Nezaměstnanost jako následek globální ekonomické recese z pohledu trhu práce v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb

Nezaměstnanost jako následek globální ekonomické recese z pohledu trhu práce v České republice Bakalářská práce

Autor:

Petra Brdárová

Obor:

Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb

Vedoucí práce:

Praha

doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, CSc.

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. dubna 2012 ……………………….. Petra Brdárová

Poděkování: Děkuji doc. RNDr. Jaroslavě Pavelkové, CSc. za odborné vedení, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce. Dále děkuji pracovnici Úřadu práce v Ţatci Marcele Kadlecové za poskytnuté informace, konzultace a ochotu při spolupráci.

Anotace Práce je věnována problematice nezaměstnanosti, jako důsledku současné světové finanční a hospodářské krize (2012) z pohledu trhu práce v České republice. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická

část

podává

podrobné

informace

o

nezaměstnanosti,

typickém

jevu

transformujících se ekonomik ve střední a východní Evropě, jeţ se stává v současné době aktuálním problémem pro mnohé rodiny. Vychází z popisu práce jako integrální součásti ţivota jedince. Důraz je kladen na státní politiku zaměstnanosti, taktéţ vývoj nezaměstnanosti a jejím ekonomickým a sociálním důsledkům na jednotlivce i stát. Praktická část představuje výzkum, který sledoval vývoj nezaměstnanosti za poslední čtyři roky na Úřadu práce v Lounech v celém okrese. Pozornost byla věnována i míře nezaměstnanosti v porovnání se situací tohoto jevu na celém území České republiky. Klíčová slova Světová finanční a hospodářská krize, zaměstnanost, politika nezaměstnanosti, ekonomické a sociální důsledky ztráty práce, Úřad práce v Lounech

Annotation The work is devoted to problems of unemployment, as a result of the current global financial and economic crisis (2012) from the perspective of labor market in the Czech Republic. It is divided into theoretical and practical part. The theoretical part provides detailed information on unemployment, a typical phenomenon in transition economies in Central and Eastern Europe, becomes the currently topical issue for many families. It is based on work description as an integral part of life of individuals. Emphasis is placed on state employment, unemployment and also its economic and social consequences for individuals and the state. The practical part presents research that followed the evolution of unemployment over the last four years at the Labor Office in Louny throughout the district. Attention was also paid to the unemployment rate in comparison to this phenomenon throughout the Czech Republic. Key word The global financial and economic crisis, employment, unemployment policy, economic and social consequences loss of work, the Labor Office in Louny

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 7 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 10 1 Teoretické podklady k problematice nezaměstnanosti .......................................................... 10 1.1 Situace na trhu práce ....................................................................................................... 12 1.2 Definice nezaměstnanosti a její typy ............................................................................... 14 1.2.1 Základní druhy nezaměstnanosti ............................................................................... 15 1.2.2 Základní formy nezaměstnanosti ............................................................................... 16 1.2.3 Měření nezaměstnanosti ............................................................................................ 17 1.3 Státní politika zaměstnanosti ........................................................................................... 18 1.3.1 Právo na pracovní uplatnění ...................................................................................... 18 1.3.2 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 19 1.3.3 Pasivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 20 1.3.4 Úřady práce ................................................................................................................ 21 1.3.5 Podpory v nezaměstnanosti ....................................................................................... 21 1.3.6 Minimální mzda......................................................................................................... 23 1.3.7 Opatření proti diskriminaci na trzích práce ............................................................... 24 2 Vývoj nezaměstnanosti .......................................................................................................... 26 2.1 Trh práce v České republice před příchodem ekonomické recese ................................. 28 2.2 Trh práce v době krize 2008 - 2011 ................................................................................ 30 3 Ekonomické a sociální důsledky nezaměstnanosti na jednotlivce a stát ............................... 33 3.1 Vliv na ţivotní úroveň .................................................................................................... 35 3.2 Vliv na rodinu ................................................................................................................. 38 3.3 Vliv na strukturaci a vnímání času ................................................................................. 39 3.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví ................................................................................. 39 PRAKTICKÁČÁST ................................................................................................................. 41 4 Cíl praktického výzkumu ...................................................................................................... 41 5 Hypotézy výzkumu ................................................................................................................ 42 6 Metodika práce ...................................................................................................................... 43 7 Charakteristika okresu Louny................................................................................................ 44 7.1 Infrastruktura .................................................................................................................. 45 8 Vývoj zaměstnanosti v okrese Louny 2008 - 2009 ............................................................... 47 8.1 Vývoj v roce 2008 ........................................................................................................... 47 8.2 Vývoj v roce 2009 ........................................................................................................... 47 8.3 Vývoj v roce 2010 ........................................................................................................... 48 8.4 Vývoj v roce 2011 ........................................................................................................... 49 9 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Louny 2008 -2011 ............................................................ 50 9.1 Struktura evidovaných uchazečů o práci v okrese Louny ............................................... 55 9.1.1 Struktura evidovaných uchazečů podle dosaţeného vzdělání ................................... 55 9.1.2 Struktura evidovaných uchazečů podle věku ............................................................ 57 5

9.1.3 Struktura evidovaných uchazečů podle pohlaví ........................................................ 58 9.1.4 Absolventi škol a mladiství ....................................................................................... 59 9.1.5 Osoby se zdravotním postiţením............................................................................... 59 9.1.6 Dlouhodobě evidovaní uchazeči................................................................................ 60 10 Srovnání vývoje nezaměstnanosti v okrese Louny a v České republice ............................. 61 10.1 Struktura uchazečů ....................................................................................................... 61 10.2 Regionální nezaměstnanost .......................................................................................... 62 11 Aktivní opatření Úřadu práce v okrese Louny .................................................................... 64 12 Hypotézy na základě výzkumu ............................................................................................ 75 DISKUSE ................................................................................................................................. 77 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 81 13 Seznam literatury a dokumentů ........................................................................................... 82 13.1 Odborná a krásná literatura .......................................................................................... 82 13.2 Právní normy a další předpisy ..................................................................................... 84 13. 3 Internetové zdroje ....................................................................................................... 85

6

Úvod Pracovní uplatnění patří k základním individuálním i sociálním určením člověka. Od postavení v práci se odvozuje i sociální a ekonomický status jedince, často i jeho rodiny. Práce jako cílevědomá lidská činnost směřuje k vytváření materiálních a duchovních hodnot. V ţivotě kaţdého člověka hraje práce důleţitou roli. Práce je výrazem uspokojení z tvůrčí činnosti a je rovněţ primárním zdrojem materiálního zabezpečení ţivota. Většinou si její hodnotu jedinec uvědomí, aţ ji ztratí. Práce je navíc výrazem sociálního postavení a osobní identity, je pramenem sociálních kontaktů. Práce je místem, kde můţeme vést rozhovory, střetávat se s jinými lidmi a uzavírat přátelství. Je navíc základní jednotkou časové struktury dne a ţivota vůbec. Tento výčet významových podob práce pro člověka naznačuje, co pro člověka můţe znamenat nedobrovolná ztráta práce a následná ztráta moţnosti uplatnit se pracovně v konkrétním zaměstnání. Po nástupu globální ekonomické krize, která vypukla v roce 2007 ve Spojených státech, je nezaměstnanost v současnosti závaţný celospolečenský problém. Nese s sebou řadu důsledků, především v sociální oblasti. Jedním z nejtíţivějších dopadů jsou vlivy na trh práce, zánik pracovních míst, zvýšení nezaměstnanosti a celkové sniţování počtu pracovních míst. Tento trend postihl i Českou republiku, prohloubil potíţe s pracovním trhem v jiţ problémových regionech (geografická stránka), prohloubil potíţe se zaměstnaností určitých sociálních skupin definovaných různými znaky (věk, vzdělanost, pohlaví, etnicita apod.). Důsledky ekonomické recese jsou široké, dopadají na jednotlivce, rodinu, obec, region i stát. Dotýkají se i jednotlivých oblastí různou mírou, podle jejich specifických charakteristik. Předloţená práce je věnována nezaměstnanosti jako následku globální ekonomické recese z pohledu práce v České republice. Je rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce a jeho členění, nezaměstnanost, druhy a formy nezaměstnanosti, státní politika zaměstnanosti a další důleţité pojmy. Druhá část je zaměřena na vývoj nezaměstnanosti v České republice v době hospodářské krize a před jejím začátkem. Poslední kapitola je věnována ekonomickým a sociálním důsledkům plynoucími z nezaměstnanosti. Je zde detailně popsáno, co můţe ztráta zaměstnání pro jedince znamenat – ztráta statusu, sociální izolaci, poškození zdraví a rovněţ následně související patologické jevy.

7

Praktická část se zabývá vývojem situace na trhu práce v České republice a nezaměstnaností v okrese Louny. Zachycuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, podle věku, pohlaví a dosaţeného vzdělání. Sledována je i délka trvání nezaměstnanosti a vývoj míry nezaměstnanosti s porovnáním s Českou republikou. Situace na trhu práce se liší region od regionu. Konkrétní přírodní podmínky a historický vývoj daly vzniknout značným rozdílům mezi jednotlivými oblastmi. V České republice je několik krajů, kde je vysoká míra nezaměstnanosti. Popisovaný okres Louny, na který je tato práce zaměřena, patří k regionům s dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti. Historicky nejvyšší byla na začátku roku 2011. Je to dáno především charakterem výroby, kdy zemědělská výroba převaţuje nad výrobou průmyslovou. Tento vývoj je stále umocněn probíhající hospodářskou krizí.

8

Cíle bakalářské práce Obecné cíle Charakterizovat nezaměstnanost Porovnat trh práce v době před ekonomickou krizí a v době krize Zaznamenat vývoj nezaměstnanosti v době krize Specifikovat ekonomické a sociální důsledky Provést a představit vývoj nezaměstnanosti v okrese Louny

Praktické cíle výzkumu Charakteristika vybraného regionu Charakteristika struktury zaměstnanosti v letech 2008 - 2011 Analýza vývoje nezaměstnanosti ve vybraném regionu v letech 2008 – 2011 Charakteristika problémových skupin na trhu práce Srovnání míry nezaměstnanosti v České republice a v okrese Louny

9

Teoretická část 1 Teoretické podklady k problematice nezaměstnanosti Práci je moţné definovat jako cílevědomou lidskou činnost směřující k vytváření materiálních a duchovních hodnot, která hraje v ţivotě kaţdého člověka důleţitou pozici (in Pavelková 2011, 82). Význam práce zaujímá v ţivotě člověka nezastupitelné postavení. Je důleţitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské uţitečnosti (Buchtová 2002, 75). Práce je rovněţ výrazem sociálního postavení jedince, jeho osobní identitou a pramenem sociálních kontaktů. Jak uvádí výše jmenovaná autorka (2011, 82), vytváří sociálně orientační rámec individuální sebereflexe a sebehodnocení. Práce jako činnost představující nutnou a přirozenou podmínku existence člověka a existence lidské společnosti je studována celou řadou vědních oborů – technických, přírodních i humanitních. Definování práce je dáno rozdílností přístupů těchto vědních oborů. Tak např., podle I. Nového a kolektivu (2006, 204), v technických a přírodních vědách se pod tímto pojmem rozumí nejen činnost člověka, ale i činnost zvířat a přírodních sil, v jejichţ důsledku dochází ke změnám ve stavu přírody, bez ohledu na to, kdo a proč je realizuje a v čem je jejich smysl a výsledky. Ve fyziologii je práce chápána jako nezbytná potřeba lidského organismu, jako fyziologická funkce různých tělesných orgánů uvolňující energii. Ve filozofii je práce nejčastěji chápána jako vědomá činnost člověka zaměřená na vytváření určitých hodnot. Pracovní činnost lidí je vţdy uskutečňována v určitém společenském prostředí. Vzhledem k tomu, ţe do ní lidé vstupují prostřednictvím různých sociálních skupin a institucí, a k tomu, ţe se práce rozhodujícím způsobem podílí na formování jejich postavení ve společnosti, je práce chápaná jako sociální proces nutně i předmětem zájmu sociologie. I kdyţ je práce pro člověka časově náročná, namáhavá a vyčerpávající, na druhé straně mu zajišťuje osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a ţivotního smyslu. Práce jako přírodní i kulturní aktivita, jako jednota fyzické a duchovní námahy, totiţ odpovídá hlubinné biologické potřebě člověka přiměřeně zatěţovat bytostné síly, konfrontovat je s rodově příbuznými silami a strukturami přírody (Buchtová 2002, 11). Nezaměstnanost je sloţitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně. K jejímu řešení je třeba mít k dispozici celou informační síť potřebných dat, např. koho se nezaměstnanost týká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra, jaké jsou předpoklady pro její řešení, 10

včetně finančních zdrojů a podobně (Krebs a kol. 2007, 290-291). Jak uvádí V. Liška (2002, 390), „Nezaměstnanost je obdobně jako inflace makroekonomický problém, na který se soustředí jak tvůrci makroekonomické politiky, tak i široká veřejnost. Údaje o nezaměstnanosti mají důleţitý společenský a politický význam―. Je známo, ţe nezaměstnaností nejsou ohroţeny všechny skupiny lidí stejně. K rizikovým skupinám patří zejména ţeny, mladiství a absolventi škol, handicapovaní, lidé předdůchodového věku, etnické minority a lidé navracející se z výkonu trestu. Nezaměstnanost mnohem častěji postihuje pracovníky s niţším vzděláním a kvalifikací, je také diferencovaná např. podle profesí i z hlediska území (Krebs a kol. 2007, 291). T. Sirovátka s kolektivem (2006, 254 255) uvádí, ţe vzdělání je přitom rozhodujícím faktorem formujícím riziko nezaměstnanosti. Je prokázáno, ţe lidé se základním vzděláním jsou ve významně vyšším riziku nezaměstnanosti, a zejména dlouhodobé nezaměstnanosti, proti všem ostatním skupinám. Při vymezení pojmů zaměstnanost a nezaměstnanost je třeba vycházet z pojmu obyvatelstvo a jeho rozdělení na ekonomicky aktivní a neaktivní. Ekonomicky aktivními obyvateli jsou ti, kteří prostřednictvím svého zapojení do pracovního procesu získávají prostředky pro zajištění své vlastní existence, resp. existence svých rodin (Nový, Surynek a kol. 2006, 230). Oproti tomu, uvádí V. Liška a kolektiv (2002, 391), ţe ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (neboli osoby mimo pracovní sílu) jsou osoby, které nejsou zaměstnány a nejsou ekonomicky aktivní, např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, osoby dlouhodobě nemocné nebo invalidní apod. Pojem zaměstnanost tedy postihujeme skutečnost, ţe část ekonomicky aktivního obyvatelstva si prostřednictvím svého zapojení do pracovního procesu zabezpečuje prostředky pro zajištění své existence a uspokojování svých potřeb. Nezaměstnanost je nejčastěji definována jako jev, kdy lidé, kteří mají předpoklady pracovat a pracovat chtějí, nemohou práci najít (Nový, Surynek a kol. 2006, 230-231). Je nutno také definovat rozdíl mezi těmi, kdo jsou nezaměstnaní a těmi, kdo jen nepracují. Ne kaţdý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně, také ne kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný (Mareš 1998, 16). Za nezaměstnané jsou v České republice (podle metodiky Mezinárodní organizace práce ILO)1 povaţovány všechny osoby, které dosáhly 15 let a více a zaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které patří mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. 1

) www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/ilo_mezinarodni_organizace_prace/index.html

11

Nezaměstnanost má důsledky jednak ekonomické, ale i sociální. Ekonomické důsledky jsou spojeny tím, ţe ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět. Hrubý domácí produkt (dále HDP) je svou úrovní pod hodnotou potenciálního HDP. Ztráty lze ekonomicky vyčíslit jako náklady stagnace (rozdíl mezi faktickým HDP a potenciálním HDP). Sociální důsledky jsou spojeny s dopady faktu nezaměstnanosti na sociální situaci, chování a postoje nezaměstnaných a na společenský ţivot (Krebs a kol. 2007, 294 – 295). J. Pavelková (2007, 29) upozorňuje na skutečnost, ţe „ztráta zaměstnání či dlouhodobá nemoţnost získat zaměstnání nové s sebou nese nejen sníţení ţivotní úrovně, ale často působí i negativně na psychiku člověka – na jeho sebepojetí―.

1.1 Situace na trhu práce Klasická a neoklasická teorie, podle Winklera a Wildmannové (1999, 23), chápe pracovní trh, na němţ jde v podstatě o neomezenou soutěţ, která určuje nejen distribuci osob na tomto trhu, ale i výši jejich mzdy. Pro trţní ekonomiku je typické, ţe souběţně fungují nejen trhy zboţí a sluţeb, ale i trhy výrobních faktorů, tedy i trh práce. Na něm se de facto kupuje a prodává práce, jejíţ cenou je mzda. Trh práce je však trhem specifickým. Jeho specifika v podstatě plynou z toho, ţe práce je funkcí pracovní síly, a je tudíţ úzce svázána s osobností člověka (Krebs 2007, 288). Práce patří mezi výrobní faktory. Je to činnost, jejímţ nositelem je člověk. Jak uvádí J. Kubíček a kolektiv (2006, 226), práce je jedním z klíčových výrobních faktorů, v jistém slova smyslu dokonce nejdůleţitějších z nich. Práce je ohodnocena mzdovou sazbou, tedy cenou výrobního faktoru práce, kterou určuje střed nabídky a poptávky po práci. Ekonomický pohled na pracovní trh je vyjádřen konceptem poptávky a nabídky. Nabídku práce tvoří domácnosti, resp. jednotliví spotřebitelé. Ti přicházejí na daný pracovní trh nabízet své schopnosti, dovednosti a znalosti s cílem maximalizovat svůj uţitek. Nabídka práce je také charakterizována rozsahem a strukturou rozloţenou podle pohlaví, věku, kvalifikace a sociální příslušnosti. Jde o nadpočtu pracovníků a také počtu pracovních hodin. Nabídka práce je věcí individuálních rozhodnutí, která jsou přijímána domácnostmi v závislosti na „oportunity cost― (nákladech příleţitosti) pracovního zapojení. Ta je dána předpokládaným přínosem či výdělkovou schopností z prodeje práce, která závisí zejména na změnách v reálné mzdě: pokles reálné mzdy zvyšuje náklady příleţitosti. Naopak sniţuje náklady příleţitosti netrţních aktivit, coţ vede k poklesu zaměstnanosti a růstu 12

nezaměstnanosti. Poptávka po práci je charakterizována svým rozsahem a strukturou rozloţenou podle sektorů, profesních kategorií a kvalifikačních poţadavků. Poptávku po práci představují firmy, které mají zájem najímat pracovní sílu s cílem maximalizovat svůj zisk. Mezi nabídkou práce a výší mezd je pozitivní vztah. Mezi poptávkou po práci a výší mezd je vztah negativní (Winkler, Wildmannová 1999, 4). Citovaní autoři dále uvádí, ţe rozdíl mezi celkovou nabídkou práce a poptávkou po práci by měl za předpokladu dokonalé flexibility pracovního trhu být vyrovnán pohybem mezd (převyšuje-li nabídka práce poptávku po ní, měly by mzdy klesat tak dlouho, aţ dojde k jejich vyrovnání). Za tohoto stavu by ale neexistovala nezaměstnanost. Z toho důvodu také interpretuje neoklasická teorie převahu nabídky nad poptávkou na pracovním trhu dvěma způsoby: z části jako dobrovolnou nezaměstnanost a nedobrovolnou nezaměstnanost. Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, kdyţ se agregátní, tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Ekonomika v tomto průsečíku funguje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti (Kuchař 2007, 15). Výše uvedený autor dále uvádí (2007, 33), ţe trh práce lze rozdělit do dvou sektorů. Interní trh není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmísťování pracovníků za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům. Interní (primární, centrální) sektor zahrnuje pracovní místa obsazovaná především na základě principu „seniority―, čímţ jsou do značné míry chráněna před vnější soutěţí. Odměňování je zaloţeno spíše na charakteristice pracovní pozice neţ na individuálním výkonu (tzv. „good jobs―). Jelikoţ jde většinou o pozice vyţadující vyšší úroveň kvalifikace, je zde poměrně vysoká návratnost investic do lidského kapitálu. Externí (sekundární, periferní) sektor je naproti tomu plně podřízen zákonu nabídky a poptávky: o pracovní místa se soutěţí, přičemţ vítězí výkonnost, nízké poţadavky ze strany pracujících a míra loajality k firmě (tzv. „bad jobs―). Pracovní místa jsou méně placená, jasněji definovaná a tedy lépe kontrolovatelná přímými metodami kontroly a většinou nevyţadují vyšší kvalifikaci. Mají častěji povahu příleţitostních či sezonních zaměstnání. Trh práce a tím pádem i zaměstnanost jsou ovlivňovány několika faktory. Jsou jimi především národnostní struktura, demografická, vzdělanostní, ekonomická a profesní struktura. Trh práce je také výrazně ovlivňován ze strany státu. Jde zejména o pracovní zákonodárství, jako je např. úprava pracovní doby, stanovování minimální mzdy, dále podmínky penzionování, délka školní docházky aj., coţ významně ovlivňuje stranu nabídky práce (Winkler, Wildmannová 1999, 10). 13

Výše uvedení autoři dále uvádějí (1999, 24), ţe trh práce lze rozdělit na primární a sekundární. Na primárním trhu práce se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příleţitosti s vyšší prestiţí, poskytují řadu šancí, relativně dobré moţnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na tomto trhu poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání nebo propuštění. Oproti tomu sekundární trh je charakterizován pracovními místy s niţší prestiţí a s niţší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příleţitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Pracovníci na sekundárním trhu práce se častěji stávají nezaměstnanými, i kdyţ na druhé straně je zde snazší získat nové zaměstnání neţ v prvním sektoru. Tento sektor je charakterizován vysokou fluktuací, nízkými výdělky a omezenými či neexistujícími příleţitostmi pro profesionální růst. Trh práce lze rozdělit i na formální a neformální. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příleţitostí, tak i onak kontrolovaný společenskými institucemi slouţící k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu většinou mimo kontrolu těchto institucí (zejména daňových úřadů) a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky (různé formy nelegálního podnikání od zcela kriminální povahy aţ po podnikání obcházející pracovní a daňové zákony) se týká i samozásobitelství a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i různé formy sousedské a rodinné výpomoci.

