(pokud nakupujete zboží dle přílohy č. 5): : . 5. Po stisku klávesy <Enter> se dostanete na údaj . 3. Po stisku klávesy <Enter> se dostanete na údaj pak program před uložením sám nastaví v hlavičce
Klávesou
Do sloupce
-3-
PROFEX 2/2011 Klávesou
Po uložení faktury a zpracování účetnictví, program provede automatické zaúčtování přenesené daňové povinnosti na účet 343120 – Přenesení daňové povinnosti (nebo na účet 343110).
Dále je plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely dle §92a. Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti se bude podávat pouze elektronicky. Výstup do aplikace EPO z programu Finance je hotový, ale stát zatím neumožnil k datu 21.4.2011 data načíst a to ani ve zkušením režimu. Příslušný výstup pro elektronické podání naleznete v nabídce
-4-
PROFEX 2/2011
V programu Finance budete u vystavených faktur postupovat následovně Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši dane je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Při vystavení faktury v režimu přenesení daňové povinnosti můžeme postupovat v zásadě dvěma způsoby: A. Doplnění údajů přímou editací řádku faktury (pro opakované použití je to pracnější způsob) B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace (velmi efektivní způsob, při opakovaném použití postačí jen vybrat položku z ceníku fakturace kde jsou všechny parametry již přednastaveny. A. Doplnění údajů přímou editací řádku faktury 1. Údaje hlavičky faktury vyplníte běžným způsobem, jakýmkoliv formulářem pro pořízení. 2. Do řádku faktury zapíšete množství 3. Stiskem klávesy
6. Ještě zbývá doplnit položky zaúčtování řádku faktury a klávesou
PROFEX 2/2011
B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace - při opakovaném použití doporučujeme, je to méně pracné 1. Do číselníku ceníku fakturace pořídíte tolik nových položek, kolik je jich ze zákona potřeba pro třídění podle kódu zboží. Tím není myšleno pořídit celý číselník podle přílohy c.5, ale jen ty položky které budete fakturovat. Začnete pořizovat novou číselnou radu tak, aby i podle čísla položky ceníku bylo při fakturaci hned zřejmé, že budete prodávat šrot. 2. Klávesou F3 začnete pořizovat novou položku ceníku fakturace. Po doplnění čísla položky dáte do popisu položky alespoň znak <x> aby vás program pustil na další položky. Doplníte cenu za jednotku, ponecháte nulovou sazbu DPH a po přesunu na údaj
-6-
PROFEX 2/2011 Hlášení - Přenesení daňové povinnosti - Přehled plnění na výstupu
Jeli alespoň v jenom řádku faktury nastavena položka „Typ pro nulové DPH“ na hodnotu „Přenesení daňové povinnosti“, pak program před uložením sám nastaví v hlavičce „Typ dokladu“ na hodnotu „Režim přenesení daňové povinnosti“. Pro tisk faktury vyberte formulář „Přenesení daňové povinnosti dle §92a“, který obsahuje větu „Zboží je dodáváno ve zvláštním režimu §92a zákona o dani z přidané hodnoty. Daň je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
2.
ZMĚNY V OBLASTI UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ
Změny v uplatňování nároku na odpočet vycházejí z některých zásad vyplývajících ze zavedené judikatury Soudního dvora EU a ze zásad vycházejících ze směrnice 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Dále byly do textu zákona promítnuty některé postupy, které jsou pro členské státy volitelné a jejichž cílem je zjednodušení aplikace pravidel v praxi, a zavádí se některá opatření, která odpovídají zásadě neutrality zatížení plátců daně Změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 4. 2011 Cílem této informace je upozornit na zásadní změny, ke kterým s účinností od 1. 4. 2011dochází v pravidlech pro rozsah, vznik a uplatnění nároku na odpočet daně.
-7-
PROFEX 2/2011 Kromě některých formálních změn, například přestrukturování jednotlivých paragrafů v dílu 10 hlavy II zákona o DPH a úpravy terminologie, se do pravidel týkajících se nároku na odpočet daně promítá řada věcných změn. Především se do těchto pravidel nově zakotvují některé zásady vyplývající ze zavedené judikatury Soudního dvora EU a zásady vycházející ze směrnice 2009/162/EU, která mění směrnici o DPH (směrnice 2006/112/ES) s účinností od 1. 1. 2011. Dále se do nově navrhované úpravy promítají některé postupy, které jsou pro členské státy volitelné a které odpovídají zásadě neutrality daňového zatížení. I. Nová struktura ustanovení upravujících nárok na odpočet daně § 72 - základní zásady týkající se rozsahu a vzniku nároku na odpočet daně § 73 - podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně § 74 - oprava odpočtu daně v případě opravy základu daně a výše daně § 75 - nárok na odpočet daně v poměrné výši v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely § 76 - nárok na odpočet daně v krácené výši v případech, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti částečně pro plnění s nárokem na odpočet daně a částečně pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně § 77 - vyrovnání odpočtu daně - korekční mechanismus pro obchodní majetek krátkodobého charakteru § 78 až 78c - úprava odpočtu daně - korekční mechanismus pro dlouhodobý majetek § 79 - nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce
II. Nejvýznamnější věcné změny v jednotlivých ustanoveních V pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně došlo zejména k těmto zásadním změnám: stanoví se jednoznačná zásada, že nárok na odpočet daně vzniká pouze u daně, která byla stanovena v souladu se zákonem o DPH (§ 72 odst. 1 a 2 - viz bod 1.1.); možnost uplatnit nárok na odpočet daně u většiny tuzemských plnění se posouvá na zdaňovací období, ve kterém plátce má příslušný daňový doklad (§ 73 odst. 1 a 2 – viz bod 1.2.); mění se rozsah nároku na odpočet daně u plnění pro poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků (§ 72 odst. 1- viz bod 1.3.); oprava odpočtu daně se provádí jen v případech opravy základu daně a výše daně podle § 42, zpřísňují se podmínky pro stanovení období, ke kterému je plátce povinen opravu provést (§ 74 - viz bod 2.); vymezují se podrobnější prováděcí pravidla pro uplatnění a výpočet nároku na odpočet daně v poměrné výši v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely (§ 75 - viz bod 3.1.); nastavují se korekční mechanismy při změnách v uplatněném nároku na odpočet daně s důsledku změn v použití obchodního majetku, a to zvlášť u majetku krátkodobého charakteru (vyrovnání odpočtu daně podle § 77 – viz bod 4.1.) a u dlouhodobého majetku (úprava odpočtu daně podle § 78 až 78c – viz bod 4.2.); zavádí se specifická pravidla pro uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (viz bod 6.). Podrobněji k jednotlivým zásadním změnám:
2.1. Rozsah a vznik nároku na odpočet daně, podmínky pro jeho uplatnění (§ 72 a 73) 2.1.1. Nárok na odpočet daně pouze v případě daně uplatněné podle zákona o DPH Nadále již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně. Tato jednoznačná zásada vyplývá z § 72 odst. 1 ve vazbě na novou definici daně na vstupu u -8-
PROFEX 2/2011 přijatého zdanitelného plnění v § 72 odst. 2, podle které je daní na vstupu výhradně daň uplatněná podle zákona o DPH. Tuto zásadu je nutné respektovat ve všech případech nesprávně stanovené daně, včetně uplatnění nesprávné výše sazby daně. Výši nároku na odpočet daně, kterou je plátce oprávněn si uplatnit v případech nesprávně stanovené daně uvedené na daňovém dokladu, vymezuje § 73 odst. 6: je-li částka daně uvedená na dokladu nižší než podle zákona (např. při uplatnění snížené sazby namísto základní sazby daně), plátce si může na základě takového dokladu uplatnit nárok na odpočet daně jen do výše odpovídající výši daně uvedené na daňovém dokladu; je-li částka daně uvedená na dokladu vyšší, než která měla být uplatněna, je plátce oprávněn k odpočtu daně jen do výše, která měla být uplatněna. Jestliže například dodavatel při dodání zboží namísto snížené sazby daně uplatní sazbu základní, má jeho odběratel nárok na odpočet daně jen do výše, která odpovídá snížené sazbě daně, a to přestože na daňovém dokladu je vypočtena daň podle základní sazby. Příklad: Plátce v květnu 2011 nakoupí od jiného plátce zboží za 100 000 Kč plus daň. Dodavatel chybně uplatní základní sazbu daně 20 %, tj. na dokladu uvede daň ve výši 20 000 Kč, přičemž měla být uplatněna snížená sazba daně ve výši 10 %. Odběratel si při splnění zákonným podmínek bude moci na základě tohoto dokladu uplatnit odpočet daně pouze ve výši 10 000 Kč. 2.1.2. Podmínka daňového dokladu pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně Z časového hlediska se možnost uplatnit vzniklý nárok na odpočet daně posouvá až na zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 (podle zásady v § 73 odst. 2). V případě tuzemských zdanitelných plnění, u kterých daň uplatnil podle zákona o DPH poskytovatel plnění, je plátce oprávněn si uplatnit nárok na odpočet této daně nejdříve až za zdaňovací období, ve kterém má příslušný daňový doklad (podle § 73 odst. 1 písm. a)) 2). V této souvislosti nebude na závadu opakování náležitostí daňového dokladu: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby 1. Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a. 2. Běžný daňový doklad musí obsahovat a. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d. daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e. evidenční číslo daňového dokladu, f. rozsah a předmět plnění, g. datum vystavení daňového dokladu, h. datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i. jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j. základ daně, k. základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l. výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Všimněte si, že ve výpisu není u běžného daňového dokladu uvedeno žádné razítko či podpis. Ostatně žádný zákon v ČR vám nepřikazuje vlastnit razítko. Svévolně jej vyžaduje stále Česká pošta pro vyzvedávání firemní korespondence, protože to prý má stanovené ve svých vnitřních předpisech. "Podpis" je zmíněn u náležitostí účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění:
-9-
PROFEX 2/2011 „§ 11 Účetní doklady (1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.“ §33a odst. (4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis 30a) anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového zápodle zvláštního právního předpisu znamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis. 30a) – Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpiPoznámka su), ve znění pozdějších předpisů.“ V prvním případě se jedná o podpis potvrzující, že účetní případ vůbec nastal - např. skladníka, který zboží skutečně přijal, ve druhém případě se jedná o podpis osoby, která tento doklad zaúčtovala. Občas se stane, že se klienti odvolávají na zákon o dani z přidané hodnoty, který ve svém § 26 říká: „§ 26 Vystavování daňových dokladů ... (4)Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).“ Daňovým dokladem v elektronické podobě se však rozumí datová věta exportovaná z účetního systému prodávajícího, zpravidla přímo importovaná bez lidského zásahu do účetního systému kupujícího. V žádném případě tím nelze rozumět naskenovaný, nebo jinak připravený doklad (např. ve formátu „*.pdf“ apod.). Závěr: Pokud posíláte svému odběrateli běžné daňové doklady, které nejsou opatřeny razítkem a podpisem (běžně např. soubor v PDF formátu), nemusí dle zákona obsahovat razítko a podpis (ostatně ani většina dokladů od telekomunikačních operátorů, vodáren, plynáren apod. také žádná razítka a podpisy neobsahují a přesto je nikdo nezpochybňuje). Těžko se ovšem budete se svým odběratelem hádat, nemáte-li na své prodávané zboží monopol a odběrateli vyhovíte zákon-nezákon. To, že povinnou náležitostí daňového dokladu není razítko a podpis ovšem ještě neznamená, že tam nemusí být nikdy. Je zde ještě rovina občansko (obchodně) právní. A soudy se v případě sporů mohou k nepodepsaným či neorazítkovaným dokladům stavět zdrženlivě. V mnoha případech budete dávat na doklady (zvláště zjednodušené daňové doklady) razítko a podpis zcela dobrovolně z důvodů záruk či reklamací. Vyrobit si totiž dnes doklad na libovolné tiskárně je poměrně snadné a razítko a podpis prodávajícího dodávají tomuto dokladu právní váhu - u plateb v hotovost také potvrzují, že jste částku skutečně přijali. Vystavování dokladů včetně razítka a podpisu v programu Finance V programu Finance je možné vytisknout daňový doklad (většinou fakturu) přímo do formátu PDF a za určitých podmínek jej ihned připojit k emailu a odeslat. První podmínkou je vytištění dokladu do formátu PDF. Tento způsob je velmi jednoduchý - po stisknutí klávesy F9-Tisk, pokud je již tisková podoba dokladu na obrazovce, se zobrazí vlevo uvedená nabídka. Pokud zvolíte "Výstup do PDF souboru" a zvolíte Tisk, vytvoří program PDF verzi daňového dokladu, kterou následně otevře v programu na prohlížení PDF souborů (ve většině případů Adobe Reader, který je zcela zdarma). Po zobrazení můžete volbou "Přiložit k emailu" dokument přímo odeslat. Pokud zvolíte místo Tisk volbu Email, může program zavolat emailového klienta přímo (toho, který je registrovaný v operačním systému jako "výchozí"). Tato volba nespolupracuje se všemi emailovými klienty či jejich verzemi. V případě, že je funkční, můžete odeslat doklady různým příjemcům hromadně - podmínky nastavení najdete ve změnové dokumentaci k programu. K takto vytvářeným dokladům můžete přidat automaticky razítko i podpis. Obojí je třeba naskenovat, uložit do složky IMG a aktivovat příslušnou volbu ve formuláři dokladu - pokud vám nebude jasný postup, obraťte se na našeho obchodního zástupce. Využíváním této funkce můžete nejen ušetřit stále stoupající poštovní poplatky, ale v souvislosti s novelou zákona bude rozhodující, kdy má váš odběratel daňový doklad, aby si mohl uplatnit nárok na odpočet DPH. Někteří odběratelé na vás budou vyvíjet v souvislosti s touto novelou tlak, aby měli příslušné doklady v daném kalendářním měsíci, zvláště, bude-li se jednat o velké částky. Stejně tak vy budete chtít od svých dodavatelů včas všechny doklady, abyste si mohli uplatnit nárok na odpočet v běžném měsíci. Zatímco u měsíčních plátců DPH může činit zpoždění vrácení DPH činit jeden měsíc, u čtvrtletních plátců to jsou již měsíce tři. Závěr: Program Finance Vám již dlouhou dobu umožňuje převést vaše doklady do formátu PDF (i s podpisem a razítkem) a následně je odeslat emailem. Výhledově zvažujeme možnost odesílání emailů přímo z programu Finance bez volání vašeho emailového klienta.
