Ve st edu svého t la!

Vykašlete se

Vykašlete se

NA PONDĚLÍ,

začněte

VE STŘEDU!

Ve st edu svého t la! aneb ROZHODN TE SE BÝT VE SVÉM T LE OPRAVDU Š ASTNÁ Jak o svém t le smýšlíte, tak i vypadá. Jaké jsou vaše myšlenky, taková je i vaše zá e. A pokud za ínáte každý týden od pond lí, je as zkusit to jinak. :)

Dynamická a motivující cesta k vysněnému tělu. napsala:

Edita Berková

autorka programu Strollering® - Mateřská v pohybu

Vykašlete se

Prohlášení Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno. Použití informací z tohoto materiálu a úspěchy či neúspěchy z toho plynoucí jsou pouze ve vašich rukách a autorka za ně nenese žádnou zodpovědnost. V tomto materiálu můžete najít informace o produktech nebo službách třetích osob. Všechny informace jsou pouze doporučením a vyjádřením mého názoru k této tematice. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení. Mgr. Edita Berková

© 2015 Edita Berková | www.strollering.cz | www.editaberkova.cz

2

Vykašlete se

,,Dávej pozor na své myšlenky, nebo se stanou tvými slovy. Dávej si pozor na svá slova, nebo se stanou tvými iny. Dávej si pozor na své iny, nebo se stanou tvými zvyky. Dávej si pozor na své zvyky, nebo se stanou tvým charakterem. Dávej si pozor na sv j charakter, nebo se stane tvým životem.” (z talmudu, posvátného písma Žid )

Napsat e-book jsem oddalovala bezmála 3 roky. Chtěla jsem PSÁT, ale místo toho jsem se schovávala za nedostatek seminářů, nedostatek certifikátů a nedostatek vědomostí. A přitom jsem věděla, že stačí jediné: ODHODLAT SE A ZAČÍT. Ano, začít psát a začít žít to, čemu jsem tolik věřila. Přestat na chvilku radit všem ostatním a konečně dokázat poradit sama sobě. Opravdu se jednou provždy vykašlat na pondělí a naopak začít VE STŘEDU. Ve středu svého těla. :) Neustále jsem si dělala vlastní alibi: „Ještě musím jít na tenhle seminář... a bez této knížky to v žádném případě nepůjde... a potom ještě zkusím tuto techniku a jééé, další zajímavý workshop….“ Bylo to všechno krásné, obohacující, inspirativní, jen jsem se stále vyhýbala tomu, co jsem chtěla dělat úplně nejvíc. Psát, točit videa a začít se ve svém těle cítit opravdu krásně.

3

Den ode dne ve mně stoupalo vnitřní napětí. Poslední měsíce jsem měla pocit, že napětím doslova prasknu. Až přišlo jaro 2015 a já jsem byla vyzvána, abych přednášela na workshopu Artemis, - aneb jak se zaměřit na svůj vysněný cíl, jak v sobě probudit vášeň, chuť a odvahu plnit si své sny. Přípravu na seminář jsem oddalovala stejně jako psaní samotné. Mohla bych založit novou disciplínu: CHOZENÍ OKOLO HORKÉ KAŠE. A tak se mé vnitřní napětí dostalo do bodu zlomu - věděla jsem, že pokud mám přednášet na téma Artemis, musím mluvit o něčem, co opravdu dělám!!! No, a tak jsem si KONEČNĚ sedla a začala psát...


Vykašlete se

Hurááááá :) Avšak mé psaní zdaleka neprobíhalo tak, jak doporučují profesionálové. Zavřít se na dva týdny na nerušené místo, vypnout všechna zvonění a online připojení a ponořit se do stavu úplného soustředění... Byl to pravý opak. Doma 5měsíční miminko a 5ti letá dcera. Podmínky pro spisovatelskou činnost jako stvořené. :) Ale víte, jak to je - když se chce, tak jde všechno. :) A žena přeci dokáže víc než člověk!!! Přesně den před samotným seminářem Artemis jsem si pronajala ateliér od rodinnefoto.cz a k e-booku natočila video s úžasným kameramanem Jakubem Veselým. V ten stejný den jsem si také užila 2 nezapomenutelné hodiny focení s fotografkou Miya. Poté jsem na e-booku týdny denně pracovala ve chvilkách, kdy můj syn spinkal a dcera si hrála. Další krok vedl k naší dvorní strolleringové grafičce Regíně Davidové Rischkové a ke korektuře v podobě mé maminky a mých nejbližších známých včetně češtinářky Lenky Filipovské. Všem výše zmíněným z celého srdce DĚKUJI!!! Nyní si užívám ten blahodárný pocit, že jsem to dokázala. Dokázala jsem napsat desítky stran o něčem, čemu bezmezně věřím. Dokázala jsem se jednou provždy Vykašlat na pondělí a začít už konečně ve středu. Ať se vám e-book líbí. :) P.S.: Milí muži, moc se omlouvám, že je celý e-book psán v ženském rodě a k ženám. Jakmile začnu pracovat i s vámi, vše napravím… díky za pochopení. :)

Pohlazení: Milá Edito, ještě jsem Ti opravdu chtěla poděkovat za dnešní seminář Artemis, který byl celý bezva! Hrozně jsi mě nadchla… fakt jsem Tě hltala a ,,žeru”, jak to z tebe čišelo, ....prostě SUPER! NÁDHERA - BOMBA!!!!!!! Měj se moc krásně, zdraví Petra Vlasáková Ahoj, doufám, že ti můžu tykat, často teď myslím na tvá slova z přednášky na La Que Sabé … To si nech vážně patentovat... Promiň za tu pozdní hodinu, ale musela jsem to napsat. Jsi úžasná a inspirativní. Zdraví tě Láska, vášeň a smyslnost - Renata.

,,Nemusíte být dobří, abyste mohli začít, ale musíte začít, abyste byli dobří.” Anonym „Hele Edit, koukej tu knížku už dopsat. Jsem zoufalá. Už nechci nic držet. Jakékoliv omezení, byť je sebemenší, mě doslova nutí ho porušit. Teď jsem zkoušela klasiku, nejíst pečivo, uzeniny a tučné sýry. No a hádej. Jediné, na co jsem ten týden měla chuť, byl pecen chleba s klobásou a nejlépe s hermelínem na vrch. Prosím, pomóóóc.” Martina Nejdlová


4

Vykašlete se

Krásný den Tím, že jste si koupila tento e-book, jste v sobě probudila OCHOTU a TOUHU SE určitým způsobem ZMĚNIT. Touhu se konečně začít ve svém těle cítit opravdu krásně. V úvodním videu jsem říkala, že je e-book určen pro všechny ženy, které mají chuť udělat TO VŠECHNO UŽ KONEČNĚ JINAK. Napsala jsem jej pro ženy, které se nevysmívají myšlence, že celý proces tvarování postavy začíná v prvé řadě v hlavě a v srdci. Je určen pro všechny ženy, které se nebojí vykašlat se na pondělí, ale ZAČÍT VE STŘEDU!!! Ve středu sebe sama, ve středu svého těla tam, kde se hlásí o pozornost to vaše nádherné já. Nebudu zde tedy v žádném případě dělat kázání o zdravém životním stylu, byť hluboce fandím všem lidem, kteří propadli kouzlu raw food a jemu podobným… Je opravdu fascinující, jak jsme každá jiná. To, zda jíme raw food nebo makrobiotiku, zda si počítáme kalorie nebo zda jsme vegetariánky. Ale není to dle mého až tak důležité. Myslím si, že pokud svému přesvědčení člověk věří a je mu v něm dobře, tak je to zkrátka DOBŘE. Nejdůležitější tedy asi je najít právě to, v čem nám to DOBŘE vlastně je...

Víte, v čem je vám dobře??? Já to pro sebe, ve svých 37 letech, konečně našla, ale že to trvalo… :)

5


Vykašlete se

O zdravém životním stylu se píše snad úplně všude. Mám pocit, že jsou nám stále dokola předkládána ta stejná pravidla a doporučení: „Pijte dostatek tekutin, jezte potraviny bohaté na bílkoviny, snižte celkový příjem kalorií, cvičte nejméně hodinu denně….” Kdo to však opravdu dělá??? Kdo to všechno dodržuje? Kdo to DRŽÍ???

DRŽÍ, DRŽÍ...NE-VY-DRŽÍ...


6

Vykašlete se Tak, to by byl ten něžný úvod. Nyní už pořádně od podlahy… :) Rozcvičte se, jdeme na to. :) Pokud se cítíte většinou mizerně a pohled do zrcadla vás ničí, tak je to zřejmě proto, že NEMÁTE RÁDA SAMA SEBE. Šup a je to. Ano, je to takhle jednoduché. Co vy na to? Dlouho, opravdu dlouho jsem nevěděla, jak se mám sakra začít mít ráda. Sama sobě jsem se nelíbila. Při pohledu do zrcadla jsem se na sebe kolikrát ani nepodívala. To, co jsem viděla, se mi opravdu NELÍBILO!!! Odraz v zrcadle zkrátka vůbec neodpovídal mé představě o dokonalém a krásném tělu. Milionkrát se mi stalo, že jsem na sobě neviděla vůbec nic hezkého. Vnímala jsem jen a jen vlastní nedokonalost. V knize s názvem Učebnice sebelásky od Lucie Kolaříkové se píše: „...protože naše tělo považujeme za samozřejmost, často jej vůbec necítíme a nevážíme si ho…” Ano, ano, svatá pravda. :)

dovolené, do nástupu do školky/školy a už zase ty vánoční dárky.

Tak poj me p estat ztrácet as... Sklopte prosím hlavu a podívejte se na sebe od chodidel až ke svému hrudníku. Toto je vaše tělo, do kterého jste se narodila, ve kterém žijete a ve kterém i zemřete. Je to to nejcennější, co máte. Vaše tělo je dokonalost sama. SEZNAMTE SE, PROSÍM. :)

Od nepříjemných lidí můžeme odejít. Nemusíme s nimi být (tedy pokud v sobě najdeme dostatek odvahy - chi), ale od sebe sama jen těžko odejdeme. V tomto těle žijeme a máme před sebou ještě kolik? 30? 40? 50? let? Nevím. Možná méně, možná více??? V dopise, který můj táta psal svému nejlepšímu kamarádovi, stálo: „...na tohle všechno máme ještě takového času. Vždyť je nám teprve třicet… Život je tak dlouhý...!” P.S.: „Hele, teď mě napadlo, že život je vlastně strašně krátkej…” Táta zemřel o pár let později... Čas opravdu letí, a pokud jste maminka, tak mi asi dáte za pravdu o to víc. „Ty jsi zase vyrostla, je to vůbec možné?”, „Cože, ty už chodíš do školky?” Mám pocit, že se mi čas v roli mámy smrsknul do Vánoc, malování vajíček, do hodin strávených hledáním letní

7


Vykašlete se Starám se o ostatní, ale já mezi nimi nejsem. Věta, kterou nakonec přizná většina žen... Když se ohlédnu za svým životem, mám pocit, že jsem se narodila jako přebornice v NErespektování SVÝCH vlastních HRANIC. Jen ABYCH SNAD NĚKOHO NERANILA, NĚKOHO NEURAZILA nebo NĚKOMU NEUBLÍŽILA!!!!!! Přibližně 35 let jsem na prvním místě měla potřeby ostatních. A na ty své kašlala doslova na jedničku s hvězdičkou. No a tak to vždy po nějaké době zákonitě přeteklo a já se mohla vzteky zbláznit. Byla zima, všude spousta sněhu a já si užívala čerstvých 30. Byla jsem pár týdnů po rozchodu s chlápkem, který měl být otcem mých dětí, který měl být mým životním partnerem. Biologické hodiny mi doslova řvaly… V tramvaji jsem koukala po chlapech a ptala se sama sebe, který z nich to je. Nechala jsem se přemluvit na online seznamku, a tak z toho bylo rande. Příšerné rande. Ale zřejmě jen pro mě. Rozhodl se totiž, že za mnou přijede na hory. Dámy, a víte co? Já mu tenkrát neuměla říct NE, ať opravdu nejezdí, že z toho NIC NEBUDE! Byla jsem slušná! Je přeci jedno, jak se cítím já, jen abych někoho neranila, jen abych nebyla nevychovaná holčička… Seděli jsme spolu na lanovce, dal mi ruku okolo ramen. Bylo mi strašně, začala jsem se ošívat a urputně hledat kapesník, jen aby ta ruka byla pryč. Nakonec pochopil a odjel … Ááááááá… Styděla jsem se za sebe! Znáte to? Prosííííím, řekněte mi, že ano, že v tom nejsem sama… 35 let jsem měla obrovský problém cizímu člověku říct, že je mi něco nepříjemné. Že se mi něco nelíbí. 35 let jsem se ze všech sil starala o to, aby všichni okolo mě byli spokojení... To, že neumíme říci NE, že nedokážeme respektovat vlastní hranice, že pro nás není prioritou dávat vlastní štěstí na první místo, se s námi vleče celý život… UF, a že je to ale pěkná tíha!!! Vzpomínám si, že jedno z mých hlubokých uvědomění nastalo během návštěvy reflexní terapie. Těšila jsem se,

jak si masáž pořádně užiji. Celá natěšená jsem si sedla naproti chlápkovi, který se měl po dobu dalších 90 minut profesionálně starat o má chodidla. Vyzařoval z něho takový zvláštní klid. Upřeně se na mě podíval a potom se zeptal: „Tak jak se dnes máte?” A víte, co já na to? Propukla jsem v nepopsatelný, nekontrolovatelný, hysterický pláč. Podával mi jeden kapesník za druhým a já smrkala, hýkala, kašlala a utírala si nudle… Mezi těmi vzlyky jsem ze sebe dostala něco jako: „Béééé... já vůbec netušííím, co se to se mnou dějééé,” vzlyk, škyt, smrrrk. Pán zachoval stoický klid a s klidnou tváří odpověděl: „Neomlouvejte se a v klidu plakejte. Vypadá to, že je to přesně to, co právě teď potřebujete ze všeho nejvíc.” Nebylo těžké ho poslechnout. Dal mi slevu.

Nerespektování sebe sama zákonitě vede ke ztrátě energie a vyčerpání. Naše tělo je naštěstí tak moudré, že nám většinou dokáže říci: „Stop!!! To už si děláš legraci, ne???” Většina lidí se v ten moment naštěstí probere a začne svému tělu konečně naslouchat. Většinou to však bohužel bývá v momentě, kdy přijde „stopka” v podobě nějaké ne-MOCI či úrazu. Mé tělo mi v životě řeklo STOP už několikrát a nejspíš mě to ještě párkrát čeká... Jeden z nejzásadnějších momentů byl na vysoké škole, kdy se mi postupně znetvořila celá tvář. Co vám budu povídat, taková pořádná facka od života je k nezaplacení. Podobných facek jsem za posledních pár let dostala hned několik. „Au, nějak mě bolí záda. Ale to vydržím. Jedu dál. Au, bolí mě docela dost…” A najednou LUP a už jsem ležela v nemocnici hledíc do stropu na kapající kapačky. Mé tělo si o pozornost naštěstí říct umí. Díky za tu moudrost.


8

Vykašlete se Už žádné obětování!!!! Trvalo mi POUHÝCH 35 let, než jsem dokázala přijmout myšlenku: CHCEŠ MÍT SÍLU PEČOVAT O OSTATNÍ? BEZVA, TAK SE ALE NEJDŘÍVE ZE VŠEHO MUSÍŠ POSTARAT SAMA O SEBE. Vesmír po mně v podstatě nikdy nechtěl nic jiného, než abych nejdříve zajistila dobrý pocit sama sobě, a teprve poté v hojnosti rozdávala druhým.

