Vydává PROFEX AM, spol. s r. o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná, tel. 0344/423521, fax 0344/423835
Ročník 2000
Časopis pro uživatele programů
ZEIS
OBSAH 1. Oznámení o právních předpisech (2) Změny diskontní sazby ČNB. Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot za zdaňovací období roku 1999.
2. Zdaňování vypořádacích podílů daní z příjmů v roce 2000 (4) Vypořádací podíly v družstvu, které je povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Vypořádací podíly v družstvu, které není povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb.
3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000 (5) Zvýšení minimální mzdy, minimální mzdové tarify, snížení roční sazby daně pro zdaňovací období roku 2000, zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změna redukčních částek, stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění. Cestovní náhrady od 1. 1. 2000.
4. Zajímavosti ve mzdové účtárně (9) Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kč v daňovém přiznání. Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské za část dne. Roční zúčtování.
5. Roční účetní závěrka a uzávěrka (11) Inventarizace, účetní a daňové pojetí škod a vypořádání inventurních rozdílů. Opravy investičního majetku x technické zhodnocení. Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999. Odpis pohledávek, opravné položky k pohledávkám, opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, jednorázový odpis pohledávek daňově účinný, prodej pohledávek. Cestovní náhrady, účty časového rozlišení, finanční leasing. Rezervy na opravu hmotného majetku.
6. Dotazy a odpovědi (29) Způsob výpočtu a zaúčtování vypořádacího podílu člena družstva. Lze využít restituční rezervu na dotaci nedělitelného fondu?
7. Okénko uživatelů (35) Finance - změny od verze 9.039 do verze 10.14.
Přílohy Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele.
© PROFEX AM, spol. s r. o., 2000 Tisk: MAKO Blatná, spol. s r. o., vyšlo 15. února 2000
PROFEX 1-2000
1. Oznámení o právních předpisech Obsahuje pouze vybrané právní předpisy s dopadem na většinu podnikatelských subjektů. Sbírka zákonů ročník 1999
Zákon
Název zákona, případně stručná charakteristika
Částka 83
247
Nařízení vlády, kterým se pro účely nemocenského pojištění (péče) upravují částky pro stanovení výpočtových základů. - viz čl. č. 3
Částka 93
283
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). - viz čl. č. 3
Částka 102
312
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. - viz čl. č. 3
313
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. - viz čl. č. 3
Částka 104
319
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2000.
Částka 108
333
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. V § 5 odst.1 zákona činí sazby stravného: a) 54,- Kč až 66,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hod., b) 83,- Kč až 99,- Kč, trvá-li prac. cesta déle než 12 hod., nejvýše však 18 hod., c) 130,- Kč až 155,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Účinnost 1. leden 2000. - viz čl. č. 3
Částka 111
350
Zákon, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. duben 2000.
356
Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Sbírka zákonů ročník 2000
Zákon
Název zákona, případně stručná charakteristika
Částka 1
3
Nález Ústavního soudu ze dne 1. prosince 1999 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Finanční zpravodaj
Pořadové číslo
Název, případně stručná charakteristika
11
57
Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele. - viz příloha
60
Informace pro poplatníky daně silniční (daňové přiznání lze podat na disketě).
12
61
Vyhláška č. 319/1999 Sb. ze dne 1. prosince 1999, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně.
1/2000
6
Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999 (uvádíme v plném znění).
7
Pokyn č. D - 204 - Stanovení jednotných kursů za zdaňovací období 1999.
8
Přehled platných smluv ČR o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a majetku. - viz příloha
1
PROFEX 1-2000
Změny diskontní sazby ČNB DATUM
DISKONTNÍ SAZBA
140 %
9,5 %
13,3
10. června 1993
8,0 %
11,2
24. října 1994
8,5 %
11,9
26. června 1995
9,5 %
13,3
21. června 1996
10,5 %
14,7
27. května 1997
13,0 %
18,2
14. srpna 1998
11,5 %
16,1
27. října 1998
10 %
14
23. prosince 1998
7,5 %
10,5
6%
8,4
5,5 %
7,7
5%
7
Od vzniku ČNB v roce 1993
12. března 1999 3. září 1999 27. října 1999
Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999 Referent: Ing. Hladký I. Netřebská
Č.j.: 153/1 565/2000
Na základě zmocnění podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Ministerstvo financí sděluje: 1. Průměrné ceny pohonných hmot v Kč/l včetně DPH uplatňované jejich rozhodujícími prodejci v České republice ve zdaňovacím období roku 1999 u jednotlivých druhů činily: Benzin Speciál Benzin Super Benzin Natural Benzin Super plus (Natural) Benzin Natural Nafta motorová Bionafta
BA - 91 BA - 96 BA - 95 BA - 98 BA - 91
23,07 Kč 23,99 Kč 23,37 Kč 27,59 Kč 23,10 Kč 19,11 Kč 15,26 Kč
2. Tyto ceny může poplatník použít pro účely stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona, t.j. u vlastních silničních motorových vozidel bezplatně vypůjčených ve smyslu § 659 občanského zákoníku. 3. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu, jak to vyplývá z § 24 odst. 2 písm. k) zákona. 4. V případě, že poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není uveden v bodu 1, platí cena toho druhu benzinu, který má shodné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem bod 1 neobsahuje, uplatní cenu benzinu s nejbližším oktanovým číslem. 5. Tímto pokynem nejsou dotčeny ceny pohonných hmot stanovené na základě § 8 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí, které se používají výhradně pro stanovení výše náhrady za pohonné hmoty, na kterou má nárok zaměstnanec, použije-li pro pracovní cestu jiné vozidlo než vozidlo zaměstnavatele. Náměstek ministra financí: JUDr. Pavel Dvořák, v.r.
2
PROFEX 1/2000
2. Zdaňování vypoř. podílů daní z příjmů v roce 2000 Ing. Ivana Mašková, auditor, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o.,
[email protected] Příklad: Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč, je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Celý je vložen do jmění družstva (povinné osoby podle zákona č. 42/1992 Sb.). V základním jmění na účtu 411 je vklad 90.000,- Kč, 10.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Vypořádací podíl byl vypočítán 110.000,- Kč (stejné zdanění nastane pokud vypořádací podíl přesáhne 100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech, nepodléhá do výše 100.000,- Kč žádnému zdanění daní z příjmů. Podíl ve výši 10.000,Kč, který přesahuje vklad (nabývací hodnotu) bude zdaněn od 1. 1. 2000 15 % srážkovou daní a to i při naturálním vydání. Při peněžním výdeji až do výše 60.000,- Kč bude vyplaceno bez zdanění, zbývajících 50.000,- Kč bude sníženo o 15 % srážkovou daň.
Vypořádací podíly v družstvu, které je povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: § 10 odst.1 písm. g) Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce. § 10 odst. 6 Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacího podílu je při naturálním vydání hodnota vkladu (vloženého majetkového podílu). U peněžního plnění je nabývací hodnotou vnosová část vloženého majetkového podílu. § 10 odst. 8 Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle § 36. § 36 odst. 2 písm. a) bod 6. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje počínaje 1. 1. 2000, kdy došlo ke snížení sazby z 25 % na 15 %. Podle tohoto ustanovení se zdaňuje, jestliže je vypořádací podíl větší než vklad. Zdaňuje se peněžní i naturální plnění. § 36 odst. 2 písm. c) bod 3. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje, jestliže je výše vypořádacího podílu rovna nebo menší než vklad a vydává se v penězích. 15 % srážkovou daní se zdaňuje pouze transformační část vypořádacího podílu (další podíl). Týká se pouze původních povinných osob. Za zdaňování a odvod srážkové daně zodpovídá družstvo. Vzhledem k tomu, že se ve zdaňování vypořádacích podílů od 1. 1. 2000 objevily dvě stejné sazby srážkové daně v různých ustanoveních § 36, vysvětlím je na níže uvedeném příkladu:
Vypořádací podíly v družstvu, které není povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: § 10 odst.1 písm. g) Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce. § 10 odst. 6 Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacího podílu je při naturálním vydání hodnota vkladu. § 10 odst. 8 Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle § 36. § 36 odst. 2 písm. a) bod 6. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje, jestliže je hodnota vypořádacího podílu větší než vklad. Zdaňuje se při vydávání v jakékoliv formě, peněžně i naturálně.
Příklad: Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč, je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Celý je vložen do jmění družstva (povinné osoby podle zákona č. 42/1992 Sb). V zá- kladním jmění na účtu 411 je vklad 90.000,- Kč, 10.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Vypořádací podíl byl vypočítán 95.000,- Kč (stejné zdanění na- stane až do výše vypořádacího podílu 100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech, nepodléhá žádnému zdanění daní z příjmů. Při peněžním výdeji až do výše 60.000,- Kč bude vyplaceno bez zdanění, zbývajících 35.000,- Kč bude sníženo o 15 % srážkovou daň.
Příklad: Fyzická osoba vložila svoji pohledávku (majetkový podíl získaný v transformaci) ve výši 15.000,- Kč do jmění nově založeného družstva, které není povinnou osobou a stala se jeho členem. Základní vklad je 13.000,- Kč, 2.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Po několika letech člen z družstva vystoupil a byl mu vypočítán vypořádací podíl 20.000,- Kč. Nabývací cenou tohoto vypořádacího podílu je 15.000,- Kč vkladu, bez ohledu na to, z jakých částí byl tvořen majetkový podíl vkladatele. Nemá ani smysl v družstvu tuto skutečnost dále sledovat. 15 % srážkovou daní bude zdaněna od 1. 1. 2000 částka převyšující vklad tj. 15 % z 5.000,- Kč = 750,- Kč. Zdaněno bude naturální i peněžní plnění.
3
PROFEX 1/2000
3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000 Anna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o.,
[email protected]
Zvýšení minimální mzdy (nařízení vlády č. 313/99 Sb.) a minimálních mzdových tarifů, vytvoření dvanácti mzdových skupin, dopad zvýšení minimální mzdy do zdravotního pojištění, zvýšení zvýhodnění za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí (nařízení vlády č. 312/99 Sb.). Zvýšení odměny za pohotovost v podnikatelské sféře. Změna zákona o daních z příjmů. - Změna daňového pásma v § 16 (zákon č. 129/99 Sb.). - Osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění od daně z příjmů (zákon č. 586/92 Sb., doplněním písmene w) do § 6 odst. 9 - viz PROFEX 4/99, str. 8. - Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je daňově uznatelný výdaj (zákon č. 586/92 Sb. - doplněním písm. zj) v § 24 odst. 2) - viz PROFEX 4/99, str. 8. - Za zdaňovací období 2000 je možné odečítat platbu příspěvků na penzijní připojištění sníženou o 6.000,- Kč (zákon č. 586/92 Sb. - doplněním odst. 12 v § 15) - viz PROFEX 4/99, str. 8. Zvýšení státního příspěvku na penzijní připojištění za kalendářní měsíc (zákon č. 170/99 Sb.) viz PROFEX 4/99, str. 8. Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění (nařízení vlády č. 228/99 Sb. a zvýšení redukčních částek v nemocenském pojištění (nařízení vlády č. 247/99 Sb.). Stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění (nařízení vlády č. 228/99 Sb.). Zvýšení možnosti vyšších výdělků u poživatelů částečně invalidních důchodů. Povinnosti dodržování povinného procenta zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (zákon č. 167/99 Sb.) a sankce za nedodržení povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Zvýšení průměrných výdělků od 1. 12. 1999, které jsou rozhodné pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nařízení vlády č. 283/99 Sb.). Změna stravného při tuzemských pracovních cestách, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot (vyhláška MPSV č. 333/99 Sb.). Změna některých základních sazeb stravného v cizí měně pro rok 2000 (vyhláška MF č. 319/99 Sb.). Vliv novely zákona č. 218/99 Sb. - branného zákona na odpočet nezdanitelné částky ze základu daně od 1. 12. 1999.
Zvýšení minimální mzdy Minimální mzda u zaměstnanců (nevztahuje se na dohody mimo pracovní poměr):
S účinností od 1. ledna 2000 se zvyšuje výše minimální mzdy na 4.000,- Kč.
- ve věku 18 až 21 let (90 % minimální mzdy, tj. 3.600,Kč, 20,10 Kč po dobu 6 měsíců po vzniku pracovního poměru), - mladiství do 18 let (80 % minimální mzdy, tj. 3.200,- Kč, 17,80 Kč), - částečně invalidní důchodci (75 % minimální mzdy, tj. 3.000,- Kč, 16,70 Kč), - plně invalidní důchodci (50 % minimální mzdy, tj. 2.000,Kč, 11,20 Kč).
Tato výše je platná pro všechny pracovní doby v organizacích (42,5; 40,- atd.). V případě, že si zaměstnanec zažádá o zkrácení pracovní doby v organizaci, např. na 35,- hod., sníží se pro něho i výše minimální mzdy (4.000,: 42,5 (40,-) x 35,-). U zaměstnanců s hodinovou mzdou činí minimální mzda 22,30 Kč. Tato výše platí pro týdenní pracovní dobu 42,5 hodin. V případě kratší pracovní doby je nutné hodinovou minimální mzdu přepočítat podle vzorce 42,5 : týdenní pracovní doba x 22,30 Kč.
4
PROFEX 1/2000
Minimální mzdové tarify
- jsou osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, - se zdržují dlouhodobě v cizině (nepřetržitě nejméně 6 měsíců), a kteří provedli u zdravotní pojišťovny písemně prohlášení o této skutečnosti.
S účinností od 1. ledna 2000 se opět zavádí dvanáct tarifních stupňů, kterými se řídí organizace, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo vnitřní mzdový předpis.
Výše minimálních mzdových pracovní době 42,5 hodiny činí: Tarifní stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
tarifů
při
stanovené
Měsíční pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu činí od 1. 1. 2000 - 540,- Kč.
Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu v Kč za měsíc 22,30 4.000,23,20 4.150,24,30 4.350,25,70 4.600,27,30 4.900,29,30 5.250,31,50 5.650,34,00 6.100,36,80 6.600,40,20 7.200,44,60 8.000,50,20 9.000,-
Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny od platby zálohy za měsíc leden 2000 (splatnost do 8. února 2000) platit zálohy ze zvýšené minimální mzdy tj. 540,- Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů (t.j. osoby s trvalým pobytem na území ČR, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost) jsou povinny od platby pojistného za měsíc leden 2000 zvýšit pojistné z dřívějších 486,- Kč na 540,- Kč. Od 1. 1. 2000 se stávají osobami, za které je plátcem pojistného stát, osoby s trvalým pobytem na území ČR, které i když dosáhly věku potřebného pro přiznání nároku na starobní důchod, nesplňují podmínky pro jeho přiznání, a přitom nemají žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, pouze pobírají důchod z ciziny do výše 4.000,- Kč v přepočtu podle aktuálního kurzu koruny.
Charakteristika prací v jednotlivých tarifních stupních je uvedena v nařízení vlády č. 312/99 Sb. včetně příkladů prací v jednotlivých tarifních stupních.
Dopad změny minimální mzdy do zdravotního pojištění
UPOZORNĚNÍ Odpočet z vyměřovacího základu zdravotního pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát, se nemění a činí stále 2.900,- Kč.
U zaměstnavatelů: - při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, kde je vyměřovací základ pro zdravotní pojištění nižší než minimální mzda a nejedná se o zaměstnance, kde není nařízen minimální vyměřovací základ, - při odvodu pojistného za období neplaceného volna u zaměstnanců, kde je stanoven odvod z poměrné části minimální mzdy za počet kalendářních dnů neplaceného volna, - při odvodu pojistného za období neomluvené absence.
Mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a příplatku v noci, odměna za pracovní pohotovost Od 1. 1. 2000 dochází ke zvýšení mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a mzdové zvýhodnění za práci v noci na 4,80 Kč. V kolektivní smlouvě může být stanovena jiná výše těchto příplatků.
Za dny neplaceného volna se vyměřovací základ nezvyšuje o poměrnou část minimimální mzdy za kalendářní dny tohoto neplaceného volna u zaměstnanců, kteří: - v tomto období vykonávají veřejnou funkci, - jsou osobou, za kterou je plátce stát, - jsou osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II., III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, - jsou osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, - jsou osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (otec, matka, osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů),
Od 1. 1. 2000 se zvyšuje odměna za pracovní pohotovost v podnikatelské sféře z důvodu zvýšení minimální mzdy. Je stanovena ve výši minimálně jedné desetiny hodinové minimální mzdy, tj. v současné době na 2,20 Kč. Odměna za pracovní pohotovost může být v kolektivní smlouvě stanovena ve vyšší sazbě.
5
PROFEX 1/2000
Snížení roční sazby daně pro zdaňovací období roku 2000
Příklad: Peněžitá pomoc v mateřství od 25. 9. 1999. Denní vyměřovací základ neredukovaný je 410,- Kč . Denní vyměřovací základ od 25. 9. - 30. 9. 1999 je 270,- Kč . Denní vyměřovací základ od 1. 10. 1999 do 31. 12. 1999 je 390,- Kč, tj. 360,- Kč + 60 % z 50,- Kč = 360,- Kč + 30,- Kč. Denní vyměřovací základ od 1. 1. 2000 do 7. 4. 2000 = 406,- Kč, tj. 400,- Kč + 60 % z 10,- Kč = 400,- Kč + 6,- Kč.
Od 1. 1. 2000 je stanovena roční sazba daně pro zdaňování příjmů fyzických osob v § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Oproti zdaňovacímu období roku 1999 je základ daně pro zdaňovací období roku 2000 rozdělen do čtyř daňových pásem (dříve pět): Zdanitelná mzda od Kč do Kč 0 102.000 204.000 312.000
102.000 204.000 312.000 a více
Daň
15 % 15.300 Kč + 20 % 35.700 Kč + 25 % 62.700 Kč + 32 %
Ze základu přesahujícího
102.000 204.000 312.000
Změny v zákonu o zaměstnanosti zaměstnávání občanů se ZPS Zákonem č. 167/99 Sb. se mění zákon č. 1/91 Sb. o zaměstnanosti. Změnami v § 24 dochází k podstatnému zpřísnění v dodržování povinnosti zaměstnavatele zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností (ZPS). V případě nedodržení podílu občanů se ZPS, budou proti němu uplatněny sankce, které zaměstnavatel odvede do státního rozpočtu za každé nenaplněné pracovní místo zaměstnancem se ZPS částku ve výši 0,6 násobku průměrné mzdy. Jedná se o průměrnou mzdu v národním hospodářství za I. a III. čtvrtletí roku, kdy podíl nebyl dodržen. Tato sankce platí od 1. 1. 2000. Průměrnou mzdu v národním hospodářství vyhlásí Český statistický úřad.
Páté pásmo daňové sazby ve výši 40 % se zrušilo. Měsíční sazba daně pro výpočet daňových záloh u zaměstnavatele zůstává v roce 2000 stejná jako pro rok 1999. Daňový přeplatek, který z tohoto důvodu vznikne za rok 2000 pouze u zaměstnanců s vysokou měsíční mzdou, se vrátí na žádost poplatníka při ročním zúčtování daňových záloh nebo v rámci přiznání k dani po skončení zdaňovacího období.
Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změna redukčních částek
Podíl občanů se ZPS je stanoven nařízením vlády č. 384/91 Sb. a týká se zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci: - 4,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS, - 0,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS s těžším zdravotním postižením.
Nařízením vlády č. 228/99 Sb. stanovuje vláda výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 11.693,- Kč, přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu má hodnotu 1,0850. Redukční částky pro výpočet denního vyměřovacího základu 360,- Kč a 540,- Kč se vynásobí tímto koeficientem a při zaokrouhlení na desetikoruny směrem nahoru dosáhneme nových redukčních částek 400,- Kč a 590,- Kč (nařízení vlády č. 247/99 Sb.).
Zaměstnavatel každoročně do 15. 2. následujícího roku písemně oznámí příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý rok. V případě nedodržení podílu zaměstnanců se ZPS a ZPS s těžším zdravotním postižením je povinen zaměstnavatel vypočítat si výši sankce a odvést ji do státního rozpočtu. Při oznamovací povinnosti o splnění podílu prokáže zaměstnavatel zároveň i zaplacení sankce. Zaměstnavatel splní podíl občanů se ZPS: - zaměstnáváním těchto občanů, - odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se ZPS, ne zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům. Pro účely zjišťování povinného podílu občanů se ZPS se používá skutečný přepočtený průměrný evidenční počet zaměstnanců na kalendářní rok (nařízení vlády č. 384/91 Sb., § 2). Při zjišťování podílu se počet za- městnanců zaokrouhluje na celá čísla dle statistiky, tj. od poloviny směrem nahoru.
Od 1. 1. 2000 se bude denní vyměřovací základ do 400,- Kč započítávat celý a z částky nad 400,- Kč do 590,Kč se započte 60 %. K částce nad 590,- Kč se nepřihlíží.
Maximální denní vyměřovací základ bude od 1. 1. 2000 514,- Kč. Maximální výše nemocenské dávky bude při 50 % 257,- Kč a při 69 % 355,- Kč. Všechny dávky nemocenského pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2000 a nárok na ně trvá i po 31. 12. 1999, budou přepočteny, jestliže byly vypočítány z vyššího denního vyměřovacího základu než 360,- Kč.
6
PROFEX 1/2000
Cestovní náhrady od 1. 1. 2000
Příklad: Průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců - 54. 4,5 % občanů se ZPS = 2,43 tj. 2 ZPS 0,5 % občanů se ZPS s těžším zdr. postižením = 0,27 tj. 0
Vyhláška č. 333/99 Sb. zrušila vyhlášku č. 324/98 Sb. sazby cestovních náhrad v r. 1999. Sazby stravného při tuzemských pracovních cestách činí od 1. 1. 2000: Délka pracovní cesty v jednom kalendářním dnu 5 - 12 hodin 12 - 18 hodin nad 18 hodin
Stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění
Výše stravného v roce 2000 54,- Kč až 66,- Kč 83,- Kč až 99,- Kč 130,- Kč až 155,- Kč
Dolní hranice stravného je třeba vždy dodržet, výši stravného stanoví zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu, dále ji může sjednat ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.
Nařízení vlády č. 228 /99 stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 11.393,- Kč a přepočítací koeficent pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 1,0850.
Sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel se nemění a činí: - 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek, - 3,30 Kč u osobních silničních motorových vozidel.
Od 1. 1. 2000 se v tomto nařízení zvyšují částky pro stanovení výpočtového základu: - do výpočtového základu se započte částka 6.300,- Kč (dříve 6.100,- Kč) celá, - z částky 6.300,- Kč až 14.200,- Kč se započte 30 % (dříve 6.100,- Kč až 13.000,- Kč), - z příjmů nad 14.200,- Kč se započte z veškerých příjmů 10 % (dříve 13.000,- Kč).
Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty: - 24,90 Kč u benzinu 91 0 Speciál, - 25,90 Kč u benzinu 96 0 Super, - 25,30 Kč u benzinu 95 0 Natural, - 20,50 Kč u motorové nafty.
Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v roce 1999
Základní sazby stravného v cizí měně Od 1. ledna 2000 nabývá účinnosti také vyhláška Ministerstva financí č. 319/99 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2000. Ruší se vyhláška č. 294/98 Sb., která stanoví tyto sazby pro rok 1999.
Nařízením vlády v částce 93 Sbírky zákonů č. 283/99 se od 1. 12. 1999 zvyšuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání za 2. pololetí 1998 a za 1. pololetí 1999 tak, že se průměrný čistý nebo hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 8,5 %.
Vliv novely branného zákona na odpočet nezdanitelné částky Vojenská činná služba dle nového branného zákona č. 218/99 Sb. již nezahrnuje další službu.