1.2 Definice nezaměstnanosti a její typy Nezaměstnanost je většinou nedobrovolný jev, který můţeme označit za stav, kdy lidé za daných mezd pracovat mohou a chtějí, ale práci nemohou najít. Je nejenom důkazem, nýbrţ i projevem nerovnováhy na trhu práce. Mezinárodní organizace práce (dále MOP) definuje nezaměstnanost v Úmluvě č. 102 o sociálním zabezpečení2 (minimální standardy) z roku 1952. Nezaměstnanost se zde rozumí „ztráta výdělku, vyplývající z nemoţnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a zároveň je pro výkon práce k dispozici―. Podle metodiky EUROSTAT3 jde o osobu, která je patnáctiletou a starší, aktivně hledající práci a bezprostředně připravenou pro výkon placeného zaměstnání, nejpozději ale do dvou týdnů (Tomeš a kol. 2009, 206).

2 3

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/1178/102.pdf ) http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/eu/eurostat.htm

14

1.2.1 Základní druhy nezaměstnanosti Podle

Knolla

(1993,

9),

ekonomové

zpravidla

uvádějí

čtyři

hlavní

typy

nezaměstnanosti: frikční strukturální cyklická sezónní Frikční nezaměstnanost vzniká tehdy, kdy původně zaměstnané osoby se dobrovolně vzdaly svého pracovního místa, protoţe se rozhodly vyhledat pracovní místo jiné, zpravidla lépe placené. Po tuto dobu se tedy člověk můţe ocitnout mezi nezaměstnanými, ale aktivně hledajícími práci. Frikční nezaměstnanost vzniká z faktu, ţe trh práce, a tedy i objem (rozsah) nezaměstnanosti jsou v nepřetrţitém pohybu (Sekera 2007, 281). Tato nezaměstnanost je dočasná nezaměstnanost, která je spojena se vstupem na trh práce a výstupem z něho, neboli normálním obratem pracovní síly (Liška a kol. 2002, 393). Strukturální nezaměstnanost představuje sloţitější poruchu (Buchtová 2002, 67). Strukturální změny, kterými ekonomika prochází, vyţadují přizpůsobení na straně zdrojů. Ke strukturální nezaměstnanosti dochází tehdy, jestliţe toto přizpůsobení není dostatečně rychlé a vede tak k nezaměstnanosti v některých odvětvích, povoláních nebo oblastech, ve kterých se poptávka po práci sniţuje rychleji neţ její nabídka (Liška a kol. 2002, 393). Tato nezaměstnanost je tedy nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách v jednotlivých segmentech trhu práce (Krebs a kol. 2007, 292). Indikátorem je relativně vysoký počet volných pracovních míst. Cyklická nezaměstnanost vyplývá z všeobecné recese hospodářství, protoţe je spojena s klesající fází hospodářského cyklu. Jak uvádí V. Liška a kolektiv (2002), v průběhu recese je celková poptávka v ekonomice nedostatečná, a tím je i poptávka po práci nízká. Proto bývá tento typ nezaměstnanosti nazýván také nezaměstnaností z nedostatečné poptávky. Sníţení tohoto typu nezaměstnanosti je jedním z hlavních cílů makroekonomické politiky. Tento typ nezaměstnanosti můţeme také označit jako nezaměstnanost nedobrovolnou. Sezónní nezaměstnanost je spjata s různými specifiky diverzifikovaného trhu produktů a sluţeb ve smyslu jeho periodických výkyvů (Hřebík 2008, 165). Tato nezaměstnanost je 15

typická např. pro zemědělskou výrobu, v oblasti cestovního ruchu, pro stavebnictví a závisí na sezónních výkyvech poptávky po různých druzích produkce. J. Pavelková (2011, 82) poukazuje na fakt, ţe váţným a často neřešitelným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která postihuje nekvalifikované pracovní síly s nízkým vzděláním a často i kumulovanými osobními a sociálními handicapy, příslušníky etnických minorit, imigranty, zdravotně postiţené, mladé problémové jedince či lidi navracející se z výkonu trestu.

1.2.2 Základní formy nezaměstnanosti Jiné účelné a potřebné členění rozlišuje nezaměstnanost na: dobrovolnou nezaměstnanost nedobrovolnou nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost podle V. Lišky s kolektivem (2002, 395), vzniká, kdyţ nezaměstnaný není ochoten akceptovat převládající mzdovou sazbu nebo jiné pracovní podmínky. Dobrovolná nezaměstnanost je také situace, kdy nezaměstnaný dává přednost jiným aktivitám před prací (ţije z charitní podpory, péče o rodinu, studium, předčasný důchod). Je nutno podotknout, ţe určitý počet dobrovolně nezaměstnaných bývá evidován a zkresluje obraz nezaměstnanosti v naší společnosti. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká v důsledku toho, ţe při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, neţ existuje pracovních míst (Krebs a kol. 2007, 292). Vedle nezaměstnanosti existuje i to, co někteří autoři (Mareš 1994) nazývají neúplnou zaměstnaností. Jedná se o práci na sníţený úvazek či práce nevyuţívající plně jejich schopnosti a kvalifikace. Výše uvedený autor (1994, 21) uvádí, ţe neúplná zaměstnanost se objevuje ve formě zkrácené pracovní doby, zkráceného pracovního týdne či situace, kdy se o jedno místo dělí dvě osoby. Tyto opatření jsou obvykle zaváděny s úmyslem zvýšit zaměstnanost.

16

V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Metodika vycházející z definic Mezinárodního úřadu práce (International Labour Organisation – ILO), která se pouţívá ve Výběrovém šetření pracovních sil, je vhodná především k mezinárodnímu srovnání. Národní metodika, která je pouţívána Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále MPSV) vychází z administrativních zdrojů, tj. z evidence úřadů práce o uchazečích o zaměstnání. Tato metodika slouţí zejména jako podklad pro rozhodovací a legislativní kroky v oblasti domácího trhu práce.4 Základním ukazatelem týkající se nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Tento ukazatel je v národní metodice označován jako míra registrované nezaměstnanosti a v mezinárodní metodice poté jako obecná míra nezaměstnanosti. Rozdíl mezi těmito dvěma mírami spočívá zejména v pouţité metodice stanovení čitatele a jmenovatele, ale i v rozdílných zdrojích dat a časových charakteristikách.

1.2.3 Měření nezaměstnanosti Vývoj a výše nezaměstnanosti se sleduje, protoţe nezaměstnanost patří k důleţitým ukazatelům, které vypovídají o stavu ekonomiky. Kvantifikovat nezaměstnanost lze prakticky dvěma způsoby. Buď zjistíme absolutní počet ekonomicky aktivních lidí bez práce nebo pouţijeme hospodářskou veličinu zvanou míra nezaměstnanosti - u (Hřebík 2008, 165). Pro účely měření druhým způsobem bývá v praxi daleko častěji vyuţíváno pomocí matematického vztahu:

u = nezaměstnaní/ (nezaměstnaní + zaměstnaní) nebo u = nezaměstnaní/ ekonomicky aktivní

Oficiální měření nezaměstnanosti provádí Český statistický úřad (dále ČSÚ)5 a Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále MPSV)6. ČSÚ provádí šetření

4

) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trh_prace_v_cr/$File/trh_prace.pdf ) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home 6 ) http://www.mpsv.cz/cs/ 5

17

kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností7, zatímco MSPV vyuţívá oficiálních podkladů lokálních úřadů práce (Hřebík 2008, 16).

1.3 Státní politika zaměstnanosti Vláda jako jeden ze sektorů národního hospodářství se proti vysokému počtu nezaměstnaných osob snaţí bojovat nejrůznějšími prostředky. Tato jednotlivá opatření proti nezaměstnanosti se souhrnně označují jako státní politika zaměstnanosti (Hřebík 2008, 167). V posledních letech je tato politika stále více utvářena i v závislosti na opatřeních přijatých v rámci EU, např. v souvislosti s cíli Lisabonského procesu (2000) zaměřeného na dosaţení plné zaměstnanosti (Krebs a kol. 2007, 296). Státní politika zaměstnanosti usiluje o: dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil, zabezpečení práva občanů na zaměstnání.8 Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a úřady práce9. Cílem evropské politiky zaměstnanosti a sociální politiky je prosazovat přiměřenou kvalitu ţivota a ţivotní úroveň pro všechny v rámci aktivní, soudrţné a zdravé společnosti. Aţ dosud tato politika pomohla zlepšit ţivot mnoha milionům občanů Evropské unie, včetně nezaměstnaných, starších lidí, lidí se zdravotním postiţením, lidí vyloučených ze společnosti, lidí postiţených diskriminací na trhu práce a mnoha dalších.

1.3.1 Právo na pracovní uplatnění Listina základních práv a svobod (1993) uvádí, ţe občan nemá právo na konkrétní zaměstnání, ale na pracovní uplatnění, tj. na pomoc při hledání práce a finanční pomoc v období, kdy zaměstnání nemá. Právo je zaručeno Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavy České republiky, a to články 26 – 29 (viz usnesení předsednictva ČNR č.

7

) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps ) http://portal.mspv.cz/sz/zamest/dotace/apz 9 ) http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/02_04.pdf 8

18

2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky), jak uvádí Tomeš a kol. (2009, 209). Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosaţení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Zákon definuje v § 10 právo na zaměstnání, kdyţ zdůrazňuje, ţe: právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a můţe pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu (dále zaměstnání), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších sluţeb za podmínek stanovených tímto zákonem. V § 11 deklaruje právo občana zvolit a zabezpečit si zaměstnání a vykonávat jej na území ČR i v zahraničí. V dalším paragrafu je formulován zákaz jakékoli diskriminace v souvislosti s nabízení zaměstnání a zákaz vyţadovat od uchazeče o zaměstnání informace, které by mohly mít diskriminační charakter (Tomeš a kol. 2009, 210). Podrobnosti stanoví kromě zákona o nezaměstnanosti zejména zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a vládní nařízení o minimální mzdě.

1.3.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (dále APZ) je souhrn opatření, jejichţ cílem je sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím růstu pracovních příleţitostí. Konkrétně se jedná o následující nástroje, jimiţ je realizována: rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program10 Smyslem této politiky je přesun od hmotného zabezpečení nezaměstnaných osob k aktivnímu přístupu řešení situace, která vznikla ztrátou zaměstnání. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství pro uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele, ale i opatření proti diskriminaci na trhu práce, nastavení správné relace mezi příjmy ze zaměstnání a příjmy ze sociálních dávek, podpora malých a středních podnikatelů a úlevy pro větší investory. 10

) http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

19

Rekvalifikace je nástrojem pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (§ 108 zákona o zaměstnanosti), viz Tomeš a kolektiv (2009, 212). Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udrţování nebo obnovování. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, jeţ má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání (§ 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).11 Rekvalifikace můţe provádět pouze akreditovaná zařízení a vzdělávací nebo zdravotnická zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Akreditovaným zařízením se rozumí vzdělávací zařízení podle zvláštních předpisů nebo zařízení, popř. ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele, které získají akreditaci ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy podle podmínek stanovených v prováděcím právním předpise vydaném Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy (dále MŠMT12) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále MPSV), a zdravotnické zařízení podle podmínek určených Ministerstvem zdravotnictví české republiky (dále MZČR13) podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, ve znění pozdějších předpisů). Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů).14

1.3.3 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě dávky a příspěvky pro nezaměstnané, aby byli schopni přeţít do té doby, dokud neseţenou práci. Jak uvádí F. Hřebík (2008, 167), pasivní politika nezaměstnanosti se snaţí zmírnit ekonomické dopady nezaměstnanosti na agregátní hospodářství včetně hmotného zabezpečení uchazečů o práci (hlavně vyplácení podpor v nezaměstnanosti). K výdajům na pasivní formu politiky zaměstnanosti lze počítat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti, stimulace 11

) http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace ) http://www.msmt.cz/ 13 ) http://www.mzcr.cz/ 14 ) http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html 12

20

předčasného odchodu do důchodu, případně stimulace niţší zaměstnanosti ţen. Výše dávek podpory v nezaměstnanosti by neměla přesahovat výši, která by přestala motivovat vztah k minimální (a tarifní) mzdě a nutit k hledání nového zaměstnání, nebo dokonce aby působily jako stimul k dobrovolné nezaměstnanosti.

1.3.4 Úřady práce Úřad práce České republiky (dále ÚP) zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). Účinnost zákona je od 1. 4. 2011.15 Úřady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejímţ nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. MSPV je ústředním orgánem pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci; kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci; důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální zabezpečení a sociální péči; péči o pracovní podmínky ţen a mladistvých; právní ochranu mateřství; péče o rodinu a děti; péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc (Tomeš a kol. 2009, 216). Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. Kontaktní pracoviště vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Úřady práce vykonávají konkrétní opatření politiky zaměstnanosti. Jejich úkoly vyplývají ze zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ÚP plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory16 v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.17

1.3.5 Podpory v nezaměstnanosti Zabezpečení v nezaměstnanosti patří k mladším odvětvím sociálního zabezpečení. Podle některých pramenů se lze setkat s primitivními formami dávek v nezaměstnanosti u speciálních kategorií dělníků jiţ před 19. stoletím. Za předchůdce moderních systémů zabezpečení se však povaţují aţ systémy podpor vyplácených odbory svým členům. První celostátní systémy pojištění v nezaměstnanosti vznikly počátkem tohoto století v Norsku a v Dánsku, šlo o dobrovolné pojištění se státními dotacemi. V současné praxi jsou schémata kompenzace příjmu obvykle spojena současně jak s principem sociálního pojištění, tak 15

) http://portal.mpsv.cz/upcr/oup ) http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/sb0029-2011-73-2011.pdf 17 ) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 16

21

s principem sociální pomoci. Jejich pojetí se podle zemí také dost liší. Např. podpora v nezaměstnanosti

v Německu

je

vztaţena

k dřívější

mzdě,

naopak

podpora

v nezaměstnanosti ve Velké Británii ke mzdě vztaţena není. Existují také „stropy―, jeţ redukují výši příjmu, jenţ je kompenzován a zavedly je Belgie, Dánsko, Španělsko, ale i Česká republika (Winkler, Wildmannová 1999, 49). Uchazeči o zaměstnání mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Cílem je dočasné zmírnění výpadků příjmů. Od ledna 2012 se změnily podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva. Výše podpory v nezaměstnanosti činí ve výpočtu z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc:18 první dva měsíce – 65 % další dva měsíce – 50 % po zbývající podpůrčí dobu – 45 % Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: do 50 věku uchazeče od 50 do 55 let – 8 měsíců více neţ 55 let – 11 měsíců Uchazeč, jenţ ukončí zaměstnání bez váţného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, podpora se sniţuje na 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu19. Jak bylo výše uvedeno, podpora se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku. V lednu 2012 se zvýšila maximální výše podpory v nezaměstnanosti (viz Tabulka č. 1).

18 19

) http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/113 ) http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5

22

Tabulka č. 1: Maximální výše podpory v nezaměstnanosti Maximální výše podpory 2012 při doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti 13 761 Kč Při rekvalifikaci 15 421 Kč Maximální výše podpory 2012 bez doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti 3562 Kč (první 2 měs.), 2847 Kč (další 2 měs.), 2698 Kč (posl. měs.) Při rekvalifikaci 3434 Kč

2011

2010

2009

13 528 Kč 15 161 Kč 2011

13 280 Kč 14 883 Kč 2010

13 307 Kč 14 913 Kč 2009

3499 Kč, 2799 Kč, 2566 Kč 3266 Kč

3435 Kč, 2748 Kč, 2519 Kč 3206 Kč

3442 Kč, 2754 Kč, 2524 Kč 3312 Kč

Zdroj: www.mesec.cz

1.3.6 Minimální mzda Opatření, které stanovuje minimální mzdu, je speciálním případem cenové regulace a jako takové má i podobné kvalitativní důsledky, existují zde však i některá specifika. Poprvé byl institut minimální mzdy v dnešním smyslu aplikován v roce 1894 na Novém Zélandu, v mnoha dalších zemích došlo k jeho zavedení v průběhu dvacátého století. Na druhou stranu ale také platí, ţe v mnoha vyspělých zemích institut plošné minimální mzdy neexistuje (Kubíček a kol. 2006, 228 – 229). V České republice byla poprvé minimální mzda zavedena v roce 1991. Minimální mzda je nejniţší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Týká se všech pracovněprávních vztahů - pracovních poměrů a právních vztahů zaloţených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o provedení práce dohoda o pracovní činnosti. Stanovení minimální mzdy od 1. ledna 2007 je patnáctou změnou této mzdové veličiny od jejího zavedení.20 Jak bylo výše uvedeno, minimální mzda v ČR se od roku 2007 nezměnila, coţ je v Evropské unii (EU) raritou. ČR je jedinou členskou zemí EU, kde je minimální mzda stanovena zákonem. 20

) http://www.mpsv.cz/cs/871

23

Původní návrh MSPV ČR na zvýšení minimální mzdy pro letošní rok na 8400 Kč nebo 8500 Kč nebyl schválen a tak v roce 2012 činí minimální mzda 8000 Kč (Tabulka č. 2). Kromě Rakouska, Česka a Litvy se ve všech ostatních zemích minimální mzda zvýšila buď v roce 2011, nebo pro rok 2012. Minimální mzda není zákonem stanovena v Dánsku, Finsku, Švédsku, Německu nebo Itálii. Tabulka. č. 2: Vývoj minimální mzdy od roku 1991 platné nadále Období 2007 leden 2006 červenec 2006 leden 2005 leden 2004 leden 2003 leden 2002 leden 2001 leden 2000 červenec 2000 leden 1999 červenec 1999 leden 1998 leden 1996 leden 1992 leden 1991 únor

Výše minimální mzdy v Kč za měsíc v Kč za hodinu 8 000 48,10 7 955 48,10 7 570 44,70 7 185 42,50 6 700 39,60 6 200 36,90 5 700 33,90 5 000 30,00 4 500 25,00 4 000 22,30 3 600 20,00 3 250 18,00 2 650 14,80 2 500 13,60 2 200 12,00 2 000 10,80

Zdroj: MPSV ze dne 10. 7. 2010

1.3.7 Opatření proti diskriminaci na trzích práce Novou právní úpravou pracovněprávních vztahů je zákaz jakékoli diskriminace v pracovněprávních vztazích (§ 4 zákona o zaměstnanosti). Základní principy rovnosti lidí a zákazu diskriminace jsou výslovně vyjádřeny v Listině základních práv a svobod (rok 1993). Podle tohoto dokumentu jsou si všichni lidé svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Některé základní svobody jsou zaručeny všem osobám (a nikoli pouze českým občanům) bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, barvu pleti, přesvědčení, jazyk, víru a náboţenství, politickou nebo 24

jinou orientaci, národnost a společenský původ, příslušnost k národnostní či etnické menšiny, majetek, rodinný a jiný status.21 J. Kubíček a kol. (2006) definuje diskriminaci na trzích práce následujícím způsobem: „O skupině pracovníků řekneme, ţe je diskriminována oproti jiné skupině, jestliţe mají stejné vzdělání, zkušenosti, schopnosti, ale přesto jsou vystaveni horším podmínkám platovým, vyšší pravděpodobnosti propuštění a naopak niţší pravděpodobnosti najímání a povyšování do vyšších pozic, jsou znevýhodněni v přístupu k formálnímu vzdělání i k získávání zkušeností ve firmách a podobně―. Diskriminace na trzích práce se poměrně obtíţně objektivně měří. Důvody diskriminace mohou být četné: např. pohlaví, barva pleti, národnost, sexuální orientace, náboţenské vyznání. Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednání dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.22 Všechny země EU mají ustanovení na potírání diskriminace, která jsou obsaţena většinou v ústavách nebo konkrétních právních předpisech. Také v budoucnosti budou za ochranu svých občanů proti diskriminaci odpovídat národní vlády. Avšak s cílem dále podpořit základní práva a svobody, které jsou základem Evropské unie, a se zřetelem k důleţitosti volného pohybu osob, společného trhu a rozšíření EU, směřuje Unie k celoevropské strategii na potírání diskriminace. Základnu pro tuto strategii poskytuje Amsterodamská smlouva.