Chválit samy sebe a umět se opravdu ocenit - kdo z nás to ale opravdu umí? Co zvládáme naopak bravurně je dovednost házet si klacky pod nohy. Shazovat se. Říkat si, že jsme tlusté, ošklivé, nedokonalé… Chválit bychom se měly každý den. Protože postavit své štěstí na uznání od svého okolí je naprostá sebevražda.

Co to s vámi dělá? Pohoršuje vás to?

S maminkami pracuji velice intenzivně. A dovolím si tvrdit, že je veliké procento žen, které udělají opravdu cokoliv, jen aby jejich okolí, kterému podřizují 24 hodin, bylo šťastné a spokojené. Mají pocit, že když bude jejich okolí šťastné, budou šťastné i ony. Jenže opak je většinou pravdou.

Znáte ženu, která se obětuje a zároveň je šťastná a celá jen září??? Já ne! A to jsem opravdu pátrala! :) Většina těchto žen na mě působí naopak strhaně, zatrpkle, smutně a vyhasle. Ženy, které se dávají do role oběti, od ostatních většinou očekávají vděčnost a ocenění. Ale dočkají se bohužel jen málokdy. Není to tedy náhodou tak, že dávají proto, aby dostaly? Aby byly milovány? Viděny? Obětují se pro své nejbližší, dělají se nepostradatelnými, ale nakonec většinou končí samy, opuštěné a nepochopené.

„Vy si toho v bec nevážíte!!!” „Kašlete na m . Jste nevd níci!!!” Obětováním se ženy mnohdy velice často nepřímo domáhají lásky, kterou by si ale měly dávat hlavně samy. Soustředí se na problémy svého okolí, a tak se potažmo vyhýbají samy sobě. „Neustálá hra na silnou ženu je jasným případem sabotování vlastního já.” (Vše pro trochu lásky?, Julia Kathan) Jste obětavá? Úžasné! Ale jste obětavá i vůči sobě??????? Máte opravdu dostatek pocitu vlastní ceny?

„Je sobectví skutečně totéž co sebeláska, nebo je sobectví důsledkem toho, že máme nedostatek sebelásky?” Erich Fromm

„Ty mi nikdy neřekneš, že mi to sluší, nikdy mi neřekneš, že mě miluješ, nikdy tě nenapadne mi koupit kytku… víš vůbec, co všechno tady dělám? O co všechno se tady starám? Nikdy jsi mi neřekl, že jsem dobrá máma, dobrá milenka …a hlavně si tady připadám jako služka. Napadne někdy někoho mi pomoci? Hlavně, že trávíš všechen svůj čas v práci, ale aby sis našel čas na mě, to tě ani nenapadne. Myslíš jenom na sebe... ” A takto bych mohla pokračovat do nekonečna. Jsem si jista, že se alespoň v jedné větě najde každá z nás… souhlas? Netvrdím, že pochvala není příjemná. To já bych chválu mohla poslouchat celé dny. Jen bych rozhodně doporučovala na chvále a uznání od ostatních nestavět své štěstí. Výčitkami nic nezměníme. Naopak své okolí od sebe odháníme a samy se zahrabeme ještě hlouběji do negativních pocitů. A tak jednou provždy se v sobě zkuste rozhodnout: Budu mít samu sebe na prvním místě! Začněte se učit umění naslouchat sama sobě. Vždy a za každé situace být schopná se naprosto přirozeně a s láskou zeptat sebe sama:

„Co teď potřebuješ k tomu, abys byla šťastná?” Pokud toto žena dokáže, nejen že rozkvete ona sama, ale s ní i celé její okolí!!!

9


Vykašlete se Začněte myslet samy na sebe!!! A přestaňte si myslet, že je to SOBECKÉ!!! Být doma s malými dětmi není vždycky úplně jednoduché. Co si budeme povídat. A najít si na mateřské čas pro sebe??? Doslova umění. :) Moudré knihy, které říkají, že si máme dopřát alespoň hodinu nerušeného času denně jen pro sebe, psal podle mého chlápek, který seděl ve své tiché, klidné kanceláři, ve vyžehlené košili od své ženy, která na něho s láskou doma s dětmi čekala, než všechny ty své moudrosti dopíše. My mámy víme, že je to všechno malinko jinak… že? Píši tento e-book, když syn spinká. Všude okolo mě sice vládne čurbes, ale to teď zkrátka počká. Jedním okem hledám písmenka na klávesnici a druhým pozoruji, zda se už v postýlce začínají zvedat nožičky...

Až se moje maminka na mě najednou takhle s láskou podívala a zeptala se mě: „To je sice všechno velice zajímavé, ale kde jsi tady v tom všem TY? Neustále jen řešíš všechny okolo. Ale tebe nikde nevidím. …” Koukala jsem na ni tenkrát jako puk (to mi jde moc dobře). A vzápětí jsem si uvědomila spoustu věcí… Díky, mami. :)

Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem si dobrovolně přestala vytvářet ten známý každodenní kolotoč. Kolotoč, který mne naprosto vyčerpával. Čím více jsem NAPLŇOVALA POTŘEBY OSTATNÍCH, tím rychleji se tento kolotoč točil. „Jak to chce partner? Co potřebuje moje kamarádka? Co všechno bych měla dělat, abych byla dobrá máma???” Plnila jsem jeden úkol za druhým a kolotoč začal nabírat smrtelné obrátky. Točila se mi z toho hlava a já byla vzteklá, podrážděná, naštvaná a ještě ke všemu jsem se cítila sama. Je to vůbec možné??? Makala jsem jako blázen, nonstop, za úžasných 7600 Kč měsíčně (mzda ženy na mateřské) a nestíhala svůj vlastní život. Nestíhala jsem žít. Stěžovala jsem si, jak je to všechno nespravedlivé a jak on tohle a jak oni tamhleto.


10

Vykašlete se Kdybyste neměla dnes večer náhodou do čeho píchnout, tak připomínám zajímavý díl z cyklu Nevinné lži s názvem Vedlejší příznaky. (na internetu volně k shlédnutí) Ale pozor, je to síla!!!

„Nejdůležitějším principem je neklamat sám sebe. Osoba, kterou oklamete nejsnáze, jste totiž vy sám.“ (Richard P. Feynman, nositel Nobelovy ceny za fyziku) Začněte dávat sebe na první místo. ANO, sebe, sebe, sebe… Pojďme se už konečně shodnout na tom, že být doma s malými dětmi je jedna z nejobdivuhodnějších prací, která na světě vůbec existuje. Souhlasíte? ANO? Tak to jsem móóóc ráda!!! Jste máma? Tak se na sebe ještě dnes začněte dívat jako na toho nejúžasnějšího kardio-chirurga. Jako na nejuznávanějšího pilota Boeingu. Jako na hasiče vycvičeného do těch nejextrémnějších podmínek. Anóóóóó!!! To jste vy! Tohle všechno zvládáte!!! Chápete to? Vidíte, jak JSTE ÚŽASNÁ!!!!

Začněte obdivovat samu sebe. Jste obdivuhodná!!! Začněte samu sebe opravdu respektovat!!! Nebaví vás vařit? Znám takových maminek celou řadu. Tak začněte tento fakt respektovat a přestaňte se za to odsuzovat. Jste úžasná máma i přesto, že vaše děti mají každý den špagety! Prostě vás nebaví vařit, no a co???!!! Všechny věci, které vám energii berou, místo aby vám ji dodávaly, je nutné vyřešit tak, abyste byla spokojená. Nemáte náhodou kamarádku, kterou vaření baví? Co vy na to? Co jí můžete

11

nabídnout jako protislužbu? Je to šílený nápad? Možná ano, ale co je šílenější - trpět u toho, co vás ničí, protože se to tak ZKRÁTKA DĚLAT MÁ, a nebo si každou věc ve svém životě přizpůsobit sama sobě tak, abyste byla opravdu šťastná?

V momentě, kdy se přestanete bát toho, že budete divná, začnete být konečně svá. :) A to je dle mého to pravé sebe-vědomí. Přestat se bát, že budu divná, trapná, že nezapadnu… Ostatně jak se zpívá v písničce Ledové království (dcery momentálně nejoblíbenější pohádka): „Najednou chci skončit s tou hloupou hrou! … Já jsem svá, to chci dokázat všem (…) I ten strach, co ve mně vládnul, je loutka bezmocná.” Zrovna dneska mi volala má kamarádka, která píše článek na téma sebe-vědomí. A zeptala se na můj názor. Nikdy před tím jsem na nic podobného neodpovídala, a tak jsem se zamyslela (což se také neděje příliš často) a odpověděla jsem: „Sebevědomá žena je pro mě ta, která dokáže žít sama se sebou v absolutním míru. Nezná pocit, cítím se trapně, nesměle… Když cítí trému či rozpaky, narovná se, usměje se a prostě to jen přizná. Sebevědomá žena vyzařuje svou jedinečnost ze svého středu. Ta záře pramení ze spokojenosti a z absolutního přijetí sebe sama” Během své první mateřské jsem si několikrát připadala jako nahá v ohradě divokých šelem. Všechny ty požadavky, představy, domněnky, informace, pravidla, přes které nejede vlak. Jak dělat to a tohle, jak bych se měla chovat, co všechno mám pro dítě mít a co v žádném případě!!! Co je správné a co je úplně špatně… A nedej bože, že se mému dítěti líbilo v něčem, co je touto společností vyhodnoceno jako špatné!!!! Neexistuje. V životě bych to nepřiznala. I v 21. století by mi hrozilo ukamenování. Strach z toho dělat věci jinak, než káží nejnovější výzkumy a trendy. Je to silný strach!!! Spousta z nás už ani neví, jak to celé vlastně cítíme a vnímáme my samy. Ale raději vydržíme nemožné, jen abychom zapadly do oné normy „správně”. A tak se mílovými kroky vzdalujeme od sebe samotných.


Vykašlete se Každý den se sama sebe ptejte: „JAK TO CÍTÍM JÁ??? JAK TO JÁ POTŘEBUJI???” Proč tady píšu stále dokola o tom, jak je důležité mít sebe sama na prvním místě? Protože bez toho se v tvarování postavy / hubnutí zkrátka nehneme. :) Opravdu!!! :) Tak prosím ještě chviličku vydržte.

Šťastná máma = šťastné dítě. To nejsou jen řeči, to je pravdááááá!!! A každá z nás to ví. Když jsem rozladěná, můj syn bojkotuje spaní. Když nejsem zrovna ve své kůži, má dcera mě zaručeně dokáže z kůže vytočit ještě víc. Jo, jo, naše děti, naši největší učitelé… :) Tak si pojďme zkusit první pořádné cvičení. Napište si věci, které se od vás očekávají nebo které zkrátka dělat musíte, ale které vás zároveň vůbec nenaplňují, ba naopak. Jsou to věci, které vás tak trošku ničí. Více vám berou, než dávají. A zapomeňte na to, že se tyto věci ale dělat musí. NE!!!!!!!! Vykašlete se na normy. Jen se zaposlouchejte do hlasu svého vnitřního já a pište… bez ohledu na to, co je správně a co špatně. Ke každému bodu, ke každé věci, která vás v životě štve, si najděte způsob, jak ji dělat tak, aby vás neštvala. :) „Takže to jako mám přestat uklízet? To tady shnijeme.” Ano, nejčastější argument, který slýchávám. Ale já neříkám, nedělejte to. Říkám, zařiďte si to tak, abyste v tom byla spokojená. Mějte samu sebe na prvním místě. Mějte své štěstí, své blaho na prvním místě!!! Mě osobně ten každodenní úklid také ničí. Pořád někde nějaké věci. Asi to znáte. Stále dokola opakující se činnost. Opravdu mi ten nikdy nekončící každodenní

úklid dokázal brát energii po tunách. Byla jsem kvůli tomu podrážděná a naštvaná téměř každý den.

Jenže, kdo to udělá, když ne já??? A víte, co mi pomohlo? Rozdělit si toto šílené slovo ÚKLID na Ú-KLID. Najednou jsem opravdu cítila úlevu. Neboť KLID mám ráda. Takže jsem si najednou přestala připadat jako uklízečka, ale naopak jsem si začala tvořit svůj vlastní KLID. A na ten větší úKLID jsem si našla svou milovanou Natálku. :) Pravidelně si tedy dopřávám wellness v podobě blahodárného pocitu, který mám při návratu z pískoviště do vyleštěného bytu.

Přestaňte už jednou provždy hledat důvody, proč to nejde!!! Naopak hledejte možnosti, jak to udělat!!! Jedna má známá mi kategoricky řekla: „Vůbec nechápu, jak bych měla myslet nejdříve na sebe a ne na své děti. Přijde mi to strašné!!!” Hm, chápu. Ale proč je tedy tak důležité si v letadle, v případě nutnosti použití kyslíkové masky, nasadit masku NEJDŘÍVE SOBĚ a teprve poté svým dětem a všem ostatním??? Už zkrátka přijměte fakt, že když se nejdříve nepostaráte sama o sebe, jen těžko můžete pomoci někomu jinému.


12

Vykašlete se

Největší láskou vašeho života jste vy!!! Za dobu, co dělám Strollering, jsem se setkala opravdu s celou řadou úžasných a inspirativních žen. A můžu vám říct, že můj obdiv rozhodně nemají jen „ty hubené”. :) Znám spoustu žen, které nezapadají do vypočítaných hodnot a tabulek. Ale víte co? Ony září!!! Jsou nádherné. Člověk na nich kila navíc nevnímá ani omylem. A ta jejich záře je opravdová.

Intuitivně se totiž vykašlaly na pondělí, a začaly VE STŘEDU. :) Ve středu svého těla!!! :) Jejich záře jde totiž zevnitř. Tyto ženy se přijaly. Milují se takové, jaké jsou. Přestaly se trápit a začaly si to všechno užívat. Moje sestřenice, akademická malířka, mi jednou řekla: „Hele, já už v žádném případě nehubnu. Je mi 38, mám tři děti a došla jsem k tomu, že mi těch pár kilo navíc v mém věku vlastně sluší.” A kdybyste ji viděli, padnete na zadek. Je to vážně kočka!!!

Jsi kočka, jsi kočka, jsi kočka…(tralalala) Osobně si totiž myslím, že ona ženská záře, kterou muži tolik milují, ta o kilech vlastně vůbec není. Tato záře se rozprostírá okolo ženy, která miluje a plně respektuje své vlastní tělo, která se umí tzv. nosit, která se zkrátka cítí dobře ve své kůži. No a jak jsem v úvodním videu slíbila, tak mám pro vás připravených 6 hlavních úkolů. 6 hlavních a spoustu menších úkolů, které jsou stejně důležité. :) Zda všechny úkoly splníte, je samozřejmě jen a jen na vás. Pokud si je pouze přečtete, nic moc se nestane. Vlastně asi vůbec nic. Když jich splníte jen několik, stane se možná jen něco a nebo opět vůbec nic. Když je však splníte všechny, garantuji vám, že se pohnou ledovce … :)

13


Vykašlete se 1. ÚKOL Rozhodněte se, kdy začnete!!! Ano, přesně tak. ROZHODNĚTE se, KDY ZAČNETE se změnou!!!!!!!!!!!

