Obchodní společnosti ovládané státem a samosprávami: Potřebují přísnější pravidla?

Mezinárodní konference

Obchodní společnosti ovládané státem a samosprávami: Potřebují přísnější pravidla? 5. 10. 2011, New York University, Richtrův sál, Malé náměstí 11, Praha 1

Úvodní slovo konference – Luboš Drobík (prezident Prague Business Club) • • • • • • • •

podnikatele téma zajímá a díky síle byznysu chtějí dát podnikatelé podněty politikům destrukce osobnosti byznysmenů v politice, korupce je mazivem politiky – mantry ospravedlňující sami sebe Prague Business Club – snahy business komunity padají obraty v případě, že se podnikatel ozve příkladem firma Geoindustria, která zkrachovala důsledkem systému – Zdeněk Malina (v čele) nechtěl dělat korupci chybí politická vůle, která by začala být politiky prosazována otázka, zda je tu zástupce za Peake a Kubiceho (ano, zástupci jsou přítomni) měly by vzniknout nové cesty

PANEL I. – Zahraniční zkušenost a dobrá praxe Hans Chriastiansen (odborník OECD, Dánsko) – představení práce OECD a Guidelines •

• • • •

OECD – není to think tank, je to celá řada vládních představitelů, kteří hovoří o konkrétních tématech dle výborů, nejedná se o okruh bohatých zemí (např. i Chile, Estonsko…), není to exkluzivní klub, snaha umožnit zemím čerpat ze zkušeností rychlejších a vyspělejších zemí práce na tématu státem vlastněných podniků (SVP) – pracovní skupina, která se schází 2x ročně v Paříži, monitoring výkladů a postupů, staví se na skutečné praxi smysl státního vlastnictví určitě existuje jak má vláda řídit podniky, které nejsou součástí státní administrativy? pracují na projektu nejlepších praxí ze států OECD, co mají státy skutečně dělat (u byznys aktivit obecně)

Guidelines: • nezávazné doporučení, právní rámec, regulátory • právní nástroj OECD → i když je to nezávazné, pak členové OECD musí dokument prosazovat a dodržovat • důvody nutnosti existence dokumentu - VP nebyly privatizovány, přetrvávají důvody, proč se trvá na státním vlastnictví → pokud nebudou privatizovány, jak mají vlády řídit tyto SVP, aby měli podnikatelský zisk a cíl?, vlastníkem je veřejnost → vedoucí management by měl být odpovědný veřejnosti, posilování integrity cestou skládání účtů, odpovědnost za vedení – kvůli korupci přímé nebo tzv. nepřímé, tj. klientelismus • → pokyny mají za cíl transparentnost podniků • Baltské státy si vytvořily vlastní soubor dobrých praxí na základě Guidelines • Guidelines mají 6 kapitol: 1



•

•

•

o 1. Rovné podmínky s privátním sektorem • jasný zvláštní účel (vymezení) + kompenzace za nepodnikatelské činnosti musí být jasná o 2. Posílení vlastnictví v rámci správy státu o 3. Rovné zacházení s minoritními akcionáři (ČR se tolik netýká) o 4. Etický kodex a mechanismus kontroly o 5. Transparentnost, síla a působení podniku • co podniky zveřejňují o sobě i o státní části podniku o 6. Posílení Ad kapitola 2. o centrální úřad nebo koordinovaný výkon práv v SVP? o nutnost jasné politiky vlády, jakým způsobem bude stát konat jako vlastník o na základě této politiky jsou vytvořeny cíle pro jednotlivé hráče o nutnost jasně zadaných úkolů pro jednotlivé úředníky o do každodenního řízení by již nemělo být zasahováno státem, tam nechat již volnou pravomoc managementu Ad kapitola 4. o problém – úředníci ministerstev přinášejí nesprávný vliv do představenstva o představenstvo by mělo mít pravomoc jmenovat a odvolávat generální ředitele – formálně často existuje (ale je to zpolitizované) o představenstvo – mělo by být objektivní a nezávislé při svém úsudku o nutnost specializovaných výborů, které by vyhodnocovaly práci představenstva a to externě nebo interně (externí audity často existují, ale soukromé) Shrnutí: o model: • vláda nastaví politiku výkonu vlastnických práv • →jsou jasně dané cíle pro jednotlivé SVP • → strategie dle předchozích strategií tvoří samo představenstvo • →implementace politiky • + nezávislý dohled – antimonopolních úřadu + odvětvových regulací • cíle pro SVP vytyčeny vládou jako vlastníkem a taktéž regulátorem o pokyny především pro nové země, které chtějí regulovat fungování SVP o regionální sítě – ASI (Asie), Latinská Amerika, ale i bilaterální přizpůsobení pokynů pro konkrétní země o pracovní skupina monitoruje implementaci v jednotlivých zemích + další navazující techniky – vycházejí z ověřené praxe a navazují na kapitoly 6 a 3. o Ad kapitola 3. – rovnost nejenom v rámci státního sektoru, ale i v rámci soukromého o revize cílů

