Časopis pro uživatele programů ZEIS

Časopis pro uživatele programů

ZEIS

OBSAH 1. MZDY

1

1.1. Zákoník práce 1.1.1. Technická novela zákoníku práce 1.1.2. Zvýšení redukčních hranic pro náhradu při pracovní neschopnosti 1.2. Zákon o zaměstnanosti 1.3. Úprava nezabavitelných částek pro účely srážek 1.4. Úprava sazeb stravného a průměrných cen PHM 1.5. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě 1.6. Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev

1 1 2 2 4 5 6 6

1.7. Oznámení o plnění povinného podílu OZP 1.8. Úprava náhrady za ztrátu na výdělku

6 8 9

2. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 2.1. Sazby pojistného v roce 2011 2.2. OSVČ 2.3. Maximální vyměřovací základ

3. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 3.1. Výše nemocenského 3.2. Počátek poskytování nemocenského 3.3. Výše dávek nemocenského pojištění

4. DAŇ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 4.1. Novely ze zákona č. 346/2010 Sb. pro mzdovou účtárnu 4.2. Zaokrouhlování daně v roce 2011 4.3. Tiskopisy za zdaňovací období 2010 a pro zdaňovací období 2011 4.3.1. Tiskopisy Vyúčtování za rok včetně pokynů a příloh 4.3.2. Vzor vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti 4.3.3. Platné tiskopisy pro rok 2011

5. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA 6. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 6.1. Nařízení vlády č. 281/2010 Sb. o zvýšení důchodů v roce 2011 6.2. Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. o stanovení všeobecného vyměřovacího základu 6.2.1. Dopad nového VVZ a koeficientu do dalších zákonů

7. RŮZNÉ 7.1. Stanovisko MPSV k výpočtu průměrného čistého výdělku pro úřad práce a na zápočtový list 7.2. Stanovení dovolené v zemědělském podniku v návaznosti na kol. smlouvu vyššího stupně 7.3. Postup provedení roční závěrky v modulu MZDY 7.4. Příloha - Postup vyúčtování zálohové daně

Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: [email protected] © PROFEX AM, spol. s r.o., 2011, vyšlo 16. ledna 2011

9 10 10 11 11 11 11 12 12 17 17 18 19 19 22 23 23 23 23 24 24 25 26 30

PROFEX 1/2011

1. MZDY Ing. Ivana Helena Plavecká, hlavní metodiky MZDY-ZEIS, [email protected]

1.1. ZÁKONÍK PRÁCE 1.1.1. Technická novela zákoníku práce U zákoníku práce se jedná o technickou novelu, která reaguje na změny v zákonu o nemocenském pojištění a na požadavky šetření ve státní správě. ●

V § 66 odst. 1 se doplnilo, že zaměstnavatel nebude moci zrušit pracovní poměr ve zkušební době v období od 1. 1. 2011 do 31.12.2013, a to v době prvních 21 kal. dnů pracovní neschopnosti. Toto přinese zaměstnavatelům další více náklady na ukončení pracovního poměru ve zkušební době, zvláště v případě, kdy budou dávat oznámení o zrušení ve zkušební době alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

●

V § 77 se vložil nový odstavec 1, který zní: Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

●

V § 123 se mění odst. 5, který zní „Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních“. Z tohoto nového textu vyplývá, že platových stupňů už nemusí být dvanáct, ale může jich být i méně.

●

Podle změněného písm. f) § 123 odst. 6 stanoví vláda nařízením „okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy nebo se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat“. Toto nařízení vlády je v současné době v připomínkovém řízení a mělo by být vyhlášeno do konce letošního roku.

●

V § 192 odst. 1 se vložilo, že náhrada mzdy se bude v období 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 poskytovat v době prvních 21 kalendářních dnů. Dále se za slůvko plat vložilo „nebo mzda“, z čehož vyplývá, že náhrada mzdy přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se plat nebo mzda nekrátí. Tím se pokrylo poskytování náhrady mzdy u zaměstnanců, kterým je poskytována nekrácená mzda za svátek (§ 348 odst. 1 písm. d).

Podle přechodného ustanovení se náhrada mzdy v případě, že pracovní neschopnost vznikla před 1. lednem 2011 a trvá i v roce 2011 poskytne za 14 kalendářních dnů. Stejně tak není možno zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 kal. dnů PN, pokud PN přechází z roku 2010 do roku 2011. Pokud bude náhrada mzdy přecházet z roku 2010 do roku 2011, provede se výpočet náhrady mzdy v lednu 2011 se zvýšenými redukčními hranicemi a zároveň se bude vycházet z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného ze IV. čtvrtletí 2010. Pořizujte pracovní neschopnost až po provedení 4.3. Roční uzávěrka za rok 2010, která redukovaný průměrný výdělek pro I. čtvrtletí roku 2011 přepočte na nové redukční hranice. Při pořízení pokračování pracovní neschopnosti v roce 2011, která přechází z roku 2010, použijete jako obvykle klávesy Shift_F5, pokračování dopočte náhradu maximálně do 14 kalendářních dnů. Pro pořízení nemoci, která vznikla v roce 2011, použijete klávesu F5, pak se otevře formulář s délkou náhrady maximálně 21 kalendářních dnů. -1-

PROFEX 1/2011

1.1.2. Zvýšení redukčních hranic pro náhradu při PN NV č. 283/2010 Sb., kterým se vyhlašuje VVZ a koeficient pro jeho přepočet za rok 2009, ovlivňuje rovněž výpočet redukovaného průměrného výdělku pro náhradu mzdy po dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (§ 192 odst. 2) pro I. čtvrtletí roku 2011prostřednictvím redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění (viz Sdělení MPSV č. 293/2010 Sb.). V roce 2011 platí pro výpočet redukovaného průměru (viz 6.3.1. Přepínače – Průměry sociální – Redukční hranice) Redukční hranice Výše v Kč Výpočet první 144,38 (825 x 0,175) druhá 216,48 (1237 x 0,175) třetí 432,95 (2474 x 0,175)  k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Započtené % 90 60 30

Redukovaný průměr (RPN) přepočte roční uzávěrka pro účely výpočtu náhrady mzdy při pracovní neschopnosti v prvním čtvrtletí 2011 dle nových redukčních hranic po spuštění menu 4.3. Uzavření roku 2010. Tento RPN je rovněž uveden v sestavě 3.6.5. Průměry, pokud si v období zpracování 01/11 zadáte před zpracováním sestavy rozhodné období od 10/10 do 12/10. Při nemoci od 1.1.2011 do konce ledna, nemoc pokračuje: Průběh

Kalendářní dny

Pracovní dny

Hodiny

5

3

24

Do 21 kalendářních dnů

16

12

96

Nad 21 kalendářních dnů

10

6

48

Celkem

31

21

168

První 3 pracovní dny *



včetně placeného svátku

Problémy se zaokrouhlováním jsou při redukci průměrného hodinového výdělku a při jednotlivých krocích výpočtu náhrady mzdy, protože toto zákoník práce neřeší. MPSV doporučuje, aby při redukci PHV zjištěné dílčí částky 90 %, 60 % a 30 % byly vypočteny s přesností na čtyři desetinná místa. Pro redukovaný průměrný výdělek pro náhradu (RPN) lze analogicky použít § 192 odst. 2 ZP, tj. zaokrouhlování na haléře směrem nahoru. Díky různým možnostem zaokrouhlování může docházet k haléřovým rozdílům při výpočtu náhrady mzdy, které by ale měly být tolerovány. Důležité je, že náhrada mzdy bude zaokrouhlena na celé koruny směrem nahoru až v rámci jejího zúčtování za kalendářní měsíc a nikoliv již v průběhu výpočtu. Podle ustanovení § 142 odst. 2 ZP se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru a podle § 144 ZP se při výplatě náhrady mzdy postupuje obdobně.

1.2. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Změny zákonem č. 347/2010 Sb. v zákonu o zaměstnanosti zpřísňují podmínky při pobírání podpory v nezaměstnanosti. Jedná se zejména o tyto změny

-2-



vyloučení možnosti výkonu tzv. „nekolidujícího zaměstnání“ (§ 25 odst. 3 - příjem do 4000 Kč) s poskytováním podpory (§ 39 odst. 2 nové písm. d), § 44 odst. 3), ale podpůrčí doba se o tento měsíc nezkrátí (tj. bude maximálně 5, 8 nebo 11 měsíců podle věku uchazeče) (§ 46 nové písm. b)).



v případě, že uchazeč neoznámí Úřadu práce výkon této činnosti nebo nedoloží výši měsíčního výdělku, bude vyřazen z evidence uchazečů (§ 30 odst. 1 nové písm. b)).



pokud obdržel uchazeč odstupné (odbytné nebo odchodné), poskytne se podpora až

PROFEX 1/2011 po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Doba se určí podle násobků průměrného výdělku, kterým byla stanovena výše odstupného. Pokud dostal zaměstnanec 4násobek odstupného, náleží podpora až po 4 měsících. Tímto ustanovením není dotčeno poskytování podpory po celkovou podpůrčí dobu (5, 8 nebo 11 měsíců), ale až po uplynutí příslušných měsíců pobírání odstupného (nový § 44a). 

když uchazeč před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, náleží podpora po celou dobu jejího pobírání ve výši 45% průměrného výdělku (§ 50 odst. 3).

Po dobu 2 měsíců bude pobírat o 20% méně a po dobu dalších 2 měsíců o 5% méně a až od 5 měsíce pobírání podpory by měl stejně. Vážné důvody se posuzují podle § 5 písm. c) zákona c) vážnými důvody spočívajícími v: 1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, 2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, 3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, 4. místě, výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, 5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,(NOVÝ – okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu zdravotního stavu dle lékařského posudku nebo nevyplacení mzdy za předchozí období do 15 dnů po termínu splatnosti) 6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo 7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele. Vážné důvody musí zaměstnanec úřadu práce hodnověrně prokázat ve správním řízení Pokud skončí zaměstnanec dohodou pro nadbytečnosti s odstupným, není toto považováno za vážný důvod (není to uvedeno v § 5 písm. c), ale hlavním důvodem skončení je i v tomto případě výpověď ze strany zaměstnavatele a v dohodě je rovněž uvedena, jako důvod skončení pracovního poměru, organizační změna. Takže v tomto případě by neměl Úřad práce posuzovat skončení pracovního poměru jako dohodu, ale jako výpověď ze strany zaměstnavatele. Doslovně je uvedeno v tiskové zprávě MPSV: Podpora v nezaměstnanosti nebude nově poskytována také tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné – podpůrčí doba pro PvN se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její začátek na dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.

a) pokud zaměstnanec sám skončí pracovní poměr ve zkušební době, nebude mu náležet podpora v nezaměstnanosti v plné výši, pokud ke zrušení nedošlo z vážných důvodů. b) naopak plnou výši podpory zaměstnanec obdrží v případě skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. c) snížení podpory neplatí v případě, že zaměstnanec ukončil ve stejný den alespoň jedno zaměstnání z vážných důvodů dle § 5 písm. c) nebo zahájí samostatnou výdělečnou činnost, kterou pak ukončí a stane se uchazečem o zaměstnání. 