Bez rozhodnutí KDY se nehneme. :) V kalendáři si toto datum výrazně označte. Ozdobte si tento den jako ten nejúžasnější den na celém širém světě. Je jedno, kdy to bude. Klidně před a nebo po dovolené, zítra, za týden, je to jedno. Ale musí to být reálné datum!!!!!!!! A nejlépe středa. :) :) :) Když si stanovíme jasné cíle, začne náš mozek prý vyrábět nějaký dopamin. Dopamin je chemická látka ze skupiny katecholaminů, která … to přeskočím…...Funkci dopaminu odhalil švédský neurobiolog Arvid Carlsson a v roce 2000 za tento objev dostal Nobelovu cenu….Úžasné…. Děkujeme Arvide!!! Pravděpodobně nejznámější funkcí dopaminu, a tady to začíná být teprve zajímavé, je vznik motivace, emocí a nadšení… Dopamin zkrátka způsobuje vznik příjemných pocitů. A společně s Endorfiny patří mezi „hormony štěstí”. Začínám vážně přemýšlet o studiu neurobiologie. Myslím, že by mi to šlo. :) Takže neváhejte už ani sekundu a ROZHODNĚTE SE OPRAVDU ZAČÍT!!!!!! Díky panu Arvidovi víme, že v momentě, kdy SE ROZHODNETE ZAČÍT, se vám tělo začne zaplavovat sladkými hormony štěstí. A to je opravdu blahodárný pocit!!!! No řekněte, není ten život úžasný?

Právě nyní jsem tedy nadupaná dopaminy a endorfiny od hlavy až k patě. :) Děti totiž usnuly a já mohu psát. Pracovat na něčem, čemu tolik věřím… :) Nepřekonatelný pocit.


14

Vykašlete se MALUJ, STŘÍHEJ, UŽÍVEJ Toto slavné datum si pořádně ozdobte. Nakreslete si obrázek, vytvořte si koláž, zkrátka musí to být opravdu lákavý den, kterého se nemůžete dočkat.

15


Vykašlete se

V tento den totiž začnete vnímat samu sebe jako dokonalé lidské stvoření. V tento den začnete vidět své tělo jako zázrak. V tento den přestane jednou provždy platit všechno negativní, co jste si o svém těle až do této chvíle myslela. V tento den začnete zářit svou krásu, štěstí a jedinečnost do celého světa.

Čáry - máry fuk … A JE TO :) Je moc důležité si s tímto úkolem opravdu pohrát a vidět svou představu o svém vlastním dokonalém, krásném těle naprosto čistě před sebou. Malujte, stříhejte a lepte si obrázky, tvary a barvy, které plně znázorňují vaši představu o těle, které byste chtěla mít. Mohu vám odpřisáhnout, že je to úžasné cvičení. Možná je to malinko jiné, než na co jste v oblasti hubnutí byla doposud zvyklá. Není to však zdaleka nic proti dalším úkolům. :) Máte se rozhodně na co těšit. Vykašlete se tedy nejen na pondělí, ale vykašlete se i na své negativní a hluboce zakořeněné pravdy o vlastním těle. Zbavte se všech pochybností, názorů a myšlenek, které vám na vaší cestě za vysněnou postavou rozhodně nepomáhají a už nikdy nepřipusťte, aby vám bránily se ve svém dokonalém těle cítit krásně. Všechna svá negativní přesvědčení, myšlenky a názory si nejdříve napište.

• Mám šanci zhubnout jen tehdy, když se přestanu cpát čokoládou a chlebem. • Musím se zkrátka neustále kontrolovat, jinak budu sto-kilová. • Nikdy se mi nepovede mít dokonalé tělo. • To břicho mi už po dvou dětech nikdy nesplaskne! Máte to??? A nyní si každou z těchto vět přeškrtněte!!! ŠKRTNĚTE JI!!! MYSLÍM TO VÁŽNĚ! A teď to bude o něco těžší. :) Začněte naopak tvořit nazdobené, barevné, silné věty, které budou úplným opakem těch předešlých vět: • Každou buňkou svého těla věřím, že když o sobě budu denně uvažovat jako o štíhlé a sexy ženě, že se mé tělo začne měnit a já se tak začnu opravdu cítit. • Když se právě teď podívám do zrcadla, uvidím krásnou a jedinečnou ženu. • Jsem štíhlá i přesto, že jím čokoládu, chleba nebo knedlíky. • Žádná kontrola není v mém životě nutná. Každé jídlo si užívám zcela naplno a věřím, že bude mým tělem zpracováno a plně využito. • Vidím své tělo jako naprosto dokonalé. • Mé břicho je hladké, ploché a zpevněné.

I já si tenkrát sedla a začala psát ... • Nevěřím tomu, že změnou svého uvažování o sobě samé se změní i má postava. Blbost! • Pochybuji, že se budu sama sobě někdy úplně líbit. Vždy přeci uvidím ty příšerné nedostatky…


16

Vykašlete se

Proč vás rozum nutí jíst více, než potřebujete??? A nebo jinak…

JAKÉ VÝHODY VÁM PLYNOU Z VAŠÍ NADVÁHY, Z VAŠEHO PŘEJÍDÁNÍ? CO UKRÝVÁTE TÍM NEKONTROLOVATELNÝM TLÁSKÁNÍM VŠEHO MOŽNÉHO? Výhody z nadváhy??? Výhody ze stále se opakujících záchvatů přejídání?

To je vtip??? Každý zvyk nebo návyk, který neustále opakujeme a ne a ne se jej zbavit, vlastně vnitřně potřebujeme. Ano, je to tak. Možná jej nepotřebujeme na vědomé úrovni, ale podvědomě určitě ano. Jinak bychom to přeci nedělaly. :) To dá rozum, ne? :) Mou velice blízkou kamarádku bolelo rameno až tak, že s rukou nemohla ani pohnout. Stála před fyzioterapeutem a ten se jí zeptal: „Co vám ta bolest přináší?” Myslela, že pukne vzteky. V životě snad nebyla více naštvaná: „Jak přináší? Děláte si legraci??? Bolí mě to jako blázen. Říkají, že je to zánět. Antibiotika ale nezabírají. Jsem z té bolesti už naprosto zoufalá...“ Fyzioterapeut však mlčel a dál čekal na odpověď.

Kamarádka si svou potřebu tenkrát nakonec uvědomila a celá roztřesená přiznala: „Až nyní, když s ramenem nemohu bolestí ani pohnout, mám konečně právo ukázat svému okolí, že potřebuji politovat. Můžu konečně fňukat a chvíli nemusím být tou silnou a statečnou.” Je nesčetněkrát psáno, že i za nadváhou a rozkydlou postavou je nějaká naše vnitřní potřeba. Ááááááá… to je síla, že? Slyšela jsem to už stokrát a stejně mi to pořád přijde příšerně drsné. Ale pravdivé… Co je to tedy u vás za potřebu??? A nebo je to výhoda??? Není vaše nadváha / věčné přejídání / ujíždění na sladkém třeba důkaz toho, že máte zkrátka těžký život? Že jste vždy měla problémy se svými rodiči, kteří k vám byli až příliš kritičtí? Také to může být důkaz toho, že se vám v životě staly opravdu nehezké věci, a tak si je teď vláčíte v podobě tuků okolo břicha. Třeba celý život žijete s tím, že rodiče preferovali vašeho sourozence. A nebo že jste byla většinou na všechno sama, a tak teď pro jistotu u sebe máte své tuky. A nebo je to věčné tláskání jídla výmluva, že nestíháte? Že máte tolik práce, že zkrátka opravdu nestíháte jíst, a tak se zákonitě večer nacpete k prasknutí? A nebo když vás někdo naštve, tak se zkrátka jinak neuklidníte. „Představ si, co mi ten blbec řekl!!!” A na to konto do sebe nasypete cukřenku! A co takhle potvrzení toho, že se vlastně nemusíte o nic v životě snažit a naopak můžete jen tak remcat? Ano, není náááhodou nespokojenost s vlastním tělem důvod k vašim neustálým stížnostem, negativismu, zatrpklosti a odsuzování, kterým nenápadně zamořujete celé své okolí? Také by to všechno mohlo být zdrojem vaší silné potřeby se u svého okolí soustavně o něčem ujišťovat. No a nebo to nenápadné: „Já jsem tak tlustá!” prahnoucí po odpovědi: „Ale prosím tě, co to povídáš, nejsi!”

Uvědomění si vlastních potřeb, které se skrývají za něčím tak krutým, jako je bolest (psychická či fyzická), je opravdu síla, která člověka zkrátka poznamená.

17


Vykašlete se

Když jsem žila v Irsku, byla tam žena, která neustále a stále dokola sebe sama shazovala. Ze začátku jsem si to vůbec neuvědomovala. Naopak. Vždy, když sebe sama srazila nějakou krutou větou na kolena, snažila jsem se jí tento nesmysl upřímně vyvrátit. Připadala mi naopak obdivuhodná tím, co ve svých 42 letech všechno dokázala. Postupně jsem se ale po setkáních s ní začala cítit zcela bez energie. Pomalu jsem si s úžasem začala uvědomovat, co je to celé za divnou, nevědomou hru. Ona touto hrou energii získávala, já ji ztrácela. Den ode dne mě opouštěla chuť se s ní vůbec vidět. Až jsem se jednoho dne rozhodla přestat tuto zvláštní hru hrát. Překvapivě to pro mě bylo velice těžké. Jsem totiž jako ta cvičená opička zvyklá ihned reagovat. Rozdávat tak svou energii na počkání. Ale nereagovat, nechat to všechno jen tak viset ve vzduchu a přestat si brát odpovědnost za pocity druhých, to pro mě byla najednou sakra výzva! Nezapomenutelná lekce…

Vzápětí jsem si ale uvědomila, jak často obtěžuji já sama své okolí tím, že si neustále a nenápadně na něco stěžuji. Jak nevědomky ždímám z druhých energii tím, že žádám potvrzení, ujištění či vyvrácení. Další poklička, pod kterou má rozhodně cenu se podívat. :) V neposlední řadě mě napadá, že vaše nespokojenost s vlastním tělem může být zkrátka o vaší ultra lenosti. Ano, vy sice zvládáte uklidit celý dům, zaopatřit všechny tři děti i manžela, nakrmit psa a vyčistit akvárko. Zvládnete chodit do práce i s kamarádkami na kafe, zvládáte opravdu spoustu dalších věcí, a přesto pro vás mám docela příšernou informaci… JSTE LÍNÁ! JSTE KRÁLOVNA VŠECH LENOCHŮ!!! Protože jste líná starat se sama o sebe. A tak se pomalu rozkládáte ve vlastní zatuchlé a smrduté lenosti. JSTE LÍNÁ SE MÍT OPRAVDU RÁDA. Tak co, jak to máte vy?


18

Vykašlete se JAKÁ ŽÁBA VÁM SEDÍ NA PRAMENI??? Zaměřte se na OCHOTU pojmenovat, co to ve vás je. Co vás to ovládá jako loutku? Jaká žába vám sedí na prameni vaší VNITŘNÍ ZÁŘE, ŠTĚSTÍ a LEHKOSTI BYTÍ? Zacpaný pramen, který u veliké spousty žen rozhodně netryská, ale naopak jen skomírá. Ale jak to? Mluvíme zde o prameni, ze kterého vyvěrá naše JEDINEČNÁ ŽENSKÁ KRÁSA. Jak můžeme vůbec dovolit, aby se tam objevil sebemenší pulec? Tou žábou může být vaše nadváha, se kterou celý život bojujete. Vaše rozkydlá postava a nebo způsob, jakým se stravujete. A nebo váš pramen ženské záře dusí žába, která vám našeptává, že obětovat se pro druhé je dobré a žádoucí, že nelze dělat věci tak, jak je opravdu cítíte, a že za všechny vaše problémy může někdo jiný. Hlavně vaši rodiče, váš partner nebo váš šéf!!! Začněte opět psát. Začněte psát všechny důvody, všechny potřeby, které vám dusí pramen vaší jedinečné ženské krásy. Které vás nutí žít a jíst způsobem, jenž vám radost nepřináší. Pokud se vám totiž nelíbí, jak žijete, měla byste to rozhodně změnit… dokud je čas. :) Toto cvičení vyžaduje opravdovou upřímnost a odvahu. Máte na to? Cokoliv napíšete, přijměte. Přijetí všeho, co je naší součástí, je jedinou cestou k opravdové lásce a štěstí. Přijetím si uvědomíte, že všechny tyto vlastnosti patří k vám. Všechny důvody, proč se cpete, zkrátka jen přijměte. Ale abyste mohla všechny tyto důvody opravdu s láskou přijmout, je nezbytné je umět i pojmenovat. Jsou vaší součástí. Když s nimi budete bojovat, budou se zvětšovat, porostou. A boj se k ženě nehodí (jen tak mimochodem, to říká ta pravá). Všechny důvody a potřeby, které vám brání v tom, abyste byla šťastná, S LÁSKOU PŘIJMĚTE. A teď na co jsem si přišla já…? Záchvaty žravosti jsem dostávala proto, že jsem si neudělala na jídlo čas. Nechala jsem to vždy zajít tak daleko, že jsem se doslova neudržela. Neudělala jsem si čas na znovuzískání energie. Energii jsem jen vydávala a vydávala. To je jako kdybych chtěla jen sklízet, ale o nic jiného se nestarala.

19


Vykašlete y se Jsem normální? Po záchvatu nekontrolovatelné žravosti jsem se vždy cítila naprosto příšerně. Proč to tak bylo? Protože pro mě bylo jednodušší cítit se příšerně a mít na sebe vztek, než abych začala věnovat čas sama sobě. Nejíst, ignorovat potřeby svého těla a následně se totálně přecpat bylo pro mě jednodušší, než začít svému tělu opravdu naslouchat. Je to šílené, viďte? Ani já se nestačím divit. Ale je to tak… Tohle všechno bylo snazší, než se začít opravdu milovat. Byla jsem zvyklá cítit se mizerně. Vždyť kdo si nestěžuje, není Čech, ne? A hlavně, věděla jsem naprosto přesně, jak na to, což se o lásce a respektu k vlastnímu tělu rozhodně říci nedalo!!! A tak jsem si krůček po krůčku začala všechny tyto své důvody, přesvědčení, marné pokusy a zklamání opravdu pojmenovávat. Začala jsem si na ně svítit ze všech stran, abych je posléze mohla S LÁSKOU PŘIJMOUT a jednou provždy (haha) vědomě převzít kontrolu nad svým vlastním životem a začít být opravdu šťastná. Víte proč „haha”? Protože tyto řádky jsem psala v sobotu a v pondělí jsem se dosti nevybíravým způsobem pohádala se svým mužem :), až jsem z toho vzteku do sebe málem naládovala celý pytlík tyčinek. V polovině jsem si ale dokázala naštěstí vše uvědomit. Uvědomit si svůj vztek, který jsem chtěla nesmyslně uzdravit slanými tyčinkami, které jsou tím posledním, co mé tělo v tu danou chvíli opravdu potřebovalo… A právě toto uvědomění, to, že jsem neslupla celý pytlík, je pro mě tou neuvěřitelnou změnou, která mnou krůček po krůčku postupuje a dává mi křídla… :) Cesta sebepoznání je tedy zřejmě o nikdy nekončícím procesu. A o tom ten život asi vlastně je. :) Proto nás to tady tolik baví. Co vy na to??? Jak to máte vy??? Zkuste se pomaloučku sebe sama ptát: Proč mě rozum nutí jíst více, než potřebuji??? Proč? Proč? Proč??? Proč nenaslouchám tomu, co mé zázračné tělo opravdu potřebuje? Ptejte se sebe sama tak dlouho, dokud k vám odpovědi nepřijdou.


