INSTALACE NOVÉ VERZE MZDY-ZEIS PRO ROK

Časopis pro uživatele programů

ZEIS

OBSAH 1. Základní změny v oblasti daní v roce 2008

1

2. MZDY – změny k 1.1.2008

14

Mzdy

14

Zákoník práce

18

Zákon o zaměstnanosti

23

Zdravotní pojištění

24

Pojistné na sociální zabezpečení

27

Důchodové pojištění

28

Nemocenské pojištění

28

Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění

31

Státní sociální podpora

32

Daň z příjmů ze závislé činnosti

32

Různé

37

INSTALACE NOVÉ VERZE MZDY-ZEIS PRO ROK 2008

38

Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: [email protected] © PROFEX AM, spol. s r.o., 2007, vyšlo 1. února 2008

PROFEX 1/2008

1.

ZÁKLADNÍ ZMĚNY V OBLASTI DANÍ V ROCE 2008

Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor, [email protected] Od roku 1993 až do konce roku 2007 se základ daně u zaměstnanců principielně stanovoval tak, že zdanitelný příjem zaměstnance se snížil o jím uhrazené odvody sociálního a zdravotního pojištění a takto snížený příjem byl základem pro výpočet daně. Protože výše odvodu ZP byla u zaměstnance 4,5% a SP 8%, u příjmů podléhajících pojistnému činil daňový základ (100 – 4,5 – 8) = 87,5% „hrubé mzdy“. Velmi zjednodušeně řečeno, např. v daňovém pásmu podléhajícímu 12% zdanění se nepočítala daň 12% z celé hrubé mzdy, ale pouze z 87,5%. Zdanění hrubé mzdy daní z příjmů v tomto daňovém pásmu bylo tedy ve skutečnosti pouze (0,87 x 12) = 10,44%.

DAŇ Z PŘ ÍJ MŮ

Závislá činnost v roce 2008 (včetně dopadů změn v sociálním a zdravotním pojištění) Sazba daně Od roku 2008 je u všech fyzických osob zrušena progresivní sazba daně (12%, 19%, 25%, 32% podle jednotlivých daňových pásem) a je nahrazena jedinou sazbou daně ve výši 15%. Od roku 2009 dále klesne na 12,5%.

Od roku 2008 se naopak příjem zaměstnance (v podstatě hrubá mzda) naopak zvyšuje o pojistné hrazené zaměstnavatelem. Zaměstnavatel odvádí ZP ve výši 9% a SP ve výši 26%. Daňový základ zaměstnance je proto od roku 2008 (100 + 9 + 26) = 135% jeho „hrubé mzdy“. Při jednotné sazbě daně 15% je proto reálné zdanění hrubé mzdy (1,35 x 15) = 20,25%.

Stejná sazba daně se uplatní i v případě srážkové daně podle §36 a v ostatních případech: •

•

U zaměstnanců bez podepsaného prohlášení k dani s příjmem podle §6 odst. 1 písm.a),d) do 5000 Kč měsíčně srážková daň 15% (stejně jako v roce 2007). Hranice 5000 Kč se posuzuje před zvýšením o podnikové ZP a SP (hrubá mzda 5000 Kč bude zdaněna srážkovou daní, základ srážkové daně u hrubé mzdy 5000 Kč bude 6750 Kč) Zaměstnanci bez podepsaného prohlášení k dani s příjmem podle §6 odst. 1 písm.a),d) vyšším než 5000 Kč se záloha na daň sráží ve výši 15 % - § 38h odst. 4 (v roce 2007 minimálně 20%) Honoráře za příspěvky autorů do novin a časopisů (do konce roku 2007 byla sazba srážkové daně 10%). Zvyšuje se hranice pro uplatnění srážkové daně z 3.000 Kč na 7.000 Kč Zdanění výher (do konce roku 2007 byla sazba srážkové daně 20%)

Tento princip se neuplatní např. u dohod o provedení práce, protože příjem z nich nepodléhá odvodům ZP a SP. Tabulka porovnávající princip reálného zdanění „hrubé mzdy“ v roce 2007 a 2008

daňové pásmo 2007

sazba daně 2007

skutečné zdanění hrubé mzdy 2007

0– 121200 Kč

12%

10,44%

Je jednou ze základních systémových změn ve zdaňování příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti. Princip superhrubé mzdy je zakotven v §6 odst.13 zákona o daních z příjmů:

121200 218.400 Kč

19%

16,63%

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

218400 – 331200 Kč

25%

21,88%

331200 Kč a více

32%

28,00%

•

•

sazba daně 2008

skutečné zdanění hrubé mzdy 2008

15%

20,25%

Princip superhrubé mzdy

-1-

PROFEX 1/2008 Praktické dopady nového principu stanovení daňového základu u zaměstnanců jsou takové, že u zaměstnanců s nižším příjmem by došlo ke zvýšení reálného zdanění jejich příjmů, u zaměstnanců s vyšším příjmem naopak dochází ke snížení reálného zdanění jejich „hrubé mzdy“.

Pokud bychom zjednodušeným způsobem porovnali výši nezdaněné „hrubou mzdu“ zaměstnance, který má pouze základní slevu na poplatníka v roce 2007 a v roce 2008:

Tento základní princip zdaňování superhrubé mzdy je dále modifikován dalšími doprovodnými opatřeními, eliminujícími jeho negativní vlivy. Aby nedošlo u zaměstnanců s nižšími příjmy k reálnému zvýšení jejich daňového zatížení, byly zvýšeny částky slev na dani. U zaměstnanců s vysokými příjmy je konečné daňové zatížení ještě sníženo stanovením tzv. stropu při stanovení vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění. Jedním z důsledků zavedení principu superhrubé mzdy je např. posílení pozice dohod o provedení práce, protože daňovým základem je v tomto případě skutečně pouze hrubá mzda (neodvádí se podnikové SP a ZP). U dohod o provedení práce proto nedochází k reálnému zvýšení daně z 15% na 20,25%.

Základní slevy na dani se pro rok 2008 výrazně zvyšují, ovšem od roku 2009 dojde opět k jejich částečnému snížení. Tyto slevy platí všechny fyzické osoby, nejen pro zaměstnance.

Tabulka: porovnání slev na dani v roce 2007 a následujících letech

Na poplatníka (nedůchodce)

sleva 24840 Kč, základ daně při 15% sazbě = 24840/15x100 = 165600 Kč = superhrubá mzda, hrubá mzda po snížení o „podnikový“ odvod ZP a SP = 165600/1,35 = 122667 Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě cca 10222 Kč.

•

Byl zrušen minimální základ daně – základní sleva na dani by byla vyšší než základ daně

•

Bylo zrušeno společné zdanění manželů – nahrazeno jednotnou sazbou daně a vyššími slevami

•

Bylo zrušeno ustanovení pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období – při jedné sazbě daně nemá smysl

Pro pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění byly zavedeny maximální vyměřovací základy i pro zaměstnance. Limit vyměřovacích základů je stanoven jako roční, jeho výše je zjednodušeně řečeno stanovena na 48násobek průměrné měsíční mzdy. Tato průměrná mzda je vypočítávána z průměrné mzdy o dva roky zpět po vynásobení inflačním koeficientem. Pro rok 2008 platí průměrná mzda 21.560 Kč (20050 x 1,0753). Maximální vyměřovací základ pro rok 2008 je 48 x 21560 = 1.034.880 Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě 86.240 Kč. Po jeho dosažení zaměstnanci nebude sráženo SP a ZP a zároveň se sníží i reálná sazba daně, protože nedojde k efektu superhrubé mzdy (z částky nad tento limit bude základ daně roven 100% hrubé mzdy, nikoliv 135%). To ještě více zvýhodňuje zaměstnance s vysokými příjmy proti roku 2007.

Daňový bonus na vyživované dítě lze nově uplatnit až do výše 52.200 Kč ročně. Do konce roku 2007 to bylo možné jen do výše 30.000 Kč.

rok 2008

2008:

Zavedení maximálních vyměřovacích základů SP a ZP

Systémovou změnou je možnost uplatnění slevy na poplatníka i u důchodců. Protože současně zůstalo zachováno osvobození důchodů do částky 198.000 Kč ročně, dochází k výraznému snížení míry zdanění u pracujících důchodců nebo důchodců s důchodem nad osvobozenou hranicí (198.000 Kč ročně odpovídá měsíčnímu důchodu 16.500 Kč).

rok 2007

sleva 7200 Kč, základ daně při 12% sazbě = 7200/12x100 = 60000 Kč, roční hrubá mzda před snížením o odvod SP a ZP = 60000/(10,125) = 68572 Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě cca 5715 Kč.

Opatření související se zavedením jednotné sazby daně

Zvýšení slev na dani

Sleva

2007:

rok 2009..

7200

24840

16560

Změna definice vyměřovacích základů ZP a SP

0

24840

16560

V roce 2007 platila definice vyměřovacího základu takto:

Na manžela

4200

24840

16560

Poživatel částečného invalidního důchodu

1500

2520

2520

Poživatel plného invalidního důchodu

3000

5040

5040

Držitel průkazu ZTP/P

9600

16140

16140

Student

2400

4020

4020

Daňové zvýhodnění na dítě

6000

10680

10200

Na poplatníka (důchodce)

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Nové znění platné od 1.1.2008 -2-

PROFEX 1/2008 nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci

Z této nové definice vyplývá, že odvodu pojistného nově podléhá i 1% ze vstupní ceny vozidla poskytnutého zaměstnanci i pro jeho soukromé účely. Navíc do základu daně nebude vstupovat vlivem superhrubé mzdy 1%, ale 1,35% ze vstupní ceny automobilu.

Grafy orientačně porovnávající výši daně ze závislé činnosti v roce 2007 a 2008: (částky výše hrubé mzdy uvedené ve zlomech křivky využívají zaokrouhlení základu daně na 100 Kč, proto úplně přesně neodpovídají výpočtům v jednotlivých daňových pásmech)

2007X2008 DPFO §6 bez vyživovaných dětí 2007 daň po slevě 2008 daň po slevě 80 000

70 000

60 000

40 000

30 000

20 000

10 000 122 740 68 571

138 515

378 515

249 600

457 143

0 roční příjem

2007X2008 DPFO §6 2 vyživované děti 2007 daň po slevě a zvýhodnění

2008 daň po slevě a zvýhodnění

80 000 70 000

daň po slevě a zvýhodnění

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 138 515

0 daňový bonus

daň po slevě

50 000

68 571

122 740

249 600

-10 000 -20 000 roční příjem

-3-

378 515

457 143

PROFEX 1/2008 žívání hospodářského roku (např. od 1.8. do 31.7.následujícího kalendářního roku). Až do konce roku 2007 platilo, že v těchto případech se použije sazba daně platná k poslednímu dni tohoto zdaňovacího období. Od roku 2008 platí, že se použije sazba daně platná k prvnímu dni zdaňovacího období.

Ostatní změny ve zdaňování závislé činnosti •

Péče zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců je u nich osvobozena od daně pouze za předpokladu, že nedochází ke zvýšení kvalifikace - § 6 odst. 9 písm. a). V praxi to znamená, že nesmí dojít ke zvýšení stupně vzdělání.

•

Pro osvobození přechodného ubytování u zaměstnanců je zaveden finanční limit 3,5 tis. Kč měsíčně - § 6 odst. 9 písm. i).

•

•

•

Příklad: Za hospodářský rok začínající 1.8.2007 a končící 31.7.2008 bude použita sazba platná k poslednímu dni zdaňovacího období, tedy v roce 2008 – 21% (ing.Bachor, MF ČR)

Pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a pojistného na soukromé životní pojištění se zavádí úhrnný limit pro obě plnění dohromady ve výši 24 tis. Kč od téhož zaměstnavatele - § 6 odst. 9 písm. p). V roce 2007 platila hranice 12000 Kč ročně u životního pojištění a 5% měsíčně ze základu pro SP u penzijního připojištění. V praxi to znamená, že se bude muset nápočtově sledovat úhrn obou poskytnutých příspěvků a od měsíce překročení limitu je začít zdaňovat.

Za hospodářský rok začínající 1.8.2008 a končící 31.7.2009 bude použita sazba platná k prvnímu dni zdaňovacího období, tedy v roce 2008 – 21% Změna nejčastěji používané sazby srážkové daně Od 1.1.2009 se sníží srážková daň podle §36 z 15% na 12,5%. Kromě jiného se tato sazba daně používá i při výplatě podílů na zisku nebo dividend společníkům obchodních společností - fyzickým osobám (pokud se vyplácí právnickým osobám, většinou je výplata od daně osvobozena).

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je u zaměstnance od roku 2008 jeho příjmem podle data úhrady. Do konce roku 2007 platilo, že příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl u zaměstnance příjmem měsíce za který obdržel mzdu, pokud je zaměstnavatelem poukázán do 8 dnů po zúčtování mezd. Naposled lze takto postupovat za období 12/2007 (§ 38h odst. 12, bod 9. přechodných ustanovení). Vzhledem k tomu, že již nebude v roce 2008 nutno pro osvobození sledovat limit 5% ze základu SP, nebude toto opatření způsobovat žádné komplikace.

V budoucnu budou mít tyto změny velký vliv na celkovou míru zdanění zisku vypláceného obchodními společnostmi svým společníkům. Příklad výpočtu: 1) Společnost s ručením omezeným dosáhla za rok 2006 zisk před zdaněním 1 mil.Kč a celý ho vyplatila svým společníkům v roce 2007:

V souvislosti se zavedením tzv. superhrubé mzdy jsou nově náležitostí mzdového listu i částky pojistného hrazeného zaměstnavatelem - § 38j odst. 2 písm. e) bod 3.

Daň z příjmů právnických osob za 2006: 1.000.000 x 0,24 = 240.000 Kč

Princip změn u osob samostatně výdělečně činných – podnikatelé FO

rok

Zisk po zdanění: 1.000.000 – 240.000 = 760.000 Kč

Pro podnikatele fyzické osoby platí stejné sazby daně a slevy na dani jako pro zaměstnance – viz výše. Kromě těchto společných změn je u podnikatelů – fyzických osob nejdůležitější změnou to, že nebudou moci snižovat svůj daňový základ o zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Je to v podstatě obdobné opatření jako zavedení superhrubé mzdy u zaměstnanců.

Srážková daň při výplatě zisku společníkům: 760.000 x 0,15 = 114.000 Kč Netto vyplaceno společníkům: 114.000 = 646.000 Kč

Maximální vyměřovací základ pro ZP a SP se zvyšuje ze 486.000 Kč v roce 2007 na 1.034.880 Kč v roce 2008.

760.000

–

Celkové daňové zatížení: (1.000.000 646.000) / 1.000.000 x 100 = 35,4 %

–

2) Pokud by se tento zisk vyplácel až v roce 2009, odváděla by se srážková daň pouze ve výši 12,5 %:

Byl zrušen minimální základ daně.

Daň z příjmů právnických osob za 2006: 1.000.000 x 0,24 = 240.000 Kč

Ostatní změny sazeb daně

rok

Zisk po zdanění: 1.000.000 – 240.000 = 760.000 Kč

Změna sazby daně u právnických osob

Srážková daň při výplatě zisku společníkům: 760.000 x 0,125 = 95.000 Kč

Postupně dojde ke snížení sazby daně u právnických osob. V roce 2006 a 2007 platila sazba daně 24%. Pro rok 2008 je platná sazba daně 21%, pro rok 2009 platí 20% a od roku 2010 19%.

Netto vyplaceno společníkům: 95.000 = 665.000 Kč

Změnil se postup v případech, kdy zdaňovacím obdobím není kalendářní rok. Nejčastějším případem pou-4-

760.000

–

PROFEX 1/2008 Celkové daňové zatížení: (1.000.000 665.000) / 1.000.000 x 100 = 33,5 %

Novela neobsahuje žádné přechodné ustanovení, to znamená, že i automobily zařazené před 1.1.2008 se přeřadí do odpisové skupiny 2 a prodlouží se u nich doba odpisování. Pro výpočet odpisů za rok 2008 se použijí roční odpisové sazby (u lineárních odpisů) nebo koeficienty (u zrychlených odpisů) platné pro 2.odpisovou skupinu v roce 2008.

–

Tabulka celkového daňového zatížení vypláceného zisku společníkům v následujících letech: Výsledek hospodaření (zisk) dosažený za rok

daň z příjmů PO v %

sazba srážkové daně v%

celkové daňové zatížení

2006 nebo 2007 rozdělený společníkům do 31.12.2008:

24

15

35,4 %

2006 nebo 2007 rozdělený společníkům po 31.12.2008:

24

2008

21

12,5

30,8 %

2009

20

12,5

30,0 %

2010

19

12,5

29,1 %

Tabulka vyjadřující porovnání základního procenta odpisů ze vstupní ceny v jednotlivých letech odpisování automobilů kategorie M1 a N1. V levém sloupečku jsou uvedena tato procenta pro případ, pokud majetek byl zcela odepsán před 1.1.2008 a v pravém sloupečku porovnání s majetkem zařazeným po 1.1.2008. lineární odpisy

12,5

zrychlené odpisy

33,5 %

Změna sazby srážkové daně u nájemného a nájemného z finančního leasingu Byla zvýšena sazba srážkové daně v případě, že česká společnost nebo fyzická osoba má uzavřenu smlouvu o finančním leasingu s partnerem ze zahraničí. V těchto případech se z hodnoty nájemného odváděla do konce roku 2007 srážková daň ve výši 1%, od 1.1.2008 se odvádí srážková daň ve výši 5%. Pokud by smlouva o zamezení dvojího zdanění stanovila sazbu daně nižší, má tato sazba přednost.

před 1.1.2008

po 1.1.2008

před 1.1.2008

po 1.1.2008

1.rok

14,2%

11 %

25%

20%

2.rok

28,6 %

22,25 %

37,5%

32%

3.rok

28,6 %

22,25 %

25%

24%

4.rok

28,6 %

22,25 %

12,5%

16%

5.rok

již odepsáno

22,25 %

již odepsáno

8%

celkem

100%

100%

100%

100%

Pokud byl automobil zařazen do užívání před 1.1.2008 a k tomuto datu ještě není zcela odepsán, přetřídí se do 2.OS.

Byla snížena sazba srážkové daně v případě, že česká společnost nebo fyzická osoba má uzavřenu nájemní smlouvu s partnerem ze zahraničí. V těchto případech se z hodnoty nájemného odváděla do konce roku 2007 srážková daň ve výši 25%, od 1.1.2008 se odvádí srážková daň ve výši 15%. Pokud by smlouva o zamezení dvojího zdanění stanovila sazbu daně nižší, má tato sazba přednost.

Příklad: osobní automobil se vstupní cenou 400.000 Kč, zařazený v roce 2006, rovnoměrné odpisy: ROK

Výpočet odpisů

2006

400.000 x 0,142 = 56.800 Kč (OS 1a, sazba 14,2 % = 1.rok odpisování)

Změny v uplatňování daňových nákladů a výnosů

2007

400.000 x 0,286 = 114.400 Kč (OS 1a, sazba 28,6 % = další roky odpisování)

Odpisování hmotného majetku

2008

400.000 x 0,2225 = 89.000 Kč (OS 2, sazba 22,25 % = další roky odpisování)

Od 1.1.2008 se zcela ruší odpisová skupina 1a. V této odpisové skupině byly do 31.12.2007 zařazeny následující položky:

2009

400.000 x 0,2225 = 89.000 Kč (OS 2, sazba 22,25 % = další roky odpisování)

2010

400.000 x 0,2225 = 89.000 Kč (OS 2, sazba 22,25 % = další roky odpisování) je větší než zůstatková cena k 1.1.2010 = 50.800 Kč, můžeme odepsat pouze do výše vstupní ceny. Odpis za rok 2010 se rovná 50.800 Kč

(1a-1) SKP 34.10.2 motocyklů)

Motorová

vozidla

(kromě

(1a-2) SKP 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1

Doba odepisování se prodloužila na 5 let.

Tyto položky jsou přeřazeny do odpisové skupiny 2. V praxi to znamená, že doba odpisování u osobních automobilů kategorie M1 a nákladních automobilů kategorie N1 se prodlužuje ze 4 roků na 5 let.

