Časopis pro uživatele programů
ZEIS
OBSAH DAŇOVÉ NOVINKY ROKU 2012 Daň z příjmů Dohody o provedení práce v roce 2012 Výše cestovních náhrad v roce 2012 Pojistné na sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Účetnictví - zákon o účetnictví Zákon o DPH - přenesení daňové povinnosti - postup v programu Finance Novela zákona o dani z nemovitostí
Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail:
[email protected] © PROFEX AM, spol. s r.o., 2012, vyšlo 12. února 2012
1 3 5 5 7 7 9 13 33 35
PROFEX 2/2012
DAŇOVÉ NOVINKY 2012 ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor
DAŇ Z PŘÍJMŮ Zákon o daních z příjmů byl novelizován s účinností od 1.1.2012 zákony č.346/2010 Sb., č.329/2011 Sb, č.353/2011 Sb., č.355/2011 Sb., č.370/2011 Sb., č.420/2011 Sb., č.458/2011 Sb., č.466/2011 Sb., č.470/2011 Sb. Nejrozsáhlejší úprava byla provedena v souvislosti s novelou zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev zákonem č.355/2011 Sb. – tyto změny nejsou předmětem tohoto článku. Nejdůležitější změny platné od 1.1.2012: 346/2010 Sb. Vrácení částky základní slevy na dani u fyzických osob na částku 24840 Kč ročně = 2070 Kč měsíčně (2011 23640 Kč = 1970 Kč měsíčně → byla zrušena tzv. povodňová daň). • • • •
370/2011 Sb. Daňové zvýhodnění na dítě se zvyšuje z 11.604 Kč ročně (967 Kč měsíčně) na 13.404 Kč ročně (1117 Kč měsíčně). Maximální výše ročního daňového bonusu se zvyšuje z 52.200 Kč na 60.300 Kč. Maximální výše měsíčního daňového bonusu se zvyšuje z 4.350 Kč na 5.025 Kč. Jedná se o kompenzaci zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14%.
420/2011 Sb. §25 odst.1 Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména: písm. f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu (zákon č.418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Příklad: Soud může odsouzené právnické osobě jako doplňkový trest k udělenému trestu nařídit, aby odsuzující rozsudek zveřejnila ve veřejných sdělovacích prostředcích. Náklady na toto zveřejnění jsou daňově neuznatelné. 470/2011 Sb. §25 odst.1 Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména písm.d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce. Na základě plného „zpojistnění ZP a SP“ odměn členů statutárních orgánů byla zrušena jejich daňová neuznatelnost.
458/2011 Sb. bylo zrušeno osvobození příjmů u provozovatelů loterií a podobných her.
355/2011 Sb. – byly korigovány chyby předchozích novel zákona a tím byly pravděpodobně dořešeny problémy s odpisem „nesouzených“ pohledávek vyšších než 200 tis. Kč a pohledávek méně než 6M po splatnosti. Touto poslední úpravou bylo zcela zamezeno odpisu promlčených pohledávek.
Z důvodové zprávy k novele zákona: -1-
PROFEX 2/2012 Navrhovaná úprava nemění zásady zahrnování hodnoty pohledávek do základu daně z příjmů. Návrh přitom plně respektuje záměr schválený zákonem č. 346/2010 Sb., který odstraňuje tvrdost zákona v případech, kdy u pohledávky objektivně neuplynulo více jak 6 měsíců po lhůtě splatnosti nebo se jednalo o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, která nebyla předmětem soudního, rozhodčího nebo správního řízení, a proto nebylo možné v zákonem vymezených případech uplatnit její odpis a snížit tak základ daně z příjmů. Výslovné uvedení textu, že odpis pohledávek se týká pouze pohledávek, ke kterým lze uplatňovat opravné položky, odstraňuje jakékoliv pochybnosti o nepřípustnosti daňového odpisu účetní hodnoty právně sporných či promlčených pohledávek, kde správce daně není schopen realizovat v dané souvislosti nezbytnou podmínku zahrnutou dlouhodobě v dané právní úpravě – k pohledávce jednoznačně definovat věcně a hodnotově odpovídající závazek. Systém daňového řešení pohledávek věřitele je vázán na nutnost dodanit prospěch dlužníka vzniklý v souvislosti s neuhrazenou hodnotou jeho závazku ve vztahu k věřiteli. Není proto možné na vrub zdrojů veřejných rozpočtů daňově řešit pohledávky, kde nelze daňově vypořádat závazek dlužníka. Současně návrh zvýrazňuje nemožnost daňového odpisu pohledávek ze smluvních pokut a pohledávek z dividendových příjmů, které nikdy neovlivnily obecný základ daně z příjmů a které až do konce zdaňovacího období započatého v roce 2010 nebylo možné v základu daně z příjmů uplatnit. I nadále platí, že pohledávky za dlužníkem v úpadku, které byly v průběhu insolvenčního řízení právně či hodnotově zpochybněny nebo byly z insolvenčního řízení vyloučeny, nelze podle tohoto ustanovení daňově účinně odepsat, neboť nebyla nesporně doložena jejich existence nebo jejich hodnota. Uvedená úprava se týká také poplatníků, kteří se zúčastní přeměn společností, a to zejména právních nástupců zanikajících společností při přeměně.
Nové znění §24 odst.2 písm. y) (škrtnutý text byl nahrazen textem podtrženým): Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a zároveň se nejedná o pohledávku nabytou bezúplatně nebo o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců, nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem 1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, 2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7), 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby. 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce. Obdobně to platí pro pohledávku, nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona ZÁVĚR: Při daňovém odpisu pohledávek je nutné kromě splnění písmenkových podmínek §24/2y ZDP kontrolovat také to, zda odpisované pohledávky splňují podmínky uvedené v 1. větě §24 odst.2 písm. y). Proto musí odpisovaná pohledávka vyhovět i ustanovení §2 a §3 zákona o rezervách (obecné podmínky pro tvorbu OP) a současně i některému z ustanovení §8 nebo §8a nebo §8c zákona o rezervách. Pokud jsou splněny podmínky výše uvedených bodů 1 až 6, daňově odepsat například LZE -2-
PROFEX 2/2012 o o o o o o
pohledávku, ke které lze k datu odpisu tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že je po splatnosti méně než 6 měsíců pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že měla ke dni vzniku jmenovitou hodnotu větší než 200.000 Kč a není „souzená“ NELZE pohledávky promlčené právně sporné pohledávky pohledávky, o kterých nebylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech zahrnutých do základu daně - pohledávky z titulu smluvních pokut, z dividendových příjmů, z uhrazených záloh….
Pokyn D-300 byl nahrazen pokynem GFŘ D-6. Tento pokyn je účinný již pro zdaňovací období započaté v roce 2011.
DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE V ROCE 2012 Od ledna 2012 se zvyšuje rozsah práce a současně se zavádí zpojistnění dohod o provedení práce zdravotním a sociálním pojištěním. Novela zákoníku práce uzavírání dohod o provedení práce nijak neomezuje. Nadále mohou být sjednány na konkrétní úkol nebo na jakoukoliv opakující se činnost. Až do konce roku byla DPP nejjednodušším a finančně nejvýhodnějším pracovněprávním vztahem. Od roku 2012 se však situace výrazně mění. Náležitosti dohody o provedení práce Dohodu o provedení práce upravuje § 75 a následující zákoníku práce. Dohoda musí být sepsána písemně, jinak je neplatná. V dohodě je nutné sjednat: Dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá, to znamená konkrétní datum od … do …, nebo sjednání na dobu neurčitou. Předmět dohody o PP = sjednaný pracovní úkol nebo práce, které budou vykonávány. Rozsah práce = vymezení pracovního úkolu nebo prací, které budou vykonávány, v hodinách. • Od roku 2012 maximálně 300 hodin v kalendářním roce. • Do tohoto rozsahu se započítává i doba práce na základě jiné dohody o provedení práce pro stejného zaměstnavatele ve stejném roce. • Lze uzavřít jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin za rok, ale také několik dohod v jednom kalendářním roce opakovaně. • Celkový rozsah všech DPP jednoho zaměstnance nesmí překročit u jednoho zaměstnavatele 300 hodin v kalendářním roce. • Každý člověk tedy může uzavřít další dohody o provedení práce i s jinými zaměstnavateli, ovšem za respektování podmínky časového omezení do 300 hodin u každého z nich Odměnu, která nesmí být nižší než minimální mzda. Může být splatná po dokončení a odevzdání práce, ale také provedení určité části práce, případně může být splatnost odměny dohodnuta jinak. Ukončení dohody o provedení práce Zákoník práce neupravuje zákonnou možnost ukončení dohody o provedení práce před dosažením sjednaného rozsahu práce. Jedinou možností je proto dohoda obou účastníků. Od-3-
PROFEX 2/2012 borníci doporučují předem v dohodě sjednat způsob jejího předčasného ukončení (způsob, výpověď z určitých důvodů nebo i bez uvedení důvodů, nárok na náhradu škody v případě porušení podmínek). Důvodem může být včasné neprovedení sjednaného úkolu, nevytvoření podmínek pro práci zaměstnavatelem atd. Odstoupení od smlouvy má být učiněno písemně a doručeno druhému účastníkovi.
Zpojistnění dohod o provedení práce od 1. 1. 2012 Odvody zdravotního a sociálního pojištění se týkají až dohod s úhrnnou měsíční odměnou vyšší než 10.000 Kč. Musí se jednat o skutečně zúčtovanou odměnu, ne sjednanou nebo předpokládanou. Zaměstnanci jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění jen za podmínky, že jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč a to jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byla po dobu trvání dohody účtována odměna v částce vyšší než 10.000 Kč. Do této částky se započítávají všechny DPP u téhož zaměstnavatele. Tato úprava vyplývá z nového §7a zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Zaměstnance s příjmem vyšším než 10.000 Kč je nutné registrovat na ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. I z dohod uzavřených před 1.1.2012 bude v případě dosažení odměny vyšší než 10 000 korun odvedeno v roce 2012 sociální a zdravotní pojištění. V případě dohod o provedení práce uzavřených k 31. 12. 2011, u nichž bude činnost vykonávaná i nadále, se považuje za den nástupu 1. 1. 2012. Dohody a neschopenka zaměstnance Osoby činné na dohody o provedení práce s odměnou vyšší 10 000 korun měsíčně budou účastny nemocenského pojištění. V případě nemoci jim náleží dávky nemocenské a za splnění určitých podmínek i peněžitá pomoc v mateřství. Ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství jim stejně jako u dohod o pracovní činnosti nenáleží. Zaměstnavatel je povinen v případě nemoci platit náhradu odměny (v souvislosti s dohodami hovoříme o náhradě odměny, ne o náhradě mzdy). K tomu je třeba mít předchozí rozvržení směn. Je vhodné zahrnout rozvržení směn pro účely náhrady odměny jako součást sjednané dohody o provedení práce. Pokud nelze předem určit přesný harmonogram, doporučuje se takzvané fiktivní rozvržení směn. Maximální délka směny smí činit (stejně jako u ostatních zaměstnanců) max. 12 hodin denně. Další povinnosti spojené s dohodami o provedení práce Protože budou zaměstnanci na dohodu o provedení práce s odměnou vyšší než 10.000 korun účastni důchodového pojištění, povede jim zaměstnavatel evidenční list důchodového pojištění. Při ukončení dohody vystaví potvrzení o zaměstnání = zápočtový list. V něm povinně dle § 313 zákoníku práce uvede, o jaký pracovní poměr se jednalo. Dále uvede druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu a údaj, zda byly ze mzdy prováděny srážky (v čí prospěch, výši pohledávky, výši dosud sražených pohledávek a pořadí srážek). Na žádost zaměstnance doplní i výši průměrného výdělku a důvod skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel bude rovněž potvrzovat údaje potřebné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Zdanění a odvody z dohody o provedení práce Z dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné. V případě, že má pracovník sjednánu pouze dohodu o provedení práce a nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, je povinen se zaregistrovat a platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Osobám bez podepsaného Prohlášení k dani se odměna z dohody o provedení práce do 5000 Kč měsíčně zdaňuje jako dosud 15% srážkovou daní. Hrubá mzda je rovna základu daně a pojistné se ke mzdě nepřipočítává. Např. z odměny ve výši 5000 Kč je sražena konečná srážková daň ve výši 750 Kč. Zaměstnanci bude po zdanění vyplaceno 4250 Kč.
-4-
PROFEX 2/2012 Při překročení částky 5000 Kč nebo podpisu Prohlášení k dani je odvedena zálohová daň. Podepsaným daňovým prohlášením si může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. Samozřejmě za podmínky, že nemá ve stejném období podepsáno prohlášení u jiného zaměstnavatele. Jiné je to v případě zúčtované odměny 10 001 korun a vyšší. Zde již nastupují odvody sociálního a zdravotního jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele. Daň je nutné počítat ze superhrubé mzdy, tj. mzdy zvýšené o odvody sociálního a zdravotního pojistného.