- 10 -
PROFEX 2/2011 Příklad: Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku zboží (jiné než vymezené v § 92b nebo v příloze č. 5). Odběratel převezme zboží 29. dubna 2011, příslušný daňový doklad obdrží 2. května 2011. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo k 29. dubnu 2011, odběratel je však oprávněn nárok na odpočet daně na vstupu uplatnit nejdříve v přiznání k DPH za květen 2011. Jestliže doklad neobsahuje všechny náležitosti podle zákona, zůstává i nadále v platnosti možnost nárok prokázat jiným způsobem, tj. v rámci obecného prokazování podle daňového řádu (podle § 73 odst. 5). Výjimkou jsou případy, kdy chybějící náležitostí jsou DIČ, a to ať již poskytovatele či příjemce plnění, pokud zákon ukládá DIČ příjemce na příslušném dokladu uvádět. Jiným způsobem nelze prokazovat nárok na odpočet rovněž v případě, kdy jsou neúplné údaje rozhodné pro výpočet daně, například základ daně, popř. celková částka s daní v případě zjednodušeného daňového dokladu. U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je příjemce plnění osobou povinnou přiznat daň ve svém přiznání k DPH, není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně (podle § 73 odst. 1 písm. b)). Jde o přijatá plnění, u kterých se uplatňuje tzv. reverse-charge princip, tj. při poskytnutí přeshraniční služby osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo tuzemských plnění podle § 92a až 92e, a o pořízení zboží z jiného členského státu. V těchto případech je nutnou podmínkou pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně skutečnost, že plátce příslušnou daň přizná. Nemá-li daňový doklad, je oprávněn nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. Příklad: Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku železný odpad. Odběratel převezme zboží 29. dubna 2011, příslušný daňový doklad obdrží 2. května 2011. Jde o zboží uvedené v příloze č. 5, při jehož dodání se podle § 92c uplatní režim přenesení daňové povinnosti. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo k 29. dubnu 2011. Plátce je povinen přiznat příslušnou daň v přiznání k DPH za duben 2011 (na ř. 10) a pokud tak učiní, je oprávněn si ve stejném přiznání uplatnit nárok na odpočet daně (na ř. 43). Přechodná ustanovení Z bodů 1 a 2 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. vyplývá, že nárok na odpočet daně, který vznikl před 1. 4. 2011 a který plátce uplatní za některé ze zdaňovacích období před tímto datem, se řídí podmínkami stanovenými v § 73 zákona o DPH ve znění platném do konce března 2011. Příklad: Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku zboží. Odběratel převezme zboží 30. března 2011, příslušný daňový doklad obdrží 8. dubna 2011. K uskutečnění zdanitelného plnění a ke vzniku nároku na odpočet daně došlo před účinností novely zákona. Plátce může nárok na odpočet daně na vstupu uplatnit již v přiznání k DPH za I. čtvrtletí 2011. 2.1.3. Dílčí změny v rozsahu nároku v některých případech V důsledku změn ve výčtu účelů použití, které zakládají plný nárok na odpočet daně (v § 72 odst. 1 a 5), se v některých případech mění rozsah nároku na odpočet daně. Podstatnější změna se týká nároku na odpočet daně u plnění pro případy poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků vymezených v § 13 odst. 8 písm. c), které nejsou předmětem daně. Předchozí úprava v těchto případech přiznávala vždy plný nárok na odpočet daně. Nově se nárok na odpočet daně u plnění pro poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků určí podle obecně platných principů, tj. celkové souvislosti s uskutečňovanými plněními podobně jako u jiných přijatých plnění. - 11 -
PROFEX 2/2011 Plátce bude muset při uplatnění nároku na odpočet daně v těchto případech zvažovat, pro jaké účely dárky malé hodnoty nebo obchodní vzorky poskytuje, resp. posuzovat míru souvislosti přijatých plnění s celkovou ekonomickou činností a uskutečněnými plněními. Například jestliže plátce poskytne dárek malé hodnoty nebo bezúplatně obchodní vzorky v souvislosti se svou ekonomickou činností, v jejímž rámci uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, je u příslušných přijatých plnění povinen nárok na odpočet daně krátit. 2.1.4. Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně činí 3 roky, přičemž tato lhůta počne běžet od zdaňovacího období následujícího po vzniku nároku na odpočet daně. Tříletá lhůta je prolomena v případě přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce osobou povinnou přiznat daň ve svém přiznání k DPH (§ 73 odst. 3).
2.2. Oprava odpočtu daně (§ 74) Oprava odpočtu daně se nově nastavuje pouze pro případy opravy základu daně a výše daně podle § 42. V návaznosti na změny v základních pravidlech pro rozsah nároku na odpočet daně v § 72, kdy již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně v případě, že tato daň byla uplatněna chybně, se novelou zákona vypouští všechna ustanovení, která řešila opravy nároku na odpočet daně z titulu oprav výše daně chybně uplatněné. Podrobněji o změnách v pravidlech pro opravy základu daně a výše daně – viz informace - Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech § 43 a § 43 - od 1. 1. 2011. Ke změnám Fdochází rovněž ve stanovení období, ke kterému je plátce povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně při opravě základu daně a daně, která má za následek snížení odpočtu daně (§ 74 odst. 1). Toto období se již nadále neodvíjí od obdržení příslušného daňového dokladu, ale od okamžiku, ve kterém se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro opravu. Jinak řečeno, jestliže dojde ke snížení základu daně a daně z důvodů uvedených v § 42, je plátce povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém je mu známo, že k takovému snížení došlo, a kdy je mu známa výše opravy základu daně a výše daně, a to bez ohledu na to, zda mu byl či nebyl doručen opravný daňový doklad. Oprava odpočtu se prokazuje dokladem nebo jiným způsobem podle daňového řádu. Příklad: Plátce A dodá v tuzemsku zboží plátci B. Plátce B převezme zboží 29. dubna 2011. Posléze zboží reklamuje z důvodu špatné kvality - zboží vrátí a požaduje vrácení zaplacené úplaty. Plátce A dne 20. června 2011 reklamaci uzná, sepíše protokol a předá jej plátci B. Následně vystaví opravný daňový doklad a dne 8. července 2011 jej doručí plátci B. Zdaňovací období obou plátců je měsíční. Postup plátce A po reklamaci: Je oprávněn snížit základ daně a daň na výstupu v přiznání k DPH za červenec 2011, tj. za období, ve kterém plátce B obdržel opravný daňový doklad (podle § 42 odst. 3 písm. b)). Postup plátce B po reklamaci: Je povinen provést opravu odpočtu daně v přiznání k DPH za červen 2011, tj. za období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro opravu na základě předaného protokolu o reklamaci (podle § 74 odst. 1).
