VE VRCHLABÍ OD KOČÁRŮ K LIMUZINÁM

1 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. LEDNA 2011, DATUM VYDÁNÍ: 14. LEDNA 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Hasiči před Sněmovnou: Demonstraci podpořila početná skupina kováků – str. 2 z Výměna stráží v ZVVZ Milevsko: Co přinesla odborářská konference v zasněženém Mozolově – str. 2 z Z dějin technického školství u nás (I.): Česká stavovská inženýrská škola – str. 4

Příloha – str. I až IV: z Obsah příloh v Kováku 2010 z Mzdy v kovoprůmyslu v prvních třech čtvrtletích 2010 v územním a odvětvovém členění

Škoda Auto ve Vrchlabí jede naplno, ale neví se, co bude po roce 2012

Ne, pane! My nejsme doktoři, kteří „děkují a odcházejí“, my jenom jedeme do Krkonoš na lyžovačku…

VE VRCHLABÍ OD KOČÁRŮ K LIMUZINÁM Jaký osud čeká tamní Škodu Auto i celé Podkrkonoší po roce 2012?

Novoroční přání Z tohoto místa zpravidla přeju všem kolegům, členům Odborového svazu KOVO i všem čtenářům Kováku úspěšný a pokud možno i šťastný nový rok, a činím tak i nyní. Všichni víme, že tento rok bude obzvlášť náročný. Nejen doznívající hospodářJosef Středula

(Pokračování na str. 3)

Sběr podpisů pod petici OS KOVO pokračuje Rada OS KOVO se na svém říjnovém zasedání mimo jiné zabývala i vyhlášením petiční akce za vznik povinných zaměstnaneckých penzijních fondů, které umožní následné vyplácení doplňkových důchodů pro zaměstnance pracující po dlouhou dobu Jaromír Endlicher

(Pokračování na str. 2)

Zjednodušeně se mezi českým lidem soudí, že Škodovka rovná se Mladá Boleslav. Kdo si onu rovnici takto zjednodušuje, to dokazuje, že o Škodovce vlastně nic neví. Onen okřídlený šíp totiž zdobí nejen vrata Škodovky v Mladé Boleslavi, ale též v závodech Vrchlabí a Kvasiny. K doplnění úvodní informace sluší dodat, že dvoumiliontý automobil Škoda Octavia vyrobili 10. března 2008 právě ve vrchlabském závodě Škoda Auto. Škoda Auto vyrábí novodobé Octavie od roku 1996, zatímco původní se vyráběly v 60. letech minulého století. Starší model ale z produkce automobilky pro neutuchající zájem zákazníků nezmizel a dodnes se vyrábí pod označení Tour ještě ve vrchlabském závodě a v zahraničJaromír Kobrle ních montážních závodech v Indii, Rusku, Kazachstánu, na Ukrajině a v Bosně. Škoda Octavia druhé generace má sice těžiště v Mladé Boleslavi, ale též ve Vrchlabí i ve výše uvedených zahraničních závodech. Oba modely existují v provedení 4x4 a navíc ve sportovním provedení RS a versi Scout.

Co bylo na počátku V roce 1864 založil Ignác Theodor Petera v proslaveném textilním městě Vrchlabí zcela netradiční výrobnu kočárů, žebřiňáků, postrojů na koně, ale i velkých saní a tzv. anglického sedlářství, která však nemohla na přelomu 19. a 20. století přehlédnout rozvíjející se automobilismus ve světě i v rakousko-uherském mocnářství. Ve Vrchlabí se tak dosavadní kočáry, opouštějící brány zá-

vodu, začaly pozvolna přeměňovat v tehdejší dřevěné karosérie prvních automobilů, určené zatím pouze pro elitu společnosti. V roce 1908 tu vznikla první automobilová karoserie a po roce 1920 se už vrchlabský závod plně specializoval na výrobu automobilových karoserií. V roce 1930–1935 dosáhla firma největšího rozkvětu výrobou karoserií vlastní konstrukce, stavěných na podvozcích Škoda, Tatra, Walter, ale i firem německých, italských, anglických a amerických.

Dvousté výročí výroby Po 2. světové válce byla karosárna znárodněna a přičleněna k AZNP Mladá Boleslav. V té době v ní byla poprvé zavedena linková výroba a brány závodu začaly postupně opouštět nejprve typy Škoda 1101 a v roce 1952 typ 1200, již s celokovovou karoserií a po roce 1955 Škoda 1201. Předseda ZO OS KOVO Jaromír Kobrle zvolna listuje jubilejní obrázkovou publikací Od kočáru k limuzínám z Vrchlabí 1864 – 2008, vydanou v roce 2008 ke stému výročí výroby první karoserie, a na konkrétních typech dokazuje, jak vrchlabský závod v uplynulých desetiletích vždy držel „lajnu“ s předními evropskými i světovými auto(Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 1 — 14. ledna 2011

HASIČI PŘED SNĚMOVNOU Demonstraci podpořila početná skupina kováků 15. prosince loňského roku, v den, kdy poslanci schvalovali státní rozpočet pro rok 2011, projevili odboráři z řad hasičů svůj nesouhlas s úspornými opatřeními, které na ně vláda chystá. Na místě je podpořila i početná skupina kováků v čele s předsedou OS KOVO Josefem Středulou, místopředsedou OS KOVO Jaromírem Endlicherem a dalšími funkcionáři Odborového svazu KOVO. J. Středula ve svém projevu k demonstrantům vyjádřil podiv nad postupem policie, která – jistě na pokyny z „vyšších“ míst – nedovolila účastníkům mítinku

ani procházet kolem vchodu do budovy Sněmovny, ale zahradila ulici automobilem. „To se ještě za fungování svobodných odborů v naší zemi nestalo,“ upozornil předseda OS KOVO a vyzval přítomné, aby až se budou pořádat další akce, přišli znovu. Demonstranti nakonec policejní automobil obešli a ve svém pochodu si nedali zabránit. (ben)

Výměna stráží v ZVVZ Milevsko CO PŘINESLA ODBORÁŘSKÁ KONFERENCE V ZASNĚŽENÉM MOZOLOVĚ Konference ZO OS KOVO ZVVZ, a. s., Milevsko se na sklonku roku uskutečnila v rekreačním zařízení Mozolov. Pro sněhové závěje bylo nutno ponechat autobus dole a přepravu delegátů zajistila, po nasazení sněhových řetězů, místní auta a traktor s radlicí.

