Občasník blogu Občanská neposlušnost Únor 2013
Číslo 1
Vážení čtenáři blogu Občanská neposlušnost, tímto prvním číslem se k vám dostává občasník, přinášející další informace o tématech, která si zaslouží větší pozornosti. Bude vydáván minimálně jednou měsíčně. V tomto čísle se blíže podíváme na obnovitelné zdroje a především na FVE.
Příspěvek na obnovitelné zdroje Platí ho každý odběratel elektřiny. A nazývá se „cena na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů“. V roce 2009 platil každý odběratel elektrické energie tento příspěvek na obnovitelné zdroje ve výši 62 Kč za každou odebranou MWh. V roce letošním to už je 705 Kč za každou odebranou MWh. Vývoj výše příspěvku na obnovitelné zdroje (ceny jsou včetně DPH): 2008 – 48,5 Kč 2009 – 62 Kč 2010 – 199,6 Kč 2011 – 444 Kč 2012 – 503 Kč 2013 – 705 Kč
2
Tímto a dalšími dotacemi od státu je vyrovnáván rozdíl mezi vysokou výkupní cenou a cenou, za kterou je poté elektřina odběratelům prodávána. Výši příspěvku a výkupní ceny stanovuje cenovým rozhodnutím Energetický regulační úřad (ERÚ) a za stanovenou výkupní cenu musí každý distributor nakupovat. Realita je však poněkud zajímavější než strohá fakta.
Myšlenka obnovitelných zdrojů Chtěli jsme být ekologičtí a byla to zajímavá myšlenka. Získávat elektřinu ze zdrojů, které tu jsou stále a omezit ty čoudící uhelné a potencionálně radioaktivní jaderné. Jako každá myšlenka (nebo téměř každá), byla i tato brutálně zneužita vidinou rychlého a bezpracného zisku. Zlatokopecké nadšení politiků a podnikatelů nás přivedlo do situace, kdy platíme za něco, co si nikdo z nás neobjednal. Prý kryjeme náklady spojené s výrobou této elektřiny, ale ve skutečnosti firmám a jednotlivcům, kteří využívají nesmyslných zákonů, zvyšujeme zisk. Jak jinak to nazvat než nemorální a ostudné. V neposlední řadě je dobré také připomenout fanatismus některých ekologů, kteří již přemýšlejí o tom, že by zcela nebo téměř zcela bylo možné nahradit stávající elektrárny těmi ekologickými. Jak ale uvedu níže, ne všechno, co se tváří jako ekologické, je skutečně ekologické.
3
Je to ekologické? Využití obnovitelných zdrojů má své nesporné výhody. Nicméně nesmíme zapomínat i na nevýhody o kterých se moc nemluví. Jako příklad zde uvedu dva zdroje – větrné a sluneční elektrárny, které jsou jasným příkladem nesmyslnosti tvrzení o ekologičnosti těchto zdrojů. Větrné elektrárny jsou vysoké sloupy, na nichž je umístěna turbína, která převádí energii větru na energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Tvrdí se, že vliv větrné elektrárny na okolí je minimální. Opak je však pravdou. Nejen, že ohrožují ptactvo, vydávají hluk a působí ve volné krajině nevzhledně, mají také jednu hodně nepříjemnou vlastnost (zejména pokud se jedná o rozsáhlejší větrný park). Jsou příčinou vzniku tzv. tepelných ostrovů a mají nezanedbatelný vliv na rozložení hladin teplého a studeného vzduchu v atmosféře. To má vliv na formování oblačnosti a atmosférické proudění, což výrazně ovlivňuje (především negativně) klimatické podmínky v lokalitě. Sluneční elektrárny (FVE) vyrábí elektřinu několika způsoby (přímá nebo nepřímá přeměna) a nejznámější jsou fotovoltaické články, které vyrábějí elektřinu díky fotonům (světlu), které na ně dopadá a uvolňuje v nich tak elektrony. Tyto fotovoltaické články jsou z jedné strany obohaceny atomy trojmocného prvku (např. bóru) a z druhé strany atomy pětimocného prvku (např. arzenu). Jejich masová výroba především v zemích s levnou pracovní silou a minimálním důrazem na kvalitu (např. Čína) představuje neuvěřitelnou ekologickou zátěž. Až doslouží, stane se z nich nebezpečný odpad, jehož likvidaci nikdo stále neřeší. Dokonce se nedávno poslanec za ODS Tomáš Úlehla pokusil do novely zákona o odpadech propašovat změnu, díky níž by, v případě schválení, zbavil současné provozovatele FVE povinnosti zajisti ekologickou recyklaci solárních panelů. Také připomínám, že solární nebo větrné parky (včetně i pěstování např. řepky jako paliva (biomasy) zabírají zemědělskou půdu a snižují produkci plodin, které pak musíme dovážet.
Výkupní vs. prodejní cena Většina současný provozovatelů FVE uvedla své elektrárny do provozu v době největšího boomu v letech 2009 a 2010. Dle Cenového rozhodnutí ERÚ (ERV 8/2012) výkupní cena byla: 2009 – 13964/13862 Kč/MWh (u zeleného bonusu 13414/12932 Kč/MWh) 2010 – 13005/12903 Kč/MWh (u zeleného bonusu 12455/11973 Kč/MWh) Nejvyšší výkupní cena byla v období 1. 1. 2006 – 31. 12. 2007 15260 Kč/MWh (u zeleného bonusu 14330 Kč/MWh). FVE uvedené do provozu před 21. 12. 2005 měly výkupní ceny obdobné jako FVE uvedené do provozu v roce 2011, od něhož postupně začínají klesat.