Tato nepříjemná změna má pro daňové poplatníky i jeden kladný dopad. Zákon o rezervách umožňuje -5-

PROFEX 1/2008 tvořit rezervu na opravu hmotného majetku pouze u majetku, jehož doba odpisování je pět let a více (§7, odst.1). Z toho vyplývá, že od roku 2008 bude možné tvořit rezervy i na opravy osobních automobilů a nákladních automobilů kategorie N1.

ročně, od roku 1998 20% ročně. Tato možnost byla naposled v roce 2007. Od roku 2008 již tento odpis není možný. Poplatníci, kteří tyto pohledávky neodepíší daňově do konce roku již musí postupovat v souladu s jinými ustanoveními zákona o daních z příjmů nebo je odepsat nedaňově. Speciálně jsou řešeny tyto pohledávky u poplatníků, kteří přešli z daňové evidence na vedení účetnictví.

Leasing Od 1.1.2008 se zpřísnily podmínky pro to, aby se nájemné u finančního leasingu mohlo stát daňovým nákladem. Do konce roku 2007 platilo, že minimální doba nájmu musí být delší než 20% stanovené doby odpisování, nejméně však 3 roky (u nemovitostí 8 let). Od 1.1.2008 musí být minimální doba nájmu stejná nebo delší jako doba odpisování, u nemovitostí minimálně 30 let. Tím byl zrušen jeden z důvodů, proč se majetek pořizoval formou finančního leasingu – náklady ne pořízení majetku bylo možné promítnout do daňových nákladů za kratší dobu než pokud by se majetek odpisoval jako vlastní. Jediným závažným důvodem pro pořizování majetku formou finančního leasingu tak u podnikatelů zůstane pouze jednodušší způsob získání finančních prostředků než v případě financování tohoto majetku jako vlastního na úvěr.

Odpis zásob do daňových nákladů Výdaje na likvidaci zásob jsou za stanovených podmínek daňovým nákladem - § 24 odst. 2 písm. zg), § 25 odst. 1 písm. n) a § 25 odst. 2.

výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace

Novela obsahuje přechodné ustanovení (bod 12). Prodloužení minimální doby nájmu u finančního leasingu se týká pouze smluv uzavřených 1.1.2008 a později. U smluv o finančním leasingu uzavřených do 31.12.2007 se minimální doba nájmu bude i po 1.1.2008 posuzovat postaru. Např. u osobních automobilů a nákladních automobilů kategorie N1 bude stačit, pokud doba nájmu bude sjednána na 36 měsíců.

toto ustanovení lze chápat jako výjimku z ustanovení §25 odst.1 písm.n:

Za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24

Pokud bude uzavřena smlouva o finančním leasingu v roce 2008, u osobních i nákladních automobilů musí být doba nájmu minimálně 5 let (odpisují se ve 2.odpisové skupině). Pokud nebude tato doba nájmu dodržena, nájemné nebude uznáno jako daňový náklad a majetek bude možné odpisovat až po přechodu vlastnického práva (po ukončení leasingové smlouvy) – nájemné neuznané jako daňový náklad zvýší k datu pořízení vstupní cenu majetku pro účely daňového odpisování (§29 odst.1 písm.a ZDP).

Dodanění promlčených zvýšení základu daně

závazků

=

§23, odst.3, písm.a, bod 12 zákona o daních z příjmů nově stanoví, že základ daně se zvyšuje o hodnotu neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela. Zákon dále stanoví, na které závazky se toto ustanovení nevztahuje. Z tohoto výčtu lze zjednodušeně odvodit, že dodanění se týká pouze těch závazků, které v minulosti snížily základ daně a nebyly zúčtovány do daňových výnosů (v podstatě se tedy jedná o ty závazky, u kterých bylo možné na straně věřitele tvořit daňové opravné položky).

Omezení vstupní ceny u osobních automobilů Bylo zrušeno omezení vstupní ceny pro osobní automobily do výše 1.500.000 Kč. Stejně tak bylo zrušeno toto omezení i pro osobní automobily pořizované formou finančního leasingu. Novela obsahuje přechodné ustanovení (bod 17), které stanoví, že u osobních automobilů zařazených do hmotného majetku před 1.1.2008 se i po 1.1.2008 bude odpisovat z omezené vstupní ceny.

Podle výkladu MF se nejedná o nějaký trest, ale pouze vypořádání nezdaněného prospěchu dlužníka vzniklého odběrem neuhrazeného plnění. Dlužníci se tímto ustanovením spoluúčastní na dopadech, které vznikly veřejným rozpočtům v souvislosti s jimi neuhrazenými pohledávkami z důvodu tvorby daňově uznatelných opravných položek u věřitelů. Nejedná se přitom o nevratné zdanění, protože v případě úhrady těchto závazků lze v období, ve kterém došlo k úhradě, základ daně zase snížit.

Zrušení „salámové“ metody daňového odpisu pohledávek Starý blok pohledávek (neuhrazené pohledávky se splatností do konce roku 1994) bylo možno odepisovat tzv. salámovou metodou. V letech 1995 až 1997 10% -6-

PROFEX 1/2008

§23, odst.3, písm.a, bod 12.

Důvody zavedení těchto opatření

základ daně se zvyšuje o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu, pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu) a u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví

K zavedení těchto omezení vedly státní správu především dva základní důvody: -

aby se alespoň částečně zamezilo spekulativnímu financování podniků dluhem místo vkladem do vlastního kapitálu a tím se zároveň zamezilo i jednomu typu daňové optimalizace. Cena peněz, kterou podnik používá pro své podnikání je vyjádřena buďto úrokem v případě, že si tyto peníze půjčí nebo vyplácenými podíly na zisku (dividendou) v případě, že používá peníze vložené. Vyplácené dividendy nejsou daňově uznatelným nákladem, vyplácené úroky z úvěrů a půjček obecně ano. Velké zahraniční společnosti využívají těchto disproporcí k tomu, aby převáděly finanční prostředky získané ze zdrojů na území ČR do zahraničí a přitom si v ČR formou úroků snižují základ daně z příjmů, která je příjmem českého státního rozpočtu

-

společnosti, u kterých je podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech vyšší (přiměřený), jsou finančně stabilnější a nejsou obecně tak náchylné k insolvenci (platební neschopnosti).

Princip §25 odst.1 písm.w obsahuje čtyři testy (kritéria) pro to, aby finanční náklady (nejen úroky) byly daňově uznatelné: 1) 2) 3)

4)

Maximální povolená úroková míra – nad limit budou finanční náklady nedaňové Daňově neuznatelné budou finanční náklady na podřízené úvěry a půjčky Finanční náklady na úvěry, pokud je výše úroků vázána na dosažený hospodářský výsledek – budou vždy daňově neuznatelné Test podkapitalizace – od roku 2008 se mění poměry stavu vlastního kapitálu k průměrnému stavu úvěrů a půjček a rozšiřuje se okruh poplatníků, na které se test vztahuje

Co jsou finanční náklady? V minulosti se testovaly pouze úroky z úvěrů a půjček. Nově se testují všechny finanční náklady. Tyto finanční náklady zákon definuje jako úroky z úvěrů a půjček a související náklady včetně nákladů na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků na záruky.

Protože toto ustanovení pravděpodobně bude v praxi vyvolávat řadu problémů, 21.1.2008 bude jednat KOV KDP a MFČR. Na pořadu jednání je např. postup v případě závazků z titulu úroků z úvěrů a půjček, nákladů na účtech časového rozlišení, závazkům z titulu nakoupených zásob, dlouhodobého majetku.

Ministerstvo financí ČR vydalo sdělení (Č.j.15/103 445/2007-151), ve kterém přesněji definuje, které náklady jsou souvisejícími finančními náklady a které nikoliv:

Omezení daňové uznatelnosti finančních nákladů (především úroky a poplatky)

Souvisejícími finančními náklady jsou: •

Zákon obsahuje tři nová a jedno staronové ustanovení o omezení daňové uznatelnosti finančních nákladů. V původním zákoně bylo pouze ustanovení o tzv.“podkapitalizaci“ uvedené v §25 odst.1 písm.w a týkalo se pouze spojených osob. Toto ustanovení bylo zcela přepracováno a může se dotknout nově všech poplatníků (nejen spojených osob).

• • -7-

Náklady na zajištění ve smyslu nákladů na obstarání úvěru (např. znalecký posudek vyžadovaný a vyhotovený bankou, ovšem ne posudek vyhotovený jiným subjektem –nutno posuzovat individuálně) Poplatky za zpracování úvěru (např. poplatky za posouzení žádosti a ohodnocení rizika, administrativní náklady Poplatky za bankovní záruky

PROFEX 1/2008 • • • • • • • •

12M PRIBOR 4,23%. Tomu by odpovídala max. výše úrokové sazby 8,23%.

Poplatky za přechod k jiné bankovní instituci Jiné poplatky přímo související s úvěrem nebo půjčkou, které by mohly suplovat úrokový náklad Provize zprostředkovateli půjčky Poplatky za vedení úvěrového účtu a správu úvěru Poplatky za rezervaci prostředků k čerpání Poplatky za rezervované nečerpané prostředky Poplatky za předčasné splácení úvěru Poplatky za změnu typu úrokové sazby nebo typu úročení

b) Obdobně maximální výše daňově uznatelných úroků z úvěrů a půjček poskytnutých v cizí měně je stanovena do výše pohyblivé úrokové sazby, tzv. 12-měsíční LIBOR, jako nejběžněji používanou referenční sazbu v Evropě. Podle údajů ČNB se do této sazby vejde asi 98,5% nově poskytovaných úvěrů českým podnikům.

Souvisejícími finančními náklady nejsou: • • • • • •

2)

Odměna ručiteli (vyjma bankovní záruky a jiných obdobných poplatků bance) Penále či jiná sankce za nesplácení úvěru Kurzové rozdíly Náklady na zajištění úvěrového rizika věřitele (např. vyhotovení zástavní smlouvy) Náklady na zajištění úrokového, měnového aj. rizika dlužníka (např. zajišťovací deriváty) Náklady na poradenství (např. bankovní, strukturování financování)

Podřízené úvěry a půjčky

Jsou v podstatě půjčky nebo úvěry, které vykazují částečně znaky vlastního kapitálu. Definice těchto úvěrů a půjček je odvozena jednak od ustanovení §34 zákona č.190/2004 Sb., o dluhopisech. Jsou to půjčky, které v případě a) vstupu emitenta do likvidace, b) prohlášení konkurzu na majetek emitenta, c) povolení vyrovnání

Do testovaných finančních nákladů se nezahrnují finanční náklady z: •

úvěrů a půjček (nebo jejich části), u kterých byly úroky a související náklady zúčtovány do vstupní ceny majetku

•

náklady vzniklé v souvislosti s prokazatelně poskytnutými bezúročnými úvěry a půjčkami

d) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Obdobně podle ustanovení § 172 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, se za podřízenou pohledávku považuje pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky, případně ostatních pohledávek dlužníka.

Na co se testy vztahují? -

U finančních nákladů vzniklých z titulu přijaté půjčky nebo úvěru od spojené osoby ve smyslu §23 odst.7 se všechny testy provádějí vždy.

-

U finančních nákladů vzniklých z titulu přijaté půjčky nebo úvěru od jiných než spojených osob se testy provádějí pouze tehdy, pokud celková hodnota finančních nákladů za zdaňovací období je vyšší než 1.000.000 Kč.

3) Finanční náklady na úvěry a půjčky, kde úrok je odvozován od výsledku hospodaření Za finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční náklady stanou splatnými, jsou zcela nebo zčásti odvozovány od výsledku hospodaření (zisku) poplatníka, se považují finanční náklady z takových smluv o úvěrech a půjčkách, ze kterých věřitel nenese typické riziko věřitele, ale riziko investora.

Časové souvislosti Zákon obsahuje přechodná ustanovení, která v podstatě odkládají v některých případech účinnost těchto opatření: -

-

v roce 2008 a 2009 se nové testy budou vztahovat pouze na smlouvy o úvěrech a půjčkách uzavřených po 31.12.2007 a na dodatky smluv, uzavřených před tímto datem (bod 13 Přechodných ustanovení)

Mezi uvedené finanční výdaje náklady se tedy nezahrnují finanční náklady ze smluv o úvěrech a půjčkách, kde: •

od roku 2010 se nové testy budou vztahovat na všechny smlouvy o úvěrech a půjčkách

•

Podstatné detaily 1)

Přípustná výše daňově uznatelných úroků ve vazbě na úrokovou míru.

a) Maximální výše daňově uznatelných úroků z úvěrů a půjček, které budou muset být testovány, poskytnutých v Kč je stanovena do výše pohyblivé úrokové sazby, tzv. 12-měsíční PRIBOR, kterou zveřejňuje Česká národní banka, zvýšené o čtyři procentní body. Používá se vždy sazba k poslednímu dni každého měsíce. K 31.12.2007 činila hodnota

závislost výše finančních nákladů na zisku je inverzní, tj. čím vyšší zisk, tím nižší finanční náklady (vyšší ziskovost dlužníka vyjadřuje nižší míru věřitelského rizika, a tedy nižší úrokovou sazbu) úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, bude funkcí jiného ekonomického ukazatele než výsledku hospodaření, např. výnosů, odpisů apod.

4) Test podkapitalizace Princip tohoto testu zůstane zachován. Budou ale platit jiné parametry pro úvěry a půjčky poskytnuté od spojených osob a jiné pro úvěry a půjčky poskytnuté od nespojených osob. -8-

PROFEX 1/2008 •

nařízení č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Spojené osoby: Poměr dluhu a vlastního kapitálu u běžných společností může být maximálně 2:1 (dříve 4:1)

•

Odčitatelné položky z vypořádaných majetkových podílů

Nespojené osoby: Poměr dluhu a vlastního kapitálu u běžných společností může být v roce 2008 maximálně 6:1, od roku 2009 max. 4:1.

Tyto odčitatelné položky byly upraveny do konce roku 2007 ve dvou paragrafech ZDP – v §34 a v §40 (Přechodná a závěrečná ustanovení).

Samozřejmě i pro tyto testy platí úlevy uvedené v úvodu (nad 1.000.000 Kč u nespojených osob, odlišný postup v letech 2008 a 2009).


§34 odst. 9 řešil vypořádání majetkových nároků, ke kterým došlo v letech 1993 až 2005. Poplatník si mohl od základu daně odečíst 50% z částky, kterou vypořádal v tomto období. Na uplatnění tohoto nároku bylo 5 let, počínaje rokem 2005. Nárok tedy musí být uplatněn v některém ze zdaňovacích období 2005 až 2009.

Ostatní změny v daňové uznatelnosti nákladů •

Daňová uznatelnost nákladů na přechodné ubytování není v § 24 odst. 2 výslovně uvedena, lze ji řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

•

Daňová uznatelnost příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance není ZDP výslovně řešena, lze ji řešit (v libovolné výši) zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

•

Daňová uznatelnost pojistného na soukromé životní pojištění není ZDP výslovně řešena, lze ji řešit (v libovolné výši a na libovolné pojištění) zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

•

Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na kulturní pořady a sportovní akce je výslovně vyloučen z daňových nákladů - § 25 odst. 1 písm. h) bod 1.

•

Nepeněžní poskytnutí použití rekreačního, zdravotnického či sportovního zařízení, mateřské školky a jeslí apod. je (až na výjimky uvedené v §24 odst.2 písm.j) výslovně vyloučeno z daňových nákladů zaměstnavatele § 25 odst. 1 písm. h) bod 2.

•

Poskytnutí rekreace a zájezdů zaměstnanci do limitu pro osvobození tohoto plnění na straně zaměstnance (podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP do 20 tis. Kč ročně) je výslovně vyloučeno z daňových nákladů zaměstnavatele - § 25 odst. 1 písm. h) bod 3.

•

Náklady na provoz vlastních zařízení pro přechodné ubytování zaměstnanců převyšující výnosy jsou daňově neuznatelné s výjimkou přechodného ubytování. Daňově uznatelné tak mohou být např. i náklady na provoz vlastních bytů či rodinných domů sloužících pro přechodné ubytování zaměstnanců § 25 odst. 1 písm. k).

•


§40 odst.25 zcela nesystémově řešil odčitatelnou položku ve výši 100% z vypořádaných majetkových nároků, ke kterým došlo v roce 2005 nebo později. V roce 2005 to vedlo k situaci, že podíly vypořádané v tomto roce bylo možné odečíst od daňového základu ve výši 50% + 100%, tedy celkem 1,5 násobek vypořádaných nároků. V roce 2006 a 2007 bylo možno uplatnit vypořádané nároky ve výši 100% Od roku 2008 jsou odčitatelné položky upraveny pouze v §34 odst.9 až 12: (9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, (dále jen "majetkový podíl"), nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009. (10) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatník v průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupník oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu. To se nevztahuje na postupníka, který pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu dále postoupil. Takto lze postupovat naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce 2009 (11) Pro stanovení výše odpočtu od základu daně podle odstavců 9 a 10 se plnění v nepeněžní formě ocení takto: a) hmotný majetek cenou podle oceňovacího předpisu platného v době, kdy se toto plnění uskutečnilo,

Hodnota nealkoholických nápojů poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti je nedaňovým nákladem - § 25 odst. 1 písm. zn). Netýká se ochranných nápojů ani zásobování zaměstnanců na pracovišti pitnou vodou dle

b) zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastními náklady, c) cenné papíry nominální hodnotou. -9-

PROFEX 1/2008 Pokud je v dohodě o vypořádání majetkového podílu nebo v dohodě o úhradě za postoupenou pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu stanovena cena konkrétního plnění, anebo je tato cena uvedena na dokladu vystaveném či navazujícím na výše uvedenou dohodu, lze pro účely odpočtu použít tuto cenu.

ZÁK ON O R EZ ER VÁCH

„Významné“ pohledávky Zpřísňuje se tvorba opravných položek k nepromlčeným pohledávkám. Novela zavedla novou kategorii těchto pohledávek, tzv. „významných pohledávek“. Za tyto pohledávky jsou považovány takové, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku jejich vzniku byla větší než 200.000 Kč. Předpokládá se, že u takto vysokých pohledávek by zodpovědný věřitel měl vždy přistoupit k nějakému způsobu vymáhání. Proto je u těchto pohledávek od roku 2008 povolena tvorba daňových opravných položek pouze v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení. Postup je tedy u těchto pohledávek stejný, jako když u ostatních pohledávek chcete vytvářet vyšší opravné položky než 20%.

(12) Ustanovení odstavců 9 až 11 se uplatní i při vypořádání majetkového podílu člena družstva nebo společníka společnosti anebo jeho části, pokud je evidován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto členovi nebo společníkovi. Základní změnou od 1.1.2008 je, že u odčitatelnou položku za vypořádané podíly vypořádané v běžném roce lze uplatnit v roce 2008 pouze ve výši 50% a stejný postup bude i v roce 2009. V roce 2010 již nebude možné uplatňovat žádné odčitatelné položky tohoto charakteru. Pro rok 2008 tedy platí:
Je možné uplatnit zbývající část neuplatněné odčitatelné položky z vypořádaných podílů v letech 1993 až 2005 (do výše 50% z vypořádaných podílů podle §34 odst.9)

Technické zpřesnění u nevýznamných pohledávek Do zákona byl doplněn text, že jednorázová tvorba daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám do 30.000 Kč je možná i v průběhu zdaňovacího období (stejně jako je to možné při tvorbě ostatních opravných položek podle §8a).


Je možné uplatnit odčitatelnou položku ve výši 50% z podílů vypořádaných v roce 2008

Ostatní změny Zpřísnění osvobození příjmů z prodeje akcií u fyzických osob

Z M ĚN Y V D PH PRO ROK 200 8

Příjem z převodu cenných papírů (nezahrnutých do obchodního majetku) je osvobozen po 6 měsících držby pouze v případě jde-li o investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování, tedy o cenné papíry obchodovatelné na regulovaném trhu cenných papírů, a převodce na příslušné společnosti měl v době 24 měsíců před prodejem maximálně 5% podíl (§ 4 odst. 1 písm. w).

Nejdůležitější změnou v zákoně o DPH je změna snížené sazby DPH z 5% na 9%. Tato změna je na první pohled velmi jednoduchá, v praxi může dojít v této souvislosti k některým problémům, zejména při vyúčtování záloh, případně při prodeji nemovitostí. Program FINANCE – v nabídce Nastavení – Konfigurace – Programové vybavení – Daň z přidané hodnoty – Účtování a sazby je nutné přidat novou položku: Pro datum od 1.1.2008 je nutno nastavit sníženou sazbu ve výši 9%. Pokud někdo toto opomenul, hrozí mu doměrek od správce daně, protože zdaňuje na výstupu 5% DPH místo 9%.