21 22

) http://www.epravo.cz/top/clanky/diskriminace-v-pracovnepravnich-vztazich-21704.html ) http://diskriminace.helcom.cz/2011/12/antidiskriminacni-zakon/

25

2 Vývoj nezaměstnanosti Západní ekonomika vstoupila po rocích růstu do sloţitého období poznamenaného silnou, často strukturální krizí. Prvotní příčinou západní deprese byla hypoteční krize, která vypukla v srpnu 2007 ve Spojených státech amerických v důsledku masového nesplácení tzv. subprime mortagage – rizikové hypotéky (Česky bychom mohli pouţít slovo „substandardní, protoţe „nestandardní― nenese význam horší kvality), jak uvádí Kohout (2009, 11). Hypoteční krize postupně přerostla v krizi finanční a krize finanční se přelila do reálné ekonomiky. Přestala fungovat důvěra na finančních trzích, banky přestaly úvěrovat a vlády ve spolupráci s centrálními bankami musely zasáhnout v podobě masivních finančních dotací, tak aby se zcela nezhroutily celé ekonomiky. Akcemi centrální banky, byly zachráněny obrovské hypotéční a jiné banky.23 Navzdory tomu se finanční exploze dál rozšiřuje a prohlubuje (Bellamy–Foster, Magdoff 2009, 113). Došlo rychle k poklesu ekonomického výkonu, útlumu hospodářství, coţ s sebou logicky neslo vzestup nezaměstnanosti. V březnu 2007 tedy všichni věděli, ţe hypoteční krize je realitou. Všichni, kdo alespoň sporadicky četli noviny, sledovali televizní zpravodajství anebo si občas promluvili s nějakým ekonomem či finančním analytikem. Jiţ v březnu 2007 tedy trhy i úřady o hrozící hypoteční krizi věděly, ale nechtěly si problém připustit. Dlouhé tři, téměř čtyři měsíce se nic nedělo. Akcie rostly, banky dál půjčovaly, vládní úředníci se těšili z pokračujícího hospodářského růstu a z nízké nezaměstnanosti. Platilo to i pro Evropu, Ameriku i zbytek světa bez rozdílu. První zakolísání se dostavilo na přelomu července a srpna 2007. Tehdy si krize poprvé všimly kapitálové trhy (Kohout 2009, 11,16). V druhé polovině 2008, a především v jeho čtvrtém čtvrtletí se dopady finanční krize, která se stala globální, výrazně projevily v reálné ekonomice (v poklesu hrubého domácího produktu, růstu nezaměstnanosti, útlumu investic a poklesu zahraničního obchodu) a většina vyspělých zemí se dostala do recese. Finanční krize je označována za nejhorší od Velké hospodářské krize v roce 1929.24 Američané dnes dávají přednost názvu Great Depression. Slovo „krize― se dnes jiţ prakticky nepouţívá – právě proto, ţe dosud vyvolává neblahé vzpomínky na třicátá léta (Kohout 2009, 162).

23 24

) http://www.euroskop.cz/8613/11481/clanek/evropa-v-nepohode-svetove-krize ) VOLFŠICOVÁ, M. Krize v kraji Vysočina. Diplomová práce.Brno: MU, 2010. s. 9.

26

Jedním ze základních bodů současné krize (2012) je ekonomický vývoj Západu posledních 30 let, kdy se prosadila neoliberální ekonomická doktrína, která s sebou přinesla tzv. financializaci kapitálu (Foster 2009, 91). Kapitál přestal investovat do reálné ekonomiky, kde bylo malé zhodnocení. Investoři začali spekulovat na akciových trzích, kde bylo moţno dosahovat extrémních výnosů spekulací, nicméně to bylo vyváţeno nejistotou, nestabilitou, stagnací v tradičních průmyslových obchodech. Vytvořil se „kasínový― kapitalismus, jenţ byl zaloţen na spekulaci a dluzích. Ekonomická prosperita jednotlivých zemí je stále více ovlivňována pohyby na světových finančních trzích a vzdálenost a státní hranice hrají při obchodování na světových trzích malou úlohu. Přestoţe jsou pro globální hospodářskou integraci podstatnější přímé investice nadnárodních společností, současnost a budoucnost ekonomik jednotlivých států je mnohem více ovlivňována preferencemi na globálních peněţních trzích. Převaha spekulativních finančních toků nad investicemi do výroby nebo obchodu se zboţím a sluţbami ovšem představuje ve vytvářené globální ekonomice důleţitý prvek nestability.25 Ekonomika České republiky procházela transformací právě v období kulminace tohoto systému, nicméně díky svým predispozicím ještě z dob monarchie i Československa (mezi lety 1948 aţ 1990 byla nezaměstnanost neznámým jevem), si udrţela svou silnou průmyslovou základnu. Začátkem léta 2007 byly všechny ekonomické ukazatele aţ příliš příznivé. Vysoký růst, rekordně nízká nezaměstnanost, vysoké zisky podniků, relativně dobrý stav veřejných financí (Kohout 2009, 19). Ekonomika ČR je otevřená a exportně orientovaná, coţ znamená, ţe je extrémně propojená s vývojem světového hospodářství, především Německa a EU. Útlum na zahraničních trzích pak vedl k útlumu exportu a poklesu českého hospodářství v roce 2009 ve výši 4 procentních bodů.26 V důsledku výrazného hospodářského zpomalení v Německu a potaţmo v dalších velkých zemích západní Evropy došlo k ochlazení trhů, coţ se negativně dotklo českých vývozních podniků, jejichţ konkurenční schopnost byla navíc v posledních letech oslabena silnou korunou. Dále je nutno zdůraznit návaznost českého hospodářství na automobilový průmysl a derivátní odvětví, přičemţ tradičně právě automobilový průmysl bývá krizí postiţen jako první a nejvýrazněji. Automobilky vyráběly bez skladů a v praxi to vypadlo tak, ţe kdyţ klesne počet prodávaných automobilů, tak se zastaví výroba. A tak se také v srpnu 2008 stalo. Prodeje aut poklesly meziročně přibliţně o 34 % v USA, o 40 % ve Španělsku a v Evropě v průměru o 20 % (Kohout 2009, 72). Od 25 26

) Volfšicová, Miroslava. Krize v kraji Vysočina. Diplomová práce. Brno:MU, 2010, s. 19. ) http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/bankovni-sektor-zakladni-informace

27

silnějšího propadu a vyšší nezaměstnanosti zachránilo ČR tzv. šrotovné.27 První fáze krize, která má evidentně tvar W byla překonána na přelomu 2010 – 2011, způsobila zvýšení nezaměstnanosti přibliţně o 4 procentní body. Takto zvýšená míra nezaměstnanosti se stala konstantní a chronickou. Byla doprovázena i dalšími faktory spočívajícími v zavádění reforem, které ve zkratce znamenaly zvyšování nepřímé daňové zátěţe, sniţování výdajů státu, coţ znamenalo i sniţování objemů mezd na veřejný sektor a následné propuštění.28 Současný vývoj západních ekonomik je nejistý a rok 2012 bude spojen s bojem o záchranu eura.29 Krach tohoto projektu by znamenal nástup mnohem hlubší krize, následné zvyšování nezaměstnanosti a nepochybně příchod velkých sociálních revolucí. Nelze vyloučit, ţe i revolučních bouří.

2.1 Trh práce v České republice před příchodem ekonomické recese Aţ do roku 1997 byla míra nezaměstnanosti v ČR ve srovnání se středoevropskými zeměmi, ale i státy jiţního křídla EU, nízká. Ekonomická krize let 1997 – 1998 znásobila nezaměstnanost aţ k hranici 10 % práce schopného obyvatelstva,30 nicméně nešlo o míru trvalou. Po překonání krize a nastartování hospodářského růstu v letech 1999 – 2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala v intervalu mezi 5 – 6 %, coţ bylo v unijním kontextu nízké číslo. V ČR má trh práce svá specifika, kdy při jejich analýze lze vyvodit některé obecné závěry. Strukturální nezaměstnaností byly postiţeny nejvíce silně urbánní regiony severní Moravy a Slezska a dále severních Čech, které v epoše reálného socialismu prodělaly extenzivní vývoj se zaměřením na těţký průmysl, coţ sebou neslo řadu doprovodných jevů, od proměn sociální a etnické struktury, aţ po potíţe s ţivotním prostředím. Následná transformace plánované ekonomiky na trţní hospodářství sebou přinesla změny ve všech 27

) http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-44886840-srotovne-je-pryc-a-prodeje-aut-v-evrope-klesaji-vcesku-naopak-rostou 28 ) http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=kam-mizi-danove-vynosy-statu-www-pozitivnisvetcz&cisloclanku=2010080008 29 ) http://byznys.lidovky.cz/poslat-miliardy-na-zachranu-eura-nic-jineho-pry-cesku-nezbyva-pul-/statnipokladna.asp?c=A111211_160827_ln_domov_ogo 30 ) Počítají se osoby ve věku 15 a více let splňující poţadavky pro zaměstnatelnost. Pracovní síla zahrnuje osoby zaměstnané a nezaměstnané. Jako zaměstnané osoby jsou brány osoby s jedním či více souběţnými pracovními poměry, bez ohledu na jejich charakter a trvání. Naopak do těchto výpočtů nejsou zahrnovány osoby na mateřské či rodičovské dovolené. Nezaměstnaní jsou podle metodiky ILO osoby 15 a víceleté, které nejsou zaměstnané a jsou evidovány v evidenci správních úřadů k tomu určených.

28

oblastech ţivota. Tyto regiony mají od roku 1990 trvale podprůměrnou míru nezaměstnanosti v republikovém kontextu a kumulují se v nich další záporné rysy ve vztahu k moţnostem uplatnění na trhu práce. Jedná se především o odchod mladých a vzdělaných lidí, o nízké moţnosti uplatnění na trhu práce pro lidi ve věku 50+, o vysokou míru romského obyvatelstva, coţ je spojeno s dalšími jevy v podobě lichvy, vytváření ghett, zvýšenou kriminalitou, coţ vše dohromady násobí potíţe těchto regionů a problematizuje místní trhy práce. Situace na trhu práce není ani tak ovlivněna stupněm urbanizace jednotlivých regionů, ale spíše jinými vlivy. Velká města či aglomerace sice obecně vytváří větší počet pracovních příleţitostí, pestřejší nabídku volných pracovních míst, přitahují pracovníky na vyšší mzdu. Na druhé straně však velká řada z nich má zde jiţ značné problémy s nezaměstnaností registrovanou, dlouhodobou. Nejdůleţitější vliv na trh práce má proto zřejmě vhodná struktura, diverzifikace hospodářství, která ve výše zmíněných regionech chybí (Kunc 1997, 75-76). V letech 2000 – 2008 se situace přece jen částečně zlepšila31, kdyţ ČR zaţívala slušný hospodářský růst, který měl vliv na strukturálně postiţené regiony, coţ zmínilo tlaky na trhu práce v citlivých lokalitách, především na Ostravsku, o něco méně v severních Čechách. Velcí investoři a podniky (např. ocelářská korporace Mittal, Třinecké ţelezárny apod.) opět rozjely ocelářské provozy, coţ znamenalo zvýšení zaměstnanosti ve velkých městech severní Moravy a Slezska.32 Rámcově lze tedy pro předkrizové období říci, ţe vliv nezaměstnanosti v předkrizovém období měla především struktura průmyslu, sociální skladba obyvatelstva, vzdělanostní a věková skupina, téţ geografická poloha a špatná dopravní infrastruktura. Český trh práce byl v tomto smyslu postiţen nerovnoměrně, ale v postiţených oblastech se jednalo o nezaměstnanost strukturální, dlouhodobou, doprovázenou multiplikujícími negativními společenskými jevy.

31 32

) http://www.nasepenize.cz/nezamestnanost-od-roku-1996-znacne-narostla-co-ji-zpusobuje--1869 ) http://www.arcelormittal.com/ostrava/pdf/mittal.pdf

29

2.2 Trh práce v době krize 2008 – 2011 Americký hypoteční krach a následné přelití ekonomické krize do Evropy mělo pro trh práce devastující vliv. V případě České republiky se prohloubily stávající potíţe a v oblastech navázaných na automobilový a sklářský průmysl se ukázaly potíţe nové. Zatímco v primárním sektoru, tedy v oblasti zemědělství se krize výrazně neprojevila, pak v sekundárním sektoru, který představuje produkty získané zpracováním prvotních surovin, tj. průmysl a stavebnictví, se pokles ekonomického výkonu projevil výrazně. Zdrojem tohoto problému je jednostranná orientace českého hospodářství na dodávky pro automobilový průmysl a elektrotechniku a malá schopnost exportovat jiné produkty neţ jsou polotovary a součásti. Nejvýrazněji, coţ se samozřejmě projevilo dramaticky i v růstu nezaměstnanosti, pocítil dopady krize průmysl. Především hroucení sklářského průmyslu (severní Čechy a Vysočina), propad v automobilovém průmyslu, a to navázaných odvětví a v důsledku tohoto všeho přechod k propouštění, znamená drastickou proměnu českého trhu páce.33 Problémy se objevily i v terciárním sektoru, kterým rozumíme sluţby v širokém slova smyslu. Ve vyspělých zemích terciér (nevýrobní sféra) představuje klíčový ekonomický sektor s největším podílem na HDP, a to jak, co se týče zaměstnanosti, tak i výroby produktu. V dobách před listopadem 1989 byl u nás tento sektor značně poddimenzován a z těchto dob si s sebou ČR přinesla strukturálně zaostalý sektor sluţeb. I pro tento sektor netvoří v české ekonomice tak masivní podíl a mnohem důleţitější je oblast sekundární, coţ v době krize ovšem krátkodobě přineslo značné potíţe, ale na druhou stranu sektor sluţeb sám o sobě není samospasitelný a má své specifické slabiny. Dominantními znaky na trhu práce přestává být jeho geografické vymezení severní Moravou a hlavně severními Čechami. Geograficky nastávají problémy ve většině regionů (vyjma Prahy), zhoršuje se postavení jiţ dříve handicapovaných (absolventi, lidé 50+, dělnické profese a bez vyučení, zdravotně postiţení, ţeny po mateřské aj.). Celková míra nezaměstnanosti se zvýšila o několik procentních bodů (viz Tabulky č. 3 a 4), ale stále patří v unijním kontextu k těm niţším a řadí českou ekonomiku k těm odolnějším.

33

) http://www.hospodarskakrize.eu/financni-krize-v-cr.php

30

Tabulka. č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti podle krajů 2008 – 2010 (květen, v %) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Středočeský Plzeňský Královéhradecký Pardubický Vysočina Zlínský Liberecký Olomoucký Jihomoravský Karlovarský Moravskoslezský Ústecký

Celá ČR

2008 2,0 3,6 3,6 3,7 3,8 4,5 4,6 5,1 5,6 5,6 5,7 6,4 8,0 9,5

2009 2,8 6,4 5,6 6,8 6,7 7,7 8,5 8,9 10,2 10,1 8,6 10,1 11,3 12,4

2010 3,9 7,0 6,9 7,6 7,4 8,7 8,9 10,1 10,6 10,9 9,8 10,6 11,6 13,2

5,0

7,9

8,7

Zdroj: Volfšicová, 2010

31

Tabulka č. 4 : Míra nezaměstnanosti k 31. 8. 2011

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR ze dne 31. 8. 2011

Důvodů pro to je několik, přičemţ jedním z hlavních je rezistence německé ekonomiky, tím pádem udrţení zakázek pro české exportéry, dále poměrně nízká zadluţenost českých veřejných rozpočtů a schopnost českých firem hledat odbytiště i mimo trhy v EU. Tento souběh okolností umoţňuje české ekonomice udrţet nezaměstnanost pod 10 % a zachovat společenskou soudrţnost. Přesto je míra nezaměstnanosti kolem 9 % vysoká a z dlouhodobého hlediska má negativní účinky.

32

3 Ekonomické a sociální důsledky nezaměstnanosti na jednotlivce a stát Ekonomické důsledky vyplývají stručně řečeno z toho, ţe ekonomiky nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět. Dochází k mrhání společenské práce ţivé i zvěcnělé. Hrubý národní produkt (dále HNP) je svou úrovní pod hodnotou potenciálního HNP. Ztráty lze ekonomicky vyčíslit jako náklady stagnace (rozdíl mezi faktickým HNP a potenciálním HNP). Propad HNP samozřejmě ovlivňuje nejen rozvojové moţnosti ekonomiky, ale i moţnosti sociálních transferů. Sociální důsledky jsou spojeny s dopady nezaměstnanosti na sociální situaci, chování a postoje nezaměstnaných jedinců a na společenský ţivot. Tyto důsledky jsou rozmanité svým rozsahem i dosahem, protoţe nezaměstnanost sama o sobě má různorodý charakter a samozřejmě je jedinci i různě pociťována a proţívána. Někdy se za ní skrývají lidské tragédie, jindy je doprovázena většími či menšími negativními následky, projevujícími se v různých oblastech osobního i společenského ţivota. Sociální důsledky jsou samozřejmě mezi sebou úzce podmíněny a propojeny (Winkler, Wildmannová 1999, 20). Dopady nezaměstnanosti jsou různorodé a nelze je popsat v krátkosti, nicméně jakýmsi zastřešujícím termínem pro všechny procesy, které se týkají člověka bez práce, je nerovnost. Nerovnost je přirozeně spojena s chudobou, proto se někdy hovoří o tzv. staré chudobě a nové chudobě (vertikální, spojené především s potíţemi na trhu práce), jak uvádí Mareš (1999, 45). Výše uvedený autor (1999, 42) uvádí, ţe lidé postiţení nezaměstnaností jsou postupně degradovaní v řadě oblastí ţivota, i kdyţ je jasné, ţe nejde o chudobu absolutní, vitální, ale ţe jde o chudobu relativní. Tedy chudobu, která ve vztahu k africkým zemím chudobou v ţádném případě není, leč v poměru k jiné části jednoho města chudobou je. Dlouhodobý stav nezaměstnanosti poté vede ke kulturnímu sniţování úrovně, která je pupeční šňůrou propojena s nízkou vzdělaností, sníţeným přístupem na trh práce, který je jistým způsobem dědičným a stává se generačním problémem. Lidé pohybující se v této spirále jsou pak postiţeni tzv. sociální exkluzí. Jednou ze základních forem sociální exkluze je dnes marginalizace na trhu práce. Ať jiţ jde o nezaměstnanost (vyloučení z placené práce), nebo o vytlačení na sekundární trh práce a segmentarizaci pracovní kariéry čili časté střídání placeného zaměstnání a nezaměstnanost (vyloučení z „dobré práce―). Donedávna placená práce, podle řady autorů, představovala mechanismus emancipace chudých vrstev (Mareš 2000, 288). 33