Vyhláška č.375/2011 Sb. – výše cestovních náhrad v roce 2012 Od 1.1.2012 platí nová vyhláška pro cestovní náhrady při tuzemských pracovních cestách zaměstnanců. V roce 2012 ji budou používat i podnikatelé fyzické osoby, protože průměrná cena PHM již není vyhlašována.
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč (2011 3,70 Kč).
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši 64 Kč až 76 Kč (2011 63 Kč až 74 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 96 Kč až 116 Kč (2011 95 Kč až 114 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 151 Kč až 181 Kč (2011 149 Kč až 178 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí u benzinu automobilového 91 oktanů již není vyhlášena (2011 31,40 Kč), 34,90 Kč (2011 31,60 Kč) u benzinu automobilového 95 oktanů, 36,80 Kč (2011 33,40 Kč) u benzinu automobilového 98 oktanů, 34,70 Kč (2011 30,80 Kč) u motorové nafty.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ K 1. lednu 2012 je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, novelizován zákony č. 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 470/2011 Sb., 362/2009 Sb. Rozšíření okruhu pojištěných osob Nejzásadnější věcnou změnou, kterou přináší novela zákona o nemocenském pojištění, je rozšíření okruhu pojištěných osob. Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění: společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. -5-
PROFEX 2/2012 členové kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). likvidátoři a prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku. Podmínky účasti na nemocenském i důchodovém pojištění jsou pro tyto osoby stejné jako pro ostatní zaměstnance, tj. nepřetržitá účast na pojištění trvá, je-li sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Pokud mají sjednán nižší příjem nebo nemají příjem sjednán vůbec, jde o tzv. zaměstnance malého rozsahu, kteří jsou pojištěni jen v těch měsících, ve kterých dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč. Tyto změny dále znamenají, že z příjmů výše uvedených pojištěných osob se bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na nemocenské i důchodové pojištění). Jsou-li tyto osoby v uvedené funkci činné již v roce 2011 a v činnosti pokračují dále i v roce 2012, vzniká jim účast na pojištění při splnění stanovených podmínek od 1. 1. 2012. Zaměstnavatel je pak povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012. Toto oznámení však zaměstnavatel nepodává, pokud jej již podal z důvodu účasti na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012. Pokud jsou tyto osoby zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání až tehdy, jakmile poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění (dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč), a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Dohody o provedení práce Od 1. 1. 2012 je při splnění stanovených podmínek pojištěnou činností i práce na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě DPP, jsou od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění, avšak jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10.000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. Pokud odměna zaměstnance na DPP v jednom kalendářním měsíci přesáhla 10.000 Kč, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10.000 Kč.
OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2012 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2011). OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2010, minimálně však 1 807 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2011, minimálně však 1 836 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 stanovena dle daňového základu roku 2010, minimálně však 723 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2011, minimálně se bude jednat o 735 Kč. Tato OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude v roce 2012 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2012 nebo pokud její daňový základ byl v roce 2011 alespoň 59 374 Kč. Tato -6-
PROFEX 2/2012 částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 948 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2011. V roce 2012 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 100 548 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 29 361 Kč. Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 bude minimální roční vyměřovací základ činit 75 420 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 30 168 Kč.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ K 1. lednu 2012 jsou novelizovány zákony č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Dochází k podobným změnám jako u pojistného na sociální zabezpečení. Dohody o provedení práce jsou zpojistněny obdobným způsobem jako u SP. Obdobně je zpojistněn i nový okruh osob, které byly vyjmenovány u sociálního pojištění. Jedná se nově o osoby vyjmenované v §5 písm. a), body 16 až 20 zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2012 činí průměrná měsíční mzda 25 137 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2012 je tudíž 12 568,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 697 Kč. Zálohu ve výši 1 697 Kč musí poprvé za leden 2012 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2012 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2010 platily v roce 2011 zálohy nižší než 1 697 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 8. 2. 2012. Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2012 částka 25 137 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2012 tedy bude činit 1 809 864 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 150 822 Kč a maximální měsíční záloha na pojistné je stanovena na 20 361 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2011. Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 1 809 864 Kč platí i pro zaměstnance. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Od 1. 1. 2012 se stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem (stejně jako v roce 2011) ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2012 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč.
ÚČETNICTVÍ Zákon o účetnictví Zákon č.563/1991 Sb. byl novelizován zákonem č. 375/2011 Sb. Novela přinesla změny v souvislosti s novelou zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Změny se týkají především vymezení účetního období. -7-
PROFEX 2/2012 Vyhláška č. 500/2002 Sb. Byla novelizována vyhláškou č. 413/2011 Sb. Přehled změn platných od 1.1.2012:
Ocenění majetku a závazků, okamžik účtování, účetní úpravy při přeměnách společností
Nový odst.(6) v §11: Položka rozvahy "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.
§16 odst.(3) Účetní jednotka uvede položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" neuvede. Příklad: Účetní jednotka platila v roce 2011 čtvrtletní zálohy na daň z příjmů 15.6. a 15.12. ve výši 60.000 Kč. Celkem zaplatila 120.000 Kč a tyto zálohy zúčtovala na 341/221. Za rok 2011 jí vznikne daňová povinnost ve výši 100.000 Kč.
1)
Daňové přiznání stihne zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2011. Proto může před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost účetním zápisem 591/341. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je 120000 – 100000 = 20.000 Kč na straně MD (pohledávka za FÚ z titulu přeplacených záloh). Zůstatek ve výši 20 je v rozvaze vykázán v aktivech na ř. C.III.6.
2)
Daňové přiznání nestihne zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2011. Proto nemůže před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost přesně, ale pouze odhadem prostřednictvím rezervy na daň z příjmů. Tato rezerva se účtuje podle §16 odst.3 vyhlášky č.500/2002 Sb. účetním zápisem 591/459. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je MD 120000 a účtu 459 DAL 100.000 Kč. Tyto zůstatky jsou v rozvaze vykázány:
zaplacené zálohy ve výši 120 v aktivech na ř. „C.III.6 – stát – daňové pohledávky“.
rezerva na daň z příjmu ve výši 100 v pasivech na ř. „B.I.3 – rezerva na daň z příjmů“ Protože není důvod vykazovat daňové pohledávky vůči státu podle toho, zda jste stihli daň spočítat přesně nebo pouze odhadem, od roku 2012 se daňová pohledávka vykazovaná v aktivech na ř. „C.III.6 – stát – daňové pohledávky“ sníží o předpokládanou daň až do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Svůj postup jste povinni popsat v příloze v účetní závěrce. V roce 2012 bude vypadat příklad 2) takto:
2)
Daňové přiznání nestihnete zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2012. Proto nemůžete před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost přesně, ale pouze odhadem prostřednictvím rezervy na daň z příjmů. Tato rezerva se účtuje podle §16 odst.3 vyhlášky č.500/2002 Sb. účetním zápisem 591/459. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je MD 120000 a účtu 459 DAL 100.000 Kč. Tyto zůstatky je v rozvaze vykázány:
zaplacené zálohy ve výši 120, snížené o hodnotu rezerva na daň z příjmu ve výši 100 → v aktivech na ř. „C.III.6 – stát – daňové pohledávky“. Bude zde vykázána částka 20.
Účinnost až od 1.1.2013!!! Nový řádek v pasivech rozvahy: Položka "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně ve výši rovnající se její části při prvním účtování o ní. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" v příloze v účetní závěrce.".
-8-
PROFEX 2/2012
Zákon o DPH Rozhodnutí GFŘ o závazném posouzení správnosti zařazení zboží do sazeb DPH - vstupní suroviny pro bioplynovou stanici - viz příloha.
Novela zákona o DPH 2012 Novela pro rok 2012 byla publikována ve Sbírce zákonů pod č.370/2011 Sb. Základní změnou je změna sazeb DPH, dále obsahuje drobná zpřesnění stávajícího zákona. Účinnost je od 1.1.2012, část novely od 1.1.2013. Účinnost od 1.1.2012: Základní sazba daně: 20% Snížená sazba daně: 14% Drobná legislativně-technická upřesnění a potvrzení stávajících výkladů GFŘ Účinnost od 1.1.2013: Sazba daně §47/1:
17,5%
Novela byla přijata bez jakýchkoliv výjimek (původně se diskutovalo o výjimkách pro knihy, léky…). Pokud nebude novela následně ještě změněna, budeme pravděpodobně společně s Dánskem od roku 2013 jediné dvě země v EU s jednotnou sazbou daně. Přestože je novela přijata, nadále se diskutuje o výši sjednocené sazby daně a objevují se úvahy změně sazby na 19% či 20%. Navazující změny:
vypuštění §47 odst.3 až 9 zrušení §47a (závazné posouzení sazby DPH) zrušení §48 (bytová výstavba) zrušení §48a (stavby pro sociální bydlení) zrušení přílohy č.1 (seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně) zrušení přílohy č.2 (seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně) drobné legislativně-technické změny
ROK 2012 Uplatnění původní sazby plynoucí přímo z jednotlivých ustanovení zákona Podle § 42 odst. 4, § 43 odst. 3, § 44 odst. 9 se uplatní původní sazba daně v případech oprav základu daně a daně, oprav výše daně a oprav výše daně za dlužníky v insolvenci pokud opravované plnění bylo uskutečněno před 1.1.2012. Přechodná ustanovení 2012: BOD 1. PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Příklad DUZP 31.12.2011, datum vystavení dokladu 3.1.2012, uplatní se snížená sazba daně platná v roce 2011 – 10%. -9-
PROFEX 2/2012 BOD 3. Dodání tepla nebo chladu , vody, odvádění a čištěním odpadních vod plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění od 1. ledna 2012 je oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období před 1. lednem 2012 a samostatně za období od 1. ledna 2012 na základě odečtu z měřících zařízení k 31. prosinci 2011 nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřících zařízení proveden až po tomto dni. u spotřeby za období před 1. lednem 2012 plátce může uplatnit sníženou sazbu daně 10% u spotřeby za období od 1. ledna 2012 plátce uplatní sazbu daně 14% zaplacené zálohy se odečtou proti spotřebě příslušného roku. Příklad Zúčtovací období tepla od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 DUZP je podle §21 odst. 6 písm. b) ZDPH ke dni odečtu příp. ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. po 31. 3. 2012, sazba by podle § 47 odst. 2 měla být 14 % ALE PODLE BODU 3. PŘECH. UST. JE MOŽNO odečtem k 31. 12. 2011 nebo propočtem zjistit spotřebu tepla zvlášť za období 1. 4. až. 31. 12. 2011 a zvlášť za období 1. 1. až 31. 3. 2012 a u spotřeby 2011 uplatnit sníženou sazbu daně 10 % u spotřeby 2012 uplatnit sníženou sazbu daně 14 %
Plátce je oprávněn u dodání vody, poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a za dodání tepla nebo chladu vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatnit sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Příklad Zúčtovací období vody od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. DUZP je podle § 21 odst. 6 písm. b) ZDPH ke dni odečtu příp. ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. obvykle po 31. prosinci 2011 (většinou se skutečná spotřeba zjistí mnohem později než stav měřidla), sazba by proto podle § 47 odst. 2 měla být 14 % ALE PODLE BODU 3. PŘECH. UST. JE MOŽNO uplatnit sazbu 10%, protože ke spotřebě vody došlo výhradně v roce 2011
V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že obdobně se zachází i s doplatkem, pokud se tento vztahuje k oběma obdobím. Rozdělí se na část vztahující se k r. 2011 a na část vztahující se k roku 2012, u doplatku 2011 se uplatní 10%, u doplatku r. 2012 se uplatní 14%. BOD 6. Zúčtování záloh přijatých před 1.1.2012
Vznikla-li plátci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nastane-li den uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije plátce pro přiznání daně a pro výpočet daně podle § 37 odst. 1 nebo 2 (zdola nebo shora), sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to pouze ze základu daně stanoveného podle § 37 odst. 3 (rozdíl mezi celkovou cenou za plnění a přijatými úplatami bez daně). Příklad sjednaná celková cena plnění 200 Kč bez DPH záloha přijatá v prosinci 2011 ve výši 100 Kč + 10 Kč DPH DUZP v lednu 2012 – vyúčtován doplatek 100 Kč + 14 Kč DPH
- 10 -
PROFEX 2/2012 PŘEPLATEK ZÁLOH v prosinci přijatá záloha ve výši 1000 + 100 Kč, v lednu se vrací přeplatek v celkové výši 110 Kč, jaká sazba se uplatní při vypořádání tohoto přeplatku?