Toto nové znění § 4 odst. 1 písm. w) se nevztahuje na cenné papíry nabyté do konce roku 2007 – u cenných papírů nabytých do 31. 12. 2007 se osvobození od daně z příjmů FO posuzuje dle § 4 odst. 1 písm. w) účinného do 31. 12. 2007, tj. ve vazbě na 6měsíční časový test jejich držby (s výjimkou cenných papírů zahrnutých do obchodního majetku) [bod 3. přechodných ustanovení].

Postup při vyúčtování přijatých záloh v souvislosti se změnou snížené sazby DPH od 1.1.2008 z 5% na 9%.

Nejsou-li splněny podmínky pro osvobození příjmů z převodu cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. w) držených déle než 6 měsíců, uplatní se pro tento převod cenných papírů osvobození až po 5 letech držby. Např. příjem z převodu obchodního podílu na s. r. o. je osvobozen po 5 letech účasti ve společnosti stejně jako příjem z převodu majetkového podílu na a. s. (příjem z převodu cenných papírů).

V praxi mohou působit problémy zálohy přijaté v roce 2007, pokud podléhaly snížené sazbě a jsou vyúčtovávány až v roce 2008. Zde je nutno si uvědomit základní pravidlo - pokud jste přijali zálohu na budoucí zdanitelné plnění a řádně odvedli daň z přijaté platby, je DPH z této přijaté platby „definitivně“ vypořádaná, přestože dosud nedošlo ke zdanitelnému plnění (nejedná se tedy o jakousi zúčtovatelnou „zálohu“ DPH, ale o konečnou, řádně odvedenou daň). Proto při následném skutečném dodání služby nebo zboží není základem daně cena sjednaná za službu nebo zboží, ale základem daně je tato cena snížená o základ daně, ze kterého již byla daň odvedena ke dni přijetí platby. Tento postup platí v případě, že po přijetí zálohy ná-

Zrušení osvobození z hypotečních zástavních listů Osvobození výnosů z hypotečních zástavních listů se ruší, zrušení platí pro hypoteční zástavní listy emitované až počínaje 1. 1. 2008 [bod 4. přechodných ustanovení].

- 10 -

PROFEX 1/2008 sledně skutečně dojde ke zdanitelnému plnění (služba nebo zboží je skutečně dodáno).

§36 Základ daně

níkům musíte odvádět DPH na výstupu. Dnem zdanitelného plnění při přeúčtování je den zjištění výše přeúčtovávané částky (podle §21, odst.7, písm.j) – tento den s velkou pravděpodobností nastane teprve tehdy, až obdržíte fakturu od dodavatele, tedy v roce 2008. Při přeúčtování nájemníkům proto musíte uplatnit sazbu DPH platnou ke dni zdanitelného plnění, tedy 9%. Protože ze záloh přijatých od nájemníků se žádná DPH neodváděla (§21 odst.2), budou mít vaši nájemníci celou spotřebu tepla a vody zatíženou sazbou daně 9%, přestože spotřeba proběhla v roce 2007. Ministerstvo financí ČR vydalo sdělení, které v podstatě potvrzuje tento postup. Problém lze vyřešit tak, že výši přeúčtovávané částky zjistíte ještě v roce 2007 (např. mimořádným odečtem provedeným ještě v roce 2007) a nájemníkům přeúčtujete tyto spotřeby „nadvakrát“ – jednou k 31.12.2007 se sazbou 5% a zbytek v roce 2008 již se sazbou 9%.

(1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.

Uvedený problém nevznikne tehdy, používáte-li pro přefakturaci zjednodušený postup, kdy na vstupu nenárokujete odpočet DPH a na výstupu následně nemusíte DPH odvádět (podle §13 odst.10 písm.d nebo podle §14 odst.5 písm.e).

Teoretické východisko je obsaženo v ustanovení §37 odst.3 Zákona č.235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty:

§37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).

(2) Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň.

Sdělení Ministerstva financí ke změně sazbě DPH u dodání vody a tepla k 1. 1. 2008

§42 Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění

1. Součástí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabývá účinnosti 1. ledna 2008, je také změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"). K tomuto datu dochází v § 47 odst. 1 zákona o DPH ke změně dosavadní snížené sazby daně ve výši 5 % na 9 %. V tomto odstavci se dále upřesňuje, že u zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. Povinnost přiznat daň na výstupu přitom podle § 21 odst. 1 zákona o DPH vzniká obecně plátci, který vede účetnictví, ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátci, které nevede účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň na výstupu až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(1) Plátce může opravit výši daně d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně. Detaily viz předchozí číslo časopisu PROFEX.

Přeúčtování nákladů na teplo a vodu, souvisejících s nájmem nemovitostí Pokud pronajímáte byty, nebytové prostory nebo jinou nemovitost anebo jste správcem těchto nemovitostí, v průběhu roku jste hradili zálohy na dodávky „energií“ různým dodavatelům a na základě dokladů na přijaté platby jste si pravděpodobně uplatňovali nárok na odpočet DPH na vstupu. Když jste inkasovali zálohy na tyto energie od nájemníků, DPH na výstupu jste z přijatých plateb neodváděli, protože §21 odst.2 zákona o DPH stanoví že: „u dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g), pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“.

Tato obecná pravidla se uplatní i u dodání vody a tepla jako zboží, u něhož se uplatňuje snížená sazba daně. Z plateb přijatých do 31. 12. 2007 dodavateli vody a tepla, kteří jako plátci daně vedou účetnictví, před uskutečněním zdanitelného plnění, tedy vzniká povinnost přiznat daň na výstupu ve snížené sazbě 5 % a z plateb přijatých od 1. 1. 2008 před uskutečněním zdanitelného plnění vzniká povinnost přiznat daň na výstupu ve snížené sazbě 9 %. V případě dodání vody a tepla se přitom považuje zdanitelné plnění za uskutečněné podle § 21 odst. 7 písm. b) zákona o DPH dnem odečtu z měřícího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele vody či tepla.

Při přeúčtování těchto energií nebo služeb, pokud podléhají snížené sazbě DPH může vzniknout následující problém:

Platby přijaté plátcem daně, dodavatelem tepla nebo vody, do 31.12.2007, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 5 % a platby přijaté plátcem daně, dodavatelem tepla nebo vody, po 1.1.2008, z nichž byla přiznána daň odpovídající saz-

bě 9 %, snižují základ daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH k datu uskutečnění zdanitelného plnění.

Dodavatel energií provede odečet např. k 31.12.2007 a vyfakturuje vám dodávky tepla nebo vody s datem zdanitelného plnění 31.12.2007 a sazbou DPH 5%. Protože jste si celý rok uplatňovali nárok na DPH na vstupu z uhrazených záloh, musíte tak postupovat i při vyúčtování a uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu. Při přeúčtování těchto nákladů nájem-

2. Ministerstvo financí doporučuje plátcům daně, kteří dodávají vodu a teplo, aby provedli mimořádný odečet k 31. 12. 2007, případně aby provedli propočet spotřeby vody a tepla k datu 31. 12. 2007, bude-li odečet proveden až po tomto datu, a při uplatnění daně na výstupu za období do 31. 12. 2007 použili sníženou sazbu ve výši 5 %. Za do-

- 11 -

PROFEX 1/2008 dávky vody a tepla po 1. 1. 2008 bude ve vazbě na to použita snížená sazba platná po tomto datu ve výši 9%.

Platnost tohoto k 31.10.2010:

Platby přijaté plátcem daně do 31.12.2007, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 5 %, snižují základ daně za spotřebu tepla a vody za období příslušející do roku 2007 a platby přijaté plátcem daně po 1.1.2008, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 9 %, snižují základ daně za spotřebu tepla a vody za období příslušející do roku 2008.

§ 48 Sazby daně u bytové výstavby

Zde došlo ke zpřísnění. Aby mohla být použita snížená sazba daně, musí se jednat o tzv. „stavbu pro sociální bydlení“. Kromě jiných tuto podmínku splňují byty do 120 m2 podlahové ploch, rodinné domy do 350 m2 podlahové ploch a bytové domy, ve kterých jsou pouze byty do 120 m2. Toto ustanovení duplicitně upravuje i sníženou sazbu u stavebních a montážních prací prováděných na dokončených stavbách pro sociální bydlení. Je to z toho důvodu, aby v těchto případech zůstala zachována snížena sazba i po roce 2010 (kdy se předpokládá, že bude zrušen §48).

Změny v DPH u bytové výstavby Důvodem k provedení těchto změn byly předpisy EU vztahující se k této oblasti a výjimky, které měla ČR vyjednané. Do konce roku 2007 byly všechny sazby daně pro bytovou výstavbu i stavebně-montážní práce v rámci bytové výstavby uvedeny společně v §48. Unijní předpisy rozlišují sazby daně podle toho, zda jde o:

stavebně-montážní práce při nové výstavbě - ČR měla výjimku na sníženou sazbu do konce roku 2007

skončit

Sazby daně u stavebních a montážních prací spojených výstavbou nové stavby a u převodu dokončených staveb

Ing. L. Pitner, 10.12.2007

•

měla

Použití snížené sazby daně není v tomto případě vázáno na termín sociální bydlení – lze používat i pro byty nad 120 m2 a rodinné domy nad 350 m2.

3. Sazba DPH při přeúčtování spotřeby tepla a vody s datem uskutečnění zdanitelného plnění po 1.1.2008 Při přeúčtování spotřeby tepla nebo vody podle § 13 odst. 4) písm. h) zákona o DPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 odst. 7 písm. j) zákona o DPH, které bude dnem 1.1.2008 a později, je plátce povinen přiznat daň ve výši odpovídající sazbě DPH platné k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. 9 %, a to bez ohledu na to, jaká výše snížené sazby DPH byla uplatněna při dodání tepla nebo vody dodavatelem.

převod již dokončené stavby – ČR měla výjimku na sníženou sazbu do konce roku 2007

by

Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.

Na daňovém dokladu vystaveném ve vazbě na odečet vody či tepla bude dodavatelem rozdělen celkový základ daně na dílčí základ daně, z něhož bude přiznávána daň se sazbou 5% a na dílčí základ daně, z něhož bude přiznávána daň se sazbou 9 %. Na základě tohoto daňového dokladu bude za splnění ostatních zákonných podmínek vznikat odběrateli vody či tepla, který je plátcem daně, nárok na odpočet daně, a to v příslušném zdaňovacím období po 1. 1. 2008, kdy dodavateli vody či tepla vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

•

ustanovení

§ 48a Sazby daně u staveb pro sociální bydlení (1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení.

•

stavebně-montážní práce při opravách, údržbě nebo rekonstrukcích již dokončených staveb – ČR má výjimku na sníženou sazbu až do konce roku 2010 Koncem roku 2007 Evropská komise umožnila ČR na poslední chvíli zdaňování převodů dokončených bytů, bytových a rodinných domů i nadále ve snížené sazbě. Protože Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů byl již schválen, rozhodlo se MF ČR této možnosti nevyužít. Z těchto důvodů jsou od 1.1.2008 stavební a montážní práce prováděné na již dokončených stavbách (§48) odděleny od stavebních a montážních prací spojených s novou výstavbou a od převodu dokončených staveb (48a).

(2) Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů před dokončením výstavby se nemění charakter stavby. (3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí a) byt pro sociální bydlení, b) rodinný dům pro sociální bydlení, c) bytový dům pro sociální bydlení, d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců, e) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách), f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy,

Sazby daně u stavebních a montážních prací prováděných na dokončených stavbách §48 se sice i nadále jmenuje „Sazby daně u bytové výstavby“, ale upravuje pouze sazbu daně u stavebních a montážních prací u již dokončených staveb. - 12 -

PROFEX 1/2008 staveb uplatní snížená sazba daně. Opravou se rozumí též údržba. Obdobně se snížená sazba daně uplatní u rekonstrukcí a oprav příslušenství bytového domu, rodinného domu nebo bytu. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se zabudují nebo zamontují jako součást uvedených staveb, včetně jejich příslušenství.

g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona, h) zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku, i)

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí),

j)

speciální lůžková zařízení hospicového typu a

Z nového ustanovení § 48a vyplývá, že se snížená sazba daně uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou staveb pro sociální bydlení a také při změně dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, včetně jejich příslušenství.

)

k) domovy péče o válečné veterány27h),

Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se jako součást do uvedených staveb zabudují nebo zamontují. U převodu staveb pro sociální bydlení včetně jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud se neuplatní osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH.

a to včetně jejich příslušenství. (5) Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož 2 celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m . Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.

Byty a rodinné domy pro sociální bydlení jsou vymezeny celkovou podlahovou plochou. Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, pokud jeho celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2, přičemž do této celkové podlahové plochy se započítávají plochy místností bytu, včetně místností, které jsou příslušenstvím bytu. Nezapočítávají se plochy prostorů, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie). Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, pokud jeho celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

(6) Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepře2 sáhne 350 m . Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami. Podle tohoto vymezení se místností nerozumí například půda a sklepní kóje s nepevnými stěnami.

(7) Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.

Z textu § 48a zákona také vyplývá, co se rozumí bytovým domem pro sociální bydlení. Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž jsou pouze byty pro sociální bydlení. Pokud budou v bytovém domě, který nesplňuje definici bytového domu pro sociální bydlení prodávány jednotlivé byty, řídí se sazba daně při prodeji bytů celkovou podlahovou plochou jednotlivých bytů.

(8) Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami. V zájmu sjednocení výkladů těchto ustanovení vydalo MF ČR následující informaci na webových stránkách http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846DE1588617/cds/xsl/9_8291.html?year=0

Při poskytnutí stavebních prací spojených s výstavbou bytů, jejichž celková podlahová plocha přesáhne 120 m2 a rodinných domů 350 m2, se uplatní základní sazba daně. Pokud plátce přijme v období do 31.12.2007 platbu na stavební práce spojené s výstavbou bytu, uplatní z této přijaté platby sníženou sazbu daně 5%. Pokud bude plátce v roce 2008 účtovat provedení stavebních prací spojených s výstavbou bytu, uplatní DPH ze základu daně, který stanoví jako rozdíl celkové částky základu daně a základů daně z přijatých plateb, u nichž již vznikla povinnost přiznat daň. Při vyúčtování základu daně po 1.1.2008 uplatní plátce pro stavební práce prováděné v rámci výstavby bytu pro sociální bydlení, rodinného domu pro sociální bydlení nebo bytového domu pro sociální bydlení sníženou sazbu daně ve výši 9%. Pro stavební práce prováděné v rámci výstavby bytu, rodinného domu nebo bytového domu, které nesplňují vymezení bytů a staveb pro sociální bydlení, se uplatní základní sazba daně 19%. Podle přechodného ustanovení uvedeného v bodě 2 novely zákona o DPH, dojde-li u převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu, které nesplňují podmínky stavby pro sociální bydlení, k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, uplatní se snížená sazba daně ve výši 9%.

INF ORMAC E M F ČR K U PLA TŇOVÁN Í D PH U B YT OVÉ VÝSTA VBY

(16. 11. 2007) Zákonem č.261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů je s platností od 1.1.2008 novelizován zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále jen "zákon o DPH". Snížená sazba daně se zvyšuje na 9%. Bytovým domem se pro účely zákona o DPH rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena, rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní podlaží a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Z nového ustanovení § 48 zákona vyplývá, že se při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, vymezenou stavebním zákonem nebo v souvislosti s opravou těchto

Skupinová registrace Spojené osoby mohou podat do 31. října přihlášku k registraci skupiny a stát se od 1. ledna následujícího roku skupinou - § 95a. Při skupinové registraci budou moci společnosti ve skupině vystupovat pod jedním DIČ a plnění mezi členy skupiny nebudou podléhat DPH. V praxi bude takto možné postupovat až od 1.1.2009.

. - 13 -

PROFEX 1/2008

2. MZDY - ZMĚNY K 1.1. 2008 Ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu Mzdy-ZEIS, [email protected] • osoby zdravotně znevýhodněné, kterým toto potvrzení vystavila v období od 1. 10. 2004 do 30. 6. 2006 OSSZ lze na plnění povinného podílu v roce 2007 započíst. • potvrzení OSSZ o zdravotním znevýhodnění platí maximálně do 30. 6. 2009, pokud nejsou vydána na dobu kratší. Podle § 67 odst. 2 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti jsou

Změny přinesl především zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizuje 50 právních předpisů. Účinnost tohoto zákona nastává dne 1. 1. 2008. Zákon přináší rozsáhlé změny daňového systému, sociálního a zdravotního pojištění. Pracovní právo v roce 2008 bude ovlivněno především zákonem (tzv. technická novela zákoníku práce) č. 362/2007 Sb. ze dne 6. prosince 2007, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

• osoby uznané plně invalidními (většinou poživatelé plného invalidního důchodu) VŽDY osobou s těžším zdravotním postižením, • osoby uznané částečně invalidními (většinou poživatelé částečného invalidního důchodu) VŽDY osobou se zdravotním postižením.

Novele se říká „technická“ proto, že jejím cílem je odstranit nedostatky zákoníku práce po roce v praxi, zejména neprovázanost s jinými právními předpisy. Vedle těchto legislativně-technických záležitostí se ale novela zaměřuje i na některé výkladově sporné otázky (např. běh zkušební doby, jednorázové odškodnění pozůstalých) a s ohledem na dohodu sociálních partnerů se dotkne též řady věcných problémů (konto pracovní doby, délka pracovní doby mladistvých apod.).

Pouze u tzv. „osob zdravotně znevýhodněných“ je třeba rozhodnutí úřadu práce o tom, že jimi skutečně jsou. Toto rozhodnutí se od 1. 10. 2007 vyžaduje i u osob, kterým byla kdysi vystavena změněná pracovní schopnost (tzv. ZPS). Poživatelé plného a částečného invalidního důchodu se započítávají na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením po celou dobu pobírání těchto důchodů a nemusí o žádné potvrzení žádat.

1. MZDY 1.1. OZNÁMENÍ O PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZA ROK 2007

1.1.2. PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK PRO VÝKAZ OZP Pro účely naplnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2007 je důležitý údaj o průměrném výdělku za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který se povinnost plnit povinný podíl zjišťuje.

1.1.1. POTVRZENÍ OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH Dnem 30. 9. 2007 skončila platnost všech potvrzení o změněné pracovní schopnosti (ZPS). Toto vyplývá z přechodných ustanovení k zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kde se říká, že platnost ZPS je nejdéle 3 roky od účinnosti zákona a ta byla od 1. 10. 2004.

Průměrná mzda ve výši 21119 Kč je vyhlášena ve Sbírce zákonů v zákoně č. 330/2007 Sb. ze dne 7. prosince 2007 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2007 pro účely zákona o zaměstnanosti: Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 78 odst. 3, § 82 odst. 1, § 113 odst. 6, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2007 činí 21 119 Kč..

Z výše uvedeného vyplývá • osoby se změněnou pracovní schopností lze započíst na plnění povinného podílu jen do 30. 9. 2007. • pokud tak již neučinily, měly by se obrátit na úřad práce, aby jim tento vystavil potvrzení, že jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Pokud jim úřad práce toto potvrzení vystaví, lze je opět na plnění povinného podílu započíst, a to od data, kdy jim byl statut osoby zdravotně znevýhodněné přiznán.

Tato částka se použije na výpočet • osob se ZP, které zaměstnavatel naplnil odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50% za- 14 -

PROFEX 1/2008

městnanců, kteří jsou osobami se ZP (7 x 21119 = 147833 Kč) Pokud zaměstnavatel odebral výrobky za 100000 Kč, naplnil pro účely plnění povinného podílu 0,68 osoby se ZP.

Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet • základní částky na osobu povinného 4187,33 Kč (2/3 z (3126+3155=6281) • základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1046,83 Kč (4187,33:4)

• odvodu do státního rozpočtu (2,5 x 21119 = 52797,50 Kč) Pokud měl zaměstnavatel naplnit povinný podíl osob se ZP ve výši 4% a formou zaměstnávání těchto osob a náhradním plněním má méně, musí provést odvod do státního rozpočtu za chybějící osoby se ZP v násobku výše uvedeného odvodu Např.: chybí 1,04 osoby * 52797,50, tj. ve výši 54909,40 Kč, po zaokrouhlení 54910 Kč.

Z toho vyplývá, že co není možné povinnému srazit, se bude počítat stejně jako v roce 2007 v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto:

Vlastní výpočet nedoznává oproti roku 2006 žádných výrazných změn, jen je třeba si dát pozor na započítávání osob se změněnou pracovní schopností z matričního souboru. Zdravotní postižení musí být uvedeno v MS Důchodů a slev a platné pro období roku 2007 jako další řádek k přiznanému důchodu.