- Čistý průměrný výdělek se zvyšuje, když nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikl před 1. 1. 1993. - Hrubý průměrný výdělek se zvyšuje v případě, kdy nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikl po 31. 12. 1992. - Zvýšení není u nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. 12. 1998.
Poplatník od 1. 12. 1999 nemůže již u zaměstnavatele uplatňovat odpočet nezdanitelné částky ze základu daně na dítě, které studuje v další činné službě na vysoké vojenské škole. Dnem 1. 12. 1999 se stávají se svým souhlasem vojáky z povolání a již se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání.
Úprava náhrady za ztrátu na výdělku se provádí bez žádosti zaměstnance. Na žádost zaměstnance se provede úprava pouze, když mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 ZP platné před 1. červnem 1994.
Studenti, kteří se v další činné službě na vysoké škole připravují na budoucí povolání a se zvláštním druhem vojenské činné služby nesouhlasí, stávají se civilními studenty na vysoké škole dnem 1. 12. 1999 s tím, že se vznik služebního poměru po skončení vysoké školy zachovává. Poplatník si může odpočet nezdanitelné částky ze základu daně na toto dítě nadále uplatňovat.
7
PROFEX 1/2000
4. Zajímavosti ve mzdové účtárně Anna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o.,
[email protected] Příklad:
1. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kč v daňovém přiznání za tyto občany. (zákon č. 586/92 Sb., § 35 odst. 1)
Zaměstnanec - týden. prac. doba - 40 hod. Rozvržení pracovní doby - týdenní cykly v denních, odpoledních a nočních směnách. a) Noční směna trvá od 22 hodin do 6 hodin následujícího dne, po skončení noč- ní služby šel k lékaři a byl uznán práce neschopen. V tento den měl nastoupit ve 22 hodin opět noční službu, z tohoto důvodu se mu poskytne nemocenská za tento kalendářní den ve výši dvou osmin z denní výše nemocenského. b) Zaměstnanec utrpěl při noční směně ve 3 hodiny ráno pracovní úraz, byl uznán práce neschopen, do zaměstnání tento den neměl již nastoupit. Za tento den mu náleží nemocenské ve výši tří šestin den- ní výše nemocenského. Při stanovení po- měrné části nemocenského se vždy vychází z pracovní doby, která připadá na kalendářní den a nikoli z délky směny, v jejímž průběhu zaměstnanec onemocněl. c) Zaměstnanec má odpracovanou noční směnu a v tento den nenastupuje na další noční směnu, nemocenské za tento den již nenáleží. Pracovní neschopnost začíná podle § 3 vyhlášky č. 31/93 Sb. dnem, kdy ji lékař zjistí. Po sdělení zaměstnance, že má již odpracovanou směnu vystaví lékař pracovní neschopnost dne, kdy ji zjistil, a do rubriky "Práce neschopen od" uvede až následující kalendářní den.
Tento přepočtený stav zaměstnanců se ZPS se podle § 35 zákona o daních z příjmu vypočte jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za které se poskytují nemocenské dávky a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Příklad: U zaměstnavatele pracují 2 zaměstnanci se ZPS. 2785 - počet odprac. hod. zaměstnanců ZPS 180 - počet hodin dovolené zaměst. ZPS 90 - počet hod. neodprac. v důsledku nemoci u zaměstnanců se ZPS 5 - počet hod. překážek v práci zam. ZPS 3060 - celkový počet hodin _________________________________________ 2167,5 hodiny - roční fond pracovní doby na jednoho zaměstnance v organizaci (týd. úvazek = 42,5 hodiny ) = 1,41 podíl celkového počtu hodin zaměstnanců ZPS a ročního fondu pracovní doby na jednoho zaměstnance při plném úvazku v organizaci. Sleva na dani v daňovém přiznání 9.000,- x 1,41 = 12.690,- Kč.
V případě, že je vznik pracovní neschopnosti lékařem chybně stanoven od kalendářního dne, kdy má již odpracovanou celou pracovní dobu v tento den, je tře- ba, aby zaměstnanec lékaře požádal o o- pravu. V případě, že lékař neschopnost neopraví nebo bude chybně vystavena, ne- mocenské za tento kalendářní den nená- leží. Náleží nemocenské až od násle- dujícího dne (3 x 50 % ND), protože v den vzniku pracovní neschopnosti měl za- městnanec za celou pracovní dobu, která na tento den připadá, započitatelný příjem.
činí:
2. Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské za část dne.
POZOR: Zaměstnanec má vystavenou neschopnost 31. března 2000 (vznik pracovní neschopnosti) s datem v rubrice práce neschopen s datem 31. března. Zaměstnanec odpracoval v tento den celou směnu, nemocenská náleží od 1. dubna 2000 vypočtená z průměru pro nemocenské za I. čtvrtletí roku 2000 (nikoli z IV. čtvrtletí r. 1999).
Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení není pro poskytování nemocenského rozhodující, nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Problém vzniká za první, popř. za poslední den pracovní neschopnosti a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny. Poskytování nemocenského za první pracovní den. Zaokrouhlování poměrné částky nemocenského není zákonem řešeno, systém zaokrouhlování je založen na principu zaokrouhlování směrem nahoru, poměrná část nemocenského se tedy zaokrouhluje také na celou korunu směrem nahoru.
Poskytování nemocenského za poslední den pracovní neschopnosti.
8
PROFEX 1/2000
Roční zúčtování
Příklad: Zaměstnanec končí pracovní neschopnost a nastoupí ve 22 hodin na noční směnu, nemocenské dávky za tento den již nenáleží ani v poměrné výši, protože poskytnutí nemocenského v poměrné části je umožněno pouze za první den pracovní neschopnosti.
Základní zásady pro provedení ročního zúčtování byly uveřejněny v PROFEXU č. 4/98. Víte, že... - Opravu záloh daně z příjmu ze závislé činnosti nelze provést provedením ročního zúčtování. Například si zaměstnanec neoprávněně uplatňoval nezdanitelnou částku na dítě, v tomto případě je třeba nejprve přepočítat daňové zálohy. Zjištěný rozdíl na daňových zálohách se vybere od zaměstnance a potom se provede roční zúčtování. - V případě, že neoprávněné uplatnění nezdanitelné částky se zjistí až po provedení ročního zúčtování, se též nejdříve přepočtou daňové zálohy a potom se přepočte i roční zúčtování a zjistí se nová výše přeplatku. Je-li nově stanovený přeplatek nižší než původní přeplatek, vybere se tento rozdíl od zaměstnance. Jestliže je vyšší než původní přeplatek, vrátí se rozdíl zaměstnanci. Pokud by nová výše přeplatku činila 50,- Kč a méně, vybere se celý tento přeplatek od zaměstnance. - Jestliže předchozí zaměstnavatel (postupný) chybně srážel měsíční zálohy, je povinen dovybrat rozdíl na daňových zálohách a vystavit nové potvrzení. V případě, že nebude moci rozdíl srazit, předá řešení finančnímu úřadu, jehož prostřednictvím nedoplatek vybere. - Při ročním zúčtování se zjistí rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou výší úroků z úvěrů ze stavebního spoření. Pokud je skutečná výše úroků nižší než předpokládaná výše uplatněná pro měsíční odpočty, měly by být přepočteny výše záloh a rozdíl vybrán od zaměstnance. - Roční zúčtování u hypotéčních úvěrů na bytové potřeby se neprovádí, vzniká povinnost daňového přiznání. - Při chybném provedení ročního zúčtování, kdy byl vrácen nižší přeplatek, se tento rozdíl může vrátit zaměstnanci do třech let od konce roku, v jehož průběhu bylo roční zúčtování chybně provedeno. - Při chybném provedení ročního zúčtování bylo zaměstnanci vráceno více než mělo být správně vráceno. Rozdíl lze do 12 měsíců od provedené nesprávné vratky srazit zaměstnanci i bez jeho souhlasu a bez ohledu, kdo zavinil chybu. Po uplynutí 12 měsíců se může zaměstnanci srazit rozdíl jen v případě, že chybu zavinil zaměstnanec a to do 3 let od konce roku, v jehož průběhu bylo roční zúčtování chybně provedeno. Tyto situace se musí promítnout ve "Vyúčtování daní" za rok, v němž ke změnám došlo.
Podpora při ošetřování rodiny: Podpora při ošetřování rodiny se poskytuje vždy za celé kalendářní dny. Příklad: Vdané zaměstnankyni byl po skončení noční směny dne 19. 1. 2000 vystaven tiskopis "Žádost o podporu při ošetřování člena rodiny" s potřebou ošetřování od 19. 1. 2000 po dobu devíti kalendářních dnů. Tato dávka náleží při splnění ostatních stanovených podmínek od 20. 1. 2000 po dobu osmi kalendářních dnů.
3. Přestupný rok 2000 - peněžitá pomoc v mateřství a stanovení podpůrčí doby k vzniklým pracovním neschopnostem. Upozorňujeme na stanovení délky peněžité pomoci v mateřství např. koncem r. 1999 dle tabulek nebo s opomenutím, že rok 2000 je přestupný. Tím by došlo k přeplatku peněžité pomoci mateřství o jeden den. Správné stanovení podpůrčí doby. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným dne 17. dubna 1999 a od tohoto dne mu také začne běžet podpůrčí doba, která činí jeden rok. Za předpokladu, že pracovní neschopnost stále trvá, skončí podpůrčí doba 16. dubna po 366 kalendářních dnech, rok 2000 je přestupným rokem. Předchozí období pracovní neschopnosti, která spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti se odčítají od 365 nebo v přestupném roce od 366 kalendářních dnů,a tím se zjistí počet kalendářních dnů podpůrčí doby k poslední vzniklé pracovní neschopnosti. Více mzdových účetních tyto neschopnosti přičítá k dalším dnům vzniklé poslední pracovní neschopnosti a končí dnem, kdy dosáhnou jednoho roku = 365 KD. Tím dochází v přestupném roce k nedoplatku za jeden kalendářní den. Příklad:
Zaměstnanec si musí podat daňové přiznání v případě, že jeho jiné příjmy přesáhnou v úhrnu 4.000,- Kč v roce 1999. Jedná se o tyto příjmy: příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu (nemovitostí i movitých věcí), ostatní příjmy. Příjmy z příležitostních činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí a ze zemědělské výroby, jsou v roce 1999 u poplatníka osvobozeny, nepřesáhnou-li v úhrnu 10.000,- Kč.
Zápočet předchozích pracovních neschopností = 73 KD. Pracovní neschopnost vznikla 1. 11. 1999. Podpůrčí doba činí ke dni vzniku poslední pracovní neschopnosti, tj. 1. 11. 1999 293 kalendářních dnů (366-73) a skončí dnem 19. 8. 2000. Špatně: 73 + (od 1. 11. 1999) +30+31+31+29+31+30+31+30+31+18=365 tj. 18. 8. 2000
9
PROFEX 1/2000
5. Roční účetní závěrka a uzávěrka Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o.,
[email protected] Poznámka:
Použité zkratky: ÚOPÚPP - Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, opatření MF čj. V/20 100/1992 v platném znění ZDP - zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném znění ZDHP - zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/1992 Sb. v platném znění
688. Řeší § 24 odst. 2 písm. 1 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
Inventarizace
- škoda opravitelná podle daňových a účetních předpisů není chápána jako škoda. Pokud poškozený majetek uvedete do původního stavu, aby mohl být dále používán, jak externí náklady na účtu 511 - Opravy a udržování, tak vnitropodnikové, např. na účtu 521 Mzdové náklady nebo 501 - Spotřeba materiálu jsou náklady daňové a na účtu škod se vůbec neúčtuje. Případná náhrada od "škůdce" nebo pojišťovny je daňovým mimořádným výnosem. Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
Není cílem tohoto článku popisovat postup při inventarizaci majetku a závazků. Jejich zásadní význam pro věrné zobrazení majetku a závazků v účetní závěrce tím však v žádném případě nemůže být zpochybněn. Nedovolím si ovšem neuvést alespoň dva základní účely, ke kterým inventarizace musí sloužit: - zjistit, zda skutečný stav odpovídá stavu účetnímu (fyzická nebo dokladová inventura), - posoudit ocenění majetku - zda ocenění v účetnictví není vyšší než reálná hodnota aktiv.
- škody neopravitelné. To znamená, že pracovník např. nabourá auto tak, že ho nelze vůbec opravit a půjde do šrotu. Zůstatková cena takto vyřazeného auta je daňovým nákladem jen do výše přijatých náhrad od škůdce nebo pojišťovny. Účtuje se na účtu 582 - Manka a škody, náklad musíte rozdělit na daňovou část do výše přijatých náhrad a nedaňovou část - zůstatková cena nad výši přijatých náhrad. Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
Především na druhý účel provádění inventarizací bývá v praxi zapomínáno.
Účetní a daňové pojetí škod a vypořádání inventurních rozdílů A. Přebytky
- technologické ztráty jsou přirozené úbytky zásob a pokud máte v podniku platnou vnitropodnikovou směrnici upravující výši těchto přirozených úbytků, kde jsou stanovena ekonomicky zdůvodnitelná procenta těchto ztrát, účtujete o spotřebě. Např. účetním zápisem 501/112, 504/132, 613/123, 614/124. Jedná se o daňové náklady. Vnitropodniková směrnice musí být zpracována s maximální péčí (podle zdokladované skutečnosti v minulosti, s využitím již neplatných norem, dle stanoviska odborného pracoviště, podle standartů v daném oboru). Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
O přebytcích majetku se účtuje jako o mimořádném daňovém výnosu na účtu 688. Výjimku tvoří pouze nově nalezený HIM, kde přebytek zaúčtujete 02/08 jako odepsaný majetek a nalezený pozemek 031/413. Přebytky se účtují v reprodukční ceně. Platí zákaz kompenzace mank a přebytků s výjimkou zdokladované opravy chybného zaúčtování.
B. Manka a škody Obecný rozdíl mezi mankem a škodou Škoda je většinou zjištěna jindy než při inventarizaci a známe u ní den, příčinu i konkrétní položku, na které ke škodě došlo (např. 5. 6. 1999 spadla z regálu láhev a rozbila se).
- úhyn dospělých zvířat (zařazených do HIM) je daňovým nákladem pokud máte potvrzení od veterináře, že jste úhyn nezavinili. Účtujete 582/086, 086/026 daňově. Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o da- ních z příjmů.
U manka většinou víme, že něco chybí, ale nevíme kdy a proč se to ztratilo (např. při inventarizaci v maloobchodě zjistíme, že chybí zboží za 1.000,- Kč).
- ZTRATNÉ v maloobchodních prodejnách je od roku 1995 daňovým nákladem, a to opět do výše ekonomicky zdůvodnitelné vnitropodnikové normy.
Shrnutí jednotlivých druhů škod a mank na vlastním majetku:
- škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem - od 1. 1. 1995 je rovněž daň. nákladem. - všechny ostatní škody a manka jsou nedaňovým nákladem. Řeší § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.
- manko v pokladně musí být vždy předepsáno k náhradě účetním zápisem pohledávka/211, výjimku tvoří pouze krádež hotových peněz neznámým pachatelem, o které účtujete na účtu 582 - Manka a škody a je daňově uznatelným nákladem. - škoda ze živelních pohrom je daňovým nákladem v plné výši zůstatkové ceny na úču 582, úhrada této škody (většinou pojišťovnou) je daňový výnos na účtu
10
PROFEX 1/2000
Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky: Typ úbytku (přebytku)
Účetně
Daňově
manko do normy technol. úbytky, ztratné úhyny neHIM zvířat
běžná spotřeba účt. skupina 50, 61
uznatelný náklad
manko nad normu
škoda účet 582 náhrada škody účet 688
uznatelný náklad pouze do výše přijaté náhrady
inventurní přebytek
mimořádný výnos účet 688, 61x
daňový výnos
formální přebytek z chyby účtování při vyskladnění nakoupených zásob
DAL účet 50x
snížení daňových nákladů
formální manko z chyby účtování doložené účetním dokladem
účtová skupina 50, 61
uznatelný náklad
dočasné znehodnocení
559/19x
neuznatelný náklad
trvalé znehodnocení
škoda účet 582
neuznatelný náklad
neznámý pachatel
škoda účet 582
uznatelný náklad
živelní pohroma
škoda účet 582
uznatelný náklad
majetek. Zákon o daních z příjmů rozděluje majetek tohoto charakteru na nehmotný majetek a hmotný majetek. Měli bychom tedy i při uvažování o tomto majetku odlišit od sebe účetní a daňové pojetí.
Účtová třída 0 Účty účtových skupin 01 až 05 a 07 až 09
Typické příklady majetku, který je HIM nebo NIM z hlediska účetního, ale není HM nebo NM z hlediska daňového: - nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti, - pozemky, - zřizovací výdaje nad 20.000,- Kč vzniklé po 1. 1. 1998 (ÚT0, čl. 1/3, čl. VIII/1), - DHIM a DNIM - účty 028 a 018.
Základní informace Z hlediska ZDP i zákona o účetnictví (§ 26/2a, 26/3c, 26/4 ZDP, postupy účtování pro podnikatele ÚT0, čl. 1/3) platí hranice pro zařazení do HM a HIM 40.000,- Kč, hranice pro zařazení do NM a NIM 60.000,- Kč. Platí pouze jedna výjimka a tou jsou zřizovací výdaje (není NM, NIM do 20.000,- Kč).
Co je podstatné a musíme si uvědomit:
U tohoto majetku jsou vždy účetní odpisy ze zákona považovány i za daňové (§ 24/2v), pokud ZDP nestanoví jinak. Pozemky se nikdy neodepisují. Zřizovací výdaje vzniklé do 31. 12. 1997 se daňově doodepisují podle zákona platného k 31. 12. 1997 ve 2. odpisové skupině. Účetně se odepisují dle § 28/3 zákona o účetnictví do 5 let. U zřizovacích výdajů doporučujeme odepisovat alespoň 2 roky, pokud je jejich částka významná.
ZDP stanovuje, že pro zjištění základu daně z příjmů se vychází z HV v účetnictví.
DHIM nebo DNIM ze zákona:
Rozdíl mezi daňovým a účetním chápáním majetku v účtové třídě 0
Celou oblast hmotného a nehmotného majetku ovšem máme v ZDP samostatně upravenu v § 26 - § 33 a je tedy nezbytně nutné ji vždy posuzovat nezávisle z hlediska daňového a z hlediska účetního. Teprve pokud si tuto skutečnost uvědomíme, můžeme kalkulovat s tím, že kolem 99 % případů je z hlediska účetního i daňového řešeno stejně nebo obdobně.
- předměty z drahých kovů (s výjimkou jedná-li se o zboží) dle postupů účtování se považují vždy za DHIM (Tř. 0, čl. 1/6), - od 1. 1. 1996 nelze za zásoby považovat ani věci nabyté nájemcem z finančního leasingu - vždy pokud je kupní cena nižší než 40.000,- Kč nebo je kupní cena nulová a reprodukční cena nižší než 40.000,- Kč, je takto nabytý majetek považován za DHIM, - zřizovací výdaje do 20.000,- Kč (PÚ ÚT0, čl. 1/4) a drobný nehmotný majetek jsou vždy DNIM (účet 018).
Zjednodušeně řečeno účty 011 až 032 označujeme pro účely účetnictví jako investiční majetek a rozdělujeme jej na nehmotný investiční majetek a hmotný investiční
11
PROFEX 1/2000
Drobný majetek je možné odepsat jednorázově do nákladů, ať už na účet 501 nebo na účet 551. Pokud by ovšem částka takto zúčtovaná výrazně ovlivnila HV, doporučuji uplatňovat odpisy postupně. Pokud účtujeme o drobném majetku jako o zásobách, jsme povinni použít časového rozlišení - účet 381. Do nákladů nemůžeme zúčtovat drobný majetek, který jsme ještě nezačali používat (tzv. nákupy na sklad).
Technické zhodnocení jsou VÝDAJE na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud překročily částku 40.000,- Kč. Pokud tuto částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce, zda je bude za technické zhodnocení považovat. Částka rozhodná pro posouzení se hodnotí vždy souhrnně za jednu položku majetku a jedno zdaňovací období. Pokud účetní jednotka rozhodne, že nebude pod 40.000,- Kč účtovat o technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladů proti účtu 548 v případě hmotného majetku nebo proti účtu 518 v případě nehmotného majetku (ÚOPÚPP, ÚT0, čl. III/5) - není možné účtovat jako o opravě!
Samostatnou kategorií je opravná položka k nabytému majetku (účet 097), která není ani NIM ani NM a přesto ji účetně odepisujeme 098/557 nebo 557/098 podle jejího charakteru. Pokud vznikla opravná položka k úplatně nabytému majetku, chová se obdobně jako DNIM a pravidelné účetní odpisy po dobu 15 let se uznávají za odpisy daňové. V ostatních případech odepisujeme pouze účetně (např. vklad).
Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení = výdaje, proto nelze z právního hlediska technické zhodnocení samostatně zcizovat (prodat, darovat, vložit), protože nejde o reálný majetek v právním slova smyslu. Tato fakta si je nutné uvědomit především tehdy, pokud byste prováděli technické zhodnocení na pronajatém majetku. Pronajímateli je možné přefakturovat náklady na provedené technické zhodnocení, ale nemůžete mu prodat technické zhodnocení jako takové - majetek, na němž je provedeno, je jeho majetkem a tudíž i technické zhodnocení (jako právní fikce) je součástí jeho majetku. Technické zhodnocení pronajatého majetku je velmi komplikovanou záležitostí a vydalo by na samostatný článek.
Shrnutí: Máme 3 kategorie odepisovaného majetku: 1) HM a NM dle ZDP = HIM a NIM dle ÚOPÚPP - účetní a daňové odpisy, 2) HIM a NIM dle ÚOPÚPP, ne HM a NM dle ZDP - účetní odpis = DO, 3) není ani HIM nebo NIM ani HM nebo NM - opravná položka k nabytému majetku - nutno rozlišit důvod jejího vzniku.
K jednotlivým druhům technického zhodnocení: - nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány ve stavebním zákoně, - rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,
Výhrada vlastnictví Podstata: vlastnictví věci přechází až úplným zaplacením - v ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívat věc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve smlouvě by mělo být i uvedeno co se stane, pokud vlastnictví nepřejde. Účetně o tomto majetku účtujeme jako by byl náš (ÚT0, čl. 1/9a), daňově nejsme jeho vlastníky, a proto jej nemůžeme odepisovat (§ 28/1).
- modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Drobné poznámky k technickému zhodnocení:
Opravy investičního majetku x technické zhodnocení
Stavební úprava nerovná se oprava. Stavební úprava je technickým zhodnocením, oprava je nákladem. Většinou na stavební úpravu musíme mít stavební povolení a na opravu ne, ale rozhodně to neplatí obecně.
Daňově i účetně lze zúčtovat do nákladů pouze výdaje související s investičním majetkem, které mají charakter opravy nebo údržby.
Změna parametrů - nemusí jít pouze o jejich zlepšení. Pokud by v důsledku nějakého zásahu došlo ke zhoršení tech. parametrů, jednalo by se paradoxně také o technické zhodnocení. Tech. zhodnocením je např. zlepšení izolačních vlastností střechy či oken, zvýšení či snížení výkonu motoru.
Opravou (ÚT0, čl. VII/2) se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Udržováním (ÚT0, čl. VII/2) se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se následkům a odstraňují se drobnější závady.
Pouhá záměna materiálu není technickým zhodnocením (D - 190, k § 33).
Za opravu nelze považovat odstranění úplného opotřebení či poškození majetku ani morální opotřebení = tech. zhodnocení.
Změna účelu užívání - např. změna bytu na nebytové prostory - v tomto případě se může stát i vymalování těchto prostor technickým zhodnocením, pokud se maluje v souvislosti se změnou účelu užívání.
