních před pisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstoanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu. Z výše uvedeného vyplývá, že právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi ob cí (jako zaměstnavatelem) a zaměstnanci ob ce zařazenými do obecního úřadu činí tajem ník a právní úkony týkající se pracovněpráv ních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a ostatními zaměstnanci obce (nezařazenými do obecního úřadu) činí starosta. Též je třeba vzít v úvahu ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích, podle kterého je radě vyhrazeno stanovit počet zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu a organi začních složek obce. Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnanci obce jsou jednak ti, kteří mají pracovněprávní vztah k zaměstnavateli (obci) sjednaný formou pra covního poměru, ale i ti, kteří mají pracovně právní vztah k zaměstnavateli (obci) sjednaný formou dohod o pracích konaných mimo pra covní poměr, přičemž právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako za městnavatelem) a zaměstnanci obce zařaze nými do obecního úřadu činí tajemník obec ního úřadu. To znamená, že pokud pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce či do hodu o pracovní činnosti sjedná tajemník obecního úřadu (jako zaměstnavatel), bude dotyčný zaměstnanec spadat do počtu za městnanců obce zařazených do obecního úřa du stanovených radou /srov. ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích/. Na závěr je třeba upozornit na ustanovení § 9 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého mů že zaměstnavatel v mezích své působnosti pí semně pověřit další své zaměstnance, aby či nili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jeho jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřené ho zaměstnance. To znamená, že starosta mů že písemně pověřit např. tajemníka obecního úřadu, aby činil právní úkony týkající se pra covněprávních vztahů mezi obcí (jako za městnavatelem) a ostatními zaměstnanci ob ce (nezařazenými do obecního úřadu).
■ Lze do tzv. nabídkové povinnosti zahr nout i volné pracovní místo vedoucího úřed níka?
kotvuje tzv. nabídkovou povinnost zaměstna vatele, jejíž splnění je hmotněprávní podmín kou platnosti výpovědi. Povinnost obsažená v ustanovení § 46 odst. 2 zákoníku práce spo čívá v povinnosti zaměstnavatele učinit na bídku směřující k uzavření dohody o převede ní na jinou práci (změně sjednaných pracov ních podmínek) ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákoníku práce. Jestliže zaměstnavatel v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v místě bydliště zaměstnance má volné takové pracovní místo, které je pro zaměstnance vhodné, je povinen tuto práci zaměstnanci na bídnout, a to i za předpokladu, že by se za městnanec musel podrobit přiměřené před chozí průpravě. Vhodnost této práce je třeba posuzovat podle § 37 odst. 5 zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen přihlí žet k tomu, aby jiná práce byla vhodná s ohle dem na zdravotní stav zaměstnance a jeho schopnosti (tzn. nesmí se jednat o práci, k níž zaměstnanec nemá předpoklady stanovené právními předpisy, nebo u níž nesplňuje po žadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro její výkon) a pokud možno i jeho kvalifikaci (nesmí se tedy jednat o práci, k níž zaměst nance nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže ji získat zaškolením nebo jinou průpravou). Rozhodnutí, zda této nabídky bude využito, závisí výlučně na zaměstnanci, který může tu to pracovní příležitost odmítnout. Jak vyplývá z výše uvedeného, je třeba výbě rové řízení považovat za předpoklad pro výkon funkce vedoucího úředníka a vedoucího úřa du. To znamená, že není možné v rámci plně ní tzv. nabídkové povinnosti nabízet volné pracovní místo vedoucího úředníka (nebo ve doucího úřadu), neboť tato pracovní místa ne jsou pro žádného zaměstnance vhodná (nejde o práci, pro kterou zaměstnanec splňuje před poklad stanovený právním předpisem, tzn. předpoklad výběrového řízení podle zákona o úřednících - srov. Rozhodnutí Nejvyššflio soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhod nutí a stanovisek, ročník 1995, pod č. 14). Jak totiž vyplývá z § 9 odst. 4 zákona o úřed nících, do funkce vedoucího úřadu nebo ve doucího úředníka může být jmenován jen uchazeč uvedený v seznamu podle § 9 odst. 2 písm. c) cit. zákona a pracovní smlouva může být uzavřena jen s uchazečem uvedeným v témže seznamu (lze tedy dovodit, že pracov ní místo nemůže být bez výběrového řízení platně obsazeno). I když výběrové řízení není právním úkonem, stalo by se jmenování do funkce nebo pracovní smlouva neplatnými pro porušení § 9 odst. 4 zákona o úřednících, protože právní úkon (jmenovám nebo pracov ní smlouva) by obcházel zákon [srov. § 242 odst. 1 písm. a) zákoníku práce], protože by ignoroval výběrové řízení.