4
Cena silové elektřiny prodávaná domácnostem u běžné jednotarifní sazby D02d u největšího dodavatele ČEZ činila: 2009 – 2147 Kč/MWh 2010 – 1780 Kč/MWh Je dobré také poznamenat, že u žádného jiného typu výrobny (biomasa, vítr, apod.) nebyl nikdy takovýto rozdíl výkupních cen a vše tak působí dojmem účelového navýšení z důvodu znásobení zisků majitelů velkých FVE parků.
Audity 6. února tohoto roku vydal ERÚ tiskové prohlášení, v němž uvedl, zpracované audity „Proces nastavení výkupních cen fotovoltaické energie“ a „Prověrka smluv mezi ERÚ a třetími subjekty“, zadané předsedkyní úřadu Alenou Vitáskovou krátce po jejím nástupu do funkce na podzim 2011, poukázaly na možné pochybení některých bývalých pracovníků ERÚ. Výkupní ceny byly nadsazené a nad rámec zákona. Stejným způsobem byla zpracována i legislativa. Znamená to, že příslušní úředníci vlády a pracovníci ERÚ z největší pravděpodobností úmyslně nastavili takové podmínky, aby na výrobě elektřiny z FVE zainteresované osoby nemorálně vydělávali. Netransparentní stanovování cen se mělo dít v letech 2005 až 2011.
5
Reakce na audit Je zajímavostí, že ihned po zveřejnění tiskového prohlášení, se zvedla vlna nevole. Česká fotovoltaická průmyslová asociace hovoří o trestním oznámení kvůli údajné manipulaci s daty. Politici se dohadují a vykřikují fráze o rozkrytí vlastnické struktury u FVE. A všichni jednohlasně dodávají, že zveřejněním této aféry je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ohrožena. Podle informací, které prosákly do médií, se dokonce někteří provozovatelé FVE pokoušejí vedení ERÚ kriminalizovat. Zdroj příjmů solárních baronů je v ohrožení. A tak se začínají bránit. Je jasné, že zajištěná výkupní cena na 20 let od uvedení výrobny do provozu je pádným důvodem.
Jak by to mělo vypadat Rozhodně by mělo dojít k rozkrytí vlastnické struktury u FVE a také k prošetření zapojení jednotlivých členů vlády. Nejenže tu totiž někdo měl podrobné informace, ale také si sám stanovil nejvýhodnější podmínky, které mu zaručily prospěch na úkor odběratelů elektřiny. Toto prošetření je nutné provést ihned a důsledně. Bez výjimky. Špatně nastavená legislativa o podpoře energie z obnovitelných zdrojů nahrávala a stále nahrává zlatokopům, kteří se neštítí nemravně ždímat občany této země. Už z tohoto důvodu je nutné všechny zainteresované osoby podrobit přísnému vyšetřování.
A jak to zatím vypadá Politici se přou o tom, kdo je vlastně viník. ERÚ poukazuje na špatnou práci bývalých zaměstnanců a politiků. A solárníci jsou na kordy s každým, kdo jim chce jejich byznys utnout. Velké navýšení ceny elektřiny, které pocítili především domácnosti, nikoho nezajímá. Jan Fischer uvedl, že za to mohou především nezodpovědní politici. Ale jaksi pozapomněl, že právě v době, kdy byl premiérem a kdy bylo možné solární šílenství pozastavit nebo přibrzdit, jeho vláda neudělala vůbec nic. Nyní se tak hasí požár obrovských rozměrů za cenu obrovských nákladů Připomeňme si, co vláda Jana Fischera vlastně vyrobila. Byla to novela zákona č. 180/2005, která řešila výkupní cenu elektřiny u FVE připojených od roku 2011. Vůbec ji však nenapadlo podívat se na roky 2009 a 2010, kdy došlo k připojení největšího množství výroben (například i FVE Ralsko, která je dnes největší elektrárnou dle instalovaného výkonu 38,3 MW a provozovanou ČEZ Obnovitelnými zdroji s.r.o.). Pokud nedojde k novelizaci zákona č. 165/2012 o podporovaných zdrojích energie a k zastavení podpory by došlo až v roce 2020 (tzn. závazek by byl až do roku 2040), dosáhnou
6
náklady včetně tzv. vícenákladů částky neuvěřitelných 1492 miliard korun (tuto informaci uvedla ve svém dopise Alena Vitásková adresovaném členům hospodářského výboru Poslanecké sněmovny).
A tak nás nejspíše čeká návrat k podpoře uhlí a jádra. A vláda opět navýší cenu uhlí (uhlíková daň), což postihne především domácnosti. Velké firmy zase získají odpustky (emisní povolenky) zdarma. A ekologové se opět jaksepatří bouří. A my budeme platit a platit. Protože zájmy politiků a kmotrů jsou v tomto státě nadřazeny zákonům, normám a spravedlnosti. A nebo se nesmíříme s tímto svinstvem a budeme bojovat. A dodatek na závěr: Jak je možné, že lidé v Bulharsku po razantním navýšení ceny elektřiny vyšli do ulic a dosáhli pádu vlády a u nás se cena elektřiny zvyšuje stále a lidé mlčí?
7
8
V příštím čísle, které vyjde 21. 3. 2013 se podíváme na sKartu.
Občasník Občanská neposlušnost vydává http://obcanska-neposlusnost.blog.cz/ Text a foto (pokud není uvedeno jinak) - Jan Holeňa. Zdroje informací uváděny v textu. Číslo 1, únor 2013, vydáno dne 22. 2. 2013.
