Časopis pro uživatele programů ZEIS NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K MZDY

Časopis pro uživatele programů

ZEIS

OBSAH NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K 1.1.2012 1. MZDY

1

1.1. Úprava nezabavitelných částek pro účely srážek

1

1.2. Cestovní náhrady

1

1.3. Průměrná mzda

6

1.4. Oznámení UP o plnění povinného podílu OZP za rok 2011

7

1.5. Nezaměstnanost

9

1.6. Nelegální práce

10

2. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

11

2.1. Zrušení pololetního výkazu o pracovní neschopnosti

11

2.2. Mateřská a rodičovská dovolená

11

2.3. Nařízení vlády č. 410/2011 ze dne 7.12.2011

13

2.4. Změny zákona o nemocenském pojištění dle zákona č. 470/2011 Sb.

13

3. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

29

3.1. Vedení ELDP v roce 2012

30

4. DAŇ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

34

4.1. Legislativa

34

4.2. Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování

34

4.3. Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty

34

4.4. Pokyn Generálního finančního ředitelství D-6

35

4.5. Tiskopisy

36

4.6. Daňové povinnosti 2012

44

5. RŮZNÉ

43 43

5.1. Licence 5.2. Výpočet měsíční mzdy při negativním pořízení

Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: [email protected] © PROFEX AM, spol. s r.o., 2012, vyšlo 12. února 2012

43

PROFEX 3/2012

NOVELY ZÁKONŮ A NOVINKY V PROGRAMU MZDY K 1.1.2012 Ing. Helena Plavecká – metodik modulu MZDY

1. MZDY 1.1. Úprava nezabavitelných částek pro účely srážek Při výpočtu nezabavitelných částek se použije dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. 



částka ŽM jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., která se pro rok 2012 mění na výši 3410 Kč (dosud 3126 Kč). částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel, která se pro rok 2012 mění NV č. 408/2011 Sb. Na 5352 Kč (dosud 4863 Kč)

Součet těchto částek činí 8762 Kč, což je částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Zvýšení nezabavitelných částek pro rok 2012: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému, je součet  základní částky na osobu povinného 5841,33 Kč (2/3 z 8762), je-li sám zaokrouhleno nahoru na 5842 Kč  násobku počtu osob, kterým je povinen poskytovat obživu, a základní částky 1460,33 Kč (¼ z 5841,33) Příklad: Povinný je ženatý a má dvě děti. Základní částka: 5841,33+(3x1460,33)= 10222,32 Kč, zaokrouhleno nahoru na 10223 Kč.

TIP MZDY 2012: V matričním souboru Mzdové údaje je nutné zaměstnancům, kteří mají srážky na základě výkonu rozhodnutí či exekuce, přepočítat v období 01/12 položku Existenční minimum dle výše uvedeného. 1.2. Cestovní náhrady 

V § 159 odst. 2 se vkládá věta: Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. Zde se bude jednat např. o přenosné tramvajenky, které zajistí zaměstnavatel pro své zaměstnance.  § 163 Stravné (1) Za každý kalendářní den pracovní cesty od 1.1. 2012 na základě vyhlášky č. 429/2011 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad §2 přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

-1-

PROFEX 3/2012 (2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen "bezplatné jídlo"), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. (3) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanovené v odstavci 1, přísluší zaměstnanci stravné podle odstavce 1. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v odstavci 2. (7) Důvody pro neposkytnutí stravného stanovené v odstavcích 5 a 6 je zakázáno rozšiřovat. Z toho vyplývá, že v případně poskytnutí jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře je třeba určit míru krácení stravného, pokud tak zaměstnavatel neučiní, krátí se vždy o maximální výši, tj. o 70%, 35% resp. 25%. Toto platí i pro zahraniční pracovní cesty (§ 170 odst. 5). U zaměstnanců, kterým je poskytován plat, se musí vždy krátit za každé poskytnuté jídlo o 70%, 35% nebo 25% (§ 176 odst. 3). Zákoník práce vychází ze zásady, že se stravné poskytuje za tolik jídel, kolik hodin trvá cesta. Jsou-li poskytnuta všechna bezplatná obvyklá jídla, měla by zaměstnanci zůstat část stravného jako příspěvek na občerstvení dle následující tabulky: Doba trvání cesty

Minimální stravné

hodin

Kč

5 až 12

64

Nad 12 až 18 Nad 18

Počet bezplatných jídel

Snížení stravného

Minimální stravné po snížení

%

Kč

1

70

19,20

96

2

70 (2*35)

28,80

151

3

75 (3*25)

37,75

Při kratší cestě nebo při větším počtu poskytnutých jídel zaměstnanci stravné nepřísluší. Dle § 3 vyhlášky č. 429/2011 Sb. poskytne zaměstnavatel zaměstnanci od 1.1.2012 stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 

Podle nově vloženého odst. 4 v § 176 platí u zaměstnanců, kterým je poskytován plat:

Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. Obdobná změna je provedena i v § 179, kde se vložily odst. 3 a 4, podle kterých se krátí obdobně i zahraniční stravné v rozpočtové sféře. Přehled – tuzemské stravné 2012 – dle vyhl. č. 429/2011 Sb. Doba trvání cesty

Podnikatelská sféra

Státní a příspěvková sféra

Fyzická osoba

hodin

Minimálně Kč

Kč

Maximálně Kč

5 až 12

64

64 až 76

-

Nad 12 až 18

96

96 - 116

116

Nad 18

151

151 až 181

181

-2-

PROFEX 3/2012 Při dvoudenní tuzemské cestě se stanoví stravné buď za každý den samostatně nebo za celkovou dobu trvání cesty podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Při zahraniční cestě se stanoví tuzemské stravné za každý kalendářní den samostatně. Snížení stravného při bezplatně poskytnutém jídle: Doba trvání cesty

Podnikatelská sfé- Státní a příspěvková sféra ra

hodin

% za 1 jídlo až

% za 1 jídlo

% za 2 jídla

5 až 12

70

70

Stravné nepřísluší

Nad 12 až 18

35

35

70

Stravné nepřísluší

Nad 18

25

25

50

75

% za 3 jídla

Nerozhodl-li podnikatelský subjekt o krácení stravného předem, musí být při bezplatně podskytnutém jídle stravné sníženo za jedno jídlo o uvedenou maximální procentní míru.  § 170 Zahraniční stravné (1) Zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených. (3) Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. (5) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ve větě první. (8) Důvody pro neposkytnutí zahraničního stravného stanovené v odstavcích 6 a 7 je zakázáno rozšiřovat. Zahraniční stravné Kalendářní den Za cestu na území ČR vznikl nárok na stravné

Za cestu na území ČR nevznikl nárok na stravné

Počet hodin v zahraničí

Počet hodin v zahraničí

5 hodin a méně

Zahraniční stravné nepřísluší

Méně než 1 hodina

Doba cesty v zahraničí se přičte k nároku na tuzemské stravné Více než 5 hodin

-3-

1/3 základní sazby

Zahraniční stravné nepřísluší Doba cesty v zahraničí se přičte k nároku na tuzemské stravné

1 až 12 hodin

1/3 základní sazby

Více než 12 až 18 hodin

2/3 základní sazby

Více než 18 hodin

Základní sazba

PROFEX 3/2012 Krácení zahraničního stravného za bezplatně poskytnutá jídla Zahraniční stravné

Podnikatelská sféra

Státní a příspěvková sféra

% za 1 jídlo až

% za 1 jídlo

% za 2 jídla

1/3 základní sazby

70

70

Stravné nepřísluší

2/3 základní sazby

35

35

70

Stravné nepřísluší

Plná základní sazba

25

25

50

75

% za 3 jídla

Nerozhodl-li zaměstnavatel v podnikatelské sféře o míře snížení zahraničního stravného za bezplatně poskytnuté jídlo, musí být zaměstnanci při bezplatně poskytnutém jídle zahraniční stravné sníženo za jedno jídlo o uvedenou maximální procentní míru. Příklady výpočtu zahraničního stravného: Od 1.1.2012 je důležité nejdříve zjistit, zda zaměstnanci v příslušném kalendářním dni vzniká právo na tuzemské stravné. V případě, že zaměstnanci nevznikl nárok na zahraniční stravné, bude tuzemské stravné v některých případech vyšší, protože se hodiny strávené v zahraničí připočtou k hodinám stráveným v tuzemsku. Tuzemské stravné se stanovuje za každou cestu samostatně, zahraniční uskutečněné v tomtéž kalendářním dni se stanovuje za celkovou dobu strávenou v zahraničí ze základní sazby platné pro stát, ve kterém byl zaměstnanec tento den nejdéle. Pozor u zahraniční cesty, která netrvá více než 5 hodin ! Pokud se v tom dni poskytuje tuzemské stravné, musí na zahraniční cestě strávit více než 5 hodin (alespoň o jednu minutu), aby se poskytlo zahraniční stravné. Dle §170 odst.(2) může zaměstnavatel stanovit nebo sjednat základní sazbu zahraničního stravného sníženou až na 75% (zaokrouhlenou na celé měnové jednotky) sazby stanovené prováděcím předpisem. Zahraniční stravné se stejně jako tuzemské stravné komplikuje krácením stravného za poskytnutá obyklá jídla dle §179. Naštěstí se nekomplikuje porovnáním s výší stravného pro státní sféru, protože základní zahraniční stravné (bez krácení dle §170 odst. (2)) je pro všechny stejné dle vyhl. č. 379/2011 Sb. Typ cesty

Tuzemsko Odjezd Příjezd

jednodenní

Zahraničí - hodiny

PříjezdOdjezd

Tuzemské

Zahraniční

hodiny

Nárok

hodiny

Nárok

Poznámka

5

NE

4

ANO

1/3 základní sazby

→ 6,00

2

8,00

←15,00

2

13,00

První den vícedenní

→15,00

4

19,00

5

NE

4

ANO

1/3 základní sazby

Poslední den vícedenní

← 9,00

4

5,00

5

NE

4

ANO

1/3 základní sazby

jednodenní

→ 5,00

3

8,00

←16,00

3

13,00

5

ANO

6

NE

Netrvá více než 5 hodin

První den vícedenní

→14,00

5

19,00

5

ANO

10

NE

Netrvá více než 5 hodin

Poslední den vícedenní

←10,00

5

5,00

5

ANO

10

NE

Netrvá více než 5 hodin

jednodenní

→ 5,00

3

8,00

←16,00

2

14,00

6

ANO

5

ANO

1/3 základní sazby

→13,00

5

18,00

6

ANO

5

ANO

1/3 základní sazby

První den

-4-

PROFEX 3/2012 vícedenní Poslední den vícedenní

←11,00

5

6,00

6

ANO

5

ANO

1/3 základní sazby

jednodenní

→ 5,00

3

8,00

←17,00

3

14,00

6

ANO

6

ANO

1/3 základní sazby

První den vícedenní

→ 6,00

5

11,00

13

ANO

5

ANO

2/3 základní sazby

Poslední den vícedenní

←18,00

5

13,00

13

ANO

5

ANO

2/3 základní sazby

Dvě cesty v jeden KD

← 6,00

3

3,00

3

ANO

6

NE

→17,00

5

22,00

2

ANO

7

NE

5 hodin Netrvá více než 5 hodin

Dvě cesty v jeden KD

← 5,00

2

3,00

3

NE

2

ANO

→10,00

4

14,00

10

NE

4

13 hodin v zahraničí 2/3 základní sazby

Dvě cesty v jeden KD

← 5,00

2

3,00

3

NE

2

ANO

→ 9,00

5

14,00

10

ANO

4

13 hodin v zahraničí 1/3 základní sazby (bylo poskytnuto tuzemské stravné)

Kapesné dle § 180: Podnikatelská sféra (zaměstnavatel není omezen v poskytování kapesného), ale pozor, cestovní náhrady poskytnuté zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce, jsou podle §24 odst.2 písm. zh) daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud však částky cestovních náhrad převýší částky, které by za stejných podmínek obdržel zaměstnanec ve státní a příspěvkové sféře (část VII., hlava III. zákoníku práce), jsou podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů přesahující částky předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění. Státní a příspěvková sféra – kapesné lze poskytnout zaměstnanci až do výše 40% zahraničního stravného, které zaměstnanci přísluší po snížení za bezplatně poskytnuté jídlo. Pokud zaměstnanci zahraniční stravné nepřísluší, nelze mu poskytnout ani kapesné.

POZOR!!!: Vzhledem k tomu, že předmětem daně nejsou u zaměstnanců cestovní náhrady do výše pro státní sféru, musí být méně krácené stravné u podnikatelů předmětem daně z příjmů a tím i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Příklad: Předem stanoveno krácení stravného ve výši 15% za každé jídlo, sazba stanovena v horní hranici pro státní a příspěvkovou sféru. Protože podnikatel poskytl zaměstnanci stravné vyšší, než za stejných podmínek (sazba stravného na den dle délky pracovní cesty) přísluší státnímu zaměstnanci, je rozdíl předmětem daně a odvodů u zaměstnance. Doba trvání Počet bez- Podnikatelská sféra cesty platně poskytnutých jídel hodiny Sazba v Kč % snížení dle vnitřní směrnice

Státní sféra

Rozdíl ke zdanění

Stravné po Sazba v Kč % snížení snížení 15% dle vnitřní za každé směrnice jídlo

Stravné snížení

po sl. 5 – sl.8

1

2

3

4

5

6

7

8

9

5 až 12

1

76

1*15

64,6

76

70

22,8

41,8

Nad 12 až 2 18

116

2*15

81,2

116

2*35

34,8

46,4

Nad 18

181

3*15

99,55

181

3*25

45,25

54,3

-5-

3

PROFEX 3/2012 Pokud by zaměstnavatel v případě bezplatně poskytnutých jídel nekrátil stravné vůbec (což mohl do konce roku 2011), postupoval by v rozporu se zákoníkem práce, a pro firmu by se rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou vypočtenou po krácení pro státní zaměstnance považoval za daňově neuznatelný náklad - § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP (viz následující tabulka). Doba trvání Počet bez- Podnikatelská cesty platně po- sféra skytnutých jídel hodiny Sazba v Kč dle vnitřní směrnice krácení neprovedeno

Státní sféra

Rozdíl ke zdanění u zaměstnance

Sazba v Kč % snížení dle vnitřní směrnice

Stravné snížení

po sl. 3 – sl.6

Nedaňový náklad pro firmu sl.3 – sl.6

1

2

3

4

5

6

7

8

5 až 12

1

76

76

70

22,8

53,2

53,2

Nad 12 až 2 18

116

116

2*35

34,8

81,2

81,2

Nad 18

181

181

3*25

45,25

135,75

135,75



3

Vyhláška č. 429/2011 Sb. ze dne 13. prosince 2011 kromě stravného upravuje od 1.1.2012 dále:

§ 1 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce (vlastní vozidlo, vozidlo vypůjčené, vozidlo, které má zaměstnanec v nájmu) činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. § 4 Průměrná cena pohonných hmot Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 34,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, b) 36,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, c) 34,70 Kč u motorové nafty. Kombinovaná spotřeba paliva – normy EU 93/116/ES, 1999/100/ES, 2004/3/ES, EU692/2008, EU566/2011 

Není-li v TP kombinovaná spotřeba podle norem EU, použije se aritmetický průměr.



Není-li v TP žádný údaj o spotřebě, zaměstnanec musí doložit TP vozidla shodného typu, kde to uvedeno je



Fyzická osoba (podnikatel OSVČ) použije vždy aritmetický průměr. Není-li v TP žádný údaj, použije spotřebu z pokynu GFŘ D-6

TIP MZDY 2012: Ve vnitřním předpise je nutné upravit pravidla pro poskytování cestovních náhrad dle výše uvedeného. Pokud poskytujete zahraniční stravné, doporučuji absolvovat specializované školení k poskytování cestovních náhrad. Pro podnikatelské subjekty je vhodné dodržovat ve vnitřním předpise krácení dle §§ pro státní sféru (část VII., hlava III. zákoníku práce), vyhnete se dodaňování u zaměstnanců.

1.3. Průměrná mzda Ve Sdělení č. 435/2011 Sb. o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 činí 23 726 Kč.

-6-

PROFEX 3/2012

1.4. Oznámení ÚP o plnění povinného podílu OZP za rok 2011 Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v § 83 zákona uložena povinnost do 15. února oznámit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny, tzn. i hodiny odpracované přesčas, zaměstnanci v pracovním poměru, včetně zaměstnanců pracujících na místech obsazovaných jmenováním. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny: 

odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona nevztahuje (§ 147 zákona - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie a báňští inspektoři),



odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny: 1. v důsledku čerpání dovolené na zotavenou 2. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské 3. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele 4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti 5. v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se nezapočítávají: 

doby pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění



doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená).

Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se provádí na dvě platná desetinná místa. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, rovněž s přesností na dvě platná desetinná místa. K části B: Bod 1: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz K části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami

-7-

PROFEX 3/2012 s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výpočet se provede na dvě platná desetinná místa. Bod 2: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2011, tj. částkou 166 082 Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období a byly zaplaceny nejdéle do 15. 2. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením (provedený na dvě platná desetinná místa), které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek. Bod 3: Počet zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěný podle bodu 1 se sečte s počtem zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěným podle bodu 2. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2011 činí 23 726 Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 59315 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 59 315 Kč a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. Poznámka k výpočtu na str. 1: 1. Výpočty v části A a B a C bod 1 se provádějí na dvě platná desetinná místa tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí zaokrouhlovaného čísla a tato číslice se dále upraví podle číslic, které následují po poslední platné číslici zaokrouhlovaného čísla 1. zaokrouhlovaná číslice, po které následuje číslice menší než 5, zůstává beze změny, 2. zaokrouhlovaná číslice, po které následuje číslice 5 nebo číslice větší než 5, se zvětšuje o jednu. 2. Peněžité plnění v části C bod 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

TIP MZDY 2012: Zaměstnáváte-li více než 25 zaměstnanců, v období 12/11 1. proveďte aktualizaci v matričním souboru 1.1.6. Důchody a slevy před vytvořením Oznámení za rok 2011 a podkladů tak, aby zaměstnanci kteří mají (X) zdravotní postižení (Y) těžší zdravotní postižení měli v tomto MS záznam s příslušným kódem a dobou platnosti pro rok 2011. 2. překontrolujte, případně aktualizujte v 6.3.1.Přepínače – Zpracování – Čisté mzdy – Pracovní doba denní pracovní dobu DPD tak, aby roční hodinový fond odpovídal jednotlivým pracovištím pro jednosměnný, dvousměnný případě třísměnný a nepřetržitý provoz. Pokud nemáte směnnost, můžete využít toto rozdělení pro 3 různé pracovní doby na pracovištích: např. Řidiči 8,00 hodin, pracovníci na lince 7,75 hodiny, administrativa 7,50 hodny – nezapomeňte u konkrétních zaměstnanců a PPV na vazbu do MS Pracovní doba. 3. PŘEKONTROLUJTE v 6.3.5. Intervaly DM – Výstupy pro sestavu 3.4.5.Podklady pro podíl OZP položky: OdpracHod=1000, NeodpracHod=180..181,192, PrekVPraci=184..186,188..191,260,1450,1453,-1461..1462 a NePPV=400..499,600..699,921..922 4. Formulář Oznámení za rok 2011 je zapracován do programu MZDY. -8-

PROFEX 3/2012

1.5. Nezaměstnanost Od ledna 2012 se mění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva roky. Nárok na podporu tedy má: 

občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění



potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby

Od 1. 1. 2012 se mění i podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. 

Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání.



Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností.

Veřejná služba Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce, se od 1. 1. 2012 zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Při organizování veřejné služby se posiluje spolupráce mezi krajskými pobočkami ÚP ČR a obcemi. Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale třeba i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod.

Výše podpory Od 1.1.2012 se nemění ani výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení. Výše podpory v nezaměstnanosti činí při výpočtu z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc: 

první dva měsíce – 65 %



další dva měsíce – 50 %



po zbývající podpůrčí dobu – 45 %

Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: 

do 50 let věku uchazeče o zaměstnání - 5 měsíců



od 50 do 55 let - 8 měsíců



více než 55 let - 11 měsíců

Uchazeč, jenž ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem: 

podpora se snižuje na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu

Odstupné Podpora nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné - podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Pokud zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné, ale neučiní tak, vyplatí uchazeči o zaměstnání kompenzaci ve výši 65 procent odstupného Úřad práce a poté ji bude vymáhat po zaměstnavateli.

-9-

PROFEX 3/2012 Kalkulačku pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti naleznete na integrovaném portálu MPSV mezi životními situacemi - http://portal.mpsv.cz/soc/poradce. Nový nástroj – zvolená rekvalifikace Uchazeč o zaměstnání si může od 1. 1. 2012 sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si tak uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou však je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč. Úřad práce zvolenou rekvalifikaci uhradí pouze v případě, když předem vydá zájemci o tuto rekvalifikaci potvrzení, že po doložení úspěšného absolvování kurzu rekvalifikační kurz uhradí. Spolupráce s agenturami práce od 1. 1. 2012 Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němž Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. 

agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání



k tomuto mohou získat další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců.



za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude považováno, když ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání



dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání Zpřesňují se práva a povinnosti agentur práce při zajišťování povinného pojištění pro případ svého úpadku. Informační povinnost agentur práce se rozšiřuje o hlášení počtu uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce (sdílené zprostředkování). Agentura práce nebude moci dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo který je osobou se zdravotním postižením. MPSV spolu s Úřadem práce ČR realizuje projekt Docházka nezaměstnaných – DONEZ, jehož cílem je ztížit podmínky nelegálního zaměstnávání firmám i nezaměstnaným evidovaným na Úřadu práce. Vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházejí v určený čas v běžné pracovní době na kontaktní místo Czech POINT, kde obdrží nabídku volných pracovních pozic.

1.6. Nelegální práce 1.6.1. ZAMĚSTNANCI BEZ PRACOVNÍ SMLOUVY Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění, což je velmi rizikové: 

v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu



nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti



doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu

Pro případnou kontrolu mějte vždy připravené kopie pracovních smluv na pracovišti. Pokud jde o OSVČ, vždy uzavřete smlouvu, která bude obsahovat: 

výkon práce bude provádět OSVČ nebo její zaměstnanci



výkon práce bude vykonávat i mimo pracoviště odběratele



fakturační částka bude stanovena za jednorázové plnění určitého konkrétního úkolu (nikdy neuvádět, že bude vypočtena podle odpracovaných hodin a hodinové sazby)



dobu výkonu práce si určuje OSVČ, která bude pracovat dle svého uvážení (nikoliv v pracovní době, která platí pro vlastní zaměstnance)

- 10 -

PROFEX 3/2012 

práce OSVČ bude vykonávána na vlastní náklady, svými nástroji či materiálem



OSVČ si nepřeje uzavření pracovněprávního vztahu a nebude se řídit pokyny odběratele nebo jeho zaměstnanců

Zabezpečte: 

OSVČ bude vykonávát sjednané činnosti nejen pro Vás, ale i pro jiné odběratele



OSVČ nebyla u Vás dříve v pracovněprávním vztahu

Zpřísňuje se postih za výkon nelegální práce, maximální částka pokuty se zvyšuje z 10 000 Kč na 100000 Kč. Pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč je možné uložit člověku, jenž se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a vykonává pro ni práci, za to, že odmítne osvědčit svou totožnost a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu. Opatření má působit preventivně v oblasti nelegální práce. Definice nelegální práce je nově upravena tak, aby bylo její prokazování snazší a jednoznačné. Zabrání se tím úniku finančních prostředků v oblasti pojistného a daní. Jako opatření k potírání nelegální práce se zvyšuje maximální částka pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5 milionů Kč na 10 milionů Kč. Minimální výše pokuty činí 250 000 Kč. Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti se nově slučuje pod Státní úřad inspekce práce. Navyšuje se počet kontrolorů, MPSV zajistí provoz 180 tzv. mobilních kanceláří, tedy automobilů vybavených technikou potřebnou k výkonu efektivní a rychlé kontroly. Téměř čtyřnásobně v roce 2012 vzroste i počet kontrol.

2. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 2.1. Zrušení pololetního výkazu o pracovní neschopnosti 

Z podnětu Ministerstva práce a sociálních věcí dochází od roku 2012 ke zrušení pololetního statistického zjišťování Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Důvodem tohoto kroku je především snížení administrativní zátěže části zaměstnavatelů, intenzivnější využití administrativních zdrojů dat a údajů z registrů a snížení nákladů na zajištění a zpracování údajů.

2.2. Mateřská a rodičovská dovolená 

Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Rozhodování a administrace těchto dávek je k tomuto datu prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR (včetně rodičovského příspěvku).



Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má za stanovených podmínek pojištěnka (pojištěnec), pokud v den, od něhož je tato dávka přiznávána, trvá nemocensky pojištěné zaměstnání (popř. účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné) nebo ochranná lhůta a jestliže v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství trvala jejich účast na nemocenském pojištění alespoň kalendářních 270 dnů.



Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který nemocensky pojištěná žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů).



Od 1. ledna 2012 se zjednodušuje zápočet doby studia pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství: do doby účasti na nemocenském pojištění (min. 270 kalendářních dnů) pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství se od 1. 1. 2012 započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno

- 11 -

PROFEX 3/2012 Pro zápočet doby studia tedy již není podmínkou, aby počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadal do 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a ani to, aby k převzetí dítěte do péče došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia. 

Od 1. ledna 2012 se zavádí podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů pro pojištěnce, který přebírá péči o dítě na základě dohody s matkou dítěte.

1. mění se podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství v případě písemné dohody mezi pojištěncem (otcem, manželem) a matkou dítěte o převzetí péče o dítě, kdy nově bude nutné dohodu uzavřít na nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů 2. dávka se tak nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak splněny podmínky nároku na výplatu, nečiní alespoň 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů Cílem úpravy v § 32 odst. 1 (kde se na konci písm. e) doplnil text, z kterého vyplývá, že si po dohodě obou z manželů může převzít peněžitou pomoc otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, ale nejméně na 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (dosud mohl i jen na jeden den), v § 36 se zároveň s touto změnou doplnil odst. 3, podle kterého se peněžitá pomoc nevyplácí muži, který převzal peněžitou pomoc a není splněna podmínka nejméně na 7 kalendářních dnů a podle přechodného ustanovení neplatí podmínka 7 kal. dnů na případy, kdy vznikl nárok na peněžitou pomoc před účinností zákona), je zabránit účelovému přebírání péče o dítě otcem či manželem ženy, která dítě porodila, jen na dny pracovního klidu, kdy tak dříve otec dítěte (manžel) kromě mzdy pobíral také peněžitou pomoc v mateřství. Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: 

Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte.



Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.

Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: 

Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může nově zvolit i rodič, jenž si neplatil nemocenské pojištění, které se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmu (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte.



Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení, a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách – 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté 3 800 Kč do 4 let věku dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011.

Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012: 

může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek postaru nebo podle nové právní úpravy od 1. ledna 2012



obecně však bude platit podmínka, že pokud rodič setrvá ve variantě pobírání rodičovského příspěvku podle staré právní úpravy k 31.12.2011, bude platit pro něj tato úprava jako celek, tedy i se sledováním omezené docházky dítěte do předškolního zařízení po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku



pokud však rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012, bude se na něho vztahovat mj. ustanovení o nesledování návštěvy předškolního zařízení u dětí starších 2 let věku



možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je zachována i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším potomkem

Děti se zdravotním postižením 

- 12 -

budou zajištěny jednotným způsobem, tj. tak, aby po dovršení 1 roku věku byly zabezpečeny vždy jednou dávkou, a to buď rodičovským příspěvkem, nebo příspěvkem na péči

PROFEX 3/2012 Rodičovský příspěvek i na děti ve školce od 1. 1. 2012 

U dětí starších než dva roky se ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, ale jen za předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012.



U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek.

2.3. Nařízení vlády č. 410/2011 Sb. ze dne 7.prosince 2011 o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění zvyšuje tuto částku od 1.ledna 2012 na 2500,- Kč. TIP MZDY 2012: V 6.3.1.Přepínače - Zpreacování – Pojištění - byla aktualizována položka Zaměstanání malého rozsahu Koruny v období 01/12.

2.4. Změny zákona o nemocenském pojištění dle zákona č. 470/2011 Sb. Změny v zákonu č. 187/2006 Sb.o nemocenském pojištění, které platí od 1.1.2012. 

V § 5 písm. a) se doplňují body 16 až 20, to jsou nově pojištěné skupiny:

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, 17. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, 19. likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 20. vedoucí organizačních složek právnické osoby (má sídlo ve státě, s nimž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je zapsána v obchodním rejstříku) uvedených v novém § 167c zákona č. 187/2006 Sb., jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.

TIP MZDY 2012: Z toho vyplývá, že od účinnosti zákona budou nemocensky pojištěni opět společníci a jednatelé s. r. o. a také členové kolektivních orgánů (představenstvo, dozorčí rada apod.), pokud jsou jejich příjmy považovány za příjmy ze závislé činnosti (jsou, viz § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů). POZOR: Pokud by jednatelé nebo členové statutárních orgánů pracovali na základě obchodněprávního vztahu, nenáleží jim v případě pracovní neschopnosti náhrada mzdy v prvních 21. kal. dnech jejího trvání. Od 22. dne jim náleží nemocenské dávky, pokud nebudou pro společnost vykonávat práci. Pobírání odměny statutára není výkon práce. V § 192 ZP a následujících je specifikováno, že :

- 13 -

PROFEX 3/2012

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), odměna jednatele či člena kolektivního orgánu zde uvedena není, není to ani mzda, ani plat, ani odměna z dohod. Navíc se nejedná o pracovní poměr, protože nevzniká podle zákoníku práce. Pokud jde o krácení odměny při dlouhodobé nemoci, to by mělo být upraveno ve smlouvě o výkonu funkce. Není-li sjednáno krácení, odměna se nekrátí. Fiktivní rozpis pro náhradu nepotřebujete ani pro pořízení nemoci, kterou musíte evidovat, je to vyloučená doba jak pro ELDP, tak pro nemocenské pojištění, pokud je z této činnosti zaměstnanec pojištěn a doručí pro tento PPV neschopenku. Doklad

Likvidace

DRMZD

Text

Datum Od

DatumDo

000001

31.1.2012

400

Nemoc

2.1.2012

31.1.2012

Rozvržení sociální události

Nad dnů A

Hodiny

Koruny

%

Redukovaný průměr

Sazba

kalendářní

pracovní

odpr. 1.den

náhrady

náhrady

00

P3

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3 60

P3

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Snížení

-

0.00

Zvýšení

+

0 0,00

Do 3 dnů Nad dny

Dny

21

30 Ukončení sociální udá- A losti

Proplaceno

Náhrada mzdy celkem

0,00

0,00

Pracovní dny a hodiny omluvené

0,00

0,00

Kalendářní dny celkem

30

Mzda za odpracované hodiny 1. den sociální události

0,00

0,00

V případě souběhu pracovního vztahu a vztahu statutára se postupuje takto: Příklad 1. Zaměstnankyně je v pracovním poměru zaměstnána jako mzdová účetní. Zároveň je členem představenstva družstva s měsíční odměnou 1500 Kč. Zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti od 15. května 2012 do 30. června 2012. Odměna člena představenstva družstva je vyplácena celé období od 1.1.2012 do 31.12.2012. Bude se doba od 1.6.2012 do 30.6.2012 v pracovním poměru považovat za vyloučenou, když pobírá odměnu člena představenstva, která nezakládá účast na pojištění? Odpověď OSSZ na dotaz č. 1 Doba od 1.6.2012 do 30.62012 bude také dobou vyloučenou. Pojistný vztah z PP se posuzuje samostatně. Doplňuji k dotazu č.1: Zaměstnankyně není nemocensky pojištěna z funkčního vztahu, proto doručí doklad o pracovní nechopnosti pouze pro pracovněprávní vztah. Doba od 15. května do 30. června bude dobou vyloučenou jak pro nemocenské pojištění, tak pro důchodové pojištění. Pokud jde o ELDP, bude veden pouze pro pracovněprávní vztah.