Demonstrantům bylo zbraňováno v průchodu Sněmovní ulicí, která byla zahrazená policejním vozem

V této zimou fantasticky vymodelované krajině se diskutovalo o dalších perspektivách firmy, ale i o přínosu rekreačního střediska Mozolov pro ZO. Základní organizace investovala do opravy bazénu, dala vyměnit i vířivku, též proběhla výměna kotle. Tím se zvýší komfort služeb pro ná-

Sběr podpisů pod petici OS KOVO pokračuje (Dokončení ze str. 1) v riziku nebo vykonávající těžké fyzické práce. Původní odhad byl, že bychom mohli sběr podpisů ukončit do konce roku 2010. Dovolte mi zde poděkovat všem zaměstnancům, členům a funkcionářům, a to nejenom v podnicích, kde působí OS KOVO, za podpisy pod petici OS KOVO. K dnešnímu dni jsou na OS KOVO k dispozici petiční listiny s více než 13 000 podpisů. Je pro nás potěšitelné, že tato problematika oslovila i zaměstnance a členy odborů v podnicích, kde OS KOVO nepůsobí. Svědčí o tom fakt, že z oněch 13 000 podpisů je téměř 1200 podpisů z jiných odborových svazů nebo firem, kde OS KOVO nepůsobí. Protože víme z e-mailů nebo dalších informací, že sběr podpisů ještě probíhá, a protože nikde není závazně stanoveno, kdy musí být sběr podpisů ukončen, rozhodlo výkonné vedení OS KOVO pokračovat ve sběru podpisů pod petici OS KOVO.

Ve vazbě na toto rozhodnutí výkonného vedení jsme využili nabídky časopisu Sondy a v jeho nejbližším čísle budou vloženy stránky, které jednak budou obsahovat petici OS KOVO a jednak vysvětlující materiály. Pro potřebu čtenářů OS KOVO zveřejníme tyto materiály ještě i na stránkách Kováku a samozřejmě budou i na intranetu OS KOVO. Připomínáme, že petice je v současné době bohužel jedinou možností jak přimět Poslaneckou sněmovnu ČR a následně i zaměstnavatele, aby se situací zaměstnanců, kteří pracují v riziku nebo pracují v těžce fyzicky náročných profesích, zabývali. Proto čím více podpisů pod petici získáme, tím je větší šance, že se těmito problémy bude někdo zabývat, a tím i větší šance a možnost v budoucnu řešit i další profese. Petiční listiny a další materiály jsou k dispozici na intranetových stránkách OS KOVO a následně budou k dispozici i v Sondách. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

VÝVOJ INFLACE V LISTOPADU 2010 Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností celkem dosáhla v listopadu 2010 proti stejnému období minulého roku hodnotu 102,0 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12

2

měsíců byla v listopadu 1,4 procenta. Bleskový odhad meziročního růstu HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) pro eurozónu za listopad 2010 je 1,9 procenta, jak uvedl Eurostat. Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Zleva: končící předseda ZO OS KOVO Leopold Roušal, nově zvolený předseda od 1. 1. 2011 Josef Bílý, usnesení konference čte nově zvolený místopředseda Jaroslav Peták

vštěvníky. Konference schválila i další investice do areálu. Jak zaznělo z úst končícího předsedy VZO Leopolda Roušala, je to majetek, který přináší prostředky pro fungování ZO. Velký dík za obrat k ziskovosti patří právě jemu. Tento usměvavý, činorodý člověk zanechává hmatatelné stopy nejen na Mozolově, ale v celé společnosti ZVVZ. Co se týče ZVVZ, je to jedna z rozhodujících firem v kraji. V současnosti prochází organizačními změnami, které mají zajistit její konkurenceschopnost na trhu. Největším problémem je zajištění zakázek. PhDr. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO České Budějovice Snímek autor


VE VRCHLABÍ OD KOČÁRŮ K LIMUZINÁM (Dokončení ze str. 1) mobilkami v kategorii malých a středních vozů. Připomíná přitom, že koncem roku 1981 byl vyroben poslední vůz Škoda 1203, a tím byla ukončena etapa výroby užitkových vozů ve Vrchlabí, která trvala téměř nepřetržitě od roku 1946. V roce 1987 byla jako v prvním závodě podniku zahájena ověřovací výroba vozu Škoda Favorit a v roce 1990 Škoda Forman. Poslední stránky publikace nám dokumentují, že v současné době závod montuje vozy Škoda Octavia Tour a Škoda Octavia. V únoru 2007 získal vrchlabský závod vrcholné ocenění – cenu Volkswagen Excellence -mezi všemi 36 koncernovými závody.

Moudrost zvítězila nad krizí

dářskou krizi, abychom nevyjednali alespoň mírnou valorizaci mezd, a nemuseli jsme kvůli hluboké neshodě přivolat úředního zprostředkovatele. Sociální politika firmy, o níž spolurozhodují odbory, je tradičně hodnotná a mezi zaměstnanci upevňuje firemní hrdost,“ podotýká. K ní patří například nadstandardní odměny k pracovním výročím, k odchodu do důchodu, důstojné odchodné při propuštění z organizačních důvodů, příspěvek 600 korun měsíčně k penzijnímu připojištění, bezúročné půjčky až do výše 400 000 korun při koupi bytu či stavbě vlastního domku a v neposlední řadě firma umožňuje zaměstnancům zakoupit si za výhodných podmínek vlastní škodovku, náhradní díly, vyřazené stroje, zařízení a vyřazený materiál.