2



Fadrný Martin (právník EPS, ČR) – zaměření analýzy k SVP – Short overview of czech SOE´s • • • • • • • • •

v roce 2010 mělo 13 státem vlastněných podniků (SVP)celkový obrat 299mld. korun jedná se o firmy, které obhospodařují strategické zásoby nemandatorní výdaje státního rozpočtu – viz prezentace = 12% HDP ČR správa SVP několika úřady – Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu vlastnická politika státu v ČR neexistuje (vyplývá z informací) obsazování dozorčích rad – nejsou známy parametry přístup k informacím – reporting agregovaný dle OECD – není, chybí externí kontrola – NKÚ nemůže tyto podniky kontrolovat chybí protikorupční opatření v rámci SVP o neexistuje souhrnná výroční zpráva (+ tabulka o transparentnosti)

Hans Christiansen (odborník OECD, Dánsko) – reakce na Martina Fadrného • • • • •

gratulace pro EPS za jejich analytickou studii (zahraniční hosté dostali anglickou verzi) anotace v OECD jsou návod k použití, ne závazný instrument jediný nesouhlas: předseda podniku oddělený od CEO Giudelines jsou z roku 2005 a hodně se jim osvědčily, jsou dobře vytvořené 2005 instrument – přehled postupů členských zemí, referenční příručka → shrnutí změn pokynů: o jak stát funguje jako vlastník o jak stát prosazuje odpovědnost a transparentnost o jak fungují představenstva o identifikace výkonu vlastnických práv – Finsko totální centralizace (podniky kontroluje kabinet ministrů) + holdingová struktura pro kótované společnosti → dobrý vzor, který volí celá řada zemí o interní postupy auditu – dobrý postup o zveřejňování kontrol online (zpřístupnění na internetu) o pokyny odměňování (i ČR) – „horký brambor“ – odpovědnostně si to přehazují vlády o objektivní a nezávislý posudek – pravidla integrity a kvalifikace; výbory pro audit etc. o Guidelines kopírují reformy → teorie jsou napsány dobře (funguje i v zemích, kde docházelo k rychlé transformaci)→ Guidelines jsou dobře vytvořená o 6 států udělalo directions for integrity

3



Morten M. Kallevig (bývalý náměstek generálního ředitele Odboru majetku Království norského Ministerstva obchodua průmyslu, Norské království) • • •

• •

• •

•

•

SOE – Do they need stronger rules? Proč by měla existovat? → není možné vynucovat disciplínu bez toho, aby byly jasně stanovené postupy – to je úkol parlamentu, ministerstva a výborů ministerstev Jaké jsou to společnosti? o obchodní společnosti (OS) – stát je většinovým vlastníkem nebo má akcie o o rozpočtu SOE v Norsku rozhoduje parlament o SOE by měly přispívat k růstu a hospodářskému vývoji o stejná pravidla pro zveřejňování údajů o hospodaření, i tomu, co vyžaduje veřejný sektor o SOE by měly být uspořádány stejně dobře jako soukromé OS – úředníci však nejsou schopni přijímat odpovědná a nezávislá pravidla pro řízení precedentem politický vliv před výdělkem → profity z dobrých známostí na dobrých místech stát by měl být rozhodným a aktivním akcionářem, měl by fungovat přes shromáždění akcionářů, výkonné vedení by mělo fungovat na základě každodenních obchodních rozhodnutí, představenstvo by nemělo být zapojeno do odvolání a jmenování generálního ředitele – toho by mělo představenstvo pouze přijmout transparentnost zpráv o činnosti + jak je odměňováno nejvyšší vedení – tato diskuze probíhá v Norsku praxe Norska – snahy stanovit cíle ohledně návratnosti dividend a kapitálu →výkonná moc – diskutuje se SOE, diskutuje o schopnosti splnit nastavené cíle + pak se sleduje, zda bylo dodrženo to, co bylo dohodnuté o jde o dobré dlouhodobé politiky a předvídání budoucího zpráva o vlastnictví – vydávána každé 4 roky, představována parlamentu – aktivní účast Norska v globální ekonomice o zpráva o vlastnictví – vydávána každé 4 roky, představována parlamentu – aktivní účast Norska v globální ekonomice o dokumenty mají nastartovat diskuzi mezi jednotlivými odbory a ministerstvy, aby byla udržena odpovědnost a profesní úroveň → aby zahraniční kapitál pokud investuje, mohl investovat a měl odezvu o součástí transparentnosti shrnutí: Norové si udělali vlastní ownership guidelines (fungující)