- 14 -

PROFEX 3/2012 Příklad 2. Zaměstnankyně je v pracovním poměru zaměstnána jako mzdová účetní. Zároveň je společníkem s.r.o. s měsíční odměnou 3000 Kč. Zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti od 15. května 2012 do 30. června 2012. Odměna společníka je vyplácena celé období od 1.1.2012 do 31.12.2012. Bude se doba od 1.6.2012 v pracovním poměru považovat za vyloučenou, když pobírá odměnu člena představenstva, která zakládá účast na pojištění? Odpověď OSSZ na dotaz č. 2 Doba od 1.6.2012 do 30.62012 bude také dobou vyloučenou. Pojistný vztah z PP se posuzuje samostatně a není rozhodující, že odměna člena představenstva zakládá účast na pojištění. Pouze v případě, že by dávky žádala s obou pojistných poměrů, ale to nepředpokládám, protože se ptáte na VD z pracovního poměru. V každém případě budou vystaveny 2 ELDP a na ELDP z PP bude uvedena ve VD i doba od 1.6.2012. Doplňuji k dotazu č. 2: Pokud by žádala dávky z obou pojistných poměrů, vyloučená doba z pojistného poměru statutára by nebyla pro ELDP vyloučenou dobou od 1.6. do 30.6., protože by se jednalo o souběh pojistného příjmu a vyloučené doby. Na ELDP za pracovněprávní vztah bude doba od 15.5. do 30. 6. dobou vyloučenou pro důchodové pojištění ( i pro nemocenské pojištění). Na ELDP za funkční vztah nebude doba od 1.6. do 30. 6. dobou vyloučenou pro důchodové pojištění (bude však dobou vyloučenou pro nemocenské pojištění). 

V § 10 (vznik a zánik pojištění) se doplnilo, kdy vzniká a zaniká pojištění nově pojištěných skupin zaměstnanců (společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů). Např. jednateli vzniká pojištění dnem, kdy začal konat práci a končí dnem ukončení této práce.



V § 10 odst. 4 se doplnilo, že v případě navazujícího znovuzvolení člena kolektivního orgánu do funkce, se nebude jednat o zánik pojištění, ale o pokračování pojištění. Musí na sebe ale bezprostředně navazovat, stejně jako je to u zaměstnanců v pracovním poměru.

TIP MZDY 2012: POZOR: Toto pokračování pojištění se nevztahuje na ostatní nově pojištěné skupiny zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté, prokuristé, lividátoři apod.) 

Podle přechodných ustanovení je ten, kdo plnil povinnosti zaměstnavatele ke dni předcházejícímu účinnosti zákona u společníků, jednatelů, prokuristů nebo členů statutárních orgánů, povinen do 30 dnů od účinnosti zákona, je přihlásit na OSSZ. Těmto nově pojištěným skupinám vzniká pojištění dnem účinnosti zákona a rozhodným obdobím je období od účinnosti zákona.

TIP MZDY 2012: Budou-li Vaši statutáři pokračovat v práci na základě obchodněprávního vztahu, budete je je přihlašovat k nemocenskému pojištění do 31. ledna 2012 . Nejprve prověříte jejich pracovněprávní vztah: typ PPV 771,772,777 převedete v nabídce 5.0.4. hromadná změna PPV podle toho, zda jejich sjednaná odměna překročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (2500 Kč), na PPV: - 15 -

PROFEX 3/2012      

překročí: 711 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 714 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), nepřekročí (ZMR) 721 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 724 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy),

typ PPV 842,844,872,874,877 převedete v nabídce 5.0.4. hromadná změna PPV podle toho, zda jejich sjednaná odměna překročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (2500 Kč), na PPV   

   



překročí: 811 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 812 (člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu) 814 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), nepřekročí (ZMR) 821 (má povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy), 822 (člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu) 824 (nemá povinnost odvádět zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy),

případně jejich stávající pracovní vztah ukončíte k31.12.2011 a zadáte nový dle výše uvedeného. Pracovněprávní vztahy 2012 Typ/SP/ZP

Popis PPV

PPV 2011

111

Pracovní smlouva s dopočtem na VZP

111

113

Pracovní smlouva s odpoč.VZP-50% ZP

113

114

Pracovní smlouva bez dopočtu na VZP

114

181

Zahraniční zam. s PS s dopočtem VZP

181

184

Zahraniční zam. s PS bez dopočtu VZP

184

211

Pracovní smlouva s dopočtem na VZP

211

214

Pracovní smlouva bez dopočtu na ZP

214

224

Pracovní smlouva MR bez dopoč.na VZP

224

356

PS krátkodobé zam. bez odvodu na SP

356

366

PS krátkodobé zam. s odvodem na SP

366

435

Dohoda o provedení práce

435

449

Učni a studenti praktický výcvik

449

521

Prac. smlouva MR s dopočtem na VZP

521,121

523

Prac. smlouva MR s odpoč.VZP-50%ZP

523,123

524

Prac. smlouva MR bez dopoč.na VZP

524,124,224

611

DPČ s dopočtem na VZP

611

612

DPČ

612

621

DPČ - MR s dopočtem VZP

621

622

DPČ - MR

622

- 16 -

PROFEX 3/2012 623

DPČ - MR s odpoč.VZP-50%ZP

623

711

Společník s dopočtem na VZP

771

714

Společník bez dopočtu na ZP

774,777

721

Společník MR s dopočtem na VZP

771

724

Společník MR bez dopočtu na VZP

774,777

811

Člen stat.org. s dopočtem na VZP

811

812

Člen družstva

842,872,877

814

Člen stat.org. bez dopočtu na VZP

814,874,844

821

Člen stat.org. MR s dopočtem na VZP

844

822

Člen družstva MR

822,842,872,877

824

Člen statutárního orgánu MR

844

844

Neuvolněný zastupitel

844

911

Dom. zam. s PS s dopočtem ZP

911

913

Dom. zam. s PS s odpoč.VZP-50%ZP

913

914

Dom. zam. s PS bez dopočtu ZP

914

921

Dom. zam. s DPČ - MR s dopočtem na ZP

921

922

Dom. zam. s DPČ - MR

922

923

Dom. zam. s PS - MR s odpoč.VZP-50% ZP

923

924

Dom. zam. s PS - MR

924

TIP MZDY 2012: PPV 844 – Neuvolněný zastupitel, doplnila verze 22.02. Typ PPV: 1 : Pracovní smlouva 2 : Pracovní smlouva další 3 : Krátkodobé zaměstnání 4 : Dohoda o provedení práce 5 : Pracovní smlouva na ZMR (zaměstnání malého rozsahu) 6 : Dohoda o pracovní činnosti 7 : Společník, komanditista 8 : Člen družstva, člen kolektivního statutárního orgánu 9 : Domácký zaměstnanec Prosím, respektujte výše uvedené rozdělení typů PPV, program interně počítá s tímto rozdělením. Proto je nutné, abyste v období 01/12 správně nastavili PPV u: Původní PPV

Nové PPV

Poznámka

121

521

Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu

123

523

Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu

124

524

Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu

224

524

Pracovní smlouva na zaměstnání malého rozsahu

771

711

Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP

771

721

Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna je nižší než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP

774,777

714

Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč

774,777

724

Ve smlouvě o výkonu funkce dohodnutá odměna je nižší než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec

- 17 -

PROFEX 3/2012 842,872,877

812

Sjednaná nebo stanovená odměna člena družstva činí alespoň 2500 Kč *

822,842,872,877

822

Sjednaná nebo stanovená odměna člena družstva činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec *

811

811

Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu dohodnutá odměna činí alespoň 2500 Kč - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP

814,874,844

814

Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu (mimo členy družstva) činí alespoň 2500 Kč

844

821

Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec - dopočet do minimálního vyměřovacího základu na VZP

844

824

Ve smlouvě o výkonu funkce odměna člena kolektivního statutárního orgánu (mimo členy družstva) činí méně než 2500 Kč nebo není stanovena vůbec

844

844

Neuvolněný zastupitel

Úpravu provedete u aktivních zaměstnanců v 5.0.4. Hromadná změna PPV v období 01/12. Před prováděním oprav PPV doporučuji vytisknout sestavu 3.1.1. Základní údaje, kdy se po klávese Enter zobrazí zaměstnanci, kteří mají alespoň jeden aktivní pracovněprávní vztah ve zpracováveném období. Vyberete na sestavě PPV, kterých se týká výše uvedené, a postupně poříďte příslušné zaměstnance do seznamu v 5.0.4. (DBEJTE NA SPRÁVNÉ PPV A POŘADÍ). Před započetím akce Proveď změny je rovněž nutné DATA ZÁLOHOVAT! Jestliže Vaši statutáři nemají příslušný PPV v MS Průběh pracovního poměru, doporučuji zadat nový PPV včetně data v položce Nem.poj.od: (ti, kteří jsou ve funkci k 31.1.2012, uvedete datum 1.1.2012 (rovněž aktualizujte u stávajících PPV 7xx a 8xx), u nových statutárů pak budete zadávat datum nástupu do funkce.



V § 10 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb. se doplnilo, že v případě navazujícího znovuzvolení člena kolektivního orgánu do funkce, se nebude jednat o zánik pojištění, ale o pokračování pojištění. Musí na sebe ale bezprostředně navazovat, stejně jako je to u zaměstnanců v pracovním poměru.

POZOR: Toto pokračování pojištění se nevztahuje na ostatní nově pojištěné skupiny zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté, prokuristé, likvidátoři apod.).

TIP MZDY 2012: Vznik nemocenského pojištění je dle přechodného ustanovení den 1.1.2012, pokud tuto činnost vykonávali k 31.12.2011. Uveďte tento den v MS Průběh pracovního poměru rovněž do položky Nem.poj.od:. POZOR, POKUD VAŠI STATUTÁŘI MAJÍ SOUBĚŽNÝ PRACOVNÍ POMĚR, JE TŘEBA DODRŽET TYTO ZÁSADY: 1. Osobě, která vykonává činnost statutára a činnost v pracovním vztahu, náleží 

Odměna za činnost statutárního orgánu

 Mzda za činnost na základě pracovního poměru 2. Mzda z titulu pracovní smlouvy musí být od 1.1.2012 schválena valnou hromadou (s.r.o.), případně orgánem společnosti, který má v pravomoci stanovovat odměny statutárním orgánům společnosti. 3. Pokud nebude mzda z pracovního poměru schválena bez patřičných rozhodnutí do 31.12.2011, bude mzda a k ní vážící se SP a ZP nedaňovým nákladem. 4. Patřičná rozhodnutí (např. Valné hromady): a) určit výši odměny za činnost statutárního orgánu aa) pokud bude určeno, že vykonáváná činnost je bez nároku na odměnu – uzavře se Příkazní smlouva, protože u ní není nutnou podmínkou úplata ab) pokud bude určena výše odměny – uzavře se mandátní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce s uvedením výše odměny.

- 18 -

PROFEX 3/2012 b) určit výši mzdy zaměstnance, který je statutární orgán a současně jako zaměstnanec vede obchodní společnost (OZ činnosti spadající do obchodního vedení ) 5. Pokud společnost vlastní jediný akcionář nebo společník, je nutné, aby všechny dokumenty (rozhodnutí jediného akcionáře nahrazující rozhodnutí valné hromady, příkazní, mandátní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce a také pracovní smlouva (pokud ji na obou stranách uzavírá stejná osoba) byly v písemné formě a každá listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací (notář, úřady, pošta...), nestačí prohlásit podpis za vlastní (§ 132 OZ).

Při této příležitosti také aktualizujte u statutárů položku Činnost: dle aktualizovaného číselníku Výdělečné činnosti. 1

pracovní poměr

2

druhý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

3

třetí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

4

čtvrtý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

5

pátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

6

šestý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

7

sedmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

8

osmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

9

devátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

A

dohoda o pracovní činnosti

B

druhá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

C

třetí dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

D

čtvrtá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

E

pátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

F

šestá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

G

sedmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

H

osmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

I

devátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

J

desátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

K

dobrovolný pracovník pečovatelské služby

L

domácký zaměstnanec

M

pěstouni ve zvláštních případech ( § 40a zák.č.117/1995 Sb.)

N

smluvní zaměstnanec

O

člen družstva

P

prokuristé

Q

členové kolektivních orgánů právnických osob

R

likvidátoři

S

společník, jednatel, komanditista, ředitel obecně prospěšné společnosti

T

první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

U

druhá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

V

třetí dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

W

čtvrtá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

X

pátá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Y

šestá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Z

sedmá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

- 19 -

PROFEX 3/2012 Pro učně a studenty na praxi použijte Z, pochybuji, že budete mít 7 souběžných dohod o provedení práce. 

V § 6 (podmínky účasti na pojištění) se mění odst. 3 takto:

(3) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. Z tohoto nového odstavce vyplývá, že se příjmy z tzv. „krátkodobých zaměstnání“ budou v kalendářním měsíci sčítat a dosáhnou-li alespoň 2500 Kč, budou v tomto měsíci zaměstnanci nemocensky pojištěni.

TIP MZDY 2012: Program MZDY tuto skutečnost neošetřuje, protože nepředpokládám, že tyto vztahy takto složitě uzavíráte, pokud ano, použijete pro všechny vztahy PPV 366. Pokud nechcete platit pojistné, vždy máte možnost uzavřít dohodu o provedení práce. 

§7aPojištění zaměstnanců na základě dohody o provedení práce

Ukončete všechny dohody o provedení práce k 31.12.2011, byť je máte z roku 2011 uzavřeny na dobu neurčitou. V roce 2012 je nutné uzavřít DPP na dobu určitou a v MS Průběh pracovního poměru ji zadat také nově výdělečnou činnost. Dle nově vloženého §7a se zaměstnání vykonávaná na základě DPP: Cituji: ANAG Ing. Marta Ženíšková, JUDr. Jan Přib: Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1.1.2012: str. 37: „Zaměstnání vykonávaná na základě DPP se nemohou dělit na zaměstnání krátkodobá, malého rozsahu a ostatní..... nýbrž je rozhodující zúčtovaný započitatelný příjem, den nástupu do zaměstnání a den, do kdy byla DPP uzavřena. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v měsíci, v kalendářním měsíci, do něhož mu byla zúčtována odměna ve výši nad 10 tis. Kč. Účast na nemocenském pojištění může vzniknout zaměstnanci v tom dni, v němž začal vykonávat činnost na základě této dohody a nemůže trvat v době, v níž již DPP netrvá. Odměna zúčtovaná do kalendářního měsíce, v němž již DPP netrvala, se považuje pro účely účasti na nemocenském pojištění za odměnu zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, v němž DPP trvala. TIP MZDY 2012: Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, pokud budete zúčtovávat odměnu z DPP, doporučuji vždy zúčtovávat odměnu od období, kdy DPP započala, a skončit se zúčtováním poslední odměny v období, kdy DPP skončila. Pokud zapomenete zúčtovat část odměny v posledním měsíci dohody, a budete ji zúčtovávat po v období po ukončení DPP, přestože nedosáhne 10000 Kč, musíte navýšit 

základ pro SP v období, kdy zúčtováváte poslední část odměny, pokud součet poslední zúčtované odměny + odměna zúčtovaná v posledním měsíci, do něhož byla DPP uzavřena, přesáhne 10 tis. Kč (odkaz na §7 odst.3 v §7a odst. (2)).



základ pro ZP (podle níže uvedené citace z dopisu Ing. Petra Noska, náměstka pro zdravotní pojištění) v období, kdy zúčtováváte poslední část odměny, pokud součet poslední zúčtované odměny + odměna zúčtovaná v posledním měsíci, do něhož byla DPP uzavřena, přesáhne 10 tis. Kč

- 20 -

PROFEX 3/2012

Příklad: Zaměstnanec měl uzavřenou DPP od 2.1.2012 do 30.3. 2012 se sjednanou odměnou 15500,- Kč Období

leden

únor

březen

duben

Zúčtovaná odměna

5000

0

5000

5500

Základ pro odvod SP

0

0

0

10500

Základ pro odvod ZP

0

0

0

0 nebo 10500

Odvádí se na ZP nebo se neodvádí, když tento postup podle citace v bodě b) ze zákona o zdravotním pojištění nevyplývá, neboť se nejedná o bývalého zaměstnance? Tak to dopadá, když pravá ruka neví, co dělá levá a závazné stanovisko chybí. Proto asi raději odvedeme.