„Vrchlabský závod zaměstnává na 1200 za- A co dál? Dosavadní historie i hospodářská bilance vrchměstnanců a na 800 je jich organizováno v odborech. Členský stav je dlouhodobě stabilizovaný, labského závodu je skutečně úspěšná. Jeden typ protože kdo se naší organizaci úpsal´, nikdy toho vozu plynule nahrazoval nový a modernější. Přednelitoval,“ pokračuje odborový předák. „Do seda Kobrle to doplňuje: „Od poloviny listopadu funkce předsedy závodního výboru jsem byl zvo- se v našem závodě opět začalo pracovat na tři len počátkem prosince roku 2008, tedy právě směny a montoval se model A5. Od ledna 2011 se v době, kdy světová finanční a hospodářská krize začala klepat i na naše firemní vrata. Naše výrobky nešly na odbyt a na pořad dne přišlo nezbytné snižování stavu pracovníků. Tehdy jsme spolu se zástupci vedení firmy strávili dlouhé hodiny jednáním jak tuto situaci řešit. Nakonec management přistoupil na moudré řešení, že než propouštět vysoce kvalifikované pracovníky, které si firma dlouhodobě vyškolila i ´vypiplala´, je lepší přistoupit na zkrácenou pracovní dobu za stejný výdělek. V dalších měsících se ukázalo Ve Škodě Auto ve Vrchlabí pracuje v současnosti 1200 zaměstnanců toto řešení jako velice prozíravé, protože díky zavedení šrotovného v soused- u nás vyrábí Roomster převedený z Kvasin, kde se ním Německu vzrostl nakonec zájem o škodo- někteří naši zaměstnanci zapracovávali. Oba typy vácké Fabie a v pololetí roku 2009 již byli zase vozů se budou montovat společně na jedné vývšichni naši pracovníci u svých strojů na plný robní lince v oněch zmiňovaných směnách. Ropracovní úvazek a na dvě směny. Naše pracov- omster by se tu měl vyrábět v letech 2011 až 2012, níky jsme však nenechali v době krize takříkajíc ale co potom?“ Předseda představenstva Škody Auto, a. s., se válet se doma na kanapi, ale firma pro ně organizovala kvalifikační přeškolování, zejména pro Winfried Vahland , podle odborového předáka slípotřeby svařovny.“ bil, že do Vrchlabí osobně přijede, až bude mít jasno o dalším výrobním programu po roce 2012. Kolektivní vyjednávání společné Zatím svou návštěvu neohlásil, což znamená, že se „V rámci akciové společnosti Škoda Auto pro budoucnost zatím nepočítá s nějakou výstavmáme v Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí samo- bou či modernizací, která musí časově předcházet statné závodní výbory, ale kolektivní vyjednávání montáži nového typu. uskutečňujeme společně,“ vysvětluje předseda Ovšem v takové nejistotě, na základě příslibů, Kobrle. „To začíná počátkem listopadu a je spo- pracují zaměstnanci ve zdejším závodě již 10 let. jené s pracovní dobou následujícího roku. Sou„Kdyby koncern nechal Vrchlabí padnout, částí je i sociální program. To se musí stihnout do byla by to pro celé Podkrkonoší od Trutnova až po konce roku, kdy končí tato část kolektivní Semily hotová pohroma. Kromě 1200 kmenových smlouvy. Koncem ledna začíná další vyjedná- zaměstnanců by pád automobilky postihl i desítky vání. A v něm jde o tu část kolektivní smlouvy, dodavatelů, subdodavatelů a dalších firem, které která se týká mezd a všeho, co s touto kapitolou z prosté existence vrchlabské továrny žijí. Regiosouvisí, což bývá zpravidla nejdramatičtější. nální nezaměstnanost by tak nevzrostla o několik Nová kolektivní smlouva vstupuje pak v platnost procent, ale několikanásobně,“ uzavřel naši bek 1. dubnu. Za uplynulé dva roky, co jsem předse- sedu předseda ZO OS KOVO Jaromír Kobrle. dou závodního výboru, se nestalo, i přes hospoText a snímky (rur) KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. M. Beneš, redaktorka PhDr. J. Benešová, tajemnice M. Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: J. Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

Vzpomínka na kolegu Jaroslava Srholce Vážení kolegové, s lítostí oznamujeme, že dne 18. prosince 2010 nás, kováky, opustil po krátké nemoci ve věku 76 let dlouholetý předseda odborové organizace OS KOVO Kovošrot Praha pan Jaroslav Srholec. Jaroslav patřil k těm obětavým a poctivým funkcionářům, na kterého budeme dlouho vzpomínat. Narodil se 7. srpna 1934 na Slovensku, vyučil se strojařem-frézařem a absolvoval studium na Baťově průmyslové škole a na Strojní průmyslové škole. Dlouhá léta působil v různých dělnických profesích i ve vedoucích funkcích ve Strojírnách Partizánské a v ZVL Kysucké Nové Město. V 70. letech mu byla pro jeho kritické politické názory vyslovena KSČ nedůvěra, poté prošel řadou různých profesí a v roce 1981 se přestěhoval do Prahy. Dne 16. února 1981 nastoupil jako mistr provozu 1 do Kovošrotu Praha a v této funkci působil do 30. června 1997. Do funkce předsedy ZO OS KOVO Kovošrot Praha, a. s., byl zvolen 29. září 1993 a tuto funkci vykonával i přes svůj pokročilý věk do prosince minulého roku. Velice příkladně a důsledně obhajoval oprávněné zájmy zaměstnanců a členů odborů. Pro členy odborové organizace zajišťoval mj. i rekreační zájezdy do Španělska, na které jistě vzpomíná řada účastníků, a to nejen z Kovošrotu. Jaroslav působil také aktivně v řadě funkcí v rámci OS KOVO, zejména v Radě OS KOVO. Pravidelně se účastnil všech akcí pořádaných v regionu Praha a věnoval velkou péči zápisům ze zasedání rad SMO a později KS, které jsou velice zajímavé z hlediska jeho postřehů. Mezi jeho soukromé zájmy patřila hlavně filatalie. Jardo, děkujeme ti za vše, co jsi pro nás, odboráře, vykonal. Čest tvojí památce. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička Regionálního pracoviště OS KOVO Praha a střední Čechy