Mark Boyle (výkonný ředitel Shareholder Exekutive, Department of Business Innovation and Skills, United Kingdom) •

odlišná praxe od Norska a OECD (teoreticky) – podobnost některých aspektů, ale UK si to dělá po svém 4



• • • •

• • • • • • • • • •

•

spolupráce ministerstev s obchodními společnostmi, kde je vlastnictví státu cílem je zajistit, aby byla vláda efektivním akcionářem v SOE, aby vláda získala nejlepší možnou hodnotu z podnikání a hobře tak hospodařila s penězi daňových poplatníků existuje kontrola, zda jsou peníze poplatníků dobře využívány 1. zpráva portfolia na korporátní finance o 1. zajištění efektivnosti podniků o 2. komercializace – jak zlepšit pozici na trhu o 3. vlastnictví – privatizace ano/ne?, má být vláda vlastníkem konkrétního podniku? o 60 lidí v týmu, který za toto odpovídá (státní úředníci, lidé z bankovního sektoru, podnikatelé) o 3 konkrétní oblasti: výkon práva akcionáře = přímý styk s představenstvem nebo správními radami→ odpovědnost ministerstev, které vlastní společnost joint team – společné kroky státu a podniků poradní role vlastnictví není zcela v rukou státu podniků, které UK obhospodařuje je cca 20–30 (pošta, meteorologický úřad, tisk peněz, energetika a klimatické změny) → nemají společného jmenovatele, jsou hodně rozdílné, vznik vlastnictví je dán historicky a náhodně výhoda modelu: o vláda může využít korporátního financování, nemusí se obracet v poradenství na třetí strany státní úředníci nejsou nejproduktivnější silou stát nevlastní podniky, nemohou rozhodovat, mají pouze doporučující charakter – záleží na vládě, resp. ministerstvech, jak chtějí spolupracovat není jednoznačná legislativa, která by určovala, jak to má fungovat portfolio (vlastnictví) nespravuje stát, stát je akcionářem konflikt mezi politikou ministerstev a hodnotou za peníze, která by měla být doručena daňovému poplatníkovi (proč?) kompromis mezi politikou x strategií a hodnotami řízení SOE modely státem vlastněných podniků o Britská pošta – s.r.o. o modely typu soukromého sektoru o obchodní fondy – „změkčená verze obchodních společností“ – menší prostor k navyšování zisku governance – řádná správa podniků o nutnost jasného rámce, jak SVP spravovat o → vznik 2dokumentů vytvářejících rámec správy podniků – 1. dopis předsedovi představenstva, jeden člen je vybrán jako člen představenstva a 5



• •

vytváření strategie (vliv na podobu a změny strategie), 2. Informační na příslušné ministerstvo o jmenování provádějí ministerstva, ale lze ovlivnit (ve výběrovém řízení) zásady: • transparentnost – dohled komisaře pro práci ve veřejném sektoru (nad řádným průběhem jmenování) • odbornost uchazeče • zveřejnění politických kontaktů (ne, že by je nesměl mít, ale musí je deklarovat) • praxe – nábor zkušených ekonomických manažerů o odměny – nyní pod tlakem rozpočtového deficitu o díky fungování jejich Shareholder Executive není třeba najímat drahé externí odborníky ze soukromého sektoru – odborníci jsou totiž uvnitř o dohoda o odměňování, která je uzavřena, musí být zveřejněna o omezení výše odměny o v UK se silně hlídá, kdo kolik dostává – např. ministerský předseda v UK má plat 142 tis. liber → pokud jde v korporátním světě něco nad tuto hranici, pak se to přísně schvaluje o monitoring, dohled o externí hodnocení podniků – dobrovolné, SVP si zajišťují externí audit o intervence ze strany ministerstev při kontrole je možná o podniky zveřejňují výroční zprávy, byznysplány, odměňování, zápisy z jednání představenstva o → uveřejněno na webu – pro veřejnost o zákon o přístupu k informacím napětí mezi politickou a podnikatelskou stránkou věci (očekávání vs. dosažení) hlavní úkol je, aby peníze daňového poplatníka nebyly rozházeny

