Od prekérní práce k chudobě ve stáří?

Od prekérní práce k chudobě ve stáří? Pracovní situace žen v pohraničí České republiky, Německa a Polska

Dokumentace workshopu konaného ve Zhořelci (Görlitz) dne 15. 11. 2012

Realizováno s podporou Nadace Friedricha Eberta (FES)

Pracovní situace žen v pohraničí Program

10.00 hod. Přivítání účastníků a úvod Iris Kloppich, předsedkyně Obvodu DGB Sasko

10.30 hod. Hlavně mít práci? – Situace v oblasti zaměstnanosti a prekérní zaměstnávání žen v Polsku, Německu a České republice Petra Meyer, Obvod DGB Berlín-Braniborsko Dana Machátová, ČMKOS Elżbieta Drewka-Doberstein, NSZZ „Solidarność” Zielona Góra Dotazy a diskuse

12.15 hod. Přestávka na oběd

13.15 hod. Hrozí pracujícím chudoba ve stáří? - Dopady politiky rozpočtových škrtů a důchodové politiky na ženy Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR Dr. Judith Kerschbaumer, vedoucí sekce sociální politiky, Spolkové předsednictvo OS ver.di Elżbieta Drewka-Doberstein, NSZZ „Solidarność” Zielona Góra Dotazy a diskuse

15.00 hod. Požadavky a aktivity odborů ve všech třech zemích zaměřené na sociální (evropskou) politiku zohledňující rovnost mužů a žen Iris Kloppich, předsedkyně Obvodu DGB Sasko

Moderovaný rozhovor Petra Meyer, Obvod DGB Berlín-Braniborsko Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR Dana Machátová, ČMKOS Elżbieta Drewka-Doberstein, NSZZ „Solidarność” Zielona Góra Moderace: Mechthild Kopel, wert.arbeit GmbH

2

Pracovní situace žen v pohraničí

Přivítání účastníků a úvod Iris Kloppich, předsedkyně Obvodu DGB Sasko

Situace žen v pohraničí Demografický vývoj • V Sasku žije zhruba 2,1 milionu žen, což je 51 procent obyvatel této spolkové země. • Na území Saska lze konstatovat pokles počtu obyvatel. Z původních 4,8 milionu v r. 1990 jejich počet poklesl do r. 2010 zhruba o půl milionu a do r. 2025 poklesne o další milion na odhadovaných 2,8 milionu osob. Zároveň tím do r. 2025 dojde také k poklesu počtu žen zhruba o 1 milion. • Saské ženy porodí průměrně 1,4 dítěte, přičemž tendence je rostoucí. Pro zachování populace v dlouhodobém horizontu by však byla potřebná porodnost ve výši 2,1 dítěte na jednu ženu. • Ve věkové skupině 75 let a více na území Saska co do počtu výrazně převažují ženy nad muži. Situace žen na trhu práce v Sasku (stav: říjen 2012) • Situace na saském trhu práce je v současnosti považována za „robustnou“. Počet pracovních poměrů zakládajících povinnou účast na sociálním pojištění roste, nezaměstnanost a podzaměstnanost jsou i nadále pod úrovní loňského roku. Rovněž ochota saských zaměstnavatelů zaměstnávat nové pracovníky je i nadále na poměrně vysoké úrovni. • Momentálně je na území Saska zhruba 1,455 milionu zaměstnanců, což představuje meziroční přírůstek ve výši 16 800 závisle zaměstnaných osob. Obzvláště pozitivní dopad má tato skutečnost na zpracovatelský průmysl, zdravotnictví a sociální péči, obchod, administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání a na logistiku. • Aktuálně je na území Saska evidováno 187 000 nezaměstnaných, což je o 14 000 nezaměstnaných méně než v říjnu 2011. Míra nezaměstnanosti činí 8,8 procenta, což je nejnižší úroveň od zahájení evidence této statistiky. Míra nezaměstnanosti žen činí rovněž 8,8 procenta. • Nejvyšší míru nezaměstnanosti žen na území Saska vykazuje správní obvod Úřadu práce v Budyšíně (Bautzen) s hodnotou 10,4 procenta a správní obvod pobočky tohoto úřadu práce ve Zhořelci (Görlitz) s hodnotou 14,6 procenta, po níž hned následuje pobočka v Hoyerswerdě s hodnotu 13,0 procent. • Většinu volných pracovních míst hlásí oblast ostatních podpůrných činností pro podnikání, ale i agentury práce a odvětví obchodu. • Podíl sektoru s nízkou úrovní odměňování na saském hospodářství stoupl na více než 30 procent. Sasko patří ke spolkovým zemím s nejrozsáhlejším sektorem nízké úrovně mezd. Nejvíce se na této saské oblasti nízké úrovně mezd podílí maloobchod s hodnotou více než 51 procent, zhruba 40 procent těchto zaměstnání je v sektoru služeb a zhruba 15 procent v odvětví zdravotnictví. • Ženy jsou fenoménem nízkých mezd postiženy ve větší míře než muži a nezřídka jsou kromě svého výdělku odkázány na navýšení mzdy v podobě dalších dávek od úřadu práce. Více než 30 procent, tj. jedna třetina výdělečně činných žen na území Saska pracuje v sektoru nízké úrovně mezd.

3


• •

•

• •

Počet zaměstnání malého rozsahu (tzv. „minijobs“) stoupl na více než 30 000. V malém rozsahu je přitom zaměstnáno mnoho žen, zejména v odvětvích gastronomie a obchodu. Zaměstnání malého rozsahu a prekérní formy zaměstnání, ale i s tím související chudoba postihují zejména ženy-samoživitelky. Zároveň pro samoživitelky platí, že zásadně vykazují velmi dobrou úroveň kvalifikace. 64,9 procenta z nich má ukončené odborné vzdělání v rámci podnikového duálního systému učňovského vzdělávání a 3,2 procenta má dokonce ukončeno vysokoškolské vzdělání. Prekérní formy zaměstnání se „prožírají“ do středu společnosti pracujících a výrazně zvyšují riziko sociálního sestupu a chudoby. Tento jev je typický zejména pro příhraničí (správní obvod Úřadu práce v Budyšíně/Bautzen). Tento trend dále prohlubuje problematickou situaci, při níž dochází ke škrtům v oblasti standardů sjednaných v kolektivních smlouvách a v podnikových dohodách. „Fond pro pečující osoby“, vztahující se na období péče o děti a/nebo péče o bezmocné/závislé osoby, ve smyslu návrhu podaného na sjezdu Křesťanskodemokratické unie Německa CDU dne 17. 11. 2012 = 1 procento hrubého výdělku = pro ženy pracující v oblasti nízké úrovně mezd nerealizovatelné a tudíž zbytečné!