4187,33+(3x1046,83)=7327,82 Kč, zaokrouhleno 7328 Kč. Je-li povinný sám, činí základní nezabavitelná částka 4188 Kč. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3126+3155 = 6281 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2093 Kč.

Platby i oznámení odešlete příslušnému úřadu práce do 15.2.2008.

1.2. NAŘÍZENÍ VLÁDY O MINIMÁLNÍ MZDĚ

Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat takto:

Minimální mzda se v roce 2008 měnit nebude.

•

1.3. ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY

•

Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije

•

• částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a • částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel. Částka životního minima se pro rok 2008 nemění, tzn., že zůstává ve výši 3126 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2008 mění NV č. 367/2007 Sb. na 3155 Kč (dosud 2659 Kč). Součet těchto částek činí 6281 Kč. Příklad:

Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému. To, co zbude se porovná s částkou 6281 Kč. Vše, co přesahuje částku 6281 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých. Pokud je částka zbytku rovna nebo nižší než 6281 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu. Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 6281 Kč. Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 6281 Kč.

• • •

A

B

C

Základ pro srážky

10347

19 254

6920

Základní nezabavitelná částka

-4188

-4188

-7328

6159

15066

-408

-6281

-6281

-6281

0

8785

0

III. třetina

6159/3=2053

6281/3=2093+2

0

II. třetina

2053

2093+8785=10878

0

I. třetina

2053

2093

0

Zbývá Srážka bez omezení nad Zbývá - Srážka bez omezení

- 15 -

PROFEX 1/2008

cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem 5) pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,“

A) Zaměstnanec je sám, lze mu provést z druhé třetiny srážku na přednostní pohledávky ve výši 2053 Kč, z první třetiny lze provést srážku na přednostní a nepřednostní pohledávky ve výši 2053 Kč podle pořadí došlých. Zaměstnanci zůstává základní nezabavitelná částka + III. třetina (4188+2053= 6241), má-li přednostní pohledávky. Pokud má pouze nepřednostní pohledávky, zůstává mu ještě II. třetina (4188 + 2053 + 5053 = 8294).

Podle § 6 odst. 1 se za příjmy ze závislé činnosti považují i příjmy za práci společníků a jednatelů s.r.o. a odměny členů statutárních orgánů. Takže i cestovní náhrady poskytované společníkům, jednatelům a členům statutárních orgánů nejsou předmětem daně, ale musí být jejich poskytování sjednané ve smlouvě podle obchodního zákoníku, protože podle zákoníku práce není možné cestovní náhrady těmto skupinám poskytnout.

B) Zaměstnanec je sám, lze mu provést z druhé třetiny srážku na přednostní pohledávky ve výši 10878 Kč, z první třetiny lze provést srážku na přednostní a nepřednostní pohledávky ve výši 2093 Kč podle pořadí došlých. Zaměstnanci zůstává základní nezabavitelná částka + III. třetina (4188+2093+2= 6283), Nemá-li zaměstnanec přednostní pohledávky, lze mu z první třetiny srazit 2093+ srážka bez omezení 8785 Kč = 10875 Kč na nepřednostní pohledávky. Zaměstnanci zůstává základní nezabavitelná částka + II. + III. třetina (4188+2093+2095 = 8376).

1.4.2. CESTOVNÍ NÁHRADY PODNIKATELŮ

C) Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti, nelze mu provést při tomto příjmu žádné srážky.

Pro cestovní náhrady u vlastních pracovních cest podnikatelů se v roce 2008 výslovně stanovuje v zákoně o daních z příjmů, že je lze uplatnit jen do výše stanovené zákoníkem práce pro tzv. veřejný sektor v § 24 odst. 2 písm.k).

1.4. CESTOVNÉ

1.4.3. ZAHRANIČNÍ STRAVNÉ

1.4.1. POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD SPOLEČNÍKŮM A JEDNATELŮM S.R.O. A ČLENŮM STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ

Vyhláška č. 338/2007 Sb. ze dne 10. prosince 2007 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008 upravuje v příloze základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2008.

V souvislosti se zrušením zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách a přesunutím této problematiky do zákoníku práce se objevují pochybnosti o možnosti poskytování cestovních náhrad společníkům a jednatelům s.r.o., kteří nemají se společností pracovněprávní vztah a dále členům statutárních orgánů.

1.4.4. ÚPRAVA NÁHRADY ZA POUŽÍVÁNÍ VOZIDEL A CEN POHONNÝCH HMOT Vyhláška č. 357/2007 Sb. ze dne 17. prosince 2007, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot:

Podle § 152 ZP se cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, rozumí výdaje, které vzniknou při pracovní cestě, cestě mimo pravidelné pracoviště atd. Podle § 6 ZP vzniká způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti dnem, kdy fyzická osoba dosáhla 15 let věku. Podle § 3 ZP jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

§1

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u a)

jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč,

b) osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč.

Podle tohoto vymezení by se společníci, jednatelé a členové statutárních orgánů neměli považovat za zaměstnance, protože mají uzavřen vztah k organizaci pouze podle obchodního zákoníku a nikoliv pracovněprávní vztah podle zákoníku práce.

§2

Průměrná cena pohonných hmot Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí • a) 30,60 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů, • b) 30,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

Podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ale nejsou předmětem daně, „náhrady - 16 -

PROFEX 1/2008

• c) 33,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, • d) 31,20 Kč u motorové nafty. §3

(3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994.

Vyhláška č. 577/2006 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot, se zrušuje.

§3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů4), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle občanskoprávních předpisů, se zvyšuje o 3 %. Úprava náhrady podle věty první se neprovede, vznikl-li nárok na náhradu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2007.

1.5. ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU Nařízení vlády č. 366/2007 Sb. ze dne 19. prosince 2007 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po § 4 její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.

Vláda nařizuje podle § 390 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a podle § 447 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.: V § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3 %.

§5 Náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2008.

1.6. ÚPRAVA PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 137/2007 Sb. ze dne 5. června 2007, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2007 je podle

(Tento průměrný výdělek se valorizoval od roku 2000 již NV 18/2001 o 6%, NV 464/2001 o 4,6% a NV 60/2003 o 450 Kč, NV 482/2003 o 2,5%, NV 67/2005 o 5,4%, NV 534/2005 Sb. o 5% a NV 557/2006 o 6%) § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2007, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.

• a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 10 100 Kč, • b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., částkou odpovídající: - 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 10100 Kč,

(2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o důchodovém pojištění.

- 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006 částka 5000 Kč.

- 17 -

PROFEX 1/2008

Z toho vyplývá, že na potvrzení o zaměstnání je třeba od 1. 1. 2008 uvádět, zda se zaměstnancem skončen pracovní poměr podle § 52 odst. g) nebo okamžitě zrušen podle § 55 odst. 1 písm. b). V případě, že byl se zaměstnancem takto ukončen pracovní poměr, nebude mít jako uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. Použijte větu: Pracovní poměr nebyl/byl rozvázán z důvodů porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zvlášť hrubým způsobem.

2 . ZÁKONÍK PRÁCE 2.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP)

2.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ • U výčtu důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance se doplňuje se odkaz na právní předpis, nový zákon o nemocenském pojištění nabude účinnosti až dne 1. 1. 2009 (§ 191).

Když už jsme u zápočtového listu, dohady o tom co by mělo, či nemělo obsahovat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) se soustředí především na uvádění průměrného výdělku na potvrzení o zaměstnání a dále o možnost uvádění dalších údajů (např. doby pracovních neschopností, název zdravotní pojišťovny, poslední uplatnění slev na dani apod.) na tomto potvrzení. K uvádění průměrného výdělku: V § 313 odst. 1 sice není uvedeno, že v potvrzení o zaměstnání musí být uveden průměrný výdělek, ale pokud zaměstnanec netrvá na odděleném potvrzení průměrného výdělku podle odst. 2 § 313, je možné průměrný výdělek uvést v potvrzení o zaměstnání. K uvádění ostatních údajů: Ostatní údaje (doby pracovních neschopností, název zdravotní pojišťovny apod.) není třeba na potvrzení o zaměstnání uvádět, ale např. údaj o dobách předchozích pracovních neschopností by bylo třeba uvést na zvláštní potvrzení, je proto praktické tyto údaje uvádět přímo do potvrzení o zaměstnání. Proto doplňte do zápočtového listu větu: Zaměstnanec souhlasí s uvedením všech údajů a potvrzuje převzetí tohoto potvrzení o zaměstnání:

• Pro výpočet náhrady mzdy, kterou bude s nabytím účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění platit zaměstnavatel zaměstnanci po dobu prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, se mění koeficient pro úpravu redukčních hranic a dojde k následné redukci průměrného výdělku, ze kterého se vypočítává náhrada mzdy (§ 192). • Ve vazbě na tzv. karenční dobu, kdy se neposkytuje nemocenské, nebude zaměstnanci za první 3 (pracovní) dny příslušet ani náhrada mzdy. • Dohodnutá nebo stanovená náhrada mzdy nad výši stanovenou zákonem - omezení výše náhrady mzdy sjednané či stanovené nad rámec zákona (a to případně i za první 3 dny, kdy se podle zákona nebude poskytovat) se váže na průměrný výdělek (§ 192 odst. 3). Ke změnám v oblasti náhrady mzdy (popř. odměny z dohody o pracovní činnosti) poskytované zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti dojde sice s účinností od 1. 1. 2008, ale k samotnému vyplácení této náhrady je zaměstnavatel povinován až s nabytím účinnosti nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (viz přechodné ustanovení § 393a ZP). Ta nastane nejdříve dne 1. 1. 2009.

Zápočtový list pro rok 2008 najdete v programu. Je nutné jej použít i z toho důvodu, že se změnil MS trvalých přídavků a srážek a nově se vypočítává průměrný výdělek. • Náhrada škody - nově se řeší náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnanci, která přísluší i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské nebo nepřísluší náhrada mzdy (§ 370 odst. 1).

• Potvrzení o zaměstnání - Povinnou náležitostí tzv. zápočtového listu je údaj o způsobu či důvodu rozvázání pracovněprávního vztahu (§ 313 odst. 1). V návaznosti na změny v zákoně o zaměstnanosti zaměstnavatel do potvrzení o zaměstnání uvádí, zda byl pracovněprávní vztah z jeho strany skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [§ 313 odst. 1 písm. d)].

2.3. ZMĚNY PODLE NOVELY ZÁKONÍKU PRÁCE Č. 362/2007 SB. ZE DNE 6. PROSINCE 2007 • Rovné zacházení a zákaz diskriminace . Vzhledem k tomu, že takové pravidlo obsahu- 18 -

PROFEX 1/2008

• Zákoník práce na mnoha místech nově používá termínů „závodní preventivní péče“ a „infekční onemocnění“ (§ 41 odst. 1 a řada dalších).

je zákon o zaměstnanosti, je tato dublovaná povinnost vypuštěna [§ 13 odst. 2 písm. b)]. Ve věcech diskriminace se odkazuje ZP (§ 16 odst. 2 a 3 a § 17) přímo na tzv. antidiskriminační zákon, jehož přijetí se předpokládá (§ 16 odst. 2 a 3 a § 17). • Vznik pracovního poměru - V souvislosti se vznikem pracovního poměru jmenováním na vedoucí pracovní místo používá zákoník práce pojem „organizační útvar“, kterým se rozumí útvar určený organizačním předpisem zaměstnavatele (§ 33 odst. 3).

• Převedení na jinou práci - zaměstnavatel bude moci převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, i pro případ odvrácení živelní události (§ 41 odst. 4). • Skončení pracovního poměru a povinnosti s tím spojené Právo na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku bude mít každý zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr (§ 67 odst. 1). V § 56 se zrušil odst. 2, který řešil poskytnutí odstupného při nevyplacení mzdy do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Odstupné se v tomto případě poskytuje i nadále, protože byla tato povinnost přesunuta do § 67 odst. 1.

• Zákoník práce upravuje, jak je to se vznikem pracovního poměru jmenováním podle zvláštních právních předpisů (§ 33 odst. 3). Bude se vycházet z toho, že jmenováním vzniká pracovní poměr především v případech stanovených zvláštním právním předpisem a jen nestanoví-li tento zvláštní právní předpis, pak i podle zákoníku práce (§ 33 odst. 3).

• Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku přísluší i zaměstnanci, s nímž byl rozvázán pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodu, že nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolán. Pokud se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 367 odst. 1 ZP (např. zaměstnanec si pracovní úraz přivodí sám porušením svých povinností), pak zaměstnanci v takovém případě odstupné náležet nebude (§ 67 odst. 1).

• Zkušební dobu nutné sjednat nejpozději před vznikem pracovního poměru, nebo až v den jeho vzniku (§ 35 odst. 1). Je zcela zřejmé, že zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1). Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Tzn., že zkušební doba začíná běžet již ode dne vzniku pracovního poměru a nikoliv po dni vzniku pracovního poměru jako bylo v ZP dosud. • V souvislosti s maximální délkou a plynutím zkušební doby už nebude pochyb, že zkušební doba začíná běžet „ode dne“ vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1).

• Pokud zaměstnanec nastoupí v příslušné době po skončení pracovního poměru do pracovněprávního vztahu k dosavadnímu zaměstnavateli povinnost vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část se nebude vztahovat na případy, kdy zaměstnanec začne konat práci u dosavadního zaměstnavatele jen na základě dohody o provedení práce (§ 68 odst. 1).

Dále se doplnilo, že zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. V odst. 2 se změnil text takto: „o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje“. Z toho vyplývá, že v případě onemocnění zaměstnance se zkušební doba prodlouží o dobu nemoci. Tím odpadnou jakékoliv pochybnosti, jestli musí být maximálně 3 měsíce nebo se může prodloužit o překážky v práci.

• Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - Právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat v dohodě samotné, toto právo může založit také kolektivní smlouva (§ 77 odst. 2).

• Změny pracovního poměru - Je výslovně je uvedeno, že za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru (§ 40 odst. 1).

• Pracovní doba a doba odpočinku - Délka směny mladistvého zaměstnance bude moci dosáhnout až 8 hodin a omezení týdenní pracovní doby v souhrnu za více pracovněprávních vztahů se změní opět na maximálně 40 hodin (§ 79a).

Doplnila se věta, že „za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru“. Tzn., jestliže měl zaměstnanec sjednán pracovní poměr a poté bude jmenován na vedoucí místo, bude se jednat o změnu pracovního poměru, se kterou musí souhlasit obě strany.

• Pokud je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny při rovnoměrném rozvržení pracovní doby přesáhnout 9 hodin (§ 82). Z tohoto upřesněného vymezení rovnoměrného rozvržení pracovní doby už by ne- 19 -

PROFEX 1/2008

to v rozsahu maximálně 8 hodin týdně, resp. 150 hodin v kalendářním roce (§ 114 odst. 3).

měly vznikat žádné pochybnosti, kdy se jedná o rovnoměrné a kdy o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

 POZOR: u zaměstnavatelů státní sféry nebyla v §

• Při uplatnění konta pracovní doby lze rozvrh pracovní doby měnit rozvrh pracovní doby, bude muset být tato změna provedena na nejméně 4 týdny (§ 84 odst. 2).

127 obdobná změna provedena, tzn., že těmto zaměstnancům musí být veškerá práce přesčas proplácena.

• Příplatek za noční práci lze určit nejen procentem z průměrného výdělku zaměstnance, ale rovněž pevnou částkou stejnou pro všechny zaměstnance, ale určení výše příplatku jinou než procentuelní formou z průměrného výdělku bude příslušet pouze kolektivní smlouvě (§ 116). Pokud je v KS uvedeno, že příplatek za hodinu práce v noci činí 10 Kč, poskytne se tato výše bez ohledu na průměrný výdělek jednotlivých zaměstnanců.

• V případě jakékoliv jiné sjednané úpravy pracovní doby je nově délka směny omezena maximální délkou 12 hodin (§ 84a). Z tohoto vyplývá, že délka směny v žádném pracovním režimu nesmí překročit 12 hodin. Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas. • Pružné rozvržení pracovní doby může zaměstnavatel uplatňovat jak při jejím rovnoměrném, tak i nerovnoměrném rozvržení, přičemž bude platit jen jedno obecné pravidlo, že při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období (§ 85 odst. 3).

• Pro určení příplatku za práci v sobotu a v neděli platí obdobná pravidla jako u příplatku za noční práci, pouze kolektivní smlouva bude moci upravit, že příplatek za práci v sobotu a v neděli je poskytován v jiné minimální výši, popř. i jinak než procentem z průměrného výdělku zaměstnance (§ 118 odst. 1). Pokud je v KS uvedeno, že příplatek za hodinu práce v so+ne činí 10 Kč, poskytne se tato výše bez ohledu na průměrný výdělek jednotlivých zaměstnanců.

• K uplatnění konta pracovní doby a délce vyrovnávacího období už nemusí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat (§ 86 odst. 1). • Pokud chce zaměstnavatel rozdělit přestávku v práci na jídlo a oddech na více částí, alespoň jedna z těchto částí trvá nejméně 15 minut (§ 88 odst. 2). Dosud musela být každá přestávka alespoň 15 minut, tzn., že šlo poskytnout dvě přestávky 15 minut. Nově je možno poskytnout např. 3 přestávky, kdy jedna je 15 minut, druhá 10 minut a třetí 5 minut.

• Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - za hodinu práce přesčas bude náležet i část příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, která se do 31. 12. 2007 neposkytovala. (§ 127) • Právo na doplatek do průměrného výdělku nemá zaměstnanec, u něhož došlo k převedení na jinou práci z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci (§ 139 odst. 1).

• Zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu. Při sezónních pracích v zemědělství je nově možné, aby zaměstnavatel volněji nahrazoval zkrácení nepřetržitého odpočinku zaměstnance mezi dvěma směnami, resp. v týdnu (§ 90a a § 92 odst. 4). Z nově vloženého § 90a vyplývá, že zaměstnancům při sezónních pracích v zemědělství, kterým byl zkrácen odpočinek mezi dvěma směnami na 8 hodin, může být prodloužen v období následujících 3 týdnů po jeho zkrácení a nikoliv již následující den. Tímto se legalizuje práce, která má odpočinek mezi směnami několik dnů resp. týdnů kratší než 12 hodin a který jim není hned následující den prodloužen. Nepřetržitý odpočinek v týdnu může být poskytnut tak, že za období 3 týdnů bude činit celkem alespoň 105 hodin a při sezónních pracích za období 6 týdnů alespoň celkem 210 hodin.

• Doplatek do průměrného výdělku nepřiznává zákoník práce rovněž zaměstnanci, který byl na jinou práci převeden zaměstnavatelem proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání (§ 139 odst. 1). Protože v těchto případech je zaměstnanec zabezpečen náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, je zmíněná povinnost k doplatku do průměrného výdělku vypuštěna. • Na doplatek do průměrného výdělku nezakládá zákoník práce právo těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matce do konce devátého měsíce po porodu, pokud byly převedeny na jinou práci, protože dosavadní prací nesmějí být dále zaměstnávány nebo tato práce podle

• U vedoucích zaměstnanců (podle §73 odst.3) bude moci být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, a - 20 -

PROFEX 1/2008

lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství nebo mateřství (§ 139 odst. 1).

až 30. den měsíce, který je posledním kalendářním dnem tohoto měsíce.“

Z důvodu neopodstatněného dublování s vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství coby dávkou nemocenského pojištění je i tento případ doplatku do průměrného výdělku ze zákoníku práce

Pokud se zaměstnancem neuzavřeme pracovní poměr tak, aby pokrýval celý kalendářní měsíc, nenáleží za tento měsíc poměrná část dovolené. Pokud chceme zaměstnancům poměrnou část dovolené za tento měsíc poskytnout, je třeba si do KS nebo vnitřního předpisu dát např. tento text: „Za nepřetržité trvání pracovní poměru po celý kalendářní měsíc se pro účely vzniku nároku na poměrnou část dovolené na zotavenou považuje i to, že je tento pracovní poměr uzavřen až od prvního pracovního dne v kalendářním měsíci nebo je uzavřen do posledního pracovního dne příslušného kalendářního měsíce.“ Jelikož se jedná o odchýlení od ZP ve prospěch zaměstnance, neměl by v tomto případě vzniknout žádný problém ani ze strany kontrolních orgánů.

V případě převedení na jinou práci bude náležet doplatek do průměrného výdělku jen v případech převedení z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) a d) a dále v § 41 odst. 4 nebo 5. • Jestliže zaměstnanec, který nesmí dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice, ukončil pracovní poměr a nastoupil práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, protože dosavadní zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nepřísluší mu doplatek do průměrného výdělku (§ 139 odst. 2).