20

Vykašlete se

Máte tedy ozdobené datum, na které se těšíte jako malé dítě. V tento den D do svého života zařadíte všechny úkoly, které v tomto e-booku najdete. No není to skvělá zpráva??? :) Máte vyzdobené datum a obraz svých představ o vlastním těle vám visí někde, kde si jej každý den můžete s láskou prohlížet.

SHRNUTÍ :) • Nebojte se dělat věci už jednou provždy podle svého i za cenu, že to většině lidí bude připadat divné… • Začněte pomaloučku naslouchat svému tělu. Mluví k nám skrze náš STŘED. Pojďme společně ZAČÍT VE STŘEDU. • Pokud se cítíte většinou mizerně a pohled do zrcadla vás ničí, tak je to zřejmě proto, že NEMÁTE RÁDA SEBE SAMA. A to je nesmírná škoda!!! Život je vlastně tak krátký, stálo by tedy za to své tělo konečně s láskou přijmout a začít si to tady všechno pořádně užívat, nemyslíte?

21

• Nerespektování vlastních hranic vede zákonitě ke ztrátě energie a vyčerpání. Nemusíte být za každou cenu ty hodné holčičky, které každému vyhoví a starají se non-stop o všechno a o všechny. Ono to totiž není až tak obdivuhodné, pokud se neumíte s láskou starat sama o sebe. Začněte tedy myslet sama na sebe!!! A hlavně si přestaňte myslet, že je to něco špatného!!! • Denně se sebe sama ptejte: „Co nyní potřebuji k tomu, abych byla opravdu šťastná?” • Jednou provždy přestaňte hledat důvody, proč TO nebo TOHLE NEJDE!!! Naopak HLEDEJTE MOŽNOSTI, JAK TO UDĚLÁTE!!! • Největší láskou vašeho života jste vy samy. Tak si to už konečně zapište za uši!!! :) • Jsi kočka, jsi kočka, jsi kočka…(tralalala) • JAKÉ VÝHODY VÁM PLYNOU Z VAŠÍ NADVÁHY, Z VAŠEHO PŘEJÍDÁNÍ nebo z NEKONTROLOVATELNÉHO TLÁSKÁNÍ VŠEHO MOŽNÉHO? Pište, pište, pište!!! • A jaká žába vám sedí na vašem jedinečném prameni záře, štěstí, radosti a ženské krásy? Napište si všechny potřeby, všechny důvody, které vás nutí jíst tak, že s tím sama nejste spokojená.


Vykašlete se 2. ÚKOL Když jíte, měla byste u toho rozhodně být... Veliká část žen má jídlo zcela zautomatizované. Hlavně, co se týká dojídání po dětech. Je občas až neuvěřitelné, co do sebe taková maminka dokáže všechno nasoukat. Cpeme ty zbytky do sebe hlava nehlava. Kolikrát na to nemáme ani chuť, ale „Přeci to nevyhodím!!!” Koupí tohoto e-booku jste se rozhodla Vykašlat se na pondělí a začít ve středu. Ve středu svého těla!!! Právě z tohoto středu k nám naše tělo promlouvá, tak pojďme už konečně naslouchat!!! Kdykoliv si dáte jakékoliv sousto do úst, položte si alespoň jednu z následujících otázek: MÁŠ OPRAVDU HLAD? JAK MOC VELIKÝ HLAD MÁŠ (1 - 10)? PROČ MÁŠ POTŘEBU SE TAKTO CPÁT? CO TI SCHÁZÍ? CO POTŘEBUJEŠ? MÁŠ JEŠTĚ HLAD? a NEMÁŠ UŽ NÁHODOU DOST? Jedna z maminek, která ke mně chodila na konzultace, si přišla na to, že když jí, je většinu času myšlenkami úplně někde jinde. Jí, když své kamarádce vypráví, jak ji manžel zase naštval. Povídá a povídá a u toho do sebe láduje to něco, co ji má jen zasytit. Snídá, když pospíchá se synem do školky, obědvá, když vaří, večeří, když už konečně všichni usnou a ona si zapne zprávy. U každého jídla je tedy myšlenkami někde jinde… A tak si opravdu myslím, že když jíme, měli bychom

u toho rozhodně být. :) Nenechávat naše milované tělo do sebe bezprizorně něco ládovat. Začněte se u každého jídla sama sebe ptát na tyto základní otázky: MÁŠ OPRAVDU HLAD? JAK MOC VELIKÝ HLAD MÁŠ (1 - 10)? PROČ MÁŠ POTŘEBU SE TAKTO CPÁT? CO TI SCHÁZÍ? CO POTŘEBUJEŠ? MÁŠ JEŠTĚ HLAD? a NEMÁŠ UŽ NÁHODOU DOST? Přijetím těchto otázek do svého života začnete být v kontaktu sama se sebou. Začnete ukazovat svému milovanému tělu, že máte zájem mu opravdu naslouchat a věřte mi, že vaše tělo se vám královsky odvděčí. V momentě, kdy se sama sebe začnete ptát na výše uvedené otázky, posunete své stravovací návyky na vědomou úroveň. A zároveň přestanete být smýkána onou neovladatelnou silou sníst všechno, co se před vámi objeví. Pokud si na otázku JAK MOC VELIKÝ HLAD JEŠTĚ MÁŠ odpovíte 3, 4, 5, 6, znamená to, že máte dostatek energie na vnímání potřeb svého těla. V rozmezí 3 - 6 do sebe rozhodně nemusíte cpát všechno, co najdete a nemusíte sníst všechno, co máte na talíři. Máte naopak čas zaposlouchat se do opravdové potřeby vlastního těla. Začít jíst v tomto rozmezí je to nejlepší, co pro sebe můžete opravdu udělat!!!!!


22

Vykašlete se

Naopak pokud ignorování potřeb svého milovaného těla necháte zajít až na body 8, 9, 10, potom se připravte na stejné projevy jako u klasického šoku lidského organismu. Nejspíš na sobě pocítíte určitý neklid: „Kdy už sakra přinesou to jídlo?! Kde to váznééé!”, zmatenost: „Jak to, že neberete karty? To není možné!!!” a nebo střípky hysterie: „Tichóóó. Neštvěte mě! Já zaručeně omdlíííím!!!” Snadno se totiž ztotožníme s pocitem, že nebude-li náš šok vhodně ošetřen, skončí nevyhnutelně smrtí. A proto začít jíst v rozmezí 8 - 10 rozhodně nedoporučuji. Nejenže se na těchto bodech v nekontrolovatelnou důru promění i ta nejúžasnější princezna, ale je i obecně známo, že pocit sytosti přichází až s několikaminutovým zpožděním!!! A pokud tedy začínáte s ládováním právě v tomto rozmezí, můžete si být jistá, že pocit sytosti k vám doputuje nejdříve za 30 min, kdy už praskáte ve švech. Takže, když už tady takhle spolu jsme, zeptám se vás na rovinu: „CO VÁS ŽENE K TOMU, ABYSTE TO ŽALOSTNÉ VOLÁNÍ SVÉHO TĚLA NECHALA ZAJÍT AŽ TAK DALEKO???”

23


Vykašlete se

Je to vlastně tak zřejmé nerespektování sebe sama, že se to ani slovy vyjádřit nedá… Teď jsem se zase pěkně rozohnila, neboť potažmo mluvím samozřejmě i sama k sobě! Tak snad si to pro tentokrát zapíšeme všechny za uši. :) A tak vás prosím, od vašeho vyzdobeného dne začněte věnovat pozornost své škále od 1 do 10. Když se nacházíte mezi 3 - 6, vychutnávejte si každé sousto. A NEUSTÁLE SE SEBE SAMA PTEJTE na výše zmíněné otázky!!! Zkuste to!!! Dejte si to jako jasný záměr. A nehledě na to, kolik dětí vám u toho leze zrovna po hlavě, nebo že zrovna uspáváte, nakupujete a telefonujete a to všechno najednou. I přesto vnímejte svou ruku, která dává to něco do vaší pusy. Vnímejte své zuby, které to něco koušou. Váš žaludek teď na to něco kouká, a protože vás bezmezně miluje, s plnou parou se pustí do zpracování toho něčeho. Začněte sama se sebou vést dialog: „Hm, to je zajímavé, že máš teď tak silnou chuť na tu sušenku. Co ti ale opravdu chybí? Nebo tě něco naštvalo?”

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. (Jan Werich) Přesně tak…:) Takže, když vaše tělo jí a vám se už konečně vědomě povede u toho také být, bylo by fajn u toho být s láskou a ne s hlavou plnou negativních myšlenek, jak tomu v mnoha případech je. (Edita Berková)

Už žádné negativní myšlenky a výčitky. Tím uzavíráte své tělo jen do příšerné pasti. Jak vám asi může pomoci, když jím necháte kolovat všechny ty černé mraky? „Já to fakt nikdy nedokážu, celý život budu tlustá, zase jsem se narvala, fuj, jsem nechutná, tohle jsem jíst neměla, teď přiberu nejmíň 3 kg, je mi špatně….” Copak vy byste měla chuť pracovat s láskou pro někoho, kdo vám pod nohy hází jeden klacek za druhým? Věnujte pozornost svým myšlenkám. Není totiž nic snazšího, než si začít své negativní myšlenky v hlavě přepisovat. Vaše tělo = vaše hlava = vaše myšlenky. Není krásnější pohled na ženu, která si umí s láskou vychutnat každé sousto. A podle Francouzek jsou prý nejvydatnější a nejvíce lahodná stejně jen ta tři první sousta. Maximálně pět. :) Ten zbytek, to je už prý jen futrování a ukájení nějaké jiné potřeby.

Vy jste autorem svého života. Pište si tedy scénář, který vás bude bavit!!! A krůček po krůčku se učte všímat si reakcí a signálů vašeho těla. Přepadne vás panický hlad, doma nic než rohlík s máslem? Super, jdeme na to… Uvědomte si svůj hlad JINAK, než že začnete do sebe rohlík cpát. Nikdo vám ho nevezme, tak chviličku počkejte a uvědomte si svůj hlad. Jak je veliký? Nemyslím ten rohlík, ale váš hlad. Jak veliký hlad máte? Na škále od 1 do 10? Už víte, že pokud odpovíte 10, tak v podstatě umíráte. V tom případě se vykašlete úplně na všechno (nejen na pondělí) a šup s rohlíkem do žaludku a garantuji vám, že s rohlíkem v puse poletíte do nejbližšího obchodu, kde si těch rohlíků koupíte ještě pět. Když jde o život, jde o všechno a policajt většinou nemůže (hahaha, vtipe vylez). Poté vás nejspíš čeká celá řada špatných pocitů a znechucení.


24

Vykašlete se

A já volám: „Výborně!” Zůstaňte s těmito svými černými mraky a zjistěte, co se vás to pokoušejí naučit. Pokud totiž jejich lekci nepochopíte a nebo je opět nabubřele přehlídnete, přijdou znovu a znovu a nepřestanou vás navštěvovat, dokud z vás nebude stokilová bečka… Neboť jak praví moudří: to, čemu vzdorujeme, zůstává.

Vaše tělo: „No tak když ho do mě nehodíš jako do popelnice, ale společně se mnou jej opravdu vychutnáš s tím, že je to opravdu momentálně to nejlepší, co tady je, tak nemám sebemenší problém i tento suchý bílý moučnatý rohlík, před kterým varuje snad každá dieta, zpracovat s tou největší láskou a bez jediné újmy…”

Ale zpět k rohlíku… pokud však odpovíte, že hlad je mezi 6 - 8, je to skvělé, neboť vám zbývá před smrtí z hladu ještě pár minutek. :) A tak doporučuji tento čas využít co nejlépe:

V úvodu zmíněné otázky si napište a rozvěste všude, kde můžete. Na lednici, nad sporák, nad stůl, pod stůl, na čelo svého muže… Všude :)

Vy sama sobě: „Máš opravdu hlad?” Vaše tělo: „Anóóóó, strašný, příšerný hlad. Tak mě tu nemuč otázkami a dej mi jídlo!!! Nejlépe ten rohlííík.” Vy: „Není žádný problém, ale ještě bych se tě, mé milované tělo, ráda zeptala, co potřebuješ doopravdy?” Vaše tělo: „No, když to takhle zdržuješ, tak ti vlastně můžu prozradit, že ten suchý rohlík bych si ani tolik nedalo. Sice by mě na chviličku uklidnil, ale pokud bych si mělo vybrat, dalo bych si něco šťavnatého, barevného, lehkého…” Vy: „No to je úžasné...jdu na to… Dělá mi totiž radost ti dělat radost. Jsi totiž mé milované tělo.” a nebo „Ty jóóó, ale já tady mám opravdu jen ten suchý rohlík. Co s tím?”

25

SHRNUTÍ: • Když jíte, měla byste u toho rozhodně být! To dá přeci rozum. :) • Jídlo si začněte vychutnávat, když se váš hlad / chuť pohybuje na škále od 3 do 6. • Pokud začnete jíst později, tzn. 7 - 10, buďte u toho stále vědoma a vzpomeňte si na to, že pocit sytosti k vám dorazí s cca 20-ti minutovým zpožděním. Přesně v moment, kdy vám u kalhot uletí knoflík. • Začněte opravdu naslouchat signálům svého těla. Začněte slyšet, co vám vaše tělo říká, o co vás žádá a co potřebuje, abyste už konečně pochopila. • Začněte své dokonalé tělo opravdu, opravdu, ale opravdu milovat.


Vykašlete se 3. ÚKOL Jde na vás žárlivost? FOUKEJTE! Srovnáváte se? FOUKEJTE! Připadáte si příšerně? FOUKEJTE! Ano, přesně tak, FOUKEJTE. Tak jsem se svého sebedestruktivního zvyku srovnávat se s ostatními kdysi začala zbavovat já. A ono to opravdu funguje!!! Vždy, když jsem cítila, že ,,to na mě jde”, sklopila jsem hlavu a začala „foukat” na oblast svého srdce. Představovala jsem si, že tímto láskyplným foukáním rozdmýchávám svůj skomírající plamínek energie, vášně, vnitřní krásy a jedinečnosti. Foukáním jsem tedy začala zaměřovat svou pozornost NA SEBE a NE na ostatní. A o nic jiného tu vlastně nejde. Vždy, když nás něco začíná trápit, stačí jen zaměřit pozornost na sebe, vrátit se zkrátka do svého STŘEDU. :) Toto cvičení, na které jsem si přišla v rámci koučování (díky, můj milovaný kouči!!!), mohu jen doporučit. „Foukání” je SOS berlička, která je proti zničujícímu pocitu „nejsem dost dobrá jako ona / nejsem tak krásná jako ona…” více než účinná a v období léta a vysokých teplot může být i velice osvěžující!!! Když mě tedy někdy potkáte s našpulenou pusou a s hlavou svěšenou dolů, tak jsem buď hodně, ale opravdu hodně unavená a nebo zkrátka budete vědět, o co jde.

Srovnávání je zaručená cesta do pekla... ...učí mě celý život moje maminka. Ale co naplat.

Všechny moudré rady a doporučení si musí každý z nás stejně projít sám. Pořádně prožít na vlastní kůži, jinak jsme nepoučitelní. A tak nehledě moudrých rad mé maminky mi přejídání, znechucený pohled do zrcadla a nespokojenost s vlastním tělem dávalo jasné důvody srovnávat se s ostatními ženami.