Podle D. Broţové (2003, 87), dlouhodobá nezaměstnanost je závaţným problémem kaţdé společnosti. Problémy při hledání pracovního uplatnění mají zejména jedinci pro potenciálního zaměstnavatele málo zajímaví: zdravotně postiţení, matky s malými dětmi, čerství absolventi škol, lidé před důchodem, občané propuštění z výkonu trestu, lidé společensky nepřizpůsobiví, osoby, které hledají s malou intenzitou, a zvláště ti, u kterých se kumuluje více handicapů (Pavelková 2007, 28). Dopad globální krize na společnost přinesl převratné změny v politickém i ekonomickém zřízení. Tato zásadní kvalitativní proměna společenského uspořádání se následně musí projevovat v postavení člověka ve společnosti (Preuss 2010). Pokud lidé dlouhou dobu nemohou najít vhodné umístění v pracovním procesu, mohou se dostat do ekonomických potíţí, které někdy vedou k existenčním problémům celé rodiny. Nezaměstnanost se stává také jedním ze široké škály faktorů, které jsou rizikové pro vznik bezdomovectví (Pavelková 2011, 82). Zvláštní pozornost by tedy měla být věnována podpoře začleňování znevýhodněných osob, včetně pracovníků s nízkou kvalifikací, na trh práce, a to jak prostřednictvím rozšiřování sociálních sluţeb a sociálního hospodářství, tak rozvojem nových zdrojů pracovních míst v souladu se společenskými potřebami. Obzvláště důleţité jsou: boj proti diskriminaci, podpora přístupu k zaměstnání pro osoby se zdravotním postiţením, integrace přistěhovalců a menšin (Pavelková, Preuss, Doleţal 2010, 51). Právě proměny trhu práce, které jiţ byly patrné před ekonomickou krizí a jí samou se zvýraznily a prohloubily, vedou k tomu, ţe dnes se setkáváme s tím, ţe vyřazení z trhu práce se stává strukturálním problémem, ţe řada nezaměstnaných je nezaměstnanými dlouhodobě, coţ proměňuje je, jejich rodiny, okolí, region a následně celý stát. Dnešní ekonomický systém totiţ trvale vyřazuje z trhu práce jistou část populace a vytváří tzv. třídu deklasovaných (underclass). Rychlé začlenění zpět do pracovního procesu je obtíţné nejen pro znevýhodněné skupiny, ale i běţnou populaci a neschopnost dnešního systému přijmout zpět část z rezerv volných pracovních sil, činí dnešní společenský systém nestabilním a potencionálně neudrţitelným. Tato situace sebou přináší značný pres na sociální systémy a zvyšuje se fiskální tlak ve veřejných rozpočtech. Souhrn všech výše uvedených symptomů pak vede k radikalizaci společnosti a osekávání sociálních systémů, které drţely společenskou soudrţnost. Výsledkem dnešní ekonomické krize (2012) a jejího dopadu na trh práce je potom všeobecné sniţování ceny práce (pokles mezd), osekávání sociálních systémů (odbourávání welfare state 34

a nástup chudinské péče), vytváření underclass34 (materiální, sociální a psychická deprivace) a v neposlední řadě téţ novinka poslední sociální reformy v ČR, tzv. veřejná sluţba.35 Tato sluţba je ukázkou toho, ţe se navrací jistá forma zneuţívání a vydírání na trh práce, kdyţ část dlouhodobě nezaměstnaných (v českých podmínkách jiţ nad 3 měsíce), můţe odpracovat aţ 80 hodin měsíčně bez nároku na odměnu. Následek ekonomické krize znamená nejen klasickou přechodnou nezaměstnanost, jeţ je vykryta sociálním podpůrným systémem, jak tomu bylo v éře keynesianismu36 v 50. – 70. letech, nýbrţ nástup dlouhodobého rozdělení společnosti, rozbourání sociální soudrţnosti a návrat bídy a nerovnosti, která byla v Evropě naposledy před 2. světovou válkou. Dnešní ekonomická krize je navíc vyvrcholením procesů posledních 30 let, kdy se Západ vzdal převáţně části sekundárního sektoru v bláhové naději, ţe budoucnost má sektor sluţeb. Sluţby ovšem nezaručují zaměstnanost pro valnou část populace, nejsou stabilním odvětvím, preferují spíše flexibilní, nestálé úvazky a v posledku vedou k nejistotě, jeţ kdysi bývala v sekundárním sektoru malá. Takto je dnešní nezaměstnanost jiná, neţ byla například v 60. či 70. letech, jelikoţ čím dál víc populace je nejen nezaměstnaná, ale i nezaměstnatelná. Je proto na místě ptát se, zdali i po obnovení hospodářského růstu (coţ není zdaleka jisté), poklesne i nezaměstnanost nebo zda se postmoderní západní společnost nestane několikarychlostní s tak velkými sociálními rozdíly, ţe rizika sociálních otřesů budou trvalou součástí našich ţivotů.

3.1 Vliv na životní úroveň Nezaměstnanost má značný vliv jak na společenský ţivot, tak i na ţivot nezaměstnaných jedinců. Nejedná se jen o sníţení jejich ţivotní úrovně, ale i o značné důsledky nezaměstnanosti pro jejich kaţdodenní ţivot, hodnoty, sociální vztahy a rodinu. Ztratí-li člověk zaměstnání, ztratí tím zároveň i svůj pracovní příjem. Následné ţití z podpory či sociálních dávek bude vţdycky znamenat sníţení ţivotní úrovně a nezaměstnaná osoba a jeho případná rodina se tím dostávají zároveň do finančních potíţí. Dochází k úpadku ţivotní úrovně. Následně se mění i postavení v rodině. Postiţený přebírá na úkor své prestiţe 34

) www.sreview.soc.cas.cz/uploads/028583b8ba8110c76a6ae9d260c5c0374e096283_376_285MARES.pdf ) socialnireforma.mpsv.cz/cs/62 36 ) Před finanční krizí roku 2008 se ekonomická historie dělila v zásadě do dvou epoch: před Keynesem a po Keynesovi. Není důvod pochybovat, ţe tomu tak zůstane i nadále, ačkoli éra po Keynesovi se opět bude dělit na dvě části: před rokem 35

2008 a poté. Keynesovo dílo zásadně neovlivnilo teoretickou ekonomii i hospodářskou politiku před krizí.

35

profesní jedinečnosti některé domácí činnosti a funkce, jeţ jej mohou v očích celé rodiny a blízkého okolí deklasovat (strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí, změn v sociálních vztazích, sociální izolace i celé rodiny, ztráta jeho statusu a autority jako následek sníţení příspěvku příjmů pro rodinu aj.) in Pavelková (2011, 83). Při dlouhodobé nezaměstnanosti můţe dojít často aţ k chudobě, k redukci sociálních kontaktů a sociálnímu vyloučení. Problém chudoby zuţuje lidskou civilizaci prakticky od jejího vzniku. Jde o jev přítomný i v současné době jak v rozvojovém světě, tak i v zemích, které se dnes řadí mezi špičku nejvyspělejších zemí naší planety (Krebs a kol. 2002, 84). Chudoba v současné Evropě je většinou méně drastická a je méně na očích neţ chudoba v Africe, Latinské Americe či v Asii. Nemění to však nic na tom, ţe existuje (Mareš 1999, 42). Chudobou lze obecně vymezit jako stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojovat své základní ţivotní potřeby v míře, kterou společnost v dané době uznává jako minimální či nezbytně nutnou. Je to stav, kdy lidé nejsou schopni získat vlastními silami prostředky k tomu, aby zajistili vlastní existenci. Chudoba je především důsledkem nerovného přístupu k příjmům a bohatství (Krebs a kol. 2002, 103). Jak dále uvádí zmíněný autor a kolektiv (2002, 104), výskyt chudoby v ČR není dramatický a mezi těmi co v chudobě pobírají státní dávky, jsou podle průzkumů nejčastěji nezaměstnaní, nekvalifikovaní, mladí lidé ve věku do 34 let, osamělé ţeny s dětmi a v menší míře pak staří a osamělí důchodci. Růst nezaměstnanosti, která je základem nové chudoby, je spojován se dvěma základními procesy. Na jedné straně s technickým rozvojem, který umoţňuje nahradit ţivou práci technikou nejen v průmyslu, ale i ve sluţbách a nejnověji i ve sférách, které byly doménou vysoce kvalifikované a vzdělané pracovní síly. Na druhé straně s procesem globalizace ekonomiky. Na ni zatím v průmyslově vyspělých zemích doplácejí zejména ti, jejichţ lidský kapitál je tak nízký, ţe můţe být nahrazen pracovní silou kdekoliv jinde na světě (Mareš 1999, 48). J. Pavelková (2011, 83) uvádí „Stane-li se člověk nezaměstnaným, ztrácí nejsilnější objektivní spojení s realitou, začíná pochybovat o vlastních schopnostech, dostavuje se u něj nejistota a strach z budoucnosti. Přetrhání sociálních vztahů, nalomení pocitů z uspokojení z potřeby vlastní ctiţádosti, sebeuplatnění a sebeúcty můţe vést v důsledku ztráty zaměstnání aţ k vyloučení jedince na okraj společnosti mezi skupinu lidí, které někdo nepotřebuje―. Tento neblahý vliv na jedince je násoben rostoucími finančními a existenčními problémy. Sociálním vyloučením jsou ohroţeny ty skupiny obyvatel, které mají oslabenou vazbu minimálně k jedné ze tří ucelených integračních rovin. Na základě průzkumu o rozsahu a průběhu sociálního vyloučení v Evropě se prokázalo, ţe v české společnosti jsou ohroţeny 36

sociálním vyloučením tytéţ skupiny obyvatelstva jako v celé Evropě: etnické menšiny, zdravotně postiţení, migranti, izolovaní jedinci. Etnická příslušnost a obecně rasa jsou v evropské populaci významným rysem struktury chudoby a nerovnosti. Chudoba je mezi příslušníky etnických skupin četnější neţ mezi majoritní populací. Neprojevuje se jen jako nejistota zaměstnání a nízký příjem, respektive nezaměstnanost. Má povahu širších nevýhod: sníţených ţivotních šancí a zúţené kvality ţivota, nerovnosti v přístupu k lékařské péči, ke vzdělání aj. (Mareš 1999, 55). Specifické postavení má v české společnosti rómské etnikum. J. Kubíček a kol. (2002, 101) uvádí, ţe téměř celé etnikum má v české společnosti nízkou sociální úroveň, která vyplývá především z nízkého stupně vzdělanosti a dosaţené kvalifikace. Od nízkého stupně jimi dosaţeného vzdělání a kvalifikace se odvíjí vysoká míra nezaměstnanosti, která je dále spojena s celou řadou problémů: např. nízká sociální pozice ve společnosti, závislost rodin na sociálních dávkách, kriminalita orientovaná na drobné krádeţe aj. P. Mareš (1999, 55) uvádí, ţe Romové mají pověst nespolehlivých pracovníků, coţ je, podle teorie fronty37, diskvalifikuje na trhu práce. Zatlačuje je to nejen na sekundární trh práce, kde jsou vystaveni vyššímu riziku nezaměstnanosti, ale také do šedé a černé ekonomiky, či do závislosti na sociálním státu. Novým je dnes prudký nárůst počtu bezdomovců a změna jejich skladby. Není to jen rozvrat rodin, alkoholismus a sociální nepřizpůsobivost, co zbavuje lidi domova. Relativně velký a rostoucí počet bezdomovců je důsledkem strukturálních problémů, jako jsou nedostatek levných bytů a bydlení, vysoká nezaměstnanost a rostoucí úroveň chudoby (Mareš 1999, 58). Nutnost ţít jen z podpory v nezaměstnanosti, či dokonce jen ze sociální podpory vymezené na základě stanoveného ţivotního minima pro nezaměstnaného a jeho rodinu velké sníţení ţivotní úrovně. Čím déle zůstává člověk nezaměstnaný, tím je jeho finanční situace a existenční situace rodiny horší. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa chudoby a nouze (Mareš 2002, 75).

37

) Podle této teorie seřazují podnikatelé zájemce o pracovní místa do fronty podle jejich potenciálního přínosu. Nekvalifikovaní Romové s nálepkou nespolehlivých pracovníků se dostávají aţ na její konec.

37

3.2 Vliv na rodinu Důsledky nezaměstnanosti nepociťují jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání. Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob, neţ na kolik lze usuzovat z podílu nezaměstnaných v ekonomicky aktivní populaci, a to jak prostřednictvím jejich rodin, tak i širších příbuzenských vztahů. Ztráta statusu, která je pro jedince s nezaměstnaností spojena a která je neméně obtíţným důsledkem nezaměstnanosti neţ jiné její důsledky, se dotýká i rodiny. A to nejen ve smyslu ztráty statusu rodiny v širší společenské kultuře, ale nepochybně i ve smyslu ztráty statusu nezaměstnaného v rámci rodiny, coţ je pro kaţdého jedince bolestivé. Obzvláště je to ţivé v tradičněji orientovaných rodinách zaloţených na představě muţe jako ţivitele rodiny. Rodinu jako sociální instituci ovlivňuje nezaměstnanost nejen poklesem příjmů, ale i v mnoha dalších ohledech. Nezaměstnanost se dotýká i vnitřních pravidel fungování rodiny a domácnosti, zejména dělby rolí a činností v rodině (Mareš 1998, 80). Citovaný autor dále upozorňuje, ţe nezaměstnanost můţe narušit i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. A to nejen napětím vznikajícím ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků a tím nedostatkem prostředků k ţivotu. Nezaměstnanost vede k narušení denních rodinných zvyklostí, mění pozici a autoritu nezaměstnaného v rodině, můţe rozbít partnerské vztahy, ovlivnit sňatkovost i porodnost, omezuje sociální kontakty rodiny a často i její výchovnou funkci (Krebs a kol. 2002, 232). Současně se ukazuje i souvislost mezi nezaměstnaností a násilnými činy v rodině jak mezi partnery, tak i ve vztahu k dětem. Tento problém je ovšem komplexnější – domácí násilí nemusí být vyvoláno nezaměstnaností (i kdyţ nezaměstnanost můţe být jeho katalyzátorem), můţe být spíše spojeno s určitými faktory (nízká úroveň vzdělání, různé psychické potíţe apod.), které jedince predisponují současně k tomuto násilí i ke snazší ztrátě zaměstnání. Rodina ovšem není nezaměstnaností jen ohroţována, pro nezaměstnanou osobu se naopak můţe stát útočištěm. Podpora, která se nezaměstnaným dostává ze strany jejich vlastní rodiny i širší rodiny ve smyslu sociální sítě příbuzenstva, sehrává většinou pozitivní roli (Mareš 1998, 80-81).

38

3.3 Vliv na strukturaci a vnímání času Nezaměstnanost narušuje obvyklý denní reţim, časovou strukturaci dne a mění vnímání času. Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou povaţovány za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti (Mareš 1998, 77). Čas pro nezaměstnané přestává být důleţitý, ztrácí svůj obsah a často je naplňován nudou a pasivními nebo i společensky neţádoucími aktivitami, coţ je například zabíjení času spánkem, neúčelné sledování televize, kriminalita, alkoholismus apod. (Krebs a kol. 2002, 232). P. Mareš (1998, 78) konstatuje, ţe nezaměstnanému ubíhá čas pomaleji neţ v zaměstnání. Dny se vlečou, nemají ţádnou strukturu a po určité době nelze odlišit všední dny od víkendů. Čas přestává hrát důleţitou roli a je vyplňován pocitem nudy. Citovaný autor dále uvádí (1998, 79), ţe nezaměstnanost samozřejmě nevylučuje aktivní činnost a udrţení si struktury času. To záleţí na ţivotních strategiích nezaměstnaných osob. Většina nezaměstnaných zůstává, přes svůj handicap, spojena s hodnotami hlavního proudu společnosti. Některé skupiny se ovšem vyrovnávají s nezaměstnaností lépe neţ jiné. Jsou to především ti, kdo byli nespokojeny se svou předchozí prací, ti kdo zůstávají nezaměstnanými jen přijatelně krátkou dobu, ti kdo mají nastřádány finanční prostředky na překlenutí doby do nalezení nového zaměstnání, nebo mají legitimní důvody zůstávat mimo pracovní trh (mentálně a tělesně postiţení, svobodné matky, ale i matky s malými dětmi v rodinách apod.). Největší potíţe se svou adaptací na stav nezaměstnaností mají naopak osoby ctící etiku práce, lidé ambiciózní a s aspiracemi.

3.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví Jiţ výzkumy prováděné v 30. letech naznačily souvislost mezi nezaměstnaností a zhoršením zdravotního stavu populace. Tehdy se pozornost soustřeďovala zejména na takové fenomény, jako byla podvýţiva či nevyváţená strava a nemoci s nimi spojené (Mareš 1998, 84). Vyřazení jedince z pracovního procesu přináší kromě problémů sociálních i důsledky zdravotní. Dnes jsou celkem známy biologické, psychologické a sociální faktory, které činí práci jako takovou pro člověka nezbytnou Buchtová (2002, 129). Dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší mnoho problémů a obtíţí, jako ztrátu pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci nebo nárůst závislosti na psychoaktivních látkách. U těchto lidí nejčastěji dochází k oslabení duševního zdraví, coţ se projevuje zvýšeným výskytem apatií a depresí, růstem úzkostí a poklesem ţivotní úrovně. Duševní zdraví je neoddělitelnou součástí komplexního pohledu na zdraví člověka a z toho vychází nevyhnutelná potřeba podporovat 39

kromě tělesného zdraví i duševní. Chápání pojmu zdraví závisí na společnosti, stupni jejího rozvoje a na její kultuře. Má aspekty biologické, psychologické a sociální, které vyjadřují interakci člověka s prostředím. Zdraví je základem stabilního ekonomického růstu (Marková, Venglářová, Babiaková 2006, 15). Proţívání ztráty zaměstnání je pro většinu lidí závaţnou psychosociální zátěţí, a to i za předpokladu, ţe pracovníci jsou o propuštění předem informováni (Buchtová 2002, 98). Ztráta zaměstnání a nezaměstnanost mají řadu důsledků jak somatických, tak i psychických. Dlouhodobé vlivy zahrnují vyšší pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, bronchiálních poruch, vysokých hodnot cholesterolu v séru a vysokého krevního tlaku a vyšší úmrtnost (Buchtová 2002, 130). Jako duševní následky nezaměstnanosti se uvádějí např. deprese, alkoholismus, poruchy chování, sebevraţedné pokusy, sebevraţdy, domácí násilí aj. V souvislosti se stresem pak dochází například k častým úmrtím, ať jiţ v návaznosti na násilné činy či v návaznosti na sekundární somatická onemocnění. Prohlubující se ekonomická nerovnost lidí narušuje sociální soudrţnost, ztěţuje kontrolu deviantního chování, trestné činnosti i vzájemnou pomoc členů společnosti (Buchtová 2002, 130). Problém vztahu mezi nezaměstnaností a fyzickým zdravím má, podle nejrozšířenějších názorů, společného jmenovatele ve stresu, atakujícím imunitní systém a kardiovaskulární systém člověka. Ke stresu, kterým je ztráta zaměstnání provázena, se často přidávají další doprovodné zesilující faktory, jak jsou kouření, pouţívání alkoholu, léků a drog. Nezaměstnanost má nejen přímý vliv na zdraví populace (jako v případě psychického zdraví), ale můţe se jevit i jako impuls vzniku dlouhotrvajících procesů vedoucích k chronickým zdravotním potíţím. Nezaměstnaní mají ve srovnání se zaměstnanou populací tendenci být úzkostnější, je mezi nimi větší výskyt depresí, jsou nespokojenější, neurotičtí a více souţeni obavami, mají sníţené sebevědomí a sebeúctu a trpí poruchami spánku (Mareš 1998, 84-86). Výše uvedené skutečnosti nelze prohlašovat za výhradně platné. Nezaměstnanost nevylučuje ani aktivní a pozitivní ţivotní styl, vyrovnané rodinné vztahy a zachování přijatelné strukturace času. Vţdy závisí na individuálních postojích, mravní síle a strategiích nezaměstnaných osob. Někteří lidé se vyrovnávají s nezaměstnaností lépe, jiní hůře. Všeobecně platí, ţe lépe se s handicapem vyrovnávají ti, kdo jsou nezaměstnaní kratší dobu a s předchozí prací byli nespokojeni, ti, kdo mají určité zázemí i úspory a jsou adaptabilnější. Průzkumy také však naznačují, ţe těch, kdo jsou dlouhodobě nezaměstnaní, je jen menší část schopna se negativním sociálním důsledkům vyhýbat (Winkler, Wildmannová 1999, 21). 40

PRAKTICKÁ ČÁST 4

Cíl praktické části výzkumu Charakteristika vybraného regionu Charakteristika struktury zaměstnanosti v letech 2008 – 2011 Analýza vývoje nezaměstnanosti ve vybraném regionu v letech 2008 – 2011 Charakteristika problémových skupin na trhu práce Srovnání míry nezaměstnanosti v České republice a v okrese Louny

41

5 Hypotézy výzkumu 1. Nejproblematičtější skupinou uchazečů o zaměstnání v okrese Louny jsou absolventi škol. 2. Mezi uchazeči o zaměstnání bylo v letech 2008 – 2011 v okrese Louny i v celé ČR více ţen neţ muţů. 3. Zhoršující uplatnění handicapovaných na trhu práce. 4. Zlepšení uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. 5. Úřad práce Louny se snaţí zlepšit situace rizikových skupin vyuţíváním specifických nástrojů aktivní politiky.