Technické zhodnocení (nelze účtovat do nákladů)
Za rekonstrukci je nutno považovat i např. opravu motoru u nákladního automobilu, pokud motor vyměníme, a protože se původní již nevyrábí, nahradíme jej novějším s lepšími parametry.
!Právní fikce! - jedná se o termín, který byl stanoven pouze pro účely daní a účetnictví a je třeba se oprostit od toho, co si normální člověk pod tímto pojmem představuje. § 33 ZDP a ÚT0, čl. III/5 ÚOPÚPP
12
PROFEX 1/2000
celkový zůstatek účtu 688 - Přijaté náhrady byl vyšší než zůstatek účtu 5829 - Škody daňově neúčinné.
Příkladem modernizace může být např. montáž závěsného zařízení na automobil, pokud s ostatními položkami za rok přesáhne 40.000,- Kč.
Při likvidaci majetku účtujeme až při fyzické likvidaci, nikoliv ke dni, kdy bylo o likvidaci rozhodnuto. Likvidaci bychom měli vždy být schopni prokázat (doklad ze sběrných surovin, protokol o likvidaci, doklad ze skládky, doklad od organizace zabývající se likvidací odpadů).
Pokud není technické zhodnocení ke konci roku dokončeno, musíme jej nechat na účtu 042 - Pořízení hmotných investic až do doby jeho dokončení (týká se především stavebních prací). Pokud byla na pořízení tech. zhodnocení poskytnuta dotace, tato dotace snižuje vstupní cenu. Pro rozhodnutí, zda se jedná o technické zhodnocení, se ovšem bere hodnota před odečtením dotace. Obdobně to platí i pro pořízení investičního majetku (§ 29/1 konec a ÚOPÚPP ÚT0, čl. 1/13).
Účetní chyby související s účtem 624 Aktivace hmotného investičního majetku Nejčastější chybou je neprovedená aktivace investičních zakázek. Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý rok účtujete vše do nákladů, je třeba nejpozději při uzávěrce aktivovat tyto náklady do výnosů účetním zápisem 042/624.
Příklad: Např. 100.000,- Kč - 70.000,- Kč dotace = 30.000,- Kč - přesto se jedná o tech. zhodnocení.
V praxi se používají dva způsoby účtování o vlastních investicích: 1) Všechny výdaje na investice se účtují rovnou na účet 042. Tento způsob je výhodný hlavně pro investice budované převážně formou subdodávek (dodavatelským způsobem včetně práce). Účet 042 je praktické rozdělit na jednotlivé analytiky dle jednotlivých investic. Pokud tento způsob používáme, častou chybou je, že zapomínáme aktivovat práci vlastních zaměstnanců (042/624) ve výši skutečných nákladů. 2) Tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný především pro automatizované zpracování na počítači. Veškeré náklady účtujeme na příslušné nákladové účty a smě- rujeme je na číslo příslušné investiční zakázky (jedna z kalkulačních položek určená pro směrování nákladů). Jednou měsíčně nebo minimálně vždy na konci roku aktivujeme náklady tak, aby se celkový součet nákladů, zúčtovaných v účetním období na investiční zakázky, rovnal hodnotě aktivace 042/624. Některé programy mohou tuto aktivaci provádět automaticky.
Doporučení: Pokud si nejsme jisti, zda celková částka přesáhne 40.000,- Kč u jedné položky majetku a máme snahu uplatnit do nákladů co nejvíce, účtujeme na zvláštní analytiky účtů 518 a 548 a posuzujeme u jednotlivého majetku, zda jsme překročili stanovenou hranici. Tyto analytiky podrobíme ke konci roku inventarizaci podle jednotlivých položek.
Některé poznámky k vyřazování majetku Pokud dojde k vyřazení v souvislosti s novou investicí (např. zbourání jedné stavby pro výstavbu jiné), účetní ZC vstupuje na účet 042 a je součástí vstupní ceny nové investice. Náklady na zbourání samozřejmě také. Výjimkou je likvidace v důsledku živelní pohromy. Např. stavba zbouraná v důsledku živelní pohromy bude zúčtována na účet 582, i když na jejím místě bude postavena nová. Obdobně to platí i pro nedokončené investice na účtu 042 poškozené živelní pohromou. Účtování:
582/042 221/688 042/321
Účty účtové skupiny 06x Obecně řečeno, ztráta z prodeje finančních investic je daňově neúčinná. Tato zásada je speciálně upravena pro jednotlivé druhy finančních investic:
škoda náhrada obnova investice, pokračování v investici
akcie a cenné papíry s výjimkou směnek (dluhopisy apod.) - § 24/2 r
Při prodeji pozemku (neodepisovaného majetku) lze daňově uznat do nákladů cenu pořízení, pouze však do výše tržeb.
Hodnotí se v úhrnu za zdaňovací období, lze tedy kompenzovat ztrátu při jednom obchodu se ziskem při jiném obchodu. Pokud celkově v jednom období vyjde ztráta, je daňově neúčinná. Tuto ztrátu lze uplatnit proti ziskům z prodeje těchto cenných papírů v následujících třech letech. Tuto ztrátu si může uplatnit i případný právní nástupce poplatníka. Případný časově rozlišený úrok na účtu 385 - Příjmy příštích období (u dluhopisů rozdělujeme kupní cenu na cenu pláště a alikvótní úrokový výnos) se v případě prodeje cenného papíru, ke kterému se váže, zahrne do ceny pořízení a zúčtuje také proti účtu 561 - Prodané cenné papíry a vklady.
Zmařená investice (např. cena projektu, pokud bylo rozhodnuto, že se stavba nerealizuje) účtujeme na účet 588 - Ostatní mimořádné náklady. Náklad bude daňově účinný, pokud prokážeme, že plánovaná investice měla sloužit k dosažení, udržení či zajištění příjmů. Pokud např. máme projekt na výstavbu výrobní haly, ale v důsledku změny cen na trhu by pro nás výroba byla nerentabilní a investici jsme zastavili - daňově. Pokud jsme si nechali vypracovat projekt na rekreační zařízení pro zaměstnance a došly peníze - nedaňově. O nedaňový náklad by se pravděpodobně jednalo i tehdy, pokud se investice týkala činnosti, již nemáme zapsánu v OR. Pokud dojde k vyřazení v důsledku škody a můžeme zůstatkovou cenu daňově uplatnit pouze do výše náhrady, musíme posuzovat jednotlivé případy samostatně, i kdyby
13
PROFEX 1/2000
Nezapomeňte posoudit reálnost ocenění finančních investic a v případech, kdy je reálná hodnota nižší než hodnota, ve které vykazujete investici v účetnictví, vytvořte opravnou položku účetním zápisem 559/096. Jedná se o daňově neúčinný náklad. Na účtech účt. skupiny 06 se účtuje v ceně pořízení, nikoliv v nominální hodnotě. Cenné papíry musíte evidovat odděleně podle nominálních hodnot. Při úbytcích lze použít průměrnou cenu nebo metodu FIFO obdobně jako u zásob. Stanovené oceňování úbytků by mělo být popsáno ve vnitropodnikové směrnici.
podíly na obchodních společnostech a družstvech s výjimkou akcií - § 24/2 w Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat. Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit. prodej směnek - § 24/2 ze Totéž platí při prodeji směnek. Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat. Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit.
Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999 (ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění) § 36 odst. 2 písm. a)
akcie a podíly v obchodní společnosti
dividenda, podíl na zisku konečná srážková daň 25 % (od 1. 1. 2000 15 %)
termínované vklady
úrok je zahrnován do obecného základu § 23 odst. 4 písm. a) § 36 odst. 2 písm. a) daně, sražená daň se započítá na celkovou § 36 odst. 6 daňovou povinnost
depozitní směnky
konečná srážková daň 15 %
§ 36 odst. 2 písm. c) bod 5. § 36 d odst. 4
státní dluhopisy emitované do 31. 12. úroky osvobozeny od daně z příjmu 1996
§ 19 odst. 1 písm. i) ve znění 1996 přechodné ustanovení 316/1996 Sb. bod 8.
dluhopisy emitované do 31. 12. 1997 s vyjímkou uvedenou výše
konečná srážková daň 25 %
§ 24 odst. 4 písm. a) ve znění 1997, § 38d odst. 4 přechodná ustanovení 210/1997 Sb. bod 4.
dluhopisy emitované od 1. 1. 1998
úrok je zahrnován do obecného základu § 23 odst. 4 písm. a) § 36 odst. 2 písm. a) daně, sražená daň se započítá na celkovou daň. § 36 odst. 6 povinnost
hypotéční zástavní listy
úroky osvobozeny od daně z příjmu
§ 19 odst. 1 písm. l)
b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, zaúčtujeme 119/501 (stornujeme spotřebu materiálu, který dosud nemáme).
Účtová třída 1 Zůstatek účtu 111 - Pořízení materiálu ke konci roku
Zásoby Nakoupené zásoby - pořizovací cena vždy včetně nákladů souvisejících s pořízením.
Způsob účtování A a) pokud máme materiál a nedošla faktura, převedeme na DAL účtu 389 - Dohadné účty pasivní, b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, převedeme na materiál na cestě (účet 119).
I když účtujete způsobem B, jste povinni vést skladové karty, na konci roku udělat inventuru a ocenit včetně nákladů souvisejících. Manko = rozdíl mezi kartou a skutečným fyzickým stavem.
Způsob účtování B a) pokud máme materiál a nedošla faktura, spotřebovaný materiál zaúčtujeme 501/389, nespotřebovaný 112/389,
Při inventarizaci zaúčtujete: 112 (132)/501 (504) dle skladových karet 582 /112 (132) manko dle inventury
14
PROFEX 1/2000
Pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelné zásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti apod. a musíme je fyzicky zlikvidovat, ve většině případů se jedná o nedaňovou škodu 582/112 (132). Pravděpodobně by se pouze vyjímečně podařilo prokázat, že se jedná o technologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby prodáme se ztrátou, je nutno prokázat reálný důvod této ztráty, pokud se nám to podaří, většinou správce daně tento náklad nezpochybňuje.
Účtová třída 3 účet 311 - Odběratelé Existuje několik možností, jak dostat do daňově uznatelných nákladů hodnotu neuhrazených pohledávek. Důležité přitom je, abychom se drželi v rámci platných zákonů.
Ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) ve výši vlastních nákladů bychom měli být schopni doložit plánovou nebo skutečnou kalkulací.
1) Pohledávky starého bloku - splatné do 31. 12. 1994
Stejným způsobem musíme doložit i nedokončenou výrobu (dle výkonů, zakázek - i nehmotné povahy). Většinou nelze respektovat vysoké přijaté zálohy na účtu 324 a nízkou nebo nulovou NV (správci daně bychom museli zdůvodňovat).
Tyto pohledávky je možné odepisovat do nákladů, to znamená snižovat absolutní hodnotu příslušného účtu, na kterém pohledávku evidujeme. V rozvaze tuto skutečnost nepoznáme, úbytek pohledávky v rozvaze se navenek jeví obdobně jako kdyby došlo k úhradě - ve sloupci BRUTTO bude vykázán zůstatek pohledávky po provedeném odpisu.
Časté chyby na účtech 611 a 622
V roce 1999 je možno odepsat proti účtu 546 - Odpis pohledávky daňově 20 % (čl. II/2, přechodná ustanovení 586/92 Sb.) z neuhrazené části pohledávek nebo z ceny pořízení u pohledávek nabytých postoupením. Nelze odepisovat pohledávky mezi spřízněnými osobami, pohledávky z titulu úvěrů a půjček a vzniklé dle § 33 a zákona č. 229/1991 Sb. Přesně neodepisovatelné pohledávky specifikuje výše uvedený článek - odepisovat lze i promlčené pohledávky.
účet 611 - Změna stavu nedokončené výroby Málo aktivovaná NV příštích let, chybné použití výkonů 100 a 400. Pokud máte velký rozdíl mezi PS účtu 121 Nedokončená výroba a zůstatkem tohoto účtu (zůstatek je menší), zkontrolujte výsledovku výkonů, zda máte u všech výkonů, které ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, mzdy apod. (výkony 400 - 699). účet 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb
U pohledávek starého bloku, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtují kurzové rozdíly k 31. 12.
Neprovedená aktivace dopravy nakoupeného majetku, např. zvířat. Doprava vlastními auty patří do pořizovacích cen.
Původní nominální hodnotu pohledávky máme povinnost (podle postupů účtování) sledovat v podrozvahové nebo analytické evidenci pro případ, kdyby někdo ještě náhodou zaplatil.
Účtová třída 2
Čl. XVII úvodních ustanovení umožňují dvě metody odpisu:
Nezapomeňte proúčtovat kurzové rozdíly k 31. 12. u účtových skupin 21, 22, 25, 26 proti účtům 563, 663. Přepočet provádíme kurzem ČNB platným k 31. 12. 1999.
postupů
účtování
a) odpis jednotlivých pohledávek Např. jednotlivé pohledávky máme převedeny na zvláštní analytický účet 311094, odpis v jednotlivých letech účtujeme 546/311 na jiný analytický účet (např. 311894). Na účtu 311094 máme nesplacenou část pohledávky, na účtu 311894 část pohledávky, kterou jsme již odepsali. Analyticky evidujeme v saldokontu podle čísel jednotlivých faktur. Pokud v průběhu roku dojde k celkové nebo částečné úhradě některých pohledávek, na konci roku musíme u jednotlivých pohledávek zkontrolovat, zda zůstatek DAL účtu 311894 není větší než MD účtu 311094. Pokud by se tak stalo, je nutno zúčtovat mimořádný výnos na účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek (311894/6461) ve výši rozdílu. Odepisujeme od roku 1998 20 % z neuhrazené části k 31. 12. maxi- málně do výše zůstatku. K 31. 12. 1999 můžeme mít odepsáno max. 70 % hodnoty pohledávky za předpokladu, že jsme v minulých letech uplatnili max. možný odpis daný zákonem.
Příklad: V pokladně máme 1.000,- DEM, na účtu 211 je máme v účetní měně v částce 18.563,Kč, kurz k 31. 12. = 18,96. - hodnota účtu k rozvahovému dni musí být 18,96 x 1.000,- DEM = 18.960,- Kč - zaúčtujeme rozdíl 18.960,- Kč -18.563,Kč = 397,- Kč účetním zápisem 211/663
V souvislosti s kurzovými rozdíly ÚOPÚPP úvodní ustanovení, čl. XIII, umožňují používání denních nebo stálých kurzů. Tyto kurzy si však účetní jednotka v žádném případě nemůže stanovovat sama, ale musí používat pro oceňování majetku i závazků vždy kurz ČNB ke stanovenému dni. Účetní jednotka se může rozhodnout, zda bude používat denní nebo stálý kurz, nikdy však nemůže rozhodnout o jeho výši!
b) odpis tzv. krabicovou metodou hromadně Pohledávky jsme převedli na zvláštní analytiku účtu 311 např. účet 311094 a odepisujeme souhrnně ve výši 20 % celkové neuhrazené hodnoty pohledávek např. 5461/ 311894. Na konci roku kontrolujeme, zda celková hodnota
15
PROFEX 1/2000
účtu 311894 není vyšší než hodnota účtu 311094, rozdíl účtujeme opět 311894/6461. Jinak účtujeme odpis ve výši 20 % z celkové neuhrazené částky účtu 311094. V tomto případě nesledujeme v saldokontu jednotlivé faktury na 311894 (prakticky to ani není možné).
Pokud byla v minulosti vytvořena zákonná opravná položka k pohledávce, která je k 31. 12. promlčena, musíme opravnou položku rozpustit do výnosů účetním zápisem 391/658! Obdobně musíme opravnou položku rozpustit vždy, když pominou důvody pro její existenci (zánik pohledávky úhradou, zápočtem, prominutím dluhu, odpisem). Musíme tedy v rámci inventarizací provést důkladnou prověrku všech pohledávek, ke kterým jsme v minulosti vytvořili opravnou položku, a posoudit jejich promlčenost.
Pokud bychom chtěli využít možnosti tvorby 100 % opravné položky v případě, že jsme pohledávku přihlásili do konkurzního řízení dle bodu 3), musíme odepsanou část této pohledávky opět "aktivovat" proti účtu 646, abychom ji neuplatňovali v nákladech několikrát. Zaúčtování:
546/311 odpis v minulých letech 311/646 ve stejné výši výnosy v roce přihlášení do konkurzu 558/391 tvorba 100 % opravné položky
Maximální možná výše tvorby opravných položek závisí na tom, jak dlouho má pohledávka po splatnosti k datu tvorby (k 31. 12.): - 20 % 6 měsíců po splatnosti, - 33 % 12 měsíců po splatnosti, - dále lze opravné položky tvořit pouze pokud bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení a poplatník se jej řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, - 50 % 18 měsíců po splatnosti, - 66 % 24 měsíců po splatnosti, - 80 % 30 měsíců po splatnosti, - 100 % 36 měsíců po splatnosti.
2) Pohledávky se splatností po 31. 12. 1994 Na tyto pohledávky lze vytvářet daňově uznatelné opravné položky - principielně podobně jako odepisujeme investiční majetek (§ 8 a zákona č. 593/92 Sb., zákon o rezervách). V rozvaze se tvorba opravné položky projeví jinak než odpis v předchozím případě. Ve sloupci BRUTTO bude vykázána pohledávka v původní výši, ve sloupci KOREKCE uvidíme hodnotu vytvořené opravné položky a teprve ve sloupci NETTO hodnotu pohledávky po odečtení vytvořené opravné položky. Pro uživatele výkazu je tedy na první pohled patrné, jak kvalitní pohledávky jsou v aktivech účetní jednotky.
U pohledávek, ke kterým se tvoří opravná položka, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtuje o kurzových rozdílech k 31. 12.
Opravné položky se vytvářejí účetním zápisem 558/391 zásadně a vždy k jednotlivým pohledávkám (nelze použít krabicovou metodu).
Podle bodu 4) lze za daňově účinný náklad považovat náklad spojený s odpisem pohledávky do výše vytvořené zákonné opravné položky.
Opravné položky lze vytvářet pouze k nepromlčeným pohledávkám. Nesmíme je tvořit k pohledávkám za "spřízněnými" osobami a k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček a záloh. Přesně je specifikováno v § 8 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně.
Příklad: V minulých letech jsme k pohledávce v hodnotě 100 vytvořili zákonnou opravnou položku ve výši 33. účetní zápis: 558/391 33 V roce 1999 došlo k promlčení této pohledávky a opravnou položku musíme rozpustit. účetní zápis: 391/658 33
Promlčení pohledávek (ve zkratce): Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku § 397 (§ 387 - § 408) - obecná promlčecí doba 4 roky, - pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba a to i kdyby uznal závazek již po promlčení, - pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, - placení úroků se považuje za uznání dluhu v částce, ze které se platí úroky, - částečně plnění závazku lze uznat za uznání dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, - promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech.
Pokud inventurní komise rozhodne o odpisu této pohledávky jako pohledávky nevymahatelné, provedeme odpis pohledávky. účetní zápis: 546/311 100 Do výše 33 je tento náklad daňově účinný, protože v této výši byla vytvořena opravná položka v souladu se zákonem.
Z tohoto důvodu je vhodné tvořit "zákonné" opravné položky i v letech, kdy účetní jednotka nepotřebuje snižovat daňový základ, a to k pohledávkám, o nichž neví, zda v dalším roce nedojde k jejich promlčení. V dalším roce potom může využít možnosti dostat legálně část této pohledávky do daňově účinných nákladů.
Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku § 101 (100 - 114) - obecná promlčecí doba tříletá, - pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, - pokud dlužník písemně uzná závazek (co do důvodu i výše), promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Totéž platí, pokud pravomocně rozhodl soud.
16
PROFEX 1/2000
3) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení (§ 8, 593/1992 Sb. - zákon o rezervách)
5) Nedaňový odpis pohledávek Proti účtu 546 - Odpis pohledávky lze odepsat např. pohledávky u nichž je zřejmé, že náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek, pokud soud nebo policie sdělili, že dlužník je neznámého pobytu... Pohledávky, které jsou tímto způsobem odepsány, nelze již v budoucnu uplatnit jako položku snižující základ daně. Tyto pohledávky nelze odepisovat podle bodu 1) ani bodu 4), pokud již bylo odepsáno na vrub HV (§ 24/2 y a čl. II bod 2, přechodná ustanovení k zákonu č. 210/1997 Sb.).
Od 1. 1. 1998 se přitvrdily podmínky pro tvorbu a tyto podmínky platí i v roce 1999: Opravné položky lze tvořit do výše pohledávek přihlášených u soudu ve stanovené lhůtě a pouze ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Pokud byly pohledávky přihlášeny po uplynutí stanovené lhůty, nelze tvořit daňově uznatelné opravné položky. Tvorbu opravné položky účtujeme obdobně jako v předchozím případě, ale z důvodu přehlednosti na jiné analytické účty.
6) Prodej pohledávek (postoupení pohledávky za úplatu)
Opravná položka se zúčtuje do výnosů v návaznosti na výsledek konkurzu nebo pokud je oprávněným orgánem popřena (správce konkurzní podstaty, soud, příslušný správní orgán).
Pokud pohledávku prodáme, účtujeme na účtu 546 Odpis pohledávky a náklad je daňově účinný pouze do výše tržeb s jedinou výjimkou - pokud byla k pohledávce vytvořena tzv. zákonná opravná položka, je za daňový náklad uznána prodejní cena + vytvořená zákonná opravná položka (§ 24/2 s). V praxi budeme postupovat tak, že při posuzování daňově uznatelných nákladů porovnáme účetní hodnotu pohledávky s dosaženými výnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka).
Při zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku opravnou položku rozpustíme a pohledávku odepíšeme do daňově uznatelných nákladů: Zaúčtování:
391/658 100 546/311 100 Na základě rozvrhového usnesení nám bylo uhrazeno 5 % hodnoty pohledávky: Zaúčtování: 221/311 5 391/658 100 546/311 95 daňově účinné
Příklad: Pohledávka na účtu 311 má hodnotu 100 a je prodána za 80. Zaúčtování: 546/311 80 daňový náklad 546/311 20 nedaňový náklad 378/646 80 tržba
4) Jednorázový odpis pohledávek daňově účinný (§ 24/y)
Pokud byla vytvořena zákonná opr. položka:
Hodnotu pohledávky nebo cenu pořízení u pohledávek nabytých postoupením lze zúčtovat 546/311D u těchto pohledávek: - pokud soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz pro nedostatek majetku - bez ohledu na to, zda byla pohledávka přihlášena, - po ukončení konkurzu na základě jeho výsledku (neuhrazenou část), - pokud dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích (např. pokud se vzdali dědictví), - pokud dlužník zanikl bez právního nástupce (právnická osoba) a nebyli jsme s ním ekonomicky ani personálně spojeni (např. pokud byl dlužník zlikvidován i přesto, že nám dlužil), - pokud jsme vytvořili zákonnou opravnou položku v souladu se zákonem a pohledávka se mezitím promlčela, musíme ji rozpustit do výnosů, ale zároveň tuto pohledávku můžeme do výše vytvořené opravné položky daňově odepsat. Toto ustanovení platí obecně - pokud bychom rozpouštěli daňovou opravnou položku, do její výše lze uznat náklad spojený s jejím odpisem za náklad daňově účinný.