No a jak už to tak v pohádkách bývá, v momentě, kdy je žena sama se sebou nespokojená, tak na sobě vidí jen samé nedostatky, začne se tedy s ostatními ženami zákonitě srovnávat a na dveře v tu ránu razantně bouchají ježibaby Žárlivost, Nepřejícnost a Závist. Uuuuuuííííííííí…. Ale my jsme hodné holčičky a ve škole jsme dávaly pozor, a tak máme v sešitě TŘIKRÁT podtrženo, že mít ve svém domečku babizny Žárlivost, Nepřejícnost a Závist nebo jiné jim podobné, je naprosto nepřípustné!!! Hodná holčička má přeci ve svém domečku jen Velkorysost, Dobrotu a nikdy neuvadající Ochotu všem a za každých okolností pomoci. „Jůůůů, ale co když přeci jen jednou, ale opravdu jen jednou žárlivost, nepřejícnost nebo závist pocítím?”, zeptá se jedna z těch odvážnějších holčiček v poslední lavici. A pohoršená paní učitelka odpoví: „NESMYSL!!! Ne, ne a ne! Nesmíš si to nikdy přiznat! Přehlížej to a dělej, že ty ježibaby nevidíš. Přeci bys nechtěla, aby si o tobě ostatní mysleli, že jsi ošklivá holčička!!! Ve tvém domečku zkrátka nic takového není!!! FUJ!!! Vem si příklad tady z Falešné Donny, viď FalDo?” „Ano paní učitelko, to já tedy NIKDY nežárlím. Přijde mi to opravdu nechutné, a když už jsme u toho, tak jsem nikdy, ale opravdu nikdy nezáviděla a všem všechno přála!!!” A tak je většina hodných holčiček chycená v pasti. :) A přitom by se místo toho stačilo jen s ježibabami seznámit, dát si s nimi šálek úžasné kávy a s láskou je přijmout jako nedílnou součást našeho dokonalého celku. Ano, i ony jsou naší nezbytnou součástí!!!


26

Vykašlete se Ale místo toho se hodné holčičky poslušně učí, že nic takového se jich přeci netýká, že ano FalDo? :) Říká se, že jsme jen tak nemocné, jaká jsou naše tajemství. Tajemství jsou jako obří přehrady, které brání v toku našeho autentického já. Dusí nás a brání nám žít! Jste často nemocná? Jsou často nemocné vaše děti????????? Jen se ptám… :) Vše, co přehlížíme a ignorujeme, roste. Jen si představte, že by vás váš milovaný muž celý den přehlížel a dělal, že neexistujete. Večer ho pošlete přímo někam… (tedy doufám!)!!! Tím, že je ignorujete a děláte, že nic takového, jako je žárlivost, závist, nepřejícnost a podobné záludnosti, neznáte, se vaše ježibaby zmocňují nadvlády. A to jen proto, že se nemáte ráda taková, jaká jste. Snažíte se před celým světem ukrýt všechno, co vám ve škole označkovali jako to „špatné”. Jenže žít život s tím, že neustále něco skrývám, je příšerně náročné a vyčerpávající. Člověk pak nemyslí vlastně na nic jiného.

Co skrýváte před celým světem? Tlusté nohy? Nebo to, že vlastně nejste až tak dobrosrdečná, jak se děláte? Skrýváte to, že žárlíte téměř na každou hubenější ženu? A nebo to, že vlastně celý život závidíte své sestře? Zkuste jen na chviličku přijmout své ježibaby. Budete se divit, jak úžasné životní učitelky se za jejich zohyzděnou tváří skrývají. Jen přijetím všeho, co považujete za špatné, se o sobě konečně můžete dozvědět něco pořádně zajímavého. Protože to, že jste hodná holčička, už ví úplně všichni… „Krásný den Špatná Nálado, můžeš mi prosím laskavě prozradit, proč mám teď tu neovladatelnou chuť sníst všechno, co se na této párty servíruje, a přitom já jsem úplně v pohodě?” „Mohu ti to prozradit… Tvá neovladatelná chuť sníst všechno, co tady vidíš, pramení z toho, že v pohodě vůbec nejsi…” „Nejsem???”

27

„Ne nejsi, jinak bych tu asi s tebou nebyla já!!! Einstein tedy zrovna nejsi… Ale koukám, že tě to zaujalo... Tvá neovladatelná chuť pramení z tvého podvědomého smutku. Potřebuješ totiž obejmout...” „Aha, ale já přeci nemám nikoho, kdo by mě mohl obejmout! Takže mám právo být smutná a vyluxovat tady všechno včetně číšníka, ano?” „Hm, to je tedy velice zajímavý způsob uvažování…” „Nevím, co je na tom zajímavého. Jsem sama jako kůl v plotě… a…” „Hele, přestaň tu fňukat nebo se ti zhorším ještě víc! Neštvi mě! Jasně, že nemáš nikoho, kdo by tě objímal, když se neumíš obejmout sama!!! Je to stále ta stejná rozladěná písnička! Stále dokola hledáš to něco tam venku a přitom to máš uvnitř sebe!!!! Tak se tu přestaň cpát, přestaň už fňukat a koukej se pořádně a s tou největší láskou obejmout!!!” „Zdravím vás, paní Žárlivosti, jakpak se dnes vede? Já jen, že mám pocit, že ve mně dnes večer asi explodujete… Začíná mi to být tak trošku nepříjemné, ehm...” „Tak to jsem moc ráda, že sis toho všimla, drahá. Protože já jsem si zase všimla, že tě sžírá pohled na tvého muže, který si dnes večer očividně všímá tamhle té ženy o sto procent víc než tebe. Vypadá to, že na tebe tak trošku zapomněl, nemám pravdu?” „Tak to jste na to kápla, milostivá. Je mi opravdu strašně!!! Co navrhujete? Mám tu kudrnatou kráčmeru zabít?” „No, měla jsem pocit, že vymyslíš něco originálnějšího… Co takhle všechno, co na té kudrnaté nádheře vidíš obdivuhodného, začít vidět i na sobě??? Říkej, co vidíš?” „No, vidím, jak je sebevědomá, jak se nese…” „Skvělé, a dál?” „Vidím, jak celá jen září a chlapi se z ní můžou zbláznit a ty prsa, no to snad není ani možné!” „Výborně. Prsa má opravdu obdivuhodná…” „Si děláte legraci? Máte mě tady podpořit!!!” „Hele, klídek, jsem Žárlivost, ne Kouzelná babička! Takže, nyní máš na výběr... Buď si tu budeš sama v rohu předstírat, že jsi úplně, ale úúúplně v pohodě a že se skvěle bavíš. Tím mě tedy budeš v sobě pěkně krmit a já si zase naboptnám do obřích rozměrů a s radostí ti pomůžu prásknout rozvodovými papíry na stůl... a nebo…” „Nebo????” „Nebo si začneš sama se sebou hrát… Nalij si skleničku vína, to jde vždycky všechno snadněji, a představ si, že jsi na této


Vykašlete se párty královnou. Narovnej se, usměj se a uvědom si, jak jsi krásná. Na hlavě máš nádhernou korunu. JSI KRÁLOVNA!!! JSI TOU NEJÚŽASNĚJŠÍ a NEJKRÁSNĚJŠÍ KRÁLOVNOU. Plně si uvědomuješ sebe sama, jsi totiž od korunky až k patě sebevědomá. Stojíš pevně nohama na zemi a přitom, kdybys chtěla, můžeš vzlétnout až do nebes. A celá jen záříš. Jsi to ty, kdo prozařuje tuto místnost. Okolo sebe máš celou řadu testosteronem nabitých chlápků, kteří se předhánějí v získání tvé pozornosti. Jo a jen tak mimochodem, nemohou se pohledem odtrhnout od tvých dokonalých prsou… Tak jaký scénář si vybereš???” Takže, když cítíte, že vás začíná uvnitř těla něco tížit, něco pálit, že na dveře zkrátka bouchá jedna z ježibab, zhluboka se nadechněte a s láskou ji přivítejte. Nejspíše pro vás má velice důležitý vzkaz, který se bude pravděpodobně týkat nedostatku vaší sebe-lásky, sebe-respektu nebo sebe-vědomí. Nebojte se s ní promluvit. Co vám říká? „Ona je hezčí, ona je lepší, podívej se, co toho stíhá, jaké má krásné nohy....” Věřte mi, že vím moc dobře, jak to může být občas bolestivé. A tak se přestaňme kvůli tomu cpát vším možným, přestaňme být kvůli tomu naštvané, podrážděné a přestaňme si tím vším kazit ten krásný život a ubližovat si! Naopak neváhejme už ani minutku a pojďme zkusit naše ježibaby překvapit zcela nečekanou reakcí, na kterou rozhodně nejsou zvyklé. Místo toho, abychom je utvrdily v jejich rozpínavosti, přivítejme je s tou největší láskou, přivítejme je jako ty nejúžasnější učitele a zaposlouchejme se, co nám to vlastně chtějí říct. Poté je dobré jim poděkovat za návštěvu a ze svého domu je s upřímnou láskou vyprovodit. A nezapomínejte „foukat”. :) Sklopte hlavu a rozfoukávejte plamínek své jedinečné ženské krásy a sexappealu. Stačí, aby se vám to povedlo jen malinko, alespoň na chviličku a zažijete neuvěřitelné. V tu ránu totiž okolo sebe začnete zářit ten nepřehlédnutelný lesk sebedůvěry. Nebude to žádná falešná přetvářka, ale naopak vzrůstající a dech vyrážející lesk vaší jedinečnosti. A tomuto lesku se nevyrovná ani ten nejluxusnější briliantový šperk.

Pozor, nečtěte, je to síla… Možná jste v životě zkusila všechny diety a druhy cvičení, ale nic nezabralo (zkusila jste opravdu všechny???). A nebo si občas někam zajdete, jen aby se neřeklo, ale stejně se cpete jak nezřízená. „Chodím cvičit, tak proč bych se nenacpala?” A nebo všem tvrdíte a možná si to i myslíte, že skoro nejíte, ale kalhoty stejně nedopnete. A co se nakonec ukazuje jako velice častý případ, neděláte NIC. Vůbec NIC. Protože to už zkrátka stejně nemá cenu… Nejčastější důvody, proč trpíte nadváhou, jsou: 1. Nejste šťastná. Něco vám v životě chybí. Nežijete tak, jak byste chtěla. I přesto, že všem říkáte, že šťastná jste, vaše tělo ale ukazuje opak. Možná občas sportujete, možná vás nikdo nikdy neviděl jíst, ale vaše tělo ukazuje opak. Odkud se berou ta kila navíc??? Proč jste rozkydlá? Co vám v životě chybí??? Místo čeho volíte všechno to nenápadné uždibování??? Co to je??? 2. Vzdala jste to. Ze své niterné a vše objímající lenosti jste se nechala chytit do naprosté lenosti. Znáte Línou pohádku od pana Wericha? „...jsem tak líný, že spím s otevřenýma očima. Zavírat na noc klapky a ráno je zase otevírat, no uznej, to je zbytečná dřina.” Takže i přesto, že vidíte, jak vaše tělo chřadne, uvadá a obaluje se tukem, vy s tím stejně nic neuděláte. Jste uvězněná v těle, které nejspíš nemáte ráda, a tak na něj kašlete a dobrovolně se necháváte znásilňovat tou odpornou leností. Pomalu se stáváte PRSATOU DÁMOU V TEPLÁKÁCH NA VEČER, KAŽDEJ MÁ DOMA TU SAMOU… :) tralala.. tralala… :) 3. Nemáte se ráda. Mít se ráda? Co to je? Jak můžete mít ráda něco takového, jako jste vy… Vidíte na sobě jen samé chyby. Nemáte ráda svoje nohy, své vlasy, svůj nos. Na každé fotce si připadáte strašně. Nevíte, co je váš styl. Všichni vás většinou štvou, v plavkách trpíte a úspěšně pomlouváte sebe i ostatní. 4. Nemůžete od-pustit. Od-pustit někomu něco. Zkrátka to nejde, a tak to s sebou VLÁČÍTE v podobě kil navíc.


28

Vykašlete se My jsme TVŮRCI své vlastní REALITY!!! MY!!! MY!!! MY!!! Naše těla odpovídají tomu, co a jak žijeme. Vždy, když nejsem se svým životem spokojená, přiberu! Cpu se, abych nemusela řešit to, že jsem nespokojená. Cpát se je jednodušší!!!!!

Totiž když člověk miluje, všechno nedokonalé se stane součástí toho krásného. Všechno nedokonalé je jedinečným kořením dokonalého. Pokud vůbec dokonalost existuje, nemůže v žádném případě existovat bez nedokonalosti!!!!

Celému světu svým tělem ukazujeme, že nás něco trápí, nebo že si nedokážeme nalít čistého vína a že si nejspíš i neustále v něčem lžeme.

Veliká spousta žen je na své tělo většinu času naštvaná. Nadávají na něj, že je tlusté a že je a nebo naopak není takové a makové. Veliká spousta žen dokonce mluví o vlastním těle hanlivě. Vysmívají se a pomlouvají tu dokonalost, do které se narodily, a která je zde každý den pro ně připravená ZÁŘIT, CÍTIT a ŽÍT.

PŘIJMĚTE SE, začněte naslouchat svým hlubokým potřebám a ZAMILUJTE SE DO SEBE JAKO Scarlett O’Harová do Rhetta Butlera nebo jako Angelika do Jofree.

29

Vy nemáte ráda své tělo? Tak se prosím podívejte na cyklus ČT s názvem ZÁZRAKY LIDSKÉHO TĚLA. Protože právě to je ta dokonalost, o které mluvíte tak často s opovržením. Dokonalost, jejíž schopnosti bereme jako samozřejmost, dokonalost, které si nevážíme a která je nám mnohdy na obtíž…


Vykašlete se

Opravdu, opravdu, opravdu se přijmout, milovat se a naslouchat si!!! Ne si o tom jen číst, chápavě u toho pokyvovat hlavou a nejlépe to moudře poradit své kamarádce. Mám na mysli začít hluboce milovat a respektovat své vlastní tělo a jeho naprostou dokonalost. Uvědomit si každou buňkou vlastního těla svou krásu a jedinečnost.

Vy nemáte ráda své vlastní tělo? A hodláte v tomto stavu setrvávat? ANO? Bezva, tak vám NENÍ POMOCI!!! Vaše tělo nemá sebemenší šanci vám jakkoli vyhovět, když ho nemáte ráda.

Nyní budu opět malinko krutá. Odpusťte, ale jinak to nejde… Pokud nemáte ráda své tělo a nehodláte s tím něco udělat, tak se na všechno radši vybodněte. Klidně se přejídejte a tláskejte do sebe, co vám přijde pod ruku a rozhodně se už netrapte dietami, protože ty vám stejně nepomůžou!!! Pokud nezačnete vnímat své tělo s respektem a budete slepá k jeho absolutní dokonalosti, jste opravdu ztracená. Donekonečna se budete točit v začarovaném kruhu vzteku a znechucení sama ze sebe. A nebo si můžete uvědomit, že jsme tady všichni opravdu jen na dobu určitou. A že jsme nyní kde? Možná někde za první třetinou nebo možná už daleko za polovinou vlastního života. No a nebylo by tedy fajn si ten zbývající čas na tomto krásném světě užít v blahodárných pocitech z krásy a jedinečnosti vlastního úžasného těla????


Sebe-láska tuky rozpouští!!!!!!

30

Vykašlete se

Nikdy není pozdě začít!!!!! NIKDY S NIČÍM!!!! Začněte opravdu tím, že si vytvoříte tu nejprosluněnější představu o svém vlastním těle. Vaše tělo reaguje na to, jak se k němu chováte, jak k němu přistupujete!!! Vaše tělo je výsledkem vaší mysli!!!! Když nemáte ráda své tělo, jen těžko se budete cítit sexy. Na mateřské to rozhodně není o tom, kolik času si denně dopřejete pro klidné a nerušené rozjímání, meditaci či pro pravidelné cvičení. Na mateřské je to o tom, jak často si na sebe žena, v tom každodenním shonu, vzpomene. A to platí pro všechny ženy! Pro všechny ženy platí, že si stačí přes den na sebe jen několikrát VZPOMENOUT a zeptat se sama sebe: „Co právě nyní potřebuješ?” Jen si vzpomenout na to, že bych si na sebe měla vzpomenout. Uzel na kapesníku??