Odchody z regionu (migrační úbytek obyvatelstva) • I nadále se mnoho mladých žen stěhuje pryč z území Saska: V r. 1990 v Sasku žil zhruba jeden milion mladých žen ve fertilním věku, v r. 2010 zde žilo už jen cca. 700 000 žen v této věkové skupině. Do r. 2025 jejích podíl (dle závěrů 5. regionalizované populační prognózy pro území Svobodného státu Sasko do r. 2025, zpracované Saským zemským statistickým úřadem) zaznamená další pokles o 20 až 25 procent, což znamená, že v r. 2025 bude na území Saska bydlet a pracovat už jen cca. 525 000 mladých žen v plodném věku. • Problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků, zejména mladých žen s dobrým vzděláním, se tím tudíž ještě jednou prohloubí. Rozpočet na dvouleté období • V rozpočtu na dvouleté období 2013/2014 mají být zrušeny příspěvky na podnikání pro začínající podnikatele určené pro ženy ve venkovských oblastech. Takovýto rozpočet určitě nepřispěje k dalšímu rozmachu politiky rovného postavení žen a mužů na území Saska, v jejíž čele byla ještě před patnácti lety ministryně pro rovné postavení žen a mužů a které teď spadá do působnosti jednoho jediného oddělení, které je součástí jednoho z odborů Saského ministerstva sociálních věcí (SMS). Prioritní témata politiky rovného postavení žen a mužů v Sasku • Nový zákon o rovném postavení žen a mužů pro nepodnikatelskou i podnikatelskou sféru. • Podpora slučitelnosti rodinného a pracovního života, péče o příbuzné a soukromého života, posílení vzdělávání, dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace a dosažení pokroku v oblasti vytváření dostatečných rámcových podmínek. • Zavedení zákonné kvóty (např.: kvóty zastoupení žen v dozorčích radách v podnikatelském sektoru), zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích. • Rovné odměňování za práci stejné hodnoty / Equal Pay. Průměrný hrubý měsíční výdělek saských žen zaměstnaných na plný pracovní úvazek (tj. vykonávajících činnosti zakládající povinnou účast na sociálním pojištění) činí zhruba 2500 € a je tudíž o více než 5 procent nižší než průměrný výdělek saských mužů. Ve výrobní sféře tento rozdíl činí bezmála 19 procent, zatímco v sektoru služeb to je zhruba 5 procent.

4


Hlavně mít práci? Situace v oblasti zaměstnanosti a prekérní zaměstnávání žen v Polsku, Německu a České republice Petra Meyer, Obvod DGB Berlín-Braniborsko

Hlavně mít práci? – Situace v oblasti zaměstnanosti a prekérní zaměstnávání žen v Německu Zhořelec (Görlitz) 15. listopadu 2012

Agenda 1. Nové výzvy pro německý trh práce (Prognóza institutu IAB na období let 2012/2013) 2. Situace v oblasti zaměstnanosti žen ‐ čísla, fakta 3. Prekérní formy zaměstnání – definice, čísla, fakta a jejich následky 4. Nerovnost v odměňování a nízké mzdy 5. Možnosti jednání odborů

5


Nové výzvy pro …. Dluhová krize v Evropě má negativní dopady i na vývoj hospodářství. Přesto se Německu co do růstu HDP v prvním pololetí r. 2012 daří vzdorovat obecnému evropskému trendu. Na základě indikátorů včasné výstrahy však lze očekávat, že dojde k oslabení konjunktury. Trend prudkého poklesu nezaměstnanosti se už zastavil. Na druhé straně však došlo k růstu zaměstnanosti.

Nové výzvy pro…. Prognóza na r. 2013 – V ročním průměru dojde v r. 2013 k lehkému růstu nezaměstnanosti na 2,93 mil. osob. – Nezaměstnanost stoupne zejména v rámci systému pojiš‐ tění pro případ nezaměstnanosti upraveného sociálním zákoníkem, kniha III (tj. krátkodobá nezaměstnanost s nárokem na podporu v nezaměstnanosti) – I nadále by však mělo dojít k mírnému růstu ekonomické aktivity o dalších 200 000 osob (se značnými rozdíly v zá‐ vislosti na sektoru: růst v sektoru služeb, pokles v průmys‐ lu a ve stavebnictví – HDP – předvídá se růst o +0,8 procentního bodu, s inter‐ valem předpovědi od – 0,4 do + 2,0 procentního bodu

Situace v oblasti zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti v letech 1995‐2011

západní Německo

Braniborsko

východní Německo

6


Situace v oblasti zaměstnanosti 2005

2011

Zaměstnanci s povinnými příspěvky na soc. pojištění

26,2 mil.

Míra nezaměstnanosti

11,7 %

Nezaměstnaní (abs. počet)

28,4 mil. 6,8 %

4,861 mil. osob

2,897 mil. osob

Míra ekonomické aktivity: 71,1 % celkem 76,0 % u mužů 66,1 % u žen

Situace v oblasti zaměstnanosti … • Od r. 2005 trend růstu ve vývoji počtu zaměstnaných. • Podíl žen činí ve východním Německu 48 %, v západním Německu 45 %. • Podíl žen v soukromém sektoru činí 45 %, ve veřejném sektoru 63 %. • Ne všechna odvětví z tohoto vývoje těží ve stejné míře. • Roste počet starších zaměstnanců. • Dochází k růstu atypických forem zaměstnání.

Atypické formy zaměstnání Stupeň flexibilizace agenturní práce pracovní poměry na dobu určitou zaměstnání malého rozsahu (do 800 €, tzv. „Midijobs“) „klasické částečné úvazky“, tj. zaměstnání na kratší pracovní dobu zaměstnání malého rozsahu (do 400 €, tzv. „Minijobs“) Majitelé pracující ve svém podniku úředníci

závisle zaměstnaní na „plný úvazek“, tj. plnou pracovní dobu (vč. učňů)

Braniborsko

východní Německo

západní Německo

7


Atypické formy zaměstnání • Stupeň flexibilizace je u žen podstatně vyšší než u mužů – východní Německo: – západní Německo:

ženy 50 % muži 18 % ženy 55 % muži 15 %

• Obzvláště vysokým stupněm flexibilizace se vyznaču‐ je sektor služeb ‐ 49 %; ve zpracovatelském průmyslu jeho hodnota činí 18 %

Atypické formy zaměstnání Podíly (na celk. počtu zam.)

východ

západ

agenturní práce poměry na dobu určitou zam. malého rozsahu (800 €) klasické „částečné úvazky“ (podíl žen) zam. malého rozsahu (400 €)

1,8 % 1,8 % 9% 7% 4% 3% 24 % 26 % 79 % 81 % 14 % 11 %

Co to vůbec jsou prekérní formy zaměstnání? Pod pojem „prekérní (formy) zaměstnání“ spadají pracovní poměry s nízkými mzdami, které často nejsou nastavovány na delší dobu trvání a na kontinuitu a vyznačují se absencí zabezpečení zaměstnanců prostřednictvím sociálního pojištění a pouze nízkou úrovní pracovněprávních ochranných práv.“ Citát: Ústav pro výzkum trhu práce a povolání (Institut für Arbeitsmarkt‐ und Berufsforschung; IAB)

8


Co to vůbec jsou prekérní formy zaměstnání?