Zaměstnance musíte dle výše uvedeného výkladu z této dohody dodatečně přihlásit k nemocenskému a zdravotnímu pojištění od 1.3. do 30.3.2012. Období 01/12 až 03/12 je bez problémů, žádné pojistné se neovádí. V období 04/12, však musíte zadat odměnu z dohody takto (nezapomeňte, že při pořízení DPP je nutné vždy zadat hodiny): Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000001 170 Odměna dohoda o PP 5500.00 0.00 50.00 1.00 5500.00 00000002 940 Oprava základu pro ZP 0.00 0.00 0.00 0.00 10500.00 00000003 946 Oprava základu pro SP 0.00 0.00 0.00 0.00 10500.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 435/01 0.00 50.00 5500.00 Program z DPP odvede v tomto případě oboje pojistné a daň vypočtenou ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na 100 Kč nahoru, pokud není podepsáno prohlášení k dani: Sociální zabezpečení PŘEHLED O VYMĚŘOVACÍCH ZÁKLADECH A ODVODECH Pojištěnec PPV PP Oml Hr.příjem Napoč.Zákl. Odpočet Zák.Odv. Odv.Nem. DPP 435/01 31 0 5500.00 5500.00 5000.00 10500.00 683 Odvod za zaměstnance: 683 Podnikový odvod: 2625 Odvod za podnik celkem: 3308 Zdravotní pojištění PŘEHLED O VYMĚŘOVACÍCH ZÁKLADECH A ODVODECH Pojištěnec PPV Poj PP Nem NV Abs Hr.příjem Zákl.Dopočet Zák.Odv.ZP cel.Prac.Pod. DPP 435/01 111 31 0 0 0 5500.00 5500.00 5000.00 10500.00 1418 473 945 PŘEHLED ZÁKLADŮ DANÍ Hrubý př. Příjmy Podnikový odvod Superhrubá Daň před slevami Slevy Daň Sráž. 5500.00 5500 3570 9070.00 1365 0 1365 0 Zúčtovaný příjem do 5000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani: 3000.00

- 21 -

3000

3570

6570.00

0

0

0

985

PROFEX 3/2012

Období

leden

únor

březen

květen

Zúčtovaná odměna

0

15000

4000

7000

Základ pro odvod SP

0

15000

0

11000

Základ pro odvod ZP

0

15000

0

7000

Nutno navýšit základ pro odvod na SP DM 946 v částce 11000. V případě postupu při výpočtu odvodu podle a) se zahrne do základu pro odvod jen 7000,- Kč (v programu nutno navýšit odvod DM 940 o 7000 Kč.

Bohužel, výklad Ministerstva zdravotnictví se liší od zákona o nemocenském pojištění i v případě souběhu více dohod o provedení práce. Cituji opět z dopisu Ing. Petra Noska, náměstka pro zdravotní pojištění:

Při souběhu dvou či více dohod o provedení práce se tedy postupuje takto: Obě dohody od 2.1.2012 do 31.3.2012 Sjednaná odměna DPP1 15500Kč Sjednaná odměna DPP2 Období

leden

únor

březen

duben

Zúčtovaná odměna DPP1

5000

0

5000

5500

Zúčtovaná odměna DPP2

6000

10000

6000

5000

Základ pro SP

11000

0

11000

10500

Základ pro ZP

0 0

0 0

0 0

0 nebo 10500 0 nebo 11000

Odvádí se pojistné na ZP nebo se neodvádí ? Postup podle citace v bodě b) ze zákona o zdravotním pojištění nevyplývá, neboť se nejedná o bývalého zaměstnance. Raději tedy zase odvedeme.

- 22 -

PROFEX 3/2012 V předchozím příkladě jsem Vám snažila ukázat úskalí, pokud budete zúčtovávat odměny z DPP po skončení dohody. Vyvarujte se této situace, pokud nebude zbytí, postupujte dle výše uvedeného. Ve verzi 22.02. program počítá odvod na zdravotní pojištění stejně jako odvod na sociální pojištění, tzn.že odměny při souběžných dohodách sčítá. Bude-li MZČR trvat na svém výkladu k souběhu více dohod o PP, upravíme program od následující verze. Ohledně odvodů na ZP u dvou a více souběžných dohod o provedení práce si totiž dovolím s výkladem pana náměstka ministra nesouhlasit, protože: Zákon č. 48/1997 Sb. §5 písm. a) uvádí v bodě 3.: osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen "započitatelný příjem") není poplatníkem pojistného, z čehož mi vyplývá, že pokud je z dohody zaměstnanec nemocensky pojištěn (dosáhl částky, jež je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění), platí i zdravotní pojištění. Bod 3 se neodvolává na započitatelný příjem v §7a odst. (1) zákona č. 187/2006 Sb., ale na příjem ve výči částky, jež je podmínkou účasti na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. 

V § 8 (souběh pojištění z více zaměstnání) se doplnil text: „Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou“.

TIP MZDY 2012: Použijete jen jeden PPV 7xx (činnost S – společník, jednatel), do něhož zahrnete přijem za obě činnosti . 

V § 10 se ruší odst. 9, který řešil přerušení pojištění, ale který nikdy nebyl v praxi aplikován. Stejně tak se v některých dalších paragrafech vypouští text o přerušení pojištění.



V § 18 odst. 7, kde jsou řešeny vyloučené dny, se vypouští to, že se nesměly vylučovat dny pracovního volna bez náhrady příjmu. Takže od účinnosti zákona se budou dny neplaceného volna opět vylučovat. Toto mělo velice nepříznivý dopad na ženy, které si požádaly o neplacené volno do 4 let věku dítěte a potom nastoupily do práce a onemocněly nebo ošetřovaly dítě.

TIP MZDY 2012: Program MZDY při měsíční uzávěrce za období 12/11 doplnil do ročního souboru DM 1193 – vyloučená doba pro nemoc s dobou omluvené absence (rodičovská dovolená do 4 let věku dítěte, neplacené volno, výkon práce pro jiného zaměstnavatele apod.) za rok 2011. V roce 2012 bude zahrnovat neplacené volno do vyloučené doby již při zpracování. 

V § 14 se ruší odst. 3, který řešil situaci, kdy zaměstnanec v době trvání zaměstnání nastoupil do dalšího zaměstnání na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání.

V návaznosti na zrušení odst. 3 v § 14 se ruší v § 15 odst. 4 písm. b), takže ochranná lhůta bude plynout i z dalšího zaměstnání.

TIP MZDY 2012: Pokud došlo k pojistné události v těchto případech, náležely zaměstnanci dávky pouze z dalšího zaměstnání. Po zrušení tohoto ustanovení budou dávky náležet z obou těchto činností. Tento odstavec ztěžoval situaci hlavně ženám, které si při rodičovské dovolené přivydělávaly u jiného zaměstnavatele a potom např. měly nastoupit na další peněžitou pomoc v mateřství. 

V § 18 odst. 5 se u vzniku sociální události v měsíci vstupu do zaměstnání doplnil nový text:

Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního

- 23 -

PROFEX 3/2012 měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým zaměstnání skončilo. Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání 5. a toto zaměstnání ukončí 25. a potom v ochranné době onemocní, bude rozhodným obdobím doba od 5. do 25. dne a nikoliv již do konce měsíce, aby nedocházelo k rozmělnění denního vyměřovacího základu. 

V § 18 se mění věta první v odst. 6:

Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. TIP MZDY 2012: Pokud není v rozhodném období (12 kalendářních měsíců) nově alespoň 7 kal.dnů, musíte hledat takový předchozí kalendářní rok, kde bude započitatelný příjem a alespoň 30 kal.dnů, a dle mzdového listu za příslušné období doplnit ručně přílohu k žádosti o dávky, pokud se dostanete před rok 2008. Za období 2008 – 2010 můžete použít pro načtení do sestavy klávesu F_7, ale musíte aktualizovat vyloučenou dobu o omluvené neplacené volno dle §18 odst.7. Za rok 2011 program již omluvené volno doplnil do DM 1193 – Vyloučená doba pro nemoc. 

V § 19 odst. 1 se ruší písm. c) a d), což znamená, že se již nebude za vznik pojištění v případě přiznání invalidity považovat den, v němž byla uznána invalidita, ale rozhodné období se zjistí z předchozích 12 kal.měsíců.

TIP MZDY 2012: Zpravidla u těchto zaměstnanců ukončujete původní PPV před datem nároku na důchod a zadáte pokračující PPV se stejným pořadím od data nároku z důvodu odstranění povinnosti platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Za tímto účelem byl opraven nápočet do sestavy 3.4.1.6. Příloha k žádosti o dávky – po zadání rozhodného období a stisku klávesy F_7 se do Údajů o započitatelném příjmu napočtou údaje za všechny PPV se stejným pořadím ( od 1.1.2012 zrušena podmínka nového rozhodného období u invalidních důchodců). 

V § 19 odst. 6 dochází ke změně u rozhodného období, pokud není rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců (tj. vstup do zaměstnání v průběhu roku, pokud není celých 12 kalendářních měsíců nebo vznik sociální události v měsíci vstupu do zaměstnání - § 18 odst. 4 a 5).

Na konec odst. 6 se vkládá ještě tento text: Jde-li o zaměstnání malého rozsahu, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. 

Dle § 19 odst. 7 se u zaměstnanců, u kterých nelze najít předchozí kalendářní rok s alespoň 30 kalendářními dny, se považuje za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

TIP MZDY 2012: Pokud nově není v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ (dosud stačilo 5 kalendářních dnů) nebo nebyl nalezen kalendářní rok s alespoň 30 KD, ve všech případech vzniku pracovní neschopnosti nebo jiné sociální události, použije se u těchto skupin příjem, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl. Vyplňujete bod Pravděpodobná výše příjmu na str.2 Žádosti. U zaměstnání malého rozsahu (ZMR) se nepoužije příjem, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl, ale jedna třicetina vyměřovacího základu za období, kdy vznikla sociální událost ( vyplňujete bod b) na str.2 Žádosti). 

V § 28 se doplňuje nový odstavec 7:

(7) Nemocenské se nevyplácí po dni, kterým končí dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, i když den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebyl vyznačen na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

- 24 -

PROFEX 3/2012 Toto ustanovení použije OSSZ v případě, kdy ošetřující lékař neukončí dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který byl uznán invalidním nejpozději 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec uznán invalidním. Od následujícího dne tomuto pojištěnci skončí nárok na výplatu nemocenského.  V § 39 odst. 5 a v § 42 odst. 4 Nárok na ošetřovné nemají         

a) příslušníci, b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, c) domáčtí zaměstnanci, d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, h) zahraniční zaměstnanci., i) členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a) bodě 18.

(6) Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. TIP MZDY 2012: Budete-li zaměstnancům uvedeným v §39 odst.5 a § 42 odst.4 pořizovat ošetřovné, neuvádějte kalendářní dny ošetřovného do položky Ošetřovné 9( až 16) dnů (uveďte 0 dnů), ale do položky Omluvené kalendářní dny ošetřovného. Tato doba není vyloučenou dobou pro důchodové pojištění, ale je vyloučenou dobou pro nemocenské pojištění, měli byste špatně ELDP za rok 2012. 

Podle změněného § 50 lze nově uzavřít dohodu o srážkách z dávek NP i na pohledávku dlužného výživného.

TIP MZDY 2012: V této souvislosti byl upraven i zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v § 299 Srážky z jiných příjmů (1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské 0b), c) ošetřovné80b) nebo podpora při ošetřování člena rodiny, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství80b, ec) peněžitá pomoc v mateřství80b), fd) důchody, ge) stipendia, hf) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, ig) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, jh) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, (ne naturální plnění např.auto, stravenky, nepeněžní dary z FKSP apod.) ki) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta 0c). 8

8

 V § 56 se doplňuje nový odst. 6, který řeší povolování vycházek lékařem: Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo úseky těchto vycházek ( lékař musí uvést rozsah vycházek na neschopence). Výjimečně může ošetřující lékař na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vy-

- 25 -

PROFEX 3/2012 cházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně. 

V § 61 písm. j) se doplnilo mezi povinnosti ošetřujícího lékaře to, že musí potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopise nejméně 1x za měsíc trvání pracovní neschopnosti a v případě, že je delší než 21 kalendářních dnů, také její trvání k 21. kalendářnímu dni. Doplnila se tedy jednoznačně povinnost lékaře vydat minimálně 1x za měsíc tzv. „lístek na peníze“. Stejnou povinnost má nově lékař i u ošetřovného (§ 69), kdy musí alespoň 1x za měsíc vystavit trvání potřeby ošetřování. To bude aktuální v případě, že bude ošetřovné přecházet do dalšího měsíce.  V § 84 odst. 2 se mezi úkoly OSSZ doplnilo nové písm. u): vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského; toto potvrzení vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu. 

Do § 116 odst. 5 se mezi údaje, které sdělují OSSZ zaměstnavatelům bez žádosti, doplnila písmena: c) že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví sazbou 50 % podle § 31, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnosti, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši, d) údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění tyto údaje zjistil; orgán nemocenského pojištění tyto údaje sděluje jen tehdy, pokud sám provádí výkon rozhodnutí srážkou z dávek. Podle doplněného písm. e) do § 116 odst. 6 sděluje OSSZ zaměstnavateli na jeho žádost údaje o vyčerpání podpůrčí doby jeho zaměstnance.

2.5. Stanoviska k odvodu na zdravotní pojištění u členů představenstev a dalších orgánů družstev Dle zákona č. 48/1997 Sb. § 5 odst. 4. Pojištěnec je plátcem pojistného s vyjímkou: člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován , a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. Stanovisko 1: Ministerstvo zdravotnictví ČR svým dopisem č. j. MZDR xxxxx/2009 ze dne 29. 7. 2009 jednomu bytovému družstvu mimo jiné sdělilo, že členové představenstva družstva, statutární zástupci a další funkcionáři z odměn obdržených za tuto svou činnost odvádějí pojistné vždy, bez ohledu na výši v daném kalendářním měsíci obdržené odměny, tedy i z částek nižších než 2000 Kč. Odměna člena výboru plyne z výkonu funkce v samosprávě družstva (nikoli z práce konané pro družstvo), proto jeli tato odměna zdaněna podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb., bude z ní pojistné odváděno. Z hlediska povinnosti odvodu pojistného není rozhodující výše obdržené odměny, ani to, je-li odměna vyplácena měsíčně nebo např. v půlročních intervalech. Při nepravidelné výplatě odměn musí být pojistné odvedeno za každý kalendářní měsíc, ve kterém tuto odměnu funkcionář obdrží. Plátce odměny (zaměstnavatel) je povinen splnit oznamovací povinnost vůči příslušné zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě na počátku období, ve kterém pojištěnec vykonává předmětnou činnost, a zasílat zdravotní pojišťovně pravidelná měsíční hlášení (i "nulová"). Stanovisko 2 Kontrolního oddělení jedné VZP: Od roku 1.1.2012 se v platbě zdravotního pojištění nic nezměnilo nadále považujeme za zaměstnance i všechny prokuristy, členy kolektivních orgánů právnických osob, jednatele, komantidisty, likvidátory, společníky, členy zastupitelstev obcí atd...a to vždy, pokud pobírají za výkon funkce jakoukoliv odměnu zdaňovanou podle § 6 zákona o daních z příjmů = nevztahuje se na ně limit 2500,-Kč, platí z jakékoliv částky. Tato částka je důležitá pouze pro členy družstva, pokud nejsou v prac.právním vztahu a vykonávají práci........a pro osoby pracující na DPČ. Tito jsou přihlášeni jako zaměstnanci a odvádí zdravotní pojištění pouze v případě, jejich příjem je 2500,Kč, popř. vyšší (do r. 2011 limit 2000,-Kč). Od 1.1.2012 nově nebudou považováni za zaměstnance členové okrskových volebních komisí (není důležitá ani výše příjmu).