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územ ních samosprávných celků a o změně někte rých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. (dále jen »zákon o úřednících«) v ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) stanoví, že výběrové řízení je podmínkou pro jmenování do funkce vedou cího úřadu a vedoucího úředníka. Ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozděj ších předpisů (dále jen »zákoník práce«) za
Mgr. KRISTINA CHRÁSTKOVÁ Ministerstvo vnitra ČR
Pracovní místo vedoucího úředníka
mode obec
47
SERVIS
KALENDÁRIUM ■ 2. až 3. 9. Brno, mezinárodni letiště XIII. CZECH INTERNATIONAL AIR FEST - CIAF
Letecký festival je největší akcí svého druhu v ČR a jednou z největších v Evropě. Hlavní organizátor Czech Airshow Agency, s. r. o., ve spolupráci s generálním partne rem - Jihomoravským krajem, připravuje nejen skvělou leteckou podívanou, ale i přehlídku partnerské účasti našich a me zinárodních společností, státních i samo správních institucí, bezpečnostních, zdra votnických a organizačních složek. ■ 7. až 8. 9. Brno, hotel Voroněž I. Dopravní úrazy
Hlavními tématy národního kongresu, který pořádá Úrazová nemocnice v Brně, budou dopravní úrazovost, prevence vzdělávání, silnice a vozidlo. Další informace včetně on-line regist race jsou uveřejněny na www.dopravniurazy.cz. ■ 20. až 22. 9. Jičín, Valdštejnský zámek Lidové stavitelství
Každoroční pravidelný seminář k pro blematice střech a střešní krajiny vesnic kých sídel a staveb pořádají Národní pa mátkový ústav, ústřední pracoviště v Pra ze, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, Králo véhradecký kraj a město Jičín. Kontaktní adresa: PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pra coviště v Praze, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1-Malá Strana, telefonní číslo: 257 010 255, mobil: 724 663 562, e-mail:
[email protected] ■ 2. až 6. 10. Karlovy Vary, Karlovarský týden
Akci pořádá agentura CzechTourism, pomocí níž se propojí doposud samo statně působící Tourfilm s Lázeňským festivalem a konferencí Léčebná kúra pro české a moravské lázně. Dominantním tématem bude české lázeňství a cestovní ruch, jeho současný stav a perspektivy v celoevropském kontextu. Další informace najdete na adrese: www.czechtourism.cz.