-3-

Tomu, kdo začne podnikat po ztrátě zaměstnání, se bude moci navíc poskytnout tzv. „překlenovací příspěvek“ (§ 114).

PROFEX 1/2011 Překlenovací příspěvek náleží po dobu 5 měsíců ve výši 0,25násobku průměrné mzdy v NH. Skutečná výše = 23324*0,25= 5831 Kč, který se bude poskytovat jednorázově (podmínkou je uzavření dohody o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa). 

přechodná ustanovení



a) řízení o podpoře v nezaměstnanosti a řízení o vyřazení z evidence, které započalo v roce 2010 a nebylo dokončeno do 31. 12. 2010, se dokončí podle znění zákona do 31. 12. 2010.

Zaměstnanci, který se zaregistroval na Úřadu práce do 31. 12. 2010, bude se jeho žádost posuzovat podle předpisů platných do tohoto data. Např. zaměstnanec, který skončil pracovní poměr dohodou dne 27. 12. 2010 a bylo mu vyplaceno odstupné ve výši 3násobku průměrného výdělku, se musel přihlásit do 31. 12. 2010 na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V tomto případě mu bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti ode dne, kdy se zaregistroval, a to ve výši 65% za 2 měsíce, 50% za další 2 měsíce a teprve od 5-tého měsíce pobírání ve výši 45%. K vyplacenému odstupnému se v tomto případě nepřihlíží Uchazeči o zaměstnání, který skončil zaměstnání výpovědí ze strany zaměstnavatele s odstupným k 31. 12. 2010 a zaregistroval se na Úřadu práce v lednu 2011, bude náležet podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí počtu měsíců, za které obdržel odstupné. 

b) nekolidující zaměstnání zastaví výplatu podpory až u žádostí po nabytí účinnosti novely ( tj. po 31. 12. 2010). Tzn., že zaměstnanci, který má sjednáno nekolidující zaměstnání od 1. 11. 2010, nebude zastavena výplata podpory v nezaměstnanosti.

1.3. ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK Podle NV č. 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije - částka ŽM jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., která se pro rok 2011 nemění, tzn., že zůstává ve výši 3126 Kč. - částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel, která se pro rok 2011 mění NV č. 414/2010 Sb. na 4863 Kč (dosud 4597 Kč) Součet těchto částek činí 7989 Kč, což je částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Zvýšení nezabavitelných částek pro rok 2011: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému, je součet  základní částky na osobu povinného 5326 Kč (2/3 z (3126+4863=7989), dosud to bylo 5148,67 Kč,  násobku počtu osob, kterým je povinen poskytovat obživu a základní částky 1331,50 Kč (5326:4), dosud to bylo 1287,17 Kč. Příklad: Povinný je ženatý a má dvě děti. Základní částka: 5326+(3x1331,5)=9320,5 Kč, zaokrouhleno na 9321 Kč. Vlastní výpočet srážky ze mzdy se provede takto: 1. Od základu pro exekuce (zpravidla čistá mzda) se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému. 2. Rozdíl se porovná s částkou 7989 Kč. 3. Částka přesahující hodnotu 7989 Kč se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých. 4. Pokud je částka rovna nebo nižší než 7989 Kč, zaokrouhlí se na částku dělitelnou třemi -4-

PROFEX 1/2011 směrem dolu. Jedna třetina z této částky činí 2663 Kč (dosud 2574 Kč). a) Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny (5326 Kč) a vše, co je nad 7989 Kč. b) Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina(2663) a vše, co je nad 7989 Kč. Zaměstnanec má přednostní pohledávku a je sám Doplatek= základní nesrazitelná částka 5326 + třetí třetina ze zbytku čisté mzdy = max. 5326+2663 Kč tj. 7989 Kč. Dosud zbylo pouze 7724 Kč. Tyto hodnoty platí od 1.1.2011, proto se zvýší základní částky a mez pro srážky bez omezení až za výplatní období, které započalo po tomto datu, tj. při výpočtu srážek ze mzdy až z výplaty za období 01/11. Při srážkách v období 12/10 se použily ještě nezabavitelné částky původní.

1.4. ÚPRAVA SAZEB STRAVNÉHO A PRŮMĚRNÝCH CEN PHM pro účely poskytování cestovních náhrad. Vyhláškou č. 350/2010 Sb. se mění sazby zahraničního stravného pro rok 2011. Jejich výši pro jednotlivé státy najdete v příloze zákona a na webu www.alexoft.cz – Ke stažení – Mzdy - Ostatní – Přílohy zákonů. Vyhláškou č. 377/2010 Sb. se stanoví sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví se průměrná cena pohonných hmot takto: Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u a. ) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč b. ) osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč Sazby stravného při tuzemských pracovních cestách zaměstnanců se pro rok 2011 mění tak, že v podnikatelské sféře činí podle § 163 odst. 1 ZP nejméně   

63 Kč při pracovní cestě 5 až 12 hodin 95 Kč při pracovní cestě 12 až 18 hodin 149 Kč při pracovní cestě nad 18 hodin

Ve státní správě se mění rozpětí pro stravné podle § 176 odst.1 zákoníku práce v jednotlivých pásmech: ● ● ●

63 až 74 Kč při pracovní cestě 5 až 12 hodin 95 až 114 Kč při pracovní cestě 12 až 18 hodin 149 až 178 Kč při pracovní cestě nad 18 hodin

Do horní hranice těchto pásem není stravné předmětem daně z příjmů u všech skupin zaměstnanců, tzn., že horní hranice uvedená u státní správy platí i pro podnikatelskou sféru, kde lze do této hranice zvýšit stravné, aniž by se z něj u zaměstnance odváděla obě pojištění a daň z příjmů.

Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 zákoníku práce činí    

31,40 K 31,60 K 33,40 K 30,80 K

u benzinu automobilového 91 oktan (dosud 28,50 K ) u benzinu automobilového 95 oktan (dosud 28,70 K ) u benzinu automobilového 98 oktan ) dosud 30,70 K ) u motorové nafty (dosud 27,20 K ).

Tyto sazby se použijí u zaměstnance, který neprokáže cenu pohonné hmoty dokladem o čerpání.

-5-

PROFEX 1/2011

1.5. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 381/2010 SB. SE MĚNÍ NV Č. 564/2006 SB. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které obsahuje tyto nejdůležitější změny, které platí od. 1. 1. 2011: 

V § 3 se vkládá nový odst. 3,

který stanovuje, že pokud zaměstnanec nedosáhl potřebného vzdělání, může ho zaměstnavatel výjimečně zařadit na dobu 4 roků a pokud se během tohoto výjimečného zařazení osvědčil, i na dobu delší než 4 roky. To, že musel zaměstnanec začít studovat nebo být starší než 50 let je z NV vypuštěno. Podle přechodného ustanovení NV 381/2010 Sb., pokud byli zaměstnanci výjimečně zařazení před 1. 1. 2011, posuzuje se doba a podmínky pro výjimečné zařazení těchto zaměstnanců podle změněného odst. 3 § 3, tj. může se zařadit i na dobu delší než 4 roky. 1. V § 5 se doplňují odst. 4 a 5, které zavádějí samostatné stupnice platových tarifů pro pedagogické pracovníky. Nové platové stupnice pro pedagogy mají pouze 5 platových stupňů a jsou uvedeny v Přílohách č. 4 a 5 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. 1. Mění se § 6 - Zvláštní způsob určení platového tarifu, kdy zaměstnavatel může stanovit plat v příslušné platové třídě bez ohledu na délku započitatelné praxe. Tento způsob určení platového tarifu není možno použít u pedagogických pracovníků, kteří musí být zařazení vždy podle § odst. 4 resp. 5 tohoto nařízení. 1. Vkládá se nový § 6a - smluvní plat, který upravuje podmínky sjednání smluvního platu: nebudou se poskytovat žádné další složky platu (tj. ani za práci ve svátek, v noci nebo v sobotu a neděli) a poskytnout navíc se mohou pouze odměny. a. V závěrečných ustanoveních se ruší NV 447/2000 Sb. o způsobu usměrňování prostředků vynakládaných na platy

1.6. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 375/2010 SB., KTERÝM SE MĚNÍ NV Č. 37/2003 SB. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev v obcích, krajích a hlavním městě Praze. Tabulku s novou výší měsíční odměny členům zastupitelstev v obcích najdete v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 37/2003 Sb. Ke změně dochází také při výpočtu odměny, kde se celková odměna zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru (dosud se zaokrouhlovalo na celé desetikoruny). Dále se do NV doplnilo upřesnění, že „měsíční odměna členům zastupitelstev nenáleží ode dne následujícího po dni, kdy jim zanikl mandát, anebo byli odvoláni z funkce nebo se vzdali funkce, za jejíž výkon jim byla odměna vyplácena“.

1.7. OZNÁMENÍ O PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OZP Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon“), uložena povinnost do 15. února oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

-6-

PROFEX 1/2011 Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny, tzn. i hodiny odpracované přesčas, zaměstnanci v pracovním poměru, včetně zaměstnanců pracujících na místech obsazovaných jmenováním. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny: 

odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona nevztahuje (§ 147 zákona - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie a báňští inspektoři),



odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny: ●

v důsledku čerpání dovolené na zotavenou

●

v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské

●

z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele

●

z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti

●

v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné.

Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se nezapočítávají: 

doby pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění



doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená).

Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se provádí na dvě platná desetinná místa. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, rovněž s přesností na dvě platná desetinná místa. K části B: Bod 1: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz K části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby částečně invalidní a osoby zdravotně znevýhodněné), a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výpočet se provede na dvě platná desetinná místa. -7-

PROFEX 1/2011 Bod 2: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2010, tj. částkou 163 268 Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období a byly zaplaceny nejdéle do 15. 2. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením (provedený na dvě platná desetinná místa), které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek. Bod 3: Počet zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěný podle bodu 1 se sečte s počtem zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěným podle bodu 2. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2010 činí 23 324 Kč (Sdělení MPSV č. 390/2010 Sb.). Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 58310 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 58 310 Kč a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. Při plnění povinného podílu tzv. „náhradním plněním“ (tj. odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením), je třeba odebrat výrobky nebo služby za 163268 Kč (23324x7), aby byla naplněna jedna osoba se ZP. Formulář najdete na adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/oznamenioplneni V modulu Mzdy v období 12/10 jako obvykle najdete formulář pro naplnění a tisk v menu 3.4.5.1. Oznámení o plnění povinného podílu OZP včetně podkladových sestav. Nezapomeňte nejprve překontrolovat matriční soubor Důchody a slevy, zda máte u příslušných pracovníků OZP uvedeny typy ZP a ZP těžší podle stupně postižení. Varianty: a) Invalidní důchod 1.a 2.stupně + ZP (Pro Oznámení o OZP) b) Invalidní důchod 3.stupně + ZP těžší Pro Oznámení o OZP) c) Případně jen ZP Pro Oznámení o OZP) nebo ZP těžší Pro Oznámení o OZP), pokud zaměstnanec nepobírá důchod d) Cizí charakteru invalidního 1.a 2.stupně + ZP (Pro Oznámení o OZP) e) Cizí charakteru invalidního 3. stupně + ZP těžší (Pro Oznámení o OZP) f) Starobní důchod + ZP (Pro Oznámení o OZP), pokud byla splněna podmínka invalidity 1.a 2.stupně při přechodu z invalidního důchodu do starobního v 65 letech věku g) Starobní důchod + ZP těžší (Pro Oznámení o OZP), pokud byla splněna podmínka invalidity 3.stupně při přechodu z invalidního důchodu do starobního v 65 letech věku. Vyplněný tiskopis je třeba předat úřadu práce nejpozději do 15. února 2010, stejně jako případný odvod do státního rozpočtu uhradit v tomto termínu na číslo účtu příslušného úřadu práce.