Novoroční přání (Dokončení ze str. 1) ská krize, která spíš než do tolik vytoužené konjunktury zatím přechází do stagnace, ale jako by to nestačilo, budeme letos čelit frontálnímu útoku české vlády na stávající podobu a strukturu sociálního státu a rovněž na práva zaměstnanců a odborů. Doufám, že také nikdo nepochybuje, že jsme na tyto ataky připraveni a že si je v žádném případě nenecháme líbit. Budeme se bránit všemi legitimními prostředky, které máme jakožto odbory k dispozici. K tomu bude nutně třeba přispění a zapojení nás všech. Pokud se nám toto podaří, tak se nemusíme nového roku 2011 rozhodně obávat. K tomu nám všem přeji hodně zdaru. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO

3


Z DĚJIN TECHNICKÉHO ŠKOLSTVÍ U NÁS Česká stavovská inženýrská škola (I.) Nezastupitelnou, specifickou roli hrálo v historii techniky vzdělání obecné a později i odborné. K odbornému školství vedla dlouhá cesta, kterou stručně připomeneme. Pozornost budeme v několika pokračováních věnovat dějinám českého technického školství. V nejstarších dobách byla gramotnost omezena jen na úzký okruh privilegovaných jedinců, ale i tehdy bylo mezi nimi mnoho lidí, kteří neuměli číst a psát, včetně panovníků. Zlepšováním obecné vzdělanosti se v evropském měřítku zabývaly kromě škol při panovnických dvorech především církevní školy při klášterech a předních kostelích, kde byly zřizovány také písařské dílny. Postupně se tak vyvíjelo i písmo (Dějiny umělecké kultury, I. díl, 1989). Ve spojitosti s rozvojem měst byly od 12. století zakládány univerzity nezávislé na světské a duchovní moci (například v italském Salernu, Padově a Bologni, v Paříži, Oxfordu a v roce1348 také v Praze). Šíření vzdělanosti významně napomohl kolem 1. poloviny 15. století vynález knihtisku; autorem byl německý zlatník Johann Gutenberg (1397 – 1468), vlastním jménem Johannes Gensfleisch (Encyklopedický slovník, 1993). Zdemokratizoval vzdělání a ovlivnil zásadním způsobem také celý další vývoj techniky; „až dosud byly technické procesy přísně utajovány, teprve technická literatura, levně rozmnožovaná, mohla předávat světu technické znalosti v široké míře,“ praví autoři chronologického přehledu z dějin tvůrčí technické práce Světové vynálezy v datech, 1977 (dále jen Světové vynálezy). Od počátku 16. století byly u nás zakládány a podporovány městské školy. Vedle nich vznikaly – většinou ze soukromé iniciativy – různé tzv. postranní školy, určené převážně pro nejnižší stupeň výuky. Na Moravě tento trend pokračoval ve značné míře ještě po celé 16. století. Jistým předstupněm vysokoškolského studia byly tzv. partikulární školy, například v Žatci, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě a Olomouci. Poskytovaly většinou slušnou úroveň výuky. Pro zámožnější měšťany a řemeslníky se znalost čtení, psaní a kupeckých počtů postupně stávala každodenní potřebou. Díky různým nadacím mohly získat potřebné vzdělání

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk si může osvojit věci tím, že je dostane nebo vezme z vnějšího zdroje, nebo tím, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je německo-americký psycholog a sociolog Erich Fromm (1900 - 1980), představitel neofreudismu. Opustil Freudův biologismus a přiblížil se antropologickému psychologismu a částečně existencialismu. Ve snaze vytvořit syntetickou koncepci osobnosti se věnoval hlavně mechanismům vzájemného působení psychologie a společenských činitelů v procesu formování osobnosti. (jk)

Vyluštění z Kováku č. 41/2010 (výrok W. L. S. Churchilla): Mladý může být každý; dlouho ale... trvá, než se do toho vpravíme.

4

i děti z chudších nebo zcela nemajetných rodin. Nižší ceny tištěných knih umožňovaly měšťanům a řemeslníkům seznamovat se s výsledky práce nejen domácích vědců, ale i s texty pocházejícími z ciziny. Například obraz tehdejšího stavu krušno-

Dům bývalé České stavovské inženýrské školy na Starém Městě pražském (kresba)

horské báňské techniky a hutnických zkušeností podal v díle “De re metallica libri XII“ německý přírodovědec Georgius Agricola (1494 – 1555), (Kovák již o něm psal v seriálu Vešli do dějin české techniky - poznámka autorky). K šíření všeobecného vzdělání přispívaly také konfesijní (církevní) školy katolické a bratrské; na výuku filosofie, práv, lékařství aj. měli monopol jezuité, jejichž koleje v Praze a Olomouci měly vysokou úroveň. Pražská univerzita vychovávala až do počátku 17. století především učitele městských škol a městské úřed-