31


Vykašlete se

Malá rekapitulace nikdy neuškodí. :) • Máme tedy stanovený den. :) Na viditelné místo si pověsíte svůj obraz. Svůj cíl, kterého chcete dosáhnout. Pokud chcete vypadat jako Pamela Anderson, tak si ji tam zkrátka dejte. Nakreslete si, nalepte si z výstřižků obraz, který bude zcela symbolizovat vaši představu o vysněném těle. A začněte si naplno užívat všechny ty hormony štěstí - tyhle jsou totiž legální...

• Pozvěte své ježibaby už jednou konečně na kafe. Vždyť vám mají toho tolik co říct!!! • Zkuste přijít na to, co vám přináší vaše nespokojenost se sebou samými. Protože něco vám to zkrátka přináší!!! • Pravidelně, nejlépe jednou denně, si pusťte tuto písničku… :)

• Na ledničku, nad stůl, nad přebalovací pult, zkrátka všude, kam jen to jde, si napište otázky, které si pokládejte co nejčastěji, nejlépe u každého jídla: - MÁŠ OPRAVDU HLAD? - JAK MOC VELIKÝ HLAD MÁŠ (1 - 10)? - PROČ MÁŠ POTŘEBU SE TAKTO CPÁT? - CO TI SCHÁZÍ? - CO POTŘEBUJEŠ? - MÁŠ JEŠTĚ HLAD? - a NEMÁŠ UŽ NÁHODOU DOST? • Každý den se vědomě učte myslet nejdříve sama na sebe!!! Až poté na všechny ostatní. NIKDY NE NAOPAK. Vaše děti a celé vaše okolí potřebuje, ABYSTE BYLA ŠŤASTNÁ!!! Nepřestávejte se ptát sebe sama: CO NYNÍ POTŘEBUJI K TOMU, ABYCH BYLA ŠŤASTNÁ? • Zíráte na jinou ženu a rodí se ve vás tendence se srovnávat? Skloňte hlavu a začněte. Foukejte a ROZDMÝCHÁVEJTE SVŮJ PLAMÍNEK JEDINEČNOSTI.

Foto: Eva Ošťádalová © 2015 Edita Berková | www.strollering.cz | www.editaberkova.cz

32

Vykašlete se 4. ÚKOL Jsem krásná, jsem krásná, JSEM KRÁSNÁÁÁÁ!!! Až nastane váš den D, bude vám jedno, zda budou venku padat trakaře. Tento den bude prozářený VÁMI a vaším tělem, které se KONEČNĚ DOČKALO. Huráááá. :) Nejen že v tento den D krůček po krůčku zařadíte všechny doposud zmíněné kroky a úkoly, ale…. a pozor. :) Hned po ránu si začnete říkat „Jsem krásná.” No nekulte na mě oči, vidím vás. :) Ano, přesně tuto větu si začnete říkat stále dokola.

Větu JSEM KRÁSNÁ si budete říkat CELÝ DEN!!! Bude to den vaší největší změny, den nového začátku a vaše tělo si zaslouží po těch letech slyšet už konečně něco kloudného a LASKAvého!!!

Pokud se kdy přihlásíte na můj seminář, je to jedno z cvičení, které vás nejspíš nemine!!! :) Nejdříve vám to možná nepůjde. Jasně. Asi si v duchu dovolíte špitnout „jsem krásná”, ale váš mozek, který v životě tuto větu od vás neslyšel, dostane šok. A jak už víme, tak základní příznaky šoku jsou neklid, hysterie a zmatenost: „Co blázníš? Jsi normální? Takhle po ránu? Viděla ses v zrcadle? Okamžitě s tím přestaň!” No ale vy už víte, co dělat. Usmát se a láskyplně všechny své temné, negativní, bezduché myšlenky, které proudí vaším mozkem jedna za druhou, přijmout jako svou nedílnou součást. A po chvilce jim opět s láskou zamávat: „Pa - pá.” Vraťte se k opakování věty JSEM KRÁSNÁ. Pojďte se mnou: „JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ”… ne abyste slova přeskakovala!... JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM OPRAVDU KRÁSNÁ... a nyní pojďte polohlasně. A je jedno, kde se právě nyní nacházíte. Stačí jen malinko otevřít pusu… no tááák, když se cpete, jde vám otevírání pusy bez problémů, tak šup, šup…. a začněte si láskyplně šeptat JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ…usmíváte se??? Pokud se během dne vědomě usmějete a několikrát za sebou vyslovíte JSEM KRÁSNÁ, automaticky se změní celé vaše naladění. V momentě, kdy zvednete koutky svých úst, negativní emoce mizí samy od sebe. Takže, když je vám ouvej, stačí jen zvednout koutky nahoru… a je to. :) Všechno je to vlastně TAK JEDNODUCHÉ, nemyslíte? :)

33


Vykašlete se Pojďme se do toho vrátit… JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM NÁDHERNÁ (juj, nelekejte se :)), JSEM OPRAVDU NÁDHERNÁ, a nejen to, JSEM SEXY, CÍTÍM SE KRÁSNĚ, JSEM KRÁSNÁÁÁÁÁ a JSEM SEXYYY!!! Postupem dne se začněte při opakování této věty dívat na sebe do zrcadla, ano? Upřeně a láskyplně!!! Jak jinak. Žádný jiný druh pohledu už nepřipadá ani v úvahu, ano? Slibujete? Podívejte se na sebe a řekněte sama sobě: JSEM KRÁSNÁ. Jaké to je? Je to mazec??? Tak pojďme ještě jednou. Podívejte se do zrcadla, do svých nádherných očí a vyslovte s tou největší láskou: JSEM KRÁSNÁ!!!!!! Jaké jsou vaše pocity? Je tam vzdor? Znechucení? Pohrdání? Jaká stará přesvědčení vám hází klacky pod nohy? Zkuste zjistit, co to je. Odkud se ta negace, ta nechuť bere? Je totiž dost možné, že vám tato negativní přesvědčení způsobila v životě už pořádnou paseku.

Tak pojďme ještě jednou. Dívejte se opravdu sama sobě do očí a pomaloučku začněte opakovat: „JSEM KRÁSNÁ A SEXY.” Usmívejte se na sebe. Zvedněte ty naštvané a otrávené koutky nahoru!!! Začněte klidně v duchu, poté polohlasně, až se na sebe budete smát od ucha k uchu a větu „JSEM KRÁSNÁ A SEXY” budete říkat nahlas bez sebemenších problémů. Tato věta má schopnost vás opravdu narovnat, a to nejen navenek, ale i uvnitř sebe sama! Je to věta, která zvyšuje energii, která zvyšuje ženské sebe-vědomí. S koutky přišpendlenými co nejvýš opakujete nahlas: JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ!!!

Jupíííííííí... VY JSTE OPRAVDU KRÁSNÁ!!!! Ode dneška si začnete tuto větu říkat každý den a při KAŽDÉM pohledu do zrcadla!!!!!!!!!!!!!!!! Přísahejte. :)

Cvičení před zrcadlem jsou nejrychlejší cestou, jak dospět k nějakému výsledku.


34

Vykašlete se

A vy odvážné...

zkuste si s větičkou pohrát ještě o malinko víc: • Vnímám, že jsem opravdu krásná. • Ty jóóó, já jsem vážně krásná. • Cítím se nádherně. • Nesmírně se sama sobě líbím. • Mé tělo je fantastické. Je opravdu nádherné. • A teď jsem si všimla, že jsem i dost sexy! Ano, já jsem opravdu sexy. • Jsem nádherná. • Jsem tak šťastná, že mám své překrásné tělo. Děkuji za něj!!! • Jsem neskutečná kočka. Vážně gazela. :)

Pokud se má žena ráda, tak NIKDY NEJDE PROTI SOBĚ! Nikdy si nehází klacky pod nohy!!! NIKDY, NIKDY, NIKDY!!! A víte proč? Protože NIKDY přeci vědomě neublížíme někomu, koho opravdu milujeme!!! JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, a tím pádem opět zaměřujeme pozornost směrem k sobě. V tomto e-booku totiž není ani jeden úkol, který by řešil něco tam venku. Protože jediné, co můžeme měnit, jsme my samy!

Totiž vidět svou vlastní mámu znechucenou, otrávenou, smutnou nebo naštvanou není pro nikoho nic příjemného. Pro nikoho!!! Vzpomeňte si na své dětství. Ty nejkrásnější vzpomínky mám osobně spojené s rozzářeným obličejem své milované maminky. Když hrála volejbal, když tančila, když se smála, když byla šťastná!!! Nejkrásnější pohled na svět může být z koňského sedla, ale ještě krásnější je pohled na vlastní zářivou a šťastnou maminku.

Každé dítě si přeje mít šťastnou a zářivou maminku. I vy jste si to jako dítě přála...

35


Vykašlete se Dám ruku do ohně za to, že všechny děti by mi daly za pravdu. Chtějí maminku, která je šťastnááá!!! Naše děti zkrátka potřebují cítit, že je jejich máma opravdu šťastná. Potřebují vidět, že jejich máma opravdu září. Že je nabitá tou magickou ženskou září, jenž vyvěrá z pocitu JSEM KRÁSNÁ, ve svém těle JE MI OPRAVDU DOBŘE a tento ŽIVOT mě zkrátka BAVÍ!!!

ještě neviděl (můj případ)? A co dál? Co jste se rozhodla před celým světem skrývat až do posledního dne vašeho života? Ani na smrtelné posteli ten svůj zadek, břicho, lýtka, uši, stehna neukážete. Ne, ne a ne!!!

Ukažte svým dětem, jak umíte zářit. :)

Udělejte si ze svého rozumu svého největšího fanouška. Miluji vizualizace. Nesmírně mi v životě pomáhají. Byla to právě vizualizace, která mi dala sílu rozjet Strollering. Vizualizace, obrázek/představa v mé hlavě. Viděla jsem skupinku nádherných, zářivých maminek s kočárkem, které si Strollering opravdu užívají. Viděla jsem to před sebou, nadchla jsem se tím a každý den si nepředstavovala nic jiného. Nepochybovala jsem o tom!!! Tato vizualizace byla tak silná, že jí uvěřila každá buňka mého těla. Až se nakonec stala realitou.

Stejně to může fungovat i s vaší vysněnou postavou. Pokud jste však nikdy nic takového nedělala, můžete si být jistá, že vám vaše záměry a pokusy bude váš „kamarád” rozum ztěžovat. Nemůžeme se mu ale divit. Řadu let jste ho úspěšně přesvědčovala o tom, že jediné, co funguje, jsou drastické diety, omezování a vytříbený jídelníček. V životě jste svůj rozum ani milimetr nepřiblížila myšlence, že by vaše tělo mohlo reagovat na způsob vašeho myšlení. „Holý nesmysl”, učila jste svůj rozum. Celou řadu let jste svůj mozek přesvědčovala, že žádná krasavice zrovna nejste. Že jsou vaše lýtka jako dva pístní válce a vaše vlasy jako mokrá sláma. Co dál? V čem jiném jste se tak mohla ještě za ty roky utvrzovat??? Že máte velké uši, které nikdy nemůžete nikomu ukázat? Nebo že nikdy nemůžete nosit sukni, protože taková „óčka” svět


36

Vykašlete se Úžasné vězení… :) Mám trošku pocit, že si u nebeské brány bude většina z nás pořádně tlouct hlavou o zeď: „Jak jsem si mohla svůj krásný život takto kazit? Jak je možné, že jsem se za celý ten krásný život nepřijala...? Že jsem se uvěznila do svých nesmyslných názorů, jak bych měla a neměla vypadat…?” K nebeské bráně bychom si měli pořídit helmu, to tlučení hlavou o zeď bude zřejmě asi dost bolet. Celý ten krásný život se za něco stydět. Celý ten krásný život být s něčím nespokojená. Celý ten krásný život si na něco stěžovat. Celý ten krásný život stále někoho z něčeho obviňovat (a to většinou z toho, co si nedokážeme dát samy). Píši a uvědomuji si každou svou nespokojenost, každou svou stížnost a jsem TAK VDĚČNÁ, že mám ještě šanci to celé změnit a začít si život ve svém zázračném těle opravdu užívat!!! Na střední škole jsem si chtěla jednoho dne oholit nohy. Byla jsem poslední ve třídě. Psal se rok 1995. Moje milovaná maminka mi však tenkrát řekla: „Přeci nebudeš mít nohy jako oškubaný kuře. Buď taková, jaká jsi!” A tak jsem v sobě našla sílu a do školy se vydala v krátké sukni taková, jaká jsem byla. Vlastně jsem ten den do školy nešla, šla jsem přímo na popraviště. „Ty jóóó, hustě chlupatý nohy! Berková je medvěd. Hej třído, kdo má gumičky, sháníme gumičky pro Berkový chlupatý „óčka”!!!” Pokud jsi, čtenáři, mým bývalým spolužákem, tak ano, tenkrát mě to opravdu bolelo… ale na třídní sraz se těším. :) Pohled do zrcadla mi tenkrát samozřejmě vše potvrdil. Ani omylem jsem tam neviděla krásnou, kudrnatou, štíhlou, sportovní, energickou mladou dívku... viděla jsem tam příšeru s chlupatýma „óčkama”. Krátkým sukním tak nadobro odzvonil zvonec. Párkrát jsem se nohy pokoušela narovnat, ale kupodivu to nešlo.

37

Verdikt byl jasný: NEMOHU NOSIT KRÁTKÉ SUKNĚ!!!! NIKDY!!! A tak jsem se zcela ztotožnila s myšlenou: MÉ NOHY JSOU PŘÍŠERNÉ!!! Začala jsem je skrývat doslova na vyznamenání. Nohy, které mám už 37 let docela blízko u sebe. Úžasné. To člověka rozhodně zabaví - skrývat to, s čím se narodil.