otázky na panelisty: 1) Veronika Sedláčková (moderátorka): Kde by se mělo začít, když chybí politická vůle pro zavádění pravidel pro SVP? Jaká instituce by se toho měla chopit? Kudy vede cesta ke změně? Kallevig: „Pokud politická vůle neexistuje, pak máte problém.“ Mohlo by začít u jednoho ministerstva, které by se dalo vnímat jako vzor, jako jednotka budoucí koncentrace; je to obtížné něco navrhnout bez znalosti politické kultury. 2) Jiří Boudal (EPS): Jakým způsobem je obsazován orgán pro korporátní řízení? Pokud se dosazuje odborník, pak existují zákulisní tlaky a nepsané praktiky a lidé jsou pouhými vyslanci politických zájmů. Jak to funguje v UK? Boyle: A Shareholder Executive – expertní skupina navrhla odborníka z bankovního sektoru, který byl ministerstvem přibrán do vlády a ten vytvořil tým, který měl svými 6



zkušenostmi „vrátit něco státu zpět“ na úrovni know how + doplnění státními úředníky, kteří znají praxi. Ministerstva by měla postupně začít budovat model jako je shareholder executive (60 = 30 státní úředníci, kteří rotují po volbách každé 4 roky + 30 smluvních obchodníků, kteří jsou z náboru ze soukromého sektoru). Čím více je obchodní společnost k soukromé sféře, tím méně lze ovlivnit výběr nebo doporučení, ale snažíme se to ovlivnit headhuntery, panely, transparentními kroky. U společností ovládaných z větší míry je to jednodušší – prosadí se názor shareholderů. Kallevig: oddělení vlastnictví, které má norské Ministerstvo obchodu a průmyslu, tvoří: státní úředníci + několik odborníků ze soukromého sektoru, 6 právníků a 10 ekonomů, kteří mají platy jako státní zaměstnanci. 3) Petr Šobotník (prezident České komory auditorů): Mají státní podniky stejná pravidla pro řízení jako majorita v SOE? Reguluje to evropské právo u státních podniků? Korporátní struktura? Kallevig: „Většina společností má auditory, snažíme se, aby korporátní struktura byla podobná, na obchodní společnosti i stát se vztahuje stejné právo a struktura je tedy podobná, existuje pouze několik málo výjimek.“ Boyle: Stejné jako v Norsku, kancelář ministra má zvláštní mód fungování pro stát i obchodní společnosti. Christiansen: Společný jmenovatel pro obchodní společnosti i stát – veřejné obchodní právo by mělo být uplatňováno v co největší míře.

PANEL II. – Právní a ekonomická situace ovládaných společností Martin Fadrný (právník EPS, ČR) • představení analýzy EPS a zIndexu • nedůsledná role státu jako vlastníka • BIS hovoří otevřeně o chování státu jako slabého vlastníka • práce, kterou stát odvádí, zvyšuje riziko korupce a zvyšuje riziko, že s veřejným majetkem bude nakládáno svévolně Jiří Skuhrovec (ekonom, zIndex, ČR) • představení aktuálních čísel v analýze EPS a zIndexu • zdroje: výroční zprávy SVP, obchodní rejstřík • nepřesnosti kvůli omezením metodologie, přesto základní fakta • 13 firem = 299 mld. obrat = objem nemandatorních výdajů státního rozpočtu • do státu z firem neteče z výjimkou ČEZu prakticky nic, ČEZ za to ale dostává povolenky, ČP koncese a jiné zakázky • vysoké náklady na 3. subjekty, tj. zboží a služby – tady je prostor pro korupci