Pak zaměstnanci, který nastoupí až od 2. 5. a bude pracovat do 31. 12., náleží 8/12 celoroční dovolené.

S ohledem na skutečnost, že zaměstnanci přísluší při skončení pracovního poměru vysoké odstupné, je povinnost k doplatku do průměrného výdělku těmto zaměstnancům vypuštěna.

• Dovolená - Poměrná část dovolené při změně zaměstnání (§ 212 odst.3.) Kdy jde o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele, právní předpisy nedefinují. Z textu zákona lze však jednoznačně dovodit, že o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele jde pro účely dovolené pouze v případě, že nový pracovní poměr vznikl první pracovní den po skončení dosavadního pracovního poměru. Pokud by mezi skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznikem pracovního poměru u nového zaměstnavatele byl alespoň jeden pracovní den, kdy daná osoba byla bez pracovního poměru, nejde o bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru.“ (JUDr. Jakubka a JUDr. Špundová v knize „DOVOLENÁ a její aplikace v praxi“).

• Kolektivní smlouva nemůže upravit jinou výši nebo jiný způsob určení odměny za pracovní pohotovost (§ 140). Ani ujednáním v kolektivní smlouvě již nebude možné určit nižší výši odměny za pracovní pohotovost, než je zákonem stanovených 10 % průměrného výdělku zaměstnance. • V řadě ustanovení zákoníku práce budou partneři postaveni naroveň manželům (např. § 142 odst. 5, § 187 nebo § 318). • Srážky z příjmů - Pro srážky záloh na mzdu nebo plat, které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu, je doplněno, že pořadí se řídí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek (§ 149 odst. 2).

Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec skončil zaměstnání dne 18. 1. 2008 a do nového zaměstnání vstoupil od 21.1., jedná se o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru, protože mezi dosavadním a novým byly pouze dny pracovního klidu. Poměrnou část dovolené poskytne v tomto případě za měsíc leden již nový zaměstnavatel.

• Dovolená – Poměrná část dovolené se poskytuje za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru (§212, odst. 2) Z jednoznačné dikce zákona, podle níž se poměrná část dovolené poskytuje za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru vyplývá, že pokud zaměstnanec má sjednán jako den nástupu do práce např. 2. leden nebo 2. květen a potom pracuje do 31. prosince, vznikne mu právo na 11/12, popř. 7/12 celoroční dovolené. Totéž platí, pokud pracovní poměr zaměstnance skončí posledním pracovním dnem, který připadá např. na 29. den měsíce a nikoliv

Toto je významný posun ve výkladu, protože Judr. Jakubka a Judr. Špundová v knize „Zákoník práce k 1. 1. 2007“ uváděli, že „mezi oběma pracovními poměry nesmí existovat žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval“., což je výklad přesně podle § 212 odst.3. Je tedy třeba přehodnotit vznik nároku na dovolenou u všech zaměstnanců, kteří měnili zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce v roce - 21 -

PROFEX 1/2008

v bakalářském studijním programu přísluší k přípravě a vykonání státní závěrečné zkoušky toto volno v 40 pracovních dnů Zákoník práce dále stanoví výslovně, co se rozumí závěrečnou písemnou prací, k jejímuž vypracování a obhajobě je zaměstnavatel v rámci zvyšování kvalifikace povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v rozsahu 10 pracovních dnů, kde je výslovně uvedeno, že jde o písemnou práci, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou.

2007. Pokud mezi skončením dosavadního zaměstnání a vznikem nového zaměstnání byly pouze dny pracovního klidu, náleží těmto zaměstnancům poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. • Zákoník práce používal v souvislosti s dodatkovou dovolenou obratu „práce zdraví škodlivé“ (§ 215). Je vypuštěno a zůstane jen u prací zvlášť obtížných. • Na výpočet dodatkové dovolené lze použít obecné pravidlo o zaokrouhlování na půldny (§ 216).

• Zaměstnavatel smí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, dohodnutou prací přesčas (§ 241 odst. 3).

• Nárok na dovolenou ihned po mateřské dovolené (§ 217 odst. 5 ZP) Při čerpání dovolené na zotavenou ihned po skončení mateřské dovolené se jedná o nárok na dovolenou v případě, že mateřská dovolená (dále jen MD) skončí tak, že dobou MD nedosáhne zaměstnankyně alespoň na 60 odpracovaných dnů, což je podmínka pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok. Dosud byly výklady takové, že se do odpracované doby započetla i doba čerpané dovolené, čímž zaměstnankyně teprve splnila podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce.

Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nebude moci zaměstnavatel práci přesčas nařídit, ale může se s nimi na této práci dohodnout. • Náhrada škody Také pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu na věcech, které zaměstnanci obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do úschovy, je stanovena propadná lhůta 15 dnů, ve které musí zaměstnanec zaměstnavateli škodu ohlásit, aby mu právo na její náhradu nezaniklo (§ 268 odst. 3 a § 330).

V časopise Mzdová účetní 10/2007 na str. 36 je uvedeno stanovisko Judr. Jakubky, kde se zabývá otázkou „posoudí se právo na dovolenou v době, kdy žena nastupuje na dovolenou, nebo lze započíst i dobu dovolené, která teprve bude čerpána poté, co byl nástup určen?“

Právo na náhradu škody tedy zanikne, jestliže její vznik zaměstnanec neohlásí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Z článku vyplývá, že zaměstnavatel poskytne právo na dovolenou pouze v rozsahu, který má žena reálně v době, kdy dovolenou nastupuje. Pokud má žena „odpracováno z titulu čerpání MD“ např. 51 dnů, má v době, kdy může požádat o čerpání dovolené podle § 217 odst. 5 ZP, nárok pouze na 2/12 z celkového nároku. Tím ale nesplní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce a nemůže si celou dovolenou vyčerpat.

• Ze zákoníku práce je zřejmé, zda jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Takové právo je zakotveno výslovně (§ 378 odst. 1). • V definici pracovního úrazu je doplněna výslovná vazba poškození zdraví (nebo smrti) zaměstnance na plnění pracovních úkolů nebo přímou souvislost s ním (§ 380 odst. 1). • Výklad některých pojmů ( § 347) a) Zákoník práce bude vymezovat, kteří zaměstnanci se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují za zaměstnance, jež jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření (§ 347 odst. 3). b) Pro účely překážek v práci bude v návaznosti na předpisy o ochraně veřejného zdraví a o nemocenském pojištění vymezeno, co se též rozumí karanténou (§ 347 odst. 4).

Použijte ustanovení § 217 odst. 2, kde se říká, že „zaměstnavatel může určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru“ nebo si dejte do vnitřního předpisu, že zaměstnavatel může tento způsob čerpání určit i u žen po skončení MD, které nesplnily podmínku odpracování 60 dnů, ke dni skončení MD. Pak můžete poskytnout celou dovolenou. • Péče o zaměstnance - (§ 232 odst. 1).

Průměrný výdělek - Období předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích je ve vztahu ke kontu pracovní doby rozhodným obdobím před začátkem vyrovnávacího období

• Z ustanovení zákoníku práce o rozsahu pracovního volna při zvyšování kvalifikace je již zcela zřejmé, že zaměstnanci studujícímu - 22 -

PROFEX 1/2008

rozhodné pro výpočet průměrného výdělku během konta pracovní doby obecně, tedy i pro náhrady mzdy (§ 354 odst. 4). Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (tj. nejdéle 26 resp. 52 týdnů). Tzn., že při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím vždy 12 kal. měsíců před začátkem vyrovnávacího období. Dosud se tento výpočet používal pouze k určení stálé mzdy.

3.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ • Zprostředkování zaměstnání - Výčet osob, které se nemohou stát uchazečem o zaměstnání po dobu výkonu své funkce, se rozšiřuje o finančního arbitra a zástupce finančního arbitra [§ 25 odst. 1 písm. o)]. • Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence úřadu práce pro výkon nelegální práce, může být na základě nové písemné žádosti do evidence úřadu práce znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z této evidence (§ 30 odst. 4)

• Pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je nově rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li pro zaměstnance výhodnější (§ 382 odst. 1).

• Na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok uchazeč o zaměstnání, s nímž zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání rozvázal pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [§ 39 odst. 2 písm. a)].

• Povinnosti z přechodných ustanovení Pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem. Právní úkony učiněné přede dnem nabytí tohoto zákona se však řídí dosavadními právními předpisy, i když jejich účinky nastanou až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Např. pokud budeme odškodňovat pracovní úraz vzniklý v roce 2007 až v roce 2008, nemůžeme zjišťovat průměrný výdělek z předchozího kalendářního roku, i když by to bylo pro zaměstnance výhodnější.

Tím, že je zde odkaz na § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) ZP, se nebude podpora poskytovat při okamžitém zrušení pracovního poměru (§ 55) a při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. g). Zaměstnavatelé budou muset důvod skončení pracovního poměru uvést na potvrzení o zaměstnání.

Zaměstnanci, kterému byla dána výpověď podle § 52 písm. d) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude náležet odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, i když zaměstnavatel prokáže, že úraz nezavinil! Zde se jedná o výpověď ze zdravotních důvodů, jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Podle přechodných ustanovení k zákonu o zaměstnanosti se při řízení o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, které nebylo dokončeno před 1. 1. 2008, bude postupovat podle znění zákona účinného k 31. 12. 2007. Tzn., že podporu dostane uchazeč o zaměstnání, s kterým byl v roce 2007 okamžitě zrušen pracovní poměr, pokud o podporu požádá do 31. 12. 2007.

Zaměstnanec, jemuž byla dána výpověď před účinností tohoto zákona a který obdrží odstupné a poté nastoupí zpět do pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli, bude muset odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit, a to i v případě, že by nastoupil na dohodu o provedení práce. Až u výpovědí po 1. 1. 2008 nebude muset odstupné vracet v případě, že nastoupí k témuž zaměstnavateli na dohodu o provedení práce.

• Úřad práce dodatečně přizná a doplatí uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti, pokud bylo soudem rozhodnuto, že rozvázání pracovněprávního vztahu, pro které mu nebyla tato podpora přiznána (viz výše), je neplatné (§ 54 odst. 1).

3. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

• Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se odvíjí od skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

3.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (ZZ)

- 23 -

PROFEX 1/2008

které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance (§ 78 odst. 2).

zdraví při práci, konkrétně ustanovení o požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovních postupech, bezpečnostních značkách, značeních a signálech, rizikových faktorech pracovních podmínek a zákazu výkonu některých prací (§ 121 odst. 5).

1.Je stanovena maximální výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 odst. 2). V § 78 odst. 2 se stanovila výše příspěvku pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců tak, že bude poskytnuta ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se ZP vč. příspěvku na pojistné na SZ a VZP, které hradí zaměstnavatel, nejvýše však

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA: • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

a) 9000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením b) 6500 Kč za každou jinou osobu se zdravotním postižením.

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Pro rok 2008 to znamená, že ke snížení příspěvku dojde u osob plně invalidních. U osob, které jsou částečně invalidní nebo u osob zdravotně znevýhodněných je výše příspěvku pro rok 2008 o 20 Kč vyšší oproti roku 2007.

4.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se za IV. čtvrtletí 2007 poskytne podle předpisů platných do 31. 12. 2007. Toto je z důvodu, že se příspěvek poskytuje čtvrtletně zpětně.

• Zaměstnáním se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 2 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb.). (Náhrada za svátek – např.1. ledna 2008)

• Zaměstnavatel nemůže vedle sebe pobírat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a příspěvek na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa v případě, že budou vytvořena pro osoby se zdravotním postižením.

• Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny (§ 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb.).

Souběžné poskytování těchto příspěvků je vyloučeno (§ 78 odst. 5).

• Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje navíc odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů [§ 3 odst. 2 písm. b) z. č. 592/1992 Sb.].

3.3. ZMĚNY PODLE NOVELY ZÁKONÍKU PRÁCE 1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – dosud nebylo upraveno

V případě poskytnutí odměny uvolněným funkcionářům po skončení jejich funkčního období se pojistné odvádět nebude.

• Na pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postižením se přiměřeně použijí ustanovení zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně ustanovení o požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovních postupech, bezpečnostních značkách, značeních a signálech, rizikových faktorech pracovních podmínek a zákazu výkonu některých prací (§ 69 odst. 6).

• Do vyměřovacího základu zaměstnance se už zahrnují mj. plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, i když důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal až po skončení zaměstnání [§ 3 odst. 2 písm. f) z. č. 592/1992 Sb.].

• Činnost dítěte - Na uměleckou, kulturní, sportovní nebo reklamní činnost dítěte se přiměřeně použijí ustanovení zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany

Místo toho se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje také plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného - 24 -

PROFEX 1/2008

částky 1034880 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1034880 Kč, požádá o vrácení pojistného z částky nad tuto hranici.

invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání [§ 3 odst. 2 písm. f) z. č. 592/1992 Sb.]. Výjimkou jsou pouze plnění od daně z příjmů osvobozená. Zde bude třeba při odchodu do důchodu poskytnout nepeněžní dar do 2000 Kč nebo zájezd do 20000 Kč (ty jsou od daně osvobozeny) a případnou odměnu mu poskytnout až po uplynutí jednoho roku.

• Podle odst. 2 § 15a zákona o pojistném na SZ a podle odst. 18 § 3 zákona o VZP je zaměstnavatel povinen potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

• Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši48násobku průměrné mzdy (§ 3 odst. 15–18 z. č. 592/1992 Sb.).

• Maximálním vyměřovacím základem OSVČ je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (§ 3a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.) = 1034880 Kč.

Pokud má váš zaměstnanec průměrný měsíční příjem vyšší než 86240 Kč a jeho vyměřovací základ (! za všechny pracovní vztahy) překročí v průběhu kalendářního roku 48násobek průměrné mzdy, nebude se u něho již z dalších příjmů pojistné odvádět. Průměrná mzda se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

• § 5 písm. a) definuje, kdo je zaměstnancem a nově vyjmenovává osoby, které se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažují [§ 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb.].

 POZOR: V zákoně 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a v zákoně 592/92 Sb. o pojistném na VZP je text, podle kterého se do vyměřovacího základu pro pojistné na VZP budou zahrnovat nikoliv příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů (jako je to u pojistného na SZ), ale příjmy zaměstnance ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. stanovuje vláda pro účely důchodového pojištění všeobecný vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2006 ve výši 20050 Kč. Průměrná mzda:

Za zaměstnance se podle nového § 5 zákona 48/97 Sb. bude považovat fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou

VVZ ZA ROK 2006 = 20050 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0753.

• žáků nebo studentů, které mají pouze příjmy za práci z praktického výcviku, • osob činných na základě dohody o provedení práce, • osoby na „nepravidelnou výpomoc“ a osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu (v současné době 400 Kč a více) • členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro něj práci, za kterou jsou jím odměňováni a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu (v současné době 400 Kč a více) • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (400 Kč a více).

20050x1,0753=21559,765 Kč, Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2006 po zaokrouhlení směrem nahoru 21560 Kč. Maximální výše příjmů, ze kterých se bude odvádět pojistné 48násobek průměrné mzdy je 1034880 Kč (21560x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 86240 Kč. Sledování dodržování maximálního vyměřovacího základu Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1034880 Kč. Potom se již pojistné na SZ ani na VZP odvádět nebude .

Takže pouze z těchto zaměstnání se pojistné na VZP neodvádí. Z ostatních vztahů, ze kterých plynou příjmy ze závislé činnosti se pojistné odvádět bude.

Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ

Příjmy ze závislé činnosti jsou uvedeny v § 6 odst. 1 písm. a) až d) zákona o daních z příjmů. - 25 -

PROFEX 1/2008

Mezi tyto příjmy patří kromě pracovního poměru, odměn společníků a jednatelů s.r.o. i odměny členů statutárních orgánů a příjmy z příležitostných zaměstnání (§ 6 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění), z kterých se do 31. 12. 2007 pojistné na VZP neodvádělo.

 POZOR:

Jestliže si bude zaměstnanec čerpat volno po půldnech, nic se mu nenavýší, pokud dosáhne v měsíci minimálního vyměřovacího základu.

• při účasti na porodu, • při doprovodu „ostatního“ rodinného příslušníka (např. vnuka nebo sourozence)

Od 1. 1. 2008 se i ze „statutárních odměn“ a „příležitostného zaměstnání“ pojistné na VZP odvádět bude!

• při stěhování zaměstnance, v zájmu zaměstnavatele.

• Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Který den se považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání je uvedeno v § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb.

které

není

Podle zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se totiž pojistné při poskytnutí neplaceného volna neplatí pouze při překážce v práci z důvodu nemoci, OČR, karantény, mateřské nebo rodičovské dovolené. Při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu došlo v novém ZP rovněž ke změně, jednak při jejich poskytování ale hlavně při jejich proplácení.

• Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance (§ 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb.).

Za překážky v práci z důvodu obecného zájmu se považuje • výkon veřejných funkcí • výkon občanských povinností

 POZOR:

• jiné úkony v obecném zájmu.

Z této nové definice „zúčtovaného příjmu“ vyplývá, že se od roku 2008 odvádí pojistné na VZP ze všech příjmů, které podléhají dani z příjmů. Tím, že vypadla věta, že „zaměstnavatel musí o nákladu nebo úbytku prostředků účtovat“, bude se pojistné odvádět i z 1% ze vstupní ceny vozidla poskytnutého pro služební a soukromé užívání, z poskytování výrobků za cenu nižší než je cena obvyklá nebo z úroků při poskytnutí návratných půjček nad 20000 Kč resp. 100000 Kč.

Podle § 200 ZP při uvolnění z těchto důvodů nepřísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele, není-li dále stanoveno v ZP jinak nebo není-li dohodnuto jinak. Podle této změny by zaměstnavatel pouze poskytl zaměstnanci pracovní volno a náhradu mzdy by mu vyplácel zaměstnavatel, pro kterého byl uvolněn. Problém vzniká u uvolňujícího zaměstnavatele s pojistným na VZP. Podle § 3 odst. 5 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP je třeba v zaměstnání, ve kterém bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, navýšit vyměřovací základ o poměrnou část minimální mzdy. Takto by se nepostupovalo při poskytnutí pracovního volna zaměstnanci, který vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimální mzdy (nebo její poměrné části).

To, co bude v roce 2008 podléhat dani z příjmů, bude podléhat odvodu pojistného, s výjimkami uvedenými v § 3 odst. 2. • OSVČ je povinna podat Přehled o příjmech a výdajích nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání (§ 24 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.). • Odvod pojistného na VZP v případě překážek v práci bez náhrady příjmu Jestliže má zaměstnanec důležitou překážku v práci uvedenou v příloze k NV 590/2006 Sb., u které nenáleží náhrada mzdy, musí se za tento den zaplatit pojistné na VZP z poměrné části minimální mzdy, proto je nutno pro tyto dny neplaceného volna použít DM 197.

Z toho vyplývá, že pokud bude zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce (např. neuvolněný starosta), nemusí se u něho vyměřovací základ navyšovat. Při uvolnění pro výkon občanských povinností (svědek, tlumočník, soudní znalec, hasič apod.) je třeba si od organizace, pro kterou byl zaměstnanec uvolněn, vyžádat potvrzení o tom, že bylo za něho pojistné na VZP odvedeno. Další možností, aby se v těchto případech vyměřovací základ pro pojistné na VZP nemusel navyšovat, by byla dohoda s těmito organizacemi o tom, že zaměstnanci náhradu mzdy poskytnete vy a oni vám ji budou refundovat (§ 206 odst. 4).

Bude se to týkat především těchto překážek: • vlastní svatby, kde se poskytují 2 dny volna, z toho jeden s náhradou mzdy • při vyhledání nového místa, pokud je toto bez náhrady mzdy (tj. např. při skončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí zaměstnance). - 26 -

PROFEX 1/2008

du poskytnout nepeněžní dar do 2000 Kč nebo zájezd do 20000 Kč (ty jsou od daně osvobozeny) a případnou odměnu mu poskytnout až po uplynutí jednoho roku.

Konkrétní postup při uvolňování těchto zaměstnanců a případné poskytnutí náhrady mzdy by bylo vhodné projednat s organizací, pro kterou jsou uvolňováni, a to předem.

• Maximální vyměřovací základ OSVČ za kalendářní rok činí 48násobek průměrné mzdy (průměrnou mzdou je částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu), tj. částku 1 034 880 Kč (§ 14 odst. 2 a § 15a odst. 5).

5. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 5.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA: Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Minimální a maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení u OSVČ Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. stanovuje vláda pro účely důchodového pojištění všeobecný vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2006 ve výši 20050 Kč. Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2008, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 10780 Kč (20050x1,0753x0,5). V roce 2008 se z této částky bere 50%, tj. 5390 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1596 Kč (5390x0,296). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1833 Kč (5390x0,34).

5.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ • Pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se zúčtovaným příjmem rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance (§ 5 odst. 1). Z této nové definice „zúčtovaného příjmu“ vyplývá, že se od roku 2008 odvádí pojistné na SZ ze všech příjmů, které podléhají dani z příjmů. Tím, že vypadla věta, že „zaměstnavatel musí o nákladu nebo úbytku prostředků účtovat“, bude se pojistné odvádět i z 1% ze vstupní ceny vozidla poskytnutého pro služební a soukromé užívání, z poskytování výrobků za cenu nižší než je cena obvyklá nebo z úroků při poskytnutí návratných půjček nad 20000 Kč resp. 100000 Kč.

U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které vykonávaly zaměstnání a příjem ze zaměstnání činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy), je v roce 2008 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2156 Kč (20050x1,0753x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 639 Kč (2156x0,296).

To, co bude v roce 2008 podléhat dani z příjmů, bude podléhat odvodu pojistného, s výjimkami uvedenými v § 5 odst. 2.

U osob, které vykonávají „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2008 nižší než 51743 Kč (20050x1,0753x2,4). Za rok 2007 je tato částka 48333 Kč. vyměřovacím základem OSVČ je Maximálním

• Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje odměna při skončení funkčního období členů zastupitelstev [§ 5 odst. 2 písm. b)]. V případě poskytnutí odměny uvolněným funkcionářům po skončení jejich funkčního období se pojistné odvádět nebude. • Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání [§ 5 odst. 2 písm. f)].

částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (§ 3a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.) = 1034880 Kč. • Maximální vyměřovací základ zaměstnance za kalendářní rok činí 48násobek průměrné mzdy, tj. částku 1 034 880 Kč; tato částka

Výjimkou jsou pouze plnění od daně z příjmů osvobozená. Zde je třeba při odchodu do důcho- 27 -

PROFEX 1/2008 ného vyměřovacího základu za rok 2005 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu

platí i při souběhu činnosti zaměstnance a OSVČ v kalendářním roce (§ 15a). •

• Podle odst. 2 § 15a zákona o pojistném na SZ a podle odst. 18 § 3 zákona o VZP je zaměstnavatel povinen potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Nařízení vlády č. 257/2007 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu

6.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

5.3. ZMĚNY PROVEDENÉ VYHLÁŠKOU Č. 329/2007 SB.

•

Osoba pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), je účastna důchodového pojištění a péče o tuto osobu zakládá hodnocení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší [§ 5 odst. 1 písm. s) a § 9 odst. 6 písm. c) z. č. 155/1995 Sb.].

•

Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok je omezen maximálním vyměřovacím základem pro pojistné, tj. v roce 2008 částkou 1 034 880 Kč (§ 16 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb.).

•

Pro redukci osobního vyměřovacího základu platí jako první redukční hranice částka 10 000 Kč a jako druhá redukční hranice částka 24 800 Kč (NV č. 257/2007 Sb.).

•

V roce 2008 se používá všeobecný vyměřovací základ za rok 2006 ve výši 20 050 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu ve výši 1,0753 (NV č. 257/2007 Sb.).

Vyhláška č. 329/2007 Sb. mění vyhlášku 161/98 Sb. o promíjení penále správami sociálního zabezpečení. Po této novele budou moci OSSZ a ČSSZ prominout penále podle zákona o pojistném na SZ tak, že • OSSZ může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo zčásti prominout penále, jehož výše nepřesahuje 200 tis. Kč (dosud 20 tis. Kč) a jsou-li splněny podmínky ES pro poskytnutí podpory de minimis. • ČSSZ může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo zčásti prominout penále, jehož výše přesahuje 200 tis. Kč, avšak nepřesahuje 1 milión Kč (dosud 20 tis. Kč, maximálně 500 tis. Kč) a jsou-li splněny podmínky ES pro poskytnutí podpory de minimis. Podmínkou pro prominutí penále je, že plátce zaplatil pojistné na SZ splatné do dne vydání rozhodnutí příslušné správy SZ o prominutí penále, není na něj podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, nebo nevstoupil do likvidace. Písemná žádost se předkládá vždy OSSZ.

6.3. NAŘÍZENÍ VLÁDY O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2008 Nařízením vlády 256/2007 Sb. se zvýší důchody přiznané před 1. lednem 2008 tak, že

Splnění podmínky „de minimis“ ukládají předpisy EU. Hlavní snahou této podmínky je, že by neměly být zvýhodňovány organizace v rámci konkurence tím, že jim stát umožní díky prominutí některých odvodů, lepší podmínky na trhu.

•

základní výměra důchodu se zvyšuje o 130 Kč na částku 1700 Kč

•

procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. U důchodů přiznaných po 31. 12. 2007 činí základní výměra 1700 Kč.

Řízení o prominutí penále, které bylo zahájeno před 1. 1. 2008, dokončí ta správa sociálního zabezpečení, která byla příslušná k prominutí penále podle právních předpisů účinných ke dni 31. 12. 2007.

NV nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2008, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2008.

6. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

7. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

6.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA

7.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA

•

• Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (kde v tabulce není uvedeno jinak, jde o tento zákon)

•

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 462/2006 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobec- 28 -

PROFEX 1/2008

• Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů

V zákoně č. 88/68 Sb. o prodloužení mateřské dovolené... se v § 8 odst. 1 doplnilo „Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí“.

• Nařízení vlády č. 588/2006 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů

7.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ • Pojištění vzniká též dnem před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí (§ 7).

Z toho vyplývá, že pokud si žena při pobírání rodičovského příspěvku přivydělávala a než dosáhlo první dítě věku 4 let odešla na další peněžitou pomoc v mateřství, použije se u ní denní vyměřovací základ, který je výhodnější.

Z toho vyplývá, že se při zjišťování denního vyměřovacího základu bude vyměřovací základ zaměstnance dělit počtem kalendářních dnů včetně dnů před vznikem pojištění, za které náležela náhrada mzdy nebo platu.

Obdobný text, který byl uveden v § 18 zákona 54/56 Sb. o NP, se zároveň v tomto zákonu zrušil. • Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 550 Kč, jde-li o první redukční hranici, a 790 Kč, jde-li o druhou redukční hranici (§ 18 odst. 8 a § 40 z. č. 54/1956 Sb., NV č. 588/2006 Sb.).

Např. zaměstnanec má uzavřený pracovní poměr od 1. 5. 2007, ale skutečný vstup do zaměstnání byl až 2. 5. Za dne 1. 5. obdržel náhradu mzdy, ale tento den se nepočítal do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nově se započítávat bude. Tzn., že za měsíc květen se do počtu kalendářních dnů započte 31 dnů a nikoliv pouze 30 kalendářních dnů, jako tomu bylo dosud. Z poskytnuté náhrady mzdy se pojistné na SZ odvádí již od 1. 1. 2007.

Zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu je pro rok 2008 pozastaveno a platí ty samé částky jako v roce 2007 (§ 18 odst. 7 a § 40a). • Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do první redukční hranice počítá vždy jen ve výši 90 % (§ 18 odst. 7).

• Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 15 odst. 3 a § 16).

Z toho vyplývá, že u nemocenské a OČR se bude do 550 Kč redukovat po celou dobu pracovní neschopnosti (dosud se redukovalo pouze do 14 dnů PN)

• Výše nemocenského za kalendářní den činí  od 4. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) 60 % denního vyměřovacího základu,

Podle upraveného § 40a se valorizace redukčních hranic pro rok 2008 neprovede, tzn., že budou ve výši 550 Kč resp. 790 Kč.

 od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne 66 % denního vyměřovacího základu

• Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje v kalendářním roce nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů při téže pracovní neschopnosti nebo při více pracovních neschopnostech (§ 21).

 od 61. kalendářního dne 72 % denního vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2). Konkrétní výši nemocenského, která bude náležet od 1. 1. 2008 si můžete podle těchto nových procent snadno spočítat na http://www.mpsv.cz/cs/4215. •

•

Nemocenské se bude poskytovat maximálně 81 kalendářních dnů (dosud 84 kalendářních dnů). Toto vyplývá z toho, že se nemocenské neposkytuje za první 3 dny pracovní neschopnosti.

Změna činnosti zaměstnance u téhož zaměstnavatele se pro účely rozhodného období za vstup do zaměstnání nepovažuje (§ 18 odst. 5 byl zrušen).

• Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání, i když ještě nebyla vyčerpána podpůrčí doba 81 kalendářních dnů (§ 21).

U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání, se při zjištění rozhodného období přihlíží k době takového zaměstnání: - 29 -

PROFEX 1/2008

Z tohoto vyplývá, že pokud poživatel některého z těchto důchodů má pracovní poměr skončit např. 31. 12. a onemocní 23. 12., bude se mu nemocenské vyplácet pouze do 31. 12.

7.3. VLIV PŘESTUPNÉHO ROKU NA VÝPOČET PODPŮRČÍ DOBY A ZÁPOČET PŘEDCHOZÍCH OBDOBÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI U NEMOCENSKÉ

• Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (§ 25 odst. 5).

Rok 2008 je opět rokem přestupným, proto je: • délka podpůrčí doby

• Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání, i když ještě nebyla vyčerpána podpůrčí doba (§ 25 odst. 7).

Podle odst. 3 § 15 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění činí délka „podpůrčí doby“ jeden rok od počátku pracovní neschopnosti. Z toho vyplývá, že délka podpůrčí doby, u pracovních neschopností vzniklých v období od 1. 3. 2007 do 29. 2. 2008 je 366 kalendářních dnů a nikoliv 365 kalendářních dnů. Pokud by pracovní neschopnost vznikla dne 1. 3. 2008, je podpůrčí doba již pouze 365 kalendářních dnů, protože skončí 28. února 2009.

• Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží z ochranné lhůty (§ 42 odst. 1). • Osamělým ženám se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje po obecnou podpůrčí dobu 28 týdnů (§ 10 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb. byl zrušen).

• zápočet předchozích období pracovní neschopnosti

Z toho vyplývá, že i těmto „osamělým zaměstnankyním“ bude poskytována peněžitá pomoc pouze po dobu 28 týdnů. Podle přechodného ustanovení jim však bude náležet peněžitá pomoc 37 týdnů v případě, že nárok na peněžitou pomoc vznikl před 1. 1. 2008.

Podle § 15 odst. 4 zákona 54/56 Sb. se při nové pracovní neschopnosti do podpůrčí doby započítávají také předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do období jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se nezapočtou, jestliže zaměstnání trvalo alespoň šest měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti nebo jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

• Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží občanům, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 32 z. č. 88/1968 Sb. byl zrušen). • Podle nového odst. 3 v § 34 se za účast na nemocenském pojištění považují i první 3 dny pracovní neschopnosti, za které nebudou náležet dávky NP. Toto se bude používat při posouzení, zda je splněna podmínka 270 dnů nemocenského pojištění pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

Zde bude třeba provést propočet zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti s ohledem na to, že pokud do tohoto období vstoupí 29. únor 2008, může dojít k prodloužení nevyčerpaného zbytku podpůrčí doby o jeden den. Obdobně se existencí 29. února 2008 může o jeden den prodloužit doba šesti měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti.

• Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při OČR vznikl před 1. 1. 2008 a tento nárok trvá po 31. 12. 2007, poskytují se tyto dávky za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů platných k 31. 12. 2007.

Např. u pracovních neschopností, které skončily dne 29., 30. a 31. srpna 2007, skončí šestiměsíční lhůta až 29. února 2008, tzn., že se tato doba o jeden den prodlouží. V nepřestupném roce by končila již 28. února.

Pokud někdo onemocní 30. 12. 2007, bude mu poskytováno nemocenské ve výši a za podmínek platných v současné době. Stejně tak u poživatele starobního důchodu, který onemocní koncem roku 2007 a pracovní poměr mu končí k 31. 12. 2007, obdrží dávky po celou dobu nemoci a nikoliv pouze do skončení pracovního poměru. Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. 1. 2008 a neskončila k 31. 12. 2007, bude ještě v délce 42 dnů.

7.4. ZMĚNY PROVEDENÉ VYHLÁŠKOU Č. 326/2007 SB. Vyhláškou 326/2007 Sb. se mění vyhláška 143/65 Sb. o poskytování peněžitých dávek v NP. Nejdůležitější změny pro naši práci byly provedeny: • V § 5 odst. 1, kde se říká, že „při stanovení denního vyměřovacího základu… se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni za-

Tzn., že zaměstnanec, který skončí zaměstnání 30. 12. 2007, bude mít ochrannou lhůtu 42 dnů a zaměstnanec, který skončí 31. 12. 2007, pouze 7 dnů. - 30 -

PROFEX 1/2008 něprávního vztahu na nepravidelnou výpomoc. Tento termín byl používán pouze v nemocenském pojištění.

městnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období“.

•

„Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona o NP se do vyměřovacího základu člena družstva zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto měsíce“.

Tato změna reaguje na to, že za první 3 dny pracovní neschopnosti nebude náležet nemocenské. Pokud bude náležet za část dne příjem, tento den se nebude zahrnovat do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Tento text byl vložen z toho důvodu, že u členů družstev se zjišťování denního vyměřovacího základu odkazovalo na výpočet u zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc (§ 21), který byl touto novelou zrušen.

• Zrušení § 24 znamená, že zaměstnanci, který měl za první den pracovní neschopnosti nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby se již neposkytne nemocenské v poměrné výši za tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem.

Vzhledem k tomu, že podle §§ 33, 72 a 85 se ustanovení § 30 vztahuje i na společníky a jednatele s.r.o. a komanditisty k.s., zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti a dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, použije se stejný způsob zjišťování denního vyměřovacího základu i pro tyto skupiny pojištěnců.

Zde se opět reaguje na změnu v zákonu o NP, kde se nemocenská za první 3 dny pracovní neschopnosti neposkytuje. Tzn., že zaměstnanec za tento den obdrží pouze poměrnou část mzdy. Tento den se ale bude započítávat do prvních 3 dnů pracovní neschopnosti.

•

V § 51 odst. 3 se změnila výše peněžité pomoci u studentek a žákyň takto:

Nově bude poskytována peněžitá pomoc těmto studentkám ve výši 254 Kč za kalendářní den. Tzn., že v měsíci, který má 30 kalendářních dnů, bude poskytnuta peněžitá pomoc 7620 Kč (254x30).

• V § 41 odst. 3 se mezi zaměstnance, kteří se nepovažují za „zaměstnance jinak osamělého“ ti kteří nežijí s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

•

Z toho vyplývá že pokud bude žít zaměstnanec s partnerem, bude mu náležet podpora při OČR pouze 9 kalendářních dnů. • V § 47 odst. 3 se doplnilo, že v mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje i v případě, jestliže je zaměstnankyně převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám v době kojení

Podle přechodného ustanovení se u zaměstnance v pracovním poměru, který se považoval podle právních předpisů platných do 31. 12. 2007 za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc, postupuje při zahrnování započitatelných příjmů podle předpisů platných do 31. 12. 2007.

Tato situace by v roce 2007 vůbec neměla nastat, přesto se zde jistí přechodným ustanovením.

Zde se rozšířil okruh, kdy se poskytuje vyrovnávací příspěvek v mateřství na práce zakázané v době kojení. Dosud se poskytoval pouze u prací zakázaných matkám do konce devátého měsíce po porodu.

8. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

7.5. ZMĚNY PROVEDENÉ VYHLÁŠKOU Č. 327/2007 SB.

8.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA:

Vyhláškou 327/2007 Sb. se mění vyhláška 165/79 Sb. o nemocenském pojištění… v některých zvláštních případech. Z důležitých změn se jedná o tyto změny: •

V § 30 se změnil text odst. 1, který řeší zjišťování denního vyměřovacího základu u členů družstev takto:

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů

Zrušením oddílu čtvrtého (§§ 18 až 27) se zrušila specifická úprava pro výpočet dávek NP pro „zaměstnance na nepravidelnou výpomoc“.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP)

Podle výkladů pracovníků MPSV a ČSSZ už „nepravidelná výpomoc“ neexistuje několik let i přesto, že v zákonu tato ustanovení zůstala zachována. Je pravdou, že zákoník práce nikdy neznal sjednání pracov- 31 -

PROFEX 1/2008

měsíčně) v závislosti na věku dítěte, výši peněžité pomoci v mateřství a volbě rodiče (§ 30, § 30a, § 30b a § 32).

8.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

• Výše příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče je stanovena v pevných částkách podle věku dítěte a činí 8000 Kč, jde-li o dítě ve věku do 6 let, 9 000 Kč, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let, a 10 000 Kč, jde-li o dítě od 15 do 18 let (§ 41 odst. 2)

Od daně z příjmů je u zaměstnance osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele, přičemž do tohoto limitu se zahrnuje i pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění; částka 24 000 Kč je úhrnným limitem pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a pojistné hrazené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP a § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb.].

• Výše porodného činí 13 000 Kč na každé narozené dítě (§ 46 odst. 1). • Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže zemřelý měl trvalý pobyt na území ČR (§ 47 odst. 1).

Za výdaj (náklad) zaměstnavatele se považuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, pokud poukazování tohoto příspěvku zaměstnavatele vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele anebo pracovní nebo jiné smlouvy; limit přitom není stanoven [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP].

10. DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 10.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA: • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

9. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA

10.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

9.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA:

• Příjmy likvidátorů jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1). Změna byla provedena s ohledem na ust. § 71 odst. 5 obchodního zákoníku.

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

9.2. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM O STABILIZACI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

• Nově se upravuje způsob stanovení samostatného základu daně pro srážku sazbou ve výši 15 %. Základ daně se zvyšuje o fiktivní částku ve výši zákonného pojistného ve výši 35 %. O pojistné zaplacené zaměstnancem (ve výši 12,5 %) se již základ daně nesnižuje.

• Příspěvek na školní pomůcky byl zrušen. • Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 2,00 (§ 17).

• U poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani a jejich příjem nepřesáhl 5000 Kč, bude i nadále používána srážková daň 15%, ale tato daň se bude počítat z částky navýšené o pojistné, které hradí zaměstnavatel. Zaměstnanců, kteří pracují na dohodu o provedení práce se toto nijak nedotkne, protože u nich se žádné pojistné neodvádí a tudíž ani základ daně nenavyšuje, tzn., že při odměně 5000 Kč obdrží i nadále 4250 Kč (5000-750).

• Výše přídavku na dítě je stanovena v pevných částkách podle věku dítěte, a to ve výši 500 Kč měsíčně u dětí do 6 let, ve výši 610 Kč měsíčně u dětí od 6 do 15 let a ve výši 700 Kč měsíčně u dětí od 15 do 26 let (§ 18). • Nárok na sociální příplatek má rodič nezaopatřeného dítěte, jestliže příjem rodiny je nižší než součin životního minima rodiny a koeficientu 2,00 (§ 20 odst. 1). • Rodičovský příspěvek náleží ve třech výměrách (snížená výměra ve výši 3 800 Kč měsíčně, základní výměra ve výši 7 600 Kč měsíčně a zvýšená výměra ve výši 11 400 Kč

• U zaměstnance, který pracuje v zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, se ale bude muset jeho zdanitelný příjem navýšit o 35% a jím od- 32 -

PROFEX 1/2008

ňově uplatnit za podmínky, že u zaměstnance půjde o zdanitelný příjem ze závislé činnosti.

vedená daň nebude 15%, ale podstatně vyšší. Např. zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti a měsíčně se mu vyplácí částka 5000 Kč. Tento zaměstnanec dostává v současné době čistého 3719 Kč (tj. 5000 Kč snížených o sociální pojištění 400 Kč, o pojistné na VZP 225 Kč a o daň 15% z 4375=656 Kč). Podle novelizovaného zákona by tento zaměstnanec obdržel pouze 3363 Kč (tj. 5000 Kč snížených o sociální pojištění 400 Kč, o pojistné na VZP 225 Kč a o daň 15% z 6750=1012 Kč). Pokles čistého příjmu tohoto zaměstnance by byl oproti stávajícímu stavu o 356 Kč a je způsoben nárůstem daně z příjmů na 23,13% (1012:4375)

• Nově je z hlediska zaměstnance hodnota přechodného ubytování poskytnutá jako nepeněžní plnění od daně z příjmů osvobozena pouze do výše 3 500 Kč měsíčně, a to bez ohledu na to, v jaké stavbě bude zaměstnanec ubytován. Z hlediska zaměstnavatele nově platí plná daňová uznatelnost nákladů spojených s přechodným ubytováním zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. i)]. • Limit příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na jejich na penzijní připojištění a životní pojištění je sloučen. Pro obě tato plnění je nově stanoven úhrnný limit ve výši 24 000 Kč ročně. Záleží na rozhodnutí zaměstnance a zaměstnavatele, na jaký produkt bude přispívat. Příspěvky nad stanovený limit budou zaměstnanci zdaněny. Pro zaměstnavatele jsou limity pro daňovou uznatelnost zrušeny. Obě tato plnění jsou daňově uznatelná za podmínky jejich ujednání v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě [§ 6 odst. 9 písm. p)].