1.8. ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU po skončení pracovní neschopnosti – pracovní úraz, nemoc z povolání - Nařízení vlády č. 417/2010 Sb. upravuje v § 1 (dle pracovněprávních předpisů): Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen "náhrada za ztrátu na výdělku") a náhrada nákladů -8-

PROFEX 1/2011 na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,9 %.

2. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 2.1. SAZBY POJISTNÉHO V ROCE 2011 Od 1. 1. 2011 je pro zaměstnavatele odvod pojistného na NP stejný, tj. 25% z vyměřovacího základu, ale náhradu mzdy budou platit plně a podle změn v zákoníku práce za dobu prvních 21 kalendářních dnů, to platí i ve vztahu k náhradě zúčtované zaměstnancům se zdravotním postižením. Z výše uvedeného vyplývá: pojistné na nemocenské pojištění zůstalo trvale na úrovni roku 2010 zaměstnavatel si již nemůže trvale odečítat polovinu vyplacené náhrady mzdy a to i u zaměstnanců se zdravotním postižením  bude hradit plně 21 kalendářních dnů oproti současným 14 dnům. U zaměstnavatelů s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců do 25 zaměstnanců včetně se zachovává právní úprava, tzn., že si budou moci zvolit variantu  

 

) platit na SP i nadále 25 % a plně hradit celou náhradu mzdy za 21 kal. dnů PN ) platit na SP 26 % a odečítat polovinu vyplacené náhrady mzdy od pojistného.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro možnost b) je třeba, aby oznámil každoročně nejpozději do 20. ledna příslušné OSSZ placení pojistného ve vyšší částce. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se zjišťuje z počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce a stanoví se tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, může již v tomto roce oznámit příslušné OSSZ placení pojistného ve výši 26 %. Musí být však malým zaměstnavatelem. Pro posouzení, zda je takovým zaměstnavatelem, je u ní rozhodující počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění ke dni podání oznámení. Povinnost platit pojistné ve výši 26 % vyměřovacího základu se pak na tohoto malého zaměstnavatele vztahuje od kalendářního měsíce, v němž písemně oznámil placení pojistného (příspěvku) ve vyšší sazbě do konce tohoto kalendářního roku. Jestliže se právnická nebo fyzická osoba stala malým zaměstnavatelem až koncem roku v období od 1. října do 31. prosince, platí pro ni totéž, co je uvedeno v předchozím odstavci. Pokud se chce tento malý zaměstnavatel připojistit i pro následující kalendářní rok, může tak učinit již na oznámení pro rok, kdy vznikl, nebo i později, ne však později než do 20. ledna následujícího kalendářního roku. Pro následující kalendářní rok je u tohoto zaměstnavatele rozhodující (pro posouzení, zda je malým zaměstnavatelem) rovněž počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění ke dni podaného oznámení, kdy se pro následující kalendářní rok připojišťuje.

-9-

PROFEX 1/2011

2.2. OSVČ Změny se dotknou také osob samostatně výdělečně činných, kde se od roku 2011      

zvyšuje sazba pojistného na nemocenské pojištění z 1,4% na 2,3% nemocenské se bude poskytovat až od 22. kal. dne PN odvod na nemocenské pojištění u dobrovolné účasti na nemocenském pojištění činí minimálně (4000*2,3/100) = 92,- Kč maximálně 2,3 % ze základu na důchodové pojištění (max. 3415,- Kč (2,3% z 148440,Kč)) u OSVČ, která bude nemocensky pojištěna ve vedlejší samostatné činnosti (důchodci, studenti nebo souběh OSVČ a zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění), bude v tomto období považována činnost za hlavní samostatnou výdělečnou činnost nikoliv za vedlejší



OSVČ ve vedlejší činnosti s dobrovolnou účastí na nemocenském pojištění, která nebyla povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, vzniká nově povinnost platit zálohy od 1.1.2011 a to:



minimálně 1807,- Kč (29,2 % z 6185,- Kč)



OSVČ ve vedlejší činnosti s dobrovolnou účastí na nemocenském pojištění, která byla povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z nižšího než minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost, vzniká povinnost doplatit zálohy od 1.1.2011 a to ve výši rozdílu mezi částkou záloh na pojistném, kterou zaplatila a kterou z částky 6185,- Kč má zaplatit.

Sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro OSVČ od 1. 1. 2011 nadále činí 29,2 % vyměřovacího základu a pro zálohy na pojistné 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu. 

absolutně minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění činí pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost 6 185 Kč a



absolutně minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění činí pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2 474 Kč.

Z těchto měsíčních vyměřovacích základů pak minimální výše záloh činí 

1 807 Kč (tj. 29,2 % z 6 185 Kč) pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a



723 Kč (tj. 29,2 % z 2 474 Kč) pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Podle přechodného ustanovení zákona č. 347/2010 Sb. je zaručeno, že zálohy na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíce roku 2010 se platí podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2010. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění, které OSVČ zaplatila v roce 2010 do budoucna (podle § 14a odst. 2 věty první a druhé zákona č. 589/1992 Sb.) i za kalendářní měsíce roku 2011, se považují za zálohy zaplacené za tyto kalendářní měsíce, a to v té výši, v jaké byly zaplaceny.

2.3. MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ a pojistného na VZP činí pro rok 2011 i nadále 72násobek průměrné mzdy (24091*1,0269 = po zaokrouhlení nahoru 24740 * 72) 1 781 280 Kč, což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 148 440 Kč. DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU 1) pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1781280 Kč, potom se již pojistné na SZ ani na VZP odvádět nebude. - 10 -

PROFEX 1/2011 2) pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1781280 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1 781 280 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ i na VZP z částky nad tuto hranici.

3. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 3.1. VÝŠE NEMOCENSKÉHO S úspornými opatřeními pro rok 2010 bylo zrušeno odstupňování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Od 1. 1. 2010 pro rok 2010 platila jednotná sazba pro stanovení denní výše nemocenského, a to 60 % denního vyměřovacího základu; tato sazba platí nadále od 1. 1. 2011 bez časového omezení. Pokud se týká peněžité pomoci v mateřství, pak procentní sazba denní výše této dávky, která k 31. 12. 2010 činila 70 % denního vyměřovacího základu, se od 1. 1. 2011 nemění. Od 1. 1. 2011 se rovněž nemění procentní sazba pro stanovení denní výše ošetřovného; nadále činí 60 % denního vyměřovacího základu, a ošetřovné náleží od prvního dne potřeby ošetřování (péče).

3.2. POČÁTEK POSKYTOVÁNÍ NEMOCENSKÉHO Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) koncem roku 2010 a jejím přechodu do roku 2011, se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Jestliže však ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) dojde 1. 1. 2011 či později, bude nemocenské poskytováno až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). V období prvních 14 kalendářních dnů a při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) 1. 1. 2011 nebo později v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) poskytuje zaměstnavatel podle § 192 a § 194 zákoníku práce náhradu mzdy (platu) nebo odměny. Toto opatření je omezeno na dobu 3 let, tj. do konce roku 2013.

3.3. VÝŠE DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se upravuje (redukuje) pomocí 3 redukčních hranic, jejichž výši vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Protože tyto redukční hranice (dále jen „RH“) se od 1. 1. 2011 zvyšují (I. RH z částky 791 Kč na částku 825 Kč, II. RH z částky 1 186 Kč na částku 1 237 Kč, III. RH z částky 2 371 Kč na částku 2 474 Kč), je plátce dávky povinen pojištěnci, kterému se poskytuje dávka nemocenského pojištění z doby před 1. 1. 2011 ještě aspoň za 1. 1. 2011, tuto dávku od 1. 1. 2011 přepočítat. K uvedenému přepočtu dojde jen v případě, pokud se při výpočtu dávky vycházelo z redukovaného denního vyměřovacího základu. Jedná se o povinnost plátce dávky, a proto pojištěnec sám o přepočet dávky nemocenského pojištění nežádá.

- 11 -

PROFEX 1/2011 Podle § 22 se od 1. 1. 2011 (zákon č. 293/2010 Sb.) zvýší redukční hranice pro výpočet dávek NP, které se odvíjí od součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o dva roky předchází rok, pro který se výše redukčních hranic stanoví. V roce 2009 činil VVZ 24091 Kč a koeficient pro jeho přepočet 1,0269. Přepočtený VVZ pro výpočet redukčních hranic je 24739,05. Redukční hranice se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Redukční hranice

Způsob výpočtu

2011

2010

2009

% zápočtu

První

Jedna třicetina z přepočteného VVZ

825

791

786

90

Druhá

1,5násobek první RH (790,27x1,5=1185,41)

1237

1186

1178

60

Třetí

3násobek první RH (790,27x3=2370,81)

2474

2371

2356

30

K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

4. DAŇ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Změny v zákonu č. 586/92 Sb. o daních z příjmů vyplývají ze zákona č. 346/2010 Sb. o změnách zákona o daních z příjmů a ze zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon o stavebním spoření a zákon o daních z příjmů.

4.1. NOVELY ZE ZÁKONA Č. 346/2010 SB. PRO MZDOVOU ÚČTÁRNU 

V § 4 se vložil nový odst. 3:

Z tohoto odstavce vyplývá, že pravidelně vyplácené důchody a penze ( uvedené v odst.1 písm. h do výše 36násobku minimální mzdy = 8000 * 36 = 288 000) v případě překročení hranice (součet příjmů podle § 6 (nezahrnují se příjmy od daně osvobozené a příjmy se srážkovou daní) a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka) 840000 Kč podléhají dani z příjmů. 

V § 6 odst. 9 se kompletně změnil text písm. p):

Z tohoto nového textu vyplývá, že nově je možné přispívat zaměstnancům i na penzijní pojištění, jak se nazývá ve státech EU naše penzijní připojištění. Definice penzijního pojištění je v nově vloženém odst. 17 v § 6. Celková výše od daně osvobozeného příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění, penzijní pojištění nebo soukromé životní pojištění zůstává v úhrnu i nadále 24000 Kč. 