42

6 Metodika práce Jako zdroj informací vztahující se k nezaměstnanosti v okrese Louny, jsme se rozhodli vyuţít kontaktní pracoviště Úřadu práce v Ţatci, kde jsou uchazeči evidováni. Data k řešené problematice z posledních tří let byla poskytnuta vedoucí Referátu zaměstnanosti na Úřadu práce v Ţatci, paní Marcelou Kadlecovou. Z těchto poznatků vychází obsah kapitol č. 8, 9 a 11. Pro získání těchto informací jsme vyuţili metodu pohovoru, a to formou osobní návštěvy. Otázky směřovaly hlavně na vývoj nezaměstnanosti v době hospodářské krize, na strukturu uchazečů a jak se snaţí Úřad práce zlepšit situaci rizikových skupin vyuţíváním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Poskytnuté informace byly zpracovány, komentovány a vyhodnoceny.

43

7 Charakteristika okresu Louny Okres Louny se rozkládá v jihozápadní části Ústeckého kraje. Svou rozlohou je největším okresem v kraji, avšak počtem 86 tisíc obyvatel se řadí aţ na poslední místo mezi 7 okresy kraje. Geograficky patří území okresu ke Krušnohorské soustavě a nadmořská výška okresu se pohybuje od 162 do 500 m. Převáţná část okresu leţí ve výšce 200 – 400 m nad mořem. Po stránce klimatické náleţí území okresu k oblasti středoevropského klimatu s mírným létem a mírnou zimou. Většina okresu leţí ve sráţkovém stínu Krušných hor a z toho vyplývá skutečnost, ţe území okresu patří k nejsušším oblastem Čech.38 Na území okresu Louny jsou převáţně zastoupeny průmysl a zemědělství. Nejvíce pracovních příleţitostí poskytuje průmysl, kde je zaměstnáno 24,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Se vstupem zahraničních firem se výrazně zvýšil podíl zaměstnanosti v průmyslu automobilovém a elektrotechnickém, vyrábějícím komponenty do automobilů a televizní displeje. V zemědělství pracuje přibliţně 8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, v tradičním odvětví došlo v poledních 15 letech k výraznému poklesu zaměstnanosti. Nejniţší podíl ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnaných ve výzkumu a vývoji, v dobývání nerostných surovin a v peněţnictví a pojišťovnictví.39 Mezi silné stránky okresu patří v první řadě fakt, ţe průmyslové zóny, které zejména díky zahraničním investorům, poskytují pracovní příleţitosti pro osoby ţijící v okresu Louny a i přilehlých okresů Most a Chomutov. Další silnou stránkou je diferenciace ekonomických odvětví, a to zejména mezi strojírenstvím a automobilovým průmyslem a zemědělstvím. Příhodná poloha okresu vzhledem k hlavnímu městu Praha, které se nachází v dojezdové vzdálenosti, poskytuje pracovní příleţitosti pro osoby z okresu Louny.40 Mezi slabé stránky okresu patří niţší vzdělanost obyvatelstva, tzn. vyšší podíl osob s niţším středoškolským nebo základním, či ţádným vzděláním neţli je průměrný podíl v ČR. Další slabou stránkou je, ţe stávající struktura středních strojírenských škol není schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit poţadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil. Dalším

38

) http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/okres_louny ) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2010.pdf 40 ) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2010.pdf 39

44

problémem je nedostatek pracovních příleţitostí a zvyšující se registrovaná míra nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání.41

7.1 Infrastruktura Charakter okresu je zemědělsko-průmyslový s převaţující zemědělskou výrobou, v níţ je zastoupena ţivočišná i rostlinná výroba, charakteristické je pěstování chmele (téměř polovina republikové produkce pochází ze Ţatecké chmelové oblasti). Transformace zemědělství výrazně změnila strukturu podnikajících subjektů v tomto odvětví. V roce 2000 hospodařilo na celkové výměře 80 000 ha zemědělské půdy 20 transformovaných zemědělských druţstev, 47 obchodních společností a asi 1 000 soukromě hospodařících rolníků. V tomto procesu opustilo zemědělskou výrobu v rámci okresu téměř 5 000 pracovníků. Z průmyslu převládá průmysl lehký, potravinářský a průmysl stavebních hmot, významný prvek zaměstnanosti okresu tvoří obchodní činnost. Průmyslová výroba je soustředěna převáţně do aglomerací Louny, Ţatec, Podbořany, dále jsou to Kryry, Lubenec (správní obvod Podbořany) a Počerady (správní obvod Louny). Na přírodní zdroje je okres poměrně chudý, větší hospodářský význam mají pouze kaoliny, cihlářské hlíny a štěrkopísek, jejichţ těţením a úpravou se v okrese zabývá několik firem. Územím okresu jsou vedeny důleţité produktovody, převáţně soustředěné v potrubním koridoru v severovýchodní části okresu (směr Černochov - Pátek - Chraberce), správní obvod Louny. Přepravována je ropa k dalšímu zpracování, etylbenzen, frakce C4, pohonné hmoty a jiné látky. Potrubí jsou vedena pod zemí kromě přechodů přes řeku Ohři u obce Koštice (správní obvod Louny). Dálkový rozvod zemního plynu z okresu Most do okresu Kladno je veden přes území okresu jako samostatný produktovod podél silnice I/7. Tímto vedením je zásobován zemním plynem rovněţ okres Louny. Teritoriem okresu prochází vedení elektrické energie o velmi vysokém a vysokém napětí. Na výrobě elektrické energie se podílí ČEZ, a.s Elektrárna Počerady, správní obvod Louny (4 x 200 MW ), dodávku zajišťuje Severočeská energetika a.s. Děčín pro okres je zajišťována čtyřmi napájecími transformovnami 110/220 kV (Výškov, Louny, Ţatec, Podbořany). Okres Louny se nedělí na uzlové telekomunikační obvody, cestou SPT Telecom a.s. bylo v posledních letech dosaţeno rozvoje telefonních sítí, v současné době pokračuje digitalizace a další výstavba nových sítí. Okres Louny není soběstačný v zásobování pitnou vodou. Veřejné vodovody jsou v převáţné míře ve vlastnictví Severočeská vodárenská 41

) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2010.pdf

45

společnost a.s. Teplice, provozovatelem veřejných sítí jsou Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK) a.s. Teplice (závody Most a Chomutov), zásobováno je z nich 87 % obyvatel okresu, délka vodovodní sítě je cca 650 km. Celkem 11 000 obyvatel okresu (venkov) není napojeno na veřejný vodovod. Několik místních vodovodů je v majetku obcí. Kromě nevýznamných místních zdrojů pitné vody je tato převáţně dodávána ze zdrojů Přísečnice a Ţlutice. Podzemní voda je odebírána ze zdroje Holedeč (správní obvod Ţatec). Dopravní infrastruktura je charakteristická hustou, rovnoměrně rozloţenou silniční sítí (145 km silnic I.třídy, 132 km II.třídy, 631 km III. třídy), s řadou mostních objektů (počet 205 o celkové délce 2 918 m). Mezi nejdůleţitější silniční tahy patří úseky silnic I/7 (Praha Chomutov - hranice se SRN), I/6 (Praha - Karlovy Vary - hranice se SRN), I/28 (Louny Teplice - hranice se SRN), I/15 (Most - Lovosice) a dále některé silnice II.třídy, spojující sousední okresy.42 Teritorium okresu je rozděleno do 3 správních obvodů (Louny, Ţatec a Podbořany) a 70 samosprávných celků (obcí a měst). V jednotlivých správních obvodech se nachází obcí (viz Tabulka č 5). Tabulka č. 5 Správní obvody Správní obvod Počet obcí Počet obyvatel Louny

44

43.528

Ţatec

15

26.627

Podbořany

11

15.689

Zdroj: Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje ze dne 11. 7. 2011

42

) http://www.hzszatec.cz/hzs/domografie.php

46

8 Vývoj zaměstnanosti v okrese Louny 2008 – 2011 8.1 Vývoj v roce 2008 V roce 2008 vývoj zaměstnanosti v okrese Louny ovlivňovaly tyto: Dokončování restrukturalizačních a organizačních změn některých firem - během roku 2007 nahlásily firmy propuštění celkem 120 pracovníků, kteří přišli v roce 2007 do evidence ÚP. Jednalo se především o profese dělník, strojník, řidič, údrţbář, skladník, elektrikář, uklízečka a administrativní pracovníci z firem ČEZ a.s. Praha, Silnice Group Praha, Policie české republiky, ředitelství Louny, Cihelny Kryry, Animo Ţatec a Lutos a.s., Lubenec. V zemědělství jsou stále zemědělské práce jiţ několik let zajišťovány výhradně sezónními pracovníky a to především cizích národností (Slovensko, Ukrajina).

Zahraniční firmy v průmyslových zónách Loun, Podbořan a Ţatci přinesly pracovní příleţitosti pro průmyslové dělníky i střední management (k 31. 12. 2008 zaměstnávaly celkem 5 865 pracovníků, coţ je o 1 324 pracovníků více, neţ koncem roku 2007). V dalším pololetí však očekáváme v důsledku odbytové krize strojírenských firem sniţování počtu zaměstnanců přibliţně o 800 – 1000 osob. Úbytek nezaměstnaných ovlivnila téţ aktivní politika zaměstnanosti s podporou vytváření nových pracovních míst a veřejně prospěšných prací, do které se v roce 2008 nově zapojilo 444 uchazečů. Dynamika nárůstu uchazečů, nastupujících s podporou úřadu práce byla oproti roku 2007 o 27 % vyšší.

8.2 Vývoj v roce 2009 V roce 2009 vývoj zaměstnanosti v okrese Louny ovlivňovaly tyto skutečnosti: V důsledku restrukturalizace a organizačních změn bylo firmami nahlášeno celkem 23 propouštění dle § 62 a § 52 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb., v platném znění. Firmy tak byly nuceny propustit celkem 1 968 svých zaměstnanců (z toho 604 z okresu Louny). Jednalo se především o profese operátor výroby, dělník ve stavebnictví, dělník ve výrobě, administrativní pracovník a skladník ze společností Hitachi Home 47

Electronics Czech s.r.o., IPS Alpha Technology Europe s.r.o., Lutos a.s., SILNICE GROUP a.s. V zemědělském sektoru jsou práce jiţ několik let zajišťovány výhradně sezónními pracovníky a to především cizích národností (Slovensko, Ukrajina). Zahraniční firmy v průmyslových zónách Loun, Podbořan a Ţatci přinesly pracovní příleţitost pro průmyslové dělníky i střední management (k 31. 12. 2009) a zaměstnaly přibliţně 4 000 pracovníků, coţ je ale přibliţně o 1 500 pracovníků méně, neţ koncem roku 2008. Nárůst

nezaměstnaných

byl

částečně

pozitivně

ovlivněn

aktivní

politikou

zaměstnanosti s podporou vytváření nových pracovních míst a veřejně prospěšných prací, do které se v roce 2009 nově zapojilo 726 uchazečů. Dynamika nárůstu uchazečů, nastupujících s podporou úřadu byla oproti roku 2008 přibliţně o 64 % vyšší.

8.3 Vývoj v roce 2010 V roce 2010 vývoj zaměstnanosti ovlivňovaly tyto skutečnosti: Restrukturalizace a organizační změny v důsledku hospodářské krize. V roce 2010 bylo na úřad práce doručeno společnostmi působícími v okresu Louny celkem 9 oznámení o realizaci hromadného propouštění. Tato oznámení se týkala uvolnění celkem 846 zaměstnanců (z toho 220 z okresu Louny). Uvolňováni byli především zaměstnanci v dělnických a administrativních profesích, ale i doktoři a specializování pracovníci. Práce v zemědělském sektoru jsou zajišťovány z velké části sezónními pracovníky, a to zejména cizích národností (Slovensko, Bulharsko, Rumunsko). Zahraniční společnosti v průmyslových zónách Loun, Podbořan a Ţatci přináší zaměstnání pro průmyslové dělníky i střední management. K 31. 12. 2010 bylo v těchto zónách zaměstnáno přibliţně 3 500 pracovníků, coţ však představuje přibliţně o 500 pracovníků méně, neţli tomu bylo koncem roku 2009 (oproti roku 2008 je to pokles o 2 000 osob). 48

Nárůst

nezaměstnaných

byl

částečně

pozitivně

ovlivněn

aktivní

politikou

zaměstnanosti s podporou vytváření nových pracovních míst a veřejně prospěšných prací. Díky těmto nástrojům bylo v roce 2010 nově umístěno celkem 765 uchazečů. Dynamika uchazečů nastupujících s podporou úřadu byla oproti roku 2009 přibliţně o 13,8 % niţší. Realizace projektů financovaných z Evropského sociálního fondu. V rámci projektu „Vzdělávejte se!― bylo ve druhé fázi proškoleno celkem 1 190 osob. Do projektu RESTART-LOUNY bylo v roce 2010 zapojeno celkem 140 osob ohroţených ztrátou zaměstnání nebo jiţ ve výpovědní lhůtě. Rekvalifikace, po jejichţ absolvování bylo úspěšně umístěno celkem 385 osob do nového zaměstnání.

8.4 Vývoj v roce 2011 V roce 2011 se jiţ situace v nezaměstnanosti ustálila, a dokonce došlo k mírnému zlepšení ve srovnání s rokem předchozím. Někteří zaměstnavatelé jiţ sice mírně oţivili svou produkci, ale stále platí, ţe se česká ekonomika potýká s doznívajícími následky hospodářské krize z konce roku 2008. Zaměstnavatelé se chovají vysoce obezřetně při rozšiřování výroby i nabírání nových zaměstnanců. Na pracovním trhu potom nabídka pracovní síly v současné době výrazně převyšuje poptávku. V této souvislosti přistoupilo MPSV jiţ v roce 2009 v rámci programů Evropských sociálních fondů (dále ESF) k vyhlášení mimořádných výzev a zahájení realizace nových projektů, zaměřených na zvyšování adaptability zaměstnanců či konkurenceschopnosti podniků. V roce 2011 na krajské pobočce v Ústí nad Labem probíhal projekt RESTART, který má pomoci zaměstnancům propouštěným nebo ohroţeným ztrátou zaměstnání. Dále se v letech 2009 a 2010 realizoval projekt „Vzdělávejte se!―. V roce 2011 pak na něj volně navázal projekt „Vzdělávejte se pro růst!―, který umoţňuje vybraným podnikům získat finanční prostředky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců a současně uhradit mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání.43

43

) Poznámka: Předloţené informace v kapitolách 8, 9 a 11 byly čerpány a zpracovány podle ÚP Ţatec

49

9 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Louny 2008 - 2011 V důsledku rozšiřující se vnitřní poptávky a téţ i vlivem nabídky pracovního uplatnění u zahraničních firem a v sousedních okresech, byl zaznamenán pokles počtu evidovaných uchazečů i míry nezaměstnanosti ve všech měsících roku 2008 pod úroveň roku 2007. Od měsíce listopadu však v důsledku hospodářské krize začaly počty evidovaných uchazečů narůstat a meziroční pokles se začal sniţovat. V červnu tvořil rozdíl let 2008 a 2007 1 328 osob (tj. úbytek 25,3 %), v prosinci 2008 jiţ jen 236 osob (tj. 4,9 %). Za rok 2008 tedy představoval průměrný meziroční úbytek počtu evidovaných uchazečů 1 239 osob, maximálního poklesu bylo dosaţeno v měsíci lednu (1 823 osob) a minimálního v měsíci prosinci (236 osob). U uchazečů dosaţitelných byl průměrně zaznamenán úbytek o 1 120 osob a maximálního poklesu bylo dosaţeno stejně jako u všech uchazečů v měsíci lednu (1 638 osob). Počet uchazečů o zaměstnání v okrese k 31. 12. 2008 byl, i přes nepříznivý zásah hospodářské krize, nejniţší prosincový od roku 1997. Jarní, letní a podzimní měsíce odráţely obvyklé pokrývání sezónních potřeb hospodářství (zemědělství, lesnictví, stavebnictví, úřadem práce podporované veřejně prospěšné práce). Z údajů z Okresní správy sociálního zabezpečení (dále OSSZ) je zřejmé, ţe počty firem se stavem nad 25 zaměstnanců se zvýšily. Také počet zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání (do 25 zaměstnanců) se ve srovnání s rokem 2007 mírně zvýšil (přírůstek 3 firem). Výrazně se pak sníţily počty zaměstnanců u firem nad 25 zaměstnanců, a to o 888 osob (tj. přibliţně 5,3 %). Tento nárůst byl způsoben především navyšováním počtu zaměstnanců ve firmách průmyslové zóny TRIANGLE. Celková zaměstnanost v okrese Louny se podle údajů OSSZ během roku 2008 sníţila o 873 osob, tj. o přibliţně 3 %. Úřad práce zaznamenal značný úbytek počtu nabízených volných míst. V roce 2008 bylo úřadem nabízeno v průměru 700 volných pracovních míst. Celý rok 2009 se nesl v duchu celosvětové hospodářské recese a ne jinak tomu bylo i v okresu Louny. Vlivem hospodářské krize byl zaznamenán nárůst počtu evidovaných uchazečů. Míra nezaměstnanosti byla nad úroveň roku 2008. 50

V lednu tvořil rozdíl let 2009 a 2008 o 201 osob (tj. nárůst o 4,1 %), v červnu 2009 jiţ 1 474 osob (tj. 37,5 %) a v prosinci 2009 1 523 osob (tj. 32,9 %). Za rok 2009 tedy představoval průměrný meziroční nárůst počtu evidovaných uchazečů 1 317 osob. Maximálního nárůstu bylo dosaţeno v měsíci listopadu (1 829 osob) a minimálního v měsíci leden (201 osob). Počet uchazečů o zaměstnání byl v okrese k 31. 12. 2009 díky nepříznivému zásahu hospodářské recese nejvyšší za uplynulé 3 roky. V roce 2009 byl průměrný počet uţ jenom 291 volných pracovních míst, coţ představovalo pokles o 58 %. Celkovou charakteristikou poptávky je počet volných míst, který se v roce 2009 pohyboval od 470 v lednu, po 227 v prosinci, s maximem 476 v měsíci únoru. Ačkoliv poptávka po pracovnících silách, díky situaci na trhu práce během 1. pololetí 2009 značně poklesla, i přesto největší pracovní uplatnění představovaly firmy zaměřené především na strojírenství, automobilový průmysl, elektrotechniku a textilní výrobu: IPS Alpha Technology Europe s.r.o. (elektrotechnika), Lostr a.s. (strojírenství), HP Pelzer s.s. Ţatec (textilní výroba), Koito Czech s.r.o (automobilový průmysl), Panasonic AVC Network Czech s.r.o. (elektrotechnika), Hitachi Home Electronics, Conta s.r.o Podbořany (elektrotechnika), Aisan Indrustry Czech a Aisan Industry Louny (automobilový průmysl). Průměrně pak bylo nabízeno 363 volných pracovních míst, tj. přibliţně o 45 % méně neţ v 1. pololetí roku 2008. V 2. pololetí roku bylo průměrně nabízeno jiţ pouze 219 volných pracovních míst, tj. přibliţně o 71 % méně, neţ ve 2. pololetí roku 2008. Mezi největší poptávající se po pracovnících silách, patřily společnosti Lostr a.s., K-Elektomont s.r.o., Aisan Industry Louny s.r.o., Hope Global Europe s.r.o. Úřad práce v Lounech zaznamenal v uplynulých dvou letech významný úbytek počtu nabízených volných pracovních míst. Zatímco v roce 2008 bylo měsíčně průměrně nabízeno 700 volných pracovních míst, v roce 2009 to bylo jiţ jen 291 a v roce 2010 pouze 183 volných pracovních míst. Za úbytkem pracovních míst stojí zejména situace na trhu práce zapříčiněná hospodářskou krizí, kdy zaměstnavatelé byli nuceni v důsledku sníţeného odbytu svých výrobků, či sluţeb, sniţovat stavy zaměstnanců. K 31. 12. 2010 stále panovala na trhu práce značná nejistota a počet zaměstnavatelů poptávajících se po pracovních silách, byl nízký. Úřad práce v Lounech tak evidoval v prosinci 2010 pouze 172 pracovních míst. Ve srovnání