Opravné daňové doklady v programu Finance
Vystavené faktury Opravný daňový doklad Pokud je vystavena faktura, jejíž celková hodnota je záporná (dřívější dobropis), program u této faktury automaticky nastaví
PROFEX 2/2011 lové období (v seznamu vystavených faktur). Doklad se snížením daňové povinnosti musí být prokazatelně doručen odběrateli, který by měl potvrdit jeho přijetí. Faktura s nulovým období pro DPH čeká na vyplnění položky „Datum doručení daňového dokladu“ v seznamu pořízení vystavených faktur po stisku klávesy < F11 – Detail >
Program po vyplnění data doručení opravného dokladu podle měsíce doručení doplní příslušné období do
Jeli období z data přijetí stejné jako účetní období, faktura je stále v režimu „Výjimka období pro DPH“, ale jde do účetnictví i do zpracování DPH ve stejném období. Při zpracování DPH program zařadí doklad s „Výjimkou období pro DPH“ do výstupu podle
- 13 -
PROFEX 2/2011 sestava karty účtů 07/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu 343320 12 2011000012 15.07.11 2011-07 311200 0,-- -200,-- OA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343320]=========================================== 0,--200,-- ====================================
sestava karty účtů 08/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu 343020 12 2011000012 15.07.11 2011-08 343320 0,-- -200,-- OA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343020]=====[DPH 20% - bežný mesíc]================= 0,--200,-- ==================================== 343320 12 2011000012 15.07.11 2011-08 343020 0,-[343320]========================================== 0,--
200,-- OA+ Vyporádání odložené DPH (Automat) 200,-- ====================================
V seznamu vystavených faktur lze klávesou
Přijaté faktury Posun období pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu V novele zákona o DPH k 1.4.2011 došlo k několika změnám, zásadní změnou pro evidenci DPH na vstupu je, že možnost uplatnění nároku na odpočet daně se u většiny tuzemských plnění (kromě §92a, §92b) posouvá na zdaňovací období, ve kterém plátce má příslušný daňový doklad (§73 odst. 1 písm a) a odst.2). např. měsíčnímu plátci dodá jiný plátce v tuzemsku zboží s datem uskutečnění 29.4.2011, příslušný daňový doklad obdrží 3.5.2011. Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve v přiznání k DPH za květen 2011. Při pořízení přijaté faktury byl upraven formulář tabulky DPH
- 14 -
PROFEX 2/2011
Při zpracování DPH program zařadí doklad s
- 15 -
PROFEX 2/2011 sestava karty účtů 05/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu 343020 1 2000000001 08.04.11 2011-05 343020 4.000,-- 0,-- DA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343020]======[DPH 20% - bežný mesíc]=============== 4.000,-0,-- =================================== 343320 1 2000000001 08.04.11 2011-05 343020 -4.000,-- 0,-- DA+ Vyporádání odložené DPH (Automat) [343320]=== [DPH 20% - odložená daň]==========]====== -4.000,-0,-- ===================================
V seznamu přijatých faktur lze klávesou
2.3. Nárok na odpočet daně v částečné výši (§ 72 odst. 6, § 75 a 76) Obecný princip, podle kterého použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně, tak pro účely bez nároku na odpočet daně, přísluší mu nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, zůstává nezměněn. Stanoví se v základních zásadách týkajících se rozsahu nároku na odpočet daně v § 72 odst. 6. Konkrétní postup pro výpočet příslušné výše odpočtu daně v jednotlivých typech částečného nároku vymezuje: 1. § 75 pro případ odpočtu daně v poměrné výši při použití jak v rámci ekonomických činností plátce, tak mimo ně; 2. § 76 pro případy odpočtu daně v krácené výši při použití v rámci ekonomických činností plátce jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. 2.3.1. Nárok na odpočet daně v poměrné výši (§ 75) Novela zákona zakotvuje podrobnější prováděcí pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně v případě plnění použitých zčásti pro uskutečňování ekonomických činností plátce a zčásti pro účely s nimi nesouvisejícími. Při uplatnění nároku na odpočet daně v případě takových plnění plátce může postupovat dvěma různými způsoby: a) uplatnit odpočet daně přímo v poměrné výši; b) uplatnit odpočet daně v plné výši a použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností průběžně zdaňovat obdobně jako doposud; tento postup od 1. 4. 2011 již však nelze uplatnit u dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku podrobněji viz bod 6.1. této informace). Výpočet odpočtu daně v poměrné výši Postupy pro výpočet a způsob uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši v některých aspektech kopírují postupy, které jsou v zákoně již zavedené pro nárok na odpočet daně v krácené výši v § 76 s tím rozdílem, že konkrétní výše tohoto nároku, resp. podíl použití pro účely s nárokem na odpočet daně, se určuje vždy ve vztahu k danému přijatému zdanitelnému plnění. Při výpočtu výše odpočtu daně v poměrné výši plátce zohlední podíl použití daného přijatého zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti. Tento podíl se vyjadřuje poměrným koeficientem stanoveným jako procentní podíl. Zákon nepředepisuje žádnou specifickou metodu pro stanovení podílu použití daného přijatého zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti. Volba této metody je na rozhodnutí plátce. Lze použít jakoukoli objektivní metodu, která může být založena například na: využití daného majetku podle zvláštních záznamů, např. knihy jízd nebo záznamu o časovém využití; - 16 -
PROFEX 2/2011 rozsahu, v jaké je daný dlouhodobý majetek využíván, např. podílu podlahové plochy budovy; podílu uskutečněných činností, např. u veřejnoprávních subjektů podíl příjmů a výnosů za plnění uskutečněná v rámci ekonomických činností na součtu všech příjmů a výnosů, včetně příjmů z výkonů veřejné správy a dotací a příspěvků, které jsou určeny na výkony veřejné správy. Veškeré záznamy, které slouží pro výpočet tohoto podílu, je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně podle § 100. Pokud v okamžiku uplatnění odpočtu daně plátce ještě nezná skutečný podíl použití daného přijatého plnění, postupuje následujícím způsobem (§ 75 odst. 4): stanoví tento podíl, tj. výši poměrného koeficientu, kvalifikovaným odhadem; na konci příslušného kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění přijatého plnění, je povinen, popř. oprávněn, výši uplatněného odpočtu daně opravit podle skutečného podílu použití pro své ekonomické činnosti, pokud se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití odchýlí od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů; opravu výše uplatněného odpočtu daně je plátce povinen provést, jestliže je vypočtená částka opravy záporná, tj. skutečný podíl použití pro ekonomické činnosti plátce je nižší než plátce původně odhadoval; naopak tuto opravu plátce může provést, je-li vypočtená částka opravy kladná. Vykazování odpočtu daně v poměrné výši v přiznání k DPH V přiznání k DPH se obdobně jako doposud uvádí u přijatých zdanitelných plnění pouze poměrná výše údajů o základu daně a dani na vstupu, tj. údaje přepočtené poměrným koeficientem, a to vždy na příslušném řádku (ř. 40 až 46) podle charakteru přijatých plnění a sazby daně. Jestliže plátce stanovil podíl použití na základě odhadu a na konci příslušného kalendářního roku výši uplatněného nároku opravuje podle § 75 odst. 4, uvede částku této korekce odpočtu daně v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku na ř. 45. Příklad: Plátce v květnu 2011 pořídí automobil, který bude používat zčásti pro osobní potřebu a zčásti pro svou ekonomickou činnost (výhradně zdanitelná plnění). Automobil zařadí do svého obchodního majetku (dlouhodobý majetek). V květnu 2011 obdrží daňový doklad: základ daně 400 000 Kč a daň 80 000 Kč. a) Při pořízení automobilu plátce stanoví poměrný koeficient odhadem ve výši 80 %. V přiznání k DPH za květen 2011 uvede na ř. 40 údaje: ve sloupci „Základ daně“ částku 320 000, ve sloupci „V plné výši“ částku 64 000. b) V průběhu roku plátce eviduje jízdy (v rozdělení pro služební a soukromé účely), na základě této evidence zjistí, že skutečný poměr použití tohoto automobilu pro své ekonomické činnosti v roce 2011 činí 60 %. Na konci roku 2011 je plátce povinen provést opravu: Výpočet částky opravy: 80 000 (60 % - 80 %) = - 16 000. V přiznání k DPH za prosinec 2011 plátce uvede na ř. 45 v rámci údajů ve sloupci„V plné výši“ částku -16 000. 2.3.2. Nárok na odpočet daně v krácené výši (§ 76) Základní principy postupů pro výpočet odpočtu daně v krácené výši uvedené v § 76 se nemění. Dílčí formální změnou je vyjádření hodnoty koeficientu jako procentního podílu. Tato - 17 -
PROFEX 2/2011 změna se promítá rovněž v novém formuláři přiznání k DPH na ř. 52 (koeficient pro výpočet nároku v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku) a ř. 53 (vypořádací koeficient). Významnější věcná změna se týká nároku na odpočet daně v krácené výši u dlouhodobého majetku, pokud před jeho pořízením plátce uplatnil odpočet daně ze záloh v předchozích kalendářních rocích. Plátce je v takovém případě povinen dorovnat případný rozdíl ve výši nároku vyplývajícího z rozdílné výše koeficientů v příslušných kalendářních rocích, ve kterých nárok uplatňoval (§ 76 odst. 10). Rozdíl v nároku na odpočet daně zahrne do částky vypořádání odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně u daného dlouhodobého majetku uplatnit. V přiznání k DPH za poslední zdaňovací období tohoto roku vykáže částku rozdílu v rámci částky vypořádání odpočtu daně na ř. 53. Přechodná ustanovení Z bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. vyplývá, že při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle § 76 zákona o DPH ve znění účinném od 1. 4. 2011. Znamená to, že plátce zahrne do výpočtu vypořádacího koeficientu za rok 2011 i do výpočtu celkového vypořádání odpočtu daně za rok 2011 všechna zdaňovací období tohoto roku, včetně ledna až března, popř. I. čtvrtletí 2011. Při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 již plátce musí splnit povinnost danou § 76 odst. 10 zákona o DPH účinném od 1. 4. 2011 a do částky vypořádání zahrnout případný rozdíl ve výši nároku na odpočet daně z poskytnutých úplat v předchozích kalendářních letech, pokud se vztahují k dlouhodobému majetku pořízenému v roce 2011.
2.4. Korekční mechanismy pro změny v nároku na odpočet daně v důsledku změn v použití obchodního majetku (§ 77 a 78 až 78c) Pro změny v nároku na odpočet daně v důsledku změn v použití daného obchodního majetku zákon o DPH zavádí dva korekční mechanismy: 1. vyrovnání odpočtu daně u obchodního majetku jiného než dlouhodobého (§ 77); 2. úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku (§ 78 až 78c) 2.4.1. Vyrovnání odpočtu daně (§ 77) V § 77 zákona o DPH se zavádí nový korekční mechanismus pro změny v nároku na odpočet daně u obchodního majetku krátkodobého charakteru (drobný majetek, zásoby). Řeší rozdíly v nároku na odpočet daně v případech, kdy plátce poté, co nárok uplatnil, tento majetek v rámci svých ekonomických činností použije pro jiné účely, než které při uplatnění nároku původně zohlednil. Využití tohoto korekčního mechanismu je časově omezeno v rámci tříleté lhůty stanovené pro uplatnění odpočtu daně. Částka vyrovnání se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Vyrovnání odpočtu daně je plátce povinen provést, jestliže je vypočtená částka záporná, tj. je-li skutečný nárok na odpočet daně nižší, než který plátce původně uplatnil. Naopak vyrovnání odpočtu daně plátce může provést, jeli vypočtená částka kladná, tj. zvyšuje-li svůj nárok na odpočet daně. Vyrovnání odpočtu je plátce povinen, popř. oprávněn provést, jednorázově za zdaňovací období, ve kterém příslušný majetek poprvé použil/spotřeboval. V přiznání k DPH se vyrovnání odpočtu vykazuje v rámci ř. 45 (korekce odpočtů daně). Vyrovnání odpočtu daně podléhá rovněž původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku krátkodobého charakteru v období před 1. 4. 2011, jestliže k prvnímu použití daného majetku dojde po účinnosti zákona č. 47/2011 Sb. Příklad: - 18 -
PROFEX 2/2011 Ústav zdravotní péče, který je plátcem daně, provozuje nemocniční lékárnu/výdejnu. Lékárna léčiva jednak prodává veřejnosti a jednak je vydává pro jednotlivá pracoviště ústavu, která je používají v rámci zdravotnických služeb osvobozených od daně (§ 58). K prodeji v lékárně plátce v květnu 2011 nakoupí léky v ceně 50 000 Kč plus daň (5 000 Kč), ve stejném období obdrží příslušný daňový doklad. V přiznání k DPH za květen uplatní plný nárok na odpočet daně: uvede na ř. 41 ve sl. „Základ daně“ částku 50 000 a ve sl. „V plné výši“ částku 5 000. V červenci 2011 vydá část těchto léků (za 20 000 Kč bez daně) pro jedno z pracovišť ústavu, které je v tomto období použije v rámci zdravotnických služeb. V přiznání k DPH za červenec 2011 je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně, resp. snížit původně uplatněný nárok na odpočet daně: uvede na ř. 45 ve sl. „V plné výši“ částku -2 000. 2.4.2. Úprava odpočtu daně (§ 78 až 78c) V § 78 až 78c se vymezují pravidla pro úpravu odpočtu daně při změnách v použití dlouhodobého majetku s tím, že ve srovnání s předchozí úpravou se mění některé zásady a postupy výpočtu tohoto korekčního mechanismu (vymezení dlouhodobého majetku podrobněji - viz bod 6.1. této informace). Původní odpočet daně uplatněný u dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z následujících kalendářních roků poté, co byl nárok uplatněn, dojde ke změně výše tohoto nároku v důsledku změny rozsahu použití pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně (§ 78 odst. 1 a 2). Nově se úprava odpočtu rozšiřuje rovněž na případy změn v použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro jiné účely. Lhůta pro úpravu odpočtu daně (§ 78 odst. 3) se prodlužuje u pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor na 10 let, u ostatního dlouhodobého majetku zůstává 5 let. Lhůta 5 let se vztahuje také na technické zhodnocení, které se i nadále pro účely úpravy odpočtu považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Lhůta pro úpravu odpočtu daně počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Zavádí se nový způsob výpočtu částky úpravy odpočtu daně. Významnější věcnou změnou je, že roční úprava odpočtu daně se provádí jen ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny, příslušného rozdílu v nároku na odpočet daně (§ 78a odst. 1) a do částky úpravy odpočtu daně se zohlední, jestliže byl majetek používán pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku (§ 78a odst. 5). Pouze při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně se do výpočtu částky úpravy odpočtu daně zohlední počet roků zbývajících do konce této lhůty. Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně (§ 78a) se i nadále vychází z ukazatele nároku na odpočet daně, kterým je číselně vyjádřený procentní podíl. Nemá-li plátce nárok na odpočet daně, je ukazatel nároku na odpočet daně 0 %, má-li nárok na odpočet daně v plné výši, je tento ukazatel 100 %. Má-li plátce nárok na odpočet daně v částečné výši, ukazatel nároku na odpočet daně odpovídá výši poměrného koeficientu (podle § 75) nebo vypořádacího koeficientu (podle § 76), popřípadě součinu obou koeficientů při souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši a v krácené výši. Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Úprava odpočtu daně se i nadále uvádí v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost úpravu provést, vykazuje se na ř. 60. Příklad: (vychází z příkladu k nároku na odpočet daně v poměrné výši uvedeného pod bodem 3.1.) Plátce v květnu 2011 pořídí automobil (za 400 000 Kč plus daň 80 000 Kč), který bude používat zčásti pro osobní potřebu a zčásti pro svou ekonomickou činnost, v rámci které uskutečňuje výhradně zdanitelná plnění. Automobil zařadí do svého obchodního majetku (dlouhodobý majetek) a uplatní nárok na odpočet daně v poměrné výši. - 19 -
PROFEX 2/2011 Poměrný koeficient stanovený podle skutečného poměru použití tohoto automobilu pro ekonomické činnosti v roce 2011 činí 60 %. Výchozím ukazatelem nároku na odpočet daně k roku 2011, ve kterém byl původní odpočet daně uplatněn, je tedy 60 %. Plátce eviduje jízdy pro služební a soukromé účely rovněž v dalších letech v rámci 5-ti leté lhůty pro úpravu odpočtu daně. Podle této evidence je skutečný poměr použití automobilu pro služební účely, tj. pro ekonomické činnosti: v roce 2012: 68 %, v roce 2013: 85 %, v roce 2014: 57 % a v roce 2015: 40 %. V letech 2012 a 2014 je rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně menší než 10 procentních bodů, úprava odpočtu daně se proto neprovede. Výpočet částky úpravy odpočtu daně za rok 2013: 80 000 (85 % - 60 %)/5 = +4 000, tuto částku úpravy odpočtu daně je plátce oprávněn uplatnit v přiznání k DPH za prosinec 2013. Výpočet částky úpravy odpočtu daně za rok 2015: 80 000 (40 % - 60 %)/5 = -3 200, tuto částku úpravy odpočtu daně je plátce povinen vykázat v přiznání k DPH za prosinec 2015. Přechodná ustanovení Bod 5 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. stanoví, že na odpočet daně uplatněný u majetku pořízeného před 1. 4. 2011 se vztahují pravidla platná pro úpravu odpočtu daně, jakož i pro vyrovnání odpočtu daně, podle zákona o DPH ve znění účinném do konce března 2011. Nová pravidla pro úpravu odpočtu daně se budou uplatňovat pouze u odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného od 1. 4. 2011. Plátci budou povinni, popř. oprávněni, podle těchto nových pravidel provést úpravu odpočtu daně poprvé v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2012.