V § 6 odst. 10 je nová definice funkčních požitků – nejen funkční platy, ale i plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce:

a) Představitelé státní moci, některých státních orgánů a soudců (podle zákona upravujícího platy) b) Funkce v orgánech obcí, jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a jiných orgánech a institucích (odměny za výkon funkce). Kromě ustanovení § 6 odstavců 7, 8 a 9 (které požitky jsou předmětem daně a které jsou osvobozeny) se nově doplnila aplikace i § 6 odstavce 6, tzn., že za zdanitelný příjem se považuje i 1% - 12 -

PROFEX 1/2011 vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého k používání pro služební i soukromé účely (není-li takové plnění například u představitelů státní moci osvobozeno). 

V § 6 se do odst. 13

Zpřesněním odstavce 13 již odpadly pochybnosti o tom, že se u dohod o provedení práce nenavyšuje o podnikové pojistné superhrubá mzda (superhrubá mzda se rovná hrubé odměně, bez zvýšení o virtuální pojistné). Po upřesnění textu je jednoznačně dáno, že při konstrukci superhrubé mzdy u zahraničních zaměstnanců se použijí sazby tuzemského povinného pojistného bez ohledu na další okolnosti. Ke konstrukci superhrubé mzdy je od 1.1.2011 důležitá informace MFČR: Informace ke konstrukci základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků od 1.1.2011 (21. 12. 2010) Počínaje rokem 2011 se zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, změnil i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Novelou tohoto zákona se prodlužuje doba poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny (dále jen „náhrada mzdy“) ze 14 kalendářních dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). V důsledku toho se nemocenské se bude poskytovat místo od 15. až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), což bude platit po dobu 3 let. Touto novelou se také zachovává pro zaměstnavatele stávající sazba pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 %, tj. nedojde k jejímu plánovanému snížení na 24,1 %. Od 1. ledna 2011 si ale zaměstnavatelé nebudou již odečítat od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení polovinu náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Kompenzací tohoto nového systému v oblasti zmíněných náhrad určené ale jen pro tzv. malé zaměstnavatele je možnost tzv. „připojištění” v rámci zákonného systému pojistného na sociální zabezpečení. V rámci tohoto nového režimu se zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem do 25 zaměstnanců může pro každý jednotlivý kalendářní rok podle své úvahy nově přihlásit do zvláštního systému placení nemocenského pojištění (které je součástí pojistného na sociální zabezpečení), čímž mu bude umožněno platit toto pojistné o 1 procentní bod vyšší, než budou platit ostatní zaměstnavatelé (sazba nemocenského pojištění 2,3 % se pro tyto účely zvyšuje na 3,3 %). Bude-li tedy tento tzv. malý zaměstnavatel dobrovolně platit pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě 26 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona č. 589/1992 Sb.)], tj. nikoliv pouze v povinné v sazbě ve výši 25 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 589/1992 Sb.)], zůstane mu zachována možnost odečtu poloviny náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení. Ostatní zaměstnavatelé již tuto možnost počínaje rokem 2011 mít nebudou. Otázka zní: Jak se bude počínaje rokem 2011 postupovat při stanovení tzv. superhrubé mzdy u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele, bude-li tento dle své úvahy za účelem odečtu zmíněné náhrady mzdy platit v rámci nové právní úpravy pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě a zda tato nová právní úprava v oblasti zákonného pojistného nezaloží situaci, že dva zaměstnanci objektivně ve stejné pozici (se stejnou výší mzdy) budou mít každý jiný základ daně, resp. daň jen proto, že jejich zaměstnavatel v rámci jiného zákona využije zákonem č. 589/1992 Sb., danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného (tj. 26 % a nikoliv pouze 25 %). Daňové řešení: V § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou u zaměstnance základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. To znamená nikoliv zvýše- 13 -

PROFEX 1/2011 né o částku odpovídající pojistnému, které si zaměstnavatel sám dobrovolně zvolí, resp. stanoví, tj. i pokud případně využije zákonem danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného v rámci zvláštního právního předpisu o pojistném (tj. zákona č. 589/1992 Sb.). Z uvedeného plyne, že při stanovení základu daně u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele se za součást povinného pojistného placeného zaměstnavatelem na sociální zabezpečení bude počínaje rokem 2011 pro daňové účely považovat jen pojistné vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou 25 % (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění) a k případnému rozhodnutí zaměstnavatele, kterým si sám zvolí vyšší sazbu pro úhradu tohoto pojistného ve výši 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění) se vzhledem k tomu, že půjde o svobodnou volbu zaměstnavatele a nikoliv o jeho zákonnou povinnost, přihlížet nebude. S přihlédnutím k zásadě „v pochybnostech mírněji“ a podle zásady rovnosti před zákonem je tedy třeba příjem zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele při stanovení základu daně podle § 6 odst. 13 ZDP, i přesto že bude pro placení pojistného na sociální zabezpečení použita sazba ve výši 26 %, zvýšit pouze o povinné pojistné odpovídající částce vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou ve výši 25 %. Z hlediska daňových výdajů na straně zaměstnavatele bude i toto vyšší pojistné na sociální zabezpečení v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 

V § 6 se nově vložil odst. 17:

Institucí penzijního pojištění se rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je: a) Provozován na principu fondového hospodaření b) Zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém c) Povolen, dohlížen a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU, Norsku nebo Islandu ●

V § 8 odst. 7 se mění první a druhá věta:

Tato změna reaguje na praxi některých pojišťoven, které umožňovaly nezdaněné předčasné výběry příspěvků zaměstnavatele. Nově bude od daně osvobozeno pouze pojistné zaplacené poplatníkem, nikoliv pojistné, zaplacené zaměstnavatelem. ●

V § 15 odst. 1 se změnil text u poskytování darů na zdravotnické pomůcky nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu „nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu".

Z toho vyplývá, že příspěvky na tyto zdravotnické, rehabilitační a kompenzační pomůcky lze poskytnout i poživatelům starobního důchodu, jestliže se jim v 65 letech povinně ze zákona o důchodovém pojištění změnil invalidní důchod na důchod starobní (ke dni přiznání starobního důchodu byl zaměstnanec invalidní). Podle přechodného ustanovení se tato změna použije již pro zdaňovací období roku 2010. 1. Dále se v § 15 odst. 1 změnil text pro poskytování darů do jiných členských států EU, Norska nebo Islandu Dar bude uznán v případě, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené naším zákonem o daních z příjmů. Nezbytným předpokladem je prokázání oprávněnosti odpočtu poplatníkem. ●

V § 15 odst. 4

Nově: Na stavbu na pozemku s odpočtem úroků již není nezbytné čerpat úvěr. Nová věta v odstavci 4 Nebude-li splněna podmínka zahájení bytové potřeby do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy, nárok na odpočet zaniká a příjmem podle § 10 jsou dříve uplatněné odpočty. - 14 -

PROFEX 1/2011 

V § 15 se úplně změnil odst. 5 :

Změna spočívá v tom, že si bude moci poplatník odečíst i penzijní pojištění uzavřené v jiném státě EU za předpokladu, že bude splňovat podmínky našeho daňového zákona, tj. 60 měsíců platit a výplata nejdříve v 60 letech. ●

V § 15 odst. 6 se řeší neúčinnost sankčního opatření

(zdanění dříve uplatněných odpočtů) při převodu předčasně zrušené životní pojistky na jinou pojistku splňující podmínky ZDP, tj. případy, kdy je současně rezerva nebo kapitálová hodnota převedena na tuto novou smlouvu, je nově doplněna o případ převodu odkupného (totéž jako odbytné) z předčasně zrušené pojistky ●

V § 15 se mění odst. 9, který řeší uplatnění nezdanitelných částek u daňových nerezidentů

Podle této novely si bude moci daňový nerezident uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů, pouze v rámci daňového přiznání (změna § 38g odst. 2). V § 24 odst. 1 zrušeno písmeno x) od 1.5.2011, týkající se podnikových spořitelen. Prověřte, zda jste postupovali podle následujícího: a) „V důsledku novelizace zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb. se zásadně mění pravidla pro provozování podnikových spořitelen. Od 1. května 2011 bude možno provozovat podnikovou spořitelnu pouze na základě získaného oprávnění od ČNB – provozovatel podnikové spořitelny se stává „platební institucí“ podle §7 zmíněného zákona. b) Mezi konkrétní dopady novely patří nemožnost úročit přijaté vklady, povinnost mít prostředky podnikové záložny uloženy na odděleném bankovním účtu a zákaz využívání prostředků podnikové záložny k provoznímu financování společnosti. Porušení těchto pravidel bude sankcionováno, přičemž sankce mohou dosáhnout významných částek. c) Provozovatelé podnikových záložen umožňujících zaměstnancům zřizovat a vést účty, na které jsou prováděny vklady hotovosti, a ze kterých jsou prováděny výběry hotovosti se stanou platebními institucemi a to minimálně tzv. „poskytovateli platebních služeb malého rozsahu“. K povolení činnosti platební instituce je třeba získat povolení České národní banky a to nejpozději do 30. dubna 2011. d) Mezi nejdůležitější pravidla, která vyplývají z novelizovaného zákona patří: 

Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank, nejsou vlastnictvím platební instituce, musí být drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce. Dále musí být do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, vloženy nebo převedeny na samostatný účet platební instituce u banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce v této lhůtě nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

e) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterému uživatelé platebních služeb svěřují peněžní prostředky k provedení platební transakce, nesmí uživatelům platebních služeb platit úroky ani poskytovat jiné výhody podmíněné délkou doby, po kterou jsou peněžní prostředky poskytovateli platebních služeb malého rozsahu svěřeny. (Petr Slavíček) 1. V § 24 odst. 2 se doplňuje písmeno zu), které umožňuje zaměstnavateli poskytovat: "zu) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5 000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdě- 15 -

PROFEX 1/2011 lávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů." Tento výdaj je pro zaměstnavatele daňově uznatelným. 

V § 35 odst. 1 se ruší písm. c), podle něhož se poskytovala sleva na dani ve výši poloviny daně poplatníkům zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Důvodem zrušení je zneužívání této slevy zaměstnavateli.