Následky … nižší úroveň hmotného zabezpečení a/nebo sociálních jistot, faktické znevýhodňování (diskriminace), např. v oblasti mezd a pracovních podmínek, nejistota, nemožnost jistého plánování v delším časovém horizontu, vyšší stupeň ohrožení chudobou, tj. vysoká pravděpodobnost chudoby ve stáří atd.

Nízké mzdy jako problém • Situace: 22% podíl zaměstnanců pracujících pod úrovní tzv. nízké mzdy, přičemž 1,9 mil. lidí pobírá velmi nízké mzdy pod hranicí 5 €/hodinu • Příčiny: outsourcing zaměstnanosti do podniků, které nejsou vázané platnou a účinnou KS (PKS/KSVS), blokáda rozšíření platnosti uzavřených KSVS na ostatní zaměstnavatele v dotčených odvětvích ze strany Německého svazu zaměstnavatelů BDA, privatizace, agenturní práce, osoby odkázané na dávky sociální pomoci navyšující jejich nedostatečné příjmy z výdělečné činnosti, …

9


Nízké mzdy jako problém • Struktura zaměstnanců pracujících v sektoru nízkých mezd – 73,6 % má ukončené odborné vzdělání nebo dokonce vysokoškolské vzdělání (tj. nejedná se o osoby s nízkou kvalifikací!), – více než dvě třetiny tvoří ženy (68,1 %), – zhruba tři čtvrtiny jsou ve středním věku; • 51,8 %: podíl nízkých mezd v podnicích v kategorii podniků s 1 ‐ 4 zaměstnanci

Příklady dimenzí rozdílů ve mzdách muži chemik/chemička ing. elektrotechn. IT poradce/‐kyně bankovní ekonom/‐ka webdesignér/‐ka vychovatel/‐ka sociolog/socioložka

ženy

4.824 EUR 3.978 EUR 4.507 EUR 4.077 EUR 4.493 EUR 3.758 EUR 3.849 EUR 2.893 EUR 3.228 EUR 2.652 EUR 2.650 EUR 2.292 EUR 3.107 EUR 2.723 EUR

Příčiny rozdílů ve mzdách • Ženy nejsou adekvátně zastoupené v lépe placených pozicích. • Ženy jsou nadměrně zastoupené v oblasti zaměst‐ nání na kratší pracovní dobu („částečné úvazky“). • Bezprostřední/přímá diskriminace (rozdílné odměňo‐ vání za stejnou činnost). • Prostřední/nepřímá diskriminace (nedoceňování schopností a dovedností spojovaných s pracovními pozicemi obvykle obsazovanými ženami, …

10


Příčiny rozdílů ve mzdách • Legislativní rámec je jednoznačný: už samotná spol‐ ková ústava v zásadě rovnoprávného postavení uvedené v čl. 3 odst. 2 zakazuje rozdíly v odměňo‐ vání na základě pohlaví. • Ačkoliv existuje adekvátní legislativní základ, i nadále se vyskytují rozdíly ve mzdách za stejnou práci a úroveň příjmů žen je výrazně nižší než mzdová úroveň mužů (o 23 %). • sociální procesy a historický vývoj

Co podnikají odbory? • DGB: Index „Dobrá práce“ – jak zaměstnanci na území Německa posuzují svět práce a co očekávají od „dobré práce“ • Nadace Hanse Böcklera (HBS) – tematická stránka a přehled mezd žen na adr. www.frauenlohnspiegel.de • genderový index, 19 indikátorů na interaktivní mapě – Nadace Hanse Böcklera (HBS) a Spolkový úřad stavebnictví a územního plánování – viz: www.gender‐index.de

Co podnikají odbory? Boj proti mzdovému a sociálnímu dumpingu: V oblasti volného pohybu pracovníků a služeb v EU odbory stavějí do popředí princip místa výkonu práce dle zásady „stejná mzda za stejnou práci na stejném místě“ a

koncepce „Dobré práce“ a „Mobility za spravedli‐ vých podmínek“!

11


Co podnikají odbory? Iniciativa DGB zaměřená na zaměstnání malého roz‐ sahu (do 400 € měsíčně, tzv. „Minijobs“) a nazvaná „Ven z té pasti chudoby – koncepce DGB pro refor‐ mu zaměstnání malého rozsahu“, která obsahuje mj. – rovné zacházení v oblasti pracovních podmínek, – rovné zacházení prostřednictvím samostatného sociálního pojištění a zabezpečení na stáří, – (ú)plnou povinnost účasti na sociálním pojištění

každoročně pořádaný akční den pro rovné odměňování žen s názvem „Equal Pay Day“

Hlavně mít práci? Situace v oblasti zaměstnanosti a prekérní zaměstnávání žen v České republice Dana Machátová, předsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů

Dana Machátová k situaci v oblasti zaměstnanosti žen v České republice úvodem uvedla, že je těžká. Existují sice dostatečně dobré rámcové legislativní podmínky, avšak po právní stránce dobrá situace je pouze jedním z předpokladů pro zlepšení situace žen na trhu práce. Pro zásadní změnu a systematické etablování gender mainstreamingu ve všech oblastech politiky je nutná zásadní změna politiky. Především stávající generové stereotypy jsou největší výzvou při prosazování rovných příležitostí na trhu práce. Například na muže se stále ještě nahlíží jako na hlavní živitele rodiny. Podíváme-li se na rozdíly v úrovni platů a mezd mužů a žen, tak se v nich tento postoj odráží. Genderové rozdíly ve mzdách (gender pay gap) se v České republice pohybují v rozmezí 19 až 25 procent, čímž se Česká republika v celoevropském srovnání řadí na jedno z posledních míst. Tyto rozdíly ve mzdách přetrvávají na různých hierarchických úrovních: Čím vyšší vzdělání a kvalifikace, tím vyšší jsou dokonce generové rozdíly v odměňování. Například soudkyně vydělávají v průměru o 35 procent méně než jejich kolegové-muži. Co se týká pracovní doby, je podíl žen pracujících na kratší pracovní dobu v České republice nižší než v Německu. Zaměstnavatelé tato zaměstnání na kratší pracovní dobu svým pracovníkům nenabízejí tak často jako např. v Německu, uvedla Dana Machátová. Zároveň však i odbory varují před neuváženým přijetím nabídky pracovat na kratší pracovní dobu, protože následný adekvátně nižší příjem ohrožuje i vlastní živobytí dotčených zaměstnanců. 12


Dalším z problémů je diskriminace z důvodu věku. Evropské odbornice a odborníci s hrůzou pozorují, že tato diskriminace začíná už po dosažení věku 40 let. Období, které musí takto postižené osoby překlenout až do dosažení důchodového věku, který je aktuálně 65, resp. 67 let, tudíž trvá zhruba 20 let. A právě v tomto období značná část lidí upadá, resp. je zatlačována do závislosti na sociální podpoře. Zatím však chybí politické koncepce, které by tento stav řešily. Politické reformy jsou proto nutně potřebné. Jednak je potřeba provést genderovou analýzu dopadů implementovaných reforem, a jednak je rovněž nutné systematicky analyzovat situaci žen na trhu práce a na základě získaných zjištění zpracovat koncepce dalších kroků pro zlepšení stávající situace.