2.5. Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace (§ 79) Ve srovnání s předchozími pravidly stanovenými pro nárok na odpočet daně při změně režimu v § 74 zákona o DPH ve znění účinném do 31. 3. 2011 dochází ke změně ve způsobu výpočtu částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku při registraci (§ 79 odst. 2). Plátce je povinen postupovat podle pravidel stanovených v § 78a odst. 6 pro úpravu odpočtu daně. Přechodná ustanovení V návaznosti na bod 5 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. se rovněž v tomto případě nová pravidla pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku při registraci budou uplatňovat pouze u majetku pořízeného od 1. 4. 2011.
2.6. Uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností Zákon o DPH zavádí specifická pravidla pro uplatňování daně na výstupu a odpočtu daně na vstupu u majetku, který splňuje tyto podmínky: 1. je dlouhodobým majetkem, 2. vytvořeným vlastní činností a 3. je určen pro použití částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a částečně pro účely bez nároku na odpočet daně. 2.6.1. Vymezení majetku, na který se specifická pravidla vztahují Definice dlouhodobého majetku pro účely DPH Zákon o DPH zavádí definici dlouhodobého majetku v § 4 odst. 3 písm. d), a to v případě pozemků ve vazbě na zákon o účetnictví a v případě ostatního majetku dlouhodobého charakteru ve vazbě na obsahové vymezení v zákoně o daních z příjmů. Dlouhodobým majetkem pro účely DPH se rozumí: - 20 -
PROFEX 2/2011 hmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč, odpisovaný nehmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, pozemky, pokud nejsou zbožím, za podmínky, že jsou obchodním majetkem plátce, tj. slouží nebo jsou určeny k uskutečňování jeho ekonomických činností. Definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností Zákon o DPH definuje dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností v § 4 odst. 3 písm. e) jako dlouhodobý majetek, který plátce vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil, a to v rámci svých ekonomických činností. Podle obecného výkladu se za majetek vytvořený vlastní činností považuje majetek, který plátce vytvořil nově v tom smyslu, že výsledný takto vytvořený majetek vykazuje jiné podstatné charakteristické znaky než přijatá plnění použitá k jeho vytvoření. V praxi je nutné při posuzování, zda daný majetek splňuje kritéria majetku vytvořeného vlastní činností, postupovat případ od případu. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností například není dlouhodobý majetek, který jako takový plátce nabyl koupí nebo vkladem od jiné osoby. Obdobně za majetek vytvořený vlastní činností nelze považovat dlouhodobý majetek, který si plátce jako takový nechal vyrobit, postavit nebo vytvořit jinou osobou a na jehož vytváření se nepodílel (např. při stavbě tzv. „na klíč“od jednoho dodavatele). V této souvislosti není relevantní, zda tento majetek byl či nebyl pořizován na základě dílčích plnění. Kritéria majetku vytvořeného vlastní činností nejsou splněna ani v případě, kdy odběratel nakoupí stroj, u kterého montáž na místě provedou jeho vlastní zaměstnanci, popřípadě jiná osoba, za podmínky, že montáží nejsou změněny podstatné charakteristické znaky nakoupeného stroje. Naopak dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je například dlouhodobý majetek vytvořený na základě dílčích subdodávek, jestliže předměty těchto subdodávek vykazují jiné podstatné charakteristické znaky než výsledný dlouhodobý majetek (např. při výstavbě nové stavby jeden dílčí dodavatel vybuduje základy, jiný jednotlivá patra a jiný stavbu zastřeší). Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je rovněž technické zhodnocení hmotného i nehmotného majetku vymezené zákonem o daních z příjmů (§ 32a a 33), je-li splněna výchozí podmínka, že je plátce vytvořil v rámci svých ekonomických činností. Takové technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. 2.6.2. Princip specifických pravidel Plátce při uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, který bude dále používat pro účely zakládající nárok na odpočet daně v částečné výši, postupuje následujícím způsobem: 1. ze vstupů, tj. přijatých zdanitelných plnění, která použije pro vytvoření tohoto majetku, je oprávněn si uplatňovat nárok na odpočet daně v plné výši (podle § 72 odst. 1 písm. a) ve vazbě na § 72 odst. 2 písm. c)); 2. uvedení do stavu způsobilého k užívání se považuje za zdanitelné plnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti (podle § 13 odst. 4 písm. b)), plátce je povinen toto zdanitelné plnění přiznat ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k uvedení do stavu způsobilého k užívání došlo (podle § 21 odst. 6 písm. d)), přičemž základ daně se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a); 3. ke stejnému období bude plátce oprávněn si z tohoto plnění uplatnit nárok na odpočet daně; výše tohoto nároku se bude odvíjet od účelu použití tohoto majetku podle obecně platných principů, v tomto případě podle § 72 odst. 6, tj. v částečné výši. Princip nově zavedeného opatření spočívá v tom, že si plátce v podstatě vytvořený dlouhodobý majetek po jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání „sám sobě dodá“. - 21 -
PROFEX 2/2011 Odstraní se možný negativní dopad různých výší koeficientů v letech, kdy majetek vytvářel. Následné změny v použití dlouhodobého majetku, případně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely zakládající nárok na odpočet daně se budou nadále řešit výhradně prostřednictvím úpravy daně na vstupu (podle pravidel pro úpravu odpočtu daně podle § 78) a ne na straně daně na výstupu. Nová specifická pravidla se nevztahují na ostatní případy vytváření majetku vlastní činností. U majetku, který bude plátce používat pouze pro účely bez nároku na odpočet daně, tj. výhradně pro účely nesouvisející se svými ekonomickými činnostmi nebo výhradně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, plátce nemá nárok na odpočet daně ze vstupů a fikce dodání zboží nebo převodu nemovitosti nevznikne. U majetku, který bude plátce používat jen pro účely s nárokem na odpočet daně, je oprávněn uplatňovat plný nárok na odpočet daně ze všech vstupů a fikce dodání zboží nebo převodu nemovitosti při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání rovněž nevznikne. Přechodná ustanovení Bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. umožňuje plátci, aby si dorovnal nebo dodatečně uplatnil nárok na odpočet daně ze vstupů, které použije pro vytvoření dlouhodobého majetku vlastní činností, u kterého se uplatňují nová specifická opatření, jestliže tyto vstupy pořídil před 1. 4. 2011 a nárok si neuplatnil nebo jej krátil. Tento dodatečný nárok bude plátce oprávněn si uplatnit až za zdaňovací období, kdy bude příslušný dlouhodobý majetek uveden do stavu způsobilého k užívání a kdy mu vznikne povinnost z tohoto titulu přiznat daň na výstupu. V tomto případě se prolamuje tříletá lhůta pro uplatnění odpočtu daně stanovená v § 73 odst. 3, jakož i omezující podmínka pro způsob vykázání nároku na odpočet daně stanovená v § 73 odst. 4. Znamená to, že plátce bude moci dodatečně uplatnit nárok na odpočet daně nebo případně nárok dorovnat také ze vstupů před tříletou lhůtou, a to v rámci běžného daňového přiznání. S účinností od 1. 4. 2011 pozbývají platnosti tyto informace z oblasti nároku na odpočet DPH: 1. Obecné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (z 24. 8. 2005) 2. Uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši u veřejnoprávních subjektů
3.
OPRAVY ZÁKLADU A VÝŠE DANĚ A VÝŠE DANĚ V JINÝCH PŘÍPADECH
Další úpravou, která vstupuje v platnost od 1. 4. 2011 jsou změny při opravě základu daně a výše daně (§ 42 a 45) a při opravě výše daně v jiných případech (§ 43 a 45).
3.1. Hlavní změny při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech Od 1.4.2011 při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech plátce postupuje podle: 1. § 42 zákona o DPH, pokud se jedná o změny základu a výše daně z důvodů uvedených v odst. 1, tj. na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů nebo vyplývajících z mechanismu DPH; 2. § 43 zákona o DPH, pokud byla daň uplatněna chybně a tím byla zvýšena daň na výstupu nebo daňová povinnost plátce; 3. § 45 zákona o DPH, pokud má v případě provedení opravy podle § 42 a 43 povinnost vystavit opravný daňový doklad. - 22 -
PROFEX 2/2011 Je třeba upozornit, že novelou zákona o DPH
se ruší ustanovení § 44 až § 46, která samostatně řešila opravu základu daně a výše daně v případě dovozu zboží, při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou, při pořízení zboží z jiného členského státu a při dodání zboží do jiného členského státu. Novelou se oprava základu daně a výše daně v uvedených případech řeší podle § 42 obdobně;
§ 49 je nahrazen ustanovením § 43 zákona o DPH;
§§ 43 a 50 jsou nahrazeny § 45 zákona o DPH.
Z uvedeného vyplývá, že plátce při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech vystaví opravný daňový doklad.