V § 35ba odst. písm. a) se snižuje sleva na poplatníka na 23640 Kč (dosud 24840 Kč)

Snížení slevy na poplatníka by mělo platit pouze v roce 2011. Zaměstnancům se bude od lednového zúčtování mzdy odečítat místo 2070 Kč pouze 1970 Kč. Daň tak nebudou platit zaměstnanci v pracovním poměru s podepsaným Prohlášení k dani, kteří mají příjem do 9800 Kč (dosud 10300 Kč). U dohody o provedení práce s podepsaným Prohlášením se snižuje hranice, kdy se daň neplatí z 13800 Kč na 13100 Kč. U slevy na dani na druhého z manželů zůstává pro rok 2011 i nadále částka 24840 Kč. Bez povinnosti podat DaP (tzn. bez podmínky 90% příjmů v ČR) mohou nerezidenti uplatňovat u zaměstnavatelů v průběhu roku i po jeho skončení při RZ pouze dvě slevy na dani podle § 35ba odst.1 písmeno a) a g), tj: a) Základní slevu na dani 23 640 Kč (v roce 2011), dále 24 840 Kč b) Slevu na studium 4 020 Kč 

V §§ 38h, 38i, 38j a 38k se mění některé odstavce těchto paragrafů

Změny jsou většinou provedeny v souvislosti s přijetím zákona 280/2009 Sb., daňový řád, který nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2011 a jedná se o formulace navazující na text nového daňového řádu. Díky daňovému řádu došlo i k přečíslování některých odstavců v těchto paragrafech. Daňový řád nahrazuje od 1. 1. 2011 zákon 337/92 Sb. o správě daní a poplatků. Ke změně dochází také v odst. 14 § 38h, kde se řeší vznik dvojího základu daně a navyšování na superhrubou mzdu. I nadále se bude nejprve navyšovat základ pro výpočet zálohy na daň a teprve poté základ daně pro zdanění podle § 36 (dosud tam byl pouze § 6 odst. 4, tj. příjmy do 5000 Kč u poplatníka bez podepsaného prohlášení). Nově platný režim – zálohová daň (od 1. 1. 2011) Lhůta pro podání Vyúčtování (§ 38j odst. 5 ZDP) 

do konce února (tiskopis)



do 20. března (elektronicky)

Tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 38j/7 ZDP) Nově platný režim - srážková daň (§ 38j odst. 5 ZDP) Lhůta pro podání Vyúčtování § 137 DŘ) 

do konce dubna

Tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 38j/7 ZDP) 

V § 38l bylo provedeno několik změn v souvislosti s prokazováním některých slev na dani a nezdaněných částek

V případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy je třeba prokázat stavebním povolením nebo ohlášením stavby. Pokud nedoloží, bude muset podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést odečtené úroky v předchozích letech. Ke změně dochází při prokazování penzijního připojištění a penzijního pojištění (§ 38l odst. 1 písm. h) - „h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o penzijním - 16 -

PROFEX 1/2011 pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5.“ 

V § 38l odst. 1 písm. k),

kde se nahrazuje plný a částečný invalidní důchod novou, od 1. 1. 2010 platnou terminologií (invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně). 

Podle § 38l odst. 2 c)

bude správce daně vystavovat potvrzení o tom, že zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu. Od 1. 1. 2010 potvrzoval správce daně pouze souběh invalidity třetího stupně a starobního důchodu.

4.2. ZAOKROUHLOVÁNÍ DANĚ V ROCE 2011 Zaokrouhlování zálohy na daň ze závislé činnosti upravuje novelizovaný §38h odst.3 – na celé Kč nahoru. Zaokrouhlování daně vybírané srážkou je řešeno v pokynu D-346 Prominutí daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně Ministerstvo financí podle § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), s účinky od 1.1.2011 z důvodu nesrovnalosti při uplatňování daňových zákonů p r o m í j í daňovým subjektům rozdíl mezi vypočtenou daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) zaokrouhlenou na dvě platná desetinná místa podle § 146 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) a touto daní zaokrouhlenou na celé koruny dolů. Prominutí se nevztahuje na případy uvedené v § 36 odst.3 a § 38 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Nesrovnalost spočívá v tom, že plátce daně by od 1.1.2011 musel srážet a odvádět i haléřové hodnoty, což by se v důsledku projevilo tak, že v haléřových hodnotách by musel vyplácet příjem snížený o daň jednotlivým poplatníkům (to připadá v úvahu zejména v případech podle § 6 odst. 4 (příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti do 5000 Kč, kteří nepodepsali daňové prohlášení), § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů). Vzhledem k tomu, že v případě hotovostních plateb nelze nutit plátce daně k vyplácení haléřových částek, neboť se jedná o plnění fakticky nemožné, vznikla by s účinností od 1.1.2011 nesrovnalost, kterou je nutné odstranit.“ Z výše uvedeného tedy plyne, že zaměstnavatel mající povinnosti plátce daně počínaje rokem 2011 daň vypočtenou z příjmů zaměstnanců zvláštní sazbou na mzdovém listě jako doposud, také zaokrouhlí na celé koruny dolů (tj. nikoliv nahoru, jak se původně předpokládalo).

4.3. TISKOPISY ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ 2010 A PRO ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ 2011 UPOZORNĚNÍ: S účinností od 1.1.2011 na základě zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se daň vybíraná srážkou včetně daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dosud spravovaná podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) stává daní vyměřovanou. Tato skutečnost je již zohledněna v souladu s § 264 odst. 1 daňového řádu (přechodná ustanovení) v obou tiskopisech Vyúčtování za zdaňovací období 2010. - 17 -

PROFEX 1/2011

4.3.1. Tiskopisy Vyúčtování za rok včetně pokynů a příloh Uveřejněný tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ (25 5459 MFin 5459 vzor č. 16), pokyny k jeho vyplnění (25 5459/1 MFin 5459/1 vzor č.15) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2010 (případně za část zdaňovacího období) 2010/2011. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2010" (25 5490/1 MFin 5490/1 vzor č. 10) a pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů"(25 5530 MFin 5530 vzor č. 7). Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů "Příloha č. 3 k Vyúčtování (25 5490 MFin 5490 vzor č. 11), případně "Příloha č. 4 k Vyúčtování" (25 5531 MFin 5531 vzor č. 6). Tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1 - vzor č.10 "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2010" ( Příloha č. 1 vyúčtování) Tak jako i v předcházejících letech se do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona daních z příjmů zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Připomínáme, že na Přílohu č. 1 se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1.prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů (tzn. i v případě zdanění srážkou podle zvláštní sazby daně). Čísla obcí (ZÚJ) pro vyplnění tiskopisu "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2010" Údaje o obcích České republiky uvedené v odkazu jsou přílohou Vyhlášky MF 245/2010 Sb., která mimo jiné obsahuje sloupce Název obce a Kód základní územní jednotky (ZÚJ). Tiskopis 25 5530 MFin 5530 vzor č. 7 Příloha č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů" a "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2010". Upozornění k pokynům 25 5459/1 MFin 5459/1 vzor č.15 Termín pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 38j novely zákona o daních z příjmů) je 2 měsíce po uplynutí kalendářního roku (1. března 2011). Z ustanovení § 38j zákona o daních z příjmů vyplývá povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti pouze elektronicky u plátců daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (tj. daňových nerezidentů), a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, tzn. v roce 2011 – poslední termín pro podání tohoto vyúčtování je 21. března 2011. Povinnost ze zákona o daních z příjmů podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, pokud počet těchto poplatníků v průběhu vykazovaného zdaňovacího období nepřesáhl 10 osob. Termín, tj. do 21.března 2011 platí pro všechny plátce daně, kteří podají uvedené vyúčtování elektronicky, aniž by jim to zákon o daních z příjmů ukládal. Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob ( termín podání do 2. května 2011) Uveřejněný tiskopis: "Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob" označený 25 5466 MFin 5466 vzor č. 13, pokyny k jeho vyplnění "Pokyny k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob" označené 25 5466/1 MFin 5466/1 vzor č.9 se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2010 (za část zdaňovacího období) 2010/2011. - 18 -

PROFEX 1/2011 Pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, který ve zdaňovacím období tohoto vyúčtování prováděl opravy srážení podle § 38d odst. 8 zákona o daních z příjmů, je povinnou přílohou vyúčtování "Příloha k Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob" označená 25 5466/A MFin 5466/A vzor č. 9.

4.3.2. Vzor vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti V příloze najdete vzor způsobu vyúčtování daně ze závislé činnosti včetně návodu na provedení oprav daně v průběhu roku, které je nutno uvést do vyúčtování a na přílohy č.3 (opravy zálohové daně) a 4 (opravy bonusu).

4.3.3. Platné tiskopisy pro rok 2011 Tiskopis - 25 5241 MFin 5241 vzor č. 5, na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2011 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (§ 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů). Tiskopis - 25 5246 vzor č. 5, na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2011 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů). Tiskopis – 25 5460/1 MFin 5460/1 vzor č. 15 Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2010 Roční zúčtování za rok 2010 nelze provést poplatníkovi, který  Poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání, tj: a) Měl mimo příjmů ze závislé činnosti i jiné zdanitelné příjmy (§7 až § 10) v úhrnu vyšší, než 6000 Kč b) Uplatňuje dar do zahraničí c) Nedodržel podmínky soukromého životního pojištění nebo penzijního připojištění a jeho virtuální příjem překročil hranici 6000 Kč d) Obdržel dodatečně příjmy ze ZČ za uplynulá léta (§5/4 ZDP) v „režimu“ zálohové daně e) Nerezident s příjmy v ČR min. 90% hodlá uplatnit odpočty, slevy na dani nebo daňové zvýhodnění  Pobíral v uplynulém roce příjmy ze ZČ v „režimu“ zálohové daně a) od více postupných plátců se sraženými zálohami (s doplatkem od předchozího plátce v době ZČ u dalšího plátce po 31. 1. v následujícím roce) (§ 38g odst. 2) b) od více plátců současně  O roční zúčtování nepožádal, přestože splnil podmínky pro jeho provedení  Nepodepsal (ani dodatečně) Prohlášení u některého ze zaměstnavatelů  Nedodržel lhůtu žádosti o provedení RZ (do 15.2. po skončení roku) Roční zúčtování za rok 2010 lze provést  Pouze z příjmů za uplynulý rok v „režimu“ zálohové daně (nezahrnují se příjmy, z nichž byla sražena konečná daň zvláštní sazbou) vyplacených nebo obdržených do 31. ledna po skončení roku  Poplatníkovi, který plátci (všem postupným plátcům) podepsal Prohlášení (do 30 dnů po nástupu, každoročně do 15.2., nebo dodatečně po skončení roku nejpozději do 15.2. a) S příjmy od jednoho plátce „A“ se sraženými zálohami - 19 -

PROFEX 1/2011 b) S příjmy od více postupných plátců („A“ a „B“) se sraženými zálohami c) S příjmy od více postupných plátců („A“ a „B“) se sraženými zálohami (nepřihlíží se k doplatkům od předchozího plátce v době ZČ u dalšího plátce) Tiskopis 25 5460 MFin 5460 vzor č. 18 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění Tiskopis 25 5457 MFin 5457 – vzor č. 21 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V novele zákona o daních z příjmů je rozšíření § 15 odst. 5 o penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. Vzor tiskopisu č. 21 se v ostatních bodech (kromě rozšíření v § 15 odst. 5) nemění. Doporučujeme použít zejména u zaměstnanců s nástupem do zaměstnání v roce 2011 a u zaměstnanců, kteří budou podepisovat nové „Prohlášení“. Pro ostatní zaměstnance pro zdaňovací období 2011 lze používat i předcházející (podepsané) vzory 20 – 16, s tím, že budou opraveny dle aktuálního znění zákona o daních z příjmů. Nezapomeňte:

2011

1. Podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických Podání vyúčtování osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací za zdaňovací období 2010 období 2011 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2010 2. Podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem *1. daně z příjmů fyzických osob daně ze závislé činnosti **2. daně vybírané srážkou

únor

15.

březen

1.

*1

tiskopis

21.

*1

elektronicky

2.