7



Martin Fadrný (právník EPS, ČR) • zdroje: OECD, Limská deklarace, The UK Bribery Act • doporučení EPS o vlastnická politika vymezení celkových cílů státního vlastnictví, obecně role státu požadavky na výkonnost firem vládní politika odměňování členů orgánů reporting vlastníka (vlády, ministerstev) důvody: • brání pasivitě výkonu vlastnických práv • oslabení vlivu politiky na řízení • měřítko pro společnost, zda je SOE spravována dobře • nástroj komunikace předvídatelného vlastníkem realita: • tabulky EPS v analýze • vlastnická politika neexistuje, nebyly poskytnuty hospodářské plány pro SVP, ani kritéria a indikátory plnění cílů o nominování a odměňování dozorčích rad o transparentní hospodaření Jiří Skuhrovec (ekonom, zIndex, ČR): • vlastnická politika o stát firmy dotuje tím, že na nich nevydělává – 31 mld. korun („stát neříká, mám Českou poštu proto a proto, ale říká, mám poštu a tečka“); ¾ rozpočtu SOE hradí stát, ale není návratnost zisku → není otázka, co si z vkladu peněz slibuje; Jakým směrem bude pak SOE dále investovat prostředky, které jsou od státu? o 150 mld. nákupů ročně soukromému sektoru – neříkáme, že jsou špatně utraceny, ale nevíme, jak jsou utraceny o Jsou zástupci státu v dozorčích radách odpovědní za dosahování prosperity SOE? Martin Fadrný (právník EPS, ČR): • nominování a odměňování dozorčích rad (DR) o praxe Norska, UK o nutnost existence nominačních titulů, kritérií o není souběh funkcí v DR nebo managementu o bezúhonnost kandidáta – naplnění v rámci Obchodního zákoníku, ale není dán předpoklad jiný ze strany státu (definice) o odměňování: • pravidelné sebehodnocení po orgánech obchodních společností pro ministerstva (nejlépe udělat si sama) 8



•

zveřejnění smluv se členy orgánů firem

Jiří Skuhrovec (ekonom, zIndex, ČR): • reálná implementace – usnesení vlády z 22. 2. 2010 o zásadách odměňování členů DR o poměrnost odměn jako v jiných státních institucích, organizacích apod. zřízených ministerstvem nebo zákonem o 29. 4. 2011 – Kalousek – „viditelný posun v transparentnosti“ o realita: • porovnání výše odměn v průměru na osobu a obrat dané firmy je sporný – např. u MERA převyšují odměny nad obraty • u žádné firmy není poměrnost výdělku a odměn DR přerušení: Josef Petřík (Ministerstvo financí, ČR) • „To co ukazuje tabulka zIndexu, je blbost. U MERA to tak není.“ Jiří Skuhrovec (ekonom, zIndex, ČR): • „Je to ve výroční zprávě MERA, byl bych raději, kdyby VZ byly transparentnější a nemuseli bychom se dohadovat.“ Martin Fadrný (právník EPS, ČR): • transparentnost hospodaření: • přístup k informacím – zákon 106/1999 Sb. + judikatura – SOE se nepovažují za povinný subjekt • externí kontrola NKU (Limská konference) – pokud stát vlastní firmy, mělo by pro ně platit to, co pro zbytek veřejných subjektů – v ČR NKÚ kompetenci ke kontrole hospodaření nemá (komparace se střední Evropou) • kontrola principu „dodržuj a vysvětli“ • The UK Bribery Act – aktivní protikorupční opatření Jiří Skuhrovec (ekonom, zIndex, ČR): k transparentnosti • 155 mld. nákupy na zboží a služby, ale pouhých 52 mld. je udáno na veřejných zakázkách • „jen“ 2 mld. rozdány firmám s anonymními akciemi, ale chybí Appian, zahraniční holdingy, neveřejné zakázky • diskrece ve výdajích, přesto, že by o nich stát měl vědět Martin Fadrný (právník EPS, ČR) – shrnutí • mezery v pravidlech řízení SOE • snahy definovat mezery a hledat jejich řešení 9