Hlavně mít práci? Situace v oblasti zaměstnanosti a prekérní zaměstnávání žen v Polsku Elżbieta Drewka-Doberstein, NSZZ „Solidarność“ Zielona Góra

Dle vyjádření Elżbiety Drewky-Dobersteinové je situace v Polsku obdobná jako situace v České republice a Německu. Nezaměstnanost nadále roste a velkým problémem jsou zejména pracovní poměry na dobu určitou. Rozdíly mezi ženami a muži na trhu práce však nejsou až tak výrazné jako v ostatních dvou zastoupených zemích. Polský zákoník práce sice obsahuje dobře a precizně formulovaná ustanovení, v praxi se však často vyskytují potíže při zakládání odborových organizací a získávání nových členů, protože zaměstnavatelé se na tyto snahy nezřídka dívají velmi kriticky. S členstvím v odborech je nezřídka spojená hrozba výpovědi na adresu zaměstnanců Kromě toho sice existují snahy, věnovat se společně se zaměstnavateli tématům, jako je například koncepce „Dobré práce“. Pokrok se však daří dosáhnout jen velice těžko. V praxi se projevují určité rozdíly, např. mezi sociálně smýšlejícími zaměstnavateli, u nichž se často jedná o státní podniky a instituce, které ještě fungují podle „starých“ principů. Na druhé straně jsou nově zakládané firmy, v nichž se setkáváme s vysokou fluktuací zaměstnanců a s mnoha prekérními jevy. V těchto podnicích jsou zaměstnanci jen ve velmi malé míře ochotni angažovat se v odborech. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude nutné najít evropské cesty, řekla Elżbieta Drewka-Doberstein, abychom se společně vypořádali se společnými problémy na trhu práce, jako např. prekérní jevy. Navíc by mělo být v celé Evropě posíleno povědomí zaměstnankyň a zaměstnanců ohledně dopadů prekérních forem práce.

13


Hrozí pracujícím chudoba ve stáří? - Dopady politiky rozpočtových škrtů a důchodové politiky na ženy

Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR

Od prekérní práce k chudobě ve stáří? Pracovní situace žen v pohraničí“

Hrozí pracujícím chudoba ve stáří? Dopady politiky rozpočtových škrtů a důchodové politiky na ženy

Referentka: Dagmar Žitníková předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR)

Důchodová reforma Koalice ODS, TOP 09 a VV schválila důchodovou reformu.

První část reformy prodlužuje věk odchodu do penze a částečně mění i výši státního důchodu. Od roku 2013 má důchodová reforma zavést mimo průběžný důchodový pilíř dobrovolné spoření v nových penzijních fondech. Současně se mění i dosavadní systém penzijního připojištění se státním příspěvkem.

14


Kdy v ČR do důchodu? Pro budoucí generace není jasné Postupné zvyšování podle schválené reformy neobsahuje horní hranici. Letos narozené dětí by měly jít do důchodu v 73 letech Dosud platí, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech. U žen se uplatňovala pozitivní diskriminace , ženy odcházely do penze dříve a to podle počtu vychovaných dětí. V novém systému se hranice sjednotí a navíc vypadávají tkzv. náhradní doby – tzn, že pro výpočet penze se započítávala i doba péče o děti – mateřská a rodičovská dovolená.

Jak se bude důchodová reforma realizovat? Tři procenta sociálního pojištění, je možné dobrovolně směřovat na svůj individuální účet u penzijních společností. Podmínkou účasti však budou další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši dvou procent ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Další jeden procentní bod by pak lidé mohli dobrovolně posílat ve prospěch svých rodičů. Kdo do systému dobrovolně vstoupí, už z něj nebude moci vystoupit. Stát nebude garantovat úspory v soukromých penzijních fondech.

15


Hlavní rizika důchodové reformy Možnost výstupu z průběžného pilíře mu přinese ztrátu minimálně ve výši 20 mld Právě tuto ztrátu má pokrýt zhruba 20 miliard korun ročně z postupného zvyšování DPH. Nejprve spodní sazba vzrostla s rokem 2012 z 10 na 14 procent a horní sazba na 20 %. Původní schválený plán pak počítal s tím, že od roku 2013 se obě sazby sjednotí na 17,5 procentech. Nové vládní plány ale DPH od příštího roku dále zvýší na 15, respektive 21 procent. Jednotných 17,5 procenta má být odsunuto na rok 2016 .

Jaké jsou v ČR důchody Poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem v Česku nyní dosahuje necelých čtyřiceti procent. Poslanci navíc odsouhlasili nižší růst důchodů. Jde o dočasné opatření na tři roky počíná rokem 2013, končí v roce 2016. Pravidla pro růst důchodů přitom vláda měnila nedávno a platí teprve od letošního roku. Novelou skončila možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody budou v příštích třech letech růst o třetinu růstu reálné mzdy a o třetinu inflace.

16


Jak se důchody vypočítávají? V současné době se tedy řádný starobní důchod skládá ze dvou složek: základní výměra a procentní výměra. Základní výměra je stanovena na úrovni 9 % průměrné mzdy. Procentní výměra činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu. Do doby pojištění se počítají i tzv. náhradní doby. Ve výši 80 % doba studia (ovšem probíhající po 31. 12. 2009 je dobou vyloučenou) či doba vedení v evidenci úřadu práce s preferencí nad 55 let (což zohledňuje ztíženou situaci těchto uchazečů o zaměstnaní na trhu práce). Plně se započítává doba péče o dítě a doba péče o osobu závislou.15

Ženy a důchody Důchody žen jsou již v současnosti znatelně nižší než důchody mužů. Ve skupině s nejnižším důchodem 8 000 Kč měsíčně je již dnes 85 % žen, zatímco mezi důchodci s penzí nad 10 000 Kč převažují ze 70 % muži. Nejvíce žen (27,6 %) pobíralo důchod v rozmezí 8000–8999 Kč. Nejvíce mužů (80 %) naproti tomu pobíralo důchod v nejvyšší kategorii nad 10 000.

17


Genderové rozdíly ve mzdách Ve věkových skupinách do 19 let a 20–29 let ještě výrazná část populace studovala. Pokud byli lidé již v tomto věku ekonomicky aktivní, nebyla zde mzdová diferenciace podle pohlaví tak výrazná jako ve vyšším věku. K nárůstu mzdové diferenciace došlo ve věkové skupině 30–39 let, kdy mediánové mzdy žen představovaly pouze 74,9 % výše mezd mužů. Ve věkové kategorii, 40–49 let, byla hodnota 79,1 %. S rostoucím věkem se rozdíly v úrovni mezd podle pohlaví opět snižovaly. Ve věkové kategorii 50–59 let klesla hodnota na 84,7 %. Ve věkové kategorii 60 a více let tvořily mediánové mzdy žen 89,8 % mediánových mezd mužů

Důchodová reforma a ženy Dopady penzijní reformy zapříčiní další snižování porodnosti a prohloubení chudoby žen v penzi Fondový pilíř není schopen zohlednit specifika pracovních drah žen. Významným rizikem pro ženy je nezapočtení přerušení pracovní dráhy z důvodu rodičovství, jelikož fondová forma spoření nenabízí započtení náhradní doby plnění, jako to činí forma průběžná Ženám se při fondovém spoření nebudou započítávat roky strávené na mateřské či rodičovské dovolené se dále odrazí na výši jejich důchodu Dopady takto koncipované reformy tak neřeší situaci, na kterou měla reforma ambici reagovat a současnou nerovnost mezi ženami a muži ve výši důchodů ještě prohloubí.