**2

květen

1, 2

Od 1.1.2011 platí zákon č. 280/2009 Sb. Daňový řád, který nahradil zrušený zákon č. 337/1992 Sb. O správě daní a poplatků, a určuje pravidla pro správné zjištění a stanovení daní, zabezpečení jejich úhrady a vymezuje práva a povinnosti daňových subjektů. Jedná se o rozsáhlou právní normu, proto doporučuji seznámit se alespoň s Informací k daňovému řádu, kterou najdete na adrese: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_10657.html. Základní povinnost plátce daně je povinnost vybrat nebo srazit daň a tuto odvést správci daně ve stanovené výši a lhůtě (§234 DŘ). Je nově zavedena legislativní zkratka „daň vybíraná srážkou.“ Vyměření daně z příjmů vybírané srážkou se provede na základě tvrzení plátce ve Vyúčtování. Poprvé se takto bude vyměřovat daň ze závislé činnosti již za rok 2010 (§ 264 odst. 1 DŘ). - 20 -

PROFEX 1/2011 Dle § 1DŘ Základem pro správné zjištění a stanovení daně je „řádné daňové tvrzení“ (daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování) nebo „dodatečné daňové tvrzení“ (dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování) podané daňovým subjektem 

§ 137 odst. 2 Řádné daňové tvrzení - Vyúčtování se podává obecně do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je splatná poslední den lhůty pro podání vyúčtování.

Vyúčtování DPZČ (zálohové) má lhůtu (do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku) uloženou zákonem o dani z příjmů (§ 38j/5). 

§ 138 odst. 1 Opravné vyúčtování Před uplynutím lhůty pro podání vyúčtování může daňový subjekt nahradit vyúčtování, které již podal, opravným vyúčtováním. 

§ 141 Dodatečné vyúčtování Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší, než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce po měsíci zjištění nedostatku dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě uhradit rozdílnou částku. Dále uvede důvody pro jeho podání.  

Daňový subjekt je oprávněn ve stejné lhůtě podat dodatečné vyúčtování na nižší daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené a uvede důvody pro jeho podání.

V případě nepodání vyúčtování nebo dodatečného vyúčtování ve stanoveném termínu (trvá-li zpoždění déle, než 5 dnů) zaplatí plátce pokutu ve výši 0,05% za každý den prodlení z celkové částky, kterou měl ve vyúčtování (dodatečném vyúčtování) uvést. Pokud by byla tato částka nižší, než 500 Kč, bude pokuta činit nejméně 500 Kč, maximální částka pokuty nesmí být vyšší, než 300 000 Kč. Pokud daňový subjekt neuhradí daň v den splatnosti (je-li zpoždění delší, než 5 pracovních dnů) bude mu předepsán úrok z prodlení (§ 252 DŘ) ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14% bodů (v současné době celkem roční sazba 14,75%). Úrok z prodlení se předepíše, přesáhl-li za zdaňovací období (rok) částku 200 Kč a uplatní se nejdéle za dobu 5 let prodlení Plátce má povinnost uhradit z částky doměřené daně penále ve výši 20 %, je-li daň zvyšována. Pokud je však daň doměřována podle dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká. V případě zjištění nedoplatku je plátce daně povinen podat dodatečné Vyúčtování, ve kterém vyznačí změny a rozdíly proti řádnému Vyúčtování a den zjištění změny. Dodatečné Vyúčtování je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu zjistil chybu a dlužnou částku uhradí ve stejném termínu správci daně. 

Je zrušeno ustanovení (§ 38i odst. 6 ZDP) o tom, že nedoplatek na dani vybíral v některých případech (poplatníkovi nelze srážku provést nebo již u plátce nepracuje) správce daně. Znamená to nově, že i v případě, že nedoplatek na dani zavinil poplatník a plátce daně mu nemůže dlužnou částku srazit (např. u něho již nepracuje), musí plátce podat dodatečné Vyúčtování a zároveň dlužnou částku uhradit).

Podle přechodných ustanovení novely ZDP se při vybírání nedoplatků za rok 2009 a roky předchozí bude postupovat ještě podle původního znění ustanovení § 38i platného do 31. 12. - 21 -

PROFEX 1/2011 2010, tzn., že plátce daně může o vybrání nedoplatku vyššího než 100 Kč požádat správce daně a současně s předáním dokladů o výši nedoplatku. 

Při vracení přeplatku je postup stejný, jako v předchozí úpravě, nárok na kompenzaci (vrácení) přeplatku však lze uplatnit pouze v případě, kdy přeplatek byl poplatníkovi skutečně vrácen, tzn., že právo uplatnit tyto částky vůči FÚ nevzniká automaticky. Je tak zajištěno, že přeplatek bude poplatníkovi vrácen jen jednou (buď plátcem nebo správcem daně při podání daňového přiznání).

Plátcova pokladna (§21 DŘ) je organizační jednotka plátce, kde dochází k vybírání a srážení daně, kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady – místně příslušný FÚ v jehož obvodu je organizační jednotka umístěna. Pokud si jednání plátce a osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu odporuje, je rozhodující jednání plátce daně. Povinnost plátce za správné zdanění zůstává zachována  

Je-li příslušných více plátcových pokladen, zdaněním příjmů plátce pověří jednu z nich Má-li poplatník podepsáno Prohlášení u jedné pokladny, pověří plátce zdaněním účtárnu této pokladny

vzor 1) Hlášení o sražených a odvedených zálohách (měsíční) nebude vydán (zrušeno usnesením vlády č. 667)

5. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V pobírání dávek státní sociální podpory dochází k určitému zpřísnění v jejich poskytování: ●

ruší se sociální příplatek - má být kompenzován v rámci pomoci v hmotné nouzi

Podle přechodného ustanovení č. 1 náleží sociální příplatek naposledy za měsíc prosinec 2010. Podle přechodného ustanovení č. 2 se ale bude ještě 2 roky poskytovat podle znění zákona platného do 31. 12. 2010, jde-li o rodiče pečujícího alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem. 4. porodné se bude poskytovat jen rodičům, kteří budou mít příjem do 2,40 násobku životního minima rodiny, a to jen na první živě narozené dítě. Výše porodného zůstává 13000 Kč. V případě, že se s prvním živě narozeným dítětem narodí další živě narozené dítě nebo děti, náleží porodné ve výši 19500 Kč. Na další narozené děti se už porodné nebude poskytovat. Splnění podmínky rozhodného příjmu rodiny se bude posuzovat z kalendářního čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Podle přechodného ustanovení č.4 bude porodné náležet podle toho, kdy se dítě narodilo. 1. u rodičovského příspěvku se mění rozhodování o délce poskytování RP v délce 3 nebo 4 let tak, že se bude rozhodovat už v 9. měsících věku dítěte. Rodič, který si zvolí 4letou variantu (nebo nemá možnost volby, protože neměl nárok na peněžitou pomoc), bude pobírat 7600 Kč pouze 9 měsíců a potom do 4 let věku dítěte jen 3800 Kč. Tito rodiče přijdou o 45600 Kč, tj. o 3800 Kč po dobu 12 měsíců. Zde je třeba zvolit tříletou variantu pobírání rodičovského příspěvku, pokud to jde. - 22 -

PROFEX 1/2011 Podle dalšího přechodného ustanovení může rodič, který má nárok na rodičovský příspěvek a dítě je starší 10 měsíců života, ale mladší 23 měsíců, požádat nejpozději do konce února 2011 o volbu rodičovského příspěvku v základní výměře (7600 Kč). Asi by bylo vhodné požádat o 3letou variantu. Dvouletá varianta pobírání rodičovského příspěvku zůstává oproti roku 2010 beze změn.

6. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 6.1. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 281/2010 SB. O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2011 kterým se zvýší důchody přiznané před 1. lednem 2011 tak, že: 

základní výměra důchodu se zvýší o 60 Kč na 2230 Kč (dosud 2170 Kč)



procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,9% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2011, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2011.

6.2. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 283/2010 SB. O STANOVENÍ VVZ kterým se stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu za rok 2009 Tímto nařízením vláda stanovuje pro účely důchodového pojištění všeobecný vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2009 ve výši 24091 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 ve výši 1,0269. Toto nařízení vlády zvyšuje částky pro stanovení výpočtového základu, které jsou od 1. 1. 2011 tyto: 

při výpočtu procentní výměry důchodu se plně započte 11000 Kč (z 10500 Kč)



započte se ze 30% v pásmu 11000 - 28200 Kč ( z 10500 - 27000 Kč)



nad 28200 Kč se započte 10% (nad 27000 Kč v roce 2010 ).

6.2.1. Dopad nového VVZ a koeficientu do dalších zákonů Jak již bylo uvedeno výše, vyhlášení VVZ a koeficientu za rok 2009 má další dopady do různých oblastí: 

minimální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení v roce 2011 pro OSVČ (viz kapitola 2.2.)



maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ a pojistného na VZP (viz

- 23 -

PROFEX 1/2011 

kapitola 2.3.) výše rozhodného příjmu pro účast na důchodovém pojištění u společníků a jednatelů a u členů družstev

Podle § 8 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění jsou od 1.1.2009 důchodově pojištěni a) společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vy-

konávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni a b) členové družstev, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní

vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena pouze v těch měsících, ve kterých jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem je 25% součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a tak pro rok 2011 = (24091*1,0269*0,25) 6 184,76. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru, tj. na 6 200 Kč (dosud účast vznikla při rozhodném příjmu 6 000 Kč). 

redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění (viz kapitola 3.3.)



redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za dobu prvních 14. (od 1. 1. 2011 za 21) kalendářních dnů pracovní neschopnosti (viz kapitola 1.1.2.)