•

viz prezentace

Panel III. – Potřebujeme přísnější pravidla pro ovládané společnosti? Miroslav Zámečník (ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, člen dozorčí rady Lesů ČR, ČR), Jan Pavel (ekonom, poradce premiéra, VŠE, ČR), Eva Kyzourová (ředitelka Odboru pro koordinaci boje s korupcí, Úřad vlády ČR), Ondřej Veselský (náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu, archivnictví, ČR) 1) Máme mezery v úpravě vlastnické politiky u SOE? Zámečník: „Kdyby to byl jediný problém, pak bychom na tom byli dobře. Když není aplikace zákona o odpovědnosti státních úředníků (zásadní je neúčinnost zákona o státní správě (úřednících)), pak je zbytečné řešit, jak se hospodaří se státním majetkem – to je sekundární problém. Máme větší problém, i když zjištění jsou závažná a je třeba mít jasnou logiku, zda mají profitovat nebo plnit sociální funkce…“ Vláda se nesešla s dozorčí radou Lesů ČR. Protikorupční opatření existuje ve formě protikorupčního indexu a auditů o veřejných zakázkách, podle specifického přání Ministerstva zemědělství na konkrétní tendr – podíl Transparency International (spolupráce na hodnocení kvality vypsaných veřejných zakázek). Údajně jsou informace na webu (není to valné). 2) CO tedy není u nás dobře? Nedostatek informací? Výše odměn? Co je potřeba změnit pro další postup? Pavel: Nejsou specifikovány cíle. Proč pak má stát ty podíly v SOE? Daly by se identifikovat 3 typy firem: a) s.r.o. kvůli výhodě daně etc. – př. komunální služby na obecních úrovních → není důvod, aby se jednalo o klasické obchodní společnosti, vypadnou z veřejného sektoru, ale nakládají s jeho financemi, nespadá na ně kontrola dle zákona 320 Sb., o finanční kontrole → to by se mělo transformovat do specifické formy veřejného sektoru b) stát firmu má, aby vydělával – ano, právní forma a.s. nebo s.r.o. je správná c) mám strategické odvětví – jde o monopol, o který se bojím u b) a c) by se měly nastavit indikátory a mechanizmus kontroly Stát nemá vydělávat, ale zajišťovat veřejné služby!!! Nemusí se hlídat zadávání zakázek, pokud eliminuji management za špatná rozhodnutí. Zákon o VZ by skutečně měl fungovat u c) – jsou monopolem a proto informace neohrozí obchodní tajemství nebo ochranu osobních údajů. 3) Je na stole (oddělení boje s korupcí) opatření o transparentnosti obchodních společností? Antikorupční opatření? Kyzourová: existuje strategie, ale až od roku 2012 účinná – 2 body – bod 1.3 a 1.9 (rozšíření pravomoci NKÚ) − bod 1.3 – gestorem je MF (za spolupráce MV) – měli udělat analýzu – zda se členové správních a dozorčích rad vybírají na základě odbornosti – uvažuje se o 10



zřízení nezávislého orgánu, který by toto navrhoval − bod 1.9 – zavedení kontrolních pravomocí ve vztahu k samosprávě (ale jde i o další korporace); návrh předložen byl, nyní je v ústavněprávním výboru; nemělo by se to týkat jen u samosprávních spol., ale i u SOE – v programu vlády už to není, ale oni to považují za zadaný úkol; mělo by být navrženo − nyní to bylo staženo z jednání, aby se došlo k širokému politickému konsenzu, takže se bojí, aby to nebylo zabržděno − Peake jednala s TOP09 a s nimi se shodli − návrh předložen ústavněprávnímu výboru, gestorem Úřad vlády − návrh původně obsahoval požadavek kontroly SOE, v koaliční dohodě se požadavek již neobjevil − jak posílit vymahatelnost instrumentů – jednání stanoveno na konec roku 2011, ale je nutné se opírat o konkrétní zákon o NKÚ 4) Resort (MV) dokončuje, nebo rozpracovává instrumenty, jaké navrhuje OECD? Veselský: 3 varianty (navrženy MF) - zvláštní zákon – není příznivcem přílišné právní regulace - doporučení: přijmout usnesení vlády – každý ministr by si upravil jednotlivě zvláštním zákonem - reakce na předřečníky: seznam státních podniků nejde pouze o obchodní společnosti, které vytvářejí zisk, jsou to i podniky plnící strategické funkce státu úkoly České pošty → proč má být privatizována?