18


Závěr?

„Pokud by ženy měly reagovat na současné nastavení penzijní reformy, musely by odmítnout mít děti,“ říká socioložka Ilona Švihlíková, a dodává: „výchova dětí a péče o ně přitom ženy natolik poškodí, že budou svůj život dožívat v chudobě.“

Závěr za odbory!

19


Hrozí pracujícím chudoba ve stáří? - Dopady politiky rozpočtových škrtů a důchodové politiky na ženy Dr. Judith Kerschbaumer, vedoucí sekce sociální politiky, Spolkové předsednictvo OS ver.di

Aktuální dění v oblasti sociální politiky V

Hrozí pracujícím chudoba ve stáří?

Dopady škrtů v oblasti důchodové politiky na ženy Česko-německo-polský workshop „Od prekérní práce k chudobě ve stáří? Pracovní situace žen v pohraničí “ dne 15. listopadu 2012 ve Zhořelci (Görlitz) Dr. Judith Kerschbaumer vedoucí sekce sociální politiky Spolkového předsednictva OS ver.di, SRN

Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 1

Bereich Sozialpolitik

Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft

Aktuální dění v oblasti sociální politiky

Důchody z hlediska politiky rovného postavení žen a mužů Aspekt č. 1: Důchod je odrazem pracovního života. Aspekt č. 2: Pracovní dráhy žen a mužů se liší, zejména ohledně • výše výdělků • délky trvání, resp. nepřetržitosti výdělečné činnosti zakládající povinnou účast na sociálním pojištění • kvality výdělečné činnosti z hlediska pracovní legislativy (normální vs. atypické pracovní poměry). Aspekt č. 3: Sociální kompenzace probíhá pouze v zákonném (tj. průběžném) důchodovém pojištění. Aspekt č. 4: Větší podíl kapitálového zabezpečení na stáří na úkor zákonného důchodového pojištění „diskriminuje “ ženy. Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 2



20

Pracovní situace žen v pohraničí Aktuální dění v oblasti sociální politiky

Důchody z hlediska politiky rovného postavení žen a mužů Aspekt č. 1:

Důchody jsou odrazem pracovního života. Aspekt č. 2: Pracovní dráhy žen a mužů se liší, zejména ohledně • výše výdělků • délky trvání, resp. nepřetržitosti výdělečné činnosti zakládající povinnou účast na sociálním pojištění • kvality výdělečné činnosti z hlediska pracovní legislativy (normální vs. atypické pracovní poměry). . Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 3




Oblast nízkých mezd v r. 2010 Hranice nízkých mezd v r. 2010: 10,36 € hrubého 20,6 % cca. 50 % 84 % 31 %

všech zaměstnanců* pracuje v oblasti nízkých mezd (2006: 18,7 %) atypicky zaměstnaných** pobírá mzdu pod hranicí nízkých mezd podíl nízkých mezd v rámci tzv. zaměstnání malého rozsahu typu „Minijob“ (10,8% podíl v rámci normálních pracovních poměrů***) zaměstnanců, na které se nevztahuje závazná KS, pobíralo nízkou mzdu (ale jen 11,9 % zaměstnanců vázaných platnou KS)

Normální pracovní poměry

Atypické pracovní poměry

muži

86 %

14 %

ženy

63 %

37 %

* Podniky s 10 a více zaměstnanci; ** atypické zaměstnání: prac. poměry na kratší prac. dobu do 20 hod. týdně a/nebo na dobu určitou, agenturní práce a zaměstnání malého rozsahu („Minijob“); *** normální prac. poměry: prac. poměry na dobu neurčitou s prac. dobou více než 20 hod. týdně. Pramen: DeStatis, tisk. zpráva ze dne 10. 9. 2012, 308/12 Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 4




Nová právní úprava zaměstnání malého rozsahu (zákon ze dne 25. 9. 2012; vstup v platnost ke dni 1. 1. 2013)

• hranice pro „minijob“ se zvýší ze 400 € na 450 € • hranice pro „midijob“ stoupne z 800 € na 850 € • místo opt-in (bez povinné účasti na DP s možností dobrovolné účasti na pojištění) se novelou zavádí • opt-out (povinná účast na DP, možnost osvobození) Výdělek

Paušální příspěvek zaměstnavatel 15 % Navýšení ze strany zaměstnance 4,0 % / 4,6 %

200 € 30,00 € 300 € 45,00 € 450 € 67,50 €

8,0 € / 9,20 € 12,00 € / 13,80 € 18,00 € / 20,70 €

Jako vyměřovací základ se použije vždy částka 175 €. Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 5



21


Jak které formy přispívají k důchodu? (hodnoty od 07/2012) 1 rok výdělečné činnosti

měs. důchod

průměrný výdělek (staré spolk. země) plný úvazek, 16 €/hod., 2700 € měsíčně

cca. 28 €

část. úvazek 30 hod. týdně, 8 €/hod., cca. 1000 € měsíčně 1 rok podpora v nezaměstnanosti (v návaznosti na

cca. 10 € cca. 22 €

průměrný výdělek před vznikem nezaměstnanosti)

0€

1 rok sociální podpora „Minijob“, bez povinné účasti na sociálním pojištění (15 %)

300 € - 2,40 € 400 € - 3,11 €

„Minijob“, zakládající pov. účast na soc. poj. (19,6 %)

400 € - 4,06 €





Ve „Zprávě spolk. vlády SRN o chudobě a bohatství“ se tvrdí (str. 286): „…Navíc se díky rostoucím osobním příjmům žen daří zajistit, že blahobyt starších lidí v Německu zůstává i nadále zachován na vysoké úrovni…“ Skutečnost: výplaty starobních důchodů (netto) u stávajících důchodců a osob nově odcházejících do důchodu

důchodci

Muži

Ženy

staré spolk. z.

nové spolk. z.

staré spolk. z.

nové spolk. z.

987€

1.058 €

495 €

711 €

681€

stávající (2011)

nově odcházející v r. 2011

868 €

867 €

487 €

plný inv. důchod 2011

673 €

612 €

597 €

649 €

(v r. 2000)

(835 €)

(740 €)

(613 €)

(689 €)

Standardní důchod (po 45 letech placení příspěvků, vždy na základě prům. výdělku): cca. 1265 € (brutto), cca. 1110 € (netto) (staré spolk. země, údaje od 1. 7. 2012); Pramen: Deutsche Rentenversicherung, Rentenversicherung in Zeitreihen, říjen 2012.