- 26 -

PROFEX 3/2012 Stanovisko 3 Kontrolního oddělení další VZP: Dle stanoviska kontrolního orgánu je i práce ve statutárních orgánech družstva prací pro družstvo, proto doporučují neodvádět z odměn do 2500 Kč pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Stanovisko 4: Abeceda mzdové účetní (ANAG) Plátci pojistného na zdravotní pojištění str. 301: z hlediska zdravotního pojištění se za zaměstnance nepovažuje mimo jiné člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2000 Kča vyšší. (rok 2011, v roce 2012 tato částka činí 2500 Kč) TIP MZDY 2012: Protože se výklady různí, poslala jsem dotaz na centrálu VZP pro oficiální stanovisko k této záležitosti. Stanovisko 5: Jejich konečné stanovisko: došlo dnes 9.1.2012 DOTAZ: V období 12/11 představenstvo zemědělského družstva odhlasovalo každému členovi představenstva odměnu za rok 2011 ve výši 1500,- Kč. Odvádí se z této odměny odvod za zdravotní pojištění? K Vašemu emailu uvádíme: Nebude se jednat o zaměstnání. Odměna 1500 Kč nezakládá účast a ani nevzniká zaměstnanecký vztah. Kontaktni centrum sluzeb klientum VZP CR Orlicka 4, 130 00 Praha 3, Tel: 844 117 777 , E-mail: [email protected] TIP MZDY 2012: Z toho budeme vycházet v roce 2012 Příklad: Odměna statutárních orgánů bytových družstev (BD) a sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ) A) do roku 2011: BD - jedná se o družstvo, proto: Zdravotní pojištění

 

Sociální pojištění



je-li odměna do 2000 NE od 2000 včetně ANO, bez ohledu na to, zda byla stanovena předem nebo dodatečně



Daň

je li odměna určena předem, do vždy zálohová 15% 6200 NE, od 6200 včetně ANO - důchodové pojištění je-li odměna určena dodatečně, NE

SVJ- není družstvo, je to právnická osoba, např. jako a.s., proto: Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

Daň

VŽDY, bez ohledu na výši příjmu

NE

Vždy zálohová 15%

Sociální pojištění

Daň

B) od roku 2012 BD: Zdravotní pojištění



je-li odměna do 2500 NE



od 2500 včetně ANO, bez ohledu na to, zda byla stanovena předem nebo dodatečně

- 27 -



je-li odměna do 2500 NE od 2500 včetně ANO, bez ohledu na to, zda byla stanovena předem nebo dodatečně

vždy zálohová 15%

PROFEX 3/2012 SVJ: Zdravotní pojištění

Sociální pojištění



VŽDY, bez ohledu na výši příjmu

Daň

Vždy zálohová 15% je-li odměna do 2500 NE od 2500 včetně ANO, bez ohledu na to, zda byla stanovena předem nebo dodatečně

Ostatní STATUTÁŘI: a = ano, n = ne, Z = jen zálohová daň 15% , A = Daň dle § 7 ZDP, 15= Srážková daň 15% TYP společnosti

Vztah

Typ plnění

2012 NP

Pracovní vztah Pracovní smlouva ve všech typech společností

ZMR

Dohoda o PČ ZMR Dohoda o provedení práce

AS

Správní rada

DP

ZP

Jednatel smlouva: * úplata + * cestovní náhrady

Společník

Družstvo

Člen bez PPV

Člen statutárního orgánu

Komanditní společnost

Komanditista

Komplementář

- 28 -

Náklad

Poznámka

a

a

a

a

a

Od 2500 vč.

n

n

a

a

a

Do 2500

a

a

a

a

a

Od 2500 vč.

n

n

n

a

a

Do 2500

n

n

n

a

a

Do 300 hodin roč. a 10000 Kč měs.

a

a

a

a

a

Od 300 hod.roč. a nad 10000 Kč měs.

cestovné

U DPČ a DPP, je-li dohodnuto ve smlouvě §155 ZP, dle §24 odst.2 zh) ZDP

odměna

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč.

n

n

a

aZ

a

Do 2500

nerezident

SRO

Daň

15

Ostatní rezident

tantiéma

n

n

a

aZ

n

Odměna

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč.

n

n

a

aZ

a

Do 2500

Nerezident

15

Ostatní rezident

Cestovné

je-li dohodnuto ve smlouvě dle §24 odst.2 zh) ZDP

Odměna

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč

n

n

a

aZ

a

Do 2500

Podíl na zisku

n

n

n

15

n

cestovné

dle §24 odst.2 zh) ZDP

Odměna

a

a

a

a

a

Od 2500 vč

n

n

n

a

a

Do 2500

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč.

n

n

n

aZ

a

Do 2500

Odměna

cestovné

dle §24 odst.2 zh) ZDP

odměna

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč.

n

n

a

aZ

a

Do 2500

cestovné

§24 odst.2 zh) ZDP

odměna

§7 ZDP

jako

jako

PROFEX 3/2012 TYP společnosti

Vztah

Typ plnění

2012

= není zaměstnanec

cestovné

§24 odst.2 k) ZDP

Společník není zaměstnanec

podíly

§7 ZDP

cestovné

§24 odst.2 k) ZDP

odměna

a

a

a

aZ

a

Od 2500 vč.

n

n

a

aZ

a

Do 2500

Neuvolněný zastupitel

n

n

a

a

Členové volebních komisí

n

n

n

a

VOS

Prokurista Likvidátor Funkcionáři obč.sdružení Člen výboru společenství vl. Pověřený vlastník

Od 1.12.2011

S úpravou zákona č.187/2006 Sb., souvisejí i úpravy dalších zákonů:

3. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Zákony č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření, č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření a č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření upravují od roku 2012 podmínky pro vznik důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření dle výše uvedených zákonů, jejichž platnost je stanovena od 1.1.2013. Od 1. ledna 2012 platí další změny v důchodovém pojištění. Týkají se předčasných starobních důchodů, u kterých dochází k vyššímu krácení za tzv. předčasnost. Změna v krácení předčasných starobních důchodů znamená výraznější snížení procentní výměry předčasných starobních důchodů občanům, kteří budou do předčasného důchodu odcházet o více než 360 kalendářních dní dříve, tedy doba tzv. předčasnosti je v jejich případě delší než 360 dnů. Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu se snižuje určitým procentem za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku. V praxi to znamená, že se výše procentní výměry předčasného starobního důchodu nově bude snižovat za období od 361. do 720. kalendářního dne o 1,2 % výpočtového základu (snížení v období do 360 kalendářních dnů a od 721. kalendářního dne se přitom nemění). Sazby procentního snížení výpočtového základu jsou tedy od 1. 1. 2012 upraveny takto: 

za období prvních 360 kalendářních dnů o 0,9 % z výpočtového základu, tj. při odchodu o 360 dnů dříve o 3,6 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů)



za období od 361. do 720. kalendářního dne o 1,2 %, tj. při odchodu o 450 dnů dříve o 4,8 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 1krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % )



za období od 721. kalendářního dne o 1,5 %, tj. při odchodu o 990 dnů dříve o 12,9 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % + 3krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,5 %).

Dosud krácení sazbou o 0,9 % z výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů platilo pro období celých prvních 720 kalendářních dnů. Příklad výpočtu předčasného starobního důchodu přiznaného od data spadajícího do období: 

- 29 -

od 1. 1. 2012

PROFEX 3/2012 Pojištěnec požádal o přiznání předčasného starobního důchodu o 910 dnů dříve než dosáhne důchodového věku, tzn. za prvních 360 dnů se důchod sníží o 4 x 0,9 % výpočtového základu, tj. o 3,6 % výpočtového základu, za 361. den až 720. den se procentní výměra sníží o 4 x 1,2 % výpočtového základu, tj. o 4,8 % výpočtového základu, a za zbývajících 190 dnů se procentní výměra sníží o 3 x 1,5 % výpočtového základu, tj. o 4,5 % výpočtového základu, takže celkové snížení procentní výměry bude činit 12,9 % výpočtového základu. 

Do 31. 12. 2011 Pojištěnec požádal o přiznání předčasného starobního důchodu o 910 dnů dříve než dosáhne důchodového věku, tzn. za prvních 720 dnů se důchod sníží o 8 x 0,9 % výpočtového základu, tj. o 7,2 % výpočtového základu, a za zbývajících 190 dnů se procentní výměra sníží o 3 x 1,5 % výpočtového základu, tj. o 4,5 % výpočtového základu, takže celkové snížení procentní výměry bude činit 11,7 % výpočtového základu.

Podmínkou pro nárok na předčasný starobní důchod je získání potřebné doby pojištění pro nárok na „řádný“ starobní důchod a dosažení věku, kdy do dovršení řádného důchodového věku chybí 3 roky, pokud důchodový věk občana je nižší než 63 let, nebo 5 roků, pokud důchodový věk občana činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Kalkulačky pro orientační výpočet důchodu jsou umístěny na webových stránkách MPSV – viz: http://www.mpsv.cz/cs/2435.

3.1. Vedení ELDP v roce 2012 Pro vedení ELDP byly Českou správou sociální zabezpečení vydány tyto pokyny: 

Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od 1. 1. 2012 (dle zákona č. 582/1991 Sb.)

Zásadní změny: 1. Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění doplněno o:

g) záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti c) o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění (tzv. omluvné důvody, výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, péče o dítě do 4 let věku, péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby) pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky. 2. Součinnost zaměstnavatele: Je-li žádost o důchod sepisována (a tedy Potvrzení zaměstnavatele dle § 83 odst. 2 ZOPSZ vyplňováno) v období před datem, od něhož má být přiznán důchod či výplata důchodu (může jít o různá data – výplata důchodu může být přiznána později než nárok na důchod samotný), je nezbytné potvrdit údaj o trvání či ukončení výdělečné činnosti do budoucna, tj. uvést předpoklad vztahující se k předepsanému datu přiznání či výplaty důchodu, nikoliv pouze údaj platný k datu vyplnění tohoto potvrzení s poznámkou „dosud“. Smyslem potvrzení je zabezpečit, aby ČSSZ v rámci rozhodování o důchodu mohla na základě tohoto relevantního dokladu zhodnotit i celou dobu od sepsání žádosti do dne předcházejícího dni přiznání důchodu resp. uvolnění/úpravy důchodu. (K ohlašovací povinnosti uvedené v ust. § 35a odst. 3 věty první ZOPSZ viz dále v kapitole IV.). Od roku 2012 je zaměstnavatelům v ust. § 37 odst. 2 písm. c) ZOPSZ explicitně uložena nová povinnost vystavovat na žádost zaměstnance potvrzení o dobách, v nichž po celý kalendářní měsíc trvala skutečnost odpovídající vyloučené době, avšak vyloučená doba nemohla být na ELDP

- 30 -

PROFEX 3/2012 vykázána z důvodu, že v tomto kalendářním měsíci byl zároveň zúčtován jakýkoliv (jakkoliv vysoký) důchodově započitatelný příjem (přesná citace předpisu viz výše v kapitole I.). Tato povinnost úzce souvisí s možností postupu podle ust. § 16 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. (vloženo do zákona s účinností od 1. 1. 2010, týká se pouze nároků na důchody vzniklých po 31. 12. 2009). Podle tohoto ustanovení jsou pojištěnci oprávněni požádat, aby se doby uvedené v ust. § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) téhož zákona považovaly pro účely výpočtu výše důchodu za vyloučené doby, i když se tyto doby kryjí s dobou, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, případně s dobou, za kterou náležely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání); tato možnost tzv. „upřednostnění vyloučené doby před příjmem“ se týká výhradně dob spadajících do období po 31. 12. 1995. V případě, že žadatel o důchod takový požadavek uplatní (a označí dobu, kterou si přeje vyloučit), je pro orgán sociálního zabezpečení nezbytné znát výši těchto příjmů, neboť tyto je nutno odečíst z příjmů vykázaných zaměstnavatelem v celkovém úhrnu za daný kalendářní rok na ELDP. Výši těchto příjmů musí potvrdit zaměstnavatel. Jde-li o období 1. roku 2012 a později, vydá zaměstnavatel toto potvrzení na vyžádání zaměstnance dle evidence, kterou pro tyto účely vede dle ust. § 37 odst. 2 písm. c) ZOPSZ; 2. před rokem 2012, potvrdí zaměstnavatel výši těchto příjmů na výzvu orgánu sociálního zabezpečení vznesenou na základě obecného ustanovení § 35a odst. 3 ZOPSZ – ke komunikaci mezi OSSZ a zaměstnavatelem byl vytvořen specielní tiskopis obsahující tabulku předvyplněnou pracovníkem OSSZ, do níž zaměstnavatel ve vymezeném prostoru pouze doplní relevantní údaje o příjmech a tiskopis vrátí OSSZ (sám popř. prostřednictvím zaměstnance). 

Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP platné od 1.1.2009 pro obdobi 2012

Zásadní změny: Mimo rámec nových právních předpisů jsou zásady pro vedení ELDP nově upraveny tak, aby jejich obsah v plném rozsahu odpovídal znění ust. § 36 odst. 2 a § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. U zaměstnaných osob, kterým byl přiznán předčasný starobní důchod, se v období do dosažení důchodového věku nadále nebude uplatňovat institut „odečítaných dob” (doba trvání výdělečné činnosti se nebude snižovat o doby pracovního volna bez náhrady příjmů, neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.). Takto se budou v roce 2012 vyplňovat i ELDP za rok 2011. Byl-li ELDP poživatele předčasného starobního důchodu vyhotoven podle pravidel platných do konce roku 2011 (viz „Všeobecné zásady platné pro vedení ELDP do 31. 12. 2011”), zaměstnavatel nebude takový ELDP opravovat. Nápravu zajistí v rámci vlastní rozhodovací praxe ČSSZ a k vykázaným odečítaným dobám v období do dosažení důchodového věku nebude při provádění úpravy důchodu přihlížet. 2. Okruh pojištěných osob: f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, x) prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. (2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni dále a) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,

- 31 -

PROFEX 3/2012 b) likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, c) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice. 3. Způsob předkládání ELDP: Pro ELDP je zákonem č. 582/1991 Sb. předepsaný tiskopis, který vydává ČSSZ. ELDP lze tedy ČSSZ předkládat buď písemně na předepsaném tiskopisu nebo v elektronické podobě (viz ust. § 123e odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 582/1991 Sb.). Aplikace též umožňuje elektronické podání tiskopisu do určené elektronické podatelny Veřejné rozhraní pro e-Podání (VREP), pokud je takové podání opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu (blíže k tomu na webových stránkách ČSSZ v sekci e-Podání).ve formě datové zprávy (e-Podání) – je určeno pro zasílání tiskopisu ELDP v elektronické podobě do určené elektronické podatelny VREP nebo jako elektronické podání na kompatibilním médiu. Musí mít formu datové zprávy v datovém formátu XML (e-Podání) vyhovující specifikaci ČSSZ a publikovaným XSD schématům, podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Tiskopisy v papírové podobě jsou pro zaměstnavatele k dispozici na OSSZ, elektronické podání lze za stanovených podmínek realizovat zpravidla pomocí mzdového nebo účetního systému TIP MZDY 2012: Odesíláte elektronicky programem ATILLA nebo prostřednictvím aplikace, která je k dispozici na webu ČSSZ. Podmínky pro elektronické podávání - viz www.cssz.cz, v části ePodání, a též v části Úřední desky/Úřední deska ústředí. 1. Průběh pojištění v daném roce: Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci více krátkodobých zaměstnání, které neměly trvat, a ani netrvaly déle než 14 kalendářních dnů (§ 6 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.), jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu – tj. od roku 2012 částky 2 500 Kč (§ 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci více zaměstnání na základě dohod o provedení práce, jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu – tj. částky vyšší než 10 000 Kč (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.). Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP. 2. OD -DO: zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.) se do údaje „Od” uvede den vzniku účasti na pojištění tj. den, kdy začal konat sjednanou práci v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v tomto měsíci. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy začal konat sjednanou práci, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce (§ 94 zákona č. 187/2006 Sb.). 3. DNY: V případě zaměstnání konaného na základě dohody o provedení práce se do celkového součtu dnů nezapočítávají ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), ve kterých nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Do součtu dnů se zahrnují pouze kalendářní měsíce, případně části kalendářních měsíců, v nichž byl zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.). Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 10 001 Kč. V takovém případě je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.