• Od daně již nejsou osvobozeny částky daně zákonného pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. Ustanovení [§ 6 odst. 9 písm. e)]. bylo zrušeno. Na výši vyměřovacích základů zaměstnanců pro odvod pojistného nemá úprava vliv, nebo fiktivní částka, o kterou se zvyšuje příjem zaměstnance, se nezapočítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. • Daňové osvobození příjmů členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné bytové výstavbě se ruší. [§ 6 odst. 9 písm. g)].

Pokud bude zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění 2000 Kč měsíčně, je to u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud se rozhodne zaměstnavatel přispívat jednou ročně 24000 Kč na životní pojištění, je to u zaměstnance rovněž od daně osvobozeno. Pokud bude přispívat zaměstnavatel na penzijní připojištění ročně 12000 Kč a na životní pojištění rovněž 12000 Kč, bude to u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud by ale v součtu příspěvky překročily částku 24000 Kč, bude to, co je nad 24000 Kč podléhat dani z příjmů i odvodu pojistného na SZ a VZP.

• Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek nejsou osvobozena [§ 6 odst. 9 písm. f)]. Tato daňová zvýhodnění se ruší, se zdůvodněním, že v současné době není ekonomický ani sociální důvod uvedené plnění poskytovat. • Od daně ze závislé činnosti nejsou osvobozeny částky vynaložené na doškolování zaměstnanců, pokud souvisejí s podnikáním zaměstnavatele. Nově jsou z osvobozených příjmů zaměstnance vyloučeny částky vynaložené na zvýšení kvalifikace, a to i v případech, kdy je zvyšování kvalifikace v souladu s potřebami zaměstnavatele. Také zaměstnavatel nemůže daňově uplatnit náklady na vzdělávání zaměstnanců v případech, kdy dochází ke zvýšení kvalifikace zaměstnance. Ostatní částky vynaložené zaměstnavatelem, které jsou spojeny s odborným rozvojem zaměstnanců, kdy nedochází k dosažení vyššího stupně vzdělání, lze daňově uplatnit [§ 6 odst. 9 písm. a)]. Zaměstnavatel tedy může náklady na zvyšování kvalifikace zaměstnance hradit z FKSP, sociálního fondu nebo z nedaňových nákladů. V případě, že zaměstnavatel sjedná toto plnění jako zaměstnanecký benefit, může náklady da-

Touto změnou odpadají problémy s odváděním obojího pojistného u příspěvku na penzijní připojištění v případě překročení 5% vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. • Nově je od daně z příjmů osvobozen příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do výše minimálního nároku určeného zvláštními právními předpisy (§192 až 194 ZP). Náhrady nad stanovený limit podléhají zdanění [§ 6 odst. 9 písm. s)]. V případě poskytování náhrady mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatelem, bude od daně z příjmů tato náhrada osvobozena pouze do minimální výše uvedené v § 192 odst. 2 zákoníku práce. Pokud by zaměstnavatel tuto náhradu navýšil až do výše průměrného výdělku, podléhalo by to, co by překračovalo minimální náhradu odvodu daně z příjmů a tím - 33 -

PROFEX 1/2008

i odvodu pojistného na SZ a VZP. Dosud je v zákonu osvobozena celá částka poskytnuté náhrady.

(zaokrouhleného na celá sta dolů) stanovena jednotná sazba daně ve výši 15 % (§ 16). • Ve vazbě na zavedení jednotné sazby daně se také záloha za kalendářní měsíc vypočte ze základu pro výpočet zálohy ve výši 15 % (§ 38h odst. 2).

 POZOR: Zákon o nemocenském pojištění se odkládá o další rok, takže by platil až od 1. 1. 2009. Tím se odložila i platnost §§ 192 až 194 nového ZP a tato daňová změna není zatím aktuální.

• Nově je mezi nedaňové náklady zahrnuta hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Tato změna znemožňuje toto plnění od roku 2008 daňově uplatnit jako sjednaný zaměstnanecký benefit. Předmětné plnění lze tedy zaměstnavatelem poskytnout z FKSP, sociálního fondu nebo z daňově neúčinných nákladů [§ 6 odst. 9 písm. c), § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, § 25 odst. 1 písm. zn)].

• Nově je uplatňován princip superhrubé mzdy. Dílčím základem daně ze závislé činnosti je „mzda“ zvýšená o zákonné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel. Základ daně není nově možné snížit ani o pojistné, které je ze svých příjmů povinen platit zaměstnanec (12,5 %) (§ 6 odst. 13).

 POZNÁMKA: Vyplácíte-li zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku za pracovní úraz, který vznikl před účinností povinného zákonného pojištění, tato náhrada se vypočte v čistém a navýší se o 20% a z takto vypočtené částky se sráží daň.

• Snížení daně (vypočtené podle § 16): • na poplatníka o částku 24 840 Kč, • na vyživovanou manželku (manžela) o částku 24 840 Kč. Je-li manželka držitelka průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 na dvojnásobek, • pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, o částku 2 520 Kč, • pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, o částku 5 040 Kč, • je-li poplatník držitelem ZTP/P, o částku 16 140 Kč, • pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, o částku 4 020 Kč. (§ 35ba odst. 1) • Podle nového § 35ba odst. 2, který řeší daňové nerezidenty, se mohou uplatnit slevy na dani podle § odst. 1 písm. a) až e) pouze v případě, že 90% veškerých jeho příjmů je z území ČR Daňovému nerezidentovi se zálohově uplatní pouze sleva na studium. Slevu na poplatníka (24840 Kč) by si mohl uplatnit až v rámci daňového přiznání a nikoliv zálohově jako dosud.



Vzhledem k tomu, že z náhrad za ztrátu na výdělku se podle § 5 odst. 2 zákona o pojistném na SZ a § 3 odst. 2 zákona o pojistném na VZP, pojistné neodvádí, není třeba základ daně zaměstnance o nic navyšovat a daň 15% se sráží z náhrady navýšené pouze o povinných 20%.

• Od roku 2008 je minimální základ daně pro OSVČ zrušen zákonem 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných financí (byl zrušen celý § 7c zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů). Takže minimální základ daně se uplatní naposledy za zdaňovací období roku 2007. • Základem daně (ZD) daňových rezidentů, kteří mají příjmy ze zahraničí, je příjem zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na povinné pojistné placené podle § 6 odst. 13. V případě příjmů z bezesmluvních států lze ZD snížit o daň zaplacenou v zahraničí. Je-li uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, lze nově snížit ZD o částku daně, která nemohla být uplatněna na úhradu tuzemské daně, ale jen v bezprostředně předchozím období (§ 6 odst. 14).

• Nově může poplatník – uživatel starobního důchodu snížit daň o částku 24 840 Kč (na poplatníka) ročně. • Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti o částku 10 680 Kč ročně (§ 35c odst. 1).

• Mezi pojišťovny, které můžou uzavírat soukromé životní pojištění se doplnily „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Pokud zaměstnanec uzavře smlouvu na soukromé životní pojištění s pojišťovnou, která je usazena v EU nebo ve Švýcarsku popř. Norsku (v ČR nemusí vůbec podnikat), je nutné mu uplatnit tuto nezdanitelnou částku v rámci ročního zúčtování záloh.

• Vzhledem k tomu, že společné zdanění manželů bylo zrušeno, ruší se i povinnost manželů podávat daňové přiznání. • Změněný § 38g odst. 2 nově řeší, kdo je povinen podat daňové přiznání Oproti stávajícímu stavu je povinen podat daňové přiznání každý daňový nerezident, který bude chtít uplatnit slevy na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Podmín-

• Nově je ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část a odčitatelné položky - 34 -

PROFEX 1/2008

kou pro uplatnění těchto slev je, že má 90% všech svých příjmů ze zdrojů na území ČR.

slevu na dani nebo na měsíční daňové zvýhodnění u žádného plátce daně, provede roční zúčtování poslední plátce daně, pokud dodatečně podepíše prohlášení k dani. Po zrušení této věty, si bude muset tento poplatník podat daňové přiznání a případné slevy si uplatnit v něm.

• Nově je upřesněn způsob vypořádání daňové povinnosti u zaměstnance s doplacenými dlužnými příjmy za uplynulá zdaňovací období, které nebyly považovány za příjem ve zdaňovacím období, kdy byly plátcem zúčtovány v jeho prospěch. V zákoně je nově stanoveno, že poplatník je povinen podat sám daňové přiznání (§ 38g odst. 2). Dále bude muset podat daňové přiznání i poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány v jeho prospěch. Toto jsou mzdy, které nebyly vyplaceny ani do 31. 1. následujícího kalendářního roku. Pokud budou doplaceny až v následujícím zdaňovacím období, bude si muset poplatník podat daňové přiznání.

• Mzdový list musí pro účely daně obsahovat mj. pojistné [§ 38j odst. 1 písm. e) bod 3]. Nově je upřesněno, že na mzdovém listě se uvádí též „fiktivní částky“ odpovídající pojistnému, které je podle tuzemských nebo zahraničních předpisů povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe [§ 38j odst. 2 písm. e) bod 3]. • Nově je upraven způsob uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé studující dítě, pokud dítě studuje v cizině. Nově musí být nárok prokázán potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou a rozhodnutím MŠ, že studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na školách v ČR (§ 38l odst. 4). Takže pokud budete zjišťovat, zda škola, jejíž potvrzení zaměstnanec předložil je řádně povolena Ministerstvem, podívejte se na internetovou adresu http://rejskol.msmt.cz/vybskolo.asp Stejný postup bude v případě uplatnění slevy na dani z titulu soustavné přípravy poplatníka na budoucí povolání, jestliže poplatník studuje v cizině.

• Příjmy ze závislé činnosti se zvýší o částku odpovídající povinnému pojistnému, které je povinen platit sám zaměstnavatel. Příjmy se nesnižují o částky zaměstnancem hrazeného pojistného (§ 38h odst. 1). Zde se přechází na stejný model, jako pro výpočet roční daně. Např. při hrubé mzdě zaměstnance 10000 Kč se bude daň počítat z částky 13500 Kč (10000x1,35). • Plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení, srazí zálohu nejméně ve výši 15 % také z příjmů zaměstnanců bez podepsaného prohlášení (§ 38h odst. 4). U poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani se bude postupovat při výpočtu zálohy stejně jako u těch, kteří jej podepsali. Tzn., pokud má např. zaměstnanec další pracovní poměr a jeho odměna činí 10000 Kč měsíčně, vypočte se u něho záloha na daň 15% z částky 13500 Kč (10000x1,35).

10.3. ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM Č. 362/2007 SB. • Předmětem daně nejsou .(§6 odst7 a) ) „náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP......“. V tomto paragrafu se uvádí všechny, dříve zde uvedené skupiny zaměstnanců tzv. „státní správy“. Tzn., že předmětem daně v podnikatelské sféře nebudou u zaměstnance i nadále cestovní náhrady do výše, která je uvedena v §§ 173 až 180 ZP. Tj. např. stravné až do výše horní hranice rozpětí, která platí pro tyto zaměstnance státní sféry (58 až 69 Kč...).

• Vzhledem ke stanovení pevné maximální částky pro daňové osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se nepožaduje, aby zaměstnavatel porovnával výši příspěvku s měsíčním vyměřovacím základem zaměstnance a osmidenní lhůta se zrušuje. Tento odstavec řešil porovnávání příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění s vyměřovacím základem pro pojistné na SZ a stal se, díky daňovému osvobození penzijního připojištění do výše 24000 Kč ročně, nadbytečným. Podle přechodného ustanovení se příspěvek zaměstnavatele z prosincové výplaty roku 2007, zaplacený do 8 dnů po zúčtování mezd za prosinec, bude považovat za příspěvek roku 2007.

10.4. NOVÉ DAŇOVÉ FORMULÁŘE Naleznete na adrese České daňové správy : http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/ .

• Vypuštění první věty v § 38ch odst. 2 Zde se říkalo, že poplatníkovi, který ve zdaňovacím období neuplatňoval nárok na měsíční - 35 -

PROFEX 1/2008

Sb., zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

10.4.1. UPOZORNĚNÍ PRO PLÁTCE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A Z FUNKČNÍCH POŽITKŮ NA TISKOPISY ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ 2007 A PRO ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ 2008

Upozornění k tiskopisu „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ Na základě novely zákona o daních z příjmů, se pro zdaňovací období 2008 vydává nový vzor č. 18 (25 5457 MFin 5457 vzor č. 18), ve kterém jsou mimo jiné vypuštěny podmínky pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm.a) zákona o daních z příjmů, u poplatníků-poživatelů starobního důchodu. U poplatníků, kteří mají pro zdaňovací období 2007 podepsané „Prohlášení“ na vzoru č.17, případně na vzoru č. 16, je tento vzor platný i pro zdaňovací období 2008. U poplatníků-poživatelů starobního důchodu již však není nutné vyplňovat v části II. bod č. 2 a v části III. s názvem „Kromě nároku na slevy na dani a nároku na daňové zvýhodnění ..“ bod č. 1. písmeno b). Upozorňujeme však na skutečnost, že vzor č. 16 neobsahuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů - úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Uveřejněný tiskopis „Vyúčtování k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ (25 5459 MFin 5459 vzor č. 13 ), pokyny k jeho vyplnění (25 5459/1 MFin 5459/1 vzor č. 12 ) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2007. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 „Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2007“ (25 5490/1 MFin 5490/1 vzor č. 7 ) a pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“(25 5530 MFin 5530 vzor č. 4 ). Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů „Příloha č. 3 k Vyúčtování (25 5490 MFin 5490 vzor č. 8 ), případně „Příloha č. 4 k Vyúčtování“ (25 5531 MFin 5531 vzor č. 3 ).

Upozornění k tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (25 5460 MFin 5460 - vzor 15)“

Příklady na vyplnění tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2007 najdete rovněž na výše uvedené adrese.

Pro zdaňovací období 2007 jsou v platnosti dva vzory, a to vzor č.14 i vzor č. 15. Vzor č. 15 je nutné použít u poplatníků, kterým bylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a následně podají daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007.

Tiskopis - 25 5241 MFin 5241 vzor č. 3 na kterém mohou plátci daně žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (§ 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů).

 POZOR:

Zároveň sdělujeme, že v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů je pro zdaňovací období 2008 vydán nový vzor č.16.

Tiskopis - 25 5246 vzor č. 3 na kterém mohou plátci daně žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů).

Čísla obcí (ZÚJ) pro vyplnění tiskopisu „Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2007“. Údaje o obcích České republiky uvedené v odkazu jsou přílohou Vyhlášky MF 232/2007 Sb., která mimo jiné obsahuje sloupce Název obce a Kód základní územní jednotky (ZÚJ).

Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2007

Příloha Vyhlášky MF č.232/2007 Sb. „Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů“. Kódy států pro vyplnění Přílohy č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ (25 5530 MFin 5530 vzor č. 4 ) a „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007“ naleznete na výše uvedené adrese.

Tiskopis - 25 5460/1 MFin 5460/1 vzor č. 12 Upozornění k tiskopisu „Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2007“ ( Příloha č. 1 vyúčtování, tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1 - vzor č. 7) Tak jako i v loňském roce se do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona daních z příjmů zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 - 36 -

PROFEX 1/2008

10.4.2. DAŇ Z PŘÍJMŮ VYBÍRANÁ SRÁŽKOU PODLE ZVLÁŠTNÍ SAZBY DANĚ

11. RŮZNÉ

Upozornění pro plátce daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období 2007

11.1. POSUNUTÍ ÚČINNOSTI ZÁKONA O ÚRAZOVÉM POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Uveřejněný tiskopis: „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob“ označený 25 5466 MFin 5466 vzor č. 10 , pokyn k jeho vyplnění „Pokyny k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob“ označený 25 5466/1 MFin 5466/1 vzor č. 6 se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2007. Pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, který ve zdaňovacím období tohoto vyúčtování prováděl opravy srážení podle § 38d odst. 8 zákona o daních z příjmů, je povinnou přílohou vyúčtování „Příloha k Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob“ označená 25 5466/A MFin 5466/A vzor č. 6 .

Zákonem 218/2007 Sb. se posunuje účinnost zákona 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců na 1. 1. 2010. Podle přechodného ustanovení v § 92 odst. 2 tohoto zákona byli zaměstnavatelé povinni předat nejpozději do 1. září 2007 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. červnu 2007. Tato povinnost se zákonem 218/2007 Sb. posouvá na 1. září 2009. Žádné podklady o pracovních úrazech a nemocech z povolání se proto nemusely k 1. 9. 2007 na OSSZ předkládat.

Výpočet daně a daňového zvýhodnění Jak je již uvedeno výše, pro roční zúčtování daně použijete tiskopis - 25 5460/1 MFin 5460/1 vzor č. 12.

Závěrka v modulu MZDY a instalace nové verze 12.xx pro rok 2008

Nový řádek 9. Sleva na dani (§15 odst.8 zákona) úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,

11.2. DEFINICE ODPRACOVANÉ DOBY A DALŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ STANOVENÁ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA (§ 79 ZP)

Doplňujete v případě uplatnění do maximální hodnoty 10000,- Kč, pokud se jedná o zaměstnance zdravotně postiženého do maximální hodnoty 13 000,- Kč, maximální hodnota je 15000, - Kč pro osobu s těžším zdravotním postižením.

• Maximálně 40 hodin/týden • Max 37,5 hod/týden při těžbě uhlí a rud • Max 37,5 hod/týden v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu • Max 38,75 hod/týden v dvousměnném pracovním režimu • Zkrácená pracovní doba pod zákonnou bez snížení mzdy z důvodů zdravotních podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu

Řádky 9 až 29 se posouvají do ř. 10 až 30. Byl doplněn řádek 31, jehož nepřítomnost nám při zúčtování za rok 2006 způsobovala komplikace. Takže je na první pohled jasné, co z řádku 30 je přeplatek na dani a co doplatek na daňovém bonusu.

a)

Ř.30-ř.29

je-li částka na ř. 29 a ř. 30 kladná

KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA – „ZKRÁCENÝ ÚVAZEK“ (§ 80 ZP) Kratší pracovní doba je sjednaná v pracovní smlouvě nebo povolená na žádost zaměstnance na dobu kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.

b)

Ř.30

je-li částka na ř. 29 záporná nebo =0 a na ř. 30 kladná

ROZVRH STANOVENÉ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBY (§ 84 ZP)

c)

0

Je-li částka na ř. 29 a ř. 30 záporná nebo =0

Řádek 31 b) doplatek na daňovém bonusu se rovná

Zaměstnavatel je povinen vypracovat pro zaměstnance s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby (tzv. harmonogram směn).

a)

Ř.29

je-li částka na ř. 29 kladná

EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY (§ 96 ZP)

b)

0

je-li částka na ř. 29 záporná nebo =0

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců.

Řádek 31 a) přeplatek na dani po slevě se rovná

- 37 -

PROFEX 1/2008

Definice ukazatelů Průměrný počet zaměstnanců ekonomického subjektu ve fyzických osobách (POCFYZ) od počátku roku do konce sledovaného období se vypočítá se jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce. Průměrný počet za měsíc se počítá jako součet počtů fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce sledovaného období (včetně dnů pracovního klidu a pracovního volna), který se dělí počtem všech kalendářních dnů příslušného měsíce. U zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců, kdy v průběhu měsíce nedochází k většímu pohybu zaměstnanců, se vypočítá průměrný měsíční stav zaměstnanců jako průměr počtu na počátku a konci měsíce.