3.2. Opravy základu daně a výše daně podle § 42 Od 1.4.2011 má plátce vždy povinnost provést opravu základu daně a výše daně v případech vymezených v § 42. Do 31.3.2011 má plátce pouze v konkrétně uvedených případech (§ 42 odst. 1 zákona o DPH) možnost volby, zda opravu základu daně a výše daně provede či nikoli, v ostatních případech (§ 42 odst. 2 a 3) má plátce povinnost opravu základu daně a výše daně provést. Oprava základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH je považována za samostatné zdanitelné plnění, jehož uskutečnění je vázáno na období, ve kterém byla oprava provedena. Toto samostatné zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce: a) opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, tj. dnem, kdy nastaly skutečnosti vedoucí k opravě (např. poskytnutí slevy apod.), b) opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost a osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad. Plátce uvádí opravu základu daně a výše daně do běžného daňového přiznání. Vystavení opravného daňového dokladu Plátci vzniká povinnost vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad za původní zdanitelné plnění. Plátce vystaví opravný daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti, na jejichž základě opravu základu daně a výše daně plátce provádí. Pokud plátci nevznikla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v daňové evidenci. Bonusy a skonta U tzv. bonusů a skont, vyjadřujících sjednané platební podmínky (např. z důvodů překročení limitu odebraného zboží, platby předem, platby v hotovosti apod.) se dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH nepostupuje podle § 42 resp. § 43.
3.3. Oprava výše daně v jiných případech podle § 43 zákona o DPH V případě, kdy plátce uplatnil a přiznal chybně daň a tím zvýšil daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, má možnost provést opravu základu daně a výše daně podle § 43 zákona o DPH, nikoli povinnost. - 23 -
PROFEX 2/2011 V případě, kdy plátce uplatnil a přiznal chybně daň a tím snížil daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, má povinnost provést opravu a postupuje podle § 141 Daňového řádu podáním dodatečného daňového přiznání. V případě opravy výše daně podle § 43 zákona o DPH má plátce povinnost údaje vzniklé opravou uvést vždy do dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH lze provést nejdříve ke dni, ve kterém příjemce plnění (plátce nebo osoba identifikovaná k dani) obdržel opravný daňový doklad nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely. V případě, že příjemcem je osoba povinná k dani, která není plátcem, lze opravu výše daně podle § 43 provést nejdříve ke dni, ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely. Vystavení opravného daňového dokladu Plátce vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavil. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavil, provede opravu v daňové evidenci. Obdobné pravidlo platí i pro osobu identifikovanou k dani.
3.4. Náležitosti opravného daňového dokladu dle § 45 zákona o DPH Náležitosti opravného daňového dokladu jsou uvedeny v § 45 odst.1 zákona o DPH. Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní úplatou. V případě opravného daňového dokladu při poskytování předplacených telekomunikačních služeb, zůstávají zachovány původní údaje platné před 1.4.2011 s ohledem na specifické podmínky samotného poskytování předplacených telekomunikačních služeb v praxi. Tento opravný daňový doklad neobsahuje evidenční číslo původního daňového dokladu. Konkrétní údaje jsou uvedeny v § 45 odst. 3 a 4 zákona o DPH.
3.5. Ilustrativní příklady 3.5.1 Oprava základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH Plátce na základě sjednaných dodacích podmínek obdržel od jiného plátce zboží dne 30.4. 2011 (tento den je datem uskutečnění zdanitelného plnění), kdy základ daně 200 000 Kč daň 40 000 Kč ------------------------celkem 240 000 Kč Dodavatel poskytl svému zákazníkovi na odebrané zboží po datu uskutečnění zdanitelného plnění, dne 2.5.2011 slevu ve výši 10 %. Řešení:
- 24 -
Plátce provede opravu podle § 42 zákona o DPH, protože se jedná o případ uvedený v odst. 1 písm. b), kde je poskytnuta sleva po dni uskutečnění zdanitelného plnění. Protože měl plátce povinnost vystavit daňový doklad při opravě základu daně a výše daně, vystaví opravný daňový doklad podle § 42 odst. 2 zákona o DPH. Opravný daňový doklad musí obsahovat náležitosti původního daňového dokladu podle §45 zákona o DPH, tj. základní údaje o dodavateli, o příjemci, evidenční číslo původního daňového dokladu a dále v daném případě
PROFEX 2/2011 základ daně - 20 000 Kč (200 000 – 20 000 = 180 000) daň - 4 000 Kč ( 40 000 – 4000 = 36 000) -------------------------------------------------------celkem - 24 000 Kč; - plátce má povinnost uvést důvod opravy základu daně a výše daně, v tomto případě uvede, že byla poskytnuta sleva ve výši 10 % po datu uskutečnění zdanitelného plnění.
Opravu plátce uvede do běžného daňového přiznaní za zdaňovací období, ve kterém byla oprava daně provedena. V případě, že byla oprava základu daně a výše daně provedena 2.5.2011 (poskytnuta sleva), bude tato změna promítnuta v daňovém přiznaní za zdaňovací období květen.
3.5.2 Chybně uplatněná sazba daně - oprava výše daně podle § 43 zákona o DPH Plátce uskutečnil zdanitelné plnění dne 15.4.2011 a vystavil daňový doklad, na který mimo jiné údaje uvedl základ daně 10 000,- Kč daň 2 000,- Kč --------------------------celkem 12 000,- Kč Po uskutečnění zdanitelného plnění, dne 1.6.2011, plátce zjistil, že uplatnil nesprávně základní sazbu daně místo snížené sazby daně. Řešení:
Plátce má možnost provést opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH, protože uplatnil chybně daň na výstupu a tím zvýšil svoji daňovou povinnost. Protože měl plátce povinnost vystavit daňový doklad, při opravě základu daně a výše daně vystaví opravný daňový doklad podle § 43 odst. 2 zákona o DPH. Opravný daňový doklad musí obsahovat mimo jiné údaje:
základ daně 0 (základ daně zůstává ve stejné výši, touto opravou se základ daně nemění) daň - 1000,- Kč (rozdíl mezi chybně uplatněnou daní a správně opravenou daní); plátce dále uvede důvod opravy, v daném případě, že byla chybně uvedena základní sazba daně místo snížené sazby daně.
Opravu chybně uvedené daně promítne do dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění, tj. 15.4.2011, tedy za měsíc duben.
3.5.3. Osoba, která není plátcem, uvedla na doklad daň - oprava výše daně podle § 43 zákona o DPH Osoba, která není plátcem, uskutečnila plnění dne 20.5.2011 pro plátce a uvedla na doklad mimo jiné údaje sazbu daně a výši daně základ daně 20 000,- Kč daň 2 000,- Kč -----------------------------celkem 22 000,- Kč Řešení:
- 25 -
V daném případě se jedná se o chybný postup, kdy osoba, která není plátcem, uvedla za uskutečněné plnění na doklad daň.
PROFEX 2/2011
Podle § 108 odst. 1 písm. k) zákona o DPH, osoba, která vystaví doklad a uvede na něm daň, má povinnost daň přiznat a zaplatit. I v tomto případě má od 1.4.2011 uvedená osoba možnost provést opravu výše daně. Osoba, která vystavila doklad a uvedla daň, vystaví opravný doklad, na němž mimo jiné údaje uvede
základ daně daň
0,- Kč - 2 000,- Kč
(opravou se základ daně nemění) ( rozdíl chybně uplatněné daně);
- důvod opravy.
Opravu chybně uvedené daně uvede do dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění, tj. ke dni 20.5.2011, tedy za měsíc květen.
4. OPRAVA VÝŠE DANĚ U POHLEDÁVEK ZA DLUŽNÍKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ Jedná se o nové ustanovení umožňující plátcům za zákonem stanovených podmínek opravit daň u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Informace Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení §44 a §46 - od 1. 4. 2011 Cílem informace je upozornit na možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (dále jen „oprava“). Příslušné ustanovení v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) je § 44 a s ním související § 46 zákona o DPH. Toto ustanovení zákona o DPH v praxi zjednodušeně znamená, že plátce, dodavatel (dále jen „věřitel“) má takto nárok na opravu výše daně na výstupu (tj. „vrácení“ odvedené DPH z uskutečněného zdanitelného plnění), pokud mu plátce, odběratel (dále jen „dlužník“) nezaplatil za dodané zboží (příp. nemovitost) nebo poskytnutou službu a insolvenční soud proti dlužníkovi zahájil a vede insolvenční řízení. Povinností dlužníka je odvést zpět původně uplatněný nárok na odpočet daně. Pohledávka vzniká datem uskutečnění zdanitelného plnění. Upozornění: Opravu je možné provést pouze u pohledávek věřitele, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a pohledávky, které vznikly z těchto plnění nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku dlužníka [§ 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)], doposud nezanikly. Možnost opravy se týká i pohledávek, které vznikly do 31. 3. 2011, tj. před nabytím účinnosti novely zákona o DPH od 1. dubna 2011 a splňují všechny zákonem stanovené podmínky (viz níže).
4.1. Podmínky pro možnost provedení opravy Toto opatření se použije jen při současném splnění několika podmínek (§ 44 odst. 1 zákona o DPH), které platí zároveň, a to:
věřiteli při uskutečnění zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň,
dlužník je v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku,
- 26 -
PROFEX 2/2011
pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku a doposud nezanikla,
věřitel přihlásil tuto pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku dlužníka, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,
věřitel a dlužník nejsou kapitálově spojenými osobami, osobami blízkými nebo osobami, které podnikají společně např. na základě smlouvy o sdružení,
věřitel doručil dlužníkovi opravný daňový doklad.
Pokud jsou uvedené podmínky současně splněny, může věřitel snížit daň na výstupu z uvedeného plnění. Opravu nelze provést, pokud:
od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, uplynuly více než 3 roky,
dlužník přestal být plátcem,
4.2. Uvedení opravy v daňovém přiznání Oprava se provede v řádném daňovém přiznání, ke kterému je nutné přiložit: kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých byla provedena oprava výše daně v tomto daňovém přiznání, a výpis z daňové evidence zachycující opravy provedené v tomto daňovém přiznání (§ 100 odst. 6 zákona o DPH). Provedením opravy se rozumí uvedení opravy výše daně: na výstupu na ř. 1 nebo 2 daňového přiznání u věřitele na vstupu na ř. 40 nebo 41 daňového přiznání u dlužníka. Na ř. 33 a 34 daňového přiznání se uvede hodnota opravy daně u věřitele zahrnutá do ř. 1 nebo 2, u dlužníka do ř. 40 nebo 41. Jedná se o doplňující údaje. Oprava výše daně se provádí v řádném daňovém přiznání. Dodatečné daňové přiznání se podává pouze v případě, kdy věřitel resp. dlužník zjistí, že v řádném daňovém přiznání neuvedl některé údaje o opravě výše daně za konkrétní plnění.
4.3. Výpočet opravované výše daně Daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o DPH. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy.
4.4. Daňový doklad při provedení opravy Náležitosti daňového dokladu při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení detailně upravuje § 46 zákona o DPH.
4.5. Povinnosti dlužníka Pokud provede věřitel opravu výše daně, je dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu upřijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky pro možnost opravy. - 27 -
PROFEX 2/2011
4.6. Postup v případě částečného nebo plného uspokojení pohledávky Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně, po opravě následně plně či částečně uspokojena (§ 44 odst. 6 zákona o DPH), vzniká věřiteli povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46 odst. 2 zákona o DPH do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. V případě uspokojení pohledávky se daň vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o DPH. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl doručen doklad s náležitostmi podle § 46 odst. 2 zákona o DPH.
4.7. Postup v případě postoupení pohledávky věřitelem Postoupí-li věřitel pohledávku ( § 44 odst. 7 zákona o DPH), u níž provedl opravu výše daně, je povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle § 44 odst. 6 zákona o DPH, a to ke dni, v němž k postoupení pohledávky došlo. Věřitel je povinen doručit dlužníkovi písemné oznámení, že k postoupení pohledávky došlo; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 zákona o DPH. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky.