níky; skutečným vědeckým centrem se nestala. (Přehled dějin Československa, I/2, 1982). Nejstarší českou a současně i středoevropskou technickou školou se stala počátkem 18. století dvouletá Česká stavovská inženýrská škola (zvaná ingénieur – collegio) zřízená v Praze z podnětu Kristiána Josefa Willenberga (1650 – 1731). Tento český inženýr vstoupil jako mladík do francouzského vojska, aby si zde doplnil teoretické vědomosti o praktické zkušenosti. Poté se v roce 1705 usadil v Praze, kde chtěl zřídit školu pro výuku „svobodných umění“, tj. inženýrství v duchu francouzského způsobu opevňovacích (fortifikačních) staveb. Předložil svůj návrh rakouskému císaři Leopoldovi I. (1640 – 1705) a současně požádal, aby mu za to byl zemskými stavy vyplácen roční důchod. Roku 1706 se „z vlastní vůle podrobil ve Vídni zkoušce… a byl uznán způsobilým pro vyučování aritmetice, geometrii, trigonometrii a opevňování“, uvádí encyklopedie Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl, 2004 (dále jen Technické památky). 15. prosince téhož roku mu byl jménem císaře udělen titul císařského inženýra, což mu umožňovalo začít od roku 1707 soukromě vyučovat inženýrství (tamtéž). Císař Josef I. (1678 – 1711) Willenbergův podnět schválil 18. ledna 1707. Panovník ve svém schvalovacím reskriptu (listině rovnající se zákonu) podrobně rozvedl své názory, jimiž podmínil svůj souhlas. Touto důležitou listinou „byla Česká stavovská inženýrská škola pasována na první svého druhu ve střední Evropě“ (J. Hrubeš, E. Hrubešová, Pražské domy vyprávějí, I., 1995). Zemští stavové ale realizovali zřízení a otevření školy se zpožděním až 7. ledna 1717 a výuka sama byla zahájena 1. 1. 1718 ve Willenbergově bytě v domě na Malé Straně nedaleko Karlova mostu, později na jeho novoměstské straně. Pevné útočiště našla škola až v roce 1786, kdy byla umístěna v budově někdejšího jezuitského semináře v Husově ulici (E. Poche, Prahou krok za krokem, 1985). Willenberg byl jmenován prvním profesorem školy a přednášel aritmetiku, geometrii, geodézii a pevnostní stavitelství. Některé technické předměty byly přednášeny na filosofické fakultě pražské univerzity; její posluchači navštěvovali také přednášky Willenbergovy. V roce 1726 byl Willenberg pro nemoc penzionován a jeho nástupcem se stal J. F. Schor (Technické památky). K. J. Willenberg zemřel roku 1731 ve svých 81 letech asi v Praze. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 1 — 14. ledna 2011/příloha

OBSAH (ZEJMÉNA) PŘÍLOH V KOVÁKU ROKU 2010 UVÁDÍME NÁZEV ČLÁNKU, ČÍSLO KOVÁKU, DATUM VYDÁNÍ A STRANU (POKUD JE ČLÁNEK MIMO PŘÍLOHU). A TO TEMATICKY V 6 ODDÍLECH.

PRÁVO Právní servis, Proč mi pojišťovna odebrala náhradu za ztrátu na výdělku? č. 10, 19. března 2010 Odbory k „řešení ODS pro pracovní místa“, č. 12, 2. dubna 2010 Právní servis, Mám podepsat u zaměstnavatele konkurenční doložku?, č. 15, 23. dubna 2010 Právní servis, Co dělat, aby mě soud s manželem rozvedl?, č. 15, 23. dubna 2010 Nová povinnost základních organizací OS KOVO, č. 22, 18. června 2010 Právní servis, Jak pro naši organizaci zajistit ověřenou kopii listin?, č. 25, 9. července 2010 Co nám vláda uchystala (I. )?, č. 26, 27. srpna 2010 Právní servis, Může šéf informovat jiné zaměstnance o výši mé mzdy?, č. 27, 3. září 2010 Právní servis, Co mě čeká, když jsem v nezaměstnanosti pobíral větší odměnu, než je povoleno?, č. 28, 10. září 2010 Právní servis, Splním nároky na přiznání starobního důchodu v ČR i SR?, č. 36, 12. listopadu 2010 Právní servis, Jak prodat byt těžce nemocné matky?, č. 39, 3. prosince 2010 Právní servis, Je zrušení mého pracovního poměru neplatné?, č. 39, 3. prosince 2010 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – pravidla pro tvorbu rozvrhů směn, č. 40, 10. prosince 2010 Právní servis, Musíme prodej nemovitosti hlásit OS KOVO?, č. 41, 17. prosince 2010 Právní servis, Je změna zápočtu doby zaměstnání ve firmě v pořádku?, č. 41, 17. prosince 2010

BOZP A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Na slovíčko s bezpečákem, Mám nárok na bezpečnostní přestávku?, č. 9, 12. března 2010 Ohrožení nemocí z povolání v ČR, č. 25, 9. července 2010 Na slovíčko s bezpečákem, Jak zajistit zaměstnanci odškodnění pracovního úrazu?, č. 28, 10. září 2010 Rakovina jako nemoc z povolání, č. 29, 17. září 2010 Navržen nový seznam nemocí z povolání, č. 39, 3. prosince 2010

SOCIÁLNÍ OBLAST: Sociální rubrika, Mohu si požádat o důchod zpětně?, č. 3, 29. ledna 2010 Sociální rubrika, Je pro mě výhodné pracovat a pobírat důchod?, č. 3, 29. ledna 2010 Sociální rubrika, Mohu pobírat podporu i nemocenskou?, č. 5, 12. února 2010 Způsob výpočtu starobního důchodu v roce 2010 (I. ), č. 5, 12. února 2010; (II.), č. 6, 19. února 2010 Sociální rubrika, Mám vyhovět zaměstnavateli a odejít na dohodu?, č. 7, 26. února 2010 Sociální rubrika, Mám nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti?, č. 17, 7. května 2010 Dokládání žádostí o důchod, č. 17, 7. května 2010 Co nám vlády uchystala? (II. ) - Škrty v sociální oblasti, č. 27, 3. září 2010 Sociální rubrika, Jak se mění mateřská?, č. 27, 3. září 2010 Týden otevřených dveří poskytovatelů sociálních služeb, č. 29, 17. září 2010 Valorizace důchodů od ledna 2011, č. 33, 22. října 2010 Výpočet starobního důchodu přiznaného před 30. 9. 2011 (I. ), č. 37, 19. listopadu 2010; (II. ), č. 38, 26. listopadu 2010

Úsporná opatření v sociální oblasti, č. 38, 26. listopadu 2010 Sociální rubrika, Kdo zdědí penzi?, č. 41, 17. prosince 2010