Zaúčtování: 558/391 33 pohledávka 12 měsíců po splatnosti 546/311 80 daňový náklad 546/311 20 daňový náklad - vytvořena opravná položka ve výši 33 - uplatnit možno pouze do výše účetní hodnoty (80 + 20 = 100) 391/658 33 rozpuštění opravné položky pohledávka přestala v účetnictví existovat 378/646 80 tržba
17
PROFEX 1/2000
daňového přiznání) a zároveň se o částku tohoto nepeněžního příjmu zvyšuje základ daně i u zaměstnance. Navíc je nutno z této částky odvádět DPH (§ 6 odst. 3 ZDP, § 23 odst. 7 ZDP, § 14 odst. 6 ZDPH).
Zaměstnanci Chyby při daňovém posuzování výdajů zaměstnavatele ve prospěch zaměstnanců V praxi se někdy setkáváme s chybným posouzením daňových dopadů těchto výdajů nebo daňového posouzení nejrůznějších zvýhodnění zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Abychom mohli tyto dopady správně posoudit, musíme každý případ nejdříve zařadit do správné "škatulky" a posoudit daňový dopad z hlediska zaměstnavatele (§ 24 a § 25 ZDP) i z hlediska zaměstnance (§ 3, § 4, § 6 ZDP).
V praxi je velmi důležité zařadit nejrůznější výhody poskytované zaměstnancům do některé z těchto skupin v souladu s platnými zákony. Nejčastější chybou, se kterou se setkáváme, je tento názor účtáren: "My jsme to vyhodili z daňových nákladů, tak co bychom se více starali". Správci daně při kontrolách mají samozřejmě právo prověřovat i tzv. nedaňové náklady. A to činí právě z toho důvodu, aby mohli zjistit, zda neměly být zdaněny příjmy u někoho, kdo tyto výdaje podniku spotřeboval.
Existují čtyři skupiny těchto výdajů či zvýhodnění (z hlediska zaměstnavatele náklad, z hlediska zaměstnance příjem):
Cestovní náhrady
1) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance zdaňované
Daňově na účet 512 - Cestovné pouze cestovní náhrady vlastních zaměstnanců, případně společníků s. r. o., z hlediska bezpečnosti raději pouze v případě, že měli v průběhu roku příjem podle § 6.
Typickým příkladem jsou vyplácené hrubé mzdy. Zaměstnavatel zahrne tento výdaj do daňově uznatelných nákladů a zaměstnanci tento jejich příjem zdaní. Druhým příkladem je bezplatné poskytnutí vozidla zaměstnanci. Zaměstnavatel má odpisy i výdaje spojené s provozem vozidla (s výjimkou pohonných hmot) v daňových nákladech, zaměstnanci zvyšujeme každý měsíc základ daně o 1 % vstupní ceny vozidla - vždy včetně DPH, minimálně však 1.000,- Kč (§ 6/6 ZDP, D - 190 k § 24/2 bod 24).
Ke změně došlo u cestovních náhrad členů statutárních orgánů a jednatelů s. r. o.. Nový pokyn D - 190, který nahradil pokyn D - 132, umožňuje zahrnovat do daňových nákladů všechny cesty statutárních orgánů vykonaných v souvislosti s výkonem funkce. Cestovní náhrady jsou daňově uznatelným nákladem pouze do výše stanovené zákonem. Náhrady nad limit nejsou daňově účinné a navíc u zaměstnance podléhají zdanění daní z příjmu i odvodům pojištění. Pokud zaměstnanec vykoná v průběhu dne např. 2 pracovní cesty kratší než 5 hodin a nebylo mu tím znemožněno stravovat se obvyklým způsobem, nevzniká mu nárok na stravné.
2) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance nezdaňované Jedná se například o: - příspěvky na obědy do výše 55 % dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 (55 % hodnoty stravenky, fakturace od dodavatele, vlastních nákladů kromě hodnoty potravin, max. do 70 % stravného 5 až 12 hodin). Pozor na DPH! I když nakoupíme jídlo od neplátce, z částky, kterou platí zaměstnanec jsme povinni odvádět DPH! - cestovní náhrady do výše zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
Pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady paušálem, musí být schopen předložit kalkulaci paušálu vycházející ze skutečně vyplácených náhrad před stanovením paušálu. Výši paušálu musí prokázat. Pracovníkům ve vedlejším pracovním poměru a na dohodu o pracovní činnosti smíme poskytnout daňově uznatelné cestovní náhrady pouze pokud je to stanoveno písemně ve smlouvě. Pokud si uplatňuje cestovní náhrady podnikatel - FO, postupuje se jinak než u zaměstnance. Např. nárok na stravné při tuzemských cestách má podnikatel až po 12 hodinách (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 2), nelze paušalizovat.
3) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance nezdaňované
Pokud vykoná zaměstnanec služební cestu vypůjčeným vozidlem, má nárok pouze na náhradu za pohonné hmoty (§ 24 odst. 2 písm. k).
Jedná se například o: - příspěvky na obědy nad 55 % dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4, - příspěvek zaměstnanci 10.000,- Kč při vyhlášení nouzového stavu dle § 6 odst. 9 písm. w).
Pokud zaměstnavatel dopravuje zaměstnance do zaměstnání, jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemá tyto náklady daňově uznatelné a zaměstnanec je dodaňuje jako nepeněžní příjem!
4) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance zdaňované Jedná se například o: - stravné a cestovné nad rámec zákona o cestovních náhradách (§ 6 odst. 3 ZDP, § 25 odst. 1 písm. j), - při prodeji výrobků, služeb, zboží nebo nájmu za ceny nižší než jsou obvyklé, zaměstnavatel zdaňuje rozdíl (zvyšuje se mu o tuto částku základ daně na ř. 20
18
PROFEX 1/2000
Daňovým nákladem zaměstnavatele je částka jeho příspěvku na penzijní připojištění jeho zaměstnance poukázaná na jeho účet u penzijního fondu a to maximálně do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Změny v penzijním připojištění pro rok 2000 Novela zákona o penzijním připojištění č. 170/1999 Sb. přinesla některá zvýhodnění z hlediska daně z příjmu. Novelizovala s účinností od 1. 1. 2000 tato ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. § 6 odst. 9 písm. w) Od daně z příjmu mají zaměstnanci osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na svůj účet u penzijního fondu a to do výše max. 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. § 15 odst. 12 Od základu daně si může poplatník - fyzická osoba odečíst platby odeslané poplatníkem na svůj účet u penzijního fondu dle smlouvy snížené o 6.000,- Kč, maximálně si může odečíst 12.000,- Kč. Jde o zvýhodnění plateb nad rámec těch, na které dostává státní příspěvek. § 24, odst. 2, písm. zj
Tento systém výhod vypadá na první pohled velmi složitě, ale má svou logiku. Popravdě řečeno, velmi těžko si dovedu představit jeho využití bez prostředků výpočetní techniky. Pro snazší pochopení je nutno rozdělit částky, odesílané každý měsíc na účet penzijního fondu, do několika dílčích částí. Na každou tuto část je uplatňován jiný náhled z hlediska poskytovaných výhod a úlev.
Přehled plateb penzijnímu fondu ve prospěch účastníka penzijního připojištění, jejich zdaňování a zvýhodnění platné od 1. 1. 2000 (skladba možných měsíčních příspěvků penzijnímu fondu při plném využití poskytovaných výhod) Výše měsíčního příspěvku
Kdo platí
nad 5 % zákl. SP
P O D N I K
3 - 5 % zákl. SP do 3 % zákl. SP více než 1.500,- Kč od 500,- Kč 1.500,- Kč do 500,- Kč
do
Podnikový nákl. účet
Náklad daňově účinný
528
Zdanění u zaměstnance
Odvod SP, ZP
Státní příspěvek
NE
ANO dle § 6
NE
NE
NE
OSVOBOZENO § 6 odst. 9 písm. w)
NE
NE
527
ANO
OSVOBOZENO § 6 odst. 9 písm. w)
NE
NE
521
ANO
ANO dle § 6
ANO
NE
521
ANO
max. 12.000,- Kč ročně odpoč. pol.
ANO
NE
521
ANO
ANO dle § 6
ANO
max. 150,- Kč měsíčně
528
ZAMĚSTNANEC
Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.
Od povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění jsou zproštěny pouze příspěvky placené zaměstnavatelem přímo na účet penzijního fondu (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a § 5 odst. 2, písm. c) bod 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
§ 27 odst. 5 ... Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek.
Některá další důležitá ustanovení zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění: § 27 odst. 2 Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů. § 27 odst. 4
19
PROFEX 1/2000
- zaměstnavatel nemůže jaksi hromadně zřídit penzijní připojištění pro všechny své zaměstnance u jím vybraného penzijního fondu, ale zaměstnancům lze přispívat až po dohodě s každým z nich, - pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat přesně ve výši 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemusí penzijní fond tyto částky vůbec přijmout. Je totiž velmi pravděpodobné, že hodnota platby v Kč bude každý měsíc jiná. Tuto možnost musí zaměstnavatel předem projednat se všemi penzijními fondy, u nichž jsou jeho zaměstnanci penzijně připojištěni, - zaměstnavatel bude muset oddělovat platby zaměstnanců (srážky ze mzdy) od podnikových plateb z důvodu evidence v penzijním fondu.
§ 37 odst. 1 Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka.... Co z těchto ustanovení vyplývá: - nelze čerpat státní příspěvek, pokud zaměstnanci přispívá pouze zaměstnavatel. Aby zaměstnanec mohl čerpat státní příspěvek, musí platit příspěvky ze svých zdaněných příjmů alespoň v rozmezí 100,- až 500,- Kč měsíčně, Příklad:
Jak by mohly v praxi vypadat příspěvky do penzijního fondu při maximálním využití výhod daných zákony v roce 2000 (zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou 12.000,- Kč = přibližně celostátní průměr, uplatňující pouze základní odpočitatelnou položku): 1) Pokud nebude mít tento zaměstnanec zřízeno penzijní připojištění Hrubý roční příjem zaměstnance: 144.000,- Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem: 6.480,- Kč (12.000,- Kč x 0,045 x 12) Sociální pojištění hrazené zaměstnancem: 11.520,- Kč (12.000,- Kč x 0,08 x 12) Daň z příjmu (144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 34.920,- Kč = 91.080,- Kč) (91.000,- Kč x 0,15) 13.650,- Kč ---------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem 112.350,- Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 144.000,- Kč + (144.000,- Kč x 0,09 + 144.000,- Kč x 0,26)
194.400,- Kč
2) Pokud zaměstnanec poukáže příspěvek penzijnímu fondu 1.500,- Kč měsíčně a zaměstnavatel mu navíc poukáže na jeho účet u penzijního fondu 5 % ze základu pro SP, to je 600,- Kč (při výpočtu nebereme v úvahu výnos z hospodaření penzijního fondu). Na 500,- Kč se vztahuje státní příspěvek, 1.000,- Kč se odečítá od daňového základu a 600,- Kč je u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud zaměstnavatel platí přímo na účet fondu, neodvádí se SP a ZP. Hrubý roční příjem zaměstnance: 144.000,- Kč (+ 600,- Kč měsíčně od zaměstnavatele do PF) 7.200,- Kč (+ 150,- Kč měs. příspěvek od státu) 1.800,- Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem: 6.480,- Kč (12.000,- Kč x 0,045 x 12) Sociální pojištění hrazené zaměstnancem: 11.520,- Kč (12.000,- Kč x 0,08 x 12) Daň z příjmu (144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 34.920,- Kč - 12.000,- Kč = 79.080,- Kč) (79.000,- Kč x 0,15) 11.850,- Kč ---------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem včetně příspěvků 123.150,- Kč Z toho uloženo v PF 27.000,- Kč ---------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem k okamžitému použití (144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 11.850,- Kč - 18.000,- Kč) 96.150,- Kč Mzdové náklady zaměstnavatele (144.000,- Kč + (144.000,- Kč x 0,09 + 144.000,- Kč x 0,26)) 194.400,- Kč (3 % = 360,- Kč + 2 % = 240,- Kč + daň z příj. 31 % z 240,- Kč) x 12 8.093,- Kč ---------------------------------------------------------------------------------------Celkem 202.493,- Kč
20
PROFEX 1/2000
Jak zkontrolovat zůstatky účtu 336
Výsledný efekt: Zaměstnanec má celkový čistý příjem o 10.800,- Kč vyšší, zaměstnavatele to stojí pouze 8.093,- Kč (v případě, že by vykázal daňovou ztrátu, pouze 7.200,- Kč). U zaměstnanců s vyššími příjmy bude tento rozdíl vlivem progresivního zdanění ještě větší. Rozdíl ve výši 2.707,Kč ve prospěch zaměstnance de facto hradí "stát". Zaměstnanec má u penzijního fondu uloženo 27.000,Kč a teoreticky by se mu měly tyto prostředky v budoucnu zhodnocovat, jeho čistý příjem se snížil pouze o 16.200,Kč. Zdá se tedy, že penzijní připojištění je veskrze výhodný způsob ekonomického zajištění na "horší časy". Jedinou otázkou je bezpečnost takto uložených prostředků. Domnívám se, že penzijní fondy budou ze strany státu i do budoucna jedním z nejvíce dozorovaných podnikatelských subjektů a tím by měla být zajištěna vysoká bezpečnost a vyšší pravděpodobnost návratnosti vložených úspor.
V ideálním případě vyžádat výkaz nedoplatků u OSSZ a ZP a provést kontrolu na účetnictví k 31. 1. 2000. Zůstatek účtu 336 i výkazu nedoplatků k 31. 1. 2000 musí být roven závazku z titulu zdravotního nebo sociálního pojištění zúčtovaného z titulu přiznaných mezd za leden 2000. Jakýkoliv jiný stav je pro Vás signálem, že něco není v pořádku. Výkaz nedoplatků může v případě kontroly sloužit i jako důkazní prostředek. Podle prak- tických zkušeností nebývá větším problémem získat tento výkaz od OSSZ, pravděpodobně ani od VZP. Pozor na úhradu pokut a penále: pro úhrady ZP a SP platí určité priority. Vámi poukázané platby ze zákona použijí příslušné instituce na úhradu nedoplatků v tomto pořadí: SP - pokuty, přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného, běžné platby pojistného, penále. ZP - pokuty, penále, přirážka k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného Může se tedy stát, že podle vaší evidence máte pojistné uhrazeno, Vámi poukázaná platba však byla použita pro jiný účel než jste zamýšleli (např. někde ve vašem stole leží nezúčtovaný výměr pokuty).
Úsporné vklady zaměstnanců § 8 odst. 7 a § 36 odst. 2 písm. c) umožňují zdaňovat úroky z tzv. zaměstnaneckého spoření 20 % konečnou srážkovou daní. Podle dostupných informací připravovaná novela zákona o daních z příjmů již tuto možnost nebude obsahovat. Jedna z pravděpodobných variant je, že tyto úroky budou zdaňovány jako příjem ze závislé činnosti v § 6, tedy spolu se mzdou.
Kromě daňových sankcí hrozí při neplacení pojistného ještě jedno nebezpečí. Podle § 147 trestního zákona je od 1. 1. 1998 trestným činem neodvedení zákonného pojistného, případně daně, kterou plátce odvádí za poplatníka ve větším rozsahu (více než 40.000,- Kč). Trestnímu stíhání a případnému odsouzení se lze vyhnout, pokud je pojistné nebo daň zaplacena dříve než soud prvního stupně započal vyhlašovat rozsudek § 147 a trestního zákona.
Účet 336 - Daňové důsledky neplacení zdravotního a sociálního pojištění Je nutno zkontrolovat, zda bylo zaplaceno veškeré zákonné zdravotní a sociální pojištění. Daňové sankce za neplacení pojistného se zavedly od 1. 1. 1997, od roku 1998 byly rozšířeny a v této podobě platí i v roce 1999.
Účet 341 - Daň z příjmu S účinností od 1. 1. 1998 se do základu daně zahrnují i úroky z vkladů, výher a jiných výnosů na vkladních knížkách a vkladových účtech a dále i úroky z dluhopisů a vkladových listů emitovaných po 1. 1. 1998 (§ 23 odst. 4 písm. a). Týká se to pouze podnikatelských subjektů, které mají tento majetek zařazen v obchodním majetku. V praxi to znamená, že se tyto úroky tzv. BRUTTUJÍ. Do výnosů se zahrnou brutto, tedy před srážkou daně.
Od 1. 1. 1997 platí, že pojistné zúčtované na účet 524 (podnikový odvod) je daňově účinným nákladem pouze pokud je zaplaceno do 31. 1. následujícího roku, tedy do 31. 1. 2000. Pokud nebude zaplaceno, je nutno zvýšit o tuto částku základ daně - uvádíme do ř. 40 daňového přiznání. Pokud pojistné za rok 1997 nebo 1998 nebylo uhrazeno do data podání přiznání za rok 1997 nebo do 31. 1. 1999, § 24 odst. 2 písm. f) umožňuje, abychom si tento náklad v roce 1997 nebo 1998 vyloučený ze základu daně uplatnili v roce, kdy dojde k úhradě - na ř. 160 daňového přiznání.
Příklad: Účtování:
221 /665D 341200/665D
75 25 musí existovat doklad
Sražená daň se započítává na celkovou daňovou povinnost - sražená daň je považována za zálohu na daň z příjmů (§ 36 odst. 6). Pokud ji nelze započítat na celkovou daňovou povinnost z důvodu, že celková povinnost je nižší než sražená daň, po podání daňového přiznání vzniká daňový přeplatek a je možno požádat o jeho vrácení. Musí existovat řádný doklad o zaplacení srážkové daně - doklad vystaví plátce této daně (banka) § 38 d odst. 7. Za tento doklad lze považovat i výpis z účtu s uvedením výše daně nebo jeho kopii.
Od 1. 1. 1998 platí další sankce za nezaplacení pojistného, které sráží a odvádí zaměstnavatel za zaměstnance (§ 23 odst. 3). Pokud toto pojistné není odvedeno do 31. 1. následujícího roku, musíme o neuhrazené pojistné zvýšit základ daně (do nákladů se nám dostalo prostřednictvím účtu 521, kam účtujeme mzdy brutto před srážkou tohoto pojištění) - uvádíme do ř. 60. Pokud v následujících letech zaplatíme, platí obdobné ustanovení jako v případě podnikového pojištění - v roce kdy uhradíme, snížíme základ daně (§ 23 odst. 4 písm. d) - do ř. 160 daňového přiznání.
21
PROFEX 1/2000
Z tohoto způsobu zdaňování jsou některé příjmy vyjmuty: do základu daně se nezahrnují příjmy zdaněné srážkovou daní v případě dividend, úroky z dluhopisů, hypotéčních zástavních listů a vkladních listů emitovaných do 31. 12. 1997 (čl. II, odst. 4 přechodných ustanovení 210/1997 Sb). V těchto případech se postupuje stejně jako v roce 1997 - účtuje se netto (bez ohledu na to, zda byla daň vybrána srážkou nebo byl příjem od daně osvobozen) a vylučuje se z daňových výnosů.
Z této "zálohové daně vybrané srážkou" se nepočítají zálohy na příští zálohové období. To znamená, že při zjišťování výše záloh v příštím zdaňovacím období podle § 38 a se nebere tato sražená záloha na daň v úvahu (§ 38 a odst. 1) - nezahrnuje se do poslední známé daňo- vé povinnosti, protože pokud by výnosy plynuly i v dalším roce, záloha na daň by opět byla vybrána srážkou u zdroje - odvedla by ji banka. Tomuto mechanismu je při způsoben i formulář daňového přiznání. Poslední známá daňová povinnost se objevuje na ř. 360. Je vhodné účtovat o těchto zálohách na daňovou povinnost vybraných srážkou na jiném analytickém účtu než účtujeme o běžných zálohách na daň.
Vyúčtování daně: a) zaplacené zálohy dle povinnosti minulého roku účet 341100 sražená daň (§ 36 odst. 6) vypočítaná daňová povinnost doplatek daně 30. 6. 1999 zálohy na další období (1.100 tis. Kč - 100 tis. Kč)/4 = b) zálohy na daň neplaceny sražená záloha (§ 36 odst. 6) účet 341200 přiznaná daňová ztráta přeplatek na dani (§ 36 odst. 6, § 64 337/1992 Sb.)
800 100 1.100 200 250
tis. tis. tis. tis. tis.
Kč Kč Kč Kč Kč čvrtletní zálohy na daň
25 tis. Kč 25 tis. Kč
Pokud jste alespoň 1 x v roce při zpracování přiznání k DPH použili výpočet s koeficientem, byl nárok na odpočet daně na vstupu pokrácen, ale v účetnictví na účtu 343 MD byla proúčtována DPH v plné výši. Tím došlo v průběhu roku k nesouladu mezi zůstatkem účtu 343 a přiznáním k DPH. Pokud jste museli krátit nárok na odpočet DPH na vstupu i při ročním vyúčtování (roční koeficient < 0,95), zůstane tento rozdíl mezi přiznáním a účetnictvím i ke 31. 12. a stává se daňově uznatelným nákladem roku 1999 - zúčtujete jej účetním zápisem 548/343 a tím srovnáte účetní stav na skutečnost vyplývající z podaných, ale neuhrazených přiznání.
Kontrola zaplacených záloh na daň Pokud pomineme zálohy vybírané srážkou u zdroje, měl by zůstatek účtu 341 k 31. 12. 1999 odpovídat zálohám zaplaceným v průběhu roku. Tyto zálohy si také uplatníme v daňovém přiznání. Po zaúčtování daně musí zůstatek odpovídat nedoplatku či přeplatku daně. Veškeré případné rozdíly musíte mít zdokladovány.
Účet 343 - DPH
V posledním daňovém přiznání jste povinni provést roční vyúčtování DPH, pokud jste v průběhu roku použili krácení daně na vstupu pomocí koeficientu. Tímto koeficientem bere stát část daně na vstupu plátcům, kteří mají na výstupu osvobozená plnění - "trestá je za to, že z některých výnosů neodvádí DPH" (např. výnosy z pronájmu bytů a nebytových prostor dle § 30 zákona o DPH). Na základě celoročních hodnot čitatele a jmenovatele z jednotlivých daňových přiznání se propočítává celoroční koeficient zaokrouhlený na 4 desetinná místa nahoru. Vzoreček je stejný jako v běžném měsíci.
Účet 343 je účet rozvahový a v průběhu roku je účtováno na více analytických účtech. V praxi se osvědčilo přeúčtovat zůstatky těchto analytických účtů k rozvahovému dni na jeden účet, případně na několik účtů podle neuhrazených nároků na odpočet nebo daňových povinností podle zdaňovacích období. Zůstatek tohoto účtu se musí rovnat daňovému přiznání podávanému k 25. 1. 2000 za předpokladu: - že nebyl nadměrný odpočet v daň. přiznání za listopad, - že máte v pořádku DPH, - že DPH na vstupu nebyla pokrácena koeficientem podle § 20 zákona o DPH, - neexistují staré nedoplatky či přeplatky.
ř. 32 + 33 + 34 + 35 + 36 K = -----------------------------------------ř. 31 + 32 + 33 + 34 + 35 + 36 Celoroční daň na vstupu x celoroční koeficient = nárok na odpočet z ročních hodnot. Nárok na základě zálohových hodnot z jednotlivých přiznání podléhá ročnímu zúčtování.
Pokud vzniknou drobné zaokrouhlovací rozdíly (do 10,Kč) zúčtujte je jako daňový náklad na účet 548 nebo daňový výnos na účet 648.
22
PROFEX 1/2000
Příklad propočtu: Součet hodnot z běžných přiznání Měsíc
Čitatel
Jmenovatel
Koeficient
Daň na vstupu
Nárok na odpočet
Leden
900 000
1 000 000
0,9000
120 000
108 000
Únor
750 000
950000
0,7895
100 000
78 950
Březen
910 000
1 060 000
0,8585
120 000
103 020
12 000 000
15 000 000
xxxxxx
2 000 000
1 604 406
. . . . Za rok
Celoroční koeficient 12.000.000,- Kč : 15.000.000,- Kč = 0,8000
Účet 345 - ostatní daně Daňově uznatelné jsou daň silniční a DPH bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny, platí i pro doměrky těchto daní.