4.8. Postup v případě zrušení registrace věřitele Při zrušení registrace je věřitel (§ 44 odst. 8 zákona o DPH) povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle § 44 odst. 6 zákona o DPH, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Věřitel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení registrace všem dlužníkům, kterým doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1 zákona o DPH; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 zákona o DPH. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o zrušení registrace věřitele.
4.9. Závěrečné poznámky Opravy výše daně se považují za samostatná zdanitelná plnění (§ 44 odst. 9 zákona o DPH), která jsou uskutečněna nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle § 46 zákona o DPH nebo oznámení podle § 46 odst. 8 zákona o DPH doručeny dlužníkovi. Zanikne- li věřitel s právním nástupcem, je opravu výše daně oprávněn provést i jeho právní nástupce (§ 44 odst. 10 zákona o DPH).
Změny připravované v programu Finance od verze 21.02.02 Připravovaný model bude k řešení evidence používat účetní doklady s odkazem na původní číslo daňového dokladu = číslo vystavené faktury, ze které budou při tisku získávány údaje pro splnění náležitostí dokladu podle §46/1. Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Typ daňového-účetního dokladu byl rozšířen o hodnotu:
PROFEX 2/2011 Zaúčtování opravy výše daně podle §44/1: Hodnota DPH 3435xx MD 648300 DAL <xx> podle sazby DPH. V případě §44 odst.(6) je pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle odstavce 1, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň. Zaúčtování výše daně z přijaté úplaty podle §44/6: Hodnota DPH 548300 MD 3435xx DAL <xx> podle sazby DPH. Součet daně podle sazeb pak program umístí do řádku 33: Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení - věřitel a to vždy absolutní hodnotě, neboť se jedná pouze informační údaj, který neovlivňuje daňovou povinnost na přiznání. Shrnutí: Soud, který rozhodne o řešení úpadku a může také korigovat výši pohledávky, ze které se stanoví daň shora podle §44. Teprve potom vzniká nárok nikoliv povinnost uplatnit snížení DPH na výstupu: 343MD/648DAL. Jestliže později dlužník alespoň částečně uhradí část pohledávky musí se DPH vrátit: 343MD/548DAL, protože každá nová skutečnost se kterou zákon spojuje povinnost opravenou daň nebo její část znovu přiznat a uhradit (tedy částečná či plná úhrada), je vždy nové zdanitelné plnění. Praktické použití: Je-li nastaven typ daňového-účetního dokladu na hodnotu:
- 29 -
Věcnou podstatou úpravy je, že podle §44 ZDPH se řeší opravy daně v případech, kdy k žádné chybě či úpravě vztahu mezi dodavatelem a odběratelem nedošlo. Z pozice plátcevěřitele dojde realizací opravy k následné "revokaci" dříve vzniklé povinnosti přiznat a odvést daň z uskutečněného zdanitelného plnění a tento následek opravy nastává s účinky "ex nunc", což je okamžik, od kterého nastávají účinky určité právní skutečnosti, zpravidla zasahující do existujícího právního vztahu, bez zpětné platnosti, platnost od nynějška. Ustanovení §44 ZDPH je vázáno výhradně na oblast dlužníků postižených úpadkovým právem. Hodnota vlastní pohledávky se však právně nemění a oprava DPH podle §44 ZDPH neovlivňuje hodnotu závazku dlužníka dle závazkového práva. Provedením opravy výše daně dochází na straně věřitele ke snížení daňové povinnosti na výstupu. V souladu s ustanoveními §44 zákona o DPH však při úhradě pohledávky, při jejím postoupení, zrušení jeho registrace či v některých dalších případech je věřitel povinen "vrácenou" DPH opětovně přiznat a zaplatit, respektive zvýšit svoji daňovou povinnost. Oprava výše daně na straně věřitele představuje ve většině případu pouze dočasné snížení daňové povinnosti. Oprava daně je dle zákona považována za samostatné zdanitelné plnění - tedy za samostatnou, a od okamžiku opravy, oddělenou operaci. Závazek vrátit opravou získané zdroje vzniká, nikoliv okamžikem provedení opravy výše daně, ale vzniká až okamžikem uhrazení konkrétní části závazku. Pokud věřitel v souladu s podmínkami danými ZDPH provede opravu daně, vzniká mu nárok na "vrácení" takto dotčené DPH. Jeho případný závazek k úhradě celkové DPH se tímto jednoznačně snižuje.
PROFEX 2/2011
Teprve přijetím úhrady pohledávky vzniká věřiteli povinnost provést další opravu DPH a v novém přiznání mu vznikne povinnost zaplatit z přijaté úhrady daň.
V případě, že nastanou nové skutečnosti, s nimiž zákon spojuje povinnost opravenou daň nebo její část znovu přiznat a uhradit, jde o vznik nové povinnosti k DPH, i když je vázán k dříve provedené opravě daně. Z tohoto důvodu ve smyslu ustanovení § 44 odst. 9 ZDPH se oprava výše daně podle předchozích odstavců považuje za samostatné zdanitelné plnění.
Informace : Účtování opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení §44 1. Z hlediska DPH tedy vrácená daň představuje u věřitele zdanitelný příjem zdaňovaný v základu daně z příjmu (není proto možno účetně zachytit opravu DPH prostřednictvím rozvahových úctu) a přitom uvedená operace nemůže současně vytvářet u věřitele "daňový" výdaj (náklad), tj. nelze např. v souvislosti s uvedeným výnosem současně účtovat o dohadné položce. 2. U dlužníka v dané souvislosti zaúčtovaný náklad bude považován za daňově uznatelný. Nastane-li u věřitele povinnost opravenou daň znovu přiznat, bude vzniklý náklad daňové uznatelný, neboť půjde o eliminaci v minulosti vzniklého zdanitelného příjmu. Současně u dlužníka vznikne zdanitelný příjem zdaňovaný v základu daně z příjmu. 3. Pokud není věřitel ochoten akceptovat dopady této operace do základu daně z příjmu, pak nemusí práva realizovat opravu DPH využít, protože provedení opravy DPH je realizací rozhodnutí věřitele-plátce, jde tedy o jeho právo a nikoliv povinnost. 4. Z hlediska účetních předpisů se jedná o případ výslovně neupravený právními předpisy v oblasti účetnictví. Pro správné zaúčtování je s ohledem na ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ve znění p.p.) rozhodující právní stav. Pokud je právní stav takový, že: a) oprava provedená podle § 44 ZDPH představuje primárně změnu práv a povinností v oblasti DPH, aniž by byl změněn dosavadní soukromoprávní vztah obchodních partneru související se zdanitelným plněním, b) nastanou-li nové skutečnosti s nimiž zákon spojuje povinnost opravenou daň nebo její část znovu přiznat a uhradit (tedy částečná či plná úhrada), jde o nové zdanitelné plnění, pak je nutno: - nárok na "vrácení" DPH u věřitele (oprava daně, snížení daně na výstupu) účtovat prostřednictvím příslušného úctu v účtové skupině <34-Zúčtování daní a dotací> souvztažně s příslušným účtem v účtové skupině <64-Jiné provozní výnosy>, - povinnost dlužníka z výše uvedeného titulu účtovat prostřednictvím příslušného úctu v účtové skupině <34-Zúčtování daní a dotací> souvztažně s příslušným účtem v účtové skupině <54Jiné provozní náklady>. - vznikne-li povinnost opravenou daň znovu přiznat a uhradit, u věřitele účtovat na účet nákladu v účtové skupině <54> souvztažně s účtem v účtové skupině <34>, - u dlužníka účtovat výnos v účtové skupině <64> souvztažně s účtem v účtové skupině <34>. Změna : Nové úcty pro DPH 343510 Oprava výše DPH 10% §44 věřitel u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. 343520 Oprava výše DPH 20% §44 věřitel u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Případně bez rozlišení sazby DPH - dle rozhodnutí účetní jednotky: 343500 Oprava výše DPH §44 věřitel u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. 648300 Oprava výše DPH §44 u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. 548300 Oprava výše DPH §44 u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Tyto úcty si doplňte sami do účtové osnovy jako nové.
- 30 -
PROFEX 2/2011
5. OSVOBOZENÍ OD DANĚ PŘI DOVOZU ZBOŽÍ V rámci novely je provedena změna a také upřesnění textu § 71 Osvobození při dovozu. Novelou došlo ke zpřísnění podmínek pro osvobození od daně při dovozu zboží do členské země, kdy je zboží následně dodáno do jiného členského státu, než do kterého se dovoz zboží uskutečnil Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně (tzv. celní režim 42) § 71g zákona o DPH – od 1. 4. 2011 Cílem informace je upozornit na upřesnění podmínek, za kterých je možné osvobodit od daně dovoz zboží, které je propuštěno do režimu volného oběhu s účinností od 1. 4. 2011. Implementací Směrnice Rady 2009/69/ES je v § 71g zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) upřesněno, že dovoz zboží, které je propuštěno do volného oběhu, je osvobozen od daně v případě, že se jedná o dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě a za podmínky, že dovezené zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. Osvobozeno od daně je také přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely ekonomické činnosti plátce v tomto jiném členském státě.
5.1. Podmínky pro osvobození od daně Plátce v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu poskytne celnímu orgánu: své daňové identifikační číslo nebo daňové identifikační číslo svého daňového zástupce, daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, které je uvedeno v písemném rozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu, své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, které je uvedeno v písemném rozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu, podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu.
5.2. Podklady Jako přílohu příslušného celního prohlášení předloží plátce podklady, kterými prokazuje dodání zboží do jiného členského státu a které vlastní ještě před uskutečněním dodání zboží. Jedná se o standardní doklady z obchodního styku jako jsou například objednávky zboží a přepravy, kontrakty, dodací listy, přepravní doklady apod.
5.3. Uvádění v celním prohlášení Plátce uvede do kolonky 44 písemného celního prohlášení (podávaného na tiskopisu JSD) své DIČ a současně DIČ osoby, která zboží v jiném členském státě pořizuje. Před své DIČ uvede kód „Y040“, před DIČ osoby, která zboží v jiném členském státě pořizuje, uvede kód „Y041“. - 31 -
PROFEX 2/2011 Je-li celní prohlášení podáváno elektronicky v systému e-dovoz, jsou údaje o DIČ součástí datových prvků v kolonkách č. 8 a č. 14 společně s dalšími identifikačními údaji o subjektech.
5.4. Povinnost uvedení v daňovém přiznání Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto režimu propuštěno.
5.5. Porušení podmínek pro osvobození od daně Pokud nejsou všechny podmínky pro osvobození od daně splněny, je plátce povinen za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno, přiznat daň. V případě porušení podmínek pro dovoz zboží osvobozený od daně je správcem daně příslušný finanční úřad. Ilustrativní příklad Plátce dovezl v dubnu 2011 zboží na základě smlouvy o dodání zboží se slovenským podnikatelem, který je na Slovensku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Při probíhajícím celním řízení předložil celnímu úřadu své daňové identifikační číslo, daňové identifikační číslo slovenského odběratele a smlouvu o dodání zboží. Slovenský podnikatel však odmítl zboží převzít a plátce se rozhodl, že zboží prodá v tuzemsku. Plátce je povinen za měsíc duben 2011 přiznat daň při dovozu zboží.
6. SOUHRNNÁ HLÁŠENÍ V souvislosti se změnami v novele zákona o DPH účinné od 1.4.2011 je také aktualizována informace týkající se podání souhrnného hlášení. Souhrnné hlášení bude i nadále možno podávat pouze v elektronické podobě, informace upřesňuje a doplňuje možnosti zasílání souhrnného hlášení i s ohledem na možnosti uvedené v daňovém řádu. Změna v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení § 102 - od 1. 4. 2011 Tato informace je aktualizací informace „Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010“ a jejím cílem je upozornit plátce na další možný způsob podávání souhrnného hlášení (dále jen „SH“), resp. následného souhrnného hlášení (dále jen „NSH“). Tato změna je součástí novely zákona o DPH 2011 (§ 102 odst. 2 zákona o DPH).