Stavbou roku 2005 Libereckého kraje je přestavba továrního objektu na Městský úřad Semily (na snímku je interiér úřadu). »Přestavba semilské radnice byla i mým fa voritem. I když realizace z dílny architektů Horatskeho a Dudy mi někdy připadaly tro chu excentrické, tentokrát se však oba naprosto trefili do mého vkusu,« řekl náměstek hejtmana Karel Dolejší. Hodnotitelská komise ocenila i další objekty. Stavebním řeše ním roku se stala rekonstrukce železničního mostu v Rychnově nad Nisou z projekční kanceláře Vaner a cenou hejtmana Libereckého kraje se pyšní multifunkčníTipsport aréna v Liberci a čestným uznáním rekonstrukce budovy Muzea skla a bižuterie v Jab lonci nad Nisou. Iskl
Konzultační dny k bytové problematice Ministerstvo pro místní rozvoj připravu je na druhé pololetí letošního roku bezplat né konzultační dny k bytové problematice. V kalendáři si proto zaškrtněte tyto termí ny: 5. září, 3. října, 7. listopadu, 12. prosin ce. Nejpozději tři dny před konáním kon zultačního dne bude na webové stránce www.mmr.cz pod menu Bytová politika k dispozici jeho program. Konzultace se budou konat ve velkém sále Divadla IMAGE, v přízemí, vchod z ulice Pařížské č. 4, vždy v úterý od 10 hodin. Podněty týkající se programu konzul tačních dnů lze poslat na: e-mailovou ad resu:
[email protected]. /kž/
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
FAGUS Československá obchodní banka Česká vydavatelská pro internet s.r.o. Motiv P Nadace Proměny Artechnic Schreder Nadace Via ista Česká republika s.r.o. T-Mobile AŽD Praha VVavin Ekoplastik s.r.o. ABF c.z. Renault
TEL
FAX
STR.
283 092307
-
1,9
-
-
3
567311 772 777 668472 222 522930 222 521 722 233 113370 296 337511 603 603603
4,48 18 21 23 27 33 37 41 326 983111 326 983 110 2.obálka 3.obálka 4.obálka
Devátá mezinárodní konference Devátý ročník mezinárodní konference, kterou pořádá 13. až 15. září v Karlových Varech Společnost pro trvale udržitelný ži vot - Karlovy Vary ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR a Technologickým centrem Akademie věd ČR, se zaměřuje na
udržitelnou dopravu a využívání alterna tivních zdrojů v energetice a dopravě na úrovni měst, obcí a regionů. Konference se bude ve čtyřech tematických blocích zabý vat především příklady dobré praxe, nový mi technologiemi, novou legislativou a fi nančními zdroji v ČR a EU. Informace o ak tuálních projektech a programech a prak tické zkušenosti představí mj. hosté z člen ských zemí EU a zástupci měst a obcí a sou kromého sektoru v ČR. Seminář se koná pod záštitou ministra životního prostředí a za podpory Státního fondu životního prostředí. Program, přihláška a další informace jsou na http://www.nszm.cz/udrzitelnadoprava. Iskl
Certifikát pro SFŽP Státní fond životního prostředí (SFŽP) obdržel certifikát jakosti podle normy ISO 9001:2000. Audit uskutečnila na základě výběrového řízení společnost poskytující služby v oblasti řízení rizik Det Norské Veritas. Předmětem certifikace byla admi nistrace a kontrola finančních prostředků poskytovaných na ekologické projekty podporované v rámci národních projektů a fondů EU, konzultační a poradenská činnost při realizaci podporovaných pro jektů, a to u všech 14 regionálních zastou-
vismo
■ flk ■
I EXE E^
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255
EDI obec™
srpen 2006
PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY
MO-000334
17. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH
MO-OOO
Pokud chceme, aby se odpady efektivně materiálově a energeticky využívaly, nestavme tomuto procesu do cesty ekonomické či byrokratické bariéry. O ostatní se již přírodní zákony a racionálně uvažující subjekty postarají samy.« Ing. Dan Jiránek primátor města Kladna pro časopis Odpady 7-8/2006
Čtěte odborný měsíčník Odpady
úplatné nebo ukázkový výtisk ZDARMA Zajistěte na tel. čísle 800 11 00 22
economia OBSAH
ROZHODUJE
Renault Mégane Grandtour již od
Ušetřete
309 I 60
2x
Možnost odpočtu
Cenové zvýhodnění
19 % DPH
100 000
při instalaci oddělovací přepážky.
Kč bez DPH
Kč
+ 20 000 Kč DODATEČNÁ SLEVA při využití financování Renault Finance
7sy*mirjfiMH
AwTfli!
Nyní navíc Renault Mégane s nabídkou ICE
Podmínky platí od prvního vozu. Přepážka a její montáž jsou zahrnuty v ceně vozu. Ceny jsou uvedené s DPH. Nabídka platí od 1. 7. do 3 1.8. 2006.