Foto: Eva Ošťádalová

Vykašlete se Když se teploměr šplhal ke 40°C, odvážila jsem si vzít kraťasy. Uvnitř sebe jsem však tiše trpěla. No a nedej bože, že se snad někdo na mé nohy zaměřil. Rozbušilo se mi srdce a s ječícím rozumem v hlavě jsem prchala domů : „Vidíš, já jsem ti to říkal, MÁŠ PŘÍŠERNÉ NOHY!! SCHOVEJ JE!!!!” Je vám tento příběh povědomý? Ano? Tak buďto jste mě slyšela ho už vyprávět, a nebo jste něco podobného zažila i vy. :) :) :) Takže... nyní je zcela jasné, že bychom měli mít s naším rozumem královskou trpělivost. Jedná jen a jen na základě svých předchozích zkušeností. Když jsem do něj 20 let skálopevně ukládala informaci MÉ NOHY JSOU PŘÍŠERNÉ, tak mu zkrátka bude chviličku trvat, než si začne myslet něco jiného… Nejlepší na tom všem je, že v momentě, kdy jsem začala své nohy přijímat, ať ztvárňovaly jakékoliv písmeno, začali mi (střízliví) muži mé nohy chválit. A to byl pro mě ten největší šok. :) Úkoly v tomto e-booku jsou pro váš mozek nejspíš pořádnou zátěží. Takové ostré vyjetí ze zaběhlých kolejí. Chápejte, že je váš mozek malinko zmatený. Neví, co si s tím počít. A na to ten mudrc všech mudrců není rozhodně zvyklý!!! Mějme se svým mozkem tedy trpělivost. :)

Udělejte si zkrátka ze svého rozumu svého největšího fanouška. „Tak ti musím hned napsat, že jsem si včera ohřála dva párky k večeři. Než jsem se pustila do toho druhého, zeptala jsem se sama sebe, zda mám ještě hlad. Odpověď byla NE. :) A tak jsem si ten druhý párek nechala na ráno. Neuvěřitelný zážitek. Bez toho, aniž bych tohle věděla, bych druhý slupla jako malinu a nejspíš by mi bylo asi špatně. A ke všemu nějak cítím, že se příště zeptám, na co to mé tělo má vlastně chuť. Nějak tuším, že párek to příště vlastně asi vůbec nebude. Moc ti děkuji. Cítím se krásně!” Eva Bednářová „Čím více se učím naslouchat svému tělu, čím více cítím, že už nyní mám svou vysněnou váhu, tím méně mám chuť na jídlo, které jsem do sebe nekontrolovatelně ládovala. A ještě ke všemu v posledních dnech ani nezažívám pocity hladu. Najednou mi dělá dobře vybírat jídlo, které mi udělá opravdu dobře. Ale ne proto, že jsem četla, že by se to mělo, ale proto, že opravdu, opravdu chci! A dokážu si vychutnat i jídlo, které je podle daných měřítek špatné. Poprvé nemám výčitky. Nikdy jsem nic podobného nezažila.” Beata

Krůček po krůčku mu začněte ukazovat, co si přeje vaše srdce. Protože právě vaše srdce si moc a moc přeje prožívat lásku k vlastnímu tělu. Chce, abyste se cítila ve svém těle jako Bohyně. Váš mozek potřebuje slyšet, že je to přesně to, co si přejete. P.S.: Nohy si už holím a v krátkých sukních si rochním. :)


38

Vykašlete se 5. ÚKOL Fake it until you make it. DĚLEJ, JAKO BY UŽ... Umíte TRVAT???

A co vy??? :)

Někde jsem četla, že to, co dělí úspěšné lidi od neúspěšných, je vy-TRVALOST. Neustále před sebou vidět ten rozzářený a pestrobarevný cíl a vy-TRVAT. Věřím tomu, že svých cílů a snů lidé dosáhnou jen tehdy, když vyTRVAJÍ. :) Když zkrátka TRVAJÍ v tom, že si něco opravdu, ale opravdu přejí. Když TRVAJÍ jejich rozzářené cíle, a když se-TRVAJÍ na cestě, která k těmto cílům vede.

Budete se cítit KRÁSNÁ, když vy-TRVÁTE ve větě JSEM KRÁSNÁ. Budete se cítit SEXY, když vy-TRVÁTE ve větě JSEM SEXY. Ano, je to tak!!! A i své vysněné váhy dosáhnete tím, že vy-TRVÁTE v pocitu a přesvědčení, že svou vysněnou váhu již máte.

Když jsem slovíčko VYTRVAT viděla poprvé rozdělené na VY a TRVAT, získalo pro mě zcela nový rozměr. Původně jsem jej vnímala jako něco namáhavého, jako nějakou pořádnou dřinu. Vytrvat, uf… ale s rozdělením VY - TRVAT se pro mě najednou stalo něčím vzdušným, snadným a lákavým. Cítím, že chci TRVAT. :) :) :)

39

Pokud vy-TRVÁTE, váš mozek se totiž začne přeprogramovávat. A nakonec sám novému tvrzení, tomuto novému přesvědčení, uvěří a začne novou realitu vysílat i do celého širého okolí. Každá buňka vašeho těla bude najednou cítit, že je tu nový program JSEM KRÁSNÁ, JSEM SEXY. A každá buňka vašeho těla se tedy zákonitě začne podle tohoto nového programu měnit. A na to nakonec zareaguje i vaše celé tělo a vy si tak začnete užívat nádherné pocity štěstí.


Vykašlete se „...Znovu

opakuji, jak jsem moc ráda, že jsem se k vám přidala a že mohu pracovat na něčem, co má opravdu smysl!!!! Díky Strolleringu jsem si sama v sobě utvrdila, že nejsem DIVNÁ, když se na mateřské věnuji i něčemu jinému než jen svým dětem a domácnosti… Když jsem si poprvé prohlížela stránky Strolleringu a videa s Tebou, říkala jsem si - to je PŘESNĚ ONO!!! Takhle to mám taky a nejsem v tom sama! A to, že jsem si sama v sobě srovnala, jak a co chci dělat, mi pomohlo k celkovému vnitřnímu klidu a potažmo klidu celé rodiny. Jak jsi říkala v jednom videu pro La que sabé - „..žena musí přijít na to, co chce dělat, co jí dělá šťastnou a v čem může rozdávat energii a to si nesmí nechat vzít a od nikoho si do toho nenechat mluvit...” Mohu teď po několika letech zase upřímně říct, že jsem ŠŤASTNÁ, a za to veliké DÍKY!” Kristýna Strakošová, lektorka strolleringu, která si to všechno, co na mateřské stíhá, dala pod jednu střechu s názvem AKTIVNÍ MATKA.

„...stejně Ti

„Strollering se stal mým smyslem života a tak ho budu i prezentovat. Děkuji ještě jednou, že mohu patřit do tak skvělé rodiny zářících žen, jsem za to nesmírně vděčná! Přeji mnoho dalších úspěchů a hlavně zdravíčko.” Petra Pavelčíková

musím říct, že si vždycky říkám, jaké to bylo štěstí objevit Strollering. Je neskutečně zázračné, jak úžasné lidi, výjimečné a kouzelné bytosti svět Strolleringu spojil. Pevně věřím, že až odvozíme všechny naše děti, tak stále i třeba za 10, 20 let budeme vymýšlet různé projekty a budeme držet spolu.” Veronika Kropáčková, lektorka Strolleringu, která si splnila sen a postavila si na zahradě JURTA KLUB


40

Vykašlete se Začátky Strolleringu byly protkány vírou, že TO JEDNOU URČITĚ VYJDE. Tenkrát jsem v podstatě nedělala nic jiného, než že jsem věřila!!! Věřila jsem a nepochybovala, že se Strollering stane celorepublikovou záležitostí. Představovala jsem si, jak na mě v pražské Stromovce pravidelně čeká celá řada nadšených maminek. Představovala jsem si, jak každý měsíc probíhají školení nových lektorek, a tak se Strollering dostává do nejrůznějších koutů naší krásné země. :) Na mé lekce tenkrát nikdo, opravdu nikdo nechodil, ale já si představovala, že opak je pravdou!!!

Až se tak i stalo. :) Pokaždé, když svůj příběh vyprávím, připomenu si tím, jak je náš život úžasný. Protože když věříme, stane se. :) Kdyby mi tenkrát kouzelná muška prozradila, že se má opětovná zklamání jednou stanou silnou motivací pro ostatní, upřímně bych se ha, ha a ještě jednou ha. Tenkrát si všichni, kromě mé rodiny a nejbližších přátel, klepali na hlavu.

41

„Jako že ti někdo bude platit za to, že půjde ve skupině dalších ženských s kočárkem?” —>ANO!!! :) Jeden z nejpopulárnějších záznamů o tom, jak Strollering vznikl, je video z akce Milionová žena 2014. A vy možná budete slýchat podobné věty, jako například:

„Cože? Ty věříš tomu, že můžeš zhubnout jenom tím, že budeš naslouchat, milovat a respektovat své tělo? Tomu opravdu věříš???” —> ANO!!! :)


Vykašlete se „Budoucnost už existuje, „někde tam venku”... ...I tvoje budoucnost už existuje - teď, v každé sekundě. Přesto ale ještě není předem určena, neboť každý z nás má možnost vybrat si různé druhy budoucnosti. Přesně vzato - podle nových vědeckých poznatků - jedině proto, že naše budoucnost již existuje, máme možnost vybrat si tu, která nám vyhovuje.” (Z knihy: Pierre Franckh, Zákon rezonance)


42

Vykašlete se

Nejzaručenější způsob, jak svému dokonalému tělu ukázat, že chcete, aby bylo krásné, štíhlé a pevné, je začít cítit, jako by už tato situace nastala. A tento trik v životě funguje v podstatě na cokoliv. Stačí jen věřit a pustit svou fantazii z okovů. A nebo vám to přijde jako úplný nesmysl a opakovaně budete podléhat zarytým pochybnostem vašeho mozku: „Blbost, nesmysl, to nemůže fungovat.” A setrváte tak ve svém vyčerpávajícím vězení.

Vězeňské dveře jsou však otevřené, jen do nich drknout… :) Z K U S T E T O!!! Přestaňte čekat, až se vejdete do těchto kalhot a nebo až bude po Vánocích. A už vůbec nezkoušejte to celé slavné hubnutí přesunout na léto. Je to jako Čekání na Godota? Znáte tu hru? Dva tuláci, z jejichž chaotického dialogu vyplývá jen jediné, že čekají na jakéhosi Godota, který by měl změnit jejich životní osudy. Jenže pan Godot dnes nepřijde, a tak doufají, že přijde zítra a on zase nic… Je to hra o neustálém čekání na něco.

43

Takže pokud čekáte, až zhubnete, nevysíláte nic jiného než čekání. Vesmírem jste vnímána jako čekající. Čekání na autobus má v sobě, kromě přešlapování z jedné nohy na druhou, nulovou akci. Neustálé čekání je NUDA. Koukat, přešlapovat a čekat. Nevím, jak vy, ale znám lepší zábavu… Navrhuji SI TEN ŽIVOT TROŠKU OSLADIT tím, že začnete své sny opravdu žít. Dělejte, představujte si, předstírejte, jako by to už bylo!!! Čím silněji a intenzivněji si představujete, že jste krásná, štíhlá a sexy, tím rychleji musí každá buňka vašeho dokonalého těla na tuto novou informaci zareagovat. Tím, že se začnete tak opravdu sama vnímat, začnete vysílat neskutečně silnou energii, díky které se začnou dít opravdu neuvěřitelné věci. Vaše tělo se totiž bez mrknutí oka začne přibližovat k vaší představě, neboť VAŠE TĚLO NA VAŠE MYŠLENKY REAGUJE!

Stačí jen jediné… opravdu tomu uvěřit. :) No a je to. :)


Vykašlete se

CÍTÍTE, JAK JSTE KRÁSNÁ, ŠTÍHLÁ A SEXY???


44

Vykašlete se

Vykašlete se

NA PONDĚLÍ,

začněte

VE STŘEDU!

PŘESTAŇTE SI STÁLE DOKOLA VYTVÁŘET STAV TLOUŠŤKY a VLASTNÍ NEDOKONALOSTI!!! Naopak se každým nádechem přibližujte ke své vysněné postavě, k tomu, co si přejete!!! A TĚŠTE SE, CO PŘIJDE. :)

SHRNUTÍ • Každý den a stále dokola, před zrcadlem, s láskyplným pohledem sama na sebe si opakujte: JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ, JSEM KRÁSNÁ…

Pokaždé, když uvidíte na ulici štíhlou, krásnou ženu, usmějte se od ucha k uchu. Vidíte ji, protože i vy jste krásná a štíhlá. Čím více krásných žen budete potkávat, tím je to pro vás lepší znamení, neboť to znamená jediné: PŘITAHUJETE TO, CO SAMA JSTE. :) Zavřete si oči, položte si dlaň na svůj střed a představte si samu sebe absolutně šťastnou ve svém vlastním těle. Vaše tělo je opravdu nádherné. Je pružné a sálá z něj nepopsatelná krása. Ve svém těle se cítíte naprosto božsky a sebejistě. V těle tančíte, milujete se a běžíte po rozkvetlé louce. Je na vás opravdu dech vyrážející pohled. Vaše tělo vás miluje a vy milujete toto tělo. Je to opravdová láska, větší než Titanik!!!

45

• Nebojte se improvizovat, protože vy nejste jen KRÁSNÁ, ale jste SEXY, jste NÁDHERNÁ a máte TĚLO BOHYNĚ… :) • NIKDY NEJDĚTE PROTI SOBĚ. Opravdu už NIKDY!!! Prosím, slibte mi to. • Mějte se svým lety naprogramovaným mozkem trpělivost a krůček po krůčku si z něj udělejte svého největšího fanouška a obdivovatele. • (vy)TRVEJTE ve všem, čemu věříte a co si přejete. • Nebojte se DĚLAT, JAKO KDYBY UŽ… hrajte si se svými představami. • A už jednou provždy SI PŘESTAŇTE VYTVÁŘET STAV TLOUŠŤKY!!! Protože to je také už docela nuda.


Vykašlete se 6.ÚKOL CO UKOUSNEŠ, NEHODNOŤ!!! Naopak VDĚČNOST tím VYHODNOŤ!!! Původně byl tento úkol o zapisování všeho, co za den sníte. Až nyní, 2 dny před samotným vydáním e-booku, tento úkol měním. A víte proč? Protože by to ode mne nebylo pravdivé… Vím, že zapisování všeho, co člověk za den sní, se rozhodně doporučuje. I já si myslím, že je to skvělá věc!!! Jen je to jedno z těch předsevzetí, které jsem nikdy nevydržela déle než tři dny. To, že jsem nevydržela „ani tohle”, u mě nakonec vždy způsobilo pocit: „Já snad vážně nedokážu VYDRŽET VŮBEC NIC!!!”

Rozum: „Nevím, možná proto, že se to všude píše? Že to všichni doporučují? “ Intuice: „No a co to zkusit bez toho???” Rozum: „Nejsem na takové ,,úlety” zvyklý, mám rád řád a jasná pravidla. Nerad se něčím vymykám. Jsem tady od toho, abych dával pozor!!!” Intuice: „Pojď, já ti tady udělám pohodlí, ty si na chviličku odpočineš, VYPNEŠ a budeš mi jednou v životě důvěřovat, ano?”

A tak jsem tento úkol vymazala…

Při posledních úpravách tohoto e-booku na mě má intuice téměř zvyšovala hlas: „Přeci nedáš do posledního úkolu něco, co jsi zatím nikdy sama nezvládla, ne?” Na to můj rozum: „Ale psát si všechno, co člověk sní, je opravdu nezbytné, protože většina z toho, co za den sníme, je na nevědomé úrovni!!!!!” Intuice: „ Ale vždyť si tady celou dobu ukazujeme, že vše je jen otázkou upřímného naslouchání, respektu a lásky k vlastnímu tělu. Proč bychom se tedy měli šroubovat do něčeho, do čeho se nám nechce?!”


46

Vykašlete se

Co se stalo poté? Nebudete tomu věřit… jakmile jsem se opravdu vnitřně rozhodla, že budu naslouchat své intuici, otevřel se přede mnou ten opravdový šestý úkol!!! :) Ten, co každý den, až na úplné výjimky, denně se svou dcerou (a budu i se svým synem) před spaním opravdu dělám!!! :)

47


Vykašlete se CO UKOUSNEŠ, NEHODNOŤ!!! Nevím, jak ten váš mozek, ale ten můj je v hodnocení čehokoliv doslova borec. Okamžitě ví, co je dobré a co špatné, kdo má pravdu (vždy já!) a kdo ne (většinou můj partner).

hodnotit, ale naopak si to vychutnejte se vším všudy!!! NEHODNOŤTE TO!!! Přestaňte z toho mít špatný pocit. Ten není k ničemu. Naopak se vraťte ke všem úkolům, které jsme si již společně prošly.