Roční nárok na odpočet DPH na vstupu 0,8 x 2000000 = 1.600.000,- Kč
O silniční dani účtujeme předpisem. O zálohách 31. 3., 30. 6., 30. 9. a 15. 12. účtujeme 531/345, platby zúčtujeme 345/221. K 31. 1. 2000 budeme podávat přiznání. Nedoplatek či přeplatek daně, který vyplyne z tohoto přiznání zvyšuje či snižuje náklady roku 1999.
Nárok na základě Nárok na základě Rozdíl nároků ročních hodnot zálohových plateb na odpočet 1.600.000,- Kč - 1.604.406,- Kč = - 4.406,- Kč
Vždy daňově neuznatelnými náklady jsou daň dědická, darovací a daň z příjmů.
Tento rozdíl se vyplní do řádku 41 daňového přiznání za prosinec 1999. V našem příkladu tento záporný rozdíl sníží nárok na prosincový odpočet. Pokud celoroční koeficient vyjde 0,95 včetně a výše, plátce má nárok na celý odpočet. Pokud bude koeficient 0,05 včetně a méně, plátce nemá nárok na žádný odpočet. Koeficient se zaokrouhluje na 4 desetinná místa matematicky (§ 20 odst. 1).
Daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí, poplatky za znečištění, místní poplatky, poplatky soudu, dálniční známka jsou daňově účinné při zaplacení. Dle pokynu D - 190 (k § 24 odst. 2 bod 7) bude správce daně respektovat i časové rozlišení poplatků dle časové souvislosti. Kromě obecně známého faktu, že daňově uznatelným nákladem nejsou pokuty a penále (s výjimkou smluvních) jsou daňově neuznatelné i další náklady podobného charakteru: např. zvýšení daní (např. 10 % za pozdní podání přiznání), exekuční náklady související s vymáháním daní, úroky z odložených částek daní za dobu posečkání a přirážky k základním sazbám poplatků. Detailně řeší náklady obdobného charakteru § 25 odst. 1 písm. f, g, h, y.
V § 28 zákona o DPH se hovoří o finančních činnostech, které jsou od DPH osvobozeny. Tyto činnosti jsou prováděny finančními institucemi (banka, pojišťovna). Běžný plátce DPH se může stát finanční institucí ve smyslu tohoto paragrafu, jestliže osvobozené výnosy zúčtované na účtu 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů přesáhnou 20 % z upravených výnosů. Upravené výnosy pro účel tohoto ustanovení zjistíte, když od součtu účtové třídy 6 odečtete účet 699 a výnosy na účtu 641, pokud se týkají tržeb z prodeje odpisovaného hmotného nebo nehmotného majetku. V případě, že jste se stali finanční institucí, budete některé tržby dosažené na účtu 661 prohlašovat za osvobozené, dosazovat je do řádku 31 prosincového přiznání a přepočítávat DPH stejně jako ti, kdo fakturují osvobozené nájmy. Do řádku 31 se nezahrnují výnosy z prodeje akcií, takže i v případě, že jste se stali finanční institucí, pokud jste pouze prodávali akcie, daň na vstupu krátit nebudete.
Účtová skupina 38 - účty přechodných aktiv a pasiv Pomocí účtů přechodných aktiv a pasiv se zajišťuje věcná a časová souvislost nákladů a výnosů, zajišťuje se i věrný obraz účetnictví. Patří sem účty časového rozlišení, kurzových rozdílů a dohadných položek.
Účty časového rozlišení Na účtech časového rozlišení účtujeme pouze tehdy, známe-li přesně částku, účel a období, do kterého účetní případ patří. Pokud neznáme jednu nebo více těchto položek, účtujeme na účtech dohadných položek (nevyfakturovaná elektřina, plyn, voda). Účty časového rozlišení:
Pokud prodáte majetek, který se nenachází na území republiky, nedochází ke zdanitelnému plnění.
23
PROFEX 1/2000
Domnívám se, že u zákonného pojištění z provozu vozidel (na rok 2000 musíme bez sankce zaplatit do 31. 12. 1999) půjde využít úlevy v časovém rozlišování a tyto náklady nebudeme muset rozlišovat, pokud nám interní směrnice umožňuje časově nerozlišovat pravidelně se opakující platby. V nákladech roku 1999 budeme sice mít pojistné roku 1999 i 2000, to je ovšem fakt, který jsme o své vůli nemohli ovlivnit a v budoucnu lze očekávat pravidelné opakování těchto plateb.
381 - náklady příštích období 382 - komplexní náklady příštích období (385/665) 383 - výdaje příštích období (např.nájemné roku 1999 platíme v roce 2000) 384 - výnosy příštích období (příjem nájemného dopředu) 385 - příjmy příštích období (provize za rok 1999 přijatá v roce 2000) Principielně platí: - pokud víme, že se událost stane nebo už se stala, víme kdy a známe přesné vyčíslení, účtujeme o časovém rozlišení, - pokud víme, že se událost stane a známe pouze přibližnou hodnotu, účtujeme o dohadné položce, - pokud zjistíme dočasné znehodnocení aktiva, účtujeme o opravné položce, - pokud se nám zdá pravděpodobné, že někdy v budoucnu budeme muset vynaložit nějaký náklad nebo existuje určité riziko, účtujeme o rezervě, - pokud se nám nezdá pravděpodobné, ale je teoreticky možné, že v budoucnu budeme muset uhradit potenciální závazek, uvádíme tuto skutečnost do přílohy k účetní závěrce - např. zástavy majetku apod.
Finanční leasing 1) Předčasné ukončení leasingu bez odkoupení předmětu nájmu Pokud se nájemce dohodne s leasingovou společností, předčasně ukončí leasing a neodkoupí předmět nájmu (ten zůstane ve vlastnictví leasingové společnosti), považuje se tento vztah od začátku za smlouvu o pronájmu a daňově uznatelným nákladem je pouze poměrná část nájemného, připadající na skutečnou dobu nájmu (§ 24 odst. 6 ZDP). Praktickým dopadem tohoto ustanovení je, že na straně MD účtu 381 většinou u původního nájemce zůstane část časově rozlišeného nájemného. Tento zůstatek účtu není možné zúčtovat do daňově účinných nákladů. Ideálním řešením by bylo dohodnout se s leasingovou společností, aby nám "nevyčerpané" nájemné vrátila. Potom bychom účtovali 378/381 mimo okruh hospodářského výsledku. Jinak odúčtujeme zůstatek 381 účetně do nákladů, ale v daňovém přiznání musíme vyloučit tento náklad na ř. 40.
Pro letošní rok i nadále platí určitá úleva při účtování o časovém rozlišení (čl. VIII/5 úvodní ustanovení postupů účtování): Časové rozlišení není nutno používat v případech, - kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování HV, - jde-li o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy.
2) Předčasné ukončení leasingu s odkoupením předmětu nájmu Kromě problému uvedeném v bodě 1) vznikne ještě jeden problém. Pokud nesplníme minimální dobu nájmu podle § 24 odst. 4 ZDP (20 % doby odepisování stanovené podle § 30, minimálně však 3 roky), musíme splnit podmínku uvedenou v § 24 odst. 5 ZDP. Tato podmínka stanoví, že kupní cena předmětu nájmu nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odepisování. Sankce za nedodržení této podmínky je tvrdá - při jejím porušení se stává daňově neuznatelným nákladem nájemné za celou dobu nájmu. V praxi by to znamenalo většinou podat dodatečná daňová přiznání na zdaňovací období, ve kterých jsme část těchto nákladů zúčtovali. Navíc pokud nedojde k vyrovnání s leasingovou společností, zůstatek časově rozlišeného nájemného na účtu 381 je daňově neuznatelným nákladem (§ 24 odst. 6) - viz bod 1). Tento způsob ukončení leasingu se někdy používá při totální havárii automobilu, když zůstane z automobilu neopravitelný vrak. Pokyn D - 190 k § 24 odst. 2 bod 30 umožňuje takto stanovenou minimální kupní cenu snížit o přijatou náhradu škody. Problémem je, že v těchto případech pojišťovna vyplácí pojistné plnění většinou leasingové společnosti jako majiteli a nájemce žádnou náhradu neobdrží.
Postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů účetní jednotka upraví interní směrnicí a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela vyjímečně a je nutné přitom postupovat podle ustanovení § 8 odst. 2 Zákona o účetnictví (z důvodu věrného zobrazení, musí být uvedeno v příloze k účetní závěrce, v průběhu účetního období nelze způsob měnit). Daňové dopady tohoto ustanovení řeší pokyn D - 190 (k § 23 bod 2). Zásadně lze toto zjednodušení uplatnit pouze u částek, které by časově rozlišovaly pouze dvě účetní období - nelze tedy časové rozlišení zanedbat např. u předplatného zaplaceného na 3 roky dopředu, i když by se jednalo o naprosto nevýznamnou částku. Tento pokyn také vyjmenovává příklady, kdy lze časové rozlišení zanedbat pro účely daně z příjmu. Jedná se např. o předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů, časových jízdenek na MHD, placené pojistné, činnost auditorů a daňových poradců. Naopak vymezuje případy, kdy tento zjednodušený postup nelze uplatnit: o dohadných položkách musíme účtovat vždy (na plyn, elektřinu, vodu), vždy musíme provádět časové rozlišení finančního leasingu, nájemného a nákladů na přípravu a záběh výroby.
24
PROFEX 1/2000
V praxi je nutné řešit každý takovýto případ individuálně. Řešení je obtížné a nelze dát obecně platný ideální návod. Je v zájmu nájemce, aby v dohodě s lea- singovou společností bylo uvedeno, jakým způsobem dojde ke vzájemnému vyrovnání u jednotlivých položek.
Velmi špatně řešitelné jsou v praxi případy, kdy dochází k odkoupení ke konci doby nájmu, např. osobní automobil, u kterého by při rovnoměrném odepisování byla zůstatková cena rovna hodnotě (100 % -14,2 % - 28,6 % 14,3 %) = 42,9 % pořizovací ceny. Předmět nájmu je přitom formou splátek nájemného téměř zapla- cen a není pravděpodobné, že by kupní cena byla takto vysoká.
Příklad: Teoretický příklad ze strany nájemce 1) 2) 3) 4)
dohodnout náhradu za "nevyčerpané" nájemné uhrazené předem 378/381 pokud možno přeúčtovat z leas. spol. na nájemce pojistné plnění od pojišťovny 378/688 dohodnout kupní cenu, aby byla splněna podmínka § 24 odst. 5 042/379 rozhodnout se jak naložit s investicí na účtu 042 (zda je opravitelné, prodat...)
Doporučuji, abyste se tomuto způsobu ukončení smlouvy o finančním leasingu pokud možno vyhnuli.
3) Cese (postoupení) leasingových smluv na straně nájemce Tento způsob není posuzován jako předčasné ukončení leasingové smlouvy, ale jako změna osoby nájemce (z hlediska ZDP i ZDPH). Příklad: Leasing osobního automobilu na 36 měsíců je po 30 měsících postoupen za úplatu jinému subjektu. Celková hodnota 1. splátky byla 360.000,- Kč, dále pravidelné měsíční splátky, cena za postoupení byla dohodnuta 160.000,- Kč. Dohodnutou částku je třeba rozdělit na dvě části: 1) část odpovídající zůstatku účtu 381 (čas. rozlišení 1. splátky) v našem případě 360.000,- Kč/36 x 6 = 60.000,- Kč 2) odstupné - částka vyjadřující skutečnost, že životnost předmětu leasingu je delší než 36 měsíců a tedy skutečná hodnota automobilu je vyšší než 60.000,- Kč plus 6 měsíčních splátek. V našem případě je hodnota odstupného 100.000,- Kč.
Co se týče zůstatku časového rozlišení - nečiní žádné problémy. Na straně původního nájemcem zúčtujeme pouze rozvahově, dle pokynu D - 171 se nejedná o zdanitelné plnění. Na straně nového nájemce časově rozlišíme po zbývající dobu nájmu. Odstupné (pokyn D - 171 používá termín provize) je zdanitelným plněním z hlediska DPH. Fakticky se jedná o převod práva a převod práva dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDPH je službou. Pokyn D - 171 ale používá pro odstupné termín P R O V I Z E , z čehož lze odvodit, že je tot plnění posuzováno správci daně jako zprostředkování a použili bychom sazbu 22 %. Doporučuji zdaňovat základní sazbou daně. Z hlediska daně z příjmů je odstupné na straně původního nájemce daňovým výnosem, na straně nového nájemce nedaňovým nákladem. Zaúčtování:
Původní nájemce 315/381 60.000,- Kč 315/602 100.000,- Kč 343 22.000,- Kč
Nový nájemce 381/325 60.000,- Kč 518/325 100.000,- Kč daň. neúčinné 343/325 22.000,- Kč
25
PROFEX 1/2000
být daňově uznatelným nákladem. Pokud se nejedná o významné částky, doporučuji netvořit ani účetní (nedaňovou) dohadnou položku na podnikové pojištění.
Kurzové rozdíly V průběhu roku se kurzové rozdíly ze zaplacených pohledávek a závazků účtují do nákladů nebo výnosů na účty 563, 663. K datu roční závěrky se musí majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítat kurzem ČNB platným k 31. 12., abychom měli v účetnictví co nejvěrněji zachycen stav majetku a závazků. Postupujeme takto: - kurzové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22, 25, 26 zúčtujeme do nákladů nebo výnosů na účty 563, 663. - u pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí a finančních investic se účtuje proti účtům 386 - kurzová ztráta nebo účet 387 - kurzový zisk.Toto ustanovení neplatí pro pohledávky splatné do 31. 12. 1994 odepisované tzv. salámovou metodou a pro pohledávky, k nimž jsou vytvářeny zákonné opravné položky. Pohledávky Závazky
Účtová třída 4 Účet 451 - Rezervy na opravu hmotného majetku dle § 7 zákona č. 593/1992 Sb. Princip rezerv: Pokud předpokládáme v budoucnu větší opravu, stát nám umožňuje, abychom si část nezdaněného zisku schovali do budoucna a použili jej na opravy (náklady, které by v budoucnu snižovaly náš zisk). Zaúčtování:
386/311 ztráta 311/387 zisk 386/321 ztráta 321/387 zisk
- tvorba rezervy 552/451 - snížení daňového základu v letech tvorby - oprava 511/xxx - čerpání 451/652 - v roce, kdy by došlo v důsledku opravy ke snížení daňového základu o náklady vynaložené na opravy, jsou tyto náklady kompenzovány čerpáním rezervy a dopad do HV je nulový - náklady jsme si vyčerpali v roce tvorby rezervy.
Při zúčtování kurzové ztráty je vhodné vytvořit rezervu na kurzové ztráty účetním zápisem 574/454. Tvorba rezervy sníží disponibilní zisk a tím odstraní riziko neoprávněného rozdělení prakticky neexistujícího zisku na dividendy. U auditovaných podniků doporučuji tuto rezervu tvořit, pokud není nevýznamná. Na počátku dalšího období stornujeme tvorbu rozvahových kurzových rozdílů a rozpustíme i případnou rezervu 454/674. Tvorba, ani rozpuštění rezervy neovlivňuje základ daně z příjmu (daňově neúčinné). Pokud máme kurzové riziko zajištěno finančním derivátem (např. forwardovou smlouvou - máme smluven pevný kurz), rezervu netvoříme. Ve Finančním zpravodaji č. 11/1999 je publikováno opatření MF čj. 281/78 180/1999, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele od 1. 1. 2000. Jednou ze změn pro rok 2000 je, že rezervu na kurzové ztrátu budete tvořit povinně. Další změny se týkají účtování o kurzových rozdílech obecně.
Pokud není oprava provedena a pouze se rozpustí rezerva, fakticky dochází k přesunu daňové povinnosti do budoucích let. Základní zásady tvorby rezerv na opravu hmotného majetku Lze tvořit pouze na majetek ve vlastnictví poplatníka, případně na majetek najatý, pokud je poplatník k provádění oprav písemně zavázán dle uzavřené smlouvy. Lze tvořit pouze na majetek zařazený do 2. nebo vyšší odpisové skupiny. Nesmí se tvořit na pravidelné opravy opakující se každý rok a v žádném případě na technické zhodnocení.
Dohadné účty
Nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidaci nebo na opravy majetku v důsledku škody.
Abychom mohli účtovat o časovém rozlišení na účtech 381 až 385, musíme znát ÚČEL, DOBU, ČÁSTKU. Jestliže některý z těchto údajů neznáte, použijete dohadné účty.
Rezerva se tvoří ke konkrétnímu majetku a ke konkrétní opravě (na opravu střechy, další na opravu fasády, na opravu oken...). Ve většině případů je lépe tvořit více menších rezerv na jednotlivé opravy než jednu rezervu velkou na celkovou opravu. Tento systém ovšem předpokládá dobrou evidenci.
Zaúčtování: - nevyfakturované, dodané zásoby 111/389 nebo 131/389, - nevyúčtovanou, spotřebovanou elektřinu, plyn, vodu... 502/389 tvorba je daňově uznatelným nákladem, - poskytnuté, nevyúčtované služby 518/389, daňově účinný náklad, - pokud jste v minulosti tvořili dohadnou položku na nevyčerpanou dovolenou (doporučuje se tvořit na dovolenou, u které je předpoklad, že bude proplacena) nebo na roční odměny řídícím pracovníkům, je nutno si uvědomit změnu v souvislosti s daňovou uznatelností sociálního a zdravotního pojištění. Neuhrazené pojistné na účtu 524 není daňově účinným nákladem a tvorba dohadné položky na podnikový odvod pojištění nemůže
Obecně platí, že rezervu tvoříme podle znění zákona platného v roce zahájení tvorby rezervy, pro rozpouštění rezervy se vždy použijí pravidla uvedená v platném znění zákona.
26
PROFEX 1/2000
Tvorba a čerpání rezervy
Potřebné podklady pro tvorbu rezerv - vnitropodniková směrnice upravující obecně postup tvorby rezerv, - věcný podklad pro opravu - rozpočet, kalkulace (nejlépe od externí firmy, lze použít i vlastní rozpočet), - rozhodnutí účetní jednotky o konkrétní rezervě (kolik let budeme rezervu tvořit, plánované zahájení opravy rezervu je nutno tvořit pravidelně a rovnoměrně), - interní účetní doklad, účetní zápis, - karta rezervy.
Rezerva se musí tvořit rovnoměrně a minimálně dva roky od data zahájení tvorby do data plánované opravy, přičemž rok zahájení tvorby se počítá, rok plánované opravy nikoliv. Výjimkou je možnost tvořit rezervu i v závislosti na opotřebení - například u nákladního automobilu lze tvořit rezervu na opravu podle počtu ujetých km. Zároveň je stanovena maximální doba tvorby rezervy podle zařazení opravovaného majetku do odpisové skupiny.
Inventarizace rezerv - dokladová - administrativní kontrola zůstatku, - technická - věcné posouzení částky, doby, čerpání. minimální doba tvorby rezervy
maximální doba tvorby, tvorba zahájena v roce 1998
maximální doba tvorby, tvorba zahájena v roce 1999
2. odpisová skupina
2 zdaň. období
5 zdaňovacích období
3 zdaňovací období
3. odpisová skupina
2 zdaň. období
8 zdaňobacích období
6 zdaňovacích období
4. odpisová skupina
2 zdaň. období
12 zdaňovacích období
8 zdaňovacích období
5. odpisová skupina
2 zdaň. období
16 zdaňovacích období
10 zdaňovacích období
Při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu výše rezervy, se musí provést úprava tvorby od toho roku, kdy byl zjištěn důvod (např. nárůst nákladů na základě nového rozpočtu apod.). Opravu je nutno zahájit nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, v němž bylo plánováno zahájení opravy. Pokud se nám to nepodaří, musíme rezervu rozpustit do výnosů. Rezerva musí být rozpuštěna v roce ukončení opravy, nejpozději však v roce následujícím po roce zahájení opravy. Příklad: Opravu plánujeme zahájit v roce 2001, tvorbu rezervy zahájíme v roce 1999, plánovaný rozpočet 1 mil. Kč. rok 1999
rok 2000
rok 2001
tvorba 500 tis. Kč
tvorba 500 tis. Kč
plán. zahájení
Možné varianty 1) Opravu
v roce 2001 zahájíme v roce 2001 dokončíme Rezervu v roce 2001 rozpustíme 2) Opravu v roce 2001 zahájíme v roce 2002 dokončíme Rezervu v roce 2001 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných v roce 2002 rozpustíme zbytek 3) Opravu v roce 2001 zahájíme v roce 2002 do konce roku nedokončíme Rezervu v roce 2001 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných v roce 2002 rozpustíme zbytek 4) Opravu v roce 2002 zahájíme v roce 2002 dokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme 5) Opravu v roce 2002 zahájíme v roce 2003 dokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných v roce 2003 rozpustíme zbytek 6) Opravu v roce 2002 zahájíme v roce 2003 do konce roku nedokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných v roce 2003 rozpustíme zbytek 7) Opravu nezahájíme ani v roce 2002. Rezervu v roce 2002 rozpustíme a správci daně budeme muset zdůvodnit, proč jsme plánovali opravu, která se neuskutečnila.
27
PROFEX 1/2000
6. Dotazy a odpovědi Ing. Ivana Mašková, auditor, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o.,
[email protected]
DOTAZ :
Zemře člen, výši jeho členského podílu v ZD nahlásíme notářce, takže je součástí dědictví. Dědic nám přinese soudní rozhodnutí, na základě toho mu vyplácíme vypořádací podíl. Jak se tento podíl zdaňuje? Majetkový podíl byl podíl z transformace.
ODPOVĚĎ :
Pokud se dědic nestal členem, má nárok na vypořádací podíl, který se zdaňuje od 1. 1. 2000 15 % srážkovou daní. Základem pro tuto daň je výše vypořádacího podílu, od které se odečte hodnota, která byla nahlášena notářce. V praxi přichází v úvahu tři situace: 1. Notářce bylo nahlášeno např. 50 tis. Kč podílu (tyto jsou součástí dědictví) a vypořádací podíl vyjde rovněž 50 tis. Kč. Základem daně je nula - nezdaňuje se. Dědic dostane celých 50 tis. Kč, které jsou již zdaněny dědickou daní. 2. Notářce bylo nahlášeno 50 tis. Kč podílu a vypořádací podíl vyjde méně než 50 tis. Kč, např. 45 tis. Kč. Základem daně je nula - nezdaňuje se. Dědic dostane 45 tis. Kč, které jsou zdaněny dědickou daní. 3. Notářce bylo nahlášeno 50 tis. Kč podílu a vypořádací podíl vyjde 60 tis. Kč. Základem srážkové daně je 10 tis. Kč (60 tis. Kč - 50 tis. Kč). Srážková daň je 15 %. Dědic dostane 50 tis. Kč zdaněných dědickou daní a 8,5 tis. Kč zdaněných 15 % srážkovou daní.
DOTAZ :
Jakým způsobem se vypočítá vypořádací podíl člena družstva? Družstvo mělo v letech 1993 až 1997 ztrátu, která byla vedena na účtu 429 - Neuhrazená ztráta minulých let. V roce 1998 byl vytvořen zisk, který byl po rozhodnutí členské schůze použit na úhradu ztráty. Členství bylo ukončeno výpovědí k 31. 12. 1998. Zajímalo by nás, zda se posuzuje ztráta z minulých let, jestliže v roce výpovědi členství zemědělské družstvo vytvořilo zisk?