51

s prosincem 2009 je to o 57 míst méně (pokles o 33 %) a ve srovnání s prosincem 2008 o 419 míst méně (pokles o 244 %). Ke konci roku 2010 dosahovala míra nezaměstnanosti 12, 36 %, coţ je v porovnání s jinými okresy vysoké (tabulka č. 6 a graf č. 1). Průměrně bylo v roce 2010 evidováno o 586 uchazečů více neţ v roce 2009 a o 1 903 uchazečů neţ v roce 2008 (tab. č. 7 a graf č. 2). Poptávka po pracovnících, soustřeďovaná ÚP v Lounech, vyplývala z rozšiřování zaměstnanosti, a to především ve firmě – Hitachi Home Electronics, která koncem roku 2008 zaměstnávala 848 zaměstnanců, IPS Alpha Technology Europe s 1 530 zaměstnanci, Aisan Industry Czech, která zaměstnávala 363, a v sousedství Aisan Industry Louny se 317 zaměstnanci. Na Ţatecku dále pak firma Koito Czech s 555 zaměstnanci. Celý rok poptávala strojírenské profese firma Lostr a.s. Louny (obráběč kovů, zámečník a svářeč). Na uspokojení poptávky se ve většině případů úřad práce podílel výběrovými řízeními a také rekvalifikací vybraných uchazečů podle poţadavků firem. Tabulka č. 6 Míra nezaměstnanosti v letech 2008 – 2011 (v %)

2008 2009 2010 2011

leden 8,89 9,71 12,43

Únor 8,81 10,57 12,78

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

8,26 10,43 12,49 12,81 12,72 11,85

7,79 10,73 11,87 11,34

7,55 10,82 11,75 10,92

7,37 10,54 11,39 11,04

7,66 10,76 11,55 11,55

7,61 10,63 11,34 11,14

7,62 7,47 7,69 10,80 10,66 11,26 11,10 10,91 11,15 11,10

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

52

říjen

listopad

prosinec

8,84 11,70 12,36

Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v letech 2008 - 2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

Tabulka č. 7 Vývoj počtu evidovaných uchazečů v letech 2008 – 2011

2008 2009 2010 2011

leden Úno r 4852 4791 5053 5470 6517 6717 6588 6569

březen duben květen červen červenec srpen září 4502 5397 6622 6223

4231 5514 6350 5853

4075 5550 6175 5661

3928 5402 5971 5600

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

53

4005 5567 5897 5710

3973 5520 5810 5512

říjen

listopad prosinec

4003 3947 4107 5657 5629 5936 5731 5687 5907 5511

4624 6147 6495

Graf č. 2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů v letech 2008 - 2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

Celkovou charakteristikou poptávky je počet volných míst, který se v roce 2008 pohyboval od 677 v lednu, po 591 v prosinci, s maximem 926 míst v měsíci srpnu. Průměrný počet volných míst za rok 2008 dosáhl přibliţně 700 míst, coţ je v průměru o 118 míst (tj. 14,4 %) méně neţ v roce 2007. K 31. 12. 2008 nabízel ÚP Louny celkem 591 volných míst, z toho 177 míst spojených s povolením k získávání cizinců. Na jedno volné místo připadlo přibliţně 7,8 uchazečů (tab. č. 7 a graf č. 3 )

Tabulka č. 7 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v letech 2008 – 2011

2008 2009 2010 2011

leden únor

březen duben květen červen červenec srpen září

7,2 10,8 27,5 39,21

6,9 13,3 25,8 35,15

6,8 11,5 29,2 40,54

6,9 16,4 41,8 27,61

5,9 23,3 35,9 26,70

6,7 21,6 31,9 25,81

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

54

4,8 25,3 35,5 26,93

4,3 27,1 33,4 25,05

4,7 26,6 35,6 26,88

říjen listopad Prosine c 6,3 6,4 7,8 26,8 25,1 27,1 42,4 38,1 37,8

Graf č. 3 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v letech 2008 -2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

9.1 Struktura evidovaných uchazečů o práci v okrese Louny 9.1.1 Struktura evidovaných uchazečů podle dosaženého vzdělání Dosaţené vzdělání uchazeče patří k nejzákladnějším faktorům při hledání nového zaměstnání. Vlivem nesouladu mezi poţadavky zaměstnavatelů na pracovní schopnosti uchazečů a řadou různých omezení u uchazečů, se nedaří uchazečům naleznout práci, která odpovídá jejich vzdělání. Struktura nabízených volných míst podle kvalifikace, představovala 261 míst pro uchazeče se základním vzděláním, 332 volných míst pro uchazeče s kvalifikací vyučen (automechanici, číšníci a servírky, kuchaři, detektivové v obchodě, elektromontéři, frézaři, klempíři, zámečníci, lakýrníci, mechanici, montáţní dělníci, obsluha průmyslových zařízení a obráběcích strojů, prodavači, řidiči, truhláři, zedníci, zdravotní sestry, švadleny), 59 míst pro uchazeče s ÚSO, ÚSV (administrativní pracovníci, kontroloři, mistři, obchodní referenti, operátoři, projektanti, zdravotní sestry, skladníci, stavební technici, strojní inţenýři, účetní) a 55

39 míst pro uchazeče s VŠ nebo VOŠ (diplomovaní fyzioterapeuti, inţenýři, lékaři, psychologové, sociální pracovníci, učitelé a vedoucí pracovníci v průmyslu). Jednoznačně nejpočetnější vzdělanostní kategorií je stupeň vzdělání s názvem střední odborné vzdělání (vyučen), jak je patrné z tabulky č. 8 a grafu č. 4 po celé sledované období 2008 – 2011. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním. Tabulka č. 8 Struktura uchazečů podle stupně dosaţeného vzdělání v letech 2008 - 2011

Základní Nižší střední, vyučen Úplné střední odborné Vysokoškolské

2008 1903 1862

2009 2316 2599

2010 2434 2767

2011 2263 2087

739

1073

1133

970

120

159

161

199

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

Graf č. 4 Struktura uchazečů podle stupně dosaţeného vzdělání v letech 2008 - 2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

56

9.1.2 Struktura evidovaných uchazečů podle věku Věk uchazeče o zaměstnání má vliv na moţnosti uplatnění na trhu práce. Obecně platí, ţe z hlediska věku jsou nejrizikovější nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Přitom u nejmladších věkových kategorií spočívá jejich problémovost v nemoţnosti jejich pracovního uplatnění, způsobené malou nebo ţádnou praxí. Na vývoj struktury věkové skladby a prodluţování délky evidence působí zejména omezené pracovní příleţitosti v okrese a nereálné poţadavky uchazečů. Nejpočetnější skupinou z hlediska věkové skladby jsou uchazeči ve věku 24 – 49 let a to jak v letech a to v celém sledovaném období, coţ je názorně vidět z tabulky č. 9 a grafu č. 5. Tabulka č. 9 Struktura uchazečů podle věku v letech 2008 - 2011

Do 24 let 25 – 49 let Nad 50 let

2008 788 2441 1395

2009 1179 3440 1528

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

Graf č. 5 Struktura uchazečů podle věku v letech 2008 - 2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

57

2010 1161 3646 1688

2011 1181 3007 1323

9.1.3 Struktura evidovaných uchazečů podle pohlaví Podíl ţen a muţů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Louny byl ve sledovaném období vcelku vyrovnaný (viz tabulka č. 10 a graf č. 6). Podíl ţen, vedených jako uchazečky o zaměstnání, se pohyboval od 47 % do 51 %.

Tabulka č. 10 Struktura uchazečů podle pohlaví v letech 2008 – 2011

2008 2009 2010 2011

ţeny 2334 2931 3027 2755

podíl % 50,48 47,68 46,61 50

muţi 2290 3216 3468 2756

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 11

Graf č. 6 Struktura uchazečů podle pohlaví v letech 2008 – 2011

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

58

podíl % 49,52 52,32 53,39 50

celkem 4624 6147 6495 5511

9.1.4 Absolventi škol a mladiství Z údajů poskytnutých ÚP Louny je patrné, ţe nejvíce rizikovými skupinami jsou uchazeči se změněnou pracovní schopností, uchazeči předdůchodového věku, ţeny pečující o malé dítě, dlouhodobě nezaměstnaní a poslední rizikovou skupinu tvoří absolventi. Vzhledem k tomu, ţe v důsledku hospodářské krize celkově poklesla poptávka po kvalifikovaných pracovnících, stali se absolventi škol jednou z nejvíce ohroţených skupin na trhu práce. I proto úřad práce věnoval této skupině zvýšenou pozornost. Úřad práce umisťoval absolventy škol do zaměstnání pomocí společensky účelných míst, a to zejména osoby ve věku do 20 a 25 let a vysokoškolsky vzdělané osoby do 30 let (maximálně však do dvou let po ukončení studia). Zaměstnavatelům, kteří takové pracovní místo vytvořili, poskytl úřad práce příspěvek na mzdové náklady, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Příspěvek mohl být poskytnut aţ po dobu 6 měsíců, v maximální výši 10800 Kč. Úspěšnost uplatnění evidovaných absolventů stoupá se stupněm dosaţeného vzdělání. Nejvyšší úspěšnost uplatnění mají absolventi, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání. V těchto kategoriích se k 30. 9. 2010 průměrný koeficient uplatnění pohyboval od 0,54 aţ do 0,79. Naopak nejniţších průměrných koeficientů uplatnění bylo dosaţeno v kategoriích s niţším středním odborným vzděláním a středním odborným vzděláním s výučním listem (0,09 a 0,28). V těchto dvou kategoriích a v kategorii ÚSO vzdělání s maturitou je zároveň registrována nejpočetnější skupina absolventů, kteří nemohou najít uplatnění déle neţ pět měsíců. Z toho důvodu je třeba těmto skupinám věnovat větší pozornost a to zejména proto, ţe nenalezením pracovního uplatnění ztrácejí absolventi pracovní motivaci.

9.1.5 Osoby se zdravotním postižením Uchazeči se změněnou pracovní schopností (ZPS) patří rovněţ mezi značně rizikovou slupinu. Jejich počet se v evidenci ÚP stále zvyšuje. Hlavním problémem uplatnění osob se zdravotním postiţením je jejich niţší produktivita práce a častější nemocnost. Pro tyto vlastnosti je pro ně obtíţné nalézt vhodné zaměstnání. V roce 2010 úřad práce podporoval 293 míst v chráněných pracovních dílnách a

59

pracovištích, tedy míst, které jsou uzpůsobeny pro takto znevýhodněné osoby. Téţ bylo v roce 2010 vytvořeno celkem 24 míst nových. Podíl osob se zdravotním postiţením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se během roku 2010 pohyboval v rozmezí od 12,0 % do 14,0 %. Ke konci roku 2010 představovala tato skupina uchazečů o zaměstnání 13,3 % z celkového počtu uchazečů v evidenci úřadu práce. V porovnání se stejným obdobím roku 2009 jde o nárůst 0,7 procentního bodu. Tento nárůst není sice prudký, ale má téměř trvalý charakter.

9.1.6 Dlouhodobě evidovaní uchazeči Mezi problémové skupiny uchazečů v okrese Louny patří především trvale vysoký počet dlouhodobě evidovaných uchazeči. K 31. 12. 2010 bylo úřadem práce evidováno celkem 3 388 osob spadající do této kategorie, coţ představuje 52,2 % podíl na celkovém počtu všech evidovaných uchazečů. Osobám dlouhodobě evidovaným hrozí zejména ztráta pracovních návyků a pracovní motivace. Úřad práce s těmito osobami uzavírá individuální akční plány (IAP), v nichţ se na základě individuálního přístupu sestavuje program pomoci a poradenství. V rámci těchto plánů jsou uchazeči zařazování do motivačních kurzů nebo bilanční diagnostiky a téţ jsou jim nabízeny moţnosti vhodné rekvalifikace.

60

10 Srovnání vývoje nezaměstnanosti v okrese Louny a v České republice Česká republika má 10 504 203 obyvatel44 a na jejím území se rozkládá 13 krajů. Samostatný kraj tvoří Hlavní město Praha. K 31. 8. 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách a na jejich kontaktních pracovištích celkem 481 535 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 4 049 niţší neţ na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesl o 19 959. Z tohoto počtu bylo 465 968 dosaţitelných uchazečů o zaměstnání.45 Bylo to o 3 895 osob méně neţ na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl jejich počet o 25 122 osob niţší.46 Ekonomická situace v České republice se v 1. pololetí 2011 zlepšovala, a to zejména v 1. čtvrtletí, kdy bylo tempo růstu nejrychlejší od propadu v roce 2009. Na ekonomickém růstu se podílel především export, kdy byl vytvářen zahraniční poptávkou, zejména v Německu. Ve 2. čtvrtletí došlo ke zpomalení růstu ekonomiky.

10.1 Struktura uchazečů V 1. pololetí 2011 se z okruhu osob, kterým úřady práce věnují zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání, se zhoršila situace osob se zdravotním postiţením, starších věkových kategorií. Zvýšily se počty dlouhodobě nezaměstnaných a naopak se zlepšila situace u absolventů. Z hlediska vzdělání vzrostly počty osob bez vzdělání a vysokoškolsky vzdělaných osob. Zatímco došlo v 1. pololetí k výraznému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání mladších 25 let, k 30. 6. 2011 meziročně vrostl počet uchazečů ve věku 55 a více let. V ostatních věkových skupinách byl zaznamenán meziroční pokles. Zlepšující situace na trhu práce se 44

) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide ) Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněţitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. 46 ) http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm 45

61

projevila u absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých po ukončení základní školy. K 30. 6. 2011 jich bylo v evidenci 23,7 tis., coţ je o 334 méně neţ před rokem. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl, a to díky pomalejšímu meziročnímu poklesu jejich počtu v evidenci úřadu práce oproti poklesu celkovému počtu uchazečů. Na jedno volné pracovní místo vhodné pro absolventy škol a mladistvé jich připadalo 3,9, coţ je méně neţ před rokem. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou více postiţeny ţeny. K 30. 6. 2011 jich bylo v evidenci úřadu práce déle neţ 6 měsíců 62 % a déle neţ 12 měsíců jich bylo 39,6 %. Naproti tomu z celkového počtu nezaměstnaných muţů bylo evidováno déle neţ 6 měsíců 58,3 % a déle neţ 12 měsíců 34,9 %.

10.2 Regionální nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti, která byla vyšší neţ celorepublikový průměr (8,1 %) byla k 30. 6. 2011 zaznamenána v osmi krajích (viz Tabulka č. 11): Ústecký Moravskoslezský Olomoucký Karlovarský Liberecký Jihomoravský Zlínský Vysočina Míra nezaměstnanosti v Praze se jako v jediném kraji nezměnila. V ostatních krajích byl vykázán meziroční pokles. Nejvyšší byl v Libereckém kraji, ve Zlínském a v Plzeňském. Podíl uchazečů o zaměstnání bez vzdělání nebo se základním vzděláním byl v České republice 28,8 %. Z pohledů krajů byl nejvyšší v Karlovarském a Ústeckém kraji. Celorepubliková hodnota tohoto ukazatele byla překročena i v Moravskoslezském, Plzeňském a Libereckém kraji. Podíl většiny rizikových skupin za celou ČR (ţeny, zdravotně postiţení, osoby s nejniţším vzděláním a osoby nad 50 let) se na celkovém počtu nezaměstnaných zvýšil. 62

Sníţil se podíl osob do 20 let a do 25 let. I nadále přetrvávají na regionální úrovni velké rozdíly. V regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností je jak absolutně, tak i relativně vyšší dlouhodobá nezaměstnanost.

Dlouhodobou nezaměstnaností jsou nejvíce postiţeny

Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský a Olomoucký kraj. Vyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti neţ celorepublikový průměr (37,3 %) mají kraje Zlínský, Vysočina a Jihomoravský.

Nejniţší

podíl

dlouhodobě

nezaměstnaných

byl

v krajích

s nízkou

zaměstnaností, a to v Praze, Královéhradeckém, Jihočeském a Středočeském kraji. Tabulka č. 11 Evidovaní uchazeči a míra nezaměstnanosti v ČR Evidovaní uchazeči ČR, kraje

Míra nezaměstnanosti v %

2010

2011

2010

2011

Ústecký kraj

57 867

55 615

13

12,3

Moravskoslezský

75 779

72 766

11,4

10,8

Olomoucký

36 289

34 359

10,5

10,4

Karlovarský

18 092

17 381

10,4

9,7

Liberecký

24 538

22 771

10,3

9,1

Jihomoravský

60 486

58 431

9,5

9,0

Zlínský

30 732

27 556

9,8

8,8

Vysočina

24 133

22 386

8,6

8,1

Pardubický

23 052

21 202

8,4

7,5

Středočeský

48 278

48 517

6,8

6,8

Jihočeský

23 721

23 648

6,7

6,7

Královéhradecký

20 937

19 943

7,1

6,6

Plzeňský

24 802

22 099

7,5

6,6

PrahaMPSV ze dne 30. 6. 2011 31 794 Zdroj:

32 101

3,9

3,9

500 500

478 775

8,5

8,1

ČR

63

11 Aktivní opatření Úřadu práce v okrese Louny ÚP Louny vyuţíval v roce 2008 intenzivně nástrojů APZ, neboť v podmínkách nedostatku vhodných pracovních míst a vysoké míry nezaměstnanosti je jejich uplatnění často jedinou šancí pro získání pracovního zařazení uchazečů o zaměstnání. Celkově bylo za rok 2008 do programů APZ na podporu zaměstnanosti zapojeno 633 uchazečů o zaměstnání, coţ je přibliţně o 26 % více neţ v roce 2007. Zařazením těchto uchazečů přispěla aktivní politika ÚP Louny k pracovnímu zapojení cca 15 % průměrného stavu uchazečů a ke sníţení míry nezaměstnanosti cca o 1,3 procentního bodu. Počet zapojených uchazečů o zaměstnání v jednotlivých nástrojích APZ v roce 2008: Rekvalifikace - 477 Účelná pracovní místa – 162 Samostatná výdělečná činnost - 11 Veřejně prospěšné práce - 271 Chráněné dílny pro ZPS - 189 Aktivní politika celkem – 1110

V rámci formy Společensky účelná místa (dále SÚPM) a podpory osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) se úřad práce orientoval jednak na podporu uplatnění obtíţně umístitelných uchazečů, ale také na podporu podnikatelských záměrů uchazečů, kteří se rozhodli provozovat samostatnou výdělečnou činnost. Za rok 2008 získalo příspěvek na podnikání 11 uchazečů o zaměstnání (o dva více neţ v roce 2007) a průměrně přes 45 tis. Kč na uchazeče. Pouţitá částka 500 tis. Kč představuje přibliţně 1,4 % celkového rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti. Proti roku 2007 došlo tedy k nárůstu finančních prostředků na tuto aktivitu APZ přibliţně o 20 %. Za rok 2008 nebyl zamítnut ţádný podnikatelský záměr. Mzdový příspěvek při zaměstnání obtíţně umístitelného uchazeče na vytvořené místo, je poskytován 6 měsíců mzdovou dotací (uchazeči, kteří se vracejí z rodičovské dovolené a uchazeči evidovaní na úřadu práce déle neţ 12 měsíců) a 12 měsíců (uchazeči starší 50 let a osoby zdravotně postiţené) ve výši maximálně 8 000 Kč měsíčně. Mzdovou dotaci poskytuje úřad práce po dobu 12 měsíců i pro uchazeče do 25 let věku ve výši 7 000 – 8 000 Kč

64

měsíčně, dle dosaţeného vzdělání při nástupu do prvního, maximálně druhého pracovního poměru. Od počátku roku bylo na tato dotovaná pracovní místa umístěno 162 uchazečů z toho 79 uchazečů na program podporující mladé uchazeče ―Program 25―.47 Objem prostředků vynaloţených na mzdové příspěvky podpory nových pracovních míst (u SÚPM a Programu 25) představoval 7 760 tis. Kč, přibliţně 22 % z celkového objemu prostředků vynaloţených na APZ. Prostředky byly pouţity výhradně na mzdovou dotaci 162 uchazečů, průměrně tedy přibliţně 48 tis. Kč na jednoho uchazeče. Ve srovnání s rokem 2007 došlo k nárůstu podpory nově vytvořených míst u společensky účelného pracovního místa o 22 míst (15 %) a k nárůstu o 2 místa (22 %) u uchazečů zapojených do samostatně výdělečné činnosti (SVČ). Nově pak bylo v roce 2008 zapojeno 79 uchazečů do programu „Program 25― a na vyhrazených 83 míst. Zapojení uchazečů do připravených pracovních SÚPM a SVČ znamenalo v průběhu roku 2008 celkové sníţení míry nezaměstnanosti téměř o 0,4 procentního bodu. Veřejně prospěšné práce V roce 2008 bylo v rámci programu VPP vytvořeno 263 krátkodobých pracovních příleţitostí, kterých vyuţilo 271 uchazečů o zaměstnání. Několikaletá spolupráce úřadu práce s obcemi a firmami, zabezpečujícími veřejně prospěšné sluţby, přispívá k vytváření pracovních příleţitostí zejména pro osoby s niţší kvalifikací, obtíţně umístitelné uchazeče z obcí a občany z odlišného socio-kulturního prostředí. Přínosem je zejména to, ţe se zvyšuje šance těchto uchazečů na zapojení do pracovního procesu a jejich práce je společensky uţitečná (úklid veřejných prostranství, odvoz domácího odpadu, sociální sluţby starým spoluobčanům, asistenční sluţby ve školách, údrţba veřejné zeleně a obnova lesů). Veřejně prospěšné práce byly v roce 2008 nadále nejvíce vyuţívanou formou aktivní politiky zaměstnanosti v okrese, a to jak objemem vynaloţených prostředků (12 971 tis. Kč), tak i počtem zapojených uchazečů (271 osob).