Stále více důchodců s vedlejší výdělečnou činností PŘÍJMY Více důchodců vykonávajících vedlejší výdělečnou činnost Počet* osob starších 65 let vykonávajících zaměstnání malého rozsahu („Minijob“)

Ke dni 31.12.2011 vykonávalo

792 000

mužů a žen starších 65 let

jako vedlejší výdělečnou činnost zaměstnání malého rozsahu („Minijob“) (z toho cca. 120 000 starších než 70 let). Celkem pracovalo k 31.3.2011 7,2 mil. osob a k 31.12.2011 7,5 mil. osob v zaměstnání malého rozsahu. Z těchto 7,5 mil. osob bylo

10,5 % starších než 65 let. 2,8 mil. mužů (z toho 15 % starších 65 let) a 4,7 mil. žen (z toho 7,8 % starších 65 let)

* Údaje k březnu daného roku Pramen: Spolkový úřad práce SRN, září 2011




22

Pracovní situace žen v pohraničí Důchody z hlediska politiky rovného postavení žen a mužů Aspekt č. 3: Sociální kompenzace probíhá pouze v zákonném důchodovém pojištění (tj. v průběžném pilíři) Aktuální dění v oblasti sociální politiky

Sociální kompenzace v zákonném důchodovém pojištění – legislativní důchodové zabezpečení dob výchovy dětí nar. před r. 1992

nar. po r. 1991

rozdíl měsíčně

staré spolk. z. – západ (Z)

28,07

€

84,21

€

cca.

56

€

cca.

13 500

€

nové spolk. z. – východ (V)

24,92

€

74,76

€

cca.

50

€

cca.

12 000

€

rozdíl V - Z / měsíčně

3,15

rozdíl V - Z / 20 let

cca.

9,45

€

750

€

cca.

rozdíl za 20 let

€

2.300

€

Údaje od 1. 7. 2012





Sociální kompenzace v zákonném důchodovém pojištění – legislativní důchodové zabezpečení doby péče poskytované blízkým osobám Stupeň závislosti

Získaný nárok na důchod za 1 rok poskytované péče, akt. stav západ východ (staré SZ) (nové SZ)

OS ver.di požaduje

1

7,10 €

6,30 €

21,00 €

2

9,90 €

7,70 €

23,60 €

cca. 28 €

cca. 25 €

(min. 14 hod. denně)

pro srovnání: průměrný výdělek (cca. 2 700 €)





Sociální kompenzace v zákonném důchodovém pojištění Důchod na základě minimálního příjmu Tzv. „minimální výdělkové body“ v případě nízkého pracovního příjmu (§ 262 soc. zákoníku SRN, kniha VI) Velice zjednodušeně: Pokud někdo získal dobu trvání důchodového pojištění v délce 35 let a z jeho odvedených příspěvků vyplynulo v průměru méně než 0,75 výdělkového bodu (VB), tj. měsíčně méně než 0,0625 VB, získá dodatečné VB: individuální měsíční průměr bude navýšen o 1,5násobek, nanejvýš o 75 % průměrného výdělku (za doby do 31. 12. 1991). Podíl důchodů na základě minimálního příjmu k 31. 12. 2010: SRN ženy (průměr. vyplácená částka ) muži

západ

východ

22,1 %

20,3 %

28,7 %

(79,09 €) 3,2 %

(81,75 €) 3,3 %

(72,15 €) 3,0 %

Pramen: tisk Spolk. Sněmu SRN č. 17/9117 ze dne 26. 3. 2012 – odpověď spolk. vlády na malou interpelaci poslaneckého klubu strany DIE LINKE Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 12



23



My, ženy, potřebujeme: - opatření zaměřená na předcházení chudobě: Řádný vývoj příjmů (zákonná minimální mzda, posílení závazné účinnosti kolektivních smluv, rovné výdělky na východě i západě a equal pay) Zrušení prekérních forem zaměstnání, zejména zaměstnání malého rozsahu do 400 € měsíčně (tzv. „Minijobs“) a větší podíl plné pracovní doby místo poměrů na kratší pracovní dobu - opatření zaměřená na boj proti chudobě: Lepší zabezpečení dob pobírání sociální podpory, výchovy dětí a péče o blízké osoby Pokračovat v modelu „důchodu na základě minimálního příjmu“ Řádná valorizace důchodů, přinejmenším vyrovnání inflace Zajištění zdravé a sociálně zajištěné práce až do důchodu; zrušení důchodového věku 67 let Příspěvek k důchodu místo doplňkového/dodatkového důchodu (viz dále) - stabilní financování důchodů: Diskuse o pilířové architektuře důchodového systému, úrovni důchodů a příspěvkové sazbě Výrazně zvýšit úroveň důchodů Zrušit horní hranici vyměřovacího základu při tvorbě tzv. rezervy pro zajištění trvalé udržitelnosti důchodového systému - vytvoření spravedlnosti: Vyrovnat důchody na východě a západě Německa – model vyrovnávacího příspěvku zpracovaný odborovým svazem ver.di Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 13



Aspekt č. 4: Větší podíl kapitálového zabezpečení na stáří na úkor zákonného důchodového pojištění „diskriminuje“ ženy. Aktuální dění v oblasti sociální politiky

Ve „Zprávě spolk. vlády SRN o chudobě a bohatství“ (návrh z 18. 9. 2012) se tvrdí (str. 284): „…Zákonné důchodové pojištění je přitom s 65procentním podílem na hrubém příjmu dominujícím zdrojem příjmů …“ (str. 284)

Ve skutečnosti se vůbec nediferencuje podle starých a nových spolkových zemí a podle pohlaví (ženy/muži) SRN

staré spolkové země

nové spolkové země

všichni

muži

ženy

všichni

muži

ženy

všichni

muži

Ženy

zákonné DP

77 % 75 %

72 %

83 %

72 % 71 %

67 %

79 %

98 % 98 %

98 %

99 %

podnikové připojištění

6% 6%

8%

3%

7% 8%

10 %

3%

0% 0%

0%

0%

Pramen: Alterssicherungsbericht 2008 (Zpráva spolk. vlády SRN za r. 2008 o zabezpečení na stáří), 2012 – tabulka B.1.1 Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 15



24


Podíly jednotlivých složek příjmu na hrubém příjmu Složky příjmu

staré spolkové země

nové spolkové země

manželské páry

osamělí muži

osamělé ženy

manželské páry

osamělí muži

osamělé ženy

zákonné důchodové pojištění

51 %

58 %

67 %

85 %

86 %

94 %

jiné dávky zabezpečení na stáří

25 %

25 %

20 %

3%

4%

1%

soukromé spoření/pojištění

11 %

9%

8%

3%

4%

2%

dávky sociální pomoci

1%

1%

1%

0%

1%

1%

ostatní příjmy

12 %

6%

4%

9%

6%

2%

Pramen: Alterssicherungsbericht 2012 (Zpráva spolk. vlády SRN za r. 2012 o zabezpečení na stáří), tabulka C.3.1.