ODPOVĚĎ :
Dotaz není zcela přesný, vzhledem k tomu, že vypořádací podíl se počítá podle pravidel zakotvených ve stanovách družstva. Tazatelka se o těchto pravidlech nezmiňuje, proto budu předpokládat, že stanovy určují nárok na vypořádací podíl jako podíl na čistém obchodním jmění sníženém o nedělitelný fond. Dále předpokládám, že ve stanovách je určeno, že se jedná o čisté obchodní jmění ze závěrky roku, ve kterém člen ukončil členství. Příklad: Rozvaha k 31. 12. 1998 ----------------------------------------------------------------------------------- -----------------411 základní jmění 6.000,- Kč 422 nedělitelný fond 1.000,- Kč 423 FKSP 2.000,- Kč 429 ztráty - 3.000,- Kč 431 zisk 1998 4.000,- Kč -----------------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy je 10.000,- Kč Čisté obchodní jmění pro vypořádací podíl snížené o nedělitelný fond je 10.000,- Kč - 1.000,- Kč = 9.000,- Kč. Z této částky se počítá vypořádací podíl, bez ohledu na to, v kterých letech byla ztráta nebo zisk, protože hodnoty ztráty i zisku jsou obsaženy v čistém obchodním jmění. Postup: a) Zjistěte, jaký způsob výpočtu máte zakotven ve stanovách a porovnejte s příkladem. Pokud jsou stanovy obdobné postupujte podle bodu b). b) Zjistěte ČOJ z rozvahy sestavené při roční závěrce roku 1998 (jestliže je ve stanovách uvedeno, že se za základ pro výpočet bere ČOJ ze závěrky roku, ve kterém členství zaniklo). V rozvaze v pl- ném rozsahu se jedná o řádek 62 - Vlastní jmění. Od této částky se odečte nedělitelný fond. Zjištěná hodnota je základ pro výpočet vypořádacího podílu.
28
PROFEX 1/2000
DOTAZ :
Při transformaci družstva byla vytvořena restituční rezerva, která je účtována na účtě 427. Tato rezerva nebyla dosud čerpána. Bylo by možné tuto rezervu využít na dotaci nedělitelnému fondu?
ODPOVĚĎ :
Zákon č. 42/1992 Sb., transformační zákon stanovil, že část čistého jmění družstva bude rozdělena mezi oprávněné osoby. Čisté jmění se snižovalo o částky stanovené zákonem. Jednou ze snižujících částek byla restituční rezerva vytvářená podle § 7 odst. 2. Protože se jednalo o nerozdělovanou část čistého jmění, byla, a je restituční rezerva zaúčtována na účtech vlastního jmění, většinou na účtu 427. Výše restituční rezervy byla obsažena v transformačním projektu, který byl schválen valnou hromadou oprávněných osob. Částka těchto ponechaných a nerozdělených vlastních zdrojů byla připravena na případné další restituční nároky. Pokud takové nároky vznikly, restituční rezerva byla snižována ve prospěch nových závazků 427/479. V řadě družstev má v současné době restituční rezerva zůstatek a žádné závazky již nevzniknou. Je tedy na místě otázka, jak je možno s tímto zůstatkem nakládat. Transformační zákon ani jiný právní předpis tuto situaci neřeší. Nestanoví, že má být restituční rezerva rozpuštěna mezi jednotlivé oprávněné osoby, nestanoví ani kritéria, podle kterých by se postupovalo. Podle mého názoru je restituční rezerva vlastním zdrojem družstva, a proto může být po schválení členskou schůzí převedena do nedělitelného fondu.
DOTAZ :
Vypořádací podíly v našem družstvu jsou splatné po sedmi letech. Od roku 1993 jsme o těchto vypořádacích podílech neúčtovali. Jak máme postupovat, abychom tuto situaci napravili? Stanovy určují nárok na vypořádací podíl jako podíl na čistém obchodním jmění sníženém o nedělitelný fond a další zajišťovací fondy. Dále je ve stanovách určeno, že se jedná o čisté obchodní jmění ze závěrky roku, ve kterém člen ukončil členství, k délce členství se nepřihlíží.
ODPOVĚĎ :
Nejprve je třeba vypořádací podíly vypočítat a poté proúčtovat. Pokusím se celou situaci vysvětlit na vzorovém příkladu družstva, které má 10 členů, kteří získali v transformaci majetkové podíly a celé je vložili do jmění družstva. Minimální základní vklad je 20 (18 na účet 411 - Základní jmění a 2 na účet 422 - Nedělitelný fond).
Člen
Majetkový podíl
Vklad do ZJ
Vklad do NF
Celkový splacený vklad
1
100
90
10
100
2
20
18
2
20
3
200
90
10
200
4
800
720
80
800
5
400
360
40
400
6
60
54
6
60
7
100
90
10
100
8
500
450
50
500
9
70
63
7
70
10
200
180
20
200
2 450
2 115
235
2 450
Na účet 411 - Základní jmění bylo v roce 1993 zaúčtováno 2.115 tis. Kč, na účet 422 Nedělitelný fond bylo zaúčtováno 235 tis. Kč. Dále má družstvo ve vlastním jmění na účtu 427 restituční rezervu (zajišťovací fond) ve výši 1.000 tis. Kč a FKSP ve výši 200 tis. Kč.
29
PROFEX 1/2000
Rozvaha k 31. 12. 1993 -------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 1.000 tis. Kč 431 ztráta 1993 -200 tis. Kč -------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 3.350 tis. Kč 1) V roce 1993 zemřel člen č. 1, jeho dědic se členem nestal. Výpočet vypořádacího podílu se provede z rozvahy 12/93 takto: ČOJ 3.350 tis. Kč - 235 tis. Kč NF - 1.000 tis. Kč restituční rezerva = 2.115 tis. Kč je základ pro výpočet vypořádacího podílu. Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 2.115 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad zemřelého člena : součtem všech splacených vkladů 100 tis. Kč K = -------------------- = 0,04082 (koeficient doporučuji na 5 desetinných míst). 2.350 tis. Kč Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 2.115 tis. Kč x 0,04082 = 86,33. Dědic po členovi č. 1 má nárok na vypořádací podíl ve výši 86,33 tis. Kč. V roce 1994 mělo být zaúčtováno: 411/479 86,33 tis. Kč 411/428(427) 3,67 tis. Kč Z vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 86,33 tis. Kč. Zaúčtování rozdílu 3,67 tis. Kč mezi 90 tis. Kč základního jmění a hodnotou vypořádacího podílu 86,33 tis. Kč výši ČOJ neovlivní. 2) V roce 1994 zemřel člen č. 2, jeho dědic se členem nestal. Výpočet VP se provede z rozvahy 12/94. ČOJ z této rozvahy se musí snížit o nezaúčtovaný vypořádací podíl člena č. 1. Rozvaha k 31. 12. 1994 ---------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 1.000 tis. Kč 429 ztráta 93 -200 tis. Kč 431 ztráta 94 -100 tis. Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 3.250 tis. Kč Oprava ČOJ o nezaúčtovaný vypořádací podíl 3.250 tis. Kč - 86,33 tis. Kč = 3.163,67 tis. Kč ČOJ pro vypořádací podíl = 3.163,67 tis. Kč - 235 tis. Kč - 1.000 tis. Kč = 1.928,67 tis. Kč Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 1.928,67 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad zemřelého člena: součtem všech splacených vkladů (zde je třeba odečíst splacený vklad člena 1, který již neexistuje, výsledek je 2.350 tis. Kč) 20 tis. Kč K = -------------------- = 0,00851 2.350 tis. Kč Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.928,67 tis. Kč x 0,00851 = 16,41 tis. Kč. Dědic po členovi č. 2 má nárok na vypořádací podíl ve výši 16,41 tis. Kč. V roce 1995 mělo být zaúčtováno: 411/479 16,41 tis. Kč 411/428 1,59 tis. Kč Z vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 16,41 tis. Kč.
30
PROFEX 1/2000
3) V roce 1995 nezemřel ani nevystoupil žádný člen. Ztráta roku 1993 a 1994 byla zlikvidována z restituční rezervy. Rozvaha k 31. 12. 1995 --------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 93,94 0 tis. Kč 431 ztráta 95 - 100 tis. Kč -------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 3.150 tis. Kč 4) V roce 1996 zemřel člen č. 3 a jeho dědic se stal místo něho členem. V tomto případě nevzniká nárok na vypořádací podíl, pouze se změní analytická evidence členské základny. Rozvaha k 31. 12. 1996 --------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95 - 100 tis. Kč 431 ztráta 96 - 200 tis. Kč --------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.950 tis. Kč 5) V roce 1997 vystoupil člen č. 4 a vznikl mu nárok na vypořádací podíl z rozvahy 12/97. Tato rozvaha musí být upravena o nezaúčtované vypořádací podíly člena 1 a 2. Rozvaha k 31. 12. 1997 -----------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95,96 - 300 tis. Kč 431 ztráta 97 - 200 tis. Kč -----------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 2.750 tis. Kč Oprava ČOJ o nezaúčtovaný VP 2.750 tis. Kč - 86,33 tis. Kč - 16,41 tis. Kč = 2.647,26 tis. Kč ČOJ pro vypořádací podíl = 2.647,26 tis. Kč - 235 tis. Kč - 700 tis. Kč = 1.712,26 tis. Kč Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 1.712,26 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad člena : součtem všech splacených vkladů (zde je třeba odečíst splacené vklady členů 1 a 2, které již neexistují, výsledek je 2.330 tis. Kč) 800 tis. Kč K = ----------------------- = 0,34335 2.330 tis. Kč Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.712,26 tis. Kč x 0,34335 = 587,90 tis. Kč. Vystoupivší člen č. 4 má nárok na vypořádací podíl ve výši 587,90 tis. Kč. V roce 1998 mělo být zaúčtováno: 411/479 411/428
587,90 tis. Kč 132,10 tis. Kč
Z vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 587,90 tis. Kč.
31
PROFEX 1/2000
6) V roce 1998 nezemřel ani navystoupil žádný člen. Rozvaha k 31. 12. 1998 --------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95,96,97 - 500 tis. Kč 431 zisk 98 100 tis. Kč --------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.850 tis. Kč 7) V roce 1999 budou opravovány všechny chyby z nezaúčtovaných vypořádacích podílů. a) bude provedena inventura členské základny Člen Majetkový Vklad podíl do ZJ
Vklad do NF
Vypořádací podíl
1
100
0
10
86,33
2
20
0
2
16,41
3
200
90
10
zděděné členství
4
800
0
80
587,9
5
400
360
40
6
60
54
6
60
7
100
90
10
100
8
500
450
50
500
9
70
63
7
70
10
200
180
20
200
2 450
1 287
235
b) oprava zaúčtování na účtu 411 - Základní jmění stav účtu v účetnictví 2.115 tis. Kč stav účtu dle inventury 1.287 tis. Kč --------------------------------------------------------------rozdíl 828 tis. Kč na účtu 479 - Vypořádací podíly stav účtu v účetnictví 0 tis. Kč stav účtu dle inventury 690,64 tis. Kč --------------------------------------------------------------rozdíl 690,64 tis. Kč c) doúčtování 411/479 411/428(427)
Celkový splacený vklad
690,64 tis. Kč 137,36 tis. Kč
Rozvaha k 31.12.1999 --------------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 1.287 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95,96,97 - 500 tis. Kč 428 zisk 98 100 tis. Kč 428,427 rozdíl z VP 137,36 tis. Kč 431 ztráta 1999 - 100 tis. Kč 479 vypořád. podíly 690.64 tis. Kč -------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.059.36 tis. Kč
32
200 400
690,64
1 530
PROFEX 1/2000
8) Pokud v roce 1999 vystoupí člen č. 5 bude mu vypočítán vypořádací podíl z opraveného účetnictví 12/99. ČOJ = 2.059,36 tis. Kč - 235 tis. Kč - 700 tis. Kč = 1.124,36 tis. Kč. Výpočet i zaúčtování bude provedeno v roce 2000, až bude k dispozici závěrka roku 1999. 400 tis. Kč K = ---------------------- = 0,26144 1.530 tis. Kč Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.124,36 tis. Kč x 0,26144 = 293,95 tis. Kč. Vystoupivší člen č. 5 má nárok na vypořádací podíl ve výši 293,95 tis. Kč. Pro úplnost uvádím výpočet pro tohoto člena za předpokladu, že členská schůze z roku 1999 rozhodla o likvidaci ztrát roku 1995,1996,1997 z restituční rezervy. Toto bylo proúčtováno v roce 1999 s níže uvedeným dopadem do rozvahy. Rozvaha k 31. 12. 1999 -------------------------------------------------------------------------------------------411 základní jmění 1.287 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 rest. rez. 200 tis. Kč 429 ztráta 95,96,97 0 tis. Kč 428 zisk 98 100 tis. Kč 428,427 rozdíl z VP 137.36 tis. Kč 431 ztráta 1999 - 100 tis. Kč -------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.059.36 tis. Kč Pokud v roce 1999 vystoupí člen č. 5 bude mu vypočítán vypořádací podíl z účetnictví 12/99. ČOJ = 2059,36 tis. Kč - 235 tis. Kč - 200 tis. Kč = 1624,36 tis. Kč. Výpočet i zaúčtování bude provedeno v roce 2000 až bude k dispozici závěrka roku 1999. 400 tis. Kč K = ---------------------- = 0,26144 1.530 tis. Kč Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1624,36 tis. Kč x 0,26144 = 424,67 tis. Kč. Člen má nárok na vypořádací podíl ve výši 424,67 tis. Kč. Z výše uvedeného je patrné, jaký dopad má likvidace ztráty z vlastních zdrojů, které se nezapočítávají do ČOJ na výpočet vypořádacích podílů. Zaúčtování: 411/479 360,00 tis. Kč 429/479 64,67 tis. Kč Z vlastního jmění se přesune do závazků 424,67 tis. Kč. Stanovy jednotlivých zemědělských družstev se v části vypořádacích podílů liší, proto je nutné při dotazech na vypořádací podíly uvádět, jaká je konkrétní úprava u tazatele. Pro výpočty je potřebná rozvaha, ze které má být vypořádací podíl vypočítán. Rozvaha je zaokrouhlena na celé tisíce Kč, pokud chce družstvo postupovat naprosto přesně, bude podkladem pro výpočet hlavní kniha, kde čisté obchodní jmění je součet účtů 411 až 431 (ztráty se odčítají). Průběžně je nutno aktualizovat evidenci vkladů jednotlivých členů a změny členské základny. V rámci uzávěrkových prací provést inventuru závazků za vypořádací podíly a v souvislosti s tím inventuru členské základny a správnost zaúčtování na účtu 411 - Základní jmění.
33
PROFEX 1/2000
7. Okénko uživatelů Na základě změnové dokumentace ing. Bělíka zpracovala Dana Červenková, MAKO Blatná s. r. o.,
[email protected] Při kopírování faktur klávesou
v pořízení přijatých faktur, program nepřevzal z kopírované faktury do nové faktury údaj - opraveno.
Finance změny od verze 9.039 do verze 10.14 V tomto souboru jsou pouze vybrané změny. Kompletní popis změn naleznete ve změnové dokumentaci po stisknutí kláves .
Oprava zaúčtování - klávesa <+> - opakování údaje předchozího řádku Při použití klávesy <+> nad položkou <SuAu> v případě saldokontního účtu nepovolil program vstup na položku - opraveno.
Přijaté faktury
Oprava příkazů k úhradě
Úpravy pro rok 2000
Do podmínek výběru pro příkaz k úhradě nešlo uvést 10-ti místné číslo faktury - opraveno.
1. Číslo faktury na deset znaků - při pořízení, ve formulářích, v sestavách. 2. Dynamický výpis dokladů zaúčtování - program akceptuje názvy a platnost podnikových jednotek. Je tedy možné nahradit dosavadní názvy Podnik, Závod, Středisko, Výkon atd. vlastními názvy při dodržení max. délky původních názvů (např. Podnik, Dílna, Provoz atd.). Tuto úpravu je nutné zatím provést v souboru f_global.ini v kořenovém adresáři programu Finance. Doporučujeme Vám svěřit úpravu tohoto souboru obchodnímu zástupci.
Vystavené faktury Úpravy pro rok 2000 1. Číslo faktury na deset znaků - v pořízení, ve formulářích, v sestavách. 2. Dynamický výpis dokladů zaúčtování - program akceptuje názvy a platnost podnikových jednotek. Viz přijaté faktury.
3. Formuláře - doplnění proměnných typu podnikový klíč, které doplňují upravený text popisu podnikové jednotky.
3. Formuláře - doplnění proměnných typu podnikový klíč, které doplňují upravený text popisu podnikové jednotky.
@XSTR - plný text (středisko), @XVY - plný text (výkon), @XZA - plný text (zakázka), @XSJ - plný text (stroj), @XPOZ - plný text (pozemek), @XO - plný text (OJ2).
@XSTR - plný text (středisko), @XVY - plný text (výkon), @XZA - plný text (zakázka), @XSJ - plný text (stroj), @XPOZ - plný text (pozemek), @XO - plný text (OJ2).
@NSTR - zkrácený nadpis (středisko), @NVY - zkrácený nadpis (výkon), @NZA - zkrácený nadpis (zakázka), @NSJ - zkrácený nadpis (stroj), @NPOZ - zkrácený nadpis (pozemek), @NO - zkrácený nadpis (OJ2).
@NSTR - zkrácený nadpis (středisko), @NVY - zkrácený nadpis (výkon), @NZA - zkrácený nadpis (zakázka), @NSJ - zkrácený nadpis (stroj), @NPOZ - zkrácený nadpis (pozemek), @NO - zkrácený nadpis (OJ2).
4. Rok v pořízení dokladu rozšířen na čtyři místa.
- rok v pořízení faktury rozšířen na čtyři místa.
Úprava importu v DBF tvaru Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvaru dokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat faktury z cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků. Při zapnutém mikrosaldu a po uložení importované faktury vytvoří současně záznam do mikrosalda stejně, jako při ručním pořízení. Stejným způsobem je řešen import ve vnitřním tvaru.
4. Automatické vytváření dokladů: - inteligentní přidělování čísel faktur, dokladů ... - možnost změnit počáteční číslo faktury, dokladu ... Oprava fakturace dodacích listů Jestliže bylo číslo cílové faktury na deset míst, program při fakturaci ohlásil "V cílovém souboru není v číselné řadě dostatek místa" - opraveno. Program při zapnutém mikrosaldu po uložení faktury nevytvořil záznam do mikrosalda - opraveno. Po ukončení fakturace program nereagoval na funkční klávesy F3, F4, .... - opraveno.
Oprava druhu faktury Program si nepamatoval posledně použité číslo druhu faktury - opraveno.
34
PROFEX 1/2000
Úprava importu v DBF tvaru
Nové položky pořizovacího formuláře pro vystavené faktury, dodací listy, prodejna ...
Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvaru dokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat faktury z cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků. Při zapnutém mikrosaldu, po uložení importované faktury, vytvoří současně záznam do mikrosalda, stejně tak, jako při ručním pořízení. Obdobně je vyřešení import ve vnitřním tvaru.
Hlavička dokladu 1. @TYPDOKLDPH - Typ daňového dokladu DPH <0-úplný DD, 1-zjednodušený DD> Tato proměnná umožňuje při nastavení na hodnotu <1-zjednodušený> počítat DPH za celý doklad z ceny s daní.
Oprava zarovnávání čísla faktury ve vystavených fakturách, dodacích listech Po změně čísla faktury program nedoplnil mezery zleva - opraveno.
Poznámka:
Pro úplnost ještě citace zákona: Zákon č. 588/1992 Sb. §12 - Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah Odst.(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10.000,- Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat: a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, e) pořadové číslo dokladu, f) rozsah a předmět zdanitelného plnění, h) datum uskutečnění zdanitelného plnění, j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, a cenu včetně daně celkem.
Řádky dokladu: 1. @# - První řádek s nadpisem položek 2. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13 3. @CNASDPH - Cena za jednotku včetně DPH 4. @CLKSDPH - Cena x množství včetně DPH
Poznámka:
Pro odzkoušení nových vlastností jako je výpočet DPH z ceny s daní a pořizování prodejek pomocí snímače čárového kódu je dobré použít distribuční formuláře, které si můžete upravit.
Čárový kód - pořízení ve vystavených fakturách, dodacích listech, prodejny ........ Konverze po načtení znaků Některé snímače čárového kódu posílají přes port klávesnice místo číslic (jako na numerické klávesnici) znaky, které odpovídají současnému stisku kláves <SHIFT> a příslušného čísla na alfanumerické části klávesnice. Program byl upraven tak, aby v případě po ložky <Čárový kód> převáděl tyto znaky na odpovídající číslice, přičemž není důležité, zda je používána současně diakritika nebo je ještě držena klávesa <SHIFT>.
Dekódování množství Čárové kódy, které mají prefix (první dvě místa kódu) v rozsahu <21..29> nesou uvnitř kódu také další údaj, kterým může být cena, kusy nebo hmotnost. Program byl upraven tak, aby v těchto případech současně doplnil i dekódované množství do řádku dokladu.
35
PROFEX 1/2000
Úprava dat po naplnění pole Po naplnění celého pole <Čárový kód> snímač čárového kódu vyšle ještě znak, odpovídající stisku klávesy <ENTER>. Kurzor pak přeskočí pole <MNOŽSTVÍ>. Z tohoto důvodu byl program upraven tak, že po naplnění pole <Čárový kód> provede vynulování vyrovnávací paměti klávesnice. To znamená, že program převezme pouze 13 znaků EAN kódu a případné další znaky ignoruje.
Oprava výpočtu prodejní ceny Jestliže uživatel používá ve skladové kartě přirážku v [Kč], a současně má nulovou přirážku v [%], nelze změnit prodejní cenu za jednotku. Program pořád přidává přirážku v [Kč] - opraveno. Oprava knihy vystavených faktur Nešlo vypsat faktury podle podmínek výběru - opraveno.
Uložení dokladu Po stisku klávesy ukončení nákupu, program zkontroluje doklad, uloží jej na disk nakonec nabídne k zadání hodnotu - hodnota přijatých peněz a potom vypočítá údaj hodnota vrácených peněz.
Oprava Upomínky Program nevypisoval data v řádcích upomínky. Chyba je ve verzích 10.10. a 10.11. - opraveno. Úprava : Kód měny - seznam faktur
Čárový kód - nové položky do formuláře pro tisk 1. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13 2. @PLACENO - Hodnota přijatých peněz 3. @VRACENO - Hodnota vrácených peněz
V seznamu byl do detailu faktury přidám "Kód a kurz měny" - upraveno. Úprava : Kód měny - rekonstrukce faktur Jestliže při rekonstrukci je nulová položka "Kód měny" a současně je kurz nenulový a různý od jedné, program doplní "Kód měny". V případech, kdy je kurz menší, než hodnota řádku tabulky, program doplní odpovídající měnu.
Přímý tisk z pořízení dat vystavené faktury, dodacího listu, prodejny... Přímo v pořízení dokladu je možno používat sdruženou klávesu . Po stisku této klávesy program provede kontrolu dokladu, jeho uložení na disk (stejně tak, jako po stisku ) a navíc provede i tisk dokladu bez ukončení pořízení dat. Všechny parametry tisku (formulář, výstup tisku, počet výtisků atd.), které je možno ihned změnit, si program uloží do souboru pro další tisk. V některých případech se touto úpravou snížil počet úkonů, nutných pro výstup dat na tiskárnu, z 10 na 2.