- 32 -

PROFEX 3/2012 4. Znak X: ty kalendářní měsíce trvání výdělečné činnosti, které se nepovažují za dobu důchodového pojištění ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., přičemž pro zápočet daného kalendářního měsíce se odchylně posuzuje účast na pojištění:   

u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu, u zaměstnanců, kteří jsou účastni pojištění, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů (ust. § 6 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.), u osob, které vykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

5. Výdělečná činnost od: U osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu, zaměstnání na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, se údaj „Výdělečná činnost od” vyplňuje i v případě, že činnost byla zahájena v daném kalendářním roce, za který je ELDP veden - uvede se datum faktického zahájení výkonu činnosti. TIP MZDY 2012: Uvažujete-li o kompenzaci ztráty přijmu při nemoci, nejprve si důkladně prostudujte přílohu č.4. Krytí příjmů s vyloučenou dobou. V případě kompenzace je v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN/karantény považováno v plném rozsahu za dobu vyloučenou, a to bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanci jsou za toto období zúčtovány příjmy nad rámec zákonného nároku náhrady mzdy, tj. příjmy, z nichž se odvádí pojistné (a současně budou tyto příjmy na ELDP zahrnuty v kolonce „Vyměřovací základ“.) Pozor, i zde však platí výše uvedená obecně platná zásada – pokud DPN/karanténa trvá po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci je zúčtován příjem, který není finanční kompenzací ztráty příjmu, tj. nejedná se o příjem vymezený v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 za prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN/karantény (např. odměny, 1% z pořizovací ceny motorového vozidla apod.), tak tento příjem vyruší vyloučené doby za celý kalendářní měsíc (tj. vyloučené doby nelze vykázat ani za prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN/karantény). Je třeba zdůraznit, že zásady vykazování vyloučené doby v případě poskytování finanční kompenzace nad rámec zákonného nároku (§ 192 zákoníku práce) se týkají jen prvních 21 kalendářních dnů v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 DPN/karantény. Nelze je vztáhnut na situace, kdy zaměstnavatel má ve svém vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě apod. upraveno, že zaměstnancům v době trvání omluvných důvodů (v případě DPN/karantény po uplynutí 21. dne) od určitého dne trvání poskytuje finanční kompenzaci ztráty příjmu formou dorovnání např. do 90%, případně 100% příjmu, příspěvek v nemoci, těhotenství apod. V těchto případech se i nadále jako před 1.1.2009 postupuje plně v souladu s ust. § 16 odst. 4 ZDP. Jedná se o krytí příjmu s vyloučenou dobou a období, za které je finanční kompenzace ztráty příjmu vyplácena, se nevykazuje na ELDP jako doba vyloučená, a to i v případě, že omluvný důvod netrvá po celý kalendářní měsíc. Na ELDP není možné jako dobu vyloučenou vykázat období, za které byla tato finanční kompenzace ztráty příjmu poskytnuta, a to včetně dnů spadajících do tohoto období, na které neměla připadnout pracovní směna zaměstnance (tj. včetně sobot a nedělí apod.). I v těchto případech platí, že je-li příjem zúčtovaný v konkrétním kalendářním měsíci finanční kompenzací ztráty příjmu a náleží za přesně vymezené časové období trvání omluvných důvodů, ustanovení § 16 odst. 4 ZDP se aplikuje vždy právě jen na tuto časově ohraničenou dobu, nikoli v rámci celého kalendářního měsíce. Podle obecně platné zásady (zúčtovaný příjem v měsíci, ve kterém po celý měsíc trvají důvody uvedené v § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) ZDP vyruší vyloučené doby) se opět postupuje jen v případech, kdy v daném kalendářním měsíci dochází k zúčtování příjmu, který není finanční kompenzací ztráty příjmu, tj. nenáleží za konkrétně vymezené pracovní/kalendářní dny trvání omluvných důvodů. 

Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP platná od 1.1.2009 pro období 2012

TIP MZDY 2012: Doporučuji kompletně vytisknout a důkladně prostudovat. Výše uvedené tiskopisy najdete na adrese: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm.

- 33 -

PROFEX 3/2012

4. DAŇ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 4.1. Legislativa:               

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ( již více než 100 změn) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (od 1.1.2011 nahradil zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků)) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP Vyhláška č. 322/2005 Sb., které další studium se považuje za studium na SŠ a VŠ (k 1. 9. 2011 nedošlo k tradiční poprázdninové novelizaci) Pokyn GFŘ D-6 (k jednotnému postupu) - nahradil Pokyn MF D-300 Pokyn D-151 (k jednotnému postupu u § 6 odst. 2) Pokyn D-154 (zdaňování daňových nerezidentů) Pokyn D-286 (zdaňování daňových nerezidentů) Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

4.2. Zákon č. 188/2011 Sb. O kolektivním investování Část desátá: Změna zákona o daních z příjmů: V § 36 odst. 3 se za větu čtvrtou vkládá věta "Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.", pokyn D-346 tímto pozbývá platnosti.

4.3. Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty 1. v § 35c odst. 1 se zvyšuje roční daňové zvýhodnění na vyživované dítě na 13404 Kč (dosud 11604 Kč, tj.o 1800 Kč ročně) 2. v § 35c odst. 3 se zvyšuje roční daňový bonus na částku 60300 Kč (dosud 52200 Kč, tj.o 8100 Kč ročně) 3. v § 35d odst. 4 se zvyšuje výše měsíčního daňového bonusu na 5025 Kč (dosud 4350 Kč, tj.o 675 Kč měsíčně). Podle přechodného ustanovení se použijí tyto částky od zdaňovacího období kalendářního roku 2012. Při zúčtování mzdy za měsíc leden 2012 bude uplatněno daňové zvýhodnění ve výši 1117 Kč (dosud 967 Kč, tj.o 150 Kč měsíčně) Kč a daňový bonus za měsíc leden může být až ve výši 5025 Kč. Podmínky pro přiznání daňového zvýhodnění na děti a slevy na dani poplatníka na vlastní studium se řídí režimem zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „ZSSP“) 

Existence společné domácnosti (§ 115 občanského zákoníku).

  

Pokud jde o zletilé dítě, nemůže pobírat ID 3. stupně. Do dovršení věku 26 let. U slevy na studium (§ 35ba odst. 1 písm. f) u prezenčního doktorského studia až do dovršení věku 28 let.

Jestliže poplatník po skončení roku není povinen nebo nepodá daňové přiznání a jeho úhrn příjmů ze ZČ nedosáhl šestinásobku minimální mzdy – na vyplacené daňové bonusy v měsících, ve kterých mu bonusy oprávněně byly vyplaceny, již nárok neztrácí. Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů u poplatníka podávajícího DaP přesahuje roční daňový bonus, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek. Pokud poplatník neuplatní nárok na daňové zvýhodnění v DaP vůbec, vyplacené měsíční daňové bonusy se považují za nedoplatek v plné výši.

- 34 -

PROFEX 3/2012 O vyplacený měsíční daňový bonus sníží plátce odvod záloh za měsíc. Nelze-li nárok uspokojit ze záloh, plátce vyplatí bonus z vlastních prostředků a sníží zálohy v následujících měsících, nejdéle však do konce roku, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise MF. Žádost podléhá režimu vracení přeplatku podle daňového řádu a jsou-li splněny podmínky, správce daně poukáže přeplatek do 30 dnů od doručení žádosti (§ 155 DŘ). Uzavře-li dítě, splňující kritéria vyživovaného dítěte (studium), manželství, může jeho manžel (manželka) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b). Pokud manžel (manželka) nemá příjmy, z nichž by mohl slevu podle § 35ba uplatnit, může rodič dítěte uplatnit na vnuka (vnučku) daňové zvýhodnění, pokud s ním dítě žije v domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, anebo ve kterém bylo osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů, nebo v měsíci, v němž zahájilo soustavnou přípravu na budoucí povolání. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Vyživované dítě: 

Vlastní

 

Osvojené V péči nahrazující péči rodičů Za dítě v péči nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě převzaté do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (pěstounská péče, poručenská péče, cizí péče) dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu. (Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině). Dle D-6 1. Osvojení (§ 63 až 77): Od PM rozhodnutí (zpravidla MěÚ) o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů. 2. Pěstounská péče (§ 45a až 50): Od PM rozhodnutí (zpravidla MěÚ) o svěření dítěte do péče budoucího pěstouna. 3. Poručenství (§ 78 až 82): Od PM rozhodnutí soudu o svěření dítěte do poručenské péče. 4. Cizí péče: Od PM rozhodnutí soudu o svěření dítěte do osobní péče.  Dítě druhého z manželů  Vnuk (vnučka), pokud rodiče nemají příjmy z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit Z hlediska věku:  Nezletilé  Zletilé do věku 26 let (nepobírá ID 3.stupně)  Studuje (soustavně se připravuje na budoucí povolání (zákon 117/1995 Sb. a státní sociální podpoře)  Nestuduje nebo nepracuje pro nemoc nebo úraz (trvající déle, než 1 rok).  Nepracuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu Viz § 11 Nezaopatřené dítě v zákoně č. 117 /1995 Sb.

4.4. Pokyn GFŘ D-6 K zajištění jednotného postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů nahrazuje pokyn č. D-300 a lze jej použít od zdaňovacího období 2011 Kromě jiných:



K § 35ba – Vlastní příjmy manželky (manžela)

Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:



dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“)), tj. a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmů jako přídavek na dítě, a

- 35 -

PROFEX 3/2012 b) ostatní dávky, jako rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla), porodné a pohřebné,



dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,



státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,



státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření (viz zákon č. 96/1993 Sb. a zákon č. 42/1994 Sb.),



stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),



sociální služby a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemovitost vloženou do obchodního majetku – viz § 7 zákona); a příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich – viz § 9 odst. 2 zákona nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňují jen u jednoho z nich – viz § 10 zákona). V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.



K § 38l odst. 3 Svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů

I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije v domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale v domácnosti. Institut domácnosti je upraven občanským zákoníkem a příslušnost k domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále v domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si je uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně. Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem v domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.

4.5. Tiskopisy Upozornění pro plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na tiskopisy za zdaňovací období 2011 a pro zdaňovací období 2012.

- 36 -

PROFEX 3/2012 S účinností od 1.1.2011 na základě zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se daň vybíraná srážkou včetně daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stala daní vyměřovanou (tzn. již za zdaňovací období 2010). Tato skutečnost je zohledněna v obou tiskopisech vyúčtování za zdaňovací období 2011. Věnujte proto při vyplnění tiskopisu vyúčtování velkou pozornost pokynům k vyúčtování. Zásadní změna: Opravy zdaňovacího období 2010 (včetně ročního zúčtování za 2009 provedeného v roce 2010) je nutné řešit formou dodatečného vyúčtování ke zdaňovacímu období 2010 a nepatří do vyúčtování za zdaňovací období 2011.

4.5.1. Tiskopis Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně pokynů a příloh Uveřejněný tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ (25 5459 MFin 5459 vzor č. 17), pokyny k jeho vyplnění (25 5459/1 MFin 5459/1 vzor č.16) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2011/příp. za část zdaňovacího období 2011/2012. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2011" (25 5490/1 MFin 5490/1 vzor č. 11): Do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona daních z příjmů zahrnují se zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Připomínáme, že na Přílohu č. 1 se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1.prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů (tzn. i v případě zdanění srážkou podle zvláštní sazby daně). Čísla obcí (ZÚJ) pro vyplnění tiskopisu "Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2011" Údaje o obcích České republiky uvedené v odkazu jsou přílohou Vyhlášky MF 259/2011 Sb., která mimo jiné obsahuje sloupce Název obce a Kód základní územní jednotky (ZÚJ). Kódy států pro vyplnění Přílohy č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů" (25 5530 MFin 5530 vzor č.8) a "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2011" naleznete Kódy států Pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů"(25 5530 MFin 5530 vzor č. 8) vyplývá z ustanovení § 38j zákona o daních z příjmů povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti pouze elektronicky u plátců daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (tj. daňových nerezidentů), termín pro podání tohoto vyúčtování je do 20.března 2012. Povinnost ze zákona o daních z příjmů podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, pokud počet těchto poplatníků v průběhu vykazovaného zdaňovacího období nepřesáhl 10 osob. Termín pro podání 20.března 2012 platí i pro plátce daně, kteří podají uvedené vyúčtování elektronicky, aniž by jim to zákon o daních z příjmů ukládal. Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob. Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů "Příloha č. 3 k Vyúčtování (25 5490 MFin 5490 vzor č. 12), případně "Příloha č. 4 k Vyúčtování" (25 5531 MFin 5531 vzor č. 7). POZOR u vyúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2011: 

Pokud jste prováděli opravy daně a daňového bonusu za období do roku 2009, uvedete je ve vyúčtování za rok 2011 do sloupce 6 a 7. Přílohy č. 3 a 4 jsou pro opravy provedené v roce 2009 a dříve.



Opravy týkající se zdaňovacího období 2010 včetně ročního zúčtování za zdaňovací období 2009 je nutné provést formou dodatečného Vyúčtování k tomuto zdaňovacímu období, a to v souladu s § 141 daňového řádu. Neuvádějí se do sloupce 6 a 7.



Podáváte i nulové vyúčtování, pokud jste neměli žádné zaměstnance a jste registrováni k dani ze závislé činnosti

- 37 -

PROFEX 3/2012 

Dodržte termíny předání vyúčtování příslušnému FÚ



Odesílejte elektronicky, nespěchejte s podáním před termínem předání. Elektronické podání nelze na FÚ opravovat, je nutné podat opravné podání před uplynutím lhůty pro řádné podání (zašktrnuto řádné a opravné).



Povinnost podat Vyúčtování záloh elektronicky má plátce, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjem ze ZČ nerezidentům.



Tuto povinnost nemá plátce, který je fyzickou osobou a u něhož počet nerezidentů v průběhu roku nepřesáhl v úhrnu 10 osob.



Podáváte-li dodatečné vyúčtování, postupujte podle pokynů k 01a – Typ vyúčtování



Nezapomeňte, že dle daňového řádu bude podání odpovídat požadované skutečnosti, čili bude zobrazovat to, co víme k datu, kdy byla zjištěna tato skutečnost.



Do počtu zaměstnanců na Příloze č.1 a seznamu zaměstnanců na Příloze č.2 se zahrnují všichni zaměstnanci, tj. I ti, kteří měli srážkovou daň.

4.5.2. Tiskopis - 25 5241 MFin 5241 vzor č. 6 – Měsíční bonus na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2012 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (§ 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů).

4.5.3. Tiskopis - 25 5246 vzor č. 6 – Roční bonus na kterém mohou plátci daně v průběhu roku 2012 žádat FÚ o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů).

4.5.4. Tiskopis - 25 5460/1 MFin 5460/1 vzor č. 16 - RZ Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2011: RZ lze provést: 

Pouze z příjmů ze závislé činnosti za uplynulý rok (nezahrnují se příjmy, z nichž byla daň vybrána srážkou podle § 6 odst. 4 ZDP sazbou 15% uvedenou v § 36 odst. 2 písm. p) ZDP), vyplacené nebo poplatníkem obdržené nejdéle 31 dnů po skončení roku, za který byly dosaženy (§ 5 odst. 4 ZDP).



Poplatníkovi, který pobíral příjmy pouze od jednoho plátce nebo od více plátců postupně a který podepsal u plátce (všech postupných plátců) Prohlášení do 30 dnů od nástupu do zaměstnání a potom každoročně nejpozději do 15. 2. na další příslušný rok (§ 38ch odst. 1 ZDP).



Poplatníkovi, který sice plátci (postupným plátcům) podepsal Prohlášení, ale v průběhu roku neuplatňoval nárok na slevu na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění u žádného plátce.



Poplatníkovi s příjmy od jednoho plátce nebo od více plátců postupně, který sice nepodepsal Prohlášení ve stanovené lhůtě, ale podepsal ho dodatečně, nejpozději do 15. 2. následujícího roku (§ 38k odst. 7 ZDP).



RZ může provést jen poslední plátce v roce, za který se zúčtování provádí (38ch odst. 1 ZDP).



Podmínkou provedení RZ je, že poplatník předloží potvrzení od všech předchozích plátců téhož roku nejpozději do 15. 2. následujícího roku. Při nesplnění tohoto termínu nelze RZ provést (poplatník má však stále možnost v termínu do 1. 4., a i po tomto termínu podat daňové přiznání). Příjmy vyplacené plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci se sice zahrnují do ročního úhrnu příjmů, ale nepovažují se za příjem vyplacený současně jiným plátcem, pokud jde o stejné zdaňovací období (není povinnost podat Přiznání).

RZ nelze provést poplatníkovi: 

- 38 -

Který dobrovolně podá přiznání.

PROFEX 3/2012 

Který je povinen podat přiznání (§ 38g odst. 1 ZDP), tj. ten který:

1. má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky a uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP 2. měl mimo příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků i jiné zdanitelné příjmy (§ 7 až § 10 ZDP), v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (§ 38g odst. 2 ZDP), 3. pobíral v uplynulém roce příjem podléhající zálohové dani od více plátců současně (nepřihlíží se přitom k dodatečně vyplaceným nebo zúčtovaným příjmům od předchozích plátců v době, kdy již poplatník vykonával závislou činnost nebo funkci u jiného plátce - § 38ch odst. 1 ZDP), pokud jde o jedno zdaňovací období, 4. jako nerezident, jehož příjmy ze zdrojů v ČR přesahují 90% všech jeho příjmů (§ 35ba odst. 2 ZDP), chce uplatnit slevy na dani: na manželku, invaliditu apod., daňové zvýhodnění na děti nebo odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby (§ 38g odst. 2 ZDP), 5. nedodržel podmínky pro odpočet plateb na soukromé životní pojištění a je proto povinen podat přiznání (§ 15 odst. 6 ZDP) 6. zaniklo penzijní připojištění bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání nebo zaniklo penzijní pojištění, současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné a je proto povinen podat přiznání (§ 15 odst. 5 ZDP), 7. kterému byly vyplaceny nebo jinak obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, ve kterém byly plátcem zúčtovány v jeho prospěch (§ 5 odst. 4 ZDP). 