Alternativa odborového svazu ver.di a Sociálního sdružení Německa (Sozialverband Deutschland – SoVD) k požadavku „Zabezpečení na stáří se musí vyplatit“ Aktuální dění v oblasti sociální politiky Alternativy zpracované OS ver.di a sociálním sdružením SoVD

Příspěvek k důchodu místo dodatkového/doplňkového důchodu Myšlenka: „Zabezpečení na stáří se musí vyplácet“ Realizace: nezapočítávání důchodu ze zákonného DP, podnikového penz. připojištění a státem dotovaných forem starobního zabezpečení na základní příjem ve stáří na úrovni životního minima: prvních 100 € se nezapočítává, z částky od 100 € do 200 € se nezapočítává 50 €, z částky nad 200 € se nezapočítává 25 €. Max. nezapočitatelná částka: 175 €. (680 € + 175 € = 855 €) Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 18



Alternativa odborového svazu ver.di a Sociálního sdružení Německa (Sozialverband Deutschland – SoVD) ke koncepci dodatkového/doplňkového důchodu Příspěvek k důchodu místo dodatkového/doplňkového důchodu

Platná legislativa důchod

zákl. příjem ve stáří na úrovni životního minima

návrh ver.di / SoVD příspěvek k důchodu z daňových prostředků, navýšení nad úroveň životního minima

25


Aktuální představy politických stran


Dodatkový/doplňkový důchod (tzv. důchod za celoživotní výkon) (Výsledek jednání koaličního výboru ze dne 4. 11. 2012)

Výše: 850 € brutto?? (méně než 30,3 výdělkového bodu) s tzv. dětskou komponentou +150 % (300 € + 450 € = 750 €) bez dětí + 50% (300 € + 150 € = 450 €) Předpoklad pro dodatkový/doplňkový důchod: 40letá účast na DP a zároveň soukromé penzijní připojištění (resp. soukromé zabezpečení na stáří) Případný příjem se započítává! Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 21



Aktuální dění v oblasti sociální politiky Usnesení předsednictva Sociálnědemokratické strany Německa SPD z 24. 9. 2012

„Důchodová politika SPD: Práce se musí vyplácet! “ 9 zákonná minimální mzda ve výši 8,50 €/hod. a posílení závaznosti a účinnosti kolektivních smluv 9 equal pay – stejná odměna za stejnou práci 9 potlačování atypických forem zaměstnání 9 zvýšení míry ekonomické aktivity žen 9opatření k invalidním důchodům (odchod do důchodu bez srážek, prodloužení tzv. „připočitatelné doby“ a lepší ohodnocení posledních let) 9 dílčí důchod už od 60 let 9 solidární, daňově financovaný důchod ve dvou stupních s dobou trvání pojištění v délce 30/40 let (1 – důchody na základě minimálního příjmu, sociální podpora; 2 - 850 €)

0 zlepšení a rozšíření podnikového penzijního připojištění 0 možnost odchodu do důchodu bez srážek po 45 letech pojištění 0 lepší důchodově-legislativní ohodnocení doby výchovy dětí a péče o blízké osoby závislé na pomoci jiných osob 0 úroveň důchodů / zrušit zvýšení důchodového věku na 67 let Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 22



26

Pracovní situace žen v pohraničí Aktuální dění v oblasti sociální politiky Beschluss des SPD-Parteivorstandes vom 24.9.12

„Důchodová politika SPD: Práce se musí vyplácet! “

0odchod do důchodu bez srážek po 45 letech pojištění Počet let pojištění* (odchod v r. 2011)

Starobní důchody celkem staré SZ

nové SZ

staré SZ

nové SZ

39,9

44

28,8

42,3

* součet z pojistných a náhradních dob

Starobní důchod pro ženy (§ 237a soc. zákoníku SRN, kniha VI): mj.: narozené před 1.1.1952, po dosažení věku 40 let déle než 10 let s povinnými příspěvky

Odchod do starobního důchodu v r. 2011 staré SZ

nové SZ

staré SZ

nové SZ

40 % řádný starobní důchod

11 % pro nezaměstnanost/ předdůchod


19 % pro nezaměstnanost/ předdůchod


28 % starobní důchod pro ženy


56 % starobní důchod pro ženy

(33,3 let)

(45 let)

(41,1 let)

(45 let)

(19,6 l.)

(37,5 l.)

(38,4 l.)

(43 l.)

Pramen: Rentenversicherung in Zeitreihen, Deutsche Rentenversicherung Bund, říjen 2011, s. 112/113 Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 23



Aktuální dění v oblasti sociální politiky Usnesení předsednictva SPD ze dne 24. 9. 2012

„Důchodová politika SPD: Práce se musí vyplácet!“

Rozšířit podnikové penzijní připojištění: 0 opt-out (závazná povinnost zaměstnavatele nabídnout podnikové připojištění, resp. „alternativu stejné hodnoty“ prostřednictvím dodatečných příspěvků (připojištění) v rámci zákonného důchodového pojištění)

0 „přiměřená účast zaměstnavatelů“ 0 finanční síla žen 0 ženy pracují převážně v malých a středních podnicích 0 právní aspekty zatím nevyřešené, např. nepropadnutelnost – 25letá doba pojištění - 5 let právo zaměstnavatelů na odbytné, resp. jednorázové vyrovnání (měsíční důchod cca. 25 €) přenositelnost (portabilita) Dr. Judith Kerschbaumer Spolk. předsednictvo OS ver.di, vedoucí sekce sociální politiky stav: listopad 2012 / fólie č. 24



27


Aktuální dění v oblasti sociální politiky Usnesení předsednictva SPD ze dne 24. 9. 2012

„Důchodová politika SPD: Práce se musí vyplácet!“

0 Náklady schválených opatření z příspěvků (pojistného) (za předpokladu, že by bylo k dispozici 8-9 mld. € dle modelu DGB): Stabilizace úrovně důchodů (úroveň zabezpečení zhruba na 50 % před zdaněním)

v 1. roce 1 mld. €, ve 2. roce 2,5 mld. €, ve 3. roce 3 mld. €, do r. 2030 27 mld. €

zrušit důchodový věk 67 let (v 1. roce 50-100 mil. €, rostoucí tendence)

do r. 2030 cca. 5 mld. €

zlepšení invalidních důchodů (zrušení srážek pro stávající i budoucí důchodce - 3,2 mld. €, připočitatelná doba pro stávající - 1,8 mld. €; pro budoucí důchodce v 1. roce - 100 mil. €)

do r. 2030 cca. 5,7 mld. €

tzv. „rehabilitační strop“ (dodatečná potřeba a demografický vývoj) pro ročníky poválečné éry populační exploze s vysokou potřebou rehabilitace (45 let trvání pojištění do nástupu do důchodu)

300 mil. € ročně

důchod bez srážek po 45 letech trvání pojištění

6,7 mld. €

6,7 Mrd. €






Aktuální dění v oblasti sociální politiky Gesundheitspolitik in der schwarz-gelben Koalition 2009

Děkuji Vám za pozornost! Kontakt: Dr. Judith Kerschbaumer Leiterin des Bereichs Sozialpolitik Ressort 5, ver.di Bundesverwaltung Paula-Thiede-Ufer 10, D - 10179 Berlin tel.: 0049-30-6956-2148, fax: 0049-30-6956-3553 [email protected] Více informací na adrese: www.sopo.verdi.de