6.1. Podání SH přes aplikace EPO Vzhledem k tomu, že současná praxe ukázala, že povinnost plátce podávat SH (NSH) v eformě, v případě neexistence datové schránky výlučně se zaručeným elektronickým podpisem, znamená stále pro daňovou veřejnost zátěž, je nově s účinností od 1. dubna 2011 zavedena možnost (v souladu s daňovým řádem) podat SH (NSH) přes aplikaci Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO) na Daňovém portále české daňové správy bez uznávaného elektronického podpisu. Podmínkou je, že v případě tohoto podání má plátce povinnost zároveň doručit tzv. E-tiskopis, což je potvrzení o učiněném elektronickém podání bez elektronického podpisu (generovaný Aplikace EPO po podání) v písemné podobě s vlastnoručním podpisem osoby, která podání činí na místně příslušný FÚ, a to ve lhůtě pro podání SH jako takového, tj. max. 25. den daného měsíce, resp. čtvrtletí. Na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně (§ 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu) lze doručit datovou zprávu pouze ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (§ 72 odst. 3 daňového řádu), tj. XML. Není přípustné podání SH (NSH) e-mailem nebo ve formátu pdf.
- 32 -
PROFEX 2/2011
6.2. Shrnutí – možnosti podání SH v e-formě Jsou tedy tři možné způsoby podání SH (NSH) pro plátce: Formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy -> Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO). K podpisu elektronického podání prostřednictvím aplikace EPO lze použít pouze kvalifikovaný certifikát podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kvalifikovaný certifikát musí obsahovat podle § 11 takové údaje, aby osoba byla jednoznačně identifikovatelná. Pro tuto jednoznačnou identifikaci osoby je používán IK MPSV. Pokud elektronický podpis nesplňuje uvedené požadavky, není jej možné v aplikaci použít. Formou datové zprávy, která je odeslána prostřednictvím datové schránky (v tomto případě není nutné opatřovat podání uznávaným elektronickým podpisem), a to vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými Ministerstvem financí (Pokyn D-349). SH (NSH), které se podává formou datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky, musí být ve struktuře a tvaru XML. Pro vytvoření požadovaného "XML" souboru ve stanoveném tvaru a struktuře lze použít (Aplikace EPO). Formou datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy -> Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO), a to pouze ve formátu XML na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. V tomto případě má plátce povinnost zároveň doručit E-tiskopis v písemné podobě s vlastnoručním podpisem osoby, která podání činí na místně příslušný FÚ, a to ve lhůtě pro podání SH jako takového, tj. max. 25. den daného měsíce, resp. čtvrtletí.
7 . SKUPINOVÁ REGISTRACE Aktualizace informace ke skupinové registraci k 1. 4. 2011 Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), byl s účinností od 1. 1. 2008 zaveden institut skupinové registrace pro účely daně z přidané hodnoty ( viz Informace ke skupinové registraci - DPH ). Cílem aktualizace „Informace ke skupinové registraci“ je upozornit na změny v oblasti DPH u skupinové registrace, které nastaly v roce 2010 a 2011. Jedná se o změny, tj. vztahy mezi skupinou a jejími členy, které zavedením skupinové registrace v zákoně o DPH nebyly v první fázi zavedení tohoto institutu upraveny. Na základě praktických zkušeností a problémů, které se během fungování skupinové registrace objevily, bylo nanejvýše potřebné upravit vztahy mezi skupinou a jejími členy, se kterými bylo zahájeno insolvenční řízení. Tyto změny se promítly do jednotlivých ustanovení zákona o DPH.
7.1. Novela 2010 zákona o DPH (nabytí účinnosti dne 1. 1. 2010) 7.1.1 Vymezení skupiny pro účely DPH (§ 5a odst. 1 zákona o DPH) Člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdružení na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Jedná se o vyloučení možnosti člena skupiny být současně účastníkem sdružení na základě smlouvy o sdružení (§ 829 a násl. občanského zákoníku) nebo jiné obdobné smlouvy. Z hlediska přechodu z r. 2009 na r. 2010 zákon o DPH obsahuje přechodná ustanovení (Čl. II, bod 4 zákona č. 489/2009 Sb.) 7.1.2 Skupinová registrace § 95a odst. 5 zákona o DPH - 33 -
PROFEX 2/2011 V souvislosti s doplněním nového odstavce 3 § 106a (úprava ukončení členství ve skupině členovi, na kterého byl prohlášen úpadek resp. u kterého soud rozhodl o jeho úpadku) do novely, byl upraven i text tohoto odstavce, který řeší všechny způsoby zániku členství člena (členů) skupiny ve skupině nebo celé skupiny, a to jak na základě zrušení členství členů správcem daně nebo ze zákona. § 95a odst. 7 a 8 zákona o DPH V tomto případě se jednalo pouze o opravu chyby, a to doplněním lhůty 15 dnů pro podání přihlášky k registraci. 7.1.3 Zrušení a změna skupinové registrace (§ 106a odst. 3 zákona o DPH) Jednou ze zásadních změn, které byly do novely 2010 zákona o DPH zahrnuty, je doplnění nového odstavce 3 do § 106a. Je to úprava ukončení členství ve skupině členovi, na kterého byl prohlášen úpadek, resp. u kterého soud rozhodl o jeho úpadku. V tomto případě se jedná o zánik členství ve skupině ze zákona. Z hlediska přechodu z r. 2009 na r. 2010 zákon o DPH obsahuje přechodná ustanovení (Čl. II, bod 5 zákona č. 489/2009 Sb.)
7.2. Novela zákona o DPH s účinností od 1.4.2011 Touto novelou zákona o DPH byla provedena legislativní úprava, a to z důvodu možného prohlášení úpadku na některého člena skupiny, resp. u kterého soud rozhodl o jeho úpadku. Vzhledem ke skutečnosti, že členové skupiny jsou samostatnými hospodářskými jednotkami, byla potřeba v souvislosti s prohlášením úpadku u kteréhokoli člena skupiny rozdělit skupinu k tomuto okamžiku rovněž daňově a účetně, a to zrušením členství tohoto člena skupiny ze zákona. Důvodem bylo, aby mohly být v rámci insolvenčního řízení vypořádány daňové povinnosti jak skupiny, tak daňové povinnosti člena skupiny, vzniklé po rozhodnutí soudu o jeho úpadku. 7.2.1 Skupina (§ 5b odst. 2 zákona o DPH) Jedná se o zpřesnění a rozšíření odpovědnosti členů skupiny za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů na všechny případy zániku jejich členství ve skupině ze zákona (např. v případě úmrtí, zániku bez právního nástupce, tj. v případech, kdy daná osoba přestává být subjektem práva). 7.2.2 Zdaňovací období (§ 99 zákona o DPH – vložen nový odstavec 12) V souvislosti s prohlášením úpadku na člena skupiny je upraven i průběh zdaňovacíhoobdobí skupiny a bývalého člena skupiny, který je v úpadku. Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací období skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku. Dále je zdaňovacím obdobím skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, kalendářní měsíc. 7.2.3 Daňové přiznání a splatnost daně (§ 101 odst. 2 zákona o DPH) Tato změna má souvislost s § 99 zákona o DPH. Jedná se o povinnost podávání daňového přiznání (včetně lhůt), a to pro skupinu do rozhodnutí o úpadku, pro skupinu bez člena skupiny, který je v úpadku a samostatně pro člena skupiny, který je v úpadku po rozhodnutí o úpadku. Lhůta pro podání daňového přiznání skupiny za zdaňovací období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny, je 30 dnů od skončenízdaňovacího období. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání jak skupiny, tak člena v úpadku 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Ilustrativní příklad (§ 99 odst. 12 a § 101 odst. 2 zákona o DPH): Jeden z členů skupiny se dostal do finančních problémů a na základě rozhodnutí insolvenčního soudu tento člen skupiny obdržel rozhodnutí o úpadku, které nabylo účinnosti - 34 -
PROFEX 2/2011 dne 15. 5. 2011. Jak bude postupovat skupina a člen skupiny v úpadku? 15. 5. 2011 účinnost rozhodnutí o úpadku 1.5. – 14.5.2011 probíhající běžné zdaňovací období 30. 5. 2011* povinnost zvolit nového zastupujícího člena skupiny 13. 6. 2011 povinnost skupiny podat DAP za probíhající běžné období 15.5. - 31.5.2011 1. zdaňovací období, kdy je člen skupiny v úpadku 25. 6. 2011 povinnost skupiny podat DAP („bez člena skupin v úpadku“) přiznat a zaplatit daň za 1. zdaňovací období, kdy je člen skupiny v úpadku + povinnost člena skupiny v úpadku podat DAP za 1. zdaňovací období, kdy je člen skupiny v úpadku 1.6. – 30.6.2011 a pro další období – zdaňovací období je kalendářní měsíc, lhůta pro podání DAP jak skupiny tak člena v úpadku je 25 dnů od skončení zdaňovacího období *Pozn.: V případě, že by v úpadku byl zastupující člen skupiny, jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena (viz další bod).
7.2.4 Zrušení a změna skupinové registrace (106a zákona o DPH – vložen nový odst. 4) Jedná se o řešení situace, kdy zaniká účast ve skupině zastupujícímu členovi standardní cestou, úmrtím nebo kdy soud rozhodl o úpadku zastupujícího člena skupiny. Aby nevznikla situace, že správce daně nebude mít s kým komunikovat, tak v tomto případě členové skupiny jsou povinni zvolit nového zastupujícího člena, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku členství „původního“ zastupujícího člena ve skupině.
8. INFORMACE GFŘ K INSTITUTU RUČENÍ PODLE UST. §109 A § 109A ZÁKONA Č. 235/2004 SB. O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY, VE ZNĚNÍ PO NOVELE ZÁKONA OD 1. 4. 2011 č. j. 7688/11-3210-010165
8.1. Úvod Novela ZDPH provedená zákonem č. 47/2011Sb., s účinností od 1.4.2011 zavádí v ust. § 109 ZDPH zcela nový institut ručení za nezaplacenou daň. Zakotvení ručení do oblasti správy DPH má oporu a vychází z článku 205 Směrnice č. 2006/112/ES, ve znění pozdějších změn. V souladu s tímto ustanovením směrnice je i cílem zavedení předmětného institutu do českého ZDPH podpora činnosti správců daně v boji proti daňovým únikům.