Který o RZ nepožádá, přestože splňuje všechny podmínky pro jeho provedení (sražením záloh je podle § 38h odst. 8 ZDP jeho daňová povinnost splněna).



Který nepodepsal (ani dodatečně do 15. 2.) Prohlášení u plátce, kterého žádá o provedení RZ.



Který nesplnil po skončení roku lhůtu 15. 2., ve které lze požádat o provedení RZ.



Který nepředložil ve lhůtě 15. 2. potvrzení (povinný doklad) všech případných předchozích postupných plátců v uplynulém roce (§ 38ch odst. 3 ZDP).

ANO

NE

1. S příjmy od jednoho plátce „A“ se sraženými zálohami

4. S příjmy od více postupných plátců se sraženými zálohami (s doplatkem od předchozího plátce v době ZČ u dalšího plátce po 31. 1. v následujícím roce) (§ 38g odst. 2)

2. S příjmy od více postupných plátců („A“ a „B“) se sraže- 5. S příjmy od více současných plátců se sraženými zálohami nými zálohami 3. S příjmy od více postupných plátců („A“ a „B“) se sraženými zálohami (nepřihlíží se doplatkům od předchozího plátce v době ZČ u dalšího plátce)



Roční zúčtování lze provést poplatníkovi 1, 2, 3 a 4, jestliže:



Není povinen podat daňové přiznání



Nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší, než 6 000 Kč (jde o hrubé příjmy nesnížené o výdaje) § 38g odst. 2

Příjmy dle §10 odst. 1 písm. a) z 1. příležitostných činností, 2. příležitostného pronájmu movitých věcí, 3. ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem). Od daně jsou osvobozeny příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 20 000 Kč.

- 39 -

PROFEX 3/2012 Příjem poplatníka z chovu včel se stanoví jako počet včelstev násobený částkou 500 Kč, tj. do počtu 40 včelstev je příjem osvobozen. Na písemnou žádost poplatníka do 15. 2. (Oddíl III Prohlášení na str. 3 a 4 tiskopisu) poslední plátce, u něhož poplatník uplatňoval nárok na měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění a podepsal Prohlášení podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP. 

Poslední plátce mzdy v roce, za který se RZ provádí, pokud u tohoto plátce poplatník, který neuplatňoval nárok na měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění u žádného (ani předchozího) plátce, podepsal Prohlášení podle § 38ch odst. 1 ZDP, nejpozději do 15. 2. (§ 38k odst. 7 ZDP).



Na žádost poplatníka (do 15. 2.) jeho místně příslušný finanční úřad v případě zániku plátce bez právního nástupce (§ 38ch odst. 2 ZDP), pokud poplatník předloží potvrzení všech předchozích (postupných) plátců.

Výpočet daně a RZ provede plátce daně nejpozději do 31.3. z úhrnu příjmů zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi plátcem (resp. všemi postupnými plátci) a to včetně příjmů zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi dodatečně v době, kdy již pro ně nevykonával závislou činnost nebo funkci (§ 38ch odst. 4 ZDP). Teprve až při RZ může plátce přihlédnout k prokázaným nárokům na slevu na manželku (manžela) s nízkým příjmem (§ 35ba odst. 1 písm. b), k zákonem uznaným a doloženým darům (§ 15 odst. 1 ZDP), k odpočtu daňově uznatelných úroků z úvěrů použitých na bytové potřeby (§ 15 odst. 3 a 4 ZDP), k odpočtu příspěvků na penzijní připojištění (§ 15 odst. 5 ZDP), k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 6 ZDP), k odpočtu odborových čl. příspěvků (§ 15 odst. 7 ZDP) a k úhradě za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání (§ 15 odst. 8 ZDP). Při RZ plátce rovněž přihlédne k prokázanému daňovému zvýhodnění, které poplatník z jakýchkoliv příčin neuplatnil v průběhu roku, za který se RZ provádí. RZ se provede z úhrnu dílčích základů příjmů ze závislé činnosti od všech plátců po provedení odpočtů v prokázané výši (§ 15 ZDP) zaokrouhleného na stokoruny dolů. Roční daňová povinnost se vypočte podle § 16 ZDP, sníží se o slevy na dani podle § 35ba ZDP a porovná se s úhrnem záloh sražených v uplynulém roce všemi plátci. Při RZ daně dále poskytne plátce poplatníkovi slevu na dani na vyživované děti maximálně do výše vypočtené daňové povinnosti po slevě podle § 35ba. Je-li daň nižší, než celková částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu maximálně do výše 52200 Kč jen v případě, že úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech postupných plátců dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy (8000 x 6 = 48 000 Kč za rok 2011). Jestliže této hodnoty příjem nedosáhl, na vyplacený měsíční bonus v měsících, ve kterých na něho vznikl oprávněný nárok už poplatník tento nárok při RZ neztrácí (§ 35d odst. 7 ZDP). Roční daňové zvýhodnění (RDZ) = počet dětí x 11 604 Kč (u dětí se ZTP/P dvojnásobek, tj. 23 208 Kč) 3 formy uplatnění daňového zvýhodnění: 

Sleva na dani (nadprůměrné příjmy)



Sleva na dani a daňový bonus (průměrné příjmy



Daňový bonus (podprůměrné příjmy)



Při RZ se nejprve vypočtená daň po snížení o slevy na dani podle § 35ba dále sníží o částku slevy na dani podle § 35c a porovná s úhrnem záloh po slevě. Dále se porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených daň. bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce o přeplacenou částku vypočtený přeplatek na dani po slevě. Jsou-li měsíční daňové bonusy v úhrnu nižší, než daňový bonus, zvýší se o nevyplacený daňový bonus vypočtený přeplatek na dani po slevě nebo sníží vypočtený nedoplatek na dani po slevě.

- 40 -

PROFEX 3/2012 Úhrn ročního hrubého příjmu

(+)

Pojistné SP, ZP zaměstnavatele (25% a 9%)

(=)

Základ pro výpočet ročnídaně

Základ pro výpočet roční daně

(-)

Dary, Úroky, Penzijní, Životní, Příspěvky odborům, Ověření výsledků vzdělání

(=)

Základ daně snížený o roční odpočty

Základ daně snížený o roční odpočty

(*)

15% dle §16

(=)

Vypočtená celoroční daňová povinnost

Vypočtená celoroční daňová povinnost

(-)

Základní sleva, manželka (manžel), ID,ZTP/P, studium

(=)

Roční daň po slevách podle § 35ba

Roční daň po slevách podle § 35ba

(-)

Sleva na dani podle § 35c

(=)

Daň po slevě podle § 35ba a § 35c

Úhrn skutečně sražených měsíčních záloh

(-)

Daň po slevě podle § 35ba a § 35c

(=)

(+) Přeplatek na dani

Úhrn skutečně vyplacených daňových bonusů

(=)

ROZDÍL NA DAŇOVÉM BONUSU (+) DOPLATEK NA BONUSU nebo (-) PŘEPLATEK NA BONUSU

(=)

Roční daňový bonus nárokový

ROZDÍL NA DANI PO SLEVĚ (+) PŘEPLATEK NA DANI nebo (-) NEDOPLATEK NA DANI

(-)

(+) (-)

(-) Nedoplatek na dani (+) Doplatek na bonusu (-) Přeplatek na bonusu CELKOVÝ VÝSLEDEK Z RZ: PŘEPLATEK NA DANI nebo DOPLATEK NA DAŇOVÉM BONUSU nebo OBOJÍ



Doplatek (tj. přeplatek na dani po slevě, doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na dani po slevě a doplatek na daňovém bonusu), který vznikl provedením RZ vyšší než 50 Kč plátce poplatníkovi vrátí jako přeplatek z RZ nejpozději při zúčtování mzdy za březen. O vrácený přeplatek plátce sníží nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku, v němž bylo RZ provedeno), nebo může požádat finanční úřad o vrácení přeplatku na dani. Vyjde-li z RZ nedoplatek, poplatníkovi se nesráží (§ 35d odst,. 8 a § 38ch odst. 4) a ani o jeho výši neupravuje odvod daňových záloh finančnímu úřadu.



O doplatek z RZ vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nárok poplatníka nelze uspokojit z celkového objemu záloh, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na bonusu nebo jeho část ze svých prostředků a sníží odvody záloh správci daně v následujících měsících, nejdéle však do konce roku, nepožádáli finanční úřad o poukázání chybějící částky na předepsaném tiskopisu (§ 35d odst. 9).

DOPORUČENÍ Podmínkou provedení RZ u všech poplatníků je řádné vyplnění a podpis Prohlášení v odd. III tiskopisu mj. o tom, že poplatník v uplynulém zdaňovacím období nepobíral mimo mezd jiné zdanitelné příjmy z činností podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6000 Kč. Do tohoto limitu se nezahrnují příjmy, z nichž byla daň sražena srážkou podle § 36 ZDP, příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 ZDP) a příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 4 ZDP). Je vhodné na poplatníkovi po skončení roku vyžadovat z důvodu jednoznačnosti informací vždy úplné vyplnění a podpis Oddílu III „Prohlášení“ za uplynulý rok ve všech jeho částech a to i v případě, že poplatník o roční zúčtování nežádá. Bílá pole „Prohlášení“, která se poplatníka netýkají, lze proškrtnout. Po skončení každého roku musí poplatník Prohlášení podepsat nejpozději do 15. 2. Příjmy případných předchozích zaměstnavatelů poplatník musí doložit jejich potvrzeními (tiskopis MFin 5460 nebo výstup z výpočetní techniky s totožnými údaji). Výši příjmu manželky (manžela) která(ý) je uplatňována jako vyživovaná osoba, není poplatník povinen dokládat, musel by ale plátci předložit jejich případný průkaz ZTP/P pro uplatnění dvojnásobné slevy na dani.

4.5.5. Tiskopis 25 5460 MFin 5460 vzor č. 19 - Potvrzení Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění

- 41 -

PROFEX 3/2012 4.5.6. Tiskopis 25 5457 MFin 5457 – vzor č. 21 Prohlášení Pro zdaňovací období 2012 není vydáván nový vzor tiskopisu pro Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Vzor č. 21 doporučujeme použít zejména u zaměstnanců s nástupem do zaměstnání v roce 2012 a u zaměstnanců, kteří budou podepisovat nové „Prohlášení“. Pro ostatní zaměstnance pro zdaňovací období 2012 lze používat i předcházející (podepsané) vzory 20 – 17, s tím, že budou opraveny dle aktuálního znění zákona o daních z příjmů. Vzor 19 tiskopis s částkou 68 000 Kč pro odpočet partnera s nízkým příjmem Vzor 20 tiskopis s novým označením invalidity, tj. ID 1. a 2., nebo ID 3. stupně Vzor 21 tiskopis s doplněným novým odpočtem „penzijního pojištění“

4.5.7. Daň z příjmů vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně Upozornění pro plátce daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období 2011 Uveřejněný tiskopis: "Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob" označený 25 5466 MFin 5466 vzor č. 14, pokyny k jeho vyplnění "Pokyny k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob" označené 25 5466/1 MFin 5466/1 vzor č. 10 se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2011/za část zdaňovacího období 2011/2012. Pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, který ve zdaňovacím období tohoto vyúčtování prováděl opravy srážení podle § 38d zákona o daních z příjmů, je povinnou přílohou vyúčtování "Příloha k Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob" označená 25 5466/A MFin 5466/A vzor č. 10.

Příklad ročního zúčtování daně ze závislé činnosti: Zaměstnanec vyplnil a dne 24. 1. 2011 podepsal pro rok 2011 tiskopis Prohlášení. Uplatnil nárok na základní slevu podle § 35ba a daňové zvýhodnění na 1 nezletilé vyživované dítě v domácnosti. Dne 30. 11. 2011 se mu narodilo druhé dítě (změnu včas nahlásil zápisem do Prohlášení 3. 12. 2011). Nárok na daňové zvýhodnění na děti doložil jejich rodnými listy a potvrzením zaměstnavatele manželky, že je neuplatňuje ona (manželka je na mateřské dovolené, před kterou pobírala rodičovský příspěvek). V měsíci 04/2011 byl poplatník po operaci práce neschopen a tento stav trval až do začátku měsíce 06/2011, takže v měsíci 04/2011 měl nižší příjem a v měsíci 05/2011 neměl žádný zdanitelný příjem. Proto mu v měsících 04 a 05/2011 nevznikl nárok na výplatu daňového bonusu na vyživované dítě. Náhrada mzdy za prvních 21 dnů pracovní neschopnosti a dávky z nemocenského pojištění jsou od daně osvobozeny. Poplatník v roce 2011 neměl jiného souběžného zaměstnavatele, který by z dosaženého příjmu ze závislé činnosti srazil zálohu na daň, ani neměl jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, ani jiné příjmy) v ročním úhrnu přes 6 000 Kč. Proto mohl zaměstnavatele (termín do 15. 2. 2012) na tiskopisu Prohlášení požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, současně uplatnil a doložil nárok na nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona: 2x bezpříspěvkové dárcovství krve (dvě potvrzení transfůzní stanice = 2 x 2 000 Kč), úroky 1 321 Kč ze stavebního úvěru na pořízení bytu do vlastnictví (doložený úvěrovou smlouvou, výpisem z listu vlastnictví, potvrzením stavení spořitelny o zaplacených úrocích), odpočet příspěvků na penzijní připojištění zaplacených na rok 2011 ve výši 7 800 Kč (po snížení o částku 6 000 Kč pak odpočet činí 1 800 Kč (doložený smlouvou o penzijním připojištění a potvrzením penzijního fondu) a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění zaplaceného v roce 2011 ve výši 3 258 Kč (předložena pojistka a potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném).

- 42 -

PROFEX 3/2012 Zaměstnavatel provedl roční zúčtování za rok 2011 následovně: 1

Úhrn hrubých příjmů od všech plátců

163 563

2

Úhrn pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel (§ 6 odst. 13)

55 615

3

Základ daně od všech plátců (superhrubá mzda)

219 178

4

hodnota darů

4 000

úroky z úvěru (úvěrů)

1 321

6

příspěvky na penzijní připojištění

1 800

7

pojistné na soukromé životní pojištění

3 258

8

členské příspěvky člena odborové organizace

0

9

úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

0

5

Nezdanitelné částky § 15

10

Nezdanitelné částky celkem

10 379

11

Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na 100 dolů)

208 700

12

Vypočtená daň

31 305

13

a) na poplatníka

23 640

b) na manželku (manžela)

24 840

c) na invaliditu 1. nebo 2. stupně

0

16

d) na invaliditu 3. stupně

0

17

e) na průkaz ZTP/P

0

18

f) na studium poplatníka

0

14 15

Slevy na dani podle § 35ba odst. 1 zákona

19

Slevy na dani podle § 35ba celkem

48 480

20

Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být > = 0)

0

21

Úhrn sražených záloh na dani (po slevě na dani)

1 861

22

Přeplatek + (ř. 21 > 20), Nedoplatek – (ř. 21 < 20)

X

23

Nárok celkem ( 967 x 14)

13 538

24

z toho: sleva na dani

0

25

daňový bonus (ř. 23 – ř. 24)

13 538

Daň po slevě (ř. 20 – ř. 24)

0

Rozdíl na dani po slevě (ř. 21 – ř. 26)

1 861

Vyplacené měsíční daňové bonusy

705

Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 25 – ř. 28)

12 833

Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a na bonusu

Doplatek ze zúčtování (kladná částka), nedoplatek ze zúčtování (záporná částka) (ř. 27 + ř. 29)

14 694

Doplatek ze zúčtování (z ř. 30) činí

a) – přeplatek na dani po slevě

1 861

b) – doplatek na daňovém bonusu

12 833

Daňové zvýhodnění

26

Zúčtování záloh na daň po slevě

27 28

Zúčtování měsíčních daňových bonusů

29 30

31

MFin 5460/1 – vzor 15

- 43 -

PROFEX 3/2012

4.6. Daňové povinnosti 2012 LEDEN 2.12.2011

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2011

pátek 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

úterý 31.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2011

ÚNOR 15.12.2011 - podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací období 2012 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2011 - podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně pondělí 20. - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků středa 29.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za leden 2012

BŘEZEN čtvrtek 1.