47

) http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/programy_zamest/regionalni/regionalni05/praxe_pro_mlade

65

Částkou 12 971 tis. Kč představují VPP přibliţně 36 % celkového rozpočtu na APZ. Zapojení uchazečů do připravených pracovních míst, znamenalo v průběhu roku 2008 celkové sníţení míry nezaměstnanosti o 0,5 procentního bodu. Poradenství pro volbu povolání Výukové programy k volbě povolání pro 8. a 9. ročníky základních škol absolvovalo 1055 ţáků. Přednášky probíhaly v Informačním a poradenském středisku (dále IPS) při Úřadu práce v Lounech. V případě zájmu základní školy (z důvodu špatného spojení), navštívili poradci IPS ţáky přímo ve škole. Jednalo se především o ţáky z Vroutku, Lubence a Kryr. V rámci besedy si ţáci zjišťovali podrobné informace o vybrané škole a oboru, zpracovávali úkoly vztahující se k tématice volby povolání. Při rozhodování o výběru vhodné školy mohli vyuţít počítačové programy (zájmové testy), profesiogramy, videokazety a DVD zpracované k jednotlivým profesím, informační letáky povolání atd. V průběhu roku 2008 byla uskutečněna informační schůzka s výchovnými poradci základních škol z celého lounského regionu. Tato schůzka proběhla v prostorách úřadu práce a to v Informačním a poradenském středisku. Cílem bylo předat výchovným poradcům základních škol důleţité informace o středních školách a středních odborných učilištích a zároveň seznámit zúčastněné s připravovanými projekty. IPS ve spolupráci se Střední školou technickou a automobilní v Chomutově a zástupců firem působících v průmyslových zónách uspořádalo pro výchovné poradce základních škol pracovní seminář „Revitalizace vzdělávání ve strojírenství― směřovaný na větší propagaci strojírenských oborů. V první polovině roku navštívilo IPS také 252 studentů SŠ a SOU (3. a 4. ročníky). Probíhaly zde besedy s tématikou: Trh práce a moţnosti uplatnění po skončení studia. Studenti vyuţili návštěvu také ke zjištění informací o dalších moţnostech vzdělávání. Dle zájmu a potřeb probíhaly přednášky přímo v prostorách školy. Během celého roku, vţdy kaţdý pátek, probíhala informační schůzka s uchazeči, kteří jsou poprvé v evidenci úřadu práce. Ve spolupráci s trhem práce jim jsou představeny všechny sluţby, které úřad práce v rámci zákona o zaměstnanosti nabízí. Nemalý počet klientů vyuţil moţnost zjišťování informací na veřejném portálu MPSV ČR.

66

Evropský sociální fond V rámci Evropské strategie zaměstnanosti48, kdy klíčovým finančním nástrojem je právě Evropský sociální fond, se ÚP podílel na realizování národních a grantových projektů, které by ve svém důsledku měly rozvíjet zaměstnanost, sniţovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování osob a rovné příleţitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. V rámci těchto projektů bylo osloveno celkem 2 998 uchazečů. Z tohoto počtu bylo 875 uchazečů do některého z projektů zařazeno. K 30. 6. 2008 se úřad práce podílel na realizování prvního národního projektu – Najdi si práci v Ústeckém kraji.49 Ostatní národní projekty jiţ byly ukončeny. Najdi si práci Tento projekt je určen krátkodobě nezaměstnaným osobám a osobám ohroţeným ztrátou zaměstnání, s cílem efektivního uplatnění na trhu práce. Jde především o prevenci, pomoc motivovaným uchazečům o zaměstnání nalézt v krátké době nové uplatnění. K 30. 6. 2008 bylo realizováno osm cyklů projektu, do nichţ vstoupilo 283 osob, z nichţ celkem 153 získalo zaměstnání. Návrat do práce Tento projekt byl zaměřen na zpětné začlenění dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce. K 30. 6. 2008 byl projekt ukončen. Celkem bylo realizováno 6 cyklů projektu, kdy zaměstnání získalo 163 osob, z toho 37 na dotovaném místě. Rekvalifikace 2008 V roce 2008 se rekvalifikace řídila pravidly, které schválil Poradní sbor ředitele Úřadu práce v Lounech. Všechny rekvalifikační kurzy byly projednány před zahájením v komisi APZ, kde byla posuzována uplatnitelnost rekvalifikované profese na trhu práce, kalkulace kurzovného a počet uchazečů zapojených do příslušného kurzu. Nejvíce uchazečů prošlo rekvalifikačním programem PC /počítačová gramotnost/ - základy. Během roku 2008 bylo rekvalifikováno celkem 678 uchazečů o zaměstnání a z toho 424 ţen.

48 49

) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=101&langId=cs ) http://www.esfcr.cz/projekty/najdi-si-praci

67

Poradenství pro zprostředkování pro nové uchazeče V roce 2008 proběhlo 10 skupinových sezení pro nově evidované uchazeče, s cílem co nejrychlejší orientaci na trhu práce a zjištění svých moţností včetně informace o portálu MPSV ČR. Touto akcí prošlo 195 nově evidovaných uchazečů. Skupinové poradenství pro uchazeče déle v evidenci Poradenství ve skupinách úřad práce zavedl z důvodu velkého počtu uchazečů na jednoho zprostředkovatele. Jsou to uchazeči, kteří nevyţadují individuální přístup, do skupin se zvou podle určitých kritérií (předdůchodový věk, matky s dětmi, vzdělání aj.). Smyslem je uvolnění prostoru pro individuální poradenství a dále jejich častější kontakt s poradcem. Tímto způsobem úřad práce vedl poradenskou činnost přibliţně s 1858 klienty ve 188 skupinových akcích. Chráněné dílny Během roku 2008 vzniklo 11 nových pracovních míst v chráněných dílnách pro občany se zdravotním postiţením. Na provoz úřad práce přispíval zaměstnavatelům na 189 míst. K podpoře zaměstnávání těchto osob slouţilo přibliţně 20 % prostředků APZ. Úřad práce v roce 2009 vyuţíval stejně, jako tomu bylo v předchozích letech intenzivně nástrojů APZ, neboť v podmínkách nedostatku vhodných pracovních míst a vysoké míry nezaměstnanosti, je jejich uplatnění často jedinou šancí pro získání pracovního zařazení uchazečů o zaměstnání. Celkově bylo za rok 2009 do programů APZ na podporu zaměstnanosti zapojeno 951 uchazečů o zaměstnání, coţ je přibliţně o 50 % více neţ v roce 2008. V roce 2009 se úřad práce v Lounech rámci formy APZ orientoval také na podporu uplatnění obtíţně umístitelných uchazečů a na podporu podnikatelských záměrů uchazečů, kteří se rozhodli provozovat samostatnou výdělečnou činnost. Za rok 2009 získalo příspěvek na podnikání 22 uchazečů o zaměstnání (o 11 uchazečů více neţ v roce 2008) v průměru přes 45 tis. Kč na uchazeče. Pouţitá částka 995 tis. Kč představuje přibliţně 1,5 % celkového rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti. Proti roku 2008 došlo tedy k nárůstu finančních prostředků na tuto aktivitu APZ přibliţně o 99 %. V roce 2009 byly zamítnuty 2 podnikatelské záměry.

68

Mzdový příspěvek SÚPM je poskytován na uchazeče, který plní stanovená kritéria: Program ABSOLVENT 1. Věk uchazeče do 25 let (vyučen, ÚS, VO)

6 měsíců – 8 000 Kč

2. Věk uchazeče do 30 let (VŠ do 2 let po skončení VŠ)

6 měsíců – 8 000 Kč

3. Pro uchazeče bez kvalifikace do 20 let

6 měsíců – 10 800 Kč

Program pro osoby pečující o dítě do 15 let věku 1. Nejmladší dítě do 15 let věku

6 měsíců – 8 000 Kč

(Délka evidence se nesleduje) Program OZP 1. Pro uchazeče zdravotně postiţené

12 měsíců – 10 800 Kč

(Bez ohledu na předchozí pracovní zkušenosti, délka evidence se nesleduje) Program 50 1. Pro uchazeče ve věku 50 a více let

12 měsíců – 10 800 Kč

(Bez ohledu na předchozí pracovní zkušenosti, délka evidence se nesleduje) Program pro dlouhodobě evidované uchazeče 1. Délka evidence 5-11 měsíců

6 měsíců – 8 000 Kč

3. Délka evidence více neţ 11 měsíců

6 měsíců – 10 800 Kč

(Bez ohledu na věk a předchozí pracovní zkušenosti) Program pro osoby vyžadující zvláštní péči

6 měsíců – 8000 Kč

(Bez ohledu na věk a předchozí pracovní zkušenosti, délka evidence nerozhoduje) Od počátku roku bylo na tato dotovaná pracovní místa umístěno 295 uchazečů. Objem prostředků vynaloţených na mzdové příspěvky podpory nových pracovních míst (u SÚPM a Programu ABSOLVENT) představoval 16 514 tisíc Kč, přibliţně 25 % z celkového objemu prostředků vynaloţených na APZ. Prostředky byly pouţity výhradně na mzdovou dotaci 295 uchazečů, průměrně tedy přibliţně 56 tis. Kč na jednoho uchazeče. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k nárůstu podpory nově vytvořených míst u SÚPM o 131 míst (151 %) a k nárůstu o 11 míst (100 %) u uchazečů zapojených do SVČ. Nově pak bylo v roce 2009 zapojeno 90 uchazečů do programu „ABSOLVENT― a na vyhrazených 205 míst. Zapojení uchazečů do připravených pracovních SÚPM a SVČ znamenalo v průběhu roku 2009 sníţení míry nezaměstnanosti o 0,62 procentního bodu. 69

Veřejně prospěšné práce V roce 2009 bylo v rámci programu VPP vytvořeno 419 krátkodobých pracovních příleţitostí, kterých vyuţilo 409 uchazečů o zaměstnání. Výše příspěvku oproti minulým rokům nepočítá s finanční spoluúčastí mzdových nákladů na takto vytvořená pracovní místa, avšak přibliţně 70 % zřizovatelů se na těchto nákladech podílí. Obsazenost takto vytvořených pracovních míst je téměř 98 %. V roce 2009 byl Úřadem práce v Lounech kladen důraz na výběr umístitelných uchazečů o zaměstnání. Vysoký podíl tak činí zejména ţeny, uchazeči evidovaní déle neţ 5 měsíců, uchazeči nad 50 let věku a rodiče pečující o dítě do 15 let věku. Vzhledem k extrémnímu nárůstu počtu evidovaných uchazečů, je nutné provádět tento výběr uchazečů umístitelných v rámci VPP. Jak vyplývá z níţe uvedené tabulky č. 12, mezi uchazeči je nízké zastoupení lidí do 20 let věku. Dle Normativní instrukce č. 13/200950 (Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009) byly jako cílové skupiny označeny následující kategorie uchazečů: 1) mladí do 20 let, 2) starší 50 let, 3) ţeny, 4) dlouhodobě nezaměstnaní 5) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, 6) osoby dotčené současnou hospodářskou recesí. Umisťování uchazečů v rámci VPP z rizikových skupin uchazečů na nástrojích a opatřeních APZ v roce 2009 (viz Tabulka č. 12):

50

) https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2009.pdf

70

Tabulka č. 12 Umisťování uchazečů v rámci VPP Uchazeči umístění v rámci VPP

Počet

Podíl

Celkem

409

100%

Do 20 let

21

5,1%

Nad 50 let

156

38,1%

Ţeny

190

46,5%

Evidence nad 5 měsíců

111

27,1%

Péče o dítě do 15 let věku

94

23,0%

Zdroj: upraveno podle ÚP Ţatec 2011

Veřejně prospěšné práce byly i v roce 2009 nejvíce vyuţívanou formou aktivní politiky zaměstnanosti v okrese, a to jak objemem vynaloţených prostředků (23 837 tis. Kč), tak i počtem zapojených uchazečů (409 osob). Částkou 23 837 tis. Kč představují VPP přibliţně 36% celkového rozpočtu na APZ. Zapojení uchazečů do připravených pracovních míst, znamenalo v průběhu roku 2009 celkové sníţení míry nezaměstnanosti o 0,8 procentního bodu. Chráněné dílny Během roku 2009 vzniklo 89 nových pracovních míst v chráněných dílnách pro občany se zdravotním postiţením a na provoz přispíval úřad práce zaměstnavatelům na 225 míst. K podpoře zaměstnávání těchto osob slouţilo přibliţně 25 % prostředků APZ, coţ představuje roční nárůst o 5 procentních bodů. I přes značný nárůst pracovních míst pro občany zdravotně postiţené (dále OZP) nebylo moţno zcela eliminovat vysoké počty uchazečů. K 31. 12. 2009 evidoval Úřad práce v Lounech 775 uchazečů se zdravotním postiţením, coţ proti loňskému roku znamená pokles o 93 osob tj. 10,7 %. Ke konci roku 2009 tedy činil podíl OZP na celkovém počtu uchazečů 12,6 % proti loňským 18,8 %. Úřad práce v Lounech se v roce 2010 dle normativní instrukce č. 36/200951 zaměřil na nejvíce znevýhodněné uchazeče o zaměstnání na trhu práce a na zvyšování jejich zaměstnanosti, 51

na

sniţování

dlouhodobé

nezaměstnanosti

) https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2010.pdf

71

a

regionálních

rozdílů

v nezaměstnanosti. Nejčastěji umístěnými uchazeči byly osoby dlouhodobě evidované. Společensky účelná pracovní místa Jedná se o pracovní místo, které zřídí uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. V rámci této formy APZ úřad práce poskytoval uchazečům o zaměstnání příspěvek ve výši 90 % nákladů na zřízení pracovního místa, maximálně však do výše 50 000,- Kč. Za rok 2010 získalo příspěvek na podnikání 33 uchazečů o zaměstnání (o 13 uchazečů více neţ v roce 2009). Z rozpočtu APZ bylo vyhrazeno na samostatně výdělečnou činnost celkem 2 031 000,- Kč, z čehoţ bylo 1 650 000,- Kč skutečně vyčerpáno. V roce 2010 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost v těchto oborech: stavebnictví a instalatérské práce (7), hostinská činnost (3), střihová úprava psů (3), kadeřnictví (3), obchod (3), pneuservis (3), pedikúra a manikúra (2), masérské sluţby (2), zemědělství (2), švadlena (1), fotografické sluţby (1), úklidové práce (1). Dva uchazeči zahájili činnost v roce 2011. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných ţivnostníků. Ţádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příleţitosti k umístění uchazečů o zaměstnání, spočívající zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státní nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně. Pracovní příleţitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně můţe zaměstnavateli poskytnout příspěvek. V roce 2010 byla z rozpočtu APZ vyhrazena na veřejně prospěšné práce částka 31 883 359,- Kč (včetně prostředků z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost).52 Celkem bylo k 31. 12. 2010 z těchto prostředků skutečně vyčerpáno 27 002 120,- Kč (38,1 % z celkového objemu čerpání APZ). Díky tomu mohlo být vytvořeno celkem 383 pracovních 52

) http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz

72

míst a umístěno 405 uchazečů o zaměstnání. Mzdový příspěvek byl v roce 2010 poskytován na uchazeče, který spadal do některé z kategorií uchazečů o zaměstnání uvedených v § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výčet kategorií: a)

fyzické osoby se zdravotním postiţením (specifikace v § 67 zákona o zaměstnanosti),

b)

fyzické osoby do 20 let věku,

c)

těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu,

d)

fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,

e)

fyzické osoby starší 50 let věku,

f)

fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců,

g)

fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech.

Příspěvek byl v roce 2010 vyplácen v jednotné výši, a to 10 800,- Kč, maximálně na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, kde je v průměrném ročním počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Během roku 2010 vzniklo 24 nových pracovních míst v chráněných dílnách pro občany se zdravotním postiţením. Úřad práce téţ v roce 2010 přispíval na provoz 293 takto zřízených pracovních míst. Vzdělávejte se! 2. fáze53 Projekt byl, stejně jako 1. fáze, určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí nacházeli v obtíţné ekonomické situaci a nebyli přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu, a kteří zároveň měli zájem těmto zaměstnancům v době nucené nepřítomnosti na pracovišti prostřednictvím vzdělávacích aktivit rozšiřovat či prohlubovat kvalifikaci. V rámci projektu mohli zaměstnavatelé na realizaci těchto vzdělávacích aktivit (včetně doprovodných opatření) získat finanční prostředky pro své zaměstnance, jimţ byla zkrácena následkem zhoršení situace v podniku, pracovní doba, a dále mohli získat finanční prostředky na úplnou nebo částečnou úhradu

53

) http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/zahajeni-2-faze-projektu-vzdelavejte-se

73

mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání. V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 podpořeno 17 zaměstnavatelů, kteří prohloubili nebo rozšířili kvalifikaci 1 057 zaměstnancům. Z projektu byla v roce čerpána částka 11 342 503,02,- Kč. RESTART LOUNY Projekt je zaměřen na pomoc zaměstnancům, kteří jsou ohroţeni ztrátou zaměstnání, nebo jsou jiţ ve výpovědní lhůtě. V rámci realizace projektu RESTART LOUNY54 mají zaměstnanci dotčených firem, ţijící nebo pracující v okrese Louny, jedinečnou příleţitost rychlé reintegrace na trh práce. V rámci projektu je realizován ucelený mix aktivit, které komplexně provádějí účastníky projektu od počátečního poradenství přes vzdělávací aktivity a rekvalifikace aţ po případné získání nového pracovního uplatnění. Součástí projektu je rovněţ rozsáhlý soubor doprovodných opatření. Propouštějícím zaměstnavatelům je poskytován příspěvek na mzdu, včetně sociálního a zdravotního pojištění, a to za dobu, kdy se jejich zaměstnanci účastní projektových vzdělávacích aktivit. Nově přijímající zaměstnavatelé jsou motivování k přijetí propuštěných zaměstnanců mzdovými příspěvky v rámci dotovaných pracovních míst, a to ve výši 1600 Kč po dobu 6 měsíců. V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 podpořeno celkem 140 zaměstnanců a vyplacena částka 3 850 924,93,- Kč. Koncem roku byl pilotně vyzkoušen projekt Návrat55, jako nepravidelná vzdělávací a poradenská aktivita za účelem zamezení práce „na černo―. V měsíci říjnu byl realizován v plném rozsahu a v měsíci listopadu ve zkrácené formě. Celkem nastoupilo do projektu 44 uchazečů o zaměstnání.

Z tohoto počtu pak absolvovalo celý poradenský program

23 uchazečů o zaměstnání. V roce 2011 byla aktivní politika zaměstnanosti ovlivněna strukturálními změnami úřadu práce. Jednotlivé nástroje APZ byly řešeny centrálně z krajské pobočky. Úřad práce hledal přijatelný postup při realizaci všech nástrojů APZ.