8.2. Vznik ručitelského vztahu 8.2.1. Základní vymezení I pro ručení zakotvené v ust. § 109 ZDPH platí obecná východiska právní teorie. Tzn. že je institutem zajišťovacím a přistupuje k hlavnímu závazku. Má akcesorický charakter a proto je existenčně vázán na zajištěný hlavní závazek a sleduje jeho osud (rozsah ručení je odvozen od hlavního závazku; není-li stanoveno jinak (1) zaniká společně se závazkem hlavním). Dalším znakem ručení je jeho subsidiární povaha - realizace může nastoupit až v okamžiku, kdy dlužník nesplní svůj dluh (nebo jeho část), který je ručením zajištěn.Pro aplikaci je výchozím vymezení základních prvků ručitelského vztahu. Těmito jsou subjekt, předmět a obsah: Subjekt povinný – ručitel; ručitelem v daném případě je odběratel-plátce DPH, který přijal zdanitelné plnění uskutečněné v tuzemsku od jiného plátce, jenž záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění. Ručitelem je však pouze ten odběratel, který:
- 35 -
PROFEX 2/2011 - naplnil tzv. znalostní test ohledně neuhrazení daně či zasažení transakce podvodem (blíže viz dále ke skutkové podstatě ručení podle odst. 1 §109 ZDPH) a nebo - který bez ekonomického opodstatnění přijal zdanitelné plnění za cenu zjevně odchylnou od ceny obvyklé (skutková podstata ručení dle odst. 2 § 109 ZDPH) Subjekt oprávněný – správce daně, u něhož je nedoplatek evidován, resp. který je oprávněn vymáhat nedoplatek na DPH, k níž se vztahuje ručení Předmět = pohledávka resp. závazek zajištěný zákonným ručením. Ručením podle § 109 ZDPH je zajištěna DPH za konkrétní zdanitelné plnění uskutečněné mezi plátci v tuzemsku. Obsahem – je vlastní ručitelský závazek, tj. povinnost ručitele uhradit zajištěnou DPH za dlužníka v případě, že ji tento neuhradí. Rozsah (výše) ručení je omezen resp. dán do výše daně ze zdanitelného plnění. Povinnost ručitele se aktivuje na základě výzvy správce daně (postup ve smyslu ust. § 171 a § 172 daňového řádu). 8.2.2. Ručitelský vztah podle § 109 odst. 1 Podle ust. § 109 odst. 1 ZDPH ručí příjemce zdanitelného plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem tohoto plnění správci daně za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo předmětné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud v okamžiku uskutečnění plnění příjemce zdanitelného plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že * daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, * plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo * dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. Ručitelský vztah vzniká naplněním právě uvedených podmínek; vzniká tak již okamžikem uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž ke vzniku ručení postačí naplnění alespoň jedné ze skutečností specifikovaných pod písm. a) až c). Pojmy „věděl nebo vědět měl a mohl“ vyjadřují vnitřní psychický vztah příjemce zdanitelného plnění ke skutečnostem sub. a) až c). odst. 1 § 109 ZDPH. Jejich prostřednictvím je tedy vyjádřena míra zavinění. Z dikce zákona vyplývá, že z hlediska podmínek ručení dle § 109 ZDPH postačuje i zavinění nedbalostní, a to i v podobě nedbalosti nevědomé. Např. tedy nedostatek znalostí nutných k výkonu funkce nebo nedostatek času pro jejich uplatnění není možno uplatnit jako omluvitelný důvod pro nevynaložení péče řádného hospodáře, tj. že vědět měl a mohl; a v případě sporu pak důkazní břemeno nese daňový subjekt. 8.2.3. Ručitelský vztah z neobvyklé ceny (§ 109 odst.2 ZDPH) Druhá skutková podstata ručení podle § 109 ZDPH je postavena na předpokladu zasažení plnění daňovým únikem v případě obchodování za zjevně neobvyklou cenu bez ekonomického opodstatnění. Výrazně odlišná cena je i v evropském právu akceptována jako indikátor podvodného jednání. Ve smyslu odst.2 § 109 ZDPH příjemce ručí za nezaplacenou DPH z jím přijatého zdanitelného plnění pokud úplata za toto plnění je bez ekonomického opodstatnění zjevně odchylná od ceny obvyklé. Výchozím pro vznik tohoto ručitelského vztahu je tedy závěr o tom, že sjednaná úplata za plnění byla zcela zjevně odchylná od ceny obvyklé a o tom, že takováto zjevně odchylná úplata nebyla ekonomicky opodstatněna. 8.2.3.1 Cena obvyklá Při stanovení ceny obvyklé správce daně vychází z ust. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení považuje za cenu obvyklou cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného či obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Přitom je nutno zohlednit individuální okolnosti daného případu, které mohou mít na cenu - 36 -
PROFEX 2/2011 vliv. Do výše obvyklé ceny se však nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu (př. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit, omezení hospodářské soutěže v daném odvětví), vliv osobních poměrů prodávajícího a kupujícího (př. vztahy majetkové ekonomická či kapitálová závislost, rodinné nebo jiné osobní vztahy - personální závislost) nebo též vliv zvláštní obliby (tj. zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim, např. citový vztah k předmětu plnění). Cenu obvyklou lze zjistit analýzou sjednaných cen v segmentu trhu srovnatelného majetku nebo služby v daném místě a čase. 8.2.4. Eliminace rizik ručení - zvláštní způsob zajištění daně Příjemce zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku se v důsledku ustanovení § 109 ZDPH ocitá v pozici potencionálního ručitele. Riziko nesoucí v sobě posledně zmíněné ustanovení a už i jen to, že by mohl být vystaven „zkoumání“ ze strany správce daně ohledně možné aplikace ručení, dovoluje zcela eliminovat institut zakotvený v novém ust. § 109a ZDPH. Zde upravený zvláštní způsob zajištění daně v podstatě říká, že příjemce, který uhradí správci daně za poskytovatele DPH z uskutečněného zdanitelného plnění, se ve vztahu k tomuto plnění nikdy nemůže dostat do postavení ručitele podle § 109 ZDPH. 8.2.4.1. Úhrada daně příjemcem plnění podle § 109a ZDPH Příjemce zdanitelného plnění, který dosud ve vztahu k určitému zdanitelnému plnění nebyl vyzván jako ručitel dle § 109 ZDPH, může (2) daň z takového zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele. Úhradu ovšem musí provést na osobní depozitní účet vedený u místně příslušného správce daně poskytovatele zdanitelného plnění a identifikovat jí. Ve vztahu k dani z takto dotčeného plnění nelze pak aplikovat ručení. Úhrada se totiž použije primárně na úhradu daně z tohoto plnění. Pozn.: Oprava výše daně, k níž se vztahuje platba provedená příjemcem zdanitelného plnění za poskytovatele, ani neuznání odpočtu příjemci z tohoto zdanitelného plnění, není důvodem pro vrácení úhrady provedené příjemcem dobrovolně ve smyslu ust. § 109a ZDPH (3). 8.2.4.2. Identifikace úhrady Prvořadé je směřování platby příjemcem zdanitelného plnění na správný účet: Platba musí být vždy směřována na depozitní účet správce daně poskytovatele zdanitelného plnění s předčíslím 80039, matrikou finančního úřadu a kódem banky 0710. Matriky finančních úřadů jsou uvedeny na internetových stránkách České daňové správy v nabídce Placení daní. Příklady správného označení účtů ve tvaru předčíslí-matrika/kód banky: 80039-7629311/0710 - depozitní účet Finančního úřadu v Plzni 80039-7625011/0710 – depozitní účet Finančního úřadu pro Prahu 1. Úhrada příjemcem za poskytovatele musí být dále řádně identifikována, přičemž v ust. § 109a odst. 2 písm. a) až d) ZDPH jsou stanoveny údaje, které mají být pro správnou identifikaci uvedeny.
identifikace poskytovatele zdanitelného plnění daň, na kterou je úhrada určena identifikaci příjemce zdanitelného plnění den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění Příjemce zdanitelného plnění uvede při bezhotovostním platebním styku na příkaze k úhradě nebo při hotovostní platbě přes Českou poštu na poštovní poukázce A následující údaje: Účet příjemce platby (ve prospěch účtu) = účet správce daně poskytovatele zdanitelného plnění s předčíslím 80039 – viz písm. b) a výše uvedený vzor.
- 37 -
PROFEX 2/2011 Variabilní symbol = kmenová část DIČ (daňové identifikační číslo) poskytovatele zdanitelného plnění (tj. identifikační číslo, rodné číslo nebo vlastní identifikátor přidělený správcem daně) – viz písm. a). Specifický symbol = kmenová část (svého) DIČ příjemce zdanitelného plnění – viz písm. c). Ve zprávě pro příjemce uvede informace z písm. d): - den uskutečnění zdanitelného plnění ve tvaru: DD/MM/RRRR−P nebo - den přijetí úplaty ve tvaru: DD/MM/RRRR−U. Konstantní symbol při bezhotovostní platbě 1148 nebo 1149 při hotovostní platbě. V případě platby v hotovosti na pokladně správce daně se platba přijme na DP 9 (depozitní DP k účtu s předčíslím 80039). Do variabilního symbolu se uvede kmenová část DIČ poskytovatele zdanitelného plnění a informace obsažené pod písm. c) a d) se uvedou v poznámce platby hotovosti ve tvaru: „kmenová část DIČ příjemce zdanitelného plnění, DD/MM/RRRR−P nebo DD/MM/RRRR−U“. V případě, že příjemce plnění neuvede údaj pod písm. d) - tj. den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem, je za tento den považován den přijetí platby správcem daně. 8.2.4.3. Použití úhrady Příjemce plnění může provést úhradu ve smyslu ust. § 109a ZDPH v zásadě kdykoli, vyjma případu, že již byl vyzván k úhradě jako ručitel (potom již totiž hradí jako ručitel). Úhrada provedená podle § 109a ZDPH na osobní depozitní účet poskytovatele se použije na úhradu daně, které se týká. Z osobního depozitního účtu poskytovatele se příjemcem provedená úhrada vždy převede na osobní daňový účet DPH poskytovatele. Převod se provede ke dni splatnosti daně za zdaňovací období, do kterého spadá platbou dotčené zdanitelné plnění. To platí v případě, že k úhradě došlo v den popř. před splatnosti této daně. Pokud by však byla úhrada učiněna na osobní depozitní účet poskytovatele zdanitelného plnění později než vznikla jeho daňová povinnost, převede se úhrada na osobní daňový účet ke dni platby na osobním depozitním účtu. Úhrada provedená příjemcem plnění se převede na osobní daňový účet poskytovatele i v případě, že daň z dotčeného zdanitelného plnění byla již zcela nebo částečně uhrazena (typicky např. v případě, že by tuto daňovou povinnost pokryly odpočty daně na vstupu). Převedená částka se pak použije jako běžná úhrada daně (DPH) na osobním daňovém účtu poskytovatele. Případně vzniklý přeplatek na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění (na základě testu vratitelnosti podle daňového řádu) správce daně vrátí na základě žádosti poskytovateli zdanitelného plnění.
8.3. Závěrem Správce daně může ručení aplikovat na případy, kdy ručitelský vztah vznikl za účinnosti tohoto znění zákona (rozhodující je tedy datum uskutečnění předmětného zdanitelného plnění). Aplikace ručitelského vztahu nemění dosavadní postupy správce daně při řešení daňových úniků, kde v závislosti na okolnostech konkrétního případu půjde např. o postup ve smyslu judikatury Evropského soudního dvora ESD C-354/03, C-355/03 a C-484/03 a C-439/04 a C-440/04, případně rozsudek ESD C-255/02 pokud se jedná o zneužití práva. V takových případech může správce daně odmítnout uznat uplatňovaný nárok na odpočet daně. (1)
- (např. viz. ust. § 171 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů -dále jen daňový řád) - jde o možnost, nikoli povinnost zajištění (3) - řešení dopadů souvisejících s případnými změnami dotčené daňové povinnosti (oprava, neuznání odpočtu) je záležitostí vztahu poskytovatele a příjemce a je na nich, jak tento dopad vzájemně vypořádají. (2)
- 38 -
PROFEX 2/2011 Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti Pozn.: Tyto kódy a názvy jsou součástí číselníku v programu Finance, nelze je měnit. Číselný kód Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Název zboží 2618 00 00 Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli 2619 00 Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli 2620 Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny 3915 Odpady, úlomky a odřezky z plastů 4004 00 00 Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich 4707 Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět) 6310 Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání 7001 00 10 Skleněné střepy a jiné skleněné odpady 7112 Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů 7204 Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech 7404 00 Měděný odpad a šrot 7503 00 Niklový odpad a šrot 7602 00 Hliníkový odpad a šrot 7802 00 00 Olověný odpad a šrot 7902 00 00 Zinkový odpad a šrot 8002 00 00 Cínový odpad a šrot 8101 97 00 Odpad a šrot z wolframu 8102 97 00 Odpad a šrot z molybdenu 8103 30 00 Odpad a šrot z tantalu 8104 20 00 Odpad a šrot z hořčíku 8105 30 00 Odpad a šrot z kobaltu ex 8106 00 10 Odpad a šrot z bismutu 8107 30 00 Odpad a šrot z kadmia 8108 30 00 Odpad a šrot z titanu 8109 30 00 Odpad a šrot ze zirkonia 8110 20 00 Odpad a šrot z antimonu 8111 00 19 Odpad a šrot z manganu 8112 13 00 Odpad a šrot z berylia 8112 22 00 Odpad a šrot z chromu 8112 52 00 Odpad a šrot z thallia 8112 92 21 Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania 8113 00 40 Odpad a šrot z cermetů 8548 10 Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory. Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010. Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.
- 39 -
PROFEX 2/2011
- 40 -