7. RŮZNÉ 7.1. STANOVISKO MPSV K VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO ČISTÉHO VÝDĚLKU PRO ÚŘAD PRÁCE A NA ZÁPOČTOVÝ LIST Věc:

Průměrný výdělek K Vašemu dotazu sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí toto stanovisko:

Postup při zjišťování průměrného výdělku je upraven § 351 až 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tato ustanovení jsou pro zaměstnavatele závazná a ve smyslu § 363 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatelé při zjišťování průměrného výdělku nemohou od stanoveného postupu odchýlit. Zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku upravuje § 356 odst. 3 zákoníku práce, který stanovuje, že při zjišťování tohoto výdělku se odečtou z průměrného měsíčního hrubého výdělku mj. zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Vybírání a placení záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti upravuje § 38 h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 35 ba tohoto zákona stanovuje uplatnění slev na dani poplatníka. Nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě i formu jeho uplatnění upravuje § 35 c odstavec 1 zákona o daních z příjmu. V následných odstavcích 2 a 3 stanovuje § 35 c, že v případě, kdy uváděné daňové zvýhodnění převýší daňovou povinnost poplatníka, není již slevou na dani a stává se daňovým bo- 24 -

PROFEX 1/2011 nusem. Daňový bonus však již není součástí zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční výdělek zjišťuje a nelze ho považovat za plnění spojené s výkonem práce zaměstnance, mzdou, která je základem pro zjištění průměrného výdělku. Při výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku podle ustanovení § 356 odst. 3 zákoníku práce se do zálohy na daň z příjmu fyzických osob započítávají i slevy na daních poskytované zaměstnanci – poplatníkovi podle výše uváděných ustanovení zákona o daních z příjmů. Daňové bonusy se do výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku nezahrnují. Toto stanovisko bylo konzultováno s Ministerstvem financí. Ing. Jiří Stonawský

7.2. STANOVENÍ DOVOLENÉ V ZEMĚDĚLSKÉM PODNIKU V NÁVAZNOSTI NA KOLEKTIVNÍ SMLOUVU VYŠŠÍHO STUPNĚ Na adrese http://www.mpsv.cz/cs/3856 najdete závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností, a to od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, s výjimkou zaměstnavatele: a) na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs, b) který k tomuto dni zaměstnává více než 50% fyzických osob se zdravotním postižením, c) který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, d) u kterého došlo k mimořádné události, jejíž následky k tomuto dni trvají, nebo e) pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně. (viz § 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů). S d ě l e n í č. 292/2008 Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. srpna 2008 o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., 112/2006 Sb., 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb., sděluje, že kolektivní smlouva vyššího stupně ze dne 18. prosince 2007 (s účinností od 1. ledna 2008 do 31. 12. 2008) uzavřená mezi Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů na straně jedné a Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů České republiky na straně druhé, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 011000, 011100, 011300, 011900, 012800, 014000, 014100, 014200, 014600 a 015000. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Z výše uvedeného vyplývá, že pokud pro Vás neplatí výjimka a) až e) a Vaše OKEČ spadá do vyjmenovaných, je Vaše organizace povinna dodržovat závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zejména pokud se jedná o stanovení dovolené:

- 25 -

PROFEX 1/2011 Čl. 8 Dovolená na zotavenou 1) Základní výměra dovolené při nepřetržitém trvání pracovního poměru celý kalendářní rok (a odpracování alespoň 60 dnů) činí 4 týdny. 2) Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na dovolenou v rozsahu 4 týdnů k 31.12. daného roku, obdrží vedle dovolené jednorázovou finanční částku ve výši minimálně 2 % svého výdělku (včetně příplatků a prémií) za leden až listopad kalendářního roku ve výplatě do konce kalendářního roku. 3) Bude-li v podnikové kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu stanovena výměra dovolené v trvání 5 týdnů, nárok dle odstavce 2) zaměstnanci nevzniká.

7.3. POSTUP PROVEDENÍ ROČNÍ UZÁVĚRKY V MODULU MZDY Měsíční závěrku za období 12/10 udělejte až po KONEČNÉM ZPRACOVÁNÍ ČISTÝCH MEZD ZA OBDOBÍ 12/10. ZÁLOHUJTE. (Pozor, v programu je chybka, nezobrazí se záznamník pro leden 2011, takže se musíte spolehnout na to, že v období 01/11 údaje v záznamníku „projedete“ ručně. Chybu opravíme do další verze, ale závěrku musíte udělat dříve.)

V období 01/11: 1. Překontrolujte, případně aktualizujte v 6.3.1. Přepínače dle nastavení přepínačů pro rok 2011 (dle popisu k verzi 20.06.) a) V části Zpracování – Čisté mzdy – Pracovní doba - překontrolujte položku DPD (Denní pracovní doba) v řádku PD včetně svátků, zda je nastavena na základní pracovní dobu stanovenou ve Vaší organizaci, ostatní DPD nastavte dle dob stanovených ve Vaší organizaci pro jednotlivé směnnosti (pracoviště). b) V části Průměry pracovněprávní překontrolujte Typ výpočtu denního průměru dle Vašich vnitřních předpisů, a Nastavení rozhodného období (všichni předcházející čtvrtletí), pokud všichni Vaši zaměstnanci nepracují v kontech pracovní doby. c) Překontrolujte nastavení přepínače Nárok na dovolenou v běžném roce počítat. Pokud se nastavení mění proti roku 2010, roční závěrka nároky opraví. d) V části Pojištění překontrolujte Podnikový odvod SZ, Název a Kód OSSZ. e) Uložte klávesou F2. 2. Otevřete nabídku 6.3.2. Plánovací kalendář a překontrolujte, zda je upravena pracovní doba dle nastavení DPD. Uložte klávesou F2, program vypočte všem zaměstnancům pracovní dobu dle jejich harmonogramů do plánovacího kalendáře na rok 2011. 3. Spusťte roční uzávěrku 4.3. Uzavření roku 2010 4. Překontrolujte a aktualizujte matriční soubory. a) V případě, že budete aktualizovat nebo nastavovat nové pracovní doby (Číselník vlastní Pracovní doby), pracovní harmonogramy (Číselník vlastní Turnusové režimy) nebo opravovat údaje v matričním souboru Pracovní doba, proveďte znovu 2. Přepočet plánovacích kalendářů. b) Nezapomeňte nastavit všem zaměstnancům s pracovní smlouvou (PPV 1xx, 2xx, 3xx, 5xx, 911, 914, 924) novou položku matričního souboru Pracovní doba Úvazek po zkrácení (u zaměstnanců, kteří nepracují ve 100% úvazku (např. zkrácená pracovní doba z 8 hodin na 6 hodin = 75,00%) - 26 -

PROFEX 1/2011 c) Překontrolujte matriční soubor Průběh pracovního poměru – Vynětí. Ponechte zde jen platná vynětí z evidenčního počtu (ostatní vyčistěte a nezapomeňte u těchto zaměstnanců nastavit v matričním souboru Mzdové údaje v PPV, kterých se toto vynětí týká, negativní pořízení): Výkon práce u jiného zaměstnavatele Vyslání do škol, kurzů a stáží Mateřská dovolená (PPM) Rodičovská dovolená do 3 let věku dítěte Další rodičovská dovolená Ostatní vynětí (vazba) Neplacené volno bez ZP (delší než 1 měsíc) Neplacené volno se ZP (delší než 1 měsíc) d) Překontrolujte nároky na dovolenou v matričním souboru Dovolené, u ukončených PPV dovolenou vynulujte. e) Doplňte údaje o kvalifikaci v matričním souboru Kvalifikace. 5. S pořízením měsíčních dat vyčkejte do obdržení verze 20.10. pro rok 2011. 6. Změny 2010 X 2011 a) Pracovněprávní vztah Název 2010 PPV učňů a studentů na provoz- 145 ní praxi --Pracovní poměr další s PS Použijete v případě, že byl zaměstnanci odebrán invalidní důchod a PPV 111/01 měl před přiznáním invalidního důchodu b) Druhy mezd Název

2010

2011

Mzda akordní

117

115

Valorizace dokladem

218

117

Mzda průměr .hod. výdělek

126

125

Osobní ohodnocení hod.

131

126

Příplatky ostatní hodinové

139

128

Příplatky za vedení měsíční

128

131

Dovolená dle plán. Kalendáře

---

192

2011 449

Poznámka OON

211

Příklad: 111/01 114/01 – invalidní 211/01

Poznámka

Nový DM Hodinový průměr * hodiny z plánovacího kalendáře

Neplacené volno omluvené

192

193

kalendářní dny

PD/Hod DM 1452

Vynětí s odvodem na ZP

197

194

kalendářní dny

PD/Hod DM 1451

Vynětí bez odvodu na ZP

196

195

kalendářní dny

PD/Hod DM 1451

- 27 -

PROFEX 1/2011 Neomluvená absence

195

198

kalendářní dny

PD/Hod DM 1456

Proplacení naturálií

210

---

zrušeno

Fin.přísp.na poříz. OP

254

---

zrušeno

Fin.přísp.na poříz. OP nadlim.

255

---

zrušeno

Nepeněžní dary do 2000

272

270

Nepeněžní dary nad 2000

273

271

Nepeněžní dary po sk. FKSP

275

272

Životní jubilea nedaňová

271

273

Životní jubilea FKSP

270

274

Peněžní dary po sk. FKSP

274

275

PN – nemoc uvolněných

---

404

nemoc uvolněných zastupitelů

PN – karanténa uvolněných

---

414

karanténa uvolněných zastupitelů

Vyrovnávací příspěvek

425

---

zrušeno

Daň 1%

501

---

zrušeno

Daň 10%

502

---

zrušeno

Daň 20%

504

---

zrušeno

Doplatek příjmů z minulých let do 910 potvrzení o příjmu pro daňové 911 účely 912

---

zrušeno

---

zrušeno

---

zrušeno

Oprava základu pro PP

982

---

zrušeno

Oprava základu pro ŽP

985

---

zrušeno

Oprava vyloučené doby ELDP

992

---

zrušeno

Doplňuje se přímo do vstupního formuláře

Důležité druhy mezd pro správné nápočty čerpání fondu pracovní doby: 1450 PD/H nemoci Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a karanténu, za něž se neposkytuje náhrada. 1451 PD/H vynětí Pracovní dny a hodiny vynětí z evidenčního stavu, program je generuje automaticky při zpracování hrubých mezd na základě vynětí Vyslání, Výkon pro jiného zaměstnavatele, Další rodičovská dovolená, Ostatní vynětí. 1452 PD/H omluvená absence Pracovní dny a hodiny neplacené volna kratšího než 1 měsíc. Program je generuje automaticky při pořízení DM 193,196,197. 1453 PD/H ošetřovné Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro ošetřovné. 1454 PD/H mateřská dovolená Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro MD. 1455 PD/H rodičovská dov.do 3 let věku dítěte - 28 -

PROFEX 1/2011 Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro RD do 3 let věku dítěte. 1456 PD/H neomluvená absence Pracovní dny a hodiny neomluvené absence. Pro Oznámení o plnění povinného podílu OZP 1460 PD/H nemoc neplacené Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz neplacené karenční doba do 3 pracovních dnů). 1461 PD/H ošetřovné neplacené Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti pro ošetřovné neplacené (z kalendářních dnů po vyčerpání podpůrčí doby 9 (16) dnů). 1462 PD/H nemoc svátky Pracovní dny a hodiny dočasné pracovní neschopnosti ve svátky. c)

Číselník Sazby sociálního zabezpečení Č. 3 8

% odvodu pracovníka 2010 2011 0,00 6,50 1,40 2,30

% odvodu podniku 2010 2011 0,00 25,00 25,00 25,00

Typ C H

U dohody o provedení práce (č. 3 v číselníku sazeb SP) se do 150 hodin neodvádí pojistné, nad 150 hodin se odvádí, výše odvodu musí být uvedena v číselníku. d)

Číselník Sazby zdravotního pojištění Č. 9

% odvodu pracovníka 2010 2011 --0,00

% odvodu podniku 2010 2011 --0,00

Typ I

U dohody o provedení práce (č. 5 v číselníku sazeb ZP) se do 150 hodin neodvádí pojistné, nad 150 hodin se odvádí, výše odvodu musí být uvedena v číselníku (změna výpočtu typu E). Doplněn nový výpočet typu I, kdy se pojistné skutečně neodvádí. Mzdovou kalkulačku upravíme pro uvedené případy v další verzi.

e) f)

- 29 -

Aktualizované číselníky Řádky mzdového listu a Položky výplatnice Aktualizované nápočty do sestav v 6.3.5.Intervaly druhů mezd