0.10 ... 'ITL' 0.20 ... 'GRD' 0.30 ... 'ESP' 0.40 ... 'JPY' 1.00 ... 'SKK' 3.00 ... 'ATS' 6.00 ... 'FRF' 7.00 ... 'FIM' 9.00 ... 'PLN' 17.00 ... 'NLG' 20.00 ... 'DEM' 23.00 ... 'CHF' 26.00 ... 'CAD' 36.00 ... 'EUR' 37.00 ... 'USD' 46.00 ... 'IEP' 50.00 ... 'XDR' 99.00 ... 'GBP' Tato úprava umožňuje do starých faktur doplnit hromadně kód měny. Potom je ještě nutné projít seznam faktur a provést kontrolu.
Nastavení startovacího pole Všechny soubory pořizovacích formulářů <SCR_ FAKT.F??> je možno doplnit o údaj , kde <XX> je pořadové číslo vstupního pole pořizovacího formuláře, na kterém bude stát kurzor po otevření formuláře v režimu pořízení nového dokladu. Při opravě dokladu program začíná na prvním poli formuláře, startovací pole není akceptováno. Řádek souboru formuláře, který obsahuje proměnnou <StartPole> musí začínat znakem .
Banka Mínus před částkou Do řádku dokladu nešlo pořídit zápornou hodnotu opraveno. Import souborů bankovních transakcí
Příklad:
Při importu dat z GPC souboru program nepároval vystavené faktury - opraveno.
! StartPole=10 Poznámka:
Úhrada vystavených faktur
Příklad použití nastavení startovacího pole najdete v souboru pořizovacího formuláře <SCR_PROD.F03>.
Program po zadání variabilního symbolu nenašel vystavenou fakturu - opraveno.
Oprava čárový kód - pořízení dat
Účtovací předpisy - Banka
Při vynulování hodnoty čárového kódu program přetahoval do formuláře údaje z posledně použité skl. položky.
V nabídce <Číselníky> <Účtové> <Účtovací předpisy> je nový číselník . Tento číselník slouží k ukládání vzorů zaúčtování řádků dokladu banky.
36
PROFEX 1/2000
Program v sestavě "Uskutečněná zdanitelná plnění" v části "Účetní doklady a pokladna" usekával poslední znak z čísla dokladu - opraveno.
Program je využívá při importu bankovních transakcí k doplnění údajů automatického zaúčtování bankovních dokladů. V případech, kdy v souborech přijatých faktur, vystavených faktur nebo příkazů k úhradě program nenajde vhodný vzor pro zaúčtování, hledá dál v číselníku <Účtovacích předpisů banky>. Klíč pro nalezení záznamu tvoří + + <Částka>. Je-li záznam nalezen, program doplní hodnoty zaúčtování do řádku bankovního dokladu. V opačném případě se program ještě pokusí najít záznam se zaúčtováním, který má stejný variabilní symbol, text úhrady, ale nulovou částku. Je-li záznam nalezen, program opět doplní hodnoty zaúčtování z čí- selníku do řádku bankovního dokladu. Z uvedeného vyplývá, že tento způsob vyhledávání umožňuje automaticky zaúčtovávat řádky dokladů, u kterých se opakuje variabilní symbol a text úhrady, případně částka (např. leasing, kdy v bance trvalý příkaz..........).
Zásoby Generátor sestav nad skladovými kartami Položka je numerická, v podmínkách výpisu nešlo zadat čísla - opraveno. Nová položka umožňuje vypsat do sestavy prázdný údaj pro vlastní poznámky. Import v DBF tvaru Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvaru dokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků.
Uložení dokladu Program po uložení dokladu nenatáhl do dalšího nového dokladu počáteční stav účtu a ostatní údaje - opraveno.
Kontrolní sestavy Některé kontrolní sestavy hlásily chybějící doklady (faktury, DL) - opraveno.
Přepínač
Skladová karta - nové položky pořizovacího a tiskového formuláře
V nabídce přepínač . V poloze bude program automaticky vkládat pomlčku mezi předčíslí a číslo účtu. Poznámka:
1. @CNASDPH - Cena za jednotku včetně DPH 2. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13 Skladová karta - nové položky třídění
Verze 8.22 až 10.10 tuto akci prováděly vždy.
1. Čárový kód - EAN13 2. Poznámka Program přidává u těchto položek záznamy do indexového souboru pouze v případě, jsou-li nenulové.
Pokladna
Kontrola spotřeby surovin
Import v DBF tvaru
Program nenašel kalkulaci - opraveno.
Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvaru dokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků.
Karty pohybů zásob Program nevypisoval do sestavy číslo skladové položky - opraveno. Skladová karta - čárový kód
Změna pořizovacího formuláře
Program byl upraven tak, aby v případě položky <Čárový kód> konvertoval znaky (+ěščřžýáíé) na alfanumerické klávesnici na odpovídající číslice, přičemž není důležité, zda je používána současně diakritika nebo je ještě držena klávesa <SHIFT>.
V řádcích pořízení dat došlo ke změně v pořadí položek účtování. Na prvním dvou místech je <SuAu> a . Podle charakteru účtu (množiny účtů) jsou pak zpřístupňovány další položky řádku. Je-li v řádku saldokontní účet, nejsou přístupné podnikové jednotky. Program zobrazí pole a , obě pole jsou na deset znaků. Jeden pořizovací řádek má na monitoru dva řádky fyzické.
Pohyb zásob - datum vzniku dokladu Do hlavičky dokladu pohybu zásob byla přidána položka <Systémové datum vzniku dokladu>. Toto datum je zobrazováno v seznamu dokladů - pole . Datum vzniku dokladu program zapisuje automaticky, nelze jej změnit.
Tisk generátorem sestav Nové položky řádků dokladu: 1. Variabilní symbol (10) 2. Faktura (10)
Analýza prodeje a přehled realizace Nové podmínky tisku.
Nové položky v tiskovém formuláři: 1. @RVARSYMB - Variabilní symbol (10) 2. @RCISFAKT - Faktura (10) Uskutečněná zdanitelná plnění
37
PROFEX 1/2000 Datum [03.02.2000] Finance 10.12 Vstupy
Výstupy
Období [02-2000] Číselníky Servis
Nastavení
Čas [23:16:06] Různé Program
Analýza prodeje zásob Období : Druh pohybu :
02-00 až 02-00 0 až 99
Sklad. položka od : ......-......... do : 999999-999999999 Závod Skupina stř Středisko Výkon
: : : :
0..99............... 0..9................ 0..99999............ 0..9999.............
[ ]. Výpis podmínek na konec sestavy [ ]. Pouze součty za skladovou položku > Tisk < > Podmínky < > Zpět < F1-Pomoc F2, Ctrl+Enter-Hotovo, ESC-Únik
Karty účtů
Skladové karty Program před výpisem skladové karty nenuluje položky a , následující karta má tyto údaje napočteny z karet předcházejících opraveno.
Výpis sestavy Výpis sestavy ukončen chybou "10125: Klíč je příliš dlouhý" - opraveno.
Sestavy
Výsledovky
Sestavy DPH
Nová nabídka definovatelných výsledovek
Formátování řádků výpisu
V nabídce nová nabídka . Tyto výsledovky využívají výhodných vlastností způsobu práce s definovatelnými formuláři (výkazy, rozbory ...). Názvy formulářů musí být tvořeny podle masky: , kde <xx> je pořadové číslo formuláře.
Do sestav se nevypisoval plný počet (10) míst faktury opraveno.
Datum [03.02.2000] Finance 10.12 Vstupy
Výstupy
Období [02-2000] Číselníky Servis Nastavení Výsledovky 1. Podnik 2. Závod 3. Skupina středisek 4. Středisko 5. Výkon 6. Zakázka 7. Stroj 8. Pozemek-stáj 9. OJ2 >A< Definovatelné B. Nastavení výpisu
Čas [23:33:23] Různé Program
F1-Pomoc Tab-Historie Alt_X-Konec práce Výsledovka je definována formulářem
Změna struktury indexového souboru proměnných
Výkazy
Po instalaci dat nové verze, které jsou již bez indexových souborů, došlo k tomu, že program při otevření výkazu nahlásil chyby, které byly způsobeny čtením dat proměnných podle původního, starého indexu. Program po reinstalaci si automaticky upraví starý indexový soubor.
Výkaz za závody Při zpracování výkazu za závody došlo k chybě za běhu programu 216 - opraveno. Definice účtů s otazníkem Při zpracování výkazu program hlásil chyby u definic množin účtů, které obsahují nahrazovací znak , například : <599?9> - opraveno.
38
PROFEX 1/2000
Je-li faktura nalezena a současně ve faktuře je kurz nenulový a různý od jedné, pak program převezme z faktury do výpisu saldokonta hodnotu kurzu (při vystavení faktury) i kód měny. Součty hodnot MD i DAL za párovací znak <SuAu+Faktura> v účetní měně pak vydělí zjištěným kurzem a zaokrouhlí na dvě desetinná místa matematicky. Do sestavy pak vypíše vypočítané hodnoty v cizí měně spolu s kódem měny. Tímto způsobem program vyčíslí stav faktury (zbývá uhradit) i v cizí měně. Dále pak program provádí součtování podle <SuAu> a podle nastavení pro součtování měny účetní. Je-li v součtované položce více cizích měn, program vypíše součty podle všech měn, které jsou v položce obsaženy. Není-li faktura v knize faktur (dodavatelé i odběratelé) nalezena, program nemůže zjistit, zda se jedná o zahraniční fakturu. V tomto případě je do sestavy vypsán text "Faktura [xxx] nenalezena." a z tohoto důvodu už nejsou údaje, týkající se cizích měn, průkazné. Na konec sestavy je ještě vypsán text : "Výpisy v cizích měnách nejsou platné - chybí některé faktury".
Saldokonto Výpisy podle splatnosti Do podmínek výpisu v množině čísel faktur nešlo zadat deset míst - opraveno. Výpis součtových řádků Výpis součtových řádků byl posunut o jedno místo doleva - opraveno. Podmínky výpisu - cizí měna Podmínky výpisu saldokonta byly rozšířeny o přepínač , základní nastavení . Jestliže je tento přepínač v poloze , je v sestavě saldokonta podle SuAu vypisována i cizí měna. Výpis saldokonta podle SuAu - cizí měna Je-li v podmínkách výpisu saldokonta podle SuAu přepínač v poloze , program v sestavě vypisuje i cizí měnu. Program při výpisu součtu za párovací znak <SuAu+Faktura> zjistí, zda <SuAu> patří do množiny účtů odběratelů nebo dodavatelů. Pokud ano, pak podle typu (odběratelé, dodavatelé) hledá v seznamu faktur příslušnou fakturu.
************************************************************************************************************************************ * MAKO Blatná s.r.o. *** SALDOKONTO - období [12-99] *** Strana : 1 * * 07.02.2000 Všechny položky Finance 10.14 * * 12:15 hod Za účty [311], faktury od [0] do [9999999999] SW-Bel c2000 * ************************************************************************************************************************************ SUAU FAKTURA DOKLAD DATUM OBDOBÍ DNY MD DAL ROZDÍL Text - poznámka 311100 30076 6936 31.12.99 12-99 38 0,--96,56 Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30076 6936 31.12.99 12-99 38 0,-356.741,34 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30076 30076 28.01.00 12-99 10 356.644,78 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30076] Kurz: 18.468 .............. .... 19.311,50 .... 19.311,50 ......... 0,-- DEM -[311100][ 30076]----------------------------- --- 356.644,78 --- 356.644,78 --------- 0,-311100 30077 6937 31.12.99 12-99 38 0,--439,-- Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30077 6937 31.12.99 12-99 38 0,-405.483,27 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30077 30077 28.01.00 12-99 10 405.044,27 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30077] Kurz: 18.453 .............. .... 21.950,05 .... 21.950,05 ......... 0,-- DEM -[311100][ 30077]----------------------------- --- 405.044,27 --- 405.044,27 --------- 0,-311100 30078 6937 31.12.99 12-99 38 0,-404.430,31 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30078 30078 28.01.00 12-99 10 404.430,31 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30078] Kurz: 18.473 .............. .... 21.893,05 .... 21.893,05 ......... 0,-- DEM -[311100][ 30078]----------------------------- --- 404.430,31 --- 404.430,31 --------- 0,-311100 30079 6937 31.12.99 12-99 38 0,--2.044,63 Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30079 6937 31.12.99 12-99 38 0,-320.088,14 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30079 30079 28.01.00 12-99 10 318.043,51 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30079] Kurz: 18.355 .............. .... 17.327,35 .... 17.327,35 ......... 0,-- DEM -[311100][ 30079]----------------------------- --- 318.043,51 --- 318.043,51 --------- 0,-311100 30080 30080 28.01.00 12-99 10 445.041,74 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30080] Kurz: 18.317 .............. .... 24.296,65 ......... 0,-- .... 24.296,65 DEM -[311100][ 30080]----------------------------- --- 445.041,74 --------- 0,-- --- 445.041,74 311100 30081 30081 28.01.00 12-99 10 381.556,33 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30081] Kurz: 18.404 .............. .... 20.732,25 ......... 0,-- .... 20.732,25 DEM -[311100][ 30081]----------------------------- --- 381.556,33 --------- 0,-- --- 381.556,33 -[311100-DEM]..................................... ... 193.170,05 ... 148.141,14 .... 45.028,91 DEM -[311100]----------------------------------------- - 3.551.514,35 - 2.724.916,09 --- 826.598,26 ODBERATELE ZAHRANICI 311200 40017 6071 10.12.99 12-99 59 0,-8.510,80 Komercni banka, AGcomp, s.r.o. 311200 40017 40017 04.12.99 11-99 65 8.510,80 0,-- AGcomp, s.r.o. -[311200][ 40017]----------------------------- ----- 8.510,80 ----- 8.510,80 --------- 0,-311200 40018 6072 31.12.99 12-99 38 0,-8.510,80 Komercni banka, PROFEX AM s.r.o. 311200 40018 40018 20.12.99 11-99 49 8.510,80 0,-- PROFEX AM s.r.o. -[311200][ 40018]----------------------------- ----- 8.510,80 ----- 8.510,80 --------- 0,-311200 40019 6334 28.12.99 12-99 41 0,-68.275,-- Komerční banka, PROFEX AM, s.r.o. 311200 40019 40019 05.01.00 12-99 33 68.275,-0,-- PROFEX AM, s.r.o. -[311200][ 40019]----------------------------- ---- 68.275,-- ---- 68.275,-- --------- 0,--[311200]----------------------------------------- ---- 85.296,60 ---- 85.296,60 --------- 0,-- ODBERATELE TUZEMSKO -[311-DEM]........................................ ... 193.170,05 ... 148.141,14 .... 45.028,91 DEM =[311]============================================ = 3.636.810,95 = 2.810.212,69 === 826.598,26 Za výpis celkem : 3.636.810,95 2.810.212,69 826.598,26 193.170,05 148.141,14 45.028,91 DEM
39
PROFEX 1/2000 ************************************************************************************************************************************ * MAKO Blatná s.r.o.
*** SALDOKONTO - období [12-99] ***
* 30.01.2000
Strana :
Všechny položky
* 12:47 hod
1 *
Finance 10.14 *
Za účty [321100], faktury od [0] do [9999999999]
SW-Bel c2000 *
************************************************************************************************************************************ SUAU 321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** USD [ -[321100][ 321100 *** USD [ -[321100][ 321100 *** USD [ -[321100][ 321100 *** USD [ -[321100][
FAKTURA DOKLAD 10058
10058
10058] Kurz:
DATUM
OBDOBÍ
DNY
MD
09.07.99
06-99
205
0,--
18.892 .............. ......... 0,-- .... 13.400,-- ... -13.400,-- DEM
10109
10109
10109] Kurz:
15.10.99
10-99
107
0,--
10109]----------------------------- --------- 0,-- --- 642.012,84 -- -642.012,84 10110
10110
10110] Kurz:
15.10.99
10-99
107
0,--
10110]----------------------------- --------- 0,-- ---- 73.392,42 --- -73.392,42 10111
10111
10111] Kurz:
15.10.99
10-99
107
0,--
10111]----------------------------- --------- 0,-- ----- 6.574,88 ---- -6.574,88 10112
10112
10112] Kurz:
15.10.99
10-99
107
0,--
10112]----------------------------- --------- 0,-- ---- 17.132,55 --- -17.132,55 6936
31.12.99
12-99
30
44.445,11
31.12.99
12-99
30
245,41
321100
10120
10120
01.12.99
11-99
60
0,--
10120] Kurz: 10123
6936
31.12.99
12-99
30
50.800,75
10123
6936
31.12.99
12-99
30
-22,--
321100
10123
10123
09.12.99
11-99
52
0,--
10123] Kurz: 10124
6936
31.12.99
12-99
30
35.098,70
10124
6936
31.12.99
12-99
30
-15,20
321100
10124
10124
09.12.99
11-99
52
0,--
321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** DEM [ -[321100][ 321100 *** DEM [ -[321100][
50.778,75 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh
10123]----------------------------- ---- 50.778,75 ---- 50.778,75 --------- 0,--
321100
-[321100][
0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 0,-- Kurzová ztráta - zaúčtováno programem.
18.465 .............. ..... 2.750,-- ..... 2.750,-- ......... 0,-- DEM
321100
*** DEM [
44.690,52 Náhradní díly, AAAAAAA Gmbh
10120]----------------------------- ---- 44.690,52 ---- 44.690,52 --------- 0,--
321100
321100
0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 0,-- Kurzový zisk - zaúčtováno programem.
18.575 .............. ..... 2.405,95 ..... 2.405,95 ......... 0,-- DEM
321100
-[321100][
17.132,55 Zboží, PROFEX
35.066 .............. ......... 0,-- ....... 488,58 ...... -488,58 USD
6936
*** DEM [
6.574,88 Zboží, PROFEX
35.066 .............. ......... 0,-- ....... 187,50 ...... -187,50 USD
10120
-[321100][
73.392,42 Zboží, PROFEX
35.095 .............. ......... 0,-- ..... 2.091,25 .... -2.091,25 USD
10120
*** DEM [
642.012,84 Zboží, PROFEX
35.095 .............. ......... 0,-- .... 18.293,57 ... -18.293,57 USD
321100
-[321100][
ROZDÍL Text - poznámka
10058]----------------------------- --------- 0,-- --- 253.152,80 -- -253.152,80
321100
*** DEM [
DAL
253.152,80 OPEL OMEGA Kombi, AAAAAAA Gmbh
10124] Kurz:
0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 0,-- Kurzová ztráta - zaúčtováno programem. 35.083,50 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh
18.465 .............. ..... 1.900,-- ..... 1.900,-- ......... 0,-- DEM
10124]----------------------------- ---- 35.083,50 ---- 35.083,50 --------- 0,-10129
10129
10129] Kurz:
28.01.00
12-99
2
0,--
13.848,75 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh
18.465 .............. ......... 0,-- ....... 750,-- ...... -750,-- DEM
10129]----------------------------- --------- 0,-- ---- 13.848,75 --- -13.848,75 10130
10130
10130] Kurz:
28.01.00
12-99
2
0,--
30.853,55 Náhradní díl fréza, AAAAAAA Gmbh
18.386 .............. ......... 0,-- ..... 1.678,10 .... -1.678,10 DEM
10130]----------------------------- --------- 0,-- ---- 30.853,55 --- -30.853,55 10131
10131
10131] Kurz:
28.01.00
12-99
2
0,--
6.091,72 Náhradní díly, AAAAAAA Gmbh
18.404 .............. ......... 0,-- ....... 331,-- ...... -331,-- DEM
10131]----------------------------- --------- 0,-- ----- 6.091,72 ---- -6.091,72 10132
10132
10132] Kurz:
28.01.00
12-99
2
0,--
48.298,49 Reklamace, AAAAAAA Gmbh
18.437 .............. ......... 0,-- ..... 2.619,65 .... -2.619,65 DEM
10132]----------------------------- --------- 0,-- ---- 48.298,49 --- -48.298,49 10133
10133
10133] Kurz:
14.01.00
12-99
16
0,--
9.218,50 Leasing auto LB-JK, AAAAAAA Gmbh
18.437 .............. ......... 0,-- ....... 500,-- ...... -500,-- DEM
10133]----------------------------- --------- 0,-- ----- 9.218,50 ---- -9.218,50 10134
10134
10134] Kurz:
14.01.00
12-99
16
0,--
17.717,96 Poradenská činnost, AAAAAAA Gmbh
18.437 .............. ......... 0,-- ....... 961,-- ...... -961,-- DEM
10134]----------------------------- --------- 0,-- ---- 17.717,96 --- -17.717,96 10135
10135
10135] Kurz:
28.01.00
12-99
2
0,--
32.264,75 Leasing hobl.automat, AAAAAAA Gmbh
18.437 .............. ......... 0,-- ..... 1.750,-- .... -1.750,-- DEM
10135]----------------------------- --------- 0,-- ---- 32.264,75 --- -32.264,75
-[321100-DEM]..................................... ..... 7.055,95 .... 29.045,70 ... -21.989,75 DEM -[321100-USD]..................................... ......... 0,-- .... 21.060,90 ... -21.060,90 USD -[321100]----------------------------------------- --- 130.552,77 - 1.281.111,98
-1.150.559,21 DODAVATELE ZAHRANICI
************************************************************************************************************************************ Za výpis celkem :
130.552,77
1.281.111,98
7.055,95
29.045,70
-21.989,75 DEM
0,--
21.060,90
-21.060,90 USD
40
-1.150.559,21
PROFEX 1/2000
na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků.
Mikrosaldo Import počátečního stavu Program neumožňoval při vytvoření PS importovat data počátečního stavu mikrosalda - opraveno. Poznámka:
Jednoduché účetnictví
Importované věty PS mají vždy označení: <M> mikrosaldo. - soubor počátečního stavu slouží ke korekcím hlavního souboru dat mikrosalda
Peněžní deník Oprava formátování řádků výpisu. Délka řádku přesahovala 132 znaků - opraveno. Peněžní deník
Převod dat
Program při zaúčtování odkazem přes účetní doklady nenašel příslušný účetní doklad a hlásil chybu zaúčtování.
Při převodu dat z předchozích verzí program nepřevzal číslo faktury - opraveno. Datum úhrady
Ostatní
Původní algoritmus dával do datumu úhrady nejvyšší datum ze všech pohybů. Po úpravě je datum úhrady zjišťováno jako nejvyšší datum ze všech pohybů, které mají hodnotu na straně opačné, než je přepis faktury, t.j. úhrady.
Tisk z prohlížeče sestav ... Podmínky tisku (klávesa ) byly rozšířeny o možnost změny výstupu tisku, případně všech dalších parametrů tisku, bez nutnosti opustit okno prohlížeče sestav.
Import v DBF tvaru Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvaru dokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury
Datum [03.02.2000]
Období [02-2000]
Čas [23:43:29]
Tisk Výstup tisku (*). Laserovka .............. ( ). Inkoustova.............. ( ). Pokladni................ ( ). ........................ Tisk Od řádku : Po řádek : > Tisk <
{LPT1} {LPT2} {LPT3} {Soubor}
1..... 65....
> Změna <
> Nastavení <
> Zpět <
Výstup tisku do souboru Je-li nastaven výstup tisku do souboru, pak po uložení sestavy do souboru program hledá v aktuálním adresáři soubor <EXEC_PRN.BAT>. Pokud je tento soubor nalezen, program jej spustí a jako parametr mu předá jméno souboru, do kterého byla sestava uložena. Tímto způsobem lze po uložení sestavy do souboru zavolat libovolný konverzní program (filtr), jehož úkolem je například převod do jiného formátu či znakové sady. Příklad: Příklad použití : Obsah souboru <EXEC_PRN.BAT> TYPE %1 > LPT1 ... odešle soubor, který je zadán jako parametr <1%>, na tiskárnu LPT1 ... nebo KONV %1 VYSTUP.TXT TYPE VYSTUP.TXT > LPT1 ... zavolá konverzní program KONV.EXE a předá mu název vstupního souboru pro konverzi i název výstupního souboru, upravený soubor potom odešle na tiskárnu ...