28


Hrozí pracujícím chudoba ve stáří? - Dopady politiky rozpočtových škrtů a důchodové politiky na ženy Elżbieta Drewka-Doberstein, NSZZ „Solidarność“ Zielona Góra

Polská důchodová reforma z let 1996/97 předpokládala zavedení kapitálového pilíře do systému důchodového pojištění. Zpočátku to bylo vnímáno pozitivně, avšak z dnešního pohledu lze říct, že se tento pilíř neosvědčil. Zaměstnanci se jen ve velmi malé míře podílejí na soukromém penzijním spoření z vlastní iniciativy. V jedné z návazných reforem byl důchodový věk navýšen na 67 let. Situace je těžká zejména pro starší zaměstnance, pro které není dostatek práce. Platné právní předpisy upravují, že pracovní smlouvu zaměstnance není možné vypovědět čtyři roky před jeho odchodem do důchodu. Proto mnozí zaměstnanci dostávají výpověď zhruba ve věku 60 let. Navíc se mnozí lidé domnívají, že obdrží plný starobní důchod i v tom případě, když jejich pracovní smlouva byla vypovězena před odchodem do důchodu. Pro stanovení výše důchodu je však rozhodující počet let, v nichž pracovník odváděl příspěvky na důchodové pojištění. Základní sazba státní sociální pomoci ve výši 400 zlotých rozhodně nepostačuje na zajištění živobytí. Také pro mladou generaci vyvstává otázka, jak bude možné zajistit důchody. Avšak i pro mladé lidi je situace na trhu práce těžká a zájem o zabezpečení na stáří je tudíž malý. Proto je úkolem odborů, vzbudit zájem mladých lidí o toto téma.

Požadavky a aktivity odborových svazů ve všech třech zemích

Z diskuse v průběhu workshopu a ze závěrečného moderovaného rozhovoru vyplynula tato témata pro další činnost:

Je třeba jasně přispět •

k evropskému roku občanů 2013 a zasadit se za odborové téma „Sociální Evropa pro všechny“ 29


Aktivity v regionu lze přitom rozdělit takto: a) Za rovné příležitosti žen v pohraničním regionu Spolupráci v pohraničním regionu je třeba zintenzivnit a zároveň zlepšit výměnu informací a posílit spolupráci. Zároveň je potřeba zajistit plynulost spolupráce a propojení partnerů v kooperační síti. • •

Měla by být prohloubena základna statistických informací. Účastníkům by měly být zprostředkovány informace o předpisech a normách v oblasti rovného postavení žen a mužů, platných v různých státech a na úrovni EU.

•

Předmětem zájmu by mělo být téma „živitelek rodin“. Dalšími možnými tématy jsou „slučitelnost rodinného a pracovního života“, „equal pay“, „představy o roli žen & stereotypy“, „zajištění samostatného živobytí“.

b) Vzájemná podpora v pohraničí, když jde o konflikty v podnicích Je potřeba identifikovat firmy, které působí v pohraničí a které se ohledně implementace pracovních podmínek chovají v jednotlivých zemích různě. V prvním kroku jde o identifikaci firem, které jsou v regionu. Tyto informace by měly být zpracovány v podobě mapy. Dále by mělo být s podporou Nadace Hanse Böcklera nebo Viadriny iniciováno zpracování kvalitativní analýzy pracovních poměrů.

c) Tematické dialogy: V centru pozornost by měla být „Dobrá práce“ „Dobra práce“ musí být v centru tematických debat. •

Je třeba se podrobně zaměřit na cílovou skupinu „mladých žen“.

•

Měla by probíhat výměna zkušeností na téma „prekérní formy zaměstnání“ (Ve kterých odvětvích se vyskytují? Jak vypadají?). Jako vhodné východisko se nabízí odvětví hotelnictví a gastronomie.

•

Předmětem zájmu by mělo být rovněž téma „nízkých mezd“ a jejich dopadů na ženy a muže a na jejich zabezpečení na stáří.

•

Měl by být zpracován informační materiál pro zaměstnance k významu závaznosti kolektivních smluv (zejména závazného účinku KSVS) a ke členství v odborech.

d) Ofenziva pro více žen v politických funkcích – na komunální úrovni i v zemských parlamentech Cílem by mělo být zlepšení politické participace žen v politických funkcích, a to prostřednictvím povzbuzování, motivace a přípravy na výkon polických funkcí na všech úrovních politiky. 30


Účastníci Č.

Příjmení, jméno

Instituce

1 Babczonek-Wróbel, Danuta

NSZZ „Solidarność“ Region Jeleniogórski

2 Becherer, Heidi

DGB Bezirk Sachsen

3 Bugdoll, Małgorzata


4 Drewka-Doberstein, Elżbieta

NSZZ “Solidarność“ Region Zielonogórski

5 Eichner, Gabriele

DGB Ostsachsen

6 Eichner, Matthias

ver.di

7 Fedak, Roman

Urząd Statystyczny w Zielonej Górze

8 Freund, Siegmar

DGB Kreisverband Görlitz

9 Himmel, Olaf

DGB-Region Ostbrandenburg

10 Hynková, Jana

OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR)

11 Janecka, Renata


12 Janská, Miloslava

ČMKOS RROS Ústeckého kraje

13 Kerschbaumer, Judith Dr.

ver.di Bundesvorstand

14 Klemm, Matthias

DGB Ostsachsen

15 Kloppich, Iris

DGB Bezirk Sachsen

16 Kopel, Mechthild

Wert.Arbeit GmbH, Berlin

17 Kucharsky, Ladislav

OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR)

18 Machátová, Dana

Předsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů

19 Meyer, Petra

DGB Bezirk Berlin-Brandenburg

20 Motowidełko, Bogusław


21 Palečková, Miroslava

Předsedkyně OSTOK

22 Poczykowska, Monika


23 Russew, Maritta

DGB Frauen Chemnitz

24 Schaarschmidt, Rita

ver.di Ostsachsen

25 Schneider-Böttcher, Irene, Prof.

Statistisches Landesamt Sachsen

26 Szostak, Anna


27 Teller, Elke

DGB Bezirksfrauenausschuss

28 Watterott, Gerhard

Geschäftsführer Euroregion Neisse

29 Werk, Petra

EVG

30 Wróbel, Robert

Urząd Statystyczny w Zielonej Górze

31 Žitniková, Dagmar

Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) 31

Herausgeber / Vydavatel / Wydawca DGB Bezirk Sachsen Schützenplatz 14 01067 Dresden www.dgb.sachsen.de

DGB Bezirk Berlin-Brandenburg Keithstraße 1+3 10787 Berlin www.berlin-brandenburg.dgb.de

Dokumentation / Dokumentace / Dokumentacja

Übersetzung / Překlad / Tłumaczenie Robert Slováček Michał Scheuer Dresden, 2012

www.igr-elbe-neisse.org | www.mrz-laba-nysa.org | www.meror-labe-nisa.org www.igr-viadrina.org

Od prekérní práce k chudobě ve stáří?

Recommend Documents