EKONOMIKA, DANĚ A MZDY: Mzdové údaje za leden až září 2009 v územním a odvětvovém členění, č. 1, 15. ledna 2010 Odpočet zaplacených členských příspěvků od základu daně a způsob prokazování, č. 4, 5. února 2010 Daňová odpovědna, Má zaměstnavatel povinnost ročního zúčtování?, č. 4, 5. února 2010 Daňová odpovědna, DPH a závodní stravování po 1. 1. 2010, č. 5, 12. února 2010 Názornost obrazů aneb grafika při kolektivním vyjednávání, č. 8, 5. března 2010 Statistika trhu práce, č. 6, 19. února 2040 K připravované změně zákona o daních z příjmů a sjednocení místa výběru daní a pojistného, č. 6, 19. února 2010 Daňová odpovědna, Může mi bývalý zaměstnavatel odmítnout roční zúčtování daně?, č. 8, 5. března 2010 Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (I. ), č. 9, 12. března 2010; (II. ), č. 10, 19. března 2010; (III. ), č. 11, 26. března 2010; (IV. ), č. 12, 2. dubna 2010; (V. ), č. 13, 9. dubna 2010; (VI. ), č. 14, 16. dubna 2010; (VII. ), č. 15, 23. dubna 2010; (VIII. ), č. 16, 30. dubna 2010 Vývoj inflace v únoru, č. 10, 19. března 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Může být ve vyjednávací skupině zaměstnanec jiné firmy?, č. 11, 26. března 2010 Mzdové údaje za rok 2009 v územním a odvětvovém členění (v podnicích s více než 100 zaměstnanci), č. 13, 9. dubna 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Máme nárok na stravenky, když je jídelna mimo provoz?, č. 14, 16. dubna 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Musíme hlásit svému nadřízenému odchod na toaletu?, č. 14, 16. dubna 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, S jakou podpůrčí dobou v nezaměstnanosti lze počítat?, č. 15, 23. dubna 2010 Vývoj inflace v březnu 2010, č. 16, 30. dubna 2010 Daňová odpovědna, Je třeba dělat inventarizaci každoročně?, č. 16, 30. dubna 2010 Daňová odpovědna, Má naše odborová organizace podat daňové přiznání?, č. 17, 7. května 2010 Novela zákona o dani z přidané hodnoty, č. 18, 21. května 2010 Vývoj inflace v dubnu 2010, č. 18, 21. května 2010 Daňová odpovědna, Máme zaplatit daň z nemovitostí?, č. 19, 28. května 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Může u příspěvku na životní pojištění firma trvat jen na jedné pojišťovně?, č. 25, 9. července 2010 Ubývá nás…, č. 28, 10. září 2010 Mzdové údaje za leden až březen 2010 v územním a odvětvovém členění, č. 28, 10. září 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Když zaměstnavatel neplatí příplatky, strana 4, č. 31, 1. října 2010 Vývoj inflace v září 2010, č. 33, 22. října 2010 Mzdové údaje za leden až červen 2010 v územním a odvětvovém členění (v podnicích s více než 100 zaměstnanci), č. 33, 22. října 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Jedná se o rovnoměrně rozloženou pracovní dobu?, č. 35, 5. listopadu 2010 Daňová odpovědna, Budou se registrovat i odborové organizace bez zdanitelných příjmů?, č. 35, 5. listopadu 2010

I


Daňová odpovědna, Od 1. 1. 2011 se budou vyúčtovávat daně každý měsíc?, č. 36, 12. listopadu 2010 Vývoj inflace v říjnu 2010, č. 37, 19. listopadu 2010 Úsporná opatření v daňové oblasti, č. 39, 3. prosince 2010 Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou, Mám nárok na „peníze za karanténu“?, č. 39, 3. prosince 2010 Daňová odpovědna, Jak se zdaňují vklady u bank?, č. 41, 17. prosince 2010

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ: Zdravotní okénko, Je očkování proti pneumokoku hrazeno státem?, č. 4, 5. února 2010 Preventivní programy zdravotních pojišťoven v roce 2010 (I. ), č. 7, 26. února 2010; (II. ), č. 8, 5. března 2010; (III. ), č. 9, 12. března 2010 Zdravotní péče v zahraničí (I. ), č. 22, 18. června 2010, (II. ), č. 23, 25. června 2010 Cestovní pojištění do zahraničí, č. 24, 2. července 2010 Komerční produkty připojištění související se zdravotní péčí, č. 34, 29. října 2010

RŮZNÉ: Přehled regionálních poradenských center ČMKOS pro zaměstnance od 1. 1. 2010, č. 2, 22. ledna 2010; (II. ), č. 3, 29. ledna 2010 Program ČMKOS pro období 2010 – 2014, č. 16, 30. dubna 2010 Program ČMKOS pro období 2010 – 2014, č. 17, 7. května 2010 Fotogalerie členů Rady OS KOVO, č. 30, 24. září 2010 Fotoreportáž z evropského akčního dne v Bruselu 29. září 2010, č. 32, 15. října 2010 Češi důvěřují odborům, č. 33, 22. října 2010 Sdružení obrany spotřebitelů Praha a Středočeský kraj: Pomáháme po celé ČR, č. 35, 5. listopadu 2010 Tuniský ostrov Djerba: Krásné pláže, milí lidé, ale strach z nezaměstnanosti, č. 36, 12. listopadu 2010 Francouzi proti důchodové reformě. Ohlasy na stávky, které podpořilo na 70 procent obyvatel, č. 36, 12. listopadu Ozvěny v zahraničním tisku: Jsou dvě Francie…, č. 36, 12. listopadu 2010 Cvičení v kanceláři i doma, č. 40, 10. prosince 2010 Vánoční internetové nákupy, č. 41, 17. prosince 2010

ZRAKOVÁ ZÁTĚŽ PŘI PRÁCI Pod pojmem zraková zátěž při práci si můžeme představit trvalé nepříznivé působení pracovních podmínek, způsobujících nepohodu vidění a únavu zraku. Zrakovou zátěž, a tím i velikost a rychlost nástupu únavy zraku, ovlivňuje řada faktorů. Pravděpodobnost, že dojde v průběhu práce k nadměrné zrakové zátěži, nelze na rozdíl od jiných faktorů pracovních podmínek většinou předem posoudit podle jednoduchých ukazatelů. MILAN TĚŠÍNSKÝ, specialista OS KOVO pro BOZP Nadměrnost zrakové zátěže se vesměs zjišťuje bohužel až na podkladě jejich projevů: v očích je to pocit tlaku, píchání, pálení, případně tupá bolest, která vyzařuje až do hlavy, postižený svírá víčka, tře si oči, potřásá hlavou. Oční víčka mohou být citlivá na dotek, může se objevit jejich zarudnutí a přidává se slzení. Pokud v této fázi nepřestaneme oči přetěžovat, objeví se již poruchy zrakového vnímání. Předměty jsou zamlženy, okolo písmen v textu se objevují barevné třásně, před očima plují skvrny, dále se objevuje třeba světloplachost, dvojité vidění, pocit, že předměty mění svou velikost, a může to vést až k závratím. Vyskytují se i bolesti hlavy, které jsou často izolované a nejsou provázeny jinými očními příznaky a mohou připomínat bolesti při pravé migréně, mohou také vyzařovat i do krku atd. Zrakovou zátěž při práci vymezuje § 34 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (dále už jen NV), při trvalé práci například na počítači. Jiné, další podrobnosti lze nalézt v Českých technických normách, například v ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení. Veškeré právní a technické normy mají specialisté BOZP OS KOVO k dispozici. (A nenechme se odbýt tím lichým argumentem, že ČSN nejsou právně závazné. Až tak jednoduché to není! Neřídit se technickou normou potom znamená povinnost zajištění minimálně a prokazatelně stejně dobrého nebo lepšího řešení než nabízí ČSN.)

Práce na počítači Při práci u monitoru počítače se mohou vyskytovat zejména tyto zdravotní obtíže: z bolesti zad v bederní a křížové oblasti páteře, a to v případě nesprávného sezení, například zakulacená záda, ramena svěšená dopředu, předsunuté držení hlavy; z bolesti v krční a šíjové oblasti páteře, které souvisejí zejména s polohou a držením hlavy a polohou horních končetin při práci; z bolesti rukou a paží, které jsou podmíněny rychlými opakovanými pohyby prstů a intenzivním používáním myši; z bolesti hlavy a poruchy, jenž mohou být způsobeny jednak nekorigovanými vadami zraku (když nenosíme brýle předepsané očním lékařem) a jednak přetěžováním očí, viz zraková zátěž výše. Takzvané „bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky“ (monitory PC) je možné nalézt v § 50 NV, bohužel oproti dřívějšku již jen ve velmi redukované formě. Relativně častým nešvarem, který je někdy ve firmách k vidění, je používání notebooku bez příslušenství, kde při trvalé práci na notebooku dost dobře nelze dodržet všechny podmínky a požadavky na ochranu zdraví při práci. (Poznámka: do-

II

konce i třeba v lékařské ordinaci lze uvedenou neblahou praxi spatřit. Inu, ne nadarmo se říká, že „kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa“.) Problém přitom jednoduše vyřeší externí klávesnice, která umožní zvolit si vhodnou pracovní polohu těla a pohodlné opření rukou. Dále je dobrá externí myš a připojení dostatečně velkého monitoru umístěného tak, aby jeho horní okraj byl zhruba ve výši očí a ve vzdálenosti minimálně 40 cm. Velmi nežádoucí jsou na monitoru jakékoliv reflexy, zrcadlení, odlesky a blikání.

Bezpečnostní přestávky Pro ochranu zdraví je dobré si připomenout, že práce se zrakovou zátěží (dle § 35 NV) musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5–10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu (původně bylo charakterizováno jako „po každých 2 hodinách nepřetržité práce“). Zaměstnavatel se však poskytnutí této bezpečnostní přestávky může vyhnout tím, že zajistí střídání činností nebo zaměstnanců. Ostatní bezpečnostní přestávky slouží k odpočinku pracovníka od rizikového faktoru (například hluku), ale jejich hlavním posláním je možnost odložení přiděleného osobního ochranného pracovního prostředku/OOPP (§ 39 NV). Nelze-li vyloučit pracovní činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus, či je-li práce zařazena jako riziková s nutností použití OOPP, tak má zaměstnavatel přímo povinnost zařadit bezpečnostní přestávky (§ 5 zákona č. 309/2006 Sb. a § 39 NV). První přestávka se zařadí nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách v trvání 10 minut, přičemž poslední přestávka musí být uskutečněna nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Bezpečnostní přestávka je započítávána do řádné pracovní doby.

Můžeme vám pomoci Máte-li pochyby o správném postupu zaměstnavatele, je dobré se obrátit na odborovou organizaci, která se může v řadě případů buď sama, či prostřednictvím příslušného státního odborného dozoru zasadit o zjednání nápravy nežádoucího stavu. Další účinnou pákou k řešení problémů objevujících se v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kterou základní odborové organizace mohou rychle a efektivně využít, je možnost přizvat si na kontrolu stavu BOZP, či alespoň ke konzultaci problému místně příslušného specialistu BOZP OS KOVO z regionálního pracoviště, který doporučí další nejvhodnější postup, nebo pomůže, když může přímo na místě problém vyřešit.


MZDOVÉ ÚDAJE ZA LEDEN AŽ ZÁŘÍ 2010 V ÚZEMNÍM A ODVĚTVOVÉM ČLENĚNÍ (v podnicích s více než 100 zaměstnanci)

Upozornění: Dále uvedené údaje nejsou oficiálními výsledky ČSÚ a jsou určeny pouze pro interní potřeby OS KOVO Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách Region / CZ-NACE

24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Hlavní město Praha 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Středočeský kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Jihočeský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Plzeňský kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Karlovarský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Ústecký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař.

Průměrná měsíční mzda v Kč

ve sledovaném období

ve stejném období minulého roku

%



%

861 3 294 1 518 6 225 4 660 5 482 1 833 23 871 2 679 4 523 4 937 2 817 5 886 37 674 1 314 59 830 4 210 988 3 651 4 965 7 063 21 583 1 292 3 918 2 811 5 898 5 969 9 404 1 680 30 972 2 799 1 905 883 2 073 8 135 1 535 3 225 1 258 3 493 4 802 6 744 21 497 761 2 234 569

1 362 4 026 1 638 6 492 4 977 6 187 3 196 27 879 3 233 5 522 4 254 3 453 7 097 38 610 1 464 63 631 3 966 1 051 3 770 5 727 7 129 22 465 1 728 4 336 2 908 5 300 6 641 9 508 1 348 31 768 2 586 1 475 1 091 1 709 7 364 1 630 3 578 2 097 3 662 4 966 7 299 23 687 770 1 485 545

63, 2 81, 8 92, 6 95, 9 93, 6 88, 6 57, 4 85, 6 82, 9 81, 9 116, 1 81, 6 82, 9 97, 6 89, 8 94, 0 106, 2 93, 9 96, 9 86, 7 99, 1 96, 1 74, 8 90, 4 96, 7 111, 3 89, 9 98, 9 124, 6 97, 5 108, 2 129, 2 80, 9 121, 3 110, 5 94, 2 90, 1 60, 0 95, 4 96, 7 92, 4 90, 8 98, 9 150, 4 104, 5

26 486 26 480 44 278 29 642 25 140 25 721 25 572 27 931 23 632 23 120 26 272 23 634 26 961 31 119 28 991 28 971 22 452 21 601 20 298 23 593 26 705 23 629 25 521 27 438 23 141 23 665 26 493 22 868 28 411 24 733 20 620 18 071 19 833 17 896 19 106 32 368 21 250 21 744 21 153 22 141 23 075 22 663 26 427 22 407 23 382

25 694 23 672 43 630 27 432 23 256 24 872 38 943 27 762 22 071 21 592 24 642 21 123 25 883 29 740 30 141 27 414 21 466 18 439 18 912 22 413 23 931 21 792 24 119 24 937 22 349 21 698 24 828 21 472 30 142 23 276 20 606 16 771 19 039 17 301 18 564 28 990 19 680 19 873 20 377 21 802 21 972 21 468 23 370 21 302 23 179

103, 1 111, 9 101, 5 108, 1 108, 1 103, 4 65, 7 100, 6 107, 1 107, 1 106, 6 111, 9 104, 2 104, 6 96, 2 105, 7 104, 6 117, 2 107, 3 105, 3 111, 6 108, 4 105, 8 110, 0 103, 5 109, 1 106, 7 106, 5 94, 3 106, 3 100, 1 107, 8 104, 2 103, 4 102, 9 111, 7 108, 0 109, 4 103, 8 101, 6 105, 0 105, 6 113, 1 105, 2 100, 9

III


Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách Region / CZ-NACE

27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Liberecký kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Královéhradecký kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Pardubický kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Vysočina 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Jihomoravský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Olomoucký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů Zlínský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Moravskoslezský kraj KOVO celkem

IV

Průměrná měsíční mzda v Kč



%



%

1 694 3 440 13 997 23 521 3 348 1 077 5 497 3 609 5 399 19 311 4 115 4 952 6 133 4 502 4 582 25 726 5 011 932 2 469 5 050 8 409 25 128 2 937 5 427 4 248 3 387 11 471 3 753 31 582 1 666 3 854 3 050 7 248 5 229 1 682 1 536 24 265 921 6 352 2 421 2 514 3 403 3 849 20 217 21 089 8 745 1 787 2 340 8 268 15 863 2 542 60 633 396 271

1 736 4 427 13 992 23 728 3 922 1 859 5 059 4 250 5 524 21 119 3 260 5 106 6 192 5 149 5 025 26 368 5 285 865 2 518 5 304 9 118 26 363 2 838 5 994 5 746 3 660 13 315 4 004 35 842 1 785 4 371 3 098 7 853 5 263 1 663 1 637 25 671 987 6 946 2 392 3 123 3 832 3 651 21 908 22 984 8 278 1 922 2 204 9 206 14 736 2 434 61 763 419 557

97, 6 77, 7 100, 0 99, 1 85, 4 57, 9 108, 7 84, 9 97, 7 91, 4 126, 2 97, 0 99, 1 87, 4 91, 2 97, 6 94, 8 107, 8 98, 0 95, 2 92, 2 95, 3 103, 5 90, 5 73, 9 92, 6 86, 2 93, 7 88, 1 93, 3 88, 2 98, 5 92, 3 99, 3 101, 1 93, 8 94, 5 93, 3 91, 5 101, 2 80, 5 88, 8 105, 4 92, 3 91, 8 105, 6 93, 0 106, 2 89, 8 107, 7 104, 5 98, 2 94, 5

25 745 26 677 26 587 26 134 24 282 22 666 20 493 24 375 22 787 22 813 23 715 22 017 19 271 21 947 22 961 21 852 23 410 17 666 25 372 22 244 27 612 24 257 21 097 23 809 21 913 22 277 24 190 23 254 23 294 18 305 21 880 18 874 23 332 22 678 21 048 26 339 22 087 18 548 23 227 23 930 18 453 22 503 18 943 21 552 25 799 22 038 19 267 22 346 23 223 22 741 26 063 23 791 24 467

23 763 24 847 25 722 25 115 21 979 24 942 20 076 22 322 21 414 21 785 24 178 20 901 18 687 19 984 21 953 20 822 20 127 16 127 23 684 21 429 25 865 22 614 19 493 22 457 21 475 21 871 22 851 21 682 22 148 19 690 21 814 17 333 20 704 23 725 19 631 22 911 21 106 17 863 22 019 21 476 18 544 21 519 18 013 20 477 24 389 20 186 18 847 21 777 22 648 21 011 27 707 22 625 23 299

108, 3 107, 4 103, 4 104, 1 110, 5 90, 9 102, 1 109, 2 106, 4 104, 7 98, 1 105, 3 103, 1 109, 8 104, 6 104, 9 116, 3 109, 5 107, 1 103, 8 106, 8 107, 3 108, 2 106, 0 102, 0 101, 9 105, 9 107, 3 105, 2 93, 0 100, 3 108, 9 112, 7 95, 6 107, 2 115, 0 104, 7 103, 8 105, 5 111, 4 99, 5 104, 6 105, 2 105, 3 105, 8 109, 2 102, 2 102, 6 102, 5 108, 2 94, 1 105, 2 105, 0

VE VRCHLABÍ OD KOČÁRŮ K LIMUZINÁM

Recommend Documents