41
PROFEX 1/2000
Číselník - sleva nebo přirážka podle čísla odběratele a skladu
AA_NET - soubor síťového provozu Při chybě přihlášení (duplicitní uživatel), program uzamkne soubor dat, a to po celou dobu čekání na stisk klávesy. Po tuto dobu nelze na ostatních stanicích pracovat. Uzamčení záznamu uživatele bylo zkráceno na dobu nezbytně nutnou - opraveno.
Použití číselníku cenových korekcí je rozšířeno o možnost zadávání cenové korekce, která je klíčována podle čísla odběratele a čísla skladu. Původní algoritmus, kdy pro natažení výše korekce bylo určující číslo odběratele, čísla skladu a skladové položky, přitom zůstává zachován. Jestliže program v číselníku korekcí nenajde klíč podle odběratele, skladu a skladové položky, provede vynulování skladové položky a hledá záznam pouze podle čísla skladu a čísla odběratele. Jestliže jej najde, pak do řádku faktury přetáhne hodnotu slevy či přirážky z číselníku.
Hledání v seznamu akcí Při pokusu o hledání v seznamu akcí byl program ve W98 ukončen chybou nedovolená operace - opraveno.
Poznámka:
Ceník fakturace - formát JKPOV U položky JKPOV byly programem odstraňovány nuly zleva - opraveno. Program teď doplňuje nuly zleva na plnou délku pole.
Za lokalizaci chyby děkuji kocourkovi jménem Riki, který přeběhl klávesnici počítače, v době kdy jsem testoval Finance. V hlavní nabídce šlápl na klávesu a potom se vrátil zpět přes klávesy D, G a H.
Nový instalační program SETUP V2.0 - bližší popis naleznete ve změnové dokumentaci v programu.
Seznam dostupných zařízení Program při vyhledávání dostupných zařízení (rozšířené zálohování) nenalezl disky s 32bitovou FAT, které mají větší kapacitu, než 2GB - opraveno.
Poznámka:
Kompletní záloha dat - změna obsahu dávkového souboru Při kompletní záloze dat volá program Finance ALL_ARC1.BAT. Pokud soubor neexistuje, program jej založí a naplní. Úprava jeho obsahu zahrnuje použití programu Finance v chráněném režimu.
Upozornění Nepoužívejte pro instalaci i reinstalaci starou verzi programu <SETUP.EXE>, nový instalační program poznáte podle data <EXE> souboru. Datum vytvoření <EXE> souboru nesmí být menší než <31.1.2000> (velikost souboru je cca 75kB).
Reinstalace programu Finance Číselník <Číselné řady>
Tato funkce programu byla rozšířena o možnost reinstalace z volitelného adresáře. Bližší popis naleznete ve změnové dokumentaci v programu.
V nabídce <Číselníky> je nový číselník <Číselné řady>. Tento číselník slouží k automatickému ukládání posledně použitých čísel faktur a dokladů. Číselník není určen k přímému pořizování, ale pouze k prohlížení a případné editaci dat.
42
PROFEX 1/2000
Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele (ve zkráceném znění, pouze nejdůležitější změny) Ministerstvo financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví:
(10) V prvním roce účtování o odložené dani je nutné zohlednit celkové dočasné rozdíly, vzniklé za celou dobu existence účetní jednotky. Z toho důvodu se pro stanovení dočasných rozdílů vychází z rozdílů bilančních stavů, nikoli jen z nákladové a výnosové změny stavu.
Čl. I (1) Tímto opatřením se upravují postupy účtování pro podnikatele.
(11) O odložené daňové pohledávce je možné účtovat jen v případech, kdy neexistují pochybnosti o jejím možném daňovém uplatnění v následujících účetních obdobích. Tuto skutečnost je nutno popsat v příloze k účetní závěrce.
(2) Podle tohoto opatření postupují účetní jednotky, které účtují podle Účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele, vydané FMF čj. V/20 100/1992 ze dne 15. července 1992, ve znění pozdějších změn a doplňků uvedených v příloze k tomuto opatření.
Čl. XIII Kursové rozdíly
Čl. II (1) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.
(1) Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu směnným kursem devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou. Pro přepočet cizí měny na českou měnu lze používat denních kursů nebo pevného kursu k určitému datu pro období vymezené účetní jednotkou. V rámci téže účetní jednotky lze používat denní kursy i pevné kursy, jejich použití pro příslušné účetní případy stanoví účetní jednotka ve svém předpisu. Při používání pevných kursů může účetní jednotka změnit svým rozhodnutím pevný kurs i v průběhu vymezeného období, v případech vyhlášené devalvace či revalvace koruny české musí být změněn vždy.
(2) Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Ministr financí České republiky Doc. Ing. Mertlík, CSc., v. r.
Úvodní ustanovení
(2) Pro potřeby oceňování cizoměnových pohledávek a závazků ke dni jejich vzniku lze za den uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den dojití faktury nebo obdobného dokladu.
Čl. X Daňový náklad - odložený daňový závazek, popř. pohledávka
(3) Kurzové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období ke dni uskutečnění příslušných účetních případů na účtech pohledávek a závazků (z účtové třídy 3 a 4) a na účtech úvěrů a finančních výpomocí (z účetové třídy 2 a 4), se účtují do finančních nákladů nebo do finančních výnosů, pokud nejsou součástí pořizovací ceny nehmotného a hmotného investičního majetku.
(6) Daňová povinnost odložená se zjišťuje u účetních jednotek, které tvoří skupinu podniků, v případě, kdy dochází k rozdílům mezi daňovým základem a hospodářským výsledkem před zdaněním zjištěným v účetnictví z titulu rozdílu mezi odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku podle zákona o daních příjmů (dále jen "daňový odpis") a odpisy uvedeného majetku podle odpisového plánu účetní jednotky (dále jen "účetní odpis"). Účetní jednotky mohou při výpočtu odložené daně vycházet i z ostatních dočasných rozdílů.
43
PROFEX 1/2000
(4) Uskutečněním účetního případu podle odstavce 3 se rozumí zejména:
(10) Při vyúčtování kursové ztráty na účtu 386 Kursové rozdíly aktivní se vytvoří rezerva na kursové ztráty na vrub účtu 574 - Tvorba rezerv a ve prospěch účtu 454 - Rezerva na kursové ztráty, není-li tato ztráta zajištěna např. finančními deriváty.
a) úhrada závazku a inkaso pohledávky, b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky, c) převzetí dluhu u původního dlužníka, d) dílčí úhrady závazku a dílčí inkasa pohledávky, e) vzájemné započtení pohledávek, při započtení pohledávek v různých měnách se vychází z kursu, stanoveného příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku,
Čl. XV Oceňování cenných papírů
f) úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,
(4) U dlužných cenných papírů se naběhlý alikvotní úrokový výnos za dobu držby účtuje na vrub účtu 385 Příjmy příštích období a ve prospěch účtu 665 - Výnosy z finančních investic, popř. 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku. V případě pořízení dlužných cenných papírů s naběhlým alikvotním úrokovým výnosem do doby pořízení se tento úrok účtuje na účtech dlužných cenných papírů. Úrokovým výnosem se rozumí:
g) převod záloh na úhradu pohledávek a závazků, h) převod deviz mezi devizovými účty. (5) Kursové rozdíly nevznikají při a) změně věřitele, resp. dlužníka včetně případné změny měny,
a) u dlužných cenných papírů s úrokovou sazbou výnos stanovený touto sazbou, při respektování věcné a časové souvislosti,
b) dohodě o změně měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, c) splácení peněžitých společností a družstev.
vkladů
do
obchodních
b) u diskontovaných dlužných cenných papírů rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem, při respektování věcné a časové souvislosti nebo rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a cenou pořízení. Účetní jednotka použije zvolenou metodu ocenění pro všechny diskontované dlužné cenné papíry v rámci příslušné účtové třídy. Změnu ve způsobu ocenění v bezprostředně následujícím účetním období z důvodu dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví lze provést jen u nově nabytých cenných papírů.
(6) Pro ocenění nakoupených nebo prodaných valut a deviz je možno použít kurs komerční banky, s kterou byl obchod uskutečněn. (7) Při postupném vzniku závazku z úvěru nebo půjček, např. v rámci smluvního úvěrového rámce, a následném postupném splácení uvedených závazků, lze použít pro vyčíslení kursových rozdílů metodu FIFO nebo průměrný kurs za období poskytování úvěru nebo půjčky. Postup stanoví účetní jednotka ve svém předpisu.
(5) U dlužných cenných papírů v majetku podílových fondů a investičních fondů je naběhlý alikvotní výnosový úrok za dobu držby součástí ocenění cenných papírů v účetnictví, vyúčtovaný souvztažným zápisem ve pro- spěch účtu 665 - Výnosy z finančních investic, popř. 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku.
(8) Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo německé marce, resp. EURu.
Cena pořízení dluhopisů včetně naběhlého úroku vyjadřuje hodnotu cenných papírů, která se mění v závislosti k průměrné hodnotě stanovené podle vyhlášky MF č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo v investičním fondu. Změna hodnoty cenných papírů se zachytí na samostatném analytickém účtu k syntetickému účtu cenných papírů souvztažně s účtem 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku.
(9) Kursové rozdíly zjištěné při uzavírání účetních knih ke dni sestavení účetní závěrky se účtují: a) na účtech účtových skupin 21, 22, 25 a 26 s vyjímkou účtu 222 - Bankovní účty klientů do finančních nákladů nebo do finančních výnosů, takto se postupuje i u devizového účtu vedeného formou kontokorentního účtu v případě, kdy má tento účet pasivní zůstatek,
(6) V případech snížení základního jmění snížením nominální ceny akcií s výplatou uvedené částky akcionářům, se přijatá částka vyúčtuje jako ostatní finanční výnos. Případné snížení hodnoty těchto akcií pod cenu pořízení, se vyjádří vytvořením opravné položky.
b) u obchodníka s cennými papíry se kursové rozdíly vzniklé na účtu 222 - Bankovní účty klientů zúčtují na účet 326 - Závazky vůči klientům, c) na účtech pohledávek a závazků, úvěrů a finančních výpomocí a na účtech finančních investic na příslušné účty aktiv a pasív v účtové skupině 38.
44
PROFEX 1/2000
(8) Finančními investicemi se rozumí:
Čl. XVIII Dotace ze státního rozpočtu a ostatní dotace
d) soubory movitých a nemovitých věcí pronajímaných jako celek podle § 28 odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(1) Dotací pro účely tohoto opatření se rozumí bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu vyššího územního celku, města nebo obce, ze státního fondu, z rozpočtových prostředků Grantové agentury, z veřejného rozpočtu cizího státu a z programu PHARE nebo programu obdobného (dále jen "dotace").
Čl. II Pořizování investičního majetku (1) Investiční majetek se pořizuje zejména koupí, vytvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti, bezúplatným nabytím (darováním) vkladem investičního majetku od jiné osoby, převodem podle právních předpisů nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Nehmotným nebo hmotným investičním majetkem se stává též technické zhodnocení drobného nehmotného nebo hmotného majetku [čl. I odst. 10 písm. c)], který účetní jednotka v souladu s tímto opatřením zaúčto- vala do nákladů nebo zásob.
(2) Dotace k úhradě nákladů se účtuje do ostatních provozních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel. (3) Dotace na pořízení nehmotného nebo hmotného investičního majetku a technického zhodnocení snižuje jejich pořizovací cenu nebo vlastní náklady, pokud příslušný orgán nestanoví, že dotace se poskytuje na kapitálové dovybavení. Majetek a technické zhodnocení s takto sníženou cenou nebo vlastními náklady se účtuje na účtech, na kterých by se účtoval bez dotace. Při dotaci ve výši 100% se majetek a technické zhodnocení účtují v pod- rozvahové evidenci.
(8) při pořízení hmotného investičního majetku směnnou smlouvou je nákladem každé strany zůstatková cena majetku ke směně předaného a výnosem je cena majetku směnou pořízeného, tj. buď pořizovací cena, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány anebo reprodukční pořizovací ceny, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(4) Umožňuje-li právní předpis prominout část poplatků (například zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových), může příslušný orgán prominutou část poplatků prohlásit za dotaci.
Čl. III Ocenění investičního majetku (5) Ocenění jednotlivého odpisovaného hmotného investičního majetku a jednotlivého nehmotného investičního majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, jehož hodnotové vymezení částkou stanoví § 33 zákona o daních z příjmů. Náklady nepřevyšující uvedenou částku lze účtovat jako:
Účtová třída 0 Investiční majetek
a) technické zhodnocení, b) ostatní provozní náklady v případě hmotného investičního majetku,
Čl. I Investiční majetek
c) ostatní služby v případě nehmotného investičního majetku.
(3) Nehmotným investičním majetkem jsou v čl. VIII stanovené majetkové položky s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšující 60.000,- Kč, pokud se tímto opatřením nestanoví jinak. Dobou použitelnosti delší než jeden rok se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást dokonalejších nebo jiných postupů nebo řešení včetně doby praktického ověřování nebo osvojování nehmotných výsledků.
Pořizovací cena souboru movitých věcí se zvýší o pořizovací cenu věci do souboru dodatečně zařazené. Při vyřazení části souboru movitých věcí se pořizovací cena souboru sníží o pořizovací cenu vyřazené části, přičemž míra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírou odepsanosti souboru. (6) Cenné papíry a majetkové účasti se v souladu se zákonem oceňují cenou pořízení (včetně emisního ážia), jsou-li však cenné papíry a majetkové účasti nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva, jejich oceněním u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu, a to bez ohledu na ocenění tohoto vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané
(4) Drobným nehmotným investičním majetkem jsou účetní jednotkou určené majetkové položky uvedené v čl. VIII, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky nepřevyšuje částku stanovenou v odstavci 3.
45
PROFEX 1/2000
Účtová třída 1
hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky, přecházející současně s vkladem, dosáhla zá- porných hodnot, je na účtech cenných papírů a vkladů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a vklad je účtován na podrozvahových účtech).
Zásoby Čl. I Zásoby
Čl. IV Odpisování investičního majetku
(2) Do materiálu náleží suroviny (základní materiál), pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly, pokud nejsou hmotným investičním majetkem, apod.
(3) Sazby účetních odpisů si stanoví účetní jednotka např. z hlediska času, doby upotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům (např. u dopravních prostředků), pokud tímto opatřením není stanoven pravidelný (rovno- měrný) odpis po stanovenou dobu. Drobný nehmotný a hmotný investiční majetek může být odepsán též jedno- rázově, pokud se však výrazněji nenaruší věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
(7) Zbožím jsou movité věci koupené za účelem prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též nemovitosti s výjimkou pozemků, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
Čl. VII Pořízení hmotných investic
Účtová třída 2
(1) Na účtu 042 - Pořízení hmotných investic se účtuje pořizovaný hmotný investiční majetek do doby jeho uvedení do užívání včetně výdajů spojených s jeho pořízením zejména na
Finanční účty Čl. III Obsahové vymezení náplně syntetických účtů
g) zkoušky, kterými zhotovitel prokazuje řádné provedení díla. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, které podle smlouvy patří objednateli, sníží se o výnosy z těchto výrobků nebo výkonů náklady na pořízení hmotných investic.
(2) 213 - Ceniny (2.1.) Na tomto účtu se účtuje stav a pohyb cenin (poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno) před jejich vydáním. Jako ceniny se účtují i zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod.
(2) Na účtu 042 - Pořízení hmotných investic se neúčtují, součástí pořizovací ceny hmotných investic nejsou, ale součástí provozních nákladů jsou f) výdaje na opravy a udržování hmotného investičního majetku. Opravami se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází jeho následkům a odstraňují drobnější závady.
Účtová třída 3 Zúčtovací vztahy Čl. IX Přechodné účty aktiv a pasiv
Čl. VIII Nehmotný investiční majetek
(5) 384 - Výnosy příštích období (5.1.) Účtují se zde příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, např. nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné. Vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejdéle 20 let (dříve 30 let) přijaté úhrady podle zákona č. 222/1994 Sb. za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími.
(1) Zřizovacími výdaji (náklady) na účtu 011 - Zřizovací výdaje se rozumějí výdaje spojené se zřízením (založením) nového podniku (např. soudní a notářské poplatky a jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za zprostředkování, nájemné). Zřizovacími výdaji jsou též výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně uhradí jiným osobám (např. mateřské společnosti) v souvislosti se svým zřízením. Zřizovacími výdaji není pořízení investičního majetku nebo zásob a výdaje na reprezentaci.
46
PROFEX 1/2000
Účtová třída 4 Kapitálové účty
Účtová třída 6
a dlouhodobé závazky
Výnosy
Čl. II Vlastní jmění
Čl. I Úvodní ustanovení
(8) Účet 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku mohou použít pouze podílové fondy, investiční fondy, penzijní fondy, které vznikly podle zvláštních zákonů, tj. zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Na tomto účtu se účtuje změna hodnoty majetku v souladu s výše uvedenými zákony. Změna hodnoty majetku se během roku nemusí účtovat v případech, kdy tyto změny jsou samostatně běžně sledovány v operativním informačním systému účetní jednotky. Přírůstek, resp. úbytek hodnoty tohoto majetku se zachytí souvztažně na vrub, resp. ve prospěch samostatného analytického účtu k příslušnému syntetickému účtu majetku, a to minimálně jednou ročně při uzavírání účetních knih. Pro účely odpisování hmotného investičního majetku se k těmto změnám hodnoty majetku nepřihlíží. Při vyřazení majetku se ve prospěch resp. na vrub tohoto samostatného analytického účtu k syntetickému účtu majetku vyúčtuje část přírůstku, resp. úbytku hodnoty majetku, a to souvztažně s účtem 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Podíl oceňovacího rozdílu se rozpouští způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou.
(3) V případě úrokových výnosů (příjmů), které se podle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně a sraženou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se sražená daň vyúčtuje na vrub účtu 341 - Daň z příjmů. V ostatních případech se úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce, pokud se uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v brutto částce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daně odpovídající vyúčtovanému úroko- vému výnosu na účet 59 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná. Dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynou-li ze zahraniční, se účtují v brutto částce a plynou-li z tuzemska, se účtují v netto částce. (4) Právě zaniklé závazky se vyúčtují na příslušný účet ostatních výnosů.
47
PROFEX 1/2000
Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a majetku (podle stavu k 1. 1. 2000)
Referent: M. Kamanová, tel. 5704 3398 Smluvní stát
Č. j. 251/98 191/1999 ze dne 3. ledna 2000
Platnost ode dne Vyhlášeno ve Sb. zákonů pod č.
Albánie Austrálie Belgie Bělorusko Brazílie Bulharsko Čína Dánsko Egypt Estonsko Finsko Francie Indie Indonésie Irsko Itálie Izrael Japonsko JAR SFR Jugoslávie Kanada Kazachstán Korea Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malajsie Malta Mongolsko Německo Nigérie Nizozemí
10. 9. 1996 27. 11. 1995 17. 12. 1977 15. 1. 1998 14. 11. 1990 2. 7. 1999 23. 12. 1987 27. 12. 1982 4. 10. 1995 26. 5. 1995 12. 12. 1995 25. 1. 1975 27. 9. 1999 26. 1. 1996 21. 4. 1996 26. 6. 1984 23. 12. 1994 25. 11. 1978 3. 12. 1997 17. 4. 1983 22. 7. 1992 29. 10. 1999 3. 3. 1995 30. 12. 1980 8. 8. 1995 22. 5. 1995 30. 12. 1992 27. 12. 1994 9. 3. 1998 6. 6. 1997 22. 6. 1998 17. 11. 1983 2. 12. 1990 5. 11. 1974
270/1996 Sb. 5/1996 Sb. 24/1978 Sb. 31/1998 Sb. 200/1991 Sb. 203/1999 Sb. 41/1988 Sb. 53/1983 Sb. 283/1995 Sb. 184/1995 Sb. 43/1996 Sb. 73/1975 Sb. 301/1999 Sb. 67/1996 Sb. 163/1996 Sb. 17/1985 Sb. 21/1995 Sb. 46/1979 Sb. 7/1998 Sb. 99/1983 Sb. 537/1992 Sb.
Norsko Polsko Portugalsko Rakousko
28. 12. 1979 20. 12. 1993 1. 10. 1997 12. 2. 1979
35/1980 Sb. 31/1994 Sb. 275/1997 Sb. 48/1979 Sb.
Rumunsko Rusko RVHP - fyzické osoby RVHP - právnické osoby Řecko SAE
11. 8. 1994 18. 7. 1997 1. 1. 1979
180/1994 Sb. 278/1997 Sb. 30/1979 Sb.
1. 1. 1979
49/1979 Sb.
23. 5. 1989 9. 8. 1997
98/1989 Sb. 276/1997 Sb.
Finanční zpravodaj uplatnění úlev
Poznámka
č. 12/96 č. 2/96 č. 5/80 č. 5/98, č. 11/98 č. 6/88, č. 11/97 č. 4/83 č. 1/96 č. 12/2/95 č. 2/98 č. 5/80
Protokol č. 249/93 Sb.
č. 4-5/99 č. 5/98 č. 4-5/87, 12/97, 4-5/99 č. 1/95, 4/95 č. 5/80 č. 3/99 č. 3-4/84, 7-8/93, 5/94 č. 11/94 *bude publikováno v nejbližší době
124/1995 Sb. 30/1981 Sb. 230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 18/1999 Sb. 18/1984 Sb. 339/1991 Sb. 138/1974 Sb.
č. 10/95 č. 3/82 č. 12/2/95, č. 12/97 č. 9/95, 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 4-5/99 č. 11-/97 č. 2/99 č. 3-4/84 redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, č. 9/97 č. 1/98, 7-8/99 č. 1/81 č. 2/96 č. 3/99 č. 5/80, 7/82 č. 10-11/93 č. 12/1/94 č. 12/98, 1/2/99 č. 5/80, 6-7/91 a č. 7-8/1993 č. 5/80, 6-7/91 a č. 7-8/1993 č. 11-12/89
48
Protokol č. 112/97 Sb. Protokol č. 64/94 Sb.
dále viz sdělení ve FZ č. 4/96, č. 11/97 a č. 7-8/98 dále viz sdělení ve FZ č. 4/96 č. 11/97 a č. 7-8/98
PROFEX 1/2000
Smluvní stát Singapur Slovensko Slovinsko Srí Lanka Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko Tunisko Ukrajina USA Velká Británie Venezuela Vietnam
Platnost ode dne 21. 8. 1998 1. 7. 1993 28. 4. 1998 19. 6. 1979 5. 6. 1981 8. 10. 1980 23. 10. 1996 14. 8. 1995 25. 10. 1991 20. 4. 1999 23. 12. 1993 20. 12. 1991 12. 11. 1997 3. 2. 1998
Vyhlášeno ve Sb. Finanční zpravodaj zákonů pod č. uplatnění úlev 224/1998 Sb. 257/1993 Sb. 214/1998 Sb. 132/1979 Sb. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb. 281/1996 Sb. 229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 103/1999 Sb. 32/1994 Sb. 89/1992 Sb. 6/1998 Sb. 108/1998 Sb.
č. 1/2/99 č. 1/94 č. 10/98 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, č. 2/98 č. 12/96 č. 1/98 č. 10/95 č. 11/94, 3/96 č. 6/92, 12/96 č. 4-5/99 č. 6/98
Ředitel odboru 25: Ing. Václav Grammetbauer, v. r.
49
Poznámka
redakční oprava č. 370/1999 Sb. redakční oprava č. 37/1992 Sb.