- papírové podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2011

úterý 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků - elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2011

DUBEN pondělí 2.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2012 - podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2011, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

pátek 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků - elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2011

pondělí 30. - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2012 KVĚTEN středa 2.

- podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2011

pondělí 21. - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků čtvrtek 31.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2012

ČERVEN středa 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

ČERVENEC pondělí 2.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2012 - podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2011, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

pátek 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

úterý 31.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2012

SRPEN pondělí 20. - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků pátek 31.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2012

ZÁŘÍ čtvrtek 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

ŘÍJEN pondělí 1.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2012

pondělí 22. - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků středa 31.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2012

LISTOPAD úterý 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pátek 30.

- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2012

PROSINEC čtvrtek 20.

- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pondělí 31. - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2012

- 44 -

PROFEX 3/2012

5. RŮZNÉ 5.1. Licence Než si stáhnete licenci na rok 2012, prosím, překontrolujte všechny licenční údaje. Pokud nejsou správné, raději pošlete novou žádost o licenci. Vám zejména půjde o údaje o firmě, mně zejména jde o údaje o mzdové účetní a jejím telefonním čísle. Když neuvedete číslo telefonu na pevnou linku (nemáte-li, alespoň na mobil) do Vašeho sdělení, když mi posíláte laskavě data, nemohu Vám zavolat, protože v licenci máte prastará telefonní čísla a jména. Než informační soubor odešlete, vždy zapněte ochranu osobních údajů (pokud se nedohodneme předem jinak) a do Vašeho sdělení uveďte číslo zaměstnance, kterého se problém týká. Jmenovka je mi na nic, při ochraně osobních údajů se nahradí číslem zaměstnance.

5.2. Výpočet měsíční mzdy při negativním pořízení TIP MZDY 2012: Program od období 2012 generuje věty zaměstnancům s negativním pořízením (hodinové nebo měsíční mzdy podle typu mzdy v matričním souboru Mzdové údaje). Pracovníkům s negativním pořízením se vypočtená mzda a ostatní složky z matričního souboru Mzdové údaje 1. krátí podle % v položce Pracovní úvazek v matričním souboru Pracovní doba. 2. krátí o neodpracované dny (měsíční mzda) a hodiny (měsíční mzda hodinová, mzda hodinová) pořízené v základním pořízení DM (110..113,115..116,120..125), případně o dobu omluvenou DM (180,181,183,184,185,186,188,189,190,191,192,260,1450..1457) ze základního pořízení a pořízení pracovních neschopností, případně generovanou programem z vynětí nebo dopočtenou negativním pořízením (svátky DM 183 dle plánovacího kalendáře podle požadavků v 6.3.1. Přepínače - Pořízení a hrubé mzdy)

3. Podle požadavku v nastavení 6.3.1. Přepínače - Pořízení a hrubé mzdy program rovněž vybere variantu výpočtu měsíční mzdy a ostatních složek mzdy a také hodin dle nastavení přepínače Pořízení a hrubé mzdy – Přepočet měsíční mzdy přes hodiny. 

Je-li vypnut přepínač Pořízení a hrubé mzdy – Přepočet měsíční mzdy přes hodiny, program provádí výpočet měsíční mzdy a ostatních složek mzdy z matričního souboru Mzdové údaje přepočtem přes dny a generuje DM 122 – Mzda měsíční (lehce podbarvené – pořízené doklady, více podbarvené – generované věty z vynětí, nepodbarvené – věty generované negativním pořízením):

Zá: 01 Stř: 001 VM: 00001 02012: RD + MZDA měs. + Přesčas ============================================================================== Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000122 122 Mzda měsíční 18000.00 9.00 72.00 0.00 7364.00 00000127 127 Osobní ohodnocení měs. 1000.00 9.00 0.00 0.00 410.00 00000129 129 Přípl. ostatní měsíční 100.00 9.00 0.00 0.00 41.00 00000131 131 Přípl. za vedení měsíční 500.00 9.00 0.00 0.00 205.00 00000158 158 Prémie procentní měsíční 9000.00 9.00 0.00 0.00 3682.00 00000183 183 Náhrada za svátek 1316.00 1.00 8.00 0.00 1316.00 00001455 1455 PD/H rodičovská dov.do 3 0.00 11.00 88.00 0.00 0.00 00002012 125 Mzda průměrný hod.výd. 164.44 0.00 10.00 1.00 1645.00 00002012 140 Přípl. za přesčas 25% 41.11 0.00 10.00 0.00 412.00 00002012 189 Náhrada placená denní 1316.00 1.00 8.00 0.00 1316.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 111/01

- 45 -

22.00

186.00

16391.00

PROFEX 3/2012 Postup při výpočtu měsíční mzdy:

1. V základním pořízení byly pořízeny doklady 2012. 2. Při negativním pořízení při zpracování hrubých mezd byly vygenerovány doklady z vynětí ( DM 421 Rodičovská dovolená a k němu příslušný DM 1455 PD/H rodičovská dovolená do 3 let věku dítěte do 15.12.

3. Dále byla vygenerována náhrada za svátek DM 183 4. Mzdu v DM 122,127,129,131,158,183 program vygeneroval následovně: a) z plánovacího kalendáře zjistil fond pracovní doby v měsíci: FPD = 22dnů/176 hodin b) od FPD odečetl dny a hodiny dle následující tabulky Dny

Hodiny

FPD včetně svátků

22

176

Svátek

1

8

PD/H rod.dov.

11

88

Náhrada denní

1

8

Odpracované

22 – 1 -11 – 1 = 9

176 – 8 – 88 – 8 = 72

a provedl přepočet měsíční mzdy a ostatních složek mzdy z matričního souboru dle následujícího vzorce přes dny. Měsíční mzda / dny včetně svátků z plánovacího kalendáře * dny odpracované = 18000 / 22 * 9 = 7363,64 (zaokrouhleno na celé Kč 7364,- Kč) Dle stejného vzorce se vypočtou i ostatní složky mzdy z matričního souboru. c) Přesčasovou práci (není zahrnuta ve mzdě) bylo nutno předem pořídit dokladem: DM 125 a DM 140 d) Pro přesčasovou práci můžete použít místo DM 125 (kde jsou zahrnuty všechny složky mzdy) DM 123, pak ovšem do sazby nejsou zahrnuty ostatní složky mzdy z MS, pokud je používáte a zaměstnanec je znevýhodněn. Pokud ostatní složky mzdy z MS nepoužíváte, je lépe pořídit přesčasovou práci přímo DM 123, který vypočte hodinovou sazbu z měsíční mzdy: měsíční mzda / hodiny včetně svátků z plánovacího kalendáře = 18000/176= 102,27 Kč/hod.

5. Je-li přesčasová práce zahrnuta ve mzdě, je nutné pořídit celou měsíční mzdu DM 122 dokladem, aby mohl být uveden správný počet odpracovaných hodin podle docházky. Přesčasové hodiny se v tomto případě pořizují dokladem s DM 141. Nelze použít negativní pořízení

6. Hodinové náhrady bez dnů se při tomto způsobu výpočtu nepořizují, jsou zahrnuty v měsíční mzdě a dalších složkách.



Je-li přepínač zapnut, program provádí výpočet měsíční mzdy a ostatních složek mzdy z matričního souboru Mzdové údaje přepočtem přes hodiny a generuje DM 123 Mzda měsíční hodinová. Jestliže si v přepínači nastavíte přepočet přes hodiny, bude se stejný výpočet provádět všem zaměstnancům s měsíční mzdou!

Příklad 1:

Zá: 00 Stř: 000 OJ2: 000000 00012:Negativní+přesčas ============================================================================== Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000001 184 Náhrada placená hod. 100.00 0.00 6.00 0.00 600.00 00000002 123 Mzda měsíční hodinová 8000.00 0.00 10.00 0.00 455.00 00000003 125 Mzda průměrný hod.výd. 100.00 0.00 10.00 0.00 1000.00 00000004 140 Přípl. za přesčas 25% 25.00 0.00 20.00 0.00 500.00 00000123 123 Mzda měsíční hodinová 8000.00 22.00 170.00 0.00 7728.00 00000127 127 Osobní ohodnocení měs. 2000.00 22.00 0.00 0.00 1932.00 00000129 129 Přípl. ostatní měsíční 500.00 22.00 0.00 0.00 483.00 00000131 131 Přípl. za vedení měsíční 1000.00 22.00 0.00 0.00 966.00 00000158 158 Prémie procentní měsíční 8000.00 22.00 0.00 0.00 7728.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 111/01 22.00 196.00 21392.00 Postup při výpočtu měsíční mzdy: V základním pořízení byly pořízeny doklady 1 až 4., Mzdu v DM 123,127,129,131,158,183 program vygeneroval následovně: a) z plánovacího kalendáře zjistil fond pracovní doby v měsíci: FPD = 22dnů/176 hodin b) od FPD odečetl dny a hodiny dle následující tabulky

- 46 -

PROFEX 3/2012

FPD

Dny

Hodiny

22

176

Náhrada hodinová

6

Mzda za přesčas

20

Příplatek za přesčas

20

Odpracované

22

176 – 6 -20 +20 = 170

a provedl přepočet měsíční mzdy a ostatních složek mzdy z matričního souboru dle následujícího vzorce přes hodiny. Měsíční mzda /hodiny včetně svátků z plánovacího kalendáře * hodiny odpracované = 8000 / 176 * 170 = 7727,28 (zaokrouhleno na celé Kč 7728,- Kč) a vygeneroval DM 123 Dle stejného vzorce se vypočtou i ostatní složky mzdy z matričního souboru. c) Přesčasovou práci (není zahrnuta ve mzdě) obsluha předem pořídila dokladem (není nutné, viz příklad 2): DM 123 a DM125 (pro ilustraci) a příplatek DM 140 d) Od měsíční mzdy se při tomto způsobu výpočtu odečetla poměrná část měsíční mzdy a ostatních složek mzdy za dobu, kdy byla poskytnuta náhrada DM 184. Příklad 2:

Zá: 00 Stř: 000 OJ2: 000000 00017:Negativní+přesčas není zahrnut ve mzdě ============================================================================== Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000001 140 Přípl. přesčas 25% 158.12 0.00 15.00 0.00 2372.00 00000123 123 Mzda měsíční hodinová 12000.00 22.00 191.00 0.00 13023.00 00000127 127 Osobní ohodnocení měs. 2000.00 22.00 0.00 0.00 2171.00 00000129 129 Přípl. ostatní měsíční 500.00 22.00 0.00 0.00 543.00 00000131 131 Přípl. za vedení měsíční 1000.00 22.00 0.00 0.00 1086.00 00000158 158 Prémie procentní měsíční 12000.00 22.00 0.00 0.00 13023.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 114/01 22.00 191.00 31218.00 Obsluha pořídila jeden doklad s číslem 1 – DM 140 přesčasový příplatek. Program při tomto nastavení požadavku na výpočet při negativním pořízení poznal, že je nutné dopočítat hodiny, mzdu a ostatní složky mzdy z MS i za odpracované hodiny práce přesčas, která není zahrnutá ve mzdě. Příklad 3:

Zá: 00 Stř: 000 OJ2: 000000 00017:Negativní+přesčas zahrnut ve mzdě ============================================================================== Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000001 141 Přípl. přesčas 0% 0.00 0.00 15.00 0.00 0.00 00000123 123 Mzda měsíční hodinová 12000.00 22.00 191.00 0.00 12000.00 00000127 127 Osobní ohodnocení měs. 2000.00 22.00 0.00 0.00 2000.00 00000129 129 Přípl. ostatní měsíční 500.00 22.00 0.00 0.00 500.00 00000131 131 Přípl. za vedení měsíční 1000.00 22.00 0.00 0.00 1000.00 00000158 158 Prémie procentní měsíční 12000.00 22.00 0.00 0.00 12000.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 114/01 22.00 191.00 27500.00 Obsluha pořídila jeden doklad s číslem 1 – DM 141 přesčasový příplatek. Program při tomto nastavení požadavku na výpočet při negativním pořízení poznal, že je nutné dopočítat pouze hodiny. Protože mzda a přesčasový příplatek jsou dle smlouvy zahrnuty ve mzdě, přepočet mzdy se provedl v rámci stanoveného FPD v plánovacím kalendáři. Příklad 2 a příklad 3 jsem nekomplikovala generováním svátku, případně omluvené doby z vynětí nebo placenými hodinovými náhradami. Zde program samozřejmě funguje jako v příkladu 1 - viz příklad č.4. Příklad 4:

Zá: 00 Stř: 000 OJ2: 000000 00016:Negativní Měs.+ den. ============================================================================== Doklad Mzda Název Sazba Dny Hodiny Množst. Koruny -----------------------------------------------------------------------------00000001 184 Náhrada placená hod. 100.00 0.00 6.00 0.00 600.00

- 47 -

PROFEX 3/2012 00000001 260 PN - Nemoc 0.00 5.00 40.00 0.00 864.00 00000002 140 Přípl. za přesčas 25% 25.00 0.00 10.00 0.00 250.00 00000003 180 Dovolená-běžný rok 800.00 2.00 16.00 0.00 1600.00 00000123 123 Mzda měsíční hodinová 12000.00 15.00 124.00 0.00 8455.00 00000127 127 Osobní ohodnocení měs. 2000.00 15.00 0.00 0.00 1410.00 00000129 129 Přípl. ostatní měsíční 500.00 15.00 0.00 0.00 353.00 00000131 131 Přípl. za vedení měsíční 1000.00 15.00 0.00 0.00 705.00 00000158 158 Prémie procentní měsíční 12000.00 15.00 0.00 0.00 8455.00 -----------------------------------------------------------------------------sumy za PPV : 114/01 22.00 186.00 22692.00 Výpočet odpracované doby:

FPD

Dny

Hodiny

22

176

Náhrada hodinová

6

PD nemoc – náhrada

5

40

Dovolená

2

16

Přesčas Odpracované

10 22 – 5 – 2 = 15

176 – 6 – 40 – 16 +10 = 124

Program v tomto případě pokrátil měsíční mzdu a ostatní složky ve vazbě na pořízené doklady a odpracované hodiny. Je třeba si uvědomit, že odpracované hodiny se vždy navyšují o hodiny přesčasové práce: Přesčas nezahrnutý ve mzdě = DM 140, 143..147 (Mzda a ostatní složky se přepočtou podle odpracovaných hodin včetně přesčasové práce) Přesčas zahrnutý ve mzdě = DM 141 (Mzda a ostatní složky se přepočtou podle odpracovaných hodin, ale do odpracovaných hodin pro přepočet mzdy se nezahrnují hodiny přesčasové práce, zahrnuté ve mzdě) Budeme si pamatovat: Pracovníci se mzdou: Základní měsíční mzda Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek Prémie

Měsíční: DM 122 DM 127 DM 131 DM 129 DM 158

Měsíční hodinovou: DM 123 DM 127 DM 131 DM 129 DM 158

Hodinovou: DM 120 DM 126 DM 130 DM 128 DM 159

TIP MZDY 2012: Při základním pořízení můžete pro hodinovou náhradu použít nově DM 187 Náhrada mzdy z měsíční mzdy - Náhrada za hodiny (lze uvést i dny) z měsíční mzdy se vypočte: základní měsíční mzda / pracovní hodiny fondu pracovní doby včetně svátků * hodiny z dokladu. Způsob stanovení hodinových náhrad u měsíčních mezd je nutno stanovit ve vnitřním předpise (ze zákona se náhrada platí průměrným hodinovým výdělkem).

Vážení přátelé, jako vždy jsem Vám ze všech možných i nemožných pramenů vybrala, okomentovala a zapracovala do textu a tabulek (či zahrnula do programu MZDY) změny, které nastaly k 1.1.2012. Současně jsme se snažili vylepšit pořízení a zpracování mezd. Co jsme nestihli do verze 22.02., kterou máte nyní na svých počítačích v modulu MZDY, dopracujeme postupně. Další verzi očekávejte po zprovoznění portálu VREP pro přijímání podání PVPOJ v roce 2012. Děkuji jménem svým i programátorů za příkladnou součinnost a těším se na další spolupráci. Ing. Helena Plavecká 80b) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 80c) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.

- 48 -