PANEL III. – politická diskuze: Jan Mládek (ČSSD), Ondřej Liška (SZ), Věra Kovářová (TOP 09 a STAN) 1) Jaký je Váš názor na regulaci státem vlastněných podniků? Mládek: „Ptejte se mě na co chcete, stejně vám odpovím, na co chci já.“ Odtržení státního sektoru od public corporations. Co má dělat státní podnik? Měl jsem jasno (jsem členem dozorčí rady České pošty) – stát podniká, tedy maximalizuje zisk (+ přidat dodatečné úkoly), kdyby stát nechtěl maximalizaci zisku, pak by založil SOE jako nadaci. 3 typy SOE – s.r.o./a.s. se 100 % nebo státní podnik nebo public corporations – ČEZ (nelze státem diskriminovat minoritní akcionáře) → stát by měl posílat NKÚ pouze do dvou prvních typů, pokud chce i do public corporate, pak ať to nějak vykoupí. Státní podnik také podniká (je v těžkém postavení vůči soukromníkům – nikdo jim tam neposílá dotazy na zákl. 106). Tady je nekonzistentnost – státní podnik např. v Polsku – stát se chová jako majitel a chce výnos. Ano: vyšší transparentnosti, ale nechat podniky podnikat.

11



2) Jak se Vaše strana dívá na pravidla pro řízení SOE? Kovářová: „Se vším tady souhlasím, úniky prostředků z obecních prostředků jsou důležité, musí se nějak sledovat.“ Závazek veřejné služby a podnikající společnosti – tabulka je irelevantní srovnávat – ČEPRO peníze od státu 0, ale ČD několik miliard – mají ale závazek veřejnosti (jízdné zdarma pro děti etc.). Zkoumat jaký podíl, by stát měl mít – NK si hlídá podíly a dobře hospodaří s těžaři – dobrá kontrola. Nebezpečí v tom, že státní firma má být částečně privatizována – nebezpečné momenty, kdy se tunely hledají stále, ale tam kde jsou peníze, tak se tunely hledají. 3) Kde je akutní potřeba zasáhnout, co udělá SZ? Liška: Před rokem a půl SZ zveřejnila analýza vztahu ČEZu a státu (podobně jako EPS). Rovnováha „stát versus ČEZ“ není – je dokázáno, kolikrát ČEZ rozhodnul za stát a ne naopak. Místa v dozorčích radách apod. jsou silným vyjednávacím artiklem – vychylování vlivu politických stran v politice – ODS a ČSSD si v SOE dělili místa (rovnoměrně nebo podle toho, kdo vládl). ČEZ a tajné financování politických stran – evidentní přesvědčení, že vliv společností na reálnou politiku je větší, než se běžně myslelo. Nemám přímé důkazy o nakládání prostředků státu, resp., jak se dostaly zpět do politiky. Akvizice – není možné vždy reprezentovat stát, pokud to dozorčí rada neví (není zadání). Nemám nic proti maximalizaci zisku, ale co dělat, pokud ČEZ za nákupy akvizice převyšuje jejich reálnou cenu? Kam tyto prostředky nakonec plynou? Tohle je úkol pro politiky a státní instituce. Transparentnost veřejných korporací je otázkou kvality vládnutí a demokracie. Kardinální otázkou je, kdo prosadí doporučení? Ani dnes tu nejsou zástupci z vlády, ale „jen“ úředníci“. Je na místě, aby stát formuloval a kontroloval strategii SOE, resp. strategii s veřejným majetkem – měli by se na tom podílet i občané. S každou další akvizicí a netransparentní veřejnou zakázkou se okrádají občané sami. Bezzubost návrhů na transparentnost – nejsou mechanizmy kontroly atd. Radikální zpřísnění kontroly financování politických stran, zákon o odpovědnosti úředníků…. Reakce: Mládek: Problém, že ČEZ a ti ostatní – u státních konsolidace není zas tak obtížná, ale u ČEZu to problém je – fungují v malé zemi (měla by fungovat někde jako je Polsko apod.) – z toho vyplývá politická moc. Je třeba přestat s destrukcí státu (mrtvý úředník, dobrý úředník) etc. – je nutný zákon o státní službě → nutná stabilita zemi, kterou zaručí podnikatelé (jdou za ziskem) a úředníci (přetrvají vládu) → politici to nejsou, mají mandát jen na 4 roky. Jak dosáhnout na firmy vlastněné stranami? Kovářová: Lidský faktor ovlivní veškerá dobrá předsevzetí a zákony → v orgánech mají sedět lidé, kteří chtějí prosperitu firmy (a za to dostanou dostatečně zaplaceno) → firma musí mít úspěch a to bude kritérium pro výkon funkce (to, proč to ti lidé dělají). Ve velkých firmách by to mělo fungovat stejně jako v malých.