54 55

) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/projekty/restart_-_louny ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/10163/Prace_socpol_01_11.pdf

74

12 Hypotézy na základě výzkumu Ověření pracovních hypotéz. Hypotéza č. 1 Nejproblematičtější skupinou uchazečů o zaměstnání v okrese Louny jsou čerství absolventi škol. Hypotéza byla potvrzena. Nezaměstnanost absolventů škol je výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Zároveň je ovlivněna vzdělanostní a oborovou strukturou absolventů skol. Přestoţe se nejedná o početnou skupinu osob, je jednou z nejobtíţněji zařaditelných, a to zejména díky absenci odborného vzdělání, která je navíc podpořena i absencí praxe a neochota pracovat za nízkou mzdu. Jsou tak vystaveni zvýšenému riziku neúspěchu při hledání zaměstnání, který můţe vést ke ztrátě motivace k seberealizaci v profesní oblasti, případně neochotě převzít zodpovědnost za svůj ţivot a můţe se projevit i zvýšenou tendencí k sociálně patologickým jevům. Hypotéza č. 2 Mezi uchazeči o zaměstnání bylo v letech 2008 – 2011 v okrese Louny i v celé ČR více ţen neţ muţů. Hypotéza byla potvrzena. Ve všech okresech a krajích České republiky je míra registrované nezaměstnanosti u ţen vyšší neţ u muţů. Mezi ţenami je mnohem více dlouhodobě nezaměstnaných neţ mezi muţi. Hypotéza č. 3 Problémové uplatnění handicapovaných na trhu práce. Hypotéza byla potvrzena. Osoby s handicapem se obtíţně umísťují na otevřeném pracovním trhu. Hlavním problémem osob se zdravotním postiţením je jejich niţší produktivita práce a častější nemocnost. Pro tyto vlastnosti je pro ně obtíţné nalézt vhodné zaměstnání. Úřad práce v Lounech podporuje místa v chráněných pracovních dílnách a pracovištích, které jsou uzpůsobeny pro takto znevýhodněné osoby. Chráněné dílny zohledňují individuální potřeby a schopnosti handicapovaných při vykonávání pracovní činnosti. Zaměstnávání v chráněných dílnách a tím začlenění do práce, přináší s sebou také

75

integraci do společenské oblasti. Lidé se cítí být více v kolektivu, nejsou osamoceni a netrpí tak depresemi nebo pocity méněcennosti. Hypotéza č. 4 Uplatnění absolventů vysokých škol se zlepšuje Hypotéza byla potvrzena jen částečně. Celé sledované období vykazuje stejný počet vysokoškolsky vzdělaných osob z celkového počtu uchazečů (3 %). Nejlepší pozici na trhu práce zastávají vysokoškolsky vzdělaní uchazeči, ale počet absolventů se stále zvyšuje. Největší uplatnění absolventů je v lékařských a zdravotních oborech a nejmenší uplatnění mají absolventi zemědělských nebo ekonomických oborů, a to z důvodu nedostatku zkušeností nebo velkému počtu uchazečů. Důvody nepřijímání absolventů jsou např. nedostatek praxe a pracovních příleţitostí, nereálné představy o výši mzdy, pracovní době či pracovním zařazením nebo nedostatek volných pracovních pozic. Hypotéza č. 5 Úřad práce Louny se snaţí zlepšit situace rizikových skupin vyuţíváním specifických nástrojů aktivní politiky. Hypotéza se potvrdila. Úřad práce v Lounech vyuţívá k řešení problematiky nezaměstnanosti nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (viz Kapitola č. 11).

76

Diskuse Přechod od paternalistického státu k dravému kapitalistickému systému po roce 1989 v České republice vyvolal tak převratné změny v politickém i ekonomickém zřízení, ţe ne kaţdý jedinec byl schopný se na nastalé situaci přizpůsobit. Tak se jev, běţný v západních vyspělých zemí objevil v České republice v poměrně drastické podobě, protoţe sama společnost na to nebyla připravena (Mareš 1999; Pavelková 2010). Dlouhodobá nezaměstnanost je v současnosti významným problémem, a to nejen v České republice, ale také v dalších zemích Evropské unie. Za hlavní příčinu dlouhodobé nezaměstnanosti lze povaţovat především měnící se podmínky na trhu práce, které se projevují především ve zvyšujících se poţadavcích na kvalifikaci pracovní síly. Část pracovníků, která buď kvalifikaci nemá ţádnou, nebo její kvalifikace neodpovídá současným poţadavkům zaměstnavatelů, je vytlačována na sekundární trh práce, případně má dlouhodobé problémy nalézt jakékoli zaměstnání. Významnou otázkou je, jakým způsobem mohou do situace zasahovat jejich ţivotní styl a postoje. Mareš (2002, 103) uvádí, ţe v tomto ohledu je nezaměstnanost téţ předmětem promyšlených i intuitivních ţivotních strategií jak nezaměstnaných osob, tak i osob nezaměstnaností ohroţených. Obsah těchto strategií je u nezaměstnaných ovlivněn jednak kulturně, jednak dobou trvání jejich nezaměstnanosti. Délka nezaměstnanosti hraje významnou roli jiţ z toho důvodu, ţe s prodluţováním její délky dochází u většiny nezaměstnaných k prohlubování potíţí a jejich situace nabývá povahy „normálního stavu―. To mění reakce na situaci, v níţ se ocitli, a tato změna nachází výraz i ve změnách ţivotních strategií nezaměstnaných. Jak uvádí D. Šimek (1995, 291), problému strategií nezaměstnaných se věnuje řada vědních disciplín (kromě sociální politiky především ekonomie, sociologie, psychologie aj.) a je mu věnována celá řada dílčích teoretických konceptů, které spolu „soupeří― o vysvětlení příčin a okolností tohoto jevu. Analytickou nevýhodou těchto konceptů, které hledají vysvětlující faktory nezaměstnanosti na straně nezaměstnaných (záměrně více či méně opomíjejí stranu poptávky po práci) je, ţe ţádný z nich neposkytuje ucelený pohled a zároveň kaţdý nabízí odlišné typy vysvětlení (ekonomické, psychologické aj.). Tato vysvětlení mohou být platná pro některé nezaměstnané, ale také nemusí být platná vůbec, případně se můţe více teoretických konceptů v různé míře potvrzovat u jediného nezaměstnaného. Při vyuţití tohoto pohledu na výzkumný problém tedy můţeme hovořit o různých strategiích nezaměstnaných ve specifické ţivotní 77

situaci dlouhodobé nezaměstnanosti (která je určitým momentálním společným pojítkem jinak často rozdílných ţivotních osudů nezaměstnaných osob). Vliv na zvýšený počet nezaměstnatelných mělo také uzavírání velkých podniků (např. průmyslových), které poskytovaly práci méně kvalifikovaným pracovníkům po celý ţivot. Být zaměstnaný zařazuje jedince na určitou příčku společenského ţebříčku. Pracovat jako lékař, zedník nebo pobírat dávky sociální péče, případně podporu v nezaměstnanosti, vypadá v očích ostatních lidí odlišně. Být zaměstnaný je naší společnosti hluboce zakořeněno a nezaměstnanost bývá odsuzována jako neschopnost nebo nezájem a lenost pracovat. Hodnocení typu „kdo chce pracovat, práci si vţdy najde― je mezi lidmi poměrně rozšířené. S rolí nezaměstnaného je spojena řada očekávání, především od úřadů práce. Očekává se, ţe nezaměstnaný člověk bude plnit své povinnosti a aktivně se snaţit vyhledat práci. Pokud by tak neučinil, byl by označen za neschopného a nezodpovědného. Dlouhodobě nezaměstnaný tak po čase získá nepříznivé hodnocení, kterého se jen obtíţně zbavuje. Pod tlakem očekávaných postihů ze ztráty finančního zajištění se plnění role stane pouhým rituálem. Lidé mnohdy uţ nečekají, ţe by si zaměstnání najít mohli. Pod tímto tlakem se chovají, jak se od nich očekává. Předstírají vyhledávání potenciálních zaměstnavatelů, kupují si inzertní noviny, ptají se známých a především sledují vývěsky na úřadech práce. Snaţí se, aby je ostatní co nejméně odsuzovali. Tato reakce je častá u lidí starší generace, s niţším vzděláním a dlouhodobě nepříznivými zkušenostmi. Mladší generace, hlavně ţeny, řeší problematiku jiným způsobem. Často mají přání, aby si našly partnera a zaloţily rodinu. Útěk v podobě těhotenství se jeví jako vyřešení situace nezaměstnanosti. Mladší lidé mají jinou potřebu pracovat. Nemají ještě své vlastní rodiny, nemusí se starat o děti. Ţijí u rodičů, kteří jim většinou pomáhají a neţádají od nich peníze za provoz domácnosti. Motivace hledat práci je u nich slabší neţ u starší generace. Do budoucna by bylo zajímavé se na tyto skupiny zaměřit a porovnat je na základě výzkumného šetření.56 Některé sociální aspekty společenské změny, které se nově objevují v oblasti práce, si zasluhují pozornost společenských věd. Za nový jev je moţno povaţovat nezaměstnanost za jednu, ze sociálního hlediska fakticky okrajovou, nepatrnou komponentu sociální změny, která 56

avšak

z různých

důvodů

aţ

nepřiměřeně

silně

ovlivňuje

ţivotní

) ČECH, T. Vliv nezaměstnanosti na rodinné prostředí. Bakalářská práce. Brno: MU: 2006. s. 4.

78

způsob

v postkomunistických společnostech. Nemá smysl vyhledávat a objasňovat ony různé příznivé okolnosti zájmu o problematiku nezaměstnanosti. V pozadí většiny z nich jsou ideologické či politické zájmy, protoţe nezaměstnanost je původním jevem ekonomické transformace. Tento proces se stal předmětem politických střetů – a právě politizace ekonomické transformace, včetně všech jejích průvodních jevů, vede ke snahám o urychlená praktická řešení všech problémů, které se objevují. Úspěšnost řešení je však limitována jednak globálností společenské změny, jednak specifičností vývojové etapy naší společnosti. Chybí historická zkušenost, nelze se opřít o výsledky teoretických prací a empirických výzkumů realizovaných v minulosti, protoţe předmět jejich zájmu byl zasazen do nesrovnatelného sociálního, ekonomického, kulturního, ekologického i legislativního a politického kontextu (Šimek 1995, 291). Na závěr diskuse jsou uvedena moţná doporučení z pohledu sledované problematiky, která by mohla přispět k zamyšlení a zmírnění neţádoucích jevů, vyskytujících se v oblasti nezaměstnanosti: Z hlediska nabídky pracovních sil by směry řešení měly být orientovány zejména na koncepční opatření v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb; vyjasnění moţnosti zmírnění dopadů deformací v demografickém vývoji v dalších letech přiměřenou, řízenou státní imigrační politikou. Nutnost rozpracovat a realizovat soubor opatření k podpoře pracovní aktivity starších osob. Přijetí a realizace systémových opatření v integraci cizinců nejen na český trh, ale i do české společnosti. Realizovat nejen kvantitativní, ale především kvalitativní změny ve vzdělávacím systému. Z hlediska pracovních sil jde o výrazně uţší sepětí vzdělávacího systému s poţadavky trhu práce. Otázka existence státní rodinné politiky, oprávněnost a moţný rozsah a forma případných populačních opatření. V případě osob se zdravotním postiţením je nutné změnit od samého základu celý systém a to např. změnit termínu ZPS, neboť pojem „změněná pracovní 79

neschopnost― nijak nevystihuje podstatu věci a je zavádějící nebo při posuzování zdravotního stavu v kvantitě vyjádřit jeho dopad na obecné ztíţení ţivotních podmínek (které je zcela nezávislé na vykonávaném zaměstnání) a na sníţení pracovní schopnosti, které by mělo být vyjádřeno s ohledem na subjektivní i objektivní podmínky. Rozšířit současné pojetí aktivní politiky zaměstnanosti o sluţby poskytované úřady práce uchazečům a zájemcům o zaměstnání při poradenství, zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci.

80

Závěr Reformy v sociální oblasti v České republice, ale i zdravotních sluţeb přinášejí stále více diskutované otázky. Na začátku roku 2012 zveřejnilo MPSV ČR na svých webových stránkách tiskovou zprávu, která se vztahovala k informacím ohledně v současnosti probíhajícího legislativního procesu sociální reformy, jejímţ cílem je zejména zjednodušení a zefektivnění stávajícího systému včetně rozšíření moţností jeho kontroly a zajištění komfortnějšího postupu pro příjemce sociálních dávek. MPSV v rámci realizace sociální reformy vyzdvihuje také zejména svou snahu o redukci státních výdajů v podobě sníţení administrativních nákladů nezbytných pro správu systému. Oblast zaměstnanosti zdaleka neznamená pouze vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti má především směrovat k asistenci občanům při vyhledání a udrţení zaměstnání a zajistit přiměřenou hmotnou pomoc lidem bez práce. Přestoţe právě podmínkám pro vyplácení dávek je v rámci státní politiky věnován největší prostor, celkový objem změn je mnohem větší. Veškeré změny je navíc nutné vnímat v kontextu ostatních reformních kroků vlády, tady důchodové reformy a hlavně reformy pracovního práva, s nímţ politika zaměstnanosti přirozeně souvisí.57 J. Pavelková (2010, 220) uvádí, ţe „vláda České republiky chápe sociální politiku především jako dlouhodobou sociální investici pro obyvatelstvo, a tím i do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Jejím prostřednictvím hodlá garantovat základní lidská práva a aktivizovat občany i instituce―. Klíčem proevropské sociální politiky vlády bude boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení. „Celé období se nese ve znamení sílící globalizace a s ní těsně spjatého prosazování regulačních funkcí trhu i ve sférách dříve vyhrazených státu (školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení atd.)―. Vláda slibuje, ţe ve snaze čelit sociálnímu vyloučení a chudobě některých občanů, připraví nový systém sociální pomoci, který zajistí kvalitní a potřebám jednotlivců přizpůsobenou sociální péči. Vytváří se podmínky pro posílení efektivní sítě sociálních sluţeb v závislosti na vývoji potřeb péče a pro rovnoprávné uplatnění neziskového a charitativního sektoru sociálních sluţbách, ale musí řešit problémy přesahující tyto agendy. Je nezbytné hledat koncepční a koordinovaná řešení v období moderní sociálně trţní ekonomiky. 57

) http://brno.proalt.cz/reforma-statni-politiky-zamestnanosti/

81

13 Seznam literatury a dokumentů 13. 1 Odborná a krásná literatura BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. ČECH, T. Vliv nezaměstnanosti na rodinnéprostředí. Bakalářská práce. Brno: MU: 2006. s. 6. FOSTER, J. B; MAGDOFF, F. Velká finanční krize. Všeň: Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 97880-902831-1-4. HŘEBÍK, F. Obecná ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 218 s. ISBN 978-80-7380-101-4. KNOLL, O. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. ISBN KOHOUT, P. Finance po krizi. Praha: Grada, 2009. 218 s. ISBN 978-80-247-3199-5. KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. Vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357276-1. KUBÍČEK, J. a kol. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 302 s. ISBN 80-86898-99-7. KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80246-1383-3. KUNC, J. Vliv urbanizace na trh práce v České republice. In Podrobnosti a rozdíly vývoje měst ČR a SR po roce 1990. Sborník 2. česko – slovenského akademického semináře. Brno: Rediograph, 1998. 73-77 s. ISBN 80-901844-3-X. LIŠKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 8086419-27-4. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. IBN 80-901424-9-4. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. Vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4. MAREŠ, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. 248 s. ISBN 80-85850-61-3. 82

MAREŠ, P. Chudoba, marginalizace a sociální vyloučení. Sociologický časopis, 2000, vol. 36, no. 3, p. 285 – 297. ISSN 0038-0288. MARKOVÁ, E.; VENGLÁŘOVÁ, M.; BABIAKOVÁ, M. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada, 2006. 352 s. ISBN 80-247-1151-6. NOVÝ, I.; SURYNEK, A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2006. 287 s. ISBN 80-247-1705-0. PAVELKOVÁ, J. Problematika lidí v nouzi. Praha: PedF UK, 2007. 124 s. ISBN 978-807290-338-2. PAVELKOVÁ, J. Antropologicko-sociální studie problematiky bezdomovců a žebráků v České republice. Brno: ECON, 2010. 259 s. ISBN 97-80-86433-50-9. PAVELKOVÁ, J. Sociálně-antropologické aspekty zaměstnanosti a bezdomovectví. Socioekonomické a humanitní studie, 2011, vol. 1, no. 2, p. 81-98. ISSN 1804-6800. PREUSS, K. Podnikatelské strategie. Praha: BIVS, 2006. s. 101. ISBN 80-7265-096-3. PAVELKOVÁ, J.; PREUSS, K.; DOLEŢAL, M. Příspěvek k otázce nezaměstnanosti. Speciální pedagogika, 2010, roč. 20, č. 1, s. 51-66. ISSN 1211-2720. SEKERA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 80-7259-050-2. SIROVÁTKA, T. a kol. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Boskovice: Albert, 2006. 279 s. ISBN 80-7326-104-9. ŠIMEK, D. Práce jinak? Sociologický časopis, 1995, vol. 31, no. 3, p. 291 – 304. ISSN 00380288. TOMEŠ, I. a kol. Sociální správa: úvod do teorie a praxe, 2. Vyd. Praha: Portál, 2009. 299 s. ISBN 978-80-7367-483-0. VOLFŠICOVÁ, M. Krize v kraji Vysočina. Diplomová práce. Brno: MU, 2010. WINKLER, J.; WILDMANNOVÁ, M. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy: Evropská unie. Praha: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.

83

13. 2 Právní normy a předpisy Zákon č. 73/2011 Sb., Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000, Zákon o rozpočtových pravidlech Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

84

13.3 Internetové zdroje www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/ilo_mezinarodni_organizace _prace/index.html [cit. 2011 – 03 – 05] http://www.mpsv.cz/files/clanky/1178/102.pdf [cit. 2011 – 03 – 20] http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/eu/eurostat.htm [cit. 2011 – 02 – 15] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trh_prace_v_cr/$File/trh_prace.pdfhttp://www.czso.cz/c su/redakce.nsf/i/home [cit. 2011 – 02 – 15] http://www.mpsv.cz/cs/ [cit. 2011 – 02 – 13] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps [cit. 2011 – 03 -01] http://portal.mspv.cz/sz/zamest/dotace/apz [cit. 2011 – 03 – 11] http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/02_04.pdf [cit. 2011 – 03 – 01] http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace [cit. 2011 – 03 – 11] http://www.msmt.cz/ [cit. 2011 – 03 – 11] http://www.mzcr.cz/ [cit. 2011 – 03 – 11] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html [cit. 2011 – 03 – 20] http://portal.mpsv.cz/upcr/oup [cit. 2011 – 03 – 15] http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/sb0029-2011-73-2011.pdf [cit. 2011 – 03 – 11] http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/113 [cit. 2011 – 03 – 23] http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5 [cit. 2011 – 03 – 23] http://www.mpsv.cz/cs/871 [cit. 2011 – 03 – 20] http://www.epravo.cz/top/clanky/diskriminace-v-pracovnepravnich-vztazich-21704.html [cit. 2011 – 03 – 23] http://diskriminace.helcom.cz/2011/12/antidiskriminacni-zakon/ [cit. 2011 – 03 – 23] http://www.euroskop.cz/8613/11481/clanek/evropa-v-nepohode-svetove-krize [cit. 2011 – 03 – 23] http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/bankovni-sektor-zakladni-informace [cit. 2011 – 03 – 23] http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-44886840-srotovne-je-pryc-a-prodeje-aut-vevrope-klesaji-v-cesku-naopak-rostou [cit. 2011 – 03 – 28] http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=kam-mizi-danove-vynosy-statu-www-pozitivnisvetcz&cisloclanku=2010080008 [cit. 2011 – 03 – 28]

85

http://byznys.lidovky.cz/poslat-miliardy-na-zachranu-eura-nic-jineho-pry-cesku-nezbyva-pul/statni-pokladna.asp?c=A111211_160827_ln_domov_ogo [cit. 2011 – 03 – 28] http://www.nasepenize.cz/nezamestnanost-od-roku-1996-znacne-narostla-co-ji-zpusobuje— 1869 [cit. 2011 – 03 – 28] http://www.arcelormittal.com/ostrava/pdf/mittal.pdf [cit. 2011 – 03 – 28] http://www.hospodarskakrize.eu/financni-krize-v-cr.php [cit. 2011 – 03 – 30] www.sreview.soc.cas.cz/uploads/028583b8ba8110c76a6ae9d260c5c0374e096283_376_285 MARES.pdf [cit. 2011 – 04 – 02] www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/62 [cit. 2011 – 03 – 28] http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/okres_louny [cit. 2011 – 04 – 10] http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2010.pdf [cit. 2011 – 04 – 12] http://www.hzszatec.cz/hzs/domografie.php [cit. 2011 – 04 – 15] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide [cit. 2011 – 04 – 20] http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm [cit. 2011 – 04 – 10] http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/programy_zamest/regionalni/regionalni05/praxe_pro_ mlade [cit. 2011 – 04 – 15] http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=101&langId=cs [cit. 2011 – 04 – 15] http://www.esfcr.cz/projekty/najdi-si-praci [cit. 2011 – 04 – 15] https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/ke_stazeni/lnokres2009.pdf [cit. 2011 – 04 – 05] http://www.esfcr.cz/07-13/oplaz [cit. 2011 – 04 – 15] http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/zahajeni-2-faze-projektu-vzdelavejte-se [cit. 2011 – 04 – 20] http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/louny/projekty/restart_-_louny [cit. 2011 – 04 – 20] http://www.mpsv.cz/files/clanky/10163/Prace_socpol_01_11.pdf [cit. 2011 – 04 – 20] http://brno.proalt.cz/reforma-statni-politiky-zamestnanosti/ [cit. 2011 – 04 – 20]

86

87

88