PROFEX 1/2011

7.4. PŘÍLOHA - POSTUP VYÚČTOVÁNÍ ZÁLOHOVÉ DANĚ Řádné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (tiskopis MFin 2459 - vzor č. 16) Lhůta pro podání za rok 2010 pod §38j odst. 5 ZDP (po novele): 

do 28. 2. 2011 (v listinné podobě)



do 21. 3. 2011 (elektronicky) LEDEN 2010

Plátce daně srazil zálohu na daň ve výši 400 K4 a vyplatil měsíční bonus ve výši 70 Kč, o který snížil odvod záloh. V únoru ale zjistil, že měl v lednu správně srazit na záloze 500 Kč (nedoplatek na záloze 100 Kč se promítně ve sl. 1 - Měslo být sraženo). Zápis ve Vyúčtování na ř. 1 - LEDEN sl. 1 mělo být sraženo 500 Kč (400 + 100) sl. 2 bylo sraženo 400 Kč sl. 5 vyplacený měsíční bonus 70 Kč sl. 8 částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč sl. 9 vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70) sl. 11 bylo odvedeno 330 Kč (400 - 70)

ÚNOR 2010 Plátce srazil zálohu ve výši 500 Kč a dále nedoplatek na záloze z ledna ve výši 100 Kč (opravu vykáže v Příloze č. 3). Současně vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o který snížil odvod záloh. Zápis ve Vyúčtování na ř. 2 - ÚNOR sl. 1 mělo být sraženo 500 Kč sl. 2 bylo sraženo 600 Kč sl. 5 vyplacený měsíční bonus 70 Kč sl. 8 částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč sl. 9 vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70) sl. 11 bylo odvedeno 530 Kč

BŘEZEN 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč z vlastních finančních prostředků, o který bude snižovat odvod záloh v dalších měsících. Současně při zúčtování mzdy v březnu 2010 vrátil přeplatek na dani RZ za rok 2009 ve výši 700 Kč a vyplatil doplatek na daňovém bonusu 40 Kč. O vrácený přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh snížil odvod záloh (500 - 700), tj. na zálohách odvedl 0 Kč a o zbylých 200 Kč bude snižovat odvod záloh v dalších měsících. O doplatek na daňovém bonusu 40 Kč, který vyplatil z vlastních prostředků, bude také snižovat odvod záloh v dalších měsíčních. Tzn., že odvod záloh v dalších měsíčních bude snižovat o částku 310 Kč (70 + 200 + 40). Zápis ve Vyúčtování na ř. 4 - BŘEZEN sl. 1

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 4

vratka přeplatku z ročního zúčtování 700 Kč

sl. 5

celková částka vyplacených bonusů 110 Kč (70 + 40)

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 810 Kč (700 + 110)

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) - 310 (500 - 700 - 110)

sl. 11

bylo odvedeno 0 Kč (500 - 700 - 110 = -310)

- 30 -

PROFEX 1/2011 DUBEN 2010 Zaměstnanec byl po část kalendářního měsíce nemocný a plátce proto srazil zálohu je 100 Kč a vyplatil měsíční bonus 150 Kč. O měsíční bonus 150 Kč vyplacený z vlastních prostředků požádal správce daně na předepsaném tiskopisu, protože sražené zálohy použil na vrácený přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh provedeného v březnu). Tzn., že odvod záloh ve výši 100 Kč snížil o částku ve výši - 310 Kč a zbývá mu ještě uplatnit - 210 Kč (100 - 310 = -210). Zápis ve Vyúčtování na ř. 4 - DUBEN sl. 1

mělo být sraženo 100 Kč

sl. 2

bylo sraženo 100 Kč

sl. 5

vyplacené bonusy 150 Kč (podána žádost o jejich vrácení)

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 150 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) - 50 Kč (100 - 150)

sl11

bylo odvedeno 0 Kč (100 - 310) KVĚTEN 2010

Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč. Při zúčtování mzdy za květen dále dodatečně srazil zaměstnanci nedoplatek na dani z roku 2008 ve výši 40 Kč (který vykáže v příloze č. 3). Na zálohách odvedl jen 260 Kč, protože odvod záloh ve výši 500 Kč snížil o 280 Kč, tj. o zbylou neuplatněnou částku ve výši -210 Kč z března a o vyplacený měsíční bonus 70 Kč v květnu. Zápis ve Vyúčtování na ř. 5 - KVĚTEN sl. 1

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 5

vyplacené bonusy 70 Kč

sl. 7

nedoplatek z roku 2008, dodatečně sraženo 40 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 30 Kč (+70 - 40)

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70)

sl.11

odvedeno 260 Kč (tj. 500 - 70 + 40 = 470; 470 - 210 = 260) ČERVEN 2010

Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o kterých snížil odvod záloh za červen. Dále ještě vrátil poplatníkovi dodatečně přeplatek na dani 60 Kč z ročního zúčtování za rok 2008, který nesprávně vypočetl v březnu 2009 (opravu vykáže v Příloze č. 3) Zápis ve Vyúčtování na ř. 6 - ČERVEN sl. 1

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 5

vyplacený bonus 70 Kč (snížen odvod záloh)

sl. 6

přeplatek z RZ provedeného v roce 2009, dodatečně vrácené 60 Kč

sl. 8

částky upravujícíc sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 130 Kč (70 + 60)

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70)

sl. 11 odvedeno 370 Kč (500 - 70 - 60) - 31 -

PROFEX 1/2011 ČERVENEC 2010 Plátce srazil zálohu 500 kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč. Sraženou zálohu sníženou o vyplacený měsíční bonus 430 Kč (500 - 70), ale správci daně neodvedl pro platební neschopnost. Sražená neodvedená záloha mu byla na základě daňové kontroly v listopadu 2010 předepsána správcem daně platebním výměrem 123/10 k přímému placení. Zápis ve Vyúčtování na ř. 7 - ČERVENEC sl. 1.

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 3

platebním výměrem předepsaná a neodvedená záloha 430 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 0 Kč (500 - 430 - 70)

sl. 11 odvedeno 0 Kč (neuhrazených 430 Kč bylo předepsáno v listopadu) SRPEN 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč. Sraženou zálohu sníženou o vyplacený měsíční bonus ve výši 430 Kč (500 - 70) ale správci daně neodvedl pro platební neschopnost. Sražená zálohu mu ale byla v listopadu 2010 na základě daňové kontroly předepsána správcem daně platebním výměrem 123/10 k přímému placení. Zápis ve Vyúčtování na ř. 8 - SRPEN sl. 1.

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 3

platebním výměrem předepsaná a neodvedená záloha 430 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 0 Kč (500 - 430 - 70)

sl. 11 odvedeno 0 Kč (neuhrazených 430 Kč bylo předepsáno v listopadu) ZÁŘÍ 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o který snížil odvod záloh (500 - 70 = 430). Z důvodu nedostatku finančních prostředků ale odvedl správci daně na záloze za září jen 200 Kč a rozdíl 230 Kč mu byl v listopadu 2010 na základě daňové kontroly předepsán správcem daně platebním výměrem 123/10 k přímému placení. Zápis ve Vyúčtování na ř. 9 - ZÁŘÍ sl. 1.

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 3

platebním výměrem předepsaná a neodvedená záloha 230 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 200 Kč (500 - 230 - 70)

sl. 11 odvedeno 200 Kč (neuhrazených 230 Kč bylo předepsáno v listopadu)

- 32 -

PROFEX 1/2011 ŘÍJEN 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o který snížil odvod záloh (500 - 70 = 430). Zápis ve Vyúčtování na ř. 10 - ŘÍJEN sl. 1.

mělo být sraženo 500 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70)

sl. 11 odvedeno 430 Kč (500 - 70) LISTOPAD 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o který snížil odvod záloh (500 - 70 = 430). Na základě daňové kontroly v listopadu správce daně předespal plátci platebním výměrem k přímému placení sraženou a neodvedenou zálohu za měsíce srpen, září a říjen v celkové výši 1090 Kč (podle zprávy o kontrole za VII 430 Kč, VIII 430 Kč, IX 230 Kč), kterou plátce uhradil. Zápis ve Vyúčtování na ř. 11 - LISTOPAD sl. 1

mělo být sraženo 500 Kč (500 + 50)

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 430 Kč (500 - 70)

sl. 11 odvedeno 1520 Kč (500 - 70 + 430 + 430 + 230) PROSINEC 2010 Plátce srazil zálohu 500 Kč a vyplatil měsíční bonus 70 Kč, o který snížil odvod záloha za prosinec (500 - 70 = 430). Plátce ale dne 20. února 2011 (ještě do data podání řádného vyúčtování za rok 2010) zjistil, že měl správně srazit u poplatníka za prosinec částku 550 Kč, tj. o 50 Kč více. Nedoplatek na záloze odvedl správci daně neprodleně 21. února 2011 a srazil jej zaměstnanci při výplatě mzdy za únor 2011 dle 12.3.2011. Protože nedoplatek na záloze zjistil plátce daně do data podání řádného Vyúčtování za rok 2010 (tj. do 28.2.2011, resp. do 20.3.2011 při podání Vyúčtování elektronicky), opravu promítne: a) v rádném Vyúčtování podaném za rok 2010 na ř. 12 - prosinec, ve sl. 1 (mělo být sraženo), dále v Části II, kde vznikne nedoplatek ve výši 50 Kč a dodatečné Vyúčtování za rok 2010 podávat nebude (platba v dalším roce proběhne jen v platební rovině), a b) opravu dále vyznačí v příloze č. 3 Zápis ve vyúčtování na ř. 12 - PROSINEC sl. 1

mělo být sraženo 550 Kč

sl. 2

bylo sraženo 500 Kč

sl. 5

vyplacený měsíční bonus 70 Kč

sl. 8

částky upravující sražené zálohy (sl. 4 + 5 + 6 - 7) 70 Kč

sl. 9

vyúčtovaná částka (sl. 1 - 3 - 4 - 5) 480 Kč (550 - 70)

sl. 11 odvedeno 430 Kč - 33 -

PROFEX 1/2011 VYÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ZA ROK 2010 - ČÁST I. 1

2

1

500

400

2

500

3

3a

3b

4

5

6

7

8

9

70

70

430

330

600

70

70

430

530

500

500

110

810

-310

0

4

100

100

700 150

150

-50

0

5

500

500

70

30

430

260

6

500

500 Čj. 123/10

430

70

130

430

370

7

500

500 Čj. 123/10

430

70

70

0

0

8

500

500 Čj. 123/10

430

70

70

0

0

9

500

500

70

70

200

200

10

500

500

70

70

430

430

11

500

500

70

70

430

1520

12

550

500

70

70

480

430

2010 5650 5600

1090 700 960

40 1680

2900

4070

40 60

60

10

11

VYÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ZA ROK 2010 - ČÁST II. Řádek 1

5650

2

700

3

0

4

960

5

150

6

60

7

40

8

4120

9

4070

10

-50

---Ukažte mi systém odměňování jakékoli společnosti a já vám řeknu, jak se chovají její lidé. Chuck Ames -----

- 34 -