12



Liška: Personální politika – každý den se objevují důkazy, jak je to špatně. Přechody z ministerstva do dozorčích rad a naopak stírají otázky, co to je dozorčí rada, co to je stát – „hlásná trouba rozhodnutí“, ochrana whistleblowing. Projekt EPS je třeba chápat jako jeden z úkolů pro společnost, nutnost řešit věci jako balík, aby měly efekt. Mládek: Rakousko: správa státního majetku (státní holding) – rozumný model → profesionální představenstvo, dozorčí radu tvoří 2/3 politici a 1/3 úředníci. Profesionálové z byznysu jsou trénování na maximalizaci zisku, úředníci na kontrolu. Zlom v boji s korupcí nastane pouze v případě dotažení korupčních případů do konce. To, že Putin nechal zavřít Chodorkovského, nebylo demokratické, ale ukázalo to oligarchům, že všechno má své meze. Dotazy/poznámky z publika: 1) Oldřich Kužílek (Otevřená společnost, ČR): Teorie státu a státní správy, informační otevřenost – znevýhodnění v konkurenci poskytnutím informací je vyvážením automatické výhody od státu (ano obchodní tajemství, ale to jsou technologické postupy atd. a to veřejnost nezajímá). Nevymahatelnost práva na informace je neuvěřitelná. Mládek: Ano, ať NKÚ do České pošty apod. chodí, ale pokud půjde Česká pošta do soukromé sféry, pak je znevýhodněna. Liška: S jistotou nelze říci, zda firma měla zisk nebo ne. To, že dílčí akvizice byly prodělečné, ukazuje, že zisky by mohly být vyšší. Opíráme se pouze o odhady analytiků. Problém leží v podstatě politiky, přestala reprezentovat veřejnost. Kovářová: Nutnost zveřejňování výsledků. Dozorčí rady by měly plnit funkci kontrolorů. 2) Pavel Richter (zastupitel za TOP09 na Magistrátu hl. m. Prahy): Problém je, že v dozorčích radách sedí lidé, kteří řídili podniky, které zkrachovaly – např. Karel Březina. Mládek: Ve zkrachovaných podnicích se pan Březina na krachu nepodílel. Jediné, co udělal špatně, bylo, že to nesdělil. Porušení zákona z formálního, ne reálného hlediska. 3) Jan Pavel: Uvedení na pravou míru: aby byl NKÚ vpuštěn do SOE není problém, nezveřejňuje obchodní tajemství. Chcete, aby dozorčí rada pouze maximalizovala zisk kvůli minoritním akcionářům? Pak tam může sedět každý a je to blbost. Mládek: NKÚ – zástupci státu musí také respektovat zájmy podniku a zastávat je. Jde i o cíl (kdyby nebyl stát). 4) Kužílek Oldřich: Báchorka, že SOE jsou soukromoprávní – žádná však nevznikla jinak než veřejnoprávním úkonem (zákon o majetku státu, o obcích apod.) → kabátek se ušije podle Obchodního zákoníku (soukromoprávní krejčí) → z toho vznikl dojem, že se jedná o soukromoprávní subjekt, což je nesmysl. Pokud je zahraniční investor, který si vybere soukromoprávní společnost, pak zjistí, že jde o veřejnoprávní subjekt, který plní veřejné cíle. 13



Mládek: sympatie pro tento názor. Jste aktivista, který se dostává za hranice. Do státního podniku má NKÚ chodit, to je v pohodě. Liška: Protichůdné informace. Nikdo nehájí právo na informace, které potvrdil i Nejvyšší soud – povinnost informační pro veřejné subjekty.

Franc Pavel (právník EPS, ČR): Závěr konference a shrnutí • Měl by SOE dozorovat NKÚ? NKÚ může dopadat na firmy jako je ČEZ. Realistické kroky, dílčí opatření – rozšíření kompetence. • Set nástrojů a opatření zabraňujícímu současnému stavu o Nelze řešit an bloc, ale dílčími procesy • Zatím strategie přebrala doporučení EPS? Ale dále se s tím nepracuje.

Legenda: GŘ = generální ředitel OS = obchodní společnosti SOE/SVP = státem vlastněné podniky/společnosti DR = dozorčí rada(y) NK = Norské království UK = United Kingdom ČP = Česká pošta

14

Obchodní společnosti ovládané státem a samosprávami: Potřebují přísnější pravidla?

Recommend Documents