Když člověk něčemu věří, žije většinou v přesvědčení, že nic jiného, než jeho pravda, neexistuje. A tak si po celé roky ten náš mozek trénujeme v radikálním hodnocení, úsudcích a odsuzování.

Cesta neustálého hodnocení a tedy i následného znechucení vede jen k tomu, že si to, co jíte, vaše tělo zpracuje do špatného. A nemůžete se divit. Copak vy byste pod takovým negativním a odsuzujícím šéfem pracovala jinak??? Ne a jinak to ani nejde!!!

Snažíme se všichni ze všech sil být na oko ohleduplní k názorům ostatních, ale nakonec z nás stejně vypadne něco jako: „Jak to, že to děláš takhle? To je úplný nesmysl. Dělej to takhle! Takhle se to dělá! Jen takhle je to správně!!!” Všechny jsme se tedy vzorně naučily, že v momentě, kdy se nám úplnou náhodou v žaludku ocitnou 2 bílé rohlíky s máslem (zrychlená snídaně), půlka čokolády (to abychom přežily deštivý den doma s dětmi) a 3 knedlíky (plus ty dva, co jsme dojedly po svých potomcích), je s námi KONEC. Naše nálada automaticky klesá pod bod mrazu a stáváme se silně přecitlivělými. Všechny okolo sebe upozorňujeme, že TOHO MÁME DNESKA DOST! Večer si jen znechuceně odfrkneme a na důkaz toho, že příští týden OPRAVDU, ale OPRAVDU ZAČNEME (nejspíš v pondělí), si dáme (sloní) hlt Coca-Coly a jeden malý větrník.

CO UKOUSNEŠ, NEHODNOŤ!!! Takže náš šestý úkol nakonec bude o nehodnocení ničeho, co se nám náhodou přes den do žaludku dostane!!! Nedovolte už nikomu a ničemu, abyste se cítila špatně!!! To, jak se cítíte, máte jen a jen ve vlastních rukách. Pokud právě nyní koušete kus dortu a nebo cokoliv jiného, co máte zafixované jako špatné, tak to přestaňte

Naopak požádejte své tělo o laskavost (a nebo o LÁSKAvost?), aby bez problému zpracovalo každé sousto. A aby vyloučilo vše, co nezpracuje, bez sebemenších problémů. Vysvětlete mu, že není potřeba si nic z přebytečného ukládat. Připomeňte svému tělu, že jej bezmezně milujete a jste mu nesmírně vděčná za to, jak to všechno s lehkostí zvládá. Ubezpečte jej, že se mu učíte naslouchat, abyste poznala, co přesně potřebuje a kdy už má dost. Čím více začnete mít ráda své tělo, tím více mu pomůžete se nastřádaného tuku zbavit. Pokud neskoncujete s hodnocením toho, co jíte, pokud si budete stále dokola odpírat určité potraviny, které ještě ke všemu milujete, tím méně budete schopna se přiblížit ke své představě o vysněném tělu a být tak opravdu šťastná. V momentě, kdy všechny úkoly z tohoto e-booku přijmete jako každodenní součást vašeho života a začnete si je dokonce i užívat, se nejspíš vaše stravovací návyky začnou pomaloučku měnit. A to je to nejkrásnější. Osobně mám pocit, že strávit život v neustálé kontrole je opravdu šílené. Ke změně může dojít jedině tehdy, kdy věci přijímáme takové, jaké jsou. Když se opravdu, ale opravdu milujeme a respektujeme.

JSTE JEDINEČNÁ, KRÁSNÁ a DOKONALÁ. Už si nikdy nenechte namluvit opak.


48

Vykašlete se

L ÁSKA TUKY R OZPO UŠTÍ !!!!

49


Vykašlete se Možná se občas ke svému tělu nezachováme úplně nejlépe, ale ode dne D bude vaše tělo hýčkáno tím, že je milováno. Bude cítit, že se mu učíte naslouchat a že jej začínáte vnímat o malinko víc, než jen pouhé skladiště nebo popelnici…

Nyní se bez nich neobejdu. Afirmace se staly každodenní součástí mého života.

Vaše tělo po vás nikdy nechtělo, abyste žila v neustálé kontrole nebo v pocitech viny a znechucení! Jediné, co si přeje, je být slyšeno, být respektováno, milováno a vnímáno. No řekněte, nechceme vlastně tohle úplně všichni?

Opakováním věty JSEM KRÁSNÁ již máte vlastně svou první afirmaci úspěšně za sebou.

Staňte se ženou, která respektuje a miluje své tělo! Při každém jídle se začněte pozorovat!!! Jako kdybyste se dívala na někoho naproti sobě. A pokuste se vypozorovat, kdy a proč se při jídle nerespektujete. Kdy vaše tělo říká: „Já tohle nechci, bude mi špatně!” a nebo „Už dóóóst, jinak prasknu!”

Přestaňte s hodnocením a odsuzováním a začněte s pozorováním. A zařaďte do svého života AFIRMACE. Psaní pozitivně formulovaných vět, tzv. afirmací, je fantastický a velice účinný zvyk, kterým si můžete obohatit svůj život. I já lenoch líný jsem se do toho kdysi dávno pustila a ejhle, začaly se opravdu dít divy. :) Poprvé jsem se s afirmacemi setkala v knihách spisovatelky Louise L. Hay. Slovo „afirmace” mi tenkrát znělo tak nějak, jak bych to řekla, spirituálně nebo tak něco, ale nakonec můj systém afirmace přijal jako pozitivně formulované věty, které si člověk stále opakuje.

Opakováním pozitivně formulovaných vět si pro naše přání vytváříme něco jako pelíšek s načechranými peřinami (s 5ti měsíčním miminkem jsem se za posledních 5 měsíců moc nevyspala, tak proto ty peřiny). Afirmace jsou jako malá šťouchnutí do našeho dinosauřího mozku. Když vyTRVÁME v jejich opakování, náš mozek je nakonec přijme za vlastní. Svým afirmacím však musíme bezmezně věřit. Musí s nimi splynout každá buňka našeho těla. A jak na to? Přejte si vždy v přítomném čase (ne v budoucnosti): „Jsem štíhlá a neskutečně sexy.” Musíme totiž vytvořit pocit, kdy je náš sen opravdovou skutečností. Cítíme, že to něco, po čem toužíme, už vlastně máme. Při opakování - ,,Jsem štíhlá a neskutečně sexy.” - vysíláme tuto informaci do každé buňky našeho těla, které se přesně podle tohoto nového příkazu začne i měnit. Tedy pokud tomu opravdu uvěříme. Slova „ne” a „žádný” mají VSTUP ZAKÁZÁN. Negativně formulované myšlenky přitahují přesně ty události, kterým se chceme naopak vyhnout. „Nechci být tlustá” znamená pro naše podvědomí „Chci být tlustá”, protože všechno, čemu se chceme vyhnout, si přitáhneme. Když si zkrátka něco přejeme, měli bychom myslet na náš vysněný cíl a ne na stav, ze kterého chceme vzít nohy na ramena… No a měli bychom formulovat naše přání co nejpřesněji!!! Nebojte se zaměřit na detaily! Opravdu co nejvíce konkrétně popsat, co chcete. Vždyť víte, jak si občas mezi sebou nerozumíme a: „...to spolu žijeme 15 let, no chápeš to?” Zaměřte se na detaily!


50

Vykašlete se

51


Vykašlete se

Jak afirmace používat??? Afirmace bychom si měli opakovat stále dokola. V duchu nebo hlasitě a nejlépe je posílit tužkou na papíře. Svým afirmacím bezmezně věřte a představujte si, že to všechno se už nyní děje.

Nadváha není důsledkem slabé vůle, ale špatného programu v lidském mozkůůů.

No a usmívejte se při tom. Zvedněte ty koutky pěkně nahoru. Vzpomeňte si na to, že když se smějeme, není v našem těle v tu chvíli ani špetka místa pro negativní myšlenky. Nabízím zde několik afirmací pro začátek. Postupem času se sama stanete mistrem. Jsem připravená být štíhlá. Se svým tělem jsem propojená. Cítím se krásná a sexy. Tento den se otevírám novým možnostem a dovoluji si být štíhlá. Zůstávám štíhlá a udržuji si váhu _____kg. Všechno jídlo je pro mě zcela bezpečné. Všechno, co sním, se mění ve zdraví a krásu. Bezmezně si sebe sama vážím a miluji se. Mé tělo je opravdu úžasné. Hravě si udržuji svou ideální váhu ______ kg. Všechno, co sním, se mění v energii, kterou okolo sebe zářím. Moje bříško je ploché a zpevněné. Vážím ______ kg. Cítím se úžasně. Mé srdce je plné radosti ze života. Miluji své tělo. Psaní je opravdu velice mocný nástroj k nastartování něčeho nového, k nastartování pozitivní energie. Jakmile začnete psát, stříhat či lepit, začnete svá přání zhmotňovat.


52

Vykašlete se ... VDĚČNOST tím VYHODNOŤ!!! „Čím je člověk vděčnější, tím více dobrých věcí získává.” Ne nadarmo jsem k Vánocům dostala úžasnou knihu Vděčnost způsob života. :) Děkuji, Kristý.

Vyšla jsem ven, podívala se na svého muže a řekla: „Našemu miminku přestalo bít srdíčko. Naše miminko už nežije…” A lapajíce po dechu jsem se skácela k zemi…

Vděčnost je pro mě poděkováním za všechny krásné věci, které mne přes den potkají. „Hurá, podařilo se mi zaparkovat. Dnešní oběd byl fantastický. Dokázala jsem odmítnout něco, co mi nebylo příjemné. Dostala jsem krásný email. Smála jsem se s dětmi. Upekla jsem skvělý koláč. Řekla jsem si, že jsem krásná. Celý den svítilo slunce a MÉ SRDCE se dnes, stejně jako každý den, stáhlo asi 100 000krát, přičemž i dnes do mého těla vyslalo přibližně 8 000 litrů krve.

Doma se ze mě stalo zuřivé, zraněné, rozervané a řvoucí zvíře. Psychická bolest samice, která přišla o své mládě, byla k nevydržení. Večer jsem svému miminku napsala dopis. Dopis vyznání své nejniternější lásky, úcty, hlubokého respektu a také dopis na rozloučenou: „Má lásko, z celého srdce Ti děkuji, že sis mě vybralo za svou maminku. Je to pro mě nebeský, vesmírný dar. Miluji Tě od první chvilky, kdy jsem se dozvěděla, že JSI…”

Žijeme vlastně v pohádce, protože to všechno jsou každodenní zázraky, kterými jsme obklopeni.

Druhý den ráno jsem vzorně splnila všechny instrukce vrchní sestry a v bílé košilce čekala, až zavolají mé jméno… „Berková”, ozvalo se. Pohladila jsem Tě, poděkovala Ti a … po probuzení z narkózy jsem slyšela Tvé poselství: DOKUD TI BIJE SRDCE, MAMI, TAK ŽIJ!!!

Bylo tři dny před Silvestrem a mně bylo v Motolské nemocnici oznámeno: „Je mi to moc líto, ale vašemu miminku přestalo bít srdíčko.” Je neuvěřitelné, jak moc se tělo dokáže zkroutit pod psychickou bolestí…

Tak já jdu na to, lásko… A DĚKUJI!!!!!!!!!! Tvá máma.

Ale realita je taková, že za dveřmi čeká další pacientka, takže: „… pozorně mě poslouchejte, ať víte, kam se máte zítra na zákrok dostavit. Půjdete do uzlu C, do 5. patra. Tam počkáte na příjem, kde odevzdáte tyto dva formuláře. Prosím vás, vyplněné, ano? Někdo to přinese klidně nevyplněné, tak už to pacientům raději říkám. Poté půjdete po modré trase do uzlu E, kde vám udělají EEG. Vnímáte mě? S výsledky půjdete zpět za sestrou, která vám ukáže, kde budete ležet. Ráno NIC NEJÍST ani NEPÍT. Je to všechno jasné? Tak a teď vám vezmu krev. Ale odkud? No zapumpujte mi, snad na mě něco vyleze…”

53


Vykašlete se A tak si každý den začněte psát, za co jste VDĚČNÉ. Spisovatelka Louise L. Hay doporučuje si každý večer napsat 50 úžasných věcí, které se nám ten den staly. „Cože, padesát??? To nemůžu nikdy vymyslet…” Tak začněte klidně na třech. To pro začátek úplně stačí. Jde stejně stále o to jediné - zkrátka ZAČÍT. Myslím si, že si tento každodenní zvyk zamilujete. Být zaměřena a soustředit se na všechnu tu krásu, kterou jsme každodenně obklopeni, a která se nám každý den děje, vydá za všechny masáže světa. Všechny ty maličkosti, které se nám denně daří, které k nám přicházejí, nejsou ničím jiným, než znamením, že jdeme po správné cestě. Pokud vyTRVÁTE, začne se vaše vnímání a nálada pomalu měnit. A bude to jen z jednoho prostého důvodu - začnete svůj rozum učit soustředit se na tu všechnu krásu, kterou jsme každá z nás obklopena. A věřte mi, že vás to začne nejvíc bavit. Zapisovací cvičení jsou nejlepší cestou k probuzení naší všímavosti a k ukotvení koncentrace samy na sebe.

Poslední shrnutí na závěr :)

3) Jednou provždy se VYKAŠLETE NA PONDĚLÍ A ZAČNĚTE VE STŘEDU. :) Začněte naslouchat opravdovým potřebám svého těla. Vaše tělo k vám denně promlouvá právě z vašeho STŘEDU. 4) Jídlo, které jíte, vám nemůže ublížit. Ubližuje vám jen to, čemu VĚŘÍTE. Zkuste uvěřit tomu, že jídlo samotné nezpůsobuje nadváhu. Způsobují ji naše myšlenky. A basta. :) 5) Fungovat vám bude přesně to, čemu budete věřit. Věřit budete tomu, co si budete stále dokola opakovat!!! Čemu věříte v oblasti diet? Pokud vás to hřeje a těší, věřte tomu dál. Pokud vás to ničí, začněte věřit něčemu, co vás bude těšit a hřát. :) 6) Nemožné je jen to, co za nemožné považujete!!! 7) VyTRVEJTE ve všem, co vám dodává energii a čemu věříte. Vše, co vám energii bere, opusťte nebo si uzpůsobte tak, aby vás to těšit začalo. 8) Nikdy nepřestávejte snít a věřit, že se vaše sny mohou stát opravdovou realitou. 9) Učte se být VDĚČNÁ a děkovat za každý pocit malinkého štěstí. 10) A nezapomínejte, že dokud vám bije srdce, ŽIJTE!

1) Pozitivní myšlenky přinášejí pozitivní výsledky a naopak!!!! Je to tak jednoduché. Říkáte a nebo si o sobě myslíte, že jste tlustá? TAK TLUSTÁ JSTE A BUDETE! A srážíte tak svou jedinečnou ženskou energii pod bod mrazu. Nikdo jiný, než vy sama, to za vás nezmění!!! Začleňte afirmace do svého života.

S láskou pro vás napsala

2) Pokud se však cítíte mizerně, nepředstírejte, že to tak není. Přiznejte to a pozvěte svou ježibabu Špatnou náladu na kafe. Zeptejte se jí, proč má zrovna dnes, zrovna tento týden takovou sílu. Přijměte ji a ona vám zřejmě předá velice důležitý vzkaz..

foto: Pavlína Courtonová © 2015 Edita Berková | www.strollering.cz | www.editaberkova.cz

54

Ve st edu svého t la!

Recommend Documents