Rovnoměrné rozvržení pracovní doby Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla 9 hodin. Ve všech ostatních případech se jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby vždy připadá na jednotlivé týdny po sobě jdoucí stejná délka stanovené týdenní pracovní doby. V praxi se vyskytuje celá řada kombinací denních délek směny, ale tak, že ve všech týdnech bude rozvržena stejná délka týdenní pracovní doby. Zaměstnanec, který pracoval po celé sledované období stanovenou týdenní pracovní dobu Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Průměrný počet zaměstnanců ekonomického subjektu přepočtený (POCFYZP) od počátku roku do konce sledovaného období.

U zaměstnavatele by měl existovat rozvrh stanovené týdenní pracovní doby (harmonogram směn), v němž maximální délka směny nepřesáhne 12 hodin. Dále je stanoveno vyrovnávací období, které není delší než 12 kalendářních měsíců. Za zvolené vyrovnávací období nesmí průměrná délka pracovní doby přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu.

Přepočty se provedou u zaměstnanců: • kteří z provozních důvodů zaměstnavatele, anebo ze zdravotních či jiných důvodů na straně zaměstnanců mají sjednanou jinou než stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce). Přepočet na plně zaměstnané se neprovádí u zaměstnanců, kteří mají stanovenou zkrácenou pracovní dobu - § 79, odst. 2 a 3 zákoníku práce. • v pracovním poměru vykonávajících práci jen příležitostně na výzvu a dle potřeb zaměstnavatele; • do 18 let, kde zákon stanoví nejvýše 40 hodinový pracovní týden; • vykonávajících vedlejší činnost v souběžném pracovním poměru. Definice v šetření ISPV jsou obdobné definicím pro výkaz P 3-04 z podnikového výkaznictví ČSÚ, rozdíl je ve sledovaném období. Výkaz P 304 požaduje údaj za sledované čtvrtletí, šetření ISPV údaj za celé sledované období, tedy např. za období leden až září apod.

Zaměstnanec, který pracoval po celé sledované období stanovenou týdenní pracovní dobu Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a nelze využít harmonogram směn Zaměstnanec, který měl celé sledované období týdenní pracovní dobu shodnou se stanovenou týdenní pracovní dobou Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách a přepočtený ISPV - Výpočet ukazatelů průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (POCFYZ) a průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený (POCFYZP)

12. INSTALACE NOVÉ VERZE PRO ROK 2008 12.1. PŘEINSTALUJTE VERZI 12.XX obvyklým způsobem a ihned dobře prostudujte popis k verzi, mohou tam být ještě další změny, které se do tohoto materiálu nedostaly. Popis založte s tímto textem k dokumentaci.

12.2. PŘIPRAVTE DATA PRO ROČNÍ UZÁVĚRKU 2007 12.2.1. PŘEPÍNAČE V období 01/08 překontrolujte, případně opravte v nabídce 6.3.1. Přepínače nastavení přepínačů: • Specifikace podniku - doplňte údaje o zápise do obchodního rejstříku, často chybí • Přepínače - sekce Zpracování - Pracovní doba

- 38 -

PROFEX 1/2008

NOVINKA 12.2.2. ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Upravte zaměstnancům v matričním souboru Mzdových údajů položku Existenční minimum na hodnotu platnou od 1.1.2008 Je-li zaměstnanec sám, ponecháte 0, program doplní při zpracování hodnotu z přepínačů Zpracování – Čisté mzdy – Nesrazitelná základní částka (4188) Má-li zaměstnanec manželku a děti vypočtěte dle výše uvedeného. Nastavte 6.3.1. Přepínače v sekci Zpracování - Čisté mzdy položky Nesrazitelná základní částka 4188 Srážka bez omezení nad 6281 NOVINKA 12.2.3. NASTAVENÍ PŘEPÍNAČŮ PRO ROK 2008 V OBDOBÍ 01/08 Přepínače v období 01/08 by měly být nastaveny takto: Přepínač Pracovní doba bez svátků: pro jednosměnný provoz pro dvousměnný provoz pro třísměnný a nepřetržitý provoz

Hodiny

Dny

2024 1960,75 1897,5

253 253 253

2096 8

262

Pracovní doba včetně svátků Denní pracovní doba

Firma počty dnů a hodin stanovuje od data zahájení činnosti, resp. od 1.1., byla -li činnost zahájena před 1.1. příslušného roku, do data ukončení činnosti firmy, resp. do 31.12., pokud činnost firmy nebyla v příslušném roce ukončena. Máte-li ve firmě stanovenou jinou než 8 hodinovou pracovní dobu, musíte přepočítat pro své potřeby.

 POZOR:

V období 12/07 musíte mít v těchto přepínačích hodnoty pro rok 2007.

NOVINKA Pro rok 2008 musíte překontrolovat tyto další přepínače a nastavení:

Výpočty –Procento nemoci do 3 dnů Nad 3 dny Nad 30 dnů Nad 60 dnů Pro OČR Pro PPM Zpracování – Čisté mzdy – Nesrazitelná základní částka Srážka bez omezení nad Zpracování – Čisté mzdy - Pracovní doba – viz. tabulka výše Zpracování – Daně – Srážková daň Zálohová daň Zpracování – Daně – Snížení daně –Základní sleva ČID ID ZTT/P Student Manželka Zpracování – Daně – Zvýhodnění a bonusy – na dítě Na dítě ZTP Daňový bonus měsíční výše min. Daňový bonus měsíční výše max. - 39 -

0 60 66 72 60 69 4188 6281 15 15 2070 210 420 1345 335 2070 890 1780 50 4350

PROFEX 1/2008

Daňový bonus roční výše min. 100 Daňový bonus roční výše max. 52200 Zpracování – Průměry pracovněprávní Typ výpočtu denního pracovněprávního průměru: * Hodinový průměr * hodiny úvazku Hrubá mzda(plat) / odpracované dny za rozhodné období: * za předchozí čtvrtletí Za předchozích 12 měsíců Vyrovnávací období OD – DO Zpracování - Průměry sociální Limit upraveného průměru 1 550 Limit upraveného průměru 2 730 Průměry sociální - Nemoc a OČR (P1) Procento započtené částky do limitu upraveného průměru 1 90 Procento započtené částky nad limit upraveného průměru 1 60 Průměry sociální – PPM (P2) Procento započtené částky do limitu upraveného průměru 1 100 Procento započtené částky nad limit upraveného průměru 1 60 Zpracování - Pojištění - Mez pro minimální odvod na zdrav. Pojištění 8000 Zpracování - Pojištění - Mez pro odvod 1034880 Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění 24000 Mez pro osvobození od daně Rozhodně správně nastavte přepínače pro výpočet pracovněprávních průměrů pro vaši organizaci dle vaší vnitropodnikové směrnice!!! Nové nastavení uložte klávesou F2. 12.2.4. PLÁNOVACÍ KALENDÁŘ NOVINKA V období 01/08 znovu překontrolujte, případně opravte v nabídce 6.3.2. Plánovací kalendář nastavení podnikového plánovacího kalendáře. Zejména překontrolujte a nastavte správně svátky v roce 2008. Uložením podnikového plánovacího kalendáře klávesou F2 přepočtete plánovací kalendář všem pracovníkům pro rok 2008. Do matričního souboru pracovní doby se nově ukládá jak rok 2007, tak rok 2008, budete potřebovat pro sledování čerpání fondu pracovní doby (FPD) při uplatnění kont pracovní doby (KPD) a výpočtu průměrů. 12.2.5. MATRIČNÍ SOUBOR PRACOVNĚPRÁVNÍCH PRŮMĚRŮ NOVINKA Doplňte do MS pracovněprávních průměrů zaměstnancům nové nastavení pro rok 2008, musíte překontrolovat příslušné přepínače a nastavení pracovněprávního průměru v matričním souboru. Nově tam naleznete nastavení pro konta pracovní doby: Vyrovnávací období

•

neuplatněno Implicitní

OD - DO 1. Všichni zaměstnanci mají nastaveno v MS pracovněprávních průměrů v typu výpočtu i rozhodném období hodnotu • implicitní. Pokud opravdu budete u všech pracovníků vypočítávat průměr podle původního nastavení přepínačů, nemusíte nic měnit. 2. Chcete-li vypočítávat u některých kategorií jinak ( dle Vaší vnitropodnikové směrnice (např. zaměstnanci na „nepravidelnou výpomoc“), musíte v této chvíli správně NASTAVIT individuální způsob výpočtu pracovněprávního průměru.

- 40 -

PROFEX 1/2008

3. Používáte-li konto pracovní doby, nastavíte v přepínačích vyrovnávací období Od – Do a u zaměstnance v MS pracovněprávních průměrů položku Vyrovnávací období na (*) implicitní. Po tuto dobu se nebude přepočítávat pracovněprávní průměr. V případě, že má každý zaměstnanec jiné vyrovnávací období doplníte datum od-do a program individuálně ošetří každého zaměstnance), což vřele nedoporučuji. Je to pracné a všechno se špatně kontroluje. Vyrovnávací období nastavujete tak, aby program při zpracování měsíční závěrky mohl jednoznačně určit období, kdy má vypočítat průměry.

Příklad: Vaše vyrovnávací období je stanoveno na zákoníkem práce povolených 26 týdnů, protože nemáte odbory. Od 1.2. 2008 do 30.7.2008

 POZOR, pokud nastavíte položku do 31.7.2008, průměr pro období 08/08 se nepřepočte! V 01/08 se vypočte průměr podle nastavení přepínačů (rozhodné období 12 měsíců zpět). Tímto průměrem budete platit náhrady (technická novela zákoníku práce (§ 354 odst. 4)) i stálou mzdu (§120 odst.1) v průběhu celého vyrovnávacího období. V období 07/08 se vypočte rovněž nový průměr pro období 08/08 podle nastavení přepínačů (rozhodné období 12 měsíců zpět). Je na Vás, zda si stanovíte nové vyrovnávací období od 1.8. 2008 do 30.1.2009. V případě, že to neuděláte, musíte přejít na rozhodné období čtvrtletní.

12.3. UZAVŘENÍ ROKU 2007 Poveďte volbu 4.1.3. Uzavření roku 2007 , program sám zálohuje stav k 1.1. na disk do adresáře ZAL. •

NOVINKA Vytiskněte sestavu 3.6.5.1. Pracovněprávní průměry, ve které rozhodným obdobím jsou měsíce 10-12/07 ( rozhodné období je předcházející čtvrtletí) nebo 1-12/07( rozhodné období je předcházejících 12 měsíců). Bude sloužit pro kontrolu výpočtu průměrů do matričních souborů v období 01/08.

 POZOR: Tato sestava se počítá pro každý PPV samostatně, do MS průměrů se vkládá souhrnně k aktivnímu PPV, poslednímu v pořadí PPV. •

NOVINKA Vytiskněte sestavu 3.6.5.2. Sociální průměry, ve které rozhodným obdobím jsou měsíce 112/07. Bude sloužit pro kontrolu výpočtu průměrů do matričních souborů v období 01/08.

 POZOR:

Tato sestava se počítá pro každý PPV samostatně, do MS průměrů se vkládá souhrnně k aktivnímu PPV, poslednímu v pořadí .

12.3.1. PROVEĎTE KONTROLY • Překontrolujte v matričním souboru Pracovněprávních průměrů pracovně-právní průměry. naleznete jen průměry pro příslušný měsíc.

Nově tam

• Překontrolujte sociální průměry v matričním souboru Průměrů na sociální dávky – jsou programem dopočteny do období ledna v položkách DVZ, Průměr1 a Průměr2. Rozhodným obdobím je 01-12/07, bere se v úvahu DM 2500. Položky P3 si nevšímejte, je tam jako rezerva. • Překontrolujte stav nároků na dovolenou k 1.1.2008, nejlépe na sestavě 3.1.8. Dovolené. Případné odchylky opravte. NOVINKA Dovolenou nově počítáme jako 1/12 za každý celý měsíc pracovněprávního vztahu, zaokrouhlujeme na půldny. Nemá-li pracovník žádný celý měsíc PPV nebo „neodpracoval“ 60 dnů, musíte mu ručně dopočítat dovolenou za odpracované dny (za každých 21 odpracovaných dnů se přizná 1/12 ročního nároku). • Upravte zaměstnancům v matričním souboru Mzdových údajů položku Existenční minimum na hodnotu platnou od 1.1.2008, pokud jste tak neučinili již v období 12/07 na hodnoty:

- 41 -

PROFEX 1/2008

Je-li zaměstnanec sám, ponecháte 0, program doplní při zpracování hodnotu z přepínačů Zpracování – Čisté mzdy – Nestažitelná základní částka (4188) 12.3.2. MATRIČNÍ SOUBOR TRVALÝCH PŘÍDAVKŮ A SRÁŽEK Překontrolujte matriční soubor trvalých přídavků a srážek, který doznal zásadních změn!!! NOVINKA 1. Prodloužil se Text srážky pro zadání názvu srážky na 25 znaků, tak názvy upravte do lidské podoby, aby mohly být přetištěny na zápočtový list. 2. Kód srážky (= DM mzdy) Půjčky cizí (DM 526) a půjčky FKSP (DM 527) se převedly na kódy 536 a 537. Výkony rozhodnutí ( Exekuce) v DM 523 .. 525, v nichž máte neuvěřitelný chaos, se převedly na srážky přednostní (DM 524) – jsou srážky, které se provádějí i z druhé třetiny, a na srážky nepřednostní ( DM 525) – jsou srážky, které se provádějí pouze z první třetiny. Program tuto akci provedl automaticky. 3.

NOVINKA Pořadí pro druhou i první třetinu bylo rozšířeno na dvě místa, překontrolujte, zda program automatickým převodem doplnil správně pořadí. Pořadí srážky 99 (doplatky na účet) je od r. 2008 nově 99 99. Všechny nepřednostní pohledávky mají pořadí pro druhou třetinu 00, pro první třetinu pořadí podle pořadí došlých.

 POZOR: Pořadí mohou být stejná pro obě třetiny – v případě, že se jedná o exekuce, které došly jeden den. Platí recipročně i pro jiné srážky v první třetině.

4. V údajích o srážce doplníte v položkách: • Celkem – celkovou výši nedoplatku podle exekučního výměru u procentní exekuce, dlužného výživného, přednostní a nepřednostní pohledávky (exekuce) nebo půjčky, (u výživného, pojištění nebo jiných pravidelných měsíčních srážek tuto položku nevyplňujete). •

Splátka – zadáváte u výživného a ostatních srážek, kde je určena měsíční splátka (může být dohodnuta i u exekucí a nedoplatku výživného – je stanoveno v exekučním rozhodnutí)

•

Uhrazeno – zadáváte hodnotu již uhrazené části exekuce, půjčky či dlužného výživného k 1.1.2008. Program bude při zpracování měsíční uzávěrky tuto hodnotu aktualizovat (navyšovat) podle skutečně uhrazené měsíční srážky). Doplňte si hodnoty, abyste měli správná čísla na zápočtovém listě. NOVINKA

•

Nedoplatek – zadáte povinně u všech procentních exekucí (DM 520), dlužného výživného (DM 522), přednostních exekucí (DM 524), nepřednostních exekucí (DM 525), půjček (DM 530, 536, 537), kde není určena měsíční splátka. Nezadáváte u srážek, kde je stanovena měsíční splátka. V Nedoplatku se v průběhu zpracování mohou objevit i neprovedené ostatní srážky z předchozích období, pokud nebyly sraženy v příslušném období zpracování z důvodu nedostatku prostředků (DM 521, 530..564, 567, 570..572, 574, 575, 580..589), tj.u srážek, kde je stanovena měsíční Splátka. Nedoplatek se rovněž aktualizuje při měsíční uzávěrce ( snižuje, pokud byla provedena nějaká úhrada).

 POZOR: V případě, že není určena měsíční Splátka u DM 520, 522, 524, 525, 530, 536, 537, musí být Nedoplatek vyplněn, jinak se srážka neprovádí. U takto zadaných srážek Celkem = Uhrazeno + Nedoplatek, což program kontroluje.

 POZOR: Nedoplatek se vypočte i u spoření (DM 572,573,575) v případě že nebyla v příslušném období měsíční Splátka plně uhrazena a dosráží se v následujícím období. Pokud pracovník spoření nechce v následujícím měsíci dosrážet, musíte Nedoplatek v MS následujícího měsíce vymazat.

Je třeba si uvědomit skutečnost, že od roku 2007 nelze provést žádné srážky z třetí (respektive druhé (nejsou-li přednostní pohledávky) a třetí ) třetiny (tj. z částky 1929 + 1928 = 3857,-), ani zálohu, ani nájemné, spoření apod. Platí to i pro dokladové srážky (zálohy, obědy, odbory, srážky na faktury apod.). Proto sledujte pečlivě protokoly o neprovedených srážkách při zpracování čistých mezd. Může nastat situace, že pracovník nemá na dokladovou srážku v první třetině dost prostředků, proto srážka nemohla být provedena v plném rozsahu. Pak máte dvě možnosti: a) pracovník doplatí chybějící část hotově do pokladny b) pokusíte se srazit zbytek v následujícím měsíci. - 42 -

PROFEX 1/2008

5. Směrování srážky provádíte obvyklým způsobem.

12.4. ZÁPOČTOVÝ LIST PRO ROK 2008 je upraven podle této metodiky a v položkách Uhrazeno a Nedoplatek je stav k poslednímu dni měsíce, tj. po zpracování čistých mezd. Vždy vystavujte potvrzení o zaměstnání po zpracování čistých mezd – program Vám to ani jinak nedovolí. Na zápočtovém listě musí NOVINKA být správně výše pohledávek i slevy na dani pro příslušný měsíc zpracování.

12.5. DŮLEŽITÁ ZÁLOHA Zálohujte POČÁTEČNÍ STAV K 1.1.2008 a dobře uschovejte.

12.6. POSTUP PŘI POŘIZOVÁNÍ POKRAČOVÁNÍ NEMOCI Z ROKU 2007 •

Pokud se do dokladu zamotáte a pak nevíte jak z toho, raději doklad neukládejte a začněte znova. Když už si nějakou motaninu uložíte, raději doklad vymažte F8 a začněte znova. Opravovat doklady nemocenských se NEDOPORUČUJE! Zejména ne měnit DM!!!

•

Pokud nárok na nemocenské nebo na podporu při OČR vznikl před 1. lednem 2008 a trvá alespoň v tomto dni, k žádné změně nedojde! Budete pořizovat pokračování nemoci (Shift_F5) do starého formuláře.

•

NOVÉ NEMOCI (nemoci, které započaly v roce 2008) budete pořizovat obvyklým způsobem do nového formuláře.

- 43 -

PROFEX 1/2008

Stejně jako OČR:

- 44 -

PROFEX 1/2008

Nebo PPM:

Prohlédněte si doklady v předchozích 2 obrázcích a zjistěte, kde je chyba.

12.7. RŮZNÉ TIP: Vyzkoušejte si tisk formuláře ročního zúčtování (prodloužil se), aby Vám vešel na stránku, musíte nastavit v přepínačích počet řádků na stránku podle Vaší tiskárny. Mé „lejzrovce“ stačí 63 řádků.

TIP: Uvědomte si, že od 1.1.2008 se bude odvádět zdravotní pojištění z příležitostného zaměstnání. Tak nic takového neuzavírejte. Od toho jsou dohody o provedení práce, kde se neodvádí nic.

TIP: Čistá mzda se počítá pořád stejně: Hrubý příjem – Odvody na SP a VZP – Daň

Závěrem Veškeré změny ( a že jich je) v programu jsou uvedeny v popisu k verzi MZDY 12.xx.. Prosím, založte jej k dokumentaci včetně postupu zpracování závěrky. Pokud si budete chtít objednat aktualizovanou dokumentaci, pošlete požadavek na email [email protected] , dokumentaci Vám zašleme, jakmile bude k dispozici. Pokud máte problém nebo potřebujete poradit a telefonujete mi, udělejte to v pondělí mezi 9-12 nebo 14-17 hodin na tel. 602 270713. Jsem pro Vás samozřejmě k dispozici kdykoliv, ale musíte být trpěliví. Prosím o pochopení, nenechávejte mi vzkazy, nereflektuji na ně. Jakékoliv připomínky uvítám formou emailu na adresu [email protected] Děkuji Vám všem za spolupráci v roce 2007 a doufám, že v roce 2008 budete s programem MZDY opět spokojeni. Přeji všem úspěšný rok, osobní pohodu a kapičku štěstí, rovněž pevné zdraví, abychom úspěšně zvládli rukou společnou a nerozdílnou vše, co nás v dalším roce čeká. Helena Plavecká

- 45 -

PROFEX 1/2008

- 46 -