BOD 10. Zálohy přijaté před 1.1.2012 na plnění s přenesenou daňovou povinností po 1.1.2012 (stavební nebo montážní práce CZ-CPA 41 až 43) Pokud plátce uskutečňuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e a vznikla mu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 zákona (celková cena za plnění) a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 (částka přijatých záloh bez DPH).
Legislativně-technické změny 2012 Vymezení dlouhodobého majetku § 4 odst. 3 písm. d), e) DEFINICE DLOUHODOBÉHO MAJETKU: §4 odst.3 písm.d) dlouhodobým majetkem je obchodní majetek, který je 1. hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, 2. odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, nebo 3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, 4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů. e) dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,…
Opravy základu a výše daně § 42 odst. 4 uplatní se: sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění v případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b) (při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy – použitelné pokud se jedním dokladem opravuje více plnění najednou – např. obratové bonusy)
Náležitosti opravného daňového dokladu § 45 odst.1 Místo odkazu na náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu jsou náležitosti přesně vyjmenovány: obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, - 11 -
PROFEX 2/2012 obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní úplatou
Náležitosti opravného daňového dokladu § 45 odst.2 V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.
Podmínky pro uplatnění odpočtu nový § 73 odst. 1 písm. e) – prokázání nároku Týká se § 13 odst. 4 písm. b) - uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6. Pouze v částečné výši. Při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) je plátce povinen daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem od roku 2012 byla zrušena druhá věta v § 73 odst. 5 (povinné náležitosti) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Tento postup nelze uplatnit, pokud chybějícími náležitostmi jsou údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo.
Poměrný koeficient - § 75 Korekce odpočtu na konci roku - § 75 odst. 4 (2. věta) původní úprava: Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, .. nová úprava: Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Korekce se provede v roce uplatnění odpočtu, nikoli v roce DUZP
Úprava odpočtu – TZ § 78 § 78 odst. 3 Opravné období je desetileté i u technického zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor. - 12 -
PROFEX 2/2012 V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně postupuje podle § 78 odst. 3 a § 78a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (bod 9. přechodných ustanovení)
Úprava odpočtu při prodeji majetku – nový § 78d úprava odpočtu se provede obdobně, jako je uvedeno v § 78 až 78c, ale s tím rozdílem, že se provede jednorázově za všechny roky zbývající do konce opravného období částka úpravy se vynásobí počtem let zbývajících do konce opravného období, započítá se i rok, v němž je úprava odpočtu prováděna úpravě podléhá i rok, v němž byl uplatněn odpočet (tj. první rok opravného období) při prodeji dlouhodobého majetku, u něhož byl uplatněn odpočet v poměrné výši, zdaní se celá prodejní cena (tj. dani podléhá i prodej té části majetku, která byla použita pro neekonomickou činnost)
Ručení za daň § 109 odst. 2 (2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění
bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny, nebo poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko.
Režim přenesení daňové povinnosti – tzv. tuzemský reverse charge §92a Do 1.4.2011 platil tento režim pouze při dodání zlata a v praxi jsme se s ním téměř nesetkávali. 1.4.2011 až 31.12.2011 - novelou zákona č.47/2001 Sb. byl tento režim rozšířen o další položky a od 1.4.2011 do 31.12.2011 se uplatňoval u následujících plnění: §92b dodání zlata §92c dodání zboží podle přílohy č.5 – v zásadě se jedná o dodání odpadů a šrotu: Příloha č.5: Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti Číselný kód
Název zboží
2618 00 00
Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli
2619 00
Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli
2620
Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny
3915
Odpady, úlomky a odřezky z plastů
4004 00 00
Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich
4707
Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)
6310
Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání
7001 00 10
Skleněné střepy a jiné skleněné odpady
7112
Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů
7204
Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech
7404 00
Měděný odpad a šrot
7503 00
Niklový odpad a šrot
- 13 -
PROFEX 2/2012 7602 00
Hliníkový odpad a šrot
7802 00 00
Olověný odpad a šrot
7902 00 00
Zinkový odpad a šrot
8002 00 00
Cínový odpad a šrot
8101 97 00
Odpad a šrot z wolframu
8102 97 00
Odpad a šrot z molybdenu
8103 30 00
Odpad a šrot z tantalu
8104 20 00
Odpad a šrot z hořčíku
8105 30 00
Odpad a šrot z kobaltu
ex 8106 00 10
Odpad a šrot z bismutu
8107 30 00
Odpad a šrot z kadmia
8108 30 00
Odpad a šrot z titanu
8109 30 00
Odpad a šrot ze zirkonia
8110 20 00
Odpad a šrot z antimonu
8111 00 19
Odpad a šrot z manganu
8112 13 00
Odpad a šrot z berylia
8112 22 00
Odpad a šrot z chromu
8112 52 00
Odpad a šrot z thallia
8112 92 21
Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania
8113 00 40
Odpad a šrot z cermetů
8548 10
Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory.
Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010.
Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy
§92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – platí do 30.6.2015 Podle důvodové zprávy k novele zákona byly důvody k zavedení této úpravy následující: „V ustanovení § 92a jsou z důvodu zabránění daňovým únikům zaváděna nová pravidla pro použití režimu pro přenesení daňové povinnosti. Hlavní smysl spočívá v tom, že odběrateli vzniká podle § 72 nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Odběratel tak není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, pokud daň nepřiznal.“ V roce 2011 jste se v praxi setkali téměř výhradně pouze s dodávkami odpadů a šrotu.
Od 1.1.2012 - novelou zákona č.47/2001 Sb., ale s odloženou účinností až od 1.1.2012 byl tento režim rozšířen o další položku - §92e. Od 1.1.2012 se uplatňuje režim tuzemského přenesení daňové povinnosti u následujících plnění:
§92b dodání zlata
§92c dodání zboží podle přílohy č. 5 – v zásadě se jedná o dodání odpadů a šrotu.
§92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – platí do 30.6.2015
§92e poskytnutí stavebních nebo montážních prací CZ-CPA 41 až 43
Obecné podmínky uplatňování tuzemského přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění:
PRINCIP:
U běžně používaného principu uplatňování DPH má povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění poskytovatel plnění (ten plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil). V režimu přenesení daňové povinnosti je povinnost přiznat a zaplatit daň na vý- 14 -
PROFEX 2/2012 stupu přenesena na příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má tedy povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Tento plátce tedy současně odvádí z tohoto plnění daň na výstupu (a to vždy) a současně uplatňuje nárok na odpočet této daně na vstupu (pouze pokud mu nárok na tento odpočet vznikne).
KDY SE POUŽÍVÁ:
Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění je zásadně uplatňován jen při plněních poskytnutých plátcem DPH jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost a to při poskytnutí plnění v tuzemsku (pokud místo plnění je v ČR). Musí tedy být splněny všechny následující podmínky současně:
dodavatel je plátce odběratel je plátce místo plnění je v ČR odběratel použije plnění pro svou ekonomickou činnost Platí, že v takovém případě mají povinnost použít daný režim plátce, který poskytl plnění i plátce, který je příjemcem plnění. Pokud má dodavatel povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti, ale nepoužije jej, nemá odběratel nárok na odpočet daně na vstupu.
Příklady: 1) V praxi zcela běžný postup: Společnost AUTOSERVIS s.r.o., plátce DPH dodá nepoužitelné baterie fyzické osobě Václavu P. – podnikateli v oblasti odpadů, který je také plátcem DPH. Za dodávku si dohodli cenu bez DPH ve výši 100. V příloze č.5 je uvedena položka: 854810 Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory
Proto nebude DPH na příjemce plnění – FO vede na výstupu DPH (pokud mu na odpočet
výstupu odvádět dodavatel, ale daňová povinnost přechází na Václava P. Dodavatel dodá za cenu 100 = bez DPH. Odběratel odve výši 20 a současně nárokuje na vstupu daň ve stejné výši vznikne nárok)
Tím je zajištěno, že se nemůže stát, že dodavatel sice DPH na výstupu přizná, ale do státního rozpočtu žádnou daň nezaplatí a současně státní rozpočet DPH na vstupu vyplatí odběrateli jako odpočet daně na vstupu. Pokud příjemce plnění na výstupu nepřizná, nemá nárok na odpočet. 2) V praxi zcela výjimečný postup: Společnost AUTOSERVIS s.r.o., plátce DPH dodá nepoužitelné kovové trubky fyzické osobě Václavu P. – podnikateli v oblasti odpadů, který je také plátcem DPH. Za dodávku si dohodli cenu bez DPH ve výši 100. V příloze č.5 je uvedena položka: 7204 Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech
Panu podnikateli Václavu P. se ale zdá, že trubky může využít lépe než jako kovový odpad, protože staví plot okolo svého soukromého rodinného domu a trubky se mu na něj zrovna hodí. Jeho povinností je, oznámit dodavateli, že použije dodaný odpad pro svou soukromou potřebu. V tomto případě nejsou splněny podmínky pro použití přenesení daňové povinnosti a dodavatel odvede DPH na výstupu, daňová povinnost nepřechází na příjemce plnění – FO Václava P. Dodavatel dodá za cenu 100 + 20% DPH. Odběratel nemá nárok na odpočet daně na vstupu, protože použil trubky pro svou soukromou potřebu 3) V praxi běžný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 občanovi, který si staví rodinný domek. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč.
- 15 -
PROFEX 2/2012 Stavební a montážní práce jsou sice uvedeny v §92e, ale příjemce plnění není plátcem DPH, proto bude DPH na výstupu odvádět dodavatel. Dodavatel dodá za cenu 1 mil Kč + 14% DPH (jedná se o rodinný dům s podlahovou plochou do 350 m2 podle §48a, odst.6). 4) V praxi běžný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou uvedeny v §92e, proto nebude DPH na výstupu odvádět dodavatel, ale daňová povinnost přechází na příjemce plnění – společnost REALITY s.r.o. Dodavatel dodá za cenu 1 mil Kč = bez DPH. Odběratel odvede na výstupu DPH ve výši podle zákona a současně nárokuje na vstupu daň ve stejné výši (pokud mu na odpočet vznikne nárok) Tím je zajištěno, že se nemůže stát, že dodavatel sice DPH na výstupu přizná, ale do státního rozpočtu žádnou daň nezaplatí a současně státní rozpočet DPH na vstupu vyplatí odběrateli jako odpočet daně na vstupu. Pokud příjemce plnění na výstupu nepřizná, nemá nárok na odpočet. 5) Chybný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou uvedeny v §92e, ale účetní společnosti STAVBY a.s. si to neuvědomila a vystavila daňový doklad na částku včetně DPH: 1.000.000 + 20% DPH = 1.200.000 Kč. Odběratel na tuto chybu nepřišel a fakturovanou DPH si nárokoval na vstupu. V případě kontroly správce daně nárok na odpočet DPH na vstupu neuzná a doměří odběrateli chybně nárokovaný odpočet, penále a úrok z prodlení. Dodavatel může následně vystavit a doručit opravný daňový doklad (do 3 roků od DUZP)a tím chybu opravit, vrátit na účet odběratele nesprávně odvedenou daň a vyžádat si jí dodatečným přiznáním od státu zpátky. Penále a úrok z prodlení může být považováno za způsobenou škodu, pravděpodobně se dodavatel bude domnívat, že odběratel jí svou důslednou kontrolou mohl předejít. 6) Postup, který nebude v roce 2012 výjimkou: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce v kódu CZ-CPA 43 obci Písek, které je také plátcem DPH. Jedná se o stavbu, kterou město bude využívat výhradně pro výkon státní správy (bude v ní umístěn jeden z odborů, zabývající se výkonem státní správy). Obec sice je plátcem DPH, ale u tohoto plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani, protože je nepoužije ke své ekonomické činnosti. Proto již při uzavírání smlouvy příjemce plnění (obec Písek) musí jednoznačně deklarovat, že ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou sice uvedeny v §92e, ale v tomto případě nelze přenesení daňové povinnosti použít, protože příjemce nevystupuje k tomuto plnění jako osoba povinná k dani. DPH na výstupu odvede dodavatel - dodá za cenu 1 mil Kč + DPH. Odběratel – obec Písek nemá nárok na odpočet DPH na vstupu. 7) Málo častý případ v roce 2012: Teoreticky se může stát, že německý podnikatel registrovaný k dani v Německu, se rozhodne postavit v ČR stavbu (např. sklad). Objedná si stavební práce od společnosti STAVBY a.s., českého plátce DPH. Německý podnikatel (příjemce stavebních a montážních prací poskytnutých v tuzemsku) je český neplátce, ale je o osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě (osoba povinná neusazená). Podle §94 odst.16 zákona o DPH se osoba registrovaná k dani v jiném členském jako příjemce tuzemských plnění zahrnovaných pod režim přenesené daňové povinnosti stává ze zákona českým plátcem a to již dnem poskytnutí předmětného plnění. Musí se tedy povinně zaregistrovat jako český plátce a společnost STAVBY a.s. bude fakturovat již v režimu přenesení daňové povinnosti.
- 16 -
PROFEX 2/2012
KDY SE PŘIZNÁVÁ: Daň se přiznává vždy ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni poskytnutí služby nebo ke dni vystavení daňového dokladu a to k tomu dni, který nastane dříve. Z přijatých/poskytnutých záloh se daň nepřiznává. Není důležité datum doručení daňového dokladu – vždy se přiznává ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a ke stejnému dni vzniká nárok na odpočet daně na vstupu.
DAŇOVÝ DOKLAD: Plátce – dodavatel/poskytovatel vystavuje daňový doklad do 15 dnů podle §26 s náležitostmi dle §28 odst.2 písm.a) až k) – to znamená, že uvede všechny standardní údaje s výjimkou částky daně – místo částky daně doplní doklad textem, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno:
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění plnění, jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základ daně, základní nebo sníženou sazbu daně, text „výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“
Plátce – odběratel/příjemce plnění doplní na daňový doklad výši (částku) daně, odpovídá také za správnost vypočtené daně. Fakticky tedy zodpovídá i za správné stanovení sazby daně, přestože sazbu uvádí na daňový doklad dodavatel – poskytovatel plnění. Bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné sazby (stanovené podle zákona, nikoliv podle sazby uvedené dodavatelem).
POVINNÁ EVIDENCE:
Dodavatel/poskytovatel plnění vede evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ příjemce, DUZP, ZD, rozsah a předmět plnění).
Odběratel/příjemce plnění vede obdobnou evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ poskytovatele, DUZP, ZD, rozsah a předmět plnění).
Postup při podání výpisu z evidence při použití přenesení daňové povinnosti je zveřejněn v pokynu GFŘ – D – 4. Pokyn je uveřejněn na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/ Pokyn_GFR_D_4.pdf.
o
výpis se podává ke stejnému datu jako daňové přiznání
o
podává příjemce i poskytovatel
- 17 -
PROFEX 2/2012 o
pokud plátce v jednom období přijal i poskytl plnění, používá pro vstup i výstup samostatný formulář – podává tedy dva výpisy na dvou formulářích. Struktura souboru je zveřejněna na stránkách http://epodpora.mfcr.cz/media/struktura_dphevd_112011.pdf Druhá strana elektronického formuláře (zatím je zveřejněna původní 2011): Číslo řádku
DIČ dodavatele/odběratele
Kód předmětu plnění
DUZP
Základ daně
Rozsah plnění
Do kódu předmětu plnění se uvádí jednomístné číslo „1“, „2“, „4“ nebo „5“, a to: 1: jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92b zákona o dani z přidané hodnoty – dodání zlata 2: jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92d zákona o dani z přidané hodnoty – obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, 4: nový kód platný od 1.1.2012 - jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92e zákona o DPH – poskytnutí stavebních nebo montážních prací, 5: jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92c zákona o dani z přidané hodnoty – zboží uvedené v příloze č.5 zákona (tuto hodnotu je možné použít pouze pro zdaňovací období od roku 2012), Pouze pro zdaňovací období roku 2011 se v případě, že se jedná o zdanitelné plnění podle §92 c zákona o dani z přidané hodnoty, použije konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č.5 zákona o dani z přidané hodnoty.
Dochází tedy ke změně u kódu předmětu plnění u dodání zboží podle přílohy č. 5 – od 1.4.2011 do 31.12.2011 se uváděl konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží, od 1.1.2012 se uvádí pouze jednomístný kód –„5“ Do položky rozsah plnění (měrná jednotka) se vyplňuje přednastavená měrná jednotka v závislosti na vyplněném kódu předmětu plnění - gram (jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92b dodání zlata) - kus (jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) - kilogram (jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92c zboží uvedené v příloze č.5) - neuvádí se (jedná-li se o zdanitelné plnění podle §92e poskytnutí stavebních nebo montážních prací) Do položky Základ daně Uvádí se základ daně u každého zdanitelného plnění, zaokrouhlený na celé koruny. Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede zároveň: •
dodavatel/poskytovatel plnění zároveň na ř.25 daňového přiznání bez rozlišení sazby daně
•
odběratel/příjemce zároveň na ř.10 nebo 11 daňového přiznání podle sazby daně a pokud uplatňuje současně i nárok na odpočet tak i na ř.43 nebo 44.
o
Formuláře s výpisem lze podat pouze elektronicky a to:
datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem. https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces;jsessionid=01D3AA 47E64670E53604A6438E99C89A.ajp13sqli2l datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou, prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně datovou zprávou prostřednictvím datové schránky
- 18 -
PROFEX 2/2012
Zvláštní režim ve stavebnictví § 92e
týká se CZ-CPA: 41 Budovy a jejich výstavba 42 Inženýrské stavby a jejich výstavba 43 Specializované stavební práce
Pokud plátce uskutečňuje od 1.1.2012 zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., a vznikla mu před 1.1.2012 povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty: Stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst.1 (cena za celé plnění) a souhrnem základů daně podle § 36 odst.2 (souhrn již zdaněných přijatých úplat = záloh). Základ daně tedy stanoví jako rozdíl z celkového základu daně za zdanitelné plnění a základu daně ze všech přijatých úplat (tj. ze záloh přijatých v roce 2011 nebo dříve). POZOR u drobných živnostníků!!! U dodavatelů/poskytovatelů plnění, kteří nevedou účetnictví (někteří podnikatelé – fyzické osoby), platí obecně povinnost přiznat daň až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Takovýto dodavatel/poskytovatel plnění nemá povinnost přiznat daň z přijaté úplaty. Platí, že pokud ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřiznal, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Pokud tedy dojde k datu uskutečnění zdanitelného plnění u takového plátce po 31. 12. 2011, a tento plátce nepřiznal daň z přijaté úplaty, použije se režim přenesení daňové povinnosti na celý základ daně a to v sazbě platné k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. v roce 2012 14% nebo 20 %. Dodavatel/poskytovatel plnění, který nevede účetnictví, může daň při přijetí zálohy přiznat dobrovolně – v tomto případě by postupoval stejně jako plátce, který vede účetnictví.
Příklady: 1) Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč ve snížené sazbě daně. V roce 2011 uhradila společnost REALITY s.r.o. zálohu ve výši 440 tis. Kč. Společnost STAVBY a.s. vystavila daňový doklad na přijatou platbu: základ daně 400 tis. Kč, DPH 10% 40 tis. Kč. Přijatou platbu přiznala v přiznání k DPH a daň odvedla. REALITY s.r.o. si uplatnila nárok na odpočet podle daňového dokladu. V roce 2012 byly práce dokončeny a STAVBY a.s. vystavují daňový doklad: Základ daně: 1.000.000 – 400.000 (uhrazená záloha bez DPH) = 600.000 Kč. K úhradě 600.000 Kč. Na daňovém dokladu uvede všechny náležitosti včetně sazby daně 14%, částku daně vyjádřenou v Kč na dokladu neuvede. Místo toho uvede na dokladu text „Výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“. Plnění uvede společnost STAVBY a.s. v ř.25 daňového přiznání a s daňovým přiznáním odešle výpis z daňové evidence v elektronické formě. Typ výpisu uvede „dodavatel“. Na druhé straně formuláře uvede: DIČ odběratele kód plnění „4“
- 19 -
PROFEX 2/2012 DUZP základ daně 600.000 Kč rozsah plnění žádný (u kódu „4“ se neuvádí, elektronický formulář jej automaticky vynuluje)
Společnost REALITY s.r.o. doplní na přijatý daňový doklad částku daně: 600.000 x 0,14 = 84.000 Kč a ke dni uskutečnění zdanitelného plnění odvede daň na výstupu = ř.11 daňového přiznání. Pokud má nárok na odpočet daně na vstupu, uplatní jej ke stejnému dni na ř.44. S daňovým přiznáním odešle výpis z daňové evidence v elektronické formě. Typ výpisu uvede „odběratel“. Na druhé straně formuláře uvede: DIČ dodavatele kód plnění „4“ DUZP základ daně 600.000 Kč rozsah plnění žádný (u kódu „4“ se neuvádí, elektronický formulář jej automaticky vynuluje)
2) Živnostník František B., plátce DPH, který nevede účetnictví (vede daňovou evidenci) uzavřel v roce 2011 smlouvu na vymalování celé administrativní budovy společnosti REALITY s.r.o., plátce DPH. Za dodávku stavebních prací CZ-CPA 43.34.10 si dohodli cenu bez DPH ve výši 100 tis. Kč v základní sazbě daně. Při uzavření smlouvy v roce 2011 uhradila společnost REALITY s.r.o. zálohu ve výši 40 tis. Kč. Živnostník postupoval podle §21, odst.2 zákona o DPH a z přijaté platby neodvedl daň na výstupu, ani nevystavil daňový doklad na přijatou platbu. V roce 2012 byly práce dokončeny a živnostník vystavil daňový doklad: Základ daně: 100.000 Kč K úhradě: 100.000 – 40.000 (celá uhrazená záloha) = 80.000 Kč Na daňovém dokladu uvede všechny náležitosti včetně sazby daně 20%, částku daně vyjádřenou v Kč na dokladu neuvede. Místo toho uvede na dokladu text „Výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“.
Plnění uvede živnostník v ř.25 daňového přiznání a s daňovým přiznáním odešle výpis z daňové evidence v elektronické formě. Typ výpisu uvede „dodavatel“. Na druhé straně formuláře uvede: DIČ odběratele kód plnění „4“ DUZP základ daně 100.000 Kč rozsah plnění žádný (u kódu „4“ se neuvádí, elektronický formulář jej automaticky vynuluje) Společnost REALITY s.r.o. doplní na přijatý daňový doklad částku daně: 100.000 x 0,20 = 20.000 Kč a ke dni uskutečnění zdanitelného plnění odvede daň na výstupu = ř.11 daňového přiznání. Pokud má nárok na odpočet daně na vstupu, uplatní jej ke stejnému dni na ř.44. S daňovým přiznáním odešle výpis z daňové evidence v elektronické formě. Typ výpisu uvede „odběratel“. Na druhé straně formuláře uvede: DIČ dodavatele kód plnění „4“ DUZP základ daně 100.000 Kč rozsah plnění žádný (u kódu „4“ se neuvádí, elektronický formulář jej automaticky vynuluje)
- 20 -
PROFEX 2/2012
Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e zákona o DPH Od 1.1.2012 nabude účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací zakotvená v § 92e zákona č. 235/2004 Sb. ve znění p.p. (dále jen zákon o DPH). Vzhledem k množině plátců, kterých se toto ustanovení může dotknout, vydává Generální finanční ředitelství ve spolupráci s Ministerstvem financí tento informační materiál: 1. K režimu přenesení daňové povinnosti obecně Režim přenesení daňové povinnosti - tzv. revers charge je v rámci mechanismu uplatňování DPH režimem specifickým. Na rozdíl od běžného mechanismu uplatňování DPH, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění má poskytovatel plnění (plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil), v režimu přenesení daňové povinnost je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má tedy povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH – namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. Režim přenesení daňové povinnosti je v zákoně o DPH upraven od 1.4.2011 v ustanoveních § 92a (obecná pravidla) a dále v § 92b až 92e. 2. Režim přenesení daňové povinnost ve stavebnictví Stejně jako v případě režimu přenesení daňové povinnosti zavedeného od 1.4.2011, při dodání zlata (§ 92b zákona o DPH), dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (§ 92c zákona o DPH) a obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (§ 92d zákona o DPH), budou i v případě aplikace tohoto režimu při poskytnutí stavebních prací (§ 92e zákona o DPH) platit obecná pravidla vymezená pro režim přenesení daňové povinnosti v ustanovení § 92a zákona o DPH. 2.1. Na koho se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnost se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění v tuzemsku (místo plnění je v ČR). Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost. Současně logicky platí, že v takovém případě má povinnost použít daný režim i plátce - příjemce plnění. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci plnění, který není plátcem DPH a samozřejmě i pokud neplátce poskytuje takové práce plátci. Jde-li o podmínku plnění mezi plátci, je nutné upozornit, že předpokladem pro povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti je skutečnost, že tyto osoby při uskutečnění daného plnění vystupují jako osoby povinné k dani, tj. v rámci své ekonomické činnosti. U stavebních prací jde pak zejména o to, že osoba, která zdanitelné plnění přijímá, vystupuje u daného plnění jako osoba povinná k dani. Jestliže příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, není v postavení osoby povinné k dani a v tom případě se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti - to znamená, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí (běžný mechanismus). Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud např. obec pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani (viz § 5 odst. 3 zákona o DPH). Z hlediska jistoty u poskytovatele plnění jde-li o správnost zdanění, lze doporučit, aby příjemce plnění písemně prohlásil, že přijaté plnění použije výlučně pro účely, které nejsou předmětem daně, resp. příjemce ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. Pokud je plnění třeba i jen z části přijímáno pro více účelů, například pro soukromou potřebu plátce a pro jeho ekonomickou činnost nebo pro smíšené účely veřejnoprávních a neziskových subjektů, při-
- 21 -
PROFEX 2/2012 čemž část je pro účely, kdy příjemce vystupuje jako osoba povinná k dani, půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti. Pro případy, kdy příjemce stavebních a montážních prací poskytnutých v tuzemsku je sice český neplátce, ale jde o osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě nebo zahraniční osobu, je nutné upozornit na ust. § 94 odst. 16 zákona o DPH. Podle tohoto platí, že takováto osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, se coby příjemce tuzemských plnění zahrnovaných pod režim přenesení daňové povinnosti stává ze zákona českým plátcem a to již dnem poskytnutí předmětného plnění. 2.1.1 Povinnosti poskytovatele plnění v režimu přenesení daňové povinnosti Poskytovatel stavebních a montážních prací má v rámci režimu přenesení daňové povinnosti na DPH povinnost: a. vystavit daňový doklad a to do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 26 zákona o DPH) se všemi náležitostmi běžného daňového dokladu podle § 28 odst. 2 zákona o DPH (včetně sazby daně), ovšem s výjimkou výše daně. Na místo toho na vystaveném daňovém dokladu musí uvést sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno b. vést evidenci o plněních poskytnutých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně (viz. bod 2.5.) c. vykázat poskytnutí těchto plnění v daňovém přiznání (řádek 25), 2.1.2 Povinnosti příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti Plátce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá službu stavebních a montážních prací, která podléhá režimu přenesení daňové povinnosti má povinnost: a. přiznat a zaplatit daň Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění a to ke dni uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění. Při poskytnutí stavebních prací se jedná v zásadě o poskytnutí služby. Podle § 21 odst. 5 zákona o DPH je služba uskutečněna dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu), a to tím dnem, který nastane dříve. Stavební práce jsou často poskytovány podle smlouvy o dílo, kdy se zdanitelné plnění podle § 21 odst. 6 písm. a) zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, nebo jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, které se podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Příjemce přiznává daň v daňovém přiznání (ř. 10 nebo 11) za příslušné zdaňovací období. b. doplnit daňový doklad Příjemce plnění je povinen doplnit na daňovém dokladu obdrženém od poskytovatele výši daně. Příjemce odpovídá za správnost uvedené daně. V praxi to znamená, že bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné (zákonu odpovídající) sazby. c.
vést evidenci o plněních přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně (viz. bod 2.5.)
Nárok na odpočet daně Příjemce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá plnění v podobě stavebních a montážních prací, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, má na jedné straně povinnost přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění, na straně druhé je však současně oprávněn k odpočtu daně na vstupu z takto přijatého zdanitelného plnění. Tento nárok příjemce plnění se řídí obecnými podmínkami pro nárok na odpočet daně tak, jak jsou uvedeny v § 72 a následujících zákona o DPH. Příjemci plnění vzniká nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Vzhledem k tomu, že má příjemce plnění povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, vzniká mu k tomuto dni také nárok na odpočet daně, který může v případě naplnění podmínek § 72 a násl. zákona o DPH uplatnit. Samozřejmě platí, že pokud příjemce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely (např. pro soukromou potřebu, pro uskutečnění osvoboze-
- 22 -
PROFEX 2/2012 ných plnění bez nároku na odpočet aj.) uplatní nárok na odpočet daně v částečné výši. Shodně platí i navazující pravidla pro úpravy či krácení odpočtu. 2.2. Porušení režimu přenesení daňové povinnosti Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu, protože je podle § 72 zákona o DPH oprávněn k odpočtu daně, kterou se rozumí daň, která je stanovena podle zákona o DPH, tedy pouze té daně, kterou sám přizná. Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH. 2.3. Stavební a montážní práce podléhající režimu přenesení daňové povinností Režimu přenesení daňové povinnosti podle ust. § 92e zákona o DPH podléhá poskytnutí stavebních a montážních prací (bez ohledu na to, zda jde z hlediska vymezení dané zákonem o DPH o služby nebo dodání zboží s montáží), které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1.1.2008. Klasifikace produkce (CZ-CPA) je dostupná na stránkách http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_(cz_cpa).
Českého
statistického
úřadu
Kód CZ-CPA 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu. Patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů. Kód CZ-CPA 42 - inženýrské stavby a jejich výstavba. Zároveň tento oddíl zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství. Kód CZ-CPA 43 - specializované stavební práce tj. demoliční, průzkumné, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, plynařské, truhlářské, malířské, obkladačské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické,… a dále mj. montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin a také instalaci topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení apod. Příklady produkce související se stavebnictvím, které nepatří do číselného kódu 41–43 a nevztahuje se na ně tedy režim přenesení daňové povinnosti
vrtné práce související s těžbou ropy a zemního plynu (09.10.11) zkušební vrty během důlní činnosti (09.90.1) instalace elektromotorů, generátorů a transformátorů v elektrárnách (33.20.50) údržba a opravy průmyslových kotlů (33.12.14) instalace, opravy a údržba průmyslových klimatizačních a chladících zařízení (33.12.18, 33.20.29) čištění komínů (81.22.13) montáž volně stojícího nábytku (95.24.10) pronájem lešení nezahrnující jeho postavení a demontáž (77.32.10) prefabrikované stavební dílce z betonu (23.61.12) beton připravený k lití (23.63.10) půjčování stavebních strojů a vybavení bez obsluhy (77.32.10) instalace průmyslových strojů a zařízení (33.2), instalace parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení), instalace potrubních systémů v průmyslových závodech (33.20.11), instalace kancelářských a účetnických strojů (33.20.21) sanace a čištění zeminy, vody, vzduchu a budov (39.00.1) architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy (71) služby související s úpravou krajiny (81.30.10)
2.4. Stanovení výše daně, opravy, zálohy Pokud ze zákona o DPH nevyplývá jinak, platí i pro zdanitelná plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti pravidla zdaňování zakotvená v ostatních ustanoveních tohoto zákona.
- 23 -
PROFEX 2/2012 Základ a sazba daně I v režimu přenesení daňové povinnosti se tedy základ daně zdanitelného plnění stanoví podle obecných principů zákona o DPH, kdy základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby (blíže viz § 36 zákona o DPH). Pro určení správné sazby daně takového plnění platí pak § 47 příp. § 48 a 48a zákona o DPH. Oprava základu daně Obdobné platí ohledně oprav základu daně a výše daně: Nastanou-li ve vztahu ke zdanitelnému plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, skutečnosti, které zakládají povinnost opravy ve smyslu § 42, 43 zákona o DPH, provádí se oprava u těchto plnění. Zálohy V režimu „klasického“ zdanění, tj. mimo přenesení daňové povinnosti, jako zásada platí, že pokud není stanoveno jinak, plátce je povinen přiznat daň mj. i ke dni přijetí úplaty (zálohy), pokud ji přijme dřív, než je uskutečněno zdanitelné plnění (viz § 21 odst. 1 zákona o DPH). V případě zdanitelných plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti se tato povinnost – tj. povinnost přiznat daň při přijetí úplaty (zálohy) neuplatní. Poskytovatel plnění, který (po 31. 12. 2011) přijme zálohu na stavební práce, u nichž je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, není ani povinen při přijetí takové úplaty vystavit daňový doklad. Tento bude vystavovat až při uskutečnění zdanitelného plnění. Uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v případě přijetí úplaty (zálohy) před 1. lednem 2012, pokud k uskutečnění zdanitelného plnění dojde od 1. lednu 2012. Pokud poskytovatel plnění obdržel do 31.12.2011 zálohu na poskytované stavební a montážní práce a z titulu takto přijaté úplaty mu vznikla povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty (do konce roku 2011 mu vznikne, jde-li o situaci ve smyslu § 21 odst. 1 zákona o DPH), přičemž den uskutečnění takto dotčeného zdanitelného plnění nastane až po 31.12.2011, stanoví plátce základ daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH. Od 1. ledna 2012 bude tedy v takových případech aplikován režim přenesení daňové povinnosti pouze u základu daně stanoveného dle § 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. ze základu daně vypočteného jako rozdíl z celkového základu daně za zdanitelné plnění a základu daně z přijaté úplaty (tj. ze záloh přijatých v roce 2011). Jde-li o úplaty /zálohy/ přijaté po 1.1.2012 a současně před uskutečněním zdanitelného plnění, k těmto se při zdaňování v rámci režimu přenesení daňové povinnosti nepřihlíží, (ve smyslu, že by z titulu jejich přijetí vznikala povinnost přiznat daň; tato vzniká až uskutečněním zdanitelného plnění). Nutno ještě doplnit, že u poskytovatelů plnění, kteří nevedou účetnictví, platí obecně povinnost přiznat daň (až) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Takovýto poskytovatel plnění (na rozdíl od plátce, který vede účetnictví) nemá povinnost přiznat daň z přijaté úplaty. Jestliže ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Pokud tedy dojde k datu uskutečnění zdanitelného plnění u takovéhoto plátce po 31. 12.2011, a tento plátce nevyužil možnosti přiznat daň z přijaté úplaty, použije se režim přenesení daňové povinnosti v zásadě vždy na celý základ daně a to v sazbě platné pro příslušný rok, tj. v roce 2012 14 nebo 20 % . 2.5. Vedení evidence a výpis z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH Vzhledem k tomu, že jde o režim s pravidly zdanění odlišnými od obecného fungování stávajícího systému DPH, je dodavateli i odběrateli v této souvislosti uložena povinnost vést evidence pro daňové účely, ve které budou muset uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis z předmětné evidence je plátce povinen podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Pokynem GFŘ-D-4 účinným od 1.4.2011 je stanovena povinnost podávat tento výpis elektronicky. Nová XML struktura výpisu a aktualizovaná informace k výpisu z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH pro zdaňovací období od 1.1.2012, bude zveřejněna ihned po zjištění nutných technických specifikací. Výpis z evidence bude z hlediska obsahu v podstatě kopírovat zákonem nadefinované požadavky. V aplikaci pro elektronické podání resp. v příslušné datové zprávě budou tak vyplňovány následující údaje:
- 24 -
PROFEX 2/2012 DIČ odběratele/příjemce a DIČ dodavatele/poskytovatele: Dodavatel/poskytovatel uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo jednotlivého odběratele/příjemce. Odběratel/příjemce uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo dodavatele/poskytovatele. Kód předmětu plnění: Uvede se (u EPO vybere z číselníku) jednomístný kód- v případě stavebních a montážních prací půjde o kód č. 4 4: jedná-li se o zdanitelné plnění podle § 92e – stavební a montážní práce Datum uskutečnění zdanitelného plnění: Uvede se datum uskutečnění zdanitelného plnění podle daňového dokladu. Základ daně: Uvede se základ daně každého zdanitelného plnění uskutečněného v režimu přenesení povinnosti (každé plnění se uvede na samostatném „řádku“, zaokrouhlení na celé koruny). Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede dodavatel/poskytovatel zároveň na ř. 25 daňového přiznání. Celkovou částku všech přijatých plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede odběratel/příjemce zároveň na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání. Rozsah plnění: Pro kód 4 – stavební a montážní práce, rozsah plnění vyplňován nebude.
GFŘ: Přehled nejčastějších dotazů veřejnosti k aplikaci přenesení daňové povinnosti u stavebních prací podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Podle § 92e zákona o DPH se systém přenesení daňové povinnosti použije u stavebních prací vymezených v CZ-CPA 41 až 43. Jedná se o sekci F, která zahrnuje stavby a stavební práce. Z této sekce se systém přenesení daňové povinnosti použije na stavební práce, vymezené stanovenými kódy. * Nevyplývá-li z popisu jinak, je zdanitelné plnění uvedené v jednotlivém řádku posuzováno v zásadě jako samostatně poskytnuté,i pokud to výslovně v popisu zmíněno není. Popis zdanitelného plnění je proveden zjednodušeným způsobem, jde o výňatek z konkrétního dotazu. ř.
popis zdanitelného plnění*
CZ CPA
§92 e
1
opravy bytových, nebytových prostor, instalační práce
43
ano
2
výměna žárovky v prostorách nemovitosti (místnosti)
81
ne
3
výměna repasovaných vodoměrů
43
ano
4
instalace kanalizace, rozvod vody
43
ano
5
montáž, pronájem lešení jako součást díla
43
ano
6
instalace topení
43
ano
7
pronájem lešení bez montáže
77
ne
8
smlouva o dílo na rekonstrukci budovy
41
ano
9
samostatná doprava materiálu, odvoz zeminy ze stavby
49
ne
10
revize výtahů
71
ne
11
přeprava stavebního stroje
49
ne
12
mýtné
13
pronájem vodních čerpadel na stavbu
- 25 -
ne 77
ne
poznámka
není předmětem daně, charakter poplatku
PROFEX 2/2012 14
pronájem bednění, pažících boxů
77
ne
15
pronájem jeřábu s obsluhou - jeřábnické práce (jeřáb s obsluhou)
43
ano
16
pronájem jeřábu bez obsluhy
77
ne
17
Pronájem plošiny s obsluhou
43
ano
18
Pronájem plošiny bez obsluhy
77
ne
19
montáž suchých staveb (montáž sádrokartonu)
43
ano
20
montáž a opravy plynových kotlů a jiných plynových spotřebičů
43
ano
21
revize, zkoušky plynových zařízení
71
ne
22
plnění plynu do nádob
23
samostatně prováděné geodetické práce (zaměření)
71
ne
24
projektové práce (samostatně poskytnuté)
71
ne
25
dodání vestavěného nábytku, včetně montáže (zapracování do stavby)
43
ano
26
dodání vestavěného nábytku bez montáže
27
instalatérské a topenářské práce
28
servis -prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu uvedení kotle do provozu nebo vyřazení z provozu v rámci zabudování do stavby provedení prací s montážní plošinou (může být včetně dopravení plošiny na stavbu)
29 30
ne
ne 43
ano
71
ne
43
ano
43
ano
31
opravy elektronického bezpečnostního zařízení v budově
43
ano
32
údržba bezpečnostních systémů
80
ne
33
servis a údržba dveřních zavíračů spojených se stavbou
81
ne
34
opravy dveří-oprava dveřního zavírače spojených se stavbou
43
ano
35
výroba kancelářského nábytku a stavebních hranolů
36
sklenářské práce provedené přímo na stavbě
37
sklenářské práce provedené v dílně (např. zasklení přineseného okna)
38
instalace počítačů u zákazníka, kabelové vedení pro počítačové sítě-materiál, stroje či zařízení jsou pevně spojeny s budovou
39
vyrobené kuchyňské linky a skříně - prodej
40
dodání vyrobené kuchyňské linky a skříně, kde je součástí její montáž do budovy
43
ano
41
údržba a drobné opravy v rámci správy nemovitostí
81
ne
42
montáž vrat, mříží rolet (zapracování do budovy)
43
ano
43
instalace garážových vrat
43
ano
44
opravy vrat, mříží rolet (práce při renovaci budov)
41
ano
45
správa nemovitostí
68
ne
46
inspekce, revize (např. elektrorevize), zkoušky
71
ne
47
údržba a opravy budovy/renovace budovy
43/ 41
ano
48
malování budovy (práce prováděná na budově)
43
ano
49
truhlářské práce a drobné úpravy kanceláří (práce na budově)
43
ano
50
zahrádkářské práce
81
ne
51
zámečnické práce - prodej hotových výrobků bez instalace do stavby
52
montáž plotů, zábradlí, mříží
53
instalace okapů a svodů
43
ano
54
obíjení stavby šindelem
43
ano
55
stavba plechových střech(klempířské práce)
43
ano
56
instalace standartních nebo zakázkových plechových dílů
43
ano
- 26 -
ne 43
dodání zboží
dodání zboží
dodání zboží
ano ne
43
ano ne
ne 43
ano
dodání zboží
dodání zboží
PROFEX 2/2012 57
instalace mřížových krytů na radiátory
43
ano
58
pokládka koberců a linoleí včetně dokončovacích prací
43
ano
59
instalace topení
43
ano
60
instalace ventilace a klimatizace pro obydlí, počítačová centra, kancelářa a obchody včetně souvisejících rozvodů
43
ano
61
opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
33
ne
62
instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení
33
ne
63
instalace reklamního panelu na stavbě
43
ano
64
dodání a montáž okenních žaluzií
43
ano
65
rekonstrukce čerpací stanice -předmětem smlouvy je celková rekonstrukce
41
ano
66
údržba pronajatých kancelářských prostor
81
ne
67
Oprava FAB vložky (zámek do vchodových dveří) případně její výměna
95
ne
68
Oprava či výměna okenních kliček
81
ne
69
převody staveb v oblasti developerských projektů
70
Výměna zapuštěných pantů na vchodových dveřích budovy
ne 43
převod nemovitosti
ano
Další konkrétní informace a odpovědi na dotazy najdete na stránkách:
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_15152.html
Výtah z klasifikace CZ-CPA (třídy 41 až 43): http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky/$File/Vysvetlivky.pdf Klasifikace CZ-CPA kód 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu. Patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů. Klasifikace CZ-CPA kód 42 - inženýrské stavby a jejich výstavba. Zároveň tento oddíl zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství. Klasifikace CZ-CPA kód 43 Specializované stavební práce 43.1 Demoliční práce, příprava staveniště a průzkumné vrtné práce 43.11.10 Demoliční práce Zahrnuje: - stržení (demolici) budov a jiných konstrukcí - demolici vozovek 43.12 Příprava staveniště 43.12.11 Příprava půdy a pozemku; asanační práce ZAHRNUJE: - přípravné práce pro zemědělskou půdu - přípravu staveniště pro následné stavební práce, včetně odstřelů a odstraňování skal - přípravu pro důlní činnost: odstraňování skrývkové zeminy a další příprava nerostných nalezišť, včetně hloubení tunelů, kromě těžby ropy a zemního plynu - vyčištění staveniště, odstranění podrostu - stabilizace zeminy - horizontální vrty pro pokládání kabelů nebo drenážních trubek - kopání příkopů pro odvodnění staveniště NEZAHRNUJE: - vrtání vztahující se k těžbě ropy a zemního plynu (09.10.11)
- 27 -
PROFEX 2/2012 - vrtání studní (42.21.24) 43.12.12 Výkopové zemní práce a přesun zeminy ZAHRNUJE: - výkopy příkopů pro městskou kanalizaci, inženýrské sítě, komunikace atd. - výkopy příkopů pro různé stavby - odstraňování kontaminované půdy - sanace území - rozsáhlé zemní práce, výkopy, svahování, přemisťování zeminy při stavbě náspů nebo zářezů před výstavbou komunikací (silnic, dálnic, železnic, atd.) - jiné výkopy a zemní práce j. n. 43.13 Průzkumné vrtné práce 43.13.10 Průzkumné vrtné práce ZAHRNUJE: - zkušební vrty a jádrové vrtání pro stavební, geofyzikální, geologické a podobné účely NEZAHRNUJE: - vrtné práce související s těžbou ropy a zemního plynu (09.10.11) - zkušební vrty během důlní činnosti (09.90.1) - vrtání studní (42.21.24) 43.2 Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce 43.21 Elektroinstalační práce 43.21.10 Elektroinstalační práce ZAHRNUJE: - specializované elektroinstalační práce týkající se instalace základních elektrických sítí v budovách a jiných stavbách - elektroinstalační práce spojené s instalací spotřebičů - elektroinstalace systémů nouzové dodávky elektrické energie - instalace požárně bezpečnostních systémů a bezpečnostních zařízení proti vloupání na staveništi - instalace všech typů domácích antén včetně satelitních antén - instalace vedení kabelové televize uvnitř budovy - elektroinstalace telekomunikačního vedení - elektroinstalace jiného elektrického zařízení, včetně elektrických kolektorů solární energie a podlahového topení - instalace elektroměrů - instalace osvětlení a signalizačních systémů pro silnice, letiště a přístavy NEZAHRNUJE: - instalace elektromotorů, generátorů a transformátorů v elektrárnách (33.20.50) - instalace traťových zabezpečovacích a kontrolních zařízení (42.12.20) - instalace topných zařízení (43.22.12) - instalace sprinklerových (stříkacích, rozprašovacích) hasicích zařízení (43.22.11) - instalace protipožární izolace (43.29.11) 43.22 Instalatérské, topenářské a plynařské práce 43.22.1 Instalace rozvodů vody a kanalizace, topení, ventilace a klimatizace 43.22.11 Instalace rozvodů vody a kanalizace ZAHRNUJE: - instalace trubních rozvodů teplé a studené vody (tj. instalatérské práce) včetně instalace požárních sprinklerů (stříkačů) - instalace pevného sanitárního vybavení (sanitární keramiky) - další instalatérské práce - instalace suchovodů, tj. vedení tlakové vody pro hašení požáru (včetně požárních hydrantů s hadicemi a nástavci) - pokládání vedení odpadní vody (kanalizace)
- 28 -
PROFEX 2/2012 - instalace vodoměrů - čištění a odblokování odpadních trubek v budovách NEZAHRNUJE: - instalace topných systémů (43.22.12) 43.22.12 Instalace topení, ventilace a klimatizace ZAHRNUJE: - instalace topení (elektrického, plynového, olejového, naftového nebo neelektrických solárních kolektorů), včetně souvisejících trubních rozvodů a klempířských prací - instalace a údržbu regulačních zařízení ústředního vytápění - napojení na dálkové vytápění - údržbu a opravy domácích kotlů a hořáků - instalace klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení pro obydlí, počítač(- n41b)ová centra, kanceláře a obchody, včetně souvisejících trubních rozvodů a klempířských prací NEZAHRNUJE: - údržbu a opravy průmyslových kotlů (33.12.14) - instalace, opravy a údržbu průmyslových klimatizačních a chladících zařízení (33.12.18,33.20.29) - elektroinstalace elektrických solárních kolektorů a podlahového topení (43.21.10) - čištění komínů (81.22.13) 43.22.2 Instalace rozvodů plynu 43.22.20 Instalace rozvodů plynu ZAHRNUJE: - instalace rozvodů pro dodávku různých plynů (např. kyslíku v nemocnicích) - instalační práce spojené s instalací plynových spotřebičů - instalace plynoměrů NEZAHRNUJE: - instalace topení (43.22.12) - instalace ventilace a klimatizace (43.22.12) 43.29 Ostatní stavebně instalační práce 43.29.11 Izolační práce ZAHRNUJE: - tepelné izolace (např. zateplení zdí na ochranu proti počasí) - tepelné izolace trubek pro teplou a studenou vodu, kotlů, vedení a potrubí - zvukové izolace - protipožární izolace NEZAHRNUJE: - akustické práce (43.39.19) - izolace proti vodě (43.99.10) 43.29.12 Montáž (osazení) plotů, zábradlí, mříží ZAHRNUJE: - instalace plotů, zábradlí apod. z různých materiálů (drátěných, dřevěných, ocelových, ze sklolaminátu) na nádvořích, hřištích, u obytných domů i průmyslových budov - instalace (kovových) požárních schodišť 43.29.19 Ostatní instalační práce j. n. ZAHRNUJE: - instalace výtahů, eskalátorů, pohyblivých chodníků, včetně údržby a oprav - instalace automatických a otáčivých dveří - instalace žaluzií a markýz - instalace reklamních a firemních štítů (i světelných) - instalace bleskosvodů
- 29 -
PROFEX 2/2012 - jinde neklasifikované instalační práce nepovažované za součást základní konstrukce budovy - jiné instalace j. n. 43.3 Kompletační a dokončovací práce 43.31 Omítkářské práce 43.31.10 Omítkářské práce ZAHRNUJE: - vnitřní a vnější omítkářské nebo štukatérské práce a laťování - instalace lehkých stavebních desek (např. sádrokartonu) NEZAHRNUJE: - zvukové izolace (43.29.11) 43.32 Truhlářské práce 43.32.10 Truhlářské práce ZAHRNUJE: - instalace dveřních a okenních rámů a dveří (mimo automatických a otáčivých), oken, okenic, laťkových okenic, garážových vrat atd. z jakéhokoliv materiálu - pancéřování dveří a jejich instalace - instalace protipožárních dveří - instalace vnitřních schodišť, vestavěných skříní, kuchyňských linek - instalace obkladových desek, panelů atd. - instalace posuvných příček a falešných stropů na kovové konstrukce - instalace verand a zimních zahrad v rodinných domech NEZAHRNUJE: - instalace plotů a zábradlí (43.29.12) - instalace automatických a otáčivých dveří (43.29.19) - ozdobné kovářské práce (43.39.11) - montáž volně stojícího nábytku (95.24.10) 43.33 Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin 43.33.10 Obkladačské práce ZAHRNUJE: - pokládání obkladů a podlahových dlaždic a kachlů z keramiky, betonu nebo kamene v interiéru nebo exteriéru budov a jiných staveb - dekorativní obkládání vnějších zdí keramickými materiály, kamenem, cihlami atd. 43.33.2 Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin 43.33.21 Práce s teracem, mramorem, žulou a břidlicí ZAHRNUJE: - pokládání na místě litého teraca, interiérového mramoru, žuly nebo břidlice NEZAHRNUJE: - pokládání dlaždic (43.33.10) 43.33.29 Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin j. n. ZAHRNUJE: - pokládání koberců, linolea a jiných pružných podlahových krytin, včetně příslušných dokončovacích prací - pokládání dřevěných obkladů stěn a podlah, včetně parket, a příslušné dokončovací práce, jako je pískování, voskování, tmelení atd. - lepení tapet a jiných pružných materiálů na stěny - odstraňování tapet NEZAHRNUJE: - pokládání kamenných, cementových a keramických dlaždic (43.33.10) - lití betonových podlah (kromě betonových dlaždic) (43.99.40) 43.34 Malířské, natěračské a sklenářské práce 43.34.10 Malířské a natěračské práce
- 30 -
PROFEX 2/2012 ZAHRNUJE: - malířské a natěračské práce (zejména dekorační) uvnitř domů a budov a podobné práce (aplikace nátěrů, laků atd.) - malířské a natěračské práce (zejména ochranné) vnější (např. natírání střech, postřik krovů proti škůdcům) - natírání zábradlí, mříží, dveří a okenních rámů atd. - malířské a natěračské práce na inženýrských dílech - odstraňování maleb a nátěrů NEZAHRNUJE: - natěračské práce pro vodorovné dopravní značení vozovek, vyznačení parkovišť a podobných ploch (42.11.20) - izolační práce proti vodě (43.99.10) 43.34.2 Sklenářské práce 43.34.20 Sklenářské práce ZAHRNUJE: - instalace skleněných obložení a plášťů, zrcadlových stěn a jiných skleněných produktů - interiérové práce, jako je zasklívání oken NEZAHRNUJE: - osazování oken (43.32.10) 43.39 Ostatní kompletační a dokončovací práce 43.39.11 Ozdobné práce ZAHRNUJE: - instalace standardních nebo zakázkových plechových dílů - dekorativní práce se železem nebo ocelí a ozdobné nebo architektonické práce z kovu - instalace mřížových krytů na radiátory NEZAHRNUJE: - klempířské práce (43.91.19) 43.39.19 Ostatní kompletační a dokončovací práce j. n. ZAHRNUJE: - akustické práce spojené s instalací akustických panelů, obkládaček a jiných materiálů na interiérové zdi a stropy - úklid nových budov po stavbě - kompletace a dokončovací práce v budovách j. n. NEZAHRNUJE: - zvukovou izolaci budov (43.29.11) 43.9 Ostatní specializované stavební práce 43.91 Pokrývačské práce 43.91.11 Práce na střešních konstrukcích ZAHRNUJE: - instalace střešních konstrukcí (krovů apod.) 43.91.19 Ostatní pokrývačské práce ZAHRNUJE: - pokládání střešních krytin z jakéhokoliv materiálu - instalace okapů a svodů, obíjení šindelem a stavbu plechových střech (klempířské práce) NEZAHRNUJE: - natírání střech (43.34.10) 43.99 Ostatní specializované stavební práce j. n. 43.99.10 Izolační práce proti vodě ZAHRNUJE: - izolace proti vodě na plochých střechách a střešních terasách
- 31 -
PROFEX 2/2012 - izolace proti vodě na vnějších pláštích konstrukcí (i podpovrchových) - izolace proti vlhkosti NEZAHRNUJE: - jiné izolační práce (43.29.11) 43.99.20 Lešenářské práce ZAHRNUJE: - stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin - pronájem lešení zahrnující jeho postavení a demontáž NEZAHRNUJE: - pronájem lešení nezahrnující jeho postavení a demontáž (77.32.10) 43.99.30 Beranění pilot; základové práce NEZAHRNUJE: - výkopové práce (43.12.12) - betonářské práce (43.99.40) 43.99.40 Betonářské práce ZAHRNUJE: - lití betonu do bednění a jiné práce obecně používající beton (základy, podkladové vrstvy, základové desky, sloupy, podpěry, podlahy atd.) - stavbu bednění a výztuh - zpevňování základů - stavbu bednění pro železobetonové konstrukce vyžadující specializované dovednosti nebo vybavení s ohledem na velikost, rozsah nebo použitou metodu - stavbu kupolí a tenkých betonových skořepin - ohýbání a sváření oceli pro železobetonové konstrukce NEZAHRNUJE: - prefabrikované stavební dílce z betonu (23.61.12) - beton připravený k lití (23.63.10) - stavební práce zahrnující povrchové úpravy ulic, silnic a veřejných chodníků (42.11.20) - výstavbu mostů a visutých dálnic (42.13.20) - výstavbu tunelů (42.13.20) 43.99.50 Montáž ocelových konstrukčních prvků ZAHRNUJE: - stavební práce na ocelových konstrukcích - instalace a montáž prefabrikovaných dílů z konstrukční oceli pro budovy a jiné konstrukce, jako jsou mosty, části mostových jeřábů (pokud jsou pevně spojeny s konstrukcí stavby nebo mají vlastní základy), stožáry elektrického vedení - instalace a montáž závěsových stěn (opláštění) - příslušné svářecí práce 43.99.60 Zednické práce ZAHRNUJE: - zdění cihel, tvárnic, usazování kamenů a jiné zednické práce NEZAHRNUJE: - pokládání podlahových krytin a nástěnných obkladů (43.33) - betonářské práce (43.99.40) 43.99.70 Montáž a stavba prefabrikovaných konstrukcí ZAHRNUJE: - instalace, montáž a stavbu prefabrikovaných staveb a konstrukcí - instalace všech typů městského mobiliáře (např. přístřešků na autobusových zastávkách, laviček) NEZAHRNUJE: - montáž a výstavbu budov (41.00.30, 41.00.40) - instalaci a montáž prefabrikovaných ocelových dílů (43.99.50)
- 32 -
PROFEX 2/2012 43.99.90 Ostatní specializované stavební práce j. n. ZAHRNUJE: - výstavbu továrních komínů - výstavbu žáruvzdorných vyzdívek pecí atd. - výstavbu otevřených (nezastřešených) plaveckých bazénů - výstavbu ozdobných krbů - čištění fasád (čištění parou, pískování apod.) - pronájem jeřábů a jiného vybavení, které nelze přiřadit určité stavební činnosti, s obsluhou - další specializované stavební práce j. n. NEZAHRNUJE: - půjčování stavebních strojů a vybavení s obsluhou pro specializované stavební práce (specializované stavební služby v sekci F) - půjčování stavebních strojů a vybavení bez obsluhy (77.32.10)
Postup v programu FINANCE při uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti podle §92a zákona o DPH Od období 01‐2012 se mění obsah číselníku pro rozlišení typu plnění takto: 0 = Bez rozlišení ... 1 = Dodání zlata ‐ §92b 2 = Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu ‐ §92d 4 = Poskytnutí stavebních nebo montážních prací, bez MJ ‐ §92e 5 = Zboží uvedené v příloze c.5 zákona (odpady, šrot) ‐ §92c Pro použití
u přijatých faktur je v nabídce: ‐(2)Konfigurace‐(2)Programové vybavení‐(3)Dan z přidané hodnoty nutno nastavit mezerníkem přepínač: [X] Nabízet typ plnění "Režim přenesení daňové povinnosti" do polohy [X]‐Zapnuto
DOŠLÉ FAKTURY Postup pořízení došlé faktury v režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2012: 1. Všechny údaje, až po fakturovanou částku pořídíte běžným způsobem. 2. Klávesou <Mezerník> nastavíme na hodnotu: (Typ dokladu se nalézá pod částkou k úhradě). 3. Klávesou otevřeme tabulku DPH v režimu přenesení DP. 4. Do sloupce vybereme kód z číselníku. Stiskem kláves <Mezerník> a potom <Enter> si můžeme nechat nabídnout seznam kódů stanovených GFŘ. Vybereme vhodnou položku číselníku (většinou 4 nebo 5) a po stisku klávesy <Enter> program doplní kód do tabulky DPH, včetně nava‐ zujících údajů (Text, u kódu 5 i měrnou jednotku). 5. Doplníme množství (u stavebních prací = 1) a hodnotu zboží bez daně. ´ Ve sloupci můžeme klávesou <Mezerník> přepínat sazbu daně (sazbu se nesnažte zadávat čís‐ lem). Ve sloupci můžete dále nastavit : 0‐Bez nároku, 1‐Plný nárok, K‐Koeficientem. 6. Nakonec zbývá doplnit <SuAu> = stejná položka jako v zaúčtování faktury. 7. Po stisku klávesy se vrátíte do hlavičky faktury. Klávesou se do‐ stanete do zaúčtování, kde můžeme k řádku doplnit účtování na podnikové jednotky.
- 33 -
PROFEX 2/2012 Přímo z tabulky zaúčtování si můžete klávesou kdykoliv odskočit do detailu řádku faktury s údaji pro zaúčtování přenesení daňové povinnosti.
Výstupy (1) Dan z přidané hodnoty (4) Hlášení (2) Přenesení daňové povinnosti ‐ CZ (1) Přehled plnění na vstupu Detailní výpis podle subjektu a dokladu obsahuje také součty s uvedením čísel řádku přiznání k DPH, kam se tyto hodnoty načítají.
Vystavené faktury Při vystavení faktury v režimu přenesení daňové povinnosti můžete postupovat v zásadě dvěma způsoby: A. Doplnění údajů přímou editací řádku faktury (pro opakované použití je to pracnější způsob) B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace (efektivní způsob, při opakovaném použití postačí jen vybrat položku z ceníku fakturace kde jsou všechny parametry již přednastaveny. Způsob A 1. Údaje hlavičky faktury vyplníte běžným způsobem, jakýmkoliv formulářem pro pořízení. 2. Do řádku faktury zapíšeme množství 3. Stiskem klávesy otevřete detail řádku faktury 4. Doplníte cenu za jednotku, ponecháme nulovou sazbu DPH a po přesunu na údaj klávesou <Mezerník> vyberete režim . 5. Po stisku klávesy <Enter> se dostaneme na údaj = Kód plnění podle GFŘ, klá‐ vesou <Mezerník> vymažete výchozí nulu a po stisku klávesy <Enter> vám program nabídne seznam kódů podle pokynu GFŘ (ve většině případů 4 nebo 5). 6. Ještě zbývá doplnit položky zaúčtování řádku faktury a klávesou uložíte změny. Program doplní z číselníku do krátkého textu řádku faktury popis zboží a do dlouhého textu řádku faktu‐ ry text: Způsob B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace je popsán v nabídce ‐ ‐ <prenes_dan_povin.pdf>. Zde najdete i detailní popis celého postupu při tu‐ zemském přenosu daňové povinnosti.
Výstupy V sestavách DPH jsou tyto faktury pak vypisovány s příznakem a v detailu řádku je vypisován v hranatých závorkách i kód plnění. Hlášení pro režim přenesení daňové povinnosti podle §92a Pro výstup dat do aplikace EPO byly vytvořeny nové formuláře a dále byla také upravena nabídka programu Výstupy ‐ ‐ ‐ : 1. Přehled plnění na vstupu 2. Hlášení k přenesení daňové povinnosti na vstupu 3. Přehled plnění na výstupu 4. Hlášení k přenesení daňové povinnosti na výstupu Pro správnou funkci exportu do aplikace EPO musí být stažena verze programu i změnové formulá‐ ře. K 12.1.2012 je k dispozici verze programu 20.00.02.
- 34 -
PROFEX 2/2012
Novela zákona o dani z nemovitostí č. 212/2011 Sb. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 21.6.2011 s účinností od 1.1.2012, byla k ní zveřejněna informace GFŘ č.j. 34100/11-3310-010560 z 15.11.2011. Ke změně došlo od roku 2012 u zdaňování tzv. plošných staveb (například komunikace, zpevněné plochy, chodníky, vyasfaltované manipulační plochy, pevně spojené panely ložené na podloží, betonové plochy a parkoviště…), pokud jsou používány k podnikání a jsou umístěny na pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako „OSTATNÍ PLOCHA“ nebo „ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ“. Velmi zjednodušeně řečeno se změna ve způsobu zdaňování týká výše uvedených pozemků, které jsou zpevněny stavbou bez svislé nosní konstrukce a jsou používány v souvislosti s podnikáním. V roce 2011 byly pozemky se zpevněnou plochu, používané k podnikání, zdaněny jedním ze dvou způsobů:
1) Zdaňovala se plošná stavba (zpevněná plocha) daní ze staveb v sazbě 2 Kč/m2 (zemědělství, lesní a vodní hospodářství) a 10 Kč u ostatní podnikatelské činnosti. Daň mohla být zvýšena koeficientem 1,5 podle §11/3b. Takto se zdaňovalo, pokud je na pozemku umístěna plošná stavba jako nemovitost ve smyslu občansko-právním. 2) V ostatních případech se zdaňovala zpevněná plocha jako pozemek daní z pozemků, většinou sazbou 0,20 Kč/m2. O tom, jakou sazbu poplatník daně použije, rozhodovalo, zda je zpevněná plocha nemovitostí ve smyslu občansko-právním. Právě posouzení toho, zda se u zpevněné plochy jedná o tento stavby, se vedly časté spory mezi správci daně a poplatníky. Mnohé případy končily soudním sporem. Soudy v těchto případech rozhodovaly rozdílně a i přes sjednocující rozsudky Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se judikatura dodnes zcela nesjednotila.
Novela pro rok 2012: Záměrem novely pro rok 2012 bylo zamezit výkladovým problémům, zda se má plošná stavba zdaňovat jako stavba nebo jako pozemek. Již není nutné rozlišovat, jestli je stavba nemovitou věcí. Zákon zavedl pojem ZPEVNĚNÁ PLOCHA POZEMKU, kterou se rozumí pozemek nebo jeho část splňující současně tyto podmínky: Pozemek je evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku OSTATNÍ PLOCHA nebo ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ Povrch pozemku je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Pokud jsou splněny obě podmínky, je tato zpevněná plocha pozemku, která je používána k podnikání, zdaněna pouze daní z pozemků novou sazbou 1 Kč/m2 (zemědělství, lesní a vodní hospodářství) nebo 5 Kč/m2 u ostatní podnikatelské činnosti. Tuto sazbu nelze zvýšit koeficientem 1,5. Pokud podmínky splněny nejsou, zdaňuje se jako pozemek běžnou sazbou. Nově jsou zpevněné plochy pozemků, užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní uváděny v daňovém přiznání s kódy X (zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství) a Y (průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní podnikatelská činnost).
Důsledky: Od roku 2012 jsou zpevněné plochy, které jsou stavbou podle stavebního zákona a současně jsou umístěny na pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, zdaňovány jako pozemky v sazbě daně 1/5 Kč/m2. Pokud je plošná stavba nemovitostí a je umístěna na pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, došlo ke snížení daně (dříve jako stavba 2/10 Kč, nově zpevněná plocha pozemku 1/5 Kč). Pokud je tato stavba umístěna na jiném pozemku, zdaňuje se jako stavba. V praxi se týká se především neveřejných komunikací, které jsou nemovitostí. - 35 -
PROFEX 2/2012 Pokud je zpevněná plocha stavbou podle stavebního zákona, ale není nemovitostí, došlo ke zvýšení zdanění z 0,20 Kč na 1/5 Kč. Pokud zpevněná plocha není stavbou podle stavebního zákona, zdaňuje se stejně – 0,20 Kč/m2. Novým problémem je v roce 2012 zjišťování, zda nějaká zpevněná plocha je stavbou ve smyslu stavebního zákona nebo nikoliv, tedy jestli máte použít sazbu 1/5 Kč, či 0,20 Kč/m2. Tabulka – zdanění zpevněných ploch v roce 2011 a 2012:
Zdanění daní z nemovitostí Typ zpevněné plochy
1) Stavba dle stavebního zákona), která je současně nemovitou věcí 2) Stavba dle stavebního zákona, která není samostatnou nemovitou věcí 3) Zpevněná plocha, která není stavbou
2012 2011 Daň ze staveb 2/10 Kč/m2 Daň z pozemku dle druhu (obvykle 0,20 Kč/m2)
Ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří Daň z pozemku 1/5 Kč/m2
Ostatní pozemky Daň ze staveb 2/10 Kč/m2 Daň z pozemku dle druhu
Daň z pozemku 0,20 Kč/m2
Zpevněné plochy pozemků jako předmět daně z pozemků (15.11.2011)
Na stránkách http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2701-11_Dodatek-ZpevPlochy.pdf je dále uveřejněn i dodatek ze dne 20.1.2011 k této informaci. Generální finanční ředitelství, Lazarská 7, Praha 1, PSČ 117 22, Odbor svodných agend Č.j. 34100/11-3310-010560 Informace k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vydané ve sbírce zákonů pod č. 212/2011 Zpevněné plochy pozemků jako předmět daně z pozemků Dnem 1.1.2012 nabývá účinnosti novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), kterou se podle ustanovení § 6 odst. 2 téhož zákona zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní stávají předmětem daně z pozemků se speciální sazbou daně. 1. Podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném od 1. 1. 2012, (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), se zpevněnou plochou pozemku rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Jedná se o definici zpevněné plochy pozemků pro účely zákona o dani z nemovitostí, která podléhá zvláštní sazbě daně dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Nová právní úprava se vztahuje pouze k pozemkům, evidovaným katastrem nemovitostí ve druzích pozemků zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha. Musí se jednat o pozemek, na němž se nachází stavba. Stavbou zpevňující povrch pozemku je stavba ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební zákon“); stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Vzhledem k použité formulaci „veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií“ je zřejmé, že stavební dílo musí být výsledkem stavební nebo montážní činnosti. Stavebním dílem nemůže být pouhé nahro-
- 36 -
PROFEX 2/2012 madění, případně složení stavebního materiálu na určitém místě. Ke vzniku stavebního díla musí být použity stavební nebo montážní technologie – tedy soubor určitých znalostí, dovedností nebo postupů, nutných k jeho vzniku; o stavebním díle není možné hovořit, pokud k jeho vzniku žádné takové schopnosti nebo znalosti třeba nebyly. Protože stavba musí při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu své životnosti vyhovovat základním požadavkům na stavby, což je především mechanická odolnost a stabilita stavby (§ 8 vyhlášky č. 268/2009Sb., o technických požadavcích na stavby), nelze za zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 zákona o dani z nemovitostí rozhodně považovat plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží z písku), či zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění. V této souvislosti lze zmínit také rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 31 Ca24/2002-27, v jehož odůvodnění se uvádí, že volně položené panely nelze považovat za stavbu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 stavebního zákona. Pokud by byly na pozemku provedeny pouze terénní úpravy podle § 3 odst. 1 stavebního zákona, nejedná se o zpevněnou plochu pozemku. Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona mimo jiné rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Pouhé vrstvení jednotlivých druhů materiálu nebo proces pouhé typové přeměny částí zemského povrchu (terénní úprava), není zhotovením stavby. Pro stanovení daně je rozhodující výměra zpevněné plochy pozemku stavbou v m2. Jedná-li se o stavbu nově provedenou, musí být dokončena natolik, aby byla schopna užívání. Pokud zbývající část pozemku není zpevněna stavbou, tato část pozemku se zdaňuje sazbou odpovídající druhu pozemku, evidovanému v katastru nemovitostí, tj. jako pozemek ostatní plochy – „G“ nebo zastavěné plochy a nádvoří – „E“. 2. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí nejsou předmětem daně z pozemků pozemky zastavěné stavbami uvedenými v § 7 odst. 1 nebo 2 v rozsahu půdorysu těchto staveb. Do režimu pozemků zpevněných ploch nespadají tedy např. veřejně užívané pozemní komunikace a jejich součásti či příslušenství - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (např. parkoviště u supermarketů), neboť jde o nemovité stavby sloužící veřejné dopravě, které nejsou dle ustanovení § 7 odst. 2 resp. odst. 3 zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb. Pozemky zastavěné stavbami sloužícími veřejné dopravě jsou prioritně vyloučeny z předmětu daně z pozemků. Veřejnými komunikacemi, respektive jejich součástmi, jsou také komunikace a parkovací plochy u čerpacích stanic pohonných hmot. 3. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) bod 1. nebo 2. zákona o dani z nemovitostí se použije sazba daně pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Zpevněná plocha je specifickým ztvárněním, zpracováním i užíváním pozemku, je podrobena zvláštní sazbě, která je diferencována podle dvou skupin podnikatelských činností. Zpevněnou plochou pozemku užívanou v souvislosti s podnikatelskou činností se rozumí zpevněná plocha pozemku, na níž není podnikatelská činnost přímo provozována, ale nelze ji využívat jinak než ve vztahu k této činnosti. Pojem „v souvislosti s podnikáním“ je nutno vykládat tak, že mezi podnikatelskou činností a využitím zpevněných pozemků musí existovat úzký vztah, kterým rozumíme aktivitu podnikatele, který disponuje s věcí ve svém vlastnictví (využití zpevněné plochy pozemku je v příčinné souvislosti s podnikatelskou činností). Jedná se např. o neveřejná parkoviště, která mohou být využívána pouze pro vozidla firmy, případně jejích zaměstnanců. Pod sazbu daně § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí se jako zpevněná plocha pozemku podřadí i zpevněná plocha pozemku v majetku podnikatele, splňující výše uvedená kriteria, která však není fyzicky využívána k podnikatelské činnosti, jestliže splňuje podmínky obchodního majetku podnikatele stanovené ustanovením § 6 odst. 1 obchodního zákoníku. Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. O stavu a pohybu majetku vedou účetní jednotky evidenci ve smyslu § 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
- 37 -
PROFEX 2/2012 Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, použije se pro celý pozemek sazba daně podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona o dani z nemovitostí podle druhu pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí. 4. Podle ustanovení § 6 odst. 6 zákona o dani z nemovitostí slouží-li zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se sazba daně uvedená v odstavci 2 písm. a) bodě 2. Slouží-li zpevněná plocha pozemku více podnikatelským činnostem, jimž přísluší různé sazby daně, přičemž je možno vymezit plochy užívané pro jednotlivé činnosti, budou tyto zpevněné plochy přiznány samostatně ve výměrách odpovídajících jednotlivým sazbám daně. Na výměře zpevněné plochy, na níž toto rozdělení není možné, neboť tato plocha je využívána pro druhy činností s různou výší sazby daně, zdaňuje se zpevněná plocha pozemku v této výměře s použitím sazby daně podle § 6 odst. 2 písm. a) bod 2. zákona o dani z nemovitostí, tj. 5 Kč/m2. 5. Podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona o dani z nemovitostí nejsou zpevněné plochy pozemků předmětem daně ze staveb. Nová úprava z důvodu jednoznačného zařazení zpevněných ploch pod daň z pozemků výslovně vyjímá stavby zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb. I když fakticky splňují podmínky předmětu daně ze staveb (tj. jsou-li samostatnou věcí), nebudou stavby zpevněných ploch pozemků na pozemcích druhu ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří předmětem daně ze staveb, ale jako určitá nově definovaná kategorie pozemku – zpevněná plocha užívaná pro podnikání - budou zdaněny pouze specifickou sazbou daně v rámci daně z pozemků. Rozdíl oproti dosavadní právní úpravě spočívá především ve výši sazeb daně. Protože stavby zpevněných ploch pozemků jsou vyloučeny z předmětu daně ze staveb, nelze na ně aplikovat koeficient 1,5 dle § 11 odst. 3 písm. b) daně z nemovitostí, který ve své působnosti může stanovit obec pouze pro vyjmenované stavby. 6. Podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o dani z nemovitostí jsou osvobozeny od daně z pozemků mj. také pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, zdravotnickým zařízením a zařízením sociální péče, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Záměrem tohoto ustanovení je nezatížit nemovitosti sloužící výslovně uvedeným veřejným účelům daní z nemovitostí a z osvobození vyloučit nemovitosti pronajímané či využívané k podnikatelským činnostem mimo uvedené obory. Pokud jsou zpevněné plochy těchto pozemků využívány pouze v souvislosti s provozem citovaných zařízení, nepovažují se za zpevněné plochy pozemků užívané pro podnikatelskou činnost. Stejně je nutno přistupovat také k pozemkům ve vlastnictví veřejných vysokých škol, osvobozeným od daně podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) zákona o dani z nemovitostí, pokud jsou využívány k činnosti, která je součástí akreditovaných studijních programů. 7. Postup při změně daně ze zpevněných ploch. Vzhledem k tomu, že vymezení zpevněné plochy pozemku jako předmětu daně z pozemků je změnou rozhodnou pro stanovení daně, neuvedenou v ustanovení § 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitostí, je poplatník povinen na zdaňovací období roku 2012 podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, v němž tuto novou skutečnost zohlední. Protože se mění zařazení zpevněných ploch do předmětu daně, nikoli jejich rozsah, nebudou mít poplatníci potíže s vymezením výměry plochy pozemků, která je zpevněna stavbou bez svislé nosné konstrukce. Skutečnou výměru zpevněné plochy není třeba pro účely přiznání k dani deklarovat geometrickým zaměřením či znaleckým posudkem. Nemá-li poplatník k dispozici dokumentaci s uvedením těchto údajů, uvede v daňovém přiznání výměry zjištěné vlastním měřením. Podle ustanovení § 92 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je povinen prokázat všechny skutečnosti uváděné povinně v daňovém přiznání, jestliže k tomu bude vyzván správcem